R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
12. ZHODNOCENÍ EVROPSKÉ A ČESKÉ LEGISLATIVY PRO POPs 12.1 Úvod Sledování životního prostředí lze rozdělit do tří oblastí - složek: • • •
ovzduší (emise a imise) voda odpady a zeminy
i když v některých prvcích může docházet ke společné propojenosti. Ve všech třech oblastech probíhaly v ČR v minulých letech intenzivní práce na změně zákonů, předpisů, vyhlášek a nařízeních vlády tak, aby všechny nové zákony a předpisy odpovídaly Směrnicím, dceřinným směrnicím EU, Směrnicím Rady a Směrnicím Evropského parlamentu a Rady. Obecně lze však konstatovat, že nové zákony a předpisy v ČR ještě neodpovídají plně platným předpisům EU a budou proto v roce 2003 (2004) upravovány a doplněny, což bude konečně pokračovat vždy s novými přicházejícími směrnicemi EU (např. lze očekávat novou směrnici pro PAHs - benzo(a)pyren ve frakci aerosolu PM10 právě v roce 2003). Z látek zahrnutých to POPs lze v přepisech EU např. u ovzduší - imisí nalézt pouze polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) (nechlorované), nejsou však ještě předpisy pro referenční metodu měření, včetně limitů, i když příslušná pracovní skupina (WG) EU metodu připravuje. Podobná je situace i v členských státech EU, např. UK a SRN mají zatím své normy pro PAH (nechlorovaných) a budou postupně novelizovány v rámci nových směrnic EU, i když v některých programech, např. EMEP, jsou metodiky pro měření PAHs (nechlorovaných), pesticidů a PCBs již připraveny. Zavedení metodik EMEP do programů měření není však jednoduché, metody měření jsou totiž zaměřeny na pozaďové stanice, kde koncentrace POPs jsou v ovzduší nízké. Poněkud dále jsou ve sledování POPs v USA. Kontrola POPs je dána CAAA (Clean Air Act Amendments) z roku 1990, přičemž pesticidy, PCBs a dioxiny jsou dále kontrolovány přes FIFRA (Federal Insecticide, Fungicide and Rodenticide Act) a novým FQPA (Food Quality Protection Act), který kontroluje výrobce pesticidů. PCBs a dioxiny jsou kontrolovány dále přes TSCA (Toxic Substances Control Act) a RCRA ( Resource Recovery and Reclamation Act), přičemž se velmi přísně kontrolují emise PCBs a dioxinů ze spaloven odpadů. Pro zmíněné látky také existují metody měření ve volném ovzduší, např. TO-4A pro PCBs, TO-9A pro polychlorované dioxiny a furany, a TO-13A pro PAHs (nechlorovaných). Proto se v našich předpisech, např. v Nařízení vlády č.350, příloha č.6, Část A, lze nalézt odkaz na metodu TO 13, předepsanou jako Referenční metodu pro stanovení PAHs vyjádřených jako benzo(a)pyren.
VI-1
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
12.2 Ovzduší 12.2.1 Současný stav legislativy v oblasti POPs V roce 2002 (12.března 2002) a (14.srpna 2002) nabyl v platnost ve Sbírce zákonů - Česká Republika, - Částka 38, 86. Zákon o ochraně ovzduší a o změně dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Částka 127, 350. Nařízení vlády, kterým se stanový imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší 351. Nařízení vlády, kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí 352. Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 353. Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 354. Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu 355. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu 356. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování 357. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší 358. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví podmínky ochrany ozonové vrstvy Země Vedle těchto nosných zákonů a předpisů nabyl v roce 2002 platnost ve Sbírce zákonů č.76/2002 z 5.února 2002, Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Tento důležitý zákon je zaměřen na všechny složky prostředí. V jednotlivých Nařízeních vlády a Vyhláškách jsou uvedeny formulace .. "a v souladu s právem Evropských společenství ".. a jsou uváděny jednotlivé následující Směrnice: Nařízení vlády č. 350: • • • •
Směrnice Rady 96/62/ES, o hodnocení a řízení kvalty ovzduší Směrnice Rady 1999/30/ES, o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, suspendované částice a olovo ve vnějším ovzduší Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/69/ES, o mezních hodnotách pro benzen a oxid uhelnatý ve vnějším ovzduší Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES, o ozonu ve vnějším ovzduší
VI-2
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Nařízení vlády č. 351: • • •
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/EC, o národních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, vyhlášená pod č.5/1985 Sb Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (z roku 1979) o dlouhodobém financování Kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového šíření látek znečišťující ovzduší v Evropě (EMEP), vyhlášený pod č.215/1994 Sb
Nařízení vlády č. 352: •
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES, o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení
Nařízení vlády č. 353: • • • •
Směrnice Rady 84/360/EHS, o boji se znečišťováním ovzduší z průmyslových závodů Směrnice Rady 87/217/EHS, o předcházení a omezování znečišťování životního prostředí azbestem Směrnice Rady 92/112/EHS, o postupech ke slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého Směrnice Rady 96/61/EC, týkající se integrované prevence a omezování znečišťování
Nařízení vlády č. 354: • • •
Směrnice Rady 89/369/EHS, o přecházení znečišťování ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu Směrnice Rady 94/67/ES, ke spalování nebezpečného odpadu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES, o spalování odpadu
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 355: • • •
Směrnice Rady 1999/13/ES, o omezování emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES, o kontrole emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356: •
není uveden odkaz na Směrnice EU, př.Směrnice Evropského parlamentu a Rady, jsou zde však odkazy na jednotlivé předcházející Nařízení vlády a Vyhlášku MŽP VI-3
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 357: •
Směrnice rady 1999/32/ES, týkající se snižování síry v některých kapalných palivech, kterou se mění směrnice 93/12/EHS jsou zde však odkazy na jednotlivé předcházející Nařízení vlády a další zákony ( č. 185/2001, č. 22/1997)
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 358: •
není uveden odkaz na Směrnici EU, př. Směrnice Evropského parlamentu a Rady.
12.2.2 K jednotlivým Zákonům, Nařízením vlády a Vyhláškám Sbírka zákonů č. 86/2002: -
§ 9 Zjišťování znečišťujících látek
(1) Emise znečišťujících látek ze zvláště velkých, velkých nebo středních stacionárních zdrojů zjišťují provozovatelé především měřením a v případech stanovených v prováděcím právním předpisu výpočtem. (4) Pokud pro danou znečišťující látku nebo skupinu látek není stanoven specifický emisní limit, je provozovatel povinen plnit obecný imisní limit. §18 Spalování odpadu a odpadních olejů (2) a) zdroj bude vybaven tak, aby bylo zajištěno dodržení emisních limitů stanovených prováděcím předpisem,..e) …a že součtový obsah polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů nepřekračuje u této části úroveň 10 ppm. Zde jsou tedy první odkazy na povinné měření emisí včetně limitů, platící i pro POPs, které jsou dále rozepsány v Nařízeních vlády. Nařízení vlády č. 353: - § 6 Emisní limity zvláště velkých zdrojů …se stanoví obecné emisní limity a další podmínky…p) polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDDs a PCDFs) Nařízení vlády č. 354: - §10 Požadavky na měření (2) c) jednorázová měření … a dioxinů a furanů, a to nejméně dvakrát za rok v intervalech ne kratších než 3 měsíce. Nejméně 1 měření se provádí každé 3 měsíce během prvních 12 měsíců provozu, (7)V povolení lze snížit frekvenci jednorázového měření… a pro dioxiny a furany místo dvakrát ročně na jednou za rok za předpokladu, že provozovatel prokáže, že emise… dioxinů a furanů jsou za všech okolností z procesu spalování nebo spoluspalování trvale pod úrovní 50% relevantních limitních hodnot emisí stanovených v příloze č. 2 nebo č. 5 nebo č. 6 k tomuto nařízení…
VI-4
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
- Příloha č. 1: obsahuje Ekvivalenty toxicity dibenzodioxinů a dibenzofuranů ke stanovení součtové hodnoty hmotnostní koncentrace -
Příloha č. 2: obsahuje Specifické emisní limity pro spoluspalovací zařízení
2.1 Podmínky pro spoluspalování odpadů v cementářských pecích Hodnoty celkových emisních limitů – C dioxiny a furany 0,1 ng.m-3 2.2 Ustanovení pro spoluspalování odpadu v zařízeních na spalování paliv 2.2.2 Hodnoty celkových emisních limitů - C C vyjádřený v ng TE.m-3 (vztaženo na 6% O2)… Dioxiny a furany C - 0,1 2.3 Ustanovení pro spoluspalování odpadu v jiných průmyslových zařízeních než uvedených v bodě 2.2 2.3.1 Hodnoty celkových emisních limitů – C C vyjádřený v ng TE.m-3 (vztaženo na 6% O2)…Dioxiny a furany C - 0,1 - Příloha č. 3: Měřicí metody 2. Odběr vzorků a analýza znečišťujících látek včetně dioxinů a furanů, jakož i referenční metody pro kalibraci měřicích systémů odpovídají normám CEN. Pokud normy CEN nejsou dosud v platnosti, postupuje se podle norem ISO, případně národních norem (např. ČSN EN 1948/83 4757 Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDDs/Fs). - Příloha č. 4: Limitní hodnoty koncentrací znečišťujících látek pro vody vypouštěné ze zařízení na čištění odpadních plynů 11. Dioxiny a furany definované v příloze č. 1 -
0,3 ng.l-1
Příloha č. 5: Specifické emisní limity pro spalovny odpadu
(d) Emisní limit z průměrných hodnot součtového obsahu polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů naměřených ve vzorku odebraném během období nejméně 6 hodin a nejvýše 8 hodin, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů ekvivalentu podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení Dioxiny a furany 0,1 ng TE.m-3 -
Příloha č. 6: Specifické emisní limity a požadavky na měření při spalování odpadních olejů 1. Specifické emisní limity - PCDDs + PCDFs - 0,1 ng TE.m-3 2. Požadavky na měření - PCDDs + PCDFs - jednorázově 2x ročně
- Příloha č. 8: Specifické emisní limity a požadavky na měření pro stávající spalovny komunálního odpadu platné v období od 1.ledna 2003 do 28.prosince 2005 1. Specifické emisní limity PCDDs + PCDFs 0,1 ng TE.m-3 2. Požadavky na měření PCDDs + PCDFs jednorázově 2x ročně
VI-5
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
- Příloha č. 9: Specifické emisní limity a požadavky na měření pro stávající spalovny nebezpečného odpadu spalující pouze infekční nemocniční odpady podle § 13 odst. 2 tohoto nařízení platné v období od 1. ledna 2003 do 28. prosince 2005 1. Specifické emisní limity PCDDs + PCDFs 0,1 ng TE.m-3 2. Požadavky na měření PCDDs + PCDFs jednorázově 2x ročně - Příloha č. 10: Specifické provozní podmínky a emisní limity platné v přechodném období ode dne účinnosti tohoto nařízení do 31. prosince 2002 pro spalovny odpadů a spoluspalovací zařízení 1. Spalovny nebezpečného odpadu (1)e) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientu ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 1 k tomotu nařízení (6)d) v případě spalování odpadu obsahujícího vysoce stabilní organické látky, zejména typu polychlorovaných bifenylů (PCBs) nebo pentachlorfenolu v koncentraci vyšší než 10 mg.kg-1, musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu udržována teplota 1 200 °C při době setrvání spalin v tomto prostoru nejméně 2 s 2. Spalovny komunálního odpadu (1)g) stejné jako u spaloven nebezpečného odpadu, bod (1(e) Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 355: Je zaměřeno na VOCs, nejsou nikde zmíněny POPs Uvedeno: Nařízení vlády č. 25/1999Sb, kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků…a Seznam dosud klasifikovaných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb. Vyhláška č. 356 Sb, viz dále Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356: § 17 Měření u jednotlivě určených zdrojů (2) U těchto zdrojů se zjišťují jednorázovým měřením bez přihlédnutí k § 9 odst.4 zákona b) emise PCDDs a PCDFs, a to individuální toxické kongenery v rozsahu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. Toxicita je vyjádřena ekvivalentním množstvím 2,3,7,8 TCDDC(TEQ). Množství se stanoví jako součet ekvivalentních množství výše uvedených toxických kongenerů vypočtených jako součin analyticky stanovené koncentrace individuálního toxického kongeneru a příslušného faktoru ekvivalentní toxicity (I-TEF) podle přílohy č.1 k tété vyhlášce c) emise PCBs, a to individuální toxické kongenery v rozsahu přílohy č.1 k této vyhlášce. Emise se vyjádří jako celková hmotnost uvedených toxických kongenerů d) emise PAHs - nejsou uvedeny chlorované PAHs.
VI-6
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
§ 32 (7) Povolení pro spalovnu nebo spoluspalovací zařízení nebezpečného odpadu vedle požadavků uvedených v odstavcích 3 a 4 obsahuje b) přípustný minimální a maximální hmotnostní tok jednotlivých kategorií nebezpečných odpadů, jejich minimální a maximální výhřevnost a jejich maximální přípustný obsah znečišťujících látek, zejména PCBs, PCPs. Příloha č. 1: Seznam znečišťujících látek a jejich stanovených skupin a jejich obecné emisní limity 3. Persistentní organické látky (POPs) 3.1 Polychlorované dibenzo dioxiny (PCDDs) a dibenzofurany (PCDFs) celkem vykazované v ekvivalentech toxicity (I-TEQ) 2,3,7,8 – TCDD 3.1.1 polychlorované dibenzodioxiny (PCDDs) 3.1.2 polychlorované dibenzofurany (PCDFs) 3.3 Polychlorované bifenyly (PCBs) celkem 3.3.1 tetra CB IUPAC No. 77 + tetra IUPAC No. 81 + pentaCB IUPAC No. 126 + hexaCB IUPAC No. 169 celkem 3.3.2 pentaCB IUPAC No. 118 + IUPAC No. 105 + IUPAC No. 123 + IUPAC No. 114 + hexa CB 3.3.3 IUPAC No. 156 + IUPAC No. 157 + IUPAC No. 167 + heptaCB IUPAC No. 189 celkem 3.3.4 ostatní polychlorované bifenyly celkem 3.4 Jiné chlorované persistentní organické sloučeniny 3.4.3 hexachlorbenzen Obecné emisní limity pro persistentní organické látky 3.1 Platí obecný emisní limit 0,1 ng TEQ.m-3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek 3.2 Platí obecný emisní limit 0,1 ng TEQ.m-3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek. 3.3 Při eventuálním výskytu emisí nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečišťujících látek 0,2 mg TEQ.m-3 po přepočtu na standardní stavové podmínky. V nejkratší možné době je nutno tyto látky eliminovat z emisí do vnějšího ovzduší. 3.4 Nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečišťujících látek 0,2 mg.m-3 po přepočtu na standardní podmínky. V nejkratší možné době je nutno tyto látky eliminovat z emisí do vnějšího prostředí. 7. Organické látky a jejich stanovené skupiny neuvedené v bodech 1,2,3,4,5 nebo 6 této přílohy 7.27 organické sloučeniny chloru vyjádřené jako Cl uplatňuje se v případě, že není stanoven specifický nebo obecný emisní limit jednotlivých organických halogenovaných sloučenin nebo jejich stanovených skupin Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny uvedené v bodu 7 7.26-7.28 Vyjádřené jako halogen VI-7
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg.h-1 nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg.m-3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. 10. Ekvivalenty toxicity polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů V seznamu jsou uvedeny koeficienty ekvivalentů toxicity 2,3,7,8 TCDD, kdy ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace uvedených polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před sečtením násobí uvedenými koeficienty . 11. Ekvivalenty toxicity polychlorovaných bifenylů V seznamu jsou uvedeny koeficienty ekvivalentů toxicity 2,3,7,8 TCDD, kdy ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace uvedených polychlorovaných bifenylů před sečtením násobí uvedenými koeficienty. 12. Výpočet polychlorovaných bifenylů. V seznamu jsou uvedeny kongenery IUPAC (částečně toxické) Příloha č. 5: Metody měření a technické požadavky pro jednorázové měření emisí Metody analýzy pro jednorázové měření emisí Číslo normy
Název normy
Účinnost od
ČSN ISO 1948-1 (83 4745)
Stanovení hmotnostní koncentrace PCDDs/Fs - Část 1: Vzorkování
1.8.1998
ČSN EN 1948-2 (83 4745)
Stanovení hmotnostní koncentrace PCDDs/Fs - Část 2: Extrakce a čištění
1.8.1998
ČSN EN 1948-3 (83 4745)
Stanovení hmotnostní koncentrace PCDDs/Fs - Část 3: Identifikace a kvantitativní stanovení
1.8.1998
Za součást je dále nutno považovat veškeré platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového měření emisí látek znečišťujících ovzduší. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 357 §4 Požadavky na kvalitu paliv (7) Kapalná paliva musí splňovat další požadavky stanovené v příloze 2 k této vyhlášce a obsah PCBs nesmí překročit 10 mg.kg-1. Příloha č.2 Metody stanovení kvality paliv 2) Kapalná paliva d) Referenční metodou pro stanovení obsahu PCBs v kapalných palivech je ČSN EN 12766-1,2 (65 6205) Ropné výrobky a použité oleje - Stanovení PCBs a podobných výrobků, Část 1: Oddělení a stanovení kongenerů PCBs plynovou chromatografií (GC) za použití detektoru elektronového záchytu (ECD), pro výpočet se použije ČSN EN 12766-2 (65 62 6205) VI-8
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Ropné výrobky a použité oleje - Stanovení PCBs a podobných výrobků Část 2: Výpočet obsahu polychlorovaného bifenylu. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 358: Vzhledem k zaměření vyhlášky - podmínky ochrany ozonové vrstvy Země - jsou uvedeny možnosti použití hydrochlorfluoruhlovodíků a zavádí pojem regulované látky, a náležitosti s těmito látkami (např. dovoz a vývoz). V textu nejsou zmíněny POPs.
12.2.3 Závěr Z uvedeného přehledu vyplývá, že v části ovzduší jsou aplikovány evropské normy a legislativa, především u emisí je výrazná aplikace na POPs (zvláště v Nařízení vlády č. 354 a Vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 356), a protože dále evropské normy neobsahují v legislativě imise POPs, nejsou aplikovány ani v našich předpisech. Zmínka u nechlorovaných PAH v Nařízení vlády č. 350 uvádí odkaz na předpisy - metodiky US EPA, tak jak je konečně zmíněno v úvodu. Je patrné, že české předpisy, obecně legislativa, budou přijímat směrnice EU tak, jak budou přijímány Evropským parlamentem a Radou, pokud nebude vyvolána rychlá aplikaci pro podepsané dokumenty, jako je Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech.
12.3 Voda 12.3.1 Současná legislativa ZÁKON Č. 254/2001 SB., O VODÁCH A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (VODNÍ ZÁKON) Základní požadavek je v § 21 vodního zákona formulován jako „zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod“ a zahrnuje konkrétně vyjmenované činnosti: • • • • • •
evidenci vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajónů a umělých vodních útvarů zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování ekologického stavu povrchových vod vedení vodní bilance (hydrologické bilance a vodohospodářské bilance) evidenci odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích tvorbu a provoz informačních systémů evidenci ochranných pásem vodních staveb, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, citlivých oblastí, zranitelných oblastí, oblastí povrchových vod využívaných ke koupání a záplavových území.
K podrobnějšímu určení provádění některých těchto činností budou vydány prováděcí předpisy. Zákon v § 21, odst. 3 stanovuje, že zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a VI-9
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo životního prostředí. V resortu Ministerstva životního prostředí jsou pověřeny Český hydrometeorologický ústav a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. V příloze zákona 254/2001 Sb. jsou definovány látky, jejichž sledování dle § 21,2) je nutné sledovat. Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb. Zvlášť nebezpečné látky Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, organofosforové sloučeniny, organocínové sloučeniny, látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, rtuť a její sloučeniny, kadmium a jeho sloučeniny, persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod, kyanidy
Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 2. měď 7. arzen 12. baryum 3. nikl 8. antimon 13. berylium 4. chrom 9. molybden 14. bor 5. olovo 10. titan 15. uran
16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. VI-10
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Zákon č. 254/2001 Sb. tedy dává povinnost sledovat a eliminovat výskyt POP´s ve vodním prostředí a v rozsahu sledovaných látek vychází především ze směrnic 2000/60/ES, 76/464/EEC a 80/68/EEC. SMĚRNICE Č. 2000/60/ES USTAVUJÍCÍ RÁMEC PRO ČINNOSTI SPOLEČENSTVÍ V OBLASTI VODNÍ POLITIKY (RÁMCOVÁ SMĚRNICE) Požadavky na systémový monitoring vyplývající z Rámcové směrnice jsou velmi náročné. Monitorovací programy podle Rámcové směrnice mají být uvedeny do provozu do 6 let od nabytí účinnosti směrnice (tedy přibližně od počátku roku 2007) a mají postupně nahradit monitorovací aktivity k jednotlivým speciálním směrnicím. Požadavky na programy monitoringu, které jsou v článku 8 Rámcové směrnice a zejména v její příloze V, zahrnují: • • •
pro povrchové vody monitoring kvantitativního, ekologického a chemického stavu pro podzemní vody monitoring chemického a kvantitativního stavu. Pro sestavení programů monitoringu povrchových a podzemních vod bude velmi záležet na určení vodních útvarů, které budou identifikovány jako „rizikové z hlediska splnění environmentálních cílů“
Z hlediska POP´s je podstatný článek 21 směrnice, Strategie proti znečišťování vod, který hovoří o prioritních nebezpečných látkách uvedených v příloze VIII směrnice, kde jsou definovány tyto látky resp. skupiny látek a pro které jsou nutná specifická opatření k postupnému snížení emisí a vypouštění nebezpečných látek a k zabránění úniků netěsnostmi a havarijním znečištěním, upřednostněných na základě jejich rizika pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, a to včetně rizik pro vody užívané k odběru pitné vody. ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY 1. Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky a přípravky nebo jejich štěpné produkty, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní účinky, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů štítné žlázy, nebo jiné endokrinní funkce v nebo prostřednictvím vodního prostředí. 5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky. 6. Kyanidy 7. Kovy a jejich sloučeniny. 8. Arsen a jeho sloučeniny. 9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin. 10. Nerozpuštěné látky. 11. Látky přispívající k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany). 12. Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu (a mohou být měřeny za pomoci parametrů jako jsou BSK, CHSK, atd.). 13. Umělé radioaktivní látky Směrnice č. 2000/60/ES tedy dává povinnost sledovat a eliminovat výskyt POP´s ve vodním prostředí. VI-11
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Směrnice Rady č. 91/676/EEC o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Směrnice, nazývaná též „nitrátová směrnice“, se týká povrchových i podzemních vod. Obsahuje mimo jiné požadavky na: •
vymezení zranitelných oblastí podle přílohy I směrnice, které je založeno na vyhodnocení obsahu dusičnanů v povrchových a podzemních vodách a vymezení eutrofických vod
a netýká se tedy POP´s SMĚRNICE RADY Č. 76/464/EEC O ZNEČIŠTĚNÍ ZPŮSOBENÉM NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI VYPOUŠTĚNÝMI DO VODNÍHO PROSTŘEDÍ
URČITÝMI
Směrnice se vztahuje pouze na povrchové vody, neboť část týkající se podzemních vod byla zrušena po vydání směrnice Rady č. 80/68/EEC. Na směrnici navazuje 7 dceřinných směrnic, které obsahují emisní limity a jakostní cíle pro jednotlivé druhy nebezpečných látek. Monitorování stavu povrchových vod představuje: • rozšíření monitoringu, který má zahrnovat sledování nebezpečných látek nejen ve vodě, ale také v plaveninách, sedimentech a v živých organizmech. V současnosti je řešen úkol VaV 650/03/00 Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře, jehož účelem je návrh relevantních nebezpečných látek pro Českou republiku včetně jejich lokalizace a návrhu monitoringu pro zabezpečení této směrnice a směrnic dceřiných zahrnující látky Seznamu I a II směrnice. Seznam I obsahuje určité jednotlivé látky, které náleží do následujících tříd a skupin látek vybraných hlavně na základě jejich toxicity, persistence a bioakumulace, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky, pokud bylo prokázáno, že mají karcinogenní vlastnosti v, nebo prostřednictvím vodního prostředí , 5. rtuť a její sloučeniny 6. kadmium a jeho sloučeniny 7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspensi nebo klesnout ke dnu, a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. Seznam II obsahuje: určité jednotlivé látky a kategorie látek náležející třídám a skupinám látek uvedeným níže mající zhoubný účinek na vodní prostředí, který však může být omezen na danou oblast, a který závisí na charakteristice a umístění vod, do nichž se vypouštějí. 1. Následující metaloidy a kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 2. měď 7. arsen 12. baryum 3. nikl 8. antimon 13. berylium 4. chrom 9. molybden 14. bor
16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur VI-12
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v Seznamu I. 3. Látky, která mají škodlivý účinek na chuť a/nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické a persistentní organické sloučeniny křemíku, a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučenin fosforu a elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Kyanidy, fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zvláště: čpavek, dusitany. Směrnice č. 76/464/EEC tedy dává povinnost sledovat a eliminovat výskyt některých POP´s ve vodním prostředí a je zřejmé, že seznam znečišťujících látek v příloze VIII Směrnice č. 2000/60/ES vychází ze seznamů této směrnice. SMĚRNICE RADY Č. 80/68/EEC O OCHRANĚ PODZEMNÍCH ZNEČIŠTĚNÍM VOD PŘED ZPŮSOBENÝM URČITÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Do směrnice byly vyčleněny požadavky na ochranu podzemních vod ze směrnice Rady č. 76/464/EEC. Na směrnici se zatím nevážou další dokumenty se specifikací emisních limitů nebo jakostních cílů. V rámci grantového projektu VaV 650/03/00 Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře budou vytipovány rizikové vodní útvary podzemních vod z hlediska potencionálního znečištění vodního útvaru, resp. znečistění naměřeného v inspekčním monitoringu. Na základě těchto informací bude upraven návrh struktury státní sítě sledování jakosti podzemních vod. Tato směrnice zahrnuje látky Seznamu I a II. Seznam I rodin a skupin látek Seznam I obsahuje individuální látky náležející k rodinám a skupinám látek uvedených níže s výjimkou těch, které se uvažují jako nepříslušející do Seznamu I na základě nízkého rizika toxicity, persistence a bioakumulace. Takové látky, které vzhledem k toxicitě, persistenci a bioakumulaci jsou vhodné pro Seznam II, jsou uvedeny v Seznamu II. 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou vytvářet takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem 1). 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Minerální oleje a uhlovodíky. 8. Kyanidy.
VI-13
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Seznam II rodin a skupin látek Seznam II obsahuje individuální látky a kategorie látek náležejících do rodin a skupin látek uvedených níže, které by mohly mít škodlivý účinek na podzemní vodu. 1. Následující metaloidy a jejich sloučeniny: 1. Zinek 11. Cín 2. Měď 12. Baryum 3. Nikl 13. Berylium 4. Chrom 14. Bor 5. Olovo 15. Uran 6. Selen 16. Vanad 7. Arsen 17. Kobalt 8. Antimon 18. Thalium 9. Molybden 19. Telur 10. Titan 20. Stříbro. 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v Seznamu I. 3. Látky mající zhoubný účinek na chuť a nebo na vůni podzemní vody a sloučeniny náchylné způsobovat formace těchto látek v takové vodě a učinit ji nezpůsobilou k lidské spotřebě. 4. Toxické nebo persistentní sloučeniny křemíku a látky, které mohou způsobit ve vodě tvorbu sloučenin, které nejsou biologicky neškodné ani se ve vodě rychle nepřeměňují v neškodné látky. 5. Neorganické sloučeniny fosforu a elementárního fosforu. 6. Fluoridy. 7. Amoniak a dusitany. Směrnice č. 80/68/EEC tedy dává povinnost sledovat a eliminovat výskyt některých POP´s v podzemních vodách Z nižších legislativních předpisů ve vztahu k perzistentním organickým látkám je v oblasti vodního hospodářství důležité nařízení vlády č. 82 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Toto nařízení vlády stanovuje emisní a imisní limity pro vybrané látky a typy vod. V přílohách nařízení jsou emisní limity rozděleny na: 1) Ukazatele a jejich přípustné hodnoty ve vypouštěných odpadních vodách 2) Průmyslové odpadní vody a zvláštní vody Imisní limity jsou rozděleny pro vodárenské a ostatní toky v příloze 3) Ukazatele vyjadřující stav vody v toku Z hlediska perzistentních organických látekjsou tyto limity stanoveny pro PCBs (28, 52, 101, 138, 153 a 180) PAHs (fluoranthen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren), γ-HCH (lindan) a hexachlorbenzen. V současnosti je však v přípravě novela tohoto nařízení vlády, které bude stanovovat emisní a imisní hodnoty pro tyto látky: Aldrin, dieldrin, endrin, isodrin, DDT (suma izomerů), lindan (γ-HCH), hexachlorbenzenu, PAHs (fluoranthen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen a indeno(1,2,3-cd)pyren), PCBs (PCB 28, 52, 101, 138 153 a 180).
VI-14
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
12.3.2 Závěr U vod je podobná situace jako u ovzduší, zahrnutí Evropských norem a předpisů není úplné a bude docházet k postupné novelizaci, případně začlenění nových norem do české legislativy, včetně POPs.
12.4 Odpady ( a zeminy) • • • • • • • •
Zákon 125/1997 Sb. o odpadech Zákon 185/2001 Sb. o odpadech Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 376/2001 Sb. o hodnocení vlastností odpadů Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb. kterou se stanoví katalog odpadů a další seznamy odpadů Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 384/2001 Sb. o nakládání s PCBs Metodický pokyn MŽP ČR Kritéria znečištění zemin a podzemní vody platný od 31.7.1996
Zákon č. 185: Příloha č. 5 uvádí seznam látek, které podle tohoto zákona činí odpad nebezpečným. V seznamu jsou uvedeny i všechny kongenery polychlorovaných dibenzofuranů a dibenzodioxinů, a dále PCBs a PCT. V zákoně ani jeho prováděcích vyhláškách nejsou uvedeny žádné limity pro dioxiny. Vyhláška č. 376: Uvádí, že pokud je obsah PCBs v odpadu vyšší než 20 mg/kg sušiny, považuje se odpad za nebezpečný, má nebezpečnou vlastnost H 13 (schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po jejich odstranění). Dále je uvedeno, že s nebezpečným odpadem se musí nakládat jinak než s odpadem, který nemá žádnou nebezpečnou vlastnost. Vyhláška č. 382: V čistírenských kalech se sledují PCBs. Je stanovena limitní koncentrace 0,6 mg/kg sušiny (suma kongenerů 28, 52, 101, 153, 180). Vyhláška č. 383: Vyhláška upravuje podmínky nakládání s odpady (možnosti skládkování nebo jiné likvidace). V odpadech se sleduje, mimo jiné, koncentrace PCBs v sušině. Pokud odpad obsahuje víc než 100 mg.kg-1 PCBs, nesmí se ukládat na žádné skládky. Pokud odpad obsahuje víc než 10 mg/kg PCB, nesmí se ukládat na sládky skupiny S-inertní odpad.
VI-15
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
Pokud odpad obsahuje víc než 0,2 mg.kg-1 PCBs, nesmí se využívat v podzemních prostorách a na povrchu terénu Vyhláška č. 384: Vyhláška uvádí technické požadavky na nakládání s PCBs o koncentraci větší než 50 mg.kg-1 a technické požadavky na zařízení obsahující tyto látky. §2 uvádí Rozhodčí metody a postup stanovení celkové koncentrace PCBs, přičemž Rozhodčí metody pro stanovení PCBs (1) jsou uvedeny v příloze č.1, podmínky pro odběr vzorků v (2), výpočet koncentrace PCBs v (3) a podmínky stanovení koncentrace PCBs v (4). Příloha č.1 Seznam analytických metod stanovení obsahu PCBs 1. ČSN EN 61619 „Izolační kapaliny – Kontaminace polychlorovanými bifenyly (PCBs) – Stanovení metodou kapilární plynové chromatografie“ 2. EN 12766-1 „Petroleum products and used oils – Determination of PCBs and related products – Part 1: Separation and determination of selected PCB congeners by gas chromatography (GC) using an electron capture detector (ECD) 3. EN 12766-2 „Petroleum products and used oils – Determination of PCBs and related products – Part 2: Quantification of PCB content in samples analyzed by GC“ Pod body 2. a 3. jsou ISO normy převzaté, ale zatím nepřeložené. Metodický pokyn MŽP ČR Kritéria znečišťování zemin a podzemní vody Obsahuje kritéria, podle kterých se hodnotí kontaminace zemin a podzemních vod. Kritéria jsou označena A, B a C. Mezi limitovanými látkami jsou i PCB a dioxiny, také jsou uvedeny limity pro skupiny pesticidů. Limity pro zeminy:
PCDDs/Fs
PCBs
A
B
C-obytné
C-rekreační
Cprůmyslové
[ng I-TEQ TeCDD.g-1]
[ng I-TEQ TeCDD.g-1]
[ng I-TEQ TeCDD.g-1]
[ng I-TEQ TeCDD.g-1]
[ng I-TEQ TeCDD.g-1]
0,001
0,1
0,5
1
10
[mg.kg-1]
[mg.kg-1]
[mg.kg-1]
[mg.kg-1]
[mg.kg-1]
0,02
2,5
5
10
30
U PCBs jde u sumu kongenerů 28,52,101,118,138, 153 a 180
V dalším je uveden komplexní seznam odpadů (červený, zelený, žlutý a nebezpečných odpadů, podléhající zpřísněnému režimu), přičemž způsob kódování odpovídá OECD. Červený seznam odpadů Zelený seznam odpadů Žlutý seznam odpadů Seznam nebezpečných odpadů, podléhajících zpřísněnému režimu VI-16
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
ČERVENÝ SEZNAM ODPADŮ 1) (Způsob kódování odpadů odpovídá Červenému seznamu OECD) 2) ZELENÝ SEZNAM ODPADŮ 1) Jsou-li odpady uvedené v tomto seznamu znečištěny jinými látkami, které zvyšují rizikovost natolik, že: a) by měly být zahrnuty do Žlutého seznamu nebo do Červeného seznamu, nebo b) nelze je recyklovat v souladu s předpisy o ochraně zdraví lidí a životního prostředí, pak pro jejich pohyb přes hranice státu nelze použít systém stanovený pro odpady uvedené v Zeleném seznamu. (Způsob kódování odpovídá Zelenému seznamu OECD) 2) ŽLUTÝ SEZNAM ODPADŮ 1) (Způsob kódování odpovídá Zelenému a Žlutému seznamu OECD) 2) Seznam nebezpečných odpadů podléhajících zpřísněnému režimu Kód odpadu dle Katalogu odpadů
Název druhu odpadu
Kategorie odpadu
Kód podle dodatku I a II Basilejské úmluvy 2)
06 03 11
soli a roztoky s obsahem kyanidů
N
Y33
06 04 03
odpady s obsahem arzenu
N
Y24
06 04 04
odpady s obsahem rtuti
N
Y29
11 01 01
kyanidové (alkalické) odpady s obsahem těžkých kovů kromě chromu
N
Y17
11 01 02
kyanidové (alkalické) odpady bez obsahu těžkých kovů
N
Y17
11 03 01
odpady s obsahem kyanidů
N
Y7
13 01 01
hydraulické oleje s obsahem PCB a PCT
N
Y10
13 03 01
izolační a teplonosné oleje a jiné kapaliny s obsahem PCB nebo PCT
N
Y10
14 01 01
chlorfluoruhlovodíky
N
Y41
14 03 01
chlorfluoruhlovodíky
N
Y41
14 04 01
chlorfluoruhlovodíky
N
Y41
14 05 01
chlorfluoruhlovodíky
N
Y41
16 02 01
transformátory a kondenzátory s obsahem PCB nebo PCT
N
Y10
16 02 03
zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků
N
Y45
Vysvětlivky 1) Spolu s kódem OECD je uváděno i číselné označen( podle Harmonizovaného popisu a číselného označováni zboží, tam kde je to možné. Toto číselné označení se vztahuje na.odpady i zboží. Tyto seznamy obsahují pouze odpady, neobsahují položky, které nejsou odpadem. Označení "ex" v položce dle celního sazebníku (nařízení vlády č. 303/1998 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemi a podmínky pro jejich uplatněni (celní sazebník)) znamená, že název položky v těchto seznamech odpadů je pouze součástí názvu položky Harmonizovaného systému s příslušným číselným označením a přesně neodpovídá názvu položky v sazebníku. VI-17
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
2) Rozhodnutí Rady OECD C(92)39/Final ve zněni rozhodnuti Rady OECD C(98)202/Final. Kód OECD se skládá ze dvou písmen (jedno pro seznam G - Zelený (Green), A - Žlutý (Amber) nebo R - Červený (Red) a jedno pro kategorii odpadu: A, B, C ...), následovaných číslem. 3) Nedisperzní znamená, že odpad neobsahuje jakékoliv odpady ve formě prášků, kalů, prachů nebo pevná uzavřená tělesa, obsahující nebezpečné kapaliny. 4) Tato položka zahrnuje odpady ve formě popela, zůstatků, strusek, stěrů, pěny, okují, prachu, prášků, kalů a koláčů, pokud nejsou výslovně uvedeny jinde. 5) Tato položka zahrnuje i strusky, které slouží jako zdroj oxidu titaničitélio a vanadu. 6) Tyto parafíny nejsou polymerizovány a užívají se jako plastifikátory. 7) Podle Basilejské úmluvy podléhají domovní odpady (v této úmluvě definované jako " ostatní odpady" ) kontrole při pohybu odpadů přes hranice států. Proto podle rozhodnuti Rady OECD C(92)39/Final podléhají všechny domovní odpady ( a ne pouze ty, které mají nebezpečně vlastnosti ) kontrole odpovídající odpadům zařazeným ve Žlutém seznamu odpadů.".
Závěr Koncepční a plánovací proces v oblasti odpadového hospodářství je vymezen globálními strategickými dokumenty (Agenda 21), politikami EU a Státní politikou životního prostředí ČR. (např. byla provedena úprava problematiky dovozů odpadů, která až na přechodné výjimky je v souladu s postupy OECD, EU a režimem Basilejské úmluvy). V seznamu níže jsou uvedené předpisy,normy EU, z kterých se vycházelo při tvorbě českých zákonů a předpisů tak, aby došlo ke sblížení české legislativy s legislativou členských států EU. Podobně jako u ovzduší a vody, některé problémy dosavadního vývoje však dosud přetrvávají. Council Directive 75/439/EEC of 16 June 1975 on the disposal of waste oils Směrnice Rady 75/439/EEC ze 16. 6. 1975 o zneškodňování upotřebených olejů Novelizace: 87/101/EE Council Directive 75/442/EEC of 15 July 1975 on waste Směrnice Rady 75/442/EEC z 15. 7. 1975 o odpadech Novelizace: 91/156/EEC, 96/350/EC Council Directive 78/176/EEC of 20 February 1978 on waste from the titanium dioxide industry Směrnice Rady 78/176/EEC z 20. 2. 1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého Novelizace: 83/29/EEC Council Directive 82/883/EEC of 3 December 1982 on procedures for the surveillance and monitoring of environments concerned by waste from the titanium dioxide industry Směrnice Rady 82/883/EEC ze 3. 12. 1982 o postupech dozoru a monitoringu životního prostředí v souvislosti s odpadem z průmyslu oxidu titaničitého Council Directive 86/278/EEC of 12 June 1986 on the protection of the environment, and particular of the soil, when sewage sludge is used in agriculture Směrnice Rady 86/278/EEC z 12. 6. 1986 o ochraně životního prostředí a zvláště půdy při používání čistírenských kalů v zemědělství Council Directive 89/369/EEC of 8 June 1989 on the prevention of air pollution from new municipal waste incineration plants Směrnice Rady 89/369/EEC z 8. 6. 1989 o prevenci znečištění ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu Council Directive 89/429/EEC of 21 June 1989 on the reduction of air pollution from existing municipal waste incineration plants VI-18
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Směrnice Rady 89/429/EEC z 21. 6. 1989 o redukci znečištění ovzduší ze stávajících spaloven komunálního odpadu Council Directive 91/157/EEC of 18 March 1991 on batteries and accumulators containing certain dangerous substances Směrnice Rady 91/157/ EEC z 18. 3. 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících určité nebezpečné látky Novelizace: 93/86/EEC Council Directive 91/271/EEC of 21 May 1991 concerning urban wastewater treatment Směrnice Rady 91/271/EEC z 21. 5. 1991 týkající se úpravy městských odpadních vod Council Directive 91/689/EEC of 12 December 1991 on hazardous waste Směrnice Rady 91/689/EEC z 12. 12. 1991 o nebezpečných odpadech Novelizace: 94/31/EC Council Directive 92/112/EEC of 15 December 1992 on procedures for harmonizing the programmes for the reduction and eventual elimination of pollution caused by waste from the titanium dioxide industry Směrnice Rady 92/112/EEC z 15. 12. 1992 o postupech harmonizace programů pro redukci a eventuální eliminaci znečištění způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého Council Decision 93/98/EEC of 1 February 1993 on conclusion, on behalf of the Community, of the Convention on the control of transboundary movements of hazardous wastes and their disposal (Basel Convention) Rozhodnutí Rady 93/98/EEC z 1. 2. 1993 o přistoupení Společenství k Úmluvě o pohybu nebezpečného odpadu přes hranice a jeho zneškodnění (Basilejská úmluva) Council Regulation (EEC) 259/93 of 1 February 1993 on the supervision and control of shipment of waste within, into and out of the European Community Nařízení Rady (EEC) 259/93 z 1. 2. 1993 o dozoru a kontrole transportů odpadu v rámci, do a ze Společenství Novelizace: 120/97 Commission Decision 94/3/EC of 20 December 1993 establishing a list of wastes pursuant to Article 1(a) of Council Directive 75/442/EEC on waste Rozhodnutí Komise 94/3/EC z 20. 12. 1993, kterým se zavádí seznam odpadů v souladu s čl. 1 (a) směrnice Rady 75/442/EEC o odpadech Commission Decision 94/575/EC of 20 July 1994 determining the control procedure under Council Regulation (EEC) 259/93 as regards certain shipments of waste to certain non-OECD countries Rozhodnutí Komise 94/575/EC z 20. 7. 1994 určující postup při kontrole transportů odpadu do určitých nečlenských zemí OECD v souladu s nařízením Rady (EEC) 259/93 Commission Decision 94/721/EC of 21 October 1994 adapting, pursuant to Article 42(3), Annexes II, III and IV to Council Regulation (EEC) 259/93 on the supervision and control of shipments of waste within, into and out of the European Community Rozhodnutí Komise 94/721/EC z 21. 10. 1994 upravující v souladu čl. 42(3) nařízení Rady (EEC) 259/93 přílohy II, III a IV tohoto nařízení
VI-19
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Commission Decision 94/741/EC of 24 October 1994 concerning questionnaires for Member States reports on the implementation of certain Directives in the waste sector (implementation of Council Directive 91/692/EEC) Rozhodnutí Komise 94/741/EEC z 24. 10. 1994 týkající se dotazníků pro zprávy členských států o realizaci některých směrnic z odpadového hospodářství (v rámci realizace směrnice Rady 91/692/EEC) Commission Decision 94/774/EC of 24 November 1994 concerning the standard consignment note referred to in Council Regulation (EEC) 259/93 on the supervision and control of shipments of wastes within, into and out of the European Community Rozhodnutí Komise 94/774/EC z 24. 11. 1994 týkající standardního průvodního listu uvedeného v nařízení Rady (EEC) 259/93 Council Directive 94/67/EC of 16 December 1994 on the incineration of hazardous waste Směrnice Rady 94/67/EC ze 16. 12. 1994 o spalování nebezpečného odpadu European Parliament and Council Directive 94/62/EC of 20 December 1994 on packaging and packaging waste Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/EC z 20. 12. 1994 o obalech a odpadech z obalů Commission Decision 94/904/EC of 22 December 1994 establishing a list of hazardous waste pursuant to Article 1 (4) of Council Directive 91/689/EEC on hazardous waste Rozhodnutí Komise 94/904/EC z 22. 12. 1994 kterým se zavádí seznam nebezpečných odpadů podle čl. 1(4) směrnice 91/689/EEC o nebezpečném odpadu Commission Decision 96/302/EC of 17 April 1996 establishing a format in which information is to be provided pursuant to Article 8(3) of Council Directive 91/689/EEC on hazardous waste Rozhodnutí Komise 96/302/EC ze 17. 4. 1996 zavádějící formulář pro informace podávané v souladu s čl. 8(3) směrnice Rady 91/689/EEC o nebezpečných odpadech Council Directive 96/59/EC of 16 September 1996 on the disposal of polychlorinated biphenyls and polychlorinated terphenyls Směrnice Rady 96/59/EC ze 16. 9. 1996 o zneškodňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT) Commission Decision 96/660/EC of 14 November 1996 adapting pursuant to Article 42(3), Annex II to Council Regulation (EEC) 259/93 on the supervision and control of shipments of wastes within, into and out of the European Community Rozhodnutí Komise 96/660/EC ze 14. 11. 1996 upravující v souladu s čl. 42(3) nařízení Rady (EEC) 259/93 přílohu II tohoto nařízení Commission Decision 97/129/EC of 28 January 1997 establishing the identification system for packaging materials pursuant to European Parliament and Council Directive 94/62/EC on packaging and packaging waste Rozhodnutí Komise 97/129/EC z 28. 1. 1997 zavádějící systém identifikace obalových materiálů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/62/EC o obalech a odpadech z obalů Commission Decision 97/138/EC of 3 February 1997 establishing the formats relating to the database system pursuant to European Parliament and Council Directive 94/62/EC on packaging and packaging waste Rozhodnutí Komise 97/138/EC z 3. 2. 1997 zavádějící formuláře pro databázový systém v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/62/EC o obalech a odpadech z obalů VI-20
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Commission Decision 97/283/EC of 21 April 1997 on harmonized measurement methods to determine the mass concentration of dioxins and furans in atmospheric emissions in accordance with Article 7 (2) of Directive 94/67/EC on the incineration of hazardous waste Rozhodnutí Komise 97/283/EC ze dne 21. 4. 1997 o harmonizaci metod měření při určování hmotnostních koncentrací dioxinů a furanů v emisích do ovzduší v souladu s čl. 7 (2) směrnice 94/67/EC o spalování nebezpečných odpadů Commission Decision 97/622/EC of 27 May 1997 concerning questionnaires for Member States reports on the implementation of certain Directives in the waste sector (implementation of Council Directive 91/692/EEC) Rozhodnutí Komise 97/622/EC z 27. 5. 1997 týkající se dotazníků pro zprávy členských států o realizaci určitých směrnic v sektoru odpadů (realizace směrnice 91/692/EEC) Council Decision 97/640/EC of 22 September 1997 on the approval, on behalf of the Community, of the amendment to the Convention on the control of transboundary movements of hazardous wastes and their disposal (Basle Convention) as laid down in Decision III/1 of the Conference of the Parties Rozhodnutí Rady 97/640/EC z 22. 9. 1997 o souhlasu ze strany Společenství s novelizací Úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva) jak bylo ustanoveno Rozhodnutím III/1 na konferenci smluvních stran této Úmluvy Commission Decision 98/184/EC of 25 February 1998 concerning a questionnaire for Member States reports on the implementation of Council Directive 94/67/EC on the incineration of hazardous waste (implementation of Council Directive 91/692/EEC) Rozhodnutí Komise 98/184/EC z 25. 2. 1998 týkající se dotazníku pro zprávy členských států o realizaci směrnice Rady 94/67/EC o spalování nebezpečného odpadu (realizace směrnice 91/692/EEC) Commission Decision 98/368/EC of 18 May 1998 adapting, pursuant to Article 42(3) Annexes II and III to Council Regulation (EEC) No 259/93 on the supervision and control of shipments of waste within, into and out of the European Community Rozhodnutí Komise 98/368/EC z 18.5. 1998 upravující v souladu s čl. 42(3) přílohy II a III nařízení Rady (EEC) 259/93 o dozoru a kontrole transportů odpadu v rámci, do a ze Společenství Commission Regulation (EC) 2408/98 of 6 November 1998 amending Annex V to Council Regulation (EEC) No 259/93 on the supervision and control of shipments of waste within, into and out of the European Community Nařízení Komise (EC) 2408/98 ze 6. 11. 1998 novelizující přílohu V nařízení Rady (EEC) 259/93 o dozoru a kontrole transportů odpadu v rámci, do a ze Společenství Commission Directive 98/101/EC of 22 December 1998 adapting to technical progress Council Directive 91/157/EEC on batteries and accumulators containing certain dangerous substances Směrnice Komise 98/101/EC z 22. 12. 1998 zavádějící technický pokrok do Směrnice Rady 91/157/EEC o bateriích a akumulátorech obsahujících nebezpečné látky Na tomto místě je vhodné uvést přehled ze zprávy UNEP - Regional Report - Region III-Europe pro hodnocení PTS(Persistent Toxic Substances). Ve zprávě jsou citovány mezinárodní legislativa - závazky (ve vztahu k ČR):
VI-21
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
1. Convention on Long-range Transboudary Air Pollution (CLRTAP), 1998 - je zmíněno u ovzduší, program EMEP 1. Rotterdam Convention on the Prior Informed Consent Procedure for Certain Hazardous Chemicals and Pesticides in International Trade 2. Basel Convention on the Control of Transboudary Movements of Hazardous Chemicals and Pesticides in International Trade - zmíněno ve zprávě u odpadů 3. Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants - podepsáno ČR v roce 2001 4. WHO Environmental Health Criteria - participace ČR Směrnice EC, vztahující se na regionální strategii k PTS: 1. Council Directive 91/414/EEC provides the framework for the authorisation, the placing of plant protection products on the market and its use in the EU 2. Council Directive 98/8/EC on placing on the market of biocides. 3. Council Directive 79/117/EEC prohibiting the placing on the market and use of plant protection products containing certain active substances. 4. Council Directive 76/769/EEC on the approximations of the laws, regulations, and administrative provisions of the Member States relating to restrictions on the marketing and use the certain dangerous substances and preparations. 5. 2000/76/EEC on waste incineration. 6. Directive 1999/31/EEC on the landfill of waste provides that only treated waste can be landfilled. 7. Council Directive 2000/60/EC of the European Parliament and of the council estblishing a framework for the Community action in the field of water policy (Water Framework Directive). 8. Council Directive 76/464/EEC on pollution caused by certain dangerous substances discharged into the aquatic environment of the Community. 9. Council Directive 86/280/EEC on limit values and quality objectives for discharges of certain dangerous substances. 10. 80/68/EEC on the protection of ground water against pollution caused by certain dangerous substances. 11. Council Directive 67/548/EEC concerning the classification and labeling of dangerous substances and preparations. 12. Council Directive 96/61/EC concerning integrated pollution prevention and control (IPPC). Jak je patrné z přehledu mezinárodních a regionálních - evropských předpisů, jsou i tyto předpisy zavedeny částečně do české legislativy a je také patrné, jak bylo zmíněno pro jednotlivé složkyoblasti, že plné zavedení do české legislativy vyžaduje další čas (min. 2003 - 2004), i ve vztahu na další odvětví (průmysl, zemědělství) v rámci návaznosti legislativy.
12.5 Půdy V dubnu 2002 Evropská komise nově definovala politiku EU v oblasti ochrany půdy. Jedná se o dokument mimořádně závažný, protože zdůrazňuje význam půdy, její nenahraditelnost a přitom snadnou ohrozitelnost. Činnost člověka vede často ke změnám, které jsou v případě půdy ireversibilní. Tento dokument uvádí řadu konkrétních legislativních kroků, které budou pro realizaci nové politiky ochrany půdy realizovány (IP/02/763). Uvedená aktivita je jedním z projevů sílícího tlaku na vytvoření jednotné strategie ochrany půdy jako neobnovitelného zdroje (legislativa na úrovni vody a ovzduší). Tato strategie by měla mj. harmonizovat činnosti mezinárodních organizací, z nichž nejvýznamnější jsou: VI-22
R-T&A
• • • •
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
ISO – TC 190 Soil Quality. JRC Ispra – Space Application Institite – Agric. Inf. System Unit – European Soil Bureau. EEA – ETC/TE (Evropská agentura pro životní prostředí, Environmental Topic Centre Terrestrial Environmnet). CEN/SABE Soil team – (ve výhledu jedna z technických komisí CEN, zabývající se ochranou půdy).
Evropská unie nemá dosud žádnou směrnici, která by se zabývala výhradně ochranou půdy. Existují pouze dvě platné a jedna zrušená směrnice, které do ochrany půdy přímo zasahují: • • •
Směrnice Rady 86/278/EEC o ochraně životního prostředí, zejména půdy, při použití čistírenských kalů v zemědělství, Směrnice Rady 91/676/EEC o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, Nařízení Rady (EEC) 2078/92 o metodách zemědělské produkce, odpovídajících požadavkům na ochranu životního prostředí a udržování krajiny. (toto nařízení bylo zrušeno, jeho zásady však některé členské státy aplikovaly do svých legislativních opatření).
Národní legislativy členských zemí na rozdílné úrovni. Sledování zátěže půdy rizikovými látkami, včetně persistentních organických polutantů je jednou ze stěžejních oblastí mezinárodních aktivit a národních legislativních opatření. Evropská komise vydala návrh evropského monitorovacího systému pro půdy, který by měl zjišťovat stav půd standardními jednotnými postupy s plným zajištěním kontroly kvality práce laboratoří. Hlavními směry sledování by měla být eroze půdy, úbytek organické hmoty půdy, difusní kontaminace a ztráta biodiversity. Kontaminace půdy je významnou položkou v problémovém okruhu kvalita a degradace půdy. V ČR je celková výměra půdy (podle přehledu o vývoji půdního fondu) 7 886 000 hektarů. Zemědělská půda zabírá 4 284 000 ha a pokrývá více než 54% rozlohy našeho území. Procento zornění zemědělské půdy kleslo ze cca 75% na počátku devadesátých let na současných cca 72%. Nezanedbatelnou rozlohu, 2 634 000 ha, zabírají na našem území půdy lesní. Hodnocením zátěže lesních půd POPs se však studie zabývá pouze okrajově (Chráněná území), a to především z důvodů odlišného metodického přístupu k této otázce. Pozornost byla soustředěna na zemědělsky využívané půdy a hodnocení bylo provedeno v návaznosti na potravní řetězec. Výsledky sledování byly významnou měrou využity při tvorbě návrhu pozaďových hodnot perzistentních organických polutantů (POPs) pro legislativní účely (aktualizace vyhl. 13/1994Sb.).
12.6 Krmiva Legislativa ČR v oblasti kontroly krmiv reaguje velmi rychle na změny legislativy EU a je s ní plně harmonizována. V EU je závazná Směrnice 1999/29/EC o nežádoucích látkách a produktech ve výživě zvířat, která pro krmiva a krmné suroviny uvádí limity pro následující sloučeniny, na které se vztahuje Stockholmská úmluva: aldrin a dieldrin (suma obou), DDT (suma DDT, TDE a DDE isomerů vyjádřených jako DDTs), endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, toxaphen. Pro PCDDs/Fs byly touto direktivou regulovány pouze obsahy v citrusové dužnině vyjádřené ve WHO-TEQ. Směrnice 2001/102/EC rozšiřuje limity PCDDs/Fs na další krmiva a krmné suroviny s tím, že uváděné hodnoty budou revidovány nejpozději do konce roku 2004, kdy mají být také určeny limity pro PCBs. V ČR jsou tyto směrnice implementovány vyhláškou MZe ČR č. 451/2000 Sb. ve znění vyhlášky MZe ČR č. VI-23
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
343/2001 Sb. a vyhlášky MZe č.169/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 o krmivech ve znění zákona č. 244/2000 Sb. Výsledky stanovení PCDDs/Fs se vyjadřují jako suma WHO-TEQ s tím, že hodnoty menší než mez stanovitelnosti se započítávají jako rovné této mezi.
12.7 Kaly V oblasti sjednocení analytických postupů je v různém stupni rozpracovanosti několik významných mezinárodních norem. Tyto normy jsou vytvářeny v technické skupině ISO TC 190 (Kvalita půdy). Sjednocení analytických postupů mezi členy ISO umožní po zavedení spolehlivého a porovnatelného sledování plnění závazků vyplývajících ze Stockholmské úmluvy. Evropský normalizační úřad (CEN) velmi úzce spolupracuje s ISO TC 190. V květnu 2002 bylo rozhodnuto o vytvoření samostatné skupiny CEN pro normalizaci v oblasti půd, která bude zajišťovat horizontální tvorbu norem s ISO TC 190 a ostatními skupinami CEN, které se zabývají problematikou kalů a sedimentů. Od 1.1. 2002 platí nový zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcí předpisy, mezi něž patří vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Tento legislativní předpis umožňuje hodnocení kvality kalů ČOV a z tohoto hlediska nahrazuje dosud používanou normu ČSN 46 5735 Průmyslové komposty. Praktické provádění jmenované vyhlášky naráží v současné době na řadu problémů. Zejména chybí následná kontrola použití kalů a vedení evidence v samotném zemědělském podniku. Tabulka 12-1: Limitní hodnoty organických rizikových látek v kalech ČOV v některých zemích (hodnoty v µg.g-1, u PCDDs/Fs v fg TEQ.g-1 sušiny)
PCBs
SRN
Švédsko
USA1)
0,22)
0,43)
1,0
NEL
Slovensko
ČR (vyhl.č. 382/01 Sb.)
Směrnice EU (návrh)4)
0,69)
0,8
500
500
2 000
AOX
500
PCDDs/Fs
100
PAHs
6
5)
LAS
2 600 6)
DEPH NPE
100
7)
50
PCDDs/Fs8) 1)
Hodnoty pro kompostovaný kal, pouze v některých státech USA; 28,52,101,138,153,180
100 2)
Limitní hodnota pro individuální kongenery
3) Doporučená hodnota; 4) Předpis, EU který je připravován jako náhrada za 86/278/EEC. Současně mají platit kumulativní limity a limity vztažené k obsahu fosforu; 5) Linear alkylbenzen sulfonáty; 6) Di(2-ethylhexyl)ftalát; 7) Obsahuje látky nonylphenolu a nonylphenolethoxalátů s 1 nebo 2 ethoxy skupinami; 8) Polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany vyjádřené v fg TEQ.g-1 sušiny; 9) Suma kongenerů 28, 52, 101, 138, 153, 180
Příloha – právní předpisy ve vztahu k využívání kalů • • • • •
Zákon č. 125/97 Sb. o odpadech Zákon č. 334/94 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 14/1998 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů VI-24
R-T&A
• • • • • • • • • • • • • • • • • •
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích včetně prováděcích vyhlášek, které stanovují požadavky na zdravotní nezávadnost potravin (hladina nežádoucích látek v potravinách je determinována prostředím prvovýroby), Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech a vyhláška č. 194/1997 Sb. ve znění vyhlášky č. 208/1998 Sb., které stanovují limity nežádoucích látek v krmivech. Zákon č. 156/1998 Sb. O hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech). Ve znění pozdějších předpisů. (registrace, schvalování, označování a balení hnojiv a pomocných látek, používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek, agrochemické zkoušení půd, zjišťování půdních vlastností lesních pozemků). Zákon č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví Vyhláška č. 337/97 Sb. (Katalog odpadů) Vyhláška č. 338/97 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška č. 339/97 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a která stanoví maximálně přípustné hodnoty rizikových látek v půdě Vyhláška č. 271/98 Sb. O stanovení požadavků na hnojiva Vyhláška č. 273/98 Sb. O odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv Vyhláška č. 274/98 Sb. O skladování a způsobu používání hnojiv Vyhláška č. 275/98 Sb. O agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků. Nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP ČR k zabezpečení usnesení vlády ČR č. 393 ze dne 13. července 1994, o zásadách dalšího postupu při privatizaci – postup zpracování analýzy rizika (nabytí účinnosti od 31. 7. 1996). Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ve znění zákona ČNR 10/1993 Sb. Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP ČR – kritéria znečištění zemin a podzemní vody (nabytí účinnosti od 31. 7. 1996). ČSN 47 5735 Průmyslové komposty
12.8 Aktuální legislativa k problematice POPs v oblasti výživy 12.8.1 Hygienické limity pro POP v potravinách V oblasti dietární expozice člověka se organizace resortu zdravotnictví a dalších resortů řídí prakticky výhradně legislativou na základě zákona č. 110/1997 Sb. „o potravinách a tabákových výrobcích“, ve znění pozdějších předpisů. Problematiku upravují vyhlášky vydané MZ k problematice pesticidů (vyhláška č. 322/1999 Sb.) a problematice chemických požadavků na zdravotní nezávadnost potravin (vyhláška č. 53/2002 Sb.). Další text je výňatkem ze zmíněných dvou legislativních předpisů.
VI-25
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
12.8.2 Aktuální legislativa k problematice POPs typu pesticidů v ČR VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. listopadu 1999, kterou se stanoví maximální limity reziduí pesticidů v potravinách a potravinových surovinách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: Maximální limity reziduí pesticidů v potravinách a potravinových surovinách §1 (1) Tato vyhláška stanoví maximální limity reziduí pesticidů v potravinách a potravinových surovinách aplikovaných během vegetace, po aplikaci při ochraně zásob a rezidua pesticidů jiného původu. (2) Rezidua pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, limity a další podmínky jejich výskytu v potravinách a potravinových surovinách včetně způsobu hodnocení stanoví příloha. §2 (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí maximálním limitem reziduí pesticidů nejvyšší přípustné toxikologicky přijatelné množství reziduí pesticidů v rostlinném produktu, plodině nebo potravině. (2) Maximální limity reziduí pesticidů se vyjadřují v hmotnostním poměru mg.kg-1 celého definovaného produktu, není-li dále stanoveno jinak. (3) Maximální limity reziduí pesticidů v mléce a mléčných výrobcích s obsahem tuku do 4 % se vyjadřují na celý produkt; při obsahu tuku vyšším než 4 % se vyjadřují na tuk. (4) Maximální limity reziduí pesticidů v mase se u pesticidů, které jsou rozpustné v tucích, stanovují a vyjadřují na tuk, u ostatních na svalovinu. (5) Maximální limity reziduí pesticidů ve vejcích se stanoví ve vaječné hmotě bez skořápky. (6) Použití difenylu, o-fenylfenolu a thiabendazolu k ošetření povrchu citrusů a banánů je stanoveno ve zvláštních předpisech.1) (7) Údaje uváděné pro maso nebo maso jatečných zvířat platí i pro ostatní úpravy masa, maso drůbeží, maso králičí, droby, zvěřinu a výrobky z nich a masné výrobky. (8) Pro potraviny přímo vyrobené ze surovin uvedených v příloze platí stejný limit, který je uveden pro surovinu. (9) V potravinách určených pro kojeneckou a dětskou výživu se rezidua pesticidů nesmí vyskytovat s limitem 0,01 mg.kg-1 celého produktu, pokud není v příloze stanoveno jinak. (10) Potraviny, v nichž je vyšší než nejvyšší přípustné množství reziduí pesticidů, jsou jiné než zdravotně nezávadné2) a lze je použít jen jako potravinové suroviny, a to výlučně k těm způsobům zpracování, jejichž výsledkem je prokazatelná modifikace a snížení množství reziduí pesticidů. 1) Část 6 přílohy č. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné. 2) § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. VI-26
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
§3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Ministr: MUDr. David, CSc. v. r.
Příloha Část 1 Maximální limity reziduí pesticidů v potravinách a potravinových surovinách po aplikaci během vegetace. Značka * u hodnoty MLR3) znamená, že maximální limit reziduí pesticidů je shodný s limitem detekce, nebo je nižší než limit detekce. 4) Zkratka MLR značí maximální limit reziduí pesticidů. Pesticid
MLR [mg.kg-1]
Potravina - plodina
Endosulfan - suma alfa a beta endosulfanu a endosulfatu
0,1
Jahody, rybíz
Část 3 Maximální limity reziduí pesticidů jiného původu (extraneous residues) V potravinách určených pro kojeneckou a dětskou výživu se rezidua níže uvedených pesticidů nesmí vyskytovat s limitem detekce 0,01 mg.kg-1 celého produktu.
Pesticid
MLR [mg.kg-1]
Potravina - surovina
DDT - suma p,p'- DDT
0,05
Mléko a mléčné výrobky po obnovení do 4 % tuku
o,p'- DDT, p,p'- DDE
0,5
Vejce, ryby jedlý podíl
p,p'- TDE (DDD)
1
Mléčné výrobky na tuk maso jatečných zvířat na tuk
Hexachlorbenzen
0,008
Mléko a mléčné výrobky po obnovení do 4 % tuku
0,05
Ryby jedlý podíl
0,2
Mléčné výrobky na tuk maso jatečných zvířat na tuk
0,3
Vejce
0,005
Mléko a mléčné výrobky po obnovení do 4 % tuku
0,02
Ryby jedlý podíl
0,1
Mléčné výrobky na tuk, vejce
0,3
Maso jatečných zvířat na tuk
HCH isomery kromě lindanu
VI-27
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
lindan
0,01
Mléko a mléčné výrobky po obnovení do 4 % tuku
0,05
Ryby jedlý podíl
0,1
Vejce
0,2
Mléčné výrobky na tuk
0,7
Maso drůbeží na tuk
2
Maso jatečných zvířat na tuk
12.8.3 Aktuální legislativa k problematice POPs typu kontaminujících látek 53/2002 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. ledna 2002, kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., (dále jen "zákon"): §1 (1) Tato vyhláška stanoví množství a druhy látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, které se smějí vyskytovat v potravinách a potravinových surovinách, podmínky jejich použití, potraviny a potravinové suroviny, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat. Dále tato vyhláška stanoví přípustná množství látek kontaminujících, které smějí potraviny a potravinářské suroviny obsahovat. Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin stanoví zvláštní právní předpisy.1) (2) Požadavky na balené vody upravuje zvláštní právní předpis.2) §2 (1) Potraviny a potravinové suroviny, které obsahují vyšší než nejvyšší povolené množství látek přídatných a pomocných, nelze uvádět do oběhu.3) Nejvyšší přípustné množství se pro látky přídatné stanoví číselnou hodnotou nebo množstvím nezbytným pro dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování správné výrobní praxe (dále jen "nezbytné množství"). (2) Pro hodnocení výskytu jednotlivých kontaminujících látek v potravinách se používá: a) nejvyšší přípustné množství, při jehož překročení je potravina a potravinová surovina vyloučena z oběhu, b) přípustné množství; podmínky posouzení potravin podle této limitní hodnoty stanoví příloha č. 2, nebo c) speciální množství, které se stanoví pro potraviny určené pro zvláštní výživu;4) při překročení této hodnoty nelze potravinu použít pro tento účel. VI-28
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
(3) Potravní doplňky uvedené v příloze č. 4 lze použít k obohacování potravin nejvýše do hodnoty stanoveného procentuálního podílu referenční dávky. Používání potravních doplňků neuvedených v příloze č. 4 stanoví zvláštní právní předpis.5) §3 (1) Látky přídatné,6) které se smějí vyskytovat v potravinách s uvedením jejich kódu, pod kterým je přídatná látka označována v číselném systému Evropské unie, jejich členění do kategorií, limity a další podmínky jejich použití a označování na obalech stanoví příloha č. 1. (2) Kontaminující látky,6) toxikologicky významné látky a látky vznikající činností mikroorganismů, limity a další podmínky jejich výskytu v potravinách a způsob jejich hodnocení stanoví příloha č. 2. (3) Pomocné látky,6) které lze použít k výrobě potravin, potravinových surovin, limity a další podmínky jejich použití a označování stanoví příloha č. 3. (4) Potravní doplňky, 6) které lze použít k obohacování potravin, jejich formy, limity a další podmínky jejich použití a označování stanoví příloha č. 4. §4 (1) Zvláštní právní předpis, který stanoví požadavky pro čistotu látek užívaných k výrobě léčiv,7) se vztahuje též na požadavky na identitu a čistotu látek používaných k výrobě potravin jako potravních doplňků. (2) Požadavky na identitu a čistotu stanovené zvláštním právním předpisem8) se vztahují též na látky používané k výrobě potravin jako látky přídatné. (3) U látek, které se používají buď jako potravní doplněk, nebo jako přídatná látka, se čistota a identita hodnotí podle účelu, pro který byla látka při výrobě potraviny použita. §5 (1) K dosažení snadného a přesného dávkování potravních doplňků a přídatných látek při výrobě potravin lze tyto látky používat také v naředěné formě jednotlivě nebo v jejich směsi. (2) K ředění těchto látek se používá voda odpovídající požadavkům zvláštního právního předpisu,9) potraviny, potravinové suroviny a dále nosiče a roz-pouštědla pro tento účel povolená (část 12 přílohy č. 1). (3) Pro zajištění stability naředěných forem se používají a) bez omezení ty přídatné látky uvedené v příloze č. 1, které jsou povolené k použití pro výrobu potravin v nezbytném množství, a b) konzervanty uvedené v příloze č. 1, a to pouze v množství, které je k tomuto účelu potřebné. (4) Množství nežádoucích příměsí a kontaminantů, jejichž obsah v čisté látce (v potravním doplňku a přídatné látce) je zvláštním právním předpisem7) , 8) omezen, se snižuje v naředěných formách úměrně stupni ředění a v případě kontaminantů také úměrně obsahu v látce použité k naředění. VI-29
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
§6 Zrušuje se vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb., vyhlášky č. 323/1999 Sb. a vyhlášky č. 274/2000 Sb. §7 Přechodné ustanovení Potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů. §8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2002.
Ministr: prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb. Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany. 2) Vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 241/1998 Sb. a vyhlášky č. 465/2000 Sb. 3) § 10 odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 18 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb. 5) § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. 6) § 2 zákona č. 110/1997 Sb. 7) Vyhláška č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997), ve znění pozdějších předpisů. 8) Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek. 9) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 53/2002 Sb. KONTAMINUJÍCÍ LÁTKY V POTRAVINÁCH Část 1 VI-30
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
Výklad pojmů pro jednotlivé skupiny potravin (1) U jednotlivých kontaminujících látek uvedených v této příloze jsou vyznačeny hodnoty nejvyššího přípustného množství, přípustného a speciálního množství pro potraviny a skupiny potravin. Do skupin potravin spadají pouze dále vyjmenované druhy potravin a platí pro ně stanovená limitní hodnota. Pro potraviny pro které nejsou uvedeny hodnoty jmenovitě nebo nejsou zařaditelné do skupiny potravin, platí limitní hodnota pro potraviny obecně (podle označení A nebo B pro potraviny obecně). (2) Při zjištění, že je hodnota přípustného množství v potravině překročena do 50 procent, odebere se ze šarže, ze které byla tato potravina vybrána, odpovídající počet vzorků (n). V případě, že překročení přípustného množství nebude prokázáno u vyššího počtu vzorků než (M), bude potravina posouzena jako zdravotně nezávadná. Počty vzorků jsou uvedeny u jednotlivých kontaminujících látek pro dané druhy potravin ve sloupci přípustné hodnoty zlomkem n/M. Při překročení o více než 50 procent přípustného množství se potravina pokládá za jinou než zdravotně nezávadnou.1) (3) Stanovené limitní hodnoty jednotlivých kontaminujících látek platí pro jedlý podíl potraviny. Jedlým podílem se rozumí potravina zbavená nejedlých částí (například slupka, pecky, kosti). Sušené a dehydratované výrobky se hodnotí ve stavu po obnovení; zahušťované výrobky se hodnotí podle limitu pro původní suroviny a přepočtou se koeficientem charakterizujícím příslušnou ztrátu vody. Limitní hodnoty pro čaj jsou stanoveny pro čaj jako nápoj podle ČSN ISO 3103 (58 0420) Čaj - Příprava nálevu pro senzorické hodnocení. Sušené a zahuštěné potraviny se hodnotí po obnovení podle návodu. (4) Pokud je u potravin určených pro dětskou a kojeneckou výživu uváděno: „na bázi mléka“, „na bázi obilovin“ a jiných, rozumí se tím, že výrobek obsahuje více než 50 procent uvedené suroviny. Pokud se uvádí: „s obsahem...“, rozumí se podíl nižší než 50 procent. (5) Pro potraviny obsahující více než 1 složku s rozdílným povoleným množstvím kontaminující látky se stanoví limitní hodnota podle hmotnostního podílu zastoupení jednotlivých složek. MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY Mléko
A
Tekuté i zakysané výrobky z mléka
B
Mléčné výrobky
Sýry
zakysané - např. jogurty
B
mléčné a tvarohové výrobky – např. mléčné pudinky, mléčné dezerty a pomazánky
B
tvaroh měkký, tvrdý
B
měkké - např. čerstvé sýry, plísňové sýry
B
tavené
B
tvrdé
B
Smetana
B
MRAŽENÉ KRÉMY A ZMRZLINY Mražené krémy a zmrzliny
1)
B
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. VI-31
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
VEJCE Vejce a výrobky z vajec
B
DĚTSKÁ A KOJENECKÁ VÝŽIVA Hodnoty jsou uváděny po obnovení, příp. přípravě dle návodu
A
TUKY Máslo
včetně pomazánkového másla a jiných výrobků, kde v názvu je obsaženo slovo máslo
B
Sádlo
B
Rostlinné oleje
B
Ztužené a emulgované tuky, margaríny
B
Olejnatá semena
k přímé spotřebě a použití do výrobků (kromě lisování)
B
MASO, MASNÉ VÝROBKY Maso
Masné výrobky
vepřové
A
hovězí
A
telecí
B
ostatní druhy masa
B
trvanlivé
B
drobné - např. párky, klobásy, špekáčky
B
vařené - např. jaternice, jelítka, tlačenky
B
měkké salámy
B
uzená masa, šunka
B
paštiky a výrobky z masa s obsahem pod 50 % jater
B
speciality - např. cikánská pečeně, debrecínská pečeně, pršut
B
masové a drůbeží
B
hotové pokrmy
A
sterilovaná zelenina
B
KONZERVY Konzervy
VI-32
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
ZMRAZENÉ HOTOVÉ POKRMY A POLOTOVARY Zmrazené hotové pokrmy a polotovary
A
DRŮBEŽ Drůbež hrabavá i vodní
A
Drůbeží masné výrobky
B
ZVĚŘINA Maso z lovné zvěře
B
DROBY Játra (včetně výrobků na bázi vepřová jater) hovězí
Ledviny
B B
telecí
B
drůbeží
B
rybí a ostatní
B
vepřové
B
hovězí
B
telecí
B
Ostatní droby
B
RYBY, RYBÍ VÝROBKY, MĚKKÝŠI, KORÝŠI, HLAVONOŽCI Ryby sladkovodní i mořské čerstvé i zmrazené
např. úhoř, tuňák
Ryby sladkovodní i mořské konzervované ve vlastní šťávě a oleji Rybí výrobky, včetně konzerv
B B
např. ryby v majonéze, se zeleninou, antipasta, pečenáče
Měkkýši, korýši, hlavonožci
B B
MLÝNSKÉ A PEKAŘSKÉ VÝROBKY, CUKRÁŘSKÉ A TRVANLIVÉ PEČIVO A CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY Obiloviny
celá zrna, případně mechanicky upravená
B
Mouka
např. hladká, hrubá, polohrubá
A
Celozrnná mouka, otruby a výrobky z nich
B
VI-33
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Trhanka
B
Krupice
B
Vločky
B
Kroupy, lámanka
B
Obilninový škrob
B
Jáhly
B
Triticale
B
Kukuřice
celá zrna, případně i mechanicky upravená
B
Rýže
A
Chléb a pečivo z chlebového těsta i celozrnné
A
Pečivo běžné i celozrnné
např. housky, rohlíky, veky
A
Jemné pečivo např. kynuté
např. vánočky, koláče
B
Trvanlivé pečivo
např. sušenky, keksy, oplatky s náplní
B
Cukrářské výrobky
B
Těstoviny
A
Strouhanka
B
Müsli a obdobné výrobky
B
ZELENINA A ZELENINOVÉ VÝROBKY Zelenina čerstvá i zmrazená
A
Listová zelenina
např. salát, špenát, štěrbák (endivie), mangold
A
Naťová zelenina
např. petržel kadeřavá, pažitka, kopr, libeček
B
Kořenová zelenina
např. mrkev, petržel, celer, pastinák, červená řepa, ředkev, ředkvičky, křen
A
Cibulová zelenina
např. cibule, česnek, pórek
B
Košťálová zelenina
např. zelí, kapusta, růžičková kapusta, brukev (kedlubny), květák, brokolice
A
Plodová zelenina
např. rajčata, paprika, okurky, cukety, patisony, baklažány
A
Plodová zelenina tykvovitá
např. tykev, meloun
A
Lusková zelenina
např. zelený hrášek, zelené fazolové lusky
A
Výrobky ze zeleniny sterilovaná zelenina, nakládaná zelenina, zmrazená zelenina
A
Sušená zelenina, zeleninové protlaky
B
Tekuté výrobky ze zeleniny
zeleninové šťávy, nektary
B
BRAMBORY, HOUBY, LUŠTĚNINY Brambory
A
Výrobky z brambor
po úpravě k požívání podle návodu výrobce (pokud úpravu vyžadují)
B
Luštěniny a výrobky z nich
např. hrách, čočka, fazole, cizrna
B
VI-34
R-T&A
Sója a výrobky ze sóji
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
např. analogy masa (po obnovení), tofu, tempeh, sojové mléko, sojové pečivo, sojová mouka
B
Houby čerstvé a výrobky z hub např. sterilované
B
Houby sušené
B
CUKR, CUKROVINKY, ČOKOLÁDA Cukr Cukrovinky
Čokoláda
B nečokoládové např. dražé, karamely, želé, drops, komprimáty, lízátka, žvýkačky
B
čokoládové cukrovinky, čokoládové výrobky
B
čokoláda, čokoláda neplněná, hořká, mléčná čokoláda plněná
B
OVOCE A OVOCNÉ VÝROBKY Ovoce
čerstvé i zmrazené
B
bobulové, jádrové, peckové
B
jižní a exotické např. citrusové plody, banány, ananas, mango, avokádo, kiwi, kaki
B
Výrobky z ovoce
např. kompoty, džemy, marmelády, dřeně, pulpy, rosoly
B
Tekuté výrobky z ovoce
např. mošty, šťávy, nektary
B
Sušené ovoce a proslazené ovoce
B
Rozinky
B
Ořechy
např. vlašské, lískové, pistácie, para, arašídy, kešu, kokosové a mandle
B
OSTATNÍ POTRAVINY Ocet
B
Sůl
B
Kakao
B
Káva pražená (mletá a nemletá), instantní, kávoviny
B
Koření suché
např. plody, listy, natě
B
Kvasnice
pekařské droždí a pivovarské kvasnice
B
Hořčice
B
Semena z olejnin
např. olivy, slunečnice, mák
B
Ochucovací přísady
tekuté - např. polévkové koření, sojová a worcestrová omáčka
B
emulgované studené omáčky - např. majonézové omáčky
B
neemulgované studené omáčky - např. kečupy
B
sypké - např. náhražky soli a kořenící soli
B
Med
B
Dehydratované výrobky
B
VI-35
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
Doplňky stravy
B
Instantní polévky
B
NÁPOJE Nealkoholické nápoje k přímé spotřebě na bázi vody
např. limonády, s výjimkou ovocných a zeleninových nápojů
A
Nápojové koncentráty
po úpravě k přímému použití podle návodu
B
Čaj
fermentovaný i nefermentovaný, aromatizovaný, bylinné čaje, čaje ze suchých plodů a květů, čajové směsi
A
Pivo, víno
A
Vína ovocná, bylinná a dezertní
B
Lihoviny včetně medoviny
B
Ostatní nápoje
B
Část 15 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY Pod pojmem polycyklické aromatické uhlovodíky se rozumí benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, chryzen, dibenzo(a,h)antracen, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-cd)pyren, dibenzo(a,i)pyren, dibenzo(a,h)pyren. Přípustné množství je stanoveno pro jednotlivé látky jednotlivě. Celkový obsah vyjmenovaných látek v potravině nesmí překročit desetinásobek přípustného množství. Potravina
PM [mg.kg-1] (5/2)*
masné výrobky, ryby uzené
0,003
káva pražená
0,002
obilí
0,002
ryby
0,001
ovoce
0,002
zelenina listová
0,002
tuky
0,002
látky určené k aromatizaci
0,001
nápoje, pivo, víno, čaj (výluh připravený podle návodu, případně podle ČSN ISO 3103 (580420) Čaj. Příprava nálevu pro senzorické hodnocení)
0,0005
lihoviny
0,001
potraviny obecně A
0,001
potraviny obecně B
0,01
VI-36
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
Část 18 POLYCHLOROVANÉ BIFENYLY (PCBs) Potravina
NPM [mg.kg-1]
PM [mg.kg-1]
SM [mg.kg-1]
(5/2)* mléko a mléčné výrobky
0,1 Poz. 2,3
0,05 Poz. 2,3
maso hovězí a masné výrobky
0,2 Poz. 2,3
0,15 Poz. 2,3
maso vepřové a masné výrobky
0,2 Poz. 2,3
játra hovězí
0,7 Poz. 2,3
játra vepřová
0,5 Poz. 2,3
lůj hovězí
0,7 Poz. 2,3
sádlo vepřové
0,5 Poz. 2,3
drůbež drůbeží maso a drůbeží výrobky
0,5 Poz. 2,3 0,2 Poz.2,3
játra drůbeží vejce, vaječné výrobky
0,5 Poz. 2,3 0,2 Poz. 2,3
ryby mořské Poz. 1
1,0 Poz. 3
ryby mořské dravé Poz. 1
3,0 Poz. 3
ryby sladkovodní dravé Poz. 1
2,0 Poz. 3
rybí výrobky
2,0 Poz. 2,3
játra rybí (tresčí)
5,0 Poz. 2,3
zvěřina Poz. 1
2,0 Poz. 3
zajíci Poz. 1
1,0 Poz. 3
potraviny obecně A potraviny obecně B
0,5 Poz. 3 2,0 Poz. 3
Poznámka : 1 - jedlý podíl 2 - vztaženo na tuk 3 - hodnoty představují sumu kongenerů 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180
12.9
Návrh dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR „Zdraví pro všechny v 21. století“
Na 51. Světovém zdravotnickém shromáždění se členské státy Světové zdravotnické organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. Deklarace byla přijata, aby zdůraznila a podpořila program Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny ve 21. století (dále jen „ZDRAVÍ 21“). K signatářům patřila také Česká republika (dále jen „ČR“), jejíž vládě se tímto předkládá ke schválení dle plánu nelegislativních úkolů vlády na rok 2002 národní rozpracování tohoto programu.
VI-37
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Zdraví není kategorií výlučně medicínskou, ale široce humánní. I když k dosažení co nejlepšího zdraví je velmi důležitá prevence, diagnostika, terapie i rehabilitace, zdravotnické služby samy o sobě zdraví nezajistí. Zdraví lidí je podmíněno tím, zda a do jaké míry dokáží k ochraně, udržení a rozvoji svého vlastního zdraví přispět jednotliví občané a jakou oporu najdou u všech ostatních i v celé společnosti. Každé rozhodnutí, ať už na úrovni vlády, parlamentu a senátu nebo v rodině má větší nebo menší zdravotní důsledky. Zdraví nevzniká v nemocnicích. Tam se povětšině napravuje to, co se už pokazilo. Základ zdraví spočívá v rodinách, školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí. Důležitým výsledkem programu ZDRAVÍ 21 bude snížení rozdílů ve zdravotním stavu uvnitř států i mezi státy Evropy. ČR z tohoto hlediska nepatří mezi země s kritickou úrovní zdravotního stavu lidí, není však bez problémů a přes znatelný pokrok dosud nedosáhla parametrů zdraví v nejvyspělejších demokratických průmyslových státech. Zcela zásadní význam přikládá ZDRAVÍ 21 účasti všech složek společnosti na zlepšování národního zdraví a společné odpovědnosti všech resortů. Dobrým příkladem meziresortní kooperace je v ČR Akční plán životního prostředí a zdraví, schválený vládou usnesením č. 810/1998 a činnost Rady pro zdraví a životní prostředí ČR jakožto poradního a pracovního orgánu vlády ČR. Na činnost této Rady se navrhuje navázat řízení, koordinaci a kontrolu úkolů vyplývajících ze ZDRAVÍ 21. Dle článku 6 statutu Rady pro zdraví a životní prostředí, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 36 ze dne 9. 1. 2002, se navrhuje zřídit Výbor pro ZDRAVÍ 21. Jeho členy by kromě zástupců zejména ministerstev zdravotnictví, životního prostředí, práce a sociálních věcí, zemědělství, školství, mládeže a tělovýchovy byli zástupci krajů, nevládních organizací a odborných společností. Bližší náležitosti budou uvedeny ve statutu Výboru ZDRAVÍ 21, který by po schválení tohoto materiálu vládou schvalovala Rada pro zdraví a životní prostředí. Předkládaný dokument byl v ČR vytvořen širokým okruhem odborníků mnoha zdravotnických profesí ve spolupráci s reprezentanty dalších resortů. Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZ“) jmenovalo a řídilo početný tým 30 pracovních skupin pro jednotlivé dílčí úkoly programu. Kooperaci obsahově příbuzných dílčích úkolů zajišťovali koordinátoři z řad vedoucích pracovníků MZ a konečnou redakci provedla skupina pod vedením náměstka ministra, hlavního hygienika ČR. Smyslem práce bylo navrhnout zásadní dokument o dlouhodobé zdravotní strategii ČR. Ve ZDRAVÍ 21 je uplatněna koncepce cílů definovaných ukazateli zdraví, nikoli parametry činnosti zdravotních služeb. Cíle se o tento dokument Světové zdravotnické organizace opírají, nejsou však pasivně přebírány. Současně je zaváděno monitorování ukazatelů, které budou indikovat realizaci ZDRAVÍ 21, signalizovat problémy a iniciovat případné úpravy.
CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY
Zdraví kromě jiných faktorů má úzkou souvislost také s kvalitou životního prostředí. Riziko, které pro zdraví znamená životní prostředí není rozloženo rovnoměrně, ani geograficky ani ve společnosti.V roce 1989 byla ve Frankfurtu nad Mohanem přijata Evropská charta životního prostředí a zdraví a v roce 1994 v Helsinkách Evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví. Na základě těchto dokumentů byl zpracován Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, který schválila vláda ČR usnesením č. 810 ze dne 9. prosince 1998. Akční plán vychází z principu společné strategie více odvětví a je výrazem politického konsensu jednotlivých resortů ve vztahu ke strategii řešení problémů VI-38
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
zdraví a životního prostředí. K řízení, koordinaci a kontrole činností spojených s Akčním plánem ustavila vláda jako svůj poradní a iniciativní orgán Radu pro zdraví a životní prostředí, jejímž předsedou je ministr zdravotnictví a členy zástupci příslušných 12 resortů na úrovni náměstků ministrů. Rada pracuje od roku 1999 a o plnění aktivit vyplývajících z Akčního plánu a o svojí činnosti každoročně informuje vládu ČR. Činnost Rady, která má meziresortní působnost, je přínosem pro zajišťování úkolů a aktivit vyplývajících z Akčního plánu, které jsou postupně plněny a většina z nich má dlouhodobý charakter. V roce 1999 se konala v Londýně Třetí ministerská konference o životním prostředí a zdraví. K realizaci závěrů této konference přijala vláda ČR usnesení č. 706 ze dne 12. července 2000. Koordinací úkolů, koncepcí a doporučení vyplývajících z Třetí ministerské konference a z usnesení vlády č. 706/2000 byla vládou pověřena rovněž Rada pro zdraví a životní prostředí. Zásadním koncepčním dokumentem v této oblasti je rovněž Státní politika životního prostředí ČR, která byla v aktualizované formě přijata usnesením vlády ČR č. 38 ze dne 10. ledna 2001. Analýza stavu v oblasti zdraví a životního prostředí a řada opatření a úkolů k prevenci a zvládání zdravotních rizik v životním prostředí v ČR je uvedena a bude nadále řešena v rámci výše uvedených usnesení vlády a přijatých základních koncepčních dokumentů a činnosti Rady pro zdraví a životní prostředí. Péče o zdravé a bezpečné životní prostředí je nekončící kontinuální proces. Pokroky civilizace totiž nepřinášejí jen řešení poznaných nebezpečí, ale vznik jiných zdravotních rizik. Kromě toho nároky na kvalitu života se neustále zvyšují.
CÍL 11: ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL DO ROKU 2015 BY SI LIDÉ V CELÉ SPOLEČNOSTI MĚLI OSVOJIT ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL
Životní styl představuje z hlediska ovlivnění zdraví jeden z nejvýznamnějších faktorů. Na neuspokojivém zdravotním stavu se významně podílela a dosud podílí nevhodná skladba výživy (nadměrný energetický přívod, převaha živočišných tuků, jednoduchých cukrů, soli, nedostatečná konzumace vlákniny, zeleniny a ovoce), i když v posledních letech došlo ke změnám ve spotřebě potravin, které je možno pokládat za pozitivní (zvýšená konzumace zeleniny, ovoce, drůbežího a králičího masa, pokles spotřeby vepřového masa, trvanlivých salámů, másla, vajec, cukru). Přesto se vyskytuje příliš často nadváha až obezita u mužů i žen. Souvisí to i s nízkou pohybovou aktivitou populace. Na úseku výživy a nezávadnosti potravin je nutná těsná spolupráce při určování cílů přispívajících ke zdraví v rámci meziresortní potravinové politiky. Důležitost takové spolupráce narůstá. Konzumace vhodných potravin dokáže snížit riziko nejrozšířenější choroby a jejich zemědělská a potravinářská produkce může přispívat k trvale udržitelnému rozvoji a zdravému životnímu prostředí. Řada úkolů i v této oblasti je zapracována a řešena v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR, v programech podpory zdraví a v materiálu „Strategie zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice“, který byl přijat vládou usnesením vlády ze dne 10. 12. 2001 č.1320.
VI-39
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
Pro další zlepšování zdraví jsou pozitivní změny životního stylu jedním z nejdůležitějších a nejsložitějších cílů.
Dílčí úkol č. 11. 2. Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin)
Současný stav: Potraviny tvoří z hlediska životních nákladů stále vysoký podíl v rodinném rozpočtu. To vede nezřídka k jednostrannému nákupu levných druhů potravin, jejichž sortiment a nutriční složení nemusí být v některých obdobích roku plně ve shodě s výživovými doporučeními. Zatímco doporučené dávky potravin jsou v ČR prakticky dodrženy u cereálií, spotřeba zeleniny je pouze asi na 60 % doporučení, spotřeba ovoce asi na 65 % doporučení a u mléka také asi na 60 % doporučení. Spotřeba masa je asi o 20 % vyšší než je doporučení. Počet alimentárních onemocnění je v ČR stále vysoký, i když průmyslově vyráběné potraviny, či společné stravování netvoří převahu případů. Expozice chemickým látkám a přívod mikronutrientů je pravidelně sledován, ale stále je co zlepšovat. I když se nabídka druhů potravin v posledním desetiletí mimořádně zvýšila (prakticky desetinásobně), problémem zůstává dostupnost některých druhů, především zeleniny, ovoce, mléka a mléčných výrobků, pro sociálně slabší vrstvy obyvatel. Svou roli stále ještě hrají i nevhodné stravovací návyky. Na trhu roste podíl potravin z tzv. organického zemědělství, ale tyto potraviny jsou většinou dostupné pouze za vyšší ceny. Nikdo zatím v ČR vědecky nedokázal, že jejich bezpečnost je obecně vyšší než u konvenčních potravin. Na trhu se postupně také objevují tzv. potraviny nového typu, včetně potravin vyrobených z geneticky modifikovaných surovin. Veřejnost k takovým potravinám často přistupuje s obavami, někdy s neodůvodněnou kritikou či optimismem. Objevují se také potraviny ošetřené netradičními metodami, například konzervované ozářením, které mohou být i zdravotně bezpečnější, ale veřejnost se jich obává bez znalosti podstaty věci. I když se veřejná komunikace o bezpečnosti potravin prohlubuje, nedávné problémy s BSE, dioxiny, listeriemi, či jinými nebezpečnými agens, zvyšují psychologický tlak na konzumenty, kteří se cítí být často nedostatečně informováni nebo jsou i některými zájmovými skupinami desinformováni. Programy podpory zdraví výchovně působí na různé cílové skupiny obyvatel, přesto u části populace převládá při výběru potravin především tlak ceny. V těchto podmínkách je potřebné organizovat aktivity, do kterých jsou zapojeny všechny složky společnosti - státní instituce, nezávislé akademické instituce, zástupce spotřebitelů a výrobců potravin. Aktivity ke splnění dílčího úkolu: 11.2.1:
Podporovat komunikaci mezi státem, výrobci potravin a spotřebiteli s cílem nastolit trvale udržitelnou spolupráci odpovědnost:
MZ, MZe
spolupráce:
SZÚ, spotřebitelské svazy, výrobní svazy, kontrolní organizace
termíny:
průběžně
VI-40
Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VI - Legislativa
R-T&A
11.2.2:
Udržitelná produkce potravin s cílem podporovat produkci bezpečných potravin v tzv. organickém zemědělství
11.2.3:
odpovědnost:
MZe
spolupráce:
MZ
termíny:
průběžně
Podporovat management zdravotních rizik s cílem zavádět programy typu HACCP
11.2.4:
odpovědnost:
MZe
spolupráce:
MZ, svaz spotřebitelů
termíny:
průběžně
Rozvíjet programy podpory zdraví s cílem zlepšit výchovu výrobců a konzumentů v dané oblasti
11.2.5:
odpovědnost:
MZ
spolupráce:
MZe, MŠMT spotřebitelské svazy, výrobní svazy, SZÚ, HS
termíny:
průběžně
Sledovat dietární expozici chemickým látkám
11.2.6:
odpovědnost:
MZ
spolupráce:
SZÚ, HS, ČZPI, SVS
termíny:
průběžně
Sledovat spotřebu potravin odpovědnost:
MZ, MZe
spolupráce:
SZÚ, HS, ČSÚ
termíny:
průběžně
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu: -
cenová dostupnost potravin,
-
hlášená alimentární onemocnění a prevalence mikrobiální kontaminace potravin,
-
vývoj zátěže vybranými chemickými látkami,
-
spotřeba energie a základních živin.
VI-41