Vě s t n í k f a r n o s t i u ko s t e l ů s v. M i k u l á š e a s v. V á c l a v a 3 0 . l i s t o p a d u L é t a Pá n ě 2 0 0 8
12
prosinec
inverzní počasí se na podzim a v zimě usazuje v naší české kotlině obzvlášť rádo. Letos bychom o tom mohli vyprávět. Zatímco za normálních podmínek teplota vzduchu v troposféře s výškou klesá, při teplotní inverzi je tomu v určité vrstvě naopak – nejčastěji přímo u země. Pokud je zde vzduch dostatečně vlhký, kondenzuje a vzniká mlha, někdy tak hustá, že by si Rákosníček liboval. Sedíme pak za pecí a lamentujeme na škaredé počasí; přitom by stačilo vyjet do hor a vraceli bychom se domů opáleni. Připomíná mi to naše hodnocení životních situací i lidí kolem nás. Naše odmítání je často jen důsledkem omezeného úhlu pohledu, toho, že sedíme v dolíku naší omezenosti. Pokradmu závidím Ježíšovi, který „věděl, co je v člověku“ (Jan 2,25), tedy
znal a zná mlhy našich pochybností i touhu po dalekých výhledech. Před odletem ze zahraniční služební cesty jsem obdivoval památky a seznámil se přitom s dvojicí Čechů, kteří mi pak byli celé odpoledne milými společníky a zavezli mě na místa, kam bych se bez auta nedostal. Při prohlížení fotek jsem je objevil na jedné, pořízené několik minut před naším seznámením – tehdy to pro mě byly jen postavy, které mi kazí záběr... Adventem se připravujeme na oslavu Ježíšova příchodu. Setkáme se s ním i na konci života, kdy se zároveň seznámíme se všemi lidmi, které dnes míjíme. Přijměme už teď Ježíšův vzor a snažme se brát naše životní těžkosti, naše bližní a koneckonců i sami sebe „s nadhledem“. MiM
2/ XII
O h l é d n u t í za uplynulým měsícem nebo i dál Pouť do Izraele 19.–28. 10. Posbírali jsme vzpomínky tří účastníků tohoto farního zájezdu. Nenechte se odradit různou délkou příspěvků – všechny stojí za to. Tady jsou: Jako jedna z účastnic pouti do Izraele bych se ráda podělila o několik zážitků. Po příletu do Tel Avivu v časných ranních hodinách na nás dýchla atmosféra vlhka a tepla, takže každý z nás hned začal odkládat svršky a ve svých zavazadlech hledat něco letního. Po přejezdu klimatizovaným autobusem do Betléma, místa našeho ubytování, jsme odložili zavazadla, dostali ranní kávu nebo čaj a po krátkém odpočinku začal náš týdenní maraton po nejzajímavějších památkách. Kromě Betléma jsme navštívili Jeruzalém, Nazaret, Galilejské jezero, Kánu Galilejskou, Yardenit, kde křtil Jan Křtitel a my zde vykonali obnovu našeho křtu. Skutečným vrcholem byla památná hora SINAJ s nezapomenutelným nočním výstupem a ranním svítáním. Nejvíce vzpomínám na každodenní bohoslužby našich duchovních otců Stanislawa, Michaela a Viliama, našeho průvodce v Izraeli, které se konaly na místech, kde působil Ježíš se svými učedníky. Marie Dobrovolná st. Cestování po Svaté zemi bylo velice náročné díky opravdu nabitému programu sestavenému CK Palomino. Prakticky za šest dní jsme stačili navštívit všechna významná místa spojená s působením Ježíše Nazaretského či Jana Křtitele.
Někteří z nás uskutečnili i výstup na egyptskou horu Sinaj (Oreb) či se stačili vykoupat v Mrtvém a Rudém moři. Asi nejvíce na mne zapůsobila Hora Blahoslavenství vpravdě božským klidem, rajskou zahradou a úchvatným pohledem na Galilejské jezero. Pavel Čihák Po úmorné cestě autobusem z Izraelského Betléma do Egypta před půlnocí dorazili do kláštera sv. Kateřiny (ostrůvek křesťanství v muslimském světě stojí v jižní části Sinajského poloostrova už více než 1500 let – jde o údajně nejstarší, po celou dobu funkční klášter na světě, kde si mimo jiné připomínáme i „hořící keř“). Oáza zeleně mezi nevlídnými balvany. Kout živé lásky zatnutý mezi hřebeny hor tyčících se do výše 2642 m. n. m. Po noční večeři uléháme v jednoduchých, ale útulných pokojících ke spánku, abychom se za hodinu a půl opět probudili a ve dvě hodiny nad ránem vyrazili společně s ostatními poutníky na noční výstup na horu Sinaj, kde Mojžíš obdržel desatero Božích přikázání. Cesta je úzká, prašná a kamenitá. Jen blažená, vše tušící tma nám milosrdně zakrývá obrazy hrůzné (co do odvahy) a přitom neskutečně krásné (co do přírodních krás) – okolí cesty, po níž máme kráčet. Většina poutníků je vybavena baterkou nebo čelovkou, takže vzdálený pozorovatel může z úpatí obdivovat kroutící se šňůru blikajících světélek v dálce. To jednotlivé skupiny poutníků, v řadě za sebou, klidným krokem, husím pochodem vystupují klikatou sed-
3/ XII mikilometrovou cestou až pod samotný vrchol této majestátné hory. Další možnost zdolání této vzdálenosti (pro statečné nebo líné jedince) bylo vyjet nahoru na velbloudovi. Ano, pojedu na tom krásném zvířeti. Po půlhodinovém smlouvání s neodbytným arabským majitelem dvou velbloudů jsem srazila původní cenu napolovic. Jakmile jsme se dohodli, majitel velblouda přemluvil, aby si lehl na zem (za notného řehtání a nadávání), já nasedla. Dali jsme se do pohybu. Po chvíli jsme však z ničeho nic odbočili z cesty pro pěší poutníky. Velbloud klidně kráčí, všude tma, skály, kameny a tma... Žádný český poutník ani jiný velbloudář v doslechu. Začínám mít strach a napadají mne nehezké myšlenky: Co když mě tu někde přepadnou? Co když spadneme z těch špičatých kamenů? Najednou se majitel zastaví, omotává provaz velbloudovi kolem krku, něco hodně hlasitého zakřičí kamsi do dáli. Plácne velblouda po zadnici a vykřikne něco jako „šááá raaa“. Velbloud vyrazil jako žhavá střela. Běžel po kamenech takovou rychlostí, že mě na chvíli, ze samého leknutí, přešel i strach. Ale netrvalo to dlouho. Po chvíli strnutí jsem si začala uvědomovat, že jsem v cizí zemi, bez dobré znalosti řeči, bez doprovodu, bez přátel, bez země pod nohama a hlavně bez volantu a brzdy. Panika. Prožila jsem tak silnou chvíli samoty a opuštěnosti, která se nedá slovy popsat! Na nikoho se nemůžu obrátit o pomoc, nikdo z lidí mi nepomůže. Takovou opuštěnost a strach jsem si uměla přirovnat pouze k samotě Pána v Getsemanské zahradě.
Na chvíli se zastavil čas. „DŮVĚŘUJ!“ Nevím odkud ten hlas zavolal, ale byl přesvědčivý, intenzivní a plný pochopení. „DŮVĚŘUJ!“ Toto slovo bylo to jediné, co jsem byla schopna nyní vnímat. Kdo? Co mi tím říká? Mám důvěřovat. Jak začít? Začala jsem pomaloučku. Polohlasem říkám: „Ano, chci důvěřovat.“ Hlavou se mi honí myšlenky: „Chci důvěřovat Tobě, Pane. Tak jak jsi předal jasná pravidla Mojžíšovi pro svůj vyvolený lid, prosím, ukaž i mně cestu. Cestu ven ze tmy, která mě obklopuje, cestu z mých omezených představ, cestu ze samoty… Amen.“ Odpověď byla okamžitá. Začala jsem klidně dýchat a s hlavou hluboce zakloněnou jsem pozorovala nekonečnost a nádheru oblohy, která tu noc byla prostě všude. Miliony hvězd a souhvězdí, které mne naplňovaly klidem a úctou. „Tak taková je Boží nekonečnost. Taková je Jeho láska k nám.“ Myslím, že už matně tuším, co je bázeň před Bohem. Není to strach. Je to naplnění obdivem a úctou. Velbloud zklidnil krok. Uvědomila jsem si, že je na tom mnohem lépe než já. Za chvíli jsem byla schopna jej pohladit po krku a šeptat mu, že je pašák, když takhle ve tmě vidí, jeho krok je jistý a bez zastavování směřuje k cíli. Najednou slyším nedaleko od sebe hlasy. Velbloud dorazil ke skupince svých chlupatých kamarádů. Poznávám i svoji mateřskou řeč. Hurá! Jak je ta čeština krásná. Vnímám, že hlas je mi povědomý. Patřil jedné spolucestující v našem autobusu. Neznali jsme se, ale tato noc to změnila. Její chlácholivý hlas a věcné rady, jak na velblouda, byly balzámem na rány. Bohu díky za ni a její vnímavost.
4/ XII Zbytek cesty nebyl úplně hladký. Velbloud ještě párkrát vyzkoušel, zda je mé rozhodnutí o důvěře pevné, ale už jsem nebyla SAMA. Asi hodinu cesty pod vrcholem končila jízda na velbloudech. Zaplatila jsem velbloudáři, který se zde zčista jasna objevil, a po sestoupení z velblouda jsem byla nesmírně vděčná za pevnou půdu pod nohama, za společenství kamarádů, k nimž jsem se mohla připojit a pěšky dosáhnout cíle. Usadit se na vrcholu hory Sinaj, přemýšlet a čekat na nejkrásnější východ slunce. Slunce, znamení světla, znamení síly a života. Velký obdiv a vděk cítím ke všem členům naší poutní výpravy. Tak veselé, empatické a ochotné kamarády si jeden nezaslouží. Děkuji všem, kteří se zasloužili o zorganizování a realizaci této poutě. Poutě, na kterou nikdy nezapomenu. Děkuji Ti, Stanislawe, bez Tvého vedení, obětavosti, spolehlivosti a vnímavosti k potřebám druhých bych asi tato zásadní poznání ve svém životě neuskutečnila. A pokud ano, pak by to ještě dlouho trvalo… DH
Requiem dona eis domine. – Odpočinutí věčné dej jim, Pane. Tato modlitba burácela naším kostelem sv. Václava při bohoslužbě v neděli 2. 11. odpoledne, mimořádné nejen z hlediska pravidelného pořádku bohoslužeb. Mozartovo pochopení posledních věcí člověka nám zprostředkovali sólisté a sbor Cantores Pragenses spolu s orchestrem svaté Cecílie, vedení dirigentem Tomášem Čechalem. Latin-
ská liturgie byla mostem k univerzalitě církve, ke společenství svatých, k našim předkům, z nichž mnozí oslovovali Boha tímto jazykem. Vzpomínali jsme na smrt svých blízkých i na svou vlastní smrt, která není děsivou nicotou jen díky Tobě, Pane, neboť jsi dobrotivý, quia pius es! MiM
Duchovní obnova manželů 14. –17. 11. Duchovní cvičení pro manželské páry se uskutečnilo na Monínci v blízkosti známé sjezdovky poblíž Prčice. Manželské dvojice byly všech věkových kategorií, což přispělo k pestřejší výměně názorů a zkušeností. Tématem byla ÚCTA: k Bohu, k sobě navzájem, k dětem. Naslouchali jsme přednáškám, diskutovali, chodili do přírody, navštívili jsme klášter premonstrátů v Milevsku, odevzdávali jsme se v modlitbě jeden druhému. Dostali jsme úkol zpytovat o samotě svědomí a pak napsat partnerovi zamilovaný dopis. Někteří, zvláště maskulinní polovička, se na to moc nadšeně netvářila a považovala to za těžký úkol. Splnili téměř všichni a slza dojetí ukápla z nejednoho oka. Bylo to krásné a hluboké, stejně jako závěrečné děkování. Dokázali jsme vyjít ze stereotypu a uvědomit si, co je v životě opravdu nejdůležitější. Odevzdávat v modlitbě naše rodiny, děti, starosti, a hlavně zvát Ježíše do všech našich rozhodnutí. On je s námi ve všech zkouškách a pomáhá nám zdolat i chyby, kterých jsme se dopustili při výchově dětí. Pane, díky, že jsi s námi. Martina Krutská
5/ XII
S po l e č e n s t v í naší farnosti a jeho záležitosti Ekonomická rada 6. 11. Ekonomická rada projednávala výběr variant návrhu architekta Hanuše Härtela na úpravy kaple a navazujících prostor v kostele sv. Václava a připomínky k těmto variantám. Konečné zadání bude předáno panu architektovi. Dále byla projednána žádost farnosti na Arcibiskupství pražské o povolení účelových sbírek na rekonstrukci kaple a přilehlých prostor v kostele sv. Václava. Arcibiskupství pražské povolilo konání účelových sbírek za těchto podmínek: do konce roku 2008 je povoleno konat sbírku každou třetí neděli v měsíci, v roce 2009 může být jen 25 % sbírek vyňato ze základu pro výpočet odvodu do svépomocného fondu. ER byla informována o změně účtu na opravu varhan u ČSOB na účet spořící, s lepším úročením vkladu (2,25 %). Jiřina Haaszová
Pastorační rada 13. 11. Rovněž při pastorační radě byly jedním z hlavních témat úpravy kostela sv. Václava. Probíhá rekonstrukce sociálních zařízení v západní části kostela, sbíráme prostředky na tento účel. Pro zjednodušení zdejšího plynového vedení by bylo potřeba zjistit, kde je mimo budovu nadřazený uzávěr plynu. Dokončuje se projekt na úpravu (bývalé pohřební) kaple na multifunkční sál, připravují se žádosti o příspěvek k nadacím Kirche in Not (přestavba) a Renovabis (vy-
bavení). Byly diskutovány dvě varianty přestavby a shromážděny připomínky. Počítá se s rozšířením o dnešní knihovnu a část klubovny; tento prostor bude možné oddělit lehkou skládací stěnou, kterou pořídíme teprve poté, co získáme dostatek prostředků. Orientace prostoru se bude měnit podle využití. Pro bohoslužby zůstane zachována, při ostatních příležitostech se bude jako pódium používat vyvýšený stupeň při východní stěně kaple; oltář se přitom zasune do výklenku v severní stěně a zakryje výklopnými dvojkřídlými dveřmi na způsob gotických deskových oltářů. Strop se nebude prorážet. Dále se řešilo využití zapůjčených panelů v zadní části kostela sv. Václava. Stanislaw poděkoval za krásné výstavy Simoně Pišlové. Otázkou je možnost vystavovat umělecká díla našich farníků (problémy posouzení umělecké kvality, možného poškození např. při dětských mších, technika zavěšení obrazů). Uvažovalo se o další farní pouti na jaře 2009. Bude třeba zjistit zájem o účast a najít zodpovědnou osobu, která by cestu organizovala. Diskutovaly se možné cíle (Řím, Lurdy, východní Polsko a Litva, Bělorusko) a vhodný termín (první prázdninový týden pořádá Pavel Kuneš výlet na Slovensko). Máme v úmyslu zorganizovat po půlnoční vánoční mši nabídku svařeného vína. Oslovíme vinotéku, zda a za jakých podmínek by prodej organizovala. Dále se jednalo o programu Vánoc, záležitostech farní charity a společenském
6/ XII večeru, viz následující článek a sekci Pozvání. podle zápisu Zuzky Váchové (kráceno)
Farní charita
„Pane, kdy jsme tě viděli...?“ (Mt 25, 37) Naše křesťanství se plně projevuje až v konkrétních skutcích lásky vůči druhým. V nezištné službě potřebným může člověk také prožívat hlubokou, trvalou radost. Začíná fungovat péče o starší a nemocné občany; přihlaste se prosím, kdo vidíte své místo i v této oblasti. Jedná se především o návštěvy v domácnostech, dovoz vlastními auty na bohoslužby, nárazová fyzická pomoc nemocným. Potřebujeme vytvořit databázi dobrovolníků, na které se v případě potřeby budeme obracet. Do dětského domova pojedeme v sobotu 6. prosince (Mikuláš) a pak před Štědrým dnem. Rádi bychom dětem k Vánocům ušili(y) srdíčkové polštářky; kdyby nám někdo rád(a) pomohl(a), budeme moc rádi, když dáte vědět. Třetí adventní neděle je „nedělí radosti“ (Gaudete). Nedělní sbírka 14. prosince bude určena na pomoc potřebným mezi námi. Tříkrálová sbírka je letos plánována na týden od neděle 4. do 11. ledna. Je to bezprostředně po vánočních prázdninách, proto je potřebné ji připravit předem. Ráda bych se tedy brzy dozvěděla o kreativních, veselých a nadšených
mladých lidech, dětech i starších, s hudebními nástroji i bez nich, s kterými společně vybereme prostředky na dobré účely. Hanka Kontakt:
[email protected]; 721 444 323
Do třetice kniha V předchozích číslech jsme vám představili výtvory Pavla Kuneše a Dany Vackové. Do třetice všeho dobrého, a tak se vraťme o pár měsíců zpátky, kdy vyšla knížka i naší Simoně (rozuměj Pišlové). O této osobě je známo, že si ráda hraje a snaží se tím nakazit i ostatní. Kromě spousty jiných věcí neúnavně kultivuje jazyk Svatováclavské vinice jakožto jazyková korektorka. Pokud tyto dva poznatky spojíte, nepřekvapí vás, že její knížka má titul Jazykové hry (nakladatelství Fortuna, 112 stran). K dostání v prodejnách učebnic nebo u autorky. Najdete zde 123 her, které dětem (i těm, kdo se s nimi učí) přinesou kromě zábavy i užitek, a to procvičením pravopisu a výslovnosti, rozvojem slovní zásoby i stylistiky, poznáváním struktury jazyka atd. Pozor, začínáme: do kterého významového okruhu patří slova sběr, ručprčky, galerie, schody, dárečky...? Odpovědi klidně zasílejte na adresu redakce, čokoládu za správnou odpověď si budete muset stejně koupit sami. MiM
SPLEŤ ČAR, které Bohuslav Reynek škrábal do zinkové desky, shlukla se tentokrát do obrazu Jana Křtitele. Když desku otiskl, koloroval grafiku barvami, které tisk naší Vinice nepřijímá. Červenou, která doprovází tiskařskou čerň, si musíme domyslet, podobně jako rukou podepřenou hlavu na míse proradné Salome. Nemusíme ale podobně hledat smysl v labyrintu našich životů? (vs) Na první stránce anděl Zvěstování, katedrála v Reims (Francie), 13. století
8/ XII
P r os t or pro sdílení myšlenek, zážitků apod. Před prázdninami jsem se vám svěřil s touhou zařadit na stánky naší Vinice jakýsi minikurz angličtiny pro křesťany. Moc děkuji svému tátovi, že se této výzvy ujal – věřím, že to obohatí náš slovník. Při sazbě se budeme snažit, aby text vycházel na jednu stranu tak, aby si ho zájemci mohli snadno vystřihnout. MiM
Církevní angličtina (1) Tímto názvem rozumíme zvláštní výrazy nebo obraty, které používají křesťané, včetně biblických slov. Budeme se zabývat pouze nejběžnějšími; další je možno najít např. ve výkladovém slovníčku výrazů církevní angličtiny na webové stránce katolické biskupské konference USA . K přepisu výslovnosti: Výslovnost je vyznačena v hranatých závorkách. Přidržíme se výslovnosti podle britské angličtiny. Anglické hlásky, které mají v češtině ekvivalent, přepisujeme pomocí písmen české abecedy. Široká hláska mezi „a“ a „e“ je přepisována jako [ae]. Ostatní hlásky, které v češtině nejsou, přepisujeme pomocí mezinárodně používaných znaků []. Přízvuk vyznačíme pouze v případě, že není na prvé slabice, a to čárkou, umístěnou dole na řádce před přízvučnou slabikou (viz třeba slovo amen). Začneme: In the name of the Father, and of the Son, and of the Holy Spirit. Amen. [a:,men]
God [god] = Bůh Lord Jesus Christ [džízs kraist] = Pán Ježíš Kristus Virgin Mary [v:džin] = Panna Maria holy [houli] = svatý, posvátný např. the Holy Bible [baibl], the Holy Cross, the Holy Father (t.j. papež) saint [seint] (zkratka St) = svatý, světec např.: St Joseph [džouzif] = sv. Josef Blíží se Vánoce, a tak připojíme: Bethlehem [belihem] = Betlém (též ve smyslu “jesličky”) angel [eindžl] = anděl St Franciscus [fraen,sisks] = sv. František (nechal postavit prvé jesličky) Christmas Carol [kaerl] = vánoční koleda Good King Wenceslas [wensisls] = známá anglická koleda o sv. Václavu. Tolik úvodní lekce. Rád bych zároveň upozornil na lekce obecné angličtiny, které vypracovala česká redakce BBC a poskytuje je zdarma na www.bbc.co.uk/ czech/learningenglish. Praktickou formou procvičují poslech angličtiny a porozumění obsahu. Trvají asi 5 minut. Obtížnější obraty jsou vysvětleny česky. Tyto lekce vysílá Rádio Česko (VKV, t.j. FM, 101,1 MHz) v pondělí až pátek od 8.25 s reprízou od 15.25 hodin, v sobotu pouze v 8.25. V neděli vysílají všechny lekce z uplynulého týdne, a to od 8.05 do 8.30 hodin. Na závěr poznámka: hodiny angličtiny v pondělí na faře nejsou zaměřeny pouze na církevní angličtinu. M. Müller st.
9/ XII
Světec v následujícím měsíci: bl. Adolf Kolping (svátek 4. 12.) „Co pomůže naříkat, co pomůže vzdychat nad zlem, když nepřiložíme ruku k dílu, abychom mu zabránili?“ Psal se 8. prosinec roku 1813, když se v Kerpenu, malé vesničce u Kolína nad Rýnem, narodilo v rodině místního pastýře čtvrté dítě, chlapec, kterého pojmenovali Adolf. Rodina byla velmi chudá, a tak mohl chlapec navštěvovat pouze obecnou školu a poté byl poslán do učení k obuvníkovi. Adolf se vyučil a jak bylo tehdy zvykem, musel jako tovaryš jít na zkušenou – tj. chodit po městech, být zaměstnán u různých mistrů, poté se vrátit do rodné obce a složit tzv. mistrovskou zkoušku. Během tohoto vandru Adolf na vlastní kůži poznal nelehký život mladých mužů a chlapců. Po deseti letech tovaryšské práce si doplnil vzdělání na gymnáziu a vstoupil do semináře s jasným úmyslem: bude knězem, aby mohl pomáhat pracujícím. Dne 13. 4. 1845 byl vysvěcen a stal se kaplanem v Elberfeldu v průmyslové oblasti Wuperatu. Zde také ve svém kázání vyslovil výše uvedenou větu. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. V r. 1846 vznikl z iniciativy místního učitele Breuera spolek mladých tovary-
šů a jeho předsedou se stal právě mladý kaplan Kolping. V r. 1849 byl Kolping přeložen do Kolína a tehdy pocítil, že nastal čas pustit se do realizace smělých plánů. V květnu toho roku založil katolický spolek tovaryšů, který již za několik měsíců dosáhl počtu 230 členů a přicházeli další. Zanedlouho vznikly i mnohé filiálky v Porýní a Vestfálsku. Na katolickém dnu v Mohuči v r. 1851 Adolf Kolping řekl: „Je třída lidí, kterou není vidět, a přece žije.“ V r. 1853 založil v Kolíně první dům tovaryšů a uskutečnil tak svůj sen: „V každém větším městě by měl být zřízen útulek pro tovaryše, aby se nedostali do zhýralých nocleháren, kde bydlí ďábel.“ V Kolpingových tovaryšských domech nacházeli mladí muži nejen cenově přijatelné ubytování, ale i možnost dalšího vzdělání. Adolf Kolping zemřel 4. prosince 1865 v Kolíně nad Rýnem. V době jeho smrti měla nadace přes 250 tisíc členů a 200 místních spolků. Jeho dílo žije dodnes po celém světe, pobočka je i v Praze. Dne 27. října 1991 byl kněz Adolf Kolping papežem Janem Pavlem II. blahoslaven. Bývá zobrazován vždy jako kněz, někdy je obklopen tovaryši. Alena Králová
po z v á n í na následující měsíc nebo i trochu dál O umění výtvarném a hudebním v průběhu staletí Jan Holub a Václav Sokol nás provedou cyklem povídání s obrázky a hudebními
ukázkami v kapli sv. Václava vždy druhé pondělí v měsíci v 19 hodin. O nejstarším období na setkání 8. 12. 2008. Pojďme objevovat Boha skrze vnímání krásy!
10/ XII
Farní společenský večer 30. 1. Pokud jste si již pořídili kalendář na rok 2009, nezapomeňte si v něm označit večer 30. ledna jakožto večer společenský. Sejdeme se tradičně „na Barče“, tentokrát již od 19h. K tanci zahraje skupina Impulz. Již nyní je možné si opatřit pozvánky v ceně 150,- Kč. Tiskne – mine – začne Propůjčil jsem si vzory druhé slovesné třídy, abych jimi uvedl následující myšlenku. Řada křesťanských periodik se tiskne, bohulibé úsilí jejich tvůrců nás však zpravidla mine. Portfolio našich informačních zdrojů je tak poněkud asymetrické, což se nutně musí projevit, s prominutím, částečnou přitroublos-
tí. Samozřejmě chválím, že teď zrovna čtete Svatováclavskou vinici, ale ta nás duchovně příliš nenasytí. Což takhle zkusit i některé z dalších křesťanských periodik? Vím, nemáte čas. Já taky ne, ale pak jsem si tomu navzdory dva tituly objednal a divte se, nějaký ten čas se přeci jen našel. Třeba na úkor novin rozdávaných při vchodu do metra, s nimiž jakkoliv sjíždíte do hlubin, stejně zůstáváte na povrchu. Je tu ještě jeden aspekt, totiž ekonomická udržitelnost. Jistě existuje řada způsobů, jak zbohatnout, vydávat kvalitní křesťanské periodikum v naší zemi však mezi ně nepatří. Problém je zcela opačný. Když si tedy některý titul koupíme, pomůžeme mu přežít a sloužit dál těm, kteří si na jeho četbu najdou více času než my. Z vlastní zkušenosti doporučuji předplatné, teď na konci roku v čase předvánočním vhodné i jako dárek. Bude jistě obohacen, kdo začne. MiM Jarní prázdniny 2009 Srdečně zveme všechny zájemce – školáky i předškoláky, mladé i starší, děti, rodiče i prarodiče na jarně- (ale předpokládáme, že zimně-) prázdninový pobyt opět do Víchové u Jilemnice. Těšíme se na hry, povídání, sportování i další společné aktivity, ale hlavně na rodinnou přátelskou pohodu. Letos plánujeme dva termíny: 21. 2.–28. 2. (Praha 1–5) a 28. 2.–7. 3. (Praha 6–10). Prosím o předběžné přihlášení:
[email protected], 721 444 323, případně mně osobně. Hanka
11/ XII
Kalendář akcí na prosinec 2. 6. /út/ 3. 6. /st/ 4. 6. /čt/
6. 6. /so/ 8. 6. /po/ 9. 6. /út/ 10. 6. /st/ 11. 6. /čt/ 12. 6. /pá/ 15. 6. /po/ 16. 6. /út/ 17. 6. /st/ 18. 6. /čt/ 19. 6. /pá/ 22. 6. /po/ 24. 6. /st/ 25. 6. /čt/ 26. 6. /pá/ 27. 6. /so/ 28. 6. /ne/ 31. 6. /st/
16.45 19.30
biblická hodina příprava na biřmování – od 19.50 přednáška P. A. Opatrného Poznejme Ježíše, chceme-li poznat Boha 19.30 setkání starší mládeže 8.45 farní čaj /Pouť do Izraele – P. Stanisław/ 16.00 eucharistie pro děti 18.00 katechumenát 19.00 setkání ekonomické rady 8.00 eucharistie – titulární slavnost kostela sv. Mikuláše 8.00 eucharistie (Neposkvrněné početí P. Marie) 19.00 O umění výtvarném a hudebním /V. Sokol, J. Holub/ 19.30 příprava na biřmování – od 19.50 přednáška P. A. Opatrného Co je Boží vůle? Něco jako hádanka? 19.30 setkání mladší mládeže 18.00 katechumenát 18.30 Rozhovory o životě z víry 19.00 farní poděkování – beseda pro dobrovolníky Duchovní obnova pro mladší mládež (Dobříš; do 14.12) 18.00 eucharistie a po ní beseda na faře pro poutníky do Izraele 16.45 biblická hodina 19.30 příprava na biřmování – od 19.50 přednáška P. A. Opatrného Krize víry, krize života … Konec všeho? 19.00 Rozhovory o manželství Biblické pojetí manželství /doc. M. Ryšková/ 14.–16.00 Příležitost svatosti smířeni pro děti cca 16.30 koncert dětí (bude upřesněno) 18.00 katechumenát 19.00 Příležitost ke svatosti smířeni pro mládež 17.00 příležitost ke svátosti smířeni pro dospělé s účastí pozvaných kněží cca 11.30 Vánoční zpívání – hodinové pásmo koled (upřesníme) 16.00 vánoční vigilie /eucharistie pro děti/ 24.00 půlnoční eucharistie 10.30 eucharistie (eucharistie v 8.30 není) 17.00 koncert Recontres 19.00 eucharistie 8.30 eucharistie 17.00 eucharistie s žehnáním vína a agapé na faře na obou dopol. eucharistiích obnova manželských slibu 16.00 eucharistie na poděkování
FAR VAC FAR FAR MIK FAR FAR MIK MIK KAP VAC FAR FAR FAR FAR MIK FAR VAC FAR FAR MIK FAR FAR VAC MIK VAC VAC VAC MIK MIK VAC MIK VAC VAC
12/ XII
Týdenní program Pondělí 13.00 17.00–18.30 18.30 17.00–19.30 19.00–21.00 Úterý 9.00–11.00 13.00–13.30 15.30–17.30 16.45 19.00 19.30 Středa 10.00–12.00 16.00 po mši sv. 18.00 19.00 19.00 19.00 Čtvrtek 8.45 16.00 16.00–16.45 16.00–16.45 16.45–17.30 17.00–19.00 17.30 18.30 19.00–20.30 19.30–20.30 20.00–21.00 Pátek 15.00–16.30 Neděle 9.30–10.30 9.30–10.30 11.30 16.00
Mariina legie kroužek vyšívání /Markéta Řečinská/ angličtina /Míla Müller st./ řezbářský kroužek /Václav Novák/ cvičení pro radost úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost hraní na flétničky pro předškolní děti možnost setkání s knězem biblická hodina /Jozef Nagy/–lichý kalendářní týden modlitební setkání /Václav Novák/ příprava na biřmování setkání maminek s miminky a předškoláky /Z. Čiháková/ Euroskaut /Lukáš Alexa/ úklid kostela sv. Václava – 1. a 3. středa v měsíci náboženství pro dospělé /P. Pavel Kuneš/ setkání mládeže 15–19 let /O. Rechner/ liché středy setkání mládeže 20–30 let /M. Kofránková/ 2. středa pěvecký sbor /Olga Polanská/ setkání farníků při čaji –1. čtvrtek v měsíci eucharistie pro děti–1. čtvrtek v měsíci náboženství pro předškolní děti /Marie Kofránková/ náboženství pro mladší děti – 1.–5 . tř. /Jarka Nagyová/ náboženství pro starší děti – 6.–9. tř. / Hana Rechnerová/ úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost dramatický kroužek pro děti /Dana Vacková „Rozhovory o životě z víry“ /Jozef Nagy/ sudý kal. týden zkouška Kapela Missa setkání modlitebního společenství maminek /Z. Čiháková/ tichá adorace před Nejsvětější svátostí /Jiří Vyšohlíd/ Barevný kroužek /Simona Pišlová/ prodej knih /Alena Králová/ farní knihovna /Jana Stibůrková/ farní káva loutkové divadlo /P. Pavel Kuneš/ poslední neděle v měsíci
FAR FAR FAR BOH BOH FAR KAP FAR FAR KAP FAR FAR BOH VAC FAR FAR FAR KAP FAR MIK FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR MIK KAP VAC VAC VAC FAR
Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523 | Neprodejné, náklady na tisk jsou hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků | Vydání příštího čísla je plánováno na 24. 12., příspěvky dodávejte nejpozději v neděli 14. 12. | Kontakt:
[email protected], případně osobně nebo do „vinného boxu“ v kostele sv. Václava | Šéfredaktor: Míla Müller ml. (MiM), tel. 732 736 728, příp. 272 765 083 | Redakční rada: Stanislaw Góra, Alena Králová, Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav Sokol | Jazyková korektura Simona Pišlová, sazba Slávek Heřman, tisk Eva Hrubá a Jan Rückl, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi
