NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1
V Praze dne 27. listopadu 2014 Č.j.: 2014/64461/CNB/110 Počet stran: 9 Vypraveno dne: 2. prosince 2014 ROZHODNUTÍ O ROZKLADU
Bankovní rada České národní banky (dále jen „bankovní rada“) jako orgán příslušný podle § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o České národní bance“), rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu ze dne 1.9.2014, doplněného dne 15.9.2014, podaného společností Československá obchodní banka, a.s., IČ 000 01 350, se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 (dále jen „účastník řízení“), rozhodnutí České národní banky ze dne 15.8.2014, č.j. 2014/28515/570, ke sp. zn. Sp/2012/198/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodla takto: Rozhodnutí České národní banky ze dne 15.8.2014, č.j. 2014/28515/570, se podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu ve spojení s § 46c zákona o České národní bance mění tak, že se ve výroku I slova „500 000 Kč (slovy pět set“ nahrazují slovy „300 000 Kč (slovy tři sta“ a ve výroku II se slova „90 dnů“ nahrazují slovy „devíti měsíců“. Ve zbytku se podle § 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s § 46c zákona o České národní bance rozklad zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje. ODŮVODNĚNÍ Oznámením o zahájení správního řízení ze dne 11.10.2012 bylo s účastníkem řízení zahájeno správní řízení pro podezření, že nezajišťuje příjem ani výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a mincí v souladu s ustanovením § 7 odst. 6 ve spojení s ustanovením § 6, § 9 a § 10 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oběhu bankovek a mincí“), čímž se může dopouštět správního deliktu podle ustanovení § 29 odst. 5 písm. c) tohoto zákona. Dle správního orgánu prvního stupně bylo toto podezření ve správním řízení prokázáno a rozhodnutím ze dne 2.5.2013, č.j. 2013/5236/570, bylo účastníkovi řízení uloženo, aby v souladu s § 25 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí ve lhůtě 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí přijal takové nápravné opatření, že na pobočkách společnosti Česká pošta, s.p., IČO 471 14 983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1 (dále jen „Česká pošta“), které spadají do distribuční sítě Poštovní spořitelna, bude zajištěn příjem a výměna běžně poškozených a oběhem opotřebovaných tuzemských bankovek a mincí. Rozhodnutím o rozkladu ze dne 8.8.2013, č.j. 2013/3145/110, bankovní rada rozhodnutí České národní banky ze dne 2.5.2013, č.j. 2013/5236/570, zrušila, vrátila věc k novému projednání a uložila správnímu orgánu prvního stupně doplnit dokazování, postavit najisto skutkovou stránku věci týkající se poskytování služeb účastníka řízení prostřednictvím České pošty a v návaznosti na to posoudit nutnost opětovného uložení opatření k nápravě ve lhůtě přiměřené tomuto opatření. 1
V návaznosti na vrácení věci k novému projednání byla u účastníka řízení provedena státní kontrola a výsledky této kontroly se staly důvodem pro rozšíření předmětu správního řízení (oznámení o rozšíření předmětu správního řízení ze dne 24.2.2014). Současně byla vyžádána smluvní dokumentace uzavřená mezi účastníkem řízení a Českou poštou. Rozhodnutím ze dne 15.8.2014, č.j. 2014/28515/570 (dále jen „napadené rozhodnutí“), Česká národní banka jako správní orgán prvního stupně rozhodla, že účastník řízení jako úvěrová instituce nezajistil na pobočkách svého smluvního partnera Česká pošta, patřících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, a dne 31.10.2013 na dvou svých pobočkách umístěných na adresách Praha 7, Ovenecká 381/19 a Praha 8, Střelničná 1660 příjem ani výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a tuzemských mincí. Tím porušil ustanovení § 7 odst. 6 ve spojení s ustanovením § 6, § 9 a § 10 zákona o oběhu bankovek a mincí a dopustil se správního deliktu podle ustanovení § 29 odst. 5 písm. c) zákona o oběhu bankovek a mincí. Za to mu byla podle ustanovení § 31 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí uložena pokuta ve výši 500 000 Kč. Současně bylo účastníkovi řízení v souladu s § 25 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí uloženo, aby ve lhůtě 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí přijal takové nápravné opatření, kterým na pobočkách svého smluvního partnera Česká pošta, které spadají do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, zajistil příjem a výměnu běžně poškozených a oběhem opotřebovaných tuzemských bankovek a mincí a v téže lhůtě podal zprávu o provedení nápravy České národní bance. Dále byla účastníkovi řízení uložena podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. Dne 1.9.2014 podal účastník řízení proti tomuto rozhodnutí rozklad, ve kterém se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí v celém jeho rozsahu a zastavení řízení. Tento rozklad byl doplněn dne 15.9.2014. V řízení o rozkladu přezkoumala bankovní rada napadené rozhodnutí v rozsahu uvedeném v § 89 odst. 2 správního řádu. Bankovní rada po přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, dospěla k závěru, že správní orgán prvního stupně shromáždil podklady v rozsahu, který je dostatečnou oporou pro rozhodnutí v souladu s § 50 odst. 3 správního řádu. K jednotlivým námitkám obsaženým v rozkladu uvádí bankovní rada následující skutečnosti. Účastník řízení označuje výrok I napadeného rozhodnutí za nezákonný, neboť dle něj spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z právní úpravy obsažené v zákoně o oběhu bankovek a mincí jednoznačně vyplývá, že povinnost přijímat a vyměňovat tuzemské bankovky a mince vzniká úvěrové instituci pouze za předpokladu, že jsou současně splněny dvě podmínky, a to že je prováděna pouze taková operace, která zcela splňuje znaky pokladní operace ve smyslu ustanovení § 3 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí, a současně že k jejímu provedení dochází výlučně v provozovnách úvěrové instituce. Dle názoru účastníka řízení v případě poboček České pošty není naplněna ani jedna z těchto zákonných podmínek. K pojmu obchodní operace uvádí, že k tomu, aby se jednalo o pokladní operaci ve smyslu zákona o oběhu bankovek a mincí, se musí jednat o přijetí vkladu/výplatu na účet (z účtu) klienta a nikoli z jakéhokoli účtu úvěrové instituce. Tvrzení správního orgánu prvního stupně, že vklady realizované na pobočkách České pošty jsou připisovány na účet (klienta) u účastníka řízení, není dostatečné pro závěr, že se jedná o vklad v rámci pokladní operace. K realizaci platebních služeb – vkladu/výplaty hotovosti – totiž na pobočkách České pošty dochází tak, že klient vloží hotovost do pokladny České pošty (nikoli účastníka řízení) a obdobným způsobem je i vyplácena hotovost. Argumentaci správního orgánu prvního stupně odmítá a uvádí, že závěr ČNB by pak znamenal, že by zákonnou povinnost vyměňovat 2
tuzemské bankovky a mince měly i všechny terminály Sazky, kde jsou prováděny podkladní operace Air Bank, a.s. Ve skutečnosti, že není současně postihována například též společnost Air Bank, a.s., která poskytuje výplaty bankovek na pobočkách České pošty, spatřuje porušení zásady legitimního očekávání. Závěr ČNB tedy označuje za nepodložený a překvapivý. Současně poukazuje na odlišnost situace, kdy jsou klienti účastníka řízení obsluhováni na pobočkách účastníka řízení či ERA Finančních center mimo pobočky České pošty. Účastník řízení nesouhlasí ani s pohledem správního orgánu prvního stupně na pojem provozovna. Dle něj nebylo možné při neexistenci definice provozovny v občanském zákoníku využít definici živnostenského zákona, který se na banky nevztahuje. Přitom poukazuje na zmínky o provozovnách v jiných právních předpisech. Účastník řízení dodává, že se správní orgán prvního stupně nevypořádal s výtkami, které byly uvedeny v rozhodnutí o rozkladu ze dne 8.8.2013. Bankovní rada s touto námitkou nesouhlasí a uvádí, že se již správní orgán prvního stupně zabýval vymezením pojmu „provozovna“ ve smyslu zákona o oběhu bankovek a mincí dostatečným způsobem v napadeném rozhodnutí (body 97 až 113). Zde se mimo jiné uvádí, že vzhledem ke zrušení definice provozovny v obchodním zákoníku je nejbližším právním předpisem, který provozovnu definuje, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Bankovní rada s touto argumentací souhlasí a využití pojmu jiných (věcně blízkých) právních předpisů považuje za běžnou legislativní a výkladovou techniku, která neznamená, že by se tím současně rozšiřovala působnost živnostenského zákona na výkon bankovní činnosti. Jak pro soukromoprávní pojmy (tedy i pro pojmy týkající se obchodněprávních vztahů) uvádí § 10 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon …“. V daném případě se tedy jedná o běžné vyplňování mezery v zákoně, ke kterým i judikatura správních soudů1 dovozuje, že pokud existuje mezera v právu, je nutné ji vyplnit výkladem za pomocí ostatních ustanovení. Například rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 12/2004 dokonce výslovně dovozuje, že při absenci definice určitého pojmu, je třeba vyjít z definice obsažené v jiném zákoně. Opírá se přitom rovněž o názor Ústavního soudu, který ve svých nálezech2 dovozuje, že jednotnost právního řádu je v rovině právního jazyka kromě jiného spjata s konstantností významů, přisuzovaných jazykovým výrazům. Rovněž z povahy věci a s přihlédnutím k ustanovení § 3 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí je pojem provozovna třeba vykládat jako místo, ve kterém jsou prováděny pokladní operace na účet a jménem úvěrové instituce. Správní orgán prvního stupně rovněž správně poukázal na skutečnost, že je z doručených stížností zřejmé, že běžná veřejnost vnímá distribuční síť Era/Poštovní spořitelna jako síť poboček banky (účastníka řízení) bez ohledu na to, zda je na přepážce přítomen zaměstnanec České pošty nebo zaměstnanec účastníka řízení. Bankovní rada proto stejně jako správní orgán prvního stupně zohlednila při své právní úvaze i tento aspekt vztahu České pošty a účastníka řízení – tedy vnímání veřejnosti – při vymezení pojmu provozovna ve smyslu zákona o oběhu bankovek a mincí. Bankovní rada nesouhlasí ani s námitkou účastníka řízení, že Česká pošta neprovádí vklady/výplaty hotovosti na účet účastníka řízení. Jak totiž vyplývá z bodu 3.2 Smlouvy o zajišťování služeb pro Československou obchodní banku, a.s. (uzavřené mezi Českou poštou, zde označenou „ČP“, a účastníkem řízení, zde označeným „Banka“), „ČP se zavazuje
1 2
Například rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 109/2005. Například nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 124/96.
3
jménem Banky a na její účet zajišťovat prostřednictvím svých Obchodních míst3 pro Banku činnosti (dále jen „bankovní služby“), které: (i) patří mezi činnosti zákonem povolené bankám a (ii) Banka je má specifikovány ve své bankovní licenci (pokud k výkonu takové činnosti je taková specifikace v licenci nutná) a (iii) jsou konkretizovány v Příloze č. 3.2b.“ Není proto rozhodující, že k přijetí či výdeji hotovosti fakticky dochází do/z pokladny České pošty. Rozhodující je skutečnost, že se tak děje jménem a na účet účastníka řízení. Ze skutkových zjištění dále vyplývá, že z hlediska zobrazení pokladní operace na účtu vedeném účastníkem řízení není rozdíl, zda byl vklad/výběr proveden pobočkou účastníka řízení nebo pobočkou České pošty spadající do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna. Vedle závazku České pošty zajišťovat jménem účastníka řízení a na jeho účet prostřednictvím svých obchodních míst bankovní služby se Česká pošta uvedenou smlouvou zavazuje například též vykonávat akviziční činnost směřující k získávání nových zákazníků (bod 3.4 smlouvy) či zajišťovat dohodnuté související bankovní služby (bod 3.5 smlouvy). Jak z této smlouvy dále vyplývá, Česká pošta vytvořila za tímto účelem 5 skupin svých poboček, kdy kategorie 4 zahrnuje dokonce vytvoření specializované bankovní přepážky a kategorie 5 specializované bankovní přepážky se sezením (bod 4.2 smlouvy). Zřízením či existencí specializované přepážky není dotčena obsluha bankovních služeb na ostatních peněžních nebo univerzálních přepážkách (bod 4.4 smlouvy). Pobočka je označena logem Poštovní spořitelna, logo je umísťováno bezprostředně u vchodu (bod 7.1 smlouvy). Účastník řízení na své náklady doplní každou pobočku informačním stojanem a informační tabulí (bod 7.3 smlouvy). Poskytování bankovních služeb zajišťuje Česká pošta výhradně za použití tiskopisů, dokladů nebo platebních instrumentů vydávaných účastníkem řízení, za ceny určené účastníkem řízení (bod 7.4 smlouvy). Pobočka České pošty zabezpečuje k bankovním službám hotovostní obsluhu (pokladní službu), a to v CZK i EUR (bod 7.5 smlouvy). Z uvedených pasáží smlouvy je tedy zřejmé, že účastník řízení využívá poboček České pošty za účelem poskytování svých bankovních služeb, které Česká pošta poskytuje jménem a na účet účastníka řízení. Bankovní rada proto stejně jako správní orgán prvního stupně odmítá interpretaci účastníka řízení, který vykládá obecnou definici pojmu provozovna takovým způsobem, který by, dovedeno do důsledků, umožnil v určitých prostorách uskutečňovat bankovní činnosti (poskytování služeb zákazníkům pod značkou Era/Poštovní spořitelna), aniž by se na účastníka řízení vztahovaly všechny relevantní právní povinnosti související s poskytováním bankovních služeb. Podle názoru bankovní rady se úvěrová instituce nemůže vyhnout svým povinnostem argumentací, že prostor, v němž je uskutečňována její podnikatelská činnost, označí pouze za „obchodní místo“, na kterém jsou služby poskytovány formou outsourcingu s využitím třetí osoby. Bylo by totiž zcela proti smyslu právních předpisů, aby si v takové situaci konkrétní úvěrová instituce sama vybírala, které povinnosti bude na takovém obchodním místě dodržovat a které nikoli. Pokud účastník řízení přistoupil k outsourcingu provádění pokladních operací, nezbavil se tím povinnosti provádět je podle pravidel stanovených pro úvěrové instituce včetně výměny oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek či mincí. Jak uvedl v napadeném rozhodnutí již správní orgán prvního stupně, dochází-li na jedné přepážce označené logem Era/Poštovní spořitelna k určitému souběhu činností (v daném případě činností poštovních a pokladních operací na účtech zákazníků účastníka řízení), není zde prostor k rozlišování klientů ve smyslu námitky účastníka řízení (klient České pošty a klient účastníka řízení). Stejně jako v případě jakékoli jiné provozovny úvěrové 3
Obchodním místem se dle Smlouvy o zajišťování služeb pro Československou obchodní banku, a.s., rozumí pracoviště České pošty, kde Česká pošta sama nebo se souhlasem účastníka řízení prostřednictvím jiné osoby poskytuje služby pro veřejnost přímým kontaktem s klienty a potenciálními klienty účastníka řízení.
4
instituce není povinnost přijímat a vyměňovat běžně poškozené a oběhem opotřebované tuzemské bankovky a mince stanovena jen vůči zákazníkům té které úvěrové instituce, ale vůči kterékoli osobě, jež se do provozovny úvěrové instituce dostaví. Stejný princip je zcela v souladu s účelem zákona o oběhu bankovek a mincí. Popsanou situaci u účastníka řízení pak nelze považovat za stejnou jako v případě těch subjektů, které s Českou poštou spolupracují a ve vztahu ke kterým provádí Česká pošta pouze zprostředkování smluv, avšak nikoli, jako je tomu v případě účastníka řízení, pokladní operace, na které jsou navázány další povinnosti podle zákona o oběhu bankovek a mincí. Závěry napadeného rozhodnutí proto nelze považovat za nepodložené, překvapivé či odporující zásadě legitimního očekávání. Pouze pro úplnost pak bankovní rada dodává, že jednání jiných subjektů není předmětem tohoto správního řízení. Závěrem k těmto námitkám bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně doplněním smlouvy mezi Českou poštou a účastníkem řízení a provedením státní kontroly odstranil nedostatky rozhodnutí České národní banky ze dne 2.5.2013, č.j. 2013/5236/570, které bylo rozhodnutím bankovní rady ze dne 8.8.2013, č.j. 2013/3145/110, zrušeno a vráceno k novému projednání. Námitka tvrdící nevypořádání se s výtkami uvedenými v rozhodnutí o rozkladu ze dne 8.8.2013 tedy není důvodná. Účastník řízení namítá věcně a temporálně nesprávnou aplikaci práva ze strany ČNB. Dle účastníka řízení ČNB uložila pokutu za porušení zjištěná u stěžovatelky ____ _______ a u dalších stěžovatelů a za zjištění v průběhu státní kontroly. Dále se odkazuje na zásadu, že se trestnost činu posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Dle tvrzení účastníka řízení, ČNB u některých porušení vůbec neuvedla, kdy k nim mělo dojít, a nelze tedy zjistit účinné znění použitého právního předpisu, např. u definice provozovny. Tím dle něj mělo dojít k flagrantnímu porušení zásady zákazu retroaktivity. Účastník řízení současně uvádí, že ve výroku I napadeného rozhodnutí není jednoznačným způsobem vymezeno konkrétní protiprávní jednání tak, aby nebylo zaměnitelné s jiným skutkem. Bankovní rada s touto námitkou nesouhlasí. V návětí napadeného rozhodnutí je jasně vymezeno, že v daném řízení je postupováno dle zákona o oběhu bankovek a mincí ve znění pozdějších předpisů (tedy účinného k datu vydání rozhodnutí). Z toho správní orgán prvního stupně vycházel, když v bodě 25 napadeného rozhodnutí konstatoval, že provedené novelizace tohoto zákona neměly dopad do žádného z ustanovení, která jsou relevantní pro toto řízení. Účastník řízení byl tedy v napadeném rozhodnutí zcela jasně informován o tom, dle jakého znění zákona bylo jeho jednání hodnoceno. Z výroku napadeného rozhodnutí je dále zřejmé, že účastník řízení není trestán za jednání, kterého se dopustil ve vztahu k jednotlivým stěžovatelům, ale za dlouhodobě trvající protiprávní stav panující na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, který trval i k okamžiku vydání napadeného rozhodnutí. U poboček České pošty tedy nejde o vymezení určitého časového úseku, ale o sdělení, že účastník řízení plnění povinnosti doposud systematicky nezajistil. Protože tento stav přetrvával i k okamžiku vydání napadeného rozhodnutí, bylo přistoupeno k uložení opatření k nápravě (viz argumentace v bodech 117 a 118 napadeného rozhodnutí). Sám účastník řízení v rámci své argumentace v průběhu celého správního řízení potvrzoval, že na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna povinnost dle § 7 odst. 4 zákona o oběhu bankovek a mincí neplnil, neplní a ani dobrovolně plnit nehodlá, neboť podle jeho názoru na něj tato povinnost v rámci této sítě nedopadá. Ve výroku napadeného rozhodnutí je naproti tomu odlišeno jednání, ke kterému došlo při státní kontrole v konkrétní den na dvou pobočkách účastníka řízení. Toto jednání pak správní orgán prvního stupně nehodnotil jako trvající, ale jako dva útoky na právem chráněný zájem, které se staly v určitý (napadeným rozhodnutím jasně vymezený) časový okamžik. 5
Nelze proto konstatovat, že by v napadeném rozhodnutí nebylo jednoznačným způsobem vymezeno konkrétní protiprávní jednání účastníka řízení nebo že by toto jednání mohlo být zaměnitelné s jiným skutkem. Účastník řízení namítá, že ČNB v otázce outsourcingu odkazuje na zrušenou vyhlášku č. 23/2014 Sb. Porušení této vyhlášky neuvádí ČNB ve výroku rozhodnutí a tato vyhláška na posuzovanou situaci ani nedopadá. Účastníku řízení tak není zřejmé, z jakého důvodu na tuto vyhlášku odkazuje, a napadené rozhodnutí považuje za nesrozumitelné a zmatečné. Bankovní rada nesouhlasí, že by bylo napadené rozhodnutí nesrozumitelné či zmatečné. K otázce outsourcingu správní orgán prvního stupně správně deklaroval, že považuje smluvně zakotvený vztah mezi účastníkem řízení a Českou poštou za outsourcing vybraných činností účastníka řízení s cílem výrazného rozšíření vlastní distribuční sítě. Jak vyplývá z výroku napadeného rozhodnutí, správní orgán prvního stupně nekonstatuje, že účastník řízení porušil povinnost provedenou vyhláškou č. 23/2014 Sb. Odkaz na § 12 odst. 1 a 2 této vyhlášky použil v rámci svého právního hodnocení pouze pro připomenutí skutečnosti, že outsourcingem jakýchkoli činností se dohlížený subjekt (zde účastník řízení) nemůže zprostit odpovědnosti za řádné dodržování stanovených povinností. Opačný závěr by vedl k absurdním závěrům a snadné možnosti obcházení vybraných povinností, jak bylo uvedeno výše. Je pravda, že vyhláška č. 23/2014 Sb. účinná od 5.3.2014 (kdy nahradila předchozí vyhlášku č. 123/2007 obsahující v otázce outsourcingu obdobné ustanovení v § 11) byla zrušena dne 7.8.2014 a odkaz na takto označenou vyhlášku nebyl na místě. Tato skutečnost podle názoru bankovní rady zřejmě vznikla tím, že i když bylo napadené rozhodnutí vydáno až několik dní po nahrazení této vyhlášky dnes účinnou vyhláškou č. 163/2014 Sb., bylo připravováno ještě za účinnosti vyhlášky č. 23/2014 Sb. Aktuální vyhláška č. 163/2014 Sb. ovšem opět obsahuje věcně obdobnou povinnost v ustanovení § 12. Skutečnost, že se outsourcingem jakýchkoli činností nemůže dohlížený subjekt zprostit odpovědnosti za řádné dodržování svých povinností, platí tedy nepřetržitě bez ohledu na přijímání nových vyhlášek. Bankovní rada tedy uzavírá, že ani zastaralý odkaz na jinak nezměněnou povinnost účastníka řízení (vyskytující se pouze v jediném bodě odůvodnění napadeného rozhodnutí) nemůže mít vliv na celkovou srozumitelnost napadeného rozhodnutí. Uvedení vyhlášky č. 23/2014 Sb. totiž nebylo pro popis protiprávní činnosti nijak podstatné a význam mělo, jak bylo uvedeno, pouze pro zdůraznění skutečnosti, že outsourcingem nemůže dojít ke zproštění odpovědnosti za plnění veřejnoprávních povinností. Účastník řízení dále poukazuje na nutnost dodržování základních právních zásad při správním rozhodování. Namítá, že vzhledem k neexistenci obecné právní úpravy a nejednotnosti zvláštních právních předpisů panují o pojmu provozovna značné výkladové pochybnosti. Stejně tak existují pochybnosti o skutkových zjištěních učiněných ve věci pokladních operací. Nelze proto dle něj, s ohledem na zásadu in dubio pro libertate (v pochybnostech ve prospěch obviněného), učinit účastníka řízení odpovědným za porušení ČNB tvrzené povinnosti či dokonce mu za takové porušení ukládat sankce. Účastník řízení má za to, že za dané situace není možné použít extenzivní analogický výklad pojmu provozovna způsobem, který provedla ČNB, neboť takový postup je zcela v rozporu se základní zásadou zákazu analogie v neprospěch odpovědné osoby a představuje nepřípustnou libovůli správního orgánu. Napadené rozhodnutí proto označuje za rozporné se základními právními zásadami a celkově vzato pak za nezákonné. Dále účastník řízení konstatuje, že aplikovaný „názor veřejnosti“, že pobočky České pošty jsou veřejností vnímány jako pobočky účastníka řízení, nebyl zjišťován ani prokázán. K tomu dodává, že ČNB obdržela dle svého tvrzení pouze čtyři stížnosti a na základě tohoto vzorku nelze dospět k závěru, že se jedná o názor běžné veřejnosti. Navíc uvádí, že neexistenci pojmu provozovna nelze názorem veřejnosti nahradit. 6
Bankovní rada s touto námitkou nesouhlasí a stejně jako správní orgán prvního stupně považuje smysl i gramatické vyjádření předmětné povinnosti (zajistit příjem a výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a mincí ve všech provozovnách, ve kterých se provádí pokladní operace) v zákoně o oběhu bankovek a mincí za zřejmé. V napadeném rozhodnutí bylo tedy jasně popsáno, z čeho vyplývá povinnost účastníka řízení postupovat požadovaným způsobem bez toho, že by došlo k použití analogie či dokonce analogie v neprospěch účastníka řízení. Odkazy účastníka řízení na soudní judikaturu tedy nejsou na místě, protože se bankovní rada nedomnívá, že by tato judikatura byla postupem České národní banky jakkoli dotčena. Účastník řízení se pouze snaží z důvodů spadajících mimo oblast standardních technik právního výkladu zpochybnit své zákonné povinnosti. Svojí argumentací tak vytváří stav, kdy na jedné straně profituje z rozsáhlé outsourcované distribuční sítě, na straně druhé ovšem odmítá dodržovat povinnosti, které jsou s touto činností spojené. Účastník řízení například ve své argumentaci nezpochybňuje, že předmětná povinnost podle zákona o oběhu bankovek a mincí na něj dopadá, pokud jde o jeho vlastní pobočky, na kterých jsou poskytovány stejné pokladní služby jako v případě poboček České pošty. Nelze proto hovořit o tom, že by se ze strany správního orgánu prvního stupně jednalo o nepřípustné vynucování určité povinnosti. Naopak, jedná se o naplňování smyslu jedné ze základních povinností stanovených zákonem o oběhu bankovek a mincí. Pokud jde o tvrzení účastníka řízení, že na základě čtyř stížností nelze dovozovat názor veřejnosti, bankovní rada uvádí, že skutečnosti uvedené ve stížnostech nebyly rozhodující pro konstatování správního orgánu prvního stupně, zda se správní delikt stal či nikoli (v opačném případě by bylo na místě provést svědecké výpovědi těchto stěžovatelů). Nešlo tedy o skutečnosti klíčové pro posouzení předmětného skutkového stavu, ale o skutečnosti, které správní orgán prvního stupně zohlednil při své právní úvaze o tomto případu. K vymezení pojmu provozovna pak bankovní rada odkazuje na argumentaci uvedenou výše, resp. argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí (bod 97 a násl.). Účastník řízení označuje výrok I napadeného rozhodnutí o uložení pokuty za neurčitý a nepřezkoumatelný. Uvádí, že tento výrok zmiňuje vedle dvou poboček účastníka řízení i pobočky smluvního partnera České pošty, avšak již bez jasné konkretizace, kterých poboček se údajné porušení zákona týkalo. Z tohoto výroku tak není zřejmé, která konkrétní jednání jsou napadeným rozhodnutím sankcionována a na která konkrétní jednání se napadené rozhodnutí nevztahuje. Absence konkrétního místního vymezení údajného deliktního jednání účastníka řízení tak dle něj vytváří značnou nejistotu, zda v budoucnu nebude účastník řízení za stejné jednání opětovně šetřen a sankcionován. Z důvodu absence místního vymezení označuje výrok I za neurčitý a nepřezkoumatelný. Bankovní rada s touto námitkou nesouhlasí a považuje ji za účelovou. Jak již bylo uvedeno výše, ve výroku I napadeného rozhodnutí je zcela konkrétně vymezeno, že se účastník řízení deliktního jednání dopouštěl na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna. Jde tedy o všechny pobočky České pošty, na kterých jsou poskytovány služby účastníka řízení jeho jménem a na jeho účet. Účastník řízení v průběhu správního řízení nijak nenamítal, že by takovému vymezení distribuční sítě nerozuměl, ani nežádal upřesnění tohoto vymezení. Naopak argumentace účastníka řízení vždy vycházela ze znalosti místního rozsahu této distribuční sítě a vždy směřovala k tomu, že v rámci této sítě (myšleno sítě jako celku) k plnění předmětné povinnosti nedochází, neboť dle názoru účastníka řízení na něj tato povinnost nedopadá. Z místního vymezení ve výroku I napadeného rozhodnutí tedy jasně vyplývá, že se účastník řízení dopouštěl deliktního jednání na všech pobočkách České pošty spadajících do jeho distribuční sítě. Vedle toho výrok I napadeného rozhodnutí uvádí, že se účastník řízení uvedeného deliktního jednání (tj. nezajištění příjmu ani výměny oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a mincí) dopustil rovněž ve dvou svých pobočkách 7
umístěných na adresách Praha 7, Ovenecká 381/19 a Praha 8, Střelničná 1660. Jmenovité uvedení dvou konkrétních poboček účastníka řízení tedy znamená, že se deliktního jednání dopouštěl účastník řízení doposud vedle všech poboček České pošty spadajících do jeho distribuční sítě také ve výroku konkrétně stanoveném dni na těchto svých dvou pobočkách, které byly součástí kontrolního vzorku poboček účastníka řízení při státní kontrole a u kterých bylo předmětné deliktní jednání prokázáno. V případě poboček účastníka řízení tedy nebylo možné, na rozdíl od poboček České pošty spadajících do jeho distribuční sítě, konstatovat porušování zákona o oběhu bankovek a mincí na všech pobočkách a trvale. Bankovní rada dodává, že obava účastníka řízení o porušení zásady ne bis in idem není v tomto správním řízení na místě, neboť účastník řízení doposud za předmětné právní jednání postižen nebyl. Pokuta uložená výrokem I napadeného rozhodnutí je dle názoru účastníka řízení nepřiměřená. Maximální výše pokuty totiž činí 1 mil. Kč a účastníku řízení bylo uloženo 500 tisíc Kč. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že k uložení pokuty došlo (oproti předchozímu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně) pouze za pochybení, že bylo porušování zákona zjištěno přímo na pobočkách účastníka řízení, konkrétně na dvou z pěti kontrolovaných poboček. Účastník řízení v této souvislosti uvádí, že pravidelně činí nejen preventivní kroky k napravení individuálních pochybení zjištěných na jeho pobočkách, ale zjištěná pochybení rovněž obratem řeší. Jednání svých zaměstnanců na předmětných pobočkách pak označuje za excesivní jednání, nikoli pochybení systémové. Proto nebyl dán důvod k uložení pokuty ve výši 50 % maximálně povolené výše. Česká národní banka dle něj nedostatečně posoudila intenzitu konkrétních skutkových okolností a nepřihlédla dostatečně ani k učiněným nápravným krokům na předmětných pobočkách. ČNB proto nezohlednila všechna zákonem stanovená kritéria a vybočila z mezí správního uvážení. Pokutu pak účastník řízení vnímá jako pokutu za odlišný právní názor. Navíc namítá porušení tzv. subsidiarity správního trestání, podle které má uložení pokuty smysl pouze v těch případech, kdy jiné prostředky nemohou vést k požadovanému cíli nebo jsou nedostatečné. Tuto námitku účastníka řízení považuje bankovní rada za částečně důvodnou. Na jednu stranu souhlasí se správním orgánem prvního stupně, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovené povinnosti, a v uložení pokuty v předmětném případě nespatřuje porušení zásady subsidiarity správního trestání. Naopak, zjistí-li správní orgán porušení právní povinnosti, které není zcela bagatelní a naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu, měl by za něj uložit pokutu, jako tomu bylo v napadeném rozhodnutí. Na druhou stranu však bankovní rada souhlasí s účastníkem řízení, že s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti lze považovat uloženou pokutu za nepřiměřenou. Vychází přitom ze skutečnosti, že v případě poboček účastníka řízení byla státní kontrola provedena v pěti pobočkách a pochybení bylo zjištěno pouze ve dvou z nich (na pobočkách účastníka řízení umístěných na adresách Praha 7, Ovenecká 381/19 a Praha 8, Střelničná 1660). Pokud tedy bylo při státní kontrole shledáno dodržování kontrolované povinnosti u většiny kontrolovaných poboček účastníka řízení, nebyl důvod uložit pokutu ve výši 50 % zákonem stanovené výše. V této logice a vzhledem k neuložení pokuty předchozím rozhodnutím České národní banky ze dne 2.5.2013 konstatujícím porušení povinnosti pouze na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě účastníka řízení by měla být uložena pokuta nižší, Současně bankovní rada přihlédla k tomu, že účastník řízení učinil (s odkazem na svou zprávu o odstranění nedostatků ze dne 17.1.2014, která tvoří přílohu č. 13 správního spisu) na pobočkách finančních center Era/Poštovní spořitelna nápravné kroky. Bankovní rada se však ohrazuje proti námitce, že by byl účastník řízení trestán za odlišný právní názor. Pokud by tomu tak bylo, musela by být pokuta současně odvozena (a to již předchozím rozhodnutím České národní banky ze dne 2.5.2013) od jednání na všech 8
pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna. I když tedy napadené rozhodnutí (v bodech 125-139) jinak poměrně jasně popisuje, jaké úvahy vedly správní orgán prvního stupně ke stanovení pokuty v uložené výši, rozhodla bankovní rada s ohledem na výše uvedené snížit uloženou pokutu na 300 000 Kč. Tato výše pokuty dle názoru bankovní rady více odpovídá rozsahu zjištěných nedostatků na pobočkách účastníka řízení a je přiměřená okolnostem, za kterých k tomuto porušení povinnosti zákona o oběhu bankovek a mincí došlo. Účastník řízení namítá, že lhůta uložená ve výroku II napadeného rozhodnutí (o uložení opatření k nápravě) je nepřiměřená. Poukazuje přitom na rozhodnutí o rozkladu ze dne 8.8.2013, dle kterého měla být lhůta k realizaci případně uloženého opatření k nápravě přiměřená úkonům, které bude muset účastník řízení k naplnění opatření provést. ČNB v napadeném rozhodnutí sama uvádí, že pobočková síť České pošty čítá několik tisíc obchodních míst a jedná se až o cca 10 tisíc zaměstnanců České pošty, kterých by se mohlo opatření dotknout. Už jen z toho důvodu účastník řízení označuje lhůtu 90 dnů za zcela nepřiměřenou. Pokud by totiž mělo dojít k jejich proškolení, trvalo by to vzhledem k maximálnímu počtu účastníků jednoho kurzu, četnosti jejich pořádání, ale i současnému zajištění chodu poboček České pošty déle než 1 rok. Rovněž pro zajištění a nastavení administrativních postupů a technického vybavení pro tak rozsáhlou pobočkovou síť označuje účastník řízení stanovenou lhůtu za nepřiměřenou. Za nedostatečné pak označuje konstatování správního orgánu prvního stupně, že účastník řízení neuvedl žádný objektivní důvod, proč by uložené opatření k nápravě nebylo možné ve stanovené lhůtě splnit. Tuto námitku považuje bankovní rada za důvodnou. Bankovní rada sice souhlasí se správním orgánem prvního stupně, že účastník řízení neuvedl žádný objektivní důvod, proč by uložené opatření k nápravě nebylo možné ve stanovené lhůtě splnit, současně však uznává, že ve stanovené lhůtě není důsledné splnění uloženého opatření k nápravě zcela reálné. Bankovní rada přitom vychází z dosavadní praxe způsobu proškolování osob v odborných kurzech o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování podle § 33 odst. 3 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí, kdy bylo během cca 10 měsíců Českou národní bankou proškoleno více než 9 tisíc osob. Vyjde-li bankovní rada z tvrzení účastníka řízení, že se uložené opatření k nápravě týká proškolení cca 10 tisíc zaměstnanců České pošty, stanoví účastníkovi řízení pro realizaci uloženého opatření k nápravě lhůtu devíti měsíců. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí je Česká národní banka současně připravena projednat a případně navýšit rozsah pořádaných odborných kurzů. Lhůtu devíti měsíců považuje bankovní rada za přiměřenou i pro zajištění a nastavení administrativních postupů a technického vybavení pro tak rozsáhlou pobočkovou síť, jakou využívá účastník řízení. Z výše uvedených důvodů proto rozhodla bankovní rada tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se v souladu s ustanovením § 152 odst. 4 ve spojení s § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. otisk úředního razítka _______________________________________ ____________ podepsáno elektronicky
______________________________ __________________ podepsáno elektronicky
9
NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 15. srpna 2014 Č. j. 2014 / 28515 / 570 Ke spis.zn. Sp/2012/198/573 Počet stran: 22 ROZHODNUTÍ Česká národní banka (dále také „správní orgán“) jako orgán dohledu nad finančním trhem dle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČNB“), orgán dohledu podle zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oběhu bankovek a mincí“) a podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o bankách“), rozhodla ve správním řízení zahájeném z moci úřední vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) s účastníkem řízení společností Československá obchodní banka, a.s., IČO 000 01 350, se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 (dále také jen „účastník řízení“), t a k t o : I. Společnost Československá obchodní banka, a. s., IČO 000 01 350, se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, jako úvěrová instituce nezajistila na pobočkách svého smluvního partnera Česká pošta, s.p. IČO 471 14 983, se sídlem Politických vězňů 909/4, PSČ 225 99 Praha 1 patřících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna a dne 31.10.2013 na dvou svých pobočkách umístěných na adresách Praha 7, Ovenecká 381/19 a Praha 8, Střelničná 1660 příjem ani výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a tuzemských mincí, tedy porušila ustanovení § 7 odst. 6 ve spojení s ustanovením § 6, § 9 a § 10 zákona o oběhu bankovek a mincí, čímž se dopustila správního deliktu podle ustanovení § 29 odst. 5 písm. c) zákona o oběhu bankovek a mincí, za což se jí ukládá podle ustanovení § 31 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí pokuta ve výši 500 000 Kč (slovy pět set tisíc korun českých). Pokutu je společnost Československá obchodní banka, a. s., IČO 000 01 350, se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu č. 3754-67724011/0710 vedený u České národní 1
banky, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 00001350. II. Společnosti Československá obchodní banka, a. s., IČO 000 01 350, se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 se za porušení povinnosti dle § 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí v souladu s § 25 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí ukládá, aby ve lhůtě 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí přijala takové nápravné opatření, kterým na pobočkách svého smluvního partnera Česká pošta, s.p., IČO 471 14 983, se sídlem Politických vězňů 909/4, PSČ 225 99 Praha 1, které spadají do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, zajistí příjem a výměnu běžně poškozených a oběhem opotřebovaných tuzemských bankovek a mincí a v téže lhůtě podá zprávu o provedení nápravy České národní bance. III. Společnosti Československá obchodní banka, a. s., IČO 000 01 350, se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 00001350. ODŮVODNĚNÍ Identifikace účastníka řízení 1.
Účastník řízení je právnickou osobou, založenou dle českého práva, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl BXXXVI, vložka 46. Účastník řízení je bankou dle § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
2.
Předmětem podnikání účastníka řízení jsou činnosti uvedené v § 1 odst. 1 písm. a) a b) zákona o bankách, další činnosti uvedené v § 1 odst. 3 zákona o bankách a dále též vydávání hypotečních zástavních listů a činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním provozu společnosti a provozu jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných bankovních služeb, nad nimiž účastník řízení vykonává kontrolu.
3.
Účastník řízení je tedy úvěrovou institucí ve smyslu § 3 písm. a) zákona o oběhu bankovek a mincí.
Úkony správního orgánu před zahájením správního řízení 4.
Česká národní banka obdržela v minulosti několik stížností na jednání účastníka řízení, resp. na jednání pracovníků poskytujících služby pod ochrannou značkou „Poštovní spořitelna“ („Poštovní spořitelna“ je jednou z obchodních značek skupiny účastníka řízení4) na pobočkách České pošty s.p., IČO 471 14 983, se sídlem
4
„Skupina ČSOB na českém trhu působí prostřednictvím svých dceřiných společností a čtyř hlavních obchodních značek, konkrétně ČSOB, Poštovní spořitelna, Hypoteční banka a ČMSS.“ (Výroční zpráva ČSOB za rok 2011, str. 22)
2
Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1 (dále jen „Česká pošta“). Stížnosti se týkají odmítání příjmu a výměny bankovek opotřebených oběhem a běžně poškozených, tak jak je definuje zákon o oběhu bankovek a mincí. Konkrétně se stížnosti týkaly pobočky České pošty v Napajedlích, pobočky České pošty v Mšeně a pobočky České pošty ve Sportovní ulici 864/22 na Praze 10 (spis – č.l. 4-15). 5.
V reakci na obdržené stížnosti vyzval správní orgán účastníka řízení přípisem ze dne 7.12.2011 č.j. 2011/2469/170 (spis – č.l. 16), aby v době co nejkratší uvedl situaci do souladu s právními předpisy, tedy zejména, aby zajistil, že na pracovištích České pošty, kde jsou poskytovány služby pokladních operací pod značkou Poštovní spořitelna, byly bankovky a mince přijímány a též vyměňovány v souladu se zákonem o oběhu bankovek a mincí.
6.
Na tuto výzvu zareagoval účastník řízení přípisem doručeným správnímu orgánu dne 16.1.2012 (spis – č.l. 17) s tím, že odmítl porušování zákona o oběhu bankovek a mincí.
7.
Přípisem ze dne 8.3.2012 č.j. 2012/527/170 (spis – č.l. 18) správní orgán účastníka řízení uvědomil, že jeho přístup k řešené problematice považuje za účelový, vymykající se běžné aplikaci práva. Správní orgán zopakoval, že považuje za zcela prokázané, že pracoviště České pošty, na kterých jsou poskytovány služby účastníka řízení pod značkou Poštovní spořitelna, jsou obchodními místy úvěrové instituce provozovanými na základě outsourcingu. Účastník řízení je tedy povinen dodržovat všechny povinnosti, které jsou úvěrovým institucím stanoveny příslušnými právními předpisy, tedy konkrétně i zajistit příjem a výměnu běžně poškozených a oběhem opotřebovaných bankovek a mincí.
8.
Na přípis správního orgánu zareagoval účastník řízení dne 30.3.2012 (spis – č.l. 20), kdy zopakoval svůj nesouhlas s výkladem, který zastává správní orgán.
Průběh správního řízení Sp/2012/198/573 9.
Dne 11.10.2012 zahájil správní orgán s účastníkem řízení správní řízení ve věci důvodného podezření ze spáchání správního deliktu podle ustanovení § 29 odst. 5 písm. c) zákona o oběhu bankovek a mincí (spis – č.l. 22).
10.
Účastník řízení se k zahájenému řízení vyjádřil dne 25.10.2012 pod č.j. 2012/10308/570.
11.
Dne 19.12.2012 byl účastník řízení vyzván k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, v rámci kterého byl účastník řízení opětovně vyzván ke zjednání dobrovolné nápravy.
12.
Dne 3.1.2013 nahlédl účastník řízení do správního spisu (spis – č.l. 44).
13.
Dne 2.5.2013 vydal správní orgán rozhodnutí, kterým konstatoval, že účastník řízení v rámci své distribuční sítě Poštovní spořitelna porušuje povinnost dle § 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí (spis – č.l. 49).
14.
Dne 17.5.2013 obdržel správní orgán rozklad účastníka řízení proti vydanému 3
rozhodnutí (spis – č.l. 66). 15.
Dne 8.8.2013 o podaném rozkladu účastníka řízení rozhodla bankovní rada tak, že napadené rozhodnutí zrušila a celou věc vrátila orgánu prvního stupně k novému projednání. Bankovní rada orgánu prvního stupně uložila doplnit dokazování, postavit najisto skutkovou stránku věci týkající se poskytování služeb účastníka řízení prostřednictvím České pošty s.p. a v návaznosti na to posoudit nutnost opětovného uložení opatření k nápravě (spis – č.l. 78)
16.
Dne 17.9.2013 provedli kontrolní pracovníci správního orgánu založení Era osobního účtu u účastníka řízení a následně řadu dalších kontrolních úkonů, jak bude popsáno dále v rámci skutkových zjištění (příloha správního spisu – dokument č. 11).
17.
Souběžně byl účastník řízení vyzván usnesením k předložení smlouvy uzavřené mezi ním a Českou poštou, kterou účastník řízení předložil dne 6.11.2013 (spis – č.l. 84).
18.
Sdělením ze dne 9.12.2013 byl účastník řízení informován, že je u něj prováděna kontrola ze strany správního orgánu (příloha správního spisu – dokument č. 4).
19.
S kontrolními závěry byl účastník řízení seznámen v rámci protokolu o kontrole (příloha správního spisu – dokument č. 11).
20.
Dne 10.1.2014 podal účastník řízení námitky proti protokolu o kontrole a dne 20.1.2014 podal účastník řízení Zprávu kontrolované osoby o odstranění nedostatků zjištěných při kontrole (příloha správního spisu – dokument č. 12 a 13).
21.
Dne 24.2.2014 bylo účastníku řízení oznámeno rozšíření předmětu správního řízení o skutečnosti zjištěné v průběhu provedené kontroly (spis – č.l. 118).
22.
Dne 10.3.2014 doručil účastník řízení své vyjádření k rozšířenému předmětu správního řízení (spis – č.l. 125).
23.
Dne 19.3.2014 bylo vydáno usnesení, kterým správní orgán vyzval účastníka řízení k seznámení se s podklady rozhodnutí (spis – č.l. 131).
24.
Dne 27.3.2014 nahlédl účastník řízení do správního spisu (spis – č.l. 137). Vyjádření k podkladům rozhodnutí účastník řízení již nezaslal.
Rozhodná právní úprava 25.
Správní orgán posuzuje jednání účastníka řízení podle zákona o oběhu bankovek a mincí. Tento zákon byl od nabytí účinnosti novelizován dvakrát, a to zákonem č. 254/2012 Sb. a zákonem č. 278/2013 Sb., kterými však nebyla ustanovení relevantní pro toto správní řízení dotčena.
26.
V souladu s ustanovením § 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí ve spojení s ustanovením § 6, § 9 a § 105 téhož zákona má úvěrová instituce ve všech svých
5
§ 6 Výměna tuzemských bankovek a mincí (1) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace vyměňují a) tuzemské bankovky a mince za tuzemské bankovky a mince jiných nominálních hodnot,
4
provozovnách, ve kterých provádí pokladní operace, povinnost přijímat a vyměňovat běžně poškozené a oběhem opotřebované tuzemské bankovky a mince. Z důvodů bezpečnosti může úvěrová instituce omezit množství tuzemských bankovek a mincí, které v určitých provozovnách v jednotlivých případech přijímá nebo vyměňuje. Úvěrová instituce je povinna o tomto omezení v dotčených provozovnách písemně informovat. 27.
Podle ustanovení § 3 písm. a) zákona o oběhu bankovek a mincí se pro účely tohoto
b) tuzemské bankovky a mince opotřebované oběhem a tuzemské bankovky a mince běžně poškozené za tuzemské bankovky a mince vhodné pro další oběh, c) tuzemské bankovky a mince prohlášené Českou národní bankou za neplatné za platné tuzemské bankovky a mince po dobu stanovenou na základě zákona upravujícího činnost a postavení České národní banky a d) pamětní mince za tuzemské bankovky nebo tuzemské mince, které nejsou pamětními mincemi. (2) Výměnu podle odstavce 1 písm. b) až d) lze provést i tak, že se na žádost toho, kdo předložil tuzemské bankovky nebo mince k výměně, převede nebo připíše částka odpovídající jejich nominální hodnotě na jím uvedený účet. (3) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace jsou povinny provést výměnu podle odstavce 1 písm. a) a b) až do 100 kusů jedné nominální hodnoty bezplatně, jsou-li bankovky a mince roztříděné podle nominálních hodnot. (4) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace jsou povinny provést výměnu podle odstavce 1 písm. c) a d) bezplatně bez omezení, jsou-li bankovky a mince roztříděné podle nominálních hodnot. § 9 Příjem poškozených tuzemských bankovek a mincí (1) Běžně poškozené tuzemské bankovky a mince a) Česká národní banka přijímá a ze svých zásob nevydává zpět do oběhu, b) úvěrová instituce provádějící pokladní operace přijímá a nevrací zpět do oběhu, pokud 1. jsou celé, nebo 2. se jedná o bankovky celistvé nebo bankovky, které se skládají nejvýše ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě, a celková plocha takových bankovek je větší než 50 %, c) jiná právnická osoba než uvedená v písmenech a) a b) a směnárník přijímají a nevracejí je zpět do oběhu, pokud jsou celé; pokud nejsou celé, mohou je odmítnout, d) může fyzická osoba s výjimkou směnárníka odmítnout přijmout. (2) Nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince a) Česká národní banka zadrží bez náhrady, b) úvěrová instituce provádějící pokladní operace a zpracovatel tuzemských bankovek a mincí zadrží bez náhrady a předají je České národní bance, c) může jiná osoba než uvedená v písmenu a) nebo b) odmítnout přijmout. § 10 Výměna poškozených tuzemských bankovek a mincí a poskytování náhrad za ně (1) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace bezplatně vymění běžně poškozené tuzemské bankovky a mince za nepoškozené tuzemské bankovky a mince, jestliže a) jsou celé, nebo b) se jedná o bankovky, jejichž celková plocha je větší než 50 %, které jsou celistvé nebo které se skládají nejvýše ze 2 částí, jež nepochybně patří k sobě; v případě pochybností o tom, zda jednotlivé části bankovky patří k sobě, se posuzuje každá část samostatně. (2) Za běžně poškozené pamětní mince poskytují Česká národní banka a úvěrové instituce provádějící pokladní operace náhradu v tuzemských bankovkách a mincích, které nejsou mincemi pamětními. (3) Nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince se nevyměňují. Pokud byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince předány České národní bance, může za ně Česká národní banka ve výjimečných a odůvodněných případech, souvisejících zejména se živelní pohromou či jinou událostí vážně postihující nebo ohrožující život či majetek nebo s následkem trestného činu, na žádost toho, kdo jí je předal nebo komu byly zadrženy, poskytnout náhradu. (4) Výměnu podle odstavců 1 a 2 lze provést i tak, že se na žádost toho, kdo předložil tuzemské bankovky nebo mince k výměně, převede nebo připíše příslušná částka na jím uvedený účet. Náhrada podle odstavce 3 se poskytne tak, že se tomu, komu byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince zadrženy, anebo tomu, kdo o náhradu požádal, vyplatí příslušná částka v nepoškozených tuzemských bankovkách a mincích s výjimkou pamětních mincí, nebo se příslušná částka převede nebo připíše na účet uvedený touto osobou, jestliže o to požádá. (5) Prováděcí právní předpis stanoví postup při výměně tuzemských bankovek, které nejsou celé nebo celistvé.
5
zákona úvěrovou institucí rozumí banka, zahraniční banka v rozsahu, v němž vykonává činnost v České republice prostřednictvím pobočky, a spořitelní a úvěrní družstvo. 28.
Podle ustanovení § 3 písm. c) zákona o oběhu bankovek a mincí je pokladní operací přijetí vkladu tuzemských bankovek nebo tuzemských mincí na účet vedený úvěrovou institucí nebo výplata tuzemských bankovek nebo tuzemských mincí z tohoto účtu, prováděné v místě k tomu určeném zaměstnanci úvěrové instituce nebo osobami jednajícími jménem nebo na účet úvěrové instituce.
29.
Podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, se provozovnou rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost.
Skutková zjištění 30.
Jak bylo již zmíněno, správní orgán obdržel několik stížností na jednání účastníka řízení, resp. na jednání pracovníků poskytujících služby v rámci distribuční sítě Poštovní spořitelna na pobočkách České pošty.
31.
Konkrétně stěžovatelka ____ _______ (spis – č.l. 4) ve své stížnosti uvedla, že dne 1.2.2012 požádala o výměnu natržené tisícikorunové bankovky na přepážce Poštovní spořitelny v budově mšenské pošty. Byla však odmítnuta s tím, že pracovníci na této přepážce mají zakázáno uskutečnit výměnu poškozené bankovky. ____ _______ tuto skutečnost reklamovala prostřednictvím reklamačního oddělení účastníka řízení, které telefonicky paní _______ sdělilo, že vyměňovat běžně poškozené bankovky mohou jen pobočky a místa označená viditelně logem Poštovní spořitelny.
32.
Stěžovatel ____ _____ (spis – č.l. 6) pak bez upřesnění lokalizace uvedl, že vyzvedl z bankomatu Poštovní spořitelny poškozenou bankovku o nominální hodnotě 1000 Kč. Vstoupil proto do budovy, ve které byl umístěn bankomat a ve které se nacházela též pobočka České pošty. Zde ____ _____ požádal o výměnu poškozené bankovky. Byl však odmítnut s tím, že předložená bankovka nevykazovala znaky běžně poškozené bankovky.
33.
Stěžovatel _____ ______ (spis – č.l. 8) uvedl, že napajedelská pošta odmítá brát i lehce poškozené bankovky a její pracovník tvrdí, že to je příkaz z České národní banky. Stěžovatel k tomu doplňuje dotaz, zda má účastník řízení právo výměnu odmítat, když Poštovní spořitelna kopíruje stejné služby jako každá jiná banka?
34.
Stěžovatel _________ _____ (spis – č.l. 9) pak podal podnět ohledně dlouhodobého a opakovaného nedodržování zákona o oběhu bankovek a mincí na pobočce České pošty ve Sportovní ulici v Praze 10, která je zároveň oficiální pobočkou účastníka řízení pod obchodní značkou Poštovní spořitelna. Jádrem problému je každodenní a opakované odmítání přijímání poškozených bankovek zaměstnanci této pobočky.
35.
Dle instrukce bankovní rady uvedené na str. 4 rozhodnutí o rozkladu (spis – č.l. 81), aby byla postavena najisto skutková stránka věci týkající se poskytování služeb účastníka řízení prostřednictvím České pošty, provedl správní orgán u účastníka řízení kontrolu na místě.
36.
V průběhu kontroly bylo zjištěno, že odmítl přijmout běžně poškozenou bankovku dne 17.9.2013 na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Jindřišská 909/14, dne 22.10.2013 na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Kaprova 40/12, dne 22.10.2013 na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Rybná 682/14, dne 6
22.10.2013 na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Hybernská 2086/15, dne 22.10.2013 na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Petrská 1216/19, dne 31.10.2013 na pobočce účastníka řízení na adrese Praha 7, Ovenecká 381/19 a dne 31.10.2013 na pobočce účastníka řízení na adrese Praha 8, Střelničná 1660. 37.
Konkrétní zjištění kontrolních pracovníků byla následující (v podrobnostech odkazuje správní orgán na protokol o kontrole, který je součástí přílohy správního spisu): Vklady hotovosti na Era osobní účet
38.
Dne 17. 9. 2013 navštívili kontrolní pracovníci ____ _____ _________ a _____ _____ pobočku České pošty, s.p. na adrese Jindřišská 14, Praha 1 za účelem zřízení Era osobního účtu. _____ _____ si zřídil na své jméno Era osobní účet č. _________/____ a Červené konto č. _________/____, vč. služby elektronického bankovnictví a vydání platební karty MAXkarta.
39.
Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Jindřišská 909/14. Dne 17. 9. 2013 provedl kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _________ prvotní vklad hotovosti na Era osobní účet v požadované minimální výši 200,- Kč. Na vklad hotovosti byla použita běžně poškozená bankovka (vypraná a natržená) v nominální hodnotě 200 Kč, sériové číslo F29 470046. Tuto bankovku pracovnice přepážky _____ ________ odmítla přijmout a uvedla, že pokud by byla bankovka pouze natržená, tak by ji přijala, ale vzhledem k její sepranosti a zmenšené velikosti ji nemůže přijmout, protože by ji pak musela uhradit. Kontrolní pracovník _____ _____ použil tedy k vkladu jinou, nepoškozenou bankovku v nominální hodnotě 200 Kč. _____ ________ vystavila doklad o vkladu 200,- Kč („Potvrzení PRVNÍ VKLAD na Osobní účet/Online účet“). Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne 18. 9. 2013.
40.
Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Jindřišská 909/14. Dne 11. 10. 2013 vložil kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _________ na přepážce s logem Poštovní spořitelny hotovost ve výši 500,- Kč na Era osobní účet. Při vkladu hotovosti požadovala pracovnice přepážky platební kartu MAXkartu (ve výpisu z účtu je vklad označen jako „Vklad hotovosti platební kartou“). Pracovnice přepážky vystavila doklad „Potvrzení o transakcích provedených platební kartou/Maxkartou". Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne 11. 10. 2013.
41.
Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Jindřišská 909/14. Dne 11. 10. 2013 vložila kontrolní pracovnice ____ _____ _________ za přítomnosti kontrolního pracovníka _____ ______ hotovost ve výši 500,- Kč na jeho Era osobní účet prostřednictvím poštovní poukázky typu A. Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne 14. 10. 2013.
42.
Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 1, Revoluční 725/11. Kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _______ dne 11. 10. 2013 v 11.10 hodin vložil na svůj Era osobní účet v hotovosti částku 500,- Kč. Pracovník přepážky ______ ______ přijal hotovost a vystavil doklad o vkladu 500,Kč. Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne 11. 10. 2013.
43.
Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Kaprova 40/12. Kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _______ dne 22. 10. 2013 v 9.45 hodin chtěl vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti 1000,- Kč. Na 7
přepážce č. 1 předložil necelou celistvou bankovku o ploše cca 68 % v nominální hodnotě 1000 Kč, sériové číslo E78 794830. Pracovnice přepážky _______ ________ odmítla tuto bankovku přijmout s odůvodněním, že nejsou banka. 44.
Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Rybná 682/14. Kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _______ dne 22. 10. 2013 v 10 hodin chtěl vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti 1000,- Kč. Na přepážce č. 6 předložil celkem 5 běžně poškozených (vypraných) bankovek v nominální hodnotě 200 Kč (sériová čísla: F15 080471, F35 595658, F29 109412, E33 650157, F17 220054), přičemž jedné z těchto bankovek (sériové číslo E33 650157) chyběl růžek. Pracovnice přepážky odmítla tyto bankovky přijmout s odůvodněním, že nejsou banka.
45.
Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Hybernská 2086/15. Kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _______ dne 22. 10. 2013 v 10.25 hodin chtěl vložit na svůj účet v hotovosti 1000,- Kč. Na přepážce č. 1 předložil celkem 5 běžně poškozených (vypraných) bankovek v nominální hodnotě 200 Kč (sériová čísla: F15 080471, F35 595658, F29 109412, E33 650157, F17 220054), přičemž jedné z těchto bankovek (sériové číslo E33 650157) chyběl růžek. Na přepážce bylo uvedeno jméno ___ ______ _______ a dále informace, že je v zácviku. Při vkladu bankovek byly na přepážce přítomny dvě pracovnice, které z předložených bankovek odmítly přijmout jednu bankovku v nominální hodnotě 200 Kč (sériové číslo E33 650157). Zbylé čtyři bankovky pracovnice přepážky přijala a vydala doklad o vkladu 800,- Kč „Potvrzení o transakcích provedených platební kartou/MAXkartou“. Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne 22.10.2013.
46.
Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Petrská 1216/19. Kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _______ dne 22. 10. 2013 v 10.40 hodin chtěl vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti celkem 1000 Kč. Na přepážce č. 1 předložil necelou celistvou bankovku o ploše cca 68 % v nominální hodnotě 1000 Kč, sériové číslo E78 794830. Pracovnice přepážky ________ ________ a další pracovnice, která byla v zácviku, odmítly tuto bankovku přijmout s odůvodněním, že nejsou banka. Dále uvedly, že tuto bankovku nevymění žádná jiná banka, pouze Česká národní banka.
47.
Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 1, Spálená 83/3. Dne 31. 10. 2013 vložil kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _________ na svůj Era osobní účet hotovost ve výši 1000 Kč. Pro vklad byla použita poškozená bankovka (vypraná, s narušenou konturou portrétu) v nominální hodnotě 1000 Kč, sériové číslo F96 697987. Pracovnice přepážky _____ ________ bankovku bez komentáře přijala a vystavila doklad o vkladu 1000 Kč. Vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne 31. 10. 2013.
48.
Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 7, Ovenecká 381/19. Kontrolní pracovník _____ _____ se za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _______ dne 31. 10. 2013 ve 13.25 hodin pokusil vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti celkem 1000 Kč. Na levé přepážce od vchodu do pobočky předložil 5 běžně poškozených bankovek (vypraných s chybějícími růžky) v nominální hodnotě 200 Kč (sériová čísla bankovek: D96 590380, F31 138961, E82 836120, E89 909740 a E50 480524). Pracovnice přepážky odešla do provozních prostor pobočky a po návratu na přepážku odmítla bankovky přijmout a uvedla, že tyto bankovky vymění pouze Česká 8
národní banka. 49.
Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 8, Střelničná 1660. Kontrolní pracovník _____ _____ se za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _______ dne 31. 10. 2013 ve 13.50 hodin pokusil vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti celkem 1000 Kč. K vkladu použil celkem 5 běžně poškozených bankovek (vypraných s chybějícími růžky) v hodnotě 200 Kč (sériová čísla bankovek: D96 590380, F31 138961, E82 836120, E89 909740 a E50 480524). Pracovnice přepážky ________ __________ vydala doklad o vkladu 1000,- Kč na účet a teprve poté si vyžádala předložení bankovek. Předložené bankovky však odmítla převzít a sdělila, že takto poškozené bankovky vymění pouze Česká národní banka. Poté transakci o vkladu na účet stornovala. Vklad hotovosti a jeho storno byly zaznamenány na Era osobním účtu dne 31. 10. 2013.
50.
Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 5, Štefánikova 18/25. Dne 4. 11. 2013 vložil kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _________ na svůj Era osobní účet hotovost ve výši 500,- Kč. Pro vklad byla použita poškozená bankovka (natržená na dvou místech) v nominální hodnotě 500 Kč, sériové číslo E18 267630. Pracovnice přepážky _____ _________ bankovku prohlédla a poté přijala a vystavila doklad o vkladu 500,- Kč. Vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne 4. 11. 2013.
51.
Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 10, Vinohradská 3218/169. Dne 4. 11. 2013 vložil kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _________ na svůj Era osobní účet hotovost ve výši 1000,- Kč. Pro vklad použil 5 ks poškozených bankovek (vypraných s chybějícími růžky) v nominální hodnotě 200 Kč, sériová čísla D96 590380, F31 138961, E82 836120, E89 909740 a E50 480524. Pracovnice přepážky _____ _________ bankovky prohlédla a poté opustila na delší dobu přepážku. Po návratu sdělila, že byla konzultovat vzhled bankovek s kolegyní, bankovky přepočítala, přijala a vydala doklad o vkladu 1000,Kč na účet. Kontrolní pracovníci poté opustili pobočku. Během několika minut zkontaktovala _____ _________ telefonicky kontrolního pracovníka _____ ______ a požádala ho o návrat na pobočku kontrolované osoby. Jako důvod uvedla, že s předloženými bankovkami je velký problém. Po návratu kontrolních pracovníků na pobočku kontrolované osoby _____ _________ spolu s vedoucí pokladen _______ __________ ___________ sdělily kontrolním pracovníkům, že bankovky jsou podezřelé z padělání a musejí je zadržet a transakci stornovat. Ke stornování vkladu vystavila _____ _________ doklad o stornu transakce a k zadrženým bankovkám Potvrzení o zadržení bankovek nebo mincí. Vklad hotovosti i jeho storno byly zaznamenány ve výpisu z účtu dne 4. 11. 2013. Výběry hotovosti z Era osobního účtu
52.
Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 1, Revoluční 725/11. Dne 30. 10. 2013 vybral kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _________ ze svého účtu hotovost ve výši 1000 Kč. Pracovník přepážky _____ ______ vystavil doklad o výplatě a vydal požadovanou hotovost. Částka transakce byla z účtu odepsána dne 30. 10. 2013.
53.
Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Rybná 682/14. Dne 30. 10. 2013 vybral kontrolní pracovník _____ _____ za přítomnosti kontrolní pracovnice ____ _____ _________ ze svého účtu hotovost ve výši 1000 Kč. Pracovnice přepážky s logem 9
Poštovní spořitelny vystavila Potvrzení o transakcích provedených platební kartou/Maxkartou a vydala vyžádanou hotovost. Částka transakce byla z účtu odepsána dne 30. 10. 2013. Zjištění ohledně provádění pokladních operací 54.
Z výše uvedeného přehledu je zcela patrné, že kontrolní pracovníci opakovaně prováděli vklady a výběry na/ze svého účtu vedeného u účastníka řízení, a to prostřednictvím poboček České pošty spadajících do sítě Era/Poštovní spořitelna. Kontrolou namístě tak bylo prokázáno provádění pokladních operací ve smyslu § 3 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí.
55.
Jednotlivé pokladní operace provedené (tj. skutečně dokončené) v rámci státní kontroly jsou shrnuty v následující tabulce:
Datum operace 17.9.2013 11.10.2013 11.10.2013 22.10.2013 30.10.2013 30.10.2013 31.10.2013 31.10.2013 4.11.2013 4.11.2013
56.
Místo Pobočka České pošty Pobočka České pošty Pobočka účastníka řízení Pobočka České pošty Pobočka České pošty Pobočka účastníka řízení Pobočka účastníka řízení Pobočka účastníka řízení Pobočka účastníka řízení Pobočka účastníka řízení
Částka 200 Kč 500 Kč 500 Kč 800 Kč 1000 Kč 1000 Kč 1000 Kč 1000 Kč 500 Kč 1000 Kč
Způsob Vklad - hotově Vklad - hotově Vklad - hotově Vklad - hotově Výběr - hotově Výběr - hotově Vklad - hotově Vklad - hotově Vklad - hotově Vklad - hotově
Datum operace na účtu 18.9.2013 11.10.2013 11.10.2013 22.10.2013 30.10.2013 30.10.2013 31.10.2013 31.10.2013 4.11.2013 4.11.2013
Účelem prováděných operací bylo ověřit nejen konkrétní podobu prováděných operací na pobočkách České pošty, ale též, zda má účastník řízení zavedeny mechanismy pro výměnu opotřebovaných a běžně poškozených bankovek a mincí i ve svých kmenových pobočkách.
Námitky účastníka řízení I. Námitky účastníka řízení doručené před zrušením rozhodnutí ve věci 57.
Účastník řízení ve svém vyjádření k zahájenému správnímu řízení (spis - č.l. 31) uvedl řadu námitek zejména proti právnímu názoru správního orgánu ohledně dovozování jeho povinnosti provádět výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a tuzemských mincí.
58.
Účastník řízení rozdělil své námitky do několika částí, které správní orgán pro účely tohoto odůvodnění zachovává. Neurčitost oznámení o zahájení správního řízení
59.
Podle účastníka řízení správní orgán v oznámení neuvedl, v čem konkrétně spočívá údajné porušení uvedené povinnosti uložené úvěrovým institucím. Z oznámení není patrné, k jakým konkrétním pochybením při obsluze poboček České pošty došlo a v souvislosti s jakou operací. Konečně není z oznámení ani patrné, v jakém rozsahu opotřebení či běžného poškození byly tuzemské bankovky klienty předkládány a ani 10
další okolnosti. Extenzívní výklad pojmu provozovna 60.
Účastník řízení nesouhlasí, že místa, kde dochází k pokladním operacím na pobočkách České pošty pod značkou Poštovní spořitelna, získávají charakter provozovny účastníka řízení a jedná se tedy o provozovny úvěrové instituce.
61.
Pobočka České pošty není provozovnou účastníka řízení. Provozovnou se rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. S tím je ale spojena další povinnost, kdy provozovna musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení. Pobočky České pošty jsou ve smyslu obchodního zákoníku řádně označeny jako provozovny České pošty, nikoli účastníka řízení.
62.
Provozovna musí být prostorově vymezená a ohraničená. Provozovnou tak není prostá přepážka, která je mimo jiné označena lištou "Poštovní spořitelna". Provozovnou musí být prostor, jehož užívání má účastník řízení právní titul. Účastník řízení žádný takovýto užívací titul nemá. Přepážka označená lištou "Poštovní spořitelna" je obsluhována pracovníky České pošty.
63.
Rovněž podle daňových předpisů platí, že provozovnou podnikatele je místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti. Účastník řízení personálně a do značné míry ani materiálně provozovny České pošty nevybavuje.
64.
Výklad správního orgánu proto účastník řízení považuje za extenzívní a absurdní. Pokud by provozovnou úvěrové instituce mělo být jakékoliv místo, kde úvěrová instituce sama nebo prostřednictvím třetí osoby přijímá bankovky a mince se zdůvodněním, že má charakter provozovny, bylo by to v rozporu se smyslem a účelem regulace. Provozovnou ve smyslu obchodního zákoníku nejsou ani další obchodní místa, na kterých třetí osoby pro banky vykonávají některé hotovostní platební operace. Provozovnou tak není prostor, ve kterém je umístěn výdejní nebo vkladový bankomat, obchodní místo, na kterém je poskytována služba cash back, či jiné obchodní místo provozované třetí stranou, které zajišťuje některou službu pro bankovní klienty spojenou s vkladem nebo výběrem hotovosti.
65.
Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu o oběhu bankovek a mincí, je jeho smyslem mimo jiné vytvořit podmínky pro zajišťování plynulosti a efektivity hotovostního peněžního oběhu. Proto je jedním z cílů, aby banky prostřednictvím svých poboček stahovaly z oběhu oběživo, které je opotřebované nebo poškozené. Tento požadavek účastník řízení v síti svých poboček (provozoven) včetně klientských center Poštovní spořitelny spolu s rozsáhlou sítí ostatních bank bezesporu naplňuje.
66.
Účastník řízení se domnívá, že správní orgán nepodloženým, neodůvodněným a extenzivním způsobem, s odkazem na obchodní zákoník, vykládá pojem provozovna úvěrové instituce. Pobočka České pošty, resp. přepážka s označením Poštovní spořitelna není provozovnou účastníka řízení jakožto úvěrové instituce ve smyslu zákona, ve které účastník řízení provádí hotovostní operace. Jestliže je přepážka České pošty součástí její provozovny, nemůže být součástí provozovny účastníka řízení.
67.
Správní orgán si tohoto nedostatku je dle názoru účastníka řízení vědom, a proto se ho snaží překlenout tvrzením, že obchodní místa České pošty "získávají charakter 11
provozovny účastníka řízení". Takový výklad je nepřípustný. Ze smyslu zákonné úpravy i gramatického výkladu příslušného ustanovení zákona lze dovodit opačný výklad, který je ve prospěch účastníka řízení. Účelem zákona o oběhu bankovek a mincí rozhodně není regulovat v plném rozsahu oběh bankovek a mincí v místech, která nejsou pobočkami (provozovnami) bank. 68.
Akceptace předběžných závěrů správního orgánu znamená nepřiměřený zásah do tržního prostředí, který ve svých důsledcích může ke škodě klienta ohrozit nebo poškodit zpřístupnění hotovostních služeb zajišťovaných pro úvěrové instituce prostřednictvím třetích subjektů, protože primárním rozhodnutím regulátora nemusí být sama sankce, pokud k ní přistoupí, ale náklady spojené s implementací právního názoru správního orgánu nejen na obchodní vztah účastníka řízení a České pošty, pokud se v rámci správního řízení anebo cestou správního soudnictví potvrdí. Postavení České pošty
69.
Česká pošta je státní podnik a držitel poštovní licence. Poštovní službou České pošty je mimo jiné dodání poukázané peněžní částky prostřednictvím poštovního poukazu. Dodání peněžní částky poštovním poukazem patří mezi základní služby podle zákona č. 29/2000 Sb., zákona o poštovních službách. Převzetí hotovosti při službě poštovního poukazu je poštovní podání. Provozování služby dodání peněžní částky poštovním poukazem bez poštovní licence je správním deliktem.
70.
Podle zákona o oběhu bankovek a mincí má Česká pošta povinnost přijmout tuzemské bankovky a mince, ledaže je oprávněna jejich příjem odmítnout (§ 5 odst. 1), a kontroluje pravost a platnost bankovek a mincí vrácených do oběhu (§ 7 odst. 3) se zákazem vracet do oběhu bankovky a mince podezřelé nebo neplatné. Česká pošta dále nesmí vracet zpět do oběhu tuzemské bankovky a mince nevhodné pro další oběh (§ 8 odst. 1), a přijímá běžně poškozené bankovky a mince, pokud jsou celé (§9 odst. 1 písm. c).
71.
Oproti úvěrové instituci, která nevrací do oběhu bankovky a mince, jestliže se skládají nejvýše ze dvou částí, které nepochybně patří k sobě, a celková plocha takových bankovek je větší než 50 %. Česká pošta může odmítnout bankovky, jestliže nejsou celé (§ 9 odst. 1 písm. c). Další rozdíl spočívá v tom, že zatímco úvěrová instituce nestandardně poškozené bankovky a mince zadrží bez náhrady a předá je správnímu orgánu, Česká pošta může nestandardně poškozené bankovky a mince odmítnout.
72.
Z uvedeného tedy plyne, že Česká pošta má jako právnická osoba povinnosti, které jsou velmi podobné s povinnostmi úvěrové instituce. Jediný zásadní rozdíl je v tom, že pokladníci České pošty mohou nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince při příjmu odmítnout, zatímco pokladníci úvěrové instituce je musí zadržet.
73.
Při akceptaci názoru správního orgánu, že přepážky Poštovní spořitelny jsou provozovnou úvěrové instituce, což, jak je výše uvedeno, účastník řízení odmítá, by tedy pokladníci České pošty museli při příjmu tuzemských bankovek a mincí postupovat podle dvou různých procesů podle toho, zda se jedná o klienty úvěrové instituce (účastníka řízení) anebo o jiné klienty. To je dle účastníka řízení absurdní, neekonomické a hlavně zbytečné - zákon České poště takovou povinnost nestaví, a to ani ve spojení s obsluhou klientů úvěrových institucí. Nadto účastník řízení znovu namítá, že v oznámení o zahájení správního řízení nejsou popsány konkrétní pochybení ze strany pracovníků České pošty. 12
74.
Další rozdíl spočívá dle účastníka v povinnosti úvěrové instituce provést výměnu poškozených bankovek a mincí podle § 10 zákona, která se na ostatní právnické osoby včetně České pošty nevztahuje. Účastník řízení nezpochybňuje a správní orgán ani nenapadá skutečnost, že ve svých provozovnách účastníka řízení ve smyslu obchodního zákoníku se účastník řízení plně řídí tímto zákonným ustanovením. Síť poboček (provozoven) účastníka řízení a dalších bank je rozsáhlá a v posledních letech bez ohledu na finanční krizi roste. Jeden z cílů zákona je tak nepochybně zajištěn.
75.
Účastník řízení znovu zdůrazňuje, že provozovny České pošty nejsou provozovnami účastníka řízení. Pokud by tomu být mělo, pak by provozovny České pošty, resp. její přepážky nutně musely být provozovnami jiných úvěrových institucí, protože jejich klienti jsou na České poště při vkladu hotovosti obsluhováni principiálně stejně. Hotovostní transakce na přepážkách České pošty
76.
Česká pošta realizuje pokladní operace (ve smyslu přijetí vkladu) na základě poštovního poukazu podle poštovního zákona. Nástrojem vnitrostátního platebního styku pro převod peněžních částek v režimu "hotovost-účet" je poštovní poukaz typu A. Česká pošta přijme vkládanou částku do své pokladny. Hotovost poté může být složena na účet České pošty vedený u úvěrové instituce a pak představuje pohledávku České pošty za úvěrovou institucí. Z účtu České pošty u úvěrové instituce může být částka vyplacena na účet u úvěrové instituce dle dispozice klienta. Hotovost v pokladně České pošty není hotovostí úvěrové instituce, jsou to peníze České pošty. Klient České pošty nevkládá hotovost na svůj účet u účastníka řízení či jiné úvěrové instituce, ale do pokladny České pošty, která zajišťuje dodání peněžní částky dle jeho dispozice. Naproti tomu na pobočce úvěrové instituce se vložená hotovost připíše přímo na účet dle dispozice deponenta, pokud je u dané úvěrové instituce veden.
77.
Tento mechanismus se uplatní bez ohledu na to, zda vkladatelem hotovosti je klient ČSOB nebo klient jiné úvěrové instituce. Vkladatelem hotovosti dokonce může být osoba, která není klientem vůbec žádné úvěrové instituce. Klient účastníka řízení stejně jako jakákoliv jiná osoba vkládá hotovost na účet prostřednictvím poštovního poukazu (složenky) typu A. Zaměstnanec České pošty převezme složenku spolu s penězi. Je-li složenka chybně vyplněna, nepřijme jí a požádá o nové vyplnění. Přezkoušenou složenku zaměstnanec potvrdí, díl potvrzení oddělí a vydá ho plátci. Je absurdní, aby zaměstnanec České pošty měl při hotovostní transakci posuzovat, zda jde o klienta účastníka řízení a případně jiné úvěrové instituce a podle toho volit další postup, tedy opotřebovanou bankovku přijímat nebo odmítat. Stejně tak je absurdní, aby Česká pošta při odmítnutí požadavku klienta úvěrové instituce odlišné od účastníka řízení na výměnu bankovek měla podléhat jinému režimu, než v případě odmítnutí stejné žádosti klienta České pošty, který je zároveň klientem účastníka řízení. Jinak řečeno, činnost prováděná Českou poštou v oblasti vkladu a výběru hotovosti je stejná bez ohledu na existenci či neexistenci smluvního vztahu s účastníkem řízení.
78.
Ve smyslu § 3 písm. c) zákona je pokladní operací "přijetí vkladu tuzemských bankovek nebo tuzemských mincí na účet vedený úvěrovou institucí nebo výplata tuzemských bankovek nebo tuzemských mincí z tohoto účtu, prováděné v místě k tomu určeném zaměstnanci úvěrové instituce nebo osobami jednajícími jménem nebo na účet úvěrové instituce". Pokladník České pošty nepřijímá, resp. nepřipisuje vklad na účet úvěrové instituce, ale do pokladny České pošty. Česká pošta částku odpovídající vkladu institutem poštovního poukazu dodá na účet příjemce dle 13
dispozice odesílatele. 79.
Pro úplnost účastník řízení doplňuje, že Česká pošta v tomto směru ani není zpracovatel hotovosti účastníka řízení na základě outsourcingu. Shrnutí
80.
Na základě shora uvedených argumentů má účastník řízení za to, že neporušuje § 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí.
81.
Oznámení správního orgánu o zahájení správního řízení není dostatečně určité, neuvádí, kterým konkrétním jednáním se účastník řízení mohl dopustit porušení zákonných povinností.
82.
Správní orgán nepřípustným způsobem aplikuje ustanovení zákona a nesprávně dospěl k závěru, že hotovostní operace České pošty na přepážkách označených jako Poštovní spořitelna (při obsluze klientů České pošty, kteří jsou zároveň klienty účastníka řízení), se uskutečňují v provozovně účastníka řízení. Obsluha klientů České pošty se uskutečňuje na základě její poštovní licence. Pokladní hotovost České pošty není hotovostí účastníka řízení.
83.
Správní orgán by měl při výkladu regulatorní právní normy vycházet ze zásady in dubio pro libertate, resp. in dubio pro mitius a dále neposuzovat věc izolovaně bez vyhodnocení všech okolností.
84.
Účastník řízení věří, že správní úřad znovu řádně přezkoumá všechna tvrzení a námitky účastníka řízení uvedené v tomto vyjádření a v předchozí komunikaci v této věci a dospěje k závěru, že podezření z porušení zákona o oběhu bankovek a mincí není důvodné a správní řízení zastaví.
II. Námitky účastníka řízení k protokolu o kontrole 85.
Účastník řízení má primárně za to, že zjištění učiněná na pobočkách České pošty se týkala výhradně České pošty a nemohou být bez dalšího odůvodnění automaticky přičítána účastníku řízení, protože se nejedná o provozovny účastníka řízení a navíc se dle názoru účastníka ani nejednalo o poskytování pokladních operací ve smyslu zákona o oběhu bankovek a mincí.
86.
Účastník řízení dále zopakoval svoji námitku, že provozovna České pošty není zároveň provozovnou účastníka řízení.
87.
Účastník řízení je toho názoru, že na pobočkách České pošty nedochází k pokladním operacím, neboť vložená hotovost je vložena do pokladny České pošty a stejně tak je hotovost vyplácena z pokladny České pošty (a nikoli tedy účastníka řízení). Hotovost v pokladně České pošty není hotovostí účastníka řízení. Klient České pošty tedy nevkládá hotovost na svůj účet u účastníka řízení, ale do pokladny České pošty, která zajišťuje dodání peněz dle klientovy dispozice. Naproti tomu na pobočce účastníka řízení se vložená hotovost připíše přímo na účet deponenta.
88.
Ohledně kontrolních zjištění na pobočkách na adrese Praha 7, Ovenecká 381/19 a na adrese Praha 8, Střelničná 1660 účastník řízení uvedl, že se jednalo o ojedinělé excesy v důsledku jednání jednotlivých zaměstnanců účastníka řízení, které však neindikují systémové selhání. V každém případě účastník řízení pracuje na minimalizaci těchto excesů. 14
III. Námitky účastníka řízení po rozšíření předmětu správního řízení 89.
Účastník řízení opět zopakoval, že pobočky České pošty nejsou a ani nemohou být jeho provozovnami a že v případě kontroly na místě v pobočkách České pošty s.p. se jednalo o kontrolu České pošty nikoli o kontrolu účastníka řízení.
90.
Účastník řízení též opětovně uvedl své argumenty, proč se v případě distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna na pobočkách České pošty nejedná o pokladní operace prováděné účastníkem řízení.
91.
Ohledně zjištěných případů porušení zákona o oběhu bankovek a mincí přímo na pobočkách účastníka řízení, tento namítá, že se vždy jednalo jen o ojedinělé excesy v důsledku jednání jednotlivých zaměstnanců, které však neindikují systémové selhání.
92.
S ohledem na výše uvedené má účastník řízení za to, že rozšíření předmětu řízení dotčeného správního řízení na základě zjištění týkajících se poboček České pošty s.p. je věcně nesprávné.
Vypořádání námitek účastníka řízení K neurčitosti oznámení o zahájení správního řízení 93.
Správní orgán je přesvědčen, že v oznámení o zahájení správního řízení je zcela srozumitelně a přesně popsán identifikovaný problém včetně jeho právního vyhodnocení. Stejný názor má správní orgán i ohledně oznámení o rozšíření předmětu správního řízení, kde jednoznačně vymezil zjištění učiněná v průběhu státní kontroly.
94.
Na straně 4. oznámení o zahájení správního řízení je výslovně uvedeno, že správní orgán je toho názoru, že účastník řízení na přepážkách "Poštovní spořitelny" nezajišťuje příjem ani výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a tuzemských mincí, čímž se účastník řízení může dopouštět správního deliktu. Které tuzemské bankovky a mince jsou běžně poškozené a oběhem opotřebované stanoví zákon o oběhu bankovek a mincí ve svém ustanovení § 2 odst. 4 a 5. Ve správním spise jsou současně vloženy fotografie bankovek, ze kterých lze míru opotřebení dovodit (spis - č.l. 5, 11, 12, 13, 14, 15).
95.
Správnímu řízení navíc předcházela opakovaná komunikace mezi správním orgánem a účastníkem řízení. Definování problému v oznámení o zahájení správního řízení proto pro něj nemohlo být překvapivé ani nesrozumitelné. Správní orgán i s ohledem na množství námitek vznesených účastníkem řízení dovozuje, že z oznámení o zahájení správního řízení účastník jasně vyrozuměl, jaké důvody vedly správní orgán k zahájení správního řízení. Textace oznámení o zahájení správního řízení tedy byla natolik určitá, že účastník řízení plně využil svých procesních práv.
96.
Stejně tak i text protokolu o kontrole je formulován zcela srozumitelně a jednoznačně, kdy je účastníku řízení dána plná možnost na jednotlivá zjištění správního orgánu reagovat. K extenzívnímu výkladu pojmu provozovna
97.
Definice provozovny uvedená v obchodním zákoníku v § 7 odst. 3 byla s účinností od 1.1.2014 zrušena. Nejbližším právním předpisem, který provozovnu definuje, je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon, ve znění pozdějších 15
předpisů, který ve svém ustanovení § 17 odst. 1 stanoví: „Provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb (dále jen „automat“) a mobilní provozovna.“ a dále v ustanovení § 17 odst. 3 téhož zákona, které stanoví, že: „Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud k nim podnikatel má vlastnické nebo užívací právo.“ 98.
Vymezení provozovny je tak velice široké. Provozovna musí být prostorově určena, nemusí se však jednat o konkrétní místnost či objekt. Je tedy zcela logické a v praxi běžné, že v jedné místnosti může mít provozovnu více podnikatelů, kdy jejich jednotlivé provozovny budou buď od sebe prostorově odděleny a řádně označeny nebo se budou překrývat. Správní orgán je proto přesvědčen, že není vyloučeno, aby ve vymezeném prostoru mělo provozovnu více podnikatelů, neboť takové omezení právní předpisy nestanoví a bylo by to též v rozporu s obchodní realitou.
99.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) převzal úpravu obchodního zákoníku (§ 16), kdy podle ustanovení § 430 odst. 2 NOZ: „Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.“ Podnikatel je tedy zavázán i z jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že jednající osoba není k takovému jednání oprávněna. Zde tedy primární roli hraje označení provozovny, na které účastník řízení nabízí své služby, jež uvede třetí osobu do dobré víry, že jedná s oprávněnou osobou. Z doručených stížností je zřejmé, že běžná veřejnost vnímá distribuční síť Era/Poštovní spořitelna jako síť poboček banky (účastníka řízení) bez ohledu na to, zda je na přepážce přítomen zaměstnanec České pošty nebo zaměstnanec účastníka řízení. Správní orgán i tento aspekt vztahu České pošty a účastníka řízení – tedy vnímání veřejnosti – považuje za relevantní při vymezení pojmu provozovna ve smyslu zákona o oběhu bankovek a mincí.
100.
Být provozovnou je způsobilý pouze takový prostor, k jehož užívání má podnikatel v rámci provozu podniku právní titul, přičemž není vyloučeno ani jiné užívací právo k prostoru provozovny. V případě vztahu účastníka řízení a České pošty je nepochybné, že účastník řízení užívá na základě smluvního vztahu s Českou poštou prostory poboček České pošty k poskytování určitých bankovních služeb v rámci své distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna.
101.
Dle Smlouvy o zajišťování služeb pro Československou obchodní banku, a.s. (správní spis – č.l. 92 an.), se Česká pošta zavazuje jménem účastníka řízení a na jeho účet zajišťovat prostřednictvím svých obchodních míst pro účastníka řízení bankovní služby (bodu 3.2), vykonávat akviziční činnost směřující k získávání nových zákazníků (bod 3.4) či zajišťovat dohodnuté související bankovní služby (bod 3.5). Za tímto účelem Česká pošta vytvořila 5 skupin svých poboček, kdy kategorie 4 zahrnuje vytvoření dokonce Specializované bankovní přepážky a kategorie 5 Specializované bankovní přepážky se sezením (bod 4.2). Zřízením či existencí specializované přepážky není dotčena obsluha bankovních služeb na ostatních peněžních nebo univerzálních přepážkách (bod 4.4). Pobočka je označena logem Poštovní spořitelna, logo je umísťováno bezprostředně u vchodu (bod 7.1). Účastník řízení na své náklady doplní každou pobočku informačním stojanem a informační tabulí (bod 7.3). Poskytování bankovních služeb zajišťuje Česká pošty výhradně za použití tiskopisů, dokladů nebo platebních instrumentů vydávaných účastníkem řízení, za ceny určené účastníkem řízení (bod 7.4). Pobočka České pošty zabezpečuje k bankovním službám hotovostní obsluhu (pokladní službu), a to v CZK i EUR (bod 7.5). 16
102.
Uvedená smlouva obsahuje i další specifikace, dle kterých např. není-li Specializovaná bankovní přepážka umístěna v hlavních prostorách pobočky, musí být přístup k ní vyznačen směrovými tabulemi s názvem „Poštovní spořitelna – specializované pracoviště“ (bod 8.2).
103.
Z uvedených pasáží smlouvy je tedy zřejmé, že účastník řízení využívá poboček České pošty za účelem poskytování svých bankovních služeb, které Česká pošta poskytuje jménem a na účet účastníka řízení.
104.
Správní orgán proto odmítá interpretaci účastníka řízení, který vykládá obecnou definici pojmu provozovna takovým způsobem, který by, dovedeno do důsledků, umožnil v určitých prostorech uskutečňovat bankovní činnosti (poskytování služeb zákazníkům pod značkou Era/Poštovní spořitelna), aniž by se na účastníka řízení vztahovaly všechny relevantní povinnosti. Správní orgán je toho názoru, že úvěrová instituce se nemůže vyhnout povinnostem odkazováním na argumentaci, že prostor, v němž je uskutečňována její podnikatelská činnost, označí pouze za „obchodní místo“, na kterém jsou služby poskytovány formou outsourcingu s využitím třetí osoby. Bylo by proti smyslu právních předpisů, aby si v takové situaci konkrétní úvěrová instituce sama vybírala, které povinnosti bude na takovém obchodním místě dodržovat a které nikoli. Správní orgán považuje takovouto selekci dodržovaných povinností za nepřípustnou.
105.
V této souvislosti je na místě též odkaz na § 12 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků cennými papíry. Podle tohoto ustanovení se banka outsourcingem nezbavuje žádné ze svých odpovědností za činnosti, které jsou předmětem outsourcingu. Banka musí zajistit, že v souvislosti s využíváním outsourcingu nebude omezen soulad vykonávaných činností, které jsou předmětem outsourcingu, s příslušnými právními předpisy.
106.
Pokud tedy účastník řízení přistoupil k outsourcingu provádění pokladních operací, nezbavil se tím povinnosti provádět je podle pravidel stanovených pro úvěrové instituce včetně výměny bankovek či mincí.
107.
Správní orgán je dále toho názoru, že definici provozovny a související povinnost jejího řádného označení je třeba doplnit o další relevantní požadavky vyplývající z právních předpisů, které na účastníka řízení dopadají. V této souvislosti půjde zejména o zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“).
108.
Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele: „S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba, je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.“, a druhý odstavec téhož doplňuje: „V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace.“
17
109.
Dle Reklamačního řádu účastníka řízení6 je klientům účastníka řízení v distribuční síti Era/Poštovní spořitelna dána možnost podat reklamaci nebo stížnost osobně na jakékoli pobočce České pošty. Stejně tak účastník řízení prostřednictvím svých webových stránek zve zákazníky: „Najdete nás na každé poště“7.
110.
Správní orgán považuje za samozřejmé, že provozovnou musí být určitý prostor, ve kterém se nachází personální a materiální vybavení. Obě tyto podmínky jsou v případě účastníka řízení splněny.
111.
Co se týče odkazu účastníka řízení, že obdobně by měly být pobočky České pošty považovány za provozovny i dalších subjektů, které s Českou poštou spolupracují v rámci své distribuční sítě, správní orgán uvádí, že ve vztahu k těmto subjektům provádí Česká pošta pouze zprostředkování smluv, nikoli, jako je tomu v případě účastníka řízení, pokladní operace (viz dále), na které jsou navázány další povinnosti podle zákona o oběhu bankovek a mincí. K postavení České pošty
112.
Správní orgán v zásadě souhlasí s námitkou účastníka řízení, že Česká pošta má jako právnická osoba povinnosti, které jsou velmi podobné povinnostem úvěrové instituce, nikoli však totožné. V dané situaci však outsourcing bankovních činností (zejména pokladních operací) vykonávaných Českou poštou v rámci distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna zakládá povinnosti ukládané zákonem o oběhu bankovek a mincí úvěrovým institucím.
113.
Dochází-li na jedné přepážce označené logem Era/Poštovní spořitelna k určitému souběhu činností (v daném případě činností poštovních a pokladních operací na účtech zákazníků účastníka řízení) není zde prostoru k rozlišování klientů ve smyslu námitky účastníka řízení (klient České pošty a klient účastníka řízení). Stejně jako v případě jakékoli jiné provozovny úvěrové instituce není povinnost přijímat a vyměňovat běžně poškozené a oběhem opotřebované tuzemské bankovky a mince stanovena jen vůči zákazníkům té které úvěrové instituce, ale vůči kterékoli osobě, jež se do provozovny úvěrové instituce dostaví. Stejný princip je zcela v souladu se záměrem zákona o oběhu bankovek a mincí.
K hotovostním transakcím na přepážkách České pošty 114.
Námitka účastníka řízení, že peněžní prostředky jsou na pobočkách České pošty přijímány do pokladny České pošty nikoli do pokladny účastníka řízení neobstojí, neboť dle výše uvedených citací ze Smlouvy o zajišťování služeb pro Československou obchodní banku, a.s. (správní spis – č.l. 92 an.), se Česká pošta zavazuje jménem účastníka řízení a na jeho účet zajišťovat prostřednictvím svých obchodních míst pro účastníka řízení bankovní služby. Z tohoto tedy jednoznačně vyplývá, že k přijetí či výdeji hotovosti sice fakticky dochází do/z pokladny České pošty, děje se tak ale jménem a na účet účastníka řízení, tedy z pohledu klienta jakoby hotovost přijímal a vydával sám přímo účastník řízení. Ze skutkových zjištění dále vyplývá, že z hlediska zobrazení pokladní operace na účtu vedeném účastníkem řízení není rozdílu, zda vklad/výběr byl proveden pobočkou účastníka řízení nebo pobočkou České pošty spadající do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna. Nevznikají zde např.
6
http://www.csob.cz/cz/csob/Obchodni-podminky/Stranky/Reklamacni-rad-CSOB.aspx https://www.erasvet.cz/kontakty/stranky/obchodnimista.aspx?display_all=true&entityType=FINANCIAL_CENTER 7
18
žádné časové prodlevy. 115.
Správní orgán tedy uzavírá, že prostřednictvím operací ve dnech 17.9., 11.10., 22.10. a 30.10. prokázal, že účastník řízení na pobočkách České pošty patřících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna poskytuje pokladní operace ve smyslu ustanovení § 3 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí a to jménem a na účet účastníka řízení. Závěr
116.
Na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna jsou prováděny pokladní operace a současně jsou tyto pobočky provozovnou úvěrové instituce ve smyslu zákona o oběhu bankovek a mincí. Protože účelem tohoto zákona je regulovat peněžní oběh v místech, kde úvěrové instituce provádí pokladní operace (typicky příjem vkladů nebo hotovostní výběry z účtů), je účastníku řízení uložen požadavek na dodržování povinnosti dle § 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí i na pobočkách České pošty spadající do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna.
Opatření k nápravě 117.
Na základě výše uvedeného popisu skutkových okolností případu a vyhodnocení jeho námitek je zřejmé, že u účastníka řízení přetrvávají nedostatky ohledně příjmu a výměny běžně poškozených a oběhem opotřebovaných tuzemských bankovek a mincí.
118.
Správní orgán proto považuje za bezpodmínečně nutné, aby účastník řízení odstranil dlouhodobě trvající protiprávní stav a zavedl takové mechanismy, které povedou k dodržování předmětné povinnosti dle zákona o oběhu bankovek a mincí, a to nejen na pobočkách České pošty patřících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, ale i na pobočkách vlastních.
119.
Účastník řízení ve své zprávě o odstranění nedostatků ze dne 20.1.2014 (příloha správního spisu č. 13) správní orgán informoval, že činí preventivní kroky, aby předešel vzniku jakýchkoli nedostatků v budoucnu (to se však týká jen poboček účastníka řízení). Jedná se o školení zaměstnanců a upozornění adresované přímo pobočkám účastníka řízení, na kterých byly při státní kontrole zjištěny nedostatky.
120.
Správní orgán k nápravným opatřením na pobočkách účastníka řízení uvádí, že je bude možno ověřit až při následné kontrole provedené u účastníka řízení. Správní orgán očekává, že v návaznosti na opatření k nápravě ukládané v tomto správním řízení bude ze strany účastníka informován, jaké další kroky od podání informace ze dne 20.1.2014 učinil a jak sám hodnotí účinnost takto přijatých kroků.
121.
Co se týká poboček České pošty patřících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, účastník řízení jako úvěrová instituce využívá tuto síť za účelem poskytování svých služeb, kdy tato síť čítá několik tisíc obchodních míst. Takováto velikost distribuční sítě velmi výrazným způsobem zvyšuje závažnost vyplývající z porušení povinnosti projednávané v tomto správním řízení, neboť její příspěvek k zajištění plynulosti peněžního oběhu s akcentem na průběžné zajišťování kvality oběživa je pro veřejnost nesporný. 19
122.
Opatření k nápravě považuje správní orgán za nutný preventivní krok z jeho strany, který povede účastníka řízení ke zjednání nápravy, kterou sám dobrovolně nepřijal.
123.
Nezabezpečí-li ani přes uložené opatření účastník řízení dodržování povinnosti podle § 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí v rámci distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, bude na místě úvaha správního orgánu o postupu podle § 26 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona o bankách.
124.
Správní orgán se též zabýval přiměřeností lhůty pro uložení opatření k nápravě. Lhůtu stanovenou ve zrušeném rozhodnutí účastník řízení bez bližšího odůvodnění v rámci rozkladu napadl jako lhůtu příliš krátkou. Správní orgán jej proto vyzval k předložení podrobného zdůvodnění této námitky. Účastník řízení však dne 6.11.2013 uvedl pouze tolik, že jestliže zákonodárce uložil úvěrovým institucím, aby odborným kurzem ve smyslu § 33 zákona o oběhu bankovek a mincí prošli všichni zaměstnanci ve lhůtě 24 měsíců od nabytí účinnosti zákona, pak je lhůta osminásobně kratší. Účastník řízení tak neuvedl žádný objektivní důvod, proč by ve stanovené lhůtě opatření k nápravě nebyl schopen splnit. Správní orgán proto setrval na původně uložené lhůtě k přijetí opatření.
Pokuta 125.
Za správní delikt podle ustanovení § 29 odst. 5 písm. c) zákona o oběhu bankovek a mincí je možno uložit podle § 31 písm. b) téhož zákona pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
126.
Ve zrušeném rozhodnutí správní orgán ukládal za zjištěné porušení pouze opatření k nápravě. Na základě provedené státní kontroly však zjistil, že závažnost jednání účastníka řízení je výrazně vyšší, neboť k porušování povinnosti dle § 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí dochází nejen na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, ale i na pobočkách účastníka řízení.
127.
K možné liberaci účastníka řízení dle § 32 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovené povinnosti. Naopak je o porušování svých povinností ze strany správního orgánu dlouhodobě informován.
128.
Na základě skutkových zjištění správní orgán uvážil, že k dosažení preventivních i represivních účinků nepostačí věc ve správním řízení pouze projednat a uložit opatření k nápravě, ale je na místě uložit též pokutu.
129.
Výchozím předpokladem pro uložení pokuty za správní delikt je skutečnost, že správní orgán prokázal, že ke spáchání správního deliktu ze strany účastníka řízení skutečně došlo. V posuzovaném případě správní orgán prokázal, že se účastník řízení dopustil porušení povinnosti stanovené v § 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí ve spojení s § 6, § 9 a § 10 téhož zákona.
130.
Podle ustanovení § 32 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí se při určení výměry pokuty přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Pokuta má být tedy individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích 20
účinků, a to především účinku represivního, ale i účinku preventivního, a bude též pro pachatele správního deliktu dostatečně citelná. 131.
Co se týče způsobu porušení zákona o důchodovém spoření, k porušení došlo omisivním jednáním, jehož protiprávnosti si účastník řízení vzhledem ke svým odborným znalostem a k dlouhodobě komunikaci se správním orgánem byl vědom.
132.
Následkem jednání účastníka řízení bylo bezprostřední ohrožení zákonem chráněného zájmu společnosti na bezproblémovém oběhu tuzemských bankovek a mincí. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty tohoto správního deliktu dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku třetích osob či nikoli. Zákonodárce považuje již ohrožení způsobené porušením příslušných povinností za natolik závažné, že k odpovědnosti za tento správní delikt není třeba vzniku škody.
133.
Co se týká otázky zavinění, jedná se o delikt založený na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat.
134.
Okolností zvyšující závažnost deliktního jednání účastníka řízení je ta skutečnost, že porušení povinnosti dle § 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí, kromě poboček České pošty, došlo na pobočkách účastníka řízení ve dvou z pěti kontrolovaných případů, což představuje 40 %.
135.
Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení správní orgán hodnotil skutečnost, že porušení zákona o oběhu bankovek a mincí dosud nebylo u účastníka řízení zjištěno, resp. účastník řízení nebyl doposud za žádné jednání v rozporu s tímto zákonem trestán.
136.
Typově nižší společenskou škodlivost jednání účastníka řízení reflektuje zákon o oběhu bankovek a mincí, když umožňuje za tento delikt uložit peněžitou pokutu až do výše 1 000 000 Kč (§ 31 odst.2 zákona o oběhu bankovek a mincí), když maximální hranice pokuty za správní delikty dle tohoto zákona činí 10 mil. Kč.
137.
Správní orgán dospěl k závěru, že při úvahách o konkrétní výši pokuty je na místě pohybovat se (s ohledem na veškeré okolnosti zmíněné výše a velikost sítě účastníka řízení) na polovině zákonem stanovené hranice, tj. na 500 000 Kč.
138.
K datu 31.12.2013 činila výše vlastního kapitálu účastníka řízení dle zveřejněné účetní závěrky cca. 80 mld. Kč.
139.
Správní orgán dospěl k závěru, že pokuta ve výši 500 000 Kč (slovy: pět set tisíc korun českých) odpovídá závažnosti protiprávního jednání účastníka řízení a okolnostem, za kterých se jej dopustil, a zásadním způsobem nedopadá do majetkových poměrů účastníka řízení.
140.
Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
21
Náklady správního řízení 141.
Dle ust. § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníkovi řízení, který vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Paušální částka je stanovena prováděcím předpisem ke správnímu řádu, kterým je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Z ust. § 6 odst. 1 této vyhlášky vyplývá, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
142.
Vzhledem ke skutečnosti, že vedené správní řízení bylo, jak je podrobně uvedeno výše, vyvoláno tím, že účastník řízení porušil své právní povinnosti, uložil správní orgán účastníkovi řízení povinnost nahradit náklady tohoto správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. Lhůta 30 dnů stanovená k zaplacení paušální částky nákladů správního řízení je pak zcela přiměřená s ohledem na výši stanovené povinnosti. POUČENÍ
143.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad dle ustanovení § 152 správního řádu, a přiměřeně též dle části II., hlavy VIII. správního řádu, k bankovní radě České národní banky, která je k jeho projednání příslušná dle § 5 odst. 2 písm. h) zákona o České národní bance, prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka
_________________________ ____________________________________ ______ podepsáno elektronicky
22
_______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky
