11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku


= kapitola ,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme“ -

Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické metody

Vizuální diagnostika

-

Většinou možná až při vážnějších stavech, mírná deficience se projeví často jen zpomalením růstu

-

Možná interakce více deficiencí současně ztěžuje rozlišení

-

Možná také interakce deficience jedné a nadbytku druhé živiny!

-

Možná záměna symptomů s podobnými projevy chorob a působením škůdců

-

Používáme atlasy symptomů nebo expertní software

-

Doplňují ji však téměř vždy chemické analýzy

Chemická analýza

-

založena na předpokladu, že existuje příčinná souvislost mezi rychlostí růstu (výnosem) a obsahem (ne koncentrací) živin v biomase

-

Z orgánů jsou nejčastěji analyzovány listy (čepele)

-

U ovocných stromů se analyzují plody

-

U jetelovin a obilovin se analyzují semena

-

V nich se zjišťuje přibližně toto:  xylémová šťáva  obsah nitrátů v listech  obsah síranů  obsah chelátů železa

63


Problémy chemické analýzy: •obsah živin kolísá v průběhu růstu a vývoje rostliny •různý typ závislostí mezi přírůstky (výnosem) a množstvím živiny •druhová specificita •interakce mezi prvky •interakce s vnějšími faktory (jiné než minerální výživa) Efektivita využití živin je velmi proměnlivá u různých druhů i kultivarů rostlin

Histochemiché a biochemické metody

-

Sledování specifických změn buněčných struktur (organel) např. Cu, B, Mo, P

-

Sledování aktivit některých enzymů, které klesají za deficience: Fe -peroxidázy, kataláza Mo, NO3- -nitrátreduktáza P - fosfatázy v rostlině

Hnojiva

•Staří Římané znali příznivé účinky zvířecích výkalů, vápence a sádry na úrodu •Thaer (1752-1828) - humusová teorie •Liebig (1803-1873) -základ teorie použití hnojiv U nás: •J. Stoklasa (1857-1936) -chemismus půd •F. Duchoň (1897-1975) -potřeba hnojení, racionální použití hnojiv v krajině

64


Produkce a spotřeba hnojiv ve světovém měřítku:

Hnůj

Organická hnojiva:

•Zrání hnoje na hnojišti je důležité

•Chlévský hnůj

•Vhodný pro plodiny s delší vegetační dobou

•Močůvka

•Aplikace před vegetační sezónou -podle půdy a plodiny:

•Kejda

Lehčí půdy hnojit častěji 1x za 2-3 roky

•Zaorávka slámy

Obiloviny 20t /ha

•Zelené hnojení

Okopaniny 35-45t /ha Kukuřice 35t /ha

Močůvka •Hodně N a K - velmi mobilní – nutná aplikace v sezóně •Zejména na travní porosty Tráva -20-50t /ha Brambory, cukrovka 30-40t /ha Řepka 20-30t /ha

65


Kejda •Obsahuje pevné i tekuté výkaly, používá se v kombinaci se zeleným hnojením nebo slámou •Použití na podzim i na jaře •Obiloviny 30t /ha •Brambory 30t /ha •Cukrovka 40t /ha

Zaorávka slámy -

Levné a z části nahrazuje i ostatní organická hnojiva

-

Často v kombinaci s dusíkatým hnojivem, efekt  zrychlení rozkladu

Zelené hnojení -

Zaorává se biomasa rostlin vypěstovaných k tomuto účelu nejčastěji jako podsev (hořčice, řepka, ředkev, jetel)

-

Výhodné hlavně při nedostatku jiných hnojiv

-

Používá se samostatně, ale i v kombinaci s ostatními organickými hnojivy

Minerální hnojiva

Průmyslová hnojiva: •Dusíkatá •Fosforečná •Draselná •Vápenatá •Vícesložková

66


-

Cílené udržování vlastností půdy, korekce nedostatku živin u plodin

Hnojení Ca – úprava pH půdy, zlepšení struktury půdy Hnojení P, K, Mg – udržování středního obsahu prvků v půdě (podle půdního typu a plodin) Hnojení N -vždy cíleno k rostlině - podle celkové potřeby rozvrženy jednotlivé aplikační dávky -dávky přesně časované podle růstu rostlin

Dusíkatá hnojiva:

Ledek vápenatý (LV) Ca(NO3)2 -

Chemicky zásaditý, velmi mobilní

-

Aplikace ne více než300 kg / ha

-

Použití: Cukrovka, mák, kukuřice

Síran amonný (NH4)2SO4 -

Chemicky kyselý - do půd neutrálních a slabě kyselých

-

Použití: chmel, cibuloviny, brambory, kukuřice

Dusičnan amonný NH4NO3 -

Univerzální hnojivo použitelné kdykoliv v průběhu vegetace, snadno rozpustný

Dusičnan (ledek) amonný s vápencem (různý poměr) -

Univerzální hnojivo

-

Lze používat vyšší dávky

Močovina (obsahuje 46% N) -

Okyseluje půdu

-

Nutno rychle zapravit

-

Možná i aplikace formou postřiku na list

Dusičnan amonný s močovinou (DAM) -

Ve formě slabě alkalického roztoku v kombinaci s pesticidy

-

Použití: přihnojení obilovin, řepky

67


Fosforečná hnojiva:

Superfosfát - jednoduchý Ca(H2PO4)2 + CaSO4, trojitý Ca(H2PO4)2 -rozpustný P - snadno přístupný, univerzální hnojivo -nepoužívat na kyselé půdy – rychlá imobilizace P Hyperfosfát – jemně mleté přírodní fosfáty s balastními prvky (Ca, Mo, B, Zn) -těžko rozpustné, pomalé uvolňování -vhodný pro kyselé půdy a trvalé kultury Draselná hnojiva

Draselná sůl - KCl -univerzální hnojivo před i po vegetaci -nepoužívat (nebo s předstihem) pro brambory – citlivé na zvýšené množství ClSíran draselný -dražší, zejména pro speciální plodiny citlivé na Cl -(chmel, tabák, ovoce) -aplikace před setím, na všechny typy půd

Vápenatá hnojiva

Pálené vápno (CaO + MgO) - výroba pálením vápence ve vápenkách, při styku s vodou tvoří hydroxidy -hnojit mimo vegetaci! -

Ničení mechu v trávníku, rekultivace luk a pastvin

Mletý vápenec (CaCO3 +MgCO3) -obsah Mg podle typu vápence (dolomit až45%) -

Postupné působení, univerzální

Vápenato – hořečnatá struska-pozor na těžké kovy

68


Vícesložková hnojiva

Pevná - nejčastěji ve formě granulí pro základní hnojení, např. NPK, Cererit (N+P+K+Mg) Kapalná - většinou dvousložková pro rychlé přihnojení v průběhu vegetace N+P, N+K, N+Mg

Technika hnojení

Při orbě – zásobní hnojení -

Tuhá hnojiva rozmetána před orbou

-

Kapalná možno aplikovat současně

Při předseťové přípravě - většinou se nepoužívá - narušuje vývoj mladých rostlin Při setí – malé dávky ve formě granulí (P) Během vegetace - na povrch půdy, do půdy – dohnojování v období největšího příjmu -

na list -většinou v kombinaci s ochrannými prostředky, vyšší koncentrace živin

69

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku

Recommend Documents