11 s účinností od

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání

Cestou poznání Aktualizace ke školnímu roku 2010/11 s účinností od 1. 4. 2011

Základní škola a Mateřská škola Psáry, okres Praha - západ Č.j. 109/2011/ŘŠ

Mgr. Milena Trůblová ředitelka školy

Strana 1 (celkem 47)

OBSAH 1

Identifikační údaje ………………………………………………………………………………………..4

2

Charakteristika školy …………………………………………………………………… ……………….5

3

Charakteristika školního vzdělávacího programu………………………………………………………...7 3.1

Zaměření školy …………………………………………………………………………………. 7

3.2

Výchovné a vzdělávací strategie ……………………………………………………..………… 9

3.3

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ……………………..………..…..….12

3.4

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných ……………………………………………..………….12

3.5

Průřezová témata a jejich začlenění …………………………………………………………..…12 3.5.1 Osobnostní a sociální výchova …………………………………………………………..13 3.5.2 Výchova demokratického občana …………………………………………………….….15 3.5.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech …………………………..15 3.5.4 Environmentální výchova ………………………………………………………………..16 3.5.5 Mediální výchova ……………………………………………………………….……….17 3.5.6 Multikulturní výchova ……………………………………………………….…………..18 3.5.7 Začlenění průřezových témat ………………………………………………….………...19 Strana 2 (celkem 47)

4

Učební plán …………….………………………………………………………………………………..23 4.1

5

Poznámky k učebnímu plánu ……………………………………………………………………24

Vyučovací předměty …………………………………………………………………………………….26 5.1

Český jazyk ………………………………………………………………………………………26

5.2

Matematika …………………………………………………………………………………….…28

5.3

Informatika …………………………………………………………………………………….…29

5.4

Anglický jazyk ………………………………………………………………………… ………...31

5.5

Prvouka ……………………………………………………………….……………………….….32

5.6

Člověk a svět …………………………………………………………………………… ….…….33

5.7

Výtvarná výchova ………………………………………………………………………… ……..35

5.8

Hudební výchova …………………………………………………………………….……...……36

5.9

Pracovní činnosti …………………………………………………………………………… ……38

5.10

Tělesná výchova ……………………………………………………………………….…… …....39

6

Pravidla pro hodnocení žáků ……………………………………………………………………...... .…..41

7

Autoevaluace školy ………………………………………………………...……………………… ……44

Příloha : učební osnovy jednotlivých předmětů Strana 3 (celkem 47)

1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Předkladatel Název: Základní škola a Mateřská škola Psáry, okres Praha - západ Adresa: Hlavní 12, 252 44 Psáry RED - IZO: 600053423 IČ: 70840512 Ředitel školy: Mgr. Milena Trůblová Kontakty tel.: 241 940 657 fax: 241 940 657 mail: [email protected] web: www.skolapsary.cz Zřizovatel Název: Obec Psáry Adresa: Pražská 137, 252 44 Psáry Kontakty tel.: 241 940 454 mail: [email protected] web: www.psary.cz Tento dokument nabývá účinnosti od školního roku 2007/08 od 1. ročníku. V Psárech dne 1. 6. 2007 Čj.: 415a/2007/ŘŠ

Mgr. Milena Trůblová, v.r. ředitelka školy Strana 4 (celkem 47)

2

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

První písemná zmínka o škole v Dolních Jirčanech, dnes součásti obce Psáry, pochází z farních dokumentů a potvrzuje, že původní škola stávala již v roce 1693. Kromě psárských a jirčanských dětí ji navštěvovaly i děti jesenické. To, že škola zůstala zachována do dnešních dnů, je výsledkem úsilí představitelů obce, rodičovské veřejnosti i zaměstnanců školy. Ve školním roce 2005/2006 došlo ve škole k mnoha změnám. Podařilo se provést řadu oprav i stavebních úprav, které podstatným způsobem zlepšily podmínky pro činnost školy. V základní škole (Hlavní 12) bylo v létě r. 2005 odstraněno ostění na chodbách i v některých třídách, byla zrekonstruována šatna pro děti a malá sborovna pro učitele. Většina interiéru byla vymalována, vnitřní prostory velmi pěkně upraveny a vyzdobeny, do části tříd byl opatřen moderní školní nábytek. Budova získala novou fasádu, opravila se okna a instalovaly nové vstupní dveře. Stavební zásahy, zlepšení vybavení a úpravy interiéru se nevyhnuly ani objektu „U lípy“ na adrese Hlavní 13, kde začala vedle školní družiny působit i třída předškoláků mateřské školy. Ke změnám však od léta r. 2005 nedochází jen ve zlepšování stavebního stavu, prostorových podmínek, vybavení všech pracovišť a jejich estetického ztvárnění. Došlo k velkým změnám v činnosti školy včetně oblasti výuky cizích jazyků, která je finančně podporována i z prostředků obce. Bez částečné úhrady nákladů na platy a zákonné odvody ze strany obce by ani do budoucna nemohla škola zajišťovat bohatou vzdělávací nabídku. Např. anglickému jazyku se vyučuje zábavnou formou od mateřské školy a od 1. třídy základní školy již v rámci běžné výuky. Výrazně se zkvalitňuje vybavení výpočetní technikou a její využití. Jedna třída je kompletně vybavena notebooky, které žáci přiměřeně používají ve výuce. V učebnách jsou k dispozici jsou 4 interaktivní tabule s dataprojektory a počítači, ve většině tříd jsou televizory s CD nebo video přehrávači. Další počítače jsou umístěny v jednotlivých třídách. Interaktivní tabule jsou často využívány a práce s nimi je pro žáky i učitele velkým přínosem. Od 1. 9. 2008 byl zahájen provoz ve zrekonstruované a dostavěné mateřské škole Pražská 155, kde bylo vybudováno 1. patro s dvěma novými třídami a zázemím. Prostory přízemí byly kompletně zrekonstruovány, školní jídelna – výdejna v přízemí a kuchyňka v 1. patře vybaveny novou technologií. Objekt Hlavní 13 mohl být uvolněn pro potřebu základní školy a školní družiny od 1. 9. 2008. Také zde byly prostory stavebně upraveny (byly zrekonstruovány šatny a sociální zařízení) a nově vybaveny školním nábytkem. V průběhu letních prázdnin 2009 byly do školní jídelny – výdejny v objektu Pražská 155 doplněny nové technologie a také personálně bylo zajištěno vyvařování obědů pro základní i mateřskou školu. Poprvé se tak od 1. 9. 2009 přestaly do školy dovážet obědy. Základní škola a Mateřská škola Psáry, okres Praha – západ (dále též ZŠ Psáry) je příspěvkovou organizací. Součástmi organizace byly (stav ve škol. roce 2006/07):  Základní škola v objektu Hlavní 12 Strana 5 (celkem 47)

  

Mateřská škola v objektu Pražská 155 a Hlavní 13 Školní družina v objektu Hlavní 12 a Hlavní 13 Školní jídelna – výdejna v objektu Hlavní 12 a Pražská 155

Ve škol. roce 2010/11 jsou součásti organizace umístěny takto:  Základní škola v objektu Hlavní 12, Hlavní 13 a Pražská 155  Mateřská škola v objektu Pražská 155 a Jílovská 138  Školní družina v objektu Hlavní 12, Hlavní 13 a Pražská 155  Školní jídelna Pražská 155  Školní jídelny – výdejny v objektu Hlavní 12 a Jílovská 138 Základní škola s přilehlým hřištěm je umístěna ve velmi pěkném klidném místě obklopena zelení a dostupná od autobusové zastávky do tří minut. Základní škola má 1. – 5. postupný ročník. Zatímco ve školním roce 2006/07 ji navštěvovalo 66 žáků ve čtyřech třídách (3. a 4. ročník byl spojen), ve školním roce 2010/11 to je 114 žáků v šesti třídách. Plánuje se též přístavba objektu Hlavní 12 a výstavba nového objektu základní školy s tělocvičnou, což umožní rozšíření školy na 1. – 9. ročník. Velmi dobrá spolupráce s Domovem Laguna v Psárech umožňuje pravidelné dojíždění dětí ze základní školy na plavání a do tělocvičny, děti se mají možnost účastnit letní i zimní školy v přírodě, využívají nabídky mnoha kroužků (Popbalet, Taekwon-do, Veselé zpívání, Malí výtvarníci, Sportovní kroužek, Aerobic, Kroužek hry na flétnu i klavír, Křesťanství a další), vystupují v představeních pro veřejnost ve škole i mimo ni, podle zájmu se účastní různých soutěží připravených školou nebo jinými pořadateli. Ve školním roce 2006/07 v základní škole pracovalo 8 učitelů (v přepočtu na plné úvazky 6), ve školním roce 2010/11 celkem 16 učitelů (v přepočtu na plné úvazky 8,6), kteří jsou vzděláním, praxí, popř. dlouhodobými zkušenostmi fundováni pro pedagogickou práci na 1. stupni základní školy. Kvalitně je mimo jiné zajištěna výuka anglického jazyka (též rodilý mluvčí) a inspekční zpráva z r. 2007 hodnotí výuku ve sledovaných předmětech jako vynikající. Je zajištěna činnost výchovného poradce i školního metodika prevence. Od r. 2009 působí ve škole školní psycholog. Ředitelka školy s požadovanou kvalifikací splnila též specializační vzdělávání pro výkon řídící funkce. Školská rada byla zřízena usnesením Zastupitelstva Obce Psáry č. 14-2005 ze dne 17. 10. 2005. Pracuje v souladu s požadavky školského zákona a výstupy z její činnosti jsou prospěšné pro další rozvoj školy. Škola pravidelně pořádá třídní schůzky a rodiče informuje prostřednictvím žákovských knížek, vývěsek na škole a v obci a prostřednictvím internetových stránek. Do chodu školy mohou rodiče nahlédnout při Dnech otevřených dveří, kdy je jim celá škola k dispozici. Mohou navštívit libovolné hodiny i veškeré prostory školy. Škola organizuje pro rodiče a veřejnost výuku anglického Strana 6 (celkem 47)

jazyka, aerobik a step-aerobik, cvičení s overbally. Rodiče se účastní i řady akcí včetně rodinných soutěží a podporují činnost školy různými dary (peněžitá výpomoc, materiální dary).

3

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU (ŠVP)

3.1

ZAMĚŘENÍ ŠKOLY

ŠVP vychází z obecných cílů základního vzdělávání a dosahování klíčových kompetencí v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP) a dále z koncepce školy. Mezi klíčové kompetence, které základní škola rozvíjí, patří:  Kompetence k učení - umožnit žákům nalézt kladný vztah k učení, osvojit si strategii učení a motivovat je k celoživotnímu vzdělávání.  Kompetence k řešení problémů – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k využití všech získaných dovedností k řešení problémů.  Kompetence komunikativní – vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci, naučit je nebát se uplatnit svůj názor a umět ho vyjádřit vhodnou formou.  Kompetence sociální a personální – rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých, umět uplatnit svoji osobnost, učit žáky projevovat se jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, aby uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti, učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své zdraví fyzické, duševní i sociální a být za ně odpovědný.  Kompetence občanské - vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a k přírodě, vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi.  Kompetence pracovní – vést žáky k odpovědnosti za výsledky své práce, pomáhat jim poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatnit je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. Cílem ŠVP je otevřená, komunitní škola s 1. – 5. ročníkem (v delším časovém horizontu 1. – 9. ročníkem) určená pro všechny děti včetně dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, dětí nadaných, ve které naleznou vlídné, přátelské, pracovité a inspirující prostředí. Protože předpokládáme, že v nejbližších letech bude otevřena v každém ročníku zpravidla jedna třída s přibližně 20 - 25 žáky, bude velmi důležitý jak individuální přístup učitelů k potřebám dětí, tak i spolupráce se školskými poradenskými zařízeními. Zároveň se umožňuje spojování nebo dělení tříd různých ročníků do skupin pro určité vzdělávací aktivity, jako je výuka anglického jazyka (skupiny podle pokročilosti), popř. tělesná, hudební, Strana 7 (celkem 47)

výtvarná výchova, či pracovní činnosti. Naším cílem je zavést povinnou výuku anglického jazyka v přiměřeném obsahu od 1. ročníku a rozšířit využití informačních technologií. Žáci budou vedeni k tomu, aby vhodným způsobem dokázali uplatnit svůj názor. Chceme vést žáky k dovednosti diskutovat, vážit si partnera diskuse a tolerovat odlišnost názoru. Důležité je, aby si žáci osvojili zdravý životní styl. Zdravá výživa, dostatek pohybu, vhodná relaxace a vyhýbání se návykovým látkám by měly být přirozenou součástí jejich života. Je nezbytné vést žáky k zájmu o věci veřejné jak lokálního, tak globálního charakteru. V tomto místě se vracíme opět i k odpovědnosti za životní prostředí. Otevřená škola znamená, že budeme nejen přístupni podnětům, informacím, inovačním trendům a zkušenostem zvenčí, ale i to, že o sobě a naší práci budeme poskytovat informace, budeme organizovat dny otevřených dveří ve vyučování, po dohodě budou moci rodiče navštívit školu kdykoli. Komunitní školou budeme tehdy, až se staneme střediskem vzdělávací a osvětové činnosti v obci. Tím máme na mysli např. organizování kroužků (jazykových, pohybových a dalších) pro dospělé, poskytování prostoru pro setkávání zájmových sdružení a skupin i aktivní účast dětí a pracovníků školy na akcích pořádaných v obci. Pracovníci školy, jejich pedagogická činnost, aktivita, entuziasmus, inovativní myšlení, tolerance i důslednost a především pozitivní vztah k dětem jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj školy. Je však třeba jít cestou nejen zvyšování nároků na práci a další vzdělávání, ale i cestu vytvoření ekonomických a materiálních podmínek. Současný nízký počet dětí ve třídách sice umožňuje vydávat tento stav za pozitivum (škola rodinného typu, kde se všichni znají), ale je v rozporu jak s možnostmi ekonomickými, tak částečně i s možností širší nabídky vzdělávacích i mimoškolních aktivit, které by naplňovaly zájem a potřeby dětí. Velice důležité je také prostředí, v němž děti, učitelé i ostatní zaměstnanci školy tráví mnoho času. Postupně se proto vyměňuje starý školní nábytek za normám odpovídající výškově nastavitelné židle a stolky, zlepšuje se estetická úroveň prostor a musíme dbát i na kvalitu údržby a úklidu objektu. Nezastupitelné místo má pro žáky školní družina a školní stravování. Bude třeba co nejdříve vyřešit zcela nevyhovující prostory pro vedení školy, ekonomické pracovníky, poradenskou činnost a ukládání dokumentace. ŠVP jsme vytvářeli po důkladné analýze současného stavu, vyšli jsme z našich možností a přihlédli k požadavkům rodičů.


3.2

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

Jedná se o společné postupy, metody a formy práce uplatňované všemi pedagogy, které vedou k rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Jsou východiskem pro výchovné a vzdělávací strategie na úrovni jednotlivých vzdělávacích oblastí. KOMPETENCE Kompetence k učení

SPOLEČNÁ STRATEGIE podporujeme ochotu žáků věnovat se dalšímu učení nabídkou vhodných metod a strategií pro efektivní učení klademe důraz na čtení s porozuměním, soustředíme se na práci žáků s textem učíme žáky vybrat z textu zásadní informace a tyto informace zaznamenat rozvíjíme schopnost žáků předat základní informace ostatním zadáváme žákům zajímavé úkoly vedeme je k uplatnění získaných vědomostí např. v projektech zapojujeme žáky do soutěží školních i mimoškolních, kde mohou uplatnit vědomosti a dovednosti při projektech učíme žáky využívat různých forem získávání informací (encyklopedie, internet, noviny a časopisy, knihy) vedeme žáky k propojování informací z různých zdrojů a vyučovacích předmětů a jejich využívání v praktickém životě provádíme s žáky experimenty a vedeme je k vyvozování závěrů oceňujeme, když žák posuzuje vlastní pokrok učení a uvědomuje si smysl učení vedeme žáky k sebehodnocení


Kompetence k řešení problémů

Kompetence komunikativní

Kompetence sociální a personální

využíváme problémové situace k rozvoji této kompetence učíme žáky analyzovat problém, jeho podstatu a příčinu, navrhnout cesty k řešení a vybrat optimální variantu vedeme žáky k dovednosti toto řešení obhájit učíme žáky postup řešení pojmenovat a opakovaně využít vedeme žáky k využití získaných vědomostí a dovedností při řešení problémů dáváme žákům možnost, aby samostatně připravovali některé akce – využívání nápadů oceňujeme snahu žáků nalézt vhodné řešení problému vedeme žáky k sebehodnocení učíme žáky vhodně komunikovat navzájem, s učiteli i s ostatními dospělými snažíme se omezit používání hrubých slov v jejich projevu učíme žáky nebát se uplatnit svůj názor, použít k tomu vhodnou formu a vyrovnat se se svým případným neúspěchem vedeme žáky k dovednosti diskutovat, vážit si partnera v diskuzi a tolerovat odlišnost názoru stále připomínáme schopnost naslouchat druhým rozvíjíme vyjadřování myšlenek i názorů v logickém sledu, výstižně, souvisle a kultivovaně soustředíme pozornost na ústní i písemný projev podporujeme komunikaci prostřednictvím internetu, zejména v anglickém jazyce vedeme žáky k chápání a vhodnému užívání neverbální komunikace umožňujeme uplatnění komunikačních dovedností v praktickém životě vedeme žáky k vytvoření pěkného kolektivu ve třídě, k toleranci k odlišnostem, k pomoci slabším, čestnému, ohleduplnému a slušnému jednání vedeme žáky ke spolupráci v rámci celé školy, starší žáci připravují akce pro mladší žáky, mladší žáci připravují dárky a pomůcky pro budoucí prvňáčky využíváme skupinovou práci v hodinách, m.j. při řešení problémových úkolů a při přípravě projektů při skupinové práci dbáme na střídání rolí žáka a na přijetí odpovědnosti za plnění svých úkolů ve skupině, za dodržení stanovených pravidel a respektování názorů druhých každou skupinovou práci společně vyhodnotíme vedeme žáky ke zdravému životnímu stylu podáváme jim dostatek informací o zdravém stravování a nutnosti pohybu vedeme je k dovednosti plánovat čas a účinně relaxovat podporujeme jejich sebedůvěru Strana 10 (celkem 47)

učíme je schopnosti uplatnit se v kolektivu učíme je uplatnit své znalosti a schopnosti v praktickém životě vedeme je k překonávání překážek – řešení problémů oceňujeme, když žák cítí odpovědnost za svá rozhodnutí a poučí se oceňujeme otevřenost a vnímavost vůči okolí pomáháme žákům v poznávání a rozvíjení vlastních schopností preferujeme schopnost nebát se vyjádřit odmítavé postoje ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky podporujeme zdravé sebevědomí a objektivní sebehodnocení Kompetence občanské

Kompetence pracovní

vedeme žáky k zájmu o dění ve společnosti učíme žáky hrdosti na svou vlast a její historický i kulturní význam vedeme žáky k chápání globálních souvislostí vysvětlujeme žákům princip demokracie jako svobody v mezích pravidel vedeme žáky k poznávání, chápání a respektování společenských norem seznamujeme žáky s jejich právy a povinnostmi, na jejichž tvorbě se mají možnost podílet vedeme žáky k respektu k odlišnosti a její toleranci vzbuzujeme v nich potřebu pomáhat lidem s problémy učíme žáky odpovědnosti za budoucnost vedeme žáky k zodpovědnému chování vůči přírodě vedeme žáky k odpovědnosti za výsledky své práce při práci rozvíjíme schopnost žáků využívat nabytých vědomostí a dovedností, a to nejen v daném předmětu, ale i v celém procesu vzdělávání rozvíjíme v žácích pozitivní vztah k práci učíme žáky používat různých materiálů, ale také různých postupů vysvětlujeme potřebu chránit při práci zdraví své i ostatních a nezpůsobit škody


VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

3.3    

  

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

3.4       

3.5

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou integrováni v běžných třídách. V případě zjištění příznaků zdravotního postižení, zdravotního nebo sociálního znevýhodnění je žák v péči školního psychologa a je nabídnuto rodičům odborné vyšetření ve školském poradenském zařízení (ŠPZ). Na základě posouzení školním psychologem nebo doporučení ŠPZ škola vypracuje individuální vzdělávací plán žáka. Škola zajistí: - individuální práci s žákem i mimo vyučování, respektování jeho pracovního tempa, časté opakování probraného učiva; - pravidelnou relaxaci a režim dne; - jednotný přístup všech vyučujících; - pravidelnou komunikaci s rodinou. Pokud rodiče žáka se specifickou poruchou učení požádají o slovní hodnocení, bude jim vyhověno. Pro žáky se specifickou poruchou učení probíhá skupinová náprava. Integrace žáka s těžším zdravotním postižením může být řešena s pomocí asistenta.

Žákům mimořádně nadaným je věnována zvýšená pozornost ve vyučování. V případě zjištění příznaků mimořádného nadání je žák v péčí školní psycholožky nebo je nabídnuto rodičům odborné vyšetření v pedagogicko – psychologické poradně (PPP). Na základě doporučení školní psycholožky nebo PPP škola vypracuje individuální vzdělávací plán žáka. Těmto žákům jsou zadávány složitější, zejména problémové úlohy, aby se rozvíjelo intenzivněji jejich nadání. Žáci jsou vedeni k účasti v soutěžích, ve kterých mohou uplatnit své nadání. Žáci mají možnost výběru z široké nabídky zájmových kroužků. Ve výjimečných případech se mohou účastnit výuky vybraných předmětů ve vyšším ročníku.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A JEJICH ZAČLENĚNÍ

Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání a principiálně prostupují celým jeho průběhem. Reflektují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se tím nedílnou a důležitou součástí základního vzdělávání. Smyslem průřezových témat není předávat žákům vědomosti a Strana 12 (celkem 47)

dovednosti, ale pomáhat rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Průřezová témata jsou integrována do obsahu jednotlivých předmětů, což je patrné z tabulky. V následujících podkapitolách jsou uvedena všechna průřezová témata, jejich okruhy a dílčí konkrétní oblasti.

3.5.1 Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění Cvičení paměti Dovednosti pro učení Sebepoznání a sebepojetí Moje vztahy k druhým lidem Můj vztah k sobě samému Lidská důstojnost Seberegulace a sebeorganizace Sebeovládání Plánování učení Psychohygiena Hledání pomoci při potížích Uvolnění, relaxace Kreativita Rozvoj kreativity (schopnost vidět věci jinak, originalita) Sociální rozvoj Poznávání lidí Vzájemné poznávání se ve třídě Pozornost vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech Mezilidské vztahy Pozornější vnímání lidí okolo sebe Empatie a pohled na svět očima druhého Chování podporující dobré vztahy Respekt Strana 13 (celkem 47)

Tolerance Podpora a pomoc druhému Vztahy ve třídě Komunikace Cvičení pozorování a aktivního naslouchání Dialog – pravidla Komunikace v různých situacích (informování, omluva, pozdrav, prosba, řešení konfliktů, vysvětlování, žádost) Obhajoba vlastního názoru Vyhledávání vhodných řešení problémů nebo konfliktů na modelových situacích Pravda a lež v komunikaci Dovednosti komunikační obrany proti agresi Kooperace a kompetice Seberegulace v situaci nesouhlasu Pozitivní myšlení Řešení konfliktů Podřízení se Vedení a organizování práce skupiny Sociální dovednost pro etické zvládání soutěže Přijetí konkurence Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Řešení problémů a rozhodování z hlediska různých sociálních rolí Sebehodnocení a sebekritika Hodnoty, postoje, praktická etika Analýza chování jiných lidí Spolehlivost Odpovědnost


3.5.2 Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Škola jako model demokratického společenství Žákovská samospráva Schránka důvěry Linka bezpečí Spolupráce školy s obcí a jinými institucemi Sounáležitost se školou Občan, občanská společnost a stát Spravedlnost Politický systém naší země Lidská práva – Listina základních práv a svobod Přijetí odpovědnosti za své postoje a činy Formy participace občanů v politickém životě Demokratické volby (komunální, třídní samospráva) Principy demokracie jako formy vlády a způsoby rozhodování Principy demokracie Zákon Právní systém Ústava - význam Demokratické způsoby řešení problémů

3.5.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Život dětí v jiných zemích Naši sousedé v Evropě Zážitky a zkušenosti z Evropy a světa Objevujeme Evropu a svět Naše vlast a Evropa Strana 15 (celkem 47)

České státní symboly Komunikace s jinými národy Jsme Evropané Já jako Evropan a obyvatel světa Já jako Čech Základní informace o EU – symboly

3.5.4 Environmentální výchova Ekosystémy Ekologie (pojem, význam) Ekosystémy: les (les v našem okolí) – význam, pole – význam, vodní zdroje a vodní hospodářství – důležitost pro krajinu, moře -význam pro biosféru, tropický deštný les - druhová rozmanitost a globální význam Lidské sídlo- město, vesnice Změny v krajině vlivem člověka Základní podmínky života Voda – význam pro život, ochrana čistoty, pitná voda ve světě a u nás Ovzduší – význam pro život na zemi, ohrožování, čistota ovzduší u nás Půda – zemědělská půda a její změny Ochrana přírody Energie a její zdroje, energie a život, vliv na prostředí, možnosti a způsoby šetření Přírodní zdroje – vyčerpatelné, nevyčerpatelné, využívání těchto zdrojů v našem okolí Lidské aktivity a problémy životního prostředí Změny v přírodě vlivem lidské činnosti Zdravý životní styl Zemědělství a životní prostředí Doprava a životní prostředí Průmysl a životní prostředí Rozvoj vědy a techniky Odpady a hospodaření s nimi


Vztah člověka k prostředí Naše obec – odpadové hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, instituce a významní lidé v obci Náš životní styl – spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí Prostředí a zdraví – rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, možnosti a způsoby ochrany zdraví

3.5.5 Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Vyhledávání informací ve všech typech médií – odborná literatura, tisk, rozhlas, televize, počítačové programy, video, DVD, internet Pěstování kritického přístupu k reklamě Objasňování cílů mediálního sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Rozdíl mezi reklamou a zprávou Stavba mediálních sdělení Příklady pojetí konkrétní zprávy různými médii Vnímání autora mediálních sdělení Výrazové prostředky pro vyjádření určitého názoru a postoje, i pro záměrnou manipulaci Výběr a kombinace slov a obrazů Fungování a vliv médií ve společnosti Vliv médií na každodenní život Role médií v každodenním životě jednotlivce Tvorba mediálního sdělení Tvorba mediálního sdělení pro časopis nebo rozhlas, televizi, internetové médium Využití moderních komunikačních technologií – počítač a počítačových programů, internet Práce v realizačním týmu Komunikace a spolupráce v týmu Stanovení si cíle, časového harmonogramu, a delegování úkolů a zodpovědnosti


3.5.6 Multikulturní výchova Kulturní diference Člověk jako individualita a člověk jako součást etnika Zvyky a tradice Čechů a jiných národů Lidová slovesnost Lidské vztahy Základní pravidla slušného chování v různých sociálních skupinách – chápání a dodržování Spolupráce s jinými lidmi (bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost) Předsudky Etnický původ Seznamování s odlišnými kulturami Rovnocennost lidí (kultur) Projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznání Multikulturalita Komunikace v cizím jazyce – význam jako nástroje porozumění Komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem Princip sociálního smíru a solidarity Lidská solidarita – pomoc při živelných pohromách


3.5.7 Začlenění průřezových témat Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita

1.r.

2.r.

Osobnostní rozvoj Čj M Prv Čj M Aj Tv Aj Vv Vv Int/Prv Int/Prv Prv Aj Prv Tv Prv Čj Vv Aj

Tv Prv Vv

Kooperace a kompetice

Sociální rozvoj Int/Prv průběžně Int/Prv Int/Prv Int/Prv Aj Čj Aj Vv průběžně Čj Vv M Čj Prv Prv Vv

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

Morální rozvoj Int/Prv Int/Prv Tv Tv Prv Prv

Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace

3.r. Čj M Aj

4.r. Čj M

5.r. Čj M Aj

průběžně Vv Aj Int/Prv Int/ČaS M Aj Prv M

Vv Aj Int/ČaS Aj

průběžně Tv Aj Prv Vv Aj Vv

Tv Aj Vv

průběžně Int/Prv průběžně Int/Prv Čj Aj Vv M Tv M Prv Aj

Aj

Aj

Prv

Tv Aj

Vv

Aj

průběžně Aj průběžně průběžně Čj M Aj Čj M Aj průběžně Aj Čj M Tv Aj

průběžně průběžně Aj Prv Aj


Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

ČaS

Int/Čj

Občan, občanská společnost a stát

Int/ČaS

Int/ČaS

Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Int/ČaS

Int/ČaS

Int/ČaS

Int/ČaS

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Evropa a svět nás zajímá

Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané

Prv

Prv

1.r.

2.r.

Int/Aj

Int/Aj Aj

Prv

3.r.

4.r.

Int/Aj Čj Int/ČaS Aj Čj Int/Aj Int/ČaS Aj Čj Prv Int/ČaS


5.r. Int/ČaS Aj Čj Int/ČaS Aj Čj Int/ČaS

1.r.

Multikulturní výchova

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

Aj Aj Aj ČaS Int/ČaS průběžně průběžně Aj Aj Čj M Aj ČaS ČaS Aj Aj Int/ČaS

Kulturní diference

Aj

Lidské vztahy

Aj Vv

Etnický původ

Aj

Multikulturalita

průběžně průběžně průběžně průběžně průběžně Aj Aj Aj Hv ČaS Aj průběžně průběžně Aj

Princip sociálního smíru a solidarity

Environmentální výchova

1.r.

2.r.

Ekosystémy Základní podmínky života

Int/Pr

3.r.

4.r.

5.r.

Int/Pr

Int/ČaS

Int/ČaS

Int/Pr

Int/ČaS

Int/ČaS

Lidské aktivity a problémy životního Int/Pr prostředí

Int/Pr

Int/Pr Vv

Int/ČaS Aj

Int/ČaS Aj

Vztah člověka k prostředí

Vv

Int/Pr

Int/ČaS

Int/ČaS


Mediální výchova

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

Kritické čtení a vnímání mediálních průběžně průběžně M Prv sdělení Int/ČJ Aj Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Aj

M ČaS M Aj Int/ČJ Aj Int/ČJ Inf ČaS Čj ČaS Čj Int/ČJ

Int/ČJ Inf

Vnímání autora mediálních sdělení

Int/ČaS

Int/ČaS

Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

Int/ČaS Int/ČJ Aj Int/ČJ Aj Int/ČJ Aj Inf Vv průběžně průběžně průběžně M ČaS Aj

Vysvětlivky: „průběžně“ = ve většině předmětů „Int“ = intenzivně (jako samostatná témata)


4

UČEBNÍ PLÁN

Předmět/ročník

1.

2.

3.

4.

5.

ČESKÝ JAZYK

8

8

8

7

7

35 + 3

MATEMATIKA

4

4

5

5

5

20 + 3

ANGLICKÝ JAZYK

1

2

3

4

4

9+5

PRVOUKA

2

2

3

-

-

ČLOVĚK A SVĚT

-

-

-

4

4

12 + 3

INFORMATIKA

-

-

-

-

1

1

VÝTVARNÁ VÝCHOVA

1

1

1

2

1

HUDEBNÍ VÝCHOVA

1

1

2

1

1

12

PRACOVNÍ ČINNOSTI

1

1

1

1

1

5

TĚLESNÁ VÝCHOVA

2

2

2

2

2

10

20

21

25

26

26

118

Využití volné časové dotace vytištěno kurzívou Strana 23 (celkem 47)

POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU

4.1 

Oblast Jazyk a jazyková komunikace bude vyučována v předmětech Český jazyk a Anglický jazyk. Oblast Matematika a její aplikace bude vyučována v předmětu Matematika. Oblast Informační a komunikační technologie bude vyučována v předmětu Informatika. Oblast Člověk a jeho svět bude vyučována v předmětech Prvouka a Člověk a svět. Oblast Umění a kultura bude vyučována v předmětech Hudební výchova, Výtvarná výchova a Český jazyk. Oblast Člověk a zdraví bude vyučována v předmětu Tělesná výchova, Prvouka a Člověk a svět. Oblast Člověk a svět práce bude vyučována v předmětu Pracovní činnosti.



Výuka plavání probíhá v 1. až 5. ročníku.



Dále škola nabízí žákům nepovinné předměty. Činnost v nepovinných předmětech má rozvíjet schopnosti žáků, a umožnit tak jejich seberealizaci. Jednotlivé nepovinné předměty mohou být určeny pro žáky z různých ročníků. Podle zájmu žáků mohou být otevřeny tyto nepovinné předměty: - Hrátky s angličtinou - Povídáme si anglicky - Poznáváme přírodu - Veselé zpívání - Pohybové hry - Můj kamarád počítač - Výtvarné činnosti - Příprava na gymnázium a případně další.



K rozvoji zájmových činností a k aktivnímu trávení volného času i jako prevenci sociálně patologických jevů škola otevírá široké spektrum zájmových kroužků určených pro žáky školy i jiné děti, mládež a dospělé – občany obce Psáry. Kroužky se pořádají v rámci doplňkové činnosti školy a účast v nich je umožněna za úplatu. Provoz kroužků závisí na poptávce zájemců, personálních a prostorových možnostech školy a na ekonomické soběstačnosti jejich činnosti. V nabídce jsou např. tyto kroužky: - Atletika - Míčové hry Strana 24 (celkem 47)

-

Cyklistika Popbalet Taekwon-do Přírodovědný kroužek Hra na nástroj (flétna, klavír) Poznáváme Prahu a okolí Dramatický kroužek Křesťanství Keramika



Výrazným prvkem našeho ŠVP je práce v projektech: krátkodobých – v rámci jedné hodiny, střednědobých – mapujících určité téma ve všech souvislostech, celoškolních dlouhodobých – rozsáhlý projekt vždy na určité téma s prezentací pro veřejnost. Projekty jsou často propojeny s akcemi školy.



Akce školy, vedoucí k vzájemnému poznávání a sbližování žáků, pedagogických pracovníků, rodičů a často k účasti širší veřejnosti, jsou nedělitelnou součástí základního vzdělávání. Cílem je zapojit do akcí celé třídní kolektivy, skupiny žáků či celou školu. Mezi tyto akce především patří: - Školy v přírodě (zimní, jarní, zahraniční) - Divadla, koncerty, výstavy a muzea - Školní vystoupení (besídky, akademie, Vánoční zpívání v kostele a další vystoupení pro veřejnost) - Účast v soutěžích pořádaných školou i jinými subjekty - Dny otevřených dveří - Co už umíme (pro žáky 1. ročníku) - Projekty EU (např. Sokrates) - Školní (třídní) výlety - Spolupráce s psárským Domovem Laguna a s místními zájmovými spolky a sportovními oddíly



Součástí podpory rozvoje zdravého životního stylu jsou každodenní relaxační přestávky s pobytem dětí mimo budovu (v případě příznivého počasí).


VYUČOVACÍ PŘEDMĚTY

5

V této části Školního vzdělávacího programu je uvedena vždy charakteristika předmětu a výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k rozvoji klíčových kompetencí. Podrobný obsah požadovaných výstupů a minimálního a závazného obsahu učiva je uveden v příloze. Vyučovací předměty: 1. období (1. – 3. ročník) Český jazyk Matematika Anglický jazyk Prvouka Výtvarná výchova Hudební výchova Pracovní činnosti Tělesná výchova

2. období (4. – 5. ročník) Český jazyk Matematika Anglický jazyk Člověk a svět Informatika Výtvarná výchova Hudební výchova Pracovní činnosti Tělesná výchova

ČESKÝ JAZYK

5.1     

Český jazyk je povinný samostatný vyučovací předmět. Je vyučován v 1. až 5. ročníku. Český jazyk je součástí oblasti Jazyk a jazyková komunikace a dále Umění a kultura. Vzdělávání v předmětu Český jazyk probíhá v 1. až 3. ročníku po 8 hodinách, ve 4. a 5. ročníku po 7 hodinách týdně. Předmět Český jazyk obsahuje oblasti Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova, které se prolínají. Cílem je vést žáky k pozitivnímu vztahu k mateřskému jazyku, k vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, vyjádření potřeb a prožitků, ke sdělování názorů a mezilidské komunikaci, a to jak v mluvené, tak písemné podobě. Vzdělávání vede žáka k tvořivosti a samostatnému získávání informací z různých zdrojů, k získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti i k estetickému a emocionálnímu prožívání slovesného umění. Strana 26 (celkem 47)

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE podněcujeme tvořivost žáků při tvorbě samostatných projevů mluvených, později i psaných důraz jednoznačně klademe na práci s textem, uvádění věcí do souvislostí a organizování poznatků různého druhu učíme se vyhledat z textu zásadní informace, roztřídit je, porozumět jim a předat je vhodnou formou ostatním nabízíme dostatek příležitostí k naslouchání správného mluveného projevu a k samostatnému mluvenému projevu podporujeme schopnost vážit si umění a získat k němu pozitivní vztah Kompetence k řešení používáme empirický přístup, analyzujeme problém, jeho podstatu a příčinu podněcujeme kritické a tvořivé myšlení a logické uvažování problémů vedeme žáka tak, aby byl schopen řešit problémy a přesvědčit o svých názorech ostatní, a to vhodnou argumentací ve výuce dáváme přednost problémovému vyučování vedeme žáky k objektivitě, samostatnosti a k sebehodnocení dbáme na to, aby se dokázali poučit z chyb za základní považujeme, aby byl žák schopen plynule číst a vyjadřovat se ústně i písemně Kompetence snažíme se formulovat vlastní myšlenky a vyjadřovat své názory v logickém sledu, kultivovaně a výstižně komunikativní vedeme žáka tak, aby byl schopen mluvit na veřejnosti a nebál se uplatnit vlastní názor podporujeme snahu žáků komunikovat navzájem mezi sebou, se spolužáky, s učiteli i s ostatními dospělými ve škole i mimo školu vytváříme příležitosti k různým druhům komunikace: internet, telefon, dopis a jiné učíme se rozumět různým typům textů, záznamů a jiných informačních a komunikačních prostředků Kompetence sociální vedeme žáka tak, aby byl schopen spolupráce a práce v týmu a zároveň aby respektoval práci druhých i svou vlastní dodržujeme společně stanovená pravidla (princip Co sám nemáš rád, nečiň druhému) a personální učíme se navazovat a udržovat kontakty klademe důraz na rozvoj estetického vnímání učíme žáka poznat a uplatnit své schopnosti a získané znalosti v praktickém životě chápeme kontinuitu minulosti a současnosti, vedeme žáky k poznávání kulturního a historického dědictví, vážíme si Kompetence svého mateřského jazyka jako odkazu předků občanské respektujeme ostatní a tolerujeme jejich odlišnosti sledujeme dění ve společnosti Kompetence pracovní vedeme žáky k tomu, aby byli odpovědní za výsledky své práce pěstujeme v nich cíleně pozitivní vztah k práci a respekt k jejím výsledkům, pracujeme s chybou posuzujeme své reálné možnosti a schopnosti učíme se objektivně hodnotit vlastní pracovní výsledky KOMPETENCE Kompetence k učení


5.2

MATEMATIKA    

Matematika je povinný samostatný vyučovací předmět. Je vyučován v 1. až 5. ročníku. Matematika je součástí oblasti Matematika a její aplikace. Vzdělávání v předmětu Matematika probíhá v 1. a 2. ročníku po 4 hodinách, ve 3. až 5. ročníku po 5 hodinách týdně. Vzdělávání v předmětu Matematika vede k využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech, k rozvíjení paměti žáků, rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů, rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických pojmů a vztahů i k odhadování výsledků a volbě správného postupu k vyřešení problému.

KOMPETENCE Kompetence k učení



VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE učíme žáky pracovat s textem, klást důraz na čtení s porozuměním (velmi důležité především u slovních úloh) učíme žáky vybrat z textu zásadní informace a zaznamenat je učíme žáky zpracovávat informace z hlediska důležitosti, třídit je a využívat vedeme žáky k pozorování a experimentování, porovnávání výsledků a jejich posuzování zadáváme žákům zajímavé úkoly, které rozvíjejí jejich myšlení rozvíjíme paměť žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů vedeme žáky k využití získaných vědomostí a dovedností při řešení problémů učíme je poznatky zobecňovat a aplikovat v různých oblastech života rozvíjíme schopnost objevovat a formulovat problém, hledat různé postupy řešení, umět toto řešení obhájit učíme žáky logicky uvažovat a pohotově se rozhodovat pro optimální řešení situace vedeme žáky k sebehodnocení vedeme žáky k přesnému a logicky uspořádanému vyjádření při argumentaci vedeme žáky k přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu



učíme žáka rozeznat úkoly, které vyžadují spolupráci, osvojovat si pravidla spolupráce vedeme žáka k vyhledávání nejvhodnějších postupů při plnění skupinové práce a vnášet do společné činnosti osobní přínos učíme žáky, jak uplatnit své znalosti a schopnosti v praktickém životě vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a k důvěře ve vlastní schopnosti

vedeme žáky k chápání souvislostí mezi matematikou a potřebami běžného života Kompetence občanské Kompetence pracovní vedeme žáky k pečlivosti a přesnosti i strukturování zápisu a systematičnosti učíme žáky plánovat pracovní činnosti, organizovat, řídit a hodnotit, poznávat svou roli v pracovní činnosti

5.3

INFORMATIKA    

Informatika je povinný samostatný vyučovací předmět. Je vyučován v 5. ročníku s dotací 1 vyučovací hodina týdně. Informatika je součástí oblasti Informační a komunikační technologie. Vzdělávání v předmětu Informatika vede k poznávání možností výpočetní techniky a k osvojení základů užívání počítače jako zdroje informací a nástroje komunikace. Vede k rozvíjení myšlení a logického uvažování. S počítači však pracují žáci již od 1.třídy – využívají výukové programy; naučí se tedy jednoduchému ovládání počítače.

KOMPETENCE Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE učíme žáky pracovat s počítačem a využívat ho v ostatních vzdělávacích oblastech učíme žáky vyhledávat aktuální informace z většího množství zdrojů rozvíjíme schopnost pracovat soustředěně, vytrvale, samostatně a tvořivě učíme žáky základům algoritmického myšlení nezbytným pro komunikační a výpočetní techniku učíme žáky využívat informačních a komunikačních technologií k racionalizaci práce spojené s vyhledáváním dat a k řešení problémů nacházíme shodné, podobné a odlišné znaky získaných informací a s těmito výstupy pracujeme



vedeme žáky k poznání úlohy informací a informačních technologií v komunikaci vedeme je k využívání informační a komunikační technologie k rychlejší a spolehlivější výměně informací, pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem učíme žáky porozumět různým typům textu a záznamů, obrazových materiálů, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků učíme žáky rozpoznat jednoduché případy manipulativní komunikace, zejména reklamy

využíváme skupinové práce, umožňujeme žákům účinně spolupracovat v hodinách a zapojit je do činnosti v různých rolích vedeme žáky k uvědomování si skutečnosti, že každá informace mu poskytuje další možnosti a rozvíjí tím jeho osobnost (význam informací) vedeme žáky k respektu k duševnímu vlastnictví (problém kopií programů) Kompetence rozvíjíme odpovědný přístup k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu nebo jiných médiích občanské učíme žáky využívat IT k získávání informací o dění ve společnosti učíme žáky vnímat informace o zákonech a důsledcích jejich porušování využíváme IT k získávání poznatků o našich tradicích a kulturním i historickém dědictví rozvíjíme v žácích pozitivní vztah k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost využíváme IT k získávání informací o ekologických problémech a jejich důsledcích pro život, rozvíjíme v žácích odpovědný vztah k životnímu prostředí rozvíjíme odpovědný přístup k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu nebo v jiných médiích upozorňujeme na rizika spojená s využíváním výpočetní techniky a informačních i komunikačních technologií Kompetence pracovní učíme žáky dovednostem ovládat počítač seznamujeme je s obsluhou elektronických zařízení používaných v každodenním životě vedeme žáky k šetrné práci s výpočetní technikou vedeme žáky k zodpovědnosti za výsledky své práce rozvíjíme schopnost žáků využívat nabytých vědomostí a dovedností i v jiných oborech rozvíjíme v žácích pozitivní vztah k práci a trpělivost při dokončení úkolu prohlubujeme základní pracovní návyky potřebné pro každodenní život a budoucí profesi vedeme žáky k dodržování bezpečnostních pravidel a bezpečnému ovládání výpočetní techniky zdůrazňujeme žákům nutnost ovládnutí počítačových technologií pro budoucí uplatnění Kompetence sociální a personální


5.4

ANGLICKÝ JAZYK       

Anglický jazyk je povinný samostatný vyučovací předmět. Je vyučován v 1. až 5. ročníku. Anglický jazyk je součástí oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávání v předmětu Anglický jazyk probíhá v 1. ročníku po 1 hodině, ve 2. ročníku po 2 hodinách, ve 3. ročníku po 3 hodinách a ve 4. a 5. ročníku po 4 hodinách týdně. Třída se dělí na výuku podle potřeby. V předmětu Anglický jazyk lze vytvářet i skupiny z žáků různých ročníků podle stupně jejich pokročilosti. Výstupní jazyková úroveň v 5. ročníku je minimálně A1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Cílem vzdělávání v předmětu je vytvoření pozitivního vztahu k anglickému jazyku, motivace k jeho studiu ve škole i mimo ni, komunikování v cizím jazyce bez vnitřních zábran a ostychu a přijetí cizojazyčné mluvy jako běžné součásti každodenního života.


Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE vedeme žáky k vnímání angličtiny jako nezbytného prostředku v budoucím uplatnění vedeme žáky k samostatnému výběru efektivního způsobu učení klademe důraz na porozumění čtenému textu učíme žáky používat dvojjazyčný, později výkladový slovník a orientovat se v přepisu výslovnosti vedeme žáky k vyhledávání a samostatnému třídění informací (časopisy, slovníky, internet, mapy, materiály cestovních kanceláří a další) vedeme žáky k porozumění anglickému jazyku v interpretaci různých mluvčích a z různých zdrojů vedeme žáky k identifikaci chyb, jejich pojmenování a k návrhu na zlepšení vedeme žáky k samostatnému řešení problému a k umění požádat o pomoc oceňujeme snahu žáka nalézt vhodné řešení problému i pomocí dostupných informací z různých zdrojů vedeme žáky ke kultivovanému projevu ústnímu i písemnému ve třídě i mimo ni vedeme žáky k chápání a vhodnému užívání neverbální komunikace klademe důraz na porozumění mluvenému slovu různých mluvčích vedeme žáky ke spolupráci ve skupině, k přijetí odpovědnosti za plnění jejich úkolů ve skupině, dodržování stanovených pravidel, respektování názorů druhých povzbuzujeme žáky k aktivnímu přístupu při seberozvoji (aktivní rozšiřování slovní zásoby a uplatňování jazyka v běžném životě) učíme žáky vlastní charakteristice (formou jednoduchých vět a sdělení) Strana 31 (celkem 47)

vedeme žáky k respektování odlišných kultur v tématech zaměřených na reálie anglicky mluvících zemí učíme žáky srovnávat tamní poměry s poměry u nás, všímat si odlišného způsobu života Kompetence pracovní vedeme žáky ke spolupráci s učitelem při přípravě různých pomůcek učíme žáky zodpovědně přistupovat k zadaným úkolům a objektivně hodnotit výsledky poskytujeme žákům možnost uplatnit vlastní nápady při realizaci projektů Kompetence občanské

5.5

PRVOUKA     

Prvouka je povinný vyučovací předmět. Je vyučován v 1. až 3. ročníku. Vzdělávání v předmětu Prvouka probíhá v 1. a 2. ročníku po 2 hodinách a ve 3. ročníku po 3 hodinách týdně. Prvouka je předmět, kterým je v 1. období zastoupena oblast Člověk a jeho svět a dále Člověk a zdraví. Vzdělávací obsah je členěn do pěti tematických okruhů a to Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. Prvouka je předmět vedoucí žáky k poznání, že žijí v určitém prostředí. Rodinné prostředí, které velmi dobře znají, je postupně obohacováno informacemi a novými zkušenostmi ze školního prostředí a prostředí obce, kde žijí. Žáci získávají základní představy o nejběžnějších skutečnostech a zákonitostech v přírodě i společnosti, o lidských vztazích, činnostech, výtvorech a nejdůležitějších podmínkách pro život. Učí se správně jednat v běžných životních situacích, dbát na své zdraví a bezpečnost, neubližovat a chránit ostatní lidi, živočichy a rostliny.

. KOMPETENCE Kompetence k učení


VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE umožňujeme žákům vnímat svět kolem sebe všemi smysly (naslouchání přírodním zvukům, pozorování, pokusy) vedeme žáky k samostatnému pozorování jevů v přírodě i společnosti, k experimentování a porovnávání získaných výsledků povzbuzujeme žáky v jejich přirozené chuti poznávat nové věci a nabízíme jim různé metody poznávání okolního světa, nejrozmanitější zdroje získávání informací (encyklopedie, internet, časopisy, muzea, knihovna, exkurze…) vedeme žáky k rozpoznání problému, pochopení problému a k naplánování způsobu jeho řešení prostřednictvím různých pozorování, vycházek, projektů, experimentů navozujeme situace, ve kterých si žáci ověří správnost svých řešení a navozujeme obdobně problémové situace pro aplikaci daného řešení v běžném životě, okolním světě vedeme žáky k rozvoji jejich tvořivosti, k řešení problémů převážně s využíváním jejich vlastních nápadů, popřípadě k netradičním způsobům řešení Strana 32 (celkem 47)



Kompetence občanské


učíme žáky výstižné kultivované komunikaci, učíme je dovednosti vhodně diskutovat vedeme žáky k porozumění různým typů textů a záznamů a učíme je pracovat s různými informačními zdroji a komunikačními prostředky vedeme žáky k jasné formulaci myšlenek a názorů využíváme skupinovou spolupráci k vytvoření odpovědnosti za vytvořenou práci ve skupině a ke schopnosti spolehnout se na práci ostatních, k vytváření tvůrčí příjemné atmosféry v týmu vedeme žáky k respektování různých hledisek pohledu na věc, stanovení hypotéz vedeme žáky k projevení pozitivního vztahu k přírodnímu dědictví a zároveň k odpovědnému chování vůči přírodě a životnímu prostředí vedeme žáky k porozumění základním ekologickým problémům a k respektování požadavků na kvalitní životní prostředí vzbuzujeme v žácích potřebu pomáhat lidem s problémy, chránit živou i neživou přírodu učíme žáky chovat se zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví učíme žáky využívat různé postupy a techniky osvojování si informací, vyhledávání informací, pozorování a porovnávání vedeme žáky k udržování čistého pracovního prostředí vedeme žáky k chápání a dodržování pravidel bezpečné práce vedeme žáky ke schopnosti adaptovat se na změněné nebo nové pracovní podmínky

ČLOVĚK A SVĚT

5.6     

Člověk a svět je povinný vyučovací předmět. Je vyučován ve 4. a 5. ročníku. Vzdělávání v předmětu Člověk a svět probíhá ve 4. a 5. ročníku po 4 hodinách týdně. Člověk a svět je předmět, kterým je ve 2. období zastoupena oblast Člověk a jeho svět a dále Člověk a zdraví. Navazuje na předmět Prvouka. Vzdělávací obsah je členěn do pěti tematických okruhů a to Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. Člověk a svět je předmět, který žákům pomáhá utřídit, upřesnit a zobecnit informace získané v běžném každodenním životě o jejich okolí a ukázat jim cestu, jak v budoucnu tyto informace vhodně využívat.



VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání a třídění informací, vybírání zásadních informací a jejich stručný účelný zápis umožňujeme žákům samostatné pozorování a experimentování, porovnávání získaných výsledků, realizaci vlastních nápadů a podněcujeme jejich tvořivost klademe důraz na znalost různých možností získávání informací, nabízíme žákům jejich nejrozmanitější zdroje (encyklopedie, internet, noviny a časopisy, muzea, knihovny, exkurze…) a učíme je s informacemi pracovat


rozvíjíme schopnost žáků na základě vlastní zkušenosti, odhadu, představivosti a nabytých informací rozpoznat problém, pochopit ho a naplánovat způsob jeho řešení pokud možno samostatně a vhodným způsobem navozujeme situace pro praktické ověření správnosti řešení problémů a aplikaci řešení do nových obdobných problémových situací učíme žáky chápat vzájemné souvislosti a zákonitosti přírodních a společenských jevů rozvíjíme schopnost pátrat po dalších informacích k daným přírodovědným, historickým a společenským tématům


učíme žáky vhodnou argumentací obhájit svůj názor, vhodně diskutovat a být tolerantní k různým názorům druhých a různým způsobům jejich interpretace vedeme žáky ke komunikaci s dospělými lidmi při anketách, rozhovorech a besedách v rámci předmětu v hodinách umožňujeme žákům skupinově pracovat, účinně spolupracovat a zapojit se do činnosti v různých rolích prostřednictvím práce na různých projektech, při pozorováních v přírodě, při vyhledávání informací k daným společenským či historickým tématům vedeme žáky k vytvoření příjemné pracovní atmosféry, v rámci skupiny podporujeme samostatný rozvoj žáků a učíme je v rámci sebehodnocení dokázat ocenit a pojmenovat svůj přínos pro skupinu, skupinovou práci hodnotíme společně vedeme žáky k respektování různých hledisek pohledu na věc, stanovení hypotéz vedeme žáky k ochraně zdraví a zdravému životnímu stylu vedeme žáky v případě potřeby k požádání o pomoc nebo k jejímu poskytnutí





5.7

vedeme žáky k zájmu o dění v přírodě, společnosti i kultuře učíme žáky k hrdosti na svou vlast a projevení pozitivního vztahu k historickému a kulturnímu dědictví vedeme žáky k odmítání útlaku a hrubého zacházení, ke schopnosti rozpoznat útlak nejen fyzický ale i psychický vedeme žáky k respektování a toleranci odlišnosti (národnostní, fyzické, mentální, v otázce víry, atd.) vzbuzujeme v žácích potřebu pomáhat lidem s problémy vedeme žáky k zodpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí a ekologickému chování učíme žáky chovat se zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví vedeme žáky k zodpovědnosti za výsledky své práce při účinném a bezpečném užívání veškerého vybavení vedeme žáky k ochraně a úklidu všech pomůcek školních i vlastních při práci umožňujeme žákům vytvářet pomůcky pro sebe i ostatní prostřednictvím práce na projektech, sběru a kompletování přírodnin, různých přírodovědných měření, pozorování, objevování atd. rozvíjíme v žácích pozitivní vztah k práci a trpělivost vedoucí k dokončení úkolu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA     

Výtvarná výchova je povinný samostatný vyučovací předmět. Je vyučován v 1. až 5. ročníku. Výtvarná výchova je součástí oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v předmětu Výtvarná výchova probíhá v 1. až 3. ročníku a v 5. ročníku po 1 hodině, ve 4. ročníku po 2 hodinách týdně. V předmětu Výtvarná výchova lze vytvářet i skupiny z žáků různých ročníků podle stupně jejich nadání. Výtvarná výchova se opírá o tři tvůrčí činnosti, a to rozvíjení smyslové citlivosti, uplatňování subjektivity a ověřování komunikačních účinků. Prostřednictvím těchto činností dochází k poznávání prostředků výtvarného jazyka a všestrannému prohlubování senzibility žáka. Rozvíjí se smyslové vnímání, schopnost vyjadřovat a prezentovat emoce, představy, pocity, zkušenosti a myšlenky. Výtvarná výchova napomáhá k utváření postojů a hodnot.


VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE klademe důraz na porozumění a pochopení obrazného vyjádření učíme žáky zaznamenat zkušenosti ze života, ze svého okolí rozvíjíme schopnost tyto zkušenosti předat ostatním zadáváme zajímavé úkoly vedoucí k rozvíjení tvořivosti, fantazie rozvíjíme schopnost orientovat se v množství informací ve výtvarném oboru vedeme žáky k sebehodnocení vzbuzujeme v žácích pocit úspěchu Strana 35 (celkem 47)






5.8

rozvíjíme schopnost analyzovat téma, jeho podstatu, navrhnout cesty k jeho vyjádření a vybrat optimální variantu rozvíjíme schopnost umět toto řešení obhájit zapojujeme do řešení problému osobitost vnímání vedeme žáky k využívání jejich tvůrčích nápadů učíme žáky komunikovat i prostřednictvím svých vizuálně obrazných vyjádření, pocitů učíme žáky nebát se uplatnit svůj názor, svou kreativitu, být tolerantní k názoru druhých a porovnávat odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření vedeme žáky ke spolupráci např. při výtvarném ztvárnění prostor školy i pomoci při akcích školy využíváme skupinovou práci, pracujeme na projektech a experimentujeme skupinovou práci hodnotíme společně dbáme na individuální vyjádření pocitů, emocí, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností žáků učíme žáky plánovat si čas učíme žáky schopnosti uplatnit se v kolektivu pomáháme jim poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti - talent vedeme žáka k objektivnímu sebehodnocení učíme žáky hrdosti na svou vlast a její historický a kulturní význam vedeme je k poznání děl výtvarného umění v historické, sociální a kulturní souvislosti motivujeme je k ochotě pomoci druhým učíme žáky využívat různé výtvarné materiály, různé postupy a techniky vysvětlujeme potřebu chránit při práci zdraví své i ostatních vedeme žáky k zodpovědnosti za výsledky své práce

HUDEBNÍ VÝCHOVA     

Hudební výchova je povinný samostatný vyučovací předmět. Je vyučován v 1. až 5. ročníku. Hudební výchova je součástí oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v předmětu Hudební výchova probíhá v 1. až 2. ročníku a ve 4. až 5. ročníku po 1 hodině, ve 3. ročníku po 2 hodinách týdně. V předmětu Hudební výchova lze vytvářet i skupiny z žáků různých ročníků podle stupně jejich nadání. Hudební výchova se opírá o čtyři tvůrčí činnosti, a to činnosti vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové. Prostřednictvím těchto činností vede žáka k porozumění hudebnímu umění, k jejímu aktivnímu vnímání a využívání jako svébytného prostředku komunikace. Žáky Strana 36 (celkem 47)

vedeme především ke vhledu do hudební kultury, ke kultivaci jejich hudebnosti, k rozvíjení smyslové citlivosti, představivosti a fantazie i k poznatku, že hudba dokáže vytvářet mosty mezi lidmi. KOMPETENCE Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní




VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE vedeme žáky k experimentování a improvizaci při tvořivých činnostech učíme žáky porozumění hudebně vyjadřovacím prostředkům a společenským funkcím hudby vedeme žáky ke kritickému uvažování při sledování vlastního pokroku ve zdokonalování jejich dovedností vedeme žáky k rozvoji jejich tvořivosti, k řešení problémů převážně s využíváním jejich vlastních nápadů, popřípadě k netradičním způsobům řešení vedeme žáky k pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání hudby jako svébytného prostředku komunikace učíme žáky obhájit svůj názor a vhodně argumentovat, ale též být tolerantní k názoru druhých a porovnávat odlišné interpretace hudebních vyjádření vedeme žáky k vzájemné spolupráci a k vytvoření příjemné atmosféry ve skupině (třídě, sboru…), zároveň vedeme žáky k učení se prostřednictvím své tvorby opírající se o vlastní vnímání, cítění, prožívání a představy vytváříme pravidla práce ve skupině při hudebně tvůrčích činnostech a hodnotíme skupinovou práci vždy společně vedeme žáky ke zdravému životnímu stylu, ke zdravým návykům, správnému dýchání i pohybovým dovednostem pomáháme žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti - talent, podporujeme jejich sebedůvěru, učíme je uplatnění ve skupině a zároveň je vedeme k objektivnímu vlastnímu hodnocení vedeme žáky k zapojování do kulturních aktivit školy a obce vedeme žáky k zájmu o dění v kultuře a umění učíme žáky poznávat a chránit naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevovat pozitivní postoj k hudebním uměleckým dílům vedeme žáky k respektování a toleranci odlišnosti v hudebním projevu, interpretacích hudby i v názorech na ni vedeme žáky k tolerantnímu přístupu k různorodým hudebním projevům současnosti a minulosti i hudebním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností vedeme žáky k dodržování vymezených pravidel při zpěvu, hře na hudební nástroje i při hudebně pohybových aktivitách vedeme žáky k ošetřování hudebních nástrojů a ostatních pomůcek a k šetrnému zacházení s nimi rozvíjíme v žácích trpělivost, pečlivost a důslednost při nácviku všech hudebních činností


PRACOVNÍ ČINNOSTI

5.9    

Pracovní činnosti jsou povinný samostatný vyučovací předmět. Je vyučován v 1. až 5. ročníku. Pracovní činnosti jsou součástí oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávání v předmětu Pracovní činnosti probíhá v 1. až 5. ročníku po 1 hodině týdně. Předmět Pracovní činnosti se realizuje ve čtyřech tematických okruzích, a to Práce s drobným materiálem, Práce montážní a demontážní, Pěstitelské práce a Příprava pokrmů. Žáci se učí pracovat samostatně i v týmu a vážit si práce své i druhých. Seznamují se s různými materiály, s funkcí a užíváním vhodných pomůcek a nářadí.



Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE provádíme s žáky pozorování i experimenty a vedeme je k vyvozování závěrů vedeme žáky k uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě vedeme žáky k porozumění pojmům, návodům, orientaci v jednoduché technické dokumentaci, ke zvládnutí pracovních postupů a dovednosti řešit nejrůznější praktické situace pomáháme žákům samostatně řešit pracovní problémy vhodnými způsoby řešení (cesta a varianty řešení) navozujeme situaci pro ověření správnosti řešení problémů a umožňujeme aplikaci řešení v nových situacích vedeme žáky k hledání a nacházení netradičních způsobů řešení problému na základě vlastní zkušenosti, odhadu a představivosti učíme žáky sledování odborných názorů, mediálních tvrzení a porovnávání s vlastními praktickými zkušenostmi vedeme žáky k trpělivosti a vytrvalosti při překonávání překážek při řešení problémů seznamujeme žáky se základy odborného vyjadřování objasňujeme žákům, jak komunikativní dovednosti napomáhají k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi i v oblasti pracovních činností využíváme skupinové práce při vyučování a umožňujeme žákům účinně spolupracovat a zapojit se do činnosti v různých rolích učíme žáky chápat dělbu práce jako prostředek pro dosahování cílů v oblasti výroby i služeb učíme žáky organizovat vlastní práci i práci skupiny tak, aby vedla k předpokládanému výsledku žáci se podílí společně s pedagogy na vytváření pravidel práce ve skupině a následně je musí dodržovat učíme žáky vnímat krásu různých materiálů a rozvíjíme jejich fantazii prostřednictvím navrhování způsobů jejich zpracování a využití Strana 38 (celkem 47)



vedeme žáky k pochopení odlišnosti výrobních postupů a metod v závislosti na podmínkách přírodních, kulturních či ekonomických vedeme žáky k chápání základních ekologických souvislostí a environmentálních problémů, respektování požadavků na kvalitní životní prostředí učíme žáky chovat se zodpovědně v krizových situacích vedeme žáky k rozvoji motoriky, získání základních manuálních zručností vedeme žáky k bezpečnému používání materiálů, nástrojů, nářadí a zařízení vedeme žáky k jejich údržbě a úklidu vyžadujeme plnění vymezených pravidel vedeme žáky k odpovědnosti za výsledky jejich pracovní činnosti z hlediska kvality, funkčnosti a hospodárnosti přistupujeme k pracovním činnostem z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot rozvíjíme v žácích pozitivní vztah k práci a trpělivost při dokončení úkolu zdůrazňujeme nutnost nést odpovědnost za kvalitu své práce i kvalitu společných výsledků práce učíme žáky tvůrčímu způsobu přemýšlení a uplatňování vlastních nápadů a tvořivosti při pracovní činnosti rozvíjíme chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci rozvíjíme poznání, že práce je součást lidské kultury rozvíjíme schopnost orientovat se v různých oborech lidské společnosti

5.10 TĚLESNÁ VÝCHOVA     

Tělesná výchova je povinný samostatný vyučovací předmět. Je vyučován v 1. až 5. ročníku. Tělesná výchova je součástí oblasti Člověk a zdraví. Vzdělávání v předmětu Tělesná výchova probíhá v 1. až 5. ročníku po 2 hodinách týdně. V předmětu Tělesná výchova lze vytvářet i skupiny z žáků různých ročníků podle stupně jejich nadání. Tělesná výchova směřuje nejenom k tomu, aby si žáci osvojili nové pohybové dovednosti, správné držení těla, ale také, aby získali základní hygienické a bezpečnostní návyky pro provádění zdravotně bezpečného cvičení. Během výuky by se mimo jiné měli žáci naučit spolupracovat, přijímat rozličné sportovní a sociální role, zažít pocit vítězství nejen při skupinové hře, ale i nad sebou samotným, a také se naučit prohrávat. Tělesná výchova by měla vhodným způsobem odbourávat a odstraňovat známky agresivity či jiného patologického chování.




Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální



VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE zapojujeme žáky do soutěží školních i mimoškolních, kde mohou uplatnit své dovednosti vedeme žáky k porovnávání získaných dovedností, jejich kritickému hodnocení a využití pro budoucnost využíváme vhodné způsoby a metody pro vytvoření kladného vztahu ke sportu vedeme žáky k aplikaci získaných dovedností do hry učíme žáky zaznamenávat naměřené informace a rozvíjet schopnost žáků předat informace ostatním, vést žáky k sebehodnocení pomáháme žákům samostatně řešit problémy vhodnými cestami nebo způsoby necháváme žáky samostatně připravovat některé akce, využívat jejich nápadů, vést žáky k sebehodnocení vedeme žáky k překonávání překážek – řešení problémů vedeme žáky k schopnosti domluvit se i v průběhu fyzicky náročných kolektivních činností bez vulgarismů a zkratkovitého chování vedeme žáky k vytváření různorodých kolektivů a skupin pro sportovní zápolení vedeme je k pochopení a toleranci pro děti s menším nadáním pro pohybové činnosti vedeme je k spravedlivému hodnocení výkonů i vzhledem k možnostem jednotlivých dětí vedeme žáky ke zdravému životnímu stylu pěstujeme u žáků sebekontrolu a sebeovládání vedeme žáky k respektu a toleranci odlišnosti vzbuzujeme v nich potřebu pomáhat lidem s problémy seznamujeme žáky s pravidly, dbáme na jejich dodržování nejen v předmětu, ale i praktickém životě (fair play) vzbuzujeme v žácích potřebu pomáhat slabším v kolektivu vedeme žáky k cílevědomosti, houževnatosti a vytrvalosti vedeme žáky k odpovědnosti za výsledky své práce vysvětlujeme žákům potřebu chránit zdraví své i ostatních spolužáků


PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ (podrobněji rozpracovává školní řád)

6 

Cílem hodnocení je poskytnout zpětnou vazbu. Žáka i jeho rodiče by mělo informovat o tom, v jaké míře žák zvládá očekávané výstupy.



Důležité je, aby hodnocení mělo motivační funkci. Slouží k poskytování informací o tom, kde má žák rezervy, a ukazuje cesty, jak je možno dosáhnout lepšího výsledku.



Hodnocení žáka musí být objektivní a musí přihlížet k možnostem žáka. Mělo by se soustředit na míru individuálního pokroku a zohledňovat snahu žáka.



K hodnocení bude využíváno klasifikace, a to v 1. – 5. ročníku v předmětech povinných i nepovinných.



V případě, že rodiče požádají o slovní hodnocení u žáků se specifickou poruchou učení, bude jim vyhověno. Slovní hodnocení musí být vždy konkrétní a vždy je nutné zachovat možnost převodu slovního hodnocení do klasifikačního stupně.



Kritéria hodnocení

-

Stupeň 1 Úkoly řeší samostatně; dokáže aplikovat získané vědomosti při řešení problémů a úkolů; úkoly řeší bez chyb nebo jen s drobnými chybami; používá správnou terminologii; chápe souvislosti; je schopen samostatně hovořit o daném problému, na doplňující otázky odpovídá bez potíží; při práci je aktivní, iniciativní, tvořivý; dokáže vyjadřovat své názory a používat argumenty na jejich podporu; dokáže aktivně a efektivně spolupracovat s dalšími členy skupiny; komunikuje ústně i písemně s použitím spisovné normy, bez chyb nebo jen s drobnými chybami.

-

Stupeň 2 Úkoly řeší téměř samostatně; získané vědomosti dokáže aplikovat většinou jen na úkoly již známého typu, výjimečně úkoly neznámé; Strana 41 (celkem 47)

-

chápe souvislosti; dopouští se málo častých závažnějších chyb nebo častěji drobných chyb, ale po upozornění je dokáže sám opravit; terminologie není vždy přesná; o problému je schopen hovořit vcelku samostatně, ale občas potřebuje doplňující otázky; při práci je spíše aktivní a iniciativní; většinou dokáže vyjadřovat své názory a argumentovat na jejich podporu; většinou dokáže aktivně a efektivně spolupracovat v rámci skupiny; komunikuje ústně s použitím spisovné normy, s občasnými závažnějšími nebo častějšími drobnými chybami, chyby dokáže najít a opravit.

-

Stupeň 3 Samostatně řeší jen jednodušší úkoly; získané vědomosti dokáže aplikovat jen v některých případech; chápání souvislostí není úplné; dopouští se i závažnějších chyb nebo častěji drobných chyb; o problému není schopen hovořit zcela samostatně, na návodné otázky odpovídá často s obtížemi a ne zcela správně; při práci je aktivní a iniciativní jen někdy; jen někdy dokáže podpořit své názory argumentací; ve skupině dokáže spolupracovat s občasnými obtížemi; častěji chybuje ve spisovné komunikaci, s pomocí učitele dokáže chyby najít a opravit.

-

Stupeň 4 Většinu úkolů nedokáže samostatně vyřešit, je závislý na pomoci učitele; získané vědomosti nedokáže aplikovat při řešení daného problému; nechápe souvislosti v podstatných věcech; o problému nebo tématu není schopen hovořit samostatně, na doplňující a návodné otázky odpovídá s obtížemi a většinou chybně; dokáže řešit jen úkoly velmi jednoduché; dopouští se závažných chyb a v řešení úkolů jsou vážné nedostatky; při práci je většinou pasivní a málo iniciativní; má problémy s vyjádřením svých názorů a s argumentací; většinou nedokáže efektivně spolupracovat ve skupině; komunikuje převážně obecným jazykem, chyby s pomocí učitele najde, ale nezná spisovnou normu.


-

Stupeň 5 Samostatně nevyřeší téměř žádný úkol; většinu úkolů nevyřeší ani s pomocí; není schopen aplikovat ani nejjednodušší vědomosti a informace; nerozumí terminologii; nedokáže reagovat na návodné otázky a nápovědu; při práci je pasivní; nedokáže spolupracovat ve skupině; komunikuje obecným jazykem, chyby většinou nedokáže najít ani s pomocí učitele, nezná spisovnou normu a má malou slovní zásobu.

Kromě zvládnutí daného učiva je při hodnocení (podle charakteru předmětu) kladen důraz především na: 

aplikování získaných poznatků na řešení konkrétních problémů a úloh; uplatňování teoretických vědomostí v praxi; samostatnost myšlení, tvořivost, iniciativu, originalitu řešení; pochopení souvislostí mezi jevy a poznatky, případně jejich samostatné odvozování; efektivní spolupráci ve skupině; samostatnost řešení úkolů; používání získaných vědomostí při formulaci vlastních názorů a obhajování (argumentaci) těchto názorů; efektivnost komunikace; samostatné vyhledávání a zpracování informací; snahu, aktivitu, pečlivost při práci; samostatnou domácí přípravu na vyučování; dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny při práci; kritické myšlení, vlastní zhodnocení názorů druhých; zvládnutí terminologie daného předmětu; užívání spisovného jazyka v písemném i ústním projevu.

Výsledky práce v zájmových kroužcích organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: pracoval úspěšně – pracoval.


7

AUTOEVALUACE ŠKOLY Za autoevaluaci budeme považovat proces, v němž škola systematicky posuzuje svou vlastní činnost - plnění školního vzdělávacího programu - a kdy výsledky tohoto procesu slouží jako zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti a jako východisko pro další práci školy; autoevaluaci přitom provádějí sami účastníci vzdělávacího procesu – vedení školy, učitelé, žáci a využívají přitom mimo jiné jednak dostupné výsledky evaluace vzdělávání v českém i mezinárodním kontextu, jednak evaluaci nebo hodnocení činnosti školy prováděné jinými subjekty (zřizovatel, rodiče i širší veřejnost…). Struktura autoevaluace vychází z vymezení oblastí pro její realizaci, ze stanovení cílů a kritérií (indikátorů kvality), z výběru vhodných metod a nástrojů a ze sestavení plánu autoevaluačních činností. Oblasti, které budeme v rámci autoevaluace sledovat: • Podmínky pro vzdělávání - personální, - materiální, - ekonomické, - technické a hygienické. • Průběh vzdělávání - soulad ŠVP s RVP ZV - respektování individuálních vzdělávacích potřeb žáků - dostatečný prostor pro rozvoj kompetencí - hodnocení žáků a rozvoj jejich schopnosti sebehodnocení - efektivita výuky, dosahované výsledky vzdělávání • Otevřenost školy - klima školy - spolupráce s rodiči a veřejností - spolupráce se zřizovatelem Cílem autoevaluačního procesu bude získat zpětnou vazbu o tom, - jaká je naše škola, - jak naplňujeme školní vzdělávací program, - kde se vyskytují slabé stránky, vyžadující zvláštní podporu, Strana 44 (celkem 47)

-

na kterých silných stránkách můžeme dále stavět, zda a v jakém rozsahu bude třeba některé prvky školního vzdělávacího programu revidovat.

Zvlášť důležité je nastavení kritérií (hledisek) pro jednotlivé oblasti. Oblast

Kritéria

Podmínky pro vzdělávání Personální

Materiální Ekonomické Technické a hygienické

Kvalifikovanost pedagogů, další vzdělávání, metody výuky, vztah k žákům, komunikace s rodiči, identifikace s koncepcí školy, mezilidské vztahy, sebehodnocení. Řízení školy – vytváření podmínek pro činnost školy. Zajištění provozu a hospodaření školy. Vybavení učebnicemi, učebními pomůckami, školními potřebami, nábytkem. Finanční zdroje: státní rozpočet, rozpočet obce, fondy školy, dary. Efektivita vynakládání prostředků. Možnosti úspor. Stav objektů, prostory pro výuku, specializované učebny, podmínky pro výuku tělesné výchovy a rozvoj pohybových dovedností žáků. Zdravý životní styl – výživa, přestávky, pitný režim. Osvětlení, úklid a údržba.

Průběh vzdělávání Respektování individuálních vzdělávacích potřeb žáků Informovanost pedagogů o těchto potřebách, spolupráce s pedagogicko – psychologickou poradnou, podpora nadaných žáků a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, hodnocení žáků s individuálními vzdělávacími potřebami. Dostatečný prostor pro rozvoj kompetencí Mezipředmětové vztahy, spolupráce pedagogů při rozvíjení dovedností a postojů žáků. Hodnocení žáků a rozvoj jejich schopnosti sebehodnocení Nástroje hodnocení a jejich využití, porozumění hodnocení žákem, motivační efekt hodnocení. Vedení k sebehodnocení. Efektivita výuky, dosahované výsledky vzdělávání Přiměřenost a pestrost metod výuky, prostor pro tvůrčí činnost žáků, dosahování stanovených cílů. Dovednosti a postoje žáků, jejich uplatnění v dalším vzdělávání po 5. ročníku. Otevřenost školy Klima školy

Atmosféra ve škole, vztahy mezi pracovníky školy navzájem i s dětmi. Práva a povinnosti žáků, pracovníků školy a rodičů, školní řád. Žákovská samospráva. Péče o návštěvníky školy. Informační servis. Výzdoba a úprava prostor školy i okolí. Strana 45 (celkem 47)

Spolupráce s rodiči a veřejností Komunikace s rodiči a její formy. Zapojení rodičů i širší veřejnosti do života školy. Nabídka školy pro rodiče a veřejnost. Spolupráce se zřizovatelem Vzájemné kontakty, projednávání záležitostí podle právních předpisů, řešení ekonomických a provozních otázek, účast volených představitelů obce na životě školy, činnost školské rady. Přeformulováním uvedených kritérií na otázky typu „Jaká je v naší škole kvalifikovanost pedagogů? Jak jsme schopni zajišťovat výuku anglického jazyka? Jak plánujeme další vzdělávání pedagogických pracovníků – ve vztahu ke koncepci školy a jejich zájmu? Jak si sdělujeme poznatky získané při vzdělávacích akcích a uplatňujeme je v naší praxi? apod. získáme konkrétní materiál, podle něhož lze jednak zjistit aktuální stav jednotlivých kritérií a oblastí (a na jeho základě stanovit dílčí cíle, jakých budeme chtít po zjištění dosáhnout), jednak zvolit nejvhodnější nástroje k realizaci autoevaluace. Jako nástroje budeme používat rozhovory, skupinové diskuze, hospitace, výsledky žáků, informace z dokumentace školy, testy Kalibro, Matematický klokan příp. SCIO a jiné a dotazníková šetření mezi učiteli, žáky a rodiči. Velmi důležité je využít všech pozitivních nápadů, které se v autoevaluačním procesu objeví. Harmonogram autoevaluace vychází z periodicity vlastního hodnocení školy dané právními předpisy. Návrh struktury autoevaluace projedná ředitelka školy s pedagogickou radou nejpozději do konce září školního roku, v němž se má autoevaluace uskutečnit. Činnost 1. Zpracování strategie autoevaluace (plán, organizační zabezpečení, realizace, zpracování výsledků a zprávy, prezentace) 2. Návrh struktury autoevaluace

Termín květen až srpen

3. Projednání struktury a metodiky autoevaluace s pedagogickou radou 4. Zadání úkolů pedagogům

do konce září

srpen až září

říjen


5. Průběh a realizace autoevaluace školy

listopad až květen

6. Zpracování výsledků

květen až červen

7. Vypracování zprávy

červen až září

8. Projednání výsledků autoevaluace v pedagogické radě

do 31. října

9. Využití zprávy o autoevaluaci (vyhodnocení, přijetí opatření)

listopad

10. Zpětná vazba (úprava koncepce, ŠVP, organizace školy, rozpočtu, kontroly…)

listopad až prosinec


11 s účinností od

Recommend Documents