Management služeb sportovně rekreačních, kulturně společenských, lázeňských a služeb kongresového a incentivního cestovního ruchu MCR Ing. Petr Dluhoš Ing. Eva Štichhauerová, Ph.D.
1
Management sportovně rekreačních služeb
1.1 Charakteristika a význam poskytování sportovně – rekreačních služeb. Sportovně rekreační a kulturně společenské služby uspokojují cílové potřeby účastníků cestovního ruchu. I když jsou označovány jako služby doplňkové, pro většinu účastníků jsou hlavním motivem účasti na cestovním ruchu. Sportovně rekreační služby je možno z hlediska cíle účasti účastníků na cestovním ruchu považovat za jedny z nejvýznamnějších služeb. Sportovní cestovní ruch je spojen s pobytem ve vhodném přírodním prostředí a vykonáváním různých sportovních aktivit. Sportovní aktivity jsou oblíbené v létě i v zimě a jsou spojeny s celou řadou sportů, které lze provozovat v létě nebo v zimě. Technicky náročným druhům sportu se účastníci cestovního ruchu věnují jako návštěvníci a převážně pasivně jako sportovní diváci. Z hlediska motivace se sportovní diváci dělí do dvou skupin: první skupinu tvoří skalní fanoušci, pro které je sledování sportu hlavním koníčkem a kteří, pokud jim to dovoluje jejich kupní síla, jsou ochotni během roku i vícekrát vycestovat a podpořit své oblíbence doma i v zahraničí. Druhou skupinu tvoří sportovní diváci, pro které je zájezd za sportem něčím výjimečným. Součástí zájezdů organizovaných pro tuto diváckou skupinu jsou kromě návštěvy sportovní akce, jako jsou MS ve fotbale, Olympijské hry, MS v atletice apod., i další aktivity, jako prohlídka města, historických památek apod. Rekreační cestovní ruch se zaměřuje na rekreační aktivity spojené s obnovou fysických a duševních sil člověka ve vhodném přírodním prostředí. K základním aktivitám patří procházky, ale i méně náročná sportovní činnost, poznávání přírody a památek, chataření a chalupaření. Poměrně samostatnou pozornost vyžaduje naturismus (nudismus), pro který je typický způsob života v harmonii s přírodou. V liberálních společnostech se vyvářejí podmínky po vyčleňování naturistických pláží na pobřeží moře a na březích řek a jezer (Německo, Chorvatsko a další).
1.2 Podmínky pro poskytování sportovně rekreačních služeb Sportovně-rekreační služby poskytují sportovně rekreační zařízení budovaná jako součást ubytovacích zařízení nebo jako součást vybavenosti cílových míst cestovního ruchu. Jedna skupina služeb sportovně rekreačních zařízení má univerzální charakter, protože mohou být poskytovány nezávisle na přírodních podmínkách. K jejich poskytování se využívají zejména interiéry různých hal, fitcentra, sauny, solária, kryté bazény, tělocvičny, sportovní haly. 1
Velké sportovní haly mají v současnosti obvykle podobu velkých samostatných staveb, které se často nazývají arény podle původního starořímského vzoru. Pro cestovní ruch má však větší význam druhá skupina služeb, její poskytování je podmíněno přírodními podmínkami s ohledem na letní a zimní sezónu. V letní sezóně jsou to služby různých sportovně – rekreačních zařízení jako jsou přírodní koupaliště, pláže u vodních ploch, bazény, skluzavky, loděnice, travnaté plochy na slunění, různá hřiště k provozování různých sportů, tenisové kurty, minigolfové a golfové hřiště, jezdecké dráhy, trasy jogging, in-line bruslení, turistické chodníky, cyklostezky, apod. V poslední době dosáhly značné obliby i areály termálních koupališť a aquaparků, které lze využívat celoročně. První aquapark vybudovaný v České republice v roce 1997 byl vybudován v Liberci v zábavním centru Babylon. Další ze sportovních aktivit vyžadující speciální materiálně technické podmínky a nezbytné služby je golf. V posledních letech se Česká republika stalá významnou golfovou destinací. V zimní sezóně se uplatňují služby s využitím kluzišť, ledových ploch, lyžařských běžeckých tratí, lyžařských cvičných louček, sjezdovek, přírodních sáňkařských drah, lanovek, vleků a veřejných lyžařských škol. Při poskytování sportovně rekreačních služeb je třeba pamatovat i na nutné zázemí, jako jsou šatny, zařízení pro osobní hygienu, úschovny lyží a zavazadel, střediska horské služby, vodní záchranné služby apod. Specifickou skupinu tvoří sportovní služby spojené s lovem a rybolovem. Lovecký cestovní ruch je forma sportovního cestovního ruchu, která je spojena s lovem ve volné přírodě. Poskytování sportovně rekreačních služeb vyžaduje přítomnost specializovaných pracovníků. Podle druhu těchto služeb se jedná o trenéry nebo instruktory, plavčíky apod.
2
Management kulturně společenských služeb
2.1 Charakteristika a význam poskytování kulturně společenských služeb. Kulturně společenské služby uspokojují společenské a kulturní potřeby účastníků cestovního ruchu. Jejich poskytování je spojené s hlavním motivem kulturního a městského cestovního ruchu, pro které jsou typické tyto aktivity: poznávání památek a přírody, návštěva kulturně společenských zařízení, organizování společenských a kulturních akcí. Kulturně společenské aktivity mají vliv na poznání, zábavu, rozptýlení, společenskou komunikaci. Tím se podílejí na rozvíjení duchovní stránky lidského života. Součástí kulturního cestovního ruchu je i náboženský (religiózní) cestovní ruch spojený s tradicemi světových náboženství. Jeho nejčastějším projevem jsou poutě, kdy účastnící navštěvují poutní místa a účastní se náboženských obřadů.
2.2 Podmínky pro poskytování kulturně společenských služeb Objekty kulturně společenských služeb jsou kulturněhistorické objekty, kulturní a osvětová zařízení i společenská a zábavní zařízení jako součást ubytovacích a pohostinských objektů.
2
Objekty kulturně společenských služeb rozdělujeme: a) kulturně historické objekty hrady, zámky, tvrze, sakrální stavby a památky, památníky, pamětní místnosti a objekty, objekty lidové architektur, skanzeny, technické památky; b) kulturní a osvětová zařízení divadla, kina, multikina, koncertní sály, hudební pavilony, kulturní domy, letní amfiteátry, galerie, obrazárny, knihovny, čítárny, zoologické zahrady, botanické zahrady, tematické parky, lunaparky, zpřístupněné jeskyně; c) společenská a zábavní zařízení jako součást ubytovacích a stravovacích podniků kavárny, espressa, varieté, cirkusy, zábavní parky (Babylon). Součástí kulturně historických objektů jsou i památky zapsané v seznamu UNESCO. Na území České republiky jsou lokalizovány četné památky zapsané v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou to lokality nebo jejich části: 1. Praha – historické centrum města a Průhonický zámecký park. 2. Český Krumlov – historické jádro města. 3. Kroměříž – arcibiskupská residence se zahradami a Květná zahrada. 4. Telč – historické jádro města. 5. Holašovice – vesnická architektura. 6. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře od italského architekta Jana Blažeje Santiniho. 7. Kutná Hora – historické jádro města. 8. Lednicko-Valtický areál – unikátní, lidskou rukou dotvořená krajina. 9. Olomouc – barokní čestný sloup Nejsvětější Trojice. 10. Litomyšl – renesanční zámek a zámecký areál. 11. Třebíč – židovská čtvrť (ghetto) a bazilika sv. Prokopa. 12. Brno – vila Tugendhat, moderní architektura. Vyhledávané jsou také prohlídky kulturních tras (Via Sacra a další.), které představují reprezentativní výběr objektů kulturního dědictví v jedné nebo více zemí. Dynamickou složku nabídky kulturně společenských služeb tvoří organizované akce např. folklorní slavnosti, dožínkové slavnosti, jarmarky, oslavy jubileí města a obcí, hudební, divadelní a filmové festivaly, výstavy, společenské a kulturní akce. Z hlediska cestovního ruchu mají význam pro rozvoj poznání kromě návštěv folklorních slavností a festivalů, i návštěvy muzeí lidové architektury nebo skanzenů.
3
Management lázeňských služeb
Lázeňské služby jsou určeny účastníkům lázeňských pobytů, které se organizují v lázeňských místech: lázních. Existence lázní umožňuje rozvoj lázeňského cestovního ruchu. Je to druh cestovního ruchu podmíněný činností lázeňských zařízení vyžadujících přírodní léčivé zdroje. Lázně jsou místem navrácení zdraví, obnovení sil po nemocích a úrazech, ale i místem odpočinku a relaxace. Základní součástí lázeňských služeb je lázeňská léčba. Lázeňský pobyt mohou návštěvníci absolvovat jako pacienti (pojištěnci) prostřednictvím zdravotních pojišťoven, nebo jako samoplátci, obvykle jako turisté.
3
Pacientům se náklady spojené s pobytem v lázních hradí plně, tj. komplexní lázeňská péče, nebo částečně jako příspěvková lázeňská péče ze zdravotního pojištění; samoplátci si všechny náklady hradí z vlastních prostředků. Kromě tuzemců pobývají v českých lázních i cizinci.
3.1 Indikační zaměření přírodních léčebných lázní Charakter lázeňské léčby závisí na indikačním zaměření přírodních léčebných lázní, které je pro laické a odborné veřejnosti publikováno v Indikačním seznamu chorob vhodných pro lázeňskou péči ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví. Z lékařského hlediska se indikací rozumějí okolnosti důležité pro stanovení nemoci a její léčení. Např. nemoci onkologické, oběhového ústrojí, trávicího ústrojí, nemoci poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemocí ústrojí močového, duševní poruchy, nemoci kožní, nemoci ženské a další. Pro každou stanovenou indikaci jsou vhodná specifická lázeňská zařízení podle indikačního seznamu pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost.
3.2 Podmínky poskytování lázeňských léčebných služeb Základ lázeňské léčby tvoří přírodní léčivé zdroje, balneoterapeutická (lázeňská) zařízení a zařízení umožňující pobyt během lázeňské léčby tj. ubytování, stravování, kulturně společenské a sportovní vyžití. Nezbytné je i estetické lázeňské prostředí (sady a parky), společenská a kulturní atmosféra lázeňského místa včetně infrastruktury lázní. Přírodní léčivé zdroje tvoří přírodní léčivé vody, léčivé peloidy (rašelina, slatiny, bahno), léčivé plyny, radonová emanace a léčivé klima. Nejčastějším přírodním léčivým zdrojem v České republice jsou přírodní léčivé vody. Jsou to vody termální a minerální. Termální voda má při vyvěrání teplotu alespoň 25°C. Minerální voda obsahuje v 1 l nejméně 1 g minerálních látek. Léčivé vody se aplikují ve formě koupelí, pitných kúr, inhalací nebo výplachů. Přírodní léčivé peloidy, jsou látky, které vznikaly, v přírodě geologickými pochody. Smíchání s vodou se používají k peloidním koupelím nebo zábalům. Účinky peloidů se projevují hlavně v intenzivním působení tepla na organizmus. Léčivé plyny a radonové emanace, jsou radioaktivní plyny vznikající při rozpadu některých radioaktivních prvků. Jsou to vzácnější přírodní zdroje. Používají se k celkovým nebo částečným plynovým koupelím nebo k injekční léčbě. Léčivé klima je pro léčbu vhodné tehdy, když způsobuje vhodné změn reaktivity nebo jiné fysiologické funkce organismu. Pozitivní vliv na lidský organismus má pobyt u moře, ve vysoké nadmořské výšce nebo pobyt v jeskyni. S ohledem na druh přírodních léčivých zdrojů se v České republice lázně dělí: přírodní léčebné lázně, klimatické lázně. V České republice je 37 lázeňských míst, u 22 lázní jsou využívány jako přírodní léčebný prostředek lázeňské péče minerální vody, např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice další; 4
u 8 lázní jsou využívány peloidy – Bechyně, Františkovy Lázně, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Toušeň, Mšené Lázně, Lázně Kunratice, Třeboň; 4 lázně využívají přírodní klimatické poměry – Karlova Studánka, Jeseník, Lázně Kynžvart, Lipová lázně; 3 lázně mají kombinované zdroje. Taková koncentrace minerálních léčivých pramenů jako v západočeském trojúhelníku České republiky (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) se nenachází nikde na světě. První radonové lázně na světě vznikly v Jáchymově. Balneoterapeutická zařízení soustřeďují diagnostická a léčebná zařízení určená pro lázeňské hosty. Ze stavebního a provozního hlediska fungují tato zařízení jako samostatné objekty, nebo v kombinaci s ubytovacím a stravovacím a volnočasovým prostorem, který umožňuje poskytovat ubytovaným hostům kulturně společenskou a sportovně rekreační činnost. Tato zařízení se obvykle nazývají lázeňské léčebny nebo lázeňské domy, sanatoria. Lázeňským hostům poskytují kompletní lázeňskou péči. Účastníci lázeňských pobytů se v lázeňských místech ubytovávají i v jiných ubytovacích zařízeních, zejména v hotelech včetně lázeňských hotelů. Stravovací služby poskytují hostinská zařízení. Kulturně společenské a sportovní vyžití umožňuje návštěvníkům lázní, kulturně společenská a sportovní vybavenost ubytovacích zařízení, nebo občanská vybavenost lázeňského místa. Součástí vybavení lázeňských míst je i lázeňská poliklinika s pomocnými zařízeními.
3.3 Charakteristika dělení lázeňských služeb Lázeňské služby tvoří komplex činností souvisejících s lázeňskou léčbou a pobytem v lázních. Představují balíček: základních služeb, doplňkových služeb. Základní služby mají po léčebné a pobytové stránce na sebe vzájemně navazovat tak, aby bylo dosaženo pozitivního výsledku lázeňské léčby. Informace o jednotlivých službách poskytne návštěvníkovi po jeho příchodu přijímací a ubytovací kancelář. Zdravotní a lázeňské služby zahrnují lékařské prohlídky a vyšetření, které určují průběh lázeňské léčby, druh a množství procedur s využitím přírodních léčivých zdrojů. Host se po příchodu do lázní podrobí vstupní prohlídce, během pobytu je pod lékařským dohledem, před ukončením léčby obvykle absolvuje výstupní lékařskou prohlídku. Na základě vstupní lékařské prohlídky se určuje postup léčení a stanovuje se individuelní léčebný plán. Léčebné procedury se poskytují podle lékařského předpisu v lázeňském průkazu. Druh a množství léčebných procedur závisí na zdravotním stavu návštěvníka a indikaci lázní. Ubytovací služby jsou významnou součástí péče o hosty. Hosté jsou ubytováni v jednolůžkových nebo dvoulůžkových pokojích. Stravovací služby se poskytují v jídelnách formou individuální obsluhy lázeňských hostů. Během lázeňského pobytu má lázeňský host v jídelně své stálé místo. Stravování je součástí léčebné výživy, má napomoci k vytváření správných stravovacích návyků včetně kultury stolování. Využívá se dietní systém diety pro jednotlivé choroby.
5
Protože se jedná o uzavřený systém stravování, lázeňský host si vybrané jídlo k obědu nebo k večeři objednávám s jednodenním nebo vícedenním předstihem. Vybraná jídla zapisuje do objednací kartičky umístěné na stole. Kulturně společenské akce a sportovně rekreační služby se organizují nejen pro hosty ale často i pro širší okruh návštěvníků lázeňských míst. O jejich organizování se starají programoví, kulturní referenti nebo animátoři. Doplňkové lázeňské služby jsou určeny na uspokojování dalších potřeb hostů. Poskytují je pomocné a doplňkové provozy lázeňských podniků, nebo jiní provozovatelé. Jedná se např. o prádelny a čistírny, činnost lázeňských zahradnictví, léčebná kosmetika a další. V současné době se lázně, jako další zařízení cestovního ruchu a zejména pak hotely v rekreačních střediscích, začínají orientovat na zdravotní cestovní ruch. Současným trendem se hlavně ve vyspělých zemí světa stala pohoda, péče o zdraví, tělo a krásu tzv. wellness centra. Wellness centrum zahrnuje čtyři hlavní části: fitness, kontrolu stressu, kontrolu hmotnosti, optimální výživu. Neodmyslitelnou součástí wellness center jsou různé druhy masáží a saun. Na nové trendy v péči o zdraví, tělo a krásu na základě požadavků návštěvníků reagují tzv. wellness hotely, které jsou určeny především pro specifické, přechodné pobyty hostů spojené s odbornou péčí a rehabilitací. Jsou vybavené funkčními sportovními a rekreačními zařízeními, která jsou hostům k dispozici. Hostům nabízejí racionální stravu. Host ve wellness hotelu je označován jako turista.
4
Management služeb kongresového a incentivního cestovního ruchu.
Kongresový cestovní ruch je taková forma cestovního ruchu, jejichž účastníci jsou motivováni se setkat s odborníky z teorie a nebo praxe, za účelem výměny vědeckých nebo odborných poznatků a zkušeností. Ve vztahu k jednotlivcům i ke společnosti plní: vědecko-informační funkci, kulturně-poznávací funkci, ekonomickou funkci, funkce regionálního rozvoje. Vědecko-informační funkce umožňuje seznámení odborníků z různých vědních, technických a společenských oblastí, zprostředkovává výměnu a získávání nových aktuálních informací, navazování pracovních kontaktů, rozšiřování vědecké a odborné spolupráce. Kulturně-poznávací funkce se naplňuje poznáváním navštíveného místa, regionu a země, kulturních a historických památek, zvyků a tradic účastníky kongresového cestovního ruchu. Ekonomická funkce souvisí s ekonomickým přínosem kongresového cestovního ruchu. Statistiky potvrzují, že výdaje zejména zahraničních návštěvníků jsou dvakrát až třikrát vyšší než výdaje běžných turistů. Příčinou je využívání ubytovacích a stravovacích zařízení vyššího standardu, návštěva atraktivních zařízení cestovního ruchu, účast na různých akcí, nákup suvenýrů. Funkce regionálního rozvoje se naplňuje zainteresovaností mnoha subjektů soukromé i veřejné sféry na rozvoji kongresového cestovního ruchu. Většina odborníků zahrnuje kongresový cestovní ruch do obchodního ruchu, jehož součástí je i incentivní cestovní ruch a služební cesty. 6
Pro označení trhu kongresového incentivního cestovního ruchu stejně jako služebních cest se používá mezinárodně přijatá zkratka MICE (Meeting, Incentive, Congress, Exhibition) Pro akce MICE je charakteristická vysoká úroveň a komplexnost služeb, odborný charakter, vysoké nároky na organizační a technické zabezpečení, nadprůměrné výdaje na jednoho účastníka, uskutečňování akcí převážně v pracovní době účastníků, společenské a reprezentační akce, koncentrace akcí většinou do velkých měst nebo významných středisek cestovního ruchu.
4.1 Charakteristika a dělení kongresových akcí. Setkání účastníků kongresového cestovního ruchu se označují jako kongresové akce. Služby, které jsou v souvislosti s nimi poskytovány, se označují jako kongresové služby. Pojmem kongresové akce se souhrnně označují kongresy, konference, sympozia, semináře, výstavy, veletrhy. Kongresové akce se klasifikují z různých hledisek. Primární je obvykle klasifikace na tzv. tradiční kongresové akce, kterých se zúčastňují lidé s podobnými zájmy s cílem poslechnout si projevy, referáty nebo diskusní příspěvky akce výstavní nebo veletržní, které jsou spojeny s vystavováním různých exponátů, výrobků nebo prezentací služeb a technologií Tradiční kongresové akce Kongres je akce zvláštního, nejčastěji mezinárodního významu, zaměřeného na výměnu lidského poznání z různých vědních a společenských oblastí. Účastnící jsou zejména významné osobnosti, počet účastníků přesahuje 300 osob. Synonymem kongresu je sjezd, tento výraz se používá hlavně pro označení setkání členů nebo delegátů politických stran nebo společenských organizací. Konference je charakterizována jako větší schůze, porada svolaná pro projednání určitých otázek. Jde o akci s domácí případně mezinárodní účastí s celkovým počtem do 300 účastníků. Někdy se pro označení konferenčního setkání používá pojem fórum. Sympozium se definuje jako vědecká konference užšího speciálního oboru spojená s vědeckou diskusí o dané problematice s domácí nebo zahraniční účastí. Počet účastníků nepřesahuje 300 osob. Seminář je charakterizován jako forma kolektivního odborného studia, jejíž podstatou je spojení přednášky nebo série přednášek s diskusí a dotazy posluchačů. Jedná se o užší intenzivní pracovní jednání za účasti do 50 osob. Pojem seminář se pojí s pojmy školení nebo kurz. Využití informačních a komunikačních technologií s dálkovým přenosem informací umožňuje organizovat telekongresy a telekonference. Pro účastníky to znamená úsporu cestovného, výdajů za pobyt i času. Nevýhodou je zejména ztráta přímého osobního kontaktu. Největší kongresové akce konané v České republice Zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v říjnu 2000 s účastí téměř 11 tisíc akreditovaných delegátů ze 150 zemí světa včetně 182 ministrů financí a guvernérů centrálních bank. Summit NATO v listopadu 2002, na který přijelo 2,5 tisíce politiků a armádních činitelů ze 46 zemí světa včetně 23 presidentů, 20 premiérů a 45 ministrů zahraničí. Summitu se zúčastnily i 3 tisíce akreditovaných novinářů z 55 zemí.
7
Výstavní a veletržní akce Výstava je komplexní propagační akce spojená s předvedením exponátů. Má informativní charakter s cílem prezentovat nabídku. Výstava obvykle nemá komerční, ale společenský, kulturní a vzdělávací charakter, komerční prezentace může být spojena i s prodejem. Veletrh je rozsahem prezentace větší, bez prodeje nebo s prodejem vystavených exponátů. Jedná se obchodně výstavní akci, obvykle s mezinárodní účastí. Během veletrhu se navazují obchodní kontakty a uzavírají se kontrakty, proto má i komerční charakter. Workshop je akce spojená nejen s verbální výměnou zkušeností a poznatků, ale i s možností získání praktických dovedností v určitém lidském oboru.
4.2 Podmínky poskytování kongresových služeb Poskytování kongresových služeb vyžaduje existenci specifických materiálně-technických podmínek, které umožňují jednání, ubytování, stravování a efektivní využití volného času účastníků kongresových akcí. Takovými podmínkami disponují kongresová centra a kongresové sály s komplexní vybaveností, které se budují samostatně, častěji jako součást kulturně-společenských center nebo kongresových hotelů. Hotel, který nemá kongresový sál a k organizování kongresových akcí používá náhradní prostory, např. salonek se nazývá seminární hotel. V seminárním hotelu se organizují menší akce obvykle do 3Oti účastníků. Jednací prostory tvoří: jednací místnosti, jejich zázemí, společenské místnosti Jednací místnosti jsou vybaveny vhodným stolovým a sedacím nábytkem, ozvučením, klimatizací, překladatelským zařízením, různými technickými prostředky umožňující prezentaci během jednání. Zázemí jednacích místností je vybaveno kancelářskou technikou, která ulehčuje přípravu písemných materiálů, jejich reprodukci, případně likvidací použitých materiálů Společenské prostory tvoří foyer, na který navazují odbytová střediska se společenskou a zábavní funkcí (denní bar, espreso apod.) Organizování výstav a veletrhů Organizování výstav a veletrhů je velice náročné a má své specifické požadavky. Vyžaduje místo se specifickými materiálně technickými podmínkami tj. výstaviště tj. výstavní haly, pavilony a výstavní plochy. Plocha výstaviště se pronajímá zájemcům – vystavovatelům. Prezentaci výrobků nebo služeb je možné uskutečnit na volné ploše výstaviště, podle charakteru vystavovaných exponátů, nebo v interiéru výstavní haly, pavilonu nebo budovy.
4.3 Dělení kongresových služeb Kongresové služby jsou kombinací odborného programu, doprovodných akcí. Odborný program odpovídá cíli a tématu. Pobyt účastníků souvisí s transferem na místo jednání, ubytovacími a stravovacími službami, se službami tlumočníků, průvodců, hostesek, animátorů. 8
Během konání kongresu se konají doprovodné akce gastronomického charakteru (koktejl, raut, banket a další), setkání s představiteli společenského a politického života navštíveného místa nebo státu, odborné exkurze, prezentace. Zvláštní nabídku tvoří program pro osoby doprovázející účastníky kongresové akce tzv. lady program. Před-kongresový a po-kongresový program zahrnuje výlety a exkurze do blízkého a vzdálenějšího okolí. Z pohledu účastníka tak kongresové služby tvoří balíček jednotlivých služeb vzájemně spojených jako řetěz. Jde o služby, které předcházejí účasti na kongresu, služby související s pobytem v kongresovém místě a služby spojené se zpáteční cestou, návratem do místa trvalého bydliště účastníka. S ohledem na rozsah akce je nutná její dlouhodobá příprava, plánování, dostatek zkušeností a profesionální přístup.
4.4 Organizování kongresových akcí Kongresové akce mají předem stanovený odborný program s přesně specifikovaným cílem jednání, který je kombinován s doprovodnými akcemi. Odborný program zabezpečuje iniciátor (objednavatel) akce tj. odborná, vědecká nebo jiná instituce, společnost nebo firma, která kongresové služby zajišťuje od jednotlivých dodavatelů sama, častěji si je však objednává u profesionálního organizátora kongresových akcí, jimž může být cestovní kancelář, kongresový nebo seminární hotel a který má pro takové účely vytvořeny samostatné specializované kongresové útvary. Samostatně specializované firmy označené jako organizátor kongresů PCO (professional Congress Organizer), je profesionální organizování kongresových akcí od přípravné etapy až po ukončení. Součástí této služby je nabídnutí vhodného termínu konání akce, zajistit potřebnou propagaci akce, zpracovat časový harmonogram a sestavit vhodný a vyrovnaný rozpočet akce. Rozpočet a jeho plnění a nepřekročení je jedním z nejdůležitějších úkolů.
4.5 Služby incentivního cestovního ruchu. Pojem incentiva je odvozen od latinského incendere, což znamená zapálit, podnítit, nadchnout. Incentivní cestovní ruch je forma cestovního ruchu, jejímž cílem je stimulovat nebo motivovat zaměstnance, kteří se přičinili o obchodní úspěch podniku. Proto se pro něj používá i označení stimulační nebo motivační cestovní ruch. Účast na incentivním cestovním ruchu je odměnou, prémií pro vítěze interních soutěží, organizovaných zaměstnavatelskými podniky a firmami na dosažení vytýčených cílů. Účast na tomto druhu cestovního ruchu má vliv na zlepšení mezilidských vztahů v podniku a loajalitu zaměstnanců. Nejčastější formou incentivního cestovního ruchu je zájezd, nebo pobyt zaměstnanců organizace, který je placený organizací za odměnu v souvislosti s posilováním vztahů zaměstnanců k vlastní organizaci formou teambuildingové akce, prezentační akce, firemní oslavy a pracovních setkání s doprovodným programem. Incentivní cestovní ruch vyžaduje perfektní organizaci a obsluhovou náročnost programu, jehož součástí je obvykle i vzdělávací program v kombinaci se společensko-zábavními akcemi. Častými prvky programu jsou i netradiční sporty, hry a soutěže.
9
V zemích s rozvinutým cestovním ruchem existují tzv. incentive houses, které jsou zprostředkovateli mezi firmou, jež chce incentivní akci uskutečnit a cestovní kanceláří, která tuto formu cestovního ruchu zajišťuje.
4.6 Czech Convention Bureou Záměrem agentury Czech Convention Bureou, působící od 1. ledna 2009, je „účinná propagace ČR coby ideální destinace pro konference a incentivní akce doma i v zahraničí s cílem zvýšit počet takových akcí pořádaných v jednotlivých regionech“1. Agentura koordinuje činnosti zapojených regionálních agentur v ČR a napomáhá jejich vzdělávání, usiluje o vytvoření požadované úrovně služeb v regionech a napomáhá prezentaci jejich celkového produktu. V prosinci 2013 byly do projektu zapojeny regionální agentury: Carlsbad Convention Bureau, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, Destinační společnost Východní Čechy, Jihočeská centrála cestovního ruchu, North Bohemia Convention Bureau, North West Bohemia Convention Bureau, Pilsen Convention Bureau, Prague Convention Bureau a Moravian-Silesian Convention Bureau. Dle údajů agentury Prague Convention Bureau z roku 2012 účastník kongresového CR během svého pobytu utratí až třikrát více peněz než běžný turista, což je až 8 000 Kč denně2. Dle údajů Českého statistického úřadu3 se v roce 2012 se v České republice konalo 11 547 akcí kongresového CR (z toho v hlavním městě Praha 4 264 akcí), kterých se zúčastnilo 1 535 597 účastníků (z toho v hlavním městě Praha 671 812 účastníků). Z celkového počtu akcí konaných v ČR v roce 2012 se 6 067 akcí konalo v hotelech se čtyřmi hvězdičkami. Použité zdroje Czech Convention Bureou [online]. [vid. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.czechconvention.com. Český statistický úřad. Konference v hromadných ubytovacích zařízeních [online]. [vid. 201312-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. E15.cz. Kongresová turistika míří k rekordu navzdory řečem [online]. [vid. 2013-12-04]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/kongresova-turistika-miri-krekordu-navzdory-recem-o-krizi-907962. ORIEŠKA, J. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010. ISBN 978-80-85970-68-5. Doporučená literatura HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy (kap. 5). 1. vyd. Praha: Fortuna, 2011. ISBN 978-80-7373-107-6. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M. a VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi (kap. 13). 1. vyd. Praha: GRADA, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.
1
Czech Convention Bureou [online]. [vid. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.czechconvention.com.
2
E15.cz. Kongresová turistika míří k rekordu navzdory řečem [online]. [vid. 2013-12-04]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/kongresova-turistika-miri-k-rekordu-navzdory-recem-o-krizi907962. 3
Český statistický úřad. Konference v hromadných ubytovacích zařízeních [online]. ]. [vid. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr.
10
