PIVOVARY POTE 14 02 final oto:Pive4ko
6
2/17/11
4:09 PM
Stránka 6
PIVOVARY POTÉ
PIVOVARY POTE 14 02 final oto:Pive4ko
2/17/11
4:09 PM
Stránka 7
Co si představit pod tímto termínem? Jak hodnotit rozličné přestavby starých pivovarů k novému využití? Nejprve nutno zcela důrazně a s hlubokou poklonou poděkovat za záchranu každé industriální stavby. A teprve až poděkujeme, tak hodnoťme způsob a rozsah úprav. Jak je ale možné použít zcela atypické pivovarské technologické prostory k novým využitím? 1/ Těžko! 2/ Těžko! 3/ Těžko a nákladně! Pak se nedivme investorům, že mají své ekonomické zájmy. Ale my, my Češi v české kotlině, zde máme pořád ještě rozmanité industriální kulturní dědictví, na rozdíl od jiných zemí, a buďme proto na ně patřičně hrdí! Bojujme za ně! Ne rozbíjením výloh nadnárodních společností, ale poznáním. Jedině komplexní znalosti problematiky nás mohou posunout dál, mohou nám pomoci v záchraně starých pivovarů, mohou nás povznést. A to nejenom v rovině teoretické – architektonické, technologické, historické, ale hlavně v rovině praktické. Při průzkumu objektu samotného, kde genius loci může vnuknout mnohé myšlenky a nápady, jež u klávesnice nerostou. Pojďme uchopit industriál do svých rukou. Kdysi dávno někdo svérázný v reakci na bourání nějaké památkově chráněné stavby řekl: „A kdybychom nebourali a nestavěli nové stavby, tak tady budeme neustále smrdět v románských rotundách“. Taky názor. Ale dost filozofování, držme se při zemi… O názorech na konverze z pohledu architekta již bylo mnohé napsáno, diskuze byly, jsou a budou vášnivé, a není možné se nikdy dobrat objektivního hodnocení s jasně definovanou hodnotící škálou. Jak se ale dívat na fenomén konverzí starých pivovarů z pohledu pivovarského technologa? Technologa neposkvrněného moderními výrobními postupy, jež nepotřebují žádné tradiční atypické pivovarské prostory a stačí jim unifikovaná „kostka“ nerozpoznatelná od nákupního centra. Toť otázka doposud nevyslovená. Technologie výroby našeho národního moku jest staletí neměnná, středověkem svěcená a až v posledních desetiletích globalizačně tendenčně kamsi – doufejme, že ne do slepé uličky – uměle zblouděná. Pivovarské stavby jsou z architektonického hlediska typologicky čitelné od příjmu ječmene po výsledný produkt. Stejně tak, a především tak, jsou též jasně definované svým technologickým vybavením, které se ve stavbě zrcadlí a je na ní plně vázáno. A proto i pohled technologa na konverzi pivovaru je zcela zřejmý. Zachovat všechny zřetelné stopy po výrobě sladu či piva, zapojit je do nové funkce objektu, tak aby jejich místo nebylo pohoršující, což škodí významu celé stavby. Nicméně oživit budovu je jeden stupeň záchrany, ale zachovat v ní ještě nějaký kus technologie je úkol daleko složitější a většinou nerealizovatelný. Z mého pohledu
PIVOVARY POTÉ
je kupříkladu zcela ostudné zneužití unikátního datovaného žulového máčecího štoku v renesanční sladovně bítovského hradu k sídlu čarodějnic, či co to je, v rámci muzea strašidel. Prostě mě to jako technologa uráží a námitka, že je to konverze či záchrana, mě neuspokojuje. Při představě, že národní kulturní památka hrad Bítov své historicky nejvýnosnější hospodářské odvětví takto neuznává, jde technologovi mráz po zádech. Alespoň informace, že si v tomto případě děláme legraci, že o účelu stavby víme a uznáváme jej, mi prostě chybí. Vždyť bez užitků z práva várek by možná nebyl ani samotný hrad. Je to snad neznalost, či si jen nechceme přiznat, že se dříve pilo pivo jakožto jediný „zdravý“ nápoj? Převařený a překvašený. Je to snad chyba vzdělávacího systému, že se na základních školách setkáváme s Jakubem Krčínem pouze jako rybníkářem a ne jako
pivovarníkem, i když výnosy z pivních várek v naprosté většině případů tvořily největší zisky ze všech hospodářských činností? Kolik panských sídel či výstavných městských center by vůbec nebylo bez těchto peněz, kolik švejkovin a srandy by vůbec nevzniklo??? Shrnuto a sečteno: záchrana jakéhokoli kusu, otisku či náznaku pivovarské technologie je významná, velmi významná, určující a pro naše potomky vysvětlující. Doufejme, že nejenom virtuální realita bude provázet nové generace, ale zejména hmatatelné pozůstatky starých pivovárků jim připomenou um jejich dědů, který si na monitoru nikdy neosahají. Zachraňujme, zachraňujme, zachraňujme. Budoucí doba to jistě ocení. Politik střídá politika. Funkční období politiků jsou, zdá se, „válečná“ a developeři čují po místech pivovarů ke stavbě nadčasových, nadnárodních, multifunkčních velkoprojektů. Přemýšlejme, diskutujme, neunáhlujme se, a poučme se z historických chyb, však se neustále opakují.
P.S. Dva dny před odevzdáním této stati do tiskárny jsem navštívil bývalý pivovar v Chrudimi. Skvostná stavba se v posledních letech béře pomalu k zemi, leč objevil se „bilbord“ s názvem „Rekonstrukce objektu pivovaru na školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory“ – financováno za podpory EU. Miluji češtinu a její možnosti, viďte pane Hašku, co všechno však znamená termín rekonstrukce jsem, nikdy netušil. Až se naši pravnuci budou dle stavební dokumentace snažit nalézt v nově vzniklé eurokrabici barokní YTONGY, tak jim držím palce.
Milan Starec
7
PIVOVARY POTE 14 02 final oto:Pive4ko
2/17/11
4:09 PM
Stránka 8
2004
8
vizualizace
BRATRONICE (Strakonice), čp. 48
BROUMOV (Náchod), Klášterní 240
Pivovar statku hraběte Battaglia 49°21'58.44"N, 13°50'33.79"E autor: neupřesněno investor: neupřesněno realizace: od 2004
Měšťanský pivovar 50°35'14.20''N, 16°19'55.02''E autor: Alexandr Skalický / ASMM investor: Město Broumov projekt: 2008
Poblíž Blatné se nalézající ves byla koncem 16. století vlastnictvím rytíře Jana Horčice z Prostého, jenž zde, kromě panského sídla, vyzdvihl i pivovar stavěný také v renesančním slohu. Pivovar zanikl po třech stech letech činnosti a od té doby spíše chátral. Změna nastala v posledním období, kdy nový majitel zámeckého areálu přistoupil k obnově staveb a rekonstrukce se dočkává i starý pivovar, což se nedá jinak než s povděkem kvitovat.
Areál bývalého měšťanského pivovaru tvoří skupina staveb, které postupně chátrají, a počítá se s jejich snesením. Navržená víceúčelová budova „2100“ reaguje svým architektonickým výrazem na lokalitu, ležící na hranici mezi historickým středem města a městským parkem s bývalou klášterní zahradou. Východní část nového domu obsahuje sportovní halu, wellness a parkovací plochy, v západní části je hudební klub, společenský sál a restaurace. Obě části, mezi nimiž je nástupní terasa, mohou být provozovány samostatně. Podél ulice je navrženo průčelí tradičně omítnuté a porostlé různými druhy popínavých rostlin. Průčelí severní, západní a východní je obloženo reflexními skly, na fasádách domu se tak bude odrážet okolní park nebo průčelí kláštera. V pohledech z větší dálky bude nová stavba splývat se svým okolím. Jediné, co iluzi popření hmoty v území narušuje, jsou grafická označení jednotlivých provozů na průčelích domu. Projekt se v současné době přehodnocuje.
1986
2000
2005
2007
PIVOVARY POTÉ
PIVOVARY POTE 14 02 final oto:Pive4ko
2/17/11
4:09 PM
Stránka 9
2003
2009
CERHOVICE (Beroun), Mayerova 184
ČERNÁ HORA (Blansko), nám. U Pivovaru 3
Parostrojní pivovar František Mayer 49°50'52.30''N, 13°49'48.20''E autor: neupřesněno investor: Ceplast s.r.o. realizace: od 2001
Rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní 49°24'53.19"N, 16°34'53.67"E autor: HiProject s.r.o. investor: Pivovar Černá Hora a.s. realizace: od 2009
Pivovar poměrně krátké historie, ovšem vzniklý v městečku s pradávnou várečenskou tradicí a jako protiváha staršímu obecnímu pivovaru, od konce 19. století patřícímu sládkovské rodině Šillingerů. Nový cerhovický pivovar postavil původně šillingerovský sládek František Mayer a zprovoznil jej rokem 1899. Podnik, stále v rodinném souručenství, pracoval pouze necelé půlstoletí, za okupace byl pozastaven a po válce už zůstal neobnoven. Znárodnění podlehnuvší velkostatek, mezitím zanedbaný a stavebně poničený, získala mayerovská rodina v rámci nedávných restitucí nazpět a objekty někdejšího pivovaru uvedla do stavu když ne ideálního, tak určitě hodnotného. Pivovar dnes slouží potřebám firmy svých majitelů, jsou zde též byty.
Pivo se v Černé Hoře vařilo již roku 1530 (1298?), rozšíření pivovaru proběhlo roku 1680 a v letech 1871–1873 došlo k výstavbě pivovaru zcela nového. Starý byl adaptován na sladovnu (v provozu do roku 2003), nový pivovar se rozvinul do dnešních nadregionálních rozměrů díky panu Jiřímu Fuskovi. Po roce 2000 bylo otevřeno Centrum Sladovna s restaurací, fitcentrem, dvorem s divadelním pódiem a selským sezením (zřízeno za finanční spoluúčasti Evropské unie, programu SAPARD). Roku 2009 započala přestavba samotné budovy historické sladovny, kde měl vzniknout Hotel Sladovna, také za podpory dotací z Evropské unie, v roce 2010 ale pivovar se sladovnou změnily vlastníka, získala je pivovarnická skupina K Brewery. Přestavba sladovny je velmi drastická a na konci roku 2009 z ní zůstala jen suterénní humna (původní kamenná, a novější, z druhé poloviny 19. století, s litinovými sloupy v kombinaci s pruskými klenbami). Projekt zatím není dokončen.
po 1960
2005
PIVOVARY POTÉ
1984
2005
9
PIVOVARY POTE 14 02 final oto:Pive4ko
2/17/11
4:09 PM
Stránka 10
2002
10
2007
ČESKÝ BROD (Kolín), Tuchorazská 169, 1433
ČESKÝ KRUMLOV (Český Krumlov), Široká 70, 71
Pivovar právovárečného měšťanstva 50°04'10.56"N, 14°51'26.64"E autor: Jan Klinecký investor: Noveta s.r.o. realizace: od 1994
Měšťanský pivovar 48°48'38.39"N, 14°18'47.60"E autor: neupřesněno investor: neupřesněno realizace: 1992–1993
Když původní barokní pivovar stísněný v zástavbě českobrodského náměstí přestal vyhovovat trendům pivovarství druhé poloviny 19. století, postavili měšťané roku 1885 v půvabné lokalitě Pod skalou moderní pivovar s třiceti kvasnými káděmi, dvěma lednicemi a ležáckými sklepy. Ten se rychle rozvíjel až k výstavu přes 40 000 hektolitrů v roce 1911, kdy byly vystavěny nové velké sklepy, strojovna a čtyřnádobová varna firmy Novák & Jahn. Podnik po druhé světové válce ztratil odbytiště a do uzavření 31. 12. 1968 dodával již jen na Slovensko. Když zubožený pivovar dne 1. 12. 1994 zakoupila firma Noveta s.r.o. Šlo o to, zachránit před zřícením alespoň některé objekty, když z technologie už se nedochovalo vůbec nic. Po dokončení záchranných prací pivovar stále stojí a jsou v něm kanceláře, skladové prostory s papírem pro projektanty, elektromateriálem a dalšími komoditami. V lednu 2011 byly zahájeny stavební práce na adaptaci vnitřních prostor pro restauraci s minipivovarem a pro ubytování.
V minulosti zde pracovaly desítky pivovarů – měšťanských, klášterních i panských. Řada z nich byla opravena, nejvýrazněji ovšem původní měšťanský, založený při pravém vltavském břehu už roku 1578, i když plného zprovoznění se dočkal teprve v roce 1608. Renesanční pivovar zůstával po celou dobu svého trvání ve stínu nedalekého podniku krumlovské vrchnosti, nicméně ve druhé polovině 19. století byl rekonstruován, totéž se opakovalo i ve věku dvacátém. K zániku věkovitého podniku došlo po ukončení druhé světové války, zrušený pivovar dále sloužil komunálním potřebám. Po období neúdržby nastal obrat a počátkem nového tisíciletí jsou objekty postupně opravovány, mezinárodní iniciativou pod názvem Egon Schiele Art Centrum, podle rakouského moderního malíře Schieleho, jehož matka je zdejší rodačkou a za níž poněkud kontroverzní syn do Krumlova často zajížděl. Interiéry nyní slouží kulturním účelům, výstavám a podobně. V každém případě oživení.
kolem 1935
1985
1995
1989
PIVOVARY POTÉ
PIVOVARY POTE 14 02 final oto:Pive4ko
2/17/11
4:09 PM
Stránka 11
2010
2010
DALEŠICE (Třebíč), čp. 71 Pivovar Anton Dreher 49°07'51.16"N, 16°04'47.80"E autor: Petr Řehořka, Marek Tichý investor: Akciový pivovar Dalešice s.r.o. realizace: od 2001 Poloha pivovaru uprostřed malebného městečka ve svahu nad potokem je dána určujícím faktorem výroby piva v historii, jímž byla dostupnost vody a možnost postavení sklepů. Areál zde vznikal postupně, první rozvrh budov a sklepů v 16. a 17. století již vytvářel dnešní dvůr. Industriální doba vývoj pivovaru dokončila v osmdesátých letech 19. století, kdy budovy dostaly patro, půdorys se uzavřel, sklepy zvětšily, vznikly stodoly a bednárenský dvůr... Celek obklopuje pivovarská zahrada, která chrání nenápadný půvab místa. Pozdější úpravy už byly minimální, nepočítáme-li devastaci koncem 20. století. Architektura odpovídá historickým obdobím, v nichž docházelo k výstavbě či podstatným přestavbám. 17. století znamenalo masivní zdi a valené klenby s výsečemi v hlavní budově, kamenná ostění a kované mříže. 19. století se prezentuje krásnou industriální architekturou cihlového zdobeného zdiva, tvarem plackových kleneb ve sklepích a dvojicí typických 2001
PIVOVARY POTÉ
2001
komínů. První republika už jen utilitárními stavbami bednárny a různých přístavků. Také dnešní doba se vpisuje do dějin dalešického pivovaru. Současní majitelé z firmy Archatt Památky s.r.o. jsou přesvědčeni, že dobré období, které pivovar po letech zažívá, se na jeho vzhledu může a musí projevit. Proto jeho celková obnova, která pomalu po deseti letech končí, je vedena snahou o konzervaci všeho cenného starého a doplnění kvalitní soudobou architekturou. Není na překážku, když návštěvník při bližším pohledu rozezná, že některé budovy jsou nové, koneckonců i některé funkce areálu jsou zcela nové. Bylo by však pro firmu prohrou, kdyby vzala budovám a hlavně celku jejich ducha, závan slavných starých časů českého průmyslu známých z filmových Postřižin. Dle tohoto principu vestavěli a přistavěli hotel (50 lůžek), restauraci (80 míst), společenský sál (200 míst) a především nový pivovar, když původní byl přeměněn na muzeum, které ročně navštíví kolem 10 000 zájemců. Nyní dokončují ubytovnu pro zaměstnance, byt správce a kanceláře. Probíhá také kompletní přestavba technologie nového pivovaru za účelem zvýšení výstavu až na 20 000 hektolitrů.
2000
2000
11
