1

ZEMĚMĚŘIČSHÝ vĚsTníH Tímto číslem vstupuje Z. V. do ttináctého roěníku. Nepřetržité jeho vyeházení i v dobách válečných ukázalo, jakou potřebou jest vydávání časopisu geodetického rázu a že myšlenka Spolku čs. zeměměřičů, založiti odborný časopis, vznikla na pí'edpokladech velmi zdravých. Třeba jen, by kazdý zeměměřič kruk tento stále uvažoval, jej dle svých sil podporuval, neboť tvolí.Ule tělf\sO malé, kteréž musí tím jednotněji vystupovat. . Vzrůst odběratelů byl zvláště silný v letech 1919 a 1920. Od té doby každým rokem rozšiřuje se okruh čtenářstva, ale zdá se přes to, že jest řada zeměměřičů, kteří mezi odběratele jeho se nečítají. Není také počet nových absolventů z "kursu" značný, ale přes to je žádoucno, by všichni kolf'gové Z. V. předplatili, tedy i ti, kdož po léta si nepovšimli, že stavovská vpříslušnost je váže k odbíránijediného zeměměřičského sborníku v C. S. R. 'ryto liknavé kolegy zvláště rádi bychom čítali mezi své čtenáře a získati je není těžko, když každý z nás ve svém okolí bude na ně působiti. Mezi posluchači neroste v posledních letech úměrně počet odběratelů. Zeměměřiéské sekce móly by účinně zasit1mout a získat dorost pro odbírání časopisu. Nepatrn:': cena - daleko pod v)robní l1áklady ~~ umožňuje každému posluchači, by časolH::) odbíral, četl a tím získával znalost okruhu, do něhož dhve či později hodlá vstoupiti co rovnocenný činitel, orientovaný dobře o snažení stavovském. Co se týěe pí'ispěvků, tane nám stále na mysli, že práce všech zeměměřičských kategorií skytly",by materiál ještě bohatější, jen kdyby větší procento z nás otevřeněji troufaJo si podati své zkušenosti odborné a odvážn~ji uchopilo se péra a vyjádřilo návrhy, přání a bolesti ve stavovském časopisu. Co zajímavých otázek vzniklo nově na př. prováděním pozemkové reformy, co vzácného materiálu podává akce delilllitační a měření na Slovensku! Leckterá upozornění a výzvy v časopise prošly bez ohlasu, ač je jisto, žl náměty v něm naznačené zajímají kolegy, že ve spolcích jsou projednávány a v přátelských rozhovorech diskutovány. Naproti tomu příjemným je vzpomenouti, že kolegové hojně pozornosti věnovali nové rubrice matematicko-geodetických úloh, Po stránce formální nepřipravuje Z. V. novostí. Administrace však volá všechny koleg-y po p 1n ě n í čI e n s k Ý C 11 P o v i n n o stí ť i n a n ční hor á.z u a žádá včasné oznamování změněných adres .•J ejí

1925/1

funkce - málo záviděníhodná v našich mal)~ch poměrech - bude tím usnadněna a včasné dodávání ěasopisu pak uspokojí předplatitele. Počínáme ročník nov)' v přesvědčení, že dostane se Z. V. podpory, již potřebuje, aby nadále prokázal, že čs. zem ě měř i č tvoří na základech vědy, že praxi svoji obrací k hospodářské posile státního celku a že svoji stavovskou čin n o s t v tom s mys I u z a ř i z lI.i e.

Manifestační 11šech čs. zeměměřičů

schůze 11záležitosti

studijnÍ reformy bude uspořádána dne 8. února 1925 v Hrně. Hlizši přinese Z. V. v čis. 2. Kolegové. zařid'te se tak, abyste se dostavili co nejčetněji.

Jeffcottův autoredukční

tameometr.

Dr .• J. Ryšavý.

Snaha iletřiti lidskou praci a časem dochází výrazu u velmi četn)'ch konstrukcí moderních strojů měřických. Jsou to zejména stroje tacheometrické, jimž po této stdnce byla věnována konstruktéry velká pozorn;JsG. Každému je zajisté dobře známo, jak pracné jsou výpočty red ukční, jež tvoří nepříjemný doplněk měřické práce s obyč~inýru tacheometrem nitkovým. Redukční výpočty - i když jsou zmechanisovúlJY a provádějí se tabulkami nebo mechanickými a grafickými pomůdmmi - vyžadují mnoho času a unavují, což tím nepříjemněji pociťuje inženýr, který musí propočítávati zápisník s několika sty zaměřených bodů po ukon(~eni denní práce v poli a opakovati tento výkon den po dni. Jak cennou ukáže se sebe menší úspora not črrse získaná při výpočtu apo připadě i zaměření jednoho bodu, uvážíme-li. >Itl některý projekt vyžaduje zaměřiti třeba mnoho tisíc b01l1! Prof. J effcott počítá, že při 40.000 bodech značí zisk jedné minuty témiSř půlldou prAci jednoho počtáře. 'ro jest ovšem veLni džný důvod pro to, aby hledána byla taková konstrukce taclleometru, která by dávala vzdálenost vodorovnou a vý;;kový rozdíl přímo, bez jakýchkoli složitých počtů; z toho by vypl.>'~val ještě daI;:;í prospěch, >le odpadly by chyby, jichž nelze se ,do~ř~ vyvarovati v dlouh) trvajíclch li unavujících výpočtech reaukel1lch. Inž. Por r o, který má ne.ivět~í zAsluhu o vznik taclleometrické methody Jllěřické, pJkusil se sám o J:'e.3eni této otázky, s nevelkým však zdarelll; od té doby byla konstruována J:'ada více méně zdařil):eh strojů, u kterých yýpMty r3dukění blHf vůbec neb z valné

1925/2

~ásti odpadly a které redukci prováděly do různé míry samočinně. Jsou to tacheometry známé pode jménem a u t or e d u k ční. V našich odborných časopisech byly nejvýznačnější konstrukce toho druhu popsány 1). V Anglii vznikl za války nový autoredukční tacheometr konstruovaný prof. Je ffco t tem 2). Problém autoredukce je vyřešen tímto strojem úplně, to jest nejen pro vzdálenosti vodorovné, ale i pro výškové rozdily, čehož ovšem nebylo dosaženo u většiny starších strojů autoredukčních (na pf. u stroje Sanguetova a jin}'ch v}'počet výškového rozdilu vyžaduje násobení dvou čísel, obecně trojciferných). Základní myšlenka Jeffcottova tacheometru však ni~terak není nová; podobným způsobem řešil problém autoredukce na příklad H a m m e r, ovšem s tím rozdilem, že použil optických pomůcek 3), kdežto Jeffcott volil způsob mechanický. Abychom postihli myšlenku autoredukce u stroje Jeffcotto,a, povšimněme si základních rovnic redukčních 4) D = H. cos') ===( ~ cos Z

2 8)

8

V = kl.

1/2 sin 2 8 = (~ .1/2 sin 28) Z,

podle nichž počítáme vodorovnou ,zdálenost D a výškový rozdíl V, a které platí za předpokladu, že lať byla držena svisle a že dalekohled jest analaktický (c = Q). V rovnicích značí: f ohniskovoú vzdálenost objektivu, Y skutečnou velikost obrazu (vzdálenost vodorovných nití neb jiných značek odečítacích), 1 délku úseku laťového,8uliel sktolÍu dalekohledu. Výpočet veličin D a H bude tehdy jednoduchý, bude-li možno věc zaříditi tak, aby výrazy v závorkách byly jednoduchými čísly, nechť sklon dalekohledu -
f

.

- cos2 8 == 100, 1.1/2 sin 28 = 10 Yl Y2 (stanovení obou hodnot dlužno od sebe oddělit a voliti dvě délky Dbrazové Yl a Y2)' Potom však bude: D = 100Z1

V=

l0Z2

nebo obecně: D = k1 Zl Jí = "'2Z2' Jeffcott volil pro konstanty k1 a k2 čísla - jak známo - 100 a 20. Mají-li výrazy

f.

Yl

cos2 8 a

t. Y2

1/2

sin 28 zůstati konstantními

Zeměměřičský Věstník, 1913, str. 65. (Bala-Kern, Despiau). Technický Obzor, 1919. str. 258. (Sanguet, Charnot, Blanc). 2) A. Direct-Reading Tacheometor by H. H. Je f f co t t, Dublin 1923, Reprinted from Report of C. K-XLI, 1915. :1) F. N ovotný, Geodesie nižší, III. díl, 1912. str. 3'>0. Na podobném podkladě j,Ol konstruovány též některé italské stroje (Nasso, Reina). 4) Je ff co t t vycházel z rovnic pře~nějších, neboť v rovnicích hořejších nebyla přesně provedena redukce svislého úsekulatovébo l nlL úsek .kolmý k optické ose dalekohledu, tato okolnost však pro vlastní lívahn je bez významu. J)

1925/3

pro l'l!zné hodnoty úhlu 8, musí v stejném poměru, v jakém na př. kles~í eos"8, kle.mtí také Yl' a v jakém stoupá sin28, stoupati také Yg. To však znamená, že vzdálenost odečítacích značek, vymezujících velikost obrazu, musí být proměnlivá. Hammel' dosáhl této proměnlivosti známým diagramem, jehož obraz převádí se do zorného pole okuláru optickými pomůckami. Jefi'cott volil způsob m ech a nic k ý: V rovině obrazu umístil tři značky odečítací - ostře zahrocené jehly z iridiované platiny (obr. 2 a.), z nichž jedna Zo vose kolimační je pevná, druhé dvě Zl' Z2 jsou pohyblivé. Tyto dvě značky jsou připojeny k pákám Pl P2, jichž ramena na druhém konci přecházejí v ostré hroty, které dotlačovány jsou zpružinou Jí k povrchu palečných kotoučů 1(1' 1(2' nechť dalekohled d je skloněn jakkoliv. Povrch kotoučů je v části, kde doléOhr. 1. hají hroty, přesně vybroušen podle křivky vypočtené tak, aby vzdálenost značek ;2'1 - Zo = lIJ (po příp. z:J - Zu == Y2) měnila se s úhlem sklonu 8 a nabývala hodnot

Obr. 2.

Yl=

f 100'

cos ~8

pO

f P ř'Ip. Y2= 10'

1/2 sm .

2 8.

Kotouče, zhotovené z nerezavějící slitiny, jakož i celé pákové ústrojí jest U~Ilístěno po levé straně dalekohledu (obr. 1.) a chrá-

1925/4

něno pouzdrem P před poškozením; poloha kotoučů je nezávislá na pohybech dalekohledu. lze však opravovati ji jemným šroubem h. ukáže-li se potřeba (zařízení toto je podobné zařízení užívanému k pootočení ramene indexového a úpravě libely indexové na výškových kruzích univers. strojů). Odečteme-li na lati, postavené svisle na nějakém bodu, polohu všech tři značek zo, Zl' Z2 označme čtení příslušná Zo (volí se na př. 2-()()() mj, Zl' Z2 - určíme snadně oba úseky laťové II a l2 II == Zl -

Zo

12 = Z2 -

Ztl

a vypočteme vzdálenost vodorovnou i výšku bodu 20 nad nebo pod horizontem stroje D = HlO II JI = 10 l2' Pohyblivou značku zljlllenujeme značkou vzdálenostní, Z2 pak značkou výškovou. Značky ZlOZ2 pohybuji se v kruhové dráze a vybočí ovšem z roviny obrazu. Vybočení je však tak nepatrné, že odečítání na lati se tím nijak nestíží; ostatně nebylo by nesnadným učiniti je posuvnj'mi v rovině obrazové. Horní i dolní část zorného pole dalekohledu je zakryta a strojem možno praeovati jen nejvýše do sklonu+- HOo, při tom však nic nepřekáží prokládání dalekohledu. (Pokmčování.)

Kong~es Meziná~odní unie geodetické a geofysikální v Madddě ~. 1924. Mlljor Dr, L B elle~.

Kongres tento byl kongresem druhým od založení U nie; první odbýval se v Rímě r. 1'9221 zároveň s kongresem Mezinárodní unie astronomické. Sje:z;dy těchto unií mají se odbývati každá tl-i léta. Poněvadž však se seznalo v Rímě1 že nedostává se dosti času k projednávání některých společných otázek obou unií (na pf'. variace šířek, stanovení základních rozdílů zeměp. délek a pod')l jestliž,e obě unie současně zas'~dají1 bylo rozhodnuto, aby II. sjezd unie geodetické a geofysikální odbýval se Za 2 léta v MadricLě a sjezd unie astronomické r. 1'926 v Cambridgi. Tím jest pro budoucnost dána mož'oost1 aby při řešení specielních otázek mohli se něktúí geodei užitečné zúč,astniti kongresů astronomický'ch. a naopak astronomové kongresů geodetických. Kongres madridský byl velmi četně navštíven a zúčastnili se ho zástupci následujících států: Argentiny, Australie, Holandska, Halie1 Indie, Japonska1 K~nadY1 Mexika. Norska1 Polska. Portugalska1 Řecka1 Spojených států severoam~rickýcb1 Království S. H. S., Siamu1 Spanělska, Svéds\a1 S ,)'ca r a Venezuely. Zástupci Oeskoslovenska na sjezdu byli: Dr. Nušl, p:of.Dr. Pantoflíček, Hanzlík1 Salamon, Dr. Smetana z min. veř. prací a major Dr. Beneš. Předsedou čs. delegac~ zvolen Dr. Nu~l. Geodetická sekce unie zasedala již oJ. 24. zá"í, t) jes: od 24. do 25. Bureau sekce; sekce "ama pak počínaje dne.TI 2':i. zU-:.

1925/5

Tím bylo získáno dostatečně čaE.u k projednání velmi bohatého programu geodet. sekce; zasedání o&:atních sekcí a pLnámí f:hromáždění unie počala teprve začátkem 1'íjna. Pl·j prvních zasedáních geodet. sekce projednány nejprve otázky vrázu ,organi~:?níh~; v stanoveno, ~e jednička, vPH~pěv~~ pro kazdy stat obna81 rocn:J 2600 franku na Has s~at Pflpadají tři jedničky --, projednávána otázka organi&ace sekretariá tu geodet. sekce, učiněny disposice o vydá vání Bulletinu géodésique aComptes rendus sjezdových a pod, Xa zasedáníC'h dalších podávali zástupci jednotlivých států ZpLVU o vykonaných geodetických pracích na území svého státu, které jsou rázu mezinárodního. Takováto zpráva ústní př2dstavovala obyčejně krátké resumé zprávy tis:.ěné, jež pro sj2zd byla předem připravena a členům sjezdu rozdávána. Zprávu za (:e,kosloi'en sko pi'ednesl pisatel těchto řádků. Současn·] před a po zasedání&ekce a v přes ávkách zasedaly četné komise, jichž úkolem bylo projednávati různé ott~Zky specielní a připraviti příslušné re&oluce ke schv~Lmí. Zmiňuji se pouze o některých komisích, majících vztah k.e geodesii. Komise pro zavedení v&oob2cné mezinárcdní projekce, do níž zvolen prof. Dr. Pantoflíček, nedocpěh v Madridě k nějakému konečnému rozhodnutí a otázka odkázáll'1 k da'~ímu studiu. Do komise pro stanovení základních rozdílů zeměp. délek zvolen Dr. Nušl. Také tato komise nedospěla k ti mu) aby moU již nyní býti ustanoven pevný program pro stanovení zikl. rozdílů zerněp. délek mezi aspoň třemi body na zeměkouli, vzdálených od sebe v zerněp. délce o 1200, poněvadž jest nutno ještě studovati původ různých systematických chyb, které se shledávají při určování a srovnávání času různým· typy stroiů a různými metodami. Nicmén·J ,Francie jest odhodlána p::>dniknouti do příštího kongresu sama praktický pokus k určení t,ěchto tří základních rozdílů 'délkových. K tomu účelu bude též vyzkoušen circumzenital Nusl-Fr:čúv na pařížské hvězdám':. Do komise pro mezinárodní organisaci prací geodetických (réglementation internacionale des travaux géodésique) byl zy;)len pisatel těchto l'ádků. KomisR tato seznala, že jest nutno sebrati všeobecná, pravidla tmetody, přesnos~ měření, stroje) t,<.kající se prací geodetických, a odporučiti jich' u~ívání 'geodetickým organisacím. Komise navrhuje, aby jednotlivé otázky st\:dovali stálí zpravodajové, ktefoí jsou již u,tanoveni k tomu, aby podávali před kongresem úhrnnou zprávu o činnosti v jed,notlivých oborech prací geodetických'. Z dalších komisí jest důležitou pro nli,g komise pro mcrení PQledn;íkového oblouku od Sev. Ledového moře až k Egyptu, pon€md7. pl"Íslušný řetě:ooc trqjúhelníkovy prochází též územím: na,ši republiky. Státy jimi~ řetězec troúlíelníkový má probíhati jsou: Norsko, Svédsko, :Finsko, státy Baltické, Bolsko, Oeskos~ovem,ko, Rumunsko, králoystv.i S. H. S., :Recko a Egypt, Oleny této komise jsou za: Norsko: Klingenberg,

1925/6

8védsko; Rosén, Polsko: Niedzielski a budoucIIě člen jmenovany "Nár. komi· tétem geodetickým, L:eskoslovensko: Beneš zároveú tajemník komise, Království S. H. S.: Boškovič - zároveň pí'edseda 'komisJ, Recko: L,ampadarios, Egypt: "\Vade zároveň místopí'edseda ko mise. Úkolem této komise jest docíliti jednotného prová.děni prací sem spadajících, tedy zejména docíliti ďohody o průb3huřetzct' trojúhelníkú jednotlivými s,áty, stanoviti pravidla pí'esnosti mel'ení, počet základen, jež třeba měřiti, vzájemná navázání trio angulaqÍ a ,nivelací, měí'ení astronomická, gr,av~t'lčfn; a pod. Kr. lil této všeohecné komise ma) býti utvo~'eny v jednotlivých 50Usedních státech podkomise, jež v detailech ~'e dohadují o pradch pouze vždy na dva sousední státy se vztahující. Oleny těchto podkomisí jsou eo ip8očlenové všeobecné permanentní komise -- vždy dvou a dvou sousedních s'átů a k.orně toho po jednom členu dotyčného státu, kteréhož člena volí Geodetická komise, jestliže v tomto státě existuje, nebo jiná v.ědecká korporace (akademie véd a port). Z ostatního velice bohatého programu sjezdového uvádím obMrněji otázku zavedení jednotného m"zlnár~dníhf) ellif'so:du. Na základě usnesení plenárniho shromáždění uJie v Římě r. 1922 bylo uloženo tak. zv. exekutivnímu komitétu geodetické sekce studovati otázku_ zavedení jednotného ellipsoidu pro vše~ chny státy jednoho každého kontinentu, a odporučiti k tomu cíli phslušné ellipsoidy. Po provedení p:'íslušné ankety rozholl se komitét odporučiti Jediný ellipi:o:d mezinárodní, co ~ odůvodnil následující re80lucí (pod.áno ve zkráceném zd;1]); 1. Ellipsid H.ayfordův, jak určen jím r. 1909, znázorňuje ne)épe rozměry země. Parametry tohoto ellipsoidu mají 4krát větší váhu parametrů ellipsoidů ostatních. Zploště,ní jeho 1: 297·0 0·5 liší se od zploštění urČ'eného Helmertem z měření gravitačních 1: 296.7 0.4 jen v mezích stl'edních chyh. 2. Nelze odporučovati ellipsoid Besselův nebo Clarkeův, které byly 8~anoveny na základč měí'ení starých, málo četných, a u nichž o::lchylky tížnice byly vzaty do počtu jako chyby náhodné. Tat<'J poslední okolnost je jednou z příčin rozdílu velkých poloos ellipsoidů Hayfordova 6,3~8.388 m, Besselova 6,377.397 rn, Clal'keova z ro~ ku 1866 - 6,378.206 ma Clarkeova z r. 1880 - 6,378.249 rn. 3. Odporučuje lse proto ellipsoid Hayťordův následujících r jzměrů: velká poloosa 6,37KHt!8 + LB 1Jt sploštěni 1 : ~67'0:-t 0'5. Neodporučuje se v&ak zaokrouhlovati nějak 11to čhla, poněvadž potom neznáme jejich původ a sťí'ední chyby .. Jak známo, zploštění 1: 297·0 bylo zavedeno již pro účely astronomickp, ačkoli při tom současně za velkou poloosu vzato 'číslo 6,3.8.200 rn, číslo zřejmě malé. - li tomu poznamenává dále resoluce komitétu, že nejedná. se pŤi zavedení jednotného internacionálního ellipsoidu, aby s+áty, jejichž triangulace hyly již provedeny, neb jejichž výpočty

±

±

1925/7

příliš pokročily, přepočítaly ,svá měření na nový ellipsoid., Mohou-li tak učiniti bez nesnází, bude to výlodné, ale ner.l možno konati nějakého nátlaku. Mezinárodní ellipsoid má býti zejména zaveden: a) V zemích, které teprve započaly s pracemi geodetick,ými, pro započaté a budoucí triangulace. b) V zemích1 kde triangulace již, provedeny, ale kds 'S3 je:lná o jejich revisi. c) Jedná-li se o výpočet odchylek tížnice vzhledem k určitému ellipsoidu. Diskuse, která .0 této otázce vznikla v Madrid,ě, ukázala značnou nejednotnost v názorech, a při hlasování o tom, má-li býti zaveden ellipsoid s rozměry podle Hayforda, nebo s rJZměryzaokrouhlenými (což by mohlo vyhov,ěti jaksi tím, že by bylo respektováno všech států nezavedením některého národního ellipsoidu), bylo 1'9 hlasů pro ellipsoid IIayforda a 17 pro ellipsoid s rozměry zaokrouhlenými. Bylo též zřejmo, že Angličané nejraCLěji by p<mechali ellipsoid Ch,rkeův z r. 1830, a že zejména asi od nich třeba 'čekati tuhou oposici pro zavedeni ellipsoidu Hayforda. Otázku zavedení jednotného mezinárodního ellipsoidu možno proto považovati dosud za otevřenou. Fříští sjezd Mezin. uniegeod. ageofysikální bude sie konati. r. 1'927 v Praze. Návrh na konání sjezdu v Praze, jakož i pozvání. učinBné jménem českosl. delegace dr. Nušlem, po předchozím schválení kompetentních úř.adú naší republiky, bylo jednohlasně přijato v plenární závěrečné schůzi sjezdové dne 8. října. KrOill'3 pozvání s naši strany učiněného, byb, pozvána unie n,a pťíští kongres, též od mstupců Polska do Varšavy, 8védska do 8tokholmu a Portugalska do Lisabonu. Pozvání tato nemohlia ovšem býti přijata vynovéuím pozvání Oeskoslovenska. Přijali jsme tím dosti těžký úkol, abychom sjezd náležitě připravili a se důstojně representovali. Možno říci, že v tomto ohledu sotva bude možno předstihnouti 8panolsko, jehož vláda poskytla na sjezd v Madridě200.000 peset (asi 900.000 Kč), při čemž přípravný komitét ~paněhký ukázal b8zvadnou organisaci.

Situační plán ~ozdělovací. Prof. Ing. Jos. Pe tří k.

,,8

Při provád<ění pozemkové reformy shledáváme s některými často flcop:dnljíuíllli 7.jevy. 1, .teré je doporučitelno veřejně probrati, aby mohlo býti v obdobn)'ch případechjednotn::í postupováno, nebo aby vyvoláno bylo }ednotné rešenÍ. Taková jednotná l'ešení usnadní práci nejen technikůITl1 nýbrž i soudům a ostatním ú!·adům. " Dostávám zprávy o rozmanitých phpadech a se svolením dotazovatelů uvedu některé II; zajímavější ~Ii. "Pi"i vytyčovánípříd,ělů pozemkové reformy v kat. obci Ba.lkov,(j Lhotě, pro dvůr Vejrec, zjišt3no,ž,e zobrazení ípoz. parc. č. 248 v map3 katastr.ální jest rozdílné od. skutečného stavu venku v pr·írod,ě. 'Dále západní hranice p. p. č. 248 je současně hranicí obce Balkovy Lhoty a obce MezÍ'Íče. Z'lffi'3řil jS3m skutečný' stav. Pamětníci a držitelé v Dbc.i Mezřičipodepsali

1925/8

prohlá:&ení, že užívají od nepaměti pozemky své v tomto stavu. Dotazem u evidence katastru zjištěno, že tam není záznamů ani o změně hranic obce, ani o druhé hranici. Poněvadž t:'eba vypracovati pfíd"31ové elabotáty a z ploch předávaných stanoviti ceny příd,ělů, žádám o radu, jak rozřešiti tento úkol a co m/i udělati evidence katastru daně pozemkové." (Viz obrazec.)

Pozemková reforma zasahuje do. ob~lí, v nichž obchod pozemkovy nebyl, kdesousedéžili mimo obvod ruchu ojcho1ního, a kde ohlašování změn se nevžilo, tl'eb.1 že se rozm:tnit~ úpravy držby mezi sousedy prováděly. 1. Případ provede se dle min. nař. ze dne 7. července 1830. ř. z. č. 149. odst. II" 5. Je 'tu neshoda stavu venku v přírod,ě se zakreslením na map.ě. Zjištěné, skutečné hranice zakreslí se. do plánu (obvykle modrou barvou v obr. čárka tečka) a, nesprávná hranice se touŽte oorvou přetrhne. Modré č.á~'yhraniční upozorňují ev'idénci katastru a ,soud knihovní na nutné opravy. v kresh:3 mapy. Ůef'Venéhranice značí nové,: dělením pozemku povstalé hranice Ev obr. silné čáry). , ' ·2. Dílee vzniklé opravOu chybné kresby (modí'e omezené) nesmí se označovati parcelními čísly dle naÍ'. min. 'spravedl-

1925/9

nosti ze dne 26. dubna 1892 a výnosu' min. financí ze dne 26. dubna 1892, Č. 14.897. Dílečky tyto možno označiti písmenami a připojiti k nim plošné výměry. 3. Majitel pozemkové parcely č. 248 musí pak prokázati své právo vla~tniok'é na tyto ~ástice, a to na částí z poz. parc. Č. 247 v .'kat. obci Balkově Lhotě a na části poz. parcel č. 1005, 1007, 1008/3 v kat. obci Mezř.íči. Tím byla by práce civilního geometra ukončena, ostatní bylo by provésti právníkům, soudu a evidenci. Cástice poz. parc. 247 lesa, mohly by býti jako lesní parcely ponechány, pokud mají minimální výměry, nebo mohly by býti přem3něny v pole podle zásad zák. le&ního z 3. prosince 1852, 1'. z. Č. 250. 4. Pokud se týká dalšího l-ízení, můŽJebj ti provedena oprava hranice mezi poz. parc. č. 247 a 248 na základě plánu civilního zeměměřiče soudem knihovním tak, že E>oudvyslechne strany, evidenčního úředníka a vydá usnesení, aby opravena t>yla hranice dle § .10 naf. :z 11. června 1883, ř. z. Č. 91, v operátu katastráln.ím. 5. Na západní straně je parcel ní hranice souč'Rsně hranicí obce katastrální a tu byl by postup asi následující: a) Bylo by třeba porovnati hranici v operátu evidenčním s hranicí v původní mapě v archivu katastrálním. b) Vypočísti plochu v původní mapě. c) Porovnati průběh západní hranice poz. parc. č. 248 s popisem hranic obou obcí Mezhče a Balkovy Lhoty. d) Takto mohli bychom siopatí'iti názor, jde-li 'o chybu v kresbě. anebo zda bylo provedeno vyrovnání hranice, které nebylo ohlášeno evidenci katastru. e) Majitelé pozemků poz. parc. č. 1005, 1007, 10{J8/3 v' kat. obci Meúíči a poz. parc. č. 24&. v kat. obci Balkov,ě Lhot'a prohlásí, že přímá hranice je jimi již po 40 le~ uznávána. f) Obě obecní zastupitelstva usnesou se na prohlášení, že přímá hranice je již. 40 roků jako přímá uznávána. Projednání tohoto' prohlášení musí býti vý.I'>loVIlJě ,na, pořadu jednání 'obecního zastupitelstva uvedeno. \ ' g) Na, základě t.ěchto dokladů buoe možno zakročiti o změnu hranice mezi obcemi MezNč a Balkovo~ Lhotou. Práoe v hodu 4. a 5. uvedené nemůže \civilnízeměměl-ič p~ovád,ěY, poněvadž nemá k nim zmocnění Státního pozemkoveho umdu.

měfičskýcb věží trigonometrické sítě p~vníbo a d~ubébo řádu. Ing. V. Kolomazník,

vrch. měř. komisař triangulační kanceláře ministerstm financí v Praze.

Trigonometrické sítě, prvního a druMho I'ádu vyznačují se soustavou jednoduchých trojúhelníků, bez, křižujících se stran. Snaž,íme se docíliti trojúhelníků rovnostranných, s úhly kolem 60°, pfi délkách jednotliv)'ch stran 20 až 25 'až 30 km.

1925/10

Pro poměry terénní v Oechách, na, Moravě a částečně na Slovensku, jest řešení dle uvedených z.'\sad velmi nesnadn~ jednak pro značně členěný terén, ale hlavně proto, že na výšinách a horských pásech máme vysoké, krásně pěstěné lesy, které ve v,ětšině pl-ípadů rozhled ze země znemožňují. Další pl'ck,ážkou bývá seskupení jednotlivých pásem vrchů a při délkách stran 20 až 30 km již citelně nepříznivě spolupůSClbí zakřivení zemské. Také náklad na triangulační práce přichází v úvahu. Nejedná-li se o přímou závadu v terénu, překonáváme naskytující se překážky výstavbou měřičských věží prakticky do výše 30 metrů stanoviska ~troje. Vyšší stavby jsou již poméSrně velmi nákladné a také kladou mimořádné požadiavky na pro vedení; také materiál nebývá vžidy po ruce. Obecně budou takové věže konstrukce dřevěné, které zařizujeme jen na krátký 'čas, asi na 2 "až, 3 roky; ;,tavebn!S a s estetického ~t.anoviska nečiníme na niS obzvláštních nároků, snažíme se je p%taviti co možnA pevné a 'tuhé a také s nejmenším nákladem. V literatuře samotné najdeme málo phkladů detailně popsaných a vyobrazených měhčských v,ěž,í, ne mluvě již o prokreslených plánech. Také možnost viděti hotové věže je&t velmi nepatrná. neboť jsou to stavby poměrně 'l-ídce prováděné a ve většině pHpadů jsou na místech velmi odlehlých. Obrázky v učebnic,ích, ohyčejn:'5 druhotné kopie fotografií, jsou velmi nezí'etelné a nemohou staviteli-začátleníkovi poskyt, nouti dobré vodítko pro zamý'šlenou stavbu. V knize: Jordan, Randlmch der Vermessungskunde. díl II., strana 30J, .~ 76, jest snímek v.e,ž,e stavěné trigonometrem Ottem, vedle pak je re· produkce fotografie velmi vysoké v.eže, stav.ené pruskými vojáky. Z obou obrázků patrno, že stavitelé snažili se dosíci tuhosti stavby mohutnou konstrukcí a pí'edimen~ováním profilů. A pr-ece čteme v pojednání, že na těchto anebo podobných' věžích byly pozorovány různé závady pH měření. Úspěch byl jen zajištěn pí-i podmračném počasí, kdy' střední&loup nebyl osv,ětlovánslunečními paprsky a jen píi mírném v,ě,tru se cb~ervace dařila Jsou také udáhyč,íselné hodnoty otáčení E-esloupu co do směru, velikosti a denní doby. ' Rada praktiků-následovníků vyhýbala se proto v sítích soustavně vysokým E-tavbám. Raději volili visury, méně 'Pro siť příhodné. pomáhali si vykácením lesních prů&eků, zbavovali vrcholy kopců porostů, anebo raději celou síť změnili.OaE-to observovali body až 200 metrů excentricky ze zeIri,ě a na bodě postavili centricky vysokou tyč, kterou protínáním vpřed zaměřovali a observace na excentrech zase centrovali na body; neměli prostě důvěry ve výsledky docílené na vyšších středních: sloupech. Také nákladnost těchto ;,taveb, fysická námaha a nedostatek OSOhIÚodvahy mnohého zradila. Po zku~enostech v posledních letech je prokázáno, Žie rychlé a ekonomické vyvinutí sítě (při centrických observacích) jest jen možné při použití měř. v.eže do 30 metrů výšky středního

1925/11

sloupu. respektivestano\Tiska theodolitu. Oím delší strany trojúhelníků v síti, tím v,ětší pQčet věží a jich výška průměrná. Observacc na nyněj'ších věžích, pŤi kterých zmíněné závady podařilo se plně odstraniti, j&OUjakostí dokonce lepší než výsledky docíIené při postavenI &troje na stativu s 'obcházením PQ pevné zemi. Závady odstraněny vhodnou volbou slabšího ,&tavebního materiálu systematicky zpracovaného a konstrukcí staticky správně !·ešenou. jak v,ěže samotné, tak i 'středního sloupu, a jeho hlavních vzpěr. Popis

méřičských

věží.

Méřičská v,ěž skládá 00 ze dvou konstrukcí úplně samostatných, ničím a nikde na sobě nezávislých. První konstrukce, v,ež sama, slouží pro výstup, zařízení pracovní podlahy kol vrcholu konstrukce druh';, středního sloupu a, stanoviska theodolitu, a končí stI'echou opatřen~JU na vrcholu černým hranolem, který slouží k pointování z 'bQdů sousedních. Druhá konstrukce jest ve zv'ět~eném měHtku vlastně jen stativ stroje. Staví se teprve až, konstrukce první,věž, je až pod střechu úplně hotova. ,Skládá se z vlastního středního sloupu, který jest vzepřen čtyřmi vzp~rami hlavními, probíhajícími od vrcholu středního sloupu ve značném sklonu šikmo do země; vše je spojeno v,ěnci, kl-iži, kleštinamiv jeden pevný eelek. Tato konstrukce musí bezvadně pronikat v,ěží. nesmí ani při největším větru některá částice se próbýbati, anebo dokonce na jinou naráž,eti. Žádáme-li na první konstrukci pevnost, musí konstrukce středního &loupu býti nejen pevná, nýbrž i tuhá. Nesmí za žádných okolností i';e kroutiti ani při přímém ozáření slunečními paprsky. V,ěŽie(konstrukce první) rozeznáváme dle tvaru dvojí: 1. p r· í mé, to jest takové, které výškou půdorys nezrněni; mají sloupy svislé, jednotlivá patra stejně vysoká, v6nce, kříŽie, polstlářc a žebříky stejně dlouhé; celkový tvar jest hranol čtyřhoký. Rozhledny trojboké se neosv,ědčily, neto! VYE azují poměrně malou bezpečnost proti překocení větrem i při silném materiálu: 2. k o nic k.8, jsou tvaru kOlllGlého jehlanu, začínají při zemi půdorysem značně větším než jest půdorys jejich pod střechou. Oblíbené jest zúž,ování věže v poměru 1 :10, poněvadž výpočet v,ěncu je velmi snadný. Na 10 metrů výšky zúží Re věž o 1 llletr. Etage výškou v<šže se zkracují. ' Budiž nyní poukázáno na jednotlivé výhody obou typů. V,ěž pf,i m á vyznačuje se velikou jednoduchostí a pravidelností. Sloupy svisM se lépe staví a také lehce olovnicí kontrolují. Etagejsou všechny stejně vysoké, všechny věnce, kHže, podlahy a )žebříky mají stejné rozměry. Komtrukce středního sloupu lépe proniká věžiÍ. V hořeních patrech je daleko více volného místa pro výstup. Docílíme &nadno mohutnou střechu,

1925/12

někdy jest zapotí'ebí pro bezpečné hledání veze z bodů sousedních. Nevýhody vyplynou z popisu věže tvaru komolého jehlamI. (pokfa;čování.) COŽ

Recense. R. Sokol, Geologie výkonná, Praha 1923, Státní naklallatelst:í, stran 184, cena 19 Kč. Autor poje,lnává vedle odborné látky také o lite ní map a vyliliuje tam i vznik map topografických 1: 25.000. Vyjadřuje se však velmi ne· správně a s hrubými chybami, že by bylo záhodno, aby tn stať dal prohlédnouti odborníkovi, a ve 2. vydání ji opravil. Příklady: 1. Mapy 1: 25.000 se kreslí v poli na stolku měřickém. Základem těchto map jest rozdělení země na trojúhelníky (triangulace) (str. 3). Dále: l\lezi trojúhelníky 1. řádu se vkládají menší pod lep otře b y (I). Na str. 9. 2. Pomocné vrstevnice jsou vzdáleny 10 m a označeny přetrhávanými (~:irl~ami(!). Na str. 39 píše o mapách katastrálních mezi jiným takto: Novější (mapy kat.) od r. 1887 o mčřítku 1: 2500 jsou získané přímým měřen ím ľthHI a délek podle silnic, cest, ulic avodních tokt'!(!). Ke konci: )Iapy pořizuje stálá evidence kata,tru při okresní správě politické(I). Také ěíslování parcel popsal jen podle starého způsobu. . 'f. Odborné články v časopisech.

O.

Zeitschrift f. Vermessungswesen, čís. 37, 1924: Der neuen Pachschule fur Vermessungswesen zum Geleit. Prof. E. Doležal: Errichtung ~.iner Paehsehule fiir Vermessungswesen an den beiden techn. HochschuleIl Osterreichs, Dr. Haussmaun: Die Geophysik im Dienste des Bergbaues, Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, ročník LIV, čís. 1. Dr. Hod,k a dr. Hruška: Několik elementárních poznámek o numerickém p·očítání. Dr. J. Pantoflíček.: Nový přístrcj nivelační. Nová Práce čís. 12,13 a 14 z 1'.1924. Frant. Jandečka: První ěeský inženýr v Americe. Věstník Masarykovy Akademie Práce, ěis. 11 z r. 1924: Několik zásadních návrh II k reformě veřejné správy. ~Iemorandum o nutnosti a úěelných směrnicích požitkové úpravy státních úředníků. Sborník čs. společnosti zeměpisné sešit fJ. ~ 6. z 1294. Děd i na: Sjezd slovanských zeměpisců a národopisců v Praze. Clánek obsahuje mezi jiným zprávu, že sjezd není pro zavedení stereografické projekce v ČS. R. a navrhuje, aby se vzalo v úvahu konformní zobrazení v pásech rovnoběžkových neu pJledníkových. Nové knihy. Dři l\Iacků, Novák a Nachtikal: Základy praktické fysiky. Brno 1923, nákladem vlastním, stran 220. Cena 32 Kč. Frechet-Halbwachs: Le calcul de probabilités la portée de tous. Dunod Paris 1924. Stran 297. E. Borel-H. Deltheil: Probabilités. erreurs. Paris 1923. Vyšlo v Collection Armaud Colin, Seetion de mathematiques čís. 31. Die Nivellements von hoher Genauigkeit, Rohen iiber N. N. im neuen System der trigonom. Abteilllng des Reichsamts f. Landesaufnahme. Cena 6 M. Stran 102.

a

Zp~ávy stavovské. Z řad železničních kolegů. V době opětné snahy jednotlivých kategorií duševních pracovníků o hmotnou úpravu V prvé řadě, a abych tak řeklo existenění oprávnění ve druhé, svolali kolegové Ing. Janoušek

1925/13

a Kastl na 5. prosinec t .. r. na Masarykově nádraží poradu železničních zeměměřičů, jež se měla obírati některými velmi aktuelními otázkami a určiti směrnice pro zásah do jejich řešenÍ. Svolavatelé pož;Ídali též prof. IDI?' Petříka, aby laskavě informoval v hojném počtu dostavivši se kolegy o upravě zeměměřičského studia. Ochotně nás navštívil a vylíčil nám kHžovou cestu dosavadních snah. Jeho výstižn.ý a podrobný referát postavil nám před oči, jak min. školství a nár. osvěty se snaží tuto, v jiných státech již rozřešenou otázku, co nejvíce oddáliti. Kol. Ing. Doležal vyslovil p. prof. nelíčený dík za jeho obsáhlý, všestranně důvody a potřebami prax9 dolozeu.ý referát, za jeho ncúnavnou dosavadní činnost ve pro:p5ch našeho stayu při všech příležitostech. Poté pr,)brány všechny spe~ielní poměry v železniční vyměřovací službě. Z věcné a obšírné debaty blegů z celé republiky vy,nitlo, že veškeré dosavadní snahy jak Spolkc1n čs. zeměměřiéEt tak i jednotlivci tlumočené min. železnic resolucemi, intervencemi i úředními podiÍními, vyzněly skoro na prázdno a to nejen k naší, ale hlavně ke škodě železničního podniku, jehož vedení jsme včlldnG (bezprostředně po převratu) dodali nlíměty k zásadní a cílevědomé organisaci celé vymě:'ovací služby u železnic. Předvídané obtíže jeví se nyní po šesti letech neobyčejně tíživými. Nemajíce zastoupení v ministerstvu. nemůžeme zlepšení pom,'ru očekávati a odstranění nesnází pH ztrnulé organisaCi, jelikož neodborník, který nepracuje v tomto oboru, nflmá o rozsahu a možnostech naší praxe náležitého pljmu. Proto n~může se vyslovovati o důležit l,ti a hodnotě naší úmorné a v'yčerpávajíci práce, již konáme přes všechna l'říkol-í odevzdaně jak na trati tak i v kanceUl'i, jsoucc zato v poměru Popelky k ostatním. PH nynějších rozsáhlých investicich uvědomují si sice mocní tohoto podniku naši exístenci, ale teprve tehdy, když se pH stavbč vyskytnou spory a obtíže tkvící ve vadných plánech, po přípa,lě, kdy jsou znepokojováni stranami neb intervencemi poslanců, stížnostmi do neplacení náhrad za zabrané pozemky aneb když je tI-eba věcných posudků při soudních odhadech, rekursech a pJd. V jsledkem schJ:.zc bylo jednomyslné usnesení, aby vzhledem k dosud sneseným důvodům, potřebám praxe, st ílému rozvoji techniky (na' př. fotogl'ametrie) a tomu odpovídajícímn přetvořování ostatních odboru, trváno byb na zřízení úplného osmisemestrového studia se dvěma státními zkouškami a s právem promočním. Dále zvolen čtyřaenný komitét pro vypracování n'ivrhu na úpravu organisace vyměřovací služby u čs; drah podle dosavadních návrhi't, na minimální dotaci vym:ířovacích skupin geometry a pomocnými silami, na vypracování příslušných předpisU. a nutné doplnění vyvlastňovacího z-íkona, jak toho vyž'tdují změněné poměry (~lovensko, sestátněni soukromých drah a pod.) Tento návrh mi býti v dohledné době doručen všem povolanÝm činitelům. Po pětihodillném jednini byla tato zdařilá schůze skončena. D. Pozn. redakce. O správnosti a věcnosti postupu želez. koleg& neni tY'eba zvláštního l}omentáře. Jejich snaha spadá do požadavku všech gdOmetrllo úízení .Ustředníhovyměřovacího úřadu", jenž měl i'ešiti reorganisaci vyměřovací služby vůbec (tedy i jednotli vých odvětví) na spoleěném z ikladě (jednotné pY'edpisy, úprava zákonů a naÍ'Ízení a j.). Věc pro nás již po převratu samoúejmá a oddanými pracovníky v zájmu republiky na\'rhovaná, zdá se teprve nyni nalézati sluchu soudě ze zprávy "LidOVýCh novin", které p:ši mezi jiným: "Souběžné obstarávání téže neuo podstatnií stejné agendy různými úřady nebo orgány, zejména však úřady různých resortů, bude odstraněno soustředěním této Itll;endy. Spr.ívIii i-Í:i:eníbude zjednodušeno a je:1n ltně upraveno, vnitr'ní styk ÚÍ'ední a kanccl:H-ská manipulace zjednodušeny, důležité spdvní předpisy, jejichž používání vzhledem k provedeným změn ím pusobí praktické potíže, budou sestavcny a cestou nařizovaci znovu vyhlášeny. V jednotlivych ÚÍ'adech musí býti stanovena norm~Uni poti'eba počtu sil, která nesmí býti pI·ckročena. Normální tato potřeba stanoví se na dobu tří let a po tu dobu nedmí býti stanovený počet sil zvýšen .. ~8. mimoHdných poměru mohou býti ,přechodně přijaty na

1925/14

výpomoc síly smluvní na souhlasný návrh rcsortního miniscra a ministra' :financí se zvláštním svolením vládý. Vláda mi do doby, ktoní bude v zákoně pI'esně určena, podat návrh z··ikona o jednotné úpravě správního řízení a vymezení příslušnosti jednotlivých minísterstev a provésti cestou nařizovací nebo administrativní ostatní vytčená opatření. Vláda je také povinna zříditi zvláštní komisi, složenou z úředních a podle potI'eby i mimoúředních znalcd, jejíž složení, působnost a pracomí prngraln mají býti stanoveny tak, aby bylo dosaženo správného provedení vytčených úkoL'! v době co nejkratší."

Zprava o výbJrové schůzi Spolku čsl. zeměměřičů, konané dne 19. prosince 1924. Z \ ělena přijat Semen Zaikin. Zodpov:Jděny došlé dopisy. Předseda upJzorňujo na referentský návrh zlíkona o autorisovaných civilních technicích. Usneseno zakročiti u ministerstva ve'f'ejných prací, jakož i u sborů profesorských. Kromě toho zakroěiti proti rušení autoi'isací oněch civilních geometru, kteH jsou ve služMch městských a železničních. Prof. Petřík upowrňuje na geodetický sjezd v r. 1926, který se bude konati v Praze a vyslovuje p";íní, aby do té d"by byly vydány v českém iazyku některé pT'edpisy měřiěské. Usneseno dále konati valnou hromadu Spolku čsl. zeměměl'iěh dne 15. února 192,) v Praze v místnostech ěeské techniky po dohodě s brněnskou odboěkou spolku. Zpráva o schůzi zeměměřičské Skupiny při Spolku čsl. inženýrů, odbor Praha, kteriÍ so konala dne 19. prosince 1924 v místnostech české techniky. Upozorněno na Rjezd g.lOdetický, který se bude v r. 1926 konati v Praze. Prof. PetHk dopoměu;e, aby dn té doby vyšly některé předpisy měřiěské v jazyku českém. Ministerský rada Leipert sděluje, že nelze p:Jrnýšleti na česklí vydání, dOKud noní schválen nov.Ý zákon katastrální. Usneseno pak konati valnou hromadu dne 30. ledna 1925 o půl 18. hod. v ústavu prof. Petříka.

Zákony a nařízení. Výnos ministerstva financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ze dne 11. října 1924, č. 35935-24 o plánech

civilních

geometrťt

na dělení

katastrálních

parcel.

Ministerstvu financí došla zpráva, že mnozí civilní geJIl1etři ověřují všechny svoje plány ua dJloní katastrálníllh parllcl, pokud se týěe vyznačení nových držebnostních hranic v pHrodě, buď slovy "nově vzniklé hranice byly vykoIíkovány", aneb) slovy "n·wě vzniklé hrauillC byly vymezeny", obcházejíce t lkto platná ustanovení o vyznaě.ování držebnostních hranic mezníky, ailále, že jedna evidencc kata.;;tru poze~nkové daně obdržela plán cívilniho geometra vyhot:wený m \l-ic!cým stol~m úplně rozmačkaný, který pro toto p0škození nebyl zpll.sobilý, aby na jeho podkladě mohly býti provedeny zmřny v operátech katastt' ílnídl. PřihlÍZejic k těmto z>1vadám a k t nnu, že z dí'tvodu rychlejšího a přesnějšího prenesení krcsby z dílčích níkresll. clvilllích geometrů, zhotcvených měi'ickýrn stolem. do map katastrl1ních je nutuo, aby tyto nákresy byly zhotovovány zpElsobern, který by umožňoval přeneseuí kre,by ze zmíněn.ých nákresll. f0t l-mechanickou cestou, sděluje minísterstv0 financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti toto: Vyznačením hranic ve smyslu § 2:l oilst. 2. z ikona z 23. května 1883, Č. 83 I'. z. a pří~luštléh ') pl'oViíděcího nar-ízení z 11. č.ervna 1883, č. 91 ř. z.. bodu 8 nal-ízení bÝI'. ministerotva- spravedlnosti ll. financí ze dne 9. února 1907, Č. 29 ř. z. pak odst. 3. čI. XV. a iJodu 8. čI. XVI, nlřízcní vlády ze dne 12. května 1'122, Č. 148 Sb. z. a n. rozumí se zr.etelné a trvalé zajištění nových držebnostních hranic ve všech b ldech. ve kterých se tytJ hranice od pHmé číry odchylují, zpravidla kamenu.ými (betonovými) mezníky a výjimečně jen, kde opat"ení mczníku vyžadovalo by nepoměrného nákladu,

1925/15

,mobo jde-li o malé objekty, dřevěnými koly nejméně 60 cm dlouhými a !3 cm silnými. ' Nové držebnostní hranice, pokud jsou v přírodě již vyznačeny zdí dřevěným plotem,'lInebo jiným trvalým a určitým předmětem, neni Ueba zvlášť ještě zajišťovati mezníky anebo kolíky. U držebno~tnlch hranic, kteréž jsou v přírodě vyznflěeny příkopem, živým plotem, anebo jiným trvalým, l\\'šak neurčitým předmětem, stačí, zajistí-li se tyto hranice mezníky, anebo kolíky pouze v bodech větHch lomil. Na polohopisných plánech, vyhotovenýcb civilními geometry, aneho odborníky ľtřadú oprávněných k zhotovení takov)'ch pl~nfl, musí b'ýti v ověřovací Idausuli stran vyznačení nových držebnostních hranic v pH1"0<11\ v)'slovně uvedeno, byly-li hranice v přírodě "vymezníkovány", "vykolikovány", anebo jakým zp1l.sobem jsou v pHrodě úetelnč a trvale již vyznaičeny. Plány na dělení katastrálních parcel, určené pro evidenci po, zemkového katastru tam, kde zaměr'ení bylo provedeno měHck"m stolem a nejedná se tudíž o 7.hotovení pHnu uvcden,)'ch v bodč l/A či. XVI. nařízení vlády ze dne 12. kvě.na 1922, č. 148 Sb. z. a n., musí býti vyhotovovány úl'ednč opdvnčnými civilními geometry anebo odborníky úřadů, jež jsou oprávněny zhotovovati takové plány, jako příložné mapy podle ustanovení bodu 5. § 7. návodu pro vykonávání měHckých prací z 1'. 1907 (výnos býv. min. financí ze dne 28. července 1907, Č. 551ti6) pokud se týče podle ustauovení čI. XV. vládního nařízení ě. 148/22. , 'ryto plány, 11: jichž vyhotovenl mohou býti použity také litografické otisky přhlušnýcl.1 listu map katastr
Stavovský smysl dobře karakterisuie zákrok Ing. Frant. Zuklína ve věci postupu m'ířických, úředníků města Prahy. V debatč o úřednických z íležitostech sclTdlen v Ustředním zastupitelstvu hlavního města Prahy dne 1. prosince t. r. návrh jmenovaného, aby zemčměHči dosáhli po 28ti služebních letech V. hodnostllí tHdy. Mčl:'ičtí úl'cdníci jistě dovedou oceniti podporu jich požadavku civilním geometrem, který užil svého významného veřejného postavení v jich prospěch. Autorisace civilniho inženýra agronomie domáhají se zemědělští inženýři. lnž. komora jich požadavek slibuje podporovati; podobně i min. zemědělství vyslovilo zásadní souhlas s akcí podnikanou. VII. mezinárodl1.i sjezd matematiků odbýval se v srpnu 1924 v Torontu v Kanadě. Ceskií věda zastJUpena byla prof. Bydžovským a Kosslerem z Prahy, VI. Novákem z Brna. nikolikaletou praxi u nového méi'ení ua Slovensku G E OM ETR •k.atastrálního

pJijat bV stélě mlsto v technické kanceláH, pHpadně vstoupil by později j3 ko společník. Nabídky do adm. t. 1. pod zn. "Jaro 1925".

1925/16

v

BRNĚ, 1. února 1925.

ZEMĚMĚŘIČSHÝ vĚsTníH Úprava studia zeměměřičskébo v Rakousku. Všecky státy, které se starají o to, aby udržely si technickou a hospodářskou úroveň na výši doby, dbají o to, aby službě vyměřovací věnována byla dokonalá přípravná péče vysokoškolská. Ve švýcarsku rozšířili studium zeměměřičské ze sedmi semestrů na osm semestrů, v Záhřebě ze čtyř semestrů na osm semestrů, v Mnichově jakož i v Drážďanech mají už dávno šestisemestrové studium, ve Varšavě mají sedmisemestwvéstudium a osmý semestr věnován vypracování diplomové práce, ve Finsku mají na technice v Helsinkách šestisemestrové studium. Po dlouhém projednávání došlo také i v Rakousku k úpravě studia zeměměřičského na obou techniká,ch ve Vídni i ve ŠtYl'ském Hradci. Bohužel nedošlo k řešení takovému, jak žádali zeměměřičí, nýbrž k provisoríu, které vlastně řeší stav, před 20 lety navrhovaný stálou delegací rakouských inženýrů a architektů ve Vídni, který už je dobou překonán. Výnosem rakouského ministerstva vyučování ze dne 5. záři 1924 zavedeno je tříleté studium zeměměřičské místo dosavadního dvouletého - se dvěma státními zkouškami. Při obeoném oddělení ve Vídni zřizuje se pododbor zeměměříčský, kdežto ve Štýrském Hradci - kde obecného oddělení nemají a kde rektor vedl správu běhu zeměměříčského - převádí se pod odbor do správy děkana stavebního inženýrství. Profesorský sbor ve Štyrském Hradci vyhradil si zřízení obecného oddělení. Ve Štýrském Hradci otevřeli I. ročník nového pododboru, kdežto ve Vídni zahájili letošním rokem 1924/::5 studium pro prvý i druhý ročník současně, takže příštím rokem otevl'ou třetí ročník nového studia. Absolventi nového pododboru po složení II. státní zkoušky mají právo podle cís. nař. z r. 1917 na stavovské označení "inženýr" a mohou podle platných předpisů nabývati hodnosti doktora věd technických. Tím dosaženo aspoň čáJstečnéh!opokroku, leč srovnáme-li program, uveřejněný prof. drem Doležalem *), s programem čtyřletého zeměměřičského odboru v Záhřebě, **)který zřízen byl již výnosem ze dne 30. června 1920, vidíme podstatné rozdíly. Vídeň8ký program nese jasně charakter prozatímnosti, odklad zásadního řešení a rozřešení. Programu schází klid a vyrovnanost, která by jasně vytyčovala příští cíle, která by dokazovala vyspělost geodesie ve všech směrech :L složkách tak l'ozmanitých a tak vlivně zasahujících do národohospodářského života. Vídeň a Štyrský Hradec dosáhly úrovně ~.) Osterreichische

Zeitschrift

fiir Vermessungswesen,

**) Viz přílohy str. 18 a 19.

1925/17

1924 čís. 3.

předu. cvič. Mllterna tika 1. , f,)eskriptivní geom. . . . . Uvod do geodesie '" Úvod do geodet. počtářotví Geodetické rýsování . . . . . . . . Dioptrika a užití jeho pro geod. stroje 7.emědělství I. a II. . Ústavní právo . . . . . . Správní právo Doporučeno: Meteorologie a klimatologie Obecná botanika Geologie I. a II. Ročník

5

\

II

li

; II

f)-

2

2 l~ 3

3

n.

Matematika II.. . . . Nižší geodesie (15 dni cvičení) Geodetické rýsovflní II.. . . fotogrametrie . . . . . . . Zelezniční zákony ..... Zeměděl. a lesnické kultury . Stavební zákony . . . . Encyklopedie inženf'rství Národní hospodářství. . Finanční věda Doporučeno: Fotografie . . .. . Encyklop. poz. stavitelstvi

2

předu. cvič.

I ~

I -

~ I ~

-

2

412

.

2 3 3

~I 26r/2 1 3

Ročník III. Vyšší geodesie . . . . • Sférická astronomie. . Cvičení v pozorování a ve výpočtech . (8 až 10 večerů) Nauka o katastru: Př~dnvášky '.; '.' Pďctárska CVlcelll . . Měřická cvičení (kromě toho 4 dny triangulace, 15 dní polyg. a stolové měřeni) Katastrální operát a jeho evidence (2 dny cvičení) . Zákony ,o ~nihách pO,zem., O dani pozem. a agrarlllch operaclCh . Agrární operace Topografie . . . . . Geodetický seminář . K~rt~gra!~~. ; Dulm menctVl . . . . . . Konstrukce strojů geodet.. . Regulačni a zastavovací plány Stavebni ekonomika . . . . . Hospodářská a lesní taxace Encyklopedie melioraci . Reprodukce plánů a map • Doporučeno: Yčetuíctví . . . . Zivnostenské právo

1925/18

3 10

I

...

Zimní sem. předn.lcvič.,

,

,

Ročník

I.

'.

Matematika 1. Trigonometrie Deskriptiva. . Geodesie 1. . Geodetické počtářství . Terénní rýsování I. Mechanika 1. . . . . Optika

6 2 4 4

I

I

Letní sem. předn.j cvič.

3 2 4 3 3 3 1

-

3

6

-

-

4 4 ""'-

4 3 5 5 2

4

-

-5 -

22

19

19

22

3 2

2 2 8 6 2

-

2

-

II

·

Ročník

II.

Matematika II. a III .. Geodesie II. - Geodetické počtářství . Terénní rýsování II. . Měřeni měst . . . . . Kartografie a reprodukce plánů. - Fotogrametrie Fotografie . . . . . . . Petrografie a geologie . Meteorologie a klimatol(\gie .

3 3

.....

· Ročník

4 -

2 2 2 16

I -

3 3 4 -

22

15

24

4 3

3 2

4 3 3 2 4

3 2 4 2 4

-

3

-

2 1

2 2 -

III.

Vyšší geodesie Astronomie. . Měřeni zeměkoule I. Hornictví a důlní měření Stavba železnic a silnic. · Půdoznalství a agrikult. che~ie : Kulturně·technické práce I. . . . Antropogeografie Jugoslavie . ~oukromé právo . . . . . . Ustavní právo . . . . . . .

"

-

-

: II

I

I Ročník

2 2 6 6

3 5 2 2 3

-

3 2 2

-

-

-

-

4 26

12

2

2

-

4 II I

II

17

22

II

IV.

Sférická astronomie . ~ěřeni zeměkoule II. . . . Ríční a přímořská měření. Agrární operace . . . . . Stavba měst Zemědělství Lesnictví. Stavitelství POlitická ekonomie F lnánční věda .. S ociální politika

-

-

.-

-

3

8

-4

.

4 -

4 4

-

-

21

Ul

I

2

-

-

4 -

-

4, 8

3 5 2

-

-

1925/19

3

2 4

3 3

I

II ~

2 2 21

I

I

14

Mnichova a Drážďan v zeměměřičském studiu, jestli nedosáhly úrovně Curyehu a Záhřeba, je zaviněno rozmanitými vlivy neodbornými. J. Petřík. Resumé: L'année 1924 on a réalisé la réforme de l'étude du géometre en Autriche. Le course géodésique de deux ans était modifié en étude de trois ans (faculté dépendante). Celle·ci n'a pas qu'un caractere provisoire j il y a beaucoup des écoles polytechniques européenes, ou la durée de l'étude monte aux 7-8 semedtres, par exemple en Zagreb (S. H. S.).

Čs. zeměměřič a ~efotma geodetickébo studia v ~epub1ice Rakouské. Ing. J. Růzička. Zřízení rozšířeného studia zeměměřického v nejbližším sousedství našem jest jistě významným zjevem a čs. zeměměřiči mají mnohé důvody, aby tomuto faktu věnovali pozornost. , Sama historie celé..otázky rozšíření tohoto studia není bez zajímavosti. Uvodní článek čís. 3. O. Zeitschrift f. Vermessungsw. z r. 1924, kratičce ji naznačuje. Již r. 1863 žádali profesoři vídeňské techniky Hartner a Herr o vybudování čtyřletého odboru. Ministerstvo vyučování však podání odmítlo a teprve v krajní bídě o personál pro službu při evidenci katastru daně pozemkové, zavedlo 1'.1896 dvouleté studium provisorního karakteru, zvané kurs. Jeho absolventům slíbilo však min. financí postnp a práva stejná jako ostatním technikll.m. Sv&j výnos však nedodrželo a teprve republika zjednává částečnou nápravu. Loňský rok bylo geodetickému běhu v Rakousku odzvoněno umíráčkem. PřímfÍ zásluha o vybudování pododboru zeměměřického patří nesporně prof. dru Doležalovi, jehož energické a houževnaté akce za reformu podporoval Spolek rak. zeměměřičll.. -Ó-však prof. Doležal i jmenovaný spolek usilovali o odbor osmisemestrový. Ze došlo jen ke zřízeni pododboru šestisemestrového, není tedy jejich vinou, neboť domáhali se studia dokonalého, vědě i praxi vyhovujícího. Jejich snaze bránila ohromná zbědovanost státních financí a též kroky inženýrll. stavebních a kulturních, kteří se zásadně stavěli proti odboru osmisemestrovému. Nepřáli zvýšeného vzdělání zeměměřičll.m, přehlížejíce, že bez jich dobrých úkonů, uvázl by život technický i hospodářský Vniknouti dnes hluboko do spleti akcí a protiakvCÍ za :zřízení čtyřletého odboru v rep. Rakouské není nám již snadno. Zivot států nás rozdělil a informace, které čerpáme z odborného listu rak. kolegů o řešení této otázky nejsou dostatečné. Jedno však nutno důrazně uvésti: Na své valné schůzi dne 6. dubna 1924 mohli rak, kolegové poděkovati vřele jedině prof. dru Doležalovi, neboť sMI s nimi v jedné frontě a pracoval, aby vykonal aspoň to, co připouštěly úpadkové státni finance a co všemožněkazili protivníci snah zeměměřických. ChfÍpeme tudíž, že rak. zcměměřiči nejsou naprosto nadšeni reformou dosavadní, neboť jsou znovu postaveni na půdu dalších zápasu za řešením konečným. Nemohou míti opr avdo v é radosti, jestli "kurs" nahrazen bude torsem jiným, "pododborem". Prohlédneme-li pozorně program studijní, poznáme, jak asi násilně musil býti redukován původní návrh. Program jest kusý a proto vnitřní zklamání příslušníků stavu velké. Jen na venek zdá se, že stal se krok. vpřed. Tuto představu mohou míti i v CSR. ti, kdož vážně nepromyslili potřebu a hloubku po drahná léta požadované reformy osmisemestrové. Tito pánové a jimi inspirované kroužky - buďme si tím jisti - brzo přispěchají, aby poukázali na to, že v Rakousku je zaveden šestisemestrový pododbor il. naši přítelíčkové budou volati po vzoru "rakouském". Pro naše prostředí v úsilí o osmisemestrové studium jest karakteristic]{ým několik okolností. Svého času zaslán byl redakci v.ýznamnebo čs. technického časopisu článek, který hlásal nutnost zřízení čtyřletého odboru zeměměřického. Redakce jej vrMila, aby autor dokázal napřed, že nestačí šest semestrů! To stalo se v době, kdy představitelé technického čs. světa musili dobře znáti věcné odll.vodnění toho, proč usilují vysokoškolsky vzdě-

1925/20

laní praktičtí zeměměřiči o čtyřleté studium. Tak byl tedy odbyt příspěvek vynikajícího odborníka, obeznámeného dobře s potřebami vzdělání zeměměHče a který jako stavební inženýr a pracovník geodetický byl jistě povolán k tomu, položiti svdj hlas na váhu. - Byl obratně umlčen. - Zdstal tedy Z. V., omezený na svůj kruh čtenářstva - vyhrazen informacím o vývoji otázky studijní a čtenáři jiných technických časopisů dlouho neměli ani hrubých znalostí o přání zeměměřiM a motivaci jich požadavkd. Po druhé anketě o reformě našeho studia (r. 1921) uveřejňují Zprávy veřejné služby technické čís. 9. 1922, článek min. tajemníka Ing. J. Vrby, v němž autor dovozuje, že studium zeměměřické třeba reformovati na šest semestrfi. Výnosy ministerstva školství neodvážily se ovšem projeviti podobnou myšlenku. V roku 1922 podali čs. zeměměřiči pamětní spis, prohlašujíce, že trvají na svých požadavcích a následek toho byla hrozba žalobou na ty, kdož spis podepsali v zastoupení svých stavovských druhll. Podobný zjev jistě nebyl zaznamenán v historii kolegů rakouských I Do skupiny akcí proti 8semestrové reformě patřilo i původní usnesení představenstva S. J. A., jež se stalo po referátě o reformě studia zeměměřického, který přednesl Ing. Vrba. Nebral zřetel na snahy člendzeměměřičů a velké většiny odbord, ač musil je znáti. Teprve dalším pdsobením kolegů v odborech S. J. A. vyslovily se odbory většinou proti názoru referenta v ústředí S. J. A. Sjezd košický byl proti a sjezd královéhradecký také neprojevil souhlas s referátem p. min. tajemníka· Oficiální projev S. J. A. v Hradci Králové nestaví se za reformu 6 semestrovou. Pan Ing. Vrba však byl i dále činný v otázce reformy studia našeho. Ve Věstníku Ing. komory Č. 24 z r. 1922 se zabývá článkem prof. Petříka z Č. 21 téhož časopisu, kde prof. Petřtk po prvé v časopise civilních techniku uvádí vývoj snah za reformu. Clánek ten, který bohatě informuje méně interesovaný okruh, dle p. Ing. Vrby "nepřináší však bohužel celkem ničeho positivniho k dokonalému řešení věci tak ddležité". Co positivního vykonal Ing. Vrba v otázce reformy studia zeměměřického? Co o něm víme je tolik, že nepřeje nám ani 6semestrové studium. U nás většina profesord v Praze (prof. Petřík a Dr. Ryšavý, Doc. Dr. Fiala a j.) v Bruě (Dr. Semerád, Dr. Kladivo, Dr. Tichý a též emer. prof. záhřebské techniky Filkuka) dávno vyslovovali přesvědéeni, že jediná správná reforma běhu zeměměřického jest v jeho převedení v 8semestrový odbor. Tento názor je identický s dosavadními akcemi organisací zeměměřických. Za jeho realisací musíme jíti ddsledně dále, neboť jen tak docílíme dokonalého -Jzdělání a zdoláme snadno úkoly, před něž nás staví hospodáj'ská situace CSR. O budování řádné reformy musí se bojovati dále, třebaže drahocenného času již mnoho promrháno. Mravně povinni jsme držeti se důsledně vytčeného cíle, s ohledem na dorost jsme zodpovědni za to, abychom usilovali o jeho dokonalé vzdělání, které teprve dá jednotlivci pohotovost k úkondm, jež život praktický žádá bez ohledu na to, zda je zaměstnán jako úředník či civilní technik. Výsledek akce rakouských zeměměřiců budiž nám výstrahou a zároveň pobídkou k zachování pevné linie, neboť situace u nás se nezměnila. Zajímalo by nás ovšem, jak pracuje nyní min. školství, neboť výsledků od 15. listopadu 1922 nesdělilo. Zatím mějme v paměti fakt, že min. školství dovedlo provésti hladce rozšíření studia kulturního inž na 9 semestrd a reformu stav. a kult. inž., ač začlo se o ní později jednati než reformě naší. Zeměměřiči přejí inženýr1l.m stav. a kult. tohoto úspěchu. Reforma stala se skutkem a zanedlouho vyjdou první absolventi z reorganisovaného odboru. Je však provedení reformy zeměměřického studia těžší"l problémem? f)

Resumé: Les géometres tchécoslovaques reclament depuis longtemps avec les professeurs des écoles polytechniques la réforme des courses géodésiques dans les facultés aux 8 semestres. Alors la réforme, qui a été éxécutée en Autriche, n'est pas applicable en Tchécoslovaquie, ou la situation éc()nomique est tres différente.

1925/21

Dr. J. Ryšavý.

(DokončenL)

éáru zbroušení paleč. kotouču stanovil Jeffcott tak, že vypočetl hodnoty Y1 a Y2 pro ruzné úhly sklonu (po 5 O) • a sestavil Je v tabulku; po té pro zvolený poměr ramen pákových vyšetřil počtářsky i graficky tvar křivky zbroušení. Výpočet provedl za předpokladu, že bude pracováno s latí svislou. Je zajímavo, že ve shromáždění angl. civ. inženýru, kde o stroji byla podávána zpráva, našli se přívrženci lati držené kolmo k optické ose daleko~ hledu, jejíž jedinou výhodou je, že není třeba zaříditi ji do tohoto kolmého směru s onou, poměrně značnou přesností, která musí být požadována při zařizování latě do směru svislého. Naši inženýři ovšem soudí, že lať zařídit a udržovat ve správném směru svislém lze mnohem snáze a zejména pohodlněji,.i když kladeny jsou větší požadavky na přesnost, než je to možné u lati kolmé (svislá lať spočívá celou svou váhou na zemi a pomocník snadně posoudí správnou její polohu podle libely neh olovnice, měřič mUže kontrolovat svislou polohu v rovině kolmé k záměrné přimo od stroje, není potřebí připojovat k vypočtené délce opravu rovnou vodorovné vzdálenosti paty latě od prusečíku osy záměrné s lati). Jeffcott ve svém pojednání položil si otázku, s jakou přesností nutno vypracovat vodící plochy paleč. kotouču, nemá-li chyba dálkového měřeni překročiti 1/400, K této chybě dospěl za předpokladu, že lidské oko rozlišuje zcela dobře 0'1 mm na vzdálenost 20-25 cm, čili postřehuje změny úhlové asi 1hooo (v oblouk. míře); z toho vyplývá, že lze určiti úsek laťový dalekohledem dvacetkrát zvětšujicim s přesnosti ne větši než 1/4000, Vzdálenosti vodorovné - užije-li se násobné konstanty k1 = 100 - nebude tudíž možno určovatí následkem takto vymezených schopnosti lidského oka s větší přesností než 1/400, 'routo hranicí určena je pak ovšem i přesnost, kterou jest účelno požadovati od mechanického vypracování součástek, na nichž je závislá hodnota Y a její správná velikost; větši přesnost v umístění značek než 1/400 přišla by na zmar. Pro značně veliké y = 1/12.t (asi 2 mm), bylo by Y/400 = 1/5000" a při poměru pákových ramen 5: 1 bylo by potřeba, aby vodící plochy byly vybroušeny s přesnosti 1/1000" (asi 0'025 mm); tato přesnost je zcela dobře dosažitelná. Stroj Jeffcottuv, vyrobený v dílnách lond. firmy neooke, T r ou g h t on & S i mm s, Ltd", jest v povšechných rysech totožně konstrUovánjako každý obyčejný tacheometr nebo universaIni stroj repetiční; normálni typ nemá však vertik. kruhu (obr. 1.). Spojení stroje a stojanťl je provedeno zpusobem obvyklým u novějšich stroju : šroub střední zabirá do závitu desky D, nasazené pevně na kulová těliska ukončujíci dole stavěci šrouby. Vodorovný krnh o průměru 12'7 cm (5"), je dělen po 1/3 o. Úhly odečitají se pro účely tacheometrické vernierem s rozdílem (}= 1'; k přesnějšímu odečítáni úhlu a k vytyčování směru možno užíti druhého vernieru s rozdílem ď == 20". Prvý vernier jest umístěn vlevo od okuláru (asi o 30 O) a pozorovatel jej mUže'pohodlně odečísti silně zvětšu-

1925/22

jící lupou i při značné vzdálenosti oka, aniž potřebuje změniti své místo před okulárem; při tom má všechny šrouby (pastorek, jemné šrouby obou ustanovek) blízko sebe a v dosahu pravé ruky. Výkon měřický je poněkud rychlejší než u obyčejných tacheometru, ježto odpadne čtení výškového kruhu, při němž měřič musí změniti své místo. Zápisník jest ovšem velmi jednoduchý, rovněž tak výpočet vzdáleností a výšek jednotlivých bodu. Je to patrno z následujícího vzoru zápisu: Stanovisko A: Výška stanoviska Vývk tr s a sOJe • o Výška horizontu stroje.

. VA=324'82 136 . . H=326 18

.. . ~. -

o

0

~

,§~

illl •.. '" '"

,§!

f; I I ~~~ 'I>,

21 ~~ o~

~~

•....• oh

Čtení na lati

'h

I>

01 1> •.••.•

"'"o P=i

•.• o ..c='"

~I ~ co ~~

!

~'::l

o

i

'"

$~

?-

Z2

Zo

I

1

55040'

2

143°15'

I

1'215 1'00011'661 1'450

2'000

I 2'885

1

0'215 -

0'550

,,+

-7 50

~ II

327'33

II

~h 5 ""01

••

p...o

?-~

~

1'151 0

010

"'o

::;;;,...;

~II

C; ,...;

?-

I

2~

'h~~

.::;

Zl

~

66'411

318'68

88'511 I

Z k O u š k a a op l' a v a dálkoměrného a výškoměrného ústrojí je poměrně jednodullhá; provede se takto (obr. 2c.): Stroj postaví se do vzdálenosti 10-15 m od svislého měřítka (zavěšené pásmo nebo lať aspoň 5 m), urovná a jeho dalekohled zařídí se přesně do vodorovné polohy podle nivel.libely - jednoduché nebreversní - jejíž osa byla před tím známým zpusobem upravena do polohy rovnoběžné s přímkou záměrnou. Na měřítku odečteme podle pevné značky Zo údaj H. Při tom hrot výškové značky Z2 má býti přesně proti hrotu Zo; není-li, opraví se poloha jeho rektifik. šroubky r š2 (obr. 2 b.). Poté zaměří se dalekohledem pod značným úhlem výškovým (250-300) tak, že značce Zo odpovídá vhodně volené čtení .Ao a odečte se ještě údaj A2 podle značky Z2-' Je-li Ao-H=L a Ao-A2=1,.má býti přesně l=O·lL. Oprava provede se jemným šroubem S (obr. 1), jímž pootočí se kotouč výškový K2 Nyní zaměři se o.pět pod vodorovnou (na čteni H) a opraví se znovu - je-li toho potřebí - poloha výškové značky L2 š:r:oubemr. Š2' Zkouška se opakuje; jsou-li vhodné podmínky měřitko dostatečně dlouhé a možnost zaměřiti pod úhlem hloubky doporučuje se provésti zkoušku s dalekohledem skloněným pod úhlem 8 . - (25 0--;- 300). Po této opravě dostane se do správné polohy také kotouč K1, pevně snýtovaný s kotoučem K2• Neni-li po provedené opravě libela L (obr. 1.) - která je velmi citlivá (asi 15") a má podobný úkol jako libela indexová na výškovém kruhu universálního stroje -- urovnána, přivede se bublina do °

0

1925/23

středu rekt. šroubky této libely; v dalším měření můžeme kdykoli mezi prací podle ní posouditi, jsou-li kotouče ve správné poloze. Správná poloha vzdálenostní značky Zl zkouší se zaměřením na lať postavenou v přesně známé vzdálenosti od stroje, na pf. 50 m. Není~1i úsek laťový II = Zl - Zo rovný pfesně 50 cm, opraví se poloha značky Zl rekt. šroubky r. Š1 (obr.2b). Tacheometr Jeffcottův řeší problem autoredukce, jak patrno, úplně; vlastní měfický výkon, zápis a výpočet obou hledaných veličin je nejvýš jednoduchý a rychlý. Stroj lze sn~l1.ě doplnit a přizpůsobit pro veškeré potřeby praxe inženýrské; stačí připojit výškový kruh, po příp. další 20" - vernier ke kruhu vodorovnému a busolku orientační, aby stal se z něho stroj dokonalejší než obvyklé universální stroje, jež těší se u praktických techniků značné oblibě. Předpokládaná přesnost 1/400 (0'25°/0) v určení polohy bodů by dostačila úplně pro většinu úkolů naskýtajících se v praxi inženýrské. Jest ovšem otázkou, bude·li při normálním způsobu pracovním v poli této přesnosti vždy dosaženo a nepoklesne-li přesnost stroje po určité době. Je jasno, že pákové ústrojí a vodící plochy paleč. kotouče jsou choulostivým místem stroje a sebe menším poškozením jejich stroj by pozbyl značně na ceně; třeba ovšem podotknouti, že konstruktér a výrobce učinili všechno, aby ústrojí toto bylo zabezpečeno proti poškození. Odpověď na hořejší otázky může být dána jen po delším užití stroje v poli. Poněvadž našim ústavům geodesie je znemožněno pro úplný nedostatek finančních prostředků praktické zkoušení jakýchkoli nových, sebe slibnějších typů strojových, nezbývá než čekati na výsledky zkoušek provedených ústavy a odborníky cizími. Výrobce dokládá se velmi příznivými posudky z řad civilních geometrů a železničních inženýrů a zejména úsudkem angl. voj. ústavu zeměpisného (Ordnance Survey). Prof. Watermeyer z Witwatersrandské university (Johannesburg) dal provésti svými posluchači jednoduché zkušební měření v květnu 1924 a dospěl k výsledku, že průměrnou přesnost měření strojem Jeffcottovým lze vyjádřiti poměrnou chybou asi 1/250 či 0'4 %, a to jak pro délky, tak pro výšky; pracováno bylo se záměrami průměrně asi 100 m dlouhými. Pro srovnání uvádime, že J or d a n, S tam b ach a jini určili přesnost délkového měřeni tacheometry nitkovými pfi 100 m záměrách hodnotou 1/400 (0'25 %); profesor Ha m m e r charakterisuje přesnost svého stroje číslem 1/300 (0'33°/0). Cena stroje následkem značných rozdílů valutových *) je dosti veliká: asi 12.000 Kč. Résumé: Dans l'article précédant l'auteur étudie le nouveau tachéo· metre autoréducteur de M. Jeffcott. Apres une description des organes essentiels et des dispositifs spéciaux de l'instrument il parle des avantages du tachéometre Jeffcott, critique la précision de l'appareil, en la comparant avec celle des divers tachéometres autoreducteurs anciens, et apprécie sa valeur technique. *) Ceny všech strojů anglických jsou téměř dvojnásobné ve srovnin s cenami strojů podobných, u nás neh v Německu vyrobených.

1925/24

Stavby měřičským věží trigonometrické sítě p~vníbo a d~ubébo řádu. Ing. V. Kolomaznik,

vrch. mař. komisař triangulačni financí v Praze.

kanceláře

ministerstva (Pokl'ačování.)

Věže tvaru komolého jehlanu (zvané konické) mají nesporně následující výhody: 1. těžiště, jak bude později dokázáno, leží níže; 2. sk~~:"má hrana vě~e má větší vz(Lálenostod$tředu. te(ly moment vyvozený váhou věže Mq je větší. Důsledek toho - větší stabilita v,ěže proti překocení větrem; 3. v důsledku ad '2. při ni~ších stavbách odpadají podpěry k v,ěži; 4. čím výite, tím slabší materiál při stejné pevnosti v ohybu, poněvadž délka v,ěnců, kNžů a pomocných Č;ástíkonstrukce se zmenšuje (porovnej v příloze tabulku č. 2.); 5. menší plocha konstrukce vysazené tlaku v,ětru naa tě:žištěm: 6. snadnější provedení konstrukce druhé. Vše leží blíže k věži. Z vý'še uvedeného vidno,že s ohledem na 'OJa1ekovyšší stabilitu v,ěže konické proti prekocení větrem 'dáme jí skorem vždy: přednost před véž,í přímou, i když máme nazí'etelí ob:ížn'3jší provádění stavby. PI~ímé vě!že postavíme tam, kde předbě~ně nelze budouc~ vý~ku véže zjistiti s přesností na 5 metrů. 'U věŽJído 16 metrů (~loupy jsou jednoduc1Jié)bude :lliIivýhoaa konické věže 'vyvážena jednoduchostí v,ěž:epřímé. Při VJšlš;ícHstavbách musíme již postupovati vzhůru se sloupy dvojitými, nastavovanými; tam jedině. konická věž, bude na svém míste. (V triangulační kanceláři ministerstva financí v posledním rOCe stavěny téměř všechny rozhledny konické. Ni statickém výpočtu věže hude nejdůležitější výpočet bezpečnosti proti překocení v3trem. Budiž analogicky staveb továrních komínů žádána dvojnásobná bezpečnost při uvažovaném tlaku větru jako u komínů p = 150 kgfm2• Věž bude nejvíce namahána při směru větru kolmo na stěnu věŽfe. PIři řešení počítejme s váhou dřeva 1 m3 = 700 kg. (Dřevo sucne.) Abychom z:ároven dokázali přednosti věží konických, řešille obecně,i ciťerně oba dva tvary, věží současně (viz tab. 1). K číselnému P!)čtu vzata za příklad pisatelem postavená věž na trig. bodě "Spičáku" u Třeště na Moravě roku 1923 a její alternativa, provedená ve skutečnosti o 3 m vyšší než jak je zde řešena, na "Bábě" blíže Budiškovic u Dačic 1923. Nemá-li býti vlě:~větrem prrekooena, musí statický: moment vlastní váhy Mq býti větší než moment větru Mv. Požadujeme-li dvojnásobnou bezpečnost bude 2 Mv = Mq, aby nastala rovnováha. Je-li Ml 2 Mu, je třeba věž zakotviti. Síla 811 která působí

<

1925/25

· d v, v'bl'v v 1 2 Mv - Mq v Je nom sIoupu urcI se prl lzne ze vzorce S 1 = -2 I' ákl d ce a z

a na

a na tuto Sl dimensujeme délku kotvy a hloubku zakotvení.. Hloubka.zakotvení Z plyne z toho, aby na kotvu působilo vahou zdivo, beton, anebo sypaný materiál o krychlovém obsahu K

=

Sl.

r

Při řešení počítáme pro beton

r =

2000 kg

~

kg, pro cihly 'Y 1800 kg, pro násyp 'Y = 14 00 kg pro stěrk r = 1'900 kg. Měřičské věže nejsou 'stavěny na podezdívky, nýbrž sloupy staví se do jam 1·50 až 2·00 m hlubokých. Na dně opatří se kotvami. Jsou to kříž,em dané trámce asi 1 m dlouh~, kter(é na dně jam k sloupu pevně přibijeme a y jámě zabetonujeme. V přiložené tabulce Č. 1. a 2.vyřešeny jsou obecně oba 2200

typy věží. Z tabulky patrno, že ;

> x,

tedy moment vyvozený

větrem ie při přímé věži větší, na druhé straně, poněvadž b > a, je opět u konické věže moment Mg (váha věže = Q) větší. Důkaz vyplývá z porovnání rovnic pro dvojnásobnou bezpečnost věží, obecně 2. Mv = Mg; po dosazení platí v, 2 V h Q. a pro prImou . . 2 ='-2-

2

pro konickou 2. V. x = Q b, kde

V -" 150 kg X plochou od-

porující větru. Staticky výhodnějs'í jest, jak právě dokázáno, věž konická. V tabulce č. 1. jsou dále uvedeny přehledně vypošítané číselné hodnoty pro zjištění stability v,ěžo "Spič3,k" u Třeště a to pro rozměry oné skutečně postavené (je pnmá) a řešení druhé, 10 jest alternativy ;v,~ konicklá). Je zde viděti př;íznivějšíí výsledky pro vě,ž konickou. Na "SpiČliku" postavena byla přímá ~věž proto, poněvadž ve sk,ále kol bodu nalezl autor vytesané díry, (památka to po věži vojenské z roku 1867) a byl nucen použít těchto jam pro úsporu čaElU a nákladu. Pak tato vyčnívající "kála v podobě velkého kamenného podstavce nedovolovala širší základnu pro nedostatek míEita a konečně pro jednotlivě stojící jedle, vysoké až 42 m, 'bylo nutno vytvořiti vrchol v,ěže mohutný, aby ze sousedních bodů věž mohla býti bezpečně rozeznána. Z uvedené t!l.bulky č. 1. vyplývá d1íle,že dle Sl je nutno včž podepříti. Pro tento případ vypočtené hodnoty platí jen !pro podpory, bez uvažovaných kotev na sloupech'. Je tedy, v případě že i sloupy jsou opatřeny kotvami, bezpečnost daleko v·ětší. Konečně připojeny vypočítané hodnoty pro věŽi na kótě 299 v Senov,i) na Těšínsku, aby čtenář měl jasnější představu, jak hodnoty vzrůstají vÝ'škouv,ěIŽie. Stavitele musí také zajímati únosnost půdy, na kterélstavi. Vypočítá si zatížení připadající na 1 cm2 základové. plochy sloupu a porovná s dovolenými hodnotami. V p'1'Ípad,ě,že překročil dovolené naInáhání, musí tlačící plocHu sloupů nějakým

1925/26

způsobem roz~řiti. U měř. v,ěží děje se tak podložením silné fošny, trámce, plochých velkých kamenů, aneb vytvořením roštu s vrstvou betonovou nejméně ,30 cm silnou. Sloupy měř. věžJ vyhovují pevnosti vzpěrné v prvních deseti metréch od shora y dvojitém profilu 2 X 9/13, v dalších1U metrech 2 X 12/15 a pro daIších 10 metrů délky 2 X :15/18. Ješt~ pro vyšší věže další části profily 18/2l. Konstrukce středního sloupu (dle postupu stavby druhá). Jest to vlastně jen čtyřboký stativ, který skládá se z vlastního středního sloupu a :lie 'čtyř hlavních vzp,ěr. Vodorovné věnce spojují jednotlivé vzpěry vz,ájemně a průběžné kleštinyspojují tyto se středním sloupem. Vše vyztuženo kříži. Zavedena nová. podmínka; hlavní vzpěry musí bezpodmínečně dosahovati k vrcholu vlastního středního sloupu (viz obrá.zky) a je lépe, jsou-li tyto jen přiloženy ~ k sloupu pevně přibity. Dřívější stavitelé vzpěry zapou'šftělido střtedního sloupu a to jen do výš6 pod pracovní podlahu. Tím zůstala čá.st sloupu nad vzp,ěrami vollllá; ta se vždy prohýbala a pů&obením slunce točila. Vlastní střední &loup je nyní vždy úplně vyhraněný proti dřívějším kulatým a mohutným, nyní profilu max. 18/18, silným koncem vzhůru. Otesáním sloupu přetneme radiální vrstvy sloupu, a tak vyřadíme kroucení dřeva vysycháním. Konstrukci s,tředního sloupu chrá,níme před vlivy zevnlějšími jako jsou: v~tr, jedno&tranné vysychání dřeva, možné náhodné nárazy během měření atd. zavětrováním ploch mezi vzpěrami a věnci. (Viz v pj'íloze tab. č. 3 axonometrický obraz středního sloupu.) J;1ko novinka zavedeno vyztuž,en,ísou&tavou1rojúlúilníkovou v rovinách vodorovných dvou nejnižších v,ěnců středního fJoupu. Zkrátili se tím volné j-ejicn délky na polovinu, neprohýbají se již větrem. a nezpůsobují chvění a otřesy v konstrukci; při tom mohou míti daleko slabší prof'ily. Další podrobnosti lze vyčísti v připojených obrázcích. Konečně budiž upozorněno na stolek pro postavení theodolitu. Ten má býti vwy zhotoven z kompaktní fošny 6 až 10 cm silné, nejlépe dubové. která se pi'ibije siln.ými hřeby 20 až 25 cm dlouh:ými na hlavní vzpěry a jen střed fošny 'jedním hřebíkem také do středního sloupu. Fošna budiž, přibita v~dy jádrem ;dolů, aby se {nemohla kroutiti. Dobré jsou také s.vlaky přes léta po obou 'krajích. Důle~ité je, aby fošna bezvadně ležela na ploše konce středního sloupu a seříznutých hlavních vzp,er. Na konec budiž poukázáno na rozdíl mezi právě stručně popsanými věžemi a těmi. které asi čtenář viděl vyobra:z;eny v ruzných učebnicích geodetických, anebo ve skutečnosti. postavené v době v,álečné vojenským zeměpiSíným ústavem ve Vídni. V první řadě v,ěže popsané a autorem ve [službách triangulační kanceWe ministerstva ffnancí postavené, mají pro pointování 'z hodů sousedních černé hranoly (pro dříve 'uvedené vzdálenosti 20 až: 30 km rozměrů 60 X 60 X 110), což většina dříve stavěných 'věží neměla (heliotropovíÍ.no). Podpěry věží nejsou jednoduché, nýbrž věnci spojené a kříži vyztužené (viz tab. 2. a H.)

1925/27

takže tvoří s vlěží jeden celek. Při výškách přes 16 m jsou sloupy dvojité a staví se přesahováním. Důsledek jest, že manipulace je daleko snaz:~í, není třeba tolik dělníků a bezpečnost pracovníků je daleko vě,1Jši. Také možno upotřebiti slabšího materiálu. Dřívější stavby měly 'sloupy jednoducHé, plátované. výstup zařízen po 'žlehrřícíchuvnitř věže s jedné podlahy na druhou. V Rakousku byloblíben výstup vnějšími žebříky kolmo vzhůru bez odpočinku. Nejpronikavěj'ší změny doznala konstrukce středního sloupu. Ten není dnes !tak mohutný, není kulatý ane&tojí nikdy na kameni, nýbrž je vždy čtyřhranný, visí a končí 2 až 3 m nad zemí. Umožňuje centricky observovati také na kameni O; zjistiti přesně centrické elementy vzhledem k stahilisovanémU: bodu. Hlavní vzpěry k střednímu sloupu jsou zásadně přímé, vně ani dovnitř lomené, ,jsou vždy plátované v uzlu věnců, kleštin a křížů. ( lVLají značnější rozkročení, běžně 0·6 aŽl0'8 výšky celkové, měřeno v úhlopříčně. ~ri nynějších stavbách nepoužívá se skob (kramlí) na definitivní spo}ení, ani dl'ev,ěnýchrkolíku a :kovaných hřebů. Spojení dřeva obstarávají v plátecrr šrouby 18 mm silné a v jiných spoj.ích jen hřebíky od 8do 250 mm délky. Dřevo stavebn.í, mimo pláty, v 'přtekladech se již, nezapoušltí, (nýbrž! prostě jedno pT'esdruhé přibíjí. Dřevo pT'edupotřebením se oloupe a sloupy vyhran.í. Věnce, kříže, kleštiny a žehrříky zhotoví ~ z ráhen a tyč.í jen oloupanýcJr a na místech, kde přiléh:ají k sou~ části jiné, anebo při kř.ížení se setnou, aby' plochou k"sooo přiléhaly. Pro zajímavost budiž o stavbě měř. vf-žena kotě 299 v Senově na Těšínsku, kterou stavěl autor v roce 1924, sděleno následující: (Viz tab. čís. 3.) Celková výška obnáší 36 m, stanovisko heliotropu 31 m, theodolitu 29 m. Věž je čtyřboká, základna dole b = f)' 80 m, poli! střechou a 2'80 m, zúžování v poměru 1: 10, střední sloup končí 3'50 rJI nad zemí, jest "ilným koncem obrácen vzhůru a složen ze tH dílů. Hlavní vzpěry třídílné, kulaté, rozkročené 17'50 m v diagonale t. j. 0'6 výšky. Zpracováno bylo 33?n3 dřeva z toho přip,adá 300/0 na dřevo stavební, 700/0 (na ráhna a týče o středním průměru 8 cm. Dřevo bylo čerstvě kácené v soused· n.ím lese. Spotřebováno: hřebíků 150 kg, cementu 450 kg, 40 šroubů, 20 kg dehtu, 2 kg bílé barvy a 1 m3 prken 26 mm silných. Stavba provedena ve 24 dnech 7 dělniky,z nichž jen jeden byl tesařem, 3 byli vysloužilí horníci, 2 šestnáctileti mladíci a 1 aktivní horník, který, po směně vypomáhal. Celkové výlohy včetně platu a diet autora 16.500 Kč. Věž stoji na podmočené j.ílovité půdě, při kopání základů bylo nutno neustile vodu vylé,v,att. Aby sloupy se nebořily, byl v jaIDách spodek zhuštěn zaraženými koly a položením povalů: přes jejich hlavy vytvořen rošt, který se zabetonovalvrstvou 40 cm silnou. Na takto připravenou 'základní půdlli postaveny byly; sloupy. T,ěsně nad betonovou vrstvou připevněny křížem kotvy, v

1925/28

vy.tvořeniéz trámců 12/15 cm. Po z~schnutí impregnačního nátěru, (horký dehet) vše zn,betonovánodo výšky 1 m. Zbývající prostor zasypán při stálém dusání vykopaným materiálem. Dne 11. a 12. června 1'924 provedena autoremob3erV'ace o 34 směrech llIaj,ednouv '9 ,skupinách p'l1.obrovsk,é vichřici v čase 13 hodin pracovních s konečnym uzávěrem U'~6" a s uzávěry trojúhelníků o maximální differenci pod -+- 2". Důkaz, že střední sloup se po dobu 13 hodin ani nepohnul. Použit stroj fy. Fennel v Casselu 8 bubínky na 1 vteř. "Měřenovždy od 12 do 19 hodin odpoledne, ve vichřici při střídavě slunečném pOČ!así. (Pokračování.)

+

Zp~ávy literá~ní. Recense. Dr. F. Čechura: Sbírka příkladu na vyrovnání triang. síti podle metody nejmenších čtverců. Pří b r a m. Cena Kč 21'-. "Sbírka", sestavená prof. ~echurou, jest určena především pro posluchače vys. školy horní v Příbrami jako pomllcka a vodítko při člselném výpočtu a vyrovnání sití trigonometrických ve cvičeních; dojde však jistě příznivého přijetí také u praktíckých horních inženýrů a měřič&, kteří správně oceňují význam dubře založené a vyrovnané sítě - ať již samostatné či připojené na body katastrálné - pro vyměřování hornické. Autor propočítává ve sbírce celkem 24 sítí, z nichž některé se opakují (jsou totiž vyrovnány podle úhlů a směrníků s vahami a bez vah). Jde o tyto obrazce: z íkladnový čtyřúhelník (sedm př:kladů), dvojitý základnový čtyí'úhelník, čtyřúhelník s jedním bodem uvnitř (dva příkl.), protínání vpřed ze tří daných bodil. (tři příkl.) a ze šesti daných bodil., l'ešené vyrovnáním sítě, čty!'úhelník připojený k dvěma daným stl'anám (dva příkl.), pětiúhelník (dva pHkl.), šestiúhelník s jedním bodem uvnitř, s dvěma body uvnitř a bez vnitřních bodfl (pět příkJ.), čtyřúhelník připojený ke dvěma nepřístupným bodil.m katastrálním (jeden příklad). Sbírka, jak patrno, je velmi důkladná, přes to však nemůže vyčerpati různé prakticky mlžné tvary sítí; důkladnost její dá se vysvětliti tím, že má především sloužiti k pJučení posluchače-začátečníka. Příklady jsou pečlivě, většinou dopodrobna, propoěítány se všemi zkouškami početními. Autor získává si zásluhu o širší zavedení přesného počtu vyrovn ívacího podle metody nejmenších čtverclI a užití jeho pro účely hornických i jiných sítí, kde čas a ná maha s vyrovnáním spojená je jistě vynaložena co nejúčelněji. Rš. Deutscher Landmesser~Kalender t 925. Vydal H. B I u m e n ber g, Nákladerv R. Re i s s, Liebwel'da. Toto 24. vyd,íní jest rozděleno na oddíly: 1. Casový kalendář. 2. Matematické tabull}y.3. Matematické vzorce. 4. Poznámky fyaikální. 5. Míry a váhy. 6. Ufední dovolené odchylky. 7. Zeměměřičství. 8. Kulturní technika. 9. Inženýrství. 10. a 11. Statistika. 12, a 13. Poznámky. Spis má 301 stran a poznimky. Výprava jest velmi pečlivá, Ke spisu patří PHloha obsahující: 1. dil. Zeměměřické odborné organisace Německa. 2. díl. Soupis zeměměřičů všech oddíh3. Německa. Od minulých ročníků se liší tento, že vynechány jsou Novosti v oborll geodésie zapisované od prof. Miillera. Za to jsou tu doplňky někter'ých statí a zmíněmí příloha. S. Odborné články

v

časopisech.

Hornický věstnik, roč. 1924. Prof. dr. Fr. Č ec h ura: a výpočet triangulační

Zaměřování

sítě hornické.

Věstnik inženýrské komory. Čís. 24 z r. 1924. Upozorněni úř. aut. civilním geometrům. (Dťlležitý a obšírný přípis zemského finančního ředitelství v Praze, kterým se pouka-

1925/29

zuje na závady a nedostatky dílčích pláJ?ů. Text článku, případně hlavní jeho rysy, uvedeme v pHštím čísle Z. V., neboť jest po ruce jiný také časový materiál, který třeba předem uveřejniti.) .. .. Journal des Géometres-Experts Pran\=ais, roč. 1924-: Čís. 48. R o u s il h e: Précision des Levers topographiques a grande Echelle. E. Quillot: Lal:lituation du géometre en Tunisie.' Čís. 49. Gen d l' e: Les mesures magnétiques terrestres. - Les plans de villes. Čís. 50. Diserens: Vitesse de l'eau dans' les eonduites de drainage. Arthur G i l' a u I t: L'évolution de la propriété rurale en France depuis un siiJele. ' Nové knihy. Sbírka příkladlt na vyrovnání triangulačních sítí podle metody !!ejmenšíeh čtverců. Pomůcka pro přednášky a cvičenÍ. Sestavil dr. Fr. Cechura, prof. vys. školy báňské v Příbrami. Cena K 21'-. Bulletin géodésique, organe de la Section de géodésie de ľUnio::J. géodésique et géophysique internationale: F. Baschlin: La détermination de différences de longitude a l'aide de la T. S. F. (méthode de coincidences, L. B e n e š: Le nouve] appareil circumzenithal de M. M. Nušl et Frič. ' La Restauration de régioIls devastées eth. question des reparation par E. Michel. Cena 4'5 Fr. Vydal Berger-Levraul.

Zp~ávy spolkové. Každý čs. zeměměřič jest mravně povinnován súčastnlti se manifestace pro reformu studia zeměměřičského v Brně, dne 8. února o 9 hod. pořádané v sále Obch.a živnostenské komory, l'Iozartova ul. č. 1. Bližii viz na červené vložce. Odbočka Spolku stát. měř. úřed. na Slovensku a Podkarp. Rusi oznamuje, že generální finanční ředitelství v Bratislavě povolilo měřickým úředníkům evidence katastru daně pozemkové na Slovensku, kteří se budou chtíti zúčastniti valné schůze "Odbočky" v Bratislavě na dny 1., 2. a 3. února t. r. dovolenou, a to výnosem číslo XV-320/1925 z 15. ledna 1925.

První český inženýr v Americe. Ve 13. m. a 15. čísle Nové Práce z 1'.1924podává Frant. Jandečka pod tímto názvem velmi pozoruhodnou informaci o životě a působení našeho krajana a možno říci i stavovského příslušníka Augustina Heřmana. Byl jedním z těch vyznamných syna i';eské vlasti, které stihl podobný osud jako Jana Amosa Komenského. Narozen v Praze (rok narození neznám), vystěhoval se v pohnutých dobách a uchýlil se do Holandska a odtud pak do Ameriky, kde se společností holandskou v r. 1633 kupoval pozemky v okoli nynější Filadelfie. Jeho hlavní povolání bylo zeměměřictví, neboť jeho životopisec Edwin R. Purple v Thc New York Genealogical and Riographical Records praví o něm, že byl "surveyor". Kl'om toho včnoval se zemědělství a obchodu (založil světový obchod tabákem virginským a marylandským). Účastnil se na vlastní pěst jako majitel fregaty útoků na lodi španělské, když mír westfalský tak krutě zas~hl české emigranty. Později v letech 1660 získal. mnoho pady v Americe a nabyl hodnosti lorda. Zemi'el ve vysokém věku r. 1686. Zabýval se projektem zříditi praplav mezi zálivem řeky Delaware a zálivem Chesapeakským, postavil na svém velkostatku i první silnici v dotyčném území dlouhou dvacet dvě míIe. Z jeho činnosti zeměměřické dlužno zmíniti se o tom, že krom četných prací rozdělovacích a scelovacích zaměřil území mezi řekou Delaware a zálivem Chesapeakským a vyhotovil i mapu jeho v r. 1670. "Byl dobrým znalcem plldy a k tomu školeným technikem, především geometrem. M:ěltě

1925/30

starou tradici českou," pravil o něm Jandečka. "Proslavená mapa Virginie a Marylandu z ruky jeho, je dílem neobyčejně dokonalým. Nese nápis: Virginia and Maryland, as it is planted and inhabited this present year, 1670; surveyd and drawn by Augustus Herman, Bohemiensis". Je velmi zajímavo, že Heřman vyhotovil mapu uvedenou 52 let pře d ti m, ~ e ž Jan K ri š tvof M ii 11e r d o k o n č il seš t á b e m spolupracovníku mapu král. Ceského. Jandečkovo pojednání o A. Heř!,Jlanovi jest dobrým historickým dokladem toho, že zeměměřictví bylo v Cechách pěstováno s porozuměním a výsledky čestnými. Kolik takových osobností bylo z českého prostředí oderváno krutým osudem. Nemnoho bylo těch, kdo jako Heřman byl hrd na svoji vlast, což dokázal tím, že podepisoval se s pHvlastkem "Bohemus". Rli, Tato rubrika loni otevřená netěší se dosud porozumění. Kolegové nevšímají si toho, aby voleny byly jednotné pojmy k označování měřických úkonů, součástí strojových atd. V každém oboru technické činnosti podobná snaha již u nás existuje, avšak příslušníci stavu zeměměřického málo k této věci berou zřetel. Jllst mnoho nemožných názvů, za jichž odstranění nutno pracovat. Je to hřích dřívějších dob. Zato tím smutnějši je, když i nová doba volí termíny nevhodné, nepřiléhavé, ba snižující náš odborný výkon. Namátkou uvádím tuto drobnost. V poslední době objevuje se v tecbn. časopisech a úředních vybláškách slovo 8ituač~í "plánek". Je to výraz zavrženíhodný, neboť bagatelisuje naši činnost. Ze práce, kterou "plánek" podává, je mnobdy zdlouhavá, odborným koníčkem, ví každý z nás. Ale přes to, že výsledek té práce je podán v malém měřítku, nelze jej hodnotiti takovým podceňujícím výrazem. Na uváženou všem, kdož si snad zakládají na tom výrazu "plánek", který krásně našim českým slovem nákres nahraditi lze, uvádíme jednání právníkovo. Slyšel někdo z nás, že by právník kdy mluvilo "kupní smlouvičce", třeba, že se týkala odstupu 3 m2, neb ceny předmětu 1K a byla vyhotovena ve dvou minutách vyplněním formuláře? Snad to stačí, aby tento nešvar s "plánkem" zmizeL Rů.

Různé zp~ávy. K jubileu čes. vys. školy techn. v Brně. Pan emer. vrch. insp. evid. katastru Josef Mašek založil, právě v den 24. prosince m. r. stipendium nadační jistiny 10.000 Kč pro jednoho posluchače české vysoké školy technické v Bruě, vymíniv si, aby při stejnévkvalifikaci uchazečů byla dána přednost synům státních geometrů v CSR. Lidumilný tento čin měl by býti příkladem pro další příznivce v jubilejním roku techniky. Kolegové a b so Iven ti neopomeňte přispěti na jubilejní dar absolventů české brněnské techniky, která Vás vychovala. (Dotazy zodpoví Ing. J. Mátl, Brno Zem. dům II.) Ať není jednoho zeměměřiče, který by se této akce, již analogicky vzácným činem p. vrch. insp. Jos. Mašek podpořil, finančně ne~ůčastnil. Doba přítomná přímo to velí. Zákon o úsporných opatřeních ve správě státní ze dne 22. prosince 1924, t. j. o redukci zaměstnaneetva, vyšel ve Sbírce zákonů a nařízení čs. státu, částka 136. Důležité paragrafy otiskneme v čísle nejbližším. v Na novém zákonu scelovacím. vztahujícím se na oblast celé CSR., pracuje stále min. zemědělství. Největší obtíže k definitivnímu vypracování osnovy spočívající snad v různosti názoru, zda úřady agrární mají býti samostatné, či zda mají býti vsunuty do pravomoci úr'adů župnich. O tom, že by odborníci zeměměřičtí resp. funkcionáři organisací našich byli přibráni k poradám, není však známo ničeho, ač v -této záležitosti jsme činiteli zůčastněnými mírou. velikou. Dosavadní postup jeví se proto úmyslným pomíjením našeho stavu a je dalším dokladem o trvání protizeměměřické tendence v min. zemědělství při .všech akcích, které jsou spojeny s činností agrárních úřadů ve scelování Vypsání míst pro .1. a 2. od bor (měEcké a regulační oddělení) stav. úřadu hlavního města Prahy uveřejnily nedávno některé listy.

1925/31

Dle zpr lvy té přijme se na smlouvl! a to na dobu potřeby několik architektů, stav. inženýrů a ze m ě mě ři č Ů. Z'Í.dosti přijímá jmenovaný úřad, Praha, stará radnice, III. poschodí. Vypsání míst nepostrádá zajímavosti: je známo, že město Praha nepřálo do nedávna rozvoji zeměměřičů ve svých službách a proto je třeba, aby kolegové, kteří by o místa se hlásili, uvědomili si, že na činnost jejich bude hleděno okem zkoumavým. Zato úloha jejich bude tím vděčnější a získají si jen zlsluh, když docílí změnu názoru na k;'alitu odborných prací našich absolventu, Uspěšná činnost kolegů u městského staveb. úřadu v Brně nechť jest jim vzpruhou.

Trigonometrické body A, B, G jsou dállJ souřadnicemi. Z měřených veličin: úhlu a, ~, y a strany 8 stanovte polohu určovaných bodu d a e.

Zp~ávy osobní. Jmenováni.

Vláda Č.S.R. jmenovala: 1. měřickými rady: !ng. Er. Veselého, Fr. "W,.ohlraba,Ing. Jos. Kočího, Ing. Jar. Kvítka, Ing. Fr. Cermáka, Ing. Hugo Srůtka, Ing. Jindř. Heptnera, Fr. Skotáka, Ing. Aug. (Lorenze, Oltu Lacinu, Ing'. Lad. Kučeru a Ing. J. Trávníčka, ad personam společný status II. pro vechy, M':!l"avUa Slezsko), Ing. J. Kernera, Ing. J. Noska, Ing. K. Rylua, Ing. V. Cermllka, Ing. J. Sojku, Ing. F. Soukala a Ing. K. yKratochvíl-Jelínka (status III a), dále Ing. B. Maleckého, L. Andu, Ing. Jos. Simerku, Ing. G. Dobrovolného, Ing. J. Narhounka, Ing. R. Lowyho, Ing. K. 'l'refného a Ing. K. Hanzala (status IIIb) a Ing. J. Zižka ad personam v tomže stavu; 2. m ěřic k ými vrc h n ími k o mi s aři: lug. Jus. Nováka, Rud. Hanáka adpersonam a Vlad. Prokopa (status II.) a Oldř. Kadeřábka (status III a); Jos. Beneše, Jar. Chůru, Fr. Gellerta a Pavla Potubeckéh (status III b); 3. měřickými rady: Vád. Prlmicha, Jos. Vobra, Stan. Ždímala, Maxe Weisela a Vác1. Jiigra, dále Ing. Kal'. Růžičku ad personam ve stavu měř. úřed. na Podk. Rusi. Gen. fin. ředitelství pro Slovensko jmenovalo ve stavu měř. úředníků na Slovensku měi'ickými komisaři: Jar. Rezka, Ant. Kovaříčka, Jar. Boháče, Jos. Caise a AI. Peichotu, Jana Císaře (lVI personam) s platností od ~!4. prosince 1924, pak Em. Slavíčka, Václ. Stísa, Em. Slezáka, Art. Terharena, Gust. Patzela a Fr. Modesa a to ad personam od 25. prosince 1924. Presidium fin. řed. V Opavě jmenovalo Leop. Kolba měř. a dj u n k tem (status II.). OprlÍvnění ůř. aut. civ. geometra nabyli: Ing. Václav Havli!>. v Praze, měř.yrada Emil Kardasch pro ll,()udníokres Něm. Jablonné, v. měř. rada .Karel Zidlický pro soudní okres Cerný Kostelec, Alexander Klimko v Košicích, dipl. stav. inž. Bernát Haas v Povážské Bystřici a dipl. inž. stav. Em. Elsasz v Prešově. Oprávněni úř. aut. civ. geometra se vzdal Jaroslav Pudr v Praze. Právo k použí.váni stavovského označeni "Jng." bylo přizmlno kolegům: Lad. Ferbasovi, Vlad. Filkukúvi, Karlu Guldánovi, Karlu Kolesovi, Frant. Křivánkóvi, Vine. Palečkovi a Janu Rabasovi.

Geometrovská kanceláf jediná, bez konkurence

ve větllm okresnlm městě se předá. Nabídky do admin. t. 1. pod značkou: Za

rcrlal,ci 7.0dpovidá {llg. Jos. l{ftž.Lka. l\akiudarcl: ::;i'/).L~k '::e....ko";IJVtHl~k ·;·ch

Tiskem

Polygl':ttie v Mrně. v .>-'l';iZt.

7.e;l,elih~:·iC·ů

1925/32

"Výhodná k. u

ZEMĚMĚŘIČSHÝ

vĚsTníH

konané v záležitosti studijní reformy v Brně dne 8. února 1925. Schůze byla neobyčejně četně navštívena kolegy všech odvětví praxe zeměměřičské, kteří i ze vzdálených krajú Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi se sjeli, aby tu před veřejností manifestovali za dávný svúj požadavek: prohloubení a rozšíření dosavadního studia. Prostranný sál ohchodní a živnostenské komory byl přeplněn kolegy a hosty. Presenční listina vykazuje sama 163 podpisú kolegú a mnoho bylo z těch, kdo se opozdili a své podpisy opomněli připojiti. Schúzi zahájil Ing. Flirst o půl 10. hod. v zastoupení 8VOlavatelú: Jednoty úř. aut. civ. geometrů a Spolku stát. měř. úředníků~ Na výzvu jeho, by zvoleno bylo předsednictvo, navrhuje je kol. Faltus. Zvoleni byli: předsedou Ing. B. F li r s t, úř. aut. civ. geometr v Benešově, místopředsedy Ing. F. N áhl ík, měř. rada v Praze, Prof. Ing. V. :F i1k u k a, úř. aut. cív. geometr v Brně, a Ing. J. Zem á ne k, měř. rada v Bratislavě, zapisovateli Ing. J. Krejza a J. Baar. Pořadateli schůze byli Ing. H. Jan(~, .Tan Vrba a Ing. K. Holan. Předseda Flirst ujímá se slova: Velevážené shromáždění, vzácní hosté! Jednota úř. aut. civ. geometn1 a Spolek stát. měř. úředníků svolaly na dnešní den manifestační schůzi, na jejímž programě jest jednání o reformě studia zeměměřičského. :Nežli přistoupíme k referátflm o věci samé, dovolte, abych vás všechny přítomntl pozdravil a uvítal vážené hosty, kteří na naši schúzi se dostavili. Jsou to pánové: Za minis,terstvo financi: měř. rada Ing. Bohuslav Bednář; za ministerstvo ,spravedlnosti: vrch. soudní rada Matulík; za ministerstl:,o veř. prací: Ing. Josef Karásek : za ministerstvo železnic: Ing. Leopold ~brek j za vys,oké učeni tec:hmické v Praze: ,prof. Ing. J. Peit,jjk; zla německou v}'50kouškolutedmkkou v Pmze : prof. Dr. Loschner (zia rekitorát a prof. Dr. Hiirpfera); za českou vysokou školu technickou v Bmě: prof. Ing. Ursíny, t. č. rektor, a prof. Dr. Semerád; za německou vysokou školu technickou v Brně: iP,r('f. Dr. LOS'0hner (i z,a rektora); za ge,odetický ústav české te,chniky v Bmě: prof. Dr. Kladivo; za zemi'lkou správu poHtick,ou na Mioravě: Ing. Leio Bloudek; za vrchní zemský soud v Bmě: vrchní soudní rada Matulík; za zemské finanční ředitel"tvi v Emě: Dr. Oskar Jalm; za ředi,(elství čs. stát. drah v Bmě: Ing. Leop. Marek; za ředitelství čs. stát.éLrah v Olomouci: Ing. Páleníček: za úřad pro agrúrní ope,race v Bmě : Ing. Felkl : za zemský stavební úřad v Emě:

1925/33

Ing. Matěj; za státní pozemkový úřad v Praze: Ing. Ant. Krátký; za horní hejtmanství v Brně : Ing. Brambauer; za město Brno: městský rada Riedl; za Inženýrskou komoru pro čs. republiku: Ing. M. Stábla, Ing. J. Král a Ing. Fr. Hromčík; z~ zeměměd'iče Vo~enského zeměpisného lH,tavu v Praze: :IllIajorKudliiČ'ka, ,Šit. R;pt. KM'el KOlp€IČnýa kpt. Jura.eka; za Spolek čs. inženýrů, odbor Brno: prof. Ing. Veletovský; za delimit~čník:JomÍJSi: Ing. Otto LaciIra ;za Spolek ,p'os~uc:h~ů zeměriJ.,ělř.'v Praze: B. Kruis; za Klub techn. úředníků geometrů v Praze: Ing. Pudr; za Klub inž. a geom. Stát. poz. úřadu v Praze: Ing .• Jar. Fanta,; za Voj. zem. stav. ředitelství v Bmě: Ing. kpt. Fr'lnt. Himalva.: za Fa'chgmppe der Ziviltechniker im Deutschen Ingenieurverein fUr nHihren: Ing. R. Freude; za Gewerbschaft der Beamten mít Hochschulbildung im Finanzministe'lium: Ing. Alfons Hauptmann; za XV. odb. zem. fin. řed. v Bratislavě: Ing. Jan Nosek; dále p O SI a n c i a sen á t o ř i: za sociální demokracii senátor Aut. Hnátek; za Istranu Č's. s'ocia!liJst.ů,za olmluvenéhosenátora p~'of. Holého a posJ. Langera záls'tulpce: Karel Riedl: za stranu relpublíkánskoll: p03L MarclJ.a; za stranu národní demoilú.a,ci;e: posl. Vot,mha; za klub čes. posLanců ISlodálnb-demlokr. : po~l. Inlg. JaJ'. Nečas; za něm. Isodálně-demok,ratickou s,tranu: měsiÍJsikýrnda Ka-ts!chinkaco zástupce 'Post Dra Ludvíka Czecha. Ze záiStupcŮ žurnali.st.iky referenti: Ed. Novin, Mor. Orlice, Ta,ge,s:hote, 8tráiŽe ,sodaliJsmu, Svohody, Volksfreundu a Mor. N'ovin.

Doufám, vážení pánové, že všechny přítomné hosty jsem pozdravil, pokud v presenční listině jmenováni byli. Pakli js,~m někoho vynechal, prosím, aby laskavě prominul, aneb by se dodatečně přihlásil. Zugleich begruBe ich die Herren miste anderer Nationalitat. Došla nás také řada omluvných dopisů, a sice od pánú : Prof. Dra AI. Tichého, Ing'. Holuba z Plzně, za ústřední politickou kancelář čs. strany lidové Ing. Zemana, za spolek úředníků .... , od prof. Dra J. Ryšavého, vrchn. rady Valontina .... , Ing. G. Dostála, zem. stav. ředitele v Brně, doc. Dra F. Fialy, Ing. E. Slavíčka a Dra J. Hrnbana. Nežli přistoupíme k jednáni, dovolím si vám llastíniti program dnešní schůze, k níž zvoleni byli jako referenti kol. Šrůtek, Zuklín a Růžička. Tito kolegové přednesou referáty a z nich poznáte příčiny a účel schůze. Po těchto referátech budou projevy úřadů a prosím, abyste každý, kdo si přeje učiniti projev, mně laskavě to sdělil, abych jemu mohl slovo uděliti. Podotýkám, že někteří pánové se již přihlásili. Po projevech bude potom ohlášena a přečtena resoluce, a tím bude schůze skončena. Prosím, aby se ujal slova p. kolega Ing. H. Šrůtek: Po všeobecném úvodu na thema "Jon ve vzdělanosti a věd(~ní spočívá budoucnoet malého národa", přistupuje Ing. Šrů tek k jádru věci a praví: A tu jsem, vážené shromMděllí, 11 poža.da,vku na,šeho stavu. Jest to po prvé - kdy stav náš předstupuje před veřejnost a žádá její pod.pory. Cesta tato volena tehdy, když o-.;;tatní nevedly k cíli. Oč běží nám --zeměměřičům - v přítomné době'? Nechceme jiného, než aby stav náš pro svoji důležitou p,ráci na poli technickém stal se rovnocenným s ostatnímy stavy technickými, aby vyzbrojen všemi vědomostmi praktickými i teoretjcikými, mohl.svědomiltě konati úkoly, Isvěřené muná,rodem a, státem. Ovšem naše společnost nepropracovala se dosud k názoru, že. dlL~evJ1í práce jednotlivců, duševní schopnost, výkonnost a, dovednost o db o l' n á jsou základem a pákou všeho pokroku ve státě, základem všech vymože, ností kulturních a technických, základem všeho zdravého vývoje a. rozkvětu státu. Příčinu toho hledati nutno v malém rozhledu světovém, v přílišné soukromo-hospodářské upjato,sti a nemístné šetrnosti. Jen tak lze si vysvětliti, že snaze naší - udržeti technickou úrovflň zeměměřičů na

1925/34

výši doby - kladeny jsou překá,žky, a to i stavy, od nichž bychom toho nejméně očeMvali. Leč poměry, kvalita p,ráce, nové vynálezy, vynucují dnes prohloubení a rozšíření studia našeho na vysokých školách technických. Dosavadní cesta, kterou jsme za tímto účelem konali, jest pravým ma,rtyriem celého našeho Sltavu. Ačkoliv již před zavedenním dnešního studia zeměměřičského žádáno bylo čtyI-leté studium, přece poměry po r. 1883 vynutily si rychlá opatření - zvláště, když v létech 90 tých nastal naprostý nedostatek technicky vzdělaných uchazečů do státní mělic1,é s.Južiby. P,ři zřizOlVání učebnýoh běhů na technikáclh hyLa U1pila.tněna:!)ouze potřeba státu, rychle zajistiti dostatečný počet technn-ů pro evidence !mtast,ru. Studium }Jmvisorně Ziřizené r. 1896, nes'tači1o všaJ{ v prrukis.ia absolventí musili své vědomollti doplňovati a prohlubovati.Přípomínám na př. stavební řád, který zeměměřičům se nepředná,ší, bez něhož však žádný geometr praksi prováděti nemůže, dále vodní právo, stavba železnic, regulace měst, půdozna,lství atd. Všechny tyto nedostatky pozorov11ny u prvních abso.Jventů p,rovIsomě zřízených učebných běhů, a proto již v r. 1903 na ,sjezdu státních měř. úředníků ozývají se hlasy, aby studíum zeměmě>řič'ské na šikiolách .technklký.ch rozšířeno bylo na tři léta. Dovolím lStiupoz,olJ"nfti,že ve stáJtní s~užbě neJze sTlovnávati ,suav náš,S -ostatními kategorie mí technickými. U nás stává. se technik velmi brzy samostaJtným, předno,stou úřadu -- a již z toho důvodu jest třeba, aby z techniky přišel náJežitě připraven a s potřebným mzhledem. Konečně i pdc.e v podstatě jest zcela jiná neiž u techniků druhých kategorií, kde každý případ jest případem pro sebe, kdežto práce geometra jest prací organicky se vyvíjející a postupující, takže chybí-li měřický úředník jednou, stává se tato chyba základem ohyb dalších. Nejdůležítějším argumentem pro rozšíření našeho studía je,st poznání, které si odnášíme z bohatého styku s obyvaJtelstvem, jemuž jsme rádcí nejen v otázkách te·chnických, a,Je i právních. Proto zemřelý profesor Novotný vždycky říkával. že geometr má b5'ti nejen dobrým technikem, a,le také dobrým právníkem. A konečně vidíme u ostatních kaltegorií techniků, že, také se neomezují jen na úz,ký svůj obo'r. kterému se v praksi věnují, že však dos,távají vzdělání širší, jako na př. inženýři pro stavby vodní, silnice, železnice, dále chemici a j. Ovšem, u nás ve střední Evropě, zvykl si každý stav ohraditi se spoustou paragrafů, aby učinil ze sebe nedobytnou tvrz. Z této tvrze podnlliá, pak jen výpady proti těm, o nichž se domnívá, že by mu některý ten paragraf chtěli odejmouti. Proto u nás - lépe řečeno proti nám - vyskytuje se zpúsob boje, který dlužno označiti bojem inteligence nedůstojn~'m. Tu nutno prohlásiti, že rozšířením a prohloubením ",tudia. než á dám e 1'0 z ,ší ř e n í .sv é p ťL ,s'o b n o \St i. Nám stačí obor ná~ úpďně a nemáme v;řeIejši:hloIpřá,ni, než aby je!ll 'kRJždýdržel 'se 'svého odboru. Dmhé tVlrzení, ježzviláště Ipll'otinám státlllím měř. úředníkům Ise 'Vyskytuje, jest, že domáháme s,e rozštření IStudia, abychom dos·á,Mi ka.t. A. státních úředníků. Pro podobná ne'smyislná tJvrz,ení nemáme vhodný,c,h slov lWO jicth odsouzení. My počali jsme o reformu studia žádati v době, kdy žádných kategorií úřednických nebylo a kdy postupové poměry naše byly v dů· sledku známého výnosu ministerstva financí lepší než u kteréhokoliv stavu technického druhého. Tehdy neměli jsme mate,rielních důvodů, žádati rozšíření studía, vy'cházeli j,sme z důvodů věcných a ušlechtilých - rozhodně z důvodů čistších a ušlechtilejších nežli jsou snahy těch, kteří uměle konstl11ova.nýmí argumenty klamou veřejnost. Spíše možno prohlásiti. že materíelní snahy jsou na straně těch, kteří stojí proti naší reformě - hojíce se -, že by přišli o různé výhody. Mya naši kol'3gove cívilní nep.riživu,ien1e se nikde u druhých odborů, nám stačí odbor náš a prohlašujeme, že nechceme tak činiti ani v budoucnu, požadujeme však, aby ostatní stavy technické jednaly tímže zp'ulsooom. Ovšem, tomu se nechce rozuměti a proto tvrdí se veřejnosti, že by prý chudým stud<Jntům vzána hyla možnost, věnovatí se vyššímu studiu. Proč se tito (ldpůrcové rozšíření našeho tJtudia ne,snaží, ahy chudým studentiim UlUOŽnili studovati také jíné obory? Nebo ,ig'eIOillletrr-in~" jelst .ien 1'1\'0 chudáky dobrá? Jest pravdou, že geometři pocházejí z chudších vrstev. Práce geometra. je'3,t t,otiž tak namáilllawá .:1 vyče11pávající. a proto se jí mů.že věnovati pouze ten, kdo od mládí jest zvyklý všemu možnému li'trár1ání

1925/35

a tvrdému životu. Skoro by se zdálo, že nepovolani ochránci chudých studentů myslí více na ziskání zdatného dorostu nežli na studenty samé. Ovšem, ani to není pravdou., poněvadž by tu zdatnost měli podporovati prohloubením jich vědomoSltí. Zeměměřičství jeSlt jedno z nejstarších odvětví technických a nebráni-li se v ostatních odborech vývoji a zdokonalování, nemůže býti bráněno ani nám. Boj o sousto chleba nemůže býti a.rgumentem pro brzdění vědeckého vývoje celého stavu. Že p.rohloubení zeměměřičského studia je nutné, dosvědčují ony kruhy odborné a intemsované, které v poMtcích našich požadavků stavěly se proti rozšíření studia, ale přesvědčivše se o svém omylu, staly se dne's podporovateli nllJšich snah a tužeb. Sám referent v ministerstvu školství p:rojevil as před rokem k naši deputaci názor, že jest potřebí provésti reformu tak, aby nové studium obsahovalo osm semestrů, poněvadž p.rý, "když se něco dělá, má se to udělati najednou a řád n ě a n i k o 1i v P o k o u s k á e h". Nemůžeme proto pochopiti, že ministerstvo školství tuto reformu Sltále oddaluje, když i ministerSltvo financí vyslovilo svůj souhlas s osmi semestry. A ministerstvo financí jest nejvice kompetentní, jliJk v otázce finanční, tak i věcné, a.by. zde rozhodovalo. Proč tedy to stálé oddaloválú a dopisování, anketování? Jest jisto, že všechny int-eresované kruhy p.ro reformu jsou. Diference vyskytují se pouze v ná,zorech na počet semestrů. U nás určité kruhy nenaučily se dosud samostatně mysleti. Proto vždycky čekaji, až jak to všecko dopadne ve státech okolních, hlavně ve Vídni. Vídeň dodává naši byrokmcii vědomosti a stává se vzorem. Proto I,llohU jsme v poslední době čisti chvalozpěv na reformu zeměměřičského studia v republice rakouské (Zprávy veř. služby techn. č. 2, roč. 1925). Nezdařené videňské dílo má se státi vzorem reformy našeho studia v republice československé! Jsme přesvědčeni, že za 10 let a snad jeMě dHv€' budou ve. Vídni toto studium reformovati znovu. Nevěříme, že by Videň zůstala pozadu za státy ostatními a zvláště Německem, kd.e v Mnichově i Drážďanech mají dávno šestisemestrové studium s bohatějši OBnovou učebni, než zavedla Vídeň. Uvážíme-li, že v Záhřebě zavedli f'ltudium oBmisemestrové, v Curychu a Riz€' rovněž osm semestrů, ve Varšavě sedmisemestrové s dalši ještě přípravou na diplomoV1OU ,pdci - musime v'arovaiti pře.d nedJokorulIým řešenim této otázky u ná,s. Nepřejeme si dalšího oddalování řešení této otázky, ale žádáme, abychom vzděláním vynika.li nad státy ostatní, zvláMě sousední. Je-li kdo kompetentním určovati způsob rozšířeni a prohloubeni našeho studia, pak jest to jedině stav náš, který nedostatky studijní průpravy poznal nejlépe sám na sobě. Odmítáme každé vměšování se ostatních odborů do našich záležitostí a prohlašujeme, že v této otázce jsme soběstačni. Jest cpravdu trapným, že republika československá přichází ze států sousedních s reformou studia poslední. Bude-li ještě váhati, nebude moci z českých g'eometl"Ů nikdo vice za hranicemi pracovati, protože nebude konkurenčně vědecky schopným v cizím státě pracovati, čímž pref'itýž republiky utrpí a cizinci na naši technice studovati nebudou. Jest na.ší povinností, učiniti vše, aby studium naše bylo v příštím školním roce již upraveno. K tomu cíli jest třeba mezi námi jednotnosti, flVornosti a vzájemné důvěry. Podpoříme-li na.še snahy těmito vlastnosti, pak u vědomí, že fo, co chceme. konáme jen pro potřeby svého národa a svého státu, musí úprava studia státi se ,skutkem dle našich přání a našich návrhů. Manifestujíce dnes pro reformu našeho studía, manifestujeme zároveň pro jednotnost asolida.ritu stavu zeměměřičského, která stane se základem na.šeho pevného a trvalého vývoje stavovského. Se svými tuzbami přicházíme po prvé před veřejnost a jsme přesvědčeni, že tato nám své podpory neodepře, poněvadž na mysli máme jen zájmy obyvatel~tva a,.potře,hy 'SitátU.

1925/36

Na

V)'ZVU

předsedovu přednáší referát Ing. F. Zuklín.

Otá.zka úpravy zeměměřičskeho studia jest již dlouhou řadu let předmětem úvah interesovaných kruhů. Není možno uváděti zde historii původu a roz,voj,e stavu geometrů, ale jest prostým fakJtem, že odbor geometrovský je,st vlastně ne~t,a;rším praktickým odborem technickým. Vl:lJstní speciální studium pro vzdělání zeměměřičeM zřízeno teprve roku 1896, kdy zavedern vláóou ra;kous1rooudvouletý běh. Studium velkého rozsahu a, důležitosti směstnáno tehdy do 4 semestrů, intencí vlády, opatřiti pro státní úřady evidenční v době co možno nejkratší, laciné síly při evidenci katas,tru a novém měření. Již t.ehdy zřízeni tohoto kursu mělo rálz jedinmt.l1anný a mylšleno bylo jak'o(]i<JiČ.lázdá,mě se Il'ozvíjejíci akce byla zdržena a do dnešního dne nebylo o věci rozhodnuto. Jest smutné faktum, že org1amickému a tedy lliř!irozenému vývoji .s;tudia, kladeny .l~ou překážky činiteli, kteří, jsouce mimo řady geometrů a neznajíce jeho živ,ctní ,potřeíby lj, existelličnízájmy, lleiIlloooo mit také při1'Olzeně '1'1'0' ně porozumění. Leč s'1}ravedlivá věc zvítěziti musí! Snahy Jednoty čs. úř. aut. civ. geometrů neson se k tomu, aby absolventům samostatného odboru zeměměřičského inženýrství umožněno bylo dosíci uceleného a úplného geodetického vzdělání pro všechny obory prací vyměiíovacich p10 ,stránce teOll'eťi>C1,é ÍJp1~krtioké, se zře,teilem ke všem technickým odborům, s nimiž civilní geometr v ~irší svoji praksi úzce se stýká a ke všem požadavkům, j~ civilní prakse na něj klade. Jest nutno však, aby nový samostatný odbor zeměměřičský vychoval nejen zdatné zeměměř. inženýry prakticky pro všechny druhy prací vymě'řovacích, alea.by též vychoval dorost pro práce· geodetické vyššího druhu, po připadě i mezinárodního rázu, a to nejen inženýry topografy a ·geografy, ale i spolupracovníky vMeckých ústavů, přičleněných k min, veř. prací nebo min. nár. obrany. Jelst to tedy v první ř,adě zájem technického a hospodářského vývoje naší republiky, tedy zájem st4tu, který vyžaduje, by technický dorost nM vyz'b~ojen byl dlOlkiomaiLe ~Q'Oživ·ot nejen t,cl()ll'cticlky, 'ale i prak" ticky, na škclách oS uceleným'lj, úviLným ,s,tudilem vy:s(Ykoškol,ským. Ne-

1925/37

můžeme zůstati v tomto vývoji za stáJty sousedními, jmenovitě za Jugoslavií, kde zřízeno čtyřlet.é studium zeměmMíckého inženýrství již v roce 1920/21.

Instituce civ. geom~trů jako jedna z nejstarších jest vžita v organické těleso státu a má-li konati i nadále své důležité národohospodářské poslání, jest třeba, by průprava teoretická i praktická ke získáni její autoritlaC€ podložena byla řádným studiem v samostatném odboru, rovnocenném ostatním kategoriím technickým. Vyžaduje toho také prestiž Inženýrské komory, jež sdružuje zákonitě povinným členstvím všechny civ. techniky, t. j. všechny kategorie civilnich techniků, by spravedlivý požadavek instituce civ. geometrů byl konečně uskutečněn, by i svoji kvalifikací byli úplně rovnocenní s ostatními ka,tegoriemi civ. technickými. Nelze při té příležitosti opomenouti zdůrazniti, že jestliže některé kruhy snlllze této po rozšíření vzdělání geometrů nepřejí, opírajíce se o tvrzení, že rozšiřením vzdělání pro geometry bude též povzbuzena "naha po rozšířeni oprávnění civ. geomet.rů, že tvrzeni toto jest mylné, poněvadž jak v zákoně o inSitituci civ. tec.hniků ze dne 7. května 19113, tak i v nově rnlJwže.né-osnově -o reorganis,acIs,tavu civH:nich techniků. roz-sah působnosti civ. geometrů jest přesně vytčena jest vyloučeno každé zasáhnutí do oprávnění ostatnic.h kaJtego-riiciv. technických. Všechny vývody tyto směřují k tomu, aby konečně již jednou ministerstvo kultu a vyučování učinilo rozhodný krok ke zřízeni řádného samostatného Il
Další referát podal Ing. J. R ů ž i č k a. Zmíniv se o významu čínnosti českého zeměměřiče v minulosti, poukazuje na to, že dnešní doba nás váže k zachování vzestupné vývojové linie v našich výkonech, a ta je podmíněna dokonalým vzděláním odborným. Nejen kruhy zeměměřické to pochopují, ale í akademičtí jejích učítelé t.ýž názor chovají. S ními ruku v ruce pracovali proto na programech nové studijní osnovy nejen kolegové z Čech, ale i z Moravy i Slovenska. I před touto schůzí obírali se zeměměřiči návrhy osnovy studijní a v komisí, ve které otázkou spolupráce praktiků a teoretiků se zabývali, sestavili po návrhu referentově pro manifestační schůzi tuto zprávu: Z Ip r á vak -om :i.se 'P r 'o ú iP r a v li stud i a zem ě měř i ck é h o, vře dne -se n á n'l, lID'a n ff e Bta ční s c h ů z i dne 8. ú nor a 1925 v Brně. Zástupci Spolku ,státních měřickýeh. úředníků, Jednoty civ. zeměměřičů, Spolku čs. zeměměřičů a Inženýrské komory zůčastňují se od roku 1914 všech akef a podnětů, směřujících ku prohloubení studia zeměměřického a postupovali pn tom vždy v souhlasu a za, účinné podpory profesorských sborů české vysoké školy technické v Praze i v Emě. Zástupci tito přizváni byli k anketě, svolané profesorským sborem vysoké školy technické v Praze, roterá připravila návrh láJtky a odůvod: nění pro úpravu čtyřletého studia zeměměřického v březnu 1919. Ph jednání byly nejprve sestaveny předměty, potom počet týdenních hodin a z toho vyplynula čtyřletá doba studijní.

1925/38

Již tehdy se uvažovalo o tom., že na různých technikách jsou předepsány profesorům různé počty hodin při stejně pojmenovaných discřplinách, leč to nepokládáno za vadu, nýbrž přičteno k dobru, poněvadž přiBpíVá k vývoji soutěže vysokých škOl technických a vzbuzuje zájem posluchačů pro určité školy. Současně mysleno již na to, aby usnadněn byl přechod z jedné školy na druhou tím, že by byly vybudovány StudentBké koleje v Praze a v Hrně, čímž pobyt studentům by se ulehčoval. Návrh tento schválil sbor profesorský vy1loké školy technické v Praze dne 29. března 1919. Stejně vypracoval i sbor vysoké školy technické v Hrně podobný návrh a oba dodány byly ministerstvu školství a národní osvěty. Naši zástupci pracovali při poradách s profesorským sborem vyí'oké školy speciálních nauk při českém vysokém učení technickém v Praze při pozdějším projednává.ní studijního programu pro Čityřletý odbor zeměměřický na poradách v roce 1920 a roku 1921. Při poradě dne 14. května 1922 za účas.ti zá·stupců státních i civilních zeměměřičů, Spolku čs. zeměměřičů a Inženýrské komory schválen opět předložený studijní rozvrh na čtyřleté 'Studium a usnesena následující resoluce: ,,1. Dosavadní dvouletý běh pro zeměměřiče budiž studijním rokem 1921/22 ukončen a nahrazen čtyřletým samostatným odborem zeměměřického inženýrství se dvěma státními zkouškamí a právem promočním. 2. První ročník čyřletého studia budiž otevřen měsicem září studijního roku 1922/23, poněvad.ž· první ročník je skoro stejný s prvním ročnikem dosavadního dvouletého studia. 3. Odborné korporace zeměměřické stotožňují se s návrhy profesorského sboru vysoké školy speciálních nauk a žádají, aby profe50rský sbor předložil přáni porady ministerstvu školství a národní osvěty a svůj návrh znovu doporučil." Na základě poslední anketty z Hstopadu 1922 vydalo ministerstvo školství a národní osvěty nový výnos a vyzvalo vysoké školy technické, aby se znovu zabývaly úpravou stud.ia a programů. Program vy,soké školy spec. Ilauk čes. vys. učení techn. v Praze byl na poradě 25. listopadu 1923 velmi pečlivě probírán a zástupci zeměměřických korporací upozorněni na to, že program je upraven podle zásad, obEla,žených ve výno,su min. školství a Dár. osvěty ze dne 5. února 1923, č. 141.315/22jIV. Přítomný referent profeso·rského sboru připojil, že v .zájmu urychleného vyřízení celé záležitosti nedoporučuje, aby prováděny byly zásadní přesuny počtu hodin, poněvadž by mohla býti z toho odvozována záminka pro odklad. Proto učiněny jen doplňovací návrhy pro jazyky minorit československé republiky. Tento rozvrh je připojen: R.očník I. P

ř

e

d

I1l

ě

t

Matematika I . Deskriptivní geometrie Fysika ... Optika ... Geodesie nižší Geodetické počtái'ství Předepsaných hodin zkonškových Fotografie praktická . Cvičení fotografie ká . Úhrnem. Doporučeno: Jazyk slovenský. Jazyk ruský I.. . .

..

1925/39

Zimní sem.

Letní sem.

předn·1 cvič.

předn. cvič.

6 5 3

I

1 4 2

-

-

2

6 2

2

-

5

I

4 4 3 3 7

I

1 4 2 -

6

II -

-

2

-

21 ----r521 --r3

~

-

15 2 3

I -

.

-

4

17

~ 3 2

--

I

.

Zimní sem.

Letní sem.

I Předn·1 cvič.

předn·1 cvič.

I

Matematika lI. Ge?detic~é .počtářství, II. Pravo vereJné. . .. .. Národní hospodářství a statistika. . . . Encyklopedie zemědělství a správo věda . Encyklopedie lesnictví . . . . . Konstrukce struj\i a skizzování . Věda finanční a berní . . . . . Meteorologie a klimatologie . Geologie I. a II. běh . . . Předepsaných

hodin zkouškových

5 2 -

3 3 3

-

~

3 3

I

1 3 -

I,

i !

I

-

I I

-

I

-

I

2!

2<1

5 2 4 2 3

I I

-

---i

.

II

6

I

1 3

-

2

-

2

-

3

1 2

21

9

I !

Doporučeno:

I

i

-

Dějiny měření a zeměměřičství. . Zeměpis hospodářský a obchodní . Jazyk ruský II. . . . . • . . . .

2 2

--

-

2 2 2

I !

-

-

I

Vyšší ~eodesie .•... , Geodetické počtářství III. Právo s'lukromé. . . . . Geodetický seminář J., II. Topogrllfie. . • . . . • . . . . . Encyklopedie pozemního stavitelství Nomografie . . . . • . • . . . . Kartografické projekce. . . . . Encyklopedie meliorací J. . . Zákony komasační a meliorační Stavební a železniční zákony. Pedologie . . . . . . . . . . Počet pravděpodobnosti • . . Předepsaných

hodin zkouškových

2

I 'I~--=-c-=--=--I

.

. .,

2 3

• i

22

Reprodukce plán\i a map. Právo vodní. , . . . . . Horní zákon. . . . .

-2

3 1

2

16

14

3 2

--. -

-

7 --

-

I 'I·

24-721141 I

Doporučeno: Jazyk německý Agrární politika

I

!

1925/40

předn. ~ c"iě.

Sférická astronomie. . . . . . . . . A,;'tro~om. ~x:~?vá~i zeměp. souřadnic Pre~pl~y merJcske . . . . . . . . . Agrarm operace . . . . . . Měi'ení podzemních prostor. . Geodetický semináJ:.. . . . . . Encyklop. staveb. inženýrství Encyklop. meliorací II. . . . Encyklopedíe hornictví . . . , Vyrovnávací počet . Upravovací a zastavovací plány Fotogrametrie . . . . . . . . . PI'edepsanýcb hodin zkouškových .

plein.

: i 2

\

3 3

3 3 2

evič.

-

-

2

3

2

3 2

-

2

4

I

2

-

3 -

-

3,

-

3

-

2 2

1

1

1

2

-

1

1

2
Účetnictví . . . . . 2 2 Pozemková reforma . 2 \ Trasovací práce v let. sem. 6-8 dní. 1 Úhrnem. 2511\ -TI-'13 Doporučeno: Nauka o úvěru, peněžnictví a bankovnictví \ 2 Soudní řizení . . . . . . . . . . . ., -2 \ II 12 Jazyk maďarský • . . . . . . . . . .'

= - = =I

\

Jak vidno z něho, je upraven co nejúsporněji, použivá všech t.ěeh přednášek, které na vys. učení techn. jsou již zavedeny, čímž, bylo docíleno, že osobní náklad na rozšíření celého řtyřletého sturlla u.evyžadoval ani 50.000 Kč ročně. Podobně úsporný byl i návrh ěeSiké vys. šk~y technické v Brně. Vyslovujeme přesvědčení, že ministe-rstvu škol&tví a nár. osvěty jsou známa, přání zeměměříckých korporací, poněvadž p'rot.okoly o těchto poradách byly minisoorstvu zaslány, a jes,tli dnes program tento přikládáme, děje se to jen proto, abychom dokumentovali solidaritu naši se všemi kroky, kt~ré profe.sorské sbory české pro zřízení čtyřletého fltlldia podnikly, aby splněny byly naše tužt,y o vědecký pokrok geodesie a veškeré její aplikace tak duležité pro technieký pokrok v republice československé. V Brn ě dne 8. února 1925. Referent: Doc. Ing. Jos. RUžička, zem. vrch. měř. komisař a civilní geometr v Brně, v. r. . členové: Geometr Pilný Karel, měř. komisař ředit. drah v Bratislavě, v. r. Geometr Mařík Václav, komisař es. stát. drah, Brno, v. r. Inženýr Ivo Beneš. aut. geom., Brno, v. r. Mart. Veverka, zem. vrch. měř. komisař, Brno. v. r. ]'rant. Čtvrtlík, mě,ř. vrch. komi-sař mě8lt.a Brna, v. r. Josef Baar, měř. vrchní komisař, Brno, v. r. Prof. Inž. Vlad. Filkuka, úř. opráv. civ. geom., em. profe,sor záhřebské techniky, Brno, v. r. Ing. Josef Zemánek. měř. rada čs. st.át. drah ředitelství v Bratislavě. v. r. Ing .. Jos. Hrstka. měř. rada v Bratislavě, v. r. AI. Pejchota, měř. komisař, Trenčín (nové měření), v. r.

Referent žádá, by tato zpráva přiložena bylák která manifesta·čníschůzí bude přijata.

1925/41

resoluci,

Předseda : Vážení pánové, tím jest vyčerpán program našich referentů, a doufám, že zprávy byly tak podrobné, že zejméná našim hostům jest úplně jasno, o co nám běží, totíž o požadavek prohloubiti zeměměřické studium, jehož se domáháme po víc než dvacet let. Od dnešní schůze slibuji si mnoho a zejména od vlivných referentl!, kteří přišli' za politické strany, jakož i úřady, aby tlumočili naše přání a tužby, abychom v tomto boji došli cíle, který jsme si vytkli. Nežli přistoupím k dalšímu, prosím, aby dotyční pánové, kteří se přihlásili k projevům, tyto projevy přednesli. Učiním záznamy dle toho, jak se kdo bude hlásiti a prosím, aby se ujal slova kolega J. Pudr. Ing. Pudr praví: V zastoupení Klubu technických ú ř e dní k ů . g e o m e t l' Ů hla,: ní h o m ě s ta P r a,h y sděluji, že klub uvítal dnešní manifestační schůzi a doufá, že ministerstvo národní osvěty á příslušné úřady konečně uznají oprávněným úsilí naše za rozšíření studia zeměměřicského. Žádám, aby následující projev klubu, jejž zastupuji, byl přiložen k resoluci, jež tu bude usnesena: Naše skupina ne}tiŽ6ji nese nedosta,tečnou školskou příp1:avu pro praxi. p'oto skupina naše. živě 8e zajímala o přípravné práee a naši zástupci na poradách od roku 1914 pracují pro prohloubení tohoto studia. Náš zástupce zúčastnil se (KlITad.které se konaly na české vysoké škole technické v Praze v roce 1919; jakož i všech pQzdějších porada jednání, která směřovala ku prohloubení' studia zeměměřického. Na poradě, konané v mín. školství a nár. osvěty 8. dubna 1920, přednesl náš zástupce prohlášení, které bylo přilo,ženo k protokolu, v němž j,sme výslovně uvedli všechna svoje přání, požadavky a prohlásili, že čtyřleté studium může připraviti měříčského inženýra dokonale pro všechny ooory činnosti geodetické. Podobně na anketě, konané v min. školství a nár. osvěty 1rs. listopadu 1922" rovněž účastnil se ná,š zástupce ce,lého jednání, aby upozornil zástupce ministerstva a profesorských SbOrfl výlsokých škol na důležitý význam zeměměřičů v městských službách. Rovněž na poradě, která se konala 26. září 1923, kterou svolal profesorský sbor vysoké školy Specíálnťch naJUk na žádost odborových korporací, na níž zástupce sboru profesorského přednesl nový program studijní. Dále nedoporučoval, aby zásadně byl měněn program tento, kteT)profesors>ký sbor vypracoval na základě výnosu min. školství a náT. osvěty č. 141.315/22 ze dne 5. února 1923, poněvadž jinak mohl by vzniknouti průtah novým vyjednáváním. 8etrváváJne Ipcr'otona Vlše,chnaších dŤÍvějších prohlášeních a žádáme vybudování čtyřletého odboru zeměměřického inženýrství se dvěma státními zkouškami a právem promočním. Očekávali jsme, že během roku 1924 dojde k příznivému řešení této naší životní otázky a že ministerstvo učiní potřebné kroky, aby aspoň do října 1924 mohlo nově upravené studium býti zahájeno. Leč podle informací z poslední doby nejeví ministerstvo' školství a národní osvěty aní nejmenší snahy tuto naší životní otázku řešiti. V P r a ze dne 7. února 1925. Za Klub technick)'ch úředníků, geometru hlav. města Prahy: Ing. Kubik, předseda; Jar: Pudr, jednatel.

Předseda : Dále se přihlásil k projevu št. kpt. K. K ope čn ý. Týž předčítá. následující projev a žádá, by byl přiložen k resoluci, jež se na konec jednání usnese:

1925/42

D Ů.S t o j n í c i g e o m e tři V o j,. zem ě pi s D! é ho ú Si ~a vÍl v P r a z e a ge!ometři vojenských stavebních. řediltelstev těž,ce nesoune~ ustMé odkládání refonny studia zeměměřického. Práce. jež pTOvMí Voj. z,eměpisný ústav, vyžadují bezpodmínečně hlubší a širší teoretické i praktické průpravy ve sférické astronomii, geodesH vyš'ší, Jot,ogI'ame,t:rii, lmrtogmf:ii, voj. tOlpografii, v 'l'eprodukci map a plánů. " My sami nejvíce pociťujeme nedost.atek školského přípravného vzd~lání a musíme s,tále nezaviněné mezery doplňovati soukromým studIem. V důsledku toho trváme všichni na prohloubení studia' zeměměřického na osm semestrů ·se dvěma státními zkouškami a právem promočním. . Za kolegy: kpt. Juračka Karel. mj. Kudlička Ferd, kpt. Klega Ka.rel. št. kpt. Kopečný Karel.

Předseda: Přihlášen je kolega Ing.L. Doležal měřiče stát. drah. Ing. D o lež a I předčítá toto prohlášení: Zem ě měř i č i č s. stá t. d r a h všech ředitelství, kteří se zúča&tnili od roku 1918, t. j. od p1l'vého počátku. svými zá,stupci veškec rých jednání a pmcí za účelem rozšíření svého studia na osm semestrů se dvěma státními zkouškami s právem promočním, trvají jednomyslně na požadované &tudijní úpravě a žádají, aby tento projev byl připojen k resoluci, jež vyjde z dneění manifestační schůze. V Br n ě dne 8. února 1925. Za geometry čs. stált. drah: Ing. Ludvík Doležal (Plzeň), Ing. Josef. Zemánek (Bratislava), Georo. Method Zahradník (K'o,š1ce), Ing. Jos. PáJIeniček (Olomouc), Ing. Jar. Ruml (Praha-Jih). Geom. Viktor Matyáš (Brno), lilO. Antonín .Luka (Pra.ha,Sever), Ing. KW'eíl Kasitel (Hradec KTáJkwé).

Předseda: Dále má slovo kolega K r u isza zeměměřictví na čes. vys. učení techn. v Praze. Přihlášený ujímá se slova a čte:

posluchače

Resoluce Spolku p o s I uch ač ůzeměměřictví na českém vysokém učení teclmickém v Praze, předložená .sjezdu manifes,tačnimu zeměměřiČŮ. Oes:kJos]oven~ké republiky dne 8. února 1925 v Bmě. My zástupci Spolku posluchačů zeměměřiCJtví na česokém vysokém učení technickém v Praze prohlašujeme, že trvame na svých usne,seních a prohlášeních, kiterá naši předchůdcí učinili za účelem prohloubení dosavadního dvouletého studia zeměměřického na čtyři léta se dvěma státními zkouškami a právem promočním. Je ~myšlenkou, že by posluchači se byli kdy s,tiwěli proti pro~ hloubení a rozšíření studia zeměměřického .• Jsme si plně vědOmi všech důsledků reformy, v,še,ch práv a povinnost.í z ríí plynoucích a vroto domáhati se jí hudeme přes všechny překážky. Je nepochopením, vytýká-li se nám; že· chceme mzšiřovatí obor své působnosti v praxi technické na úkor ostatních techniků na základě encyklopedických přednášek do našeho programu zařaděných. Naopak, těmito encyklopedickými přednáškami chceme se připraviti pro správnť řešení úkolů zeměměřických, jako jsou mezníkování a výkup pozemků pro dráhy, silnice a ostatní podobné úkoly. Kromě toho má býti. jimi buzeno p'ocho~}ení'proost,artní ,souč1nuOIsrt,i a s,poQupirád ,tecihnic'kou vpraxL ~ Jistě nenapadlo dosud nikomu vytýkati chemikům, strojníkům, zemědělcům a lesníkům. že p{)lslouchají encyklopedii pozemního stavitelství, archite,ktům, že poslouchají geodesii, encyklop,edii 8tav. inženýrství,

1925/43

obecnou nauku o strojícJJ., chemickou technologii, Btrojnikům, že poslouchají encyklopedii stav. inženýrství, encyklopedii technické chemie a geodesie nižší. Jen u zeměměřičů nazývá se vadou vše'chno to, co u jiných slove předností. Zástupci poslucJJ.ačů účastnili se se Spolkem če,skoslovellských zeměměřičů od roku 1918 všech akci, které směřovaly k úpravě a mohloubení studia, uznávajíce, že vědomosti, jež si osvoji za dobu studijni, usnadní ;jim podstatně řešení všech úkolů, jež je oookávaji v pra,xi technioké, při pr.wooh pro katastr daně pozemkové, pro nová vyměřování, pro agrární operace, pro výkup pozemků při železnicich a jinýcJJ. &tav.bAcil, ;při praooeh měStských., topografických a jinýeh . •lsm.e přesvoočeni, že MVmOV&ná reforma. je ekonomická a přejeme s~ aby počet hodin povinných nepřekročil 26 hodin týdennich a žádáme, aby ve čtvrtém a osmémsemel'ltru byl počet hodin ještě snížen na 20 neb 22 hodin, aby příprAva ke státním zkouškám byla usnadněna. Pořad přednášek a týdenni rozvrh hodin nepokládáme za nutné uváděti, pončvadžsbor profesorský čes. vys. školy toohnické v Praze a v Brně v roce 1919, ďále sbO'l' profesorský vysoké školy speciálních nauk při čes. vys. učení technickém v Praze v roce 1920 a 1922, 1923 na poradách &e zástupci nejen nAŠeho spolku }1Osluchačů, nýbrž i za účastenství ú.stupci ciri1'Wch jaJoož i státních zeměmocičů je probíral, upravov,ad a ministetrlslství .a, národní osvěty pl'{ldkládal, takže mínister· ,sotvo je úpJ.něpřilsně mformováno. Za Spolek Frajbiš

čs. posluchačů

zeměměřictví v Praze: Josef 'v. r., za přediscldu.

české

vyooké

školy

JalllJ Mašek v.

1'.,

technické

jedml,tel.

Nato Ant. Pro k e š, předseda zeměměř. ,sekce Spolku posluchačů techniky v Bmě, prohlašuje, že brněnští posluchači se cele připojují k této resoluci. Předseda uděl«je slovo prof. Ing'. J. Pe tří k o v i, přihlášenému k pr-03evu za čes. vys. učení techn. v Praze. Prof. P e tří k prohlašuje: V,rueváž,ené ,s>!lrá;zu. S up1oz,or.něnÍJmna JViel!kýVýzmrm nároďohosipodMsk'ý, jejž mají prá.ce zeměmě,řicképro rozvoj republiky, přeji jednání Vašemu zdaru, ooclIť je dnei&nÍ8'Chůze rooronováTI1apŤiz!nlťvýlm,rozře,šenÍlIll této důle,žité otázky a;k'adem~eké.

Předseda: K slovu je přihlá,šen kol. E. Fa 1t u s za měř. úředníky mor. zem. výboru.

1925/44

Týž ujímá se slova a předčítá: Prohlášení měř. úředníků mor. zem&kého v"boru přednesené na manifesrta.ční sohůzi všech čs. zeměměřiěú' v Bnľě dne 8. února 1925. Mě~. úře,dnici mor. zem3kého 'VýholJu' v zems.kém s.tavebnim úřa,dě byli vždy solidárními s akcemi, které zeměměřické organisace po drahná léta za doe.ažením reformy svého studia podnikaly. Ani průtahy a oddalování studijní refornIy nezměnily přesvědčení jejich o způsobu, kterým třeba realisovati řádn01l úpravu. Žádají proto, vzhledem na hOSDOdářskotechnické potřeby republiky, se zJ'etelem na současnou výši věd- a schopnost vědecké konkurence ab&olventů našich vysokých škol technických s ,cIzinou, aby výchova dOlostu zeměměřického byla bezodkladně reorganisována. Po skoro tři c e t i let é m provisoriu jest jen jediná cesta, která k dobré refornIě vede: zi'izení č ty ř let é h o s tu d i a zem ěměřického se dvěmla stát,ními zkouškami a právem prom o čním. Žádáme, by toto prohlášenI bylo pliloženo k e&oluci. která bude usnesena na manifestační schůzi. V Brně, dne 8. února 1925. Ing. Robert Freude. Ing. H. ReioheL Ing. V. Rziha. Doc. Ing. Jos. Růžička. Ing. Mart. Veverka. Ing. Rud. Puhony. Geom. E. Faltu&. Ing'. K. Hoian.

Předseda: Dále přihlásil se k slovu prof. Dr. H. L o se hne r za něm. vys. školu techn. v Urně a v Praze. Prof. Lo c hne romlouvá nepřítomného rektora brněnské něm. techniky prof. Dra Flirstenaua a činí tento proj,w:

s

Da" Profe8'sorenkollegium der Deutschen Technischen Hochschule in Brunn hat mich aIs Professor der Geodásie beauftragt, gemiiB Ihrer freundlichen Einladung an der heutigen Kundgebung8versammlung teilzunehmen. leh erlaube mil' fur diese Ein1adung den besten Dank zu sagen und Sie zu versiehem, daB da,s gesamte Professorenkollegium Ihren Verhandhmgen und Beschlus8en das grgSte leteresse enígegenbringt. Die Bestrebungen nach Refornl, Erweiterung und Vertiefung des seit 189ti bestehel'den 'zwe]j1ihT. Geomoowstudiums, ziehen ,sÍ'Ch bekanntlkh SChi)l1 fast drei Jahrzehnte dahin. Als ieh vor fast 2(') Jahren nach Brunn berufen wurde. solIte eben eine Zus.ammookunft der Geodasieprofessoren in .'\ngelegenheit der AURge,Btaltung der Geometerkurse einberufen werden, ein Zeichen, wie emstlich ,schon damals an eine Vertiefung des GeometerstudIums "'ou w1ssell1Js'ehaf,tH~h€ll' Seite geda,eht wnrde. DIes,e Be,strehungen h.ahen imIIlle,rwiedeT ihre Erneue,rung 1md F~OirtJsetzunggefunden und baben aueh in unserem Staate da.zu gefí1hrt, daB Uber Aufforderu.ng des MinisterilllllJS fiir Schulwesen unO. Volkskultur seitens der Professorenkollegien aHer Hoc.hslehulen tecihniooherr Richtung, lse,br eingehende Gutachten uud. VQrschlltge ausgea,rbeitet und vorgelegt worden sind. - Wie die tmdern technischen Hochsehulen, bat aneh die Deutsche Tedmisehe Hochschule in Briinn die begriinoo'ten Beskebungen der in der Praxis stehenden Geomooer unO. Ingenieure stets kraftig unterstutzt. Die ZUl' Beal1twortung von Al1fragen und Ausarbeitul1g von Unterlagen gegebenen, oft 1'eeht kurz bem.esselIlen Tenrrdne wUTden gewiss€'IlJhaft eingehalten. Die Rerol1ln ,des ,SludiilUffiSilst oohion ,langst al1s ruolt.wendig· erlmnnt unO. die nach einheitliehen RichtungsHnien verfa,Bten Vorsehliige sind termingemltB abgegeben worden. Ieh erlaube mil' dem W\unsehe und der Hoffnung' Ausdruck zu g-eben, datl die heutige Kundgebungsvenammlung die Veranlassung g'ehen moge, die Frage der RefornI des Geomet,erstudiums in unserem Staate einer baldigen, allseits befriedigenden Losung' zuzufiihren, im Interesse und ZUl' Hebung des Ansehens aller Kreisc, die im Vermessungswesen mtig sind, das mít dem Offentlichen Lehen so uberaus eng verbullden ist. Aneh namens der deutschen teehnisehen Hochschule in Prag erklare ieh auf 'Grund eines vom Rektorate dieser Hoehschule eingelangten Schreibell1Js, .,daB dM Refoomwell'lt unbedingt llotwendiJg'. 1st und keÍJwn weiteren Aufschub ved,ragt. Aueh die deutsche technische Hochschule in

1925/45

Prag hat ihr Bestes getan, um diese fiir das Vermessungsfach so wichtige Aktion zu fOrdern. Die Griinde, die die Verwirklichung' der Reform des geodatie,chen Studiums verhindern, liegen offensichtlich auBerha.Ib der EinfluBsphare der Hochschulen, bzw. ihrer Professorenkollegien. '. Das Professorenkollegium der deutschen technischen ITochschuie in Prag begriiBt die Versammlung: auIs warmste, wUnscht ihr einen erfolgTeichen Verlauf und hofft, daB durch diese neuerliche Kundg'ebung ein nachhaltiger Druck auf da,s Ministerium fiir Schulwesen und Volkskultur au>,geiibt werde und dieses sich endlich veranlaBt sehen wircl,das grtindHch durchgearbeitete und nach jeder Hichitung fertigge!Btellte Reformwerk in die Ta,t umzus,etizen." Auch beiten~ des Henn Prof. Dr, A. Haerpfer de's geoeUisischen Institutes der deutschen technischen Hochschule .inPrag hahe ich zu erklaren, daB er mit der vom Rektora,f,e eingenommenen Stellungnahme gleichen Sinnes ist, und dem Wunsche Ausdruck gibt, daJ3 dieses >'0 wichtige Reformwerk auch in BlUde verwirklicht sein wird.

nýrú

Předseda uděluje slovo přihlášenému zástupci K I u b u in ž ea geometrú Stát. poz. úřadu v Praze. Ing. J. Fa n ta praví:

Velevážení pánové a kolegové! Bylo mně uloženo Klubem inženýrů a georriet.rt'l. StM. poz. úřadu, který dnes organisuje 196 členu, a to stav. inž. 33, kult. inž. 52, zeměděl. inž. 50, lesnich inž. 3,' árchit. 1 a geometrů 57, abych tlumočil následujici projev: Jsme solidárními s vašimi požadavky za prohloubení a rozšíření studia zeměměřického na osm semestrů se dvěma státními zkouškami a právem promočním tak. aby odhor tento stal se rovnocenným ostatním odborům vywkošlwlským. aniž by byl měněn rozsah oprávněnosH jednotliv}'ch kategorií illlženýrských. Přejeme vašemus'j,ezdu p;lného zdaru. Za Klub inženýru a geometru Státního pozemkového úřadu: Ing. Jos.

Bolehovský,

místopředseda.

Ing.

Karel

Vyhnánek,

jednatel.

Nato ujímá se slova J. ~r.rektor české vys. školy techn. v Brně prof. Ing. M. U r s í n y a prohlašuje: Jménem české vys. školy technické v Bmě i Bvým vlastní~ pozdravuji Vaši s'chuzi. Jeos,t mi s ipotě:šenÍlm 'fuolllSlÍi3;ŤJoV'a-ti,že na,še škoaa vždy a vlšudy podf[wmvwla Vaše ,snahy a ,slwro bych lJll!ohl Hci, že nalše škoJa byla z nej:plfV1lějlších v tomt,o Isměru. Ubezpeěuji V á.s\ že tak jako dnsud, budeme JP,rac,ovati s V ám~elpio~ečJlě, poillěv3idiž je to nejen y zájmu věci, nýbrž i v zájmu státu. .

Předseda: Za všeéhny politické strany české promluví pan poslanec Ing. Jar. Ne č a s, delegát klubu sociálně-demokratického. Uvítán potleskem, poslanec Ing. Ne č a s praví: V á'ženíkolB'g'ové! Jménem ,piři:tomlných 1llols1anců .pama, kolegy Marchy za st.ranu re.pubHkánls:kollJ, ,pana kol. Votruby: za, 'stranu ná,rodnědemokratickou. a pana rady Riedla za stranu čs. socialistů, dovoluji si ,pozdmvi.ti Vá,š .sjezd CIO nej'Slrdečněj'š.í. Vítáme Vaše vě'clllé a kulturní snahy w. Úporlll.VUVašeho sltudia, Ila ,prothi1ouberní vla:s1tnich před'mětt'l. zeměměřičs'kých a je.iioh oihobacen~ předměty těch oboru, ktelré '8 ,pra,cemi geodetickými vpl'lllkti0kém ~h7lotěsouvi,sejí: ency'kiliopedií sfuuvite1s,tví pClzemniho a staveihním řádem, encyiklopooií :SŤJMTitelstvísilničního, žeJezničního. vodního, melioráčni:ho, rp,udiOlll1a[ectrvÍmlLt.ď. Považujeme za s~mozřejlllJ}' Váš p1oža.&l,v,ekza zl1ov:n~ll'ávnění 'solSltatními ka-teg'oriemi inže,nýru a zejména též Váš iPomdavek za rozšíření Vašeho odborného ·stuebt a jeho vY'P.ra~en;j ,dvěma ,státními zkoluškami a právem 'P'l'lomočním. oTsme si vědiomi vý!ZnallThu,který dnoo zeměměiřilči mají ve veiřejném životě. K tomu, co .pan I[lll'Ofesor Petřík o vÝ,ZiIJ.IllIDU geometrťl vpmktickém živGtě pronesL dovoluji ,si podortkn,outi; že zeměm,ěřiči mají také vélký

1925/46

význam při j}l1ovMění pozemkoV1é i'eformy, jednoho z llejvě,tšich zákonů ČťisIDosloven,~ké r~pubHky. Prouo se brudeme&naižiti, abycJJ.Om Vám pomohli Zá;kioollouces.tou pll"o'S~ředn;ictvimsvých klubů ke 'SrpJ,něníVa:šicIl požadav'ků, a abyohom přispěli také k jeji·ch 'p'olpulafi.sací ve veiiejnosti.

Slova ujímá se za něm. sociální demokraty co zástupce Dra L. Czecha, místopředsedy poslanecké sněmovny, městsk~r rada K a t s c h í n k a a prohlašuje: . In Vertretung des ím letzten AugenbHcke verhínderten Vízeprasídenten de·s Abgeordne·tenhauses Herrn Dr. Czech Uberbringe ich die GliiBe der deutschen sozialdemokratischen Parte i zu ihrer heutigen Versammlung und begrUBe auch ihre Be·strebungen um die Erweiterung und Vlwtiefung ihres Studiums auf da.s Herzlichste. Síe kiilllpfen 111m Ideale 'UIllď woJilen ihren StallJd a;uf eíne hohe.re Stufe hr:ngen, 'zum WIOWe de·r GeseW1súhaft, und ich lmnn Sie. meine Herren, vel'slc:hJem, dlaB wir hei di-elsem Kampfe voH und g.a:n"Lauf ihrer Seite stehen und ihre bereohtig1:en Bestrebungen an allen tltellen mit dem ganzen Nachdruck, der UllJSZUl' \' erfUgung steht, auf (1as beste und nachdrUcklichste untersHit,zen und fordern wollen. Ihr nunscbon 30 jahriger Kampf um die Ausgestaltung des Geometer.studiums ist uns auch deshalb so sympathisch, weil sich ihre WUnsche und BeBtrebungen gegen keine bestehenden Rechte anderer G'ruppen von Ingenieuren richten -- wenn sie auch selhst dadurch fi.ir sich Vorteile zu erringen hoffen -, nur letzten Endes die Absicht hahen, ihrem Fache am besten zu dienen. DaB die heutige so zahlreich lJesuchte Kundg'ebungsversammlung ein Markstein auf dem Wege zur Erreichung ihrer berechtigten Forderungen sei und sie ín Biilde an das gewUllschte Ziel bringen mochte, ist mein bester WUllsch.

Předseda: Za ministerstvo spravedlnosti a presidium vrch. zem. soudu v Bmě vyžádal si slovo vrchní soudní rada "Matulík: Jménem min. ,s,pr;avedlnolsU prohliašuji, že min. s'Pr3ive~Hno,sti mů živý zájem na projednání této otázky, a to z toho důvodu, že resení její jest v souvislosti s dalšími otázkami, totiž s upravením pozemkové držby a hY'P0,tekárního úvěru na SIovenslm. Přeji vám mnoho zd,a.ru, a prosím, aby míníst·erstvu spravedlnosti byla sdělena resoluce, kterou' dnešní schůze usnese. To prohlašuji též jménem presidia vrchního zemského soudu v Bmě.

Předseda uděluje slovo Ing. R. Fr e ude m u, který byl přihlášen za Fachgruppe der Ziviltechniker des Deutschen Ingenieur- Vereines in "Mahren. Ing. F r e ude: Sehl' geehrte Versammlung! Werte Kollegen! lm Namen der Fachgruppe der Ziviltechniker dels Deut-schen Ing'eníeurvereines in Miihren, der ich vorzustehen die Ehre habe, .erlaube ic.h mil' Ihnen, sehl' geehrte Herren Kollegen, hffl"zlichste GrUf.\e zu iiberbringen. und Ihnen zu versichem, daB die deutschen Ziviltechniker sich mit Ihnen eins fiihlen in Ihren ge·rechten Bestrebungen. Nach den ml!sgezeichneten Berichiten lhrer Re,ferenten, ist es nicht notwendlg, Vi.e~e Wúrtezu mach"n: ich kann jedoch nicht unerwahnt lassen, daB die Fachgruppe der Ziviltechniker des Deutsohen Ingenieurvereins in Mahren stets fur Bestrebungen eingetreten ist und. eintreten wird, welche dahinzielen, den Aushau irgend etnes Faohes an unseren technischen Hoch&chulen zu bewirken. Denn jeder solcher AUBbau, jede derartige Vertiefung des Wissens bedeutet nicht bloB ein Mehr an Ausbitldung fiir den in die OffentHc.hikeiJtta-etenden Ahs'olvenite[l und kommt da.hoc ďielsem zugute - er .sohdieBt auc:h in sich e1ne HehUlllg der Wohlfahrt. des Volkes und des Staates sowohl in wiltschaftlieher, als aueh kultu-reller Beziehung.

1925/47

Und doppelt gerne wollen wir zugreifen und mittun, wenn es gíltJ, den so lange Zeit in seinen ideellen Bestrebung'en leider behinderten und gedriickten Geometerstand empor:lluheben; wissen mr dooh :Ille selbst, wievieI Miihees dem in der Praxi;; bfl>l'eirtEo .srtehe'!ldenY,ell"me,s:sungsingenieiU1' kostet, all jenes Wissen in sich aufzunehmen, welches der J<~o,rtschríttdes Vermessungswesens von ihm erheischt.. Sehr geehrte Herren!' Zum Schlusse versichere ich Sie nochmals, datl die deutschen Zivílteclmiker Miihrens gerne mít Ihnen Schulter an Schulter arbeíten wollen, his das von Ihnen gesteckte Ziel voH und. ganz erreicht ist.

Předseda: K slovu se přihlásil zástupce Inžen.Ýrské komory pro Československou republiku p. Ing. F. Hro m ~~í k: Jako, vicepresident Inž. komory pozdravuji tento sjezd a jako předseda pracovní sekce Inž. komory v Brně vítám manifes.t.aění schůzí tím více, že odbývá se v sídle naší sekce. Dnešní sjezd je v:skutku manífestaěl3Í, a to proto, že se méně mluví a více manifes,tuje. Mám na konec otáiku: kdo je ten, je'!lJŽjesrt :pmti "V:wšimpOlža,d1avk'ům?Yei5'keIf0 školy technické, po'slancí, kolegové a Inž. komora přijali je za svou věc a my se zde scházíme a nevíme ani. na koho máme tuto otázku říditi. Jest to soukromá otázka a bylo by dobře, aby Jednota úř. aut. civ. geometrů obrátJíIa 'Se na tato mista, kde se nám v tom odporuje. Inženýrská l~omora lJ'ltde [lodJpoJ'lOlVruti Yruše ,SIlJil,hy,pooněvadiž swna s p;OIs.tupemY'věím souhlasi a požadavek rozšíření studia vždy podporovala,.

Nato Ing. Der k a za zeměměřiče agrárních prohlašuje:

ope r ac í

Dovoluji si projeviti vroucné přání, aby tento kulturní po·žadavek nás všech, který tolik těžkého boje vyžaduje, byl konečně' splněn a přeji celé akcí mnoho zda-ru.

Přednesené referáty a veškeré projevy setkaly se se v~eobecným souhlasem a odměněny potleskem. Jeli~ož nikdo více se k projevu písemně nepřihlásil, táže se předseda ještě, kdo si přeje snad slova. Když žádný z přítomných toho nežádá, pokračuje předseda: Považuji tento bod jednání za vyčerpaný. Než přikročíme k dalšímu, dovolte, abych ještě odpověděl na projev kol. Hrolllčíka. Považuji dnešní den za velmi důležitý, a řekl bych skoro mimořádný mezník v našem stavovském životě, poněvadž je to po prvé v mé působnosti, kdy jsme si všichni kolegové všech kategorií podali ruku k přátelské spolupráci před širokou veřejností, a prosím, aby zástupci všech klubů pomohli nám zvítěziti. Sám zástupce Inženýrské komory se těší z naší solidarity a nédovede pochopiti, proč vlastně - když úřady, ministerstva a vys. školy techn. stojí za námi a poslanecké kluby jsou nám nakloněny - jest otázka studijní reformy nevyřešena. Kde ta příčina vězí! Pánové, my do věci dobře vidíme můžeme ji posouditi. Rozhodnutí uvázlo v ministerstvu školství a národnÍ' osvěty. Jest to veřejný kulturní nedostatek ale my nemusíme se žádný za to stydět. Prosíme poslanecké kluby jak nám kolega p. poslanec Ing-. Nečas slíbil a jak nám i uěmecké kluby to přislíbily -, aby naše požadavky podporovaly, a nezbývá nám, než apelovati na veřejnost, by nám přispěla k velké práci. Je to velké slovo, ale, pánové, jako dlouholetý stavovský pracovník myslím, že je to slovo spravedlivé, poně-

a

1925/48

vadž za své požadavky již bojujeme víc než 20 let. Zde jsem odkryl veřejně a otevřeně celou věc a pokládal jsem za svou povinnost, abych otázku, danou veřejně, zodpověděl. Nežli k dalšímu bodu, a sice k resoluci přistoupíme, prosím, byste dali souhlas, abychom poslali panu presidentu Československé republiky, jako starému průkopniku kultury, následující telegram: "Zeměměřiči čs. r.epubliky, shromáždění na schůzi dnešního dne v Brně, při projednávání svých požadavků o úpravě studia zeměměřičského a prohloubení jeho na vys. školách technických, projevují Vám svou úctu." Návrh předsedův byl jednomyslně schválen. Poté žádá předseda, aby navržena byla resoluce. Kolega. F alt 11 s hlásí se k slovu a předčítá: Zástupci spolků a korporací zeměměřičských, shromáždění na manifestační schůzi dne 8. února 1925 v Bmě, vyslechnuvše referáty kol. Šrůtka, Zuklína a Růžičky, projevy zástupců vysokých škol technických, korporaci a sdružení zeměměřickýc.lJ, jakož i projevy zástupců klubů poslaneckých, usnášejí se na následujícím pro jev u: Úprava studia zeměměřičského jest nutnou podmínkou rozvoje země· měřičství a výkonnosti stavu zeměměřičBkého. V starém Rakousku na· řízením stát. ministerstva ze dne 11. prosince 1860 vyvolána byla potřeba organicky upraveného studia zeměměřičského, proto soor profesorský vídeňské techniky v roce 1863 žádal vybudovaní samostatného čtyřletého studia zeměměřičského. Po rozdělení pražského polytechnického ústavu ze:inIMtéhona český a německý, žádal p'rofe<sooský sbor čes:k:ého polytech· nického ústavu, aby zřízen byl čtyřletý odbor zeměměříčský. Leč návrhům nebylo vyhověno a výchova dorostu zeměměřičského ponechána náhodě. Státní zkoušky, v letech sedmdesátých na technických školách zavedené, začaly tříditi posluchače. Absolventi, kteří doposud věnovllili se službě zeměměřičské, po složení státních zkoušek obraceli ,se do státní stavební služby, která se v té době reorganisovala. To vyvolalo absolutní nedostatek technického dorostu pro službu při kata.stru a novém vyměřo· vání a přispě,lo k tomu, že na podnět min. financí zavedlo min. kultu a vyučování výnosem ze dne 22. února 1896 na vys. školách technických dvouletý učebný běh pro výchovu zeměměřičů pro službu evidenční, ja.ko provisoríum. Přes to již v roce 1900 a v roce 1!J03 žádali evidenční geometři na svých sjezdech prohloubení svého ,studia. na tři roky. uznávajíce, že pro úřední 'službu přinášejí si malou příp'ravu vědeckou i odbornou. Pokrokem bylo, že Stálá. delegace "Spolku rak. inženýrů a architektů" ujala se civ. geometrů a zařadila. v roce 1906 mezi své požadavky rozšíření studia pro zeměmě'řiče na tři roky. Spolek čs. zeměměřičů hned při· svém ustavení roku 1913 pojal mezi pilné své úkoly též úpravu studia zeměmě.řičského, vypracoval návrhy a zaslal je oběma českým technikám v Praze i v Brně. Rektor brněnský prof. Smrček v odpovědi své ze dne 14. července 1914 sdělil, že profesorský sbor vypracoval návrh na čtyřletý samostatný' odbor zeměměřičského inženýrství a že požádá mini,g,terstvo, aby věnovalo ná· vrhu pozornost. Po převratu ujaly se zeměměřické korporace opět práce a zakročily u profesorského sboru čeBké techniky v Praze. Výsledek byl, že sbor profesorsk}' doporučil mínisterstvu školství a národní osvěty na základě usnesení ze dne 28. hřezna 1919 prohloubení studia zememěřičského ze dvou na čtyři lM&se dvěma stMními zkouškami. Návrh tento byl zaS'lán české brněnské a oběma něm€ckým technickým školám. Po mnohých inte,rvencich svolalo min. školství a národní osvěty na 8.duhnl.t 1920 anke,tuzástwpců :plfofes'orskýcihS'horů, ,posluclJa.čů, odborných kJorporaci a inte,reso'V'aných ministerstev. Usneseni Mlkety di0V'O,ručoval-o ětyI'leté studium 'se dvěma stát. zkouškami. Po da:lších intervencic.h svolalo

1925/49

mini"terstvo novou anketu na 4. a 5. července 1921 a konečně třetí anketu na 15. listopadu 1922. Leč dodnes neučinilo mínisterstvo nižádného kroku k řešení této otázky ani výnosem ministerským, ani předlohou národnímu shromáždění přes to, že resoluce státně-zeměstnaneckého výboru ze dne 27. července 1921, č. 2737, vyzývá ministerstvo školství a národní osvěty, aby nejdéle do počátku školního roku 1921{22 vybudovalo na vysokých školách technických řádný odbor zeměměřičský. Jest zřejmo, že po tak četných jednáních otázka zeměměřioského studia projednána dostatečně a je nepochopitelno, že ministerstvo ŠKúlství a národni osvěty dodnes neučinilo konečného kroku k rozřešení této otázky. Stav ten vzbuzuje oprávněné roztrpčení v řadách zeměměřičských a působí také zmatek mezi posluchači, kteří, majíce se rozhoduouti pro studium zeměměřičské, nevědí, co přinese nejbližší budoucnost. Jest zajisté zapotřebí, tomuto nehotovému stavu učiniti již jednou konec a proto usnáši se dnešní "hromáždění na následující r e's o I u ci: 1. Žádáme, aby dosavadní dvouleté studium prohloubeno bylo vzhledem na praksi a pokrok věd geodetických na studium řtyřleté se dvěma státními zkouškami a právem promočním. 2. Prohloubení studia budiž založeno na přibráni matematických a aplikovaných geodetických nauk a encyklopediích oněch věd, s nimiž zeměměřič se stýká, a to tak, a.by noví absolventi mohli 'se uplatňovati ve všech oborech prací vyměřovacích, jak ve službách veřejných, tak i civilně-technických. 3. Poněvadž otázka této reformy byla již do&tatečně a všestranně projednána, račiž ministerstvo školství a národní osvěty příslušné zbývající práce tak urychliti, aby na počátku školního roku 1925(26 byl řádný zeměměřičský odbor na vysokých školách technických jíž skutečně zaveden."

Předseda táže se po přečtení resoluce: Prosím, kdo z pánú jest pro přijetí této resoluce. Všichni hlasují pro, a ježto na otá7.ku, kdo jest proti ní, nikdo se nehlásí, zjišťuje předseda, že přijetí resoluce stalo se jednomyslně. Předseda konstatuje, že tím program Manifestační schů'w je vyčerpán, děkuje všem přítomným za četnou návštěvu a vzácnou pozornost a vyslovuje vřelé přání, aby tato schůze byla poslední k dosažení studijní reformy ve smyslu našich požadavků. SchťIze skončena po 11. hodině. Zapisovatelé:

měřičskýcb věží trigonometrické p~vníbo a d~ubébo řádu. Ing. V. Kolomazník,

vrch.

sítě

komisař triangnlační kanceláře ministentva financí v Praze. (Dokončení).

illP.ř.

Přiložená fotografie mčřičské věže ,;Špičák", první v pořadí, předvádí typ věže přímé ve skutečném jejím provedení. Fotografie druhá a třetí poskytují čtenáři možnost posouditi rozdíl v provedení věže, stavěné Voj. zeměp. ústavem rakouským ve Vídni a věže autorem provedené. Obě mají stejnou výšku stanoviska stroje a vrcholu věže. Jako ukončení tohoto článku, budiž stručně vYf>větlenčíselný příklad uspořádaný přehledně v již otištěné tabulce první. Je \to početní řešení věže "Špičáku" jednou co přímé, po druh'é co konické. Rešení je uvažov;ino nejdříve pro věž· bez

1925/50

že v,ěž bez podpor naprosto nevybovuje a je tedy nutnoF za,1s.otvíti.Síla Sl' která na kotvy jednoho sloupu bude při žádané bezpečnosti proti překo~ení působiti, se rovná S, = G387 k!f-

1925/51

:Mu:;.ilibychom tedy prakticky zatížiti kotvy váhou betonu aneb násypu. Pro beton pfři J' = 2000 kg bylo 'by nutno 3'2 m3 betonu, při Dásypu (r = 1400kg) 4·55m3zeminy. Staré jámy byly 1'60 m hlubolqé a v půdoryse 1 X 1 metrů, tedy Iměly jen prostor 1'6 m3; byly vytesány do skály a rozšíření pro nákladnost nebylo dobře možné. Bylotuďíž patrno, že věž. musíme podepříti. Případ tento vyřešen v skupině druhé.. ( , Opakujeme-li úvahu předešlou, vidime,že sice Mv a Mg ještě nevyhovují, ale S, = 2034 kg již nám poskytuje možnost účinného zakotvení pro dané poměry. Z(j,betonujeme-li jámu o prostoru 1'6 m3, zatížili jsme kotvy podp,ěry váholI: 3200 kg proti vypočtené S1 = 2034 kg. . Krom toho dáváme kotvy i na .sloupy v,ěže, čímž stabilitu v,ěže mimo výpočet ještě zvyšujeme. Podobně ved'eM úvaha 'při její alternativě. . Oíselné příklady velmi názorně dokazují výhody věže konické a také nqtfio.st podpor. Nejlepší kriterium dávají hodnoty S1 *). R é s u m é. Dans l'aiticle ci-dessus, Pauteur décrit des signaux géodésiques élevés. qu'il construisait lui·meme. Ces signaux sont deux constrilcfi6ns tout a fait indépendant~s l'une de l'autre au point da vue statique. Lil premiére chai'p€ute a une forme d'une pyramide tronquée et pouvant etre montéc au somme.t'(au moyen des échelles, ou, par exception de l'escalier. Les pyramides clépassántes "la hauteur cle 16 métres 'sont construites de double·troncons réunis' entre eux par des vis a écrou. Lacharpente termine. par uu toit surmonté ďun prisme noir servant ,au pointage. La de:uxiér(;le"construction pa.ssante sans reproche la premiére est composée d'un pilíer servant de station au théo:iolii\et cle tenons fabriqués de matériaux 'l'elativement faibles, 01', au point de vue !statique plus résiStants. Ces tenonspassent jusqu'a la planchete pour le théooolit. Le pilier es! pratiqué cle telle sorte pour qu'i! résiste a l'influence des rayons cle Sole.il. de meme. l'ensemble qui est construit de maniére dedonner la sureté deUx fois plus grande que celle de n'etre pas
Zp~ávy tite~á~ní. Recense. Jadanza.. Trattato di ueometria pratica. Terza edizione.~921. 8. Lattes & Co. Torino-Genova. Cena 5!'í lil'. , V,e sbírce "Biblioteca. technico-industriale" vyšlo pOsmrtné vydání Jadanzovy Geometrie praktické či geodesie, které uspořádal inž. Baggi, profesor silničního a vod:r1ího stavitelství polytechniky v Turině. V prvém vydání této své učebnice z roku 1909 zmiňuje sá .Tadanza o odpompěstitelů applikovarté. matematiky hlavně ;inženýrů . proti pěstitelům exaktní matematiky. Byl to zjev ~ v celé Evropě běžný, nebo! i v Praze v letech í890 až' 1900 byly diskuse obdobné, v Německu vznikly rov'ri'ěž v téže cloběboje mezi pěstiteli "reine" čisté matematiky a užité. Jadanza profesor geodesie na universitě i ~a polytechnice v Turině přichází tu vstříc snahám techniků. Nikodém Jadanza zemřel v roce *) Op r a v a. Tab. 1.: Momenty Mv a Mq jsou vyjádřeny nesprávně

kg).

1925/52

v kgm (v hbulce

1920.a nedokončil již třetí vydání tohoto svého spisu. Kniha má 580 stran. Je zaJíma.vá způsobem; i ·duchem, jakým jest psána. Začíná způsoby vyměřován~ a odVOZUJerozsah území, v něm;ž lze 'zanedbávati 'rozdíl sférického a rovinnéhO' povrchu zeI!lěkoule a probírá jednotky pro měření délek a úhli'I.1'Pak přecházi ~ mapě lta1l€ v měřítku 1: 100.000' a probírá souřadnice pravoúhlé, a polární a Jich odvozování ze zeměpísných. Po té .probírá jednoduché •stroje pro vytyčování pra\'ého úhlu a řešení jednoduchých úloh. Pak přikročuje k teorii' čoček k strojůr,n zákla?novým, k d.álkoměrům a theodolithům. Pak probírá kon: strukce lIbel a vliv chyby strOjové J].a \·ýsledky.. Na to ,zabývá se t.acheometrv, stolem a nivelační'mi stroji a jich konstrukcemi a pak teprve metodou n~jmenších čtverců pro pozorování přímá, sprostředkující a zá\·islá. Následují práce nivelační, trigonometrické :měření \'ýšek, práce tacheometrické a výpočty plošné z hodnot r,něřený.ch, graficky a mechanicky, příklady dělby pozemkt'\ a vyrovnání hramc. SpIS končí vytyčováním oblouků, popisem 'sextantů a IJU~t;]níchstrojů. V závěrce spisu uvedena je v přehledu italská a francouzská literatura geodetická. _~ __ . Open-air geography and topografical modelling hy T. V in a II & Linton Snaith. With forcwC'rd by Nowell Smith M. A. Blackie and Son Limited. Spise!: určen je jako příprava pro topografické price. Obsahuje v prvé části měřítka a nonius, přístroje pro pravé úhly, ljakož i řešení jednoduchých úloh s použitím pravého úhlu. Pak probírá theodolit, měření horizontálních, \"ertikálních úhlů a řešení úloh. Podobně popisuje stručněsti'Il měřický a nivelační stroje. Probírá podrobně nivelační práce, sestrojování vrstemic ia. řešení úloh ve vrstevnicích. Pak popisuje barometr, aneroid, .busolu, sextant. a optiCkÉ. signalisování heliotropy. Dále mluví o zmenšování map, o užití pantografu. Poznamenává jak určiti sevel' přímo z pozoro\-ání. 'Řeší některé úlohy při výpočtu ploch a užití planimetru. Pak promlouvá o orientování mapy v přírodě a určení bodu, na němž stojí pozorovatel, v mapě a uvádí konventionelní značky anglických map vojenských. Ve druhém oddílu probírá různé metody skicování v terénu. Dále popisuje třídění oblaků. V,e třetí části probírá sestrojování 'modelů terenních. které pokládá za vhodnou pomůcku pro výklady o lopevň.ování. Této stránce výchovy pro posuzování forem povrchu zemského, jakož i .zhotovování těchto model!1 z vlhkého písku a podobných hmot, věnována je zvláštní péče. Poslední část zabývá se opevněním polním, zřízením zákopů a krytů pro pěchotu a dělostřelectvo. Na konec připojena j'e vojenská bibliografie. -?Odborné llánky

Zprávy veřejné sluzby

v lasopisech.

technické.

Čís. 1. Dr. J. Z a vad il: Stanovení prBtoku krátkým potrubím. ,J. :ij o I' á k: Dosavadní rozvoj o další program melioračních prací v CSR. Cís. 2. Pokračování článku "Dosavadní rozvoj ... ". Katastrální měřická služba r. 1924, sděluje min. financí. Časopis čs. inženýrů. Techn. obzor. čís. 1. Dr. E. Thoma: Příspěvek k melioračním pokusnictví, čís. 2. Dr. E. K li 1': Praplavní spojení středního Labe s Vltavou u Prahy. Věstník Inž~nýrské kom~ory, čís. 2. Ing. R. Janč: Ověřování knihovních plána. Cís. 4. Ing. J. Skach: Závady a nedostatky situačních plána dělicích. (Ve článcích je reagováno na přípis zem. fin. řed. v Praze, čís. IX, 653 z r. 1924, který uveřejněn v čís. 24. Věstníku Inž. komory r. 1924.) Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, roč. LIV, liís. 2. Dr. J. Kou no vský: Mechanická konstrukce ellipsoidll. DH Cupr a Rychlík: Seznam vědeckých prací prof. MatYlí,še Lercha. Lesnická Práce, čís. 1. Dr. AI. Ti c h ý: Zeissuv teodolit čís. I. AlIgemeine Vermessungs-Nachrichten. 1925, čís. 1. Buhr: Wiederherstellung der Polygonpunkte; čís. 2. L. Zimmermann: Neue Rechenformeln fu!' Grenzverlegungen unter Berucksichtigung der Bodengiite; čís. 3. R. Kost: pie Fehler der Polygonziige und ihre Ausgleichung; K. Domanský: Uber die beabsichtigte Neul\ufnahme des Katasters in Spanien; čís. 4. Pokračování článku Die Fehler der Polygonziige und ibre

nI'.

1925/53

Ausgleichung; čís. 5. Pokračování jako v čís. 4. MiilIer: Die topographsche Grundkarte1: 5000 (Wirtst'haftsk:arte). Vor- und Ausbildung der Landmesser in den deutschen Landern nach dem Stande von 1924. O. Zeitschrift fíir Vermessungswesen 1921, čís. 4. Ing. A. Morpurgo: Anpassung einer Neumessung an den Stand eines Operates iilteren Ursprungesj Fr. Praxmeier: Zum Artikel Anpassung einer Neumessung an den Stand eines Operates iilteren Ursprunges.

Zp~ávy spolkové. XII. řádná

valná schůze Spolku čsl. zemem erlCU koná se dne 22. března 1925 o 9. hod. dop. v sále čís. XVI. české techniky (Karlovo nám.).

Nesejde-li

se dostatečný počet členů, koná o půl hodiny později.

se valná

schůze.

Pořad:

1. Zahájení. 2. Zprávy činovníků. 3. Volby. 4. Volné návrhy. Volné návrhy buďtež podány výboru 8 dní před valnou schůzí.

Yalná hromada spolku čsl. zeměměřických úředníků státních a státních podniků v Praze, koná se dne 8. břez.na t. r. o 9. hod. dopoledne v místnostech hotelu "Beránek", Praha,Yinohrady, Tylovo náměstí. V před večer dne 7. března jest o 7. hod. večer v týchž místnostech přátelská schůzka.v Dovolená pro kolegy z Cech byla na den 7. a 8. března zemským finančním ředitelstvím v Praze povolena. Ing. Prokop, t. č. jednatel. Zpráva o výborové schůzi Spolku českoslov. zeměměřičů. konané dne 24. ledna 1925. Předseda prof. Petřík sděluje, 2e bylo zasláno podáni o referentském návrhu zákona o aatorisaci civilních techniku. Dále čteny došlé dopisy. Odbočka spolku v Brně žádá informace o manifestační sehúú všech geometrú. Vysvětluje Ing. Zuklín. Odbočka Spolku státn. měřickýeh úředníkú pro Slovensko žádá slevu příspěvku na Zeměměřičský \.věstník. Pokladník Ing. Mikeš zmocněn k vypracování JOdpovědi. Za členy přijati: Duda Tiščenko, Pa]]a. Usneseno svolat valnou hromadu na 22. března 1921:. 8 obvyklým pořadem. Zprávy funkcionářú budou předneseny na příští yýborové schůzi. Zápis O II. valné hromadě zájmiwé skupiny měřičské při Spolku českoslov. inženýrů, odbor Praha, konané dne 30. lednal J 925 v místnostech české 'techniky. Zahajuje předseda Ing. Leipert uvítáním přitomných. Ing. Humhal pl'ecli'ítá zápis minulé valné hromady, kterýž se schvaluje. Prof. Petřík referuje o 'rozpravách vedených o .zá,koně evidenčním z }'Oku 11'18,3 .. Byly konány celkem tři rozpravy. . PI-istupuje se k volbám. Hlasováno o každém členu zvlášt a zvolem aklamací: pl'edsedou Ing. Leipert, místopředsedou Ing. Zuklín, jednatelem Dr. Ryšavý, zástupcem jednatele Ing. Pulpit, zapísovatelem Ing. Humhal, zástupcem skupiny ye výboru odboru Praha prof. Petřík, zástupcem skupiny \- zájmovém ústř'edí prof. Petřík, dalším členem yýborulng. Mandys.: Přítomní Holeni pánové volbu přijali. Ing. Humhal čte dopis ústředí spolku, kde se žádá spolupráce na jubilejním almanachu. Provedením pověřeni prof. Pelřík a Ing. fSouček. Prof. Peti'ík referuje o sjezdu S. 1. A. v Hradci Králové a pi'edčítá přijatou resoluci, pokud se tkne studía zeměmčřického. Ta je náhradou za

1925/54

návrh resoluce mel'ických skupin. Na sjezdu bylo usneseno poslat ji ministerstvu' školství a vysokým školám technickým .. Po urgeI).ci bylo tak učiněno. Volné návrhy: . Prof. Petřík navrhuje, aby bylo pokračováno v diskusích o evidenčním zákoně a dále. aby byly přibrány předpisy měřické a instrukce pro stolová a po~ygon~lní mě!.~ní. Po -debatě, jíž se zúčas~nili pp. Leipert, Mandys, Brandl, Pulplt. Jelmek, pflJato pracovat ve třech skupmách současně, v llÍchŽ(,vedením rozboru a přípravou změn by vždy bylo pověřeno několik pinů. Schváleni pak: 1. pro polygoná~ní instrukci z r. 1904 pp.: Brandl, Háva, Zuklín, 2. pro stolovou lllstrukci z r. 1907 pp.: Brandl, Pulpit, Vacek, Krejza, 3. pro "Návod z roku 1907" pp. Bednář, Souček, Mikš, Schuster. Usneseno uvažovati, zda by do "Návodu" mohly bfti pojaty i předpisy pro cívilni geomerty, aby se docílilo jednotnosti při úpravě plinů situačních právě tak, jako se to dě~e pro plány (zhotovené evídenčními zeměměřiči. Rozhodnutí o tom ponecháno komisi, která podle došlých připomínek pří praví návrhy do schůze. Clenové skupíny zeměměřické při S. I. A., dále ,členové Spolku československých zeměměřičů, členoVé Spolku státníchměřických, úředníkl\ členové Jednoty civilních zeměměřičú se vyzývají, aby své připomínky, pozn!tmky a změny k uvedeným pře,]pisům zasílali: aj pro instrukcj polygonální {(zvlášt) a stolovou (zvlášt)p. Ing. J. Brandlovi, vrch. meÍ'Íc. radovi pri generálním ředítelství katastru, Praha III., Josefská 4, a to vždy s poukazem na příslušný paragraf, té které instrukce. b) pro "Návod z r. ,1907" p. Ing. 'Bednářovi, měřickému radovi při generálním l'editelství katastru, Praka III., Josefská 4. Pr-edseda Ing. Leipert končí pak schůzi poděkováním přítomným.

Výtah ze zákona o úspo~nýcb opatfenícb ve vefejné sp~ávě ze dne 22. XII. 1924, Č. 286, Sb. z. an. Sníženi počtu zaměstnanců odchodem' ze služby. A. Zaměstnanci

uvedení v ,§ 1 zákonrL ze dne 20. prosince .1922, 1~Dobrovolný

Č.

394 Sb, z. a. n.

odchod.

§ 9. Od byt n é. (1) Zaměstnanec kterv vvkazuje nejméně 1 rok započitate1né služební doby. múžc býti přeložen ná židost do trvalé výslužby s odbytným jednou pro ,;ždy bez průkazu podmínek stanovenýclť v příslušných zákonech a jiných předpisech pro přeložení do trvalé výslužby. (Z) Odbytné činí při jednoroční službě jednoměsíční příjem naposled vyplacených stálých požitků, při delší službě částku jed~ol11ěgíčního pI-íjm~ iJaposled vyplacených stálých požitků násobenou počtem SlUžebních let. Čásh roku, pře,'yšující 6 měsíců, počítají se za celý rok. (il) Odbytné nesmí převyšo·vati 24násobnou částku měsíčních stálých požitk{l, § 10. O d byt n é a z a j i š t ě n í o d poč i v n Ý c h P o žit k Ů, (1) Zaměstnanec, který vykazuje aspoň 10 rokLI započi!atelné služ;bllí doby, múžc býti přelože~l na žádost d0tn:~l~ výsl1!žby. beZ! prukaz~ p?d~mek stanovených v příslušnych zákonech a Jlllych predplsech pro prelozeru do trvalé výslužby. Při tom obdrží odbytné: jež činí polovinu odbytného pod1e § 9. h 'k' b d (Z) Nároku na výplatu odp0Čivných a .~aopatř~vacíc ~Žlt una u ;j. však teprve. jestli'že úředním lékařem bude zllštěna Jeh? ·trval~ neschopn?~~ k výdělku, nejdéle však dnem, kterým dovrší 6~.. !ro~ veku; pn !om •.vymen se mu odpočívné (zaopatřovací) požItky z penslJlll zakladl~y,ktera pnslu~ela v den přeložení do výslužby, podle započlt.atelné. slu!e?l1l do~y. a p?lovll1Y doby ztrávené ve výslužbě až do dne nápadu vysluzneh.o, ~eJ.dele vsak do dne, kterého by byl nabyl v činné službě nárok na plné vysluzne.

1925/55

§ 11. Od poč i vn é .po žit k y s pří P I a t k e m. Zaměstnanec, který v den učinnosti tohoto zákona \'ykazuje započitat.elnťJ služební doby nejméně 20, případně, má·li nárok ,na plné výslužné po kratší době než 35 leté, nejméně 17 roků, může býti na žádost přeložen do trvalé výslu~by bez průkazu podmínek stanovených v příslušných zákonech a jiných! předpIsech pro přeložení do trvalé výslužby. Až do doby, ve které by byl nabyl nárok na plné výslužné,nejdéle však na :dobu 2 roků, obdrží příplatek k vyměřeným odpočivným požitklnll rovnající se ,polo\'ině rozdílu mezi těmito a plnými požitky odpOČivnými. § 12. Z měn aby d I i š t ě. Zaměstnanci, který následkem dobro\'olného odchodu ze státní služby podle tohoto zákona nejdéle T době do jednoho 'roku od vystoupení z aktivní služby přeloží své bydliště mimD své poslední služební místo, muže býti poskytnut k úhradě prokázaných nutných výloh stěhovacích přiměřený pří, spěvek až do výše jednoměsíčních stálých požitlo.l, zejmélna, 'je·li přestěho, váním zaměstnance zajištěn byt pro jiného státního zaměstnance.

Kurs stereofotogrametrie pro interesenty pořlldá od 3. do S. dubna docent dr. H. Dock. Doba přednášek od 9 do 12 hod. dop. a odp. od 2 hod. dle demonstrací. Kurs odbývá se na vys. škole zeměděl. Vídeň XVIII. Pl-íspěvek činí 100 šilingd r. m. Přihlášky do 25. března přijímá dr. H. Do c k, Vídeň XViII. Hochschule fur Bodenkultur, Haupt. gebaudOe., k pou ž"" I"ng. b yoI prlznano k oIegum: o pravnenrv, Ivanl nazvu" V. Diemaczekovi v Brně, Zd. Lhotkovi ve Dvoře Král., V. Scbulzovi v Teplé, Fr. Trullayovi v Hlučíně a Fr. Wohh-abovi v Jablonci n. N. Fond památce prof. Líčky vykazuje vdalší pl-íjem: 50 Kč od prof. ing. VI. Filkuky. Brno, 20 Kč od ing. AJ. Seránka, Brno, 10 Kč od V. Weissera, Hustopeč a Kč 75'S'; úroků do 31. prosince 1924. Dle toho k poslednímu výkazu z čís. 10 Z. V. 1924 (obsahujícímu sumu Kč 3554'78) přibylo Kč 155'85, takže jmění fondu činí Kč 3730'63, v čemž nebyly započteny běžná vydání. Tato činí Kč 136'52, takže hotové jmění jest Kč 3594·11. Tento obnos byl na valné hromadě Odbočky S. čs. Z. dne 22. února 1925 vyúčtován a bude předán prof. sboru brněnské čes. techniky, který akci pro zbudování náhrobku prof. Líčky vyvolal. V'

,

Jmenování. Ing. Jos. Zumcr měř. vrch. komi;ařem (status III a), Bedř. Augst měl'. komisařem. Her. Fischer měř. asi8tentem (statl~s II). Autorisaci civil. zeměmětiče nabyli:, dr. A. Krob v Ustí n. L., ing. V. Měšťan v Berouni', ing. M. Kraupatz v C. Krumlově, Frant. Janský ve Strakonicích, ing. V. Havlík na Král. Vinohradech, prof. dr. A. Semerád v Brně, Bedř. Dluhosch ve Fl'ýštátě a :Fr. O. Nečas v Novém Městě n. Váho , Autorisace civil. zeměměřiče srv vzdal: ing. J. Kletzl v C. Lipě, Fra!1t. Sara ve Dvakačovicích, Karel Smelc ve Stl'ašnicích, prof. ing. K. Spaček. Z redakce. Naléhavý časový materiál, který byl uvej·cjněn. zpBsobil odklad v otištění některých již dodaných článkB. Redakce očekává, že tato okolnost nebude pI-Íčinou nedorozumění, a že příliv příspěvku bude dále vzrůstat.

1925/56

v ilRNĚ,

1. dubna 1925.

ZEMĚMĚŘIČSHÝ vĚsTníH Výkony tdangulační kanceláře min. financí v t'oce 1924 a nově získané zkušenosti. Ing. AI. Š jme k, vrch. měl". rada min. financí.

V ročníku VI. č. 8 "Zpráv veřejné služby technické" podal vrchní měř. rada min. financí Ing. J. 'Křovák ukázku z činnosti triangulační kancelá'í'e min. fin. v letech 1920 až, 1923. Z pojednání toho jest patrno, že byla do konce roku 1923 vytyčena a zaměřena nová katastrální&íť 1. řádu na :Moravě a Opa,vsku a signali&ována síť 1. řádu Illučínska a části Slovenska. Programem pro rok 1'924 bylo vytyčiti síť 2. a 3. Mdu na Hlučínsku a 'fěšínsku, rozšířiti část nové vytyčené slovenské s#ě 1. řádu směrem jihovýchodním až po státní hranici a zachytiti do sítě 1. 'í',ádu detailní&ítě již, 'dříve provedené jinými měl\ úřady pro města Trenčín, Turč. &v. Martina Lučenec. Spolu s panem předno&tou triangulační kanceláře Ing. J. Křovákem· vypracovali jsme návrh jednotné sítě pro zmíněný celek a návrhy užšícn sítí pro uvedená území. Při zdělání projektu přihlíženo bylo: 1. aby trojúhelníky byly pokud možno stejně veliké, 2. aby síť 1. řádu byla dělitelná na jednoduché ohrazce o pěti. šesti neb sedmi (v.ýjimečně o osmi) trojúhelnících, vrcholících v jednom společném centrálním bodě, 3. aby každý bod sítě byl centr,álním bodem jednoh'o obrazce, vyjímaje ovšem body po obvodu na státních hranicích, 4. v případě; kde není možno splniti podmínku tí'etí, aby síť byla rozložitelná a&poň na souběžné řetězce trojúhelníků, a 5. aby síť obsahovala všechny body rakou&kého stupňového měření. P'í'imyslíme-li si, ž·e ter8n není vždy takový, jak)' bychom si jej přáli míti, vidíme, že vypracování projektu &ítě jest jednou z nejtěž,ších úloh, a že jest někdy třeba spokojiti se přece jen s horší konfigumcí obrazců, Náměty k návrhu prováděny byly v mapě generální, studie visur a vykreslování jich profilů dělo se pomocí map speciálních a topografických. Jsou to pomůcky velmi dobré a musím po. dotknouti, že mi při zkoum,ání visur, která v nich již po pět roků konám, selhaly jen ve třech pHpadech. Vykreslí-li se profil se zřetelem na zakřivení 'země, možno z jeho 'nákresu již. předem stanoviti vý~ku měr'ičské rozhledny. Z toho patrno, žie není třeba konati nákladnou rekognoskaci sítě 1. řádu i &tačí omeziti reko-

1925/57

gl10skacijen na l)ody~2'1 'llIichlži zda se Inámněkterý směr pochybný. '\' ostatních případech' stačí, když~ stavitel zdolá místní přek.ážku výlŠkou měřické rozhledny a může být jist, že všechny předepsané visury cl.:oS;áhne. Zato 's;íť2. a 3. řádu jesGnutno vždy celou rekognoskovati, neh od ,um,ístění bodů těchto sítí závisí celá ,k,?n,figurace sítě detailní a výlohy .vznikající při .iejím prov;adem. Projekt sítě 1. ř;idu pro Hlučínsko, Těšínsko a Slovensko zabral plochu 18.321 km2, a zobrazen jest v připojené skizze (viz přílohu). Dělicí čarou Jindř. dvůr, Ostrý vrch, Oupí, Vel. Lopeník. OhahovlÍ, Javorník vrch, Ohmelová, Makyta, Oemerka,

Lys.í hora. Jírová, Pilsko, Babia Gora ... Poronja-tetu utvořeny byly dva. celky, síť hlučínská a slovenská. Síť slovenská čítá 58 bodů I. řádu, 25 bodů II. řádu a 9 bodů III. řádu; síť hlučínská čítá 9 bodů I. řádu, 9 bodlI II. řádu, 25 bodů III. řádu a 49 bodů detailních, dohromady 67 bodů I. řádu, 34 bodů II. řádu, 34 bodů III. řádu a 49 bodů detailních. Observace všech těchto bodů byla (}'ruhouč;istí pracovního programu pro rok 1924. Protow měla býti tato úloha hotova koncem letní serony, musel být personál triangulační kanceláře, sestávající mimoautora z 5 úředníků, pí'iměí'eně doplněn. '1'0 stalo se přidělením 10 slovenských měí-. úředníků, kteří měli stavěti měřické rozhledny a pyramidy, a po výcviku též, sami měřiti úhly. S polními pracemi započalo se dne 23. nubna na Hlučínsku. Hlučínský terén jest pahorkovitý, z třetiny lesem porostlý; v sousedství jest kraj ostravský a těšínský, kraj těžikého 'průmyslu, který je stále ponořen do kouře a mlhl.. Byla tedy příležitostl k velkým stavbám ažl41 m vy&okým"a k z;ískání zkušeností při

1925/58

observaci. Měli zde tedy pi'idělení úředníci dobrou průpravu Pl'() další práci na Slovensku, Nehuuu be blíž·e rozepisovati o stavbách o lesních průsecích, měření a o doeílenýchvýsledeích,neh celá ta, zajímavá práce by musela být uvedena, ve 'zvláštním pojednání. Bylo nutno chopiti se pr:áce velmi energicky; v květnu postaviti všechny vysoké stavby a v červnu zobservovati síť, než nastanou husté mlhy, ve kterých by se visury jako Strahovice--Háj = 39 km, Bohrovník-Ráj a Bobrovník-Hradiště = 27 km, procházej~cí mimo to zakoul'eným Os'raV&kem, nedost'ily. Podotýkám, že jen observace Bobrovníku trvala 4 neděle, ač používáno bylo heliotropll. Dík píli našich Medníků, kteří pracovali skutečně od slunce východu do slunce západu i ve svátky a neděle a stálých dělníků. kteří na stavbách pracovali 13 i 14 hodin denně, bylo možno tuto práci do 3. července ukončitti. Oddělení přesídlilo pak z Opavy do Trenčína, a započalo triangulační práce na Slovensku. Zmínil jsem se, že část slovenské sítě byla již v r. 1921 a 1923 signalisována, a to po čáru Babia Gora, Budín, VeL Ohoč, VeL Ohchúla, Velestur, Stalová, Sitno. Zbývalo signálovati jihovýchodní část této projektované sítě, upraviti síť již vytyčenou a znovu poObr. 2. "Kvetsky vrch" u Rim. Soboty. staviti některé pyramidy, (Pilíř pro stroj 12'4 m.) spálené obecenstvem neb zničené sněhovými bouřemi. Především obsazeny byly hody vYi'>oké1500 až, 2045 m, aby ab80lvovány byly za teplého letního poča&í. Výzbroj stavební neb měřičskoll doplnili si kolegové výzbroj~ ókautskou. Několik stanů zapůjčilo Mm laskav,ě generální finanční ředitelství (pan refel'Bnt katastru) v Bratislavě, takže bylo možno ihned 'vybaviti 12 partií. Stavby šly dobl'e kup~edu a pozorovatelé mohli ihned započíti s měřením úhlů. Výsledky za prvé dva měsíce byly takové, že byla naděje práci celého programu zdolati. Někteří kolegové vrátili se sice nemocní, ale vůle byla pevná. Přeskupením jednotlivých partií byl chod dalších prací zabezpečen. Odhodlal jsem se ještě vytyčiti a zaměřiti síť 3. řádu v okresu trenčínském, abych zavedl mladší kolegy do veškerých triangulačních prací a aby sami poznali, ca. možno vykonati, když je práce velkoryse řešena a program ovitě vedena. (Pro nedostatek místa není síť 3 ř. v pNloze zobrazena.)

1925/59

K signalisaci slovenské sítě 1. ř. bylo zapotřebí druhu staveb, času a peněžního nákladu: Stavba stála Kč

1 zděný gloriet . . . . . . . m vysoká . . . " 4 delimitační a 34 naše pyramidy 2 zvýšená postavení . . . " postave.ní pro str.Oj5.. -10 m vys.} 2 2 delimit. 4 naše 10- 15 m :g vysoká postavení . . . . ~ 2 vys. postav. 15-20 m. . ~

1 tyč 24

+

4"

,,20-25'85

111.

Shvba Jedna Trvala trvala stavba stála d' dní asi Kč' Il1

733'00 5 27.g81·68 145 1.023'65 6 9.110'24 36

•

sítě 2. řádu bylo zapotřebí V ceně Kč

1 16 1 1 .1 8

" .""

"

ml,g 11 m:a

. 23:3 111

f

2 1 2 1 2 1 9

+

1 stavba Trvala dní stála Kč

2 60

94'1 5.04~1~ 19 6.28.306 14 10.940'30 24 37,H84'70 120. V cenč

V síti 3. řádu vystavelyse: pyramidy . . lešení na včži . . signály . . . . . signál 22 111 vys. . rozhledny post. pro stroj do 5 m rozhledna s postavením pro stroj 11 m vys. . . . . . . bodů

vystavěti:

V době dní

245,15.279'16

lešení na věži pyramid. delimitační pyramida kostel. věž .... signál . . . . . .••. postavení pr.o stro.. i 5...... ,--1.0

1 ." 1 .. . {>2bodů

823'- 4'3 511'82 3'2.277'56 9'-

15.130'77 rlO 3.782'6~ 12'5 12.368,93 33 6.184'47 16'5 "š 39.506'27 110 9.870'57 27'5 105.854'54 385.

Celkem 58 bodů K signalisaci

následují-

V době

Kč

dní

743'44 48,101'50 1.300·80 2.631'61

G

J/2

1 stavba Trvala dní stála Kč

371'72

2

1

r>

~

1,158'50 G 5.983,88 271/~ 1.000'00 stabilisace.

Celkem zaplaceno bylo za stabilisaci a signalisaci všech těchto 92 bodů na Slovensku l(č 150.723'12 a bylo Ir tomu potřebí 5321/S pracovních dní. Z obnosu toho připadá: na dělníky . Kč 90.855,povozy . . . . . . . . " 18.360,materiál . . . . '.' . . " 41.508'12 Na výstavbu pyramid přispěla města: Trenčín částkou. Kč 1.625'74 Trenčan. Teplice " . ,,14.136'12 Turč. Sv. Martin" ." 540'-

Kč 16.301'86, takže stát za platil

pouze Kč 134.421'26.

1925/60

Jednotlivé stavby prováděny byly dle typu vyzkoušených již triangulační kanceláří; připojuji jen tři vyobrazení na ukázku. Viz obraz č. 1, 2, 3. Stromových a tyčových signálfl již ze známých důvodů neužíváme, jedná-li se o výšku větší uež 20 m. Ve vysokých lesích pořídili jsme vždy místo signálu primitivní rozhlednu nad stavením a vyztužením 3 blízko stojících stromů, a zakončili ji v patřičné

výši nad lesem pěknou pyramidou. V polích stavěli jsme ze 4 tyčí o 14 cm středního průměru pyramidu a na věnec v nadstavili jsme slabou rozhledničku spojenou s vrchem pyramidy kleštinami k a 7.akončili ji stříškou s černým hrano lem (viz obraz č. 4). Sklon sloupců základní pyramidy nesmí být příliš velikj', aby se docílilo větší výšky mezi věncem v a kleštillami k, a zvýšila tak stabilita celku. Boky pyramidy i rozhledny vyztnží se pak jako obyčejně věnci a Ondřejovými kříži a pod stříškou postaví se stolek pro heliotrop. Takovýto signál je na velké vzdálenosti viditelný, stabilní, lépe se konstruuje než tyčový, možno na něm heliotropovati a kdykoliv pod ním stabilisaci bodu zaměřeného provésti. (Dokončení pHětě.)

1925/61

Rappott su~ ta manifestation des géomet~es tcbécostovaques, 8. févtie~ 1925 a B~no. (Extrait de l'article du numéro précédent.) La manifeslation avait pour le but ďinformer la publicité sur la nécessité de la reforme de l'éducation des géomCtres aux écoles techniques supérieures en Tchécoslovaquie et de gagner son appui. Presque 30 ans les ~éometres tchéques s'éiforcent ft realiser cette reforme. Depuis la grande guerre on attendait, que la ministere de l'instruction publique vienn6 au devant a nos éxigeances motivées qui sont: la eassation des counes géodésiques de deux ans et l'étabIissement,des facultés de quatre ans pour l'éducation des ingénieurs géom1Jtres, alors analoguement comme pour les autres ingénieurs (par exemple mécanicien, électricien, ,architecte). A peu pres 25 "fo des tous les géometres ont assisté a l'assemblée; parmi les auditeurs se trouvaient: les délégués des ministeres (des travaux pubIics, des finances, de la justice, des chemins de fer) , des députés, des tous les écoles techniques supérieures (tchéques et al1emandes), du 8ervice pour la reforme agraire et des organisation des ingénieurs., L'absence du délégué da la ministere de l'instruction publique ,était frappante, car il g'aggit de la question culturelle par excellence. Trois reférendaires de notre branche ont prouvé la 'nécessité de la 'reforme de I'enseignement par rapport aux basoins de I'Etat et des partieuIiers, et en meme temps a l'exécution parfaite de la profession, soít du géomUre-ftllldionnaire de la République, soit des géometres-experts. Apl'es les déclarations sympatiques des délegués, l'asscmblée a recut unanimment la ré:lolution appartenante.

Napsal Jos.

Ko,unovský.

Rekonstrukce stanoviska se opírá o ~námou vlastnost sdružených uz.lových bodů na dvou průmětech (snímcích),rekonstru{)vaného prostoru. Jsou-li ni a n2 roviny snímků, S' a S" středy jich promítání, zoveme uzlovými body S"l a S'2 průsečíky spojnice S' S" resp. 8 rovinami ni a n2' Zory snímků z těchto uzlových bodů na nich jsou paprskové 8vaz.~yvzájemně projektivní. .Te-li ni f..ádaná situace a S' tedy její zenit, jest u~lový bod S"l na ní hledaným stanoviskem pro sbímek n2, t. j. půdorysem jeho středu S"; uzlový bod S'2 na snímku n2 jest pak jeho úběžníkem vertikál. Rekonstrukci stanoviska možno provésti, známe·li situaci A1B1 01 DlEl pěti bodů AB ODE prostoru, obrazy A2B2 02D2E, těchto bodů na snímku a jeho úběžník vertikál S'2' Pak jest rekonstrukce řešením problému rovinné projektivnosti a záleží v tom, že určíme v situaci n1 bod S''t tak, aby zor situace A1 Bl 01 Dl E1 z něho byl pětipaprskový svazek projektivni se zorem perspektiv A2B2 C2D2E2 ze středu S'2' Tato úloha se řeší dvěma pomocnými kdelosečkami, procházejícími třemi známými body' situace n1" Každá kuže]oseěka jest určena jedním z dalších bodů situace a okolnosti. že zor čtveřiny bodové, kterou prochází, z kteréhokoli bodu kuželosečky jest paprsková čtveřina, jejíž dvojpoměr se rovná dvojpom~rll

1925/62

zoru přiřazené čtveřiny na 3T2 z bodu S'2' Čtvrtý společný bod obou pom-ocnýchku~eloseček jest žádanýmstanoviskem.* Rekonstrukce se značně zjednoduší, jsou-li tři z daných pěti bodů situace v jedné přímce, kteréžto podmínce jest možná často učiniti v praxi zadost. Jsou-li na př. v situaci body AIBI01 V jedné přímce a je-li S'2 (A2 B2 O2 D2 E2) příslušná pětipaprsková skupina na .snímku, můžeme rekonstruovati takto (obr. 1.):

D" E"

,ID,

El\ ~

•

S"1

Protneme pětipaprskový svazek na snímku v pětibodovém vrhu Ao Bo 00 Do Eo a přemístíme tento vrh do polohy A' B' O' D' E' na situaci tak, aby A' - Al. Pak spojnice B1B' a 010' protínají se v bodu O a řez svazku O (A' B'O' D' E') osou AIB1 jest pětibodový vrh Al B I 01 D " E" projektivní s pětipaprskovým svazkem na snímku. Spojnice Dl D" a El E" protínají se již v bodu St. Je-li úhel obou spojnic příliš malý, není rekonstrukce ta vhodnou. Ale i v tom případě jest možno rekonstrukci zjednodušiti, jak ukážeme. Označme Al Bl Dl body situace, jež leží v jedné přímce. Uvážíme-li pomocné kuželosečky o společných bodech AIBIOH tu ku~elosečka procházející bodem Dl degeneruje v přímku Al Bl a ještě v jednu přímku, jež prochází bodem 01 a na které nutně leží rekonstruované stanovisko; jde o její sestrojení. Učiňme zor trojiny Al Bl 01 z libovolného bodu O (obr. 2.) a sestrojme v tomto svazku čtvrtý paprsek dle dvojpoměru (AoBo 00 Do), přemístěnÍIn čtveřiny AoBo OoDo ze snímku tak,

* Viz na př. můj článek "Grafické řešeni problému pěti paprsků ve fotogrametrii", Technický obzor, roč. Praha 1914.

xxn.,

1925/63

t:k'tSOllOJnetúcftá,

~.

----r----.

r

1925/64

1925/65

aby body Ao, Bo a 00 se nacházely va paprscích OAJ, OBl a 001, Označme A a, D a průsečiky paprsků se stranou BlOla Bb, Db se stranou A101. Pak spojnice D1Da a DlDb protínají resp. paprsky OAl a OBl v bodech A d a B.d, jež náleží pomocné ,zvrhlé kuželosečce. Na př. zor čtveřiny AlBlOlDl ze středu A d jest paprsková čtveřina, jež protíná přímku Bl01 v bodové

I

I I I I I I I

/lc / / /

čtveřině A a Bl 01 D a, řezu to čtveřiny o vrcholu O; a podobně její zor ze středu B d jest proťat stranou Al 01 v bodové čtveřině AlBbOlDb, řezu to čtveřiny o vrcholu O. I vyhovují body Ad a B d uvedené projektivní podmínce, jež dourčuje pomocnou zvrhlou kuželosečku, a tedy nacházejí se na ni. Spojnice Ad B d, na které se nachází hledané stanovisko S ''t, prochází nutně bodem 00 čímž dána kontrola přesnosti. V obr. 3. jest provedeno uspořádání této druhé rekonstrukce. Dány body A1BlOlDlE1, Z nichž A1B1D1 jsou v jedné přímce. Sestrojme druhou přímku zvrhlé kuželosečky, určené body

1925/66

..L .•.•

l.LJ1 •...... 1A/l

Ul

YJ.H'HU.OUJ.lU

U,VVJPV.lllv.lca.lJ

•

=

.L..,lA/

~l-UU\,U111UU

pJ'lllJ.KU,

A1 procházející, přeneseme od Ai Ao pětibodový vrh AoBo 0oDoEo ze snímku, libovolný to řez svazku 8'2 (A2B~ OjD2E2). Spojnice B1 Bo a 0100 určují střed O, paprsek ODo stanoví body Da a Db na přímkách BJ 01 a AlOI a jejich spojnice s bodem Dl protínají paprsky OA1 a OBJ v bodech Ad a Bd,

bodem

Podobně sestrojme druhou přímku zvrhlé kuželosečky, určené body A1 BJ Dl E1 a příslušným dvojpoměrem. Spojnice E1 Eo protne B1Bo, ve středu 00- paprsek 0oDo nrčí body Doa a DOb na přímkách B1 E1 a AI E1 a jejich spojnice s bodem Dl protínají paprsky 0oA1 a 0oB1 v bodech Aod a Bod, Přímky Ad 1} d a Aud BOd se pl'otínajf v hledaném stanovisku S"l' Druhou pomocnou kuželosečkou k oběma předcházejícím byla by kuželosečka k, jež prochází body A1 B1 01 EI 8"1; té není ovšem ke konstrukci třeba.:· Kuželosečka k jest určena body A1B10lE1 a příslušným dvojpoměrem (Ao Bo 00 Eo). Chceme-li dle něho sestrojiti na př. tečnu v bonu Bh označme E' ALOI' B1 Ell sestrojme průsečík O' 01 Oo.E'Eo a stanovme ještě průsečík B'::= A1 01, O 'Bo' Pak spojnice B1 B' jest tečnou kuželosečky k v bodě B1, ježto dvojpoměr Bl(AlBlOlEl)= (A1B'01E')= (AoBoOoEo); obě poslední čtveřiny jsou totiž řezy svazku o vrcholu O', Možno pak sestr~jiti staI1{}visko 8'\ jako průsečík kuželo· -sečky k s přímkou Ad Hd nebo Aod Bod VětOll Pascalovou, čímž dány konstrukce kontrolní.

Zpt'ávy Uterámí. Recense. .

Dr. J. V. BohuslavaAnt.

ních, žádostí a usneseni,

Hartmann: Sbírka pi'fklad6 knihovNákladem vlastním. V Praze 1924. Str. 724.

Cena 50 Kč váz. Příručka vyšla v novém (šestém), rozšířeném vydání a obsahuje kromě nejrůznějších formullÍřů výklad o vývoji zákonodárství knihovního až do doby nejnovější a to i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Výklad tento je velice obšírný, obsahuje více než 400 stran přehledně uspořádaných s rejstříkem, a dotvká se zákonů a nařízení o katastru. Pro zeměměřiče jest podrobná znak/st knihovního práva nutnou, neboť pozemkové knihy jsou budovány na zik1adě katastru a obě instituce se vzájemně doplňu,ií. Na vysoké škole věnuje se tomuto předmětu dosud ještě málo péče, neboť je zařazen do soukromého práva, jen jako přednáška ve stručné formě, a tak zeměměříě praktik" je ,.nucen dalším dl'tkladným studiem rOll'ěířiti svůj obzor v tomto oboru.' Uvedenou knihu všem zeměměřičům vřele doporučujeme jako studijní a velice informativní pomflcku. ech.

Nové knihy. Ing. K. Leg e r: Pi'idělování zbytkových statk6. Praha 1921, Cena 4 Kč. Objednávky u nPozemkové reformy" Praha U, Václavské níim~Btí 801. . C. R o s s i - Tir a lio: Note tacheometriche. 1924. Cena 4 Hry. Škpt. F. Houdek: Vojenská mapa, Praha 1924. Nákla<1e\ll vlastním. Vytiskl Jos. Mazu,!; Praha IV (Píseeká Brána 208.). Dr. A. GalIe: Uber die geodiitischen Arbeiten- von Oa:uss. V komisi Julia Springera, Berlin 1924, stran 165.

1925/67

Dr. E. Hammer: Zahlentafeln zur Verwandlung von sphiirischen geographisch8n Koordinaten in transversale spharische Koordinaten, nebst Anleitung znm kartographischen Gebral1ch dieser Tafeln. Vydal Metzlersche Verlagsbuchhandlung ve Stuttgartu 1923 a 1924. Dva díly bro7. a 5 zl. markách. Dr. A. Eg erer: Wie fertigt man eine Kartenskizze (Kroki)? Vydal K. Witwer ve Stuttgartu. Cena brož. výtisku 1'50 zl. marky. Dl'. O. v. Grnber: Einfache und Doppelpunkteinschaltung im Raum. Vydal G. Fischer, Jena 1924. Dr. E. M li II er: Vorlesungen iiber darstellende Geometrie. 1. Band: Dle linearen Abbildungen. Vyšlo v Lipsku a Vídni 1923. W. Hinrichs: Einfiihrung in dle geometrische Optik. Druhé vydání 1924. Vyšlo v Sammlung Goschen. Cena 1'50 M. Pozemková reforma, úřední věstník S. P. Ú. Vychází jednou 19ěsíěně. Předplatné 20 Kč. Administrace Praha 11, Václavské nám. 801. Casopis ten důležitý je zvlášť pro civ. zeměměřiče. Vychází VI. ročník.

Zp~ávy spolkové. Zpráva ovýborové schůzi Spojku čsl. zeměměřičů, konané dne 20. února 1925. Za členy přijati pp.: Slitr, Chmelal', Kolominský. Přečteny došlé dopisy. Brněnská odbočka spolku žádá odložení valné hromady. Přijato svolat valnou, hromadu na 22. března t. r. Ing. Mikš předčí ti zpr,í v11. pokladní pro valnou hromadu a konstatuje zlepšení v placení členskjch příspěvkli. Dále projednáván návrh brněnské odbočky spolku na zvýsení honorářli autorských, redakčních a administračn'ch. Odbočka bnde požádána o zaslání podrobnějších dat. Prof. PetEk referuje o manifestačním sjezdu čsl. zeměměřičů. Navrhuje, aby bylo poděkováno pl-ípravnému komitétu za vzorné uspořádání sjezdu, což pHjato. Zpráva o riadnom valnom shromaždenf "Odbočky spolku mern. úradníkov štátnych a štát.podnfkov pre Slovensko a Podk. Rus", vydržiavanom dňa 2. února 1925 v Bratislave. Po zahájení shromaždenia o 91/2 hod. predseda kol. Klimeš vzpomina ly predošlom roku zosnulých členov: kol. Andrássyho a Vítka, pamiatku ktorých prítomní uctili povstaním; na to krátko ilustruje činnosť spolku v minulom roku. Čítaná jednltteYská zpráva uvádza, že "Odbočka" mala 105 členov, že okrem riadneho bolo i je~no mimoriadne valné shromáždenie, na ktorom stanovy - výborom vypracované - boly prijaté a tieto ncskoršie ministerstvom s plnou mocou pre Slovensko i potvrdené. Pokladník kol. Císař sdeluje, že pokladnica vykazuje hotovosť Kč 2130'37, ale že tento stav bol len opatovaným upominaním dlžníkov docielený aže členské prÍspevky sú - až na niekoYko prípadov - zaplatené. - Revisori našli účty a vedenic v poriadku. Po schválenom rozpočte na r. 1925 sníženÝ bol prÍspevok na 41'i Kčročne. Spolkový delegát v "UnH" a "Sv~u", kol. Hrstko, referuje o veciach tam projednávaných, menovite: slov.výhode, 500;. drahot. prídavku. cirkevnej dani, dOlIlovskom práve, vysoko škol. prídavku, platení dane d6chodkovej za rok 1922 a 1923 a socialnom poistení. Všetky zprávy vzaté na, vedomie a. výboru odhlasované absolutorium. Do nového výboru zvolení boli aklamáeiou kol.: Hrstka. predsedom. Klimeš,.miestopreds.; Krištofík, jednateYom, Císař, pokladníkom, Pejchota, 'l'ůma, Stěpánek *), členmi výboru, Seiler, Zemánek, Ružička. náhradníkmi. peml, Kemer, reviSOl'mi účtov. Delegátmi do .Svazu" a "Unie": Hrstka, Stěpllnek,vnáhl'adníkmi: Krištofík, Chyba, do "ustredia." v Prahe: Hrstka, Císař a Stěpánek, náhradník mi ; Klimeš a Pejchota. Po debate o reforme zememcNčského štúdia ustanovené: trvať na programe z r. 1919 a deleg;íti na manifestačnú schOdzu v Brne: Hrstka, Pejchota, Císař, Stárek, zmocnení postupovať súhlasne s u.~tálenÝm programom manifeatačnej sch6dze. Po prijatých návrhoch: o slúčení statusu III a - III b, o sloven~kej výhode, o úprave cestovných výloh funkcionároV' *) Kol. ŠtěpRuek sa všetkých fuukeii vzdal.

1925/68

."Odbočky", o požiadání "Ustredia", aby sa na valných shromaždeniach ."Odbočky" dalo zastupovať, bolo shromaždenie o 13112 hod. ukončené. Ján Krištofík, t. č. jednatel. Ing. Hrstka. t. č. předseda.

Zpráva o valné schÍ1zi spolku čs. měř. úředníkÍ1 státních a státních podnikÍ1 - Moravská odbočka v Brně -, konané dne :8. února 192:). Předseda moravské odbočky Ing. Frant. Pe,fhr zahajnje valnou schůzi uvítáním všech pHtomných a zvláště hostil z Cech. Nato přikročeno k projednání programu. Přečteny byly: Zápis o poslední valné hromadě, zpráva jednatelská, zpráva pokladníka a revísoru účtll. Všechny zprávy ·schváleny byly jednomyslně. Přistoupeno b;vlo k volbě nového výboru. Aklamací byli zvoleni následující funkcionáři: Předseda Ing. Frant. Pechr, místopředseda Ing. Josef Baar, jednatel Ing. Fl;ant. Potllček, pokladník Ing. Jan Trávníček. Clenové výboru: Ing. Jan Novot.ný, Ing. Vlad. Persein, Ing. Jan Vrba, kooptová.ni Ing. Jan Kubín a Ing. Julius Papak. Náht'adníci: Ing. Josef Bartllněk, Ing. Jaroslav Fejlek, Ing. Antonín Krátký. Revisoři účtll: Ing. Josef Krupica a Ing. Alfons Haubtmann. Členové smírčího soudu: Ing. Alois Křička, Ing. Bohumír Navrátil. Ing. Antonín Macháček. K otázce o restrikci pověřen byl výbor, aby vypracoval na jednot. livé evidence dotazniko množství práce na okresech .. Dle toho mělo by se pak zakročiti, aby při přesnnech z různých úřadfl byly přiděleny síly pro ,evid. službu dostatečně kralifikovaué .. Na to přistoupeno k volným návrhdm. Kol. Bartůněk navrhuje, aby výbor odbočky byl zván k důležitým výborovým schůzím ústředí v Praze. Návrh byl schválen. Pak debatováno o() některýfh změnách návrhu' o civil. technicích. 'rak iI.by v § 21 ohledně kvalifikace studia bylo uvedeno, že úř. aut. civil. geometrem může býti absolvent vys. školy, který měl vyšší geodesii jako předmět státní zkouFky a aby byl pr'edepsán jeden rok prakse u katastru. Kol. Kubín navrhuje, .aby mezi ty, kteří mohou nabýti autorisace beze zkoušky, byli pojati též agrár. geometři a aby byly v onom zákoně vyjmenovánl kategorie, na 'něž by se zákon vztahoval. Po debatě navrhuje kol. Bartuněk, aby nárok na autorisaci beze zkoušky měli všichni měř. úředníci ve státní službě. Návrh byl schválen. Návrh kol. Krátkého, aby p. Josef Mašek, bývalý vrchní inspektór evid. katastru daně poz. ua Moravě byl zvolen prvním čestným členem, byl jednomyslně schv,ílen. Dále navrženo vydati celostátní schematismus měř. úředníků. Konečně schválen návrh, aby výše členského příspěvku ponechána jako dosud t. j. 45 Kč ročně. Ing. Frant. Potůček, t. č. jednatel.

Výroční zpráva Odbočky spolku čsl. zeměměřičÍ1 v Brně. Valná hromada konala se dne 22. února 1925. Zahájil ji místopředseda prof. Ing. Vladimír Filkuka tím, že udělil sloVo kolegovi Klusáčkovi, který přednášel na thema: "Usporné měření úhld při polyg. tahu." 'V přednášce ne příliš dloUhé, ale velice zajímavé naznačuje, jak si můžeme práci spojenou s měřením a vypočítáváním polyg, tahu zjednodušiti. měřime-li repetičním theodolitem přímo směr~íky. Po pí'edn<Íšce zahájena debata, jíž se zúčastnili kol. Filkuka, Reneš, Seťánek Prokeš a Růžička. v Po rozpravě phkročuje se k vla~tnímu jednání valného shromáždění. 'Ctení protokolu minulé. valné hromady odpadá na návrh kol. Maříka a je přikročeno ke zprávám činovníků. . aj ZprAvu jednatelskou podal jednatel M:ařík: "Odbočka S. ČS. Z. v Bručí pracovala po celý rok společně se zájmovou skupinou měřickou pH spolku čsl. inženýrů v Brně. Z hlavních z ílež~toBtí, které byly v této činnosti projednávány, je nutno uvésti předně akci, přispěti profesorskému sboru vyóoké školy technické v Brně za účelem postavení vhodného n'Í.hrobku na ústředním hřbitově brněnskému profesoru Líčkovi, prvnímu učiteli geodesie na výšejmenované .škole. Po provolání ze dne 18. březua 1924 v Zeměmčřickém Věstníku uveřejněném, sešlo se v reclakci tohoto časopisu celkem Kč 3730'63,

1925/69

počítáme-li v to i obnos, určený co dar AI. Tichému, po jeho smrti na fond "Památce Líčkově" se souhlasem věnovatel1i převedený. Po srážce vydání k účelůmadministt'ativním V částce Kč 136'52 zbývá čistých Kč 3594'11, jež kol. Růžička výboru odbočky správně předal. Tato částka bude odevzdána profesorskému sboru vys. školy technické v Brně. Ohledně vydání zeměmčHcké příručky ve formě kalendáře, byla v několika výborových schůzích vypracována zhruba osnova její. Vydání prol'Jatím ncmližc býtjéště uskutečněno, neboť není to úkolem tak snadným. Bohužel, že předseda odbočky p. prof. Dr. Tichý vzdal se činnosti spolkové a resignoval na místo předsednické. Svoje r0zhodnutí označil jako nezvratné 1\ nezbylo tedy výboru, než vl'Jíti je na vědomí. Zaslali jSlIle p. prof. dru 'ľichému poděkování za jeho činnost a zdůraznili jsme dll.věru, kterou k němu všichni členové výboru bez výjimky chovali a zároveii projevili jsme politování, že jeho rozhodnutí pHchází právě v době. kdy se znovu rozviřuje boj O reformu studia. Funkci pr'edsednickou zastával pak místopředseda p, prof. Filkuka a převzal zároveřl elaborát, který byl dosud ohledně zemčměřičské příručky vypracován. Za jeho předsednictví projednán byl ve výborových schůzích návrh p. kolegy Faltuse na změnu referentského návrhu zákona o civilních technicích. Návrh změny byl po menších obměnách schválen a zaslán ministerstvu veřejných prací v Praze. Zúčastnili jsme se konečně i schůze všech čsl. zeměměřičil., pořádané JednotouČsI. úředně autor. civ. geometrll. a Spolkem čsl. měř. úředníků státních a státních podnikll. dne 8. února t. r. v Brně za účelem manifestace pro reformu studia zeměměřického. Je to záležitost nás nejvíce zajímající a snad jsem se mělo ní zmíniti nejdříve. Ale protože jsem se snažil postupovat chronologicky, zmiiíuji se o ní až l>e konci své jednatelské zprávy. Ministerstvo školství mimo několik anket neučinilo doposud ničeho k provedení reformy studia, takže ani o letošni valné hromadě nemll.žeme přijíti s ra· dostnou zprávou. Pracuje však pro nás čas a našim odpll.rcům nezbude nakonec než kapitulovat, bude Ii se jednomyslnost a svornost v našich řadách projevovat tak, jak se to stalo na oné manifestační schiizi. My jsme se také ochotně ke všem projevll.m oné schůze připojili a jednomyslné usnesenou resoluci za Odbočku spolupodepsali. , Tím bych jednatelskou zprávu skončil a prosím všechny pány kolegy, aby rodpoHli spol~.~vou činn~st Odb:č.~y tím, že by s~. ~voIili I.'ř~dnáš~ti na ruzná themata, JIm vhodna a do JejIch praxe spada,l1c1.. Umozlll se t1m mnoho užitečného zároveřl, neboť současným svoláním členské schůze zrodí se i jiné náměty a ná.vrhy, o nichž Odbočka může dále jednat a případně je pHvést k realisaci. Podpoří se tím činnost redaktora kolegy Rll.žičky, kterému jsme zav:ízáni velkým díkem za úmornou jeho práci, jíž k rozkvětu Zeměměřického Věstniku věnuje." b) Zprávu po kl ad n í a ad mi ni stra ční podává kol. Čtvrtlík. Veškerý příjem Odbočky Kč 1123'10, vydání Kč 997·94. Zbývá v pokladně Kč 125'16. Časopisu tištěno 800 výtiskii s výjimkou č. 1, jehož tištěno 850 výtiskil. Rozesíláno: na Spolek st. m. úř. na Moravě a v Cechách 240, na Slóvensku 105, pro ostatní členstvo 310, do ciziny, posluchaMm, knihkupciim a Stát. uřadu statisti 41. Celkový náklad na časopis v r. 1924 je Kč 16.663'03. Zpráva pokladníkova, kterou revisoři účtu shledali v úplném pořádku, schválena jednomyslně. c)-Zprávu knihovní podal kolega Vičar, který apeloval na přítomné, aby více knihovny používali. Jinak stav je nezměněn. Po těchto zprávách je valná hromada na 5 minut :přerušena, načež se přikročuje k volbflm. Voleno aklamaCÍ a jednohlasný vysledek je tento ~ .eředseda: Prof. Ing. Vladimir Filkuka. Clenovévýboru za kategoriizeměměřič& státních: Trá~níček, Krátký, Vrba; zemských: Veverka; civilních: Beneš; agrárních: Seránek; městských: Yičar; železničních: Mařík a za dorost l'rokeš. Náhradníci: Balír, l"a!tus, CtvrtIik, Procházka. Revisoli účtů: Kožoušek, Toušek. Valnou hromadou dále bylo usneseno, aby valné hromadě 8. čs. Z. v Prazc byly dány návrhy: v

1925/70

1. Za vedení administrace Zem. Věstníku budiž počínaje rokem 1924 vyplácena roční remunerace v částce Kč 403'-. 2. Budiž uvažováno o tom, aby členský příspěvek byl zvýšen z Kč 40'- na Kč 50'- za účelem možného zvýšení odměny redaktoru Z. V. Tím valná schfíze ukončena a pr'edseda poděkova v za projevenou dfívěru, vybízí k intensivní práci odborové. Zapsal ProcMzka.

Zpráva o valné schůzi spolku čs. měfických úfednikli státnich a státnich podniků, konané dne 8. března t. r. v Praze. Předsedou Sfírou zahájeno jednání uvítáním hostí - mezi nimi p. ministerského rady Ing. Leiperta - a členfí, kteří se dostavili v hojném počtu z celé oblasti republiky. Vzpomínkou a povstáním byla uctěna památka milých kolegu, kteří bohužel předčasně - v mužném ještě věku opustili naše řadyv navždy. Nato kol. Srutek pr'ednesl svůj pontavý výklad 'na thema: "Pozemková reforma a úkoly evidence katastru." Pečlivě připravené a podrobně propracované pojednání, doložené zajímavými daty, bylo vyslechnuto s plnou pozorností. Po přednášce rozvinula se o tomto thematě velmi plo-lná a živá debata, jíž účastnil I!e značný počet kolegu. Všichni odnesli si z přednášky cenné poznatky a náměty, jichž budou moci se zdarem použíti. Vděk posluchaču zračil se ve spontánním p()tlesku. Bylo zajímavé sledovati z pronášených stezků, dotazů a poskytnutých ra.}, jak mocně zasahuje pozemková reforma, tento historický, v dějinách lidstva snad dosud nestávající akt zevšeobecnění pudy, do činnosti našich nedostatečně vybaventch měřických úřadů, ve kterých nesmírnému náporu zhuštěných požadavku čelí podivuhodná houževnatost a pracovitost nedocenčného, sk rovného personálu. Ale na jak dlouho? Obsažné zprávě jednatelské byla věnována zasloužená pozornost. Litovati jest, že svědomitý kol. Prokop požádal vzhledem k svému nepHznivému zdravotnímu stavu o zproštění z funkce jednatele, kteréž dlltklivé žádosti bylo nutno s politováním vyhověti. V debatě o 'zprávě jedaatelské bylo poukázáno na neúčast ministerstva školství a národní osvěty při naší brněnské manifestaci. PH tom současně bylo vzpomenuto záslužné činnosti moravských kolegu o zdar tohoto manifestačního sjezdu. Oceněn význam sjezdu, avšak při tom bylo varováno před přílišnými ilusemi, ježto známí "přátelé" pod dojmem brněnské manifestace své intriky zesili. Pokladní zpráva kol. Škopka a zpráva revisorů byly schváleny. Pro rok 1925 zůstá vají členské příspěvky jakož i příspěvky odboček nezmě· něny. Sjezdový příplatek 10 Kč z roku 1924 nebude vrácen, nýbrž bude ponechán pro sjezdové účely. Výbor pro rok 1925 zvolen následovně: předsedou: Sll.ra; mí~topředsedy: Hrstka, Náhlík a P9tll.ček; jednatelem: Guldan; pokla
Různé zp~ávy. Vědecká exkurse do Jug.>slavie. Spolek posluchačů zeměměřictví na české technice v Praze, .por·ádá od 15. července do srpna vědeckol1 e~kl1rsi do Jugoslavie za účelem prohlídky tamějších geodetických institucí, jiných technických zařízení, seznámení se s hospodářskými poměry a utužení jugoslavsko-československých stykil naši mláde7e. Projek&, který možno ev~ntuelně změniti: Praha-Ljubljana-Z1greb-Plitvická jezera - Bakar- Sibeník - Split- Korčula - Dubrovnik -Cetinje-KotorMostar-Sarajevo-Beograd-Niš a po Dunaji zJ,ět. Výpravy mohou se zúčastniti také hosté, podají-li závazné přihlásky do 20.. dubna t. r. u vrátného české techniky ve vestibulu hlavní budovy techniky, Praha II. Ka,rlovo nám, kde možno dostati potřebné informace. (Počet účastníkfí ()mezen.)

1925/71

K zprávě o manifestační schůzi čs. zeměměřičů dodáváme: Z význačných osobyuosti přítomen byl p. vládní rada Jos. Mašek. Omluvil se p. Ing. Valentin Simeček v. m. rada v Prostějově. Min. školství neuznalo za vhodné vyslati do této významné schfize jednající o vzdělání odborném svého zástupce. K tomu je těžko připojovati dalších poznámek. Také zástupce min. zemědělství se nedostavil. Zeměměřiči severských zemí Finska, Švédska, Norvéžska a Dánska měli dne 15. a 16. srpna 1924 svlij druhý sjezd v Oslo (Kristiania), který zahajoval ministr zemědělstvÍ. Státní pozemkový úřad měl ve svém programu přiděliti v r. 1924 asi 126000 ha zabrané plidy na Slovensku a Podk. Rusi. Do konce 1'.1925 bude přiděleno 52% celkové zabrané plochy; v dalších dvou letech bude zpracován zbytek. • Dle příslušných zpráv S. P. U. bylo VI'. 1921, 1922 a 1923 ohraničeno 117.268 ha přidělené pfidy a to 216.200 sády, po většině žulovjmi. Bylo tedy prliměrně na 1 ha upotřebeno 1'84 hraneČníku. Cena sádu obnášela eelkem 1,622.000 Kč čili Hj Kč za kus, nečítaje v to náklady za dovoz. Technika v Košicích? Dle zprávy rlizných listli spadá do komplexu 'Slovenských otázek i zřízeni vys. školy technické na Slovensku. Ruštf zeměměřiči měli kdysi krásný spolek, čítající 3000 členfi. Sta z nich prchlo do ciziny, hlavně do Srbska, kde vytvořili si sdružení v počtu 200 osob, jichž předsedou je p. Sopotsko.

Zp~ávy osobní. Jmenováni: Ve Voj. zeměpisném ústavě kolegové: podplukovníkem: mj. Ing. Fr. Melichar; majorem: štkpt. Ferd. Kudličkaj štábními kapitány: kpt .• Jos. Sochor, kpt. Kal'. Kopečný; kapitány: npor. Ing. Kal'. Bezděka, npor. Karel Juračka, npor. Fr. Boguszak. Ve stavu měř. úřcdníkli min. financí: Max. Mohl' a OldHch Váca def. měř. adjunkty na Slovensku. Ve Státním pozem. úřadě: ministerským radou Ing. Jan No~ votný, měř. rady: Ing. Karel Parýzek, Ing. Karel Volicer a Jos. Hauk, měř. vrch. komisaři: Václ. Zít~k, Karel Maršálek a Jos. Jirkovský. V min. železnic: Ing. Jos. Zemánek tito vrch. měř. radou. U městskéh6 stavebního úřadu v Brně: Ing. Josef 'roušek, vrchním mel'. komisařem. Oprávnění úř. aut. civ. geometra nabyli: Kal'. Hořejší v Čenk.ově (Hořovice), civ. inž. stavební Ing. Alex. Bérzi v Praze, Arnošt Miilling v Mostě, :Frant. Hroh ve Vrchlabí, Max Srba v Bruě, Frant. Gregor v Třebíči, Jos. Toušek v Bruě. Oprá~ění úř. aut. civ. geometra se vzdali: Ing. Bedř. Croy v Teplicích-Sanově, civ. inž. kult. Ing. Josef Konig v Uh. Brodě. Zemřeli: Ing. Roman Basslel', úř. aut. civ. geometr ve Velké Byteši 11 Ing. Jan Kratzl, civ. geometr a civ. inž. lesní ve Val. Meziříčí.

Ver~jný vypisuje mesto Bratislava

geometra.

na

kreslica

.([očasne na ca 2 roky k predprácam regulačného plánu. Žiada sa viacročná geometerská pl'ax, - menovite v prácach l'egulacií miest. Podmienka úplná znalost štátnej reči. Žiadosti s dokladmí o kvalifikacii, praxi, znalost rečí a s platobnýmí nárokami traba podat do 20. aprOa 1925. v stavebnom oddelení II. mesta Bratislavy.

Mestská rada.

1925/72

ZEMĚM ĚŘIČSHÝVĚSTníH A. Buchholtz,

profesor university

v Rize.

Lotyšská universita v Rize vytvořila své technické fakulty z bývalého polytechnického ústavu tamního, takže čítá 11 fakult eelkem, z nichž jsou technické: inženýrská, architektonická, meehanická, chemická a zemědělská. Lotyšsko provádí též zákon o reformě agrární, dle níž skoro dvě třetiny plochy republiky této mají b.ýti rozděleny na usedlosti po 20 ha. Dále staré mapy nevyhovují a je třeba pomýšleti na to, aby bylo provedeno nejen nové vyměření, nýbrž i nivelace vzhledem na nutné soustavné práce meliorační. Poněvadž je značný nedostatek akademicky vzdělaných zeměměřičů, rozhodla se fakulta inženýrská proto odděliti, zříditi a vybudovati v r. 1920 školu speciálnou pro zeměměřiče a pro kulturní inženýry. Program obou vytvořen nejprve prozatímně a na to od r. 1~24 definitivně stanoven tak, že jsou to dva volitelné směry pro diplomovou zkoušku. Na oba studijní směry zapsáno bylo v roce 1920/21 úhrnem 20 posluchačů, ve studijním roce 1924/25 je jich eelkem 49. Přednášky některé jsou společny z části se směrem inženýrským a zemědělským, nebo mají zvláštní přednášky. Studijní program s počtem hodin je sestaven pro oba směry společně. V programu uvedené předměty jsou dvojího druhu; z jedněch předmětů musí se skládati roční zkoušky po absolvování, ze druhých skládají se zkoušky před komisí a to jsou: 1. Nižší geodésie. 2. Vyšší geodésie I, II. 3. Nauka o katastru a úprava pozemkú. 4. Meliorace I, II. 5. Zpracování rašelinišť. 6. Technické zužitkování rašelinišť. Chce-li posluchač složiti zkoušku z těcht" G předmětů před komisí, musí předem vypracovati 10 lÍloh a mívrhů a to: z nižší geodésie . 1 úlohu, z vyšší geodésie . . . 1 úlohu, z meliorací . . . . . 4 návrhy, ze stavby cest . . . . 1 návrh, ze zásobování vodou . 1 návrh, ze zpracování rašelinišť . 1 hospodářský plán, z technického zužitkování rašelinišť. . 1 návrh.

1925/73

Po slo~ení těchto 6 zko~šek před komisÍ, musí býti aspoň 6 mě4;íců zaměstIJ4n v zeměměřictví; p~k se může přihlásitt k di~evé zbllŠcee a, dostQ~ s~ •• ~ ka zp.,09.váni Absolvent nabývá ti_ulu i~ný;r" a mflže se fWl.kuchá:Getii o he1ll19st dokter~koij; podlla platných předpisů. Pokud se týká programu geodetických přednášek možno připomenouti, že rozsah nižší geodésie odpovídá asi zh·ruba rozsa.hu české techniky. Pra.ktická cvičení jsou rozvržena tak, aby během roku ve cvičeních v ústavě posluchači nabyli jistoty a jisté zručnosti při užívání strojů, vedle toho dbá se o to, aby nabyli pohotovosti v rýsování a vynášeni. Cvičení polní trvá 5 týdnů. Posluchači jsou rozděleni na skupiny o 5 až 6 mužích, každá skupina musí provésti násled ujÍcí práce: malou triangulaci technickou i přesnou nivela.ci, vytyčování oblouků a konečně úplné vyměření a sestrojení plánu pro rozsah asi 50 ha, vypracováni plánu a znázorněni reliefu vrstevkami. V přednáškách, a cvičeních z theorie chyb a. vyrovnávacího počtu provádí se vyrovnání trigonometrické sítě, nivelací a polygonálnÍch tahů. Přednášky a cvičení z vyšší geodésie jsou rozděleny na 4 semestry a to tak, že v I. semestru přednáší se o základech sférické a praktické astronomie, se zvláštním zřetelem na určování času a zeměpisných souřadnic, ve II. a III. semestru probírá seměření států a zeměkoule a ve IV. kartogra:fie. Během přednášek konají se cvičení v ústavě a na observatoři, při nichž seznamují se posluchači se zkouškami a vyšetřováním astronomických i geodetických strojů, pozorování pro určení času a zeměpisných sonřadnic, jakož i s příslušn,)Tmi výpočty. Praktické cvičení závěrečné trvá 3 neděle. Přednášky a cvičení v úpravě držby pozemkové a katastru zahrnují domácí poměry, přihlížejí k zákonu o reformě agrární, dále probírá se státní zemský fond, jeho založení a užiti, dále příděly půdy z tohoto fondu novým hospodářům za účelem vytvoření nových selských usedlostí. ZařizovacÍ komité zemědělské v obcích, osadách, ve městech a v krajích, dále ústřední zařizovací komité zemědělské, jeho nařízení a instrukce, předpisy vymeřovaci. Předpisy pro státní přísežné zeměměřiče. Katastr daně pozemkové a úřady pozemkových knih atd. Konečně celkový přehled a zařízení katastru ve střední a západní Evropě. Dále je zřízena docentura pro fotogrametrii. Ústav pro geodésii nižší a vyšší dostal zcela nové zařízení strojové, poněvadž sbírky bývalého polytechnického ústavu byly za světové války odvezeny a nebyly potom vráceny. Přes to byly opatřeny nejen všecky potřebné stroje pro cvičení posluchačů, nýbrž byly i opatřeny cenné přístroje speciální, precisní nivelační stroje, autoredukční tacheometry, úplné zařízení základ nové s invarovými dráty, Sterneckovo kývadlo a řada jiných, objednán je stroj pro zpracování aerofotogrametrických měření. Úkoly zeměl1lěřické v republice lotyšské jsou rozsáhlé jednak tím, že je třeba uvažovati o novém soustavném měření celé republiky, jednak tím, že třeba předem doplniti síť trigo-

1925/74

!

I

i

Zimní sem. Leuí sem.. předn. cvič. ])ředn. cvil'.

L ročnjk

MAtematika I.. Deskriptivní geometrie • Fysika . . . . . . . . . Praktická matematika. Popisování plánů . . Anorganicka chemie Organická chemie . Statika. . . . . . . Pevnost Mineralogie a petrografie Botanika . . .

--

-

4

-

-

4

4

II. roč n j k Matematika Nižší geodesie . . . . . . . . . . Theorie chyb a vyrovnávací počet I. Sférická trigonometrie . Situačni rýsování I. . Dynamika ..... Hydraulika. . . . . Pozemní stavitelství . Technologie vody. Geologi'e . . Rašeliny Bctanika rašelin Oceiiování rašelin Obecné rostlinoznalství Zemědělská chemie Geometrie polohy.

n.

:rJ-'i~

.

~ I 4

roč Vyšší geodesie II.

n

j

Nauka o katastru. Nár. hospodářství a finanční Cvičení pedologická " Encyklopedie inženýrství Vodní právo Meliorace II. Návrhy a úlohy.

k

20

I

16

14.

i

20 27

věda.

1925/75

----ao ~

4

2

2

2

4

4

4

2

2

2

4

I~ 4

1 2

III. roč n j k T~eo~ie, ch,b a ~yrovnávací výpoHy II.. SItuacm rysovám II. . . . . Vyšší geodesie I. Meliorace I. Zužitkování :čašelin Rašelinové kultury Elektrotechnika v pozemn. stavitelství. Mikrobiologie. . . . . ; Meteorologie . . . . . Zemědělské stavitelství Statika stavebních konstrukcí Půdoznalství ..... Kanalisace a vodárenství

IV.

4

2

-

1

4

2

4 2 2 4 2 2

2 2 1

2

4

2

2

3

-

4

-

3113

nometrickou, vyplniti a zhustiti mezery. Totéž platí pro práce nivelační,na nichž projektují se rozsáhlé práce meliorační ve velkých oblastech. Z rukopisu přeložil J. Petřík. R é s u m é. L'Université de Riga en Letonie avec liaison de l'ancien Institut polyteclmique comprend 11 facultés, dont 6 sont celles techniques. En 1920, la Faculté ďingénieur se détacha et se divisa en l'Ecole des pontl.>et chaussées et en celle spéciale de la durée ďétude de 'íans pom les géomětres et les ingéniems du génie rurala causes des besoill8 de 1a nouvelle confection des carte·s cadastrales, des travaux de uivellement et ceux ďaméliorations de 1a culture des terrains tourbeux. Le programme de cette éco1e nouyelleest commun a cettes deux sections. Aprěs avoir achevé ses étude,s elt passé 6 mois au moins dans 1a pratique du géomětre, ľéleve peut pa81Sera l'examen de diplOme pour l'ingéniejlI'-géomiJtre. Enfin il peut solliciter d'etre promus au degré du docte'ur des seiences techniques.

Výkony tdangulační kanceláře min. financí v ~oce 1924 a nově získané zkušenosti. Ing. AI. Šimek,

vrch. mJř. rada min. financí. ( DokoLčení.)

V některých případech neposloužily vysoké měř. rozhledny k docílení visury. Bylo nutno udělati ještě lesní průsek. V ročníku XI. 11Zeměměř. Věstníku" Č. 3 popsal jsem postup při vytyěoYání lesních průseků, jsou-Ii k disposici souřadnice okolních bodů, z nichž možno souřadnice 2 potřebných bodů a hledaný směr vypočísti. Tato úloha není obtížnou ani v případě, když nemáme souřadnic bodů, uprostřed nichž se má udělati dlouhý lesní průsek. Vyzkoušeli jsme jednoduchou pomůcku a osvědčila se znamenitě. Jest to osvětlovací pistole. Na bodě, který je blíže překážky (lesa), vystřelují sé večer z pistole rakety, kolmo vzhůru, v dvacetiminutových přestávkách. Donosnost vystřelené rakety jest až 70 m, kterážto výška úplně postačuje. Na druhém bodě zarp.ěřuje pozorovatel týto střely theodolitem, vzhledem k fixní značce, kterou si pořídil poblíže pyramidy. Může to být černá čára na- bilém prkně, osvětlovaná elektrickou lampou. Středu, z několika hodnot zaměřovaného směru, možno použíti k vytyčení osy pri'tseku. M.ěření úhlů v síti 1. řádu provedeno bylo metodou ve všech kombinacích (dle Schreibra). Vynechány byly okrajové body Jindř. dvůr, Rachsturn, Banikov vrch, Djumbír a Fabova hole, protože nebyla další síť na východ vytyčena. Zato přeměj'eny byly úhly na Tanečnici, Javorníku Velkém, Kamenné a Cantoryji na západním okraji, takže vykonáno bylo měření na f>6 bodech 1. řádu a to ;3 stroji Fenelovými,3 Breithauptovými a 1 strojeni fy Heyde, . 11 26 11 2. 11 \ 2 stroji Neuhofrovými a 1 Fričem s 2" " 9 11 3. " I dělením na bubíncích mikroskopu. Celkem na 90 bodech. skupinách.

Body 2. a 3. řádu observovány

1925/76

byly v 9 a 6

Fenelovy stroje mají dělený kruh o průměru 250 mm, odlilčtení na bubínku 0.2", světlost objektivu 54 mm, ohniskov0'U vzdálenost 500 mm, zvětšení dalekohledu 45 X a citlivost sázecí libelly 8'3". ' Breithauptovy stroje (obraz č. 5) mají v průměru 2351nlfl:r 'odečtení na bubínku 0'1", světlost objektivu dalekohledu 48 mli'!, zvěťšenÍ 40 X, délku Qhniskové vzdálenosti 480 lnnJ, a citlivo~t

sázecí libelly 10'3". Podobných rozměru jest i stroj fy Heyde (obraz Č. 6), .kter.ý nám laskavě zapůjčil vojenský zemčpisný ústav. Každ.ý z uvedených 3 typů strojů Obrr.l má některé své vlastní přednosti; stroj J!'eneH'lV jest však nejpřesnější a nejknísni"'jí stavěný. Stroj NeuhOfrův má dalekohled s malým zvětšením; kdyby byl opatřen lepším dalekohledem, byl by i v sítích 1. ř. upotřebitelný. Aby byla zvýšena přesnost v zaměřování, opatřeny byly okuláry všech strojů nitkovým křížem dle návrhu Inž. J. Křováka. Totozařízerií umožňuje zaměřování pyramid i při značných mlhách, kdyby vjsírování jinými nitkovými kříži: není již vůbec možné. (Obraz č, 7.) Znlizornění nitkového kříže. Křížek není ~jemnébo pavučinového vlákna, ale jest vyryt na sklenčné deštičce, která

1925/77

se přilepí na diafragma okuláru. Špičku vertikální částečky možno přivésti do styku s hranolem pyramidy, a lépe jej rozpúliti. Je-Ii vertikální nitka silná, není možno dobře hranol rozplditi, neb jej nitka skoro celý zakrývá. Chci se ještě zmíniti. na čem je závislý výsledek měření úhli'l, předpokláda:je, že je k disposici dobrý stroj: 1. Na provedení staveb pyramid a mčř. rl!zhleden, 2. na stavu atmosféry dne, kdy měříme a ha ročním období, 3. na pozorovateli sámém. Ad 1. Stavby rozhleden musejí být dobře a pati'ičně hlu-boko V"zemi zakotvené a dokonale vyztužené, tedy staticky spiavně řešené. vím vyšší stavba, tím více podléhá Obr. 7. větl'll; nemá to však špatn.ý vliv na hodnoty měřených úhlů, je-li stavba dokonale tuhá. Přesvědčil jsem se, že štíhlé předměty (kostelní věž.e, tovární komíny) konají za větru docela pravidelný kývavý pohyb o amplitudách až 70 cm. Jest tedy lépe stavěti rozhledny konické, aby plochy vzdorující větru byly co nejmenší. Není-li sta\-ba pevná a pružná, vychýlí ji vítr z původní polohy do polohy nové, ve které zůstává, než zase přijde vítr se strany jiné. Tím mění se stále záměrný bod, což má vliv na uzávěr trojúhelníků a způsobuje to chybu 2-3". Chybu tuto bylo by možno <>dstraniti tím způsobem, že by stále musel jezdit jeden úředník po vadných rozhlednách a zjišťovati zde centraění prvky během měření úhlů na okolních bodech. Konstrukce pro postavení stroje musí být obzvláště svědomitě provedena; pilíř pro postavení

1925/78

'Stroje má se stavěti vždy, i na bodech, kde by se mohlo pozorovati na stativě. Na zvýšeném stanovisku nepociťuje se t-otiž tolik místní vibrace. Na vyšších horách pak to má další výhodu, f~ neOlusí se denně transportovat na bod těžk)' stativ, a ušetři se na vydáních dělníkům. Nejlepší výsledky jsou však při měření na kamenném piHři. Aby se neprášilo na stroj, a aby se předešlo otřásání a p@i!uuůmstativu vlivem chození kol stroje, je nutno zhotoviti na stanovisku prkennou podlahu. Taková podlaha je na rašeliništích, kleči aneb v písčitém terénu ne2lbytně nutnou. Ad 2. Velké chyby v měření úhlů způsobuje stav atmosféry. Zkušený pozorovatel však může celé řadě chyb předejíti. . Jednostranné osvětlení pyramidy I'lemá vlivu na hodnoty úhlů, jsou-li hranoly pyramdi natřené černou barvou, která se . na slunci neleskne. Patrnější již diference v úhlech vznikají při měření za různých teplot; jsou to však chyby konstantní. Největší vliv však mají na měřené úhly zjevy refrakční, které nejsou pravidelné. Problém refrakce je velmi složitý. Jest možno pro určitou polohu při určité teplotě a vlhkosti vzduchu a jistém tlaku stanoviti průměrnou hodnotu, o niž se měřené směry mllsí ',praviti. Jdikož nejsou poměry závislosti hutnosti a teploty vzduchu dostatečně prozkoumány, není také tabulek, které by všeobecně vyhovovaly. Jest tedy lépe ve dnech, kdy možno konstatovati refrakční zjevy, neměřiti; a to jsou právě dny, které se nezkušenému pozorovateli zdají býti p~ poz0Továnípříznivými, kdy totiž obrazy v dalekohledu se zdají vetmi klidné a jsou velmi jasné. Uvedu jen několik případů, kdy se měřiti nemá: bezprostředně před a po bouři, při dešťových přeháňkách, a když se na některé světové straně stahují černé mraky. Nikdy se nesmí pnzorovat půl hodiny před a po východu slunce, podobně při 2lápadu slunce. Dopoledne možno pozorovat jen za příznivých 'Ůkolností; úhly měřené dopoledne nemají nikdy té hodnoty jako úhly měřené odpoledne. Zcela správně uvádí generál Launhardt ve spisku "Triangulierung 1. Ordnung", že se dopoledne pozorovat nemá. ' Dobré měření jest jen odpolední, ať již jest to odpoledne horké nebo chladné, slunečné, mlhavé nebo podmračné, po případě i větrné, jen když jsou již vrstvy vzduchové v určité a stálé temperatuře stejnoměrně promísené a propracované. Za vlhkých letních dní a na podzim za jasných dní s ob· časnými sněhovvmi přeháňkami jsou chyby refrakční největší, 2lvláště měříme-li na body nestejných výšek. Proudy sněhové .,chladí totiž určitá pásma vzduchu sluncem prohřátá a přinášejí s sebou též vlhkost, což má za následek proudění vzduchu a vyrovnávání různé hutnosti vzduchových vrstev. Jelikož paprsek na zaměřovaný bod procházi neustáleměnÍťlm se ústředím, jsou dle toho neustále jiné výsledky, kterédifenLji o 40" až 50". Ad 3. :Pozorovatel musí být vždy klidný a do krajnosti trpělivý a vytrvalý; bedlivě musí sledovati 'průběh počasí během

1925/79

každého dne měsíce a všímati si lokálních klimatických poměrů, kde pracuje, a dle toho svou práci říditi. Podotknouti ještě musím, 7,e stativ musí být. vždy před sluncem dobře chráněn až po špice u země. Je-li vítr, musí být i dalekohled chráněn plachtou, aby' se nestáčel tlakem větru. Při měření úhlů prováděli jsme vždy stabilisaci a topografii trig. bodů. Naše body 1. řádu stabilisovali jsme kameny z tvrdéh{} materiálu (žuly, droby atd.) rozmčrů 100 X 26 X 26 cm a podkladní deskou bOX 50 X 15 cm. Stabilisace bodů rakouského stupňového měření uvedena byla do pořádku. Dobrá třetina těchto bodů byla již .v troskách. I pokud se identity týče, shledány byly závady. Bylo by si přáti, aby vyšlo nové nařízení o stabilisaci a periodické revisi trig. bodů 1., 2. a 3. řádu. Práce jako jest trianglllace 1. řádu měla by býti ještě lépe zajištěna, a to 2 m dlouhými žulovými pilíři, z poloviny do země zapuštěnými. Takové kameny by měl i lid v uctivosti. Mimo předepsané 'směry 1., 2. po případě 3. řádu měřeny byly na jednotlivých stanoviskách pro přílítí potřebu všechny kostelní věže do vzdálenosti sousedních trig. bodů 1. ř. v 9 neb 6 skupinách. Vykonána byla tedy v době 4 měsíců na Slovensku práce veliká. Přihlížíme-li k tomu, že pro praktického ihženj-ra má stejnou cenu bod 1. řádu jako bod 3. řádu, možno stanoviti náklad, jehož bylo potřebí na zaměření jednoho z 92 nových trig. bodů, kostelní věže, z nichž některé jsou též dobře určené, nečítaje. Náklad na stavby rozhleden, pyramid a na stabilisaci bodů činil Kč 150.723'12. Osobní požitky, dicty a cestovné všech súčastněných Medníků Kč 194.500'-. Věcné výdaje při měření úhlů činily Kč 87.890'56. Součet všech vydání na slov. síť do konce r. 1924 Kč 433.113'68. Přišel tedy jeden. bod na Slovensku na Kč 4.707;-. Uvážím-li dále, že osobní požitky a cestovné se oproti předválečným příjmům přibližně 7X zvětšily a výdaje za dělníky, ma,teriál a povozy že se lOX zvětšily, docházím k tomu, že jeden ná'š bod by stál před válečných 561 korun, kterýžto obnos se nějakou jinou kombinací již mnoho nezmění. Pokud jsem mohl zjistiti, žádný ze států, které předv válkou nové trig. sítě 1. řádu zakládaly (Rakousko, :Maďarsko, Svýcarsko a Holandsko), za tak malý obnos jeden trig. bod 1. neb 2. řádu nepořídil. Kolegové pracovali vytrvale a se zájmem, ač rozptylováni byli ještě jinými starostmi jako vařením a zařizovánhn svých útulků na horách. Povšechně - vyjímám též několik lepších bodů - měli živobytí krušné; nemohu ani zapomenouti toho, že bylo jim někdy bojovati s neporozuměním úředníků obecních i Medníků na statcích spravovaných státem. Résumé. Bur€8U ua Thiaalg111'atiorn au Mini·ste'red~s Finance,s poursuivaitseostraNaux de trkungulation du 1 c ordre elll Silélsie et en 810"\1quie. Dailli~quelques régj,oll18futétahli de meme ler réseau de 2e, 3e, et de 4 e nrdre. Au counarnrtd~ 6 Jnois ertdemÍe fut mélsU'réen SoOlll1me: 67 point& du 1e oll'd,re\34 points da 2 e, 34p'oint.s cle 3 e et 49 lpoin.tJsde 4 e ord're

1925/80

sur 1a iSUITrucetorba;lede. 16.32-1 kilometre s ,ca,rrés.. Ces 'P,oints furen,t en ffil'lI1e telllllpB ,stlvhili's,és. La majorlté de poilll:ts futsignfulée en 1924 et seulement un tllJ1l"s'envh'.olll futsigna1é dans les 'aIllllée'5 précédente g,. Aux sommeills IllUS fur·eut ,c'OIll,s'Ímuit·dcls ,sigmmxoroiIlJairs, dallJS le5 régi,onš boisées furent oonstruit des s.ignaux élev·ffi jusque'a la hlmtC'llr d,e 41 metres. Toutesdes OOlJJs,tructions .de s.ignaux S'OD!t origina:les et éta,blies C3.charge moyenne fut en somme· 4.707wurrollllle8 tchqUí~. 1

Příspěvek

k diskusi

-

podává

Jamsla.V' C h ů r a, měř. komisař.

Rozvíření otázky hypotekárního úvěru na Slovensku a Podkarpatské Rusi ukázalo znovu, že širší veřejnost" ba ani kruhy bankovní nebyly do toho času dostatečně informovány o novoměřických a reambulačních pracech na Slovensku a Podkarpatské Rusi a o jejieh účelu. , Filiálka Hypoteční banky české v Bratislavě zahájila totiž oficielně 9. června 1924 svoji činnost a narazila na takové 'překážky 1), že byla svolána 18. listopadu 1924 porada v ministerstvu li plnou moeí pro správu Slovenska v Bratislavě, na níž uvažováno bylo o odstranění překážek, stavíeích se v cestu hypotekárnímu úvěru. To značí, že skoro pO' celé dva roky, t. j. od 11. č'ervenee 1922, kdy uloženo bylo Hypoteční bance české zákonem č. 238 Sb. z. a n., aby svoji činnost přenesla i na Slovensko, nebyly bankovním kruhům známy poměry u pozemkových knih a vztah jejich ku pozemkovému katastru. Je v tom skoro systém a cítí to každý výkonný geomett·, který o věci uvazuje, ze ta ohromná, vyčerpávající jeho práce zlistává nedoceněna a neznáma i dnes. Sporadicky se objevující časopisecké zprávy a řeči v parlamentě upadají v zapomenuti. Je tudíž na čase, abychom něco o našich záležitostech a o naší práci promluvili aspoň zde. Bohužel - zas jen pr/i)forum příliš ohraničené, jímž jsou čtenáři našeho Věstníku. Jest vysvětlitelným zjevem, že výkonní zeměměřiči málo se zúčastřmjí aktivně literárně-odborné a vědeeké práce. V letní periodě vyžaduje jejich práce vší tělesné, duševní i nervové energie, aby dostáli úkolům a předpisům, které jejich pi'lsobnost vymezují. V zimní periodě místo oddechu nastává únavná práce vynášeeí, počítání ploeh a sestavováni nových katastrálních Iilperátů. Není snad geometra, který by i v mimokancelářských 1} K poskytnuti úvěru nutné výtaJly I'. pozemkové knihy a pozemnedávají banc.e žádné jistoty o identitě pozemku .,. obou ,~ch obsllJŽeného. jelikož parcelní čísla. knihy pozemkové jeou jiná :aež v pozemkovém katJllJBtru. Nesouhlas V' očíslování parcel V Dlapácll knifly pozemkové a. v mapách htltStrálntch je do.s.ud u převažJle části $k.reefl, kde dosud exi&tují staré kníhy pozemkové, talde Pf{) tšecky ,'']\9 okresy je hypot&káná úvěr normálně nemožný.

kového katastru

1925/81

hodinách nemyslil na svoje služební věci, .Jež jsou čistě praktického, manipulačního a lokálního rázu. Není tudíž divu, že pro teorii a odborně-vědecká studia nejen že nemá s dostatek času - zvláště je-li hlavou větší rodiny -, ale ani duševní klid a rozpoložení mysli, která je k podobné práci nevyhnutelně potřebná. K tomu ovšem přistupuje nedostupnost odborných pramenů a finanční ubohost státního úředníka. Zato ho více zajímá vše, co souvisí s jeho prací v ohledu organisace, systemisace a praktičnosti. To chtěli jsme říci předem jako úvod k tomu, o čem chceme dále uvažovati. Omezíme se na reambulační práce 'na Slovensku. O způsobu těchto prací, jak čistě technických, tak i ]cancelářských, dozvídáme se v každoročních pracovních rozvrzích pro letní i zimní práce. Jest jich již hezký počet a na, Slovensko nově nastupující kolegové mají s nimi dosti práce, než si z nich sestaví ucelený obraz. A když se dosti nastudovali a přistupují k praktické činnosti, seznají, že praxe jde svojí logickou cestou a v četných případech diametrálně s nařízeními. Řikáme to z toho důvodu, že už jedenkráte jsme dávali na valné hromadě slovenské odbočky Spolku státních měř. úředníků návrh, aby se diskutovalo o reambulačních pracech na Slovensku a náměty a návrhy, vyšlé z debaty, aby se předložily Gen. fin. ředitelství v Bratislavě k úvaze. Jisté je, že reambulace na 810vem~ku začala bez předchozích zkušeností jak u vedoucí~h činitelů, tak i u výkonných měřických úředníků. Pracovní výnosy vycházely a měnily se, jak postupovala práce. Teorie tmelila aktuelní potřeby a zkušenosti z praxe v celek. .Jsme toho názoru, že pětiletá zkušenost dává vedoucím činitelům právo i možnost, aby sestavena byla definitivní a souvislá instrukce pro reambulaci, jak to bylo vždy při podobný'ch pracech. Teorie nechybí a praktických poznatků mohou a mohly nast.řádati dozorčí orgány po okresích, kde se pracuje. Heambulační práce jsou -- dle dosavadních disposic finančních a V)Tkonných sil - rozpočteny na mnoho desítek let 2) a je tudíž v zájmu trvalé hodnoty mapových í písemných operátů, aby po všecka ta léta se pracovalo jednolitě a systematicky. pnes ještě si vyhledá úředník potřebný výnos, ale po několika letecb nikdo :;;inevzpomene na zaprášené "normálky", nebude-li míti celkovou, všecka nařízení obsahující instrukci. Podobná instrukce 3) musela by ovšem pamatovati na různé způsoby měřického postupu a organisacní práce pří sestaVOvání operátů. (.Jinak se pracuje v obcích malých, jinak ve velkých atd.) Musely by se v ní vymeziti povinnosti a práva měřené obce, musela by v ní b)Tti rozřešena právní povaha re~mbulované mapy dle držby v roce zaměření, musela by se jas" 2) Na poradě s Hypoteční bankou českou v Bratislavě mluvilo se dokonce o 200 le;tech! 3) Chystaný unifikovaný ,.,Katastrální zákon" podle na
1925/82

něji osvětliti otázka usurpace obecního, urbariálního nebo státního majetku atd. A hned dodáváme: instrukce musela by se co nejvíce vystříhati nařízení, aby při každé příležitosti mě.řický úředník "vyšetřoval" to neb ono. úloha zeměměřiče jest již tak rozsáhlá, že vyřešení způsobu zaměření, rekognoskování, kresba manuálků, indikace jmen majitelů a kultur, vedení zápisníku, starost o to, měří-li pomocníci dobře, a spousta jiných drobných starostí, že to v:š'ecko jest již maximem toho, co se mŮže od zdravého člověka žádat v předpokladu, aby zdravým zůstal i nadále. A hlavně, aby šla práce kupředu při všech těch nepřízních letního počasí a tělesné námahy v hornatém terénu. I v těchto "vyšetřováních" šla dosud praxe odlišně od rčení výnosů. (Dokončení přišlě.)

Zp~ávy odborné. K otázce reformy zeměměřického studia. O průběhu mohutné manifestační schůze čs. zeměměřiců v záleži,tosti reformy zeměměřického studia .. konané v Emě dne 8. února t. r., byla pořaaateli informována všeehna interesovaná ministers'tva - vedle jiných významných korporaci - zasláním přijaté resoluce a přiložením poorobné zprávy. Odpovědi až dosud doělé naplňují nás upřímnou radostí a srdečným vděkem, že naše nenáročné, jen z ušlechtilých pohnutek vyvěrající studijní požadavky jsou uznávány a podporovány na níže uvedených: nejvyšších místech státní administrativy způsobem tak rozhodným. a přesvědčivým. l.;vádíme doslova přípisy presidia ministerstva pro správu Slovenska a ministerstva vef'ejillé ,plI'ací: Prezidium ministerstva pre správu Slovenska. ZeměměřilČi českoslovenští. Re,s,oluce. Bratislava 29. maréa 1925. Č. 2984 prez. Spole!k čs. mm:ieký{'Jhúředníků státnícl1 a 'S1tátntcd1 podniků Praha. Ministerstvo pre Slovensko sympaticky pozerá na snahy Vašich organisácií, smernjllce k povzneseniu stavu geometrovského. V zhfadom na verké potrcby slovenského katastru, vyžiadujúce i po stránke kvalitativnej prostriedných praeovníkov, bude Vaše požiadavky na patričných miestach všemožne podporovať. Za ministra: Janšák v. r. Ministers,tvo veřejných prací. V Praze dne 1. dubna 1925. Praha-SmJchov. Preslova ul. č. 6. O. j. 0-1091 'ai.1925. Min.č. 22,134. Refomla studia zeměměřického. Slp'olku6s,. měřický~h úřediníků ,srtá.tlI1ich a Is,táítníc.h;podniků v PraQ; e. Ministerstvo veřejných prací pokládá reformu studia zeměměřického za velmi naléhavou, ne v y hnu tel n o u a dostatečně projednanou i podepřenou. . Přimlouvá se proto důrazně, aby požadavku manifestačního sjezdu čs. zeměměřičll v Brně ze dne 8. ·února H)25 bylo se všemožným .urychlením vyhověno - v přesvědčení, že nutno spořiti ve veřejné správě, ale na pravém ,místě a nikóliv na újmu povznesení kultury a vzdělání širokých vrstev, složek národa. Ministr:

Srba

v. r.

1925/83

Odborná průprava říšskoněmeckých zeměměřiči. nastíněna je přehledně v Allg. Verm.-Nach. č. 5, 6 a 10 roku 1925. Dle rilzných spolkových státil upravena je nejednotně. Po absolvová.n,f střední školy musí býti vykonána přípravná praxe v trvání pilI až jednoho roku. (Na př. v Sas,ku pilI roku, v Prusku jeden rok.) Odborné studium organisováno je: 1. na vysokých školách technických, a to v Hesensku, Bavol1sku a Badensku. (a 7 sem€'stre'c'h), v Sa,S1kuaM·eIklellllhursku (a 6 sem.) a u1.a.vTřenojes.t z.kouškou diplomovou; 2. na vysoké škole zemědělské v Prusku (6 sem.). jeIŽ ukončeno je státní zkouškou. Dřívější dvouleté studium ve Vltirtember,sku je nahrazeno še~rt:iseme'strovým, jemuž předchází dvouletá praxe přípravná. Krom ,toho má absolvent, chce-li nabýti karakteru "tandmcssera", vykonati po vysokoškolských s,tudiích dvou- až tříletou odbornou praxi a l.koušku (státní), čímž nabude teprve úplné kvalifikace. pro samo,srt:atnou službu zeměrnJěříckou. Vidno z toho, že říš,skoněmecký kolega je bohatě vyzbrojen tOO'reticky a prak.ticky, ježto š e s t let teoretické a praktické průpravy Ulr ručuje, že kandidát nastřádal sí důkladných vědomosti. Za takových poměrů nelze se diviti, jak dovede se říš,skoněmecké zeměměřictví repre.Bentovat před celým světem vzá.cnými výkony pra;ktickými, vynálezy a obsáhlou literární činnoS1tí. Smutně však vypadá srovnání poměrů říšskoněmeckých 5 touže záJeiitootí v ,s.amostatném čs. ,státě, kde přec tTaldiice wm.ěm:ěřické vyspělosti je tak p·ěkná. V čs. republice stav sám. a a.kademičti učitelé podali propracovaný elaborát na dobrou a lacinou refo·rmu studijní před mnooo lety a proto nemohou nésti nejmenší viny na tom, že naše republiJm stává se posledním stá,tem, kde pro zeměměřiče pražádná !':Itudijni reforma se neprovádí. Neprovedení úpravy dosavadního s,tudi3i zeměměřického jest velkým k u I tu r ním d I u h e m, kJteré školská &práva má: dosud spláceti. Doufáme, že splacení toho dluhu neoddálí podobná. ;p'sat.c},sllÚíčinno,g,t 1ng. Legera, který 'V' novinách "VooikJOIV"chcE' řešit o{}tázku,jež je,8't;ne-sp,om,ě nad' jeho sily. Jak c'budičce vy'I)aďá 'unes činIlo'st, která má účelem .při.~.piít. za kla,ždou eE'iIlUk oddlltlování dokonalé studijní tudia zllydala podnět li několika článkům ve ~Ve nlto v ě": ,V ČÍsle ze dne 6. března 1925 otiskl Ing. I_egcI', vyd,. t!ť~ rada. S. P. U., článek, v němž uvádí, že nevýhody plynoud !II úpravy lJ!nma. jsou větší než vyhody a proto je proti prohloubení. V čísle ze dne, 13. bi'ezna uveřejnil výbor "Klubu inženj1''lt a. fbeměměřiču S. P. U." důvody pro prohloubení studia zeměměřiě'skélhQ~ jakož i pro ono usnesení, přednesené na schl'tzi brněnské. V témže ěisle, v rubrice "Včda a. vysoké školy" je zařaděna zpráva: "Reform'a. IItudia ~eometrovlikého.Q V číslu ze 14. března je zabděn llllinek: "Nová nprav& studia geometrovského." Klub inžnnýrll. při republikánské straně zeměděl&kéh~ •. m alo 1'0I nic k é h o li d u nolal členskou Bchlizina pátek 2•. břewna. J925,

1925/84

na 17 hod. 30 m. 8 referátem na thema: "Reforma studia zeměmencského." O přeJnášku požádán byl pan vrchní stav. rada Ing. Le~er. Všickni, kdož očekávali přednášku, byli sklamáni, poněvadž ]'an. prednášející pouze opatřoval poznámkami zprávu O manifestační schuzi brlJěnské'ze" dne 8. února 192\ jak vytištěna v "Země měřičsk ém V ě8tník u" jakož i resoluci tam odhlasovanou. Poněvad7. pan přednášející zaujal odchylné f,tailOviskó ,proti výborovému usnesení "Klubu inženýrů a zeměměřičů S.P.U.," dalo sepr'edpokládati, že uvede zásady svého odchylného názoru, aby bylo možno srovnávati je se zásadami, jak jsou uvedeny v referátu o schůzi brněnské. Leč pan přednášející obšírněji uvedl to, co stručně napsal ve "Venkově" ze dne 6. března tI'. Vytýkal, že se žádá, aby veřejnost přikývla k čtyřletému studiu, on si však přeje, aby se o věci diskutovalo. Podkladem u nás jsou rozhodující nase poměry a nikoliv Curych, Záhřeb, Riga, Varšava. Informoval se o reformě z článku p. Ing. Vrby ve "Zprávách veř. služby technické". Praví pak, že několik set mladých lidí bude zdržováno na studiích o dva roky déle než je třeba. Dále z prohloubeni studia vyplyne ohrožení katastru. Stoupenci čtyřletého studia jsou ideální, ale nechtěli by jistě platiti ztrÁtu dv.ou let studentům. Dálll uvádí že jak ze zpráv ministerstva financí vyplývá, je nedostatek zeměměHčů ua Slovensku a Pod karpatské Rusí, reformou se tento nedostatek zvýší podstatnč. Reforma pozemková dodá elaboráty ze 6000 obcí, čímž jistě budou evidence zatíženy ohromně. Dále praví, že žádná škola nedává úplnou přípravu pro 7.ivot prak. tický a pochybuje, že by některý geometr řeklo sobě, že není schopen vykonávati svůj úkol. Proto žádá, aby bylo zjištěno. bude-Ii rokem 1925/26 začata reforma studia zeměměřičského - že nebude poškozen katastr. Po řeči p. vrch. st. r. Leg e r a promluvil vicepresident Inž. komory Fiirst, prof. Petřík, v. 111. rada Fanta, Ing. llloch. Inl;' Bukač. Následující řečníci ze řad kulturních inž. sekční šéf Spitálsky, min. rada Topol a Ing. Vrba mluvili pro opatrné úvaby, aby se nezdražovalo chudým studentům akademické vzdělání, aby stÁt, kata str a knihy pozemkové neutrpěly reformou studia zeměměřlčského škody. Ing. Vrb a zvláště si stěžovnl, že je zeměměřičskými organisacemi napadán, a zejména nelibě dotkla se ho výtkn v článku Ing". R ů ž i č k y: . "Co positivního vykonal p. Ing. Vrb a v otázce reformy studia zemčměr'ičského?" (Z. V. č. 2. z r. 1925.) K tomu pak připomíná, že vše, co je zlepšeno, že o to staral se on, a že vyřizoval zeměměřičskénávrhy vždy velice rychle. ba urychleně. Po závěrečném doslovu Ing. Leg e r a ukončil předsedajíci stručným doslovem schůzi o 22 hod. 20 min. L Kolonisace jako součást pozemkové reformy jeví Syť dú&ledky nejlépe na Slovenf'iku; tomuto účelu věnováno do konce 1924 15.000 ha, jež přiděleny 1200 rodin. V Čechách činí počet kolonisovanýeh 15 rodin, na Moravě 40 rodin. Průměrná výměra nových hospodářství obnáší asi 11 ha. Vliv pozemkové reformy na zmenšení latifundií ukazuje zřetelněsrovnání ro~sahu Zl)hrané půdy s nynějším vlastnictvím íkoncem r. 1924} pmemkovým. Tak na př. z dřívějších 50.000 ha vlastní nyní Jan 8chwarzenberl!,' 20.000, Jan II. Liechtenstein z 36.000 ha 16.000 ha. Zd'. Lohkowitz z 11.000 ha 5000 ha, K. Schwa,rzenoorg z 7700 ha 2800 ha. Nastalo tudíž v některých případech u jmenovaných velkostatkářú zmenšení pozemkového vlastnietví ekoro o dvě třetiny dosavadní rozlohy, a to v době pětilet~ činnosti S. P. O. (Dle Poz. Hef.)

Recense. Ferd. Houd,ek: Vojenská mapa. Vydáno ná,kladem vla"tním v Prlllze 1924. Stran textu 37 s 33 obrazy. Cena _. Vytiskl Jos. :Mazur, Praha IV., 208. . Štábní kapitán Houdek z Vojenského zeměpisného ústavll v Praze podjal se vděčného úkolu napsati spisek, který populárně, vyličuje podstatu vojell1ské ma,py. N'aše literatura t,()hoto dtuihu ~e~malá, lh1oubkou i roz-

1925/85

sahem, třebaže po přeVl'atu nastala velká potřeba českých pójednáni, učebnic aspis'il o topografii jednajících. První z nich vydal TJplk. M. Černoch "jako nahJédací pomůcku k předná.škálIn v důstojnickém kursu čs. vojenské ,tlkademie v Hranicích", v malém poČitu výtisků. Vyšla z tislcimy E. Do!b~·O'Vo1néihov Pi'e,l'Iově 19'20 :p
1925/86

P révo

t : 'f~graphie,

Livre II, MéthO'tl~, vygla. v llIOv'ém vydá,ni •. Dunod, P.a,řiž, 92 ,ma BOn!lJpo!1r'Íie. O. L a c m a n n: Dle Herstellung der gezeicbneten Rechelltafeln. Eiu Lehrbuch der Nomographie. Stran tOO. Berlin 1923 . •J. Her r: Lehrbuch der sphariscben Astronomie in ihrer An.endung aul geographische Ortsbestimmungen. Stran t06. 2. vyd. Vídeň 192'3. F. B. G i lb rec h t: Základy vědeckého řízení práce. N úkladem M. A. P. Cena 6 Kč. V komisi F. fiívnlÍČ1:l, Pl'aha-Přík&py. Ing. Jos. K u g I e r: Stavitel1ltví železniční. Dil I. Cena 150 Kč. Pro členy Ůeské matice technické tOOKč. V komisi F. Rivnáče, PrabaPřikopy. Odborné čldnky v časopisech. Zprávy veřejné služby technické. Č. 4: S,tanovení hranic čs. re'publiky, sděluje odbor III B min. veř. prae.Í. (Definitivně vytyčena byla 11ranice proti Rakousku, na Hlučínsku, Těšinsku, Oravě. Hranice na Spiši proti Maďarsku a proti západní Halíči bude skončena letos. Nato bude vytyčena hranice proti Rumunsku a východní Haliči.) Ing-. K. Kostka: Cejchování vodních prepadll. Ů. 5: Ing. Jos. Wolf: Využitkování vodních sil a přehl'ady na řece Dyji. Ing. Jos. Havlíček: Upravovací plány Juěst. p.()kr~č'ováni v 'č. 6, 7 a 8. Č. 7 : Ing. V. KolOlmruznik: Měření úhlů trigonometrické sítě I. a II. řáidu ve v,šooh ses,tavách. Journal des Geometres-Experts-Francais 1925: Leden: F. Gendre: La photographie aérienne, 1\1. Arnal: Hemembrement. Ing. O. Ismel: L'impOt foncier en Chine. Únor: Niveau a nivlClle indépendante', R. Danger: Uuion géodésique e,t géophyBique interna-tionale. - Livre foncier en Alsaee-Loraine. Březen: R. Danger: Le plan de la. cité, F. Gendre: Levé~ au 20.000 ,. dans les Alpes en 1924, -- Le remembrement daus le Ardennes, - Tarif de consultation du cadastre: Schw.Zeitschrift fiir VermesslIngswesen und Kulturteclmik 1925: Leden: Der gegenwa:l"tige Stand der Revision des eidgen. Lal1dwil'tschaftsgeseJtzes, S. BeftS{jhmann: Ermittlung des FUtchenfehl6'l's bei FUtchenrechnung aus Koordinaten, - Oh. Roesgen: Les remaniements parcellaires elt la 'lll'ensuration cad3Js-trale, - G. Albrecht: Optische Beoba.chtungs,re.sultate mit Werffeli-La,tten. Únor: De'r gegenwartige Staud .... (ukončeni), H. ZOlly: La méthode des secteurs en tdangulation, - Auszug aus der Verordnung, betreffena die Grundbuchsvermessungen. Březen: E. Ba,eschlin: Compensation simplifiée ďune station obH'rvée d\llp'res la "Móthode -des lsecteurs", Auszug ,aus d'er Verord.nung .... (pokračování), __ Note Hur le goniost..aldigraphe. Zeitschrift fUr VermessuDgsweseD (říŠls1kiOlněm.)19'24. é. 17 a 18: R. K o h l,s c h ti t tel': Die Koordinaten des Zentralpunktes der deutschen TIiangula1tion, B u hl': Einig'e GrenzherEltellungen. Do rn: Zur Ausbil.dung der Vermessung-sbeamten der preuJ3j.schen Landeskulturbehorden, Dr. S c h e f o Id: Reehtsfragen ZUl' Grenzvermessung und Grenzvermarkung. ukončeno v Č. Hl a 20. Č. 19 a 20: E. H a ID mel': Zum Dbergaug aus einem System gewohnlicherspharischer Koordina-ten in ein "queraehsiges" System, R a u : Das bayerische K3Jta,ster. t~. 21 a 22: D o l' n y: Ennittelung einer Fehlergrenze ml' Flachenhestimmullgen aus den Ergebnissen der FW.chenbereelmungen einzelnEr. im Umlegung-sverfahren dm'chgefiihrten Neumessungen. D e u b e 1: Die Mechanisierung' der Bandmessung-. Č. 23 a 24 obsahuje počet spisů a statí geodetickýeh a SIJřízněnýeh disciplin.

Cena 54 fr. Vydal

o

Zprávy spolkové. Zápis o řádné valné schůzi Spolku čs. zeměměřičů, liOnané dne 22. března 1925 v budově české techniky v Praze. Schůze zahájena. předsedou prof. Petříkem 0.10. hod., poně,vadž v l1stanovcnou dobu v 9 hod. nesešel se stanovami předepsaný počet členů. Před vlastním pořadem valné hromady promluvil prof. Pe tří k O nových ,směrech !?ro dálkoměrná určování vzdálen o s tip ř i vy měř o v á n í k a t a s tI' á 1nim, zvláště ve Švýcarsku.

1925/87

Nato přikročeno ke čtení zaplsu o minulé valné schůzi. Ing". čtvrtlík navrhuje, aby byl schválen bez čtení, ježto -byl vytištěn .y časopise. Přijato a zápÍil se schvaluje. Ing. Švec předčítá pak zprávu j e dna tel s k o u *), .jež se schvaluje bez poznámky. Předseda vzpomíná pak členů spolku, kteří v minulém roce zemřeli. Jsou to pp.: Josef Šrám!, Rudolf Pernica, Tomáš Le· hovec. Památku jich uctili přítomní povstáním, začež jim předseda děkuje. Ing. Mikš předčítá pak z,právu p o k I ad n í, podle níž spolek přijal v minulém roce Kč 31.023'36, vydal Kč 17.329'78. Mjr. Kudlička předčítá pak zprávu revisoru učtů, poole níž shledáno vše v úplném pořáJdku a navrhuje ~e absolutorium. Ing. Mikš zodpovídá pa.k dotaz Ing. Otvrtlíka a zpráva pokladní i revisorská se schvalují. Ing. OtVirtlík přednáší zprávu a dmi n i str a ční a ú čet n í. Časopisu vyšlo 10 čísel po 800 v)'iiscích. Vyřízeno 142 připisů,rozeslány 104 upom!oky dluhujícím členům. Zpráva tato se schvaluje. Dalším bodem pořadu jsou v O' lb y. Leto,s vy;stupují z výboru podle stanov pp.: Petřík, Sůra, Krej~a, KoJman, Náhlík. Usneseno jeunomyslně volit aklamací a na návrh výboru zvoleni pp.: Petřik. Súra, Krejza, Guldál)., Ná.hlík. Za revisory účtů zvoleni opět pp. Kudlička a Ruml, za redak,tora zvolen Ing. RŮ:Žička. do redakčniho výboru zvolen místo resignovavšího prof. Dra Tichého Ing. Papež od S. P. C. Za administrátora časopisu zvolen kol. Vičar. Přistupuje se k vol n Ý ID n á vrh ů m : Brněnská odbočka spolku. předložila písemně pě:t návrhů: a) žádá se, aby adIlllínistrátoru byla vyplácena. odměna každ(}ročně 400 Kč se zpětnou platností pro rok 1924. Po doporučení pokladníka se návrh přijímá. b) Dále se navrhuje zv:ýšení členského pří,spěvku na 50 Kč ročně. Podnětem k tomu je rozšíření čawpisu. Kol. Faltus navrhuje, aby byly dříve energícky vymáhány příspěvky od dluhujících kolegů a podle v~'sledku aby teprve příštího roku byl zvýšen příspěvek Formuluje pak svůj návrh tak, aby dlužníci byli upomenuti s pohrůžkou, že jména jich budou uveřejněna v ča,sopise. 1'0 debatě, jíž se zúčad.tnm pp. Kepka. Mikš, Růžička" Klega, Švec, Čtvrt1ík, Faltus, Krejza,. Sůra, pi'ijat návrh kol. Růžičky a švece, z výš i t č len s k Ý pří s p ě vek n a 4 5 Kč s p I a t n o,s.t í p r () r o k 1925. Výbor pak Ee zmocňuje, aby učinil usnesení, jak vymáhati dlužné příspěvky. c) Žádá se, aby byl zvýšen redaktorský honorář na 200 Kč za číslo, což by dělalo 2000 Kč ročně. Pokladník navrhuje, aby byl zvýšen tento honorář vzhledem k finančním prostředkům spolku na 1000 Kč ročně. Po poznámkách pp. Krejzy,čtvrtlíka" Bůry přijato zvýliít redaktorský honorář na 1000 Kč ročně. d) Navrhuje se, aby byl zvýšen autorský honorář za stránku z 8 Kč na 10 Kč a autor abv měl právo na 25 kusú zvláštních otisků svého článku, bude-li si je' přát. Po dopmučení pokladnika: "e návrh rovněž přijímá. e) Konečně se navrhuje. ahy bylo přikročeno ke zpracování a 'rydání zeměměřického kalendáře. Prof. Petřík doporučuje, aby bylo vyčkáno na vydání Technického průvodce a kalendář aby byl zpracován jako jeho doplněk. Po poznámkách pp. Faltusa a Sůry při.la,to pověřit. výbor. aby pi'ipravil osnovu a zvolil referenty pro jednotlivé části. a pak rozhodl, má-li se kalendář vydat či ne. Předseda l'ak zodpovídá dotaz kpt. Klegy o článku Ing'. Legera O reformě s,tlloia zeměměřického ve "Venkově'; a Ing. Kepky () přednášce O povolání zeměměřickém, pořád'ané na popud ministerstva školství a Svazu studentského. Prof. Dr. Ryša.vý navrhuje dále, aby hyly vysloveny díky Ing. ůtvrtlíkovi za ,"zorné vedeni administrace. Před;seda pHpojuje též návrh, poděkovati redaktoru Ing'. Rtržičkovi a red,akční radě. což obojí přijato a schůze pak skončena.

1925/88

Zpráva jednatelská Spolku čs. zeměměřičů v Praze za rok 1924. V uplynulém roce bylo jednáno o dvou návrzích zákonů, jež se přímo dotýkají činnOBti zeměměřiČŮ. ' JeSlt !to jednak návrh zákona na úpravu živností stavebních, pozomhodný hlavně tím, že se dle něho měla rozšířiti působnost stavitelů, pokud se týká parcelačníchplánů. Ve Spolku inženýrů lil architektů byl tento ná,vrh zákona, vypracovaný ministerstvem ohchodu, projednáván a odhlasován tam projev proti zasahování do oboru civilních techniků stav~teli, který byl zaslán ministerstvu ooohodu a veř. prací. Druhý: byl ná.v!fh zákona o oprávnění jednotlivých krutegorií civilních techniků, ,Jl{ldaný min. veř. prací. V něm navrhuje se mimo jiné: určité omezení působnosti civilních zeměměřičů, ponechává se možnOi&tskládání autor. 2koušky zeměměřické i ahsolventflm jiných odborů, na nichž státní 2koušky zahmují také zkoušky z vyšší p;eodesie, a navrhuje se odejmutí autorisace civ. geometra úředníkům ve veřejných služlJách, pokud ji podle platných předpisů mají. Spolek čs. zeměměřičů učinil příslušné podání k ministerstvu vař. prací a profesorskému sboru vys. učení technického v Praze a vybídl i Jednotu civ. geometrů a Spolek Sltátnich měřických úředníků, aby vypracova.ly podání obdobná. ' Dále věnova.l Spolek svoji pozorrnost reformě studia geodetického. Nelze říci, že od loliské valné schůze by tato záležitost nějak podstatně pokročila. Ve dnech 6. až 10. června 1924 konal S. 1. A. výroční sjezd v Hradci Králové. Jednána zúčastnily se též zájmové slmpiny zeměměřicképři S. 1. A., které se usnesly trvati na resoluci, schválené na sjezdu 8. I. A. v Košicích v r. 1923. Na schfizi delegátů skup,in nebyla v~ak tato resoluce přijata, nýbrž odhlasována resoluce jiná, mající za podklad usne&ení pražského odbom S. 1. A. ze dne 10. března 1924, iloplněné dodatkem, aby S. 1. A. tuto resoluci předložil min. školství a nár. osvěty a rys. školám teehni0kým. Přijatá resoluce t!Jdy zní: "Spolek čs. in'Ženýrů podporuje snahy zeměměřické skupiny o prohloubení studia zeměměřického v předpokladu, že ptohloubení tohoto studia nebude míti za důsledek rozšíření jejich oprávnění civilně-technického. ÚPTaVUosnovy studijní a rozvrhů ponechává sborům profesorským škol technických." Na loňské vilJlné schůzi byl přijat návrh na svolání manifestačního Bjezdu všech čs. zeměměřičů do Prahy na červen 1924. Na tomto sjezdu mělo býti veřejně plOmluveno \) tiavním a nejdfiležitějším požadavku, společném všem zeměměřičům v nagem Btátě, t. j, o refonně studia vysúkoškolského. Vedle toho měl tepto sjezd seznámiti Hasi veřejnost i s jinými časovými problémy, na př. s pozemkovou refoTIllou a jejím prováděním v ka,tastr. operáte~h, úale ji ,nčl seznámiti B nejmodernějšími me:1JOIdMni měřiDkýrmi a ,pod. Na tomJto 's'jezdu měli by pozvani zástupci politických s,tran, ministerstev a odborových organisací též možnost prohlásiti svoje stanovisko k našim požadavkům. Byl tedy na loňské va.lné schůzi zvolen sjezdový výbor s právem kooptačním, který měl vykonati přípra,vné práce. Vzhledem k tomu, že lhůta k vykonáru přípravných prací ukázala se nedostatečná a doba letní neje'víla se vhodnou k pořádání sjezdu, navrhla zvolená sjezdová komise, aby sje,zd byl odložen na r. 1925. I pojal Spclek sItá,tnich měřických úředníků a Jednota úředně autor. civ. g-eome,trů záměr, pořáda,ti v Brně oohůzi, na níž by všichni zeměměřiči veřejně manifestova.li pro požadavek reformy vysokoškolBkého studia. Sohůze byla ohlášena a konána v Brně dne 8. února 1925, a dlužno s rado'stí uznati, že se plně vydařila. Zásluha o to patří ve značné míře koleg-fIm brněnským, kteří, nelitujíce námahy, vykonali veškeré přípravné práce s uspořádáním schůze spojené. Referát o schůzi byl uveřejněn v březnovém čísle Zeměměř. věstníku a stačí tedy zde pouze stručná zmínka. Schůze se zúčastnili vedle zástupců všech korporaci zeměměřickýoh - zástupci ministe,rstev (financí, "'pl'avedlno':lti, veřejných pmcí, železnic), dále zástupci vysokých škol teohnickýoh (českých i německýeh

1925/89

z lhQ;by, i B_)~ líetnÝ"Ghstátnícb i aut;onomních úřadft ; dále byli l>litomni ~pci. klubfi ~anecll:Ýci):. Po referá.tech. líčících stručně vznik dosavadního studia ~mě~i(',k#~o" jeho nedosta.tky J1'flí). plIlt~ ~ ooh~ v:yp~i snahy hned pP'lf~oh, ab8Olv.ent.Ůpo prob;l()ubení stUdia., které ve všecht skoT() soused... níell ~ch j~ nyní ji.ž uskutečněno, pOOán přehled' akcí v této věci podDiknutých 00. vzniku naší, státní, s3ll1li)ll~no'sti, a připojen studijní ~ Dále poukázáno na vý2nam zem6měřiče po stránce národ 0hoapod:áiské i na jejich sobě&taěn08t ve vla.lltním oboru působnosti. Následovala prohlášení zástupců jednotJivých korporací země~ ~řw.lf.'ý,()haúřadii~ dále z.áBtupcftyYS. fíkool technických - vesměs příznivá. př~seným požaď'avkům. Též za ministocs,tvo spq-a-vedlnosti a za politické stI:any české učiněny velmi symplllticil:ép.rojevy. Výsledkem jednání by~ resoluce jednomyslně příjat.áJ, shrnující stručně historický přehled těchto snah a žá.ilitjící: ,,1. Aby dosavadní dvoulelté studium prohloubeno bylo vzhledem ua.. pra,xi a pokrok věd geodetiokých na sltudiulll čtyřleté se dvěma státnimi :zkouškami a právem promočním. 2. Prohloubení srtudia budtiržzalo·ženo na přibrání matematických a aplikovaných geode·tických nauk a encyklopediích oněch věd, s nimiž zellJ,mn,ěřičse stýká" a to Itruk-aby noví abso~venti mohli se uplatňovati ve všech obOO'echprací vyměřovacích jak ve službách veřejných, tak i civilně-technických. 3. Poněvadž o.tá:z.katéto reformy byla již dosrtatečně a všestranně projednána, račiž ministell'stvo školství a národní osv~y příslušné zbývající práce tak urychliti, aby na počáJtku školního roku 1925í26 byl řádný zeměměřický odbor na vysokých školách technických již skutečně zaveden." Zpráva o priiběhu ma.nifestaění schůze i s resolucí byla rozeslána jednotlivým ministerstvům a v úvahu přicházejícím činitelům. Schůze, jak již řečeno, měla ráz dfts,tojný, a je snad možno oeekáva:ti, že povolaní činitelé se odhodlají učiniti v otázce refo,rmy studia krok kupředu. Že ovšem zůstanou i nadále od'P'ůrci.refonny, je,st jisté. Třeba tedy býti na s,tráži a dále hotffievnatě pracovarti. Z jiných akcí uvádím, že nažádos,t Spolku byla udělena mínisterstvem školství a nál'. osvěty subvence 750 Kč na vydávání časopisu ria. rok 1924. Vydáno bylo za redakce doc. Ing. J. Růžičky a spolupůsobení redakčního výbortl 10 čísel Zeměměř. věstníku, vzorně vypravených, začež pří.sluŠí dotyčným funkcionál'ům zasloužené díky. Podobně i administraci sluší vzdáti díky za bezvadný chod služby administraěnL Brněnská odbočka konala svoji řádnou valnou schůzi dne 22. února 1925, Spolek posluchačů z,eměměříctví v Praze dne 2. prosince 1924. . Poznamenávám, že v dohledné době bude kona,ti Mezinárodní Unie I;eodetická a geofysikální svůj kongres v Praze, a bylo by žádoucno, aby es. zeměměřiči se při této příležitosti ",hodným způsobem uplatnili. Přednesl Svec. Zpráva o výborové schůzi Spolku ČS. zeměměi'ičů v Praze, k'ona,né dne 27. biřclz.na1925. Na progrlllIl1Uj'sou volby funk,ci,oná.řů.Předsed:ou zvolen prof. Pe:trřfk,mÍr'top,ředsedy Ing. Súra a ~klm, jedn3,telem Dr. Ryšav~', zástupcem jednatele Ing. Švec" pokladníkem Ing. Mikš, zapisovrutelem Kormunda, pořadruteli přednášek Ing. Guldán a Krejza. Spolek státních měř. úředníkft zaslal opis podání, které předložil minis,terstvu veřejných prací k zákonu o civilních technicích. Ve smy,slu usnesení valné hromady o vymáhání dlužných členských příspěvků bude uveřejněn článek Ing. Krejzy. Po poradě o přípravě osnovy z.erněměřického kalendáře zvolena tHp.J.eI1ná komise (Dr. Ry:š'avý, Ing. Guldán a Ing. S.oučc,k). Ing. GuIdlÚn podáJvá zprávu :O intervenci u minÍrsitiffiškiOwstvÍ. Měřická skupina při odboru S. I. A. v Hrně konala dne 18. března t. r. valnou svoji hromadu, jež započala přednáškou kol. F i 1 k u k y ml. o triang-ulaci města Brna. Přednášející podal v hrubých rysech referá,t

1925/90

o, D,@jp.(wěi~íchz~~~ních geodetickýw PlIWech, v ol;v~ Y~J,kéh0,Brna předložil ori~y k il'.llo.rmaci bližší, po~~a~ při, to~' WIo ú,zkou ~ činnost min. fIriancí (v. r. In~ AI. Simek) a městského vyměřovacíllo od~DÍ. Pi'edJlá,ška bud-e příleiltostně uveřejněna v Ze.wěW.řičs~m. Vě~tniku. Po debatě, kiOOráse vyvinula. a dó niž' za.sáh1i kolegové Peňáz rijkuka. st., Setánek, bylo ~řikročenoo k vlastRi,mu progzamu valné schůze. Zpráva jednllltele RůžJ(5ky a pokladnikova vzata. na. vědomí a. piíikročeno k volbám. Nový prac(,),vní vý\lor skupiny sestává z před,sedy 1,. Kožouška, mistopfedsedy prof. VI. Fi1kjlllky,jednat<ele J. Vrby a členů: J. Beneěe, E. Faltuse, J. Peň:\za, A. ProklCše, J. Trávlrička. Delegátem skupiny do brněnského odOOru S. I. A. zvolen opětně Beneš, jeho zástupcem p'r,o,f. FHkwka. Je,t1na.telem skil1'P'i'llyzvo~en J. VrOO,. Valná hromada vyzývá kole/.!,'Yk hojnému vstupu do skupiny.

Civilním geometrům I Pi'i :posLední Ietošní va!lllé schůzi SplO:lku .Č'S. zeměměřičů, koooné ~. boieZJ:HlJ y I'1;a:w, l>ylJa,.,ú.ěa.st rpi
Zákony a nařízení. Výnos č. j. 2663/25 pres. ze dne 31. ledna 1923, S. P. Ú. o zadávání prací civilním technikltm a povinnosti pří dělových komisařrt Při revisích pl1ací přfdělových komisařů v r. 1924 bylo zji::itěno, že civilní technikové, pracující na komisariátech, činí někdy opatření i v takových úkonech, jež jsou vyhrazeny komisaři, m" př. rozhodování (} čís e I n Ý c h přídělech. Napiroti tomu někdy nejsou příděloví komisaři dosti podrobně informováni o stavu p'řídělového řízení a ponechávají civilním technikům příliš široké pole působnos
1925/91

Příděloví komi~ři Jsou plně zodpovědni za přídělové práce ve svém obvodu i v těoh případech, kde spolupracují' civilní tecfuůci. Předseda; Dr.Viškovský v. r. Vyhláška Inženýrské komory pro ČSR., č. 535/25, doporučuje užívání jednotné klausule pro ověřování plánů civilními g e o m e t r y tohoto text,u: ."Stvrzujisprávnos.t tohoto plánu; vyhotoveného mou kianceláří ; dovolená mez přesnosti, &tanovená min. nař. ze dne 9. února 1907, Č. 29 ř. z., není překročena;, dělicí, čáry byly na místě •...... , a mojí kanceláři zaměřeny dne 192," Za ,slova - dělicí Mry byly na místě - vepíše se, jakým způsobem byly dělicí čáry vyznačeny: buď vymezníkovány, v'ykolikovány, nebo určeny jsou plotem, rohem budovy čp. a pod.

Různé zp~ávy. Řešení geodetické úlohy z čís. 2. Z. V. 1925 zalsIali dOlílud :pánové: Ing. A. New.oitn}'. m. kom. v Mostě aJM:l CÍ8al', m. ·k,om. v T,renčÍIlJě {dvojí způsob). Nejlepší fcšení uv·eřejníme Cl()I nejili'ív~. Jubilejní sjezd Spolku čs. inženýrů konán hude v Praze od 20. do 2-1. června t. r. Program jeho uveřejníme v příštím čísle· Z. V. Týden říšskoněmeckých ~eodetů bude uspořádán poprvé po válce v Kolině nad Rýnem v první polovici měsíce srpna t. r .. Dne 2. a 3. srpna budou odbývány ,schůve zeměměřických organisací, dne 4. až 9. srpna konají se odborné přednášky ze všooh odvětví g-eodesie'. Současně jest v Kolíně jubilejní výstava, na které budou Vyloženy též dokumenty čínnosti zemooJllěHcké (plány, sltroJe :wWi). Na 20 firem: bude vysta,vovati své jemno'lllechanické vÝ:l'obky. V předsednictvu čEistném a v pracovním výboře čínni jsou krom vJ'lznačných osobností místních i vynikající geodetí Německa. Česká vysoká škola technická v Brně má v letním semestru 1925 celkem 1557 posluchačů (z toho 1431 řádných). Na učebném běhu ke vzdělání zeměměřičů je zapsáno 57 posluchačů. Dům Inženýrské komory pro čs. republiku byl 28. března 1925 slavnostně odevzdán svému účelu za přítomnoslti zástupců korporací technických a ústředních úřadů. Zvýšení činnosti S. P. Ú. na Slovensku a Podk. Rusi vyvolalo potřebu přeložiti tam 44 úředníků z Oech a Moravy. Z toho je 6 zeměměřičů, 10 iIllž,en5-růalgrCl.lOmie, inženýrů sta,v. a kult. a 20 agronomů. Pracovní sekce Int. komory v Brně čítala dnem 31. prosince 1924 celkem 274 civilních technikiL Z toho bylo s autorisací: inž. stav. a geom. 22, inž. stav. 83, arch. 8, inž. pro stavbu stroja a elektrotechniku 14, inž. kult. a geom. 7, inž. kult. 9, in~. lesního a geom. 5, inž. lesního 3, inž. pro techn. chemii 8, g e o m e t r a 92, inž. horního 23. Kvalifikovaných asistenta bylo pl-ihlášeno 103. Je dobře si připomenout, že civ. geometři, ač čítají plnou třetinu členstva sekce, mají pouze 1 člena v představenstvu sekce. Civ. inž. stavební, kterých je 105, mají trochu lepší situaci, majíce členy dva. Poměr tento je nezdravý a nespravedlivý a jen z toho lze usuzovati, jak ztěžuje se nám práce za reformy stavovské v rámci komory. Není to projevem nesnášenlivosti, vzuiká-li názor, že třeba dosavadní zákon o volbě představenstva komory změniti aspoň v tom smyslu, aby kategorie vykazující mizivý počet členstva spokojily se jedním zástupcem pro celou komoru.

e

Zpt'ávy osobní. Dr. J. S to c k Ý jmenován honorovaným docentem "hospodářských a finančnícli poměrů v OSR." na vys. škole speciálních nauk v Praze. Ing. Jas. ClI n á t ·z min. ve'ř. prací jmenován měřiekým radJou, Fr. S t o I z €lI ,definít. měř. a,djunktem ve S't,a,v'llměř. úředníků ka,t'il8,tru d,aně ploJzemko·vé na Slov CiIl:SJku.

1925/92

ZEMĚMĚŘIČ8HÝ VĚ8TníH t

Vt'cbní měfický t'ada Jat'oslav ŽŮREK.

ZemřeJ 10. dubna 1925 a 14. dubna 1925 jsme se s nim ro,zloučiIi v nymb'U'rsikém kremrut1olriu.Bylo to těžké Loučíení! Slzy se nám draly pl'o,udem z očí. Vždyť jsme se IOlUčLli s '[]:obrým pi'útClloOlll, milým k,ollegou, loučil'.i jSlllle se se zakladiatelom a prvním pi'edsed'oH našeho sp()l:ku. VMěli jsme sice již dll,ouho, ž'e zákefná ehor'Jba neupl'osně hlodá na jeho· zd,ra li, a.vš-uk Ipřes t,O dOlt,k:la se nás zpll'áva o jeho smrti ja,kOi blesk, a my nemohli se spořMe,liti s myšlenkou, ž,e hyeh!om se měli ,I'ozIO'UJčiltinavž(ly s tím, jeh')ž j,sme sli tak vážili pro, jeho mil:ou po'v,ahu. Narodúl se 3. 1Íno,ra 1875 v Brně. Po vykolIIanýoh studiich tyJ krWtkou {Lobu ZJaměstnán u agrárnich operací na Mma.vo a do služeb evid,enoe .po·zmllilwvóh()ka.t.as.tru vS1toupil 1. d:ubna. 1895. PÚslOobil,pos1tupně v Záhřebu, Llit,ovli, Sušici, Teplé, Bhtné a, konečně od 13. ledna UJl4 v JiČíně. Pro svou živo'tní dráhu vyhra,l si tedy povoIáni, 01 němž mnozí z těch, kteří nezažili jeho, "slagti", i'ikaji, že je krásné a zdravé, které však vo sokutečnos.ti ubíjí tělo, i drucha,.Služba méřieká - ne,hledě k j.inýrn ohtižim - neposkytuje úředníku ani .chvilky oddechu. Práce pře.rústá mu stále pfes hlavu, t,aId'e, je~li svědiomitý pmcovnik, nemúže, ani jeldnou vživ'oíě se uklidniti a s.pokojeně 's,i řici, že je s p.raci hotlolY.Jehol nervy jsou stále napj.a1ty, jeho svědcmitos,t s·e s·tárvá p,onenáhlu nemocí" kudy c~1GId.í tudy myslí j.ena }en na, .IJil"ácia na t·o, jak by svůj úkollzdolal. Na:s,tává cel k,ová vyčerpano.g,t a pak kat·as·trofa. T'alwvý svědJomitý p,ra,oov.nik byl kole,~a Žúrek a jeho ,přílišná svědiomit,ost byla pi'ičinou jelw předč.asného konce. Vždyť, ,když za.čal churavěti, vysilo.v:il sel '01 nom jeden z jeho býv:alýeh předist.av·ený'ch: "Byť by i již nebyl plné výkonnos'ti, máz něj stát užitek pi'eeo, a to již tím, ·že vychovává řádný d'Orost." Pa:dl te·dy i on na poE práee! Kolik nás bude ještě násle~,)v.a.ti, ne<Ž1ipovolaní činitelé sí uvědlomí, že i zemoměi"iě je jen pouhý čhwěk, jehož síly mají svél1ranice? Se Žúrkem jsem 810 bHže seznámi,l teprve po p!řev,ra.tu a ihned mne zcela zauj-al SVOIUupřimností a svou obětavoS'tí, s jakou se st.a,ra! o za.lož.ení našeho SIpo.llku.Up,o,zlOrňo.val,že ko·l nás vše se' hýbe, že

1925/93

každý hledí využíti popřevratové horečky a že je t,edy nu:tn;o, abychom i my .se zorganisova:Ii a se
Hug. Sedláčka "Paměti a doklady o sta~očeskýcb

mí~ách a váhách". J. Lamac.

Pod tímto názvem vyšlo koíicem r. 1923 v Rozpravách České akademie věd a umění obsáhlé dílo Aug. Sedláčka, jez. rozsahem svým nemá v naší literatuře díla sobě rovného, o' tomto předmětu pojednávajícího. Sedláček přináší tu tolik dokladů, čerpaných z literatury a materiálu archivního, že snad jedině jemu, sbírajícímu materiál dějip.ný od studentských let, bylo něco podobného možno. Jak sám titul naznačuje, má býti toto dílo souhrnem dokladů o měrách a váhách, tedy v podstatě edice pramenů. Avšak Sedláček neomezuje se pouze na tento úkol, daný titulem knihy, nýbrž pokouší se také materiál zde snesený zpracovati a věnujetomuto zpracování velmi mnoho námahy. Metoda,. jaké při tom užívá, jest však příčinou, že nelze jeho zpracování nazvati soustavným vědeck~Tm pojednáním, nýbrž spíše průpravou k němu. Sedláček sice probírá j'ednotlivé míry a váhy dle určitých skupin (o míře záhonné, lánové atd.), ale přece hlavně dle jmen jejich, kdežto bychom čekali, že senapřed bude snažiti o určení měřických soustav: li nás obvyklých a pak že teprve vyloží jednotlivé míry těchto soustav. Schází tu pojítko, které by ty úvahy a výsledky, k nimž Sedláčnk dospívá, poutalo dohromady, následkem čehož jest výklad velmi rozkouskován, jednotlivé věci se opakují a čtenář, jestliže se tímto předmětem specielně nezabýv'al, nebude míti jasného přehledu ani o měrách, které u nás byly, ani o jejich vývoji a vzájemném vztahu. Tato výtka platí zvláště o výkladu o měrách polních, jimiž pouze chci se v tomto referátě zaměstnávati. Vydal jsem totiž první soustavné pojednání o staroč'eských měrách polních ve výročních zprávách malostranské reálky r. 1908 a 1909 a jest tudíž pochop,itelno, že jsem dychtivě sáhl po knize Sedláčkově.

1925/94

Na konci svého pojednání prohlásil jsem: "Při pojednání tomto o lánu zůstává pro nedostatek pramenů ještě dosti věcí nejasných, kde bylo třeba pomáhati si domněnkami. Některé z těchto záhad potrvají nejspíše již navždy, zejména, co se týče doby do 13. století, kde není naděje, že by s'e ještě více pramenů historických objevilo, nežli jich jest dosud známo. Ale pro dobu· potomní, zejména od 16. století, doufám, že časem najde se více zprávo měrách českých, nežli jich a,ž dosud jest známo, čímž některé nejasnosti se objasní. 00 se však lánu zemského, lánů Hájkových a jejich vysvětlení týče, myslím, že sotva bude možno říci něco v podstatě odchylného od toho, co zde bylo vyloženo." 00 se tedy změnilo v dosavadním staVIl našich vědomostí o starých českých měrách polních, zejména jaká změna nastala proti mému pojednání? Prameny, vysvětlující míry polní do 13. století, nebyly nikterak podstatně rozmnoženy, takže neurčitost měl' ztlstává nadále. Rozmnoženy byly však značně prameny od 13. století a zvláště od 16. století. Sedláček uvMí nové měrné jednotky jako: n i v a, sed 1i š t ě, 1í c h a, z á hon ve smyslu jako 1á n, m es 10, hať, kterýchž já neuvádím. Avšak světlo do těchto věcí nebylo přines'eno žádné, ježto míry tyto jsou neurčité a na míru metrickou jich naprosto nelze převésti. Sedláček uvádí též Červený palouček u Litomyšle a políčko Přemyslovo u Stadic jakožto míry polní. Jest to však pouhá domněnka, ježto míry tyto nejsou doloženy ani písemnými doklady, ani tradicí lidu. Červený palouček mohl by dle mého názoru býti měrou záhonu, a to dle měl' Hájkových, ale pozdějším neporozuměním změněných, totiž záhonem, jichž na lán o 60 jitrech = 18'508979 ha šlo 12 kop, tedy záhonem = 257 m To' by však poukazovalo na pozdější původ paloučku, asi k 16. nebo 17. století a ne k 13. století. Novotou proti mému pojednání zdá se býti tvrzení 8edláč· kovo, že se dle měření zemského počítalo také na kopy záhonů. Sedláček opírá se tu o domnělý zápis desk zemských z r. 1477 (doklad č. 160) a dále o pamět urbáře Pardubského z 1'. 1680 (doklad č. 161), avšak myslím, že neprávem. Sedláčkovi samému zdá se podivné, že zápis z r. 1477 shoduje se v první části úplně se zápisem desk zemskýeh z r. 1400 až na to, že poslední zápis má více: Item provazec 52 loket ne b o 26 k roč e j ů. Dále že ceny jsou v obou zápisech stejné, ač by při špatné naší valutě r. 1477 měly býti vyšší a že oba zápisy jsou na stejné stránce. Avšak vážnost Břežana, který opis zápisu z 1'. 1477 pořídil, vede ho k tomu, že c'elou tuto pamět o měrách pokládá za věrný opis zemských desko Já však ho za takový nepokládám, ni-brž mám za to, že pamět z r. 1477 jest táž pamět jako z r. 1400, k čemuž poukazují stejné údaje o měrách, stejné ceny i stejná stránka d(,sk zemských. Další důvod, proč nemohu pokládati opis Břežanův 2

•

1925/95

za věrný opis ze zemských desk; jest, že se tu popisují vedle ~ěr zemských míry polní, jaké jsou v kronice Hájkově: "Hony JSou 5 provazců zdéli. Kolečko plužné, které jest pravé, má se v honech 60 krát obrátiti. Míle má držeti 60 honův, to jest 300 provazcův. V lánu má býti 10 kop záhonův a ve dvou záhoních 15 brazd, v jednom 7 brazd a v druhém 8 brazd." Protože tyto míry, v druhé části paměti z r. 1477 uvedené, jsou naprosto jiné (míle, určená 300 provazci, byla by o 65 provazců kratší nežli míle, určená v témže zápisu 365 provazci) a že jest nemyslitelno, aby zemská míra byla současně rozdílná a ne' jednotná, jest vice než pravděpodobno, že tato paměť, poříz'ená v 16. století Břežanem, jest spojením zápisu desk zemských z r. 1400 a výňatkem stati v Hájkově kronice pojednávajícím o měrách. O paměti připsané jako přídavek k urbáři Pardubskému z r. 1680 nelze vůbec tvrditi, že by to byl výpis z desk zemských. Paměť tato se sama za výpis ze zemských desk nevydává a obsah její ukazuje spíše k praxi, která nastala v 17. století, když vlivem Podolského bylo uznáváno úředně jedině z'emské měření za správné, alě současně trvala nebo také nově zaváděn~ měra záhonová, jak ji líčí kronika Hájkova. Uředníci panští hleděli přizpůsobiti míru záhonovou měření zemskému a dělali to tak, jak právě kdo měrám Hájkovým rozuměl, čímž vzniká v míře záhonové veliký zmatek. O tom však podrobněji na jiném místě. Tedy měření zemské na hony a záhony není Sedláčkem nijak dokázáno a nepochybně měření zemské od r. 1400 žádných záhonův jako určitých jednotek měrních nepřipouštělo. Tím zároveň padá vš'e, co Sedláček z těchto pamětí vyvozuje. Dílo Sedláčkovo přináší velký pokrok tím, že uvádí pravděpodobně přesnou délku pražského lokte 59'14 cm, vypočítanou skoro souhlasně' geodetickým ústavem čes. techniky v PrazQ se vzorného lokte na radnici novoměstské v Praze, dále inženýrem Zimmerhaklem z lokte na radnirj mělnické a inž. Plichtou z lokte zazděného ve věži radnice litomyŠlské. ,A,čkoli byl č'es. loket v 18. století delší nežIli 59'14 cm, jak nejlépe ukazuje převod měl' českých na rakouské a pak převod na metrickou soustavu, přece lze tento výpočet pokládati za správnější, proto~ že jest odvozen hlavně od lokte novoměstského, který tu byl již kol r. 1400. Podmínkou však při tom jest, že tento loket byl přesně udělán podle lokte staroměstského, který byl v Čechách normální. S ním také byly míry rakouské r. 1764 srovnávány. Toto přesné určení čes. (pražského) lokte jest velkým pokrokem, neboť tím jest pevně stanoven základ, z něhož jak praví Podolský - jako z nějakého gTUntu, všechny jiné míry vycházejí. Přesné určení lokte českého neznamená však podstatnou změnu v dosavadním nazírání našem na hospodářské poměry v minulých stoletích v Čechách, neboť loket český byl již dříve dost přesně znám a pokud byla odchylka od přesné míry, nemá při t'ehdejší nepřesnosti měření žádného významu.

=

1925/96

V partii Sedláčkově, pojednávající o lánu, uvádí se nový název pro usedlost nebo snad lán, totiž "vejpřež", na niž počítali v Písku (str. 44). Lány jsou u Sedláčka podle velikosti tříděny obdobně jako v mém pojednání. .Stupnice moje jest rozmnožena o lán plzeňský o 42 jitrech, kožlanský o 36 jitrechr lán nejmenovaného o 44 jitrech, kas!ejovický o 48 jitrech, lán u Loman o 50 jitrech, rábský o 62 jitrech, domoušický o 75 jitrech, lounský o 84 jitrech, lán u Domoušic a, Řevničiva o 90 jitrech, v Černině u Doks o 93 jitrech, u vsi Olešnika o 96 jitrech, v ŽaboklicíCh o 128 jitrech. - K této stupnici bychom mohli přidati ještě lán pacovský o 52 jitrech. Jestliže z ni vyloučime lán o 44 jitrech, ktérý nemá jinde opory, leč v starém rukopise (stupnici na,ší však nevadí), lán kasejovický, který plochou jest úplně stejný s lánem zemským o 64 jitrech, lán u Loman, který není určitě doložen (Sedláček pod Č. 248 nic takového neuvádí a, pod č. 253 uvedený dvih má na lán 51 korcll výsevku, ale patřila k němu také luka) a lán o 128 jitrech, který jest vlastně zemský dvoulán, zbude stupnice celkem táž, jako já uvádim, a stupnice tato jest u Sedláčka novými doklady dosvědčena. Také v tom se shodujeme, že většina lánů, určených nápadně m'enším počtem jiter (strychů) nežli 60 nebo 64 jiter, jest dle měření německého, dle něhož jitro (německé) uriiitč 2 nebo aspoň pravděpodobně 2 jitra čes., takže zdvojnásobime-li počet jiter při měření německém, dostaneme obdobnou stupnici lánů, jaká jest u lánů Hájkových. Jedině pacovský lán o 52 jitrech tuto stupnici ruší, neboť jest značně menší nežli 60 jiter a zase byl by značně větší nežli největší lán Hájkův (= 90 jiter), kdybychom jitra pacovská pokládali za 2 čes. jitra. Shora' uvedenou stupnici uvedl jsem ve svém pojednání proto, abych ukázal, že lány v Čechách se vyskytující shodují se počtem jiter buď s lánem zemským o 64 jitrech nebo s lány Hájkovými o 60, 75, 821/2 a 90 jitrech. Sedláček však při stanovení zmíněné stupnice lánů takového úkolu si nedává a nemůže si ani takového úkolu dávati, protože jest přesvědčen, že dělení lánu na kopy záhonů v měřictví Hájkově vzato jest z lidu, ale že se nesrovnává s ostatní jeho soustavou, dělící lány na čtvero, a to po 12, 11, 10 a 8 kopách (str. 49). Nesrovnalost tato však jest pouze zdánlivá a pravděpodobně jen u Sedláčka, který ani soustavě záhonné u Hájka ani mému' výkladu o ní neporozuměl. Sedláček drží se totiž slovného výkladu Hájkova, určení honu: "Kol~čko plužné také aby bylo mírné, tak aby se v honu šedesátkrát obrátilo," a to \ tak, jak to činí Klauser, totiž že se kolečko plužné má, v délce honu (= 210 loket) šedesátkrát otočiti. Při takovém výkladu jest ovšem třeba znáti obvod kolečka, neboť dle tohoto pojímání jest délka honu =šedesátinásobnému obvodu kolečka. Tento výklad však není jedině možný, a jak bude ukázáno, nenísprá"vný. Také jedině u Klausera se vyskýtá, tedy v době (18. stol.), když již v Čechách málokdo měrám Hájkovým

=

1925/97

rozuměl, což teprve Klauser, nepochybně Němec" který sotva česky správně uměl. . Není pochyby, že Hájek slovy svými: "Záhon ka.ždý aby měl sedm brázd a druhý osm brazd a tak v každé mírné roli aby bylo ve dvou záhoních patnáct brazd. Počítajíc pak na hony, hony jest pět provazců zdéli a bude v honech dvěstě a deset loket a tak v honech bude š'est set pídí a třidcet pídí; kolečko plužné také aby bylo mírné, tak aby se v honech šedesátkrát obrátilo," chtěl určiti velikost honu i záhonu. zrovna tak, jako určuje provazec lokty, jitro provazci a lán jitry. A jako lán určený provazci, jitry a pruty byl tehdejšímu člověku, obeznalému v m~ření, dostatečně určen a byl srozumitelný, tak musel býti také hon i záhon dostatečně určen větami shora uvedenými. Kdybychom však přistoupi1ina výklad Sedláčkův (Klauserův), nemohli bychom honu vysvětliti, což se také Sedláčkovi stalo. Dle jeho výkladu byla by pouze délka honu, která jest již známá, j'eště jednou určena 60 násobným obvodem kolečka plužného. Schází však šířka, takže plocha honu nemohla by býti vypočtena. Hájek však dle mého výkladu šířku honu udává, a to větou, že kolečko plužné má se v honech šedesátkrát obrátíti. Ovšem nesmí se "kolečko plužné" bráti doslova, nýbrž jen synekdochicky, 1. j. ve smyslu pluhu. Má-li se tedy pluh (patrně při orání) v honech, t. j. v každém honu, šedesátkrát obrátíti, znamená to, že pluh'em tímto má býti v honu vyoráno 60 brázd, z nichž každá jest 210 loket dlouhá. Protože Hájek dále praví, že záhon má míti střídavě 7 a 8 brázd, plyne z toho, že má záhon průměrně 7'5 brázdy, a protože hon má míti 60 brázd, má tedy záhonů osm. Šířka těchto 60 brázd neho šířka 8 záhonú jest šířkou honu. Tak určena jest šířka honu brázdami a záhony, tedy veličinami nám dosud neznámými. Než šířku honu lze určiti také jinak, z Hájka. samotného i z údajů jiných, zvláště ze zápisu desk zemských z roku 1400. Tu i v Hájkově kronice určují se míry plošné tak, jak my jsme zvykli určovati míry délkové. Na' př. v zápis'o zemských desk z roku 1400 : "Provazec 52 loket Pra'žských nebo 26 kročeji. Jitro nebo strych drží 3 provazce. Lán drží 3 kopy a 12 provazců." Nebo v Hájkově kronice: "A když se naměří pět provazcí, to aby sloulo jitro a jitro aby mělo v sobě dvěstě loket a deset loket. A tak aby bylo v jitru šest set pídí a třidcet pídí. A kayž se naměří pět jiter, to aby sloulo prut. A v tom prutu bude pětmedcitma PrOvazců. A prut bude míti v sobě tisíc loket a padesát loket." Již v pojednáni svém (I, str. 15) jsem podrobně vyložil, že údaJe shora uvedené mohou míti jen tehdy správný smysl jako míry plošné, jestliže se dotyčná míra, pokládá za pravoúhlý čtyřúhelník (kromě provazce jest to vesměs obdélník), jehož

1925/98

jť:ldnu stranu tvoří udaná délka, druhou stranu (šířku) délka jednoho provazce. Bude tedy dle zápisu desk zemských z roku 1400: 1 provazec 1 provazec ><1 provazec = 1 provazec2 1 .jitro 3 provazce><1 "3 provazce~ 1 lán = 192 provazcu><1 " = 192 provazcu2 Nebo dle Hájka: 1 provazec = 1 provazec X 1 provazec = 1 provazec2, 1 jitro 5 provazcuX 1" 5 provazcu2, 1 prut 25" X 1" 25" 1 lán = 300 " X1 " = 300 " Jestliže tedy hon jako míra plošná udává délkou 210 loket = 5 provazců, čili stejně jako jitro, jest podle hořejší zkušenosti stejně s jitrem široký, t. j. šířka = 1. provazci = 42 7. Tato šířka 427= šířce 60 brázd nebo šířce 8 záhonu. Z toho pak snadno se vypočte, že: brázda

= 2101X

~d

= 210 7X 0'7 7= 147 [2 = 51'41383212 m2,

1 4:J =210

záhon = 210 X

7X 5'257 = 1102'[)72= 385'60374 m2,

hon (jitro) = 5 X 427 X 427 = 8820 P = 3084'S299272m2, lán selský o 8kopách záhonů =:480 záhonu = 1102'572X480= = 529200 72 = 18'5089795632 ha, Jest tedy úplně stejný jako lán, určený Hájkem 60 jitry nebo 12 pruty nebo 300 provazci. Lán panský nebo zema n sk Ý = 10 kopám záhonu = = 600 záhonum = 1102'572 X 600 = 661500Z2 = 23'136224454ha, Lán kněžský - 11 kopám záhonu = 660 záhonum = = 1102'572 X 660 = 72765072 = 25'4498468994ha, Láp královský= 12 kopám záhonu = 720 záhonum= = 1102'572 X 720 = 79380072 = 27'7634693448ha, Protože hon či jitro má 8 záhonů, má lán selský 60, lán panský 75, kněžský 82'5 a královský 90 jiter či strychů, (Dokončení příště. - A suivre.)

Bylo 'tomu 7. ,ÚniOfia t. .1'. ;p,rávě sto l,ot, -co narodil se v Bhezo·vé na Morayě proshllý ge1a,de'ta geog1raf česiký Karel Frant. Kořistka, j,enž ,plo,dnýživiQt s'vůj z,aS'v'ětil plně Yi€ilikým úkolům vMookým. Již v mládí měl zvláštní ,z'á-líhu v'e vědiáeh 'p'říl1odníClh a prolt.o po vykOiIlJa,nýoh studií0Jl gymnasiMních s,tíl1dlorval na maso·Heké fakultě vídeňské matemaHku, fys,i,ku a {lst,r,oIllQmii, p,aSl1uolJhaje zároiVelĎ. na ,plollytechnioe mechaniku a -chemii. R:cku 1843' odehral 81ed,o, Báňsiké Šťávnice na SI'ovensku, kde,ž a,bsoo,lvo'vialběh hmnický a hutnický na akad'C'IDJii hormcko~l€'Snické sr v,ýtečnýmp,rosp·oohqm. Zaměstnán íbyv nějlaký čas j.akOlži1!o pra:kti.kant pfi hlavní minOM'1tje ve Vidni, přijal sradloiSlti .1'. 1848 mís.toas'isitentllJ matematiky ·u fysiky u .prof. Do'pplera 1lJa .akadJemi:i v Báňské ŠťáVllirci, ktell'éž,t,o zaměstnám hOlYě10 mnJ0.rrem Tépe hlof\l!bia:vémudíuchu KOIfi;stkOlYu. Boruřlívé doby v Uhrách nesvěid~čily vš,llJkklidné vMooké p,ráci KOtři&tkfověa Koďistkn. odešel ra:ději ,I'. 1849,ačk0i1iv kynula mu v UhráJCh nadějná budoucnos.t, na novoOu 'techniku do Brna" jmenován byv p'l'olfes,a,rem praktické g0101-

1925/99

metriea .encykl:opooie 1'e&I1ího h081p'oo'ářstvÍ. V září 1851 přestoupH konečně j,wk·o řádtnÝPl1ooeoo'r matematiky 11 geodes1ie na zemský polytechnický ÚJ8·t,ruv· v Pl1wze, kdež llia'le'zl pravé místo Brvé lIIiIl!ohostrrunné činnos'Íi. P,o něj,aké dohě zltav,en hyl povinnostipřednáše'ti matcmatiku 11 :přikázány mu po jeho návrhu 'Před~ášky z nižší a,e·lementů vyšší geo!ď·esi,e. KoNstka pojal slvúj úkoI sp'rávně a uspolřádJal p,rogmm př:ednášekohsahově iboihatě, nelišící se v z.átkladíOOhod dnešníhol uw techniká.cJl

zavied.enéhopTogronm. On pll',,"ní vysltihl s:p'rávnýzpůsoh výnky geioďeťické, která :rOO vpll'vní řadě hovět,i 'inženýrské 'Pra.xi a p'rot:J' klaiH veliký důraz na ,znalost strojů měfičskýeh .a .piI'áee SI nimi vykoná~ané a jehoposluClhJaJči ltyli hcrlivě přid['IŽov:áni ke cV'ičenim geodetickým. P.rof. Koř:istka, ačko'1.i", 'P.oměrně veliúe mlád:, osvědčil ji·ž tehdy vynikajícího oTgani&a,čniho d'uehaa jemu vděčí v prvé řadě nynější rozkvět našeho šk·o'lstv:i technického a prŮ1llysllOvého·. Vykolll·av rozsáhlé ceS'typo oolé témělř Evropě, p.o'Zoll'ovalzvIáště v zemích záp'adní
1925/100

s.ov.uná utrakvistické polytoohnioe pl'wlím rektorem. Kdy,ž polytoohnika N~zdělena il'a čes.koua němteQk6u, hyl Ko!i'is·tka pro.ti ,g·vé vuli pi'clóž~~ na německou tClChniku, kd.ež eétr"\tll..Iažd!o .1'. 1893, vs.tó.ulp'iv na t:rválý odpočinek Pokud SBItýče loM vědecké i'lilllnosti, řllJdí se K'oi'isltka k mužům, 'kte,i'í zasáhli značně dlOvývote toWígrafi.e a kartogrufie. Kolřistb, jmelllO~ i! celýcli .39 let stud:i'em :f.~'rem vá~ b~v pl:'of'~s'orem .~~ů~os·iel, zá1oý:v;Ug,e terenmiCh a ]ejroh grulÍ'lckym zohruzenlm. Impuls mu k tomu db.ly plo,trehy geologie a jiných přírodních věd, které vyžadují srp·ráNil1éhovystiž,eni torpogr.rufické plochy. Studiem ,pli:iBelKořiS\tka k názo·ru,oo jen nrot0dy na matematickém poclJkludě slt'avěmé mů.ho'll vé8ti kel spll'ávným výsledkům aže je ti'eha měř.i!ti výšwově plŮkud! mo,žlllŮ ne;j,většípoče:t b:0dů, aby z nich daly se ses,t1i'ojiti sp'l'á.vné výško'vé mapy. Za tím účelem zkoumá Ko-řis·tk·a rozné výško1nčrné m:et,ody, porovnáNá j,ejilCihrp·řesIll'Js.t a přichází .k nálzŮ'1'u,že pNJI práoe vý,škoměrné k úče·lum geo.gr.aiiokým _. pro něž také .S'Vojeměř.e:ni hlavně ,k'o·ná - vyh\:J'Vuj.enejlépe trigonomehické měření výš-ok. K těmto měřením užívá DJe,Í'prve StampfewVCl nivelacnfho S'VrO'jI6s eIevačním šl'o'lloem,p'o!zději p'ř.i.po~H k teod'o.Jitll t.allgeneiálnf 'šroub Si'ampd'erůvll diosta.l ,j, zv. niveIační teodoHt, jímž měřil hlail"ně body zálldoadlni.K měřeníd1et;:1ilnímu vyroysm norvý,sn.adnCl přenosný 8'trojek, t. zv. ll'eNe.xní hypsometr,založ€ný na jednoduchém prinCÍ'pu. Uvnitř truhioe dialekohlel(]JŮ'véje umis,těna malá libela rorvno" běžně s 'osou optickou dllJlek'ohIed'u, otáčivá kolem osy kolmé ua vertikáLní 1'0vinupoložcno'll 0'P,ticko'l1OBOU &}.ekolhlediu. Libela je: spo'jena 8 indexem" který udiává na ve,rti'káltnfun kru.hu nulu, j'e"li osa libely rovuoběžna 8 přímkou záměrnol\1. Z.aměří-li se na bod :plŮ1loženýnad horirzoilltem, pod urči1týtrnvýškorvým ÚJhiem, možno ul'Qivnán:í.m;l:ibely kons.tatov.i1lti na výškovém kruhu úhel výš,kový. Bu!blin'a. 'PO,zOl'lljese zl'cá.d.kem, kte'ré nachází se .též v trubicidJa.\ek:oIMedbvé. Výsleidky svého· měření výškovépo zprllJOOv.algrarfi~ky způ.8lohem,vrs.tevnkovým, jenž Jlie~lépe vyhovuje gElometrioky a má tu veHwoiUrpředJn.ost,že se je1 d:á pO'UJŽ1ti výhodně pro rnnohéprácetoohni~ké. A'by maip6' pod'á'V'ala plaSltiklť f:o'roor územních, volil ,ruzné barvy pro vrs.tvy v'Ý.ško,vé,kte·ré p,říp.adně jliště jemně pode stinoval, up'llStivodid:říve už'ívané metody š,rofOIV'HCí. KOlřistka měl přil€iŽit1os,t Ulpu,tř·ebiti a vyzkoušeti své vý'škoměrné metody v nle~l'O:zsáhle~šimíře. Na žádost géólogického 'ú'stavu ví,deiíské\1U měřil v létech 1850 u.ž 1860 diů.le1žitějMp,ro.fi.ly geolo'gi0ké ve východnioh Alpách,pak ,pJ.'ofi,ly Zl Vf.dlně přes Btý1rsko a Kmjinu .až' 00 'l'ers'tlu. Po" dobně pr·acov.al :pro Mor.avu .:l,Slerzs,k,o,kdéž p·odn.ilcl systemaltické měi'e,ni výšek a výsledkem j·ehl,) činnosti jso'lldva spisy: "Die- Mltrkgrafschaft Miihren uud das Herzngthum oBcltJesiien"a "Hy,ps,ometrie V,OUMahren uud Osten. Sch\.esj,en". Oba, s'p.j,sy jSlou o-)?'atřeny mapami. V Čec.há.ch měli'U řad,u hodiů výš'IDo,vý.chko·lem PI~ahy ,a vydal () tom Sltěžejní své dílo, v němž vyloženy jsou ,a klfiticky pr-vhr.ány jeho' z.pi'lsrQ·byvýskoměrné: "Studíen iib€if C1iieMet'hoden uudo Belllutzung hypsometris'Cher Ar'beiten, llachg.ewies1en nn {len Nivea'li'vlol'ftaHuis!8l€nd·er Umgebung vo'u Prag" (1858). K dii:l.'Íli přillŮlŽe:nydv~ vrSlte'Vrrioové plány iPra.hya OIkol!. V uruhéčásti t.o.ho,to (\1íl~piolzději vydJané ukázal Kořistka nu sprá.vné výp@čty výšek, spádu t,eroou ll' P.Jll chM'akt~riS'tik,il f,orem úzeIrií a v·z.tah jejich ke g.e1ologickým vlastnostem půdy. Roku 1864 z,allolži\.slpoločně s J. Krej·čím a A. Frf.čem "Komitét pro přírodovědecké Iprozkoumálllí Č€KJh", Ikdo' vy3,ta kan-celáře Ipro zemědělskou' stá:tís'tfku pmoovaI hlavně ke zd'o,!wnalení statistiky hoepod,ářské výrolby v čecM,ch. Vyd'al v tom :směru řádu publikad.

s:'

1925/101

Kořistka byl ,též veřejně činný, zvo,len ,byv z,a pos].ance <10 zemského sněmu a ,paJkdJol říšské rady, aVš1lJkbrzy sevzdUil mamdátu, piOněvoož mu překli,žel v Čin]]iOis.uučH.eIskéa věcLecké. Je přirozeno, žel ~,a SV,()j;blahodá,wou činnost byl jmenován členem vědeckých ,g,polečnoe,u jak domli,cích, tak i -cizích a .cLols,t.al0' se mu různý,ch vyznameni1uí. Dne 19. lemna 1906cLokonal tento ,proslulý geoiLeta geo,g,ra,f český plodný živo,t, 'kt,erý věnoval pJně velikým úk'o,lům vMeckým a svému národu českému, ,k němuž BOI vždy mužně hlási1. Kořis,t.ka uáJložel k řadě těch mužů, kteří svého ,ducha věno,vali cele povznes,erní vMy a svůj živ,o,tni úko,1 vyžiH co' :ne~skvěleM, čímžzanechaIi cenný odlkaz bud:J'U(lim :polwIením. Fia,la, Resumé. Cet ,an la p~lbliicité techniquo ,tehécos'lolvaquol se souvient du professeur Cha,rles Fl'um;olis Kořisltka, ,célěbre géodlét'El,vJ'P'0gralPhe ot géo.grlllphe, qui na,quit aViant oent ans (27./2. 1825) a Bř'ElZová en M,omvte. II écrit (en ,tůhéque, en fran<;aiseten aHemand) UIlle grand€1 sé,rieeLes Iiv,res ,techniques" pacrmi lesquells s'ont les plius i:mporta'llte ceux do l'éspěoehYlPlSlOmMrique. Ko,řist:lm visÍJtait leiS' plays eurOlPéens, pi)Ur gagner ľinfiJll'mat,ÍJon do, forganisat,Íoal d.es éeo,les industTielles Cit t.echniquesot ipour eocécuter ders ,reformes ď.aals ,sapatcrie. En 1875 il assiltait lIIU eOl!lJg,reainte,rna,tioinal 'de géographie Paris. II mourut a Prague en 1906.

a

a

Reambulační- p~áce na Slovensku. Příspěvek

k diskusi -

podává

Jaroslav

C h ů r a, vrch. měř. komisař.

(Dok ončenL)

Na vysvětlenou několika posledních námětů ohledně obsahu ínstrukce uvedeme několik zkušeností: 1. Jistá obec byla zreambulována v roce 1923. V roce následujícím bylo úředníku povoleno privátní měření v téže obcí. Při kontrolním měření - kopie reambulované mapy i manuálky z reambulace měl úředník po ruce - zjistil, že v sousedním komplexu řemenových parcel jsou jiné šířky. Zavolaní majitelé potvrdili, že si po vykonané již reambulaci sami znovu pozemek rozdělili, poněvadž jed'en z majitelů se dozvěděl u pozemkové knihy, že má z celé bývalé společné parcely větší ideální podíl, než měl dosud ve, skutečné držbě. 2. Druhý případ v jiné obc,í. • Měřena byla trať s řemenovými parcelami. Někteří majitelé nemohli ukázati mez .resp. sousedící majitelé se nepohodli. Zavolán rychtář. Týž přišel se sežlutl)Tm, umazaným "podfundálem" 4) a obecní mapou a rozdělil příslušnou část trati dle údajů podfundálu, používaje jako j'ednotky míry délku svých botek. Znaje majetkové a rodinné poměry v dědině, věděl, kdo má celodvorový, pl1.l-anebo čtvrtdvorový majetek 5)a , 4) Pmemková kniha obecní. v níž jsou zázn,amy o délce. šířce, ploše a kultuře parcel podle prvního děleni urbariálního majetku okolo r. 1855 se jmény tehdej,ších majitelů. 5) V jiných obcích a okrelSích mají pro velikost majetku název: oktáva, půloktáva atd. Každý hon (trať) byl rozdělen podle předem určeného poměru (asI jako při koma.saci) na parcely, odtud název "píildvorová" atd. parcela, která má přirozeně v různých honech různé plochy. Obyčejně bylo pořadí majitelů v rů'zných honech zachováváno stejné, kterýžto fakt je dobrou pomůckou indik:íJtorovi při určení majitele té které parcely.

1925/102

když mu šířky dle podfundálu nesouhlasily, usuzoval: soused prvý má půldvorovou parcelu, druhý a třetí čtvrtdvorovou. Rozdělil tudíž pomocí svých jednostopových botek parcely všech tří rolníků dle poměru 1/2 + 1/4 + 1/4, nechávaje obě krajní meze jako správné. Takové dělení děje se velmi často. Větší část obce byla již zreambulována dle faktické držby v době měřenÍ. To značí, že není vyloučeno - naopak, je pravděpodobno, že šířky parcel se podstatně lišily od údajú v podfundálu nebo v orig-inelních mapách katastrálných z let 18686). Je jisto, že rychtáři i po reambulaci budou meze přehazovat, budou-li o to rolníky požádáni. Majíce na zřeteli oba uvedené případy, představme si nyní, že reambulovaná mapa bude litografována a stane se i mapou knihy pozemkové! Dojde-li k vážnějšímu sporu majetkovému, co hude pro soudce a technického znalce směrodatné: Reambulovaná mapa, nebo staré knihovní protokoly a podfundál? Postižený rolník rozhodně bude popírat správnost reambulačního měření, protože nebylo měřeno "vedra staré mapy". To jest, co se týče právní povahy reambulované mapy, na niž by bylo nutno v instrukci pamatovat. Je pravda, že majitelé ženou takřka útokem na měřické úředníky, žádajíce vytyčování mezí dle pl1.vodní mapy. Ale o nemožnosti, vyhověti podobné žádoRti, jsme jistě všichni přesvědčeni. Nemusíme se tedy o tom šířiti. Bylo by nejvýš nutno, aby se pamatovalo na větší rozšíření známosti o účelu a významu reambulace, hlavně u rolníkiL K tomu by se hodily úřední tiskopisy v podobě letáčkú, jež by se rozposlaly na všechna obecní představenstva a kteró by měly zeměměřické úřady v zásobě pro obce. které se budou reambulovati. Letáčky by sloužily k poučení a k rozděleni všem vlastníkl"tm p11dy reambulované obce, na místo dosavadního, dobře nemožného lístního poučování každého jednotlivce měřickým úředníkem. V malé obci ještě se najde zpľisob kolektivního poučení, ale ve velkých nikoliv. Letáčky by obsahovaly kromě jiného i vytčení povinností obce i jednotlivých majitelú, zásady a povinnost omezníkování parcel, vysvětlení o úkolech a zodpovědnosti indikátorú jako důvěrníkú obce, povinnost podávání informace úředníku atd. Nutno přiznati, že nelze vždy dodržovat ustanovení o přítomnosti dvou indikátorů. Známe případy, že se i bez nich pracuje a úředník je odkázán na udání toho kterého souseda. Tudíž i z toho dllvOdu je poučení nutné a majitelé nebudou pak reambulační měření bráti tak lehková.žně. jak se velmi často děje. Kromě významu informačního dávalo by takové tištěné poučení i morální podporu měřiékému úředníku svou úřední formou. Tato, zdá se, 6) Data v poofundálu negouhlasí vždy s původní mapou katas,trálni. Podfundál tvoří celek s mapou obecní, resp. i s mapou knihy pozemkové. Mapa katastrální je o 12 až 15 let mladšího data.

1925/103

plp,lj z traq.ice q.osuq., hl~Vfiě JH), Slovensku.. O tom by mohli jiste ~olegové vypn:tVov~t l3elé ll:~pitoly. Zásada o omezníkování parcel by měla být přísněji vzata do předpisů o povinnostech majitelů. Pro privátní měření je způsoB omezníkování nejnověji i na Slovensku předepsán, ale pro reambulaci se něco podobného v nařízeních nenajde. Nejtížeji se pak pracuje v komplexích, které leží úhorem. Jndikátoři neznají mezi, majitelé své parcely" nevykolíkovali přes to, ž\3Ul měli nařízeno, a mčřický úředník tu stojí bezradně, ztrácí čas i chuť k práci. Jndikátoři znají obyčejně jména majitelů v pořadí, jak jdou v trati za sebou, i přibližnou velikost pozemku. Je-li dobře omezníkováno, pracuje se s nimi dobře, i Myž .scházejí kolíky se jmény majitelů. Jiná věc jest zase s pomocníky. Dejte geometru nejen schopné, a:le i st:;í Ié pomocníky, které si on zapracuj,e, a uvidíte,' o,č stoupne praeovn, "poínta", která se t:;lokpfesně vypočít~vá v praeovních vý~az'eeh. Obce se obyčejně lít1edívyhnouti většim výdajům a proto místo stálých a placených pomocníků posílají pomocníky, ano i indikátory, dle "dvorů". Rychtář určí pořadí a poměrné číslo, u.rčené dle velikosti majetku" a majitelé posílají pomocníky sami. A tak dostáváte každý den jil).ého pomocníka, starce, stařeny, děti, které ani výtyčkami nevládnou, lidi hluché, poloslepé, kulhavé, zkrátka: přicházejí většinou ti, kteří jsou v hospodá,řství postrad2_telnL Dle toho ovšem práce vypadá, hlavně když majitel, který měl jíti jako indikátor, pošle v této. úloze svého sluhu neb služku, n~edávno u něho nastoupivší z d,ruhého konce Slovenska. To nejsou humorné bajky, nýbrž fakta,. A protD znovu zdůn\,;zňujeme: Má-li se V, r,eambulačních, pracech rychle pokračovat, je nutno vyjiti již, z té začáteční nejistoty, váhavosti a přílišné ohleduplnosti. Í~formujme národ o velkém významu těchto zeměměř,ických prací, aby je bral vážně i. se všemi pro něho těžkými pQvinnostmi. Dejme úředníku pře$Ilé, stručné a, definitivní směruiee, praeovni i možnost, aby mohl energičtěj,i požadovat konáni povinnosti se strany obcí i j\3dnotlivců. Jestliže geometři před 60 lety při katastrálním vyměřování vykazovalisnadvětší výkonnost než se vykazujl( dnes, měla na tom nemalou zásluhu organisace a disciplina pomocných sil a respekt národa k veliké práci, ať již respekt dobrovolný nebo vynucený. Disciplinu pomocníků, a to dobrovolnou, získáme, dobrým platem. Jinak i ten stálý pomocník, jak máme zkušenost, při nejmen~ím kOl\fliktu s geometrem s,ám s'e za práci poděkuje, protože si jinde vydělá více., Tož tedy pomocníky schopné, stálé a dobře pl,~cen~. Je ještě více věcí, o kterých hy bylo potřebí promluviti. Ku příklaqu o rů~ných te.chn,tckých způsobech reambulační práce - měřickým !,tolem, theodolitem atd. -, o zkušenostech s originelními m:.t.pamLdetailní probrání všech dosavadních naříz'ení, jejichž některé čá)'lti jso.u.,neu~r.žitelné, ano i zb~teěné, a konečně i o zaved\lní. systénlU'fdo reambulační ptá,ce, jez je

1925/104

roztroušena po celém Slovensku při malém počtu měřických úředníků. Ale doufáme, že tyto řádky nezůstanou posledními o reambulaci na Slovensku v našem "Věstníku". Považujeme je za imp'uls, který pohne i druhé p. kolegy, aby svoje zkušenosti a názory zd'e vyjádřili. Vzbudí to zájem o práci a oživí jinak umořující naše povolání.

Zp~ávy lite~á~ní. Nové knihy. DOlc. Iplk. A. HlI :i dle k: TopografickéměřeJU~ Litaig.ra.fovM1Ó přednášky, s:tfan 131. Vytiskl M. Tůma, Praha II, Žitná 13. Cena -- Kč. Pro'f. Ing. J. Ko. I á ř: Mostní stavitelství, II. část (mosty příhl' adlo,vé, průp.I:a.vni, vooovodJní a Il'o,zobkaeí). Př()(lllášky ty lze o,bdržeti ve s.pio'1kupos,luúhačů i~lm.ý.rst.ví, Praha II, Laza,retSlká 13, III. POS>Cll., za M Kč p.ro členy (cena krámská 66 Kč). Prof. Dr. II. L o s'c hne 1': Úber Inhalt nnd Ertragsfaltigkeit geneigter Flaclten. Zvláštni oltiskz "Beitrage zum Iamlwi.rtslchaHHchen Pfl.anzenbau, inslboslonrle'rClGetreideba,u, Berll>tn,1924". Vyd:al P. Pa,rey. A. IAh el~lldl I' '0' It'h.: Die Praxis des VermessullgsillgeuieursJ Druhé vydání. Bedín 1923. DV1aa,íly 'za 34 zoI.m. Dr. F. A·e I' e ho e: Die Beurteilung VOn Landgiitern nnd Grundstiicken. nruhé vydán]., Be,rHn 1924. Vyda,l P. PUtrey. Cena 18 zl. m. oH. VV i ,1dl: Der neue Theodolit. Z\1láštní olti8lk ze "Schw. ZeHschri.ft f. VeTme:SlSuiI]gsrw€sen un.ď KuHrurr:t€phni.k", 1925. St.ran 31. Odborné články v časopisech. časopis ČS. inženýrů, Toohnický obzor, čís. 8. je p,amětním sešitem na oslavu 25Ietého t,r,vání české vyslv,ké školy tochni·cké v Brně. Obsahuje úVivdní S10\10 z p,é,m ,pIiOď. Dr. J. J. J a h n a a, iílánky abso~ventu tétlo ško,ly: Dr. A,l. Ti c ho ý: KOillfolrmní soustavy soul'adné ;pro čs. katas'tr a voj,enské ma,py. Dr. L. Zárub,a: Vý.poičet kiraJwroovóho rámu s vetknutými slp:oljkamí.Dr. J. S €I 'k 1 a: Šikmé mlolst~ žeIe,zniční. Ing. E. K'.:J>n·ečný: Kanalis.a,ce města B,rna. Dr. O. G,artner: 'l'ee.hnkká g'e1ollogíep'ří stil1vhě měst a v€!Ilko:,vskýdl lvsad:. Dr. V. Sac h ~ 'l'ec,hnické hos.p,odláí·ství. ' Yěstníl{ inŽo komory pro ČSR. Čís. 8. Ing. J. C h lVi C hol: Obra.t ve vy'vuj1i ve,lkoměslt. Ing. E. Z imm'I e'T: Ochrana autorskéhol práva v dÍJle inženýrském. Čís,. 9. Ing. E. P e t e·r 'SI: Beoanstandignng 'der v,om ZiviH.echniker v.eri1aJHlen Teiluugs,pHine\. (REI:l.guje na. nedlávný, výnos zem. fin. 'ředit. VP'l'U,z,e '(1 vyhoto,veni ;plánu ,oivlil!.goomeMy.) Říše bvězd, 19-25, ,Slešit 1 il1 2: Dr. B. Š a:l a m on: 1. sjez.d 810v.alJskÝ0h geognafů ,a e,tno:grafů.F,r. N'li Š 1: Kongres mezinárodní Unie geo;delticko-geofys'ikální v Ma,d,f1idu1924. Dr. J a;r'oslav Pa n t O· f 1í č·e k ~ Gravitační měl·oni na mezínároonim sj'czctu v Madridu 1924. LI' vie toohnique e·t industrielle, čís. 67, dnhen 1925: And-rě C lar 1 i e 1': Ap'erQu 8ur l'étrut actuel de ia pho,tolgraphíe aérf.en:ne et S0S lappHcaHons arux travaux Ipnbllics. PrzeglQd mieroiczy. Jest to jistě potěšitelným zjevem, že polské kruhy zeměměřičské vydávají od r. 1924 vlastní list odgorný, kterým dobře representuji svoji zdatnost. Časopis, formátu skoro jako Casopis čs. inženýrů, vychází měsíčně o 24 stranách za redakce Waclawa Krzyszkowskiho. Administrace i redakce: Warszawa, Wspólna 33M. Ročni předplatné 24 zl. polských. V komitétu redakčním zasedá zástupce Kola Inžynierów Mierniczych Ing. S. Klužniak a zástupcově Zwi!!,zku Mierniczych Polskiech. Doklad o dobrém vedení tak mladého časopisu je patrný hned z titulů hlavních článků z r. 1925. éis. 1. Ing. ~. MakllYš: Mierniczowie przysi~gli. Ing. 19. Kincl: Stan map katastralnych w Malopolsce. K. Jan k o w s k i: Pomiary Polsko·

1925/105

Rosyjskej granicy panstwowej. Ing. T. Niedzielski: Zdj'tcia metod~ stolikow~ zapomoc~ przyrzl}dów k~tomierniczych. Ing. Kolanowski: O wyr1wnaniu przyrostów wspolrz'tdných . . Cís. 2. O kwalifikacjach naukowych mierniczego prysi'tg1ego. J. T.: O szkolnictwo miernicze. L. Malanowicz: W sprawie katastru. Astr. ged. Miedžurecki: Pomiar bazy warszaJVskei w r. 1924. - Organieacja miernictwa i kartogrofji. (Ve zprávě o C. S. R. se pravi: "Panuje tam dozorjentacja i chaos. Cztery przeróžne instytucje miernicze, b'td~ce z sob~ w kolizji, roszcz~ sobie pretensje do kierowania robotami mierniczemi: Dyrekcja Techniczna przy Katastru, W ojskowy Instytut Geograficzny, Min. Robot publicznych, :\linbterstwo Spraw Agrarnych. Nic uregulowana tu stosunki w miernictwie rzypominaj~ nam, niestety, polskie." Za to o funkci rakouského Bundesvermessungsámtu píše autor, že je vJ'orná.) K.: O ustaleniu poziomu nivelacyjnego dIa Polski. Cís. 3. Ing. S. KI uznik: Krytyka projektu zmian do ustawyo scalaniu gruntów, wniesionego na Sejm przez Komisje Reform Rolnych. ""V. Chojnicki: Min. Robot Publicznych i katastr gruntowy. L. Malanowicz: W sprawie katastru (pokrač.). K. Jankowski: Jedno z zagadnien geofizyki na tle geodezji. P. D u li a n: Obliczenia profilów przy wywiadacjl triangulacyjnych. Cís. 4. Ing. S. Lat i ne k: Zarys reorganizacji služby mierniczokatastralnej. L. Malanowiez: W sprawie katastru. K. Jankowski: Jedno z zagadnidit geofizyki na tIe geodezji. Ing. W. Kolanowski: Okreslenie ilosc i równan warunkowych w siatkach poligonowych. V části jednající o časových stavovských otázkách je v každém čísle řada zpráv, z nichž největší díl týká se akcí vyvolaných pozemkovou reformou a scelováním. Kolegové polští ukazují velkou pohotovost a zájem na otázkách vyměřování se týkajících a v odborném svém listě je diskutu.jí, V tom směru nechť jsou vzorem naším kolegům, kteří sice sve úkony služební svědomitě plní, ale zapomínají, že jsou povinnováni odborné zkušenosti dáti k disposici všem stavovským příglušníkdm a přispěti k nápravě zaostalých poměrů kritikou a věcně do loženými návrhy. Doporučujeme všem kolegdm by tento nový slovan~kv odborný časopis si přeilplatili. Rlt Allgemeine Vermessungs-Nachrichten. O. 5: R. K o st: Die Fehler dol' ,P1\1,artoll'l:' ůhorEaurfluchHinien. 0.12: E. Do,rn: Dic RiehJtigsteUullg diCiI',Flm-naruen 'bei Anfetrtigung neucrr Karten im UmleguJlgsverf.ahren, boi Kata:stteiI'neumessrungen usw. Ha nEll: NiveI.lier1:atte mH sl(Jhrager Teihmg D. K. P. Nr. 344.174. O. 13: P. Ni (J 01 a i : Rofol mvm'8'chlago ZUl' Grnnd:steuerung. O. 14: S ch m i e ci:e b ach: Das Schiit7Jungsamt dm Stadlt Kolu. Mitteilun~en des Hauptvereines dter deutschen Ingenieure in ČSR. O. 2: Dr. K. Za 'li r: Ober eílITrphtOlbogm!ph!ÍJs'Clhos MelssUII1gsverfa1hrenaUl; emem StandpuJl:kt ,bel Ve:rwertung der Abtbildung'Sisclharfe. (P'opsán.J- ThO'Vá, a.utorem promyšlená metoda fotogrametrického měření v situaci i terénu dle jediDJoh:osnímku.) 'Č. 1): Dr. L o s o hne ,I': I,rl'w,ege wuf dem G~ bi€tte der GrundSteuervelrllJII!I~gung.

'V.

1925/106

Scl1weizerische Zeitscl1rift fiir Vennessungswesen und Kultur11:·dlllik. Čís. 4: F. B a e Si e.h I in: CompeiIlS.aHon sdmpHfiée d:una station 'OhS€IIVéed'wp'res l·a "Méthode des .sect.eurs" (konec). - Auszug .aus .d,er Veror.d:nwlIg betr. die Grundhuehsv.ermess'llng undJ aus den J<:Ilau terungenruazu. Čís. 5: H. W i 1 d;: Der nene Theodo.lit. H. Bert h o u d : Les T emalliement.s.pa.reeHa.Íres o,t la mensurruti:on oa,cLas tr.ale. :B'l'agenaus der ůbersichts'P'la.np'l'n.xis. Zeitschrift fiir Vermessungswesen (říšslko-něm.). Čís. 1 a 2: K. Friedrieh: Vektorielle Ausgleichung. Hellebrand: Dber die Gewkhts,verteilung be'Í Riiekwii.rts€lÍnschneiden. Čís. 3a 4: á. F a Is·eh ing: Die slereogmlphisClhe P.!'o1eiktion ist. fiirkrei&formige Gebiet,e bis -ca. 600 km DurchmesSo€rr zugle.ich die AbbHdung der iiherhdupt mogHchenMedlllstoll Verzer.rungen. E. H·u mm·o ,r: Besolimmung einor Geraden aues g€lmessenen KOio·rd:inaten einer Anzahl ihrer Punkt.El. L. M·e y s: Die Vormes,sung des s.lteu€rrpfliCJhtigen Bo·den", bei den Romern. Čís. 5 a 6: A. Se h I o t ze r: Neuausgleiehung des bayer. HuupMreiecksnetzes siidHch 'd€fl' Donau. Se h n·e i d oer: Dber die Schriigmessung mít St:lhlband: und Go,fiillsmes'Ser. R Lt odt k o: Liingenmessung,en mit SchriigmessOiI. Čís. 7 a 8: Ad. Se h I o t ze r: Neuau:s,leichung des 'bay,er. .... (dokončeni). O. v. G rube r: Ein ver€Iinfa.chtes Rechens.chcma zur Auflosung der No,rnmlgleichungen fUr Rcchenmasc.hine. O. Me i s oSn e.r: Zur Vereirufachung der is'osta.tischen RcdukHo:n. H. M a u r o r: S(lhi,efalchslige unit qU€!I~adls,ige' Kaorten-Abbilc1ungen. K. L ii dem a n n: Die erdJffia.gnetische D€lklination in Deuts'chla,nd v. 1890-1920. i

\ Přípravy k letecko-fotogrametrickému měření ve Š,panělsku .• V úno'ru t. r. v'y-poslala.šlpanělsiká vlád.a, meziná1'l1c1nísoutěž .na zis,kání ael'ofotogrametrických přístroJju, v'áz.a:vši pHpadnýnákup ruparátu na vyhotovení zkušebních map· a. paánu d,le ,d.aných .p:odmínek. K sou.těži vedlo ,prohlášení zvlášť s.elsta.vené komís.e, majíci ,za úl-o,hu studio·valí zákcmodálrSJtví '0 provedení ryehlýeh měření (kaltas.trálních a též i dohl'ozdání generálního inspektmátu pro kartogra.fi.i, že m€lzi IDOJdernívyměřovací meto,dy. nutno po.važ·ovati i I-eteckou fo.tog,rametrii. Je VidnlJI, ,ž.e vláJd'a špianělská p.ro'z.íravě pos,tupluje, stanorv'Íc p,i'ed nákupem s.t,!'ojů, že třeba provés,ti jimi z,aměření určitý0h obvodů a poi'íditi .plány a malpy. Z ohsahu vyps'ané so·utěže vynikne jasně '~'llÚSolJ,kt€ll'ým si zahez.pečuje v,Ů'lbu no,jvhodnejší a:pa.ra.t,ury: PomJní ko:mis,e určí, které ú:z,emi má býti z,aměřeno·. Žádá se: 1. ~fa'Jl.a území as.i 50.000 ha. vel:i,kého v měř'ítku 1: 25.000 :s 10 m v,rstevni'cemi, plán obvod'U 6000 ha.wzlehilého., v tomto území, v měřítku 1: 2000, s vyznačením jedno,tlivých ,p,sTcel pro účely katastru. 2. Trváni polníCih a klanresuHátu, vudypřís!troju a pod. Promyšleny byly podmínky tétrQlsiootěž,e v·elmidobře a,' leteckof«),t,ogrumetriokým f'i.rmámdává S'C příležitost, :po·dwti přesné dok.Iad,y I) upoU'ebitelnosti norvé me't,odJy 'pr·1) ,d.aný l\Íč€A. MMeme býti právem zyěd.uvi, j.ak d'o:padne t'ato intere8,antní soutěž. Kdyby snad firmy se jí nezúčastnHy - ta,to ok,olno,sit S;Q,tva by mlo,hla pO"'iaž,ována býtí za důkaz ·protí o.be,cné vyho,dJno.st-í leteckó fot1olgrametrie, neb'of třeha inve;;:lovatí slušný kalprHál do soutoo,é - dává španělská VIlMa Iloradní komisi .práv,o za:kou'piti si ruzné přístroje .prl) Slvá zkiOlUmáru. V tom . právě Sp'Ulti'ujeme o'pray;d:ov,olStvlády iU, pevnou vŮili členů komis,e opati'ití s,i na každý z.působ' bezpečné .informuc€l o dosavadní seh'u.pnosti

1925/107

moderních metod! fotovyměřovacích. (Dle, Allgemeine V,orm. Nachr.,: č. 7/25.) Růžičk'l. Scelování v departementu Ardenny pokročilo od poválečných dobvelmi utěšeně. První - vzorná - scelování provedena v obci Givry u Attigny na zálkladě zákona ze 4. března 1919. Práce, prováděli francouzšti 'zeiIIleměHči za d10wru kol. R a ,sc o ia, ,šéf.a Se,rvice 'de la Reconstruction Fonciěre v Charlevi1lu. PráJc,e byly jistě velmi dobře vykonány, neboť mezi 1000 účastníků podáno bylo jen pět reklamací. Při scelování byla užita též zásada, že malozemědělec má své pozemkově vlastnictví mít.i poblíž místní trati a co možná nejlepší půdu. V}'znam prací IsceloVlacích nejlépe ukazuje vzrŮ'st počtu obcí scelovaných: do, r. 1921 bylo jich 8, dor. 1922 skoro 100. Žádosti o další scelování poda.lo 54 obcí. Plocha Iscelovaných obcí čini 26.000 ha. Náklady obnáišely 2,,000.000 h·. Třeba sceliti ješt,ě 160 obcí s 78.000 ha nákladem 6.000.GOOfr. ,Dole J. d. Géometres. E. F. č. 53/2.:>. Krok k odstranění nesprávného zápisu vodníCh toků ve vlastnictví velkostatků učinila meziminilsterská komise usne,sením z 5. února 1925. Dle něho maji býti při provádění pozemkové reformy zapsány do veř. statku takové privátníviodní paroely, je:žOlzuámí min. ve'ř. Ipr
Dvoji míra. Nedostatečná návštěva odboru inz. stavitelství směru vodohospodářského a kulturního je předmětem mnoha úvah, jak v tisku a veřejnosti odborné. tak i v novinRch. Přes hojné konkursy na místa úřednická nejeví se potřebný zájem o studium tohoto odboru, ač jsou vypisována značná stipendia pro posluchače. Tak na př. zemský výbor moravský vypsal deset stipendií a expositura ministerstva zemědělství v Bratislavě zaručuje jim měsíční podporu 5OO'Kč po celou dobu studií. Není tlldíž nedostatek ten tak lehce vysvětlitelný~ ale sotva je pouze v souvislosti s bídným honorováním vysokoškolákův es. R. Příčina je hlubší. ale hledati podstatn její ne· spadá v náš interes.

1925/108

Tím větší pozornost třeba věnovati zjevll.m, které smeru.J! ovšem cestou jinou k posílení návštěvy odboru. V prvé řadě je to známá tendence ministerstva zemědělství, které nevypisuje u agrárních operací místa pro zeměměřiče. Pro min. zell)ědelství jsou dle toho zememěřiči pro speciélní práce zeměměřičské ves. R. neupotřebitelní, ač na druhé straně však současně projevilo o ně starost, upozorňujíc, že s o vět s k á vláda (lidový komisariát pro zemědělství I) by umístila 50 čs. zeměměřičll.! Pokud víme, ani jeden kolega neuposlechl tohoto vyzvání, jež (pod čís. 9084-VIII. z r.1923) nese podpis: Za ministra zemědělství ing. F. 'řraitner. Snad se min. zemědělství domnívalo, že zeměměřičll.m prospěje, když místo, aby je přijalo do služeb svých, naznačovalo jim cestu za chlebem - do Ruska. To stalo se v době naprostého nedostatku zeměměřičll, kdy nebylo možno sehnati absolventa·zeměměřiče pro civilně-technické kanceláře. kdy na místa vypsaná pro úřady katastrální hlásil se sotva jeden kompetent, kdy provádění pozemkové reformy bylo nejakutnějšf, kdy de'imitační komise pilně pracovala, kdy s nezdarem naprostým skončil se konkurs na 39 míst zeměměřičských pro Slovensko. V téže skoro době jednalo se velmi o novém návrhu scelovacího zákona, kde na rozdíl od starého dosud platného textu nemělo býti vsunuto nikde slll.vko, že k provádění scelování povolán je také zeměměHč. O tom mělo se rozhodovat později prováděcím naHzením. Myslíte snad kolegové, že by toto bylo později vám příznivo, když odpírá se vám dnes spoluúčast v pracech scelovacích u agrárních úřadů, kterážto činnost v praxi c i vil n í je dosud j e d i n ě vám vyhrazena? Sledujme ještě moment tento a hledejme, je-li ještě další souvislosti. Uvažujme proto nedávný návrh Inž. komory o oprávnění civilních inženýrů kulturních a měřických a porovnejme jej s faktem, že není dostatek inženýrll. kulturních. Není jich dostatek, čili každý absolvent kulturního odboru musí najíti při malém počtu posluchačll. velmi dobře honorované zaměstnání. Ale nad t o dle návrhu Inž. komory má se mu dostati r o zšíření autorisace. Jiného přec neznamená text s oprávněním "pro komasace ve spojení s civ. inž. měřických" jak jej uvádí § 5. odst. 6. návrhu Inž. komory o úř. aut. civil. inženýrech. Vidíme tedy na čí útraty se štědře rozdává. Proti civil. zeměměřičll.m brojí všichni ostatní civilní technikové, když projektuji ve smyslu horizontálním a vertikálním to, co zdá se zapadati v činnost stavební; ale když mají býti civil. zeměměřičům zachována zákonem zřetelně zaručená dosavadní práva odborníků specialistll., je to Inž. komora, která soudí, že civilní inž. zeměměřič má se děli t i o komasace s inž. ku!turním! Ministerstvo zemědělství odebravši absolventll.m zeměměřičství účast při scelování, dotklo se tím našeho stavu v ()hledu mravním a první vlastně vytvořilo určité prostředí a poměry, takže čin Inž. komory se jeví vedle toho dalším útokem a to také na hmotná práva tě~h, kdo propracovali se k nejlepšímu odbornictví, jaké v zeměměřičství ves. R. na vys. školách technických lze nabýti při nynější organisaci studia. Akce min. zemědělství proti přijímání zeměměřičů do úřadů agrátních není tak nepatrná, jak snad některému kolegovi se dříve jevila. V ní je k o ř en zla, který již zřejmě na povrch vyrazil a to v době pro jeho pěstitele snad málo vhodné, kdy totiž nutno stipendiemi chuť ke studiu s t a ve b ní c h disciplin budit a kdy třeba posluchači, jemuž přec měření jest jen prostředkem, dávat naději k dosažení oprávnění, která jsou jinak podmíněna odborným studiem ryzího zeměměřičství. . Závěr pl;rnoucí z toho je jediný: zeměměřičům měří se jiným 10kteJ,ll. Ježto jich je pry málo "ajsou chudí", doporučuje Ing. Leger stav. rada S. P. U., by se studium jejich nereformovalo; ježto jich je málo (a nemají v rukou svých vedení administrativnf) činí veřejné instituce pokus odnítí jim část dosavadnfch práv, které dal jim zákon a na něž mají v celém světě jinde nárok. Proti takovému užívání dvojí míry třeba býti na pozoru stále a paralysovati vliv známého německého přísloví "Macht geht vor Recht". -sa.

1925/109

Zpráva o vý:borové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, kOil1ané dne 15. kYěína 1925. Pi'ečten 'a sehv,á,len wpi's o minulé schůzi výbo,rové. Za člena p,i'ijat Ant.Pl"Olkeš. Došlé dopisy: Státnímu úřaďw st,a,tistickému zaslán dot:ooník za rok 1924. Spolku státních měřičslkých úředníků povoluje, s,e :oezplllltně zasílání jednoiho výtisku Zeměměřičsikého, věstntku k účelům archivním. Zašle s,e též Pil) výtisku všech s,t,arších rooř·níků. Dopis měřičs,kýoh úředníků ze Slezska po delším r:o'zh(wooru postupuje so na žáď()st Ing. Sůry k vyřízení spol'ku stát. mě;i\ úředJníků. Prof. PetHk referuQe o s,tavu o,tii,zky studia zeměměfiČslkéJ1O'. Po, poznámce Ing. Krej'zy schúze s'končena.

Zákony a nařízení. Zákon ze dne 3. dubna 1925, Č. 54 Sb. 7). a n., kterým se mcm některá ustanovení o ipopbtcích, taxách li, kolcích, zvyšuje ,do8avadní poplatky s určitými výminkami. Dúležitým je ustano,vení § 6, lit. 2, j'ež :pra'vi: "... Ip o Ip I ,a :t O'k 5 O O Kč s e z a P' r a v 1.IJ j ez a u děl e n í o,právnění a'llÍio.risacel) oivilního teehnika a za při z:n á n i n áz v' u ,i n ž,e n Ý ,r' ,pod[e vládního nařizeni ze dne 10. listopadu 1921, č. 411 Sb.z. a n." T'oto nové ustanov,eni zá,konné doporučujeme k 'p,r,oslÍI1.IJdio,vá:n.í" ihl,avně kOill:lgÚfficivilním. Bliž.Ší údíaj o způsobu zapll'avení taxy obsahuje: Vládní nařízení ze dne 28. dubna 1925, Č. 87 Sb. z. ,a n. r. 1925, jímž se p,rovádii cito,w.\íný zákon z~ 3. dubna 19'25, č. 54 Sb. z. a n. gf,unoví IV: § 4: Kolky, 'P:otí',ehné k za;p;r,av'enípo,platkuza udělení o'právnění (autorj:8 aci) civilnihovechnHw, vyžádáo:di ža,da,tele úřa,d autorisaci povolující, .když zjis1til, žežácLosH lze vyho,věti, naIe1pi j,epřed, konečným vyřízením na 'pii"íslnšno'll žádost a znehodnoti úředním r,azítkem. § 5: Kolky, pOltřeihné k Zlaplravení pOlpla,tku za p'řiznání názvu "inženýr" (vlád. na,ř. č. 41J1/192 1 Sb.z.a n. ,a § 3 a 5, čís. nař. 1S0/1917 ř. z.) vyžáodá odl lžad>8ltele min. v,eř. .praiCÍ, kdiYŽZljistNo" že Zá,dosti lze vyhOiVěti, na,I'e;pí je pi'edI k,onečným vyřízením na 'příslušnou žwdiost a znehod:notí úředním razit,kem. Poznamenáváme, ·že žád!oslt sama se musíop,atřiti 5 Kčkolokem. Vládne na.riadenie zei dne 26. janl1ara 1925, ktell'ým Soa upravujú 'o'b vod y a IS í!dlla iš-táitných m elT li ie k y.:,c1 h ú,r ,p~d01V 'eviďenclie pozl'mkového ka,tas't,ru na Sl OiVcmJskl,)1 vyšlo ve Shíree :zá,k.olnúa naříJzení čs. stMu v čís,. 83, čásltka 35. ze dňe 28. dubna 1925. Ko,legy - Mavně civilní geom€ltry na Slo,vensku praCJující upozo,rňujeme, hy si na'rí:7Jení t,o,to u knihk'Ulpce 'o!bjedna.li. Náš oa18I,)lpis,vzhledem ,nla mailý wzsah, nemŮIŽe jej ÍiorutoJkrát,o uveřejnit.i doslLoV'llě. I

1

Úloha z č. 2 je; řeš,ena koiJ.;egou Císa,ř'cma NOIV,Oltným (z Mo:s'b) dvěma způsoby ,apostup·em v jedlJ>OiIllZlpús:ohu so zása,dině :ztoto,žňují. Podáváme zrnO'C í s a ř o'IV a řešooí, jelŽ ,illoid'ánolredJu:kci col zpr81cofVúní druhé ;a shlediáno ne1výhodmějšÍJm po určiltém 'Zljednodl1sení sl10,vním: . Prood:loužoné Htrany Ada Ce ,p,ro1tnou s'o v Q2, kde svíraj;í
+ '(-

1925/110

Ú]olha sle dá r'ozlšíi'iti, nahna.d.í-li se měřená tahem s měře'llými stranami a úhly.

Idélka spolygonovým

/c.

Výbol' spolku posluchaěú7Jeměměřičství v Praze ž á di á P á TI Y {d v,i I ní: .g 'e olmle't,r y, k'lt €llřlí m ohlou ~·asl'1c,llJIY\ěpiř. i j mou tli 'P',)sluchače< zeměměřiěství lIl·aprázdinin.ovo.u pra,ks'i, n e b ub s o Iv e nt y k t r val é m UiZ.a m ě s t n á n í, aby dio' 'P' s a 1 i s udá,nimeven,t. podmínek do 8Ip.olku. Dne 30. dubn.a 1925 byl
Dne 10. dubna 1925 ·zerrnřel náhle rp.řednostae,v:idenceka1tastru v Jlčíněpan vrchní měř. 'lladJa Jaros,lav Ž ů rek. Zesnulý :&tál vždy, zvláště VšllJk ,P:Q' ,převratě v plY.ptřecl:ivšech snah za p,ovzneséní našeho stav,u. Do poslední chvíle,ač ,úlpo,rnou 000'1'000'11 již z vOOOlucís,polkové

1925/111

činnosti vyi'azený, z,ajímo.,l se živě :Ci :s,ta;v,ovsiké záleži,tosti, jimž pn podlytém zd,rav1t.olik sil věnorvwl. Pohřben byl ž,ehem dne 14. dubna v Nymburcc. Za spolek státních měřickýchúřeďníků :lJúčastnili se pohřbu kol. Novák, Sůraa Guld1an, který'ž se též se zEl3n'l1lýmjménem kolegů a sp.olku ,r:ozloučiL K uctění památky ,oblíbeného, a milého kolegy věno·v.al s,po,lek 300 Kč J,odličkovu ústaV1u v Praze. John Hayf,(Hd, jeden z vynikajících geoodetů Spe1ených států severoamElrických, zemřel 10. března 1925 v,e věku 57 let. Pws'lav,il se praecmi z oboru isostaslC zomě ,a určemím e1lementů ,rotačního. elipso;du - nazviUllého j·aho jménem -, ktorý v ,celku nejlépeloidope1vídá geoidu. Podp:luko,vník Dr. h. c. Leonz H e I d, řoditel Úi-a.du pro topografii v Bernu zemi'cl 5. února 1925. Vzdělánim zEměměřič, působil původně při ,katastrálním a lesním vyměřo,vánía pak Ipřešel ve služby v,ojen:ské, věnov,al se tJpo,grafii. By~ toéž 'před,sedou komise, která vypracovala instrukci k zaměření Švý',car ,pro úóeJly ku,Last,rálni. Pro své zásluhy v oboru vymčl'o.vadm udě
Oprava: V referMu "Refo'rma s'tudiu zeměměiičského," 84, l'ád,ek pos,lední, má s,tát,i ,,'ClJUlhna", niki,)E "bi',ozna".

y

čís. 5,

B R E I T H 1\ U P T-O VY geodetické

přístroje a potřeby_ Theodolity: je dno d uch é, r e p e ti čni, b u s o lov é, universaly, tachymetry. Theodolity s od hadovými stupnicovými, noniovými i mikrometrickými mikroskopy. Specialita:

Důlní theodolity s o s vět len i m•. Veškeré přistroje záměrné a signálové, kompasy, busoly.

Výhpadni

zástupci

ppo Ceskoslovensko:

Ing. Straka, 5sbor a spol. společnost s r. o.,

Žádejte nabidku.

Praha II, Vladislavova ul.la.

Opravy všech přistrojú.

Telefon 8429;11.

1925/112

ZEMĚMĚŘIČSHÝ vĚsTníH Někte~é typy nomog~amu p~o tacbymetdcké vzo~ce. Dr. F. F i a 1a.

U nás 'začíná se již ujímati upotřebení grafických řešení při výpočtech geodetických, není však znalost jejich tak rozšířena, aby se všeobecně uznávala výhodnost grafických počtů. A přece dá se pro některé výpočty, zvláště tam, kde se jedná o veliké množství číselných výpočtů téže· formy, upotřebiti nomogramu, který často s dostačující přesU1lstí vyhovuje požadavki'tm na výsledek měření kladeným a odstraňuje svým jednoduchým způsobem řešení úmornou práci početní. V tomto časopise bylo již v r. 1913 autorem tohoto člállkLl poukázáno na výhodné upotřebení nomogramú spojnicových pro některé vzorce geodetické a loňského roku p. Ant. Prokeš podal na str. 39 a násL zdařilou konstrukci nomogramu hexagonáJního pro údaje tachymetrické. Je též znám nomogram spojnicový pro tachymetrii, navržený prof. Láskou a reprodukovaný v, "Příručce praktické geometrie" prof. dra A. Semeráda. Ukolem tohoto článku je poukázati na. dvě jiné formy nomogramu pro tachymetrické vzorce, formy zajímavé a s velikou přesností podávající výsledek. T. Jeden z těch tvarů je nomogram kruhový, řešitelný nomografickou přímkou. Uvažujme rovnici mezi třemi proměnnými tvaru

(1.) .. .Ji (Zl)f~ (z~) fa (zs)

+ [Jl (Zl) +fs (Z2)J9s (zs) + hs (zs) = 0,

o níž pojednává Soreau ve svém díle :" "Contribution a la théorie et aux applications de la nomographie." Abychom nomograficky zobrazili danou rovnici, zaveďme nové parametry x, y, a to tak, že

x= fl (Zl) . JHZ2)' . y=j~(Zl) f2(Z2), čímž rovnice (1.) přejde ve tvar xfs (zs) Y 9s (zs) hs (zs) = O.

+

Tyto

rovnice

+

+

se dají separacf proměnných

+

X-Yfl (Zl) f12 (Zl) =0, X-yf2(Z') f22 (z~) = 0, xfs (zs) y 9s (zs) -+ hs (zs) = a eliminací x a y obdržíme 1 -fl (Zl) 1 -j2(Z2) fs(zs) gs(zs)

+

+

1

1925/113

°

psáti ve formě

Hodnota determinantu se nezmění, budeme-li násobiti druhý sloupec (-1), dále ke třetímu sloupci přičteme první a konečně budeme v k.a~dé řádce děliti třetím členem, .č~Qli Qbdriíme

11 (,1)

1 1+/12($1)

l+R'('l)

li(Z2)

1

+Iii(Z2)

1+/22 (Z2)

1

fs (zs) Is (zs) ks (Z3) U važujme přímky

+

- 9s (zs) j~ (zs) ks(zs)

v pravoúhlé

soustavě souřadnicové

nyní

+

ax+by+

1 rovnici

c=O.

Má-li .tato přímka procházeti třemi body o souřadtlicích (Xli Y1), (X2, Yi), (xs, Ys), musí býti vyplněna podmínka

'!It !12 Ys

Xl (&2

XS

. Srovnáme-li že body

(3.)

I

+f12 (Zl)

1 = 1 f22

+

lI

_

Y1

1

1 X

fa (zs)

f1 (Zl)

1 +/12 (Zl)

2

12 (Z2)

+fll2(z2)

1

_ Ys-

+ ks (zs)

"+ Yk =

&

poslední, poznáváme,

.

- 9s (zs) fs (Z3)

leží na přímce a dále, ~estupnice nici, neboť

čili

=

Y2=

(Zll)

la (zs)

Xa------

Xk"

= O.

1 1

rovnici (2.) s podmínkou

=

Xl

1

pro

1 1+fk2(zk)

a

Zl

7

pro

Z2

/;,=

+ks (za) leží na téže kruž-

1 a 2,

ohledem na první, resp. druhou rovnici z (3) je Xk2

+

r

2

Yk

= Xk

neb

(Xk - ~ + Yk2 = Kružnice

G

r

.

tato má tudíž dle poslední rovnice poloměr r = ~

a střed její má souřadnice

x = ~,y=O.

-

'ľřetí stupnice pro Zs leží obecně na křivce. Stupnice pro Zl a Z2 dají se pohodlně sestrojiti. Zvolme kružnici - nositelku těchto stupnic - o průměru d= 1 a O je počátek soustavy pravoúhlých souřadnic x, Y (obr. 1)Učiňme AB.lOA, BO.lAB. AB-a, kdež a je libovolná délka. Od bodu B nanášejme ve směru B O funkci fl (Zl) V jednot-

1925/114

kách zvoleného a, takle BM .. aJl(zl)i pak bod M', jako~to pro.sečík paprsltu .A.M_slttužniél,jekotovany hod pro zvolenoohodnotu proměnué Zl' 'Je totiž LlOM/M' (X)AA.BM a tudíž -C M~-ii~IB !

Xl : YI = a: aJl (Zl) y Yl = Xdl (Zl)' . Avšak z první rovnice (3.) platí také Yl = Xdl (Zl)' čímž konstrukce dokázána. Taktéž se zobrazujellt1l1Jliiee prb 82' Tohoupot~rne na rovnice pro tachymetrii .•.t»fj'.ertUllrlibltt trl 'Izě psMi·ŤzoFce tyšdostatečnOl1 přesností ve tvaru

neb

o.

D.= (c+ OL) cos2 a a

.w= ~(c + OL) sin 2 a. Sestrojme předem nomogram pro prvnf rovnici. Přepišme na tvar -(c+ OL) .100 sin» dD=O;
a+

.6DcrJt

rr••

1925/115

E

(tl+CV

_G?si ••r",

-k.CLJ ~

zvolme vhodně jinak libovolné moduly, pro jednotlivé proměnné jen vázané podmínkou, aby nebyla porušena rovnost, třeba 0'01, 0'1,.0'001, takže uvažovaná rovnice bude

+

+

0'01 (c GL) . -0'1 . 100 sin~a 0'001 LiD = O. Porovnejmeji 8 rovnici (1.); jest !I(Zl) l±::: 00(1)1 (c+ CL) '9s (zs) = O f2 (Z2) - -10 sin2 a ka (zs) = 0'001 L1 D fa (za) = 1. Stupnice pro Zl a pro Z2 sestrojujeme dle obr. 1., }Jřípadně některé body kontrolujeme pomoci rovnice (3.), stupnice pro Z3 je .•. se dl e rovnICe . na ose x,. ne boť Ys=1: (-9s(za) ) : k ( ) =, O a nanaSl s

s=

X

Za

T

s

Za

1 1 ' 0{)01 L1 D v jednotkách pruměru d (obr. 2.). T

(Dokončení příště. -

A suivre.)

Hug. Sedláčka "Paměti a doklady o sta~očeských mí~ách a váhách".

Tím teprve jest Hájkova soustava záhonná vysvětlena tak, že v ní -- jak se říká - všechno klape. Překvapující pak shoda lám't Hájkovýeh s lány v Čechách se vyskytujícími, jest dle mého názoru nejlepším potvrzením správnosti mého výkladu. Lány o 60 a 72 jitrech vyskytují se nejvíce, lány o 80 až 85 j. a o 90 j. vyskytují se celkem málo. Proč však počet jiter nesouhlasí vždy přesně s počtem jiter lánů IIájkových, nýbrž většinou jen se těmto lánům velmi přibmují, vyložil jsem, myslím, ve svém pojednání (str. 17 a násL) dostatečně. Z velkého souhlasu lánú s lány HájkovS-rni vysvítá, že zakladatelé vsí měli v úmyslu dáti osadě určitý lán buď velikosti selského, panského, kněžského nebo královského, :1.leneshoda mezi počtem kolonistů a rozměrem pódy kolonisované byla příčinou, že lány jsou buď o málo větší nebo menší. Přejimáním pak těchto lánú, neshodujících se plně s lány Hájkovými, od osad později založených, rozšířily se určité typy lánů, zvláště lánů o 72 j. Jest ku podivu, že Sedláček drží se tak houževnatě výkladu Klauserova o kolečku plužném. Vždyť přece musí býti každému jasno, že na př. oněch 480 záhoni'l v lánu selském musi býti nějak rozděleno v honech, jakožto jednotkách větších nežli jsou záhony. Uznává-li pak, že v měřictví Hájkově hon a jitro jest jedno a totéž (str. 18), naskýtá se múj výklad, že kolečko plužné (pluh) má se při orání 60 krát obrátiti, čili že hon má šířku no brázd, sám sebou. Mimo to zdá se mi, že Sedláčkův výklad odporuje duchu naší řeči. Slovo .~obrátiti" znamená dle mého ná,zoru změniti

1925/116

dosavadní polohu nebo směr pohybu ve směr Jmy, zpravidla zrovna opačný a nějakou dobu trvajicí. Říkáme o člověku: "Obrátil se" v tom smyslu, že se obrátil napravo, nalevo, čelem vzad a v tom novém postoji, po případě pohybu nějakou dobu setrval. Pohybuje-li se však těleso kolem své osy, říkáme, že se otáčí: Kolo, země, slunce se otáčí. Jsem proto přesvědčen, že by Hájek byl užil slova "otočiti" () kolečku plužllém, kdyby byl chtěl naznačiti, ž'e délkami otáček kolečka plužného má býti určena délka honu. Sedláček sám užívá slova otočiti tam, kde Hájka necituje. doslova (str. i 7) *). Vykládám-li však já, že kolečko plužné má se v honu při orání 60 krát obrátiti, t. j. vyorati 60 brázd, jest to v duchu našeho jazyka, neboť při vyorání každé brázdy musí se pluh obrátiti a vyorávati další brázdu zcela opačným směrem. Terminus technicus pro tuto změnu pohybu jest dosud u rolníki'l, aspoň v severových. Čechách, "obrátiti". Při míře záhonové jednalo se hlavně o šířku záhonú a honi'l, tedv zejména o šířku brázd, z nichž se tyto jednotky skládají. Sířka pak brázdy jest dána šířkou radlice. Hájek jí sice neurčuje přímo určitou jednotkou měrnou, ale přece stanoví ji

;d=

přesně tím, že brázda (radlice) = 4r

0'71. Praktikové 17. stol.

určovali proto šířku brázdy, jak jest patrno z piídavku k urbáři Pardubskému z roku 1680 (Sedl. dokl. č. 161, str. 190), kde se šířka brázdy stanoví 1/" loktem. Protože Sedláček neporozuměl dosti soustavě záhonné v měřictví Hájkově, nemohl ovšem jeho soustavy vyložiti celé, takže věta (str. 47): "Tím jest vyložena celá soustava Hájkova," nemá platnosti v plném rozsahu. Výklad lánu, určeného provazci, jitry a pruty, není také nic zvláště obtížného, zejména po tom, co bylo vyloženo v mém pojednání. Velikou vadou Sedláčkova zpracování jest, že velmi často aplikuje údaje z dob pozdních (16. až 18. stol.) na poměry dob starších, což není přípustno, ježto každý takový údaj značí zpravidla jiný stupeň vývoje. Tím také nelze dospěti k žádným positivním výsledkúm, aneb dospěje :oek výsledkúm, z nichž těžko jest vytvořiti nějakou soustavu. Jaký byl vývoj měření polního u nás, to vidíme dobře z údajú, jež Sedláček uvádí k době 16. a 17. atol. V této době jest patrný vliv kroniky Hájkovy, zejména na velkostatcích, řízených úředníky, již Kroniku českou znali. Pokládajíce měření Hájkovo -za měření zemské, za jaké se vydávalo, zaváděli je na velkostatcích anebo tam, kde bylo měření zemské, přizpúsobovaH je měření Hájkovu. Jak sezdá, nepočítalo se na velkostatcích původně na lány, neboť lán jest původně jednotkou, jíž se označuje used*) Nyní se sice užívá technického výrazu ~obrátka" u kol, ale slovo toto jest v tomto smýslu asi zcela nové a mělo by býti asi "otáčka". Ostatně měli by rozhodnouti filologové, zdali slovo ~obrátiti se" mělo v 15. a 16. stol. význam' otáčeti Ee.

1925/117

lost selská. Počítalo se aSI Jen na jitra (hony) nebo záhony. Avšak vlivem lánové soustavy na statcích selských určován v 15. a 16. stol. také rozsah velkostatku na lány. Když však Kronikou českou vešly ve známost všeobecnou míry Hájkovy, zaváděli je úředníci na velkostatcích, a to tak, jak právě kdo měrám těm rozuměl. Někde měli za to, že na panských statcích má býti lán pal1ský,' jinde zaváděli lán selský a málokde lán královský. Při tom si náležitě neuvědomili, že lány Hájkovy jsou plochou velmi rozdílné, a že si toho neuvědomili, toho asi hlavní příčinou bylo tvrzení Hájkovo, že na každý ze 4 lánů (selský, panský atd.) padnou jednostejně 64 korce pšenice. A tak nacházíme v dokladech urbariálních z 16. až 18. stol.. jež Sedláčkova kniha uvádí, že lán o 60 jitrech půdy nebo násevku jest někde dělen na 8 kop záhonů 1), jinde na 10 kop 2) nebo 12 kop 2). Případů takových můžeme sice uvésti jen několik, ale není pochyby, že jich skutečně bylo mnohem více, neboť malý počet případů takových bylo možno najíti jen proto, že jen v těchto případech jest rozsah velkostatku určen současně počtem jiter nebo korců násevku, počtem lánů a kopami záhonit zároveň. Kde totiž takové současné určení lány, jitry a kopami záhonů není, nelze usuzovati, na kolik kop záhonů se který lán dělil. . Také měření zemské bylo přizpůsobováno k měření Hájkovu na kopy záhonů, jak jest patrno z poznámky v urháři Pardubském z roku 1680: "Záhon dýlky honů zemských 5 provazců a provazec dýlky 52 lokte, činí 260 loktuv. Zemský záhon o (j brázdách a každá brázda šíří 1/2 lokte; drží kopa záhonů bez rozhorův na šířku 180 loktův; do kopy záhonů rozhorů 60 a každý 3 rozhory šíří 4 lokte vynesou. A tak jedna k~pa záhonův s 60 rozhory takovou šíř jako i délku, to jest 260 loktův, vynese." Přizpůsobení měření zemského k měření Hájkovu jeví se v tom, že lán zemský dělí s'e také na záhony, hony a kopy; hon jest 5 provazcit zdéli, ale měřených dle způsobu zemského po 52 loktech, takže jest dlouhý 260 loket, kdežto Hájkův hon = 2107. Zato šířka záhonů jest pouze 6 brázd, a to 1/2lokte širokých = 3 loktům, s rozhorem = 4'3337, kdežto u Hájka jest šířka záhonu 7'5 brázdy 0'7 7 širokých = 5'257. Jest tedy záhon dle této paměti = 1126'665872, což se jen o 24 [2 liší od záhonu Hájkova = 1102'572• Kopa záhonů - 67599'94872, kdežto Hájkova kopa záhonú = 66150 72, tedy nepatrně menší. U lánu o 8 kopách záhonťt j'est ovšem rozdíl větší. Dle paměti = = 540799'5847\ dle Hájka = 529200 72, čili rozdíl asi 10 záhomt Lán o 10 kopách dle paměti 675999'48P, dle Hájka= = 661500 P. Tedy jest to přizpťtsohení k měření Hájkovu dost zdařilé. Jiné přizpůsobení měření zemského k měření záhonovému I

----

I) Sedláček .'. 306, panství Ledeeké. 2) Sedláček Č, 249 e, panství Poděbradské; Č, 304. páD ství Kladenské, 3) Sedláček č. 3aOb, Oduliny Vody, Červená Lhota; Č. 316, statek Beš-

kovský; č..351 Kynel.

1925/118

(Hájkovu) nalézáme ve spisu Kynclově (Sedl. 3tr. 345, č. 351). Kynel pokládá sice jen lán zemský za správný, ale jeho· počítání na záhony jest přece přizpůsobení k lánl! Hájkovu selskému. Podle Kyncla měřilo se na Morzinovských panstvích na provazce o 521/2 Z, tedy o 1/21 větší nežli by~~' zem. provazce. Takové 4 provazce = 1 kopě záhonů, takže jeden záhon jest 31!2 1 široký a má plochu 735 Z2. Kdyby Kynel počítal na lán zemský 5191681\ obsahoval by tolik záhonů, kolikrát jest 735 [2 obsaženo v 5191681\ t. j. 706'364 záh. čili.11 kop l16 záh. Již z tohoto nezm:ovnaného čísla kop lze souditi, že Kyncl při míře záhonové na zemský lán nepočítal. Dělíme-li však lán selský 529200 12 plochou KyIlclova záhonu 735 Z:, dostaneme rovné.ěíslo 720 čilí 12 kop záhonil. Jest tedy nepochybno, že Kynel při míře záhonové počítal na lán selský, který však ne·dělil na 8, nýbrž na 12 kop záhonů. Již z tohoto vzájemného přizpůsobování měr zemských a měr Hájkových jest patrno, jak se měření polní stávalo spletitým a zmatek ještě vzrůstal, když toto přizptlsobování bylo llrováděno ještě cizími měrami, jak se zdá, nejvíce vídeňským loktem. Určitě počítá na loket vídeňský Jan Žat e c k Ý z P 0m n o u 13 e (Sedl. str. 326, Č. 347) asi v 16. stol. Dle něho lán = 60 jitrtlm, provazec 32 1/21 víd., jitro 7 provazcilm, prdvazec lesní = 30 1 víd. Počítáme-li víd.loket = 0'777 m, jest provazec = 25'2525 m, provazec2 - 627'68875625 m\ jitro 4463'82129375 m2, lán = = 26'7829277625 ha. Žatecký přidržuje s'e měření Hájkova pouze v tom, že lán jeho = 60 jitrům, ale jinak se všem od něho liší. Protože jeho lán se nejvíce blíží IIájkovu lánu královskému (liší se od něho o 1 ha), mám za to, že Žatecký chtěl určiti tento lán. Jeho určení provazcem 321/2Z víd. není však přesné; provazec měl by býti roven něco více nežli 331 víd. Od měření Hájkova liší se podstatně tím, že v lánu královském dle lIájka byla jitra stejně veliká jako v lánu selském a bylo jich llroto 90 a ne 60. Jitro Žateckého mělo by se rovnati 11/2 jitru Hájkovu, skutečně však jest o 163 m2 menší nežli 1112 jiter Háj·kových. Na víd. lokte počítali také na panstvích Rožmberských až do 16. stoL, jak se dovídáme z paměti, kterou uvádí Světecký (Sedl. str. 394). Dle ní provazec = 30 I dlouhým, jitro= 7 provazcům, Tedy provazec2 = 543'35()1 m2, jitro = = 3803'4927 m2• Kolik jiter se počítalo na lán, není známo. Počítáme-li lán o 60 jitrech, rovnal by se 22'18209562 ha, což jest skoro totéž jako Hájkův lán panský. Protož'e však ze záznami'l jiných jest známo, že se na Rožmbel'sk$-ch panstvích 1l0čítalo na lán pacovský o 52 jitrech, mám za to, že takovéto měření jest pacovské měření. Pacovský lán by pak měřil 19'77816204 ha či1i 63'3 jiter Hájkových. Vídeňským loktem měří pravděpodobně také II a vel

=

=

=

=

=

=

=

1925/119

=

P l' oko p ův (Sedl. str. 321, č. 356). Dle něho jest provazec = 32 loktům, jitro 5 provazcům, lán 60 jitrům. Převedeme-li tyto údaje na vídeňské lokte, dostaneme, že provazec =" 24'864 m, provazec2 618'218596 m\ jitro 3091'09298 m\ lán = = 18'54655788 ha. j; U spisu :a~vla 'prokopova vidíme přizpůsobení Hájkovu lánu selskému o .60 jitrech a to velmi zdařilé, neboť Havel po· čítá pouze s čísly celými a přece jednotky měrné liší se od Háj. kových jen nepatrně. Provazec2 jest okrouhle o 2 m2, jitro o 7 m2 a lán o 375 m2 větší nežli u Hájka. Také S ta r Ý l' U k o p i s (Sedláček, str. 327) má vedle měl' Hájkových také míry tyto přizpůsobené pravděpodobně na vídeŤlské lokte. . Dle něho jitro = 2 provazcům na d)'l a 2 provazce na šíř = 4 provazcům2, lán = 44 jitrům. Počítá-li se na lokte vídeňské, bude jitro = 4259'911824 m2, lán = 18'743612025G ha, což jest nepatrně více nežli plocha lánu selského. Rozmanitost měření polního, vzniklá špatným porozumě. ním měrám Hájkovým a jich přizpůsobováním k měření zemskému nebo také k měřenírakoúskému, byla ještě zvyšována tím, že staré lány Hájkovy O 60, 75 (72), 821/2 a 90 jitrech trvají dále. Naproti tomu lán o 64 jitrech se v dokladech urbárníeh skoro nevyskýtá, eož jest podivuhodno, ježto v 17. a 18. století, z nichž doklady tyto jsou, bylo hlavně vlivem Podolského usilováno o to, aby bylo všude jedině zemské měření zavedeno. I jest z toho patrno, že úředníci panští celkem velmi málo dbali nařízení sněmovních. Sice jest možno míti za to, že mnoho lánů o 60 korcíeh násevku (a těch se vyskytuje nejvíce) j'est počítáno v lánech zemských dle nějakého usnesení sněmovního, snad z 1'. 1615. Avšak doloženo jest to určitě pouze ve dvou případeeh a kromě toho se skoro všude počítá zároveň na kopy záhonů. Z toho, co bylo shora uvedeno, vysvítá, že při onom zmatku, který panuje u nás od konce 16. století v měření polním, mu· síme býti velmi opatrni, ehcem'e-li zjistiti, o jaký lán v určitém případě běží a dále, že jest ve většině případů nepřípustno, převáděti staré míry (na př. z 13., 14., 15. století) na míry dob pozdějších, jak to velmi často činí Sedláček. Jinak dospěje se k výsledkům naprosto nesprávným. . _ Souhlasím siee se Sedláčkem, že staré měření polní v Cechách nelze co do přesnosti srovnávati s měřením nynějším, ale přes to jsem přesvědčen, že měření neřídilo se pouze libovůlí jednotlivců, nýbrž že bylo založeno na pevných dvou jednotkách měrných, totiž na provazci o 52 lokteeh a provazci o 42 loktech. Jitra jsou v podstatě také dvojí: zemské a Hájkovo, ale toto bývá přizpŮf'!obováno k měření rakouskému (Žateckého, dle paměti Světeckého a Starého rukopisu) a jest pak značně větší. :Místní zvyky vytvořily také z původní správné j'0dnotky měření zemského, totiž z provazce, jitro o 4 provazcích2, jak vidíme u lánů kasejovických, jinak s lánem zemským úplně stejných.

=

=

=

= =

1925/120

Lány jsou buď zemské nebo Hájkovy nebo jim přibližné. Lán pacovský o 52 jitrech jest dosud záhadný, protož'e nevíme s určitostí, jaká byla jeho jitra. Víme toliko, že r. 1579 měly býti polnosti krumlovské přeměřeny, a to tak, že jitro pacovské mělo se rovnati zemskému. Krumlovští se však tomu bránili, poukazujíce správně k zápisu'v městskýc~ knihách, z něhož jasně vysvítá, že původní měření krumlovských polí z r. 1386 nebylo provedeno dle způsobu zemského. A protože se Krumlovští novému měření bránili, jest nám to dokladem, že jitra jejich a tudíž také lány jejich (pacovské) byly větší nežli z'emské, i myslím, že pacovský lán byl 19'77816204 ha, jak již napřed bylo uvedeno. Více světla by do této věci mohlo vnésti přeměření polí krumlovských dle měření zemského (bylo--li vůbec provedeno), kdyby nám bylo známé, neboť tím poznali bychom aspoň poměr výměry z r. 1386 a z r. 1579 a mohli bychom řici, zdali moje mínění jest správné, či _nikoli. Sedláček mezi doklady o měření polním uvádí také spisy měřičské, jako jest paměť Žateckého, z Pomnouše, Ludvíka Kyncla a Veselého, Klausera, Podolského, Globice, Devotyho. Spisy tyto, pokud nejsou české, vydal v' českém překladu, podobně, jako to činí u jiných dokladů nečeských. Mám však za to, že by tyto doklady měly býti vydány v řeči originálu. Velmi cenné jsou Sedláčkovy zprávy o měřičích zemských a polních vůbec. Zpracování Sedláčkovo má velmi četné chyby různého druhu, kterých však zde neuvádím, poněvadž by tím referát příliš narostl. Snad dostane se mi příležitosti, abych k nim jinde poukázal. Mám-li tento referát zakop.čiti celkovým posudkem o díle Sedláčkově,musím říci asi toto: Dílo toto jako vyd á n í d ok 1a d ů o měření polním jest velmi cenné, protože přináší dost věcí nových, které, ač nemění podstatně dosavadních vědomostí našich o měrách polních, přece vrhají na ně nové, jasnější světlo. J a k o z p r a c o v á n í materiálu V' díle sneseného není dílo Sedláčkovo vůči dosavadnímu stavu našich vědomostí o měrách polních pokrokem. Resumé. Cet article rapporte sur la publication du, doyen des historiens tcheques Aug. Sedláček: "Mémoires et documents des mesures et des poids tcheques anciens" (Discours de l'Akadémie tcheque des sciences et de~ arts. Prague 1923), mais se bornant au rapport sur les mesures agraires, Sedláček a ramassé dans cet onvrage beaucoup de documents nonveaux sur les mesures agraires, surtout ceUes, qui étaient habituelles en Rohemc, de sorte, que nos connaissances dans ce genre en sont sensiblement complétées. Les doeuments montrent en premiere ligne, qu'li partiI' du XVI. siede les deux systemes des mesnres: le systeme des mesures offieielles (d'état; et celni du chroniqueur Hájek étaient par les géometres larques mutuel1ement adaptés pour la plupart par méprise, que e'étaient les systeme s tout, li fait différents. Le systeme de Hájek était aussi adapté li la mesure li l'aune autriehienne, mais la transeription des mesures de Hájek, faite de cette maniere. est générelement seulement approximative. Sedl:íček s'efforce aussi ďexpliquer les documents sUr les mcsures' agraires, mais il s'y trompe en concédant dans l'arpentage officiel du pays aussi le systeme des planches.

1925/121

Il n'a point compris le systeme des planchés de Hájek, quoique il ait été minutieusement expliqué dans le traité de J. Lamač: "Sur les mesures agraires tcheques anciennes" (Pl"ll.guc 1908-1909). Beaucoup de consequences, que M. Sedláček til'e de son explication fautive, ne sont pas ators juste~.

K 25letému výeočí založení české vysoké školy 'tecbnické v Bent. Ve dJneclJ. 23. a 24. května t. r. oslavila hrněnská technika 25 let svého trvání. Cs. Isvět technický as ním zeměm~řiči ,společně zúčasitnili se oslavných ak,ci, kte,ré dály se ne·hlučně. Z'3Ito wbsolventi a pht,omní zá.stupwvé úřadů aS!p.olkd tím živěji pwjevovali zájem·o vY5.(}kouŠlkolu a vyslovili l\ldeost a uznání nad dilem, které brněnskou technikou v tak krátké době ve prospěch česlké vMy, technic;ké praxe a hospodářského života bylo .vykonáno. Škola vyrostla z,e 'skromných počá>tků pod tlakcm morav,ského prostředí a pmktnců česky-ch, hlavně .pak přičiněním a obratností ministrů Rezka a KaizJa. Těžce se zakotvovala v hrněnské půdě, kde městská správa a vůdčí kruhy z národno~tnich dŮ'v,odů proti jejimuzřizeni brojilv. Ale obětavost ft láska, kter~u si k české védě nu. techniku nově jmenovaní profeí'roři přiná.šeli, měla záv~ný vliv na to, že vysoká škola přes nepřízeň poonělll. se utěěeně rozvíjela. První pfedná,~k'y 'zaihájeny byly 7. listopadu 1899; zapsáno bylo 33 řMných a 14 mimořádný<;h 'P.úsluchačů. Počet profe1wrů byl ,skromničký čtyři celkem: Zahradník, Sohotka, Jahn a Schwaip;e·r. V roce 19'"2'4měla vy,s,(ftká školla. 41profe'sorůa 54 .ostatníchsil učitelských, kteŤí vyiCho,vávali 1606 'll'O'slucha,čů pro život praktický. Za 25 let svého trvání vykonala technilm vic, ne·ž -dalo ,se očekávati půvo-dně. St,vořila nové 'Výzkumné ohn~sko ,če.g,ké 'kultury technické, ,připra.vílapůdu pro vznik jiných brněnských vysoký'ch škoJ,vychovala řadu učencú, Ikteří púsobí na vy.sokých školách technických i universHnic,h. Tectr..:cké pmxi od~lhovala z,a tu d'obu 1123 inženýru (stav. 412, kult. 44, ,stroj. 221, elektroinž. 84,zeměměř. 239 a chem. 123), kteří ,řsou zr.a·čnou mě'rou s ús'pěchem úča.stni ,ře,sení úkolů odborných v Čs. R. a. v zahraničí. "Kurs" zeměměřič,í'rkýzřízen byl ve školním roce 1910/11. Prvním profe·sorem nižší a vyš;ší geodesie us:banoven Ing. J O'S. Li-čka, mimořáčů. P:rvní z nich, :počt.em tři, uk,ončili svástuoia v roee 1001/02. 1liato v 1&te{\D,násJeduHcích do r. 1910/11 vzrustal j1chlH)lčet, jak ukazuji č1~1a.: 11, 12, 14, 21, 21. 13. 8, 32, Hl. 9. Nellí bez za,jímavo~.tjs,leďÚlvati počet zap~~ný<;h :polSluchačů nazeměměřiČ'í'rtví v letee:h 1918 až 1924 a počet těch. k.dož 1~I'OlŽjJi ·státní zkou~ky, dle této tabulky: R

o

k

1119181191911920 1192111g2211923119~411 Celkem

Počet zapsaných posluchnMl1 20 zkoušených posluchačŮ II 5

P0Č6t

I

I

fi4 6

I

I

32 , 18 10 I 14

1

I

11 , 13 1 BQ 14! 2 I 4

11

II

178 55

Cifry ty j.s.ou významné. Teoreticky vzato, dalo by se p'ředp6klád'lt, že 178: 2 = 89 posluc.ha,čů mělo by ahs.olvovata sJ,ožit stá,tní zkoušku;

1925/122

:avšak učinilo tllJk pouze 55, t. j. asi 60 %. Zkoumati ,př1činy tohoto nepoměm je,st velmi přitružliv,o, ale llei~padá v rámec této črty. Snad třeba jen uvésti, že za jednuzezávaŽllých okolností třeha pok,láda:ti, že materiál přednáškový, z,huštěný do dvou let, těžcepolsluchač ,prume,l'llý zvládne, zvlášť kladou-li se, Í'ak zcela ,za nutné a 'chvályhodné :pova,ž,ujeme, požadavky zvýšené, vZlhled€m na rozvoj disciplin geodetický,ch a potřehy praxe. Odpomod lze o,všemmz,šířeníIJl ,stqdia v onomsmiíru, Jak to zememěl':č,ké orga;nisace dávno 'žád1aji, a ;-což ,vysoká, ,škola tl'chnická v Emě už v r. 1914 žádala. Čeští zeměměřiči, odchovaní brněIlJS1koutechnikou, lnouce ke škole, která dala základ jejIchex1stenci as púochOlpením vycházek!. vstříc jich p'Ožadavkům o z.výšeníodborného vroělání, v :pO'Čtučetném 'brali úč.a,st lIJ. oslavě 25letého iVýr.oČí.Na slavnostní schůlzidne 24. kvě,too. v aule vysoké školy, za přítomnos,ti ,záJs.tupcůmiiIl1SJterrSWiv, úřadů a ,spolků, byly i spolky zeměmě<řičské zastoupeny, a 'předseda Odlbočky ~po}ku 00. zew.ěmětiČ11 v Erně prof. Ing. VI. Fílkuka učinilz.a abs,olventy následující projev : "Jm.ooemzeměměřičů, abBolvoottl. tét,o vySoOkéŠ!koly, hlahopřeji ua.ší technice k jejímu ,významnému juhileu.ČeSJká Vysok'áškola techniclci hned od počátku pě-stovala ge,odstické studium. Ze ,skromných :pfOstředků budován ÚS&IlV geodetický, aby v'z-ro-sUna ústav, který možno v:še,()Ibecně srovnati B podobnými úbtavy <sta,ršfchvysokých 'škol. MaJé dotace, udělované ústavům techniky, ztěžovaly i nadějnému geodetu a našemu nezalpomenutelnému prcf. Ličk,ovi ui>kutečnění jeho představy tom, ja;k by měl ústav býti vyba,ven. V krátké d:ohě lwé č-innosti zařídil ústav vhodně, a co vytvořil, učinil v poměrech velmi těžký'ch. Jeho ná>s.tupeům prof. Dm SemeTádovia Dru Kladivovi zdařilo(} se oběta,you a :pHnou iprraoCiopatřiti ús.,tavŮlffigeodetickým v::zácné po-mft.cky, které sloužiti mohou nejen ok účelům vyučovacím, ale i k dalšímu věd~lkému hadání apr,ohloubeni odhorných znalosti ahsolvent'}. Bohužel ,stávajíd učební osnova geodetického i>tudia,zhuštěná do čtyřsemest1rů, ne,dovoluje V'osluchačům, wy mohli řádně využiti modeměza.řizených ú-st.avů geodetických. Ná,pravu v tomto směru hledaJ pmfeiE>Orský,sbor - jeden z 'Prvních ,ve starém Rakousku - což s ,povděkem konstatujeme - -svými návrhy a žádostmi o reorganisac: studia' zeměměři.č sk ého. A-pelujeme na 'profesorský shor, by ve Bvých snahách, směřujicích k úp,ravě 'st.udia z e ,m ě měř i č 's k é ho, ne u ISt a 1. • Přes ,obtíže, zaviněné nevhodnou olrganislltc1 geodetického studia, snažili se naši akademičtí učitelé, aby nám poslkytli tolik, co poměry dovolovaly. Že s úspěchem pracovali, toho d,oklllJdem je os,vědčená činnost mnoha zeměměHčll, odchovaných brněnskou českou technikou, kteřípllsohi nejen vohvodu Čs. R., ale i 'v zahraničí. Jsme vděč ni na,ší technice za to, že námdaJa základy odborného vědění, jež, dOlplněny privátním dalším studiem disciplin nám nepředllášený,ch a praktickými zkThŠeno-stmi, založili naši existenci, ale i uzpůso.bily nli,s k Iplfáci důležité, jak pro ,státní zájmy hospodáJřskoteclhnické, ale i pro lid, a to 'po většině lid venkov,s.ký, z něhož }sme vyšli. Přejeme ~}rofesO'rskému 'shoru techniky mnoho zooru v dalších ;p~-acech, konaných pro wzkvět vys-oké školy, který s sebou přine~ nové plody technické naší zdatnosti a tím prospěje i hospodářskému vývoji republiky."

°

Při oslavě 25. juhilea VYisokéškoly usnesl se, profe's,orský shor požádati pana presidenta Tepubli1ky, aby přijal čestný doktorá,t věd teohnických. S oslavou s'p.ojenobylo oficielni Ipředáni Kaunicový,ch kolejí je.ho humánnímu cm, dále pořádáni slavnootní schůze odboru S. I. A. v Emě na pamět 25letého jubilea iSpolku in.ženýrů v mark:r. Moravském, j6hm zúčastnil se i celý ,sbor plfofesorský, a ustaveni S.polku ahsolventfl čeBké

1925/123

vysoké školy technické v Emě, který tVy'tkl ,si 'za cíl ,sdruž,ovati a1J.solventy a. podporovati nemajetné po~lnchače; tomuto suazení dán byl posit}VlJlÍ,základ obětavým darem IZ dlad absolventů, který přes:ahuje vý-ši 60.000 Kč 1).

·Recellse.

,I

'Číselné sedmimístné taupravené pro počítací stroj.

Vrch. měř. rada In!!'. Josef Křovált:

bulky trigonometrických

funkcí

Praha 1925, str. 20, cena 12 Kč. Tabulky obsahuji hodnoty sin li a cosinu pro každou tí'etí úhlovou minutu v mezích od 0° do 90° a hodnoty tangent (cotangent) pro každou třetí úhlovou minutu v mezích od 0° do 45° (od 45° do 90°). Kvadrant je dělen na 900, stupně na 60', minuty na 60". K určení tangent (cotangent) úhlu mezi 450 a 900 (0° a 450) lze užívati vzorce tg A

= cot~

=

A ' (cotg A

t:

A).

Tak bylo možno obvyklé čtyři sloupce funkčních hodnot (sin, tg, cotg, cos} redukovatí na tři. Tabulk.ový interval 3' (proti obvyklému ľ) dovolil zmenšiti rozsah tabulek (a tím i jejich výrobDl cenu) přibližně na třetinu. Malý rozsah tabulek je jejich přednosti. Vedle sloupcd funkčních hodnot jsou v tabulkách diference odpovídající rozdílu argumentu o 1". Podle Newtonova interpolačního vzorce jest x-a+tJ.2f(a) (x-a)(x-a-h) (I) f( x I'=f( .a)+tJ.f(a) h 11 h2 21 ...

+

Protože v tabulkách

Vt

jsou

uvedeny

první

diference,

odpovídající

o 1", vypočte se člen tJ.f~a) xI! a násobením

argumentu

V'

t

(

této

změně diference

) K' uspore v • v d h'h VI tJ.2f(a)(x-a)(x-a-h) vypoctu ru e o c enu ~ 2!

poc em v erm x - a .

tJ.2f(a) (x-a)(x-a-h)1 2!

jsou pro 1

h2

sestaveny tabulky (od 0° do 30° vždy

pro 30, odtud pro 1°); jsou vypočteny

pro "stře.iní"

druhé

diference a

podávají hodnotu druhého členu pro každých 6". Protože výraz (x-a )7;~;;a-h). je v:tdy záporný, má druhý člen opačné znamení než druhá diference. Abychom k dané funkční hodnotě vyhledali úhel, můžeme užíti vzorce f(x) - f(a) tJ.2f(a) (x - a) (x - a - h) tJ.f(a)-7 tJ.f(a) 21 ' -h- 2 ~ -h-

x-a=

který plyne z formule (1). Opravný druhý člen lze přibližně vypočísti tak, že k hodnotě (x- a), plynoucí z prvního členu, vyjmeme z tabulek hodnotu. tJ.2f(a) (x-a)(x-a-h) dVl' tJ.f(a) P t (x-a)(x-a-h) .~ 2! a e lme-h-· roozevyrazh 2! 1 je vždy kladný, rozhoduje o znamení druhého členu ve vzorci (2) podíl

I

~2.;(~).Mají.li

v.

první a druhá diference

znamení stejná (nestejná), je druhý

člen kladný (záporný). Zvýšení přesnosti počítaných hodnot, získané užitím druhých diferencí, je cenné. V úvouú k tabulkám měl však býti podán obecný výklad, jak respektovati druhé diference. Příklady v úvodu podané nevyčerpávají všech možnosti, které se pH počítání tabulkami naskytují.. Co se týče přesnosti hodnot vypočtených z tabulek, tvrdí autor, že "tabulky umožňují přesné a rychlé výpočty hodnot funkcí až na sedm 1) Kdož dosud z našich řad nepřispěli, učiÍlte tak dodatečně a přihlašujte se do nového spolku, abyste i počtem svůj zá em ci veškeren živ-ototechnickÝ. projevili.

1925/124

desetinných mist, nebo výpočty úblft až nll,desetiny vteřiny, béřeme-li v úvahu opravy z druhé tabulkové diference". Toto tvrzení správné není. Hledáme-h na pr·. úhel příslušný ke cos a = 0'9999998, vyjde podle tabulek o. = l' 30"

+ 1'0 9~" =0°2'15",

skutečně jest a = 002'10'5"; přesnost hodnoty,

vypočtené z tabulek K, je v tomto, .ovšem nepříznivém, případč asi 4'5". V tabulkách hodnot nejsou psány desetinné tečky; u diferencí Jsou psány místo desetinných teček čárky, v úvodě všude desetinné tečky. Goniometrické funkce jsou psány v úvodě a v tabulkách hodnot sin, cos, tang, cotang, v postranních tabulkách Sin, Cos, TaIJg, Cotang. Přívlastek "číselné" hodnoty v nadpisu' tabulek mohl odpadnouti, rovněž v úvodě, str. 3" ř. 6. sb. stačilo místo "číselné tabulky přirozených hodnot trigonometrických funkcí" říci prostě "tabulky bodnot trigonometrických funkcí". V úvodě moblo býti vzpomenuto, odkud byly bodnoty funkcí čerpány. Z tiskovýcb nedopatření bych uvedl: na str. 3. ř.12. sh.: VZJrec tg A = cotg (900-A) třeba vynechati, " " 4." 2." místo cos 44036' m'íb.fti tg 44°36', " 6."" -1'1 --1'0, " 13. " -1'1 " ,,-H), " 13. zd. 0-30' " 0° 30',

" 10. "

0444"

9.

2'13 "

"

"

0'444, 2'14.

Nové knihy. Ing'. Ed. Ko r 's e 1t: Hydroteehnické tabulky pro stanovení rozmeru profilů, středni ry'oblosti a průtočného mnOŽ'st-vi vody dle VILOfce Ganguillet-K!uttera p'wsklony úhočí 1: 1, 1: 1'/4, 1: 11/2, 1: 1 3/4, .1: 2 a 'spád od 0'5 do 10 °/00. Vy,šl0 'V Brně 1924"v Komiší'fiřinY 'I'ičlíý a Gartner, Brno, Pra1.ská Č. 4. Stran 22. Cem válZaných tabulek 15 Kč. Le Stéréotopometre Prédbumeau. Vyšlo v Études et Travauxtopométriquťis. Pa-ris 1925. Vydal Ing. J. de Severy, Pa-ri.s XVII, 62 rue Truffaut. Stran 22. 8. P. T h o ID 'pso n: Le calcul integral et différentiel a ta porté de tout le monde. Pařiž 1925, Dimod éditeur. Z a beT n: Instructions et nwděles snr le dessin ef la disposition de la lettre en topograpbie. Paříž 1925. Cooa 1'50 N. Otto Z i e b r 11: Die Gutsbesitzer und Gemeinden im Fluchtlinienrecht, Bedin-Flfiedenau 1925. Annuel report of thll director, Uniteu States coast anu geodelic survey for 1924, 'Washington 1924. Publikace

U. S. Gonst nnd Geodetic SUrvfY:

\Villiaill Bowie: A gravimetric test of the "roots of mountains" tbeory. t'erial No 291, Washington 1924. D. L. Hazard: Results of Observations mRde at the United States coast lma geodetic survey magnetic observatory at Cheltenham Md in 1921 and 1922. Serlal No 275, WashingtQn 1924. D. L. Hazard: Results of Observations made at the United States coast and geodetic survey magnetic observatory at Sitka Alaska in 1921 and 1922. Serial No 282, Washington 1924. D. h Hazard: Results of Observations made a1,the United 8tates coast and p:eodetic survey magnetic observatory near Honolulu, Hawaii in 1921 and 1~22. Serial No 276, Washington 1924. . Cowie and Eckhardt: Wireless longitude. Sedal No 281, Wasbington 1924. Odbornd pojedndní v časopisech. Lesnická Práce, čís. 5 a 6: Dr. J. Šimek: Karel GRDgloft~ Dr. AI. Tichý: Výpočet polygonu theodo\}tových počítacím strojem; Obsahuje i recensi tabulek Ing. J. Křováka: Císclné sedmimístné tabulky trig. funkcí ...

1925/125

Vojensko-technické zprávy M. N. O., čí'; 3: Štkpt. J. Ge ba uer: Vzorce pro početní i'ešení zvukoměřického úkolu. Štkpt. Ing. St. F i s c her: Poznámky k stavbě voj. zeměp. ústavu. Sborník čS. společnos1I zeměpisné, se!šit. 1 a 2 z 1925 je věnován 'oslavě stodetých narozenin světo·známého· českého, geodleÍia. a geografa Karla Fr. Ed. ,ryt. K,()řistky. Struč-ný nástin ž,j·y.otopisný .pod'ává J os. Stě h u I e ve čláJ:lkru "Ka:rel KoHstka", o() stČlž,ejlD.íjeho, činnolS,ti v ..o'boru výški,wýoh měřeI'.í pojednává B. i3 ,al a m ,()n ve stati "Kořistko'vJ' hy~omet:riclkó a hY'Pi!!JografiC'képráce", jeho čimllOst.Í llil. potU statistiky Q,pírá se Dr. D. Krejčí v reďerátu "Ko,ř,jstka j,ako st,ati&tik". Do čísla t,ohoti(} vJolženy i jiné ČJ1ánky, mezi nimi,ž rojímají z,právy: Dr. Fr. R o u b í:k a "Ke vzniku p,rvní generáJní. ma.py silnic, pošt a mýt v Oechách Zl'. 1787", kter'0'užt,o mapu vyhowv,il stavovský inženýr Fr. Leon. Herrgett,a ge.n·erála K. Raus(Jhe "Nynější stav pirací na mezinárodní ma,pě světoo,vé 1 : 1,000.000". l'ozemková reforma, čís,. 4. Dr. C. Dub o'Vi!llký: Potřeba, obtíže zeměd'ěls:kého úvěru na Slovensku a P,odkarpa,tské Rusli: A. P I' a žák: Otázka Ipastvin v býv1a,lé župě gemmské. - HlícVka nálezu nejv. správ. soudu ve věcech 'Pozemko'vé refmmy.

r.

Zp~ávy odbo~né. Po.rady o zavedení kartogrlllfick~ projekce pro mapy katastrální a podrobné. Na vyzvání tríam.,gulační kmceláJře při ministe'l1stvu financí zvolila Geodetícká a gemy,sikáJlní komise ip<řiAkademii věd a umění subkomisi, jež pwjedná vědeck:ou a P'l".tKtí('jkoosttán:ku volhy kartografické projekce p~o mapy Oe,skoslovenské republiky :velkého měřítka. Členy :k:ntognafické komise }s,ou: Dr. Beneš, Dr. Fiala, DI'. Kladivo, Ing. Křovák, Dr. F'antmlíček, Ing. Petřík, Dr. Ryšavý, Dr. Semerád, Dr. šalamon a Dr. Tichý. Tató' kom:,se měla 'první ,whůzi 28. května t. r.za ,předsednic,tví prof. Dm Fantoflíčka. Virchní rada Ing. Křovák' p~onáši rP'řáni ,za.véstiw nejdříve určitou projekcí .pr,o kat3.1stra žádá ·od ní, aby její .pře.snost vyhovovala .přesnosti pOČíUlciho~tr:oje. Zkreslení úhlové nechť je co nejmenší. TrojÚihelníky ostranáJch do 5 km nechť nevyžaduji korekci úhlových. Frojek~e má hýti konformní a v jednom páJSu. - Podpl. Dr. Beneš 'pokládá zavedení de,finitirvní proje!kce pro v,ojenské mapy za velice. nutné. K.onformita projekce vyhovuje ,plněpožadaNkům voje>Thským. Zkreslení pro mapování vojenské může býti větší. Je vyhodno, aby projekce pro účelykatas'ůrálni a vojenské hylas1tejná, Po delší debata stanoveny zásady p,ro z,yo,lenou pwjekd : 1. Má to býtí p,rojekce ikonf,ormní. 2. Deformace úhl.ová ;při tr,o,júhelnících o stranách men'ších 5 km nCismí příJi.š p,řeikroči.ti me'z 1". 3. Zkreslení dědkové bud:'ž co nejmenší. Hodnota jeho nechť je a,si 1: TO.OOO. Větší zkreslení je pi-ípustné jen tehdy, když z toho plynou praktické výhody. . 4. Nechť užije ,se pokud mo~no jedinés'ous,ta,vy souřadníc'ové pro celý IStát. . 5. Pi'i předložení návrhů na projekci se žádá, aby byla ·zkoumána. účelnost a .iednoduc:host YZOl'cu: a)z.porostředkujícich p,řevod ze zeměpisnýc:h souřadnic 11a pra.voúhlé a na'Zipět.a b) ,pak ,vlZ,orcůpro de!fO'rma·cedélkove a úhlové. V;zorce předložené nechť ,vyhorvují v koo'l'dinátá,ch 3"s1 na 1 mm, v zeměp'.sné poloze na 1: 10.000" a ve směre,ch 1: '1000". žádá se dále, ahy eventuerní ,ná:why hyly ,p'ředem uveřejněny v některém časopise. Lhůta k p'ropracO'Vání ná,vJ1hů 'stanovena do konce mě:s,ice října t.. r. . Fiala. Zemědělská výroba. meliorace plidy a scelovánf pozemk6. V 1. a2. čísle "Zpráv veřejné služby technické" z lerlna t. r. uveře,iňuje odborový přennosta ministerstvlt zemědělství Dr. Jnl! . .Jan Horák obsáhlý článek "Dosavadní rozvoj a další program melioračních prací v česko-

1925/126

slovenské republice"; na valné schiizi Melioračního svazu v Brně dne 26. hrezna t. r. měl jmenovaný odborový přednosta přednášku "0 významu půdních meliorací pro naši vyživovací a hospodářskou soběstačnost j" v časopise "Venkov" z 12. dubna t. r. shledáváme se s článkem ministerského rady z min. zemědělství Ing. Frant. 'rraitnera "Důležitollt komasačníhu problému v republice". ' Z uvedeného vyjímáme určitá data a myšlenky s připojením některých poznámek: V produkci živočišné jsme vůbec pasivní a v produkci rostlinné máme citelný nedostatek hlavně pšenice a kukuřice. Ve výrobě živočišné blížíme se sice předválečnému stavu, avšak nutno očekávati, že potřeba bude dále stoupati, když v předválečné době byla spotřeba masa u nás 30 k,q na hlavu ročně, v Německu pak 45 krf, v Anglii dokonce 55 kp. Uvedeme-li, že v roce 1924 zaplatili jsme za dovezené lDaso a tuky již 1876 milionů korun, učiníme si představu, jak třeba nám zvýšení výroby živočišné. V pšeniCi ft kukuřici nebyli jsme nikdy soběstační, Nedostatek žita je jistě přechodný, s ovsem a zemáky vystačíme, ječmene míváme pl'ebytky pro vývoz. Povážlivý je pokles osevné plochy u pšenice, méně pak u žita. Dovoz těchto chlebovin s mlýnskými výrobky a luštěninami stál nás v roce 1924 dokonce 2365 milionů korun. Jediná cukrovka vyrovnávala rostlinnou výrobu svými 2432 mil. Kč za cukr, vyvezený v ruce 1924. Co osev obilnin klesal, vzrostl osev cukrovky v poválečné době o 50%; nebylo by však žádoucno osev ten snižovati. Jedná-li se nám vážně o trvalé zvýšení výroby rostlinné i živočišné a tak aspoň přiblížiti se soběstačnosti, třeba nam účinně podporovati práce meliorační (odvodnění a zavodnění) a scelovací, které nám zaručí zvýšení výnosu sklizně, netoliko co do množství, ale také jakosti. Ponejvíce vodními družstvy za státní a zemske podpory byla zmeliorována (trativody a odpady) plocha okrouhle 250.000 ha na ůzemí našeho státu, kdežto potřeba jeví se u dalších asi 2,000.000 ha. Za předpokladu stejného rozděleni osevu jak před válkou, získali bychom provedením jen plošných meliorací 6 mil. q zrna obilnin, 11 mil. q slámy, 10'5 mil. q zemáků, 10'6 mil. q I'epy, 3'6 mil. q picnin a 12'6 mil. q sena. Odvodnění trativody (drenáží) je sice nejdražší, ale také nejúčinnější a obnášelo před válkou na ha průměrně 400 korun, nyní 3000 Kč, při čemž počítá se se subvencí (státní a zemská), uhrazující na 50% nákladu. V meliorování půdy vynikla hlavně Morava, kde po válce provedeny už meliorační úpravy na 18000 lVI, t. j. asi polovička celkem zmeliorované plochy v republice. 'raktéž ve scelování jest Morava na prvním místě. Scelováním pozemků možno docíliti nejlaciněji zvýšení zemědělské výroby. Náklady scelovací na 1 ha obnášely před válkou průměrem 50 korun, nyni 400 Kč. Celkem máme 11 nás sceleno na 100.000 ha (z toho na Moravě na 85.000 ha) a další poU'eba se jeví u pozemků v rozloze přes 6,200.000 ha, 1. j. 750;. veškeré zemědělské půdy (rolí, luk a pastvin) vyžaduje scelování pro svoji roztříštěnost. Pozemková reforma ovšem naléhavost scelování ještě zvyšuje. Spojiti pak rozdělení velkostatkářsképůdy se scelením pozemků - přes nepopiratelné výhody - nebylo zpravidla možno za nynějších poměrů. Stalo se tak dosud na Moravě v 22 a v Slezsku ve 2 pl-ípadech do konce roku 1923, kdy pozemková reforma se scelováním provedena. Scelováním pozemků docílí se značné úspory provozních nákladů a úspory osiva, zmenší se počet a délka brázd, odstraní se zbytečné meze, lépe se využije zemědPlských ploch atd. Obtížná otázka pastvin na Slovensku a Podkarpatské Rusi nejlépe bude rozřešena prováděním scelování, obdobně pak podporou stavebního ruchu, zajištěním vhodných stavenišť. Můžeme počítati, že scelovacím řízením získáme na 320.OCOha, což odpovídá zvýšené sklizni u zrna obilnin 2'65, u slámy 6'15, u zemáků 4'9, u řepy 4'25, u pícnin 1'4 mil. q. Celkem získati můžeme- meliorací a scelová.ním na 5 miliard kornn ročně k posílení národního jmění a naší obchpdní bilance. Zmíněné zvýšení sklizní znamenalo by 'také dosažení soběsta.čnosti, jak po stránce výroby ro~tlinné, tak postupně i živočišné.

1925/127

Ul'ychliti soustavné prováděni těchto prací můžeme za pi'edpokladu novelisace melioračního zákona, unifikace vodního zákona a vydání celostátního scelovacího zákona. Dále jest nutná úprava veřejné služby zemědělsko-technické, jež zejména v zemích hitltorických je roztříštěna. . Státní meliorační fond má býti zvýšen z 15 na 30 milionů korun roční dotace. Budou-li i zemské dota-ce přiměřeně zvýšeny, jest se nadíti dalšího zvýšení melioračního podnikání. . Hůře jest s podporou scelování pozemků, ale i ta snad bude uspokojivě rozI-ešena také přípravenvm zákonem. Na Moravě a ve Slezsku prováděny scelovací práce vesměs úřady pro agrární operace, na Slovensku pak před válkou civilními techniky-geometry (zákon z roku 1909). kteří pH obtížných těchto pracích se ne vždy osvědčovali. Vadil tu netoliko nedo~tatek zkušenosti, ale také svědomitosti, kdy tehdejší morálka zračila se v různj'ch pořekadlech. Jinak bylo v Chorvatsku·Slavonsku, kde pod veilením inspektora agrárních operací, nAšeho krajanA, prof. Ing. VI. Filkuky, na podkladě obdobných, zákonitých předpisů uherských, organisováno bylo dokonalé provádění scelovacích prací civilními geometry. Scelovací řízení provede se tam zpravidla v jedné sezoně - v jednom roce, u nás ve dvou letech. Podobnč jako u nového měření a pozemkové reformy, tak i u scelování pozemků nebude možno vystačiti s úřednickýmy aparátem a třeba tu využíti a vychovati podobně jako v Chorvatsku a Svycarsku kanceláře civilních techniků, kteří by práce ty urychleně a přece svědomitě z větší části vykonávali. F.

Zp~ávy osobní. D ě k ft n e m vys. školy speciálních nauk v Praze zvolen prof. Dr. Jindi\ Svoboda. Na vlastní žádost spro š tě n i byli na základě zákona z 22. prosince 1924, Č. 286. Sb. z. a. n., další s I u ž by u evidence katastru daně pozemkové na Slovensku: od 1. dubna 1925 měř. vrch. komisai' Evžen Zbinyovski, od 1. květua 1925 měř. radové Antonín Banke a Ludvík Auda, dále měř. vrch. komisai' Ing. Vilém K re p I, měř. komisař Bohuslav Krá li k, měi·. I\djunkt lConrád Futdk a od téhož dne byl měř. vrch. rada Ing. František Fa b i á n přeložen na trvalý odpočinek. Se svolením ministerstva financí připustilJ zdejší generální finanční ředitelství nadporučíka voj. zeměpisného ústavu v Praze Jaromíra Procházku k jednoroční zkoušce u evidence katastru daně pozemkové na Slovensku jako prov. měř. adjunkt v X. hod. ti·. j službu nastoupil 19.května t. r. Na Myoravě odešli do trvl\ lé v Ý s I u ž by vrch. měi·. radové Ing. Z v ěřína, Ing. Simeček, Ing. Kutal a měř. rada Ing. Charvát. PH stavebním úřadě města Prahy jmenován Ing. Ant. Beneš měř. radou.

Oprava. Ing. J. Krejza, povli-en "Jednotou civ. geometrů" žádá za doplněk ke zpr,ívě ze schuze "Klubu inženýru při republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu" na str. 85, odst 6, čís. 5. letošního roč.: .Jako přítomný této séhůze konstl>toval jsem, že sekční šéf inženýr Spitálský prohlásil, ze jest viděti, že prohloubení studia zeměměřičského jest nutné, v tom že se všichni shodujeme a že je to také jeho přáním." v

Poznámka redakce. V ~rpnu a září Z. V. nevyjde.

Zemémétič

se

státní

zkouškou

a 6 měsíční

praxí

hledá stálé místo. Nabídky adresujte:

1925/128

v

BRNĚ, 1. října 1925.

ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTHÍa Neuvěřitelná zpráva roznesla se po našich pražských úřadech v úterý ráno, dne Ba. června t. r., že ministerský rada Ing. Leipert není již mezi živými. Ještě v sobotu zasedal ve zkušební komisi pro státní zkoušky zeměměřické, poté pracoval ve své kanceláři. V neděli odpoledne si postěžoval na nevolnost, ulehl a v 9 hodin tiše skonal, raněn srdeční mrtvicí. Narodil se v Rakovníku dne 1. června 1859. Maturoval na vyšší reálné škole ve svém rodišti roku 1876, v letech 1876-1879 studoval na české vysoké škole technické v Praze odbor pro vodní a silniční stavitelství a vstoupil nato do soukromé praxe. V roce 1890 stal se úředně oprávněným civilním geometrem, ale již následujícího roku vstoupil do státní služby u evidence poz. katastru. Pi'r.sobU v Liberci, Domažlis-ích, Děčíně, Ceské Lípě, Litomyšli, Zamberku a Rychnově nad Kněžnou, odkudž pro své vynikající schopnosti a neúnavnou pili byl roku 1907 povolán k dozorčí službě u zemského finanéního ředitelství v Praze. Jeho jasné a logicky uspol'ádané revisní nálezy s iniciativními a propracovanými návrhy záhy upoutaly pozornost generálního finančního ředitelství katastru daně pozemkové ve Vídni, kamž byl také roku 1912 povolán v hodnosti vrchního evidenčního inspektora. Po převratu byl již od roku 1918 Činným v ministerstvu veřejných prací na přípravách pro uspořádání zeměměřické služby v československé republice. Od roku 1919 pokračoval pak v ministerstvu financí, kde dosáhl r .1920 hodnosti ministerského rady a stal se přednostou ústřední správy pozemkového katastru v oddělení III/6 b ministerstva financí. Dá le byl povolán za místopředsedu zkušební komise pro státní zkoušky zeměměHcké na českém vysokém učení technickém v Praze, byl členem meziministerské komise pro udílení inženýrského titulu a po ustavení skupiny zeměměřické při pražském odboru spolku československých inženýri'r. byl zvolen jejím prvním předsedou. Prostých nčkolik dat a co je v nich skryto úmorné práce zeměměřiče starého dobrého jádra. Po celý svůj život překonával všechny útrapy kočovného života měřického úředníka s obdivuhodnou svěžestí a bystrostí duševní, kterou si zachoval až do posledních okamžiků. Ryzí jeho charakter, nepl'ístupný jakýmkoliv vnějším vlivům, nezdolaly ani doby válečné ani poválečné. Jen vlastní úsudek, k němuž dospěl po nestrafiném prozkoumání všech důvodů, byl rozhodujícím pro jeho počínání. Není asi mnoho známo o tom, že ještě za bývalé vlády rakouské ve Vídni zúčastnil se četných tajných schůzí národně uvědomělých českých

1925/129

měřických úředníků, kde se konaly přípravy pro organisaci státní zeměměřické služb;r v toužebně očekávané příští republice československé. Po státmm převratu vrhl se s mladistvým zápalem do práce a takřka bez pomůcek, čerpaje pouze ze svých bohatých zkušeností, tvoHI skutkem i radou. Mnohé z předsevzatého bylo již pod vedením zesnulého provedeno: Vybudováno no~é ústředí měřické 'kat!1st1';ilní služby, opatřeny str9je a pomůcky k povznesení evidenční sr~by katastrální ~ technickém' sm'ěru, sestaveny směrnice k uspořádání a unifikaci katastrů a položen Základ k domčření republiky. Tvrdý osud nedopřál mu však, aby uviděl dokončené celé dílo, které si uložil za svůj životní úkol. Zvláště otázka prohloubení studia pro výcho~ příštího dorostu vždy znovu a znovu zaujímala jeho mysl. K jejímu rozřešení působil celým svým vlivem a přece zůstala nedořešena. • ' Odešel z našich řad vzor poctivého, svědomitého a pilného úředníka, který vždy a všude a to i nad zájmy své vlastní kladl zájem státu a blaho republiky, kterou vřele miloval. Rodina, s'pjatá něžnou páskou vzácné a nevídallé rodinné lásky, ztratila starosthvého a pečliveho manžela a nenahraditelného otce. Stav zeměměřičů zachvěl se nad ztrátou svého předáka, který viděl blaho celku v činorodé práci a v morálním i vědeckém povznesení každého jednotlivce. ' Jé na nás, abychom v duchu těchto ideí, v nichž nás ze3nulý vždy vychovával, spěli dál, pracovali k povznesení stavu, k dobru státu a lidstva. Ing. Bednář:

Pozemková reforma a úkoly evidence katasb:u. Ing. Hugo Šr ů t e 1<.

Pozemkovou reformou zabráno bylo v republice celkem 3,963.064 ha pudy, čili 28'2 % rozlohy státu. Z rozlohy všech velkostatku nad 200 ha v zemích českých jest asi 86 Ufo zabráno. ,Zbývající velkostatky (nezabrané) náleží obcím, okresu, zemi anebo státu 1). ' Tato data bylo nutno uvésti, aby jasněji vypočetla se práce tímto záborem pro úřady katastrální připravovaná. Ovšem pro nás by bylo nutno, aby vydána byla statistika podrobnější, aby uvedeno bylo kolik půdy bylo nejen zabráno a odevzdáno novým držitelům, ale hlavně kolik nových dilců - parcel - z velko'statkářských latifundií povstalo. Tato data udržují se však v tajnosti, aniž by bylolz e konstatovati z jakých důvodů. Rozsáhlost pozemkové reforny nejlépe poznáme ze slož~ní stát. poz.úřadu, který měl v r. 1923 celkem 58 komisariátu, z toho v Cechách 24 - na Moravě a ve Slezku 12 - na Slovensku 18 - a v Podk. Rusi 4. Vedle těchto byly t. zv. stěhovavé komisariáty, kterých bylo v době největšího pracovního napětí (r. 1922-23) 80-100. 1'akový komisariát sestával z 1-2 zeměměřičů, 1-2 agronomu a 1 síly kancelářské. Do roka přidělil novým držitelům 500-2000 ha pudy. Poz. úřad koncem r. 1923 zaměstnával celkem 908 osob, z toho 360 definitivních a 548 smluvních. Z těch bylo geometrů 68, ostatních techniků 161. V zájmu veřejnosti i nás, bylo by správné konstatovati obor působnosti těchto ostatních 161 techniků a měly by zvláště kruhy odborné o činnosti těchto techniků podati obšírnou zprávu. U vážíme-li, že vedle tohoto úředního aparátu jest v Čechách 1) Dle přednášky, proslavené 8. března 1925 na valné hromadě .Spolku státních měř. úředníků v Praze".

1925/130

-':parcelací velkostatků zaměstnáno na 120-150 techniků civilních, můžeme teprve nyni přikročiti k oceněni a rozsahu práce úřadů .katastrálních nebo-li evidencí kata!!tru daně pozemkové. Jest dobře hned s počátku konst~tovati, že evidence od svého .založení r. 1883 nedoznaly žádné reorganisace. Pouze úměrně se .stoupající agendou byl rozšiřován počet okresů a tím také sil tech.nických i kancelářských. Ustálil se však zvyk, že v jednom okrese měřickém není více než jeden technik a jedna !'líla kancelářská. ·Jsou-li v některém místě p.va teGhnikové jest to jenom dočasně, poněvadž jakmile uprázdní se pensionováním neb úmrtím n~který -okres, přirozeně, že přidělení oň žádají a nejstarší z nich st~vá se :samostatným, přednostou úřadu. Při projednávání zákonů o poz. reformě nikdo ani evidencí nevzpomněl. Y jednom zákoně o dlouholetých pachtech jest- sice zmínka, že evidenční geometři mají je také zaměřovati, ale, aby tato práce byla nějakým způsobem .organisována, blíže' určena a rozdělena, toho nikdo si nepovšiml. A tak stojíme dnes v kulminačním bodě pozemkové reformy a jestliže nikdo jiný - tážeme se my, měřičti úředníci, jak před~ :stavuje si státní správa provedení pozemkové reformy v katastrálních operátech. . Věc není tak snadná jak na pohled se zdá. Dotazy u evidenci .podařilo se mi opatřiti si data, jak stojí si naše úřady v tomto pracov.ním roce v 6echách. Minulý rok zaměřeno bylo evidencemi 88.000 parcel, plány civil. techniků (tedy hlavně poz. reforma) obsahují 152.000 parcel. Jest tedy počitati kolem 240.000 parcel. Písep:1ná úloha (práce hnc. úředníků) čítá 200.000 případů s 350.000 par·celami. Před válkou zpracovala průměrně jedna síla technická 1600 geometrických parcel a 3600 písemných na jednu sílu kancelářskou při osmi hodinné době pracovni. Převedeme-li tento počet na dnešní ·dobu pracovnísedmihodinovou, dostaneme p,1:ůměrJ 400 parcel geo. metrických a 3.150 písemných. Jest tedy práce více o 100.000 parcel :pro 6echy a přibližně o 1000 parcel více pro jednu evidenci. Aby tato práce byla zdolána v normálních hodinách, bylo by třeba pro jednoho geometra času 9 měsíců 20 dní, anebo po 6 luěsíců muselo by pracovati 183 úplně zapracovaných techniků, čili to znamená zvětšiti v 0echách počet technických sil o 79, čili o 73 %. Tato data ovšem předpokládají normální práci předválečnou :a není vzata v úvahu daleko těžší práce spojená s prováděním velikých dělících plánů o poz. reformě. Z uvedených dat jest však patrno, že provedeni poz. reformy v kat. operátech stává se tvrdým -oříškem pro státní správu a že tato v každém případě musí hledati východisko a rozluštiti, jakým způsobem bude lze veliké dílo -o poz. reformě řádně dokončiti. Až dosud státní správa starala se o nás velmi málo. Když loúského roku Národní shromáždění vyžádalo si statistiku státních zaměstnanců, přišel ke mně jeden poslanec a projevil ob~iv, že my, geometři, děláme stále rámus, ač jsme pry úplně komplet jak před válkou. To PFÝ soudcové jsou na tom daleko hůře. To my připouštíme, ale nemůžeme souhlasiti, aby Národ. shromáždění pouhým počtem úřednictva bylo uváděno v omyl. Ze zodpovědných

1925/131

činitelů nikdo neprohlásil pp. členům zakonodárných sborů, že 30 kolegů z Óech zaměstnáno jest pracemi u delimitačních komisí měřením státních hranic a že tito zapracovaní a hbití pracovníci nemohli býti nahrazeni. Úbytek 30, vyškolených pracovníků jest u 100 evidencí počet tak značný, že překvapuje, jak při informaci poslanců mohlo toho býti opomenuto. Rakouský stát v době doválečné počital se vzrůstem agendy jednotlivých katastrálních úřadů a dle potřeby zřizoval každoročně 2-3 nové okresy. Za republiky nebyl zřízen ani jediný nový okres, ačkoliv agenda stoupla ve všech evidencích dvojnásobně~ Přesun půdy majetkové způsobuje častější ústní dotazy v úřadech a bylo by dobře, kdyby naše organisace provedla v této otázce řádnou statistiku. Zkusil jsem tuto statistiku provésti aspoň v lednu letoš. roku ve vlastním úřadě a spočítal jsem, že za měsíc leden navštívilo úřad 263 stran. Ovšem číslo to nemůže být směrodatným procelkový průměr, poněvadž v jarních a letních měsících při pracích polních navštěvy jsou slabší, ale jest nutno se zvýšením návštěv stran počítati, protože počet nových držitelů stoupá. Dotazy u některých evidenci zjistil jsem přírůstek na počtu držitelů a sice od r. 1919 do r. 1924. Na př. v Novém Bydžově činí tento přírůstek 1548, v okresu Pardubice 1024, v Plzni 915, Vysoké Mýto 1223, KoHn 2171, Žamberk 552, Poděbrady 2623~ K těmto číslům nutno podotknouti, že dosud provedeny jsou jen dlouholeté pachty, které na přírůstek počtu držitelů neměly buď. žádného vlivu, anebo jen vliv nepatrný, poněvadž většina z nových nabyvatelů měla již svou držbu. Pozemkovou reformou přírůstek nových držitelů však hodně stoupne a pohybuje-li se dnes mezi 8-15%, stoupne dle přibližných odhadů v některých okresech až o 30l)/o' ••Jest přirozeno, že pak nemůže zůstati při dnešní organisaci našich katastr. úřadu a že nutno již dnes pomýšleti jak pomoci úředníkům měřickým, aby řádný chod evidencí byl zachován. Že dosud ničeho se v tomto směru nestalo, nutno přičísti na vrub špatné finanční situace republiky. Zákon však pamatuje na výlohy. s prováděním poz. reformy spojené a hradí finanční správě tyt() výlohy. Jest to zákon č. 77 Sb. z. a n. z r. 1922. § 14 praví: Přirážky 35 % k náhradě za parcelu podle § 8 budiž použito k úhradě nákladu zpusobených státu prováděním tohoto zákona a k úhradě ztrát na dávce z majetku a z přírůstku na majetku podle zák. z 12. srpna, 1921, č.323 Sb. z. a n.a přísluší 2/7 přirážky poz. úřadu pro fond dle § 79 náhrad. zákona, 317 poz. úřadu pro finanční správu na účet dávky z majetku a 2/7 finanč. správě k úhradě nákladů způsobených státu prováděním tohoto zákona. Nár. shromáždění se tedy o financování provedení poz. reformy postaralo. Poz. reforma jest v proudu pátý resp. šestý rok, dosud však jsme nikde neslyšeli ani nečetli, komu ony 2/7 byly vypláceny. Při dávce z majetku zúčastnění .úředníci dostávají pravidelně každoročně remunerace.A to remunerace dosti značné. Znám pří~ pad, že u druhé instance dostal úředník 20.000 Kč odměny. U nás byly remunerace po prvé vypláceny loni v nejvyšší míře 3000 Kč

1925/132

- kdo ovšem vykazoval kvalitativně i kvantitativně největši práci. Řekl-li jsem, že před válkou byl průměr 1600 parcel na jednu .silu technickou a byly-li vykazovány vykonané úlohy až 3000, pochopi každý, že přimo jen s nadlidskou silou byla práce louské zimy zdolána. A tu nutno podotknouti, že většina evidencí již před válkou byla nucena pracovati přes čas. Mnohý z vážených pp. posluchačů se domnívá, že to vše uvádím proto, abych dělal náladu pro zvýšeni remuneraci. Já loni ve své přednášce vyslovil jsem se proti všem remuneracim a dnes chtěl bych spíše upozorniti přislušné činitele, ,že jest nutno práci o poz. reformě lépe organisovati. Jestliže dnes pracuje se u nás s bezpříkladnou píli a svědomitosti, nejsou tu fedrovatelem vyššího výkonu remunerace, ale zakořeněná hrdost geometrů nad samostatným vedením úřadů. Odejměte evidencím samostatnost a máte katastr zničen. Ovšem, za dnešních bídnýeh platů státnich úředniků nelze žádati, aby úřednici věnovali státu celé své "já". Státni statistický úřad dokazuje, jak poklesla výživa v rodinách úřednických. Jest pak samozř'ejmo, že chce-li státní správa výkon o 30-40 % vyšší, že musi sáhnouti k remuneracim a umožniti svým zaměstnancům snazší život. Nutno však zdůrazniti, že výše loni udělené remunerace neni úměrna vykonané práci a že v tomto zimním období kolegové 'Odhodlali se k nové práci jen u vědomí, že odměny letošního roku budou značně zvýšeny. Přes to však musí naše centrální úřady uvažovati o tom, jakým způsobem odměniti měřické úředníky v přítomné době, aby tím zabezpečen byl práci oddaný dorost technický v budoucnosti. To je nutno řici dnes zvláště, kdy evidencim každý se vyhýbá. Dnešni posluchači zeměměřičstvi na vysokých školách jsou daleko lépe informováni o budoucim svém povoláni než jsme byli my. Proto k evidencim hlásí se jen tehdy, když jinde místa není, anebo přicházejí ti, kteři jinde př~jati býti nemohou. V prvém i druhém případě přichází ku škodě stát. Kat. operát v republice možno odhadnouti hodnotou nejméně tří miliard. Jej udržeti a zachovati jest nejvýše nutným. Nikdo nedovedl si ani přestaviti, že tento operát bude konati nejdůležitějši služby státu. Pozemková daň ustoupila daním výnosnějším a pozbyla svého významu. Ve válce však operát byl nejdůležitější pomůckou při soupisu sklizně a po válce byl nezbytnou pomůckou při výměru dávky z majetku . .Jest pochopitelno, že státni správa již z těchto důvodů musí starati se o jeho udržení a zachování zdárnými silami úřednickými. Nemůže vBak správně vykonávati službu ten úředník, který nemá lásky a nadšeni ku práci. Že služba u evidencí má nyni špatný zvuk mezi techniky, toho příčinou jest pracovní zatiženi, jež nesnese přirovnáni se žádným druhým resortem a také podřadné postavení, které úřednici mezi ostatními skupinami zaujímaji. Všechno to volá po plánovité organisaci práce. Naši páni představení musejí počítati s tím, že máme nejen povinnosti ku státu, že také máme povinnosti k sobě, ku svým rodinám i společnosti. Že jako inteligenti potřebujeme také času ku svému doplňování vědomostí

1925/133

odbornýcb i kulturních. Proto jest nutno - když není možno, přijati nových sil technických - určiti povšechnou práci s pozemkovou reformou spojenou a rozpočísti ji na řadu let. Omezovati polní práce bude velmi těžko. Za Rakouska cestovali jsme šest měsíců, nejméně pět a půl. Při tom však úředník na dovolené byl vždy substitován. Dnes polní práce omezuji se na čtyři - nejvýše čtyři a půl měsíce a v době dovolené substitucí není. Omezovati práce polní více není možno, neboť stavební ruch nabývá velikj'ch rozměrů zvláště v místech průmyslových, Také zimní práce jest takové povahy, že není ji možno prováděti déle než dosud. Zimni práce ze šesti měsíců rozšířena na sedm až osm měsíců. , Z toho lzejiž posouditi; jakým radikálnim způsobem zasáhla poz. reforma v chod naší agendy. A tu nutno ještě doplniti, že takOvého, rozsahu práce katastrální úředníci nezažili. Vždyť obrovské parcelace vyžadovati budou v mapách několikaměsíční práci a jest otázkou, jak zaměstnáyati po dobu provádění technické práce přidělenou sílu kancelářskou. Proto plánovité řešení, naší úlohy, představoval bych si tak: nejprve Ilaše úřadymusí zjistit př,esnou ag~ndujednotlivých evidenci. Musí se uvážiti, jaké síly vté které evidenci pracují: jsou-li tam lidé mladí, staří, zdravinebo Ilemocní: nutno vyšetřiti, jak který kanc. úředník vypomáhá v pracech technických. Rekněme si upřímně, že do dnešních dob jest v těchto otázkách úplný chaos, že se počítá sice s jednotlivci, ale velmi málo s kvalifikaci. Budou-li centrální úřady míti náležitý obraz o všech evidencíyh a znáti úlohu pozemkové reformy, stanoví provisorní provedení všech změn. Během provisorniho provedení rozvrhne se celá. úloha dle počtu sil na řadu let tak, aby vedle pravidelné úlohy zdolána byla postupně úloha vyvolaná poz. reformou. . Ujišťujeme své pány představené, že jsme si plně vědomi obrovské práce, která. nás očekává. Jsme vš,aktaké přesvědčeni, že jen láska a .oddanost k národu, jemuž vraéÍIq.e násilně o,dňaté bohatství půdní, jest s to dodati nám posilu a nadšení ku překonání všech obtíží. Na druhé straně však požadujeme, áby zodpovědní činitelé, k;onečp.ěpochopilina~i situaci, uznali naše spravedlivé požadavky stavovsM a přispěli tak k utišení rozbouřených vln našeho stavu. " Jeú úředník spokojený, všech hmotných starostí prostý, může vykonati ~~dnorp1ální práci, nespokojený á starostmi obtížený úřydnik j~l't bálastem státúí adininistrativy a jako pracovník pozbýyá významu. " . ' , , A že v našem stavu jest nespokojenosti více než dosti, o tom může ~aždý se přesvědčiti. " My máme jen jedno ptání: a.by tato nespokojenost brzy zmizela a my mohli oddati .se klidné, plodné a pro náš stát. a hospodářský život významné praci.

N~kfeté

typy

nOmO~~a'mů pio tacbyfflttHcké vzo~ce.

Dr. F.

}<'

ia 1 a.

\Dokončení.}

Tímtéž způsobem se sestrojí nomogram pro W. Zavedením vhodných modulů, třeba 0'01, 4, 0'04, bude

1925/134

0'01 (c

+- C L)

+ 0'04 W = O

. - 4 . sin22 a

+

ft (il) = a'Ol (c CL) f2(Zj) = - 2 sin 2,a fs (zs) = 1.

gs(zs) = O, ks (zs) = 0,04

W (obr. 2.).

, Volíme-li průměr kružnice d = 400 mm, lze pro LI D až do 1000 cm čísti na nomogramu s přesností nejméně 2 cm, W lzeurčiti do výše 25 m s přesností 5 cm; pro malé hodnoty LI D a

W lze ovšem čísti mnohem přesněji.

>

Pro LI D 1000 cm, ~sp. W> 25 m lze ke zvýšení přesnosti sestrojiti nomogram pro, úvažovanou rovnici, jíž dáme jiný tvar, a to 10 1000 - 0'01 (c CL). LID 100 . 2 O, resp.

-+

-+

-0'01 (c+

CL).

a

SIn

95

lY +

-o

0·25

sin 2 a -

-~2-

+

a dle p~edešlého zobraziti. Stupnice pro (c CL) a LID budou na téže kružnici, kterou je výhodno voliti o jiném průměru, třeba d = 500 nim a málo změněném středu, stupnice pro a je ná ose x, kterou výhodn~ voliti kolmou na osu x v předešlém případě. Za zvolených předpokladů dá se dosíci téměř přesnostL nahoře zmíněnl3. Pro tento případ jsou stupnice označeny 1. Ctení provádí se nomografickon. přímkou. Ku př. (viz obr. 2.)

c+ CL-185'7m,

a=6°35',

AD

= 244 cm,

W

21'15m;

(nomogr, pHmky a, h)

užití stupnic 1.

c

+ CL=

127'4 m,

a=19032',

LID = 1420 cm,

(nomogl'. přímky

W

40'15m

aI, hl),

II. typ nomogramu, velice snadno sestrojitelný, poskytuje řešení pomocí dvou přímek na sebe kolmých." Opět uvažujeme soustavu pravoúhlých souřadnic a rovnice přímky procházející dvěma body (Xl' YI), (X2' Y2) je

Y-

Yl = Yl - Y2 (X - Xi). Xl-X2 Rovnice přímky jdouc! body (xs, Ys), (X4, Y4) je ,

ÓrtogonaÍita

(Yl-Y2)

Y-Ys= 'lh-'lh (X-Xs' ) XS'-X4

těchto dvou přímek

(Ys - Y4)

je dána vztahem

-+ (Xl -X2)

(4.). ..

= O. = 1 aŽ 4:

(xs - X4)

Dosaďme za Yk = fdZk) , Xk == gk (Zk) pro k

[tl (Zl) -/2 (Z2)] [f~ (zs)- 14 (Z4)]

a je

+ [gl(Zl)- Y2 (Z2)] >ť

[g~ (Zs) - g4 (Z4) ] = 0, která se dá zobraziti čtyřmi dvě přímky na sebe kolmě.

stupnicemi

1925/135

a řešení její poskytují

Při upotřebení poslední rovnice na náš případ napíšeme rovnici pro LI D ve tvaru [O+ (0+ CL)] (100 sin2a +0) + (-LI D + O)(0+ 1)=0, neb zavedením libovolných modulů, hovících jen té podmínce, aby se neporušila předložená rovnice

[0+ 1 mm.(o+ CL)](25.mm100sin2a+0)+

(-

~ mm.LlD

+

+ O}

(O 125 mm)=O. Pak srovnáním srov. (4.) je 1

Yl=O, J

,

t.v. "Dem = (e W=(e+ Kl'~ Je

A.Q...

+-

I.

I'

..,

xl=---;:;-mmLlD, :)

•....I «l

OL) m .100 .'in'.1.

OL)sin2a 8j~d

:><...

Dtld.-,s--2(r

Osin' a (e + OL) I",D I~in'a. tfs~oCL!

od"

·O'-S'

Y2=-1 mm.(o+ CL), X2=0, Ys=25,mm.100 sin2a, XS=O, . y, = 0, X, = - 125 mm. Dle toho LI D (obr. 3.) se zobrazuje jako pravidelná stupnice na negativní ose X, (0+ CL) na negativní ose Y, sin2 a na positivnÍ ose Y a čtvrtá proměnná jevzde nahrazena bodem o souřadnicích Y4 ' 0, x4=-125 mm. Rešeni se provádí pomocí dvou na sebe kolmých přímek, jež si narýsujeme na průhledném papíře. Je patrno z povahy nomogramu, že stupnice Zl a Z2' případně stupnice Zs a Z4 dají se současně posunouti ye směru osy X nebo Y, k vůIi lepšímu uspořádání nomogramu. Podobně lze sestrojiti rovnici TV = ~(o

+ CL)

sin 2 a, na-

píšeme-Ii ji po zavedení modulů [O+ 1 mm. (o

+ CL)] ( 1000. sin: a + °) + (0+200 mm)-O. -

136 -

1925/136

(-5 mm. W

+ O)X

Zavedením modulů zde uvedených se dá čísti Ll D s přesnosti asi 2 cm, výšky s přesností asi 5 cm. Chceme-li zvýšiti přesnost LlD pro hodnoty a od 00 do 5°, které nejvíce přicházejí, můžeme sestrojiti stupnici 1. dle modulů [O 1 mm.(c CL) ](200 mm.l00 sin2 a O)

+

což má

+

(2 mm. -LlD+O)

výhodu, že řešící přímka protíná stupnici Hešení je dle klíče, naznačeného na obr. 3. Jest ku př.pro(c+CL)=185·7, a=6°35', LlD=244 cm. Pro úhly menší než 5° upotřebíme pro stanoveni Ll D stupnic označených I. Srovnáme,li oba typy nomogramu, je konstrukce druhého značně jednodušší, avšak.. za to čtení na prvním je mnohem rychlejší a zaručující větší přesnost, neboť čteme pouze nomografickou přímkou, která může býti representována jemnou černou nití. Konal jsem různá čtení na obou nomogramech a trvalo 100 různých řešení pro Ll D na prvním typu 26 minut a na druhém pak 72 minuty. Z toho vidno, že trochu větší námaha při sestrojování nomogramu je vyvážena velikou jednoduchostí řešení a téměř trojnásobnou úsporou časovou. Nomogram kruhový z toho důvodu se tedy sám odporučuje. (c

zvláště

tu

+ +

(0+ 100 mm) =0,

+ CL) příznivěji.

v

Resumé. Quelques types des abaques á la solution des équations pour les opérations tachéométriques. (Extrait de l'article précédent.)

L'auteur applique les abaques a échel1es circulaires et les abaques a la solution des équations tachéométriques D=(c+CL)cos20. et

W=; Le premier e3t tres simple.

abaque

a équerre

(c+CL) sin 20..

est plus pratique,

car la solution des équations

Investice jako odpočty pfi dávce z pfí~ůstku bodnoty nemovitostí. JUDr. V. Pokorný,

vrchní

rada

zem,kého

správního

výboru

v Praze

V každé obci československé republiky vybírá se nuceně a dle totožných pravidel, vyhlášených vládním nařízením z 27. dubna 1922, pod číslem 143 Sbírky zákonů a nařízení, dodatkem III., pří převodu nemovítosti za plat, dávka z tak zvaného nezaslouženého čili konjunkturního přírůstku hodnoty nemovitostí *). Pří r ů s t k e m hod not y ne m o v i t o s ti je rozdíl obecných hodnot to jest obecně dosažitelných cen téže nemovitostí jednak při jejím převodu posledním a jednak při jejím příslušném převodu předcMzejícím to jest obyčejně předposledním, stal-li se však příslušný předcházející převod již před 1. lednem 1914, tedy mezi obeenýrni hodnotami téže nemovitosti jednak v den posledního jejího zcizení a jednak v den 1. lodna 1914. *) Redakce pokládala za vhodno požádati za zprávu dávce z přírůstku, hodnoty nemovitostí, ježto civilní z~m3měřič bývá o ni dotazován svými klienty, a je žádoul:í, aby je mohl včas upozorniti na zákonné předpisy.

1925/137

Na okolnost, zdali a pokud jest rozdíl obou hodnot téže nemovitosti zpúsoben pouze znehodnocením oběžných peněz ve státě, dávková pravidla n'ehledí, znajíce jen početní (aritmetický) rozdíl obou sum a nemajíce nikde v zákoně připuštění a přesného, závazného určení rozdílu mezi vnitřními hodnotami oběžných peněz dle rúzných dob, zejména před válkou na rozdíl po válce. . Avšak jeden dúvod, tvořící nebo zvětšující rozdíl mezi zcizovací a nabývací hodnotou nemov,itosti, je respektován dávkovými pravidly, která přece chtějí postihnouti dávkou jen n ezasloužený, konjunkturní rozdíl ObOll hodnot. Jsou to i n ves t i c e, které v době nabytí n'emovitosti na ní ne by ly, které tedy mezi posledním a předcházejícím převodem, ne však před 1. lednem 1914, na nemovitost byly vynaloženy, a které ve z výš e n é hod not ě n e m o v i t o s t i při ..jejím posledním zcizení jsou spolu zahrnuty. Ovšem dávková pravidla přes to, že v z á s a d ě investic'e respektují, nezapírají svého fiskálního poslání. Především stanoví si pojem investic u ž š í, než jest obecně, takže ne k a ž d á h o s pod á ř s k y nes por n á i n ves t i c e je též investicí podle dávkových pravidel. Nadto pravidla ukládají poplatníku povinnost, aby uváděné í n ves ti c e sám v č a s o zná mil a pro k á z a 1, že se staly, jakým nákladem s'e staly a jakou peněžní částkou jsou obsaženy v hodnotě nemovitosti v den posledního jejího zcizení. K o zná m e ní a pro k áz á n í investic stanoví pravidla poplatníku přísné lh ů t y, jichž nezachováním ztrácí nárok na uznání investic. Konečně i při splnění obou hořejších podmínek není z ásadní respektování investic dávkovými pravidly tak bezvýhradné, že by takové zvětšení hodnoty nemovitosti, které bylo způsobeno investicí, muselo vždy a naprosto zůstati nepostiž'eno dávkou. K nabývací hodnotě nemovitosti připočítávají dávková pravidla na prospěch poplatníkův 10 % z ní, jako náhradu nákladů spojených s nabytím nemovitosti, naproti tomu k investicím nepřipočítávaji na prospěch poplatníkův nic; stoupne-li snad hodnota učiněných investic ke dni zeizení ~lepšené nemovitosti vůči dnu, kdy investice byly vynaloženy, odrážejí dávková pravidla od zcizovací hodnoty zlepšené ner\lovitosti jen niž š í ho dno t u i n ves ti c v den jejich vynaložení, naproti tomu klesne-li, odrážejí zas'e jen niž š í hod not u i nves t i c v den zcizení zlepšené nemovitosti. Předem objasníme si pojem investic podle dávkov~·ch pravidel. Jejich § 8, odst. 1., zní: "K na b Ý v a c í ceně, případně hodnotě nemovitosti jest pro vyšetření přírůstku hodnoty dávce podrobeného připočítati veškeré prokazatelné náklady, které zcizitel nebo jeho právní předchůdeové učinili k trvalému zvýšení hodnoty nemovitosti v době, která je vzata za základ k vyměření dávky, pokud nejsou kryty 'subvencemi nebo jinými bezplq,tnými věnováními a

1925/138

pokud se předmět tohoto nákladu ještě na nemovitosti nalézá, a jen do výše jeho hodnoty v době zcizení." Investice zmenšují tedy připočtením svým k hodnotě nemovitosti v den jejího nabytí přírůstek poplatný, to jest rozdíl mezi hodnotou nemovitosti v den jejího zcizení a hodnotou v den jejího nabytí, případně v den 1. ledna 1914. Protože na prospěch poplatníkův připočítávají se k nabývací hodnotě nemovitosti, nazývány jsou v dávkových pravidlech přípočty, a poněvadž vlastně odčítají se od rozdílu mezi zcizovací a nabývací hodnotou nemovitosti čili od přírůstku hodnoty, možno je nazvati io~oč~ . Pojem jejich nejpřesněji vykládá z četných nálezú nejvyššího správního soudu v Praze nález, uveřejněný ve sbírce Bohuslavově, č. 24, jenž praví: "N ákladem k trvalému zvýšení hodnoty lze rozuměti jen takový náklad ~apitálový, který se vtělil v nemovitost prodávanou a měl v zápětí, že podstata nebo jakost její se natolik zlepšila, že náklad tento dochází výrazu ve zvýšené její hodnotě hospodářské. " Podobně znějí nálezy téže sbírky č. 114, 158, 22G, 235 a zvláště Boh. 256, jenž dí : "Dávková pravidla pokládají jen ty výlohy za sloužící k trvalému zvýšení hodnoty, za něž dostalo se bezprostředně nemovitosti samé takového stavu nebo takových vlastností, že poskytuje nyní pravidelně objektivně sama ze sebe bez ohledu na kapitálovou sílu svého dočasného vlastníka vyšší prospěch, než tomu bylo bez oněch nákladů, anebo že aspoň objektivně tu zl1stává jakýsi v penězích oC'enitelný, viditelný ekvivalent těchto nákladů." Příkladem, tedy ne vyčerpávajícím způsobem možno jako investice uvésti: výlohy na novostavby, přístavby, nástavby a přestavby, na podkrovní místností, sklepy, studny, žumpy, záchody, kanály, žlaby, požární zdi, komíny, chodníky, na zavedení vody, plynu, elektřiny, na přeměnu místností k jiným účelům, u hospodářských pozemků vykopání a odvezení balvanů z neplodné půdy, navezení ornice, ohrazení pozemku, zlepšení kultury, na př. přeměnu pole v zahradu, zařízení drátěné chmelnice, odvodnění nebo zavodnění pozemku, vkupné pro vodovouy, příspěvky na zřízení silnic a vodních staveb a j. Přípočtem může býtí i právní, třeba ne hmotné zlepšení nemovitostí, na př. zproštění její nějaké služebnosti nebo naopak nabytí nějaké služebností pro ni nebo právní povahy parcely stavební, či konstatování možnosti výnosného dolování na ní. K objasnění investic čili přípočtů uvedu náklady, které dávkovými pravidly za investice se neuznávají: 1. Osobní práce zcizitelova, třeba odborná, na zvýHení hodnoty nemovitosti vynaložená. O ní prohlašuje nález Boh. 24 : "Přípočtem jest jen náklad kapitálový, kdežto osobní pracovní výkony zcizitelovy, jež na zvýšení hodnoty nemovitosti byl vynaložil, honorují se (podle § 11, odst. 3.) paušální, dávce ne-

1925/139

podrobenou položkou 5 % z nabývací hodnoty zvětšené o pnpočty." A souhlasně praví nález Boh. 158: "Odměna za vlastní práci zcizitelovu na melioraci pozemku není nákladem (podle § 8, odst. 1.) k nabývací ceně připočitatelným. Přípočty zmenšují hrubý rozdíl mezi hodnotou zcizovací a nabývací o výdaje na nemovitost k a pit á lov ě a věc n ě' vynaložené. Od tohoto takto vyšetřeného přírůstku hodnoty odčítá se pak (podle § 11, odst. 3.) 5 % hodnoty nabývací, zvětšené o přípočty jako část dávce nepodléhající a právě tímto odečtením má býti odměněna vlastní práce majitelova na zvýšení hodnoty spolupůsobíeí." Když držitel práci na zv)"š'ení hodnoty nemovitosti nekoná sám, nýbrž opatří si ji od jiných svým kapitálovým nákladem, tedy tento náklad kapitálu při splnění dalších všeobecných podmínek se uzná za přípočet podle § 8, odst. 1. Při tom paušální srážka 5 % podle § 11, odst. 3., za vlastní práci zcizitelovu odráží se bezvýjimečně vždy, ať držitel sám práci na zvýšení hodnoty nemovitosti konal. větší nebo menší nebo žádnou. Dobré postavení při vyměřování dávky má zcizitel, jenž pra.covní úkony k trvalému zvýšení hodnoty nemovitosti dal svým kapitálovým nákladem vykonati od třetích osob a sám na m'eliorování nemovitosti nepracoval. Kapitálový náklad za práci cizích osob uzná se mu za přípočet a paušální 5 % srážka za práci držitelovu přizná se mu též. Stejně dobře je na tom zcizitel, jenž pracovních úkonů na meliorování nemovitosti ani od jiných neobjednal, ani sám nekonal. Přípočet kapitálového nákladu se mu ovšem nepovolí, poněvadž ho neučinil, ale povolí se mu 5 % paušální srážka na odměnu vlastní práce držitelovy, ačkoli žádné nekonal. Nevýhodné postavení má zcizitel, jenž práce na meliorování nemovitosti sám vykonával. Přípočet nemůže mu býti povolen, poněvadž kapitálu nevynaložil, a za práci zcizitelovu, ať je sebe větší nebo žádná, poskytne se mu právě paušální srážka 5 % z nabyvací hodnoty zvětšené o přípoČty. Tyto nesrovnalosti způsobuje p a u š á ln o s t v odměňování prací zcizitelových, vždy stejná a tedy nutně někdy příliš štědrá a někdy příliš skoupá. Vyvolána byla a udržuje se obtížností oceniti a prokázati vlastní práci zcizitelovu a tím, že dávková pravidla nepřipouštějí soudního odhadu pro zjišťování meliorací na rozdíl od přípustnosti zjišťování obecné hodnoty nemovitosti samé ke dni nabytí i ke dni zcizení soudním odhadem. Při tom nečiní se rozdílu, vynaložil-li držitél na nemovitost práci nekvalifikovanou či odbornou, na př. navezl-li si sám materiál stavební, či vykonal-li si sám nějakou práci řemeslnou (zednickou, tesařskou, zámečnickou aj.) neb odbornou, na př. stavitelskou. Když za práci tu zaplatil, třeba stavitel svému personálu, tedy Se za přípočet uzná, jako na př. režijní výlohy za návrhy a zhotovení plánů a zavedení a řízení stavby (Boh. 24).

1925/140

2. Přípočtem není náklad, třeba kapitálový, jenž ne v t č I i 1 e do nelIJ o v i t o sti. Sem náležejí náklady na vJ'pfljčení nabývací ceny (za odhad nemovitosti, kolky, právní zastoupení při tom, za vklad úvěru stavebního), dále úroky interkalární z vypůjčené kupní ceny držitelem zaplacené anebo z vlastní kupní eeny jemu ušlé, vymazání zaniklých břemen a konverse hypotekárních dluhů na nemovitosti knihovně zapsan)'ch. Tyto kapitálové výdaje nevynakládají se totiž na nemovitost samu, nýbrž jen kupní cena vypůjčená nebo vlastní, třebaže náklady na opatření výpůjčky a interkalární úroky zatěžují subjektivní konto držitelovo (Boh. 24, 114, 1013, 1130). Vymazání zaniklých břemen nemění hospodářskou hodnotu nemovitosti a konverse hypotekárních dluhů nesouvisí objektivně s nemovitostí, nýbrž subjektivně s dočasným vlastníkem a s jeho kapitálovou silou (Boh. 256). Stejně nejsou přípočtem podle § 8, odst. 1., kapitálové náklady .•spojené s dřívějším nabytím nemovitosti, které honorují se paušálem 10% z nabývací hodnoty, jako jsou poplatky převodní, odměny za zastupování a za zprostředkování a j. 3; Přípočtem není náklad, třeba kapitálový, který se vtělil do pří s Iuš e n s tví nemovitosti, nikoli do nemovitosti samé. Příslušenství n'emovitosti je v praxi při vyměřování dávky velmi závažno. Jsou to věci svou podstatou: m o v i t é, určené občanským zákonem nebo vi!lí vlastníkovou ke srolečnému užívání s věcí nemovitou, se kterou sdílejí -společný osud sice dle občanského zákona při prodeji, zastavení a odkazu, nikoli však dle § 5, odstavce posledního dávkových pravidel při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, která se z příslušenství nemovitostí neplatí. Jsou to u zemědělského hospodářství zejména fundus živý i mrtvý, úroda sklizená, zásoby píce, osiva, saz'enic, zařízení domácností, u nemovítého majetku domovního a průmyslového pak zařízení domácí i průmyslové, odstranitelné bez porušení podstaty své i bez porušení zdiva, topivo, suroviny k zpracování, tovary a j. Pon,ěvadž příslušenství nemovitosti není předmětem naší dávky, neberou dávková pravidla přirozeně v počet ani nákladů na příslušenství nemovitosti vynaložených. Státní převodní poplatek vyměřuje se ovšem i z nemovitosti i z jejího příslušenst.ví a souhrnná jich obou hodnota, tak zvaná reální, berním úřadem oznámená, mMe se při nepečlivosti poplatníkově snadno ocitnouti v platebním rozkaze jako hodnota nemovitosti samotné bez příslušenství. 4. Přípočtem není náklad, třeba kapitálový, a do nemovitosti ~amotné vtělený, který však ne z výš i I hodnotu nemovitosti, a to t r val 'e. Sem náležejí u majetku domovního opravy ~ výměny takových součástek nemovitosti, které sešly obvyklým užíváním. Tu jde o náklad kapitálový, který sice se vtělil do nemovitosti, ale ne z výš i I její hodnoty, poněvadž jen u d rž u j e nemovitost v řádném uživatelném stavu (nález z 30. října. 1924, Č. 18.491), i kdyby byl sebe značnější proto, poněvadž proB

1925/141

Cf

veden byl po trvalém zanedbávání běžných nutných oprav najednou (Boh. 448, 2647). Výměna součástek nemovitosti, zničených jinak než obvyklým užíváním, na př. houbou ve dřevě, povodní, požárem, uznává se za investici. O pojistném, vlastníku nemovitosti vyplaceném, na př. požárním, učinil § 9 odst. 2. pravidel opatření, aby vyplacená pojistná náhrada neušla dávce, nýbrž vždy zal}Očetla se do přírůstku hodnoty. Když si ji pohořelý prostě ponechal, připočte se ke zcizovací ceně za prodané spáleniště, když ji však znovu investoval do nemovitosti, tedy se odečte od investic snižujících přírůstek hodnoty. Majetek pozemkový sice nemá těchto nezapočítávaných nákladů na opravy a výměny sešlých součástek, jako majetek domovní, má však podobnou skupinu nezapočítávaných nákladů, totiž výdaje na obvyklé řádné hospodaření. Náklad na zpra.cování pozemku, na jeho pohnojení, zorání, osetí neb osázení jest ovšem nákladem kapitálov)ll1, který vtělil se v nemovitost a zvyšuje její hodnotu, avšak nezvyšuje jí t r val e, poněvadž vrátí se hospodáři ve v)'nosu, ať již v týž hospodářský rok anebo snad v nekolika letech, a ztratí se tedy z hodnoty pozemku (Boh. 235, 24). Hospodářské připravení pozemku i nesklizené plodiny na pozemku jsou tedy součástí nemovitosti a v trhové smlouvě nelze proti vyměřujícímu úřadu účinně rozlišiti trhovou cenu za pozemek a zvláštní náhradu zaplacenou zciziteli za zpracování nebo pohnojení pozomku, nebo za spoluprodanou nesklizenou úrodu, či za spoluprodaný porost v n'evykáceném lese. Takto v trhové smlouvě rozliš'mé platy sečtou se a vloží souhrnně do platebního rozkazu jako zcizovací cena téže jednotné nemovitosti. Při tom však tyto nesporné kapitálové náklady, v ne-, movitost vtělené a její hodnotu zvyšující, nemohou býti na prospěch poplatníkl'!v uznány za investice a, odečteny od přírllstku hodnoty čili připočteny k nabyvací ceně nemovitosti, poněvadž sice již v nemovitost se vtělily a hodnotu nemovitosti zvýšily, ale nezvýšily jí t r val e. Nicméně však svým spojením se zpracovaným pozemkem pozbyly hnojivo, osev i sazeniee své povahy jako samostatná movitá věc, jen určená ke společnému užívání s nemovitostí, čili pozbyly povahy pří s I u š e n s tví nemovitosti podle § 296 obec. zák. obč. a § 5, odstavce posledního dávkových pravidel, a tedy i výhody nepodrobeno sti dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí a nepřipočítávání trhové eony za ně k trhové ceně za nemovitost samu, jak tuto výhodu vidíme stále u živého i mrtvého fnndu (inventáře) nemovitosti. Krátce: samostatné movité věci, které octly se v pozemku, na uěm pak vyrostly a nejsou od něho odděleny, ztra.tily povahu movitostí a tím i nezdanitelnost podle § 5 odst. 3 dávkov,ých pravidel, ale současně také nenabyly povahy investic při počítatelných k nabyvací hodnotě nemovitosti, poi1ěvadž nezvyšují její hodnoty trvale. Není tedy pro poplatníka. dopoľUčitelno zci7.0vati pozemek s nesklizenou úrodou na stojatě nebo pozemek s nevykáceným

1925/142

lesním porost'em. Tu vzhledem ku progresi sazeb bude mu vyměřena dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí nepoměrně větší, než oddělí-li napřed úrodu nebo porost, čině z nich tak věci movité, dávce nepodrobené, a zcizí pak odděleně holý pozemek nebo paseku. O tom, jak i skutečné pravé investice nutno ohlašovati a prokazovati, a jak se počítají, pojednám jindy. Resumé. Dan" ľimpót sur la plus-value immobiliere en Tchécoslovaquie sont reconnue3 pour investitions - abaissant la différ'ence imposable de la valem' ďaliénation et celle ďacquisition - les dépenses des capitaux incorporés dans les immeubles et élevant leur valeur contint'lment et objectivement ft jour ďaliénation. Telles ne sont pas: Les travaux de propriétaire, les dépenses occasionnées par l'achat, les' capitaux investés non objectivement sur les immeubles p. e.les interetsintercalaires, les dépenses concernant l'appartenence des immeubles, exempte de l'impót p. e. le mobilier 'llgricol ou industrie1, et les dépenses conservant simplement la valeur des bíUiments comme réparations, ou disparaissant de bien-fonds dans les récoltes régulieres.

FrancoU!',ští kolegové projevili přání, aby naše sdružení zeměměHčskfí - zejména Spolek čs. zeměměHčií, Jednota úř. aut. civ. geometrů, Spolek stát. úředníků měHčských - zaujala stanovisko k návrhu na zHzení mezimírodní federace zeměměřičské, přejíce si znáti mínění našich odborných kruhů zeměměřičských v této věci. V čís. 51. francouzského zeměměřičského měsíčníku "Journal des Géometres-Experts fran~ais" bylo otištěno provolání franeouzské komise pro mezinárodní styky. zřízené pl'i největší korporaci francouzských zeměměřičů "Union des Géometres-Experts fran~ais", v němž se praví v podstatě toto: "Union des Géometres-Experts fran~ais" a "Fédération des GéométresExperts de Belgique" dávaji podnět ke zHzení Mezinárodní federace zeměměHčské, pI'ipomínajíce s povděkem, že podobná myšlenka byla projevena i mezinárodním kongresem zeměměřiM ze severských zemí v roce 1924. Poněvadž by mohlo býti namítlíno, že mezinárodní organisace narazí na nepřekonatelné překážky způsobené zvláštním, namnoze zcela odlišným rázem povolání zeměměřiěského v jednotlivých zemích a státech, jakož i na nesnáze vyplývající z rozdílů a protichůdných zájmií národnostních, je potřebí zdťtrazniti, že navrhovaná federace má sledovati zájmy ryze stavovské a odborné. Zcměměřiči chtějí - stejně jako ostatní kategol'iě technické p o v z n é s t i s v lij s tav. Prostr'edky k dosažení toho hledají ve vzájemné výměně myšlenek, v ušlechtilé, věcné a myšlenkově bohaté diskusi o otázkích odborných a stavovských, v purovnání a slcdování zkušeností nabytých v povolání zeměměl'ičském, v posuzování výchovy zeměměřičů a oceňování výsledků při ní dosažených. Všichni zajisté toužíme rozšířiti co nejvíce obor svého vědění a prohloubiti své znalosti odborné. Knižní studium nemůže nikdy nahraditi osobní styk, který zabezpečuje mezinál'Odni federace". V dalším pak jest otištěn návrh stanov nového mezinárodního sdružení s poznámkou, že účelem jeho je dáti podklad k diskusi a svésti ji do určitých kolejí, aby dospělo se ke znění stanov, které by nejlépe vyhovovaly odlišným poměri'tm v rtizných státech. Nfívrb ~tanov (ve volném překladě), uvádíme v dalších odstavcích: " 1. Ú čel s p o I k u. a) Seskupiti geometry všech zemí, aby zabývali se společně věcmi, Jez mají všeobecný zájem stavovskÝi b) organisovati styky mezi různými odbornými organisacemi jednotlivých zemí; c) sez!\ámiti se se sociálním postavením a existenčnimi podmínkami stavu zeměměřičského v jednotlivých zemích a usilovati o to, aby zlepšení, v některých zemích dosaže-

1925/143

ných, domohly se i zeme Jme; a) povzbuzov.!tti a podporovati finančně badání a vynálezy prospěšné zeměmčřičflm; e) podporovati výchovu země~ěl-i~& ve v;šech jejich formách; f) usnadniti osobní styk mezi kolegy ruznych zemi. 2. Program. Mezinárodní federace - aby přispěla k uskutečnění těchto cílů organisuje: o) Každá tři leta sjezd, na nějž pozve všechny zeměměřiče a měřičské ú,edníky bez rozdílu původu; b) každoroční scht'ize delegátt'i povělených řízením federace; c) schůze komisí zvlášť pověřených studiem urči· tých otázek j d) výstavky spo~ené s přednáškami a demonstracemi nových metod a strojů měHckých; e) vydávání ročních zpráv (bulletint'i), určených k informování širokého členstva o schůzích federace. 3. O r g a n i s a c e, I'ř i jím á n í čI e n a. Členem federace maže býti každý, jenž svým hlavním povoláním vyhovuje této definici: Geometrem jest ten, kdož dovede - n'l z:l,kladč svých znalostí věd . technických, právnie~ých i hospodár'ských - vymeziti pozemkovou držbu a z'lměřiti ji ve smyslu vodorovném i svblém. Činným členem může býti každý geometr, ať civilní nebo úřední v postaveni samostatném či podřízeném .- který vykazuje pět ro\ů praxe l'Íebo studia; všichni 03tatní mohou se sHti .členy dopisujícími. Cestnými členy mohou býti jmenovány osoby, které pl"'okázaly federaci platné služby. Sdružení zeměměřičt1 v jednotlivých zemích podporují federaci a jsou prostředníky mezi ní a svým členstvem. Geometři nespolčcní mohou býti zastoupeni jedním delegátem za svoji zemi. Spr á va. Správa federace je svěřena delegaci složené vždy ze tří dclegítů za kažtlý n,lrod (»nation") - pojem totožný se souhrnem příslušní Hl jednoho stlítU, jímž rozuml se celek sestávající z jednotlivých krajů nebo zemí podléhajících jcdné vládě politické a hospodářské. Federace vyvaruje se jakémukoli vměšování do politických nebo náboženských zlíležitostí, jakož i do sport'i národnostnich. V první řadě bude se mezinárodní sjezd zabývati rozhodnutím o tom, kterým národům, t. j. státt'im přísluší právo na delegaci; při rozhodování bude nutno - přihlédajíc k nahoře vyslovené zásadě - posuzovati podané přihlášky s hlediska co nejširšího *). Je. diiležito zajistiti, aby ve federaci byl zastoupen co největší počet různých útvarů stavovských, s tou však výhradou, že počet delegací se zmenší to měrou, jakou hude postupovati sjednocování, při čemž po případč zvětší se zase přiměřeně počet delegátů. V delegaci každého státu musí býti aspoň po jednom zlstupci z obou kategorií zeměměřičů civilních a úřed!}ích. Clenové federace v určité zemi jmenují své delegáty způsobem, který uznají za nejlepší. Nedohodnou-li se v této věci, uspor-ádá federace - na žádost nadpoloviční většiny členů určitého státu a na jejich útraty písemnou volbu delegátU. PH jmenování delegátů mělo by se dbáti zásady, že každá národnost v určitém státu má býti zastoupena. Shromáždění delegací nnrodních tvoří delegaci mezinárodní; mezinárodní delegace schltzí se v den před mezinárodním kongresem, aby projednala a urovnala sporné věci a po pHpadě proveJla hlasování o nich; rozhoduje o přijetí států (»nation") a jejich zastoupení samostatnou delegací; prov,tdí potřebné změny stanov; určuje mista, kde maM se konati mezinárodní kongresy; schvaluje rozpočet federace j shromáždí se v den *) Tato věc zasluhuje dobré pozornosti. Kolegové francouzští získali jisté zlm'íenosti na zeměměřičském sjezdu bruselském (1910), kde právě českým zeměměříčům mělo být po pHní deleg,ttt'l německých a rakouských (Thomka), odepřeno samostatné zastoupení. Naší věci zastal se tehdy vclmi účinně Ing. g!lom. R Danger - dobře před tím ji;;; z Čech o zdejších poměrech zpravovaný ~ a s. podporou kolegt'l francouzských a belgických prosadil, že nám bylo přiznáno právo samostatného zastoupení a že český zástupce (J ng. Zuklín), nadán stejnými právy jako delegáti ostatních zemí a státl\.

1925/144

po skončení kongresu, aby _učinila usnesení o přáních na kongresu přednesenýljh a provedla vyúčtováuí. , U st ř e dní k o m i s e. Souhrn všech národních delegací jmenuje Ustřední komisi složenou ze sekretářů a jich zástupců po jednom za každ.ý národ. Sekretáři musí ovl1idati ještě jeden jazyk mimo jazyk mateřský. Delegace jmenuje mimo to dva místopředsedy a zástupce ~enel'álního sekretáře, který Be zvolí ještě kromě sekretářů nahoře uvedenych. Volba předsedy, dalšího místopředsedy a generálního sekretáře ponechává se státu, který I1spořád>i přlští kongres mezinárodní. Ustřední komise jest ustanovena na šest rokfi, avšak obnovuje se z poloviny každá tři leta, t. j. při každém kongL·esu. Při jejím obnovování postoupí vždy zástupci sekretářii do hodnosti sekretáh\ s výjimkou zástupce .generálního sekretáře. Předseda, místopředsedové a generální sekretář jsou jmenováni vždy při kOIjgresu. Ustřední komise spravuje finance federace podle rozpočtu odhlasovaného mezinárodní delegací; připravuje tříleté sjezdy této delegace; .soustřeďuje zprávy komisí speciálních; stanoví pořad jednání kongresových; ,spolupracuje 8 delegací národní, která je pověřena pořádáním příštího mezinárodního kongresu a. sestavuje s ní zápis o kongresn; tvoří redakční výbor každoročně publikované zprávy (bulletinu). Její. schůze konají se v zásadě jednou do roka na místě schváleném nadpoloviční většinou jejich. členů. Kongresy. Mezinárodní kongresy konají se každá tH leta v místě, jež ,trčí mezinárodní delegace. Usnesení o tom stane se buď na návrh učiněný delegací té země, kde se má sjezd konati anebo po přání vysloveném ,mezinárodní delegaci. Jestliže více zemí najednou se dožaduje, aby se u nich sjezd konal, posoudí se věc s hlediska diíleUtosti navrhovaných programil. sjezdových a záruk, zajišťujících zdar jednání kongresových. Budiž však zásadou, že má býti dána přednost zemi, ve které se dosud kongres nekonal. V místě, kde koná se kongres mezinárodní, ne muže se současně konati národní kongres onoho státu. Kongres koná se na útraty oné národní delegace, jež je pověřena pořadatelstvím. Výlohy spojené s řízením federace se rozdělí stejným dílem na národní delegace. Kongresy jsou určeny k tomu, aby účastníci předložili na nich své zprávy, aby vyslechli předn1šky členů federace i osob jiných; mají býti při nich pořád~ny výstavy, prohlídky odborných ústavů a nčilišť, demonstrovány r&zné pokusy a zkoušky. Možno přednést na nich jen přání, jež netýkají se správních' záležitostí federace. Delegace mezinárodní zkoumá tato přání a předává je. uzná-li to za vhodné, rozhodujícím kruhům národním (státním) na věci interesovaným. K o m i se. Sdělení učiněnlÍ na kongresích jsou prostudována buď před nebo po kongresu některou z těchto komisí: 1. technickou; 2. prá~nickou; 3. hospodářskou. Počet členfi těchto komisí není nijak omezen. Clenové rozvrhnou si mezi sebou otázky, které jsou jim předloženy, a které mají býti prostudovány a jmenují k tomu 'Účelu zvláštní zpravodaje. Během svých prací sejdou se v Ústřední komisi. ~avrhují též zpravodaje pro otázky zařaděné na denní pořad kongresfi. Clenové komisí jsou jmenováni delegací mezinárodní na návrh delegaci národních aneb také na svoji vlastní žádost. Je nyní na našich korporacích zeměměřičských, aby o námětech francouzské komise pro mezinárodní styky uvažovaly a zaujaly k nim určité stanovisko také již proto, že otázka tato je v úzké sPOjitOdti ,s mezinárodním kongresem, který má býti pořádán příštího roku v Paříži. Geom. J. Mikula.

Zp~ávy llte~á~ní. Nové knihy.

•

J. D. K o v a č ev: Oeodezija. Sofla 1925. Tiskem Božinova. Stran 332, 'Cena 140 lvů. .. Voj enský zeměp. ústav: Výroční zpráva za rok 1924'vTiskem Rolnické tiskárny v Praze 1925. Nákladem vlastním. V komisi F. Rivnáče Praha 11, Příkopy. Stran 188, příloh obrazových 11.

1925/145

Ing. E. Ženatý: Šedesát let Čilíh(jstl SpolkU ČS. inženýru' 1865-1925. Nákladem S. I. A., tiskem Dr. E. Gregr a syn, Praha 1925.. Cena členská 30 Kč, stran 224, s mnoha vyobrazenínii. . Renépanger:. Co~rs'4:orgat1i~atibň()u J)ureaúde géometre li. l'Ec
r

Odborná pojednání v časopisech. MernlecibaiS uÍt KUlttlrteehnikas WstnesiSzove se ČJlisopis zeměměřičů, vydávany 'V Rize za rooJalkce Ing. Ed. Daugulse a Ing. V. Ducinanise ,s{}olk,emlotyš'ských kolegů: Latvija,s m emiekubiedreba. Casopis ziskán byl ;pro Z. V. výměnou. Čís. 1. a '1. J. Z a r i n š: Přehled pětileté činnosti lotyšského zeměměřičského spolku. - Ing. D. Vanags: Odhad pozemkli v obvodu města. Rigy, které přičteny byly,- státnímu pozemkovému fondu.Turvinš: Několik poznámek ku ~~~.edpislim O dělbě pozemků". - Zpráva o platových stupniéích pro zememčHče. - Zpráva o p1atových třídách úředníků. Čís. 3. Výstava prací zeměměřičských, pozemkových a kulturně technických. J. Pe tří k: K atast];ální vyměřování v československé republice. - M. Wegner: Zřizování odvodňovacích příkopů na cizím pozemku. ~ Zprávy spolkové. Čís. 4. Karel Mekler - Ing. P. Stakle: Výpočet, úprava a opevnem příčného profilu řek a potoku. - K. Krastinš: Povolání kulturnč-· technické. - Ing. Maydell: Význam letectví pro rozvoj měst a osad. Pětiteté jubileum lotyšského pozemkového oddělení. Čí~. 5 a 6. Karel A bolin. Nekrolog. - A. Buchholtz: Aerofotogrametrické vyměřování plochého území. - Ing. M a y d e 11: Význam letectví pro rozvoj měst a osad. (Konec). - O významu pudoznalectví v kulturní technice. - Nový způsob drenování rašelin. - Zeleznice Libau-Gluda. Pozemková reforma v Uhrách. - O vzdělání úředníků státních. - Spolkové zprávy. -k. v

Vysoká š'lwla techn10ká ·V Bmě: Jubilejní vědecký sborník 1899--1924. Brno, nákladem vy'soké Šlkoly te,clhnické. Vytiskla Polygr:lifie v Bmě 1925. Stran 191. cena 80 ~č. Vyšel za .poo'pory ministe'l'stva školství, za. hlaNní redakce prof. Ing. J. R i e g r a. Z hohatéhoohsahu dila tak významného citujeme jen některé čláJlky, jež j:sou v přímém či nepřímém vzta
v

1925/146

odhorné, :plní i Pltrii:ítnik vý,stižněsvéposla.ní inf.ol'lIIlovatio. vývoji! vysoké školy, jich ús:tavl1,.o vooe,ckém plllio'bení pwfesorrů, ,docentů a. a,bsolv~ntů,oživotě 'studentstvaa p·od. Díl.o mvwzuje však ,na památník vydaný u příle~i1io1~ti.oteyi'ení no,vý'ch b)ldov ,če,sk'é tec,hniky, t. j. na lék't 1910/11. Retpré:sehta,Č;ní t4topubHkace hiStoTickádáleohSJahujeřadu fotogram hývalýclJ. al:rofe,s,Ol;ůJeneweina,Oewiinky, SuchaI'dy, uc.~'y, ŘehořovSkMO, Zahr~:tlikia,J;ll!I'čika, Vlllnda:se a Kep,ky, ohrazy ,sbírek, vnitřniho 7Jařizetti ustavu a .pudóv. 8tatLs,tiocká da.t:ao :posluc1hačfch nej-sou zvlášť (jbsáhli, neboť by tÍlIll utnpělo ,dílo ve svém vhodném a přehledném uspořáidání. O ústa.vech 1. a. 11. stolice nižší a vyšší geoidésíe pojednávají profesoři Dr. Semerrád 'a Dr. Klailivo. V referátu 'p,rof. Dra Seme'l'áJda. me~i jiným uvádí se, že z p0'P'\lIdu úst:wu ;předloženy byly min!s,terské T'adiínávrhy zákonů: "O je,dnotné .organl'Eaci zálkla,dů polohopisných prací geometrických, t.zv. ge'OdetiIC1'-ých,triangulac,í na území Os. R" a ,,0 jedn,on pro účely vyučov~~ 'Yýl7;kumné, ale i p'I'0' llrakti~ jieh užití. Od konečného vybudování dělí nis však řada. sedmi :lect•.. ,""o,., .;, ,' .. ,., ';,_ ' •• _ Schweizerische Zeitschrift fiir Vennessun~wesen und Kultu.;t,echník. Č. 6. H. W il ď: Der neue TheodoHt (konec), ETagen RUS delr ů~rr.sicht.splanprax~s, Les remaniements rpa,wel1a,ire,s et ~a mensuratioon ,cadastrale.s.

Zl'tá\iY odbotné. Nové

tÓ~dgta~ickěiÍľapovArif československé

republiky.

Svěno1vá válka piods-Ť,atně změni.la p'J'žadavky, které dosud! V'ojens\<:é velení na mapy kladJlo, 'a DOckmnapohYh pOOho'ty, nýhrž zvláště naplaJbu dělostř1eileckou. Pro,t,o v'idíme v ťll~();lních státech sllruhu přepnHlováva:ti dlJS8.vrudni mrupy voj,onské. Vel Yrandi p,r.OiVedou ll!o,vé měřeni t01po'grním 1 : 25.000 ,a vydáv,a,ji ma~'ll 1 : 50.000. Halia začala v r. 1919 Y ht.r'ii s měř,ooÍm 1 : 10.000 nehOl 1 : 20.000, :R€,plUJbjikanaše převzaJa z víd.ooSlkéha 'Zleměpisnéhia úSlta:VU topo· grrufidkDU'P:ypův>\Jdního topografického měření y měřítku 1 : 25.000 jsou pTfuiněÍ·ne,.{O,I,et sta.ré ánesouhla.sí již nanmoze se skuteč.nost.L Nedro,&taJtkytytl,>,l:jyly,ve Yid:ni z;iJ,úmy a proto zaČllit,o,předl válkou g, reambu~ lad v, poihr,aj),ičních ;pásmooh v HaUči a v Tyrolsku, dJa:1ši práce p'ře~ rušeny. válkou._ Pro< přechodlll'o'll 'cLo-buul,o,že.no v,oj. z,emě,p'isnému ústavu .1.provit,děti r ev i s ia zčeštěni dosava·c1ní s pec í á I ni map' y 1: 75.000, . ~.. p,okr,a,č1o.v.lÍiťv ,re tU m b ti I li c íto P"O' g: r a f i c k é ma r1 Y 1 :25.0000, , 3. pro,vá.děti r e v í Si í a;' zčeštění g €I n e r á:1 nim.a p' y v měřitku 1 : 200.000, dedíž ,olbsah bud>e redukován, aby byla byla přehledně<jší,

1925/147

4. rzh .o,t o v i tip ř e h led n >Ou map u v měřítku 1 : 500.000 na mís,tě (L08a;vadnrí1 : 750.000, 5. ,př i ,p [' a v i ti páce opTO' let e c k o u m a 'P'li V měřítku 1: 200.000. Korrnis€tv ministerstv,n národní obraJI1Yusnesla s'e, 3Jby J]io,véměřeni topo.g,rafick:é provedeno byl,o v měříotku 1 : 10.000 nebo v určitých obvodech 1 : 20.000 ·a ,příští mapa s.peoiálná, aby byla v měřítkn 1 : 50.000 sestiroje:na dle tohi)to Ill!ovéhotOpi0gmfického měře:ní ve čtyř·ech harv.ácll. Podle ro'zvahy ministerstva náJrodní ·ohrany bylo by mo,žuo tyto, .práce pro~ vésti během 30 až 50 l€lt. Hlavní štáJb chce však znáti t~ po,žaoo'Vlky technické veřejnostI, ho'spoo.áiskéhož,ivo'ta, turisltického· a cizineckého :ruclm. P,raví p,rot,o dále, že pmada má za úkol, 3Jbyzás~t:t1pci Ú81třediních úřadů oznámili, ja.ké po.žarlavky kladou na IWV'OU mapu a jaké otázky měly by bý.ti řešeny z·a úoo.sti vědeckých ,praco:vnÍků a odbi0'rniků. Poněv;adž prám) tyto budoiu vy ža,dov,a,ti rOe;IIlJIJ:olŽení sil dOlSaivadních o' 12 vyšších a 60 nižších důstojníků, 'kromě 70 rotmíistTŮ nebo, civilních Ulměstnanců, dl0UJfáTe~erent, že VŠ€lCkycentrální úřady budou u vlMy tyto pOI?)a,da:V1ky podtporo,vaJti. V r·eferátu v,ojeus1kého zeměp,isnkha ústavu dop'olTUčuj€iSe n01vé ŤiOlp0'gT.afickéměi'eil1í v měřítku 1 : 10.000 p'ra l.:JSlIllIinuruždesetinu celého území re;mhliky, pro zbytek rr.,ěřít:k,a 1 : 20.000. Rclerát před:p,otkládá dohodu o prajetkci, apmví, že by to mělo veliké vyhody, kdyby 'Í kmtastrálnímapy měly llItejllou pTl)jekci jedinotnoo. P.DOno'Vé mapy bnde třeba zhuštěné sitě triogollomet.rické >lIJprooto bud€! nUlvno uváJžUi, zrna hy neby·lo účetn!i) vyhudotVa:ti jedno1t!noi\lsíť trigonometrickou 1. řádu, poněvaodlŽ v dosavadni JSO!\l ~isté nectosta,tky. DáIe mohloa by 00 p,ři tom řešiti ~,edniJ'tná stavha trv~lých signálů pro budoucí méření ,připoj'Ú,vlaci. DMe nutno zhustiti nivelaJční Slíť. Pro nové tOlpografickó měř,ení hcdlá, ús,t,av p'ctdržeti stůl, metodlUgra.fickou s redukcí podlkl,wd'Ůz kat.ast:rálního měření s užitím f!OIto!g'raJllletrIe~í i let·ecké. No,v.á to,po,gra:fická maipa v měřítku 1 : 10.000 n€lb 1 : 20.000 hyI,a by černá s hnědými vrst,evnIcemi, 'o'pa,třená s.ouřa,dnioo'V.ou soití v klilolll6trech pro určování bod'ŮproavoÚJhelnými souřadnicemi ip'TaděJ.ostř,elbm. Speciálná mapa 1 : 50.000 byla by p'roved,ena voe čtyř€l0h barváoeh, sitnace, popisy a. ;k·ooventionelní značky i'ier,ně; v'oodJs,tv'Q mod:ře, v:rstevnioe ::,ce stíno,v:ail1ým ·terénem hnědě a lesy z€ileně. Dallší O'tázky 'ohl'edně v,elikosti listů jsou závislé na v,o,lhě prooj,ekčního systému, .kteTýž I\JtVIIlěžnení dod:nes ,rozřešen. Joediná se nyní před,evšímo zpraoo'vání násle,dujícíclJ hlavní-ch 'Ú,tázek, kt,eré by mohly 'býti řeš,eny Sil1bkomis,emi: a) VOIlhapomjetkce. b) Z6.sa,dy pro nové měřeni, měřítko, mete:néihoprojektu nejen v zá~ml1 'ohr·any státu, nýhrž i c€llé veřejonos:ti. Nat!o ·prov ed'81llP,debat,a,. Zástl1poe ministersltv.a v.eřejnýoh praeí .žádá s ohléd,errnna finanční stav: státlU, abyř'eJŠe:na byl,a p.řooerrn ·o;táJzkafinanční a upto~orňuj'e, 7Jda výhodly novéha měřítka; vyválŽí fina,nční náklady na, no:vé měřeni. POUlkruzujo,že nejsou dcosud ro,zřešeny v€ll1kép'rá,ce geOocletioké, astronomické oa nivelačni. ZáBtiu,P'Comi'll'iislteDStVla vllitlJ'la vítá zříz,ení kart,og,ratfické klomisé ia j,ežt,a ministerstv,o má záj€llI!'na ná.zv'oslO'vi mapo, ,rno:po,ruČ!11j,e zHzleni ,sThbkomise pI"a názV'oslo:ví ho,rsl!le,v, řek a tratí. ZáBtiu'PoCemini81t~rs.tva sko,lstvi s,ouhllllS!Íse zříz,ením ka,rtoigmfioké -komise a. žádá ,r:J1zřešenípiOlIllěru tétry iIDOIIllIise k ministerstvu nár. o,orany, hude-li t:o mgán !8Itállýpro !l,olzd:ěJjšířešení i jirnýoh o.tá,z;ek. ZáBtUlpoe ministerstva wmooě,lství .p·whlašude, že je oohotn'O podpoo.r
1925/148

val o prDvedení du:ležitýoh' těchto praJCÍ. Z.ásitupce ministe.r8ltv,a ž{);!eznic' vítá pr,oJjCiV a prohlašuje, 00 dOsavadní m:a:pa1: 25.‫סס‬OO nevyhovuje, SIO'Uhlasí s prOijevem zástupce minísterstva V18fejných pr1aJCío finančním zahelZpečenÍ. ZáiSltupce děll0stJ\elookého Qdho'I1udolpiOlI'učuje ma,pu 1: 50.000 zvláštní poOZOO"Il:ostí, pO!Ilě'vrudžnejlépe vyhovuj,e v,o~{);nskýmúčelům a vyhovi Z1ajisté i lépe 'Oll>tatnímúčelům nežIi cLolSlav,ad:níspE>ciá,J,nímapa 1 : 75.000. Na kot!IJoog'en€lrál RflJusch shrnujepro,nesené p,rojevy, p'o,zna~ menává, že by lkartlolgrnflcká komise mohla tv'otřítí zá.kl.u.d:pTO' hudDucí zememěřičs'kQ'll radiu. Souhlasí s náv,rhem zástupce mini.sterstV1a fmanci, olliby komisi dána hyla určitá pravomoe. Tím prOrada skončena. i I~ I", :,=,~~ -cr.

ZprávY stavovské. Uprava platová.

Krutě byli by postiženi mčř. úředníci, kdyby pai:btment schválil návrh zákona o úpravě platových poměrfi stát. zamčstnanectva v toinže znění, jak jej vypracovala min. komise za vedení dra Fischera. Po drahná léta byli by podle svých platii v p o s led n í c h letech služby a pensí postaveni na roveň středoškolákiim. Ná,vrh znamená krok zpět a je vyvrcholením v systému zhoršování existenčních poměrii měř. úředníkii, jehož jsme od převratu svědky. Budiž však předem konstatováno, že návrh formálně zařazuje zeměměřiče do služební třídy I. se všemi ostatními vysokoškoláky, ale detailní text...upravuje platy a lhiity postupové zcela jinak; nadto dostává se zeměměřič1ím titulu úředníkii, s neúplným vysokoškolským vzděláním, třebaže na počátku ,textu uvádí se· pro služební tř. 1.: "... aspoň absolvováni střední školy a vysokoškolského kursu a úspěšné složení státní zkouškY' na vysoké škole." Tento pojem je věcný, ale taxovatí zeměměřiče, že mají neúplné vysokoškol. vzdělání, je skreslením skutečnosti, nesprávností, která bude míti za diisledek další nezodpovědné šíření pomluv o stavu. Není sporu o tom, že naše studium na vys. škole je úplné, a za dnešních poměrfi v ČSR. jediné, ucelené vzdělání odborné v oboru vyměřovacím a není vinou naší, že min. vyučování neprovedlo žádoucí jeho prohloubení. - Ale přes to svěřeny jsou čs. zeměměřičiím veškeré. práce, které v okolních státech konají úředníci s delší průpravou studijní na odborech geodetických. Tento fakt, že plníme úkoly, jež jinde zpracovány jsou zeměměřiči s delší dobou studijní, jistě neznamená minus při ocenění odborné zdatnosti čs. zeměměřiče, třebaže výchova jeho děje se na t. zv. "kursu". Co se týče platové stránky návrhu, je oprávněným tvrzeni, že honorování měř. úředníka neodpovídalo by jeho vzdělání, práci odborné a námahám, jimž je vystaven pH plnění své duševně a tělesně vyčerpávající služby. V~zme výsledky, odvozené z návrhu: . 1. Uředník služební tř. II. (středoškolák) dosáhl by po 33 letech uvažujeme-li, že by jeho služné v nově stanovených platových stupnicích 7,6,5 se normálně zvyšovalo (bez ohledu na náslužné pHdavky a systemisaci míst) - služného 27.900 Kč a činovného pro Prahu 4800 Kč ročně. 2. Za týchž pře dpo kl ad ii na byl by zeměm ě ři č to t éž služn é ~. činovné co středoškolák. 3. Úředník služební tř. 1. .s předepsaným úplným vysokoškol. vzděláním" - tedy i onen, kdož řádně konal svá studia po dobu delší pouze o jeden rok než zeměměřič - získal by za podmínek ad 1. uvedených platu 36.600 Kč 6000 Kč ročnč. Taková úprava, dle níž zeměměřič svou karieru končí tímže platem a dostane pensi touže co středoškolák, úprava kterou konečné jeho příjmy jsou 0.9900 Kč (t. j. o 32°/0) ročně menší než právníka, inženýra a pod., nemfiže činiti nárok na to, by byla označena spravedlivou, třebaže' souhrn platfi v jednotlivých služebních třídách nejeví taký drastický rozpor. Snad si navrhovatelé nejsou ani vědomi, v jakou mravní a hmotnoQ bídu ženou stav čs. zeměměřičii, jednu ze stejně významných složek inženýrské práce. My věříme, že zákon o platové úpravě nemfiže míti účelem zdeptat určitou kategorii. Kdyby však přes to návrh státi se měl zákonem, bylo by to nejvyššim možným vystupňováním oněch křivd, které

+

1925/149

po zřízení skupiny B. v době popřevr~tové čs. zeměměřiče stíhají. V jiných .státech posice zeměměřiče mohutní, v CSR. upadá _One naší vinou. Zeměměřič patHl k těm nejpilnějším ve 8~átním organismu a od :zřízení ČS. republiky uložena na jeho bedra nová břemena (pozemková reforma, delimitace stát. hranic a pod.); plnil vždy rád své poslání obvyklé i úlohu, k níž historie největšího čs. zákona - o parcelaci velkostatků bude bráti zření, jsa pln dobré vůle, zájmu, intensivní práce v poli i kanceláři. Dnes ocitá se vkrisi, jedné z největších z dějin .l3tavu, neboť základy jeho mravních a hmotných sil jsou ohrožovány. Příkazem okamžiku jest jednat, aby před rozhodnutím' dostalo se zákonodárriým sborům přesných informací a tak odstraněna možnost katastrofy, již návrhchtě či nechtě - zřejmě připravuje. RLlžička. Zeměměřiči na Rusi I). Zákon jednající o zeměměřičích v Rusku pochází z mezníkovacího období v r. 1765. Většina zeměměřičů byla ve státních službách. Teprve agrární zákon Stolypinův z r. 1909 dovoloval určitému počtu zeměměřičů zaříditi se soukromě. Ve státní ~lužbě byl počet zeměíněřičů omezen jako u jiných úře!inických kategorií a do r. 1905 bylo 850 zeměměřičů pro mezníkování v resortu min. spravedlnosti, 250-300' ve správě státních statků a 650 v reformě pozemkové. V bývalém ruském Polsku bylo asi 100 zeměměřičů. Velká města měla 'asi 50, menší .města 120 a pro venkov bylo rovněž asi 120 zeměměřičů. Do toho nejsou započítáni železniční zeměměřiči pro vyvlastňování pozemkii. jichž počet byl proměnný. .. _. ." K 1910 bylo asi 7200 zeměměřičů bez vojenských topografů. Diplomovaných zeměměřičů bylo 3913 do r. 1900. V Rusku byla založena první zememeřická škola r. 1779. Moskevská zeměměřická škola byla přeměněna r. 1835 v Konstantinův ústav, který je vysokou školou čtyřletou a z něhož vycházejí inženýři geodeti a to po r. 1910 v počtu 30 absolventu ročně. Za nynějšího sovětského režimu trvá tento ústav, ale ročně vycházejí jen asi 2 nebo 4 geodeti. Mimo tyto školy je v Rusku ještě 8 středních škol zeměměřických. Pro zeměměřické pomocníky byly pořádány od r. 1908 ve větších městech evropského Ruska přednášky na 8 zeměměřických školách se studijní dobou tříletou. . Absolventi vysokých škol mají název inženýři zeměměřiči. R. 1917 -byl založen geodetický ústav v Krakově. čs. ann.'ida a zet):lěměřiči. Ve v,ojlsku našem &louží nynías 50 důstojníků zeměměřičů. Nejipočetne,iší z lIlich j:sou kolegorvé Vojenského 'beměpisného Ú:8t3iVu. Ostatní rozŤil.'ouše,nijls'ou sko·ro ve Víšecm.vojensko-te·chnických fO'1"lllacíc-h.Co do hhdrností, zaujímají vše'chny ďosažiteJ.né šairže od poTUčíka a,ž do generrála. (Generál dělostřeledva Jar. PffeífeT - nyní piše se Fajfr.) Dle 'pragmatiky, js'ou-li na místech 'systemísovaných, z,afazeni j,sou ..(10 lIL skupiny. Zařazení voj. gažistů do skupin je toto: Lskupina : vojenští inžený1ři, lékllJři, zvěrolékaři a ;právnící s úplným vy,sokoškoIským vZldělámím. _ II. skupina: gemeráJní Máb, intenoonce a vojenští ÍllŽCIIlýři, kteří ahsolvQIVa.lív~deň'Sikouvoj ensk,ou mkademii. III.' ,skupina: lekámíci, veterináli s neúplným vysokoškolským V'zděláním, zeměměřičí, ahsolventi hOJs,podáIDskéakademie v Tá:boře, Libwerdě a uženÍiSitů 'VBi'Climi ti, kteří 1l1ožílíL ~tátnízkoUlškJU na kt.erémikolí:v odboru. . IV. Elkupina: bojovníctv,o. V. a VL 'SikupID.aj.sou dŮlstojlllki t.'bv. :pomocnýchf';borů a služeb, na př. s,p1sovný sbor, 'sr1;a,veblllí ,shtžba atd. Kolegové nasystem1s,ovcaný'ch místech 'po většíně Jsou orga.n1sováni si1avovllky v 'bájmové <skupině vojenských inženýrů, sekci to civilního Spolku 'os. inženj'nrů. čtenM pOIZil,stavil s,e, že do III. skupiny patří 1idés tak různorodýma nestejně hodnotným předběžným vzděláním. Ještě více se vša,k podíví, uslyší-li, že kolegové ,pouze 'platově postupují dle III. skupiny, co do 1) Vyjmuto z článku R. Dangera uveřejněného v Journal des Géomětres:Experts Francais, v dubnovém čísle, No 54.

1925/150

hodnosti a ,šarže však u lro.ž,dé form~c,e jinak. Tak na 'př. k,olegové Voj . .wměpisného. Ú8tavu postUlpují co do šarže o tř~ až pět roků před těmi, kteří 7.alřazeni js,ou u rv,ojeIJ.Slkéhos,tavebniho řed!itelstvÍ. Tito,t. z,v. dů~toj~ níci sta,ve:b.~í služlj)y,poot1J:pujíp.odnostně dle V., :re5p. VI. skupiny, tooy tak, jaiko P'Y p1~i po,uze 'ob{j'cné Qbč3.fl'ské V'Zděláni, z [li~h:ž p'ejvíc rekrutují se tyto ~!vě ,'Po<sl~ní sku:pilly.' . ,' ., Vefí~e(l'é žád'ost~ a.by z této ,Slku:p:iny hylipfllŤazeni,ostaly Ilcpovšimnuty. CtenářléIJ:Cpo!rOz»IDlí, k
Zp~ávy spolkqvi. Jednota čs. úl. aut. civ. geometrů v Praze. Pracovní výbor konal svoji řádnou schůzí v Praze dne 6. června. PřítQlllni byli: kol. Fiirst, Krejza, Berger, Šfr,· Kodl, Prokflpek; Č'erIJÝ z Nuslf, Cerný z Lysé, Fritl!ch a Zuklín. Omluvil se kol. Bukač, Janč a Skoda. Neomluvil se kol. Toms, Talaš a Ročák. Kol. Fi'irs,t a Zuklín sdělil výsledek intervence V min. spravedlnosti a financí, týkající se klausule navržené Jednotou pro knihovní plány. Usneseno učiniti další kroky za účelem souhlasu uvedených ministerstev s navrženým zněním klausule. O konečném výsledku budou kolegové uvědoměni oznáml.Oním ve Věstníku inženýrské komory. Na sdělení kol. Sira, o vydání živnostenského listu na provádění zeměměřičských praci na Moravě, po delší debatě usne~eno, věc rp,íti na zřeteli a domáhati se urychleného vydání nového zákona; o civ. tecJlnicÍph. Kol. Krejza přednesl zprávu o poslední výborové schůzi "Spolkri ěs. zeměměřičů" . Kol. Zuklín referoval o výsledku intervence u min. školství a národní ~světy (ínterv. prof, Petřík, Ing. Bouček a Ing, ZukHn) ve věci reformy 'lltudia zemčměřičského. Návrh min. financí zní na osm semestrů. Dále bylo usneseno, zakročiti proti neoprávněným osobám při provádění pozemkové reformy. Na základě výsledku ofertního řízení na polyg.-trig. vyměřování Prahy, usneseno zakročiti proti těm kolegum, kteří podávali svoje nabídky pod sazby stanovené lnž. Komorou. Po vysvětlení ruzných dotaz& přítomných kolegů ve věcech stav ov'llkých a tarifních schůze skončena. Ing, Prok&pek Frant.

Zp~ávy osobní. Proslulý rakouský geodet a fotogrametr profesor vídeňské .techniky Dr. Ing. h. c. Ed. Doležal, čestný doktor techniky v Cáchá~h, byl dne 6. června 1925 prohlášen čestným doktorem německé vys. školy technické v Bruě. Vynikající zeměměřiči belgičtí Roupcinsky a Van Daěle byly vyznamenáni rytířským řádem Leopolda II. U stavebniho úřadu města Prahy povýšeni do V.tř. hodnostní: Ing. Kal'. Malina, Ing. Lad. Kubik, Ingt Jos. Souček.a Ing. Boh. Krásný.

1925/151

Ve stavu měř. úředniků evid. katastru na Slovensku jmenován prozatímní měř. adj. Ant. Knapp definitivním měř. adjunktem. Měi'ický rada Ing. Josef Zvolský v Brati~lavě přeložen byl na svou žádost na trvalý odpočinek. Podle § 8 zákona č. 286 z r. 1924 pHděleni byli k zeměměřičské službě na Slovensku: Měř. vrch. komisař Edmund Budík od ředitelství čsl. stát. železnic v Bratislavě a měř. ad.iunkt Otakar Hněvkovský od ředitelství čsl. stát. železnic Praha-Jih. V. Reichert jmenován měř. asistentem pro obvod zem. fin. řed. v Praze. Autorisace úř. opráv. civ. geometra nabyli: Ing.'!'. Stradal, Liberec, J. Karbus, Horní J-..itvínov, Ing. K. BarU, Klatovy, J. Siiss. Stodo, A. Giirtler, Brno, Ing. S. Sťovíček, Pardubice, Ing. F. Fabián, v. m:rada v. V., Kolín, J. Charvát, Val. Meziříčí, O. Kubín, Pohořelice, J. Kříž, Pardubice, F. Mocek, m. rada v. v.. Praha VII, In~. F. N(hlík, PrahaSmíchov, R. Zbožínek, v. m. rada v. v., pro soudm okres Zidlochovice, J. Beck, Ivančice, Ing. J. ZvěřiJla, Mor. KruI"!)lov,dipl. inž. stav. a kult. S. Furdik, Zvolen, R. Lehmann, Ustí n. L., K. Smelc, Strašnlce, E. Zbiňovský, Košice. Autorisaci úř. aut. civ. geometra složili: Ing. A. Řenč, Plzeň, Ing. F. Hellmann, Praha, Ing. J. Němec, Praha-Karlín, civ. inž. lesnický Dr. li. Miiller, Frýdland. Oprava. Ve článku "K 25. letému výročí založení české vys. školy techn. v Brně" má státi na straně 122, v první větě odstavce' 4. místo "ve školním roce 1910-1911" "ve školním roce 1900-1901". Upozornění: Schematismús stát. měř. úřednfků redakce vydati, neboť se přihlásil nepatrný počet odběratelů.

nemůže

B R E I T H A U P T~OVY stroje nivelační. Přesné n i vel a čni stroje system S e I b tBrelthaup!. Nivelační tachymetry se stupnlcovými mikroskopy, opatřené hranolovýml okuláry. Odečítaci hranoly pro libelly. Dvojnásobný vertikálni posuv. Tangentový šroub s mlkrometrickým b u b i nke m. Odlehčovaci zařizeni pro tangentový šroub. Nivelační stroje universálni. Výšková výseé; posuv dalekohledu tangentovým šroubem. opatřeným mikrometrlckým bublnkem. N i vel a čni I a t ě jednoduché, sklopné, skladatelné i zásuvné. N i vel a ční z nač k y S e i bto v y.

Nezávazné návštěvy vftány. Opravy všech přistrojů. Výhradní

zástupci

pro

Československo:

Ing. Straka, Šebor a spol. společnost

s r. o.

PRAHA II, Vladislavova ul. 1a. Telefon

1925/152

8429/1I.

IW(;NiK XIII.

V BRNĚ, 1. listopadu 1925.

ČíSLO 9.

ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTHíH Pod tímto heslem zahájil profesorský sbor české'techniky v Brně akci za zbudováním dfistojného pomníkusvému předčasně zesnulému kolegovi a prvému profesoru geodesie. Akce sboru profesorského nalezla plného pochopení v Odbočce Spolku čs. zeměměřičů v Brně, jakož i v kruzích bývalých posluchačů české techniky vůbec. Dnes jest zdařilé dílo hotovo. Přinášíme jeho obraz (viz str. 154). Pomník, balvan ze slezské žuly, velmi příznivých rozměrů i vhodného tvaru, nese na leštěné a nepravidelně omezené ploše nápis: Ing. Jos. Líčka, profesor České vysoké Narodil se 13. srpna 1862. Zemřel

školy technické v Brně. 4. srpna 1909. Rov jest přikryt také žulovou plotnou, spočívající na žulově obrubě a nalézá se na brněnském ústředním hřbitově v oddělení 58, číslo 69. Při této příležitosti dovolujeme si nastíniti stručný životopis zesnulého. Byl rodákem z Paskova na Moravě. Po vystudování reálky vstoupil 1'. 1870 na tehdejší Technický ústav království Českého (později Českou vysokou školu technickou v Praze) a studoval stavební inženýrství. Absolvoval roku 1875 s prospěchem povětšině výtečným a výborným. Byl pak od roku 1876 do roku 1882 asistentem geodesie tamtéž. Od roku 1877 do 1882 poslouchal ještě na Karlově universitě v Praze matematiku, astronomii, pedagogiku a filologii. Od roku 1882 až 1887 dlel na studijní cestě v Německu, požívaje podpory tehdejšího ministerstva orby. Roku 1882/83 studoval na hospodářské akademii v BonnPoppelsdorfu předměty hospodářsko-technické a podrobil se tamtéž diplomové zkoušce pro kt}lturní techniky. Tytéž předměty slyšel i na technice a vysoké škole hospodářské v Berlíně.

1925/153

Od roku 1883 do 1887 byl ve službách generální komise (pro scelov~ní pozeulků) v Ka~elu. Vrátiv se do vl~~~i, pracoval r. 1887 a LS88 v technickém oddělť}ní~Il.lědělské rady' pro královstvl české jako inženýr. Roku 1888/89 byl zaměstnán jako' triangulátor v měřickém oddělení města Prahy a řídil zaměřování VII. okresu městského (Holešovice-Bubny). Roku 1890 vstoupil do služeb agrárních operací v Dolních Rakousích a zúčastnil se jako agrární geometr scelování těchto obcí: Lassee a Unter-Siebenbrunn. Pak sceloval samostatně pozemky v obci Petronellu a získal touto prac.ÍJ?ochvalné uznání nadřízť}nýchúřadů. Roku 1890 dosáhl též autorisace zeměměřičské, ale vzdal se jí roku 1894, když vstoupil jako geometr ~. tř. do státních služeb v Triangulační a početní kan,celáři při minist,er~tvu financí ve Vídni. Tam zůstal až do svého jmenování mimořádným profe~orem vyšší geodesie na české technice v Praze roku 1899. Roku 1900 byl povolán na techniku do Brna jako mimořádný profesor geodesie nižší a vyšší a roku 1903 stal se profesorem řádným. Z praktických jeho prací měřických dlužno uvésti hlavně: Zaměření obce Petronellu, reambulaci dřívější obce Simmeringu v XI. okrese vídeňském a úplný' výpočet ploch v této obci, pak zhotovení všech dokumentů pro katastr a knihu pozemkovou. Zaměření státní hranice u Ebenfurtu mezi Dolnímí Rakousy a Uhrami. Triangulaci Floridsdorfu. . Jako profesor české techniky v Erně provedl revisi polohopisného plánu v Prostějově, pak úplné zaměření situační se základním měřením výškovým pro polohppisný plán města Přerova' na Moravě a triangulaci Králova Pole. Z vědeckých prací jeho jsou pozoruhodny: "Ůberblick uber die Tachymeter und
1925/154

nástupce prof. dr. Semerád v Památníku české techniky v Brně z roku 1924, str. 57. Byla to na tehdejší poměry práce nemalá. lJstav jeho byl po celou dobu jeho učitelské činnosti stá.le v provisorních místnostech. Když by se byl dočkal stabilisace poměru a když by se byl mohl věnovati práci vědecké, pro kterou měl obsáhlé vědomosti teoretické i praktické, pro kterou se vlastně celý život připravoval, zastihla ho nenadále smrt! Ale i přes krátkou dobu svého působení učitelského vychoval řadu zdatných inženýrů měřických, kteří se v praxi dobře uvedli a dnes zaujímají vesměs důležitá postavení. x

Na konec buďtež vzdány díky všem, kteří provedli dílo na uctěn:Í parilátky profesora Líčky, jakož i těm, kteří pomohli je l1skute~niti. Nejprv jsou. to pánové: Profesor Ing. Micha.el U rsín y, v ju.bilejním roce 1924125 rektor české techniky v Brně, který bezprostředně dal pomník postaviti, pak pn)f. Ing. Zdeněk E 1ger, bez jehož nezištné pomoci by se nebyla mohla stavba vůbec uskutečniti a který provedl k ní všecky přípravy. Dále pak následnjí šlechetní dárcové z řad kolegů zesnulého i z řad jeho bývalých: posluchačů, inženýrů i zeměm€řičů, zvláště členů Spolku čs. zeillěměřičů v Pra.ze a jeho Odbočky v Brně. Dr. Tichý; Résumé. Les professerurs et Tes a,ndoos é~ěves de réooTe téchnique suppérieurekhéque ti Bmo ,ont hatí cet année rm monUllllent BUl" ft tombe du professeur M. J. Ličb, qui mourmt en 1909. C'est ,pourquoi quel'autNu.r se souvient des trnva.ux topométriques, éxécutéspar M. Lioka et de soo a~tivité COiIllme premie;r plro~esseur de la géode.sie ti cet école.

Stav M~ pozemkovi. ~efoe.tnYv pfítomné době. Ing. Jaroslav

Fa

TI

t a, vrchní

měř. rada S. P~ Ú.

Provádění naší pozemkové reformy jest spjato s významnými a velkými prace~i zeměměřiakými jak vlastního technického personálu S. P. D., tak i civilních geometrů. a měřického aparátu finanční spr:ÍJvy státní, a budou snad tyto odborné te-chniqké kruhy se zajímati o dosavadní výsledky a. stav těchto prací. . Dle úředního soupisu obná.ší výměra zabrané půdy v republice Československé, patřící vlastnicky 1730, velkost.atkářům, celkenl 3,963.064ha~ z čehož jest 1,229.688 ha pudy zemědělské (rolí,.luk, zahrad, vinic a chmelnic) a 2,733.376 ha půdy ostatní. V etapě' přípravn~ch prací pro velkorysé provedení pozemkové· ref'Úrmy.,zejména v oboru legislativy, realisovány byly v popřevratové· době nejnaléhavější drobné akce, t. j. vý:kup d I o wh o I e tý c h pachtů, dočasný: příděl půdy d o vn u c en é h o pa c h t u, příděl půdy k účelům s t a v e b n.ílll a příděl půdy ro z-p·tý len.é. Výkupem, dlouhodobých paclltů přešlo. do vlastnictvi 128.557 pachtýiíů ca. 101.119 ha· půdy. Lze odhadnouti, že asi 00% této výměr,y; t..j. ca\ ~O.OOO ha, bylo půdou zabranou.

1925/155

Do vnuceného pachtu 265.182 drobných žadatelů bylo Pf!děleno celkem 141.172ha půdy. Z této výměry hylo do konce roku 1924 převedeno do vlastnictví 165.240 vnucených pachtýřů 78.687 ha pl\dy. V přídělu půdy k účelům stavebním obdrželo 32.651 žadatelů 6304 ha půdy a rozptýlená půda ve výměře 9301 ha byla převedena do vlastnictví 17.588 uchazečů. Těžištěm dosavadních regulérních přídělových prací byly země české. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi hylo postupováno opatrněji vzhledem k méně jasným poměrům hospodářským, sociálním a politickým a nutnosti předchozího vyzkoušení vhodné pracovní metody pro toto území. Teprve rokem 1925 přesunuje se těžiště prací S. P. Ú. na Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde je letos podrobeno přídělovému řízení přibližně polovice celkové výměry určené k převzetí pro pozemkovou reformu v letošním roce v celé republice. . Vůdčí zásadou pro realisování letošního pracovního programu pozemkové reformy jest hrubé vyřešení veškerého přídělu na zemědělské půdě velkostatků zařazených do tohoto programu, pokud není nutno zatím odsunouti převzetí některé půdy a zbytkových statků v souvislosti s nepřejímanými zatím lesy, rybníky, zámky atd. V pra00vním programu pro rok 1925 rozeznávají se dvě sku piny velkostatků, a to vel k o s ta t k y d rob n é, zpravidla 200 až 300 ha zemědělské púdy, a vel k o s ta t k y vel k é. Drobným velkostatkům řeBí se jich nároky na propuštění ze záboru podle §§ 11 a 3 a) záb. zákona a podle § 20 příděl. zákona pri současném sjednání dohody o výměře zemědělské púdy, kterou odprodají vlastníci z volné ruky označeným, podle zákona k přídělu kvalifikovaným uchazeč1"un, za ceny přibližně přídělové. U velk)'Tch velkostatků provádí se knihovní poznámka zamýšleného převzetí, doručuje se ke sklizni výpověď z hospodaření vlastníku a osobám hospodaříeím na přejímaných nemovitostech. Avšak i s vlastníky těchto velkostatků jedná se o řešení cestou dohody, které zpravidla vede k cíli. V řád n é m ř í z e ní pří dělo v é m bylo přiděleno do· konce roku 1924 celkovému počtu 221.891 přídělců 377.726 ha půdy; z toho 331.136 ha zemědělské půdy a ,16.590 ha půdy ostatní. Z výměry 357.893 ha použito bylo 284.892 ha pro drobný příděl 221.058 přídělců a 73.001 ha na vytvoření 908 zbytkových statků, jež byly přiděleny 833 nabyvatelům. Poměr drobného přídělu a zbytkových statků jest vyjádřen asi 60 % : 40 %. V intencích provádějících org'ánů bylo podle možnosti přiblížiti malozemědělská hospodářství výměře jich soběstačnosti a vytvořiti životaschopné zbytkové statky vzhledem k jich hospodářskému a kulturnímu poslání. Při provádění pozemkové reformy věnována jest také pozornost k o 1o n i s a c i v krajích s nadbytkem zemědělské půdy. Výměra půdy, použité dosud ke kolonisaci, jakož i počet kolonistů jest obsažen v celkových cifrách o přídělu v řádném řízení

1925/156

přídělovém. Dosud bylo kolonisováno 900 rodin kolonistů na výměře 12.973 ha. Průměrný příděl kolonistům činil 11'27 ha pl1dy. Ve větším rozsahu jest projektována kolonisace zejména pro letošní rok a příští 2 až 3 léta. Dosavadním přídělovým řízením bylo dotčeno v republice československé 601 vlastníků, jimž patří 715 velkostatkl1 se 2545 dvory. Během roku 1926 má býti přiděleno ca. 250.000 ha země-dělské půdy. Do konce března 1925 bylo propuštěno ze záboru pod I e u s t a n o ven í § 3 a) z á b. z á k o na 726 objektů právně i hospodářsky samostatných s výměrou celkem 2004 ha. Se souhlasem S. P. Ú. bylo do konce března tohoto roku podle § 7 zá b. zákona projednáno 1930 pachtl1anájmů. Do téže. doby byl udělen souhlas k z a vaz e n í v 766 pří}ladech na celkový obnos 801,219.000 Kč, z čehož použito bylo k účelům investičním 422,009.000 Kč a zbytek na dávku z majetku, daně a rilzné platy. . Z c i z e n o bylo (odprodeje, dělení, dary, směny, postupy) dosud se souhlasem S. P. Ú. celkem 189.156 ha půdy, z toho 76.914 ha půdy zemědělské. Z této výměry pak propuštěno ze záboru 94.705 ha půdy vllbec a z ní 49.918 ha pl1dy zemědělské. 'Zbývající výměra podléhá dále záboru. Pod I e § 11 z á b. z á k o n a propuštěno bylo dosud 324 vlastníkům celkem 91.853 ha půdy, 7J čehož 56.722 ha půdy zemědělské. Na jeden případ vypadá ca. 175 ha zemědělské a ca. 108 ha půdy ostatní. Nárok všech 1730 vlastníků zabrané půdy podle § 11 záb. zákona lze odhadnouti minimálně výměrou 432.500 ha půdy celkem, z toho 259.500 ha půdy zemědělské. Podle § 2 O pří děl. z á k o n a bylo ponecháno dosud "79vlastníkl1m celkem 5586 ha půdy. Pro stá t republiky čs. bylo převzato a ponecháno 95.979 ha půdy vůbec; z toho obnáší ca. 2973 ha půda zemědělská, ca. 9212 ha půda rybniční a ca. 83.794 ha půda lesní. -' Během Toku 1925 má býti postátněno asi 100.000 ha převážně půdy lesní. Shrneme-li shol'a uvedená data tabelárně, obdržíme asi ná'Sledující obraz, z něhož jest též patrno, jaká výměra zabrané půdy zůstává pozemkové reformě k d i s P o s i c i na r o k 1 9 2 6 .a d a I š í dob u : Zeměd. půda Ostatní ptlda 1. Cel k O v á v Ý mě r a z a b ran é p i'ld y ha ha V Č. S. R. činí. . . . . . . . . . . 1,229.688 2,833.376 2. Minimální nárok 1730 vlastníki'l na pro259.500 puštění ze záboru dle §u 11. z. z. . . -3. Výkup dlouholetých pachti'l . . 80.895 6.304 4. Příděl půdy stavební (akce S) . 9.301 5. Příděl pi'ldy rozptýlené (akce ~) 331.136 46.589 6. Regulérní příděl půdy. . . . . 44.787 49.918 7. Prodeje dle §u 7. záb. zák. .

1925/157

Zeměd. půda ha

Ostatní pľtda ha

2.004 8. Vyloučení ze záboru dle §u 3 a z. z. 5.585 9. Ponechání dle §u 20. přiděl. zákona 93.000. 2.973 10. Akce sestátňovací . . . • . . . . n. Proponovaný příděl púdy běhemr. 1925 . 25').000 3.000 97.000 12. Proponovaná akce sestátňovací v r. 1925 459.967 Úhrn . . . . . . 995.031 Zbývá tudíž pozemkové reformě k disposici na r. 1926 a další dobu . . . . . . Odečteli se od této výměry ještě ona plocha, o niž pravděpodobně bude dle dosavadní" praxe všem 1730 vlastníkům více ze záboru dle §u záb. zák. propuštěno, nežličiní minimální zákonná výměra t. j. circa. 43.371 14.56(). zbývá tedy k disposici počátkem r.l!l26 circa 191.286 2,25tL843. Při provádění pozemkové reformy nutno pečovati též podle příslušných zákonný~ ustanovení o z a o p.~ tře ní z a m ě s tna n c ů, kteřípozemk.ovoureformou ztrá~ejí svou dosavadní existenci. Ke dni 31. března 1925 bylo zaopatřeno celkem 31.839 zaměstnanců velkostatků, a sice 732 úředníků, 2738 zřízenců, 12.576 deputátníků a 15.793 stálých dělníků. Zaopatření dělo se buď přídělem půdy, peněžitým odškodněním, náhradním zaměstnáním neh pensionováním. - Na přidělené půdě založilo si novou existenci 6441 zaměstnanců, peněžitá odškodnění obdrželo 12.757, náhradní zaměstnání 10.936 a pensi 1705 zaměstnancu. Výměra zaměstnancum přidělené půdy obnáší circa 24.000 ha. Státní příspěvek na přidělenou pi'ldu zaměstnancu činí 27,204.450 Kč. Výše vyplaceného peněžitého odškodnění obnáší 59,103.170 Kč, pense činí 3,409.560 Kč a stěhovací výlohy 2,398.000 Kč. Celkové peněžité náklady spojené s řešením zaměstnanecké otázky pozemkové reformy dostoupily koncem března 1925 obnostl 92,115.180 Kč. Zákony o pozemkové reformě ukládají S. P. Ú. také úkoly spojené s úv ě r o vou po moc í na byv a tel u m pud y. Státem poskytovaný neb zprostředkovaný úvěr nabyvatelům púdy dělí se na úvěr držebnostní, provozova.cí a stavební. Až dosud činí: 1. Úvěr držebnostní: a) soukromý hypoteční úvěr u peněžních ústavu prostřednictvím S. P. Ú. poskytnutých b) hypoteční úvěr u soukromých věřitelů za podpůrného ručení státu za prokázané ztráty c) krátkodobé poshovění přídělové ceny při úrokové míře 5 až (j % . . 68,000.000 Kč~ d) hypot. dlouhodobý úvěr náhradovou bankou při úrokové míře 5 až 6 %

1925/158

2. Úvěr provozovacl. (pouze pro družstva): (l) soukromý úvěr provozovací s podpůrným. ručením státu za polovíci prokázané ztrátv 2,000.000 Kč~ b) provozovltci "úvěr; povolený ze Všeoh. fonduprb podporú vnitřiií kolonisace. 18,000.000 Kč. 3. Stltvébní úvěr kolohisační podle zákona o sta:vebním ruchti poskytl S. P. Ú. prostřednictvím Zemské banky na výstavbu kolonií ve výši 28,000.000 Kč. Úhtnem poskytnuté lÍvěry činí ca. . 184,800.000Kč. Zbývá mi ještě zmíniti se ofin a Il ční c Ji pro s tf e d c í c h stá tn í c h na ptoV'ádění pozemkové réfonny. Stát dosud věhoval na pro'VáděIlí pozemkové reformy: a) Vesptlitkách do fondu ttithradové~o 150,000.000 Kč, ,jež mají b,ti -vtáctmy.Prostředkft těchto"použil S.P.Ú.jaJt;o svého provo~(j'Vltcíhokapitáltr k záplacení přejímací ceny ia převzatolÍ púdu. Peníz ten se vrací do riáhtadového fondu v přídělové ceně zpět. . b) Ve splátkách do Všeob. fondu na podporu vnitřní kolonisace 20.000.000 Kč na úvěr držebnostní a do téhož fondu 5;000;000 Kč na zaopatření zaměstnancu. TytO prostředky nestačí a proto se dOITláháStátní pozemkůvý úřad k úv ě r o v Ý ID Ú čel u ID další pomoci státní, z ní~ sluší zejména se zmíniti o prostředcích na rentový pacht pro Slovensko a. Podkarpatskou Rus a kolonisaci a úvěry kolonisační (stavební i provozovací), jakož i toho, aby částku 150,000.000 Kč nemusel S. P. Ú. vraceti, nýbrž věnovati ji na, úvěry kolonisační. Tím jsem zhruba a jen velmi zhuštěně nastínil rozsah dosayadních prací a výsledku čs. pozemkové reformy k celkové informaci. interesujíeÍch se kolegu a p'okusím se 'příležitostně zběžně. vylíčiti ,pracovní metody a účast čs. zeměměřičů na pozoruhodném díle naší pozemkové reformy. Résuiné. Les g-rands traváux d'arp€ntage concernant la réformc fonciěre . lID TcMc.oslovaquie i'Ont éxécuté:spar les fonctiounaires du Servke ,foncier d'Etat,par lesgéometresprivés et ,par,les; f>onctionnaire~ de me'suI'31geau Service de l'llJdmini'8trationfinruncierd'État. L'état actuel dá la ,~tohllé fondere se,rait Ie, 8'Uiva.nt: Pour la répartition d:clSterrés des domaine:s (des grandes propriétés) était, 924.813 haQ.cso18 cultivés (champs, prés. jaJrdins, vigneset hOUJblonnii-res) e't 2,540.225 ha des autms :801s.VerSi 1a fin de l'anné 1925 seT~ réparťi 733.52'7. hd enviroII de sols cultivés et 281.382 ha des autres, teU", Q'ltl'l' pouT l'a.I\:né 1926 ré-stera arépu,rtir 191.286 ha de '00'1scultivés ét 2.258.843 ha des autres '8018 . . ' Jusqu'allmois dJllllairS 192~ fut,pGj.lifVU,aUpoint de vue d'existence, 31.839 foncti011l\.airesaux ,servicés, de,s granlie'8 propriétés en répa,rtmon, eoit 'ťlat uM ,pórtióri:de teťre, \pár dédomma,gement en a.rgent, ,par unc aut,re oceu'P':Won,BOit 'PM l'état de 'pensinnnaire. Les cha'rges )lOtu les occupés IIIíOIlterentjl1squ'a fin du mois llliIirs au montant 92,115.180'-Couronne'81tcihs. Lecrédiitp,résenté ou pomvu par l'État aux nouv,eaux propriétaireR der; tei'res (deposséssion, d'ex;ploitation etde constrncHon) Mt jl1squ'ici 184,800.000'CO'Uronnestchs.

1925/159

Polské zeměměfičství. Ing. W. Kr-zyszkowski.

Tři výbojné státy různé kultury, nestálé politiky a organisace, které přes 150 let okupovaly území polské, zanechaly po sobě skoro v každé vesnici památku, která je dodnes na závadu snahám, směřujícím ke vnitřní úpravě polského státu. Vzhledem k tomu i zeměměřictví, jež Polsko zdědilo a které vždy pokračovalo paralelně s kulturou dotyčného státního útvaru, je různé dle území, jež byla jednotlivými státy zabrána. Polsko nemohlo dosud uspořádati organisaci zeměměřickou, jsouc absorbováno na počátku ochranou· hranic, finančními potížemi a sanacemi a organisujíc úřady, zděděné po dřívějších vládcích. Přes to úprava zeměměřictví v Polsku byla přetřásána jak odbornými, tak i úředními kruhy a následkem energické akce odborných kruhů stala se otázka organisace zeměměřif'tví předmětem denního pořádku směrodatných kruhů. V důsledku toho lze souditi, že organisace zeměměřietví v Polsku bude v brzku uskutečněna. Organisace státního zeměměřictví. Ve zděděné organisaci státního zeměměřictví panuje desorganisace a nedostatek jednotnosti z příčin nahoře v krátkosti uvedených; pět různj'Tch institucí provádí v Polsku měřické práce: 1. Min i s t e r s t v o ve ř e j n Ý c h p r a c í, jehož zeměměřický odbor při departementu železničním pověřen je prováděním zemského měření a dozorem nad civilními geometry. Ministerstvu veřejných prací přidělen je zároveň pozemkový katastr bývalého území pruského 1). Ministerstvo toto provádí všeobecné přesné nivelace; učiněny jsou přípravy k státní triang'ulacL (Základna varšavská změřena byla roku 1924.) Mimo toho provedlo ministerstvo spolu s vojskem přeměření hranice polsko-německé a, polskoruské. Všeobecně ukončeny jsou práce na hranici polsko-československé. Mimo toho zaměřuje ministerstvo obvody průmyslové a města. Ministerstvu náleží též technický dozor i udržování trigonometrických znaků. Výkonnými orgány II. instance jsou okružní ředitelstva veřejných prací. Skromné úvěry na zemská měření nedovolují, aby se 3kce zemského měření prováděla žádoucím tempem. Ministerstvo Vf:řejných prací zaměstnává asi 25 měřickýchúředníků, většinou s vysokoškolským vzděláním. Při ministerstvu veřejných prací existuje stálý poradní sbor ,,8 tát ním ě ř i c kár a da", ve kterém zasedají představitelé interesovanýchministerstev, vědeckých institucí a spolků geometrovských. Tato rada schází se dle potřeby. I 1) Bo1sko má pozemkový ka,tastrJl'O'Uw v hývaJé:m území pm&kém a r~Jwuském.

1925/160

2. Min i s t e r s t v o P o zem k o v é r e for 111 y (dřívější "Hlavní pozemkový úřad") má za úkol provádění pozemkové reformy, a sice: Parcelaci velkostatkll2), jejichž roční program má dle zákona obnášeti 200.000 ha, rozdělení společných majetků, likvidací služebností 3), velmi rozdrobené půdy malorolnické, tvořící t. zv. "šachovnice", jichž je v Polsku na 15,000.000 ha (bývalé území ruské ca. 11,000.000 ha, bJ'valé území rakouské 4,000.000 ha, bývalé území pruské má "šachovnic" velmi málo) 4). Uvedené práce ministerstva pozemkové reformy znamenají 80 % všech zeměměřických prací v Polsku. Dosud byla provedena komasace na ploše 250.000 ha. Druhou instancí ministerstva pozemkové reformy jsou okružní zemské úřady v počtu 11 na celém území státu 11 jako třetí instance existují krajské úřady zemské. Zeměměřické práce, spojené s pozemkovou reformou, vykonávány jsou částečně personálem krajských úřadů zemsk}'"ch v počtu asi 300 geometrů. Krajským úřadúm zemským náleží také technický dozor nad měřickými pracemi,· vykonávan)"mi civilními geometry, pracujícími pro ministerstvo pozemkové reformy. 3. Min i s t e r s t v o f i n a n c í udržuje evidenci katastru V' Malopolsku (bývalé území rakouské) a provádí s tím spojené měření. Zaměstnává ca. 150 stálých měřických sil. 4. A k a dem i e u měn í V' Krakově provádí přesné 11ivelace a zaměstnává několik technických sil. 5. Voj e n s k Ý zem ě p'i s n f úst a v při ministerstvu vojenství provádí měření pro vojenské účely a upravuje potřebné vojenské mapy. Zaměstnává asi 80 vojenských topografů. Rúznost nahoře uvedených úřadú. pracujících v rúzl1orodých poměrech v Polsku. jest očividně zjevem nežádoucím a sjednocení všech úředních měření v jednom úřardě jest poyjalžo1v:áino odbornými kruhy 'la věc dávno aktuální. Zeměměřický personál. Práce zeměměřické v Polsku vykonávají jednak zeměměřiči státních a samosprávných úřadú - počt8m asi 600 --", jednak zeměměřiči neúředníci. Neúředníci jsou: a) Civilní geometři v počtu asi 400 s vyšším předvzděláním (vysoká škola technická, potažmo střední měřická škola s nej2) no ledna 1925 rozpa,rcéLová:nobylo as,i 700.000 ha; plocha, kte
týče. má bývalé luzemí ruSlké llIsi 51 %' takovým h09podMství, hývalé území ra,l\!ouské (vévoo,ství krakovské, lvov;ské,SJtanislavovské a taru.opolské) asi 47 %, hýv. uzemí ,prnské ,pouze 12-19 % toohto "š3JChovnic".

1925/161

méně dvouletou praxí a speciálními zkouškami). Tito geometři mají oprávnění od ministerstva veřejných prací pro provádění všech zeměměřických prací; pro měřické práce, spojené s pozemkovou reformou, musejí získati zvláštního oprávnění od ministerstva pozemkové reformy, nehledě k autorisaci, kterou uděluje ministerstvo veřejných prací. b) Zeměměřiči, oprávnění ministerstvem pozemkové reformy pro vykonávání zeměměřických prací, spojených pouze s prováděním pozemkové reformy, v počtu asi 200. c) Praktikující zeměměřiči s ukončeným středoškolským zeměměřickým vzděláním v počtu asi 300. d) Mimo toho je v Polsku značný počet 0mpiriků a praktiků, vykonávajících pomocné měřické práce, v počtu asi 500. Celkem zeměměřičů. neúředníků je asi 1500 kvalifikovaných a asi 500 praktiků nekvalifikovaných. Sněmem schválený zákon o civilních geometrech upravuje poměry v civilní praxi a zavádí jednotný typ, t. zv. "mierniczego przysieglego", který bude jedině moci provozovati civilní geometrovskou praxi.

Vysokoškolské studium zeměměřické zřízeno je při polytechnice ve Varšavě a ve Lvově. Při polytechnice ve Varšav(5) existuje samostatný odbor zeměměřický s 31 !21etou dobou učební, jíž v cele stojí profesor Warchalowski. Při polytechnice ve Lvově jest v čele profesor WeigeI. Středni zeměměřické školy jsou ve Variiavě, Poznani, Lomži a Kovlu. Odborné kruhy započaly energickou akci za účelem zrušení středních měřických škol v pfesvědčení, že pouze vysokoškolské zeměměřické studium jest zárukou správného provádění praxe zeměměřické. Od bor n é

01'

g a n i s a c e zem ě In ě ř i c k é.

Různosti teritoriální v odborném vzdělání i různá oprávnění rozdělily stav zeměměřičů na více organisací. Skoro v každém vévodství zorganisováni jsou zeměměřiči ve spolky. Celkem je ve státě polském 14 protokolovaných zeměměřických organisací, které ročně vysílají své delegáty na sjezd delegátů spolků polských zeměměřičů. Sjezd volí výkonný komitét sjezdu, který je nejvyšší výkonnou instancí všech sdružení zeměměřických v Polsku. Po přijetí zákona o civilních geometrech ustaluje sé jednotný typ zeměměřictví a nepochybně nastane i likvidact přílišného množství spolků, místo nichž projektováno je "Jednotné sdružení geometrů", dle přání zákonodárných kruhů.

1925/162

Č a s o p i s y zem ě měř i c k é.

V Polsku existuje pouze jeden zeměměřický časopis, "Przeglad Mierniczy" 6), vycházející měsíčně. "Przeglad Mierniczy" stal se, dle usnesení Sjezdu deleg'átll polských zeměměřických sdružení, orgánem všech zeměměřických sdružení v Polsku. Varšava 20. července 1925. Z rukopisu přeložil Ing. VI. Filkuka.

Příspěvek k názvosloví zeměměřičskému. J, Petřík. Při zpracovávání předpisů pro mezníkování železničních pozemků, nlLskytlo se mnoho pojmu, které zapadají do jiných odbor~, a shledávrim proto nutným, aby zeměměřičské názvosloví se poněkud stabilisovalo. Ovšem práce taková je prací mnoha lidí, delší doby a může se jen tehdy zdařiti, najde-li ohlasu v kruzích zeměměřičských, budou-li se sbírati názvy v různých krajích republiky užívané, budou-li pak tříděny a po stránce jazykové zkoumány. V nynější době, kdy se přikrocuje ke zpracování úředních předpisů, bude taková práce zvláště důležitou, aby termíny zavedené byly české, dobře vystihovaly pojmy a byly tvárné, aby se dalo z nich odvoditi přídavné jméno a po případě i sloveso. Předkládám část, která se týkri, ohraničování železničních pozemkft a očekávám, že dojde od zeměměřičů u železnic dosti připomínek, třeba i k pojmům jiným, blízkým. ohraničení Abgrenzung vykoupené částice eingelOste Abschnitte soused Anreiner měření Aufnahme autentifikace (čili listinu prá"ní proAuthentifikation vésti, opatřiti J;'0dpisy nebo prohlášením a razltkem za přítomnosti věrohodných osob jako svědka) o {dráhy sa trati pro účely stavby železnice Bahnbauzwecke { pro železniční stavební účely odvrácený od dráhy Der Bahn abgekehrt vlastnictví železniční Bahneigentum pozemkový majetek železniční Babngrundbesitz { pozemky železniční bahnseits proti dráze správa dráhy . Bahnverwaltung dáti lesy pod spravidlo Bannlegung von Wuldern { lesy za ochranné prohlásiti branném lesu nález o lesu, daném pod spravidlo { lesu ochranném branný les (na Slovensku) les pod spravidlem (dle lesního zák.) les daný pod spravidlo les ochranný Baustationierung staniěení stavební Berechnung výpočet

I

6) Pozn.

red. Vy;chází od srpna roku 1924, dík ínicmti'Vě vydava.tele

a redaktora W. K~YSizkowsildho.

1925/163

Betriebsstationierung Boschungskante Bruchsteill Dammfu~ Darstellung Eigentumsgrenze Einlosungsgrenze Einmessung Eisenbahngrundstuck Erwerbnng vOn Dienstbarkeiten Evidenz Feststellung Feststellung der Grenzen Flachenverzeichnis Futtermauer Gehweg Gemeindegrenze Grenzauthentifikation Grenzb~schreibung- ProtokolI GrenzHnie Gl'enzrnarke Grenzpunkt Grenzstein Grenz3treitig keit Grellzzug Grundeinl03ung Grundflache Grundeigentumsrecht Koord inatenmethode Materialgraben l\1ehrbedarf auf Grundflache Nebenanlage Niveaukreuzungen Numerierung Parallelweg Parcellenrest Rampenabfahrt Rampenkanal Rechtsbestand Richtigstllllung Servitut Servitu tsfliicbe Servituts parzellenn ummer Schneedamm Schneeschutzwand Schutzdamm Schutzstreiflln Stra~enumlegúng Stiitzmauer Unterfahrt Vberfahrt Uberpriifung Vermarkung Verrnarkung der Eigentumsgrenzen Vermarkungsarbeit Vermarknngsoperat Wassergraben Wasserabzugsgraben rechtsverbindliche Weise

staničen~, dopravní hrana zarezu lomový kámen pata hráze, náspu zobrazení hranice vlastnické hranice výkupová zaměření železniční pozemek nabývání služebností evidence, patrnost zjištění, zjišťováni zjištěni hranic seznam výměr (pozemkových) zárubni zeď pěšina, cesta pro pěší hranice obecni autentifikace hranic protokol o popisu hranic hraničn~ čára hranični značka bod hraniční mezník spor o hranice průběh hranice výkup pozemkll. výměra pozemku { (plocha pozemku) pozemkové právo vla~tnické methodá pravoúhlých souřadnic výkopiště . další potřeba pozemků { dalši výměra vedlejší zařízeni přechody v úrovni číslováni souběžná cesta zbytek parcel ni sjezd, o sjezdovy propustek právni stav oprava služebnost plocha se služebnostmi číslo služebnostlli parcely sněhová hráz zásněžka, sněhový plot ochranná hráz ochranný pruh, 'pás přeložka silničnl . opěrná zeď podjezd přejezd přezkoumáni, přezkoušení omeznikováni } omezníkováni hranic vlastnických práce meznikovací meznikovaci operát příkop příkop svodný právně závazný způsob~

1925/164

() postavení pro tbeo4olit. při polním měření .. Ing. Aut. S tvá n.

Měření vodorovných směru v trigonometrických sítích I. a· 11. řádu vyžaduje od pozorovatele, který s dobrým strojem chce docíliti dobré výsledky, aby předešel - pokud je to v jeho moci - všem vlivům, které by jeho práci mohly znehodnotiti. Y<'sledkem měření ve velké. síti je vyrovnání na st~novisku, 'které v pn'lměrné chyb~; již lze snadno vyčísliti, má podatí kriterium spolehlivosti a .jemnosti práce. Vyjmenovati vlivy, které zasáhly rušivě doměření, není dobře možno, vždy -ale v jejích souhrnu bude figurovati pozorovatel a stroje svými chybami, atmosféra a bezpečnost posta,vení pro stroj. Poslední okolnost je zvláště duležitou a; je proto první povinností triangulátora, aby se s této strany; dobře zajistil. Stanov:íska, na něž stavíme pří pozorování stroj, jsou ruzná: ve volném terénu užíváme stojanu, tam, kde se pro 'určítý směr vyskytuje překážka, zřídíme dřevěnou věž S isolova~ým a vyztuženým středním sloupem, na kostdní věží a kamenné rozhledně stavíme stroj na zdivo; všude však se přesvědčíme, nežli začneme měřiti, nebude-li chůze okolo stroje při práci na závadu. Činíme to tak, že zastavíme dalekohled na nějaký předmět a pomocníka necháme choditi nebo poskočiti v blízkosti stroje. Shledáme-li, že se předmět v zorném poli pohybuje, nemáme postavení pro stroj dosti pevné. Je-li stanoviskem kostel nebo kamenná rozhledna, zřidíme 'si v tom případě vhodné lešení, nebo, je-li možno pozorovati mimo kostel na zemi, raději se uchýlíme - jsou-li dosti dlouhé visury -- k excentrickému pozowvání, pro jehož centrování "Ovšemvyšetříme potřebné prvky co nejdůkladněji, a to nikoliv z jediného měření. . Na triangulačních věžích se závada zjistí snadno; stavba se prohlédne, nesouvisí-li spolu vyztužení středního sloupu a věže. Jinak vyztužení prostředního sloupu budiž podobno stativu, t. j. vzpěry mají dosahovati až ke stolku, na nějž stavíme stroj, jednak proto, aby se pro stolek docílila větší podkladná plocha, jédnak. aby' se zamezilo kroucení sloupu, které v tom případě, když jsou vzpěry náležitě vyztuženy, nenastává., Se stojanem je třeba býti zvláště opatrným; zaměříme na sígnáJ strojem usa,zeným na dobře upevněném stojanu, odejdeme čísti mikroskopy a nahlédneme-li do dalekohledu, aniž bychom učinili kroku, shledáme, ze signál bývá mímo nitkový křížek. Zjev se snadno vysvětlí pohybem půdy a je. zřejmo, že nenastane při postavení stojanu na skalnaté půdě. Tam, kde je tedy nebezpečí,' že by se při práci půda pohybovala, zřídíme si podlahu, která, nedotýkajíc se terénu, leží na čtyřech kolech, zaražených pokud možno nejdále od stojanu ve směru diagonál stabilisačního kamene (viz, obr.).

1925/165

Pak je ov~em nutno poříditi si stálý stojan ze suchého dřeva. Jeho výhodou při práci bude, že nebude třeba pro každou observaci nositi s sebou stojanu od stroje, urovnávati jej a stroj zdlouhavě centrovati. Stolek, připevněný na tento stojan, budiž vždy z tvrdého dřeva; je-li dřevo měkké a řídké, pak i nepatrný tlak ve směru vertikálním, způsobený otáčením alhidády nebo limbu, vychyluje libely a stroj se musí příliš často urovná va ti. Je-li jednou správně centrovaný a horizontovaný, označíme si místa pro podložky sta věcích šroubů, abychom při příštím měření nemusili stroj znovu centrovati. Résumé. L'aut,eur recommande se servir pcndant IelS tr.waux trigonométriques du slJJpport a la f'olrme du .plancher, qui neto'llche pas le ,tMiv du théodO'lite. GeUe construction est td:IS impOTtam.te sur le teITain mou.

Zp~ávy odbo~né. Vznik a organisaci

zemětraěřičského

odboru ve Varšavě

popisuje profesor polytechniky Ing. E. Warchalowski v 5. čísle flPrzegl~d' mierniczy". K vlili orientaci vyjímáme z jeho pojednání několik řádků. Zřízení řádného studia žádaly v roku 1918 odboi'né korporace, státní úřady s min. veř. prací. Základní směrnice vypracované komisí, sestavenou akademickým senátem polytechniky, požadovaly: 1. aby odbor vychovával kvalifikované geodety pro provádění všech měření triangulačních, podrobných a prací kartografických; 2. aby měl obsažné přednášky z disciplin geodetických i astronomických, jakož i z nauk pomocných; 3. aby v dostatečné míře byly přednášeny nauky inženýrské a hospodářské v onom rozsahu, jak zasahují do činnosti zeměměřičské; 4. aby proto studium bylo rozVrhnuto v osm semestrů a 5. aby pamatováno bylo na zavedení dlouhých, praktických cvičení. Podrobný další program studijní, vypracovaný touto komisí, zaváděl pro odbor název .geodetický" a byl probírán zástupci techniky lvovské i varšavské. O trvání studijní doby rozhodlo min. školství, by teoretické studium trvalo sedm semestru j současně nazvalo odbor, otevřený roku 1921, •vydzial mierniczy". Roku 1922 vypracován program pro první dvě leta, roku, 1928· pro ostatní semestry. Tehdy opět dokazovali proťé8oři IÍlěřičského odboru, že nelze vtlačit látky do sedmi sémestr&; týž názor projevil děkanát i senát akademický, žádaje zavedení osmi teoretických semestr&. Ministerstvo školství však odmítlo příslušný návrh s poukazem na to, že potřebuje co nejrychleji míti dorost vyškolených geodet& a tak studium odboru dnes, trvá sedm semestr& teoretických, po jichž ukónčení dostane se absolventu thema k vyhotovení práce diplomové. ,.' ,,',' " Prof. Warchalowski karaktérisuje studium zeměměřičské jako souhrn pěti druhů vědp.ckých poznatk&:

1925/166

1. ma temati c ko-fys ik áln í c h (matematika vyšší, geometrie analytická, geomtltl'ie deskriptivní, teoretická mechanika,fysika), jsoucích fundamentem pro studia speciální; 2. pHrodovědeckých (všeobecná chemie, geologie, půdoznaIectví, zemědělství, nroteotologie); tyto dit\cipliny jsou společny odboru vodního inž.; 3. in~enyrských, rýsování technické, základy stavitelství pozemního, vodního li melioračního a j. Tyto mají ráz orientační - t. j., je třeba, by inženýr zeměměřič byl s nimi přehledně obelllnamen a proto se na meřickém odboru k tomu cíli zvlášť přednášejí; . 4. právních a hospodářských-(všeobeené právo, právoagrárn.Í, }Jolitická ekonomie, politika agrární, katltstt pozemkov,v). Tyto nauky zčásti se přednášejí pro více odborlí, zčásti jen pro pÓlIluchače zeměměřičstvÍ; 5. geodeticko-astronomických. Sem zai:ií.děny jsou veškeré nauky, kterými je dána specialisace .povolání zeměměřičského a tudíž i odboru. Jsou to předmě.tr: geodesle nižší, počet vyrovnávací a pravděpodobllOstnÍ, teorie optických stroJů, geodesie vyšší (tři semestry), astronomie sférická a praktiuká, kartogra:fie, magnetismus zemský, praxe z$1ěměřičská ve zvláštníuh přtpltdech (scelování pozemků, měření. měst, měření důlní, fotofll.metrie), předpisy měřické, rýsování situační a terénní, cVičet1í prak~ třcIť. v poli, organisovaná ve třech letních semestrech a to po dobu.šésti týdnů, dále pozorovánI astronomická a .f. Pokud se týče diplomové práce, spočívá tato ye vypracování měření trian~ulačnícb a nivelačních v Polsce neb v cizině, neb v provedeni různych observací aneb na samostatném badání. Prof. Warcbalowski zvláště želí toho, že vedle stolice pro kartogl"a:fii a prÁ.va, není také jmenován dosud p!ofesor astronomie. Stolic společných s jinými odbory máměřický odbor 5, vlastních docentur 16, společných pak 8. Počet posluchačů v prvním roce (1921) činil 30; v 1'. 1925 měl jich. odbor celkem 150. Autor článku tvrdí, že nelze zachovati d.osavadni disposici učební, a že třeba zříditi teoretické studium 8 semestrové. Doufáme, že brzy se tak stane. Jsou tedy v republice polské, zeUli to, již rádi přiřazujeme do skupiny východních států, hodně daleko před CSR. Polsko dovedlo snesitelně řešiti úpravu studia zeměměřičského již v prvních letech své samostatnosti - ale u nás min. školství nepředložilo dosud ani příslušného návrhu parlamentu. Což takoTá fakta nezarazí nikoho z o:ficielních strážc& dobrého jména české vědy a kultury? fr.

Recense. J. D. Kovačev: Oeodezija. Sofia 1925. Tiskem Božinova. Stran 332, cena 140 lva. Universitníknihovna zařadila mezi své vydávané publikace jako· Číp.46 tuto učebnic.lgeodesie nižší, .kterou sepsal universitníprofesor Kovačev pro posluchače své na lIOemědělskéFakultě této university. Tím je dáu již rozsah látky a způsob, jakým se Hdil autor při jejím zpracovÁní. Na začátku definuje si úkoly geodesie nižší a vyšší s ohledem na tvar zeměkoule a přistupuje k měl·eni. horizontálnímu. Probírá bod, přímku, měření vzdáleností pásmem a latí. Nato přikroču,ie k olovniri a libele,. lineátnérpu'Q,onln, úWoměrné hlavici, zrcátku a hranolu, načež probírá theoriiéhyb pro poMrování přímá a vyšetřůje pr&měrnou chybu. Na to f/;abýváse měNmím menších ploch soUřadnicemi pravoúhlými, řeší některé úlohy. o nepřístupné délce. Dttle probírá výpučet ploch z číselných, měřených hodnot, planimetrem a uvažuje o přesnosti vyšetřených plošnýchobsah&. Nállledttji po tomto úlohy~o dělbě pozomkll a vyrovnávání branic. Na to následuje popis theodolitu a jeho součástí, theoretické požadavky konstruktivní, rekti:fikace it niěření úhl&' horizontálních v obrazcích a tazích. K tomu pNpojuje stručný nástin o triangulačních praceth.

1925/167

v Bulharsku, prováděných pro mapu Bulharska v měřítku 1: 126.000. Dále zabývá se vytyčováním dlouhých přímek a riíznými methodami pro vytyčování obloukil.. Pak přikročuje k vertikálnému určováni polohy bodů. ~robírá nivelační latě a stroje, iich rektifikace, nÍvelování přímek, profilu podélných, příčných a ploch. K tomu připojeno je sestrojováni vrstevnic a úvahy {) přesnosti nivelačních prací a o průměrné chybě při nivelování. Nato probirátrigonometrické a barometrické měře~í výšek a přistupuje ke stroji tacheometrickému, jeho konstrukci a rektifikaci a ku popisu prací tacheometrických, načež zmiňuje se stručně o orientování plánil. a probírá určení meridiánu astronomického z polohy slunce. Na konec jsou připojeny rozmanité rovnice z trigonometrie a funkcí trigonometrických, pro rozvinování v řady funkcí těchto, tabulky sin, cos, tg a cotg po stupních pro poloměr jedničky, délky oblouků kruhových, konstanta rozměrťl -Zemských, pro převod Btupňil. ze sexagesimálního do centesimálního dělení kvadrantu a naopak a kónecně potřebné tabulky pro barometrická měření výšek. Vítáme jistě blllharskouknihu o geodesii, neboť autor snažil se ve své knize shrnouti základní pojmy a práce z geodesie nižší a chápeme, že musil překonávati mnoho obtíží, poněvadž je prvým pracovníkem, prvým, který' se újímásoustavného zpracování celé látky. Knihu lze doporučiti všem~ kteří se zajímají o jihoslovlW1ské písemnictví technické. -k. Doo. phlk. A. H lí dek: TOpografické měření. VYlŠlo jako litogTafické pl',edná.&kytiskem: M. TŮ1nY,Praha II, titná 13, náJkladem Spolku posluchJačů zeměměřic;ltvi na Čeo&kém vysok_ učeni technickém v Pra,ze. eena 21 Kč. Přijímám&'li s radostí každý 'P'řío&pěveikz oboru čs. wpograiie, tím ~více v'Ítati musíme vydání slpisu, jakým je T 10 'P o g r a f i c k é měř e ní. Autor knihy, ,přednosta topografického odboru VojenskéhJozeměpisného ústavu v Praze, známý 'Od'b0111oua lite.rámí činnos.tí již z dob vídeňského ÍlsULVU~měpisného, vydává tuto knihu především 00 ,pomůcku pro posluchače, JiJlnž jak,o docent vy;sokéhio u~ní technil(';kého v Pra,ze předná,ší. Ve 131 !l,m-a,nálch'zpra-c.ovaJ d~nou lá.tku způsobem p'r:J.vého o<1borníka a vliv mnohaleté úspěšné ,pra,xe obrwži se v celém diJe. Neni jen pomůck,ou pOlslu~hači, ale i ,naše starší genera.ce zeměměřiclci naJde v ní bohatého poučení 'O matetii, která ne dosti ooollJŽněbývala jí přediná,šena vnilŽší geodesii. , N:lJČrtnuv v Ílvodě vývoj topOlgrafiJc.kého měř:ooí na úzémí če,Sikoslovens:kérepubHky, ohírá Ise awtor ~běžně 'záJkloo.y,n~ nichž buduje svou činnost mapéT. Přechá'zí ,pak ve vyliČ€lIlí zásad pro zobrazení situace (hudov, komunikací, ,porostů atd.) a věnuje širší kapdtolu znázorňování terénu. Vhodně sestavív temetické principy
1925/168

grafické azdroje.m
Nové knihy. Dr. V 1. Z á k l' e js: Metodické řešení plánů upravovacích. Yyšlo v Kníhovně Úsmvupro stavhu měs't :při M. A. P. V komisi Fr. Řivnáče, Pta,ha II. Cena 6 Kč. Ing. E d. M á s I (): Vzájemné vztahy mezí kanalisaci a úpravou měst. Vy'šl0 :v' Knilhovně Ústavu 'Pro staN1bu měst při M. A. P. V komisi Fr. Ř~jvnáče,Praha II, Příkopy. Cena 10 Kč. Dr. K. D 'O ibi á ,š: Příruěka národníh() h()Spodářství. Vytiskl Oto .JanlÍček v Prroze. Stran 244. Cena. 26 Kč. W. B r e i ten f e Id: Die agrarische Bodenrebm in Osterreich~ Vídeň 1925. Cena 4'50 Kč. E. H e g e ma n n: Ubungsbuch fiir die Anwendung der AlIs/?;leichun/?:SrechnunJ! nach der Methode des kleinsten Qualti-aten aul die prak· tische Geometrie. 3. vydání. Berlí:n 1925. VydJa,1P. Parey. Cena 9 zl. m. F. W. R os,s:Leitfaden fiir die Ermittlung des Bauwertes von Gebiillden sowie ••. Vy
1925/169

E. Bor e I : Traité du caJcul des probabitités et de Se8 applieations. Vy~lo u Gautiers-VHh.rd:s v Pa,říží 1925. S. Coast and Geodetic Survey. Washington. Ma r m e r. Tides Rnd Currents ín New York, Harbor. Spec. plJJblic.ation 111. A d a ms. Emptíc FunctioDs 3Jpplioo to conforroal world maps.Spec. publication 112. H a z ar d. Results ·ofoh&ervations m;,We a.t the Unitcd States CO:J,st .lmd Geodetic Survey mrrgnetíc ohservRtory at Vicques P. R. ín 1921 Rud 1922. Sedal No. 292.

U:

Odborné/. pojednání

v časopisech.

Slovenský východ ze dntl 15. října. při:rui.Šív rubrice Národné hos.podarstvo článek dra K. C z i v i š e: Ospech práce pre zleIJIŠerripodmienok pofuohospodl3iTského úve,ru na. Slovensku a P. Rusi. Kolegové, čtěte jej a uvažujte o v~em, co se v něm uvádí. ča~pis čs. inžeRýri't, Technický obz~r. O. 14. A. Van der V I i e t ; Všeobecná teorie plochoměrů a z3lpomenutý plochOlIllěr tyčkovy (sekyrkový). - O. 16. Ing. K. Rys k a; Proslov k oslavě 25. výročí zMožení Oeské vysoké školy technické v Bruě. - Dr. O. G a I' tne r: O geologkkých a petrografický,ch ·otázká.chpři Z3!klMáni a 'lJII:OVOZU lWlŮ čedičových a uv,až,Uljteo ViŠem~ co se v IlJěm uvádi-) . Zprávy veřejné služby teohnické. O. 15. mg. K. S rb a.: Program přesných Výškových měření (nivelad) 'pm r. 1925. O. 18. Ing. Em. Sní li e k: Vžiti autokartografu Huggershoffova v letecké fotogrametrii (dokončení v č. 19). Doporučujeme vrele ku prostudoválníširoce založené pajedná,ní autom, který, ač vytkl si úkolem se-známiti čs.prootiedí s teorií, po'pi,~.ema upotřebením 31utokartografu, vložil d,o článku zhuštěněID.J.W.h() hUkyz letecké fotogr31lIletrie, aby tím usna.dnil méně informovaným seznáni zásadních probaémů. Zdařilépojoonání ,uoc. Snižka třeha tím více vítati, ježto na,~e odoorná literatura 'podává ,pořídce zpráNy o' nových typech strojů v tomto odvětv'í geod'esie používaný'ch a tím méně si všímá metod letecko-fotogrametric:kých. Lesnická Práce. O. 7. Dr. AI. Ti c h ý: Nové konstruk,ce geodet:ckých strodů z dílnYvBreithauptovy. Nová Prá~. C. 16. A. H I í dek: Význam užití letecké fO,tografie v topogra.fii. . Věstník Inženýrské komory. O. 12. Ing. L. H u 1,e k: Vorsch1ag ZUT Behehung der Obelstande in Ullise,ren derzeitigen Kata,stralma,ppen. Ing. Fr. Lan g : ůb(:}r die al1gemeine BeanstaniEgung der Plane, ,der Zivi!geomete'r. - O. 13. Nová bud:ova Oeského vysokého učení technického v Praze. - O. 16. Ing. E. S o u k up: Strasticivílnich geometrů. - O. 17. B c h.: E-otá~ce inženýrského titulu. JOlttll31. d'es Géomětres-Experts Fran~ais, květem 0č. 55). R. D a,}lg e r : La réVÍJsiondli Cadastre, R. Dan g e r : Me-surres,rapiJdes de- prooisioll au mban d'ader, - La législationdesplaus des ville'S,.- O. 56. H. L a ufen b u r g e r 'a Ch. Do r f f e ,r: La coloniAAtion intérieure. - R. D a ng e r: Calcu1s do surfaces. - L. Z a b-e r n: IDessih et dis.position. - O. 57. E P révo t: Emploi de l'erreur moyenne arithmétique 00ms le<s calculs ďaplication de 1a théorie ,dHS eneu1"8. - R. ID.a,n g el r: L'étude ďun plan légulateur.H. R o 11 S s i I h e : Réfe·ction du Cad~stre,p~ ,phúto aérienne. C. 59. K Dan g.e.r: Ca4:t,stre et coo:astreurs. li. A:I c a TI: Vn probléme de topométrie souterraine. , SchweizeJ:isc~. Zeitschrlft, fiir VermessllJ1gswesen ond Kldturtechnik. Č. 6. H. W i I,d.:, Per: ne-ue Thoodolit (konec),. Fra,gen aus der Obersichtsplanpraxis, Le,s remaniements 'P{l,fcellruires et la menlluration 'OOdfu';tra1es. Č. 7. A. A n '€I ,rm e t: Duchoix d'un systéme dl" pil'oje,ction. A. A r r e g e r: Ober den Elnflutl der Refraktioo auf ,die tachymetris,che DistanzmC'ssung. - E. A I b r ec h t: B/Lulinien. - Ch. R
,s

1925/170

'Článku: DbeJ: den EinfluJ3... Ú. 9. M. Sc h wa r z: Remaniement parcellaire du vinobled,e Féc.hy. (Konoo v Č. 10.) - H. Lattm.ann: Regie- oder Akkord!fiihrung. -. Č •. 10. M. Z ur b u che n: Díc Bewegung IllItrder. Quaďratglastafel. - S u c k o w : Verstaatlic.hung des Vell'meissungsrWesems. - Noo~ der d!lutsc,he AusS/ohuJ3 fiir Kullturbauwesen und die AusbHdung der preutlisc.hen Landmesse'r hl dlel' KulturtecJJlllik. - O. 15 a 16. St ri li·Z: Koordiiniatenumf<mnung mit gmphirsche,r Ausg
ZPl::iY'~ spQ~vé. Zpráva o výborové schůzi Spolku ČS. zeměměřičů, rkooané dne 16.říjllla 1925. Přitomoo osm členů výboru. Schů>ze .zahájrena ,předsooO'U pI'of. Petiíkem, který věnuje posmrtnou rv'zpomínku Iwmřeléllnu mg. Leipertovi. Břečten a schválen zápis o minulé sohůzi vý,borové. Jednatel Dr. RY'Šra,vý čte rdOršlé dopisy. A. VaňkQ;va 'z university v Colwnbii žáďlí rstati,g,tiku srpolku. Skwpina, V'odoboSlprodáJřslcl S. I. A. dáv.á na vědomi rresoluci o rozsahu 0'.P~V'IlW:\í~"~~ lllželly,rn.. Spolerk; IOOřick~i Úrfe4~ku má-mích za,slal opis '.eo.~n! o ú'PEavě, ~j;{)vé~tát~íehiamě~d'" ov níž ~~~eni J'S;OU zeanlW1ěiřÍiČlJaiR:0 uredwcf"I!> neulp).nym 'VY'S0koskolsk.ym vzdelamm". Prof. Petří:k;'fJ~lálVá zprráV'Uo ri\lzný1oh moorvencich. Za členy přijati : Fr;J,llt. FA'jave1c a. :Lru,d. Šir. . Boltla~'Ilikpooá:vá zprávu ,pokladní. Proť.Peth'k .sděluje přání redaktora, .aby č. 9 a 10 hY'lo rozšii'ooo. Přijímá Be'.

1925/171

Dr. Ryšavý ,pOidá'Vázprá'Vu o chy;staném mezinárodním sjezdu let mezinárodní federoJci zeměměřičů v Paříži. Nav!.11hujeučiniti TOizhodnutí účasti též ve Spolku stát. měř. úředníků a v Jedn'OItě úředně autoriso~ vaný'ch civ. ge'ometJrů. Ježto není volných náv'rhů, "mučí předseda &ohŮz.i.

°

Z Jednoty čsl. úředně autorisovaných civilních ~eometrů v Praze. Dne 3. 'října 1925 konal pmoovní výbor "Jednoty" řádnou scMú v Praze z,a přitOll1lID.osti kolegů: Fursta, F.'ritsche, Če.mého z. LYlsé, Janče, Pl'okůpka, Černého z Nuslí, Škody a Krejzy. Omluvil se lwl. Zuldín, kol. Talaš ne. omluvili s,e 'kol. Bukač a Toms. ' Schůzi zahájiIptředseWJi kol. FUl's,t. ůteny dOlŠ,lédopisy, a sice 'přípis prac,ovní 'sekce Iinž. komory z Br:atis,lavi. Usneseno" ahyobsah přípísu otíštěn hyl jako lokálka v komornim Věstníku. DMe čten příprus kol. Hory z Plzněa usneseno ve ·smy-slu tohoto přípisu imte:rvernO'Vatiu ministerstva spll'avedhlos,ti. S dopisem kol. KautJského vysIown souhlas. Ovnálmeni kol. Sekýrky z Pískiu V7Jato na vědomí let usneseno, alby u komory hylo ZaikWČedlO.ZamýšJené roztřídění členů Inž. komory na joornotIi:vé kategol'ie odloženo do . příští ,&chůze. Na konec ,p'l'Ojednávánbyl ná,vrh zá,kona o civ. technicích, kteréžt() de'baty \Zúčastnili se v.šic,hni kolegové ,ptřítomní. Bylo usneseno podati komoře o n~v'l1ženýc.h zmooáohzi.p:rávu. Ing. Jrar. Krejza.

Oprávnění úředně autorisovaného cívilního geometra nabyli : Ing. Ad. Řežáb, Písek; Heřman Graf, Liberec; dv.smv. inženýr Ing. Ant. Ziajíc, SepekO'V u Milevska; Ing. K. Gailus, Praha-Zižkov;. J'oserf Douša,. Chrudinl; Ing Vilém Prinke, Pmhia-Zilžkov; chr• i!nž. stav. Ing. Bedřich Mrkv]0ka, MI. B.ol'e1slav; J~r. Filkuka, Brno; Jan Kutailpro ,soudní ()Ikres Bll'čovice ; Ing. Dr. F. Schaale, Uničov. Oprávnění úředně autorisovaného civ. geometra! vzdal se Jan Pec,h, Praha-VršO'V]ce. V ?~vod!l zemského finančIÚho ředitelství v Pr3lZe jlllenorván JOI8€lf HmlCu mel'. 'I1S18't,Elll!telln.. Ze Státního tmzemkového úřadu. Vedením oddělení kolonis3!Čně příděIového v rámci odboru IV (oZll3lČ€néhociJ'rou IV/.) pověřen v. měř .. rada I'ng.Jar. Fa n t a. Ze služeb mor. zemského výooru. Na V'1:lJstlliÍ lžáJdrostpensionováni: Ing. Jas. Klejna, v. měř. mdla, šéf zeměměřické skupiny prří odděrIeni pro regulace řekzem"kého stavehn:iho úl'ad'll, Ing. E. Frultus a Ing. V. R,ziha, v. měř, k:omisaři. Oprav,něni k použíVání stavovského .ozna~ení "Ing." přiznáno kolegům: V. Hanušovi, Nová PMm; K. Mundelovi, Praha; K. Vazačovi, Košioe a St. Zdímalovi, Bratislava. t Ing. Fr. Hel1mann, úředně .aut~~O'V~ý ,ci~iÍ. geom~tr v Praze· Bubenči a Ing. Hugo lJa:tIJge,r, >Clv. lllzenyr les-mcky a ClV. g'c>omtltr v Bruntále. o

Oprava. v posledním

V referátu z min. čísla "Zeměmě'iíič'i na Rusi" řádIťu v Charkově mísrto v Krakově.

má

s.táti

Poly&,onálni sifě pro polohopisné plány provede propoéítá, jakož i veškeré výpočty z praxe zeměměřičské 'vykoná zdatný odborník. Nabfdky na administraci Zeměměřičského Věstníku pod značkou "Dělba práce Praha"

1925/172

vĚsTníH

ZEMĚMĚŘIČSHÝ A. B uch hol t z, profesor

university,

Riga.

Revise zastaralých map a plánů má za účel porovnati je s přírodou a změny v přírodě nalezené v nich opraviti. Takový úkon je všeobecně velmi pracný, neboť změny v území nedaj~ se odstraniti pouhým porovnáním mapy s přírodou. Dokonalá revise starého materiálu plánového jest konec konců více neb méně úplným novým zaměřením. Zdlouhavé a nákladné nové měření může však býti provedeno jen ve větších časových intervalech, a nemůžeme v takovém případě mluviti vlastně o pouhé revisi, ježto se totiž zpravidla užije materiálu, získaného novým měřením, ku pořízení nových plánů a map a nikoliv ke korektuře. Nejedná-li se o vlastní nové měření, avšak o důkladnou revisi všech jednotlivostí území, v dotyčné staré mapě zobrazeného, je třeba, by užitá metoda měřická vyhověla následujícim podmínkám: musí poskytovati možnost, aby toto území bylo zaměřeno s poměrně malým nákladem a v krátké době a při tom ovšem veškeré podrobnosti, přicházející v úvahu, znázorněny. To však se má státi tak, aby data získaná v poli, byla bez předchozího vynášení použita k revisi mapy. Aerofotogrametrická metoda jest pro své karakteristické vlastnosti ve velké míře pro tento účel vyhovující. Při tom ještě třeba míti na zřeteli, že v tomto případě jejího upotřebení jsou poměry ještě příznivější, než při novém měření, které je naprosto neodvislé od stávajících map a plánů. Následující úvahy o těchto zvláštních poměrech a z toho vznikajících konsekvencích předpokládají, že v praxi může tak býti v určitých případech. Proto zde si představujeme, že mapa revidovaná byla původně správná a že nesouhlas mezi přírodou a územím vznikl změnami během času, a dále, že tyto změny vztahují se na větší nebo menší díl území ve staré mapě zobrazeného, a to pouze na situaci, nikoliv na terén. Pojednáme o aerofotogrametrické revisi částečně zastaralých map a plánů za. těchto podmínek, uvažujíce při tom dále, že některé jednotlivosti kresby slituaění na mapě, stále odpovídají přírodě, a že vrstevnice, jsou-li vyznaČoeny,vyhovují požadované přesnosti. Poněvadž se za zmíněných předpokladů jedná o znázornění situace, přichází v úvahu pro takový připad v první řadě snímky s v i s I é (p ů do rys n é). Tyto neposkytují jen názorný pohled

1925/173

do zobrazovaného území, nýbrž také představují í v neodzkresleném *) origínálu situaci podobně jako plán. Půdorysný snímek zachytí ovšem menší úsek oproti snímku šlilrmému, vzatému ze stejné výše. Přes to však tato okolnost není zvlášť závadnou vzhledem na mnohé přednosti snímku svislého. Při tom zdůrazňujeme, že předpokladem pro užití tohoto postupu při revisi jest hlavně postačitelnost pouhého o d z k r e s len í originálního snímku. Proto tedy stačí, když každá část revidovaného území jest zobrazena na jednotlivém snímku. Není však nezbytně potřebí, aby měřítko originálního snímku bylo přibližně stejné jako měřítko revidované mapy, ba stačí, když originální snímek jest až 50 % menšího měřítka než mapa. Předpokládejme ku př.: leteckou fotokomoru s objektivem ohniskové vzdálenosti t = 25 cm a formát desky .13 X 18 cm. Při výšce letu 2000 m bude měřítko půdorysného snímku 1 : 8000. To by tedy stačilo k revisi plánu v měřítku asi 1 : 4000. Považujeme-li, že užitečná plocha snímku jest jen 12 X 17 cm, zachytí takový svislý snímek při 30 % překrytu ve všech směrech asi 64 ha. V praxi bude ovšem snahou teoretický počet snímků zvýšiti o 50 % a použíti jednoho snímku svislého asi pro 40 ha revidované plochy. Předpokládáme-li dále, že letecká komora je opatřena zásobnicí pro 24 ploten, vychází z toho, že při jediném letu zachytí se území 9'6 km2• Tento případ vztahuje se na snímání, které má sloužiti k revisi plánů 1 : 4000. Jedná-li se o měřítko menší, nebo je-li komora opatřena zásobríicí pro větší počet ploten, případně filmovými kasetami, jsou poměry, pokud se polních prací týče, příznivější. V souvislosti s tím třeba se ještě zmíníti o okolnosti, která je velmí podstatného významu pro čas a náklady prací polních. Jak známo, jest pro odzkreslení leteckých snímků potřebno, aby na každém z nich byly aspoň tři základní body, sloužící pro jeho převedení ve snímek půdorysný. Jedná-li se o fotogrametrické zaměření nějakého území bez ohledu na stávající mapy, musí takové základní body k tomu účelu býti zaměřeny dle obvyklých metod. Tím ovšem prodlužuje a zdražuje se polní práce dosti značně. Provádí-li se však letecko-fotogrametrické měření jen pro revisi starých map, nalezneme zpravidla, a to ve značném počtu, takovéto základní body. Jsou to ony body, kde *) Pozn. překladatele: Při leteckém fotografování je normálně vyloučeno zachytiti územi snimkem půdorysným, t. j. zhotoviti fotografii v okamžiku, kdy deska fotografická se nachází v absolutně horizontální poloze, čili kdy optická osa objektivu letecké komory je matematicky svislá. Aby takovýto snimek "svislý", de fakto málo šikmý. mohl býti zužitkován pro rychlé zhotovení přesné mapy či plánu územi rovinného neb málo kopcovitého, jest třeba transformovati originální kresbu tak, aby odstraněno bylo z k r e s len í polohy jednotlivých bodů vlivem šikmosti snímku. Aparáty. které tento proces velmi rychle přefotografovánim provádějí a tím obraz perspektivní, vzniklý menší či větší odchylkou plotny od horizontální roviny v době exposice, nežádaných deformací zbavují, označují se u nás termínem přístrojů o d z k r e s I ova c í c h (Entzerrungsgerate). Jen proto tedy užíváme v dalším textu tohoto málo libozvučného, ale věcně dost přiléhavého označení "odzkreslení".

1925/174

situace sta,rá se nezměnila ani na mapě, ani v přírodě a není proto třeba prováděti zvláštní měření pro zjištění potřebných základních bodů. Může se proto tím spíše tvrditi, že vzhledem na okolnosti dříve uvedené jsou zde poměry pro práce polní zvláště příznivé. Neodzkreslené snímky mohou býti využíty i pro povrchní revisi stávajících map. Dle nich pozná se detail, chybící v mapě, a obráceně, jakož i veškeré větší nesouhlasy. Přirozeno, že taková povrchní revise neposkytuje žádných obtíží a její výsledky v určitých případech jsou velmi cenné. Je-li třeba revise důkladnější a mají-li býti provedeny řádné opravy a doplnění situační kresby, pak ovšem odzkreslení originálních snímků jest nezbytné. K vyhledání základních bodů pro tento účel, jak již bylo zmíněno, lze užíti zpravidla bezprostředně stávající mapy. Jako základní body slouží převážně markantní body situačního detailu, neboť trigonometrické a polygonální body poměrně zřídka jsou po ruce. Body trigonometrické nelze vždy ve snímku rozeznati, zvlášť ne tehdy, když před snímáním nebyly dostatečně a vhodně signalisovány. Jest tedy nutno částečně počítati s tím, že body, zvolené jako základní, mohou s ohledem na přesnost zobrazení v pláně často vykazovati určitou nepřesnost. Bodů těchto jest však zpravidla počet větší, než je normálně k odzkresleni zapotřebí. Tím však zároveň jest dána příležítost, kontrolovati polohu plotny v odzkreslovacím přístroji a prováděti určitá vyrovnání její polohy. Z toho dá se usuzovati, že větší množství bodů základních nahrazuje v určité míře jejich menší kvalitu. Bezprostřední porovnání map s odzkresleným snímkem jest umožněno tím, že originální snímek se převede opticky (promítne) na mapu nebo její kopii. Z takovýchto metod jsou nejvhodnější ony, které připouštějí odzkreslení způsobem fotomechanickým. Položíme-li na projekční rám odzkreslovacího přístroje mapu, kterou třeba revidovati, snadno zjistíme, které jednotlivosti situace poslouží výhodně k orientaci' originální plotny. Tato okolnost zároveň připouští pohodlné a přehledné vyrovnání plotny za účelem definitivní její orientace. Způsob, kterého jest při porovnání mapy s obsahem leteckého snímku použíti, je velmi jednoduchý v případě, kdy je přípustno vliv tvár1ivosti terénu na deformaci snímku opominouti. Při posuzování tohoto momentu nutno si uvědomiti, že fotografický obraz je perspektivním znázorněním dotyčného území kuželovou projekcí na rovinu srovnávací. Střed této projekce je dán v prostom středem objektivu letecké komory vokamžiku snímání. Ve vedlejší figuře představuje B takovou srovnávací 1'0v1inu,která jest myšlena asi ve střední výšce' území, jež ze stanice letadla. A bylo ofotografováno. Určitý bod území P, jehož výška se zřetelem na, rovinu B označena je h, může býti na tuto rovinu dvojím způsobem promítnut: 1. v kuželové projekci paprskem, vycházejícím z A, 2. v orthogonální projekci. Tímto

1925/175

způsobem vzniknou na rovině B dva - obecně spolu nekoincidující - body P', po případě Po, které leží ve vertikální rovině, jdoucí směrem nadirovým AN a bodem P. Proto nacházejí se oba body P' a Po na jedné přímce s bodem N, nadirem vzdušné stanice. Vzdálenost Po P' dá se jako funkce výšky h a úhlu, vytvořeného paprskem AP a směrem nadirovým AN, vyjádřiti vzorcem: LJ = htgw. 1) Myslíme-li si nyní celou část území, zachycenou z bodu A, v podrobnostech promítnutu podobným způsobem na srovnáva.cí rovinu B, jsou možny dvě obecně různé projekce, jako tomu bylo u bodů P' a Po. První projekci představuje perspektivní obraz, vytvořený fotografováním na bodě A, druhou pak v určitém zmenšení plán, případně mapa. A

- - -'oP

:\

h

~w'\\ I

4~

p.

p'

Má-li odzkreslený snímek, vzatý na bodě A, považován býti za plán nebo m~pu určitého území, musí splniti se podmínká, že odchylky LJ, odpovídající jednotlivým bodům, možno prakticky zanedbati. Samo sebou se rozumí, že nepoužije se celého snímku, nýbrž jen některé jeho části, a to v blízkém okolí bodu nadirového, kde vzdálenosti LJ zůstávají v přípustných mezích *). Jinak ovšem je nutno odchylky bodů, odpovídající vzdálenostem LJ, vyjádřiti v odzkresleném obraze příslušnými korekturami. Revise, spočívající na jednoduchém odzkreslení snímků leteckých, která bere zřetel na využití celého obrazce snímku, jest jenom tehdy možná, když a priori je známo, že vliv tvárlivosti terénu je prakticky zanedbatelný, nebo když potřebné podklady pro stanovení nutných korektur jsou k disposici. Nejsou-li tyto předpoklady splněny, je přípustno použíti pouze částí snímků, ale zato však je nutno opatřiti počet snímků v da-

1925/176

leko větším množství. Jinak bylo by nezbytno voliti lWIDplikovanou aerofotogrametrickou metodu, která vyžaduje při nejmenším aspoň dvě vzdušné stanice. Poněvadž užiti této fotogrametrické metody pro revisi zastaralých plánů a, map není dosud dost hospodárné, bude o ní až na jiném mistě učiněna zmínka. Jak z formulky (1) plyne, závisí hodnota L1 nejenom od v)Tiškyh revldovaného bodu se zřetelem na rovinu B, nýbrž také od úhlu (tJ. Yelikost tohoto úhlu je dán;~ sklonem a otočením plotny a polohou dotyčného bodu na snímku. Vliv výšky bodu na jeho polohu v odzkresleném snímku je odvislý od více měnitelných okolností. Nedají se tedy udati všeobecná pravidla, dle nichž by se předem zjistit mohlo, jak velké relativní výšky dotyčné úZeIpí mŮže vykazovati, aby odzkreslený snímek vyhovoval předpisům pro měřítko revidované mapy neb plánu. Jest však jistě velmi praktické cény, stanoVíiti přípustnou velikost relativní výšky pod nebo nad zvolenou rovinou srovnávací, kterážto hodnota nejnepříznivěji působí na polohu bodu ve snímku. Paprsky An, Ap, které vycházejí z A ve směru nadiru a ku prostorovému bodu P, tvoří s optickou osou AQ u hodu A prostorový roh, úhel nAp tohoto rohu odpovídá úhlu (tJ ze vzorce (1) ; úhel nAQ - ~ jest odchylkou optické osy od nadirového směru; úhel QAp a jest funkcí vzdálenosti obrazového bodu p, od hlavního bodu Q, který odpovídá bodu prostorovému P. V obrazci označena je vzdálenost tato písmenem d. Nazveme-li ohniskovou vzdálenost AQ písmenem " platí tu rovnice:

=

d

tga=

f'

2)

Při známé ohniskové vzdálenosti a formátu snímku lze vypočítati maximální hodnotu tohoto úhlu amaxo Na základě praktických zkušeností zjistí se maxmální hodnota ~m.x pro určení velikosti odchylky optické osy svislého snímku od směru nadirového. Konečně existuje mezi třemi úhly a, ~ a (tJ vztah, že jeden z nich nemůže býti větší než součet dvou ostatních. Pro snímání určitého typu, jako ku příkladu k tomuto uvažovanému cíli (revise - svislé snímání) a pro známou leteckou fotokomoru, vypočítá se maximální hodnota (tJmnx úhlu (tJ takto: (tJmax = amax -f-- /Lmax. 3) Tato maximální hodnota vztahuje se na prostorový bod, který je v nejnevýhodnější poloze zobrazen na půdorysném snímku, kdy totiž poloha optické osy vzhledem na nadirový směr vykazuje hodnoty prakticky možno co největší. Vycházíme-li od jistých podmínek přefnosti (měřítko revidované mapy a pod.), můžeme z. rovnice (1) odvoditi vypočítáním (tJmax onu hodnotu pro h, až ke které mohou se relativní výšky území odchylova.ti od roviny srovnávací, aniž by tím bylo patrno nepřípustné posunutí bodu v nejnepříznivějších případech na odzkresleném leteckém snímku. Pro body pro-

1925/177

storové, které ve snímku jsou zobrazeny v příznivé poloze, může h samozřejmě býti i větší, a to tím větší, čím menší je vzdále-

nost těchto bodů od nadirového směru vzdušné stanice. V nadirovém bodu není ovšem vliv tvátlivosti povrchu žádný. Na příkladě, kdy k disposici jest snímek svislý, vzat)' komorou o ohniskové vzdálenosti f 25 cm na plotně formátu 13 X 18 cm, dá se nejlépe vyjádřiti výsledek úvahy. Budiž zastaralá mapa, určená pro revisi, v měřítku 1 : 50.000. Přípustné chyby v poloze bodu na odzkresleném snímku nesmí vlivem tvárlivosti terénu přesahovati 0'25 mm, což odpovídá hodnotě 12'5 m v přírodě. Na základě předchozích úvah, že užitečný formát snímku má rozměr 12 X 17 cm, plyne: dmax=10'4cm, amax=22°35'. Největší odchylka optické osy od nadirového směru, jaká přichází při svislých snímcích vzhledem na absolutní polohu svislé optické osy, sotva překročí 10°. Vezmeme-li nyní jako maximum

=

Po takto vzorce (1)

co max = 32°35'. určených hodnotách Li a Li

h = tg

COm::

COmax

odvodí se ze

12'5

= tg 32°35

c= 19'6 m.

Při menších měřítkách a menších požadavcích přesnosti stačilo by tedy v plochém terénu použíti k revisi pravidelně pouze odzkreslených svislých snímků. Položíme-li mapu, kterou třeba revidovati, na projekční rám odzkreslovacího přístroje, pak je možno vložiti originální plotnu tak, aby bylo učiněno zadost všeobecné podmínce souhlasu mezi odzkresleným obrazem a mapou. Orientování daří se i při malém cviku velmi rychle a trvá, podle údajů praktiků, sotva půl hodiny pro takový případ, kdy jsou k disposici snímky řadové, jejichž sklon a otočení pro všechny vzaté snímky je konstantní. Promítneme-li plotnu po definitivním postavení v odzkreslovacím přístroji přímo na revidovanou mapu, jsou ihned patrny nesouhlasy mezi odzkresleným snímkem a mapou, takže snadno lze mapu opraviti. Tato práce dá se velmi pohodlně provésti při použití odzkreslovacího přístroje, při němž snímek se promítá ve vertikálním směru na přibližně vodorovný projekční rám, upravený jako rýsovací deska. Tak jest tomu ku př. při aparátu, který konstruovala firma Konsortium Luftbild-Stereographik v Mnichově. Příslušné korektury provedou se bezprostředně na mapě vytažením nových linií odzkresleného obrazu. Je-li relief krajiny poměrně značně vlnitý a jeho vliv nemůže býti zanedbán při odzkreslení,nutno pamatovati na tuto okolnost jak při orientování snímku v přístroji odzkreslovacím, tak i při porovnání odzkresleného snímku s mapou. V takovém

1925/178

případě je aspoň přibližná znalost tvárlivosti terénu nezbytná a tudíž zastaralá mapa musí býti opatřena správnými vrstevnícemi. Orientace originálních snímků v odzkreslovacím přístroji jest v naznačeném případě velmi jednoduchá, jsme-li ovšem s to pro tento účel užíti takových partií mapy, které mají přibližně stejný výškový rozdíl v dané části území. Tímto předpokladem jest dána znalost výšky srovnávací roviny. Jsou-li výškové rozdíly základních bodů tak malé, že na základě předchozích úvah jsou prakticky zanedbatelné, dá se originální plotna v přístroji odzkreslovacím zaříditi tímže způsobem, jako při plochém území. Jediný rozdíl jest v tom, že v tomto posledním případě zužitkuje se k revisi jen část snímku, kde totíž vrstevnice jsou stejné výšky. Není-li volba potřebného počtu identických bodů na mapě snadná, je ovšem zapotřebí užíti jako základní body i ony, které mají různé výšky. V tomto připadě poslouží k orientaci snímku postupného metoda přibližování opakováním několikerým. Nejprve, bez ohledu na tvárlivost terénu, provedeme první hrubou orientaci a zjistíme nato, rovněž prvním přiblížením, polohu a výšku stanice. Tím se zdaří získání dat pro vypočtení posunů - což níže bude naznačeno -, které doznají základní body, aby se objevily na mapě v kuželové projekci. Pomocí těchto posunutých základních bodů provedeme nato druhým přiblížením další orientaci snímku, abychom nato ve druhém přiblížení opět přesněji zjistiti mohli polohu a výšku stanice a tím též i zmíněné posuny základních bodů. Opakováním tohoto způsobu, zvláště při mírných výškových rozdílech, dospěje se k definitivní orientaci plotny. Pokud se týče výpočtu posunů Li základních bodů, byl již uveden vzorec (1), kde Li jest funkci výšky h nad zvolenou srovnávací rovinou a úhlu, vytvořeného promítacím paprskem AP a nadirovým směrem. Pro tento účel jest však výhodnější považovati Li za funkci vzdálenosti D dotyčného prostorového bodu od nadirového bodu N, jeho výšky h nad rovinou srovnávac,í a výšky H vzdušné stanice nad touže rovinou. Z obrazu připojeného bezprostředně plyne: Li D h= H-h' hD Li= II-k'

Ve plochém nebo mírně kopcovitém území je h vzhledem ke H zpravidla tak malé, že múžeme místo vzorce (4) psáti zjednodušený vzorec: Li = ~I!.. 5) Znaménko hodnoty Li jest podmíněno znaménkem relativní výšky h. Bude positivní· nebo negativní, dle toho, zda prosto-

1925/179

rový bod se nachází nad či pod zvolenou rovinou srovnávací. Positivní posuny LJ dějí se ve směru "o d", negativní "k u" na· dirovému bodu. Při známé poloze a výšce stanoviska v prostoru dají se ostatně určiti elementy D a h, potřebné pro určení hodnot LJ, bez velkých obtíží z mapy v tom případě, je-li tvárlivost terénu udána vrstevnicemi. Odzkreslený obraz, který byl po definitivním postavení plotny v aparátu promítnut na mapu, nemůže b)'ti ihned porovnán s mapou a použit k její opravě. Odzkreslením jsou sice odstraněny deformace originálního snímku, které mají příčinu v odchylce optické osy od směru nadirového, nejsou však odstraněny deformace, povstalé vlivem tvárlivosti terénu. Jak je z obrazu patmo, předsLavují tato zkreslení posuny bodů ve směrech, které probíhají od bodu nadirového k dotyčným bodům území. Velikost těchto posunů stanoví se podle vzorce (4) a (5) tímtéž způsobem, jak tomu bylo u bodů základních. Abychom tvto deformace zjistili, třeba tudíž provésti případné korektury, a to tím, že odzkreslené obrazy jednotlivých boJú posuneme o zmíněné hodnoty V ve směru paprsků, vycházejících z nadirověho bodu. Tyto musí nyní přirozeně s obráceným znaménkem býti uvažovány, to jest musí se nanésti ve směru "k u" noho "o d" nadirového bodu, dle toho, jak dotyčný bod leží vzhledem k rovině srovnávací. Pro pohodlnost práce a k racionelnějšimu využítí odzkreslovacího přístroje doporučuj o se uvažovali vliv tvárlivosti terénu potud, pokud jest toho třeba k orientaci originální plotny v přístroji odzkreslovacím. Naproti tomu je účelno přenésti s počátku bez zavádění korektur, vznikajících z tvárlivosti terénu, ihned tužkou přimo na mapu jednotlivosti situační z odzkresleného obrazu. Opatření dat pro V}'počet těchto korektur na základě mapy a zavedení oprav může n:u,tati později při úplném pohodlí a úplně nezávisle od pnbtrojo odzkreslovacího. Konstrukcí vhodného diagramu daly by se nejvhodněji tyto korektury stanoviti. Jak již bylo uvedeno, jest metoda postupného přibližování ku provedeni orientace plotny tehdy pohodlná a rychlá, je-lí tvárlivost terénu poměrně neveliká a proto také je i aerofo.t.ogrametrická revise zastaralých plánů a map nejvýhodnější tam, k<.lejedná se o území mírně kopcovitá. Samo sebou se rozumí, že pří takovéto revisi nelze se obejíti bez pochůzky v terénu, nehledě ani ovšem na zjišťování názvosloví. Dle snímků dá se sice určiti tvar, avšak ne charakter a stav různých detailů v kostře situační, ba mnohdy jsou takovéto detaily ze svislých snímků nerozluštitelny (ku př. cesty ve vysokých lesních porostech a pod.). Proto tedy sotva bude možno vyhnouti se pro opatření těchto dat pochůzce v terénu a provésti nezbytná menší doplňovací měření obvyklými,metodami. Tyto práce budou ovšem podstatně zjednodušeny a usnadněny, nežli v případě, kde by se revise konala přímým měřeníni. Shrneme-li poznatky zde uvedené, lze oprávněně tvrditi,

1925/180

že v terénu plochém a mírně vlnitém jest revise zastaralých vrstevnicových plánů a map podle leteckých snímků velmi rychlá, pohodlná a důkladná. Pokud se týče přesnosti, uspokojuje tato úplně, je-li použito při fotografování letecké komory, která má objektiv, vytvorující správnou perspektivu a účelně konstruovaný momentní uzávěr. K otáice hospodárnosti tohoto způsobu revise je těžko na základě teoretických úvah odvozovati spolehlivé kalkulace, neboť k tomu je potřeba mnoho zkušeností a statistických dat, kterých sesbíráno je dosud velmi málo. Aniž bychom chtěli činiti konečné závěry, poukazujeme na kalkulaci známé francouzské aerofotogrametrické společnosti; táž počítá náklad na vyhotovení jednoho plánu v měřítku 1 : 5000, zhotoveného převedením leteckých snímků, obnosem 7 až 10 fr. francouzských. Nejedná-li se o úplné nové vyměření, jak tento uvedený příklad předpokládá, nýbrž o revisi, lze míti za to, že tento náklad bude ještě menší. Výlohy na nové zaměření fotogrametrické nebo na revisi zastaralého mapového materiálu jsou podstatně odvislé od měřítka mapy. Čím ono je menší, tím jest měřítko snímků leteckých menší, avšak tím větší úsek územní se jimi zachytí. Při daném typu fotokomory jest měřítko originálního snímku měnlivé podle zvolené výšky letu. Poněvadž ale výška letu nemůže přestoupít určité maximum - aspoň pro zvolený typ letecké komory -, třeba vykázati zmenšování měřítka svislého snímku příslušnou hranici. Jedná-li se o mapy velmi malého měřítka, nebudeme proto s to měřítko originálních snímků voliti tak malé, jak teorie to připouští. Proto, i když bychom uznali za pmvidlo, že náklady aerofotogrametrické revise jsou všeobecně tím menší, čím menší je příslušné měřítko, bylo by to tím zřejmější při měřítku středním, avšak poměrně málo při měřítkách malých. Zařizovací náklady, koupě fotokomor, ploten a hlavně aparátů odzkreslovacich, jsou velmi značné. Přes to však vzhledem na rychlost pracovního výkonu, zvláště při měřeních ve velkém stylu, není tento náklad neúměrný. Každopádně jsou přístroje odzkreslovací pro tento druh prací značně lacinější než různé automatické přístroje, které moderní aerofotogrametrie vynalezla. A když se tyto přístroje - nehledě na komplikovanost konstrukce a z toho resultující vysokou cenu - přes to ponenáhlu v praxi rozšíří, dá se to také očekávati i při měřeních jednodušších a lacinějších, jakými jsou revise zastaralých plánů a map. Résurné. Le relief du terrain étant plus ou moins invariable, la revision des cal'tes vieillies a poul' objet dans le cas le plus habituel de tenir ces cal'tes ft jour ce qui concerne seulement la planimétl'ie. En appliquant pour cela la photographie aél'ienne, on utilisel'a des photographics verticales redl'essées. Les repel'es nécessaires po Ul' l'Ol'ientation du cliché dans l'appal'eil de l'edl'essement on peut til'er dans ce cas immédiatement de la cal'te :i l'eviser, ce qui simplifie beaucoup les opérations SUl' le tel'l'ain.

1925/181

Le contenu de la photographie aérienne redressée projeté direetement sur la carte a reviser, on peut constater d'un coup d'oeil toutes les discordances entre la planimétrie dans la carte et dans la nature et tracer directement sur la carte les contours a corriger de l'image redressée. Si les dénivellations du terrain sont si grandes qu'on ne les peut pas ig-norer, on doit en avoir égard aussi bien a l'orientation du cliché dans l'appareil de redressement, qu'a la correction de la carte suivant l'image du terrain redressée. Pour cela on fait subir les points de la planimétrie, en directions des vecteurs sortant du pied de l'aérosta ti on, des deplacements a determiner en fonction des altitudes de ces points et de leurs distances du pied de l'aérostation, et de l'altitude cle l'aérostation. Quant au dates nécessaires pour la détermination cle ces corrections, il suffit a savoir l'altitude approchée relative all plan de référence de l'aérostation et la position de son pied; les autres dates sont a tirer de la carte, celle-ci supposée avec des courbes de niveau.

Denní listy informují dosti často o nově chystaném požitkovém systému. Chováme naději, že se zákon uskuteční. Pro kolegy, kteří mají menší styk s prostředím informovaným, je potřebno uvésti zde pár řádků k nejnutnějšímu poučení, resp. upozorniti na- okolnosti, specielně zeměměřičů se dotýkající, pokud text návrhu byl přístupným. Nám možno vyjíti z p ů vod n í h o návrhu (který, jak zasvěcenci nyní praví, je zlepšen - ba též s ohledem i na stav náš). Dle původního znění mají místa úřednická roztříděna býti na 4 tř. s 1u ž e b n í, jež odpovidají vlastně nynějším kategoriím A-E. Jak uvedeno v referátu v č. R Z. V.. jsou zeměměřiči ve služeb. třídě 1. s ostatními vysokoškoláky, ale mají jiné požitky. Místo tříd hodno zavádějí se p 1a t o v é s tup nic e počtem 7 a plat úředníků počíná se v nrčitém s tup n i s 1u ž e b n é h o některé platové stupnice. V každé kategorii úřednictva provede se nová systemisace míst; jest nepi'ípustno povýšení na místa nesystemisovaná. Lhůta čekatelská trvá ve H. služ. 1.-11. tři roky. Oekatel obdrží adjutum a přídavky na děti. Výše adjuta stanovena: a) Pro inženýry, právníky a pod. ročně 15.600 Kč pro 1. polovici přípravné služby, 17.400 Kč pro 2. polovici. b) Pro zeměměřiče 12.600 Kč resp. 13.800 Kč. NepomělI' ve výši adjuta pro zeměměřiče jeví se nápadně sroynáním s adjutem čekatele služební tř. II., jež číní 11.100 Kč resp. 12.300 Kč ročně. Plat úředníka sestává ze služného, činovného a přídavku na děti~ Přídavek na jedno dítě činíti má 1800 Kč, na dvě 3000 Kč ročně.Platové schema služného je toto:

- P.= ~ ::l ~-:

(l

-----~

6 7

Náslužné přídavky

stupeň služného

oj

1 2 3 4 fJ

II ~-I

služné ročně Kč

' <> o·..•

I

I

72.000 54.000 39.000 30.600 19.800

b

I

I

c

i

78.000 60.000 42.600 33.600 22.500

d

e

I 66.000 46.200 49.800 36.600 39.000 25.200 27.900 30.600

I II I

ve ,sl.

f

tHdě

I

I

I I

2 I.

14..400 16.200 18.000 19.800 21.600 23.4 ~~I n. 10.800 12.600

III. II. 14.400 16.200 18.000 { III. IV. i;

li

1925/182

Kč

I

I {

9000

I počet I

3 4

3000 2400 2100 1500 1500 1200 900

Čin o v n é, jež vyme'l'Ule se dle služební třídy a dle obcí nýc~,d? tří skupin, A, B, C, obnáší (pro nejdražší obce, skupiny ve tflde I. a

n. :

Platová stupnice

1.

2.

3.

4.

5.

zařaze-

A) .ročně 6.

7.

.~ .:)(pro inženýry, právníky a ~~ pod.. 15.000 9000 7200 6000 5100 5100 .S t> Pr~, zeměměřiče a služeb. )v tl'ldu II. . . . . . . . . 6600 5400 4800 4800 4800 " ~~užné se zvyšuje ve všech platových stupnicích postupem do vyšslch pfllmi'I, a to v 5.-7. platové stupnici též o náslužné přidavky. Zvýšení služného postupem do vyšších stupňi'I nastává po třech letech, v yjím a jez e m ě měř i č e. Tito dle p i'Ivod n í h o textu návrhu zákona měli po čekatelských letech postoupiti do služební třídy 7. na platový stupeiI b) a po dvou letech projíti ve lhůtách čt Y ř let Ý c h platovou stupnicí 6. a 5. Ostatní vysokoškoláci začínají hned platy stupnice 6. Od citování podrobných dalších ustanovení, jež přiná.'lejí pro náš stav dalM omezování v postupu proti ostatním vysokoškolákům, upouštíme pro nedostatek místa. Připomínáme, 'ze úředník měř. až do VIII. hodno tř., přeřazen by byl do 6. platové stupnice (dovolená tři neděle) s příslušným stupněm platovým, určeným dle čekatelské a služební doby, týž úředník VII. tř. hodno do 5. stupnice platové, úřednik VI. hodno tř. do 4. stupnice platové. Že toto ustanovení těžce' zasáhne náš stav, jehož příslušníci zvlá,šť dlouho čekají, než dosáhnou hodnosti určité třídy, majíce její plat, je jasné. Povýšení do 4. třídy služební se děje tak, že začítá se doba, ztrávená s dosavadním sluzným, jen třemi čtvrtinami. Nevýhody z návrhu plynoucí byly předmětem podání našich organisací na směrodatné kruhy. Dosaženo bylo určitého zmírnění tvrdosti návrhu a jest jen na nás, bychom pracovali na definitivním zlepšení návrhu i zákona. Z podání, jež bylo našemi organisacemi vypracováno, otiskujeme doslovně tento spis (sestavený obdobně dle kolegi'I pražských) : Pam ě t n í s p i s. Při úpravách plati'! státních zaměstnanců, které byly provedeny po převratu, bylo úřednictvo měřické vzhledem k úřednictvu ostatnímu často, ba témě,ř vždy poškozeno. Tak na příklad: 1. Zákonem Č. 541 z roku 1919 ztrácejí naši čekatelé dosavadní rovnost adjut s čekateli skupiny A a jsou stavěni na roveň čekatelům skupiny C a ostatních. 2. úřednické kategorie, mající takové vzdělání jako my, jsou vřazovány do skupiny A a do skupiny B dostávají se kategorie se vzděláním n~zším nežli je naše. 3. Propočítáním let přišli jsme o veškeré výhody, kterých jsme získali před pragmatikou ve smyslu známého v}'nosu ministerstva financí. 4. V resoluci k t. zv. prosincovému zákonu z roku 1922 sice se praví, že skupiny A a B mají dostati starobní přídavky po 900 Kč a skupiny CaD po 400 Kč, avšak zapomíná se, že skupina B absolvuje poslední stupeň VI. třídy teprve po 40 letech a že tedy žádných přídavků již dostati nemůže. Příjmy skupiny A, C, D byly tedy tehdy zvýšeny o dva přídavky po 900 Kč, po připadě po 400 Kč, ale příjmy skupiny B zůstaly nezměněny, čímž bylo její umístění mezi skupinami A a C opět nepříznivě porušeno. 5. Ani při stanovení odměn za rok 1924 a pro rok 1925 nezůstalo skupině B zachováno rozpětí mezi skupinou A a C. Tak pro rok 1925 dostá,vá se skupině A 20 % základního služného, skupině C 20 % místního přídavku, kdežto skupině B pouze 10 % základního služného, čímž příjmy skupiny B jsou znovu posunovány směrem ke skupině C. Nevíme, co jest příčinou tohoto neblahého našeho osudu, netvrdime, že by se tak dělo úmyslně, naopak hledáme příčinu v náhodě a pak v tom, že mnoú si nejsou dosud dosti vědomi toho, kdo to měncký úředník jest, jaké jest jeho studium a jaká jest jeho práce. Jsouce nad veškeré pomyšlení přetíženi prací úřední a kladouce úřední povinnosti vždy na místo prvé, nemáme sice času a možnosti, jako jiné úřednické stavy. abychom veřejnost o sobě a své práci tak informovali jak

1925/183

to činí jiní, avšak přes to snažili jsme se i v tomto směru vyhověti, ač jsme museli obětovati mnoho probdělých nocí a rodiny své připravovati téměř o každou svou volnou chvilku. Poukazovali jsme na to, jak naši práci oceňoval výnos bývalého ministerstva financí ze dne 19. června 1899, č. 30.754, který nás na technikách a reálkách zval k věnováni se státni měřické službě; zmiňoval se o tom, že služba tato zůstane přirozeně vždy spojena s jistými potížemi a nepohodlim, a chtě'je tyto obtiže odškodniti a práci geometraspravedlivě odměniti, výslovně sliboval, že budeme míti tyté1ž vyhlidky a nejméně totéž postaveni jako ostatní technikové ve státnich službach, přes to, že naše vysokoškolské studium jest pouze dvouleté. Poukazovali jsme na to, jak oceňoval význam našeho stavu profesor české techniky Ing. Hrázký, tedy osoba nad jiné povolaná, když jako poslanec dne 23. května 1910 ve státně-zřizeneckém výboru ve Vidni se nás ujímal a prohlašoval, že zeměměřičské studium není žádný kurs, jak jest nazýváno, nýbI1ž že jest to technické studium systematické a dokonané, které jest jednou stá,tní zkouškou právě tak ukončeno, jako . ostatni obory dvěma. Upozorňoval, že studijni materiál jest zde plně, vyčerpán a že jest chybou, že byl stlačen pouze do dvou leto jelikož tak nastává přetížení posluchačů a nemožnost složiti státní zkousku v pravý čas, čehož prý příslušná ministerstva nejsou si vědoma. Studium zeměměřičské označil tehdy za jedno z nejtěžších na vysokých školách technických a státni zkoušku za těžší, nežli na ostatních oborech. Poukazovali jsme na to, jak přiznivě se o nás vyslovila. v roce 1920 komise pro reformu našeho studia, složená z profesorů české techniky, kdyi ve své zprávě na jednom místě prohlásila, že dosavadní absolventi našeho studia vyhovují všem požadavkům, jak praxe, tak i vědy a na jiném mistě pravila : "Geometři, majíce pouze jednu státní zkoušku, byli v úřadech postaveni na ni'žší stupeň než ostatní úředníci s vysokoškolským vzděláním, ač všechny práce jim svěřené prováděli úplně dokonale a jejich vzdělání bylo ucelené jako u jiných odborů vysokých škol. Stav ten byl nespravedlivý a způsoboval trpkost zvláště v úřadech, ve kterých byli zaměstnáni při téže práci technikové s jednou a dvěma státními zkouškami." Také jsme poukazovali na tělesně i duševně vyčerpávajici naši práci, na kočovný život, jaký musí geometr každého roku po šest měsíců vésti, na to, že práce geometra jest podkladem veškerého technického podnikání, že jest základem urovnaných poměrů majetkových a na stále rostoucí nároky na ná,š stav kladené (delimitace, Slovensko, děleni obcí a změny obecních hranic, drobné pachty, pozemková reforma). V roce 1921 výbory státně-zřízenecký a rozpočtový, uváži vše velmi bedlivě všechny tyto okolnosti, usnesly se na návrhu zákona (tisk. 2737), dle něhož geometři měli býti zařazeni do skupiny A, aby tak jejich práce došla spravedlivého ocenění. Návrh ten dostal se sice na pořad jednání sněmovny, bohužel však následkem přerušení sněmovních prací nedostal se k projednáni jako všechny ostatní předlohy dosud neprojednané. Avšak nejen kruhy parlamentní, také i odborové organisace úřednické dovedly -správně oceniti význam našeho stavu. Tak v roce 1922 podává Vysokoškolský svaz návrh na úpravu platů vysokoškoláků a navrhuje v něm, aby postupové lhůty v něm uvedené platily i pro geometry se zkrácením pouhých dvou let. V roce 1923 podává týž svaz návrh na otevření časového postupu do V. třídy, a to nejen pro skupinu A, nýbrn i pro geometry. Také komise Stavovské rady a Odborového ústředí ve svém návrhu ze záři 1925 na nový požitkový systém pro státní zaměstnance hodnotí geometry přiznivě, neboť navrhuje pro vysokoškoláky se dvojí vysokou školou počáteční plat dle stupně 23, pro vysokoškoláky s jednou vysokou školou 21, pro pojistné techniky, geometry a lékárníky dle stupně 20, pro středoškoláky dle stupně 17 atd., stupnice v jejím návrhu obsažené. Geometři, pojistní technikové a lékárníci jsou zde tedy kladeni těsně za vysokoškoláky s jednou vysokou školou. Kdyi počaly do veřejnosti pronikati zprávy o návrhu ministerské komise na nový platový systém a bylo v nich uváděno, 'že úřednictvo

1925/184

má býti rozděleno ve čtyři třídy, t. j. vysokoškoláky, středoškoláky atd., domnívali jsme se, že to, co jsme dosud uvedli, vykonalo svoje poslání a zjednalo pochopení našeho stavu, a to tím spíše, poněvadž bylo hlásáno, že nový systém příhlíží jak k předběžnému vzdělání, tak i k důležitosti a namáhavosti služby. Nečekali jsme ovšem v rámci 1. třídy úplnou rovnost s ostatními vysokoškoláky a věděli jsme, že rozlišení provedeno bude ne-li v jinéin, tedy v systemisaci míst. Však kdy,ž znění návrhu se dostalo do veřejnosti, byli jsme přímo ohromeni. Návrh uvádí kromě vysokoškoláků s dvojí vysokou školou a vysokoškolákťt s t. zv. úplným vzděláním vysokoškolským také neúplné vzdělání vysokoškolské. Co jest to úplné vzdělání středoškolské a co neúplné, ví zajisté každý. Však co jest úplné vzdělání vysokoškolské a co neúplné, to neví níkdo. Studie vysokoškolské jsou příliš různorodé a t. zv. úplné vysokoškolské vzdělání není nikde nijak definováno ani počtem semestrů, ani počtem státních zkoušek. Vždyť dosavadní pragmatika počítala mezi ně studium 5leté, 4leté, 3leté a v některých případech i 2leté. Některé studium 4leté má, tři státní zkoušky, jiné jednu (profesoři) a naproti tomu studium pouze 3leté má státní zkoušky dvě. Není tedy pro název ůplného vysokoškolského studia kriterium naprosto žádné. O neúplném vysokoškolském vzdělání mohlo by se mluviti pouze u těch, kteří začali nějaký obor studovati, avšak složivše pouze některe zkoušky, odbor nedostudovali. Označovati však neúplným studium takové, které tvoří na vysoké škole samostatný obor jako naše, trvá dva roky, má týdně prťtměrně 35 hodin povinných a 26 doporučených, jest systematické, odborně ucelené a ukončené odbornou státní zkouškou, jejíž písemná část trvá celý týden, to by bylo snad přece příliš nespravedlivé. Jak jsme vpředu uvedli, horlil prof. Ing. Hrázký již proti tomu, že naše studium bylo ve staré pragmatice neprávem označováno jako kurs, avšak, jak jest viděti, jde nový ná.vrh v nedoceňování tohoto studia ještě dále. Poněvadž pojmenování takové by bylo nespravedlivé, ponižující a pravý stav nevystihujíeí, žádáme, aby pro tuto třetí skupinu třídy 1. bylo užíváno pojmenování: úřednictvo s úplným vzděláním středoškolským a dvouletým řádným vzděláním vysokoškolským, ukončeným předepsanou odbornou státní zkouškou na vysoké škole. Mluví-li se v návrhu o neúplném vzdělání, pak chápeme, že to uvádí v omyl í při hodnocení těch, jichž se označení to má týkati. Kdo to má býti, není sice dosud ustanoveno, ale dá se souditi, že skupinu tuto budeme tvořiti my, pojistní technikové (dosud bylí ve skupině A, mají však studium úplně rovnocenné s naším, ba počet týdenních hodin o něco menší) a pak lékárníci. Tato úřednická skupina byla by tedy sice zařazena do ti'ídy I., avšak práva z toho zařazení plynoucí mají býti tak okleštěna, že skupina tato by byla značně sražena ke třídě II., neboť: 1. Adjutum čekatelů této skupiny (§ 8) není postaveno úměmě mezi adjutem čekatelů třídy II. a čekatelů s jednou vysokou školou. 2. Pro skupinu tuto má v 6. platové stupnici předcházeti zvláštní platový stupeň ve výši 10.800 Kč. (§ 11, odst. 3.) 3. Činovné pro tuto skupinu, ač tvoří součást 1. služební třídy. má platiti pouze ve výši pro třídu II. - středoškolskou. (§ 12, odst. 4.) 4. Ač pro veškeré úřednictvo platí postupové lhůty tříleté, navrhuje § 14 v odst. 4. pro tuto skupinu lhůty čtyřleté. 5. V důsledku § 14, odst. 4., přicházejí 4leté lhůty pro tuto skupinu i v § 18, odst. 6., a § 29, odst. 1. Poněvadž pro třídy II., lIL, IV., počínajíc 7. platovou stupnicí, nečiní se podobných rozdílů (kromě náslužných přídavků), jest jisto, že hlavní rozlišování úřednictva nastane teprve v provedené systemisaci míst. Systemisace tato bude pro Ílřednictvo s jednou vysokou školou jistě nepoměrně lepší nežli pro skupinu s kratším vysokoškolským vzděláním a jak dosavadní zkušenosti ukazují, bude pravděpodobně i systemisace pro třídu II. poměrně lepší nežli u této. skupiny. Bylo by nám tedy ubíráno dvakrát a my bychom nesli těžce, aby na místě očekávaného

1925/185

uznání naší práce příbyla k újmám. které jsme uvedli na počátku, jei'tě újma nová. Proto žádáme a snažně prosíme: 1. Ustanovení odst. 4. v § 14 o čtyřletých postupových 1I111tách budiž vypuštěno jakožto nás nejvíce poškozující a buďtež i pro nás ponechány postupové lhůty tříleté. V důsledku toho budiž vynechán také odstavec 6. v § 18 a ustanoveni o čtyřleté postupové lhůtě v poslední větě odstavce prvního v § 28. 2. Ustanovení odst. 4. v § 12, mající význam spíše morální než finanční, budiž rovněž vypuštěno. 3. Doporučovalo by se, aby dle možnosti bylo adjutum čekatelů skupiny I. třídy tak upraveno, aby bylo postaveno úměrněji mezi druhou skupinu I. třídy a mezi třidu II. 4. Pro označeni této třetí skupiny I. služební třídy budiž zavedeno toto pojmenování: úřednictvo s úplným vzděláním středoškolským a dvouletým řádným a uceleným vzděláním vysokoškolským, ukončeným předepsanou státní odbornou zkouškou na vysoké škole. Moravská odbočka spolku čs. g'eometrů státních a státních podniků v Emě. Frant. Pec h r. t. č. předseda. Frant. Pot ů č e k, t. č. jednatel.

l?ecense. Sbornik článků ze všech oborů technického Triumf techniky. vědění. Řídí Ing. VIad. Tey.s'sler. Svarzek III. NaJkladatelství Bo])sk)" a Šulc, Pra.ha-Žížkov. Vždy jsme pociťovali potřebu knihy nebo revue. která by techniky "eznamovala s pokroky techniky. Technikové věnují totiž velmi málo pozornosti pokrokům těch odborů, s nimiž nemají spojitosti anebo přímých zájmů. Neměli jsme revue, která by byla psána a vedena lehčím směrem, knihu. po které sáhne technik ba i neteehnik, aby nahlédl do ní a poznal pokrok techniky a jak rychle technieká práce přetvořuje náš život. Zásah deseti let moderního života mění poměry jednotlivců a národu pronikavěji, nežli předtím tisiciletí. S pocitem trpkosti vídali jsme, jak v Paříži po kioscích prodává se za 2 franky "La scienee et la vie" v líbivé obálce s výraznou kresbou. Sešit ten obsahoval tolik technických článků, tolik vyobrazení pro všeobecné poučení, tolik zpráv o pokroku technickém a výrobním a vše to za tak nepatrnou cenu. Říkali jsme si, inu to je možno v Paříži. Nyní vidíme, že je to i u nás v Praze možno. Třeba se zdál mnohým nadpis "Triumf techniky" chlubivým nebo reklamním, přece vidíme, že sleduje obdobné cíle jako "La science et la vie". Vezmete-li do rukou tento úhledný sešit, na pěkném papíře tištěný. úhlednou a vkusnou obálkou opatřený, o 240 stranách se 300 obrazci a 3 přílohami nádherného provedení z hloubky, shledáte, že zdánlivě vysoká cena je přiměřena dnešním poměrům tiskovým. Z každého odboru najdete tu příspěvek, i zeměměHč najde tu článek Hruškův o počítacích strojích a Potužákův o vývoji letecké fotografie ve Francii, v němž popsán zvláště podrobně vývoj letecké komory a doložen mnoha obrazci. Jistě, kdo přečte si jeden ročník, bude s radostí čí stí i příští. Je žádoucím, aby látka tak obsažná byla rozdělena brzy na dva sešity, aby se cena snížila a prodejní schopnost knihy zvýšila. Doufejme, 'že nadejde doba, kdy "Triumf techniky" bude vychárzeti a&1l'ořl čtvrtletně a bude vyložen v kj·()<skuna Václa.VRkém náměs·tí a ve všech n;idražnich prodejnách v československé republice. Petřík. Vyšlé knihy. Prof. Dr. Fr. Čechul'a: Důlní měřictví. Litografované přednášky. díl 1. stran 460, díl II. stran 380. Nákladem přednáškového odboru Bářlského sboru. Příbram 1925. Vytiskl J. Lánský v Březovýeh Horách.

1925/186

Dr. Vladimír Zákrejs: Plány upravovací. Druhé, přepracované vydání. Nákladem Ústavu pro stavbu měst při Masarykově Akademii Práce v Praze 1., čp. 606, a v komísi Fr. Řivnáče. Cena 3 Kč. Ing. B. Mansfeld: Z galerie českých techniků. Vyšlo v knihovně "Nové Práce". Nákladem Jednoty přátel M. A. P., v Praze 1925. Cena krámská 12 Kč, členská 9 Kč. Stran 90 s vyobrazeními. Dr. J. Stocký: Příručka ke studiu národního hospodářství. Vydal Spolek posluchačů iňž. stavitelství směru vodohospodářského a kulturního. V Praze 1925. Cena 20 Kč. A. Schoenflíess: Einfiihrung in die analytische Geometrie der Ebene und des Raumes. Berlin 1925. C. Bernard: Guide pratique d'Arpentage, de nivellement et de str.xlimetrie a l'usage des prop'osés de6 eaux et forets. Nancy 1925. Struhy: Kulturtechnischer StraBen- und Wegebau. Bern 1925. Ivar Jung: Uber die ~nstigste .Gewichtsverteilung in Bas,:Snetzen. Upsa,la 1924. G. Perrier: Mission du Service geographique de I'armée pour la mesure d'un arcde Meridien Equatorial en Amérlque du Sud (1899-1906). Paria, Gautier-Villars, 1925.

Zp~ávy odbo~né. Nová l1UI,pačeskoslovenské republiky 1 : 50.000. Včeskos,lovellSlkých vojenských kruzich se uvažuje o zavedení nové mapy československé l'epubIiky, a to v měřítku 1 : 50.0()() na místě dosavadní speciálky 1 : 75.000, převzaté z bývalého rak()uského vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni. Oeskoslovens,ký vojenský zeměpísný ústav v Praze koná j,iž po dlouhou dobu za tím účelem podrobná studía a důkladné pokusy. Dle mínění vojenskýeh odhomíků je nynější IspeciMka jížzasta:raJá a v mnohém nevyhovuje dnešním 'požadavkům. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že ma,py speciá:lní 1: 75.000 nevyhovují již těm úkolům, pro které byly st'J;nov'eny, ale rovněž ne tak mapy topogra,fic.ké 1: 25.000. Dne,šní praxe vyžaduje již maJppodrobněj'Š1ích, ale nejenom praxcí turístíka a opět se vzmáhaj'ící doprava po ,sílnícícJh accstách domáhají se jích, a existuje t
1925/187

Pok'U~ Sl' týká podrobností nové mapy V' měřítku 1 : 50.000, bylo by poznamenatI : 1. Do mapy budiž ,z·ak1'e,slenoV1še,co má trwJýráz. (PH tom mohl by býti vzat zřetel také na inundační oby,od a na hladinu nejvyššího vzdutí údolních 'P,řehrad; na spr á y n é m umístění "BoMch muk" a j. a milníků při rozcestich mnoho záleěi). . Rovněž vítanou pOIIIlůeJkouor:entační jes,t oe.načení kilome,trů při silnicích (kilometrO!Vé kameny,staničení). Větší komplexy !Stejný'cb kultur buďtež označeny. 2. Výš,kové poměry buďtež vyjáilřeny V'I1s'tevnicemi(v hnědé barvě) po 25 metrech v území kopcovitém, po 10 metrech v útvaru plošším ~ pokud to bude ovšem te(}hnieky provedite,lnlo. Vrrc;holy jednotlivých vyvýšenin buďtež kotovány, a tos takovou přesností -8 jakou výška byla zjištěna (alespoň 0'1 m), rO!Vllěžtruk různé dú1ež tější body. Vý,škovézna,(',ky buďtež vyzna.čeny pfísIušnou umluyenQu značkou, s pi'esnou kotou a číslem (na příklad 2799, 416, 7193), aby na takovou zna,čku moMa ,se navázati daMí nivelace. Pokud se týká zobrazování měst a mís,t, ne,po,skytuje v mnohých případec,h dosavadníz,působ jasný a ry,c,hlý přehled, na přiklad automobilist{)'VÍ při výjee.du z měst. Bylo by uvážiti, nedala-li by se také 1::.100 otázka vhodným z'!lůsobem vyřešiti. . Celkem možno říc;i : N OVO\l mapu v měřítku 1 : 50.000potořebujeme. Dd'kaz toho jest, že se pod,robnější mapy, než je ,spooiálh v měřítku 1 : 75.000, již PQ,řizují a že ll'pedálka dnešním 'poměTŮm již nevyhovuje. Nesmí se ale na ni klásti upřHišněné po,ža,daV'ky - nýbrž jen ty, kt~ré pl~tily svého času pro s,pecíálku, poměrům dnešní doby přizpusobene. Pro zhotovování základ'lllíc.hplánů uwavovadch (měst) jest měřítkJo 1 : 50.000 nepO'sta.čující. DOCBntIng. Gustav Vejšick)'. ď

Zp~ávy spolkové. Zpráva o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, konané dne 14. listopadu 1925. Přítomno 10 členů výboru. Přečten a schválen zápis o minulé schůzi výborové. Vyřízena došlá korespondence. Za člena přijat Ing'. Panevský Penčo. Stav pokladny nezměněn. Projednává se, jak mají býti zastoupeni čeští geometři na mezinárodním sjezdu v Paříži. Rozhodnutí odloženo do příští schůze, až dojde usnesení ze Spolku stát, měř. úředníků. Prof. Petřík a dr. Ryšavý referují o projednávání resoluce brněnského sjezdu v Masarykově akademii práce. Schůze pak předsedou skončena. Zpráva o výborové schůzi měřičské skupiny S. f. A. v odboru pražském, konané dne 14. listopadu 1925. Schůzi předsedá prof. dr. Ryšavý. Vzpomíná úmrtí předsedy Ing. Leiperta a oceňuje jeho práei pro spolek a celý stav. Přečten a schválen zápis o minulé schůzi výborové. Vyřizuje se došlá korespondence. Ústředí S. I. A. žádá vyslání delegáta do komitétu k vypracování odpovědi na brožuru dra O. P.: Přítomnost a budoucnost našich vysokých škol. Delegátem ustanoven prof. Petřík. Ing. Nechleba 'žádá posouzení svého pojednání o lesnickém vyměřování. Postupuje se k vyřízení Ing. Mandysovi. Ing. Mandys odpovídá na dotaz prof. Petříka, že nedošly žádné návrhy pro zpracovávané mčřičské instrukce. Pouze měřičtí úřednící byli úředně vyzváni k podání návrhů. Předsedající končí pak schůzi. Odbočka Spolku čs. zeměměřičů v Brně uspořádala na popud předsedův dne 30. října rozpravu o důležitém tématu, jež specielně pro civilní kolegy má a bude míti dalekosáhlý význam: ,,0 plánech l' a r c 6la čn í c h." Rozpravu zahájil předseda kol. F i 1k u k a poukazem na příslušné předpisy stavebního řádu a nato udělil slovo kol. F a I t u s o v i. Týž ve zhuštěném referátu nastínil praktický způsob vyhotovení plánů parcelačních, vylíčil obtíže při opatření předchozích dojednání mezi zájem-

1925/188

níky a na některých příkladech, jež ve své praxi provedl, ukázal názorně, jak třeba postupovati. Jeho vývody poznámkami doprovodili kol. Otvrtlík, Filkuka a j. Průběh tohoto večera přinesl účastníkům mnohou informaci a bude povzbuzením k podobné další činnosti spolkové. Je ovšem žáuoucí, by více z nás přispělo k povznesení této činnosti a neváhalo zkušenosti ze své speciální praxe podati přehledně kolegům z jiných oborů a tím zainteresovati a orientovati všechny příslušníky stavovské o tom, co konáme se zdarem a do jakých detailů v technické činnosti vlivně zasahujeme. Umysl předsedův, získati pro jednu z členských ~ellllzí přednáškll prá,vníka o otázkách juristických, pokud naši činnost tangují, byl přítomnými živě a s vděkem uvítán. První tuto členskou schůzi po letní přestávce navštívili sice kole· gové všech oborů, ale bylo by si přáti větší návštěvy, zejména z řad kolegů evidenčních z Brna. Přítomní vysvětlili si menší tuto účast částečně tím, že personál evidenční je nyní v Bmě nedostatečný. Kolegové vzpomněli na neuvěřitelné protahování v obsazení vedoucích a přidělených sil při evidencích, hlavně I a II v Brně a projevili podivení nad tím, jaké malé je porozumění nadřízených orgánů pro zájmy této služby a potřeby veřejnosti. Také kritisována byla zpráva, že z peněz přidělených na vybavení moravských evidencí nutnými a pro normální praxi potřebnými pomůckami měřickými, byly značné obnosy "uspořeny". Moravská odbočka spolku čs. měř. úředníků státních a stát. pod· niků utrpěla odchodem svého dosavadního jednatele kol. Potůčka na Slovensko velkou ztrátu. Vzdávajíc mu vřelý dík za jeho obětavou práci, nemůže ne,ž přáti mu v jeho novém působišti všeho nejlepšího. J. V. Upozornění. Veškerá korespondence Spolku čs. měř. úředníků stát· ních a stát. podniků -- mor a v s k á od b o č k a - budiž řízena na adresu: Jan Vrba, moc. adj., Brno, Zemské fin. ředitelství, odděl. pro nové měření. Z Jednoty čs. úř. aut. civilních geometrů. Pracovní výbor .Jednoty konal svoji řádnou schůzi v Praze v sobotu dne 7. listopadu t. r. za přítomnosti 10 členů. Jednáno bylo o přípisu presidia Inž. komory, o zřízení sdružení jednotlivých kategorií v rámci Inž. komory. Po debatě usneseno od· pověděti, že neuznáváme t. č. potřebu, podobné sdružení pro civ. geometry zřizovati. Dále vzat na vědomí přípis Inženýrské komory o žádosti za zřízení Státní technické rady a usneseno snahy Inž. komory v ohledu tom plně podporovati. Rovněž vzat s povděkem na vědomí přípis Inžen:r'"rské komory, ve kterém se sděluje, že bylo Pracovní sekcí Inž. komory zakročeno proti jednomu novému civ. geometru, který zahájení své praxe ozna· moval širší veřejnosti tiskopisy, sepsanými formou stavovské cti a vá.žnosti civ. technika zcela nedůstojnou. Dále čten přípis "Spolku měřických úředníků státních a státních podniků, týkající se platové úpravy státních zaměstnanců všeobecně a specielně státních geometrů. Usneseno snahy spolku na příslušných místech podporovati. Kol. Krejza podal referát o výsledku výborové schůze Spolku čs. zeměměřičů, ve které bylo mimo jiné též jednáno o zřízení "Mezinárodní federace zeměměřiČŮ". Jednota snahy tyto vřele vítá a usneseno vyslati co zástupce Jednoty do přípravného výboru pro zřízení Mezinárodní federace zeměměřičů kol. Ing. Zuklína. Usneseno předplatiti pro informaci členů Jednoty francollzskJ' časopis "J,aumal dets Geometres experts", který hude zasílán k rukám jednatele Jednoty (kol. Prokůpka v Nymburce) a bude všem členům na požáJáni k disposici. Dále čten přípis několika kolegt'í, ve kterem se dotazují na reprodukční metody knihovních plánů. Kol. Fiir"t byl zmocněn, aby pro informaci všech členů napsal do Věstníku Inž. komory podrobný článek o přípustných reprodukčních metodách pro knihovní plány.

1925/189

Někteří kolegové si stěžovali, že se jim stává, Žl1 při podání účtu si strana vezme za znalce civ. geometra ku pOltání posudku o přiměřenosti účtu a často takový posudek dopadne v neprocpěeh kolegy účet vystavujícího, jen z toho důvodu, že si znalec ::mz1JyInž. komory buď špatně vykládá, nebo nebéře zřetel na všeobecná neb zase speciální ustanovení tarifní, neb si nedá ani tolik práce, aby učet přesně podle tarifu posoudil, a pak posudek vyzní nepříznivě. Aby se zamezilo takovýmto nepříjemnostem, žádáme· všechny kolegy civ. geometry, aby strany v takových případech odkázaly přímo na Inž. komoru, která je pro takové věci nejsměrodatnčj~í. Kol. Janč informoval pracovní výbor o poměrech na Moravě. \! poslední době se často stává, že státní úředníci, ktel;í následkem restrikce ze státních úřadů odešli a stali se úř. aut. ci". geometry, nedodržují přesně stavovská ustanovení a předpisy, zejména pokud se týče způsobů získávání práce. Stalo se již, že Inž. komora 11:. ld VI h Jednoty proti takovým kolegům zakročila, ale podobný případ se Z:lse objevil u jiného kolegy. Aby se zamezilo takovýmto stavovsk;ý In nepříjemnostem, žádáme nové kolegy, aby se drželi přesně stávajících předpisů a nařízení stavovskýcha ustanovení komorních, zejména pokud se tý'če p·o stránce stavovské cti a vážnosti, a ustanovení tarifní-ch. Kol. předseda s politováním konstatuje, že sa mezi mladými členy - úř. aut. civ. geometry - jeví v otázkách stavovský;Jh '.'elká lhostejnost a netečnost. Vyzýváme proto všechny novli členy, aby přistupovali za členy Jednoty a zúčastnili sepracovnícb schůzí, konaných každou prvou sobotu v měsíci. Kol. Fritsch podal zprávu pokladní, ve které konstatoval, že mnoho členů Jednoty dluhuje ještě příspěvky nej~n()lIl za letošní rok, ale i za léta minulá. S ohledem na špatný stav naší pokladny žádáme dluhující členy za rychlé vyrovnání příspěvků, aby Jednota mohla i finančním požadavkům správně dostáti. Příští schůze pracovního výboru koná se v .,ODottl dne 5. prosince t. r. v Praze II., Obecní dům u Prašné brány, pokoj č. 5 V mez. V Pra:ze dne 21. listopadu 1925. Prokůpek.

Matematicko-geodetické úlohy. Dodatečně zjišťujeme, že řešení úlohy z č. 2 - jak bylo uverelněno v č. 6 Z. V. - není ukončeno, poněvadž bylo přehlédnuto, ŽH nelze souřadnice bodu Q2 stanoviti zpětným protináním z bodů Q1, A, C (a z úhlů
A

-y

<

1925/190

. rýsovap.ý vedle (pomocí ,proužku papkiJ., na němž déLka. m byla vyzna.čena); při m kJadném, vně nanášeném, obdržíme vnější čá.st (sa.hajíci až poteČJlu v bodě A na kružnici k zřizenou), při m záJporném, nanášeném 18měremdovnit.ř, o'bdllžíme člÍJst 'o8tatni, hlavně vn.t,řní (a jen z maJé části též vnější, až po onu tečnus
>

+

+ +

+ '(

..q:

..q:

+

a dále z

6

. clA = ---/!J.SIn a

dAB .

a z 6 (JzAC.

.

sin (a

=~ . sin sm p

. QzA

--'- -.-Sz· . sm sm p

(o

+ o) =

'.1

cOs

a + SI

+ p) = --P-. sín sm p

• fI.. cos u• +-.-S'2 . cos fI..sm Slll

cotg a . sin

(fI.

+ i)

o

=

,

u.

P

0 00 až 180 } 0 neb 1800 Ježto dle obrazu je áA. ti! = QzA, kde při '( = 0 je m { 0 0 kladné} 180 až 360 hodnoty, tedy po dosazení za dA a QzA bude { n,ulové zaporné

+

SI

cos

o+ v

Sr'

cotg

a.

•••

kt erouzto rovnICI vyřešímc

sin

o+ ,

Sl

upravlme

m

= --/!:L. . na

np

Slt

sin

fI..cos a + ~

., var a. SIn

Ij

1925/191

+

b' •

Sl1~ Ij

cos

. cos fI..sin a,

+m= PO'

a z nt

buď sin ~1''2- - 11m ., a sm 1i3, 4 = neb

COS 01' 2

2 + b V2+b 0. + b2 -

2 a -mn-bya2+b2-m2

2

=-

+

2

j

2

m .

a b b ./ 2 b2 2 m- aVa - m 0.2

+

+

tJ2

a obdržíme 4 hodnoty =11;00 a 2 _ 1800 _

-° a

°° ,°

I

1

3'

4-

I

+

nehledě k n.3600 , kde •• je
vka~d';okupiněoou: hla" o hodnotamI skupiny druhé vždy

1,

3

bd v, a o rZlme opět 4 hodnoty Oh 02 = 3GOO - 01' a a - 3600 _ a

I

9 hodnoty a to jsou ony, jež vyhovují rovnici pf1vodní

_ bm + a V 0.2 + b2 _ m2 a. oin a + b. cos ~ + a cos 03'4=---------+ m = O. (12 b2 3' 4 3 Z hodnot vypočtených podržíme onu jedinou, jež vyhovuje nákresu neb pouhému náčrtku; znajíce vypočteme pak dA a polohu bodu d, případně i Q2A a polohu bodu Q2, na konec pak polohu bodu e. Souřadnice můžeme přezkoušeti, odpovídají-li měřeným hodnotám a, ~ '(, s. Poznamenati dlužno, že při rn = O, t. j. při "( = 00 nebo 1800 kterýžto případ se vyskytne jen velmi výjimečně a jen v tom případě, budou-li body d, e, G tak výškově navzájem položeny, že by přímé pozorování směru dG nebylo možno (prakticky se tu mohou vyskytnouti jen pHpady "( {\O ueb 1800 a tudíž pi'ece m O čili m =< O, které nutno řešiti výše uvedeným zp&sobem) - řešení l'ovnice 0.. sin 0+ b, cos a o=o se zjednoduší na tg 1, 2 = - ~, z níž obdržíme 01 a O2= 1800 01, nehledě k ± n. 360 o,kde n je číslo celé, a opět podržíme jen jednu hodnotu, nákresu vyhovující atd. ; je však patrno, že při m = O máme vlastně úlohu Pothenotovu, t. j. jako by s = O a že ji ještě snáze známým klasickým způsobem řešití mllžeme. Úloha daná (z č. 2 Z. V.J je vlastně zjednodušením úlohy z č. 4 ročníku 1924, jen bod M je vynedlán, čili délka MN je = O: obdobná úloha by vznikla z úlohv z č. 4 ročníku 1924, kdybychom vynechali bod O čili učinili délku ŇO = o.

+

I

°

*

==

°

+

+

Zp~ávy osobní. Pětasedmdesáté narozeniny Ing. Fr. F i a I y, vrchního stavebního rady v. v. zem. výboru v Cechách, dávají čs, zeměměřičftm příležitost vzpomenouti vedle záslužné činnosti stavebně-inženýrské i jeho snah, které se nesly po povznesení prací z oboru praktické geometrie. Ing. Fiala patří k malé skupině těch, kdo sledovali pokrok zeměměříčství. a se přičiňovali zejména o zavádění nových typů přístrojů měřických v praxi stavebně-inženýrské. Jest vlastním budovatelem geodetických sbirek Technického musea v Praze, pro které opatřil díkr své sběratelské činnosti v oboru zeměměřictví a odbornému pochopení bohatý materiál mapovní a přístrojový. Jest pilným odborným spisovatelem a Z. V, sledoval též jeho literární činnost v oboru zeměměřictvi. Kolegové moravští, kterým ochotně před několika lety podal podrobný výklad o sbírkách geodetícké skupiny Technického musea, jejíž jest stálým předsedou, vzpomínají s ostatními zeměměřiči vřele jeho letošního jubilea. Rů. Jmenování ve službě evidence katastru pro daň pozemkovou: Ing. AI. Š i m ek, vrch. měř. rada, jmenován dozorčím orgánem pro obvod zem. finanč. ředitelství v Brne, Ing. Fr. Po t ů č e k pro obvod zem. fin. řed. v Bratislavě. U zem. výboru J11()ravského jmenován Ing. R. F '1' e ud e y·r,c,h.meř. radou. Práva k užívání stavovského označení "In~." nabyli .kolegové : Beneš Jos. ve Vranově na Slov., Cvrk Bedřich v Milevsku, Hájek Vlad. v N. Jablonném, Haspra B. v Bohumíně, Kepka Fr. y Hradci Králové, Lev Fr. v Bratislavě, Primmich V. y Užhorodě, Radoš Th. y Jindř. Hradci, Škoda F. v Mělníce, Te.ufel A. v Praze, Vobr Jos. ve V. Sevljuši v Podk. Rusi, Winklat K. v C. Lípě a Živna J. v Praze.

1925/192

Tab. č.1 k článku na str. 10, č.1 , Z. V. roč.1925

Tab. č.2 k článku na str. 10, č.1 , Z. V. roč.1925

Tab. č.3 k článku na str. 10, č.1 , Z. V. roč.1925