OBSAH
Třetí díl učebnice se věnuje kontrole a údržbě příslušenství spalovacích motorů, světelné a signalizační soustavy, elektronických zařízení motorů, zkouškám pohybových vlastností, garážování a skladování motorových vozidel a zmiňuje související zákony a předpisy.
Kolektiv autorů: prof. Ing. Josef Pošta, CSc., vedoucí, doc. Ing. Boleslav Kadleček, CSc., Libor Fleischhans, Ing. Roman Pavlíček, Ph.D., Ing. Bohuslav Peterka, Ph.D., Ing. Zdeněk Vlasák, Ing. Tomáš Blažek, Ing. Jindřich Cylek, Ing. Jiří Štěpnička
První vydání lektorovali: doc. Ing. Vlastimil Chrást, CSc., Ing. Jiří Mladý
PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
1
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY V AUTOOPRAVÁRENSTVÍ . . . . .
10
2
GARÁŽOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.2
Garážování a skladování automobilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Garáže a odstavné plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konzervace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Technologie konzervace a dekonzervace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konzervační prostředky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skladování v autoopravárenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11 11 12 13 14 15
3
MAZACÍ SOUSTAVA MOTORU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.3.1
Oleje a plastická maziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Motorové oleje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plastická maziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poruchy mazací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba a diagnostika mazací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tribotechnická diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18 18 22 23 24 26
4
CHLADICÍ SOUSTAVA MOTORU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
4.1 4.2 4.3 4.3.1 4.3.2
Chladicí kapaliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chemické přípravky pro chladicí soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba a diagnostika chladicí soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výměna chladicí kapaliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opravy chladicí soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31 32 32 45 47
5
PALIVOVÁ SOUSTAVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50
Stechiometrické poměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Škodliviny ve výfukových plynech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba, diagnostika a opravy palivové soustavy zážehového motoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 Teoretické základy přípravy palivové směsi pro zážehový motor . . . .
52 52
5.1 5.2 5.3
1st edition © doc. Ing. Josef Pošta, CSc., za kolektiv, 2003 2nd edition © prof. Ing. Josef Pošta, CSc., za kolektiv, 2010 ISBN 978-80-7333-073-6
55 55
5
5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.3.7 5.3.8 5.3.9 5.3.10 5.3.11 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.5.4 5.5.5
Lambda regulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podávací čerpadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Filtry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zásobníky tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Regulátory tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vstřikovací ventily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Snímání podtlaku v sacím potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odvětrání palivové nádrže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přímý vstřik benzinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba, diagnostika a opravy vstřikovací palivové soustavy zážehových motorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba, diagnostika a opravy palivové soustavy vznětového motoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nízkotlaká část palivové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba, kontrola a seřizování mechanicky řízené vysokotlaké části palivové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba, kontrola a seřizování elektronicky řízené vysokotlaké části palivové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konzervace palivové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emise spalovacích motorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Katalyzátory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přístroje pro měření emisí zážehových motorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přístroje pro měření kouřivosti vznětových motorů . . . . . . . . . . . . . . . Emisní předpisy a limity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přípustné hodnoty obsahu složek výfukových plynů motorů silničních motorových vozidel v provozu (měření emisí, silniční kontroly) . . . . .
6.6.2 6.7 6.7.1 6.8 6.8.1 6.8.2 6.8.3 6.8.4 6.8.5 6.8.6 6.8.7 6.8.8 6.8.9 6.9 6.9.1 6.9.2
Kontrola a seřízení jednotlivých prvků zapalování . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola řídicí jednotky motoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čtení záznamů v paměti závad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola snímačů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Potenciometrické snímače polohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontaktové snímače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Snímače teploty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Snímače tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Elektromagnetické snímače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Optoelektrické snímače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hallovy snímače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odporové snímače rychlosti proudění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Snímače průtoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osvětlení vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba a seřizování světlometů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Světla signalizační a ostatní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
139 141 142 144 144 144 145 145 147 148 148 149 149 150 152 153
95 106 106 106 110 111 111
7
VNITŘNÍ DIAGNOSTIKA AUTOMOBILŮ – EOBD . . . . . . . . . . . .
154
8
TOPENÍ A KLIMATIZACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
158
8.1 Topení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Klimatizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.1 Údržba a diagnostika klimatizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
158 158 161
9
ZKOUŠKY VOZIDEL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
163
113
9.1 9.1.1 9.1.2 9.1.3 9.1.4 9.1.5 9.1.6 9.2 9.2.1 9.2.2
Silniční zkoušky vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola počítače ujeté vzdálenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola rychloměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dojezdová zkouška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zkouška rychlosti a zrychlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření spotřeby paliva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jízdní zkoušky brzd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dílenské zkoušky vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola výkonu motoru na válcové zkušebně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola brzdného účinku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
164 164 164 165 168 168 170 170 171 172
10
TECHNICKÁ DIAGNOSTIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
174
11
PROGNOSTIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
178
12
ZÁKONY A PŘEDPISY PRO MOTOROVÁ VOZIDLA . . . . . . . . . .
179
LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
181
63 66 68 68 68 71 72 73 75 76 84 85 87
6
DIAGNOSTIKA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ . . .
116
6.1 6.2 6.3 6.3.1 6.3.2 6.3.3 6.3.4 6.4 6.4.1 6.4.2 6.5 6.5.1 6.5.2 6.6 6.6.1
Bezpečnostní pokyny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření elektrických veličin a otáček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osciloskopická měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osciloskop pro diagnostiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Práce s osciloskopem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecné možnosti a zásady interpretace oscilogramů . . . . . . . . . . . . . . Příklady typických závad zapalovací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba a diagnostika alternátorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poruchy a preventivní údržba alternátorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zkoušení a diagnostika alternátorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba a diagnostika spouštěčů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poruchy a preventivní údržba spouštěčů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zkoušení a diagnostika spouštěčů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola a seřízení zapalovací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souhrnná kontrola zapalování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
116 117 118 120 121 122 125 128 130 131 133 134 135 137 137
6
7
stavem motoru. Objemové množství HC ve výfukových plynech je výrazně menší než u CO a uvádí se v ppm (parts per milion). Platí, že 1 ppm je jednou miliontinou celku, tedy 1 ppm = 0,000 1 %, 1 % = 10 000 ppm. Oxidy dusíku (NOx). Vznikají při vysoké teplotě a tlaku. Za těchto podmínek vzdušný dusík reaguje s kyslíkem. Ve směsi oxidů dusíku je nejvíce zastoupen oxid dusnatý (NO), v menších množstvích oxid dusičitý (NO2) a oxid dusný (N2O). Oxid dusnatý (NO) je bezbarvý plyn na vzduchu dále oxidující na NO2, což je hnědočerný plyn se silným zápachem, který dráždí plíce a pokožku, leptá tkáně a je silně jedovatý. Objemové množství NOx roste s rostoucí hodnotou λ až do hodnoty λ = 1,05 až 1,1 a dále (vzhledem ke klesající teplotě hoření) klesá. Při běžných emisních kontrolách se obsah NOx neměří. Oxid siřičitý (SO2). Vzniká spalováním síry obsažené v palivu. Se vzdušnou vlhkostí reaguje SO2 na kyseliny síry, které jsou velmi agresivní vůči kovům (vyvolávají korozi) a tvoří velmi škodlivé „kyselé deště“. Sloučeniny olova. Jedná se o velmi jedovaté látky, které se dostávají do krevního oběhu teplokrevných živočichů, ukládají se v kostní dřeni a nervovém systému a omezují přísun kyslíku buňkám. Z těchto důvodů se přestal používat benzin s olovnatými antidetonačními přísadami. Oxid uhličitý (CO2). Jde o bezbarvý nejedovatý plyn bez zápachu. Při dokonalém spalování (dodržení stechiometrického poměru) dosahuje objemové množství CO2 ve výfukových plynech hodnoty 14,7 %, což je maximálně možný obsah. Přes svou nejedovatost představuje oxid uhličitý velký civilizační problém. Narůstající množství CO2 v atmosféře zesiluje skleníkový efekt (z 10 až 15 % se na celkové produkci CO2 podílí doprava). Množství CO2 má významnou vypovídací hodnotu o dokonalosti spalovacího procesu, o těsnosti výfukové soustavy a o činnosti katalyzátoru. Například vysoký obsah CO2 při nízkém obsahu CO i HC svědčí o dobrém spalování, popř. dobrém stavu katalyzátoru. Nízký obsah CO2, CO i HC signalizuje netěsnosti výfuku a přisávání vzduchu. Kyslík (O2). Vyskytuje se pouze při spalování chudé směsi (λ > 1). Jeho hodnota je však důležitá při měření emisí čtyřsložkovým analyzátorem, protože se používá pro výpočet hodnoty λ, která se kontroluje při emisní kontrole vozidel s řízeným katalyzátorem. Pevné částice (saze). Vznikají zvláště ve vznětových motorech. Jsou to jednak saze (částice uhlíku), jednak síra, popel a částice vzniklé opotřebením. Částice vytvářejí kouř.
54
5.3
ÚDRŽBA, DIAGNOSTIKA A OPRAVY PALIVOVÉ SOUSTAVY ZÁŽEHOVÉHO MOTORU
Pro jednoduchost karburátorových zážehových motorů jak ve výrobě, tak v provozu, byla první polovina dvacátého století téměř výhradně v jejich znamení. Samozřejmě po celou dobu docházelo k průběžnému vývoji, ale ne k zásadní změně principů. Výjimku tvoří období druhé světové války, kdy došlo k výraznému rozvoji a užití mechanického vstřikování benzinu u leteckých motorů. Po válce došlo v technickém rozvoji k jisté stagnaci. Až v polovině padesátých let se objevil MERCEDES 300 SLK s mechanickým vstřikováním. V polovině šedesátých let se začaly objevovat systémy D-Jetronic (1967), následované dalšími systémy SIEMENS, MAGNETI-MARRELI, BOSCH či systémy dalších výrobců. Posledním vývojovým stupněm palivové soustavy zážehového motoru je přímé vstřikování benzinu používané od roku 1998 firmou MITSUBISHI, od roku 2001 firmou VOLKSWAGEN a v současnosti všemi významnými výrobci motorů.
5.3.1
Teoretické základy přípravy palivové směsi pro zážehový motor
U moderních zážehových motorů je příprava směsi řízena elektronickou řídicí jednotkou, která pro každou otáčku motoru a každý válec vypočítává a nastavuje dávku paliva. K tomu využívá vedle základních údajů o množství nasávaného vzduchu a o otáčkách motoru také řadu dalších signálů. Cílem je, aby ve všech režimech a ve všech situacích dostával každý válec motoru správnou směs, která v daných podmínkách poskytne právě potřebný výkon při nejnižší spotřebě paliva a nejnižší produkci škodlivých exhalací.
Principy tvorby směsi Řídit tvorbu směsi je možné dávkováním paliva k danému množství vzduchu nebo dávkováním vzduchu k danému množství paliva. To se musí dít tak rychle, aby motor dostával dostatečné (a proměnlivé) množství správné směsi. Odměření dávky paliva, ať již jde o karburátor nebo o různé vstřikovací systémy, je poměrně snadné. Palivo lze při konstantním tlaku dávkovat tryskou nebo změnou doby vstřiku. Obtížnější je měření množství vzduchu. U karburátorových motorů se dosahuje vhodný směšovací poměr volbou průměru difuzoru a průměru trysky. U systémů vstřikování benzinu bylo nutné volit nějakou jinou fyzikální 55
veličinu, kterou lze snadno převést na napětí, aby tuto informaci mohla zpracovat řídicí elektronika. Změření množství vzduchu však pro stanovení správného množství paliva nestačí. Je nutné znát ještě režim motoru. Při stejném množství vzduchu se může motor nacházet v různých režimech, a je tedy nutné přiřazovat rozdílné množství paliva. Z toho vyplývá potřeba měřit otáčky motoru. Údaje o množství vzduchu a o otáčkách motoru společně tvoří informaci o zatížení motoru a jsou označovány jako hlavní řídicí veličiny (pro tvorbu směsi).
měřicí klapka
šroub bohatosti směsi
těleso měřiče čep
páka klapky
Měření množství vzduchu
vstupní průřez
v klidu pružný doraz
V průběhu vývoje a v současnosti byly a jsou používány následující principy měření množství vzduchu:
• Tlakové čidlo (systém D-Jetronic). Tlakové čidlo (snímač tlaku, obr. 17)
měří tlak v sacím potrubí za škrticí klapkou, převádí ho na napětí a podle hodnoty napětí dochází ke změně doby trvání vstřiku (doby otevření vstřikovacích ventilů). Systém byl používán v polovině šedesátých let (např. Citroën DS). p
piezoelektrické membrána odpory
komora se stálým tlakem
keramická nosná deska
Obr. 17. Snímač tlaku v sacím potrubí, detail měřicí části p – tlak v sacím potrubí
v činnosti
Obr. 18. Měřicí klapka s mechanickým převodem
řídicí jednotka signál z potenciometru měřiče množství nasávaného vzduchu
• Měřicí klapka s mechanickým převodem na dávkování paliva. Je součás-
•
56
tí jednotky nastavování dávky paliva (obr. 18). Pákovým převodem je klapka propojena s regulačním pístem, který mění průtok paliva ke vstřikovacím tryskám. Tento systém kontinuálního vstřikování (K-Jetronic a KE-Jetronic) byl používán od konce šedesátých do poloviny devadesátých let. Měřicí klapka s potenciometrem. Na klapku působí síla proudícího vzduchu, proti ní působí síla pružiny. Klapka ovládá potenciometr a jeho napětí slouží pro stanovení základní dávky paliva řídicí elektronikou (obr. 19). Tento měřič byl používán od počátku sedmdesátých do počátku devadesátých let.
vzduchový filtr škrticí klapka
měřič množství vzduchu
signál teploty nasávaného vzduchu
Obr. 19. Měřicí klapka s potenciometrem
57
• Měřiče se žhaveným měřicím elementem. U těchto měřičů se využívá
závislosti mezi rychlostí proudění vzduchu a odporem žhaveného elementu. Žhavený element je ochlazován proudem nasávaného vzduchu. Řízenou změnou příkonu se měřicí element neustále udržuje na teplotě o 200 °C vyšší, než je teplota nasávaného vzduchu. Změny příkonu jsou převáděny na napětí, které je úměrné hmotnosti nasátého vzduchu. Toto napětí je vedeno do řídicí jednotky a ta podle něj stanoví hmotnost nasátého vzduchu. Starší provedení měřičů používalo žhavený drát, nyní se používá žhavený kovový povlak na nosné destičce (obr. 20 a 21).
• Měřiče s vířivým tělesem. U těchto měřičů se proud vzduchu přivádí do
•
trubice, ve které se lamelovou mřížkou proud uklidní. Uklidněný proud obtéká vířivé těleso, za kterým se vytvářejí turbulence (víry). Množství turbulencí je úměrné rychlosti proudění, a tedy i objemu proteklého vzduchu. Množství turbulencí se měří (pomocí ultrazvuku, mechanickoopticky, měřením tlaku za odtokovou hranou vířivého tělesa) a výsledek se převádí na napětí. Měřič úhlu pootočení škrticí klapky. Tento systém měření množství vzduchu vychází ze závislosti mezi úhlem pootočení škrticí klapky a množstvím vzduchu, které takto otevřenou klapkou proteče. Škrticí klapka ovládá potenciometr. Systém byl vyvinut pro jednobodová vstřikování (obr. 22). rameno potenciometru
hřídel škrticí klapky těleso měřiče
jezdec
kolektorová dráha č. 1 odporová dráha č. 1
kolektorová dráha č. 2 odporová dráha č. 2
průtok vzduchu
těsnění snímač teploty
kroužek snímače s přesným měřicím odporem
kroužek snímače se žhaveným drátem
Obr. 20. Měřič množství vzduchu se žhaveným drátem
těleso s ramenem
víko s odporovými dráhami potenciometru
Obr. 22. Měřič úhlu pootočení škrticí klapky chladič
výkonový prvek
Otáčky motoru jsou pro řídicí jednotku nutným údajem, bez kterého nemůže pracovat. Snímače otáček využívají následující principy:
vyhřívaný povlak
• Indukční snímače (obr. 23). Pracují na principu elektromagnetické induk-
nosná deska vyhřívaný povlak
pohled do tělesa měřiče
měřicí prvek
Obr. 21. Měřič množství vzduchu se žhaveným povlakem
58
Měření otáček motoru
propojení
ce. Snímač je tvořen cívkou, blízko ní je permanentní magnet a blízko obou těchto částí se pohybují kovové (magnetické) značky spojené s klikovým hřídelem motoru (např. hvězdice v rozdělovači, zuby na věnci setrvačníku, kolíky či zářezy v setrvačníku). Při průchodu této kovové značky se uzavře magnetický tok cívkou snímače a v cívce se indukuje napětí sinusového průběhu. To je signálem pro řídicí jednotku (obr. 24). 59
