1.0 Mìøení spotøeby tepla

1.0 Mìøení spotøeby tepla 1.1 Pojem „minimální úèinnost užití energie“ Ing. Vladimír Galád - projektant Tento pojem je zaveden ve vyhl. è.150/01 Sb. a je používán v celé soustavì pøedpisù. Vzhledem k tomu, že mùže docházet k øadì nejasností kolem tohoto pojmu, je tøeba k nìmu zaujmout srozumitelnìjší stanovisko. Úvodem je tøeba zdùraznit, že vyhláška stanovuje minimální úèinnosti užití energie a to pro nová a rekonstruovaná zaøízení s celkovým tepelným výkonem nad 200 kW a u kogeneraèních jednotek s pístovými motory nad 90 kW elektrického výkonu. Pøedstava, že máme usilovat o dosažení minimální úèinnosti užití energie, každého technika zarazí. Zcela dobøe lze porozumìt tomu, že se úèinnost, napøíklad spalování, v prùbìhu èasu mìní podle nìjakých technických a fyzikálních podmínek, a že nabývá rùzných hodnot, a že lze z mìøení pøeèíst minimum a maximum. S pojmem úèinnost byla, je a mìla by být vždy spojována snaha o dosažení její maximální hodnoty. Zøejmì jde o nešastnou formulaci. Urèitì by bylo srozumitelnìjší, kdyby se pojem „minimální úèinnost“ nahradil pojmem „minimální hodnota úèinnosti“. Potom mùžeme zcela srozumitelnì pochopit, bez vysvìtlování, že pokud mluvíme o úèinnosti, pak bychom se mìli snažit dosahovat „maximální hodnoty úèinnosti“, která svìdèí o dobré technologii. Lze bez námitek pøijmout, když se v pøedpisech stanoví jako dolní hranice „minimální hodnota úèinnosti“, nebo nižší hodnota úèinnosti již charakterizuje nehospodárnou a špatnou technologii. Tento názor se opírá také o to, že vyhláška požaduje èíslo, tedy hodnotu a pak je pøesnìjší mluvit o minimální hodnotì úèinnosti. Pojem minimální úèinnost užití energie, a je již vysvìtlován jakkoliv, by se mìl co nejdøíve zrušit.

1.2 Stanovení úèinnosti a minimální hodnoty úèinnosti podle vyhlášek Nyní se podívejme na §9 „Stanovení minimální úèinnosti užití energie“ a pøílohu 1 „Stanovení úèinnosti výroby tepelné energie v kotlích“ vyhl. 150/2001 Sb. Tato èást vyhlášky je pro projektování dùležitá, nebo na výbìru typu, tøídì pøesnosti a stabilitì snímaných parametrù, které se pro výpoèet úèinností používají velmi záleží. Jak vyplývá z vyhlášky, bude záležet nejen na projektantovi, ale i na provozovateli, jak se vypoøádá s tímto ustanovením, nebo ve vyhlášce není stanovena metoda mìøení a vyhodnocení. V §9 odst.(2) je uložena povinnost dokladovat provozní evidenci a výpoèet úèinnosti užití energie na vyžádání SEI. V principu se jedná o rozsah a kvalitu mìøícího vybavení, na kterém mùžeme hodnoty odeèítat tzv. ruènì, ale také mùžeme mít vybavení, které to za nás udìlá automaticky. Ale i to automatické zaøízení mùže hodnoty zaznamenávat v dlouhých nebo velmi krátkých intervalech. Z hodnot s dlouhými intervaly vypoèítáme jakýsi statistický prùmìr, u kterého nevíme, zda jsme zaznamenali zrovna nìkolik minimálních èi maximálních, event. støedních hodnot. Takto stanovený prùmìr mùže být znaènì odchylný od skuteènosti, kterou, bohužel, neznáme. Mùže se stát, že si vypoèítáme horší výsledek, než je skuteènost. Použijeme-li 3

hodnoty, zaznamenané v krátkých intervalech, bude pomocí integrace stanovena mnohem pøesnìjší støední hodnota. (K problematice viz Obr.1 a Obr.2). Každá hodnota je zaznamenána s pøesností, kterou mìøidlo má. Ve vyhlášce tento požadavek na mìøidla, která použijeme pro stanovení úèinnosti, chybí. Pro bìžné úèely postaèovala pøesnost tøídy 5 %, lepší jsou mìøidla s pøesností 2,5 % èi ještì lepší s 1 %. Použijí-li se mìøidla pøesnìjší, nutno zvážit cenu. Pouze pro mìøení tepelných ztrát a ziskù je ve vyhl.151/01 Sb. §11 odst.(1) stanovena hranice 5%. S pøesností 5% se mìøí v laboratoøi a s horší pøesností nad 5% v provozních podmínkách. Pro stanovení úèinnosti výroby se podle vyhlášky mají porovnávat hodnoty úèinnosti z provozní evidence s hodnotami podle pøílohy è.1. Do výpoètu množství tepla vyrobeného v kotli se však dosazují hodnoty napøíklad prùmìrné roèní entalpie. Tento požadavek vyhlášky tedy nelze v prùbìhu roku splnit, prùmìrné roèní hodnoty entalpie mohou být známy až po vyhodnocení celého roku, což mùže být v pøípadì negativního zjištìní pozdì. Z tohoto dùvodu bude vhodné, aby si vyhodnocení každý ve vlastním zájmu provádìl alespoò v intervalu 1x za mìsíc, tj. v povinném intervalu pro vyhodnocení úèinnosti dodávky tepla. Z uvedeného vyplývá, že by projektant i provozovatel mìli dobøe promyslet nejen nasazení snímaèù potøebných hodnot, ale zvážit i zpùsob vyhodnocování, který by naplnil požadavky vyhlášky. Dále se podívejme na  pøílohu è.4 „Stanovení úèinnosti dodávky tepelné energie z kotelny, ….“ a è.5 „Minimální úèinnost dodávky tepla z kotelny, …..“, jelikož zjištìné hodnoty také souvisejí s mìøením. Úèinnost dodávky se stanovuje tak, že se porovná množství energie dodané z kotelny (zdroje) ku množství energie dodané na výrobu tepla v palivu. Jednoduše øeèeno, dodávka energie je vždy menší o energii, která se ztratí ve zdroji (kotelnì, pøedávací stanici, ap). V pøíloze è.5 se doslova øíká: „Snížení kompenzuje vlastní spotøebu a ztráty vznikající pøi provozu kotlù a jejich pøíslušenství, s výjimkou stáèení mazutu, ohøevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapájeèek“. ( K problematice viz Obr.3). Minimální úèinnost dodávky ze zdroje mùže být nižší až o 2% u teplovodních a horkovodních kotlù a o 4% u parních kotlù, než je úèinnost výroby. Tedy správnì by asi mìla být menší než 2 % anebo stejná. Dovolená ztráta 2% na zdroji 200 kW pøedstavuje 4 kW. Jen spalovací vzduch z toho v zimì odebere cca 1300 W (pokud není pøiveden speciálním kanálem až k hoøáku) a na ztráty potrubí, armatur a tepelné ztráty kotelny a event. další vlastní spotøebu zbývá jen 2300 W. Použití kvalitních tepelných izolací mùže hodnì pomoci, ale dovolené 4 kW na celou technologii kotelního zaøízení považuji tak trochu za obtížnì splnitelné. Požadavek na omezení ztrát na minimum je urèitì opodstatnìný. Hodnota by se však mìla urèovat v souladu s možnostmi mìøení. Již pøi použití mìøidel tøídy pøesnosti 1% se mùžeme dopustit chyby 50 % (jedno procento ze dvou možných). Podle kvality „vodomìru“, který mìøí prùtok, mùže být chyba ještì vìtší (i 5%). Tato chyba se mùže ještì zvìtšit, mìøí-li se dodávka více fakturaèními mìøidly, kdy se souèet hodnot dílèích mìøidel stìží rovná hodnotì zjištìné jedním mìøidlem. Problém by urèitì nebyl, kdyby mìøení probíhalo tak, že každý záznam ve srovnatelných obdobích vykazuje stejnou chybu. Obávám se, že to není dosažitelné. Z výše uvedeného vyplývá, že projektant má vliv na rozdíl mezi úèinností výroby a dodávky tepla (hv - hd), jelikož musí provést výpoèet tepelných ztrát a pøedepsat takové izolace a podmínky vlastní spotøeby, aby nepøekroèil v našem pøípadì hodnotu 4 kW. To platí za pøedpokladu, že je kotel provozován na plný výkon 200 kW. Pokud je kotel provozován na 4

polovièní výkon, pak ztráty 4 kW znamenají 4%! Pøi polovièním výkonu by ztráty nemìly pøekroèit 2 kW. Proto si projektant musí velmi peèlivì zvážit, jakou hodnotu výkonu kotelny mùže použít ze jmenovitého výkonu kotelny pro návrh technologie kotelny. Ve vzorci pro hodnocení úèinnosti se dosazuje skuteèné množství obìhové vody a entalpie pøi skuteèných teplotách, jelikož nikde není øeèeno, že je to jinak. Pokud je v kotelnì tzv. rezervní kotel, a poèítali bychom i z tohoto zaøízení 2 % pøípustných ztrát, pak by mìøení prokázalo, že nebyly splnìny podmínky vyhlášky. V takovém pøípadì bude na investorovi, zda bude k projektantovi milosrdný, èi bude na nìm soudnì vymáhat škody a pøípadné penále vymìøené kontrolním orgánem. Asi bude jediným øešením osadit každý kotel samostatným, pokud možno pøesným mìøením a pokud by se již v projektu ukázalo, že nelze požadované podmínky splnit, bude nezbytné již ve fázi projektu zadat vypracování auditu, kterým by byly stanoveny jiné (horší) minimální hodnoty úèinnosti než vyžaduje vyhláška.

5

1.3 Jmenovité hodnoty a odchylky – volba prùtokomìru Pøi rekonstrukcích kotelen, které jsem v posledních letech projektoval, jsem zjistil, že jsou staré kotelny o 50 až 100 % pøedimenzovány. Jednou z pøíèin byl nesprávný postup pøi rekonstrukcích kotelen, kdy se výmìna kotlù dìlala tzv. „kus za kus“ a pøitom se èasto instaloval kotel s nejbližším vyšším výkonem oproti štítkovému výkonu starého kotle. Jinou pøíèinou je výkon kotelny stanovený prostým souètem pøíkonù všech instalovaných zaøízení, napøíklad vytápìní + ohøev vody. Podrobným rozborem potøeby tepla v reálném èase lze dospìt k významné úpravì potøebného pøíkonu zdroje. Proè mluvíme o dimenzování zdroje v souvislosti s úèinností a mìøením? Dùvod je jednoduchý. Od reálné spotøeby tepla se také odvíjí reálný prùtok teplonosné látky. Hodnota tohoto prùtoku, resp. jeho minimální, nominální a maximální hodnota a k tomu správná volba mìøidla zajišuje nejvyšší dosažitelnou pøesnost mìøení. A pøesnost mìøení, jak víme, má znaèný vliv na stanovení úèinnosti. Èím pøesnìji jsou zmìøené velièiny, tím pøesnìjší je provedená integrace a výpoèet dalších hodnot. Z uvedených dùvodù proto dbáme také na to, aby hodnoty promìnného prùtoku bìhem provozních cyklù byly co nejblíže kolem nominální hodnoty, která koresponduje s nominální hodnotou použitého mìøidla. K dosažení tohoto souladu znaènì pøispívá také nalezení takových technických øešení, která snižují rozdíly mezi maximálními a minimálními požadavky na zmìnu prùtoku a teplot teplonosné látky. Napøíklad pøi návrhu nové nebo rekonstruované kotelny doporuèuji zvážit možnost provozu s pøednostním ohøevem vody s tím, že se po dobu ohøevu vody, který zpravidla trvá krátkou dobu, omezí výkon vytápìní.

6

1.4 ULTRAZVUKOVÉ MÌØIÈE TEPLA DANFOSS - SONOCAL 2000 A SONOCAL 3000 Ing. Jiøí Suchý - Danfoss Praha Nové vyhlášky è. 150/2001 Sb. ( stanovuje podmínky úèinnosti užití energie pøi výrobì elektøiny a tepla ), è. 151/2001 Sb. ( stanovuje podmínky úèinnosti užití energie pøi rozvodu tepla ) a è. 152/2001 Sb. ( stanovuje pravidla pro vytápìní a pøípravu TUV ) se svým obsahem zabývají problematikou pøi níž je ve vìtší èi menší míøe zapotøebí velice pøesnì stanovit spotøebu dodávané tepelné energie. Tyto údaje potom slouží pro fakturaèní úèely, pro výpoèet úèinností, úspor a nebo tøeba k výpoètu návratnosti investic. Aby tyto výpoèty nebyly znehodnoceny je zapotøebí používání vhodných mìøících metod a principù. Tento èlánek je tedy pøehledem mìøidel tepla Danfoss s dùrazem na pøesnost jednotlivých komponent pou•itých v sestavách Sonocal.

1.4.1 Proè a jak mìøíme teplo Ultrazvukové mìøièe tepla Sonocal byly zkonstruovány pro fakturaèní mìøení množství spotøebovaného tepla v teplárenství, tzn. v rozvodných sítích, kotelnách a pøedávacích stanicích. Dále jsou mìøièe tepla využívány pro rùzné bilance, ale také pro øízení a regulaci v centrálním zásobování teplem. Pøenos energie teplonosným médiem za jednotku èasu je definován jako: q=Q x c x ρ x ∆T Q - objemový prùtok c - mìrné teplo pøi konstantním tlaku a teplotì. Tlaková závislost je velmi malá a lze ji v oblasti 1-20 bar zanedbat. Teplotní závislost je podstatnì vìtší a musí se v integraèní jednotce korigovat na základì uložených tabulek ρ - mìrná hmotnost je také teplotnì závislá a musí se korigovat v integraèní jednotce. Proto je nutné pøedem definovat, zda bude prùtokomìr instalován ve vìtvi pøívodní nebo zpìtné. Mìøení množství tepla se tedy v praxi provádí mìøením prùtoku teplonosného media ( Q ) a mìøením teploty v pøívodní a zpìtné vìtvi (∆T ). Na základì tìchto údajù vypoèítá integraèní jednotka spotøebu tepla.

1.4.2 Mìøení teploty Pro mìøení teploty v pøívodní a zpìtné vìtvi v sestavách Sonocal 2000 a 3000 se používají v souladu s DIN/IEC 751 teplotní sondy Pt 500. Teplotní sonda je odporový snímaè se jmenovitým odporem 500 Ω pøi 0°C. Hodnoty odporu jsou pøedepsány normou DIN/IEC 751, která platí pro sondy Pt 100. Hodnoty odporu pro Pt 500 jsou 5 x vyšší. Pøi použití odporového snímaèe Pt 500 s vysokou hodnotou odporu získáme oproti Pt 100 nìkolik 7

výhod: - menší odpor kabelu teplotní sondy a menší pøechodový odpor ve spojích - vìtší zmìna odporu na stupeò °C dává lepší pøesnost A/D pøevodníku - vìtší pøesnost párování Pro mìøení teplotní diference musíme použít párované teplotní sondy, jejichž vzájemná odchylka musí být minimální. Napø. je-li teplotní diference 5 °C a nepøesnost mezi teplotními sondami 0,5 °C, pak celková chyba mìøení tepelné energie se zvýší o 10%. Proto Danfoss páruje teplotní sondy pøi teplotách 40°C a 110°C s pøesností na 0,05 °C. Pøesnost mìøení teplotní diference je definována vztahem + ( 0,5 + 5/∆T )%, kde ∆T je teplotní diference ve stupních. Pro správnost mìøení má velký vliv také druh použitých jímek. K hodnocení slouží tzv. doba odezvy τ0,5 a pro: pøímo montovaná èidla je definována vztahem 9 sec./0,4 m/sec. a 5 sec./0,4 m/sec. s teplo vodivou pastou èidla montovaná do jímek pak 13 sec./0,4 m/sec. a 5 sec./0,4 m/sec. s teplo vodivou pastou Z tìchto vztahù vyplývá dùležitost volby teplotních èidel a tak i správné technologie instalace èidel do media resp. do jímek.

1.4.3 Mìøení prùtoku Mìøení prùtoku v topných soustavách je v praxi provádìno pomocí rùzných snímaèù napø. mechanických, clony, magneticko-induktivních nebo ultrazvukových. Je zajímavé pozorovat, že magnetické mìøièe prùtoku populární po jistou dobu, jsou nyní nahrazeny ultrazvukovými mìøièi. Dùvod pro tento odklon od magneticko-induktivních mìøièù k ultrazvukovým je, že magnetická induktivní mìøidla nejsou schopna mìøit vodu v moderních soustavách dálkového topení vzhledem k magnetitu, který pøi nízké elektrické vodivosti zpùsobuje ‘zkrat’ magnetického pole v mìøièi prùtoku. (tzv. magnetitový problém). Proto zvolil Danfoss jako optimální øešení pro aplikace v sítích centralizovaného zásobování teplem ultrazvukové mìøièe tepla, pøesto že se ve výrobním programu firmy Danfoss nacházejí magneticko-induktivní, vírové nebo hmotové mìøièe prùtoku. Ultrazvukové prùtokomìry Sonocal mají velký mìøící rozsah prùtoku pøi zanedbatelné tlakové ztrátì. Zneèištìná, odsolená voda s nízkou vodivostí nebo voda s magnetitem nemá žádný negativní vliv na funkci prùtokomìru. Ultrazvuk mìøí tedy všechny kvality vody dlouhodobì stabilnì a pøesnì. Také náklady na údržbu v porovnání s mechanickými prùtokomìry jsou nižší, protože ultrazvukové prùtokomìry neobsahují žádné pohyblivé souèásti.

8

1.4.4 Principy ultrazvukových prùtokomìrù Danfoss Existuje více fyzikálních principù, na základì kterých ultrazvukový prùtokomìr pracuje. Danfoss zvolil metodu rozdílu doby prùchodu, tzn. jsou zde dva ultrazvukové snímaèe, které fungují støídavì jako vysílaè a pøijímaè. Mìøení se provádí zjišováním doby prùchodu ultrazvukového signálu vyslaného ve smìru a proti smìru proudìní média. Danfoss používá unikátní metodu s pøímo proti sobì umístìnými ultrazvukovými senzory. Odpadá tedy použití zrcátek, které v nìkterých pøípadech znehodnocovaly výsledky mìøení. Elektronika prùtokomìru vypoèítává støední prùtokovou rychlost V dle násl. vzorce: Tproti smìru - T ve smìru ∆T V = K ————————————— = K ——— Tve smìru x T proti smìru T 2

Q=KxV pøièemž:

Q - prùtok V - je støední prùtoková rychlost T - je doba prùchodu ve smìru a proti smìru proudìní K - ke konstanta, která se stanoví mokrou kalibrací

Obr. SONO 2500 CT Nezávisle na zmìnách rychlosti zvuku v kapalinì resp. na zmìnách teploty získáme prùtokový objem. Danfoss dodává na trh pro mìøení spotøeby tepla v sítích centralizovaného zásobování teplem dvì základní sestavy ultrazvukových mìøièù tepla.

9

1.5 SONOCAL Série 2000 Pro mìøení spotøeby tepla v sekundárních rozvodech dodává Danfoss sestavu Sonocal 2000.

Obr. Sonocal 2000 Jedná se o spojení integraèní jednotky Infocal 5 s prùtokomìrem SONO 2500 CT. Mìøení je urèeno pøedevším pro napojení bìžných objektù bytové výstavby na sekundární rozvody o prùtocích od 3.5 do 40 m3/h., v dimenzích Dn 25 - Dn 80. Rozsah pøípustných teplot je 20-150°C. Vyrábìjí se do DN 40 závitové i pøírubové od DN 50 pouze pøírubové. 1.5.1 Integraèní jednotka INFOCAL 5: Je univerzální mìøiè tepelné energie, který splòuje požadavky EN 1434. Infocal 5 byl vyvinut pro ultrazvukové prùtokomìry Sonocal pro mìøení energie v systémech dálkového a centrálního vytápìní, ve kterých je mediem topná voda do 170 °C.

Obr. Infocal 5 10

Jednotka umožòuje využití tìchto funkcí: a) bateriový i síový provoz b) možnost napojení až dvou externích vodomìrù nebo elektromìrù c) možnost konfigurace displeje d) sbìr dat pomocí ruèního terminálu e) tarifní funkce pro rùzné úètování f) možnost spojení se stávajícími vodomìry g) permanentní pamì s evidencí 24 mìsícù zpìt h) univerzální dodávka kompaktního a oddìleného provedení i) systém dálkového sbìru dat M - bus, RS 232, SIOX j) teplotní èidlo s délkou kabelu až 10 m k) aktuální èas vèetnì chybových hlášení Další funkce jsou uvedeny v datovém listu. Èetnost výpoètù energie je jednotkou provádìn v závislosti na velikosti prùtokomìru, pulzním èísle a právních požadavcích. Jednotka vždy provádí alespoò jeden výpoèet každých 10 minut pokud prùtokomìr nevysílá dostatek pulsù požadujících výpoèet energie. Pro každý výpoèet energie je mìøení teploty provedeno podle mìøícího principu dvojího mìøení a mìøení dvou referenèních odporù. Takto je kompenzován dlouhodobý posun teplotních èidel a tudíž jakýkoliv vliv rušení na mìøení teploty. Pøesnost jednotky je definována pøedpisem: +- ( 0,5+3/∆T ) %. Z tohoto vztahu vyplývá dùležitost pro pøesnost mìøení správného provozování tepelné soustavy ( co možná nejvyšší ∆T ) Pøièemž jednotka má všechny pøedpoklady pro pøesné stanovení spotøeby tepla, k èemuž pøispívá i parametr mìøícího rozlišení snímání teplotní diference, který má tato jednotka 0,01 °C.

1.5.2 Prùtokomìr SONO 2500 CT: Je svými parametry a vlastnostmi urèen k bezporuchovému mìøení prùtoku kapalin a svou konstrukcí zaruèuje: a) vysokou pøesnost mìøení b) necitlivost na neèistoty, chemické látky a magnetit ve vodì c) mìøící zaøízení je bez pohyblivých èástí a nepodléhá tudíž mechanickému opotøebení d) má široký dynamický rozsah e) je možno ho instalovat jak v horizontální tak vertikální poloze f) je kompaktní konstrukce a má nízkou tlakovou ztrátu Pøesnost prùtokomìru je udána v technické dokumentaci jako rozsah prùtokù, ve kterém je pøesnost lepší než 3%. Konkrétnì pro mìøidlo s Qn=6 m3/h je to od 60 l/h do 9 m3/h. Z toho vyplývá požadavek na správné navrhování prùtokomìru a tudíž i pøesnost mìøidla je závislá na správném provozování prùtokomìru.

11

Jelikož je problematika mìøení prùtoku pomìrnì známá, èím dál tím èastìji se pro posuzování pøesnosti zjišuje také údaj vzorkovací frekvence nebo také èetnost mìøení. Prùtokomìr SONO 2500 CT byl navržen pro bateriové napájení, a proto s ohledem na životnost baterie je vzorkovací frekvence jedno mìøení za 2 sec. Avšak pro speciální pøípady, kdy se prùtok mìní skokovì je možno mìøidlo provozovat se vzorkovací frekvencí 128 mìøení za 2 sec., které vyhoví i pro nejnároènìjší aplikace. Mìøiè tepla je dodáván kompletní tzn. prùtokomìr, integraèní jednotka s teplomìry, jímkami a šroubením.

1.6 SONOCAL Série 3000 Pro úèely mìøení spotøeby tepla v primárních rozvodech dodává Danfoss ultrazvukové mìøièe tepla SONOCAL 3000, s rozsahem prùtokù od 18 - 3000 m3/h, svìtlostí Dn 50 Dn 1200, Pn 16, 25 i 40. Rozsah použitelných teplot media je od 1°C do 160°C. Je to moderní pøístroj s mnoha nestandardními funkcemi již v základním provedení, nabízený za velmi pøíznivou cenu. Ve srovnání s pøedchozím modelem Sonocalu byla nahrazena prùtokomìrná èást snímaèem SONO 3300 s elektronikou SONO 3000, která má výraznì vyšší pøesnost mìøení. Toho bylo dosaženo použitím dvoustopého snímaèe se ètyømi ultrazvukovými sondami spolu s novou, digitální elektronikou. Elektronika neustále vyhodnocuje obì mìøící stopy a jako podklad pro mìøení prùtoku bere stopu, která vykazuje lepší parametry. Tím byla docílena vìtší pøesnost v minimálních prùtocích a tím zajištìn dynamický rozsah 1:240. Také bylo možno snížit nároky na uklidòovací délku na 10xDN ( dle instalace ). Kalorimetrické poèítadlo dodávané v sestavì Sonocal série 3000 je shodnì jako u Sonocalu 2000 Infocal 5. Mìøiè tepla je dodáván kompletní tzn. prùtokomìr SONO 3300 s elektronikou SONO 3000 a integraèní jednotka s teplomìry.

Obr. Mìøièe tepla Sonocal 2000 a 3000 12