ZEMĚMĚŘIČSHÝ
vĚsTníH
Ku 201etému jubileu Jednoty čs. úf. aut. civil. geometrů v Praze. Jednota čs'. úř. aut. civ. geome,trůiv Pmz€ konala na osl.a,vu svého 20letého založení a trvání slavnostní schllzí v Praze dne 8. prosince 1928, v zasedací síní Inženýrské komory, Dit,trichova ulice. Schůze byla neobyčejně četně navštívena, jak z řa,d členů Jednoty, tak: zejména zástupci úřadů, korporad, odborných spolků atd. Schůzi zahájil o 10. hodině dopolední předseda. Jednoty Ing. B. Fiirst, uvítáním přítomných llOistía členů. Mezi hosty se nacházeli význačné osobnosti, a to: Min. rada Ing. Dittrich za min. veřejných prací, vládní rada Ing. Heller za zemský úřad v Praze, prof. Ing. Petřík v zastoupení rektora vysokého učení technického v Praze a za profesorský sbor vysoké školy speciálních nauk, presídent Ing. Kalbáč za Inženýrskou komoru pro čSR. v Praze, ředitel Ing. BIoch za Svaz civ. inž. zaměstnavatelů, Ing. Jedlička za Pracovní sekci Inženýrské komory v Praze, Ing. Talaš za Pracovní sekci Inženýrské komory v Bratislavě, .Jan Hora za Spolek posluchačů zeměměřického inženýrství, Ing. Beneš a Ing. Pudr za Klub měřických inž. hlavního města Prahy, Ing. Kubík za Masarykovu akademii práce a za Ústav pro stavbu měst, Ing. Rajtr a Ing. Šulc ze Státního pozemkového úřadu, Ing. Macoun za Svaz úř. a.ut. civ. inženýrů v Praze, Ing. Dr. Ryšavý za Spolek čs. zeměměříčů, Dr. Fiala, odborový přednosta Státního pozemkového úřadu Ing. Špitál&ký, Dr. Ing. Čapek, Dr. Kraus, redaktor Grund, Ing. Brousil, Ing. Faltus za odbočku Spolku čs. zeměměřičů a měřickou skupinu SIA. v Brně, vrchní techn. rada Ing. Sadil za zemskou správu politickou, vrchní měř. rada Ing. Sůra za Spolek inženýrů státní měřické služby, kapitán Lukášek za Vojenský zeměpisný ústav, vrchní rada Ing. Novotný, Ing. Štěpánek, prof. Ing. a poslanec Záhorský za poslanecký klub čs. strany nár. soc., Ing. Zadražil za Spolek civ. inž. kulturních, atd. Omluvili se a pozdravné projevy zaslali: Ministr veřejných prací Dr. Spina, president Stát.ního pozemkového úřadu Ing. Dr. Voženílek, president státní regulační komise Ing. Molzer, primátor hlavního města Prahy Dr. Baxa, presidium správní rady elektrických podniků v Praze, presidium finančního ředitelství v Opavě, Berufsgruppe der deutschen Zivilgeometer, Klub poslanců čs. strany nár. soc., Klub poslanců čs. strany soc. dem., min. rada Ing. Mandys, vrchní rada Ing. Bednář, Ing. Fritsch, Ing. Filkuka, Ing. Dr. Skorkovský, Ing. Novák, Ing. Gregor atd.
Po krátkém pros,lovu udělil předs,ed!a sl.ovo sla,vno!st.nímu řečníku Ing. Z u k I í n o v i, který ve g,vé obsáhlé a věcné řeři př,ednesl velmi výs,tižně Vývoj povolání civ. geometra, a, jeho Význam a důle.žito.s.tv životě veřejném, hospodářském a kulturním. Řeč jeho dop~'ovázena byla ča,stým projev'em souhlasu a
1929/1
odměněna byla dlouho,t,rvajícím potleskem přítomných. Pro značnOl~)~jí rozsáhlo<Slthude slavnostní řeč kol. Zuklína. uveřejněna z.vlast. Po řeči Ing. Zuklína přihlálsilo se ku projevu' vícezálS.tupcll úřadů a odlYorných spolků. Z přednesených projevů na slavnostní :SChŮIZi, ve k'terých bylo naší Jednoitě bbhopřáno k do,savadllí zdámé čiImo<s,tia k další činnosti 'srdečně přáno mnoho úspědm a, zdaru, sluší uvésti zejména, projev pana, min. rady fng'. Ditkicha, za. min.. veř. pmcí, pana, presidenta, Ing. Kalbáče za Iuž. komoru, pana, prof. Ing. Pe:t.říka za .vys. učení technické, ]lana Ing. Macouna za Svaz civ. inžf8nýrů, pana, vrch. měř. rady Ing. Sťuy za. Spolek inženýrů stáitní měřické rslužby, vrch. rady Ing. Ben!eše za Klub měřick,ych inženýrů: hlavního města Prahy, Ing. Fa1tus,e za. odbočku Spolku čs. zeměměřičů v Bmě, vrch. rady Ing. Kubíka z,a.Masarykovu: akademii práce, Ing. Zadražila za Spolek civ. inž. kulturních a Ing. Holuiba, cozarkládajídho ťlena Jedno,ty za Jednotu čs. úř. aut. civ. geometrů. Proj,e,v pana vrch. rady Ing. Belleše a pana vrch. rady Ing'. Kubíka pro svoji zajíma,vost bude uveřejněn zvlá,ště. Předseda, poděkova,l všem pánům za vřelé a pochvalné projevy a kráttk:ým doslovem neobyčejně zdařilou slavnostní schůzi ukončil 's přáním mnoha zdlarn v příštím desítiletí. Odpoledne o 2. hodině konána byla jubilejní valná schůze ('lenů, na Které bylo funkcionáři Jednoty referováno 0' pr:iJci JedllO>tyve prospěch sta,vu civ. geometru za uplynulých 20 let. Detailní referá.t, o valné schůzi bude lweřejněn <samo,statně. Xa. valné schůzi byl přija,t návrh vyboru Jednoty, aby prof. Ing . •Josef Pe tří k a, Ing. Bedřich F ti r s t, dlouholetý předseda, J ednoty, byli jmenováni čestnYmi členy Jednoty, za z,álsluhyo sta,v čs. geomet,rů. Dále byl přija,t llá,vrh kol. Ing. Holuba, aby čestnými členy J ednot,y byli jmenováni kol. Ing. Z u k I í 11 a, Ing. F r i t s c h, jako zakrlá,dající členové Jednoty za, zálsluhy, k!t.eré O' stav civ. geometru a o Jednotu samotnou si SVOUI neúna,vnou prací získali. Zdařilá jubilejní oslava Jed~loty čs. úř. a.ut. civ. geometrú zakončena, byla, téhož dh'e přátelským večerem ,se ,společnou yečeří v representatČlrím domě hlavního města Prahy. Na, ve'čeru tom bylo přítomno mnoho vý'Značných host,ů (zástupců úřadů a korpora.eí, jakož i zástupců odbomých spolků), 'se svými dámami, jakož i zna,č.nýpočet členů Jednoty. Při večeru byla přitomnými hostmi znovu zdůrazňována činnost Jednoty ve pros.pědl celého technického- staNU a, Jednota kladena za vzm- jiným spolkům technickým, zejména po stránce Ol'ganisační. Funkcioná.ři JedJ1oty, z,vlá.ště jejími zakládajícími členy, bylo vzpomenuto počátkll Jednoty v roce 1908, a zvlá.ště prvých pra.cí a úspěchů, na počátku ,získaných. Hosté i členové Jednoty se,t,rvali v přátelské zábavě až do pozdních hodin večemích. Zprávu podává Ing. Pro k ů pe k.
1929/2
Résumé. U 11 i o 11 des g é o III e t r I' s - ex per t s ft P r a g u I' a fGté 11' 8. décembre 1928 11' 20ieme ann1versaire de sa fondation. ,\ l'assemblée solenn€lle ont pris part - les répresentants des ministeres . •les services d'État, des écoles techniques superieul1e's, de l'Ac:ademie dr; t.l'avaux Masaryk, dl' la Chambre de,s Íllgénierurs-expe'rts, des organisations ~les ingénierurs et des géometres d'Étalt. L'éxposé primcipal a tenu M. Zuklin, qui réferait sur 11' développement de 1a pJio~e,ssion de l'ingénieur-géometre et snr son importance dans la vil' technique, économique et publique.
1. K určení středni chyby v Hansenově úkolu užijeme ~l1lalytické metody. Začneme stanovením vlivu chyb v určeni .směrníků, při čemž výsledek uebude záviset na absolutní orientaci, neboť do počtu vstupují pouze rozdíly jejich. A proto užijeme specielni soustavy s osou x, jdoucí body A, B a počátkem O ve ve středu úsečky A B, jejiž délka se rovnej 2 a. K určeni bodu P (x, y) užijeme vzdálenosti m, n (vi7. obraz), pro které
B
sin {JI sin {J2 nt = V -~.-----~ -, n = v ----~~~~sm (a1 (JI) sin (a2 (J2) , kde v == PQ je neznámá vzdilenost hledaných bodů P a Q. Odtud plyne nt ~ sin /31 sin (a2 (J2) sin (a1 (Jl) sin //2 A, -což je veličina určená přímým měřením úhlů, takže poměr v~dálenosU bodu P jej určuje jako příslušný Apolloniově kružnici, dan{' rovnicí
+
+
n --
+
+-
ex + a)'l + ex - a)2 +- y2 -y2
1929/3
=
m2 n~-'
Dále však jest úhel AP B = a2 - a1 = w přimo změřen, a tím bod P umístěn na kruhovém oblouku s daným obvodovým úhlem. Je tedy y y x-a-x-L-a -----2-1 - == tg w l-L~-1
x~ - a~
+
(3) x2 y2 - 2 a y cot w - a2 = O. Hledaná poloha bodu P je tedy průsek kružnic (1) a (3).
= a cosec w ft cosec w ± cot w r ft~ -
X
1 -- a f 1 Ý~f.l-"---1 cota ± ft cosec w ft2 cot2 W =ag ft"
,/ ~
{
y = a f ft -
+ cot" w
+
Všecka čtyři řešení se ovšem neuplatní. Především jsou dvě a dvě souměrná, a tedy lze je brát za aequivalentní. Mimo to dlužno brát pro x horní znamení, což odpovídá běžné praxi. Řešení pro bod Q se obdrží pouhou výměnou prvků, ležících souměrně dle osy úsečky A B, tedy směrníku 11 a {J.1 a to ať je PQ úhlopříčkou nebo stranou čtyřúhelníka ABPQ. Přesnost, určená členy většinou quadratickými, není těmito zvláštními případy vubec dotčena. 2. Pozorovatel, stojící v bodě P a Q, měří směrníky 'JI, 'JI2' 'JI!' resp. {J., {)o2, {J.1 k bodum Q, B, A resp. P, B, A. Potom jest a1 = 1)-1)1' a2 = 1)-1)2' úJ = 1)1-1)2' {JI = {fl -{f,
{J2= {f2 -
X
{f,
= {fl
-
{f2.
Směrníky stiženy nahodilými chybami, jichž příčiny jsou stejné, a proto jim lze přikládat stejné chyby li, jakožto pruměry quadratické. Jim odpovídající střední chybu, místa P značme (J. Uvažujíce posuny i chyby jako malé veličiny, utvořme diference souřadnic x, y jako funkce změn směrníků, berouce x a y za funkce parametrů ft a ro, jejichž souvislost se směrníky udána výše. Je tedy
"-" h
.1
OX[Oft (1) .11)
x = Oft
'Oft Oft] + Oft o{f .1 {f + O{f1 .1 {fl + O{f2.1 {f2
+[OXOft +ox OúJJ.1 ' Oft (1)1 OúJ(1)1
J
(o) .11)
=
oy [Oft Oft (1) .11) .i[OY
-,
op,
oft (1) 1
1)1
'Oft o{f .1 {f
T
1
T
[OXOft, o,p'oW].1 'Oft '01)2T OúJ'01)2
'Oft O{f1 .1 {fl
1)2
Oft ] 'O{f2 .1 {f2 +
+ + + + 'ow 'oy :OW] A + [OYOft + 'OvOW(1)2 OW] .1 2' (1)1 'Op, (1)2 1) 1)[
Nyní máme: of-t 31) =
dft o), - 4), , d'A. (1) = (),2_1)2 . ),[cot (a2 T (J2) -
= - (p,2 -
1) lcot (a2
+ (J2) -
1929/4
cot (al
cot (a1
+ (JI)]
+ {J1)1
op, df-t OÁ -=-----=-(f-t 01h aÁ (1)1 of-t df-t oi, - = - (1)2 aÁ (1)2 of-t
df-t oÁ 7iIJ. = di, o:J
2
= ("ft"
(J1)
-1)cot(a1
'
1) cot (a2 -r-'(3 2)
-
(2f-t - l') [- cot {J'1 -r- cot 1"2f.l (' cot a2
,
= -
+ cot Op, = ap, oÁ o:J1 d), o:J 1
=_
(f-t2 -1)
(2
Of-t df-t o), o :J = di, o:J = 2 2 ow _ 1 OW __ (1)1 -, (1)2 -
+ (31)]
(a1
[cot {JI - cot (a1 1) [
f-t -
-
cot
-r- (J)2 -r-,
+ (J1)]
( 'f.l]' 2 -r- cot a2 I" 1"2)
f]' j
OW _ ow _ ow - ~~_ -- o - o:J -- o:J1 -- o:J2 . Když utvoříme průměrné čtverce diferencí (5), odpadnou všechny součiny a zbude ť=[(Oa;)2 (J~
Of-t ( (1)1
)2+
'(1)
(oy)2J ofl
+
of-t
1
(0f-t)2J (1)2
[(Of-tJ\~ (1)
.
(Of-t)2: (Of-t)2+(Of-t)2 o:J T o:J1 o:J2
+ [' OX)' 2+ (oy)2J + 2 [OX OX + o}L OY] ~OW
Of-t 0(1)
,
of-t OW
Of-t ( 01)2Hodnota (7)
S
Of-t) (1)1 • druhého činitele
0(1)
== I). I). ,
- 2 cor! (a2+{J2)
l'
&
prvního
(Of-t)
JJ
2
':>
Q, u'Ú'
1,"tj, 'tj!' 'tJ2
=
2 (2f-t -
+ cot2 {J1 + cot2 {J2-
+ (J1) + (J2) -
- 2cot {J1cot(a1 -,- cot {J1 cot (a2
~/J,x-af-t)
,
ox
oy
Ofl
of-t
-
Determinant soustavy af-t) (y - acot
= (x-
1) [2 cot 2 ( a1 + 'f.l)' 1"1 T
+
+
parciálně
+
rovnice (1) a (3)
011 --'-V of-t
+
-x D
pfimo:
2 cot (a1 -r (J1) cot (as (J2)2 cot (J2cot(a2 +(J2) cot {J2COt(a1+{J1) cot {J1cot {J2]'
K určení dalších členů derivujeme nejprve dle f-t, což dá:
OX (
členu se obdrží
je --xy
(y -
=a
(1))
acot w)=O.
[af-tcotw
-- xcot(l)
-
yf-tJ,
1 D ~:r ~=_ x (y _ a cot a)~_ D oy = x2 (l of-t ' a Of-t '
[(~;tr+ (~~rJ D~= x
2
Ale druh)' vznikne
činitel napravo
[x~
+ (y -
a cot w)2J.
je dle (3) roven
1929/5
a2 cosec2
(1),
čímž
Podobně
ox "dw(x -
dle w:
derivujme
oy
aw . y
a ,u)
ox _ OW . a;
+:aw01/
' (y -
a cot
w) =- aycosec2
w,
z čehož hned 1 - D OX '" a uúJ
=y
2
cosec""
I D a
w ,
--
'OX)2 (O )í:J D2 _ +..JL [ (.ow GW) Poslední (9)
y (x - a fl ) cosec"" (;)
uW
= y2 cosec4 čD [y2
činitel se dle (1) přetvoří
[(::r + (~~rJ =-
Posléze
oy = -
~
D2
na a2
a4. y2 (fl2 -1)
(fl2
-1),
cosec4
takže (r).
a4.
obdržíme
J -
+
(
1-C-) oy oy . D2 [OX_ ox - x y --- a co t w )"y" cosec"" w - x 3 y a" ofl OW Ofl ow (x _ a fl) cosec2 w 2 2 = - xy cosec w x y2 - a y cot w - a x fll = O,
r +
neboť sečtení rovnic (1) a (3) dává 2 (x2 y2 - ft fl a; -
+
a y cot
wJ = O.
Kapitoly o novém měření topografickém. Část
v o .i e n
III.:
Československo.
s k Ý zem
ěpi
B
n Ý úst
a, ,1.
Nové měření topografické, svěřené voj. z8mepIsnému ústa,vu, nebylo lze vybudovati jako výslednici zkugeností topografického vy měi;ov1ání rakouského. 8t1Ltním převratem byla vývojová linie přerušena, takže voj. zeměpisný ústav jest nucen budovati organisační a technické principy nového měření 1 : 10.000 a 1: 20.000, které se y' Ha·kousku témě'i; neprovádělo. a zdokonalova.ti je časmIl tak, aby resultát vyhovoval, pokud lze, vgelll požrada,vkllm techniky mírovlé a válečné. Až dosud není vývoj ukončen. Organisačně postupovalo ~e Z}Jl'VUpodle původního vyměřování 1: 25.000, nyní čerpá se více z organisa,ce francouzsiké a německé s dobrými výsledky. Dokonalá organisace švýcarská -- která bude s,truěně popsána y konečné úvaze proza,tím '-lZorem býti nemohla. Rovněž technické principy nejsou ještě definitivně stanoveny. Mimo aplikované motody rakouské, která je proza,tím normována, zkouší se metodv měření francouzského a· německého. V dohledné době lze' očekávati normal'i!saci nejlepšího postupu a techniky práce, takž,e eventuálně uzákoněné nové vyměřování 1 : 10.000 11 1 : 20.000 z.apo{;ne dokonale připraveno.
1929/6
Organisačně postupuje se nyní ve čtyřech údobích. V prv'ém z
Pro j e k c e. Kartografická subkomise, utvořená při čs. komisi geodetické a geofysikální, nerozhodla dosud o jednotné projekci pro území státu. Pro potřebu zeměpisného ús,tavu byla tudíž z'-lOlena obecná kuželová, konformní projekce, ve které provedeny jsou výpočty triangulačních prací zeměpisného úSltavu. Pravoúhlé rovinné souřadnice každého trigonometrického bodu převádějí se na souřadnice zeměpi,sné fj! a }"a lze je převésti na rov~nné souřadnice, event. projekce definitivnÍ. část Besselova elipsoidu. procházející územím státu. protnuta jest kuželovou plochou v rovnoběžkách 48 o 30' a 50 o 15' (obr. 1.). Rozvinutím kužele do roviny vzniká jediný souřadnicový systém. jehož počátek zvolen ve středu jižního okraje speciální mapy 4260 Vsetín. Záporné souřadnice systému byly vyloučeny posunutím počátku o 1000 km na západ a o 500 km na jih.
S O u řad nic o v á síť zavedena jest dosud v listech nového měření 1 : 10.000 a 1 : 20.000 a bude obsažena i v nové mapě státu 1: 50.000. Jeto čtv'ercová síť, tvořená přímkami ve vzdá,leno8lti 1 km, rovnoběžn,ými s osou x a y. Číslování souřadnicové sítě provedeno jest na okrajích vyměřo'-lacích listtl (obr. 2.).
1929/7
35'
56' 15"y od ferra
~6'Z3-1-v.od
1/
Greenwlche
---
/
I I
1929/8
N i vel a.c e. Výškový podklad nového měření tvoří přesná. nivela,ce, prováděná! minis,terstvem veřejných prací a vojenským zeměpisným ústavem. Vz-tažena jest na základní pevný bod n Lišova (u Č. Budějovic), jehož výška. odvozena r:akouskou přesnou nlivelací od J aderského moře. U"ledené geodetické základy jsou podkladem nového topografického vyměřování. Jednotlivé vyměřovací listy ohraničeny jsou poledníky a rovnoběžkami elipsoidu Besselova, list 1 : 10.000 v' rozměrech 3' 45" zeměpisné délky a l' 52'5" zem. šířky, list 1: 20.000 v rozměrech 7' 30" zem...délky a 3' 46" zem. šířky. . II. A. Topografický podklad. Podstatné součásti topografiekého podkladu tvoří nyní dvě složky: doplňujícítriangulace (poJ.ygonální měření) a redukovaná situace map katas,tr:Uních. . , Vk'res~ení katastrální si,tlUac~.do vyměrovacíéh listů provádělo se ipnltI podle
Metody fotogrametrické nezasáhly dosud účinně do nového vyměřování. topogra.fického. Redukovaný katastr tvoří dob~ý a dostatečně přesný podklad situační, takže není všude nutné získávat,i s,ituací restitucí leteokých snímků. Teprv'8 letošního roku, při novém měřeni 1: 20.000 na Hlučínsku, upLatnila se fo1.ogra.fická,restituce intensivněji a hospodárně. Restituce kombinuje se zde s vlastním měřením topografa, neboť počet bodů podkladu geodetického pro res,tituci nedostaooje.
1929/9
Topograf zvolí si na leteckém snímku čtyři jasné body, kter{' y 'terénu graficky zaměří, zjistí jejich souřadnice a zašle snímek fotogrametri0kému oddělení k res,titueL Hovněž pozemní fotogrametrie 'se dosud lleuplatnila tam. kde tato meloda jest účinná a, hospodárná. Území dosud mapované v'YhovovaJo pozemní fotogrametríi jen velmi málo, takže výsledky, v tak plochém území dosažené, nevyhovovaly by přesnosti llového vymě1íování.
Z přístrojů disponuje fotogrametrické oddělení pro pozemní fot,ogrametriistereoautografem Orel-Ze~ss a pro vyhodnocení leteckých snímků a,u:toma,tíckým fotorestitučním pří'stroj-em fy Zeiss. III. Vlastní
měření topografické.
Provádí se v měř. 1: 10.000 v území hospodářsky nob vojensky důležitém a v měř. 1: 20.000 vi území menší důležitooti. Dosud bylo zaměřeno v měi;. 1: 10.000 voj. s,třelnice li Milovic, část Těšínska a okolí Mor. Ostravy, nyní pak započato s měřením brdské s.třelnice. V měř. 1: 20.000 měří se letošního roku po prvé na, Hlučínsku.
1929/10
l' l' Ú l~e lopografa :-:;e~táváze zaUll'i'ení :-:;ituace a ze znázornění terénu ,Irstevnicemi, vý~kovými kotami a ~rafováním. K výstroji topografa patří vympřovací list se vkreslenými body podkladu geodetického, topografického a souřadnicové sítě, s redukovanou katastrální situací ~t event. s fotogrametl'ickými yr:-:;tev'Ilicemi.Dále měřiek}' stůl s' otáčecím zařízením, v}'škoměr rakouského typu (obr. 3.), částečně zdokonalen~'. tachYllwtrické htě a jiné pomocné přístroje. Výškoměr proti franeouz~kému f,klimetru a německému Kippregelu nedovoluje současné grafickě výkony n;t IllHiekém ~tole a komplikuje
tudíž způsob práee ;t ostatní výstroj topografa (obr. 4.). Podle dosavad, ních zkoušek s přístrojem Kippregel, který se zvláště osvědčil při měření v lese, lze předpokládati postupně odstranění výškoměru a normalisaei přístroje Kippregel.
Met O d a diktována je podkladem a llouzlvanými pl'í:-:;t roji. Záleží ve zhuštění sítě daných bodil základních gra.fickou triangulací (grafickými pořady) a trigonometrickým Illpřcním vý~ek tak, aby zaměření ;situacc a terénu mohlo býti provedeno rayonováním a měřením vzdáleností. Poloha i "-'ýška lJodú grafické triangulace určují se co nejpřesněji. Výškové hodnoty jednotlivých měhmí nGsmí se odchylov
1929/11
lenosti měří se opticky do 400 m v měř. 1 : 10.000 a do 800 m v měř. 1: 20.000. Přípustná polohová odchylka Jev přehledIlJém terénu 0'3 mm, v terénu nepřehledném 0'5 mm. Le,teckých BIlímků k snazšímu zakreslení situačních detailůpoužh1á se z důvodů hospodárných jen v území s hustou situací. Z a měř e n í t e r é nu. Terén znázorní se normá,lně vrstevnicemi 2 m, v území plochém i vl:stevnicemi 1 m a 0'5 m (obr. 5.). Charakteris,tické podrobnosti (terénní v!lny a p.) se ~rafují. VrstevniCe konstruují se zpravidla v terénu, buď. přímo vodorovnou přímkou záměrnou, nebo interpolací podle vhodně
měřených výškových bodů. Vrstevllice, sestrojené při domácí práci interpolací a podle terénního náčrtu, se ještě v terénu přezkoušejí. Na lkm2 zaměří se podle, terénních poměrů v měř. 1: 10.000 .až 300 (v měř. 1:20.000 až 50) výškových bodů. Důležitější body, z"'[áš
1929/12
v Ý k o n n o s t v měř. 1 : 10.000 dosahuje v terénu jedno,luchém s řídkou situací až 8 km2 měsíčně, v terénu členitém 6 km2• V měř. 1: 20.000 dosaženo při letošních polních pra('ech 20 km2 v' terénu plochém a 15 km2 v terénu složitém. IV. Konečná úprava. Ve VJ měřovacím listu jsou zakresleny všechny body podlkladu geodetického. Z bodů podkladu to,pografického jen ty, ktm'é jsou obsaženy v seznamu pevných bodů. Znázornění t,e·rénu doplní se výškovými kotami (3-6 na 1 km2 'Vl měř. 1 : 10.000, 1-3 koty v měř. 1: 20.000). Vnější úprava obsahuje název: topografický plán 1 :10.000 (1: 20.000), označení listu číslicemi a písmenami, které vychází z rozdělení sekcí původního vyměřování 1 ~25.000, magnetickou deklinaci a, odchylku od severního směru ,souřadnicové sá:tě a déJkové měřítko. Na ok:raSích listu provedeno očíslování souřadnicov1é sítě, označení i'ohů zeměpísn,ými souřadnicemi (zeměpisná délka vých. Ferra a vých. l'ireenwiche) a minutové dělení (obr. 2.). FotoHtografícké vydání listů jest dvlOubarevné: situace "'erně a vrste'Vnice hnědě (viz přílohu *). 7
Résumé: C h a pit r e s s u r len o u v e a u I e v é top o g r ap h i q u e. (3ilme partie: Tchécoslovaquie.) L'exécution du nouveau levé topographique en Tchécoslovaquie "st confiée a une institution militaire: L'Institut Géographique. Le procédé est le méme qu'en France a l'échelle 1: 10.000 et 1: 20.000. II n'était pas possible de devolopper les principes techniques et "eux d'organisation comme résultats des expériences du levé d'ancien Autriche. Par la subversion d'Etat la ligne de developpement du levé topographique fut interrompue et I'Institut Géographique Militaire fut torcé de créer des le commencement les fondements du nouveau levé .l'apres ses propres expériences et en profitant des études du levé trancais et aUemand. Le procéc1é est organisé dans tro-is phases. En prémier lieu on "xécute les travaux de triangulation, basés sur le réseau trigonométrique tondamental, établi par le bureau de triangulation au Ministeredes Finances. Dans la deuxieme phase. on exécute les triangulations complémentaires. les mesurages polygonaux et topogrammétriques et la restit.ution des photographie aériennes; dans la troisieme phase le levé meme ó\t enfin dans la quatrieme l'a.justement des nouveaux plans topographiques. . Comme base pour la situation on utilise les plans cadastraux réc1uits, pour les territoires, ou les dits plans ne satisfont au but, le t,racé de la situation doit étre gagné pal' la restitution des photographies aériennes. Le terrain est marqué par les courbes de niveau et par les ('ótes; les planches sont bornées par les méridiens et paraIléles d'éllip~oide de Bessel dans la projection conique.L'édition de la carte topographique se fait en feuilles en deux couleurs: la situation en noir, les eourbes de niveau en brun. .
1929/13
(Pokračování
-
A
suiV\'P.)
Zakládání Rozemnoknlžních vložek na Slovensku drzba a pozemnoknlžní vlastnictví. Ing. JarosJav
-
Chůa-a.
Veliké úkoly, které si státní s'práva uložila s nápravou a znovuzřizováním lpozemkového katastru na Slovensku, nutí zeměměřiče, a.by se zajímali též o uplatnění ka~astrálního operátu jako nepostradatelného podkladu ,pro zakládánípozem~lOiknižních vložek. práce to neméně obtížné a vyžadující mnoho času. Pre'sidium soudní tabule v Bratislavě vydalo "Predpisy o SOlSrtaVOvaní pozemnoknižný,ch vložiek na Sl()IVensku" ve formě "Úrpravy" k provedení uherských zákonných článků XXIX: 1866, XXXVIII: 1889 a XVI: 1891. Těchto ,přoopisů azákonnýc!h ustanovení všimneme si htavně ",e Rtanoviska držby a pozemnoknížního vlastnictví. . N ovékatastrální operáty ses,tavují se dle slt,avu skuteČiIló držby. UV1díme, ,pokud se poz,emko'vý kat:astrpo stránce údajů vffa,stnických může ús'pěšně upotřebit při zakládání pozemnOlknižních vložek. Dle toho seznáme též, jak nutnop'rll"covat při índikaci majitelů jak při novém podrobném katast,rálním měření, tak při reambubci nebo ,při nápravě kat:astru. Jest Bamodejmé, že čím uportřebitelněj,ší je ,pozemkový katastr pro zakládání vložek ,po stránce vlasltnkkých úda.,jů, tím lehčeji a rycMeji jde práce vložkMská. Tím méně hude též 'zapotřebí upravovati po'zemkový katastr po dokončeném založení pozemnoknižnkh vložek Zakládání pozemnoknížníeh vlložek má hýti (viz § 24 z. čI. XXIX. z r. 1886) v prvé řadě v těch obcích, ve kterých bylo v posledních letech Ilokončeno podrobné katastrální měření, anebo předchozí měření katastrálni bylo opraveno dle rs:kutečného stavu (,reambula,ce kata,stru). Přednost meú těmito ohcemi má býti dána opět obc;ím, ve kterých byla dokončena koma'sace a pozemková kniha nebyla ještě (lIe ní ,přetvořena. Ohledně těch obcí, ve kterých a) katastrální podrobné mě'řeni ještě nebylo ;provedeno, b) ,podrobné ka,ta&tráJní mapy jsou jížzasJtaralé a dosud nereamhu!ované, c) komasace jsou v běhu, zakládání vložek má hýti odloženo na dobu, a,ž uve-dené práce hudou ílplně zakončeny.Pravděpodobně v;zhlooem k těmto uf,tanOVllnfm do.plněna b~la vj'nosem ministeretva financí instrukce .,Náprava ok~tastru" (o této bylo již v Z. V. :pojednáno) doložkou k § 15, která 'zní: "Podle pfílemnich katastrálnich operátů, .pořízených s použitím nepřesné m3Jpy, vložky nové pozemkové knihy zakládány nebudou." To by se týkalo :hlavně obcí 'V měřických okrC'sích Turč. Sv. Martin, Čadca, ŽiH.na.,Trenčín a částí Olkre'StlPrievidza a Nové Město n. V., kde podrobné katastráJ1ní ma,pychybějí a p'ři ná,pravě katast.ru uživá se pro pořízení llwvisorniho mapového ela,búráitu katastrMního 's.t:arý-ch, ve&ffiě;; nepřesných a často neú.plných ma,pt. zv. ,.komasačních" anebo mal10ka'}'.S:ačních,kterých užívá 'dosud stará pozemková kniha. P'ředpJEY o \Za:kládánl !pG'zemnO'knižnich vlnžek ohsahujJ1 ffioMhO' detailních u&tanoveni o tom. abypozelffilnoknižní vlastník byl uveden co nejvíce v soulad 'se skutečným stavem držby, Ustanoveni ta,to nejen povolují zapisování skutečného drž 'tele za vlastníka, ale v případě trvání -zákonitých podmínek to přímo nařizují. Vložkářská, komise má inicía,tivně 'zakročovat v .tomto směru, upozorňo:vat interres8nty z řad skutečných držitelů na jejich práva a dle možnosti přimě~ je :k opatření listin, potřebných ke v,pisu vlas,tni'ckého práva (vi'z § 88 ;,Upra.vy"). Za skUlterčného držitele považuje se &e § 19 z. čI. XXIX. z r. 1886 ai § 341.. čI. VII. z r. 1892 ten, kdo si nemovitosti ziskal .prá:vním úkonem mezi živými, n8,bo na ,základě dědictví. vydržení anebo jínak a má nemoyiwlSt jako svoji vlastní v držbě, jenže jeho vlastnické právo není z3>psáno v pozem:kové kníze. Dle § 9 "z. čI. XXXVIII. z r. 1889 je skutečným držite1lem i ten, komu byla nemovitost p,řidělena právo.platným rozsudkem anebo právoplatným usnesenhn pozůstalos,tniho ,soudu a který ji má jako svoji vla~t:ní v držbě, jenže jeho vlastnické prá.vo není zapsáno v pozemkové kmzB.
1929/14
Nejhlavněj.ší předpisy, které mčuji, za jakých rpodmínek se má skutečný držitel zapsati při sesta,vováni vložek jako pozemnQknižní vla&tník, j'sou tyto: 1. když skutečný držitel doká,že nabytí nemovitosti původní listinou, k,tflrou mu vystavil pozemnoknižní vlastník neho jeho legitimní dědic, nebo úředním, vysvědčením a úBtním projevem důvěrníků obce" zaměstnaných u vložkářfJké komise, jesWže na záUdadě této listiny nemůže se dle pozemnoknižního řádu provéBti vill,stnický zá.pis, 2. kdyžpmemnoknižní vlastník nebo jeho legitimní ,dědic ústně dosvoočí před 'Vložkáiískou komisí právoplMnoSlt náwku skutečného držit,ele na vlastnictví (viz § 15 z.čl. XXIX. z r. 1886), 3. když skutooný držitel předloží právo,plwtný soudnírozsude'k, kterým se dotyčná. nemovitost ,přiBuzuje držiteli, nebo když předlO'ží právopl3Jtné us·nesení pozůstalostniho soudu (vi,z § 5 z. čI. XXXVIII. z r. 1889), 4. když obecní úřad a důvěrnici obce dosvědčí, že nemovitost byla po 3 roky v pokojné držbě a když ,pozemnoknižní 'Vlastník nekladl odpor proti tomu, ačkoliv ,byl ,předvolán a vlož:kářskou komisi V} 7.ván k vyjádření se v této věci (vÍ'z § 16z. čI. XXIX. 'z r. 1886). [Tří roční pokojná držba počítá se od datumu protokolu, který je vždy ,sepsáiIl vložkáiřBkou komisí k žádostí držitele o vpis vla,stnického prá:va,. Protiví"li se poezcm!lloknižní vlastník\npisu vla,stnickóho pTáva skutečnbho držitele, zápis se nepovolí a protokol dO'plní se ;případnou doložkou. Rovněž tak se 'zápis nepovodí. nemohlo-li hýti do'ručeno pravidelné předvolání pozemnDknižnímu vlas,hlÍku. Držitel, Be uvědomí, že Srvé míroky může uplatnit řádným pořadem práva. Bydlí-li ,pozemnoknižní vla.stnik v ,ciz,ině, předvolání se nezasilA (viz § 15 z. čI. XVI. z r. 1891) a neha již zahájené pokra<')O'váni se má zast,avití.] 5. Byla-li nemovítos,t předmětem vice držebnos,tních převodů, které nehyly v rpoezemkové kni'ze ,provedeny, pla,tí pro ,první převod us,tanoveni § 15 z. čI. XXIX. z r. 1886 (viz bod 1-2) a pro další pOlUhýprojev obecního úřadu, že o převodu má 'Voo.omost a p
1929/15
Tím by hyly zhruba uvedeny nejhlavněj.ší předpi1sy o držhě .'t poz"lm~oknižním vlastnictví při 'zakládání vlo'žek knihy ,pozemkové. Včel těchto řádků je částečně i ten, abych0111si znO'vu ,přj,pamMovaIi a z,důmznili wzdíl mezí ddhou a .pO'zemnoknižním vlastnictvím. V úřední činnosti měřických úředníků klade se hlavní důraz na tec~hni'eké ·znalosti a přesnost technické p r á c e, ať j so u to již p r á cen o v o měř i c k é, r e a m bul a čnI nebo při nápravě ·ka,tastru. Bude však nutno aby i v 1a st n j c kým o t á'z ká m věn o val o s e v i c e č a 8 u i' J> é č Oprá'Vněnosttoho se ostatně ukáže .při zakládání vložek u obCl nově zaměřený·ch neb zreambulovaný,ch, nebyli-'li da-žitelé pozemků pečlivě vyšetřováni při katastrálních pracích. Po založení vložek je soud povinen dodati katastrálnímu měřickému úřadu opisy vložek, pokud. se týČf' li&tu majetkové ,podstaty a Ustu vlalstnického. To má za účeL a;hy uveden byl soulad pozemkového katastru s knih()u [pozemkovoU.. A právě na Slovensku, vzhledem na rodový a 'Ládružný způsob pozemkO'vé držby. dá se tento soulad mnO'hem obUžněji provésti, než v zemích historiekých . .Jestliže nO'vý pozemkový katastrální operát uvádí jko,skutečného držitele jednoho nebo dva hlavní hospodáře, pO'zemková kniha 'z právních důvodú bude museti obY'čejně zapsati vfce spolumajitelů, třeba.že tito z různých důvodů nemovitO'sti neuživají, ale také své vlastnické právo nepřevedli a 'Il€lJ)řevedou. S t,ěmito zvláštno:sltmi pozemko'Vé držhy počítá se i v připravovaném zákoně o nedělitelno,sti středního majetku. kter.ýií,'to zákon, platný již vhlavnfch zá,s,adá,ch v 'zemích Ms,torických\ má b~"ti cestou unifi:ka,ce 1'O'zšířen i na Slovensko. Uvažuje se při tom o nemožnosti rig'orO'sního jeho provádění na Slovensku celou ,první řadu let. Jak již bylo y.předu řečeno, zakládání vložek poz.emnoknižních vyžádá si mnoho času a prá:ce. SamÚ'tná "Úprava" před:pisů je velmi obsáhlá a složitá a vlo'žkářský úředník musí velmi bedlivě ,s,tudov3Jtvšechny detaily 'záikonný0h ustanovení a býti i jinak sběhlý v pradch 'Vložká,řských. Bohužel je dnes na Slovensiku nejen málo soudců, obezná!ll1ených s Itěmitopracemi. ale je vůbec sOudců málo prá1vě t.3!l",jako ,pozemnokni'Žních ÚJředníků, kterým .připadá největší tí:ha vložkářské agendy. Doplňování ,potřebného ,peJ'sonáJu, hlavně kancelářslkého, neděje se se ~trany p'řísl1i8ných úřadů s takovým výsledike111,aby bylo možno koneěnll ve větším měřitku ,prorv:ádět vložkáli\sképráce. Tyto se konají v přítomné doM jen velmi sporadicky. N,elJlí Ueba doka.zova·t, že p'ro katastrální prálce na S10'vensku je nedostatek sil teohnických i kancelář~kýoh. Ale prá:ce na pozemkovém kata.stru Jdou přes to mnohem rychleJším tempem, než práce sezakJádáním pozemnoknižnich vložek. A tak je oprávněna obava, že nové neb reambulované katastrální operáJty zastaraji do doby, než se v obci budou za:kládat pozeJll[Joknižní vložky a bude se musit znovu prováidět náJkladná rerumbula'c'e i těchto nových operátů. Přijde"e zkrátka. tam, kde 'zůstala finanční i justiční správa l'ltarého Uherska., nebude-li ,po stránce .personální a rozumí se i finanční za·bez,pečen rye11lejší postup pmcí vložkářských. Tento postup vložkářských prad měl by býti regulován dle postupu prací katastrálníúh. Nutno bráti v úvahu i ,to, že v novém opedte kata"strálním, nejsou-li dle něho založeny nové pozemnoknižIlÍ vložky. nemůže se vésti evidence pozemkového katastru dle soudnich výroků ane,bo jen velmi nepřesně, kombinovaně a náklJa.dně. Vedeni pozemkového kata'stru na Slovensku je 'za nynějšÍJhJo stavu vůbell obtížná kapitola s:ama pro oobe. Státní správa má tu k rozluštěni v každém.připadě velmi vážný proNém. T r e n čín v hře2nu 1928.
e.
Zp~ávy tite~á~ní. ReCl'nse.
Vojenský zeměpísný ústav: Výroční zpráva za rok 1927. Svazek VIlI. Praha 1928. V komisi knihkupce Fr. Řivnáče, Praha II. Cena neudána. Stran 113.
1929/16
Osmá výroční ~práva o činnosti \". Z. Ú. podává přehledně zprávll o tom, co jednotlivé odbory v minulém roce vykonaly, a krom toho otiskuje pět původních pojednání důstojníků v ústavu služebně přidělených. Dočteme se v. ní, že odbor a s t I' o 11' o m i c k o - g e ode ti c k Ý (přednosta ppl. Dr. Beneš) určoval na Podkarpatské Rusi zeměpisnou šířku na 6 bodech řádu cirkumzenitálem Nušl-Fričovým a měří! azimuty pomocí polárky teodolitem. Provedl hlavní triangulaci střelnice 2 v Brdech pro 200 km velké území, určené k zaměření 1: 10.000 a pokračoval v přesné nivelaci na Slovensku a Podkarpatské Rusi v délce 312 km. Od b o I' top o g r a f i c k Ý (přednosta plk. docent Hlídek) konal nové měření na Hlučínsku v měř. 1: 10.000 na ploše 205 km2, při čemž zkoumána výhoda eklimetru a pamatováno na zabezpečení pevných bodů. které mohou v každé době sloužiti co podklad pro zanášení změn, V měř. 1 : 25.000 bylo reambulováno v čechách as 3400 km2, revidováno na speciál. mapách Čech a Moravy na 1280 km2• Fotogrametrické oddělení, jež provádělo menší měření v Brdech a vypracovalo plán pro 2'5 km při Vltavě, získalo zlepšení své výzbroje zakoupením Zeissova přístroje SEG pro převádění leteckých snímků z území plochých. Použit byl pro zpracování plánu 1: 10.000 na Hlučínsku na ploše asi 19 km2 a v poříčí Dunaje na ploše 430 km" v měř. 1: 25.000. Oddělení bylí přiděleni nově tři důstojníci, což dokládá živý zájem V. Z. Ú. o zvýšené užití fotogrametrie při pracech topografických. K a I' t o g I' a f i c k $od b o I' (přednosta ppl. Semík) připravil k vydání 47 listů speciál. map. dokončuje připravené vydání mapy generální 1: 200.000, započal s vydáním mapy střední Evropy (list Praha) 1: 500.000, dal do tisku list Praha, světové mapy 1: 1,000.000, a jiné programové mapy, nehledř k pracem pro úřady a privátníky. Ze reprodukční odbor (přednosta ppl. Kostrba) úspěšně zpracovává dodaný mu materíál jinými odbory, patrno z toho, .že zhotovil přes 2'2 milionu ri'tzných tisků.
r.
Významnou zprávou publikace jest konstatování, že do čtyř let dočkáme se nové úpravy všech 189 listi't speciál. map Československa a že v roce letošním aspoň území Čech bude míti nově i po stráncE' názvoslovné upravené speciální mapy. Z původních pojednání na místě prvním otištěn je ve Výroční zprávě dra B e n e š e "S t a v g r a v it ač n í c h měř e'n i n a úze m í čes k o s loven s k é I' e p u b I i k y". Autor, uváděje v něm zmínku o Sterneckových kyvadlových měřeních, konanS-eh v Čechách, a teoriE' různých autorů o rozdělení hmot v kltI'e zemské, zkoumá úsudek Kossmatův o klesání pa,nonské roviny se zřetelem na výsledky čs. přes;nl' nivelace na Slovensku a 40 až 50 let staré nivelace rakouské. Rozdílv čs. nivelace oprotí rakouské jsou znamení negativních, což ukazuj'!' pravděpodobné klesání nivelačních značek. Neméně zajímavá pozorování učinil autor, srovnávaje zeměpisné šířky, určené V. Z. Ú. astronomicky, se zeměpisnými šířkami, určenými geodeticky vídeňským V. Z. Ú. Zjistil bezmálo pravidelnost rozdílu positivního znamení, t. j. že zavěšená olovnice je přitahována k jilm (+ 3'7"). (,Iánek plk. Hlídka "Z e i s s ů v t. ran s f o I' m ač n í pří str o j SE G je velmi časovým příspěvkem v oboru fotogrametrie. Popisem přístroje k vypracováni plánů plochých území z leteckých snímků. vyplnil autor citelnou mezeru ve fotogrametrické líteratuře naší. Pplk. Kostrba ve stati "P řep I' a c o v á n í n á ~ vos lov í n a s pec i á I ním a p ě 1: 75.0 O O" naznačuje postup jak ve V. Z. Ú. bude provedena úprava čsl. llIomenkla-tmry. DV-lIJposledni čJánk'y Dra C:ermáka a A. Kolá.říka obírají se poJmem vojenského zeměpisu. Publikaci je připojeno 9 obrazových příloh, jimiž graficky ujasněny detaily zmiňované jak v referátech o činnosti ústavu, tak i v první stati. Zpráva výročni poučuje přehledně interesenty o rozvoji, úspěších V. Z. Ú. a připojenými pojednáními stává se tím více významnou pro kruhy zabývající se otázkami zeměměřickými, najmě topografickými. Mohou z ní získati nejen informace o č.innost.i ústavu" ale také zkoumat kritický, kde v postupu t,řeba reforem a jak spojiti funkce jeho -
1929/17
)jez ohledu na osobní stanoviska - v ha,rmonickou spoluprád ku prospěchu čs. zeměměřictví, vojenských zájmů a t,echnického podnikání.
--ka. Prof. Dr. H. L či s c hne 1': Uber die Genauigkeit im Flilll!n von Ordinaten bei Koordinatenaufnahmen. Genauígkeitsuntersuchungen mit Winkelabstecke11ll. Zeitschrift fUr Inst,rumerutenkunde, Č. 10, 1926. Autor vyšetřil přesnost vytyčení úhlů obvyklými úhloměrnými přístroji - zrcátko a hmnolek. - Výsledky, k nimž dospěl, vhodně vyrovnal a chyby konstantní a nahodilé uspořádal v tabulce:
:
1
o ~a-,
I
Q~
g"'.",,~~ •.•
II
'I ~~
~~~:
O>
I
I
Pentagon
,»~>-
1', ~'i;;; 'I::'§''''~I květen .~:I ::~~"" 1924' I,I .>: lc::l ~ Konstantní}
-2' 25"1 -1' 27" I -19"
chyba I ~h~boadilá } .±2'16",±1I03"!
o Sch e IIensuv
Dvojitý I HenIdt o ( hrano , 1924) • 80
I
I
IrveVten19'»)"; I :'0
-
18" +1' 12"
I
±46"
1'1
1-
uy
novyvz.
k Vt 1925 ve en
41" i +2' lI" I +1' 59" I
I
.±1'26" ±1'42"[.±2'54"1:±1'15"1±1'49"
I
:
i
Hodnoty chyb v tabulce jsou získány při pozorování úhlů o délce ramen 45 m. Toto 22 stránkové pojednání Dra Lijschnem jest ukončeno velmi příhodnými slovy, jež učinil prof. Dr. Chr. Aug. Vogler v roce 1876: "Kapesní přístroje, které inženýr a zeměměřič neustále v praksi používá, zasluhují, aby byly voleny s největší pečlivostí co do tvaru a spolehlivosti." Sponel'. Dr. H. S a I' n e t z k y: Grundziige der Luft- und Erbildmessung. Vyšlo ve Sammlung Borntra,eger č. 14 v Berlině (W 35, SchOnebergermel' 12 a), 1928. Stran 230. Cena 12 marek. Autor vydal spis tento, aby odstranil citelný nedostatek díla, "kte,ré sew.amuje zeměmě,řiče-praktika jak s leteckým, t,ak i pozemním ,mímkoměřením, jako novým odvětvím geodesie". Pokus jeho je v celku zdařilý. Způsob podání je zcela osobitý, sotva však lze s autorem souhlasiti, považuje-li význam pozemní fotogrametrie za značně omezený. oproti metodě leteckého vyměřování. Spis má dva hlavní oddíly: leteckú :t pozemni fotogrametrie a n.a ně připojena jsou stručná životopisná datla o proslulých pracovních v oboru snímkoměřickém (krom Daguerrea a Porroa vesměs německých) a bohatý seznam literatury, ve kterém jsou snad uvedena veškerá významná pojednání roztroušená v časopi&ech a knihách autorů německých. Kapitola "L e tec k é sní m k o měř e n í" činí % odborné látky a, začíná pojednáním o leteckých fotokomorách (ručních i závěsných). Na ně připojen popis vztahů mezi předmětem a obrazem na plotně, stanovení počtu ploten pro zfotografování daného území, výpočet výšky letu pro dané měřítko a fotokomoru a jiných dat detailních. Dále načrtává autor základ stercoskopie a líčí výhody při zužitkování snímků leteckých pro různé účely technické i ryze měřické. Ve stati o fotoplánu uvedeny jsou podmínky pro odzkreslení snímku, popsány některé typy ozkreslovačů a princip nadirové triangulace. Další stať věnuje autor doplňování stávajících map daty měřického snímku a ukončuje celou kapitolu popisem přístrojů, které automaticky zpracují dvojsnímky v plány buď dle 7ásad dvojitého promítání (Gasser-Inag) či autografy (autokartograf, stereoplanigraf, aerokartograf). Při tom děje se i zmínka o výsledcíeh, docílenýeh těmito stroji v praxi, pokud se týče přesnosti elaborátů a hospodárného jich vyhotovení. V kapitole "P o zem n í Sil í m k o měř e n í" po stručném popisu polní výzbroje fotogrametrické, skizzuje autor teorii průsekové fotogrametrie, způsob měření snímkových souřadnic, úhlů horizont. i vertikál. ze snímků. Pak přichází k prostým základům stereofotogrametrie, k vylíčrní funkee stereoautografu Orelova a kvality plánú
1929/18
autogrametricky prováděných. Následují stati, pojednávající () fotogrametrii, užité v a,rchitektuře, v kriminalistioo, Ipři určování zelllěpisn)-ch souřadnic a v meterologii, p'odá,v
Nové knihy. Návod ke cvičením nižší geodesie. Dle úpravy prof. dra. Ang'. Sem e rád a. Nákladem 1. stolice geodesie české techniky v Brně. 1928. Str'an 176. Cena 56'50 Kč. JUDr. H. Ci m Ie I' : Obecný zákon knihovní. Vydal Vladimír l)rel. Praha II., štěpánská 1. Stran 844. Oe na vázané knihy 77 Kč. Dr. J. R y š a v ý: Měření podzemních prostor. Litograf. před, nášky (208 str., 155 obr. v textu, 9 tab.). Vydáno nák!. Ústřední vy(lavatelské komise při čes. vys. učení technickém v Praze. Cena ;37'50 Kr. (Objednávky vyřídí - dobírkou - p. Vil. Videman, Praha II .. Kateřinská 40.) .J. Pot ř í k: Stavba měst a plány upravovací. Litografovam; poznámky dle přednášek se 7 tabulkRmi. Nákladem Ostř. vyd. komise a Spolku posluehačů zeměměř. inženýrství. Cena 15 Kč. Objednávky dohíI1kou, M. Ra,iser, ,školník, Čes. tochni'ka" Prahla II. T e y s s 1 e r - K oty š ka: Technický slovník naučný, sešit 91 až 102 obsahuje hesla: Dioptr, Dovolené odchylky, Drát měřický, Držebnost. Držeb~lostní list. DůhlÍ m ělřic,tvÍ, DůJ.ní mím, Dvojitá (dv,ojosá reversní) libela (skončen 3. svazek). L. A. S o pot s k o: rEO)J,E3UH, di! II.: Přístroje. Vydalo !fl2R .,Vozroždeníje", Beograd, Dobrinjska 12. G a ě t a n A u ber y, doktor práv: Ou Bornage. Vyšlo v Librairie des Annales des Justiees, 27 rue Guénégaud, Paris, 1928. Cena 10 fr. B:. S c hm o 11 1 : Untersuchungen Uber ein allgemeines Erdellipsoid. Potsdam 1927. Odborná
pojednání
v časopisech.
Věstník inženýrské komory čís. 2ú_ Ing. Frant. Ta 1 a š: Úvaha o postavení úř. aut. civi!. techniku v republice československé. - Ing'. Bedřich F ti r st: Hrstka stavovských vzpomínek. Čís. 21. Výnos mini· sterstva finand ze dne 16. října 1928, Č. 94.290/28-IIII6h, o výhodách. které se povolují úřadům (státnim podnikum) a úředně oprávněným civilním geometrům (oprávněným zeměměřičiím) při používáni pozemkov('ho katastru.
1929/19
Zprávy veřejné služby technické, čís. 22. Ing. Vojt. Ke jI a: Několik vět o vnitřním pohybu papíru se zřetelem k mapám katastrálním. -- Ing. .M. D uch o s 1 a v: Fotogrametrie v československé republice. ('b. 24. Ing. Dr. B. Kormunda: Princip moderních dvojobrazových tacheometn'L - Hlídka zeměměřičská (Dr. A. Semerád): Zprávy předložené na nI. kongresu mezinárodní Unie geodeticko-geofysické v Praze 1927. - G. Per I' i e 1': Travaux de la Section de Géodésie de ľUnion géodésique et géophysique internationale. G. Per I' i e 1': Bulletin géodésique No. 15. Geodezist Peop;e3RcT č. 9. Br e j no: Vyrovnání triangulačních sítí dle z,působu Krugerova. F c d o '1' o v: IndividuáJní diferellJce vznik'lé při měření výšek hvězd. K o ž e v n i k o v: Zvláštnosti astronomických prad na zákktdná,ch rtriangulaee I. h~du. A k 18 e n o v: Některé pOlznatky z pmxe fototopografické (dokončení). Říše hvězd, čís. 10 z 1928. Dr . .M. Mo hl': SUibření asrtronomick}'·eh zrcadel. Mitteilungen des H. D. J., čís. 12, 1928. Dr. H. L o s c hne 1': ZUl' (lrittcn Generalversammlung der Union fUr Geodasie u. Geophysik in Prag 1927. Bildmessung und Luftbildmessung, čís. 3. r. 1928: L a e m a n n : Gegenwartsforagen derPhototopogI1aJphie. G I' U n e 11': Das photogr.1mmmetrische Instrumentarium der Aerotopograph G. m. b. H. U n t e : f~ľchitekturphotogrammetrie und Felsenkirehe zu Oberstein. R i c h tel' : Aus der Praxis der Entzerung (k'OIIlec). Journal des Géometres et Experts Francais, čís. 97. M a I' t in: Ln placlue planimétrique "Spechneff". B o s s hal' d t: Le nouveau tachéometre reducteur. J o I' gen sen: Jubilé et Congres de géomětres a Stockholm. Zeitschrirt fiir Vermessungswesen, 1928. čís. 18. N i e m c z y k : Feineinwagungen von hoher Genauigkeit mit Zeiss'sehem Gerath. čís. 19. E g g e r t: Entwickelung der photogrammetrischen Auswertungsgerate in Deutschlaml (dokonč. V čís. 20). čís. 20. F i IS C her (z Hodonina): Ober ein Reehcnbild mit kreisfOrmíger Ableselínie. Čís. 21. E g g e ľ t : nie Ausgleichung von Polygonzugen naeh der .Methode der kleinsten Quadrate. čís. 22. T a u ber: Untersuchung der Gestalt der Bildkurvell einiger Seiten des bayerischen Hauptdreiecknetzes bei ihrer konformen Gau1.lsdlen A'bbiIdungen von Ellip,soid in die Ebene Gkonec v čís. 23). F o I' S tel': Systematische Refraktionfehler in trigonometríschen Hauptnetzen. čís. 23. G!a st: Dle nordamelrikánische KuElten- und Landesvermessnng. čí,s,. 24. T a u ber: Loxodrome und MerlkatorprojektiOlIl .. Přehled zeměměřické a kulturně-technické líteratury z 1'. 1927. Merniecibas un Kulturtechnikas Vestnesis, č. 9 a 10 z 1928. ::;m a 1k a t s: O parcela ci stavebních pozemků. D a u g u 1 s: Konference baltické geodetické komise v Berlíně, v září 1298. Dauguls: Vědecké záležitosti v povolání zeměměřickém. E. D. Katastrální práce v JugoslaviL Maanmittaus, čís. 3 z 1928. H a a taj a: Vědeckost v povolání zt'měměřickém. Lei n ber g: Chyby ve stupňovém měření li Maupertuis. Tijdschrift voor Kadaster en Landmeetkunde, prosinec 1928. H e i nes: Poznámky ke kat. zákonu. F e e n s t l' a: () vyrovnáni jJolygonu. Van R i o 1: () fotogrametrickém kongresu v Berlíně 1928. AlIgemeine v.~rmessungs-Nachrichten, 1928. čís. 36. N u s se: Niederelbisches Stadtegebiet" Wirtschaftskarte und Luftbild. čís. 37. ::;i e w ke: Die konstruktiven Grundlagen der Kartenwerke ... , viz dále ě. 38 a 40 (dokončení). - Betrachtungen zu VerOffentlichungen uber Luftbildverwenrlung. Čís. 3H. Lip s: Ein Sonderfall der Koordinatennmformung fUr ungleiche .Mt'ssungen. (;ís. 41. Die Winkelmessung. die Winkelmessungsgenauigkeit und der Wínkelfehler der Polygonzugen fUr Stadt- und Flurmessungen (pokračování viz čís. 42, 43). (;ís. 46. Hor noc h: Beitrage ZUl' Losung des raumlichen Ruckwartseinschneidens (pokračování v čís. 47). W e I' nic ke: Der Landmesser in der schonen Literatur. čís. 48. L ude m a n n: Die Verwendung eineR nt'uzeitigen N onientheodolits bei einer Kolonial-Gro1.ldreiecksmessung. (is. 50.· Lip s: Die Rechenvordruckc fiir (las Vermessnngswesen der
1929/20
St:ad:t Berlin (dokončení v čís. 51-52). Oís. 51-5,2. Jel' š o v: Urteil liber den Genauigkeits>gmd, die Wirts,chaftlichkeit und die Kosten VOni Luftbildme1ssung in RuBland.M ar t e II: Englis'che und a"ne~ika,nische Ma6c.
Zpráva o výbol'ové schůzi Spolku čs. zeměměřičů konané dne 7. prosince 1928. Za člena pro rok 1929 přijat Vladimír Peprný. Usneseno, aby na slavnostni schllzi Jednoty civ. geometrťt zastupoval spolek prof. Dr. Ryša,vý. Na vědomí vzata zpráva Spolku posluchačťt zeměměřického inženýrství o ustaveni nového výboru a usneseno vyhověti je1jich žádosti, aby v časopise byli uveřejňováni kandidáti. složivší zeměměřickou státní zkoušku. Prof. Petřík oznamuje návrh redakčního kruhu. aby byl z dťtvodťt hospodárnosti zvětšen formát časopisu, počínaje ročníkem 1929. Přítomný prof. Dr. Fiala návrh odťtvodňuje a žádá jeho přijetí. Po debatě usneseno ponechati rozhodnuti o tom valné hromadě. Kpt. Lukášek informuje o přípravách k akci pro zlepšení postavení geometrťt-dťtstojníkťt ve Vojenském zeměp. ústavu. Ing. Pudr sděluje, že komise zvolená pro přípravu zeměměřického kalendáře, shromažďuje látku, usneseno však vyčkati s vydáním až po stabilisaci katastrálních předpisfl. Ing. Pudr navrhuje, aby se spolek postaralo uspořádání cyklu geodetických přednášek v rámci vysoké školy technické. Po informacíeh prof. Petříka o nutnosti opatření finančních prostředků URlleseno vzíti náVifh v úvahu pro přgtí rok. Usneseno po~ádati některého refe,renta z ministerstva financí o přednášku pro valnou hromadu o měřických instrukci0h. Z Jednoty čs. úř. aut. civ. geometrů. Pracovni a správní výbor Jednoty konal svoji řádnou schůzi v pátek, dne 7. prosince t. r. v Prazp, za přítomnosti 12 členů. Usneseno, urgovati u kol. Talase návrh na novelisaei vlá(lnilio nařízení z r. 1922, č. 148 Sb. z. a nař. Debatováno byLo o přípisu tak zv. "Sdroženi bývalých evid. geometrů", jehož předsedou jest Ing. Karbus. Sdružení to jest vlastně nésprávně označeno, ježto jeho členové jsou sice býv. ev. geometři, ale nabyli autorisaci civ. geometra na základě § 15 min. nař. ze dne 7. května 1913, to jest B prominutím studijního prťtkazu a s obmezením úředního sídla na určitý soudní okres. Nejedná sdružení to tedy za býv. ev. geometry, plně kvalifikované, kteří získali autorisaci civ. geometra na základě studijního průkazu a kterých jest nyní mnohem více nežli jest členů v t. zv. sdružení. Usneseno, ohraditi se proti jejich jednáni a vystupování, zejména pak proti jejich obviňování naší Jednoty z nekol. denunciací, ježto stanovisko Jednoty, aby oni civ. geometři, kteří získali oprávnění na základě § 15 min. nařízeni z r. 1913 (tedy s prominutím studijního průkazu a s obmezením úředního sídla na určitý soudní okres), byLi vedeni v seZlllamu členů Inželllýrské komory zvlášť jako úř. aut. civ. geometři, mající obmezené úřední sídlo. jest správné a ;;počívá na podkladě min. nařízení. Kol. Prokůpek sdělil výsledek intervence v min. financí ve věci udělování oprávnění k vyhotovování geometrickf'ch plánťt autonomním úřadům. Sdělení vzato na vědomí. Po refeTfI,tě koJ. Prokflpka a kol. Krejzy vo věci skládáni druhé státní zkoušky na odboru zeměměřického inženýrství pro ony absolventy, kteří mají již několik let praxe, bylo usneseno, domáhati se určitých úlev a za tou příčinou budou zástupci Jednoty intervenovati v min. školství a na jiných příslušných místech. Kol. J3lIlČ činil dotaz, s jakým výsledkem hylo zakl'očeno ve věci t. zv. "Technische Lehranstaltu" v Podmoklech. Usneseno informovati se u Inženýrské komory, s jakým výsledkem byl učiněn zákrok její na popud naší Jednoty u min. školství a národní osvěty. Dále činil kol. Janč dotaz, zdali jest Jednotě něco známo o vyhotovováni polohopisných plánů (na Moravě) za spolupťtsobeni kat. llll'řických úřadů. Po debatě usneseno informovati se o této věci u nadřízených úřadt"t a podle výsledku informace zaříditi další jednání.
1929/21
Na dotaz koL Janče, zLiali jeDt přípu~tno, alJ)' civ. geometr mohl zaměstnávati asistenta, který byLilí v místě 20 km vzLiálen6m od sídla kanceláře, odpověděno, že jednání takové není správné, že s tím newuhlasíme a bude třeba včc předati příslušné Pracovní sekci Illženýrskl~ komory k zavedení nápravy. Kol. Fiirst sdělil, že v poslední době zjisti! různ6 případy krytí ve Yelké Praze a v nejbližším okolí, že' tot]Ž několiv civ. geometrů podepiwvalo geometrické plány, vyhotovené zaměstnancem státních drah (.J. V.). Na to sděleno bylo několika přítomnými členy Jednoty, že jim jsou rovněž známy případy krytí, že totiž zvláště magistrátní úředníci, zaměstnaní u různých technických úřadů hlavního města Prahy, provoZlijí různé měřické práce pro strany, zvláště knihovní plány, a že jim jp několik civ. geometrů v Praze podpisuje; jedná se zvláště o starší civ. geometry. Jelikož dotyční civ. geometři, kteří takto krytím pOškoZlijí celý stav a tento nešvar provozují již delší dobu a jména jejich jsou Jednotě známa, bylo usneseno, zakročiti proti nim u Inženýrské komory a žádati, aby jim autorisace civ. geometra byla odňata. Dále usneseno, aby každý případ krytí byl ihned oznámen Zem"kému finančIÚmu ředitlelství a min. financí, aby s plány, které civ. p:eometr nevyhotovil, ale jen svým podpisem kryje, bylo naloženo ve smyslu nového kat. zákona. Proti magistrátním úředníkíim, kteří neoprávněně provozují různe mHick6 práce, zakročeno bude pro pokoutnictví a mimo to bude na ně podána stížnost u magistrátu hlavního města Prahy, případně u pana primátora dra Baxy. Kol. Faltus sdělil, že civ. geometři poměrně málo odebírají Zeměm{'řický Věstník. Žádáme proto kol. civ. geometry, zvlášť pak členy .Jednoty, aby Včstník Zeměměřičský, jako jediný, čistě odborný ná~ časopis zeměměřičský v celé republice všichni odebírali, zvláště když dosavadní cena jeho - 45 Kč - za 12 čísel za rok. jest s ohledem na jpho rozsah a na jeho odbornou úroveň, velice nepatrná. Ke konci schůze přednesl kol. černý z Nuslí detailní zprávu pokladní, která schválena jednohlasně. Na to byly učiněny poslední přípravy k oslavě 20letého jubilea .1Pllnoty 'a rozděleny funkee pro Sla,vnostní sehůz,í a pro Jubilejní valnou sl'111hi. Ing. Prokťlpek, referent.
Zřízení zkušební komise pro II. stát. zkoušku na oddělení zeměměřičského inženýrství v Praze. Ministerstvo (.
160.895-1V-28.
školství
a národní V Pmze,
osvěty. dne 13. prosince
1928.
Přih:lížcje k uSita.l1ovení § 35 zkušebního ,řá,du podle vynesení ze .llle 4. červel1ee 1928, Č. 54.971/28-IV zlřizuji :pro ,prvé funkční období 1928/29 až 1932/33 'zkUlšebuí komisi ~HO II. státní ,zkoušku ], o t1ď ě le n í zem ě III ě lř i čs k é h o i už e n Ý l' Ství na vyoo'ké škole speciálních nauk při českém vys,oikém učení teCJhnÍiClk,éGl1 v 'praze a jmenuji jejím Ipředsedou Ing. Josefa Pe tř í Ik:a, v. ř., Iprofesora českého vysokého u~eJlí tecbnic'kého a mís t o 'P ř e d sed o u Ing. Fl'antLšk!a Ma n d y se. mini"terskéhoradu v mini,sterstvu financt Č:leny této komise jmenoval jsem již výnosem ze dne 28. listopadu 1928, č. 152.179/28, Dr. te~hn. Františka F i a 1u, Ing. Dr. techn. Josefa R y š a v é h o a Pb. Dr. JindřIeha :3v 'o bo d u, profesoryčesikého vysokého uiČení tHchniJck&ho v Praze. ,lále JUDra.. Josefa Luk á š e, odborového piiednostu v ministe'l'stvu :,ocíitlní péče v. v., tito mim. ,pl"od'e&oratéhož vysokého učení technkl~élho, .JUDra VáclaV1a J o ach i m a" odborového přednostu v ministerstvu vnitTa a sou!kromého docentla téhož vvsokélho učeIÚ a konečně Ing'. V áclava Pro IŠ'k a, v:llchního sta,veihniho l~adU a přednostu měři,čského úřadu hlav. města Prahy. Minisltr: M. Hodiža, v. r.
1929/22
Ministerstvo
C. 160.887/28-IV.
škoh'itvi
a národní V PraH"
osvěty. dne 13. prosince
1928.
Přihlížeje k ustanovení § 6 min. na!". 'z,e dne 4. zá,ří 1897. Ii. 224 ř. z.. jmenuji .pro zbytek funk č'11iho obdobi 1925/26 až 1929/30 m i ~ to př e dsedou zku·šeibn'í komi,se pro státní 'zkoušku zeměm ě ,ř i 'č s k o u pliče'Elkém vysokém učeni te,cihnkkém v Praze dosa,vadniho člena této komise Ing. Fmntiš:ka Ma n d y se, ministmského radu min:steTstva finanCÍ v Pl1aze. ZMoveň prole,vuji dl~ky a uznáníf1os,avadnímu místopřed'3pdovi zkušehní komise Ing. Josefu S k ď' i van o v i, vTchnímu měřičskému r.1dorvi a 'Eprávci archivu ma,p ka.tas,trálních v Praze, za jeho desítilet •.• působení v této zkUlše,b'11iIkomisi, na které vzhledem k svému odchodu na trva,IS' odpo,činek resignoval. M. Hodža, v. 1'. Stanovení náhrady za výkony katastrálních měř. úřadů p<Í'Í j)trDvedení záipi1Sůdo ka,t. opeTátů se děje dle nmem uvedenýlch ve vyhlá,šce min. finanCÍ ze 24. října 1928, Č. 179 Sb. IZ. a nlař. Kolegové opat.řte si zúkon pro svoji info.]'ma.c.i u knihkupc,ů, nehoť Zeměm. Věstník llemá místo k jeho otištění. Výnos min. fin. o výhodách povolených úřadům a úř. opráv. civ. zeměměřičům při poufivání pozemkového katastru 'ze' 16. října 1928, Č. 94.290/28-I1I 6 h uvei'ejní Z. V. v nejbližší době. i
Různé zp~ávy. Reforma státní správy. Jak se dorvídáme, byla agenda zemského úřadu v Praze rozdělena na 31 oddělení služby právní, 1 oddělení služby zdravotní, 1 oddělení služby veterinární, 1 oddělení služby lesní. 28 oddělení služby technické atd. Kategoríe služby technícké se dělí na službu stavební (všeobecně technické záležitostí, pozemní stavby, sílnice. mosty, strojníctví elektrOltechnika, oddělení 35 až 47), službu vodohospodářsko'li (úprava splavných řek, vodní stavby, - oddělení 48 až 54) a službu zemědělsko-teclmíckou (vodoprávni technika a úprava řek, meliorace a vodovody, - oddělení 55 až 62). S našeho stanoviska zajímá nás toto rozdělení proto, že při něm byla zřízena také 2 oddělení měřická a to oddělení Č. 51 - přednosta Ing. V. Sůra, měřícký rada, a oddělení Č. 58 - přednosta Ing .. J. Doškář. vrchní měřícký rada. Zřízením těchto dvou oddělení, rovnocenných oddělením ostatním, byla měřická služba u zemského úřadu v Praze částečnč osamostatněna. Vítáme to s povděkem a doufáme, že snad přece nadejde jedenkráte doba., kdy práci zeměměřiče dostane se takového uznání, jaké zasluhuje.
Zp~ávy osobní. Státní zkoužky zeměměřičské. Druhou státní zkoušku ze zeměměřičského inženýrství na Českém vysokÉIm učenítt~clbnlckéilll v Pracze podle ,vynes,eni IIDn.sk. ~ náJ·. os\'. ze dne 14. července 1928, Č. 59.671/28-IV, složili v době od října do IJl'osínee 1928: Josef Sochor z KJřržanov"l. v ČecM,ch, Dr. Antonín PokQlrn~' z Ml. Bolesilavě v Č€i0háeh, Ing. Jaroslav Pudr z Kuklen v Čechách . .Jindřich Něme·c 'z,e Žižko-va v Čechách, Vadim Pie,tt z Jegor.levslku v Rusku. Dymitrij Birynyelr z BěloZO'l'ky v P,olsku, Míkuláš Nikolskyz Rigy v Rusku, Georgij Arnosov z Petrohradu v Rusku, Pavel Altuehov z Ko1.WtOp v Ukrajině, Aintonin Škelenko z Kíjeva v Rusku, Sergej POlpovii' z Niše v JugosJavii, Tb.ras GoluboV'j'č 'ze Zailllostu v Polsku, Gust<w Yarvažovský z Pralhy v Če,chách, Antonín Hobza z KunvaJdu v Čechách. Tams Kryžanovs1ký z Kamence Podolského v Rusku. František i'tpf(Jk
1929/23
z Bavorov,a v čedlách, Franh~ek Mašek 'Z Čepic v Če'chád, MikuL\š í:ivlIý z Tiflisu v Rusku. Odbornou státní zli.oušku zeměměřičskou složili: A. NaČ e s k é m v y s CI k é muč e n í tec hni c k ém v P r a z e podle min. nař. z·e dne 4. zMí 1897,. Č. 244. ř. Z., složili v době od října do prosince 1928: Emil Ková,ř ze Smrčí v Čechách, František MlejlIek z Vídně v Rakousku,Zdeniěk Brych z Op,očna v Čechách, Čeněk Březina ze Smíchova v Čechách, Nikolaj Ivalllov z Pereslavi v Rusku, Antonin Adler z OlomolUce na Moravě" J'aroslav Payer z Prahy v Čechách, Tadeáš Stuliglova z Dolní L>omné ve Slezsku, Stefan Kuziv ze Staňkové ve Východní Haliči, Ing. Vilém Jenč z Humpolce v Čechách, Vasilij 8ta· me'1'OVz Oděsy v Rusku. Roman Zelenyj z Vyslobok ve Východní Haliči, Ondřej Pavlov z Ustě Bělokalit,"enRkého v Rusku, Alois Paulus ze Sulkova v Čechách. Ondřej Ljubimov z Kazanskaje v Rusku, Sergej Borejoía z VaJ1ša.vy v Polsku. B. Na české vysoké škole technické v Brně clne 27. listopadu 1928 pp.: Ing. Řehoř MuS'oTin z KiIlmezu v Rusku IS vy'l,namenáním, .Ios·ef Hodkz Černovira na Moravě, Dimiltrij Bugajev z Guhskajo v Rusku, BohUJmíll'Čiha,l z Hu&oviJC!na Mo.ravě a Framtišek Zlám<'l1z Uher. Brodu na Mmavě s prospěchemzpůsobi:lým všemi hla.sy. Změny ve stavu
měř. úředníků
v resortu
min. finaneí.
M o r:li V a. 1. Přeložení: Ing. A. PaUia zMO'1'. K:rumlova do Nov. Jičína, F. Špi·čák z Kojetín~ do Mor. K'rumlova, K. Ča,pek z Boskovic (10 K:oje.t.ina, J. Životský 'z Uh. Brodu do Bostkovk, P, Potužák z Vyškov,], clo Prahy, L. štěp'án z Vy;s. Mýta do VYŠkova. 2. Nově přijati měř. konc~pisté: Viktor Syrová,tka do Uh. B.1'Od'ua Mil. St,ejskail do TIšnova. 3. Míísto 5. 'Plat. stupnke p'1'OIpůjčenoIng. A. Haubtmannovi. 4. Pell1sionován: Ing.F~. Kýhl v Nory. Ji-čině. Pod k la l' :pa ,t s káR u s. 1. Přeloženi: mě,ř. komisaři J. Šmícl z Rahova ,do Tiučeva, B. Angl>t !k 'reprodukčnímu ústavu min. financí v Pr3Jze, A. M~1Ulle~z Mukače,va do Rahova, smluvní zeměmě'řiči V. Pokrovskij z UŽlho~odu do V. Sevlju1še a S. POpOIV'1,Užhorodu do BNeg'sá,zu. 2. Pensionová:n: měř. rad~ K. Wa,genihube,r. O e e ·hy: Místa 4. plat. stup. .propůjčena Ing. K. Haasovi a Ing . .J. Prokopovi, 5. p[a~. I>tupnke Ing. R. Ryndovi, Ing. Ant. Peřinovi, Ing. St. HousaJ1ovi, Ing. F. Dvnřálwvi, Ing. B. Hájkovi, Ing. H. KněžourkovÍ. S loven s k o: Mís·to 4. '[lI. stup. propůjčeno Ing. J. Kernerovi, ;'í. pt stup. Ing . .T. Zumrovi, J. Va,rgovi, .T. Lhotovi, Ing. F. KněžínkoYi, F. Nedba10vi a .J. Rezkovi. Změny ve stavu
úředně
0pl'ávněných
civilních
geometrů.
O'P r:í. vně n í 'z í I>k a 1i: Ing. František Lang v Č. Budědovideh, Frant. Stauda ve Všeruhech u Stříbra, Ing. Vojtě,ch Čeehovlský v Jičíně, Antonín Kusý v Kolíně 1., F:ranV,šek Kýhl v Hranici0h, Ing. Jaroslav Motyčka v RosÍiCiíchu Chrasti. D o s e z n a muč :le n ů by,I i z a p s á ni: Ing. Ota1m~ Sékora, Hermann ReidI v Bratislavě, Benjamin Rohrhock Y žilině, Ing. Igon RUipipe.ldt v Bratislavě. Op r á vně TI í s e v 'zdal i : Ing. Frant Czec!h v Bělé, Ing. Ludvik Ktittner v Bruě, Ing. Le1opold S:acchi v Olomouci, Otto K'odl, nyní v Trenč,ině. Oprava. Na str. 316 minulého ročníku Z. V. ve článku Ing. O. Krčmář "Hozhraničovaci prác1c na pomezí čs.-rumunském" má státi místo 1 m=---
a. cos22
Za redakci zodpovída Ing. Jos. Růžička. Nakladatel: Spolek československých
1929/24
Tiskem Polygrafie v Brně. zeměměřičft v Praze.
ZEMĚMĚŘIČSHÝ vĚsTnía Dr. Jan Schuster. (Dokoni'eni.)
Když tedy dosadíme vypočítané hodnoty do (7), ohdržíme 2
D2::: = a1 cosec:!úl
[x:!
8
-1-
y2 (ft2 ---
1)]
a nezbývá než vyjádřit vše měřenými veličinami {J2 (j2 -
=+
2
[tn
m2
a2 cosec 2 n
n2 (a cot úl
r(m -n:!):! 4a .. mi kde dosazeno x = 4 a
y) - x cot co
-
(m _u
2
2
1
2
)2
I
4m"-n;;
8,
n2
-
4 [(?!!; n;-1:~) 8 + lJ
-------------~-----r(m2 11,2) (a cos úl
+
m2n:!\ 4a2 J'
m11,
m'- n
{J2
(10)
4 tn2 n2 J2 (rn2 - n2):!
' y cosec úl =2(('
Po úpravě pak bude
(l2
úl
2
4
-
Y sin úl)
-
(m2
--
11,2) X
cos úl12'
3. Tvar této rovnice odpovídá úplně požadavkům, neboť obsahuje pouze veličiny měřené, a dovoluje sledovat poměr chyby místa k chybě měřených úh~ů ve vkeh konfiguracích. . . Proto určeme některé typické případy. Velmi jednoduch)- je výsledek, když leží bod vose bodů A B, když totiž
Tehdy A=
X
= o, cos
y2 _
a2.
2 ay
2' SIn úl = --2 . m m 1, a ovšem kruh (3) jest osou y. Potom (l2 mS m4 (12 = 4 a2 (a2 y2)2 4 a2'
m = 11"
úl
=
+
Roste tedy chyba vose se vzdálenosti bodu Pod zakladnich bodtt, majíc nejmenší hodnotu v bodě Q, rovnou ~ stejných úhlech basis, roste chyba s ní uměrně.
1929/25
(J
a. Roste-lipři
Pro srovnáni určeme chybu bodu Q, jehož souřadnice jsou (-- a, y) ť~Y
+ 2 ~: + 4 ) + 1} [(2 y· + 4 a"") Y4a a y+ y2 Y4a42a +y y'J]
_4_(_y2_+_4_a_?{2 (5 ~
3
G2 -
?
2
2
.a +
2 -,- y2 (4 2 y'J) J 4 a~ l2 5 Y"•
(a
' .) 1 + -') y~ a T 4 + 1 f' 2
Pro stejnou vzdálenost y = a bodu P vose a bodu Q na rovnoběžce s osou y, vedenou bodem A, máme tedy hodnoty: (~)
a
p
a (-~-)Q
a. 5'36.
Takových srovnáni možná provést libovolný počet, a lze soudit, že vzdalovánim se bodu P od osy poroste chyba už proto, že cotangenty malých úhlů vystupuji v S ve čtvercích, a tim způsobuji vzestup chyb velmi rychlý. Kdyby byly oba body P a Q vrcholy čtverce o straně 2 a, bylo by pro oba body P i Q ~..:(J
a .
6'8, což ukazuje, že blíži-li se
v této konfiguraci bod P k ose, způsobi v bodě Q značné zhoršeni přesnosti, což způsobeno tim, že úhel A, v němž se z A spatřuje úsečka PQ, se značně zmenši, a úhly při P se silně zrněni od 90° a 45°. Hodnota ť: (J naroste na a . 14'14. Zato jsou-li P a Q vrcholy lichoběžnika rovnoramenného o stranách 2 a, a, a, a, bude m2 = 3a2, n
= a,
W
= 90°, Y = -~13,
a přesnost pro oba měřené body stejná ~ = l'[j2 a. (J
Odtud vidno, že nutno dbát, aby poloha bodů P a Q byla souměrná, tedy aby tvořily buďto lichoběžnik rovnoramenný, nebo aby při umistěni úhlopřičném byly oba vose. Dále, aby úhly zůstávaly vesměs dost velké, aby se cotangenty přilišně nezvětšovaly. 4. Posléze přejděme k určení chyb od nesprávnosti pocházejicich z poloh základnich bodů. K tomu zaveďme obecnou soustavu tak, že v ni budou mit body A, B souřadnice (Xl' Yl), (X2, Y2), resp. bod P polohu X, Y, jež bu~e dána rovnicemi XY
Xl
+2 X2 T' jX2
= Yl + Y2 +jY2 2
2
Xl _
2
Yl'
g
1929/26
-t-g
Y2 - Yl 2' X2
+2 Xl .
OX)2
(oX
1
Teď bude (OY)2
+
1.
1
oX1 =41(l-f)2+g2]=4a2l(lk-afJ)2+a2g21=4a2
n2
2 16 .. 4 lt·
(1- )2]=
(O Y)2=Lll2 (OOX}'2 YI T a Yl 4 9
.
j
(~~r+(~~r -} 1(1 +f)2 + g2] = 4:: (O Y)2 1 m ('OX)2 'O Y2 + O Y2 = 4 r 9 + (1 Tj) J = 4 a 'J
,.
2
2
2'
82
Je-li tedy quadrát střední chyby bodů základních, je quadrát chyby měřeného bodu P: .), 2 2 _ 2 m· i- n f! - 8. 2~ a geometrická místa bodů stejných 3tředních chyb jsou kružnice o středu O. Nejmenší chyba odpovídá bodu O samému, totiž pro m
= 16 = a
je
f!
= 8.
Do d a te k. Ve výrazu pro poměr chyb ..2... obsažený determi(J
nant se dá značně zjednodušit, zavedeme-li hodnoty x, y ze (4). Když utvoříme rozdH rovnic (1) a (3), bude - f.t x Y cot w a = O, což dovolí vyloučit Y z D = a [a f.t cot w - x cot w - Y f.t],
+
+
D cot w = lt f.t cosec2 w _. x ip2 + cot2 rol a dosazením hodnoty x ze (4): . D .:...... lt2 cosec w f.t2 1. Když pak cotangentový mnohočlen v (7) označíme T, takže S = 2T(f.t2 -1), dá se ve výrazu pro ť2/a2 zkrátit celý výraz D:J, a zbude
y
2
ť2
(J
osy y
= 2Tx
2
+
y2
cosec2
w.
Pro body osy x = O odpadá vliy prvního členu, kdežto v bodech = O nabývá druhý člen mezné hodnoty
(a 2 a 2
2 X ) 2.
Kdyby spojnice P Q obsahovala na svém směru bod A nebo B, stane se některý ze členů činitele T nekonečným následkem vy. mizeni argumentu cotangenty. Ostatně je v tomto případě poměr Á neurčitý, a řešení selže. P o zná m k a. O přesnosti určení bodu v Hansenově úkolu napsalO. Eggert v "Zeitschr. f. Vermessung-swesen" r. 1911, str. 1 a násl., dost rozsáhlou práci, která však přes velkou eleganci neodpovídá ani praktickým požadavkům, ani nedává správných výsledků. Neboť převedl úkol na Snelliův tím, že jeden z hledaných bodů nahradil protějším dle Collinse. Tím činí úkol zbytečně
1929/27
složitějším, jak plyne ze srovnam mojí metody pro tento.úkol s metodon pro Snelliův, který si vyžádal dvě pojednání v nCasapise pro pěst. mat. a fys." z r. 1927/28. Metodicky je převedení jednoduššího úkolu na složitější nepřípustné. Za druhé činí zcela libovolnou a př:rozeně zcela nesprávnou suposici, že zvolený bod Collinsův je prost chyb, čímž zmenší počet parametrů, na nichž chyba závisí, z šesti na tři; Za třetí zavádí pro posouzení chyb vektorové součty reciprokých hodnot vypočtených vzdáleností, tedy prvky zcela cizí původnímu úkolu, čímž se výpočet přesnosti stává téměř samostatným novým úkolem, nikoli rychlym orientačním úkonem, jak to právem praxe žádá, kdežto v mém řešení vystupují jen veličiny dané a měřené. Za čtvrté provádí Eggert úvahy pro specielní případ, kdy basis a spojnice hledaných stanovišť jsou ve zkřížené poloze, ale výsledky diskutuje pro případ lichoběžníkový, kdežto moje výpočty platí bez ohledu na zvolenou konfiguraci. Za páté konečně určuje geometrická místa mlmm chyb z průběhu čar vrstevnicových, jichž vznik není vilbec podrobně vyložen. Při tom zcela pomíjí výpočet možných chyb, pocházejících od nesprávnosti základních bodů.
Résumé. Dégré de prCCISlon de la détermination des points d'nbservation dans 16 probliJme de Hansen. (Extrait de l'article préctldent.) L'auteUl' exprime les coordonnées du point cherché comme l'intérsectinn de deuK circ 'lJférences, celle d'Apollonius et celle de l'angle de visinn fixe par rapport aux points de base. Depuis le procédé simple de différentiation donne les diplacements cn fonction de~ variatiuns des angles de vis ion et l'expression de l'erreul' moyenne quadratique s'ensuit irnmé,liatement. Le procédé est tout a fait général, inJépendent de la forme du quaddlatere considéré convexe ou étoilé.
Dva p~ojevy delegátů ze slavnostní scbůze Jed. noty úf. aut. civil. geomet~ů. Ing. Lad. Kubík, 'č 1 e n ao d b o rn ýz n a I ec Ma s ary k o v y a k a dem i e p r ác e, pře d sed a Úst a v u 'pr o s t a v b u ID ě 8 t op Ť i M. A. P.: Vážení pánové a kolegové! Pan president Masarykovy akademie práce, Dr. Ing. Emil Z i m ml e r, poctil mne úkolem, abych za akademii zúčastnil se dnešní vaší jubilejní schiize. Přijal jsem s radostí tento čestný úkol a mohu vás ujistiti, že akademie správně oceňuje význam a práci civilního technika-zeměměřiče, jemuž nová doba a nové řády přinášejí úkoly ještě širší a důležitější, než tomu bylo v minulosti. Usilovné snahy vaší jednoty po povznesení stavu i vy š š í m v z děl á ní, korunované aspoň částečným úspěchem, mohou býti právem uváděny mezi nejkrásnějšími počiny v historii jednoty. Vašim neúnavným činovníkům, kteří po léta v prvních stavovských řadách bojovali proti překážkám a nepřízni, patří jistě dík a uznání všech stavovských příslušníků. Moderní civilní měřický inženýr, vzdělaný v oboru výstavby měst a základních naukách inženýrských, jak
1929/28
z programu rozšířeného studia je zřejmo bude nepochybně přímou prací neb spoluprací zasahovati opravdu do základních technických úkolů obcí, měst, krajů, zemí a státu vůbec. A tu dovolte mi, abych promluvil několik slov co předseda Ú ~t a v u Pv r,? s t a v bum ~ s ~. při ~3;saryk,?vě :tk~d~m,ii práce,. ~te!ýž mam rovnez cest zastupovatI pf! dnesmm vasem JublleJmm shromaždění. Náš ústav byl -'- jak snad je známo - velmi účasten na projednávání nového jednotného stavebního řádu pro celou republiku a já sám mám čest býti členem komise technických odborniků při ministerstvu veřejných prací pro tento nový řád a byl jsem referentem pro prvé dv:\ oddíly: p 1 á n o b c e a p 1á n y u p r a v o v a c í. Mohu tudíž říci, že ustanovení nového stavebního řádu, budou-li dle techn. návrhu uzákoněna, budou pramenem budoucí intensivní vaší činnosti. Bude to zejména p 1á n ob c e s doklady, předpisovaný pro všecky obce bez rozdílu, budou to vŘak i z á k 1a dní a pod rob n é p 1á n y up r a v o v a c í pro všecky obce a města nad 2000 obyvatelů i některá menší. Mimo jiná podrobná ustanovení o obsahu, metodách, měřítku a p. těchto plánů. o nichž dnes nemohu se zmiňovati, je v techn. návrhu výslovně uvedeno ustanovení, že p 1á n o b c e, j e h o op r a v y, z měn y a d o plň k Y m u s í býti prováděny úředně oprávněným odborníkem zeměměřickým neb úředníkem obce s kvalifikací zeměměřickou. O plánech upravovacích, základních a podrobných pak se ustanovuje, že musí býti zhotoveny jen odborníky s přiměřenou kvalifikací ve stavbě měst. Podrobnější předpisy o potřebné kvalifikaci budou vydány vládním nařízením. Ze mezi takové odborníky musí býti počítán civ. měřický inženýr, zdá se mi býti nepochybným. Jistě budete však bedlivými strážci svých zájmů v tomto směru. Zmínil bych se ještě, že mocné hnutí v kulturní cizině pro krajiné (regionální) řešení úprav' velkých území musí i u nás nalézti ohlasu a přinésti i vám další nové, velké úkoly. Ústav pro stavbu měst již nyní v četných případech byl úspěšným rádcem řady měst a obcí, aby v intencích nového stavebního řádu opatřovaly si řádné plány polohové a upravovací Ir tomu povolanými odhorníky. Jsem vždy dle svého určení miledd ochoten spolupracovati s vámi radou a pomocí, k prospěchu našich obcL měst, okresů a státu vůbec. K té činnosti přeji vaší jednotě a vám všem jménem korporací, jež zastupuji, nejlepšího zdaru a čestných úspěchů. Dovolte mi, abych s radostí vzpomněl ještě své tříleté spolupráce s několika vašimi příslušníky při novém, polyg-onálním měření hlav. města Prahy a přál vám všem osobně srdeě.ně a upřímně krásnou budoucnost. V r c h. měř. '1' a d a In~ .. Ant. Beneš, hla v. m ě s t a P r a h y :
7,
a, K 1 11 h měř.
i n ž ()n Ý r ů
Vážené shromáždění! Bylo mi uloženo, abych jménem Klubu měř. inženýrů hlav. města Prahy zúčastnil se dnešní slavnostní schůze, pořádané na pamět dvacetíletého trvání Jednoty čs. úř. aut. civ. geometrů. Jsem pověřen, abych zde tlumočil vřelý dík všech příslušníků našeho Klubu a stavu za vykonanou práci, kterou Jednota po dobu svého trvání konala na povznesení a prospěch stavu geometn'l. s pílí a energií tak houževnatou a neumdlévající. Dovolte mi abych aspoň letmo vzpomněl dob minulých. - Já osobně býval jsem stálým účastníkem prvých scMzí Jednoty každotýdně pořádaných, znám z vlastní zkušenosti ty svízelné a trpké počátky její organisační činností. - Vzpomeňme, jak to tehdy vypadalo. Před 20 roky byla doba geometrům krajně nepříznivá. Byla tehdy rozháranost ve vlastních řadách. Panovala tehdy všeobecná nepřízeň proti stavu geometrů a byla živena úporným bojem souběžných technických stavů. Následky tohoto boje jevily se v celé veřejnosti i u úřadů. Byla to doba, kdy učebný běh (kurs nesprávně zvaný) byl ostatními techniky
1929/29
podceňován a vysmíván a ,y~"dělání geometrovo bagatelísovalo se všeobeeně. Tehdy vedlo se všem příslušníkům ,s,tavu nevalně. Zle vedlo se geometrům autonomním, evidenčním, geometrům u dráhy, ba ani poměry geometrů eivilníell !lebyly záviděníhodné, neboť tehdy pletl se beztrestně do praeí měřiekýeh kde kdo i bez kvaIifikaee. Podle toho ovšem práee měřieké konáJ;ly byly skoro zadarmo. V těehto tísnivých poměreeh rodily se první počátky práee organisační. Všem příslušníkům stavu, kteH na svých bedreeh neslí tíhu doby, tanula n.a mysli myšlenka, a otázka" jak pomoci k rovnoeennosti s ostatními stavy teehniekými. Začínalo býti jasno, že mají-li se poměry napravit., nutno přilpžiti ruee k dílu a ehopiti se organisační práee stavovské. My úředníci hledalí jsme tehdy usilovně nějakou pomoc, nějakou oporu, kde byehom se svými snahami zakotvili. Hledali jsme a podařilo se nám konečně oporu tuto. nalézti. Našli jsme ji jako maják, který tro sečníkům svítí na spasnou eestu. Našli jsme tehdy před 20 lety ÚtoČíŠtě. kde jsme byli přijati s vřelým porozuměním a s otevřenou přátelskou náručí. " Byla to Jednota úř. aut. eiv. geometrů, tehdy založená za účelem obrany práv civ. geometrů, povznesení stavu a za účelem úpravy organisaee stavovské. Tato Jednota podala nám úředníkům pomoenou ruku a v kaž dotýdenníeh schůzích. jichž jsme bývali stálými návštěvníky, uvažovala o našieh požadavcíeh, programově je řešila a zakročovala deputaeemi svýeh vlivnýeh předákú beznáročně, oehotně a neúnavně na všeeh příslušnýeh místeeh a neohroženě hájila všude čest a prospěeh našeho stavu. Byla to práee svízelná, vyžadujíeí nemalé oběti finanční. a mnohého sebezapřeni, ale byla konána vždy spontánně, radostně a s okázalou láskou k věci samé. Dlužno připomenout, že Jednota, jejíž agilnost brzy po jejím založení byla známa mezi všemi příslušníky stavu, slučovala tak ve svých sehúzíeh geometrovské zástupee všeeh odvětví. Jednota zvala na své schúze profesory z teehniky a sbližovala všeehny čínitele ke společné práei na povznesení sltavU. K zásluhám Jednoty nutno připojiti také tli okolnost, že z jejího prostředí vznikla myšlenka založení Spolku čs. geometrú, který si vytkl za úkol spojiti všeeky stavovské příslušníky a který si vytkl důležitý úkol osvětový, vydávati časopis stavovský. S radostnými pocity a s vděčJlO'stí v7APomínám dnes počátků .Jednoty, kdy jsme k sobě všíehní Inuli jako k sobě lnou pronásledovaní. které spojuje společný neblahý osud. Byly to doby těžké, ale ta pospolitost byla hřejivá. Jednota vykonala pro stav geometrovský víee, než mohlo se od ní žádati a já po její dvaeetileté úspěšné činnosti vzdávám všem jejím dřívějším vi'tdeům a praeovníkům zasloužený dík s prosbou, aby i do budoucrua neustupovala od svých vytčenýeh eílů, aby pracovala kll povznesení stavu a hájení práv příslušníků jeho s touže houževnatosti dále, jako jest zvyklá a končím prohlášením, které možno čerpati z výsledků práee naší Jednoty, že jedině ve zdravé, houževnaté a eílevědomé organisaei a přátelské spolupráei všeeh příslušníků stavu, jest síla. která zaručuje, že výsledk~- budou korunovány zdarem novým pro dobro nás všech a pro dobro našich stavovských potomků.
Kapitoly " novém měření topog~afíckém. část IV.:
Konečná úvaha.
F. B o g u s z a k .
(DokončenÍ. -
Fi".)
Popisem nového měření topografického ve Francii, ,-I Německu a v Československu seznámili jsme naši technickou veřejnost s orgaIlisačními a, technickými zásadami nové velké epochy měřiekého dílq y' době poválečné. Zbývá ještě krátce
1929/30
zhodnotliti základní principy jednotlivých vzorů podle kriterií v úvodu vytýčených. :Řekli jsme, že dokolllale vybudované mě" ření topografícké musí viyhovovati velikou mému požadavkům života technického, vědeckého a hospodářského, má dále splniti požada vky moderní techn:iky vá,lečné a konečně býti tak organisováno, aby s nejmenším nákladem bylo dosaženo nejlepších výsledků. ' Požada;vku druhému zajisté 'v'Yhovují svými geodetickými základy, měřítkem a konečnou úpravou všechna. tří měření. Pěchotě usnadúují spolupráci s dělostřelectvem, dokonalou organisaci te,rénu ve válce posiční a přesné zakreslení organisací nepřítele, kulometům a, minometům přesné vedení nepřímé střelby a dělosHelect\'1u účinnou ;a překvapující palbu podle elementů ze souřadnicové sítě vypočtených. NoiVéměření topografické vyhoví tudíž v event. vá,lciedokona,le. K jinému závěru dojdeme však při prvém kriter'i1l. Zde rozhodujícím je zajisté zy10lené měřítko nového vyměřování, které rozděluje popsané vzory na dvě skupiny: Francii a Českos'!ovensko s měř. 1 : 10.000 a 1 : 20.000 a Německo s' měř. 1 : 5000. Pát,ráme-li po příčoinách za,vedení uvedených měřítek ve Francii, zjistíme, že byly to vedle dŮ"-lOdůfinančních, hla,vně důvody vojenské. Německo rozhodlo se po nevyhovujících zkouškách s měř. 1 : 10.000 a po debatě v zeměmě'řické radě pro měřítko 1: 5000 a finanční otázku "-'yře~ilo prozatímně tak, že nové měření pmvádí zájemcům z kruhů státních, průmyslových, hospodářských a .i. V detailní studii Dr. Ing. Mi)1lera "Dber den zweckmaBigsten MaBstab topografischer Ka,rten" (též v článku prof. Dr. Semeráda "Technická mapa 1: 5000". Zprávy veř. služb~v technické, roč. X' čís. 7) zjišťujeme nesporné výhody měřítka 1 : 5000, hlavně proto, že j.est to nejmenší měřítko, ve kterém lze znázorniti situační podrohnostli ve sprá,vném měřítku. Autor analysujc v jednotlivých statích použití mapy 1: 3000 téměř ve y1šech druzích prací technických pro stavbu drah, silnic a vodních komunikací, pro návrhy regulačních plánů, meliorace, dále pro racionální hospodaření lesní a m. j. Právem dochází oba autoři k záYiěru, že měř. 1 : 5000 jest a,ž na malé "1ýjimky pro technické účely vyhovující a proti měř. 1: 10.000 hospodárnější. A konečně kriterium třetí, technickocekonomic;ké. U všech vzorů 'setkáváme sle s intensivním využi,tím nových pokrokll v poz€mní a letecké fotogrametrii k z.ískání sHuace a terénu. 'Mimoto shledáváme v Německu vzorně upravenou spolupráci nového měření 1 : 5000 s jinými měrickými elaboráty (regulační plány měst, plány pro tra\lY silnic, drah a p.), které musí (podle zákona,) budo"-lati na jednotných geodetických základech říše a obsahovati souřadnicovou síť GauB-Kriigerovy projekce. Postup zajis.té logický a hospodárniý. Jediné naše nové vyměřování disponuje dobrým katastrem, ale žádné takovým, aby v-'laBtníměření omezilo se na doplúky situace a zaměření terénu. Zde nejracionálnější. postup zavedlo Švýcarsko, kde nové měření topografické nesmí předo
1929/31
cházeti měřeni katastrálnimu. Švýca,rsM Landestopogl'afie dostává originály přehledných plánů ka,tastru (1: 5000 a 1: 10.000) a používá jich k e,1idenci map existujících a k hotovffil:Ínových map měř. 1: 25.000 a menších. Vhodny postup švyca,rsky nelze pl"ozatím li nás z praktických dl1vodů provésti, ale zajisté se obě veliká mMická díla organicky doplní, jakmile se uskutečni přehledné plány našeho katastrálního vo/měřování. Základy k novému měření topografickému v ČeSikl()slo~ vensku jsou dány a zbývá jen započíti veHké dílo. Bohužel technická jeho stránka ustupuje dnes před faktem, že uzákonění našeho programu kartografického, t. j. provedení nového vlyměřování a nové mapy státu, jest ještě v da,leké budoucnosti. Existující mapový ma.teriál -;- původní měření 1 : 25.000 a speciální mapa 1: 75.000 - je zastal"alý, nevyhovující pro účinnou obranu státu a takřka neupotřebitelný v životě technickém, vědeckém a hospodářském. Reambulací a reVlisí zlepší se sice jeho obsah, ale nikterak nestvoří se dílo, které by vyhovovalo neustále zvětšovaným požadavikům dnešní doby. Nové měření topografické a nová mapa státu na nových geodetických základech jsou n li t n é. Doufejme, že budou jedním z pnmích požadavkll našich zeměměřických organisací a vzbudí pak zaslouženou. kritickou pozornost naší technické veřejnosti, jak po i'ltr3nce technické, tak i po stránce aktivní spolupráce. Résumé: Chapitl'es BUl' le nouveau levé topographique (4<me padle: Considérations finales).
Apres l'achevement des chapitres sur le nouveau levé topographique en France, en Allemagne et en Tchécoslovafluie, il ne reste que de réaliser les types individuels d'apres le,s criteriums exposés dans l'introduction: Le develoopement oarfait du nouveau levé doit satisfaiI'e complétement aux exigences de l'action technique, scientifique et ,;eonomique. Toutes les trois méthodes satisfont :1la seconde exig'ence par lems fondements géodésiques, leur échelle et leur ajustement définitif. La situation seI'a différente en ce qui conceme le premier critérium, 011 l'échelle choisie nour le levé topogranhique se fait décisive. C'est ici Ol! l'échelle en 1: 5000 parait plus avantag-euse sans doute et oů l'on peut la faire valoir ft peu pres pour tous les gTouoes de~ travaux techniqueE. Au point de vue technique et eeonomique, tous les levés profitent des progres de la fotogrammétrie terrestre et aérienne. En outre, en Allemagne, la collaboration parfaite est organisée entre le nouveau levé ft l'échelle en 1 : 5000 et les a.utres opérations de mésurage qui devront etre étahlis sur les memes biases géodésique,s de l'État, etcontf"llir le réseau des coordonnées de la projection de Gauss-Krtigel'. Dans l'épillogue, 1'auteur démontre la nécessité de la fixation légale du programme ca,rtographique en Tchécoslovaquie,c. ft d. d,u nouveau levé topographique aussi bien que de la nouvelle carte de l'Etat, et H désire l'attention critique de la publicité technique, soit nu point de vne technique, soit de la. collaboration acHve.
Zp~ávy lite~á~ní. Recense. J. R y 'Š a v ý: Měření podzemních prostor. Litografováno, 008s,1,r&l a IX tabulek. Praha H128. Nákladem Ústřední vydavatelské komise při čes. vys. učení technickém v Praze.
1929/32
Profesor Dr. Ryšavý koná po řadu let na čes. vys. učení tecllllÍl'kém výklady o měření podzemních prostor a jestli je nyní uveřejňujf', řadí se práce jeho k dosavadním pracem českým, které ovšem probíraly podobný obor se stanovíska hornického, jako je Kadainkova Sbírka úloh z důlního měření, Lukešova Nauka o sestrojování horních rysů, Kadainkova Příručka důlního měřiče a přednášky prof. dra Čechury o důlnim měřičství a jiné. . V nových těchto předná:škách shledáváme se proto nejen s oborem prací hornických, nýbrž i s pracemi přicházejícími při tunelování, při pracech shybkových, při sledování podzemních toki't vodních v jeskyníeli a pod. V úvodu jsou vytčeny úkoly při měření podzemních prostor. k čemuž přpO'jeny jsou úva,hy o stwhili.sováJní asignalisování bodů y podzemí. Následují přístroje pro měření délek, popis práce, úvahy o nevyhnutelných chybách a dopustných odchylkách pří měření délek. Pot.', probírá závěsné stroje, zvláště busolu záviísnou, k čemuž připojeny JSOll úvahy o změnách magnetické deklinace. Uvádí zása(ly pro měření husolového tahu a jeho vynášeni v území obyčejném i magnetickém. Náslf" dují další úhloměrné stroje, busoly, busoly theodolitové a theodolity důlní, freiberská souprava třípodstavcová i kaselská Breithauptova ;! Lukešův konsolový podstavec. Dále zmiňuje se o některých konstrukridl firmy Fričovy. Nato probírá měření úhlů horizontálni(:h i vertikáln)-ch a ch~-h~' nevyhnutelně nři tom se vyskytuiíci. Pak následující tahy theodolitové s VUVll}'l11íí ztracenými holiy. jich výpočty a vyrovnání, k čemuž připojeny jsou příklady s číselným ř,ešenÍm pro některé úlohy v 'praxi Se nlaskýtající. Na,to následují vý~ková měřeni a podrobně nivelace s Donisy strojl1 i method nracovních .. jakož i dopustné odehylky. Následuií úvahy o ře:ieni ro?:mallitých úloh ,pifi podzernnkh prwrech a .iich l'lpo.iování s měřením na pov'rchu. pmvaznvání svislými jamami a úlohy s nřinoiovacím troiúhelnikem a čtyřúhelníkem. V závpru nrobírá vytyčování štol a tunelů. shýhek a unowrňujp na podrobnosti, které se při tpchto řešeních vyskytují. V tahulk:ich jsou zobrazeny velice jasně ro?:manité stroje i přístroje v podzemních pracech užívané. V textu jsou hojné odkazy na odbornou litemturu <1 kromě ·tohll na konci je ;př'poien přehlNl uč·ebn;e, a odhor:nveh pmcí, které hw10u vítány ka;ždému, kdo by ~i přál se-znati další podrohnoiltí. Petřík. Návod ke cvičením nižší ~eodésie, Dle úpravy prof. Dra Aug'. S em e rád a. Brno 1928. Nákladem 1. stolice g-eodésie (Dr. A.. Sernerád' české te.chni,ky v' Blffiě, Veveří 9'5. Stran '176, twbuleik 63, ipříMadů 83, obrazců 115. Cena, Kč 56'50. V čísle 9. ročníku 1928 tohoto časopisu jsme referovali o "Návodu ku rýsování " vydaném prof. Dr. A. ,8 e m e rád e m. Následuje ,,~ávo(l ku cvičením nižší geodésie" z téhož ústavu. Tento spis navazuje na "Příručku praktické geometrie", vydanou autorem (v Jednotě čs. mathemlitikl1 a fysiků v Praze) těsně no válce s obsahem co nejhospodál'llěji upravovaným, aby se zlevnil náklad, tehdy velmi tíživý. Praktická cvičeni a řešeni ž~daií nodrobnější vysvi"tlení postupu počtářského, dále popisy strojů měřiekýeh, metod měřických a případn" doložení rozboru přesností a praktických pokynů. Lze takto studujícímH Vytknouti samostatný úkol a praktikovi dáti přípailnou pomůcku rychlp orientace. To snaží se spis docíliti na ř:1flě příklathl. Návod jes1 rozdělen dle povahy látky na dva oddíly, a to: !. oddíl - Geodetické počtářst.vi, II. oddíl - Polní měření. V I. oddílu obsahuje spis v A. - Úvodu - základní pojmy, v B. - Transformaci souřadnic, v C. Triangulačni určení polohy bodu v základních úlohách řešení grafického a řešení počtářského v pravoúhlých rovinných souřadnicích a v D. - Pomorné úlohy tl'íangulaěni. Dále v části E. probírá se: Přímé měření - co do šetření výsledné hodnoty a rozboru přesnosti a přenášení teoretieké chyby ve funkci veličiT' přímo měřených. V části F. následuje: Výpočet polygonálních pořadú -
1929/33
jt·dnotlivých se šetřením oprav zbližným způsobem (počtáí;sky nebo gra· fklty) a ve smyslu metody nejmenších čtvercú, dále pak šetření uzlových bodů v soustavě pořadů, a v části G. - Hešení souřadnic bodú měřícké sítě. V částí H. - Plochoměrství - probráno jest určení ploch analytickou cestou a kombínovaně. V části I -' Trígonometrické určelll výšek - jest vyšetřováno pro jednotlivé bl)dy a pro síť bodů. V části ,J. jest naznačeno: Počtářské, případně grafické šetření konstant tachymetru a aneroidů. V části K. probírá se: Grafícké vyrovnání souřadnic trigonometrícky určeného bodu. I. oddíl obsahuje: 38 příkladů a 12 tabulek se 39 obrázky a 27 tabulek s výpočty a konstrukcemi. Ve II. oddílu pojednává se předně: V částí L. o Konstrukci a použítí součástek měřickýc.h, a· to: verniérů, geodetic.kého klínu. drobnoměrných šroubů, dalekohledu a mikroskopů, libel a jich rektifíkaci, delkových měřítek a jích srovnání; dále v části M. jest návod k použiti a rektífikaci následujících měi'ických strojil: Dantometrů a astrolábu, teodolítu a universálného stroje; pak v části N. jedná se o: Použití plochoměn\: čtvercové sítě, planimetru nítkového a polárného a o provedeni grafického výpočtu ploch. V části O. se činí připomínka a pokyny prO Vytyčení přímek a úhlů; v části P. - pro měření délek přímým způsobem; v Q. - pro Zaměření podrobností (detailu); v části H. uvádí se Použití tachymetl'ů základních druhů a postup měřický; v části S. - Nívelací - podávají se připomínky ku provádění geometrické a geometl'icko-trigonometrické nivelace. Část T. probírá: Praktické vytyčení obloukll kruhových (bez přeehodníc) různými metodami za ·použití uvedených tam pomůcek. Část U. - Barometrické měření výšek - obsahuje příklady na vyšetření v)ršky z barometrického měření hla.vních stanic s rtuťovými tlakoměry a v technické praksí použití aneroidů. V části V. přičiňují se poznámky ku Provádění ,zaměřováníomfic,kou metodou. Konečně čás·t W. uvádí základní pl)jmy a úlohy z Fotogrametrie stolové, ze stereofotogTametrie a ze vzdušné fotog-rametrie. II. oddíl obsahuje: 45 příklach'j a 24 tabulk~' s 76 obrázky a s v~'počty. . Spis vytknul si prospěšné cíle. Má studujícímu být.i pomúekou k ~amostatné práci a zjednodušiti mu úlohu při rychle rostoucí studijní látce. Má se umožniti příprava a uplatniti Dostuo v.ýcviku dle jednotlivců, což přispěti má k vyspělosti pro samosta,tnou technickou práci. Praktický technik případně nalézá tu ukázky úloh, jež v jeho praksi přieházejí, a může vyjíti často s těmito ukázkami a nalézti zjednodušení a vhodnou úpravu řešení. Doporučujeme v tomto směr:u spis zájemcům ~t přejeme, by vyplnil svůj vytčený úkol. Ing. AI. Krejcar. Prof. Dr. J. D. K o v a č e v. Historie zeměpisné mapy Bulharska. Shorník na Rolgarskata Akademia na naukitě. Seš. XXIII. Sofia. V úvodu podává autor stručný historický vývoj kartografie vůbec ,.. posudkem man starověkých a středověkých, se zvláštním zřetelem na mapy Balkánského poloostrova, zdůrazňuje význam jistých okolností, majících vliv na vývoj map Bulharska. jako hlízkost Řecka,země:pisná. poloha HaIkánského poloostrova, na cestě mezi Evropou a. Asií (ohchodní styky, křižácké války). Pád CaŤihradu r. 1453 zavinil odstěhování mnohých učcn'ců té dohy ,do Ha1ie., kde vlastně i byla vydána většÍaa dří· vějšich map Balkáus.kéIIO ,polomtrova. Z posJ,edního století uznává důležité prlÍ!Ce jedno.tlivců po,dnikavších na ,s.vůj V'l'IIb sbírání dat o Bulh1arsku. pak :prá,ce Viídeň~kého a 'hlavně Ruského Topografického Depo, kter<3 i byly základem všech map Bulharska. Vývoj map rozdělen na 3. hlavní pe·riody: mapy od VII. do XVIII. století. mající jen hi'storický význam; mapy XVIII. století, které jevily již velký pokrok hlavně ve vyzna,č.ení povrchu, a.čk,oliv hylyz vědeckého hlediSlm m.\JŠi doby ješ,tě velice primitivní, a kone,čně mapy XIX. století. hlavně mld,pyz doby Osvobozující vá,lky 1877-78, které byly začátkem nové éry v bulharské kartografii. Jmenuje pH tom přes 200 map rUz" ll~'ch autoru s krátkým .posudkem o nich, a mimo to uvádí ještě celou
1929/34
řadu map, v nichž jsou uvedena někteirá datia o BulhM,sku, ale kter8 nehyly autoru k dlsposici. Na Ikonci probírá e1tnografické mapy Bu1hal'ska do p051edních let a popisuje vynt!ěřovalc;í a IaH,togr1afické práce při stanovení hranic svobodného BuJ.harElka 'Po válce> 1877-78. Ing. Ř. IMusorin. "Katalo.lt map, plánů a publikaci Vojenského zeměp:sného ústavu v Praze", jejž vydlatla vojenská Eipráva, podává přehled VlŠec,hvýrobků t.ohoto ústavu. Puhlika.ce, jejíž c·ena je 4 Kič, seznamuje !také s modwlitami odběru, při čemž místo dOEavadních cen vojeI1skýcha sfÚ'ženýcll zavádí systém ;procentnlc'h slev. JeJím'k.
Zp~ávy stavovské. JuMejní kongres zeměměřičský ve Stokholmu v r. 1928, konaný k oslavě 300letého trvání samostatné činllostizeměměříčské, konal se souěa,sně se třetíim ,sjezdem sva'zu kolegů Ekandinl:lV1slký'chve dnech 28. ruž 30. června. Sla,vnostní schŮize jubilejního kongresu zúčastnili se, krom zeměměřLčů severElkých (ze Švédska" Dánska, Norvéžiskl't a Finska) zástupcové vlád dotyčných zemí v čele s králem švédským, zástupcové techn:ckých a fprávních organisací š,véidských. Účast 800 osob na. slavnostní ·schůzi, 425 úČJa;stníků na banketu, pořádaném švédským luálem v jeho štokholms:kém zámku - ,svoočío neobyčejném vnějlším úspěchu sjezdu a vážnosti stavu zeměměHčského ve švédsku azúč.as.tněný
Zprávy spolkové. Zpráva o výborové schůzi Spolku ČS. zeměměřičů, konl1.né dne 19. J,eldna 1929. Za členy přijati pp.: Than.tLšek Sponer, Jos,ef Horák, Alexllinde.r Ivanov. Vystoupení lze spolku ozn3!mují Ip'p.: Dr. J. Btairger, Ing. Fr. Liška, KOllSt. IMyšjakov. Budou vyzváni, ahy zůstali členy. Zemřel Ing.
1929/35
Vá,cllllV V'odtěch. Usnes€no svoJlat v3JlJnouhromadu 1131 3. hřc,zna 1929. Do přiští schůze připraví pokJJadník zrpcr-árvu pokladní a revisorskou, 'zástupce jednatele vprávu jedl1aitels.kou. Prof. Dr. Fí3Ja připraví návrhy na. 'změnu fOl1llláJtu Čoasopisu. Usneseno svoJat současně s příoští vý'borrovou SG,hůzí va,lnou hromadu měřičSlkésku;piny S. I. A. K uota,zh Ing. Páleníěka, ja,k naložiti s ,pohledávkou u frmy Srb a Šty's, usneselno dO'tá,zati se ještě telefonicky, hodlá-li zaplatiti. Kpt. Lukášek sděluje, že g-eometři VojenRkéhozeměpi8alého úErtavu se domáJhají přeřazení a ro~šířeni systemisace. Žád.tjí, aby spolek vytvO'i':l Ipracovní výthor, který -by vypraJC0>1alpotře1oná memoranda a obstaral deputace. Ing. PudT ,p~'ot,estuje pll"oti referování Jednoty civ. geometrů v ča'solpise o měřic,ký,ch úředníc.ích města, Prahy. Na návrh prof. PeltříkJa bude stížnos,t po{]ána. pís.emně Klubem městských geometrů a postoupena k vyjádŤení Jednotě. Z Jednoty čsl. úř. aut. C:v. geometrů v Pra'ze. Na ,schů:zi pracovního výboru, konané dne 5. ledna 1929, 'k,terou zaM.jil ,pŤedseda, ikoJ. Ftirst. projednány tyto zlÍiležitosti. VyJřízen příp'i;; zaslaný jedním kole,gou inž. komoŤe, týkají'c,í "e náV'Štěrvních hodín u soudu, který tat,o poslala k vyjádření. Rovněž vy· řízen spis, krt,erý Komora zaslala Jednotě ohledně výdělkové daně, týkající .soCslevy ,pTOduševní pltwovníky a bylo USllleseno, dáti do komorního věistníku o tomto bodě vyhlášku. Vzat na vědomí příp',;; Inž. komory, kterým děkude za s,Mrku KJč 1000 ,pří s.Javnostním večeru 8. Ip~'Ů's:nce1928, věnované noV'ému fondu (lítek a sirotků. Ohledně náwhu na noveIisa1ci § 148 kO}lstatováno, že' pracovní sekce Iuž. komory. BratÍ's,laV1adosud návrh JlJe1vypracovalia a jelikož bude třeha novelisovati ministerskó na1řÍ'zení,z roíku 1913.č. 77. ustanovena byla kom;se, do niž jmenováni kole,gové: Pwkůpek, Jane" černý z NusJi a Krejza. a,by návrh ,připravili. Kolegové Prokťipeik a Krej,zla podlali zprávu týkají'Ci se náv.štěvy v ministerstvu školství a v min. fiJl.1ncí. Po ,Í'cji'ch výk1adu usneseno. aby spo~ečně vypracovali návrhohloolll:ě usnadněn.í druhí' státní zkoušky z ínženýr,ství zeměměřičského. Kole,ga Prokůpek projednal záleži,tost, týkajíci se z,rušeni některý0h mětřickýc.h úřadů. Návnh kolegy Kre3'zy na opravu psa,cího stroj€ byl přijat. Rovněž přidat byl jednomy,slně návrh IwI. Janč·e. aby do p!l"lliCovníhovýbOll"U Jednoty ryl kooptován kol. Fm,uka z Brna. Usneseno infoflllovMi se ohledně zlmšehnich komisa.r"Ů lpi'i d.ruhé státní 'Z'kowš'ce. NaVlfŽelllo a,ry ,restaumtérovi :po J'lemnickému byl 'zaslán děkovný přípis. Obstaráním dip-'omů nově jmenovaným če,stným členů:m pověřen byl kolega Černý 'Z Nu:slí. Na konc,i schůze vy,řízeny 'velškeré dopisy, týmajíci se .T1tz.ných st.ížností některýeh kolegů, čímž 'schůlze ukončena. Zapsal Ing. Krejm. Jubilejní m'mořádná schůze Jednoty úř. aut. civil. J(eometrů konala se dno 7. pll'osince 1928 v Pra,ze. v zased Gregor z Brtnice. Kolega. Fiirst po krMkém proslovu p:ředal sJovo jednateli };:,01. Pro k ů p k o v i, který ipodal ooblširnou 13, pěknou jednateJ.skou z.právu a zároveň za če'chy *). Po té kolega Jan č předne,sI 'zprávu za Moravu,k,terou tlopJni! kolegn F a I t u s. Kolega Faltuls zmďnilse o dřívější čínnosti IwI. KaIuse, Mátla a Bayera. Heří mnoho ča,su oMtov,ali pro náš stav. Protože agenda Iruž. komorry, pokud se .týká zeměměňčských záJežito·stí stoupá. navrhoval, a.by kolegové referenti hyJí v rámci Inženýrské komorryodměněni. JeJ:kož se jeví nedostatek m,ušeho dorostu na vys
tuto
otiskne
Z. V. pokud
1929/36
mO'~no v ,příštím rosJe.
vyvěšena byla vyhJá~ka na vyJSCih školácl:1 s vybídnutím, Ibor Jednoty se usnesl na, své ROchŮJzi, kOiOOnédne 3. listopadu 1928, doporučiti jubileóni valné schilZÍ ku ;přijetí následující 2 návrhy: 1. A,by p'rof. Ing. J 08 elf Pe Itř í ik thyl jmenován čestným členem JedJnoty ~a zásluhy o rOlz,šířellÍ,studia IZeměměřičského a za zá1lluhy o povzne,S'ení stavu čsl. zeměměřičů vůbe'c. 2. Aby Ing. B e dři 'CI 11 F ti il" S t, d,louholetý předseda. Jednoty byl jmenován čestným č1enem Jednoty, za zásluhy, které má o vybudováni naiŠeho odbornélho SlXllku a, 'za. zásluhy o po'vznesení stavu civilních geometrů zvláJště. Kole'g\'t Ftil'Slt OIpě,tujímá P,ť s,lova. vlzd.ává, dili. 'za důvěru JOOlu proká,zanou a nast:ňuje prvé Ikroky k org1anisacieiv. geometrů v Čec.háeh již v r. 1901. T1e'PQ'vevšak 'Vr. 1908 dochází k usta,vujíd s,c,M,zi Jednoty u "Čemého koně" v Pira'ze, svolamé kolegy Holuhem a V'l'hatou, Vyložil, jwk těžké byly ,začir,tky naší organisace, ale i oelého &tavu. Zmiňuje se o 'Pmci kol. Prokůprka, který oSneobyčejnou oohotou pro náš stav pracuje. Vzpomíná kolegů, kteří navždy odešli z našich řad. a vybízí, alby kolegové povstáním 'Vzdali čestze,mulým, cO'ž 1lplněno. Kolegovi Fričovi navrhuje zaslati i[lozdravný telegram a oceňuje též práci. k,terou pro Jedn,otu vykonali v dřívěj.Ších dobách kol. Parýzek a kol. štěpánek K slovu pd'ihlá1šený čestný člen Jednoty kol. Holub 'z Plzně sděluje, že sko v poslední době nelpřichá.zel do Jednoty, 31le že pilně sledoval její činnost. Má k Jednotě žádost a čil1lÍ návTh, aby kol. Zuklínovi a Fř;.čovi, kteří jsou rovněž činni ;plných 20 fOIků, do&ta1o se téhož vyznamenání jako p'. ,pmf. Pe,třikovia kol. F'iirstovi. Kolega. Z u k I i n byl prvním jednatelem a kol. Fr i č prvním pokladníikem. Návrh kol. Holuba jlEldnomyslně byJ přijat. DocluítLí !k volným návrhům. Kol. Faltus se přimlouvá za to, a.by Jednota zaujala konečné rozhodnutí, pokud se týká poměru ke Spolk.
1929/37
čsl. 'z€ilI1ěměňičů, obdolhně, jako se upravil ,poměr Spo1ku čs,J, stá,tních měřiJčských úředníků ohledně přis'p'ěvku a ohledně časopisu. NaV'rhuje, alby všichni kolegové byli vyzváni k odebíráni časopisu zeměměřičSJkého. Kolega ZulkHn nawhuje\ aby návrh přidělen byl rpil1acovnímu 'Výoom. K,oleg;a Krej'za navrhuje, že 'bude nejlépe., vyzvati kolegy vkmllorním věstnITku. Na'VTh přijat. Schů;zi nato ukončil kolegia p'ř,edseda" 'poděkovav p1řítonmým za jejich účast. Zapsal Ing. Krej'za.
Výnos ministerstva financí o výhodách, které se povolují. úřadům a úředně oprávněným civilním zeměměřičům při používání pozemkového kat'astru ze 16. října 1928, Č. 94.290/28-IIIJ6 b. (1.) Bodle ustanovení posJedni věty Muhého odstavce § 8 zákollla ze dne 16. Iprosince 1927, Č. 177 8b. z.a n., O pozemkovém katastlru a jeho vedeni (katastrálního zlÍikona), povoluje ministerstvo financí, za podmínek uvedených v odstavcích 2.-7. tohoto výnosu, úřadům (státn.ím podnikům), oprávněným podle ustanovení § 51 'lmtastrálního zákona vyhotovovati geometócké (polollopis1né) plány pro účely vlastniho služebního O'boru, a úředně oprávněným >Civilnímgeometrům a n31'Slovensku a v Podka,rpatské Rusi také Clprávněn~"lll zeměmě'řičům, be1zplatně v místnostech přisl11Šllého 'Výlwnného kata,strálního úřadu v normá,lníeh Ú'řednich hodinách a v přítomnosti úředníkla povělřeného dozorem nad katastrálními operáty A. vYlhotovovMi snQmky s katastrMnich map a p,římčních (indikačnÍc1h) map, B. vyhotovovati sníJmlky s miginálnJch tkata,&t.rál,rríchmap, nepodávají-li ka1aptrál11Í mlapy dostatečných vysvě'tlení, a C. nahlížeti do ohl:lliovad,ch listú, Vo>lních náJčrtků, geometrický'c,h (polohopisných) plánů, protokolů o šetření, zápisníků úhlú a dťlek, výkazů a, zálznamů .změn a výpočetních protokolů, ipokud se týkají předmětů a změn_ o nicth'ž 'bylo odvola,e,j neiho rekllamačnÍ řízení jBí r:konceno, a činiti s'i rpo'lnámkyp{)dle nich. (2.) Povo~ených výhod (odst. 1.) mohou používati úřady (stá,tní podniky) jen svými stálými úř,edníky se 'zeměn1ěll'ičským V'zdělál!1iÍma úředně oprávnění civilní g-eometři a na Slovensku a v Podkarpatské Rusi také oprávnění zeměměř:,či jen sami ne1bQ s,vými asist,enty, Ipokud tito j"0U kamdidáty stavu úředně 0pifávněných civilnkh te·chniků a pro:kázaH zeměměři,cskó vlz,dě,lání. (3.) Tyto ol>ohy (odst,. 2,.) jlsou ,povinny pwká!zati přednostov,i výkonnéhokatas
1929/38
příslušných otisků map, vyhotovených na suché cestě" jes,t výjimečně pi'ípu&tno vyhotoviti i snímky včtší; d) hude-li se zalpůjčenými listinami, dokl:l!cly a zv%i.ítě mapami še,trně a opwtrnč 'zac'házeno, aby ne,b~rylyIzmačkány, pOlšpiněny, propichár.y neho jinak 'P'olš!kozeny,a nebude-li v nich nic poznamenáválno, p,řipisOv;ino, škJrtáno, vymaz,ováno a ,pod.; e) ibude"li použito při vyhotovováni snímků s map tužky ne pi:ili~ tvrdé a nemastného snímkového papíru, nebo snímkového plátna, nebo jiného podobného :průsvitného a mapy nepoškozujícího materiálu; používální inkoustu, inkoustový'ch nebo barevných tužek aneho jiných podol!ných pomů·cek není připus,tno. (5.) VÝ'hod (odE/t. 1.) }z.epoužiti jen u toho vykonného katastrálního úřadu, u něl1O'ž jsou při,slnšné mapy, listiny nebo doklady ulož,eny, nelO-o který jich prá.vě používá. O jednot1iv}-ch, ústně přednesen}-ch nebo písemně podanÝ'ch žádostech rozhoduje přednosta toihoto úřadu a záro'VielĎ.určuje pořad žad:litelů, činí jiná vhodná opatření, zejména o dozoru, a jest o'[Jlfávněn 'zmšiti s okamžitou .platností tyto vY-hody, zjistí-li, že jichstr:llna zneužívá nebo že nedbá náležité šetrnosti a opatrnosti. (6.) Do ro,zhodnuU přednosty výkonného karta.stlfálnil1o úřadu může si ,.,trlana stě,žovati finančnímu úřadu II. sltolice do 15 dnů ode dne ro'Zhodnutí podáním, učiněným u Ipříslušného výkollného kata'stráIniho úřa.dll. Stížnost nemá odkládad mod; finanční úřad II. stolice roz:hoduje o ní s konečnou plaJtností. (7.) Kdo, používaje výhod podle tohoto výnosu, poškodí nebo ztratí, zničí mu zapújčenou mapu, listinu nebo doklad, nnhradí státu (finanční správě) výdaje, vzešlé podle ust.anovení § 28 katastrálního zákona; jejich výši ustanovuje finanční úřad II. stolice. (8.) V,§ecky osta.tní výhody při ,použ.ívání ~ozemkového kiatas,tm, povolené plřed účinností katastrálního 'zákona;poz1htvaj,i plaltnosti. (9.) Tento výnos n~lbývá ihned účinnosti. Změna označení dosa.vadniho odd:ěleni mf6 b ministerstva finanCl;. POlčíriaje dnem 7. ledllia 1929 hu~iiž oddělení pozemkového ka,tastlrU v luin. f,inancí o'zna.čováno TII-6. (Vynesení ,presidia min. financí č. 27 prei'. ze 4. lednia 1929.)
Různé zp~ávy. Jest zapotřebí býti přesným i v drobnostech. Ve spolkových zprávách stále se ještě dočítáme o evidenčních g-eometrech. Na př.: Do komise pro ... byl zvolen za evidenční ~eometry pan X, za železniční pan Y, za autonomní pan Z a civilní pan Z. Nedávno jsem něco podobného slyšel opět v jistém slavnostním stavovském shromáždění. Zase: geometři civilní, evidenční, železniční a autonomní. Jest opravdu tak těžko si uvědomiti vývoj poměrú, že totiž jednak ve státních službách již dávno nemáme pouze geometry evidenční, nýbrž také jiné, a že I' v iden ční c h g I' o m I' t r ú nyní již vůbec nemáme? Ti přece zmizeli vládním nařízením z 30. prosince 1920, č. 4, Sb. z. a n. z r. 1921 a jejich místo zaujali měř i č t í ú ř I' dní c i. Vždyť zmizely již také i e v ir! I' n c e k a t a str u dli, ně p o zem k o v é, na jejicM názvu tak mnohý občan si mohl zlámati jazyk, a zrodily se měř i c k é ú řad y. Jest to jeden ze stupínků, po nichž pracně se snažíme dobýti našemu stavu místa, které mu patří mezi ostatními stavy lidské společnosti. Nedovedou-li však stavovští pracovníci se přizpůsobiti poměrúm a užívati správného označení, jak to máme žádati od nezasvěceného obecenstva.?
S. V soutěži Vědeckého ústavu vojenského na téma "Válečné vyměřování" získal cenu 1000 Kč kolega F. B o g u s z a k, kapitán V. Z. Ú. Pro zeměměřiče je úspěch ten velmi sympatický, neboť prokazuje, jak se kolegové uplatňuji v čs. armádě a jak Jejich vo'staveni u V. Z. Ú. je pevně podloženo. Mezinárodlll1 světová mapa 1: 1,000.000. K vyprac,ovánlí světové Ina,py 1 : 1,000.000 došlo z popudu mezinárodního sjezdu .geografú (def'nitivně v Bernu 1891). JednoHi'Vé s,táty. účastné na me,zmárodní dohodě.
1929/39
vyuá.vají listy 'z ohv,odu jim k vyptra,cováuíopřikáJz.:mého. čet!cí a pod;)- byl v or'ginálu r. 1927 Vojenským zeměpísnj7rrnús>tJavemvyhotoven a dán ,10 tisku. Ú,p.ravajeho dám se dle mezinárodního klíOOzna,čkového. Terén je vyzrutčeu tečkova:nýmivl'SlŤevnícemia Vý,š1k<wé 'pásy zvýlrruzněnyll'žitún barvy zelené, hnědé a,ž karmínové. Vyjma k,omunikačn.kh lini,í(červenýClh). vodstva (modrého) je v,šeehllla ostatní Ikresha černá.. Nálzvy o!>ci, řek.. !Il.orstvajs.ou výhradně v jruzykuěeském. Vst Praha obsahuje krom území repuhliky i přile,hJou část Něme.cka, Polska a Rakouska a.ž za Vídeň. Pmve
Zp~ávy osobní. Druhou státní zkoušku zeměměřičského inženvrstvi nač e s k é m y )1 '" o k é m u (;e n í tec hni c ké m v P J' a·z e podle vynes,elllÍminíster~t,vaškol a národní osvěty ze dne 14. června 1928. č. 59.671/28-IV.složili y lennu 1929: .Jindnch Šns z Král. VinohraJdilv Oe1chách.Bohumil Pourz Velkých .Jeřic v Čec}Já.ch.Adolf Fike,r 'z Plzně v ČecMch. JarOišenko Nik:olaj li Oděsy v Rusku. IVaJl TropaJlooz Kalěeva v BeSlarabii,Jiří Novotný l. Ubotěnic v Če,cháeh.KonstaIIJtinGrum-GřimaJlo z Kremenčugu v Rusku. Václav Staněk z PlZiIlěv če<ehá,CIh, Hryc Siňavský 'z Valků v Ukrrujině. Nikolaj de's-Obriz Pe
má.
Oprava: Ve člálllku Ing. Chůry č. 1 Z. V. z 1929 na str. 14 v odst. 2. místo 1866 stárti s P I' á vně 1886, na sfr.14. v předJposlednín:i odstavci a na 15. v poslední řM~e má státi místo 1892 s:p r á vn ě 1912; Zl< redakci zodpovídá InK. Jos. R&žička. Nakladateli Spolek československých
1929/40
Tiskem Polygrafle v Brně. zeměměřičl\ T Praze.
ZEMĚMĚHIČS HÝ PočítaCÍ
vĚsTníH
st~oje.
F. Fialll.
V oboru geodes,ie je důležitiou složkou čiselné vyjádření vtztahů různých veličin získaných měřením. výpočty tyto jsou čas1to dlouhotrvající a brzy unavují. Pokusy ulehčiti počítání jsou tak staré jako lidsh~o samo. V naší době tyto snahy podporují vydatně různé grafické a počtářské pomůcky, jež výpočty plně mechanisují a za jistých předpokladů podávaji výsledky spolehlivě správné, be,z chyb. Zmíním se o strojích PDčítacich, jichž užívání se v posledních letech -Y1elmirozšířilo. Také počet strojů značně vzrostl a jejich Vlýsta,vba je příliš rozmanitá; z toho důvodu nelze se zde zmíniti o vš,e,ch a snad je detailně pDpisovati, ale účelem článku je seznámiti se krátce se zá:kladními typy, poukázat.i pak na zvláštnosti acharakteristické znaky některých. Poč í ta c í m i stroji v užším slova smys,lu rozumín1P stroje pro čtyři základní úkony početní, sečítání, odečítání, násobení a dělení. Strojům, které jsou zařízeny pouze na sečítáni a odečítální, říkáme stroje ti čít a c í (addiční). Pro práce na,šeho druhu mají hla,\''llě význam počítací stroje v užším slova smyslu, jimiž se budeme králtce obírati. Tyto stroje v zásadě podávají výsledek násobení opětovaným sečítáním. Máme-li vyčísliti vrýraz a. b, vysadí se násobenec a na. počitadle. A (viz obr. 1., 2. a 3.) a pak se b krát číslo a přičte k nule. Je ,třeba tedy obecně b krát točiti klikou E, až obdržíme součin a. b. Stroj "MiIIionar" (obr. 3.) podává však souČ!inmnohem rychleji. Číslo a se vysadí na počitadle a máme-li je násobiti jedIlJolCiferným číslem, stačí jednou otočiti klikou a obdrž1ímeihned žád~ný vý'sledekl. Tyto poslední stroje, zvané nás o b í c í, jsou opa,třeny zvláštním zařízením, tak zv. náso bilkovlým. U všech počítacích stI10jů vysazení čísla, a na počitadle děje se buďto ma,lými pákami F (obr. 1.) neh k:noflíky (obr. 3.). pohybujícími s,e v podélných výřezech poČíitadla" nebo pomocí kláves (obr. 2.) tak, jako na psacím stroji. Poněvadž takto nelze dobře přehlédnouti vysazené číslo, býv'á u většiny strojů příma řada okének D, kde vysazené" číslo lze snadno přehlédnouti. Máme-li k číslu a přičíSItÍčíslo b, je třeba číslo a zmíněný'm způsobem vysaditi na počitadle a pak přenésti otočením klikou do čís e ln í k u B, t. j. řady okének, v nichž se objevuje výslGdek
1929/41
J)očítání. Na to vysadí se opět číslo b a otočením klikou se připočte k číslu a, takže v číselníku se objeví a b. Na: některých sinajích je zvláštní zařízení, žc lze vysaditi číslo '1 hned do čiselníku (yljz na pf. na obr. 1. pomocí vroubku). Přenášeni vysazelJJýchčísel do číselníku provádí s:ebuď ručním otočením klikou,
+
11Cbelektrickým pohonem. Počet těchLo:otočsk klikou je dúležit,ý pro počtáře jakožto kontwla, zvlášt<: při násobení a dělení, neboť udává v součinu a. b počet j'ednotek násobitele b a v dělení podíl a z toho důvodu na všech 'strojích je zaznamenáván ve zvláštní řadě okének C, které říkáme in d i ru á t,o ľ.
Chceme-li začíti nový v)~počet, je třGba, aby y číselníku, Indikátoru i počitadle byly samé nuly. To se provede zvlášními v}' m a z á va č i (obr. 1.). H, J \okfídlt3l1é matky), G (klávesa). Všechny stroje jsou opatřeny Zy 0nkcw, který v případě chyby počtáře upozorní. U některých strojů lze todti klikou E y obou směrech, a to obyčejně v positivním směru pro sečítání a násobení, v negativním směru pro odečítání a dělení, u jiných strojů. l
1929/42
he otáčeti klikou jen stále positivním směrem. Pak v tomto .uruhém případě nutně třeba, aby na stroji byl nějaký pře ř a· J' o v ač P, kterým by stroj mohl se př<.,dvýpoětem upra"Vqtína llrč.itý ukon pečetní. Za lJřeřaďovač slouží zvl:5.~tni páčka lleb Idá"e&1. U yšech strojů je nutné, aby 5::l dJI číselník pohybovati při nei..~;>l,iltnépoloze počitadla nel.>éÍ"I'llIíl.: hyI Jl('vn~' a bylo možnu pohybovati počitadlem.
Na V3€CjJ po6ta.cích strojích je vynlb\.;H rll'••blóm automatického přenášení desítek v číselníku. Máme-li totiž v číselníku vy~zeno číslo 7 a přičteme-li k němu číslo 5, bude výsledek 12, který však nemůže se ukáza.ti "VIjednom okénku, nýbrž v pravém ,okénku se ukáže 2 a v sousedním levém 1, avšak jen tehdy, když mechanismus stroje je za,řízen na přenos desí,tek.
.i
II
Obr. 4.
'Tak t.omu u všech s.trojů jes,t, a,však nutno připomenouti, že 11 llěkterých ~trojů, zvláště st:arších, tento přenos desítek v číse'lníku není pro"VlCdendůsledně do všech míst, nýbrž jen do určitého počtu mís,t od prava počítaje. Kam až působí přenášení ·desítek, můžeme se přes,vědčiti, když v číselníku vysadíme samé oCifry9 a pak přičteme 1. Tak na př. je-li převod v číselníku jen do 13 míst, vysadíme-li číslo 9 999 999 999 999 a přičteme k němu jednotku, dostaneme v číselníku samé nuly. Na W třeba dáti pozor, neboť by to mohlo býti zdrojem chyb. U některých strojů je vyře,šeno též automatické přenášení ~].esítek 'VI indikáJtoTu, takž,e obje.vují se tam stále číslice téže
1929/43
bany a učiníme-li na př. 12 otoček klikou, objeví se v indikátoru číslo 12. U mnoha st,rojů však tent,o převod: schází, zat,o bubínek, umístěný pod každým okénkem indikMoru, má na ~wém obvodu 10 cifer od O d109 barvy černé aJ 9 cifer banry ě.ervené (\'iz obr. 4.). Točíme-li klikou' směrem kladným, nisleduje v okénku indikátoru po černé 9 hned 9 červená. Jsou-li v indikátmu samé nuly a točíme nega,tivním směrem, objevují se cifry červené. Přenos, desítek v indikátoru nemá tak valné důležitos,ti, neboť lze jej s' výhodou použíti jen při násobení. Máme-li totiž násobiti 4372 X 497, lze násobiti obyčejn,ým způsohem tak, že otočíme 7 krát klikou, pak posuneme číselník o jedno místo naleviO a otočíme 9 krát a po opětném posunuti {-,Íselníkuotočíme 4 krát. Vykonali jsme tak 20 iOltoček klikou. Můžeme však si us,pořiti práci, násobíme-li napřed pěti sty a pak odečteme 4372 X 3. Tím jsme vykonali jen 8 otoček. Je-li převod v indikátoru, objeví se tam správně násobite,l 497, není-li převodu, bude tam 503, kdež 50 jsou cifry čemé a 3 je cifra červená. Z tohoto čísla lze však ihned odečtením z hla,ty určiti správný násobHel 500 - 3 497. Jak viděti, není tedy převod v indikMoru žádl1ioUzvláštní výhodou stroje. Všechny stroje jsou opatřeny ukazateli, jimiž lze odděliti určitý počet des8ltinných míst. Pokud se t1ýče vnitřního zařízení počítacích strojů, je \Il:llice rozmanité a nelze se deita,ilně o něm zmiňiorvati.Zmíníme s,e zcela krMce o třech charakteristických způsobech vnitřního řešení, na nichž je za,loženo množství počítacích strojů, jež se od sebe liší jen některými modifikacemi. Stroje skupiny Thomas-Burkhardtovy. Myšlenka tohoto typu stroje náleží matematikovi Lei bu i t ZiO'v i, avšak první stroj způsobillý k počítání sestrojil farář F. M. Ha h n ze Schamhausen. Ch. X. T h o m a s z Colm.aru s jistými malými změnami zhotovil počítací stroj zvanJý A r i t hm 0m e t r e a založil spolcičuost pro výrobu počítacích sltrojů', čímž PiollllOhlk jejich l'Oizišíř:en:Í a praktickému použití. V Německu zavedl výrobu jejich Arthm B u 'r k h a rdi t v Glashutte v Sa.sku. Uvnitř stroje (obr. 5.) pod každým podélným Vlýřezempočitadla nachází se kovový válec, na jehož povlfchu je ve směru povrchových přímek válce 9 zubů nestejné délky. TytOI zuby nejsou rozloženy po celém obvodu válce, ntýbrž jen po jeho části. RoVl1io>běžně s osou válce probíhá čtyřhranná tyč, na níž umístěno je ozubené kolečko o 10 zubech, které se dá po tyči posuno,-Mi, a to již zmíněným knoflíkem ve výřezu počitadla neb příslušnou kláveSlou počítadla. Otáčení tyče se přenáší jiným ozubeným kolem pevně s ní spojeným na kruhovou desku, opatřenou na svém obvodu číslicemi od O <101 9. Posuneme-li kolečko pohyblivé na, tyči tak, aby při otočení válce zabralo na př. do 5 zubů (v t,om případě knoflík na počitadle bude uka-
=
zovati 5), otočí se tyč kolem své osy o
;50
a zároveň čísloYlaná
kruhová deska o 5 jedruotek. Uč,iní-li se nad touto deskou
1929/44
'Okénko, v Bemz Je možno viděti jen jednu cifru, třeba před otoě,ením cifnt 2, pak po oto6eni kladným směrem, objeví se -y okénku číslice 7. Takovýchto válců s tyčemi a číslovanými ,deskami je tolik, kolik je podélných výřezů Ba počitadle. Lze tedy tímto způsobem s,ečítati a násobi,ti čísla a ovšem při opačném točení klikou odečítlalti a dělit,i. Výhodou této skupiny strojů je, že mají poměrně klidný chod. Mají však tu vadu, že okénka na číselníku jsou od sebe příliš vzdálená, takže vysazené číslo je dosti nepřehledné. Tomu je odpomo1ženona strojích Ar c h i med es, Rec o r d, R h e i nm e ta, 11 zvláštním zahnutím jednoho konce vá:Ice. Nepohodlný je při těchto strojích také pohyb pravítka" na, němž je číselník a indikátor. '1"101,0 pravítko musí se před pošinutím částečně vyzdvihnouti a pak tepn:'e pošinollti. Ovšem zde záleží vše na zvyku počtáře. V tom směru je zlepšení na stroji Ma d a s. Tyto stroje jsou poměrně těžké. Mají však tu značnou výhodu, že se dají snadno opatřiti klávesnicí. U většiny těchto strojů možno nejen smazáv3!ti zvlášť jednotlivé cifry v počitadle, ale vlŠechny najednou. Do skupiny ThomasoVJÝchstrojů patří mimo již zmíněné A r i t h m o m e t r e, S a x o n i a, T i m, B a,den i a, A u str i a, Unitas a, j. Zvláště je tř,eha zmíni/ti se úl Madasu a Unitas. Madasem dá se automaticky děliti, což je veliká výhoda proti o&tatním strojům a značná úspora času. Dělenec i dělitel se vysadí na příslušné místo a otáčí se klikou tak dlouho, a,ž zvone,I( dá znamení, že dělení je provedeno. Číselník se při tom automaticky pohybuje. Unitas (viz obr. 3.) má dva číselníky. kit,eré se dají zvláštní přepojo",-ací pákou tak spojiti, že buď ,oba číselníky současně sečítají, neb oba současně odečítají, neb jeden, a to k,terýk;oliv, :S1ečitáa dnthý 8ouča,sně odečítá.. Na př. na jednom čÍ8e,lníku se vyčíslují s,oučiny ab, cd a na druhém jejich součet ab + cd. Podobné dva číse'lníky s Inalou obměnou mají stroje Ba den i a - D o p p e 11 i n e a 1 n, A u str i a. (Dokončení
pl-íště. -
A .uívre.)
N a rod n i j k o m i s a r i atp r o s ves cen j a. G I a v n o j e p r a v len i e pro f e s i o n a I n a g o obr a z o van i j a sestavil publikaci: Materiali po viššemu obrazovaniu v R. S. F. S. R. Vipusk II. Selskochazjaistvenoe obrazovanie. Glavprofor. Moskva 1927.Stran 188. Komisariát podává zprávy o organisaci svých vysokých škol všech směrů, a v tomto druhém svazku zvláště o vysokém školství zemědělském" lesnickém a zeměmě,řickém.Z obsáhlé stati buďt.eŽvyňaty některě zajímavé číslice o studiu zeměměřickém. Rusko před revolucí do r. 1917 mělo jedinou čtyřletou vysokou ,školu pro vzdělání zeměměřičů a pracovníků v oboru agrárních reforem, ,~K{)nstantinovskiMeževoj Institut" v Moskvě. Roku 1917 institut byl rozdělen na dva oddíly, a to na geodetické oddělení a na oddělení pro úpravy pozemkové, Konečlllěroku 1920 tato oddělení přetvořena byla ve fakulty. Každá fakulta má svůj zvláštní clI: geodetická připravuje odborníky pro státní a precizní zeměmě&tví, fakulta agrárních operací «dříve do r. 1920pozemková) vzdělává specialisty pro potřeby pozemkové li
1929/45
úpravy. Během periody 1915-1926 obě fakulty překonaly celou řadU' změn, nejen ve svém programu, nýbrž i v počtu hodin jednot1ivýclt předmětů. Pro přehled lze uvésti následující tabulku:
Skupiny
V "blolutnÍcb hodinách v roce
vyučovací
1915 Politické
nauky
II
,
I
V procentech v roce
1920
1926
1915
I
1920
I
10
I
1926
10
30
22
43
81
43
5 21
27
12
Odborné technické.
97
140
2U6
47
47
66
Nauky právní
55
48
16
16
205
299
Všeobecné
vzdělání .
Celkem.
54 I 325
I
27 100
11
o;.
100
6
%T
,;
100~/: _
Z tohot·o poměru skupm vidno, že ve srovnání s předrevolučním učebníni plánem objem vyučovací předmětů všeobecného vzdělání skoro zůstal beze změn, ale obsah vyuoováln.í rázu zeměměřického a pozemkového zvětšil se dvakrát. Stejně zůstal nezměněným i počet hodin věnovaný naukám právním. Všimněme s~, jak změnil se poměr hodin teoretických a praktických vyučování za tut{) dobu. Musíme podotknouti, že Vysoká škola zeměměřického inženýrství v Moskvě místo 8 semestru (1915-1920 r.) má již od r. 1926 4 ročniky, každý s 2 semestry a pátý ročník s jedním - devátým semestrem. Analiysa učelJního plánu geodetické fakulty Instlitu t u 'z e m ě měř i č s k é h o za roky 1915/16 a 1926/27 je následujíeí: Počet týdenních
hodín ve stud. roce: !
I
1915/16 Teorie
I Pr"kt. *
V
procentech
Teorie
I, roč. 1. semestr 1. roč. 2. semestr
17 17
I ťr"kt. *)1 I
V procentech Teorie
I Pr akt~
I
10
63'0
37'0
18
20
47'1
63'0
37'0
18
20
47'1 I 52'9
16'5
5
II. roč. 4. semestr
16'5
5
III. roč. 5. semestr III. roč. 6. semestr
20 20
IV. roč. 7. semestr
21 21
V. roč. 9. semestr
Teorie
Prakt.
__
10
II. roč. 3, semestr
IV. roč. 8. semestr
I
1926/27
i
52'9
76'8
23-2
]9
19
50'0
76 8
232
20
I 18
52'0
48'0
10
66'7
33'3
21
17
53'2
46'8
10 6
66'7 77-7
33'3 22'3
19 21
17 16
53'2 57'9
46'8 42-1
77'7
22'3
20
17
-
U
n
6
-
I
~ -
I
52'4
~M3
50'0
47'6
M~
V pětiletém programu studia jsou rozšířeny odborné technieké· nauky a politické předměty, ale předměty všeobecneho vzdělání zkráceny. Týdeooí počet hodin při specielních hodinách válečných nauk je, zvýšen.
1929/46
1
, AbsolutněV hodinácb Skupina
r.1917/18 Politická. Matematická
V procentech
předmětll.
.. a přírodovědecká.
Astro nomicko-geodetická a inženýrské nauky. . Celkem.
II
r. 1917/18 ! r.1926/27-
r.1926/27
2 26
23 72
2 24
13 42
79
78
74
45
107
I
173
II
I 100"10I
100 0/0
Ze srovnám učebních plánů geodetické fakulty r. 1917 a současného je zřejmo, že objem specielních nauk se nezměnil, ačkoliv obsah jejich se změnil. Učební plán starý, připravoval inženýra geometra-encyklopedistu, plán r. 1926/27 má na zřeteli geometra-inženýra tři směrů. Matematickým a přírodovědeckým naukám věnováno dvakrát tolik času" a naukám spoleěensko-ekOlllomickým dáno 23 semestrálních hodim. Celkem lze říci, ž,e na základě uvedené tabulky "Učebního plámu geodetické fakulty Moskevské" tento geodetický ústav připravuje inženýry-zeměměřiče civilní a vojenské. Jeho úkolem je příprava inženýrskogeodetického per&ollláJu pro práce ve Vyšší radě národního hospodářství SSSR., ve Vojensko-topografickém ústavě a ve vyšších ústavech zemědělských. Práce, ktle,ré mají býti jim svěřeny, jsou tyto: základní geodetické a astronomické práce (čítajíc v tom astronomicko~geodetické body" trial1gulace, precisní nivelace), vyrovnání topografických měření, foto-topografické práce a nivelace, konstrukce ge,odetických strojů pro tová.rny a. kontrola výrobků. Ve spojell1Í s výše uvedeným geodetická fakulta má odbory podle dvou směrů - a) civilního a b) vojenského, a to se specialisací astro nomicko-geodetickou, zeměpisně-kartografickou, foto-topografickou. Fakulta má důle~itý celostátní význam. Pozemková fakulta. Tato fakulta je zavedena nejen na ,Moskevské vysoké škole zemčiffiéřičlSké (fakulta pozemková a osidlovad [přestěhovalecká J), nýbrž i na vysokých školáJch ve Voroněži, Omsku a Kraslllodaru. Úkolem těchto fakult je vzdělání odborníků pro pozemkové a přestěhovaleeko-pozemkové záležitosti v příslušné oblasti s ohledem na zvláštní jejich okolnosti. Mají vychovati pozemkové inženýry pro vedoucí místa organisačně-technického rázu, jako župní, okre ••ní a obecní pozemkové komisaře, pro vedoucí pe'rsolllál - náčelníky - technické části pozemkového úřadu v guberniích a vyšších administrativních jednotkách~ pro inženýry skupin pro vedení po-zemkových operací, dále vedouc.íclr technickou stránku přest,ěhovalectví :t pozemkových záležitostí" pro odborníky na vyrovnávání pozemkových námitek, pro inženýry pro městské a venkovské úpravy pozemkové atd. Posluchači ukOinčivší pozemkovou fakultu kvalifikují se jako po-zemkoví inženýři pro sestavování pozemkových a koJonisačně-přestěhovaleckých návrhů na základě. odborných studií agrám~technických, náwdohospodářských a právnicko-pozemkových, v těsném spojení s agronomickými a meliora!Čními naukami přírodovědeckého a matematického rázu. Vzhledem k širokému významu těchto fakult, na který klade důraz učební plán, jest up,raven i program studia; a to v ročních hodinách: 1. Politické minimum a společensko-ekonomické 12. 2. Přírodovědecké a fysilto-matematické 27. 3. Agronomo-techJnicM a a,gronomo-ekonomické 15~,:z. 4. Pozemkově-ekonomícké 25.
1929/47
li. Pozemkově-juriclické 15 hodin. 6. Pozemkově-technické 40 bodin. Mimo to třeba podotknouti, :že geodesie s užitím v pozemko,vém odboru má 14 hodin, vyšší matematika 12 hod." technika pozemkové refonny 14 hoo., meliorace 8 hod. Zpráva obsahuje dále hodinové rozvrhy - dle ročníků sestavené a předměty pro specialisaoe - tabelárně sestavené, tak že jsou velice instruktivním materiálem sTO'vnávacím. Fotogrametrii je věnována zvláštní, na kontinentě neznámá péče, neboť mají přednášky z fotogrametrie (3 hod. před. 2 hod. cvič.), stereofotogrametrie (3 4)" základy letectví a aerologie (2), ma.tematické základy transformace· leteckých snímků (2 1), letecká měření (1 4), aerofotopráce (2 2), zařízení strojů (2 2), organisace fototopografick~-ch prací (4) a konečně praxe fotoměřická 4 týdny. Z celé práce vysvítá horečná snaha po vysoké úrovni absolventů, kteří mají se státi vedoucími na zodpovědných místech a při řešení velkých úkolů, které Rusko očekávají v pozemkových pomě.rech. V říjnu 1928. Vladimir Melnikov.
+
+
+
+
+
+
Résumé: L'é c o lep o u I' 1'é d u c a t i o n des i n ~ é n i e u I' 5~ é o m ě t I' e s a M o s c o u. Jusqu'a l'année 1917 il y a été pour toute la Russie seulement a Moscou 1'école supérieure pour l'éducation des ingénieurs-géomětres; l'étude a durée 8 semestres. En 1920 1'institut ft Moscou fut divisé en deux facultés: 1. pour les mesurages précis ďEtat, 2. pour les opérations a~raires. Depuis 1926 l'étude fut prolongée a 9 semestres, car on a établi les cours étendus sur la photogrammétrie. Outre cela on a organisé encore les facultés pour les opérations agraires dans les villes: Voroněž, Omsk et Krasnodar.
Zprávy literární. Recense. Dr. Vladimír R y š a v Ý ,,0 počítacich strojích". Nákladem Jednoty čs. matematiků a fysiků, Praha 1928, str. 45, brož. Kč 9'20. Autor napsal o tomto předmětě dobrý článek v VI. ročníku přílohy k Časopisu pro pěstování matematiky a fysiky, nový spisek je rozšířením toho článku, zejména po stránce obrazové .Informuje stručně, a,le ~řístupně a zevrubně o růz.nÝ'c1hprincipech počítacích strojů apopisuje jich celou řadu; tak předně stroje seč í ta c í a ode čít a c í, jednoduché s posuvnými číselníky, klávesové s pákou nebo bez ní, zapisovacÍ, psací s počítadly, dále stroje nás o b í c í a děl í c í, obyčejné nebo automatické, na ruční i elektrický pohon, se šoupátky nebo klávesami. založené na prinCipu Thomasově, Odhnerově, Mercedes-Euklidově, nebo se zvláštním principem násobícim a konečně některé stroje s poj i t é. Odborná literatura vhodně dopllmje spisek. V obsahu uvádí autor také dva způsoby odmocňování dvěma: Prvý způsob je založen na známém faktu, že čtverec každého čísla rovná se součtu vzestupné aritmetické řady lichých čísel, při čemž počet členů řady je roven umociíovanému číslu, tedy obecně: 1 3 5 (2 k -1) = k-. Druhy způsob, sbližovací, se zakládá na větě: Je-li přibližná hodnota Xl odmocniny správná na m míst, má přibližná hodnota X2 = 9
+ + + .... +
1
= h (CI
va
+ :1)
Va...
nejméně 2 m -1 správných
míst.
Jest ještě způsob třetí, který se mi zdá jednodušší, než oba předešlé. Používáme jej v triangulaění kanceláři a uvádím jej proto, že není ničím jiným, než aplikací odmocňování na papíře. Máme-li na př. odmocniti dvěma číslo 185234, vysadíme toto číslo do levé části posuvného pravítka a stano:víme kořen z první skupiny dvou čísel, t. j. 4; vydělíme čtyřmi, zbytek v pravítku 25234 posuneme o jedno místo vlevo, dosavadního dělitele ve stroji (4) násobíme dvěma (8), a usoudíme kolikrát je 8 obsaženo v 25 (3). Nastavíme na desce iS
1929/48
a celým novým dělitelem (83) vydělíme. Zbytek na pravítku 334 posuneme o další místo vlevo a pokračujeme stejně dále. Pro kontrolu výsledku porovnáme, je-li číslo v indikátoru obsaženo dvakrát v děliteli. Doporučuji spisek Dr. Ryšavého každému, který hledá poučení o těchto dnes nezbytných pomůckách početních. Štv. Ing. Vojtěch Ke j Ia: Několik vět o vnitřním pohybu papíru se zřetelem k mapám katastrálním. ("Zprávy veřejné ~,lužiby technické čís. 22, roč. 1928.) Pracemi měřickými v původních mapách katastrálních byl autor přiveden na myšlenku konati pokusy, směřujkí k vysvětlení příčiny vnitřního pohybu papíru. Postupoval týmž způsobem, jako se činilo u původních map. Zředěným vaječným bílkem napjal listy regálového papíru velikosti katastrální mapy, narýsoval sekční rám a soustavu přimek ve vhodné vzdálenosti od sebe. Celý pokus provedl v době krátké, aby pohyb vnitřní byl značný. Po sloupnutí papíru s desky zkoumal pak, jak dalece se přímky deformovaly. Zjistil, že stažení bylo ve všech smčrech pravidelné. Delší strany sekčního rámu byly mírně vyduté ven z listu, což dobře souhlasí s úkazy na původních mapách, kde velice často aspoň jedna (delší) sekční čára je ven prohnuta. Zkoumal pak dále vliv zakřivení sekčního rámu na přímky rýsované na listu. Čím větší zakřivení, tím působí do větší vzdálenosti od sekční čáry. V tabulce pák sestavil hodnoty tohoto zakřivení pro účely katastrální. Aby vyzkoumal, proč na některých listech map katastrálních jsou některé sekční čáry prohnuty dovnitř listu, konal další pokusy. Na volném papíru narýsoval sekční rám a soustavy přímek. Pak teprve papír napjaL Aukáizalo s,e. že ve všech ;případech vždy nejméně jedna sekč,ní strana se pro hnula dovnitř a toto prohnutí zůstalo i po sloupnutí listu s desky. Tím přišel k názoru, že mnohé listy původních map katastrálních, když na nich byly vynešeny souřadnice tří základních bodů, byly z nedostatku měříckých desek znovu napnuty až na místě samém při měření. Prvním napnutim se papír roztáhl dosti značně, nepravidelně. Naproti tomu stažení dálo se pravidelně. Při druhém napínání vytahoval se papír již nepatrně a stahoval též nepatrně. Roztažení je pravidelně snojeno s prohnutím aspoň jedné sekční čáry dovnitř listu, ač i při stažení je prohnutí za jistých podmínek možné. Autor studoval všechny tyto zjevy velice důkladně a podrobně a nabádá k dalším studiím této zajímavé vlastnosti papíru. Za zmínku stojí, že náš universitní profesor Dr. Láska zabýval se mathematickou theorií srážky papíru a uveřejnil o tom pojednání v "Zeitschr. fUr Vermess.", 1906, str. 113, kdež odvozuje tak zvanou eliptickou deformaci. Hanák. Jubilejní číslo "Prze/(ll,!du Miernicze/(o" 1918--1928, listopad 1928. Toto číslo vyšlo v dvojnásobném rozsahu a podává stručný přebled všech měřických prací, pmvedených v Polsku v prvním desetiletí jeho samostatnosti. V prvním článku prof. W a r c halo w s k i líčí stav těchto prací v 1'. 1918, kdy stát měl řešiti otázku sjednocení a doplnění výsledků různorodých měřických prací býv. Ruska, Německa a Rakouska, dále konstatuje velký org-anisační a technický rozvoj během deseti let a konečně uvádí nalehavější požadavky nynější doby v tomto oboru: sjednoceni topog-rafické a měřické služby vojenské a civilní, zřízení vědeckého Institutu geodetického, jakož i reorganisaci a urychlení měřických prací při reformě agrární. Ing. K. K a s i n s k i podává přehled měřických prací provedených Min. Robot Rolnych (mín. zemědělství). poukazuje na jich velký 'Vzrůst hlavně během posledního pětiletí a udává v číslicích nynější stav těchto prací: dle dat z r. 1918-19 mělo být komasováno as 10,000.000 ha. rozparcelováno as 3,000.000 a zrušeno služebností na výměře as 750.000 ha, tedy celkem asi 14,000.000 ha: z toho za 10 let unraveno 2,228.031 ha (as 16%), z nichž během r. 1927 - as 600.000 ha; při tomto wmpu lze očekávati ukončení všech prací během 20 až 25 let. Ing. W. J o s t a Ing. W. S u l' ma. c k i s uspokojením konstatují -velj{ý rozvoj státních prací g-eodetických a topografíckých přičiněním
1929/49
Min. Robot Publicznych (min. veřejných prací) a Wojskowego Institutu Geograficznego (Voj. zeměp. ústavu). Po upravení a vytýčení nových hranic státních hlavním úkolem Min. Robot Publ. bylo upraveni a vydání přednisů o regulačních a zastavovacích plánech, hlavně pro obce zničené během války, a předpisft o provádění triangulačních a polygonálních měření; současně ministerstvo podporovalo snahy městských úřadft ku provedeni místnich měření. R. 1923 při ministerstvu bylo zřízeno' "Triangulacyjne Bjuro" se 3 odděleními: pro triangulaci státu, pro přesné' nivelace a fotogrametríi. Prvním úkolem bylo sjednocení základních' měření Struve-Tennera a sítí německých i rakouských; při tom byla normalisována stabilisace bodft, proměřeno několik základen (výhradně přístrojem Jaderinovým) a přistoupeno k vyměřování pobřeží Baltického moře. Oddíl fotogrametrický, zřízený v poslední době, disponuje nejnovějšími přístroji (autografem Wildovým, velkým restitučním přístrojem Zeissa a j., což s autografem Hugershoffovým u Wojsk. Institutu Geograficznego dalo možnost započati s fotogrametrickými pracemi velkého rozsahu. Wojsk. Geogr. Institl1't SIleduje záJsadně ·tytéž úkoly, ale 's hlediska vojenského. Mimo účasti na státni triangulaci a nivelaci provádí veoLképráJce ,topografické po rekognoskování a opravě exi.stujídch topografických map. Ing. D~ b r o w s k i líčí rozvoj katastrálních vyměřování v Polsku, poukazuje pi'i tom 00 verce neutěiíit.e~ný s,tav ,btastru v r. 1918, kdy část území (býv. Německo) nemělo jednotného katastru, nýbrž jednotlivé mapy ruzných měřítek (od 1: 2000 do 1: 6000), vedené min. veřejných prací; území býv. Rakouska mělo plány katastrálné z let 18241854, vedené min. financí; konečně na území býv. Ruska katastráln)'ch plánft nebylo vftbec. Prvním naléhavějším 'požadavkem bylo sjednocení a reambu!a,ce existuj.ídho ka,tastrus .po'stupným ro~MřenÍm na vý~hod, se současným provedením agrárních reforem. Nyní pro-vádí se ročně asi 250.000 evid. změn. Většímu rozšíření překáží materielní stránka, ježto katastrální daň (ročně v obnosu as 1,400.000 pol. zl.) činí jen 50-60% výdajft na udržováni a obnovení katastru. M. K o w a 1 - M i e d ž w i e c k i referuje o činnosti Hlavního Úřadu měr: a váh, zřízeného r. 1919. Hlavním jeho dílem bylo obligatorné zavedení metrické soustavy na území býv. RU3ka. Úřad má 1 normálný metr platinový, 3 etalony (25 cm, 1 m a 3 m) invárové a komparátor 72 m iplfO zkoušeni inváwvých dTá,iů; mimo ,to má přístro-j Wanchaffův pro zkoušení mikroskopů a Sterneckův pro měření síly tíže, pomocí kterého byla provedena gravitačni měření na 19 bodech. Prof. J. P i o t r o w s k i a prof. K. We i gel podávají zprávy o zeměměřičských odborech vysokých škol technických ve Varšavě a ve Lvově, uvádějí studijní programy obou odborů, z nichž se dá posouditi, že varšavský, 41etý (zřízený dle typu ruského) připravuje převážně geodety pro práce a.stronomicko-geodetické celostátního rozsahu, lvovský, 31etý (dle typu vídeňského) pěstuje více vědy rázu zemědělskotechnického a právnického. P. A. Fa b j a n, řediteÍ varšavské školy měřičské, načrtává sta'l"středního měřičského školství v Polsku, jeho vývoj během 10 let, program středních škol měřičských a konečně jich postupnou likvidaci v poslední době; napříště mají zůstati jen 4 školy: ve Vilně a v Kovelu pro východní část, v Poznani pro západní území a ve Varšavě pro střední Polsko. Ve článku ,,0 zákonech měřičských" od Ing. N. Ma. k s y š a jsou uvedeny hlavní novější předpisy a instrukce pro provádění prací měřičských s krátkým posudkem o jich významu. Zvláště poukazuje autor na předpis z r. 1920 ,,0 měřeních metodou trigonometrickou a pOlygOllO' metrickou", provisomí předpis z téhož roku pro zeměměřiče činné při samosprávných úřadech a hlavně na zákon ze dne 15. června 1925 ,,0 oivilních zeměměřičích, provádějících soukromou praxi". Konečně Ing. W. C hoj nic k i a Ing. K. S a w i c k i referujr o stavu měřických organisací odborových a o literární činnosti v oboru zeměměřickém v době minUlého desetiletí. Ing. Ř. Musorin.
1929/50
D o s lov l' e d a k c e. Vydáním jubílejního čísla (s francouzskými resumé článků) zdařílo se redakcí P. M. rozšíříti v odborných kruzích celého světa známost o poměrech zeměměříctví v nynějším Polsku. V mnohém směru můžeme příznatí kolegům. polským, že dosáhli větších úspěchů, než my v čSR. a je nám velmí mílo, že slovanští naši bratři v geodetických pracech se tolík uplatnili v době krátkých 10 let. Že vyšší hodnocení služby zeměměřícké a včasná úprava studía na vysokých školách techníckých v Polsce jsou klíčem k těmto úspěchům. je nepopiratelno. .
Nové knihy. E d. S I' h: Nový katastráfní zákon. Vydal A. Reillwar,t, v Pr3Jze. Cena. 7 Kč brož. J a·r orní r N ,eč a s': Scelovánípo-zemků. (Malozemědělská kni,hovna.) Praha 1928. Cena 1 Klč (20 stran). Ing'. J. P o I á č e k: Meliorace půdy. Stran 51. Cena 12 Kč. Vydal Meliorační svaz pro Moravu., Brno 1928. Dr. V. O e l' n ý: Pozemková refonna v XVIII. století. Nákladem Oeskomorav~.kých podniků tiska,řský'ch a vydJavate,lský'ch v Pr3Jze, 19'"28. S
v časopisech.
Lesnická pTáce. Oís. 1. Dr. Ti c h ý: Mezinál'Odní letecká výstava I L A v Berlíně. časopis pro pěstování matematiky a fystky. Oís. 1-2, ročník LVIII. Dr. B. K 1a od:i v o: K výpočtu sibřední 'chyby pro jeď11i,čkuváhy. Dr .. J. K o u n o v s k ý: Zobecnění 'Prohlému normáI ffi), elipse. Dr. V. L á s k a : O vyrovnává;ní empirických řad. Dr. B. P r oe, h á IZ.ka: Příspěvek ke křivosti plooh 2. stupně. E. S c hoe n lb a u m: K t~oJii mechaniekého vyrovnání. Dr. J. Se h u st e r: Brojekltivní ZOIbecnění Snemova úkolu. Dr. J. ,p,v o bod a: Tabulková metoda k vÝVúčtu času rytmických signálů. Dr. B. Š a lom on: Dvě úlohy z kartometrie. Věstník inženýrské komory. Čís. 2. Ing .• J. C h o e h o I: Komunikační bolesti historického jádra Prahy. - Ing. J. Š k a e h: Poznámky civilního geometra na dnešní poměry. Architekt S. I. A. Čís. 1. Ing. J. K i t t l' i c h: Letchworth. Letectví. Oís. 1. Štkpt. J. Pe t e r k a: Vynález autogrametrie dílem Orlovým. Zprávy veř. služby technické čís. 2. Vládní nařízení ze dne 28. prosince 1928, č. 205 Sb. z. a nař., jímž se provádí hlava 1. katastrálního zákona. Dr. J. P i s k ač: Nový polský stavební řád. Hlídka zeměměřická (Dr. A. Semerád). Stavba měst a obcí venkovských; 1928. Ing. C h o c h o I : Regulační
1929/51
.u za'3t:.1vovací plán města KJr~lup (d{)koI1lČ.). Ing. K u b ík:: Melzínál'odní kon,gresbytový a pro stavbou měst vP~říŽí. Ing. Z e a e n Ik a: Venkovské byillení. Ing. Van ě č e k: Krajinná řešení v Německu (dokonč.). Referát očMnku kol. F alt u se: Úprava pozemkové držhy ~)ro účely stavební. Vojensko-technické zprávy. Čís. LM a hl': Zvukoměrné ,zhodnocení. Říše hvězd. Čís. 1. V {).t I' u lb a: V érounetova kosmogoni>cká Lypothesa .. przegh,ld mierniczy, prosine1c 1928. čís. 1 z 1929. O revis.i tarifu za. práce g,celovad. M a k s y s : O ev~dencí plánů měst.skýc.h. G u t k o w" k i: Prismutlcká liheIa.. J ach í m o v s k i: Užití nonogra,j'ie v geodesii (p()kra.č. z mínulého mčníku). Pozemková reforma, 1928. čís. 9-10. RozhIedy !PO po'zem1mvé .reformě a 'pozemkových poměrech v 'cizině (dokonč. vč. 11-12). Čís. 11 ~ž 12. Pil í k : O 'právo na výkup [l,řídělů. Zeitschrift fiir Vermessungswesen. čís. 1. G I' a b o w s k i: Tafel ZUl' Bere,c.hnung delf isometris,chen B1reite rmd Hmsta,j'el ml' Gauss-Krtigerschen ..stereowaphi:schen" Aibhildung des El~ípsoids (konec v čís. 2). S t u I' m: Der Inte11pQlator. Ve článku Unterrichtswesen und P,rtifungen ~e uvádí, že v P.rus:ku je přebytek zeměměřičů: 100 jich najde ročně zaměstnání, av,š:ak 275 jich ročně průměrně se dávázaJpisovat. čís. 2. H o S IS h a I' d t: Wirtsdaf'W'C-hes iibe,r .optische Messung uud das BosshMd.t-ZeiBsche _ Reduktions.Tachymeter. J o p pen: Die pireuBischen LandmesSi€1f vorm J. 1869. čís. 3. R e i TI'e 's a 10 : Formeln zum ůbergang von einem Merídianstreifen der Gauss-Krtigerschen Projektion in einen anderen Streifen. S a mel: Eineinracher Komparator. AIIgemeine Vermessun~-Nachrichten. čís. 1. Mol den h·a u e l' : De'r Lelipziger Luftbildplan und ,seine Verrwendung im Stooterweiterungs:J;mt. Čís. 2. Ale x a p o I s k y : Die Phot,otopogralphie bei der geodatioschen FakuWit des Moskauer Vermes,sungsinstituts. t A. Ti c h ý: ZeitgemaBe Ruckerinnell'ungen an einst festgesteHte intemational-wissenscha.ťtlicJ}(' Sehwankungen auf dem Gebiete der angewandten Pra·zisionsnive'!lierInstrumentenkunde. Čís. 3. K o p p m a i r: Naidirt,ria-ngula,t;on (viz dále čís. 5). L ti de m a-TIn: Mag.nettheodolit Weisha-c.h-Lingke. Čis. 4. F l' i t z : Der erste Kongres der britisohen Vermessungsingenieure. čís. 5. W e i s s tN ti s se: NiedelfeIhisches Stadtegeihiet., Wirts·chaftskar,te und Luftbild. Journal des Géometres et Experts Frant:ais, čís. 98 (p,rosinec 1928). M o n s s a I' .a t: Réal',sation des Iplans de viHes. Gen d I' e: Photo.topog-raphie aéri·enne. Le systéme Sant.oni. J 0'1' gen sen: La sHuation légale des géomětres en SuMe. - Rétcréations mathéma-tiqU'e,s. Čís. 99. lMa I' t in: Un procédé POUIf l'evaIuration des Isuperficies !par lescoordooTIés avec Ia machine ft caJ'euler. R o u s s i I h e: 'Sur Ia restitutionc.mre,ote d'une figure ft trois dimensions (appHcations aux phottographies a.é·rienne). Bildmessunl( und LuftbiFdmessunJ!.čis. 4 ('prosinec 1928). G I' u her : Fortsclhlfitt.e der A'emtriangulation. K I' U t s c h: Photogrammetrie in Ungarn. S e i d e 1 : Phot,ogrammetrische Al'heHen des Reichsamt,s fiir Lan«Jesaufnahme imEta,tsjahr 1927. Luftbild und Luftbildmessung auf «Jel' J L A. Schw. Zeitschrift fiir Vermessungswesen. čÍ's. 1. D i se r e n s : .A;per~u de l'organisaťon du Service ~ran~a,js du Genie rural 'et de son 'Challl!"p d'activité. (Dokonč. v čís. 2.) Se hne i der: Zur Gesc.hic.hte llnseTer Siegfried'ka,cl.e. Čís. 2. Ba e sc hli n: K·o,rrekote und. strenge BehaJndlung des Pro-bleme,s der. Bestimmung detr inneren Orientierung eines PhototeodQi1iten. I m dl o f: nie Karten.frage ~pokrač.). Osterr. Zeitsc1trift fiir Vennessungswesen 1928. č]s. 6. Dol ež a 1 : Riiclkwarts- und Vorrwal'tseillJschneiden mít delf Rechenmaschine. M ii 11 e I' : Moodk.arte. ,S ,p i t z: Drei J'ah.l'e der Reglerungsgeometern in PaJastína. Geodezist (reop;e3RcT). čís. 11, r. 1928. Č e bot a I' ev: O geode,ticiké technke v 'zemědělstvL Smirnov: Vyzkoušení okulál'Ového mikromettrU Č. 1 ze !závodu "Geofyzika". Dokončení článku z čís. 10. Surma-c.kij (Překlad ~lslkého aut. Zeme.nského): Jednotná ki,lomet,rová síť na. mapá,ch vQjenslktéhozeměp. ústavu. K a I' a-s i :Irov: T01pogra.f.ieká mapa jako pomů>clka pro Bkolu.
1929/52
The south African Survey Journal, 1928, srpen. S c h r e i ber: Vědecké záldady trigonom. srítě jihoafri.cké. (Gaus8ova konformnf projekce,). Br.a y s h a w: Složení :zeměměřičs,kérady v Transva.Iu. - Trigonom. polyg. zamčření v Jižní Rhodesií. Regulační plány měst Sl) zřetelem na pozemkové vlastnictví.
Zápis o řádném valném shromáždění "Odbočky spolku ČS. merníckých úradníkov štátnych a štátnych podnikov pre Slovensko a Podkarpatskou Rus", konaném dne 13. ~edha 1929 o Y210. hod. v místnosti p. A. Lel1c:hnera v Bratislavě. Bředseda 'ZaJ1ajuj,e valnou hromaldu za úča,sti 26 členů, vítá přítomné, zvláště p. vrch. radu Bašeho, přednostu XV. odb. G. F. R. Předčítá omluvnédopi,sy k,oL Potůčka, Farky, Klobuczkého aJ vyzývá jednatelle, a.by pře,četl 'záp:s o 'poslední valné hromadě. Jelikož se proti zlprávě ni'čeho nenamH.á, byla tato schváilena. Nato jedna,tel referuje o činnosti odbočky v roce 1928. Manifestační valná hromada ústře,dí, na které :za Slovensko promluvil p,ředseda Klimeš, shrnula požadavky mě'ř. úředníků všech Ddhoru a zemí. Zpráva o této manifestaci byla zaslána všem význačným politikům a ú!·adům. Předsednictvo odbočky, ,plřipojivlší k tomu svoje Ispedelně sIovenslké p:ožadavk'y, informOVaiJo několik politiků slovenských. Svým de,]egátům v "Zemské pr:lJcovní KDmisi", ·pořádané Vysokoškolským Svazem odíb. Bratislava, zúčastnili jsme se praCIÍ na úpravě syslemisklJCe, jejichž výsledek byl již v říjnu 1928 'předložen vládě a revisní systemisační k.omisi. Odbočka. konaJ1acelkem 4 vý'borové schúze a někoUk členských (3) sCJhůlzív Bratislavě a 1 v Trenčíně, kde byly projednávány hI1avně be'zodklad:né věci. Stavčlell>stva na 'počátku roku 1928 byl 112; pi'istou'P:1o 4, vyBto'UipHo 10 členů, taMe nynější počet členů je 106. Nutno konstatovati, že mnozí koleg<Jvé nejen, že se spolkové činnosti vyhýbají, ale ani svým pouhým pasivním č1enstvím nechtějí snahy spolku podporov.tti. Ke zlprávěl jednateile žádá si kol. K!rištofík rpodrobněj;šoj mferát o nápravě Isystemisac<}. P,ře·ďs>edatedy před-číM. svůj de.tailní náv·rh systemisace u Gen. fin. ředitelství a měř. úřad'fi na Slovensku. Zprá,va pokla.dní: Celkový příjem :1l.1rok 1928 . 6.565 Kč 61 h Stav jmění ke konci roku 1927 5.108 " 97 " Spolu. 11.674 Kč 58 h. Vydání do konce roku 1928 . 10.931 " 81 " Sta,,," jmění 31. prosince 1928 742 Kč 77 h. Po!kladnikstěžuje si :na neplatiei č,leny, pouka,zuje hlavně na kolegy. kte,řj přeB v'š~,hno napomínání již někoUk roků svým záva:zkům nevyhovují ~ 'při tom si ponechá,v<'tjí ·zasílaná číscra časopisů. Bylo mme·seno tyto členy navrhnouti ús,tře'ďÍ k vyloučenÍ. Konstatováno, že kol. Stolzel a Pilný, Rosenbaum K., SUs V., KnapiP, Boháč Ja.r., Bmbec, Buchinger pi'estlávají býti členy spolku, jelikož prvý není již státním úředníkem (§ 6,ood 3. stanov) a ostatní byli přeloženi do Čech (§ 3 odJboč.). Kol. ZvOl1ským byl.o na.vrženo, aby rp1ro přiM.ě byly viCJe:leté nedopl\1tkypříspěVlků vymáMny soudně. c.ož ,schváleno. Po t:omt·o zbý'"i 92 člem'l. odbočky. Předseda na dotaz některý,c.h koleg"Ůcituje stanovy. (lle kte·rýeh je každý člen povinen odebírati spolkový časopis. Zcměměříčský Véstník sice není org-ánem spolJmvým, ale udržování >tohoto č:lSOlpi,SU je umožněno hlavně předplatným státi. úřednik'fi. Tim se zvyiŠuje 'Zll
1929/53
kými a vúbec technickými úřady, ja1kožto odhomýčasopis. Bylo schváleno. Rovněž přijat návI1h koJ. Klimeše a Roziňáka, alby byl Z. V. prolJáJšen orgánem Slpollwvým a tím znemožněno některým členÚID neodebíráni čMopIsu. Ing. Baše navllhuje, alby vystoupJ.ým členůlnr hyl předsedructvem zaslán dopis, vyzývajícli je k
1929/54
Jeliikož se dále nikdo k s,lovu nehlá,siI, předsed.a v 13. hod. 30 min. prohlašuje valnou hromadu za ukončenu s přáiním V'Šeho'zdaru vdalBí prácI. mg. Klimeš, t. č. předseda. Jaroslav Kretlz, t. č. jednatel. Zápis o valné hromadě Odbočky Spolku čs. zeměměřičů a Měřické skupiny odboru S. I. A. v Brně. konané v neděli dne 20. ledna 1929 v restauraci u Hoc,hmutů na Tivoli. Valná hromada zahájena v 9 hod. 30 min. dopoledne předsedou kol. FaJtusem, který po uvítání přítomýc,h uděluje slovo koL B a I e k o v i k přednášce ,,0 v Ý k u Ip n í c h a m ěř i c k Ý c h p r a c ech 'P ř i s t a v b ě n o v Ý c h d'I' a h". Kol. Baleka v obSiáhlé a poutavé přednášce. kterou rozvI1h1 na část právní a. tec,hnkkou, se:znaanuj,e nás jak s přípravnými pracemi, tak s provedením výkupu a zaměření, jak se prováAií u státnich
1929/55
Kol. F a I t u·s: Žádati minist,erstvo školstvi, alby větší měl'ou .paml'1tovalo 11a jmenováni praktiku do státníchz:kušehních komisí pro.. zeměměřictké inženýrství. Kol. B e ne š : a) :žJáda,tiministerstvo financí, aby ury.chleně doplnilo triangulaci v nižších řádech. b) Požádati ministerstvo financí, aby vydalo knižně soupis souřadnic tl'igonometrických bodů!. c) Přikročiti ~ vydání z·eměměřickěho ka:lendáře.d) Svola.ti členskou schuzi, která by,tytO' otá,zky uvážila. Kol. ČtvrtHk p,řipomíná, že letošní valná hroma,ďa je de,sá,tou jubilejní ve sv·obodné vlasti a t,řeba oceniti práci, kterou náJš &poleika odbočka pro stav vykonal. Navrhuje vyslo·vení dítku kol. Ružičkovi a Fal-tusovi. Dále ukládá se členullll výbo'l"U, kteří účastní se valné hromady spolkové v Praze, wby ro'zvířili ·znovu otázku konečné remganisace Spo~ku Os. zeměmě'řiču'. Valná h\fomada skončena v 13 hod. 30 min. Zapsal: PmcM,zka.
Různé zp~ávy. Zřízení Zkušební komise pro II. státní zkoušku z oddělení zeměměřičského inženýrství na české vysoké škole technické v Brněl. Pro funkční období 1928/29 až 1932/33 jmenoval ministr školství a národní osvěty; předsedou prof. Ing. Dr. Aug. Sem e l' á d a, členy komise: prof. Dr. Arnošta Dit.t·r ie h a", ipřednos!tu státní observatoře ve St. Ďale, Ing. Jana F o I p rec h t a, vrch. inspektora Vítkovického uhelného těž,H'stva a civil. inženýra ho'rního v Mor. Ostravě, Ing. Jar. Vol enc e, bývalého 'z,em. sta.v. ředi,tele ve Slezsklll nylDÍ civ. inž. stav. a .civ. geometra v Opavě, dále profesory Jana C a h u a PhDr. Boh. lUadivo. Městská regulační kancelář v Hrně. Městská. radia brněnská z,řídrila. ve svém se'L€Jnídne 22. ledna zvlá,štní měsbskou regulačnL k:mceilář. Úkolem jejím jest vypracování definitivmího l'egul:aJčního pmnu města, Brna. Přímým podnětem k tomuto kroku měs,ťské rady ·byla okolnos,t, ~e ředitelství č,st státniJch drah vi Bmě zřídilo· již od' 1. ledna t. r. též s t u d i j n í k a n cel ář žel e z nič n í, jež pmcuje na kOD!e,onémřešení brněnské otáizky nád:r3JŽní a železniční, pod vedením Dr. Ing. FraJ1t.. S kle n á ř e,. Přednostou městské regulační kance,lád'e byl městskou radou prozatím jmenován vrch. měř. rada Ing. J o se f Peň á z. Oba jmenovaní jsou vedle arch. Fucbse autory ví,tě,zného návrhu ve veřejné &outěži na regula.ci Brna.
Zp~ávy osobní. u
státního pozemkového úřadu propujčena kolegům L. Paterovi, O. Velebovi a L. Jmkovi místa v VI. ,plat. stupnici. U ministerstva li·nancí (v osobním jeho stavu) propujčena Ing. F. Mužikovi a Ing. K. Pu1pHovi místa 4. plat. stupnice. Změny ve stavu úř. aut. civ. ~eometrů. Oprávnění z í s k a 1i: Ing. Boh. Ma 1e c k Ý v Petržalce u Bratislavy, B. K e i 1 v Sobraniciaeh, L. Hon t i v Bratislavě, Ing. Z. M o I' gen s t e l' n v Košicíeh. Zemřeli: Ing. Fr. Kačena v Praze-Karlíně a Ing. K. Knapp v Písku, oba úř. aut. civ. geometři.
ING. BAR\7ITIUS
& ADAMEC,
Praba-Vlnóbrady, Belgická 21. Vyrábí: Nejmodernější a nejpi'esnějšÍ vyná,šecf pfiístroje dálkové pro všechny poměry. - Měi'icí pfiístroje pro meteorologII, hydrologII, geodesll. agropedologii a aeronautlku. TrasÍrky, pásma a měfiIcké pomůcky za továrny ceny.
Zeměměřič,
absolvent české techniky v Brně. se státní zkouškOU.Rus. hl e dám í sto. Nabídky na adresu: D. BUGAJEV. Pozořice 243 u Brna Za redakci zodpovídá Ing. Jos. Růži<:k.a.Nakladatel: Spolek československých
1929/56
Tiskem Polygrafie v Brně. zeměměr'ič& v Praze.
V BRNE, 1. dubna 1929.
ZEMĚMĚŘIČSHÝ vĚsTníH o švýcarském
knibovním (katastrálním) a topografickém měřeni. Ing. Amt.
Š tvá
n.
úvod. V pos1lední době se ohla,šuje z,e švýcarské repubEky zvýšená činnost na poli zaměřova,oí techniky. ~ojevujei s,e, mimo velké výkony ve služM ka,ta.st,rMní, zejména t,aké studiem a pokmk:em zaměřova.cích způsobů. Švýcal1sko zavedlo oficiálně mezi sta,ré doposud: užívané metody katas:trální metodu pol:Íirných souřadni,c 115 optickým měřením d'ét!'ek,jakož i stereofotograIl1.etrii. Zavedení obou těchto zpusobŮi tvoří mezník ve vývoji kata,strálního (vla,s,tně knihovního) měření. Nejs,ou sioo švýcarským vynálezem, ale ma~é Švýcarsko je náilelžitě·zhodnotilo a velmi zdokonalilo,. Jeho pilní :synové Zwicky, WerffeU, Bosshardt, Wildí, Engi, Balui, Kem - a jak Sl8 všichni ti původci novinek na měřickýchstrojích jmenuji - dloka,zují, že Švýcarsko má vážnou snahu jiti včele vš,emu geodetickému pod'nik,ání v EVirOpě,.Má k to,mu to, co se: v ,takovém případě pOitrebiuje:odborný průmysl, jak mechanicky tak i optický, na vysokém sltupnia dále teréDJ,který pobízí,žádlaje nělw jiného, hOlspodámějšího', než co tu již bylo. Buďe tedy Isnad naše čternwřeza.jím:ati,jestliže něco, ovšem j.en stručně, povíme o organisa:ci šVý;carslKézeměměřické služby. I. Mapový operát švýcarský a jeho stav.
Dnešní mapový Ú'perát Švýcairska selstáváJ z: 1. t. zv. topografického atllasflll(Siegfriedk:a,rt8l),který znázorňuje v měřitku 1: 25.000 zá:padma seVlerní čáJ&tz,emě',jakož i jiŽil1lÍ čáJs,tka.ntonu Tessina pro pohoři j'e vyhotov1en v měřítku 1 : 50.000, v listech o rozmlěrech 2;4X 85 cm; 2. ·t. Z\č. DufolfOiVýchmap (zna,čky T. K.-topografi:sche Karte), k:tel1eobsahují 25 listů; v m'ěi~ítku 1: 100.000, rozměrů sekcí 47 X 69 cm; 3. generráJnÍJchmap ,ce:Ikemo 4 lis,tech v měřítku 1 : 250.000, rozměrů 48 X 70 cm; 4. p1iehled:némapy Švýcar \č m:ě:řítik\u1 : 500.000 a 5. přehledrné mapy Švýcar v měřítku 1 : 1,000.000 o jednom liJstě 'wzměru 47'6 X 69'2 cm; 6. originálních plárnů knihovrního m.ě,řeiIlíněkolika měřítek (1 : 250 až 1 : 10.000) a
1929/57
· I. premeonycn planu knihovního měření. v měřítku 1 : 5000 nebo 1: 10.000. Mapy. topografického měření spočívají na jiných geodetických zák1adech než nové plány. knihovního mě,ření. Mapy. v měř. 1: 25.000 zaujímají něco méně n'e~ polovinu Švýca,r a tvoří 405 jednotlivých li8ltil a 11 přeti,sklu o pruměrně 5 listech. Map v mě'ř. 1: 50.000 je 133 jedno,tlivých listů a 39 přetisků s pruměmě 7 listy. Lis,ty. t.éto mapy. o2na0ují se
z,klraitlkolUT. A.
Pro velkou čáJs,t zlemě je přesnolS,t oficiálních map publikovaných v původ'ním měiíítJku (1 : 2'5.000 a 1 : 50.000) dnes, již nepostačující, takže j,ejich udržováJní je velmi nákladiné, ba mnohdy i nem1ožné. Mnoho liSitůlpocháJzí 2 dol) po,lovice, minulého století a nemohou se srovnati Si novějšími, poně,va,dlžse jednak opírají o síť zhotolV'eilliou rnznými oklikami, jednak měření &8JffiIO bylo v nich proveďeno s nepatrným nák,ladem a přístroji dnes nevyhovujícími 1). Třeba,žle v poslední diobě někt,eří švýcarští technikové, m:a.jícíodborně vypě:sltovaný cit, který žádá od map skoro, nemožllOiSiti,tolik ž,ehrají na mapy. ťě,chrf:.o měřítek, mus,ímeipřizootii, že to byly. hla,vně tyto k'rurtograficklé práco, které za,ložily a upevnily. ,svě,to'vou pověSit š,Výcairského mapování. Jejich vznik znamena,l krO'K vpřed a posloužil neoby.čejnou měrou turistickému r02voji, kte'rý b~l beztak ve Švyca
První sous,tavnější trigonomemcké práce ve ŠVýca,rsku na s~v.-záIY'.hranici d'atJUljíSiez r. 1811 2). Třeba;že se týka,ly většího území, kíonaly s!e přísihlšné vÝflo'oty, jako hyMo o miěiíení v rovině a vzt.ahova1y 'se'k'prav:oiÚhlé Slous1tavě,kte'ráJ měla pol'edník hvězdárny v Bernu za .OISU! X a klohnici K ní v tomto hodě za osu Y. Bozději, v r. 1836, kďY7Jbyla podle franwuzského vzoru přijruta pro topografickáJ mě,ření ekviva,lentni pvoj:ekc,eBonneho, byly něMeré hla:vní b10dy dhtudi rozt,roušené a g-ene,rállemDufourem a E,sehmanem spojelI1iésítě trigO'nometrick:é dlo tohoto zobrazení převediť:my a osta,tni. inrte'rpo,lová.ny podile pravidel E. Leupi:n: Der Originaliibm'síchtsplJa'Th, Bern, 1919, str. 5. 2) Před tím kon'ané trigonometrické práce prof. Trallesa v r. 1785,
1)
které vzpomíná M. ZooHy v článku La tríangu1ation fédéral (v Journal des géom. experts fr. 1923,p. 53), nebyly ofidelně pouŽíty.
1929/58
rovinné trigonomet,rie O). Tento postup ovšem mohl pos,ta00vati jen pro mapy měřítka 1: 100.000, t. zv. mapy Duťourovy, které byly pOlřLz.e!ny v le,t,ech 1836-1864 Z.6 snímků s,tolového mě'ření 1 : 25.000 v rovině a 1: 50.000 v horách. Pioněvadiž s,e brzo ukázalo, že mapa v méřítku snimiku se s,táváJv některých óbore1ch technického podtnikání velmi MedJanou, bylo r. 1868 sitanoveno, že publikování t,ovog'raficklého měřeni má se dHi v originálním miěřitku a že sle každý list máj předl vydáním revidovati a doplniti, převezme-li inte'retsent (kanton, družstvo a pod.) polovinu nákladů. Popud k tomUlto ustanovení dal hla,vně Siegfried, oolstupce Dufourův, jako šéf z,emsiké topografie (eidge'll. La,nd:elst,opographie).Takovým způsobem získalo Šv:ýcarsJw topografickiý3ltl3Js dŤíve, llIež by to bylo jinak možné 4). Zatím se prováděla Il!ováJtriangulace zemská 1. řádui, j,souc uvedena v živ:ot vznikem s,tředlOlevropsikéhoměření situpňového" k němUž dal popud r. 1861 spolupmcovník B!elSs>eIův, generál Baeyer. GeodetickáJ komise švýcarská podjala se ve sVlé'm úseku spo,le,čné práceal uk:ončila triangula;ci v r. 189'1. Zákornné úpravy knihovniho měřerní (Grundblllchvermes>sung) z l,et šedesátých v různých kantonech vedly k po'žadavku, aby byly zlepšeny dosavadní trigonometrické práce, v sM,inižších řádů užitím přelS,nějšíchpozorovacích metod. Stalo se tak, a.le poněvoož tato práJce byla podmíněna smlouvami mezi stáitem a j,ed11o,Uivýmika;ntony, jak právě byly na věd inte,resovány, nevzlešla z ní jednomá katastrální síť, nýbrž povs,taIo tak 19 triangulačních sousta,v, takž!e ,skoro každý kanton měl svoji soustavu o:rientova,11O>u z centrálně po,loženého bodu buď pevně určeného nebo ideálního. UžitítoHka zobra,z,ova.cíchsoulSt.avb~lo nutně způsobeno také Bonneho zohra,z.ova,c.imet,odlou, ktmá velmi po,rušujekon· formitu, za,ručujíc jen :stejnou plochu, pravou velikost stupňů. déllmvých na rovnoběžkách a SltUpňŮšířko'vých na počátečním pol:edJníku. Jejich za~edenim snížilo se sice uvnit,ř ka,ždého kantonu p'od:s:tatně úhlo,vé skre,s~ení, ale o!všem znemožnilo, se jimi užití siouřadnic pro větší p:rálcebe.z předchozí trans,forma;ce. Mimo 110, poněvadž nehyly do tédohy skončeny práce geodietické komise, byly ka.tastrální základy vázálny nanmoze na p1'o'zaŤ,ímnívýsledky sM,ě1. řád'U geodetické komise. Ná,slledeik toho byl, že mnohé tdangula,c,e kantonáilní i státní, byvše provedeny z,a rozmanitých př>ed!poMadů, n'eměly mezi sebou řádné Isouvisllost,ivil:belc. . Tomu s,ta,yUbylo t,řeba, od'P'0moci jed!nak ViOlbounového zobmzení, kt,eré by z,a.,ručovalonap:ro:s,toulml1lťormrt,ua dále všeobecným pře.počítáním dosavadní sítě nižších řádů: ~ jestliže by jinak vyho'vovaly - na nové konelčné sOlllJřadnice1. řádu. 3) Rosenmund: Die Xnderung des Pr·ojektionssystems der schw. LandesvermessUnllg,Beru. 1903. 4) Imhof: Unsere Landeskarten u. ihre weitere Entwicklung. Bern., 1927.
1929/59
K pr'ovedJení tlé'to refornlY geodetli:ckých základ:ů navrhl prof. Ing. RosemnundJ v r. 1903 Výhodně šikmoosé k:onfornmí zobrazeni váilicové' s počáJtkem v &Jmu 5). Další kirok k unifikaci t,ěchto operá,tů učinily s,tátní autority zasáhnutím do věci: s,polu se slpúrlkem švýc3Jl1ský,(~,h z,eměměřičŮ:. Komis,e, 'e,xpertů, maďící jed!na.ti ostalVU trigonometrických pra.cí, ,sešla se v r. 1909. Byla porvěřena úkolem, podJobně jako geodetická lwmisle r. 1862, aby posoudila, zdlmli by trlangula,ční práJC'e,ktelrou vykonala v síti I. řáJdlugeoo,e'tickáJ Womise a v niž.ší'ch řádech k'antonáJlní spr-áJvy, byla ,toho, dIDuthu,aby se jí mohl dáti znak jedinotné :&W~ katas~rálll1i. Výs,ledJekiporad byl takorvý,že se přezkoušení řecenlých prací s,věři1o zemské topogra.fii. T~mto úřad, když s,e přes,vědJčil, ž'e mnohé bodly I. řádu vykazují v 8ouřadnioCÍch ~elké nooiI'O'vnalos:ti(boďy OriGone a Basodrine dálvaly na př. rozdHy a,ž 1'5 m), zařídil, aby na všech bodech I. ř,áJdu bylo z,núvu měiíeno. K novému měření v ,s,írtidJoŠiLo v r. 19'10 a bylo ve III. řádě ukončeno již v r. 1924. Každý úhel miěřH se v I. ř. dle,s.etbát, ve II. ř. Sest.krát a ve III. ř. pětklráJrt metodou přizpůis,obenou a,lpským poměrů.[ll'. S mě,řením vod~)lrovných úhlU ve III. ř. kona.lo se zál1oveňtrigonom~tric.ké měiíení Výše·k. Vyrovnání celé sítě bylo prrorvedeno vel čtyrech skupinách a dalo v krajích, kdie t,riangula!ce byla zcela přepočí,tána" velmi příznivou pruměmolUi chybu. V oněch k1antone,ch, kde se' pociťova,ly nepřesnos1ti v s:ít.igeodetické lwmis-e, které nebyly odstmněny, b'ylo nutno IV. ř. pro no·vé měření namáJhavěi kontrolovati a doplňovati, aby vyhovoval toleranci ins,trukce, z, r. 1919. Dnes má ŠVýcamko v ·síti I.-III. ř. na počet 4800 bodu. ted\)'" hustotu asi 1 bod: na 10 km2• StabilmaCi8 bodů je' velmi d~brál, dík zasálhnU't~Rosenmundovu. Piíes to některé! význačné body trpí pohyblivostí PŮdy (na př. Rosabtlanche, Bouveret), kt,erá je velmi nemHá. Náikires kigonomMrické sitě I. ř. přiná:šíme v příloze.
A. O l' g a n i s ac e. Hlavní úlohou: knihovního měření ve Švýcan~ku je! utvořiti p r á vn í ka,tas:k, Má tedy za ÚČoe~stanoviti nejen tvar; ohraničení a plošnou výměru pozemků, nýbr~ i držebnostní poměry, jakož i pr-áva a zásady na držbě vá,znouclÍ. Jeho výrazem jsou ori!!'inální nláiny měřítek odvi,s,lvch od ~tmmě, narce,lta,ce a. za-stavění. Jsou to měřítka: 1: 250, 1: 500, 1: 1000, 1: 2000 a ve z.vláštních případech 1: 4000 nebio 1 : 10.000. 5) Na tomto zobrazení je nyní za.Io'Ženonové knihovní měření. Za počátek sou\'ltavy byla 'pooechána. hvězdárna v Bernu, přesněji řečeno, staIJI()visko dřívějšího meridianového stroje o zeměpisné šířce 'I' = 46° 57' 08" ,66 a zeměpisné délce ). = 7° 26' 25",4 východně od Greenwiche. Meridián této zeměpisné délky byl polo'Žen roven nule. Soustava pravoúhlých os má kladnou částOlsy X na sever a kladnou část osy Y na 'východ od počátku.
1929/60
Poněvadž knihovní méřeni má sloužiti i olstatníinodJvětvím veřejné služby, je vedeno 00 možno pře'sně. Jeho "vedlejším produktem" je přehledný pláJn měřítka 1: 5000, resp. 1: 10.000, vlalstně topografický plán, zhotovený podle ohd, který silouži k obnově a dioplňorvooíoficiálních map. Plány ()'riginální norvého m:ě:iíenímají IS,v'Ů!jl právníl podklad v článcích 38-42 zákona o dvHním prá,vu z r. 1907 ru plány přehledné v ins,trukci o omeznilmváni a podrohIlléim měiíení z 10. č:ervna 1919. Podle švýcairSikých instrukcí nlÍjle'žejí k úředu!ímu knihovnímu vyměřování všechna, zeměměřic:káJd~llapofíz,enáJk založení pozemkové knihy, Ů'všempokrud byla za ,takorvá uznáJna, SpolkoV'ou radou. Pojem knihowího měření přediSít~wuj'etriangulad IV. ř., podrobné měření a jeho vedení v patmo'sti. V povinnostech d!ěH se o ně :stlit i kant,ony. Stá,t participuJe na každémtrigonometru IV. ř. asi 100 šv. franky a na podrobné měření zaplatí 60-80%, nejvý1še však 300 šv. fr. za každý hektar zamě'řené plochy. Mimo to přiSlpíVlÍ;kJantonům na platy evidenci vykonávajicích zeměměřičů 20 procenty. Výdaje za omezníkování jdou k tíži kantonům, resp. pi'íslušným obcím. Celkově přispíVá, stát na veškeré knihovní měření ročně alsi 2 mil. šv. fr" což činí okrouWe 78% všech výdajů 6).
Vla,s.tní proV'edern mě,i\ení je zása.dně věcí 'kantonu; stát si ponechává jen vrchní dohled! nad: podirobnl()UtJrialngulac'ía, nad přehledJným plánem. Dozor vy~onáváJ m:ěřický ÍD!S1pe:ktorá~ přiČlleněný jUJstičnímu a policejnímUJ odidělen'í Spolkové rady 7). Do pravomoci lmrntonu patří jednak. ad:rnin~&t.ra,tivnÍ! vedení podrobné trria.ngu~ac.e,doMed nad podirobn,vm měřením a evidencí, a jednak .prorvádiění téhož.. Prv'é vylwnáváJ hnton.áJlním zeměměřičem, druhé, pokud jd!e otriaillJgula,ci, přiď'ěleným trigonometlI'lem,zpravidila vŠJak civilIlJimknihovním zeměměřicellll18) (Grundhuchgeomete'r). Podrob-ne m'ě'řen:í za,dává kantonJ nebo ohec skoro bez výjimky těmto zeměměřičůmL 6) Beteiligung des Bundes an den Kosten der Gnmdbuchver;messung, Bern, 1919. 7) J. Baltensperger: Die Grundbuchvermessung der Schweiz, Bern. 8) K dosažení oprávněná (tak zv. patentu) knihovního, zeměměi'iče požaduje se úspěšnéslOiŽení zeměměřičské zkoušky :před státní zkušební komisí, a to jak teoretické, tak i praktické. Tyt,o zkoušky kryjí se v podstatě asi s učivem u ná,s dosud přednášeným. Rozdíl je v tom, že povolení k výkonu praktické zkoušky předchází pož'ad,ovaná" nejméně dvouletá zeměměřjčská prakse, kon3JI1á po s,1ožení zko'llŠky teoretické, a to z větší části (1 a Y2 roku) u nového vyměřovánÍ- evidence nebo scelování. Zajímavé je, že zkušební komise dovoluje složiti zkoušku i absolventům cizích vysokých škol, wkud mají občanské ,právo švýcarské. Zeměměřičský pat,ent může Spolková,. rada, na orus nebo docela. zrušiti, porušil-li jeho majetník těžce nebo ,vícekrát svoje povinnosti, anebo byl-li zbaven s'oudním výrokem občanských práv. V přítomné d'obě je knihovních zeměměřičů jak aktivníoh, tak i na odpočinku na, 700. K úplnost.i sluší uvél8ti, že mimo tuto skupinu zeměměřičů, řekli bychom pmktickýoh. existují ještě z·eměměřičti inženýři, kteří poslouchají na technikách 8 semestrů; jejich výchova nese st' směrem vědeckým.
1929/61
Evidence knihoVlllího merem Je rozd'ělena z větší čá.siti podle ktrajů totožných namno·z,e s lmntony nebo politickými okresy .. V málo případiech je omezena na jedll!oiMVié'obce. Obstarávána je: a) zeměmě,fiči"gážis.ty, placenými sM,tem nebo obcemi, b) s,oukromými zeměměříči knihoiVll:ími,'které jmenoval buď vlád!IÚ rada nebo obc1e na zvláštní služební smlouvu, c) wměmě,řiči obojího druhu. Podle zí!skanýeh zku&enositívyhovuj-e vedení ve· všech případJech 9). Originální plány vede v patrnosti kantoná.lní zeměměřič, který tak soustřeďuje všelcku měřickou službu Vi 'Svém okrsku. Ot,isky originálních plánů jlsou uloženy jedna.k u' obcel, jednak u notářů, kteří nahrazují naše knihovní úřady. . Výlohy za podll'Obienéměření hradií obe.c, s,t,e-jně,jako i za ťlvidenci. Stát i kanton jí pomáhají subvencí. Za to s.tát požaduje přehledný plán, ktetréhoužije zlemská; topografie 10). B. Trianglllace,IV.
řádu
jest - jak vpředu řelčerno - součástí knihovního mer.eni. Váže se na jled~1otnou zemslwu trianguiLaci I.-III. řMu. Její výsledkJy udiávají se v rovinných siouřadtnicích v šikmo,osém válcovém zobrazení, směmíky čítajlí se od severu ve směru ručiček hodinovYch. Předlpils pro triangulaci IV. řádu z 10. Člerrvna191911) vyžaduje, aby určení trigonome'trického b1od'u děllo Sle-zpra.vidla prlOtín:áíním'vpře-di i zpě1t a a.by se .oprí~lli10nedm:éněo 3 diané bodlY; po'Voluj'ea.le Ulrčiti hodl takle výmin81čne z bodů dvou, nernÍ-li úhel ma novém bodě m~nší než 30°.' Určuje-li se nepřístupný hodl protínálním vpřed, mu!sí býti zaměřeni nejméně Si tři daných bodů. Navtrženou .síť IV. řádu s:chvaktJje. zemská topografi-e, jíž se piíedkládá vykif'eslena v listech Sie
1929/62
30 X 30 X 8 cma nese na horní iploš,e jamku nebo zacementovaný roubík k označeni bodu. Užiti měkkého kamene se nedovoluje. b) Na silnicich a cestách osadí :>ekámen tak" aby jeho horní plocha byla pod povrchem země na 20-30 cm. Tehdy přikryje se litinovým poklopem s patřičným nápisem. c) V pohořích sle povoluje délka kamene menší a na pevných skalách se na místo podkladné desky užívá bronzového roubíku dobře zacementovaného.
Pro body, kdJe výminečně není možno provésti spodní zajišt,ění, na.řizuje :se zaji,štění povrchové třemi vyt,esanýmlÍ křížky a omě'řením. Za za,jišťova.cí kámen nesmí se, použíti me,zníku držehnostnJ hranicie,. Poměr dJ"žitele pozemku, na němž je umisMna s,tahilisace, k trigonome'tricik:ému bodu je řešlen jako služ,ebnos:t;, kte1ráJ se pozoomenáváJ ja:lw notářská smJouvadio pozemklOvél knihy. Zďá s,e, že tímto zpiŮOObemje ochrana bodu YyiS,tižena lépe, IlJež vyvlas1tněním, kdy v případě pnšlwz,ení bodu není možno namnoze pachatele postihnouti. Je~li tri~o'no'ffiet.rickým bodem vez nebo J'iný cíl pevné sta,vby, opatří se jeho fotografie, aby kdykoliv později mohlo s,e bezpečně zj~s.titi, nezměniJa-li se poloha bodlU přestavbo'U. Zmínky zasluhuje dobITé ustanovení, které! by ani u ná;s nebylo věci na škodu, totiž na,řízrení z r. 1913, podle něhož :Sie vykoná! V několika,l'etých int,errvalechobhlídka trigonometrických bodů. Mimo ,to zavazuji se zeměměřiči, les,mci, inženýři, poIicie atd. povinností, oznámiti zjištěnou poruchu slmbilÍJSace, jakmile se o ní v své s,lužbě dlo:věděli. Jen takovým způ!Siobemje možno udrŽleti draho zhot,ov:enou ,trigonometrick,ou síť aspoň do určité míry v pa.třičném pořádku. S i g na J i s o vá ní bodů děj,e se t,rámovými znaky průměru 4-8 cm; na dolejším kon.ci ma,jí c.entricky zaraJŽrenýhteh, který zapadá do jamky upl"OSltiíedtrojúhelníku na. ,g,mbms.ačním kameni. Výt~čka nabílená olejov:ou barvou (na vysokých kopcích také střídafVě černou) má nahoře signáJ:ová prkénka; proti p,nhybu je chráiněna vzpě'rami. Měř e n í ú h I ft nesmí záls,a,dlněpředhíha,ti stab:ilisaci a může z,apočíti,a:ž když zemská topograťieschválila návl'h sítě a připustila podle popisu značku a druh m~mckého 'stroje. Od! stroje se požaduje nejmenší 'přímé ětení 10" pro vodorovný a 20" pro výškový kruh a citli~o!st libely ais,i10". Se ,str:oji o; dIVOU osá,ch dov:oluje se měfi.ti jen repeticí :8 přede:p8aným:počtem opakování a průměrnou chybou menší ne'ž; 5". Jednoduchými telodolity měří se ve skupinách s nejvíce osmi směry. Mě1ření výšk!o,vá s,e konají t;ri~onome'tricky do vzdáJle,nosti 3 km. DoV'olujes,e max. úchylka, 20". Trigonometrické určení výšky bodu odpadá tam, kde je možno naváza,ti na, nivelační pořad!. Zá;kIaďem výškového měření je absolutní výška bodu Pi~:me du Niton v Ž,enevě Si hodnotou 373·6 m odivozená od střední hladiny moře v zá
1929/63
příště -
Á .ulvr •. )
Stro je skup iny Od h n er o v f, nazvané Odhnerky. Z3, vynálezce myšlenky vnitřního zařízpni této skupiny s1rojů pokládá se ve Švédsku narozený W. T. O d hne r, který jakožto inženýr usadil se v P8Itrohradě a roku 1874 sestrojil svůj počíta.cí stroj. Myšlenka ta1Jo byla známa již pi'edtím matematikovi P o len i m u v Padua. a dni Rot h o v i v Paříži, a'v'Šak tep·rve B a Id v in v Americe prakticky ji použil a sestrojil stroj k počítání způsobilý. V těchWI strojích jsou TllíSJtoozubených vá.1ců nasazena na. ose, jež je pohybována klikou, kolečka s proměnliv''Ým počtem zubiL Každé kolečko (obr. G.) se skládá
ze dvou částí a to z čás,ti A, pevně spojené se zmíněnou (JSOU a z části B, otáčivé kolem osy. Část pevná A má 9 radi:ílně po.ložených zubů, jež mohou dle potřeby s,e částečně' vysouvati neb zasouvati. To vykonává část B, jež opatřena je vlýřewm rn na obraze vyznačen/ým a jež má na svém obvodě výstupek P, který vyčnívá Vi podélném výřezu počítadla (víz na př. obr. 1.) ven. Pohyblivé zuby mají na jedné straně výstupek, který je v dutině m a o1Jo'číTlle~li deslwu B tak, až vlýstupky zubů přijdou do polohy 1, 2, 3, 4, 5, pak vyčnívá z kola 5 zubů. Tyto zuby zabe,roi\l otočením kliky dlo jiného kolečka, které zpro!&tředkuje p!řevod!s. bubínkelll1 pod čiselníklem a v číselníku se ukáže číslo 5, byla-li tam dřív nula,. Podle původního s,trjO~eOdhnerova vyráběny byly firmou Grimme, Natalis, & Co. v Braullls,chweigu strod1e, nruz,ývané B I' U n s v i g a. Stroje tyto nemají většinou převodu desítek v indlikátoru. číselník a indtikátor je na ~o,z,íkupohybovaném pákou. Novější stroje jsou oprutřeny pro pohyb vozíku také klávesami. Zastavování číslic se děje malými výstupky, pohybujícími se v podélných vlýřezech počitadla. Při otáčení klikou se tyto vý8itupky současně ·točÍ, Některé nov~jší stroje tohoto
1929/64
druhu ma,jí k zastavování čísla delší rukojeti, jež se netočí kolem osy. U novějších strojů lze také celé počítadlo uvésti najednou dio polohy nw1ové. Jsou mnohem lehčí než, stroje Thomasovy, avšak při výpločtech příliš hřmotL Vyrábí se take malé exempláře, 'velice dobře p<řenosné.Z jiných strojů počítacích patří sem Brunsvice v8ilice podobná Han n o vel' a, ktent má automatický pohyb V~Q;íkus číselníkem a indikátorem a zároveň přen:á.šenídesítek v :indikátom při někt.erých modelech. Novější druhy Hannovery mají také odlišnou úpravu Ylfiitřního za,řízení a místo číselníku je po,čitadlo pohyblivé. R e m a liší se od Hannove,ry tím, že dá 8e pohybovati vozík automaticky nejen o jedno místo, nýbrž též o určité, libo'Volně volené interyia,ly. Ma r c han ,t má v indikátoru přenos desítek a vyrábi se též od roku 1923 s klávesnicí. Mír a Je typ československy, v Liberci vyráběný, kterlý s,e liší od předešlých tím, že má na vymamvání mís,to okřídlených matek, klik neb kláves, kolečka po straně číselniÍku a índikátoru. Má také lehli chpd neiž Brunsviga. T r i u ID f á t 10 r byl pr:vní z Odhne,rek, který zavedl kontrolní řadu okének pro vysazování číse,l a indikátor vypravil převodem desítek. Vyrábí se také jakjo dvojitý stroj se dvěma počitadlya číselníky. Dá se jím rychJe jedinou operací v'Iý-v, 1" . a . dnou:UiC, ...1. h'yc,h s,troJIc, .. h se t.o ms Itl vyraz -- X b = d ,acovk liv na Je c dá za, jIst'ých podmínek také provésti. Do této skupiny patří také v Anglii vyráběný L u s i d a fl'ancouzsk)' model D a c ty 1e. Stroje skupiny Hama,nnovy. Vynálezcem vnitřni úpravy s,trojů této skupiny je inž. Chr. II a m a n n, který roku 1905 sestrojil model t. z,v. Me r c e des - E u k 1i d. Základni princip těchto strojů spočív'!áv tom, že v počitadle je položeno 10 rovnoběžných ozubených tyčí, odpoVíd~jících čí!slŮIDO a,ž,9 a tyto tyče jlsou s'p'ojeny s.polu pák!ou tak, žle, jedlen konec páky je 1cl.ouhovit,ěválzán s tyčí O a ostatní tyče maj:í na svém spodu výstupky, zapadající do výřezů páky (obr. 7.). Posune-li se spodní tyč ozubená, ve svém směru o devět zubů napravo, posune se patrně tyč 1 ,o délku jednoho zubu, tyč 2 o délku dvou zubů atd. Kolmo na tyto tyče jsou umístěny čtverhranné osy a to tolik os" kolil{ je míst číselných v počítadle, po nichž lze posunov:atli kolečka, oprutřená dese,ti zuhy na obvodu. Na ohl'. 7. je vysazeno číslo 74523. Otočíme-li klikou jednou dokola, tyč 9 posune se o devět zubů, pak posune se tyč 7 o sedm zubů, tyč 4 o čtyři zuby atd., a, tento pohyb se může dalším přev"odným mechanismem převés,ti do číselníku, takže jsme napsali v č,íselníikučislo 74523. S čís lovánímtyčí na 000'. 7. označeným souhlasí číslování na, počitadle. Na tomto principu jsou s,troje Mercedes-Euklid, vyráběné firmou Mercedes Bureau-MaschinengeseUschaft, Mehlis v Duryňsku. Mají samočinné plohybování číselníku a lze na, nich prováděti automaticky dělení. Mnohé z nich jsou opat,řeny také klávesnicí, která se samočinně při sečítání smazuje. Elektricky 1
1929/65
poháněné stroje toho,tlOisystému mají také zv-Iláštnízařízení, že provádějí téměř samočinně násobení a dělení. V poslední době sestrojil Hama.nn stroj, zvaný Ha ma n nMa n u s, jenž svým vnějškem se úplně podobá Brunšvice a jenž je vy~načeln naJ obr. 1. Jeho vnitřní: 'koiI1strlik:ceje však úplně odlišná od Odhnerek. mavní částí pohonu je kolo ozubené s ozubením vlnitř'l1'íma vnějším a tlOIšestat,řicetidílným. Na 'tomto s,troji dá se prováděti samočinné dělení tak, jako na některých jinýích :strojích, zapneme-li páč;ku Pl' V č,íselníku pak dají se vysazovati číslice nezá,vis,le na počitadle. Bubínek s čí,selnicemi pod: číselníkem máJ na svém obvodUitotiž vroubky (v obr. č. 1. vlytečkované křivky V), jež vyčnívají ven z plechového obalu stroje a bubínek dá se prstem pohybovati. Číselník má třináct míst. Cena stroje (6500 Kč) je poměrně nízká. Nás!O' b í c í str oj e. Na principu stroje MercedesEuklid je ~budlOvruntéž str,oj násobiJcí, vyrruběný firmou Egli v Curychu, pod jménem M i11 io n a i r 'e, jenže pohon tyči ozubených, jež nejsou spojeny pákou, se provádí t. zv. těl evs
o,
o,
o.
u,
o t 2K
j
~
:to
5 Ó
7
:.t,
8
,9
5,
Obr. 8.
sem nás o b i I k o v Ý m (v'iz obr. 8.). V tomto tělese jsou součiny malé násobilky ztělesněny nestejně dLouhými zuby, umí:stěnými v d,evíti fOivinách. Chceme~l na, p'ř. vypočísti součin 236 X 4, vysadíme na, počit:adle cifry 236 pomocí knoflíku (viz obr. 3.), tím pos,taví se ozubená kolečka, na tyče označené čísJ.icemí 2, 3, 6, pak posta,víme násobílkov1ou páku N na čísliCI 4, tím postaví se proti tyčím rovina se zuby, vyjadřující malou násobilku čísla 4, jak je na ,obr. 8. v rovině ť vyznačena. Součin čísla 4 a čísla tyče je zobra.zen dvěma zuby proti tyči postavenými a to tak, že délka horního zubu (v-'Yčárkovaná) zna,čí desítky a délka, dolního jednotky onoho součinu. Otočíme-li jednou klikou, přejde rovina ť z polohy Q dio polohy Q' a zuby působí na příslušné tyč>epostupně tak, že obdržíme součin 236 X 4. Pro násobit,el vícecifemý j:e třeba při kaJždé číslici nálsobitele přemístiti páku násobilkovou a číselník sám se
1929/66
automaticky pOSl11e o jedmJo místo. Pos,taví-li se násobillmvá páka na 1, lze pa1trně sečít:a.ti. Odečítání a děleIÚ se dá na s,troji prováděti jako na jiných, když přeřaďovač F (viz obr. 3.) přemístíme na odečítání a, dělení. Při d,ělení mOlžno jednotliv'é cifry kvocientu obdržeti také jednou otočkou kliky, když napřed odhadJneme tuto cifru a násobilkovou páku na ni zastavíme. S kláV1C1snicí je násohic,í stroj K u h rtU S, ovšem jiného vnitřního zařízení. Místo násobilkové páky má řadu kláves určených kJ zast,avováni násol)itele. V Americe konstruoval H o p k i n s nás,obicí ,stroj, spojený souč,asněs psacímstrojem, pod jménem l\I o o n - H o P k i n s. Předtím již roku 1888 sestrojil Leon B 011 é e stroj s tělesem násobilklolVým,takže byl první, který násobící stroje zavedl. . P o zná m k y k poč í tán í. Jednotlivé úkony početní provádě'jí se na různých stJrojí,ch dosti odlišně, a, nehude zd'0 o nich mluveno, poněvadž princip hyl již. v'Y10žen krátce přI popisu strojů a návod k počítání na, určitém stroji obdrž! každiý, kdo si stroj koupí. Chci jen se zmíniti /01 dělení, násobeni velkých č&selmenšími Istroji a, odmocňováni dlVěma. Při dělení je třeba, napsati d:ělence do čís,e,lníku co nejdále nalevo a proiti němu na počitadle vysaditi dělitele a příslUŠn)'111pohybem k:liky a změnou vz.ájemné polohy číselníku a počítadla obdržíme indiká,toru podíl. Tent,o podíl můžeme .1_ d . k'" 356 = x. P odOl vsa~ 10statI ta e Jmou ces1:ou. 1\;r'" 'leJme na, pro ----:i7 1 x
,'j
v
v
obdržíme t,aké, když vysadíme na počítadle a to pokud nejdále vlevo dělitel 27 a násobíme jej tolikrM, až v číselníku se objevi 356. Postup by byl tento: Vysadíme 27 v počítadle" IOltočíme 1 krát kHkou jako při násobení, obdržíme v čis,elníku 27, pak posuneme číselník o jedno místo vle,'jOl,točíme klikou 3 krát, v číselníkudos,távámo 351 a pOlsUjl1eme~li opět číselník: o jedno místo vlevo, je třeba točiti klikou 1 krát, abychom dostali v číseI.ník\~ 353'7, otočíme-li vš,ak dvakrát, obdiržíme Č~sl.OI :~5fJ'4, Výsledek na, tři cifry bude tedy x = 132. Tohoto způsobu lze s, výhodou použíti pro v'Yčíslení vtýrazu ~
,C
= y, kdež čísla a, b, c jsou málociferná, i na stroji,
který není na, tent.o výkon za,řízon. Vysadíme totiž číslo b v p'0~ čit~dle co nejdále nalevo a, číslo c co nejdále napravo a pak točíme klikou v p10sHivním směru a pohybujeme postupně číselníkem tak dLouho, a,f: Sie v čí's,eJil1íkiu na le,vé straně objeví číslo a. Na pravé straně číselníku je pak číslo y. Toto ovšem platí pro méně míst, nebioiťjinak by se číslo a s číslem y v číselníku spojilo. lIIáme-li násobiti čísla mnohociferná, na př. A X B, kdež A 5840 2561, B 3981 4563, na s,troji, který nepodává tolik míst, kolik je třeba, rozdělíme účelně obě čísla na skupiny, tak třeba A = 5840.104 2561, B = 3981.104 4563 a, znásobíme
=
=
+
+
1929/67
příslušně jednotlivé skupiny. a sečteme dle pravidla násobení dvojčlenu dvojčlenem. Mocnění seprov'ádí jako násobení. Odmocněni dvěma, které v praxi geodetické často přichází, lze pmváděti tak, že od odmocněnce odečítáme lichá čísla, od jed11lotky počínaje. Odmocněme na př. 625. Vysadíme je do číselníku pokud možno nejdále nalevo, L01zdělimena skupiny cifer po dvou od dese· tinné tečky nalevo i napravo a pak od první skupiny ,,'llevo začneme odečítati cifry liché od jednotky počínaje tak dlouho, až zbytek bude menší než odečítané číslo, v našem případě tedy odečteme od 6 číslo 1, pak 3, další lichou cifru nemůžeme již odečísti, proto číselník posuneme o jedno mísUOnapravo a odečteme zase čís,lo liché, skládající se z dvojnásobného čísla v indiká,tm~u, k němuž připojíme cifru 1. Tedy v indikátoru je cífra 2, násobíme ji dvěma a připo'jím'3'1, takže odečteme 41, pak 43, pak 45, 47 a 49, čímž dostali jsme odmocninu v indikátoru 25. Takov:ýmto způsobem možno prorváděti každé odmocněnídvema. Jiný způsob popisuje prof. Dr. V. Hruška v Triumfu techniky 1926. V ~-k Qi n n o s t počítacího stroje jes,t tak veliká, že nahradí nejméně čtyři dobré počtáře. Dnešního dne není myslitelna technická, kancelá,ř, v níž boyscháJzela t.ato tak důležitá pomůcka počtářská. Lit.'!ratura: Dr. V. Hru š k a, Počítací stroje (Triumf techniky, 1926). Dr. VI. R y š a v ý, O počítacích strojích. (Rozhledy matem.přírodovědecké, 1927.) M a u r i c e d'O c a g n e, Le calcul simplifié. Paris 1905. K o 11 - E g e r t, Geodatische Rechnungen mittels der Rechenmaschine, Stuttgart 1927. J o r d a n, Handbuch der Vermessungswesen, II., Stuttgart 1914. E r n st Ma r t i n, Die< Reche'nmaschinen und ihre Entwicklungsgeschichte, 1925. - Pak různé časopisy, zvláště Zeit schr ift f li rVe r m e s s u n g s w e sen a Z e i ts c h r i f t f li r I n str u m e n ten k u n d e.
V Pra.ze, v březnu 1928. Résumé: Sur les machines sur la description et l'application
a
calculer. L'auteur donne un aper.;u des divers machines ft calculer.
Recense. Stavba měst a plány upravovací jest litografované vydání poznámek dle přednášek prof. Ing. J. Pe tří k a. Knížka tato vyšla nákladem Ústřední komise pro vydávání přednášek na české technice v Praze, v rozsahu 134 stránek a 7 tabulek. Obsahuje v 25 statích zhuštěný extrakt zásad tohoto rozsáhlého oboru, v němž mimo tří malých brožur, vydaných M. A. P., nemáme u nás vůbec původní literatury. Obsah spisku jest velice jasný, přehledný a přes malý rozsah podává ve zhuštěné formě vše, co zeměměřič musí v tomto oboru vědět a na čem by mohl dále svoje vědění prohlubovat. Knížka tato jest také jedinou českou pomůckou pro zeměměřič>e, kteří dostudovávají odbor země-
1929/68
měřického inženýrství bez poslouchání přednášek a pomůckou jistě vhodnou. Bylo by účelno ještě aplikovati zásady výstavby měst též pro osady venkovské, kde zeměměřičtí inženýři hlavně budou moci ve své praxi se uplatňovati. -eH. Mel' k e I: Die geodatischen Arbeiten Christian Mayers in der KurPfalz. (Veroffentlichung d. deutschen Vereins f. Vermessungsw., Landesver. 4 M.
Baden, Nr. 1.), J. Lang,Karls,ruhe
i. B., 1928, VI
+ 62
str., cena
Chris:ti:lin Mayer (20./8. 1719-16./4. 1783) nás zvlá,ště zajímá, neboť v nejstarším jeho tÍiš,teném životopisu v "Pfalzisches Museum" (Mannheim 1783) je jako jeho rodiště uvedetIlJo mistoMederÍit~, Allgemeinc deutsche Biographie uvádí Mesútz a Merkel Velké Meziřičí na Momvě. Chr. l\fu.yer byl jesuitou, profesorem matematiky a fysiky na universitě v Heidelberce a po zrušení řá.du dvornímastro'llomem kurfiřta Ka;rla Theodora v Mannheimu. Jeho' vědooký význam leží v astronomií a geod.ooii. Prováděl důkládná měřeni triangulační. jedno z prvých vědecky významnýoh měření toho druhu na německé půdě, a první měření stupně v Německu. Práce Merkelova obírá se hlavně Mayerovou triangulací a na ní založenou mapou Falce. Po krátkém úvodě, v němž podán přehled tehdejšího stavu podobných prací a zařadění činnosti Mayerovy do tohoto rámce, následuje stručný životopis, výčet geodertických Mayerových spisů a jejich postavení v literatuře tohoto oboru. Pak přistupuje autor k podnětu a k všeobecnému postupu vyměřování, dále k vlastní triangulaci, při čemž si všimá M'ayerova quadrantu od Caniveta, přesnosti vyměřování úhlů. přesnosti vyměřování základny, kOJPÍiepema'nské toÍisyod Caniveta, Maycrem používané, a astronomicko-geodetických pOZOTování Mayemvých. Pátý oddíl tvoří Charta Palatina, jak Ise nazývala mapa Mayer'ova, z níž byly dohotoveny dva listy, a šestý závěr. Autor snaží se podrobně kontrolovati přesnost Mayer~: yých měření a dochází k výsledku, že střední chyba prI měření úhlů trojúhelníků byla okrouhle 5"; chyba při měření základny nepřesahovala 8 cm na km, tedy výsledky ve,lmi dobré. Mapy Mayerovy mají průměrné měřítko okl"ouhle 1 : 75.000 a střední chybu 32 m na 1 km, 00Ž je na tehdejM dobu překvlljpující přesnost, jak praví Merkel. Měření Mayorových bylo také použito při pozdějších mapách. Rylo by záslužným činem, kdyby někdo zjistil na místě ve farních zápisech jak ve Velkém tak Valašském Meziřf.čí data o Christianu Maye.rolVia jeho rodině. 2vlá'št,ě jaké asi byl národnosti. Q. Vetter. O. Lei x n e r: Der stadtgrundri8 und seine Entwicklun~. Ze €Ibírky Dr. Peuck€lTa "Die Landkarte". Bundesve.r1ag Wien, asi 30 Kč. Co [lďiJSHbujetitru!l, dává ohsah. 144 Btránck textu a 112 ODrazů se -šťasrtně dO[lJňujIÍ,a ,tak j!est toto malé dílo určeno Bkutooně nejen :pa"olaiky. nýbr,ž i pro technika, který se dosud nennohl s touto pěkn.ou a bohatou vědeckou látkou zabývati, a které svým poumvým podámim V'y,brzík da,l~ímu &t.udiu. PrMlleny jsou 'čerpány z 84 dě,l různých autorů, mezi nimiž Z3/se na př. R. Unwm pouka:zuje, na da.1ši odlbornou litťlraturu anglickou a fmncO'llzs:kou. - Prof. Leixner probírá pomocí nJáiSrtů a na 460 již Btávajícíoh plříJkl:lidechz různýoh mělst (také 10 československýoh)*) uka:zuje všechny ~fJlsohy hydlení, od primitivnícll počátků až po sídla velkoměstsk4. - V uzáNěru svého díla ukazuje autor P'l'0 zajímavoBt TŮ!zné výňatky z plánů dohy! antické a ,s,tředověké, které jsou sice malebně a plastické, avšak ne'jBou tím, co lpodáivána př. uklázka'[, moderrnilio plánu města Pasova. - Účelu této knihy bude plně dosaženo, když čtenář naučí se čisrti dobře plállly měBt, .správně je prostorově !posuzovat a vycitit i dějinný vývoj města. Geomc'tr muBÍ spolupracovati a u:platniti v mIliOha fáILÍJChsvé odibornéznalosti při JIlIrojekteoh parcel:liČních a z.astavovacích a proto jemu právě se doporučuje uvedený spis. Sponcr. *) Boskovice, Cheb, Jihlava, Josefov, UnÍčov, Marianské Lázně, Plzeň a Praha.
1929/69
Karlovy
Vitry,
Litoměr-ice,
Nové knihy. Dr. Fr. Tom á n e k: Pensijní pojištění soukromých zaměstnancll ve vyšších službách. Díl 1. Zákon o pensijnim pojištění. Praha 1929. Objednávky vyřizuje Státní tiskárna, Praha III., Karmelitská 6. Cena 17 Kč. Státní ústav meterologický v prvním desítiletí republiky. Cena 27 Kč. Compte rendu du Congres international des Géometres tenu á Paris du 15. au 18. octobre 1926. Vyšlo v Imprimerie modeme Saint-Quentinoise~ Rue d'Isle 75, Saint-Quentin 1927. Stran 586. R. H. Ran d a II: The City Survey. Nový Yprk 1928 u fy W. & L. B. Gurley, Troy. Compte Rendus des Séauces de la Conférence géodésique a Helsingfors redigés [!,ar Ilmari Bon s do r f f. Helsinki 1925. Ch. Ed. G u i II a u m e: La Création du Bureau international des POids et mesures et son oeuvre. Gauthier-Villars, Pa.ris 1927. Claudio P a s i ni: Metodo dej minimi quadrati per la compensazione degli errori di osservazione. BOllog1Illl1, Nicola Zanichelli. Claudio P a.s i ni: Trattato di Topographia. Bologna. Niwla Zanichelli.
Odborné pojednáni v časopisech. T e y s s I e I' - K oty Š k a: Technický slovník naučný. Sešit 103. Obsahuje hesla: Dvojité úhlové zrcátko, Dvorní zastavěni, Eclimetr, Ekvátor, Ekvatoreál, Ekvidistantní mapy, Ekv1V'alentní mapy. Venkov z 10. března: Dr. L. B e n e š: Organisace zeměměřičských prací v čSR. (Autor soudí, že není třeba ničeho měniti na nynějších institucích vyměřovacích.) . Národ ze 12. března: Ing. J. Z e I e li Ý : Nový zákon o Státní regulační komisi (pro Prahu). Národní Listy z 20. března: Autorisovaní civilní inženýři a Nejvyšší správní soud. Przegl~d Mierniczy.R. 1928, č. 10. Prof. E. W a I' c h a 10, w s k i : 4. konference geodetické baltické komise. Pmf. T. B a na. c h i e w i c z : Polska expedice do Laponska za účelem pozorování zatmění slunce r. 1927. Prof. Ing. J. P i o t 1'0 W s k i: Vysokoškolské zeměměřičské vzdělání v Polsku a v z.ahIDaniČí(pokračová.ní). W. K r z y s z k o W R k i : O normalisaci Ipoplatků za práce měřicko-agrární. Zeměměřictvi ve Velké Britanii (dle článku D I' o w ,e I' a v "J Dumal dels, Géometres et Experts FranCiaís"). Klatastrálné měřické práce v Jugoslavii (dle článku Ing. Ned e lj k o v ič 'e v "J O'1.1I'naldes Géometres et Expert FraIIlCiais"). Články z Č. 11, viz Z. V. čís. 3/29. - Č. 12: Ing'. W. K o I a no w s k i: Fotog-rametrie v SSSR. Ing. S. K 1u žni a k: Klasifikace půd z hlediska zájmů úČaJstníků při scelování. Ing. S. J ach í m o W B k i: O obnovení hranic zničených IV přírodě mezi jednotlivými dílky. RO'lvoj rpřístrojů sloužících pro mechanické vypracování výsledků fotograme,trických vyměřování v Německu (dle člá.nku E g g e' I' t a v "Zeitschrift fU Vermessungswesen"). The Journal or tlle Surveyors Institution. Prosinec 1928 (part 6) a leden 1929 (part 7) obsahují většinou drobiné 'zprávy slpolkové, zákony a. referáJtyo ,lesním hos:pOO3Jření,data statistická a. j. únOJr (iIJk1N, 8) obsahuje stat: Regulační plány měst se zřetelem na pozemkové vlastnictví. Březen (part 9). L a w r e n c e: O vedení staveb. Van g han s: Prodej staveb. dříví z lesního statku. L o n g s t I' e t t - T h o m p s on: Nový vývoj měst. Merniecibas un Kulturtechnikas Vestnesis, 1928. Čís. 11-12. A. B uc h hol t·z: Plán fotogra.fioký. Kr li ,ts 'c hni t t: Fotogrammetrie v Uhrách. H o I v i g: O vlastnictví pův·odnich držitelů pozemk'ůp,Hcelovaných.
Nový polský stavební řád nabyl účinnosti nanzením presidenta. polské republiky ze 16. února 1928. Jest rozčleněn na všeobecná ustanovení a na č.á,sti. jedna.jící o zastavování území určených k olSídleni. dále
1929/70
pak o. stavebně policejních a závěrečných předpiBech. Všeobconá část má šest článků : první článek stanoví, že se předpisy vztahují na novostavby, stavební změny a na udI1žování poz,emních a podzemních staveb jakéhokoliv drubJu, na Vlšecka zařízení 81piojenás budovami, na zřizování nových staV€nišť, veřejných ulic a prostranství. Druhý článek jedná o stavebním pOVlolení, tiíeltí stanoví, kdy pozemkové p~rce,ly nabývají povahy stavenišť; čtvrtý článek stanoví, že podkladem pro zakládání ulic a veřejných prostranstvi musí býti zastaV'ovací plán, pořízený podle ustanovení tohoto stavebního řádu. Pátý článek jedná o místních stavebně-policej1ních Ipředpiseoh, Y šestém článku je, určeno, že za· ósídlení podle stavebního řádu možnopova'žQlV'ati města a mě'stečka, všeobecně užitečná lázeňská místa, Vlenkovské i továrni osady a souvislé ,skrupiny. jež se sklá~ dají alspoň z 10 obytných stavení. Část "Zastavování území určených k osídlení" jedná ozastavovacích plánech, o parcelaci pozemků, o scelování stavebních p.a.rcel, o přetvoření vadně za.stavěných pa.rcel i1 o vyvlastnění pozemků. Další část .,Stavebně policejní předpisy" v celku se neliší od Ipředpisů stavebních řádů v jiných zemích, pH čemž je zajímavé určení výšky obytných místností a osvětlovánÍ. V měs,te<.\ht.a.to výška musí býti nejméně 2·50 m u budovpří2lemních la jednopatrových, 2'75 m u budov vyšších a. 2,30 m u půdních miÍstností. Ve venkorvských obcích je tat,o nejmenší výška2'50m a u půdních mí,stností 2·20m. Plocha oken nesmí býtí menší než desetina podlahy. Závěrečná čá,st IP,ředpisů vypočitává dřívější ustanovení, která se rruši novým sta.vebním řádem. Dle č. 2 Zpráv v·eř. služby techn., roč. 1929. Povellwnoění kurs fotogrametrický v Jeně. Prof. geode&ie techniky ve štutgMtu Dr. v. Gruber uspořádá od 8. do 20. dubna t. r. v techn. fysikálním institutu university v Jeně fotogrametrické předoošky <spojené s rpmktickými cvičeními v pozemn.ím snímkoměřéní a s výcvikem v použití stereokomaparátu, stereoautografu, stereoplanigrafu a přístrojů ode kreslov:l,CÍch, vesměs výrobků firmy Zeissovy. Přihlášky do 8. dubna přijímá, A. Kramer, Jena.. Schiitzenstr. 72. Legitimace budou vydány v posluchámě tecpn. fysikálního institutu po s,ložení hOlll'orMe100 ř. m. (studenti 50 ř. m.).
Zá.pis valné schůze Spolku ěs. inženýrů státní 'm.ěřické služby, moravská odboěka, Brno, konané 13. ledna 1929. Valná schůze konala se za účasti 41 čIenů. Byla zahájena pozdravem před sledy odbočky p. kolegy Krátkého, který vitá v p'l:vé řad.ě Ip'. vI. radu Maška" jakož í kolegy. kteří mezi nás přišli popr,vé. Omlouvá nepřítomného p. v. radu Krejoara i kolegy Ranáka, BMrlt a Nedomu, kteří pro churavost se nemohli dostavit. VzpomÍiná pak událostí minulého roku a zdůmzňuje. že máme-li dosáhnouti úsp,ěchu. je třeba, abychom všichni přiložili rulm k dílu a neopouštěli organisaci. Zá!pis miIllulé valné schůze čten nebyl, protože se na tom valná schůze jednomyslně usnesIa a protože tent,o zápís byl uveřejněn v Zeměměř. Věstník1u. Přikročeno bylo ke zprávě je dna tel s k é. Jedna,tel probírá jednotlivé události minulého ,roku., zmiřmje se o manifestační schůzi. konané v Praze dne 11. března 1928. Žádá i ,vybízí kolegy, aby sdělíli výboru ad1resytěch vlivných osob a činitelů, kteří by nás mohli p'odpmovat ve snahách našich: o zlepšení systemíls~l.Ceměř. úředníctva. Referuje o snahách našehoústře~ jetl směřují vesměs k podpoře všech akcí na zlepšení p,latových !poměrů stát. úředníků. Proto je nám vítána i snaha Vys. Svazu. který podniká akci k zlepšení platového zákona. Dále promlouvá o druhé stát. zkoušce zeměměřičské a o přechodných ustanoveních pro abs'olventy dvouletého studia. Nastiňuje úkoly. které nás čekají a vybízí všechny členy spolku k hojné spolupráci. Referuje též o informační poradě u p. lPi"of. Dr. Semeráda, kterou tento vychovatel moravského zeměměřičského d,orostu svolal, aby zvěděl přáni jednotlivých zeměměř. složek, jak by mělo' být dMe pro dobro a povzne1sení zeměměřičského sta.vu inženýrského pracováno. Zmiňuje se rovněž o vyznamenání, jehož se p:
1929/71
prof. Dr. Semerádovi d08talo mimulého roku z Francie, o blahop,řání našeho Ispolku k tomuto vyznamenán.í, jakož i o děkovllém dopisu p. profesora, je>jžIpředčítá. Spolek čítá konoom mku 108členii. Bylo konáno osm výborových schůzí. Kromě toho zúčaJstnili jsme se dvou SiChůzívýborových v Praze. S přáním zda.ru dalšímu podnikání spolkovému svoji jednatelskoll zprávu končí. Zpráva byla jednomy,slně přijata. Zpráva p o k I a d n íc k á: Pokladník, kolflg'a Trávníček, již po páté lP!ředstuplU.je.'aby podal obraz finančního hospodářství odbočky. Stav celkových fÍJ)ancí -vykazuje sice přebytek, a,le uzávěrka za rok 1928 je pasivní pl'O zllraženi Zeměměřioského Věstníku. Přebytek, který v našem hospodářstvi SiC jeví, jest z let MíyějŠích. ReviFoři účtů shledali vedení pokladny a účetniotví účelným a spr:íJvn)"m. Jejich návrh na udělení absolutoria byl jednomyslně schválen. Předseda spolku kol. Krátký p,xlěkoval &rdeěnými :slovy jak jednateli, tak p'okladníku za SiVědomité plnění jich funkcí. Dalším bodlem programu byla změna strunov, které musí býti změněny podle schválených již změn stanov ústředního spolku. Návrh nových stanov byl přečten a pak jednomysJně !\chválen. Po tomto bodlU programu ná,sledovala pětiminutová přestávka, na· čež po uvítání pn,šedšiho p. v. rady lmjného přikročeno k vol b á m a zvoleni byli aklamací ná;sledující kolegolvé: Ing. Ant,. Krátký" předsedou, Ing. Fr. Falt3i, místopředsedou, Ing. Václav Mařík, jednatelem" Ing. Jan Trávníček, pokladníkem. Úle n y v ý. bor u: Ing. Macháček Aut., Ing. Nedoma Ant., Ing. Vlálil Josef. N á· hra dní k y v Ý b o- r u: Ing. Kožoušek Ladislav, Ing. Baiar Josef, Ing. Haubtmann Alfons. Rc ,v i '8 o r y ú č t ů : Ing. Krupica JOiSIefa Ing. Ly,sý Josef. Smí r čís o u d: Ing. Krátký Ant. a Ing. Trávníček Jan. Všichni zvolení volbu p!řijali. Poté násl€dovaly v {)I I n é n á ,v r h y. J. návrh: KoL Trávníček vysvětluje, proč příjmy v letošním roce nestačily ke' krytí výloh a přednáší návrh výoom na zvýšení členského příspěvku na šed.esát kol'l.llI1ročně. O návrhu se rozpředlave,lmi rušná dl" bata a, po ní usneseno jednomyslně p.físpěvky zvýšít, zánweň však dány valnou schůzí výboru instrukce. jaké kroky je třeba učinit, aby odbočka nebyla nlljp'říště postižena lIIepředvídaným vydáním na zvýšený náklad Ze· měměřičského Věstníku., jehož většina odběra,telů je z řad státnich měřič· ských imženýrů. Příslušný návrh podá výbOll' odbočky ÚJ8itředí spolku v Praze, aby tento o věci foOzhodlna valné schil.zi. 2. návrh kol. Trávníčk:a byl doplněn kol. Kožouškem a zní po jednomyslném schválení valnolU schůzí takto: Valná schil.ze, zmocňuje výbo,r, aby jednal s neplatícími kolegy o zaplacení dlužných příspěvků případně i plfávní cestou. R ů z n é. Kol. Trávníček vyzývá členy. aby se hojně zúčastňovali činnosti a práce ve veřejnosti a hleděli se dostat dOlodborů Vysoko ••vazu, kde tyto ex~stují. Kol. jednatel upozorňujel, aby všichni členové ozna· nlOlva1izměny SiVých bydlišť též administraci Vysokoškolského věstníku. Zároveň sděluje[. že v nejbližší době obdrží ka.ždý čloo. s,polku spolkovou legitimaci. V nastalé debiatě o součaJSIIIýchotázkách byli kolegové vyzváni, aby podá:vali výboru své návrhy, náměty neb přání a aby pŮJsobilí i na vlivné osobnosti veřejnéhO! života a informovali je o našichbolestech. V té:OOIvěci přÍJsIíbil rřítomný p. vI. rada Mašek svoji Výdatnou podporu. Kol. Trávníček kritisuje liknavOlst některých členů a jích malý zájem nejen o spolkové, ale i o odborné věci, a poukazuje na nedá:vné připomínky k návrhu prová,děcího nařízeni katastrálního zákona. Kol. Kvítek ponklazuje na, strohé předpisy o: dietách ve Velkém Brně a žádá spolek () zakročenÍ, Bylo mu předJsedou přislíbeno, jakmile spolek obdrží od něho písemné ná,v:rhv. Dalších námětů fi.ebylo' a kol. předseda ukončil sehůzi přáním všeho zd'arru. (Kolegové.. ve,škeré dotazy. změny bydlišť, přání a ruí.vrhy, sdě· lujte na adresu jednatele. Brno, Veveří 26, JI. p.) Zapsal Sommer.
1929/72
Spolek čs. inženýrů státní měřické služby v Praze kornal řádnou valnou hromadu dne 17. úuma t. r. v hotelu Beránek za, velmi pěkné účalsti členů. Schůzi zahájil kol. předsOOa Sůra uvítáním kolegů, kteří nelekajíc'e se oestOlvních útrap. do'stavili se do schůze i ze vzdálených mÍJst. Na, to přednesl kol. Guldll!n zprá1vu jednatelskou. Po ní přičinil předseda, některé vys,větlivky k postupu prací ve Vysokoško'lském svazu i jiných ústřednách za účelem docílení zlepšení systemiS8iCe,. Podal povlšechný vývoj tohoto Elll'a;žení,naznačil různý vztah jednotlivých organisací k tomutoprohlému,skryté úmysly lépe hodnocených a obavy saturovaných, povšechnou sitU8iCi techniků a snahu spolku nez,adati našim spravedHvým požadavkům. Vrch. rada Novák v kratší připomínce vzpomněl pomoci Vy.sokoěkolského sv;azu v počátcích našich bojů za uznání vysokoškolských aspirací. Kol. předseda dodává, že i některé niž·ší ka,teg'orie nestavěly se nep'řá,telsky. Zt!>ráva jednatele schválena. Za churavého li! omluveného kol. pokladnikJa Skopka přečetIřádně uzavřenou pokladní zprálvu reviloor koL Hálva. Bylo vyhověno přání kol. pokladníka, aby revise účtů byla provedena dodatečně, jakmile e,g pozdmvi. v nejbližší výborové schůzi. Výboru dáno zmocnění, aby posudek re,vilsorů vzal na, vědomí. Na návrh kol. M-a.říka zlvoleni do komise pro sestavení kandidMky lwl. Há,va, Laudát a Tippl. Valná hromada schválila kandidátku v tomto znění: Předseďa: Sůra; I. jedna.tel: Guld8Jll; n. jednatel: Raitr; pokladník: Škopek; zapisovatel: Šulc; místopředsedové: Kučera, Krátký, Klimeš; členové výboru: vr. r. Novák, Šrůtek" Mařík. Trá,vníček, Kmtz,. Roziňák; náhradníci: Pa,pež, Kle'páček, Baar, Hal\lbtmann, Chúra, špetla; revisoři účtů: Háva, Va,cek; smírčí soud: Hrstka. Krátký" Je1ínek, Mrázek, Sýkora. Nato projednány návrhy odboček a okrskové schůze královéhradecké. Návrhy p,ředány výboru k propracování. Zmíněny mnohé novosti při provádění zákona o pozemko,vém kat,astru, úprava, poŽĎtků, IPoměry funkcionářů a pod. Schůze skončena v pozdních hodinách odpo,ledních. Valná hromada "Klubu tech. měřických úředníků hlav. města Prahy", konaná dJlie' 20. února t. r., zvolila za předsedu vrch. m. radu Ing. A. Beneše, místopředsedu mě'ř. radu Ing. A. Pozděnu, jednatele vrch. geometra Ing. J. Pudm, pokladníka měř. radu Ing. J. Ja.roše, archiváře vrch. geometra Ing. A. Rochelta, a vrch. měř. radu Ing. L. Kubíka; náhradníky Ing. A. Nýdlta a Ing. J. Šuse. Přehližitelem účtů měř. radu Ing. B. Nejedlého. Usneseno změniti stá.vající název klubu na "Klub inženýrů měř. hl. m. Prahy". Dle zprávy jednate'lské vykonal klub pro [lovznesení stavu a. zdůraznění důležitosti prací měřických velmi mnoho. Positiivní prlÍJce klubu jeví se v úpravěl sLužebních poměrů, rOIlšiřeníst.aiÍu měř. úřednictva na 23 a uhájení zásady "práce měřické" s.vě1řovány buďtež výhradně kvalifikovanýmodbOlrníkům. Klub zúčastňuje se pracíorgani&lJČních ve všech stavovských korporacích svýmI záJstupci. Kolegové zeměměřiči, zaměstnaní v úřadech obecních, samosprávných. udejte laskavě svoje adresy Ing. Jar. Pudrovi, jednateli "Klubu inlŽ. měř. hl. m. Prahy", za účelem eventuelního založení spolku, který by jako jednotná skupina mohl hájiti specielní naše zájmy st8ivovské. (AdreSJa': Ing. J. Pudr, Praha I., Nová radnice, stav. úřad. odd. L. 3. p.) Zpráva o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, konané 2. března 1929. Za člOO\Ypřijati pp.: Bohumil Haring, Jaroslav Paye'r, Jan POISpíšil, Jlaroslav Pták, Antonín Škelenko. Usneseno bylo, aby z výboru vystupIIljící členové Ing. Pudr, Dr. Ry,ša,Vý, Ing. Švec a Irng'. Zuk1ín byli znovu kandidov,áni, za Dm Kormundu bude navržen Ing. Fiker. Ing. KTejzovi byl p,iiedálIlpřípis Klubu městských geometrů k proj,ednání v Jednotě. K vyzvání rektorátu čes. techniky v Praze byl vyslán jako zástupee SJIlolku do orga.nisačni studijni komise Ing. Kre1za. Ing. Faltus přednáší a odŮ'vodňuj-e návrh brněnské odbočky, aby byla zahájena jednání, směřující k p,iieměně Spollm čs. zeměměřičů na Svaz spolku zeměměřiGs:kých v r. 1930. Na,vrhuje se zvolení přípra,vné lmmise a usneseno dopooočíti tento návrh valné hromadě stejně jako ná,vrh Dra Fialy na zvětšení formátu čas'opisu. Ing. Páleníček oznamuje, že došla z min. školství a náT. osvěty subvence ve výši 800 Kč na vydávání
1929/73
časopisu. Konečně bylo usneseno, ž,e valné hromadě bude navrženo zvýšeníčlenskéoo příspěvku na 50 Kč. Zapsal Dr. Kormunda. J. Fctřík, předseda. Valná schůze SpolI,u čs. zeměměřičů. Zápis o řádné valné schůzi Spolku čs. zeměměHčů konané dne 3. března 1929 v budově české tech~ niky v Praze. V ustan<welllou dobu o půl 9. hod. nelsešel se stanovami předepsaný počet iílenů, schůze tedy předsedou prof. Pétříkem. zahájena o půl hodiny později. Před vlas.tním jedoocim pořadem prof. Petřík demo'llstroval krátce popsal 3 nové typy strojů úhloměrných fy Frič v Praze. Byla to bu&O~avojenská, thelodolit pro dělostřelectvo a tacheometr. Předseda žádá pak přečteni zápisu o minulé valné schůzi, avšak na návrh prof. Dm Ry: šavého zápis se ll1ečte, neboť byl otištěn v časopise a schvaluje se .beze čteni. Za nepřitomného zástupce jednatele Ing. Švece čtC' Dr. ~ormunda zprávu jednatelskou "), k níž nemá nikdo !poznámek. Zpráva se schvaluje. Ing. Páleníček podává pak zpráJvu pokladní, podle níž byl staV spo'lkové pokladny ke dni 31. prosincC' .1928: Příjem: Hotovost k 1. lednu 1928 . 18.813'23 Kč Úroky za rok 1927 . . 261'34 ., Příspěvek členů a přispěvek Spolku st. měř. úř. (a konto) 30.154'37 Inoo'ree ., 3.097'60 " DOlplatky na slavnostní čislo 4.654'67 " 1.678'08 " Od spolků, odběratelů a j. Ce,lkem ... '58.659'29 " Vydáni: Za tisk Polygrafia, Fechtner a Hnie . 34;953'15 Kč Honoráře p,řts:pivatelů ....'. 5.408'35 " Odměna dosav. pokI., honorái\e redaktora" administr. a pokI. 4.500'- " Vydání administrativni v Praze a v Bmě 4.750'04 ., Hotovost k 1. lednu 1929 9.047'15 " Colkem . " 58.659'29 ,. Ing. Ruml předčíM, pak vprávu rC'visorskou, podle níž pokladna i účty shledány v po,řádku. zlpráva pokladní i rovisorski se tedy schvalují. Ing, Páleniček žádá dále, aby byly včas placeny člwské příspěvky a S ohledem na celkový finanční stav i:3polku doporučuje', aby valná hromada zvýšila členský příspěV'ek na 50'- Kč, počínaje rokem 1930. Po debatě, do níž zasáhli pp" Petřík Faltus, Ryšavý,. Fiala, Sůra, Prokůpek, přijat ná.vrh Ing. Faltuse. aby členský příspěvek byl z,výšen na. 50'- Kč s pla,tností j-e,ště pro rok 1929. Poté podává zprávu redakční prof. Dr. Fiala. a zprávu administrátorskou Ing. Procházka za !lJC'přít'omnéhoadministrátora Ing. Vrbu. Redaktorům, redakční radě i administrá,t.orovi vysloveny diky za. ús!pěšnou práci v minulém roce. Dalším bodem programu jsou volby. Z výboru vystupují podle stanov pp. Pudr. Ryšavý, Kormunda, Švec. Zuklín. Výbor za dra Kormun· da nawhuje Ing, Fikera.. 'ostatní vystouplé členy výbor kandiduje znova. Usneseno hlalsovati o celé ka.ndidáwe najednou aklamac.i. Navržení pánové jsou Zivoleni jednomyslně. Za redaktory časopQsu zvoleni opětně Ing. Růžička a pro.f. Dr. Fiala, rovně~ i redakčni rada ponecháJna beze změny: Administrátorem fusOlPisu zvolen Ing. Vrba, revisory účtů Ing. Ruml a štkpt. Ing. Sochor. " Přistl1puje se k volným návrhům. Prof. Dr, Fiala přednáší návrh redakce', aby formát Zeměměřičského Věstníku byl zvětšen na 17'5 X 25'Q cm **) a podrobnými ,číselnými daty odůvodňuje jeho úspornost. Poněvadž autorské honoráře pro stálva:jící formát jsou dosti vy;soké, navrhuje se ponechati základní sazbu za stránku beze změny i pro formát zvětšený. Dalšich úspor hodlá redakce dosici úpravou popla,tků Z3; inserci v čas~ pise. Redakce žádá dále, ahy hyla va,lnou hromadou zmo'cněna. aby mohla z referátů SlPolkových vypouštěti odstav0e méně důležité a. škrtati. po, př.
a
1929/74
upravova.ti místa nekolegiálně útočná. Přednesené návrhv redakce se bez debaty schvaLují. '. Ing. Fal~us přednáší návrh brněnské odbočky Spolku, aby v roce 1930 byl pro zJ€dnodušení poměrů spoJIwvých Spolek čs. zeměmMičů přeměněn na Sva,z Ispolků zeměměřiČských. V tomto' Sva,zu byl by sdružen Spolek č,s'. inženýrů státni měřické služby, J'ednota čs. aUŤJorisovaných civilních geometrů a ostatní event. vzniklá zá-jmováJ sdružení zeměměřičská. Kolegové, kteří by neměli možnúst oTganisovati se v některém st.ávajícím ,spolku zájmovém, byli by přímo čleIlY Svazu. Svaz byl by sou(\asně represemtantem v,šech čs. z,eměmě,řičů: rpřed cizÍino'u. Navrhuje se zvolení přípravného výboru" kte,rý by vedl jednáJlí se zúčastněnými spolky, tak aby věc byla jejich valnými hrom3.dami projednána do roku 1930. Po debatě. jíž se zúčastnili pp. Petřík, Faltus, Ryšavý1, Sůra, Náhlík, Beneš, Fanta, Klega, Hlídek, Páleníček, návrh se v zásadě přijímá a usneseno,aby výbor Spúlku čs. zeměměřičů požádal Spolek čs. inženýrů státní měřické slwžby a Jednotu civ. geometrů o' ,vysLání po 3 delegátech do příiP
Zákony a nafízent z
české vysoké školy technické v Brně. Výnosem min. šk. a nár. 54.971/28 byli staJlú'Veni pro k o m i s i 11. stá t n í( od bor· né) zkoušky, oddělení zeměměřického inženýrství, !PáJlové: mg. a JUDr,. J. Bar ,v í k, vrch. báňský rada, přednosta revírního 'úřadu, místopředsedou komise. Ing. J. Ba š e, měř. vrch. rada a přednosta odd. pro poz. katastr při ~en. fin. řed. v Bratislavě, Ing. J. B o I e h o v s k Ý. minist. rada a přednostJa techn. odboru SPú. v Praze, Ing. Š. Jan š á k, vládní rada a přednosta stát,. Blužby stav. na Slov,ensku IV Hratisla,vě, Ing. V. K I o f e r a, vrch. zemědělský rada. a přednosta obvod. úřadovny SPO. v Hrně, Ing. AJ. K r e j car,. vrch. měř. rada pri zem. fin. řed. v Brně, hon. docent čes. vys. školy techn. v Bmě, A. K u I í s e k, mda polit. sprárvy u úřadu pro agJrár. operace v Hrn~, Ing. V. P ,e c h á č e k, vlád. rada a náměstek předn. řed. stát. drah v Bmě. Ing. J. Peň á~, přednos,ta měř. úřadu zem. hlav. měs,ta Brna. Ing. Fr. S I a v í k, vrch. zemědělský rada úřadu pro agrár. operace v Brně, Ing. A. W ach, divis. generál, zemský velitel dělostřelectva v Bmě:. Ing. F. W i es n er, vrch. mě~.. rada a předn. kata,stru při hlav. fin. řed. v Užhorodě,členy komise pro období v 1928/29 do 1933/34. O pmslušOsti katastrálních měřických. úřadu, !pokud jde o ob n 0v ,ov á n í ,pm,emkového ka,ta.stl'U. Jmtas,trální p r á c e v ceň o va c í
Č.
1929/75
pod. neho při přejímání výsledků měřiekých prbo OTgány 'po zp·wsob'll kat. nového měiíení (hod: a) rO:7Jšiřuje se působnost: kat. měř. úřadu v Pr3Jze na obvody kat. měř1cký'ch úřadů v zemi České; ikat. měř. úřadu v ~ na obvody k3lt. :měřických úř3Jdů v zemi Moravsikoslezské; Jmt. měř. úřadu v Br"o', Užhorod, Veliký Berezný a V olové. V těchto městech jsou i Bídla berních úi\adů. ArcMv map katastrálních prO' obvod P. R. jest v Užhorodě. Oddělení Ipro nové měření, oddělení pro vceňovánÍ a bývalá evidence kata,stru v Užhorodě spojeny v jediný kllit. měř. úř3id v UžhOll'odě. v
Statistická zpráva. Na oddělooí zcměměřického ínženýrství na Vysoké škole speciálnich nauk v Praie bylo v zimním semestru stud. roku 1928-29 zapsáno 389 muižů a ~ ženy. Z toho Oechoslováků je 273, 2 Jihoslovani, 19 Polákůi, 79 Rusů a Ukrajinců, 15 Bulh3Jrů, 2 Rumuni a 1 EJstonec. Je' zajímavO!, že, ačkoliv počet všech posluchaču, zapsaných na Českém vysokém učeni technickém V' Praze, vykazuje od roku 1923 tendenci klesajíci, ,8itav posluchačů zapsaných na odd. zeměmě'řického inženýrství jeví se rok od roku, větším. Tak na př. ve stud. roce 1924-25 studovalo na če,ské technice, v Praze 274, na čelské technice v Brně 59, na německé technice v Praze' 17, na německé, technioe v Brně 31, celkem na 4 vysokých školách technických v RČS. 381 posluchačů zeměměřietví, tedy méně než letoŠilliho roku na jediné technice pražské. Je tedy 'obava, že nebude dostatek zeměměřického dorostu, zbytečnou. -1'. Stav členstva Inženýrské komory k 1. lednu 1929 jeví se takto: Za rok 1928 l~řibylO' 69 civ. techniků, z toho 8 zeměměřiM, 19 stav. inženýrů a 9 architektů; zbytek připadá na ostatní lffi,tegorie. Ze všech 1361 civ.
1929/76
techniků připadá na autorisaci: staveb. 566 (41'7%), zeměměřič. 376 (27'7%).,architek. 95 (7%), kulůurní 93 (6'9%), strojní 72 (5'3%), horní 66 (4'8%), cheIIŮCkoo43 (3'1%), elektrotechn. 24 (1,7%), lesní 25 (1'7%) a lodní 1 (0'1%). Peroontuelně tedy zeměměříčŮ:malounko ubývá, ale stále tvoří velmi početní skupinu. Vypsání stipendia. Spolek absolventů a býva.lých po,sluchačů České vJ1soké školy technické v Brně vypisuje pro rok 1929 2 c e s t o v n í s t i pe TI d i a IPO1500 Kč. Písemné žádosti o>bsa,hujicíúčel studijní cesty. déLku jejího trvání a den nastoupení podávají se v době od 1. dub n a do 30. d u bn a t. r. u jednatele Spolku kol. Ing. Dm Otaka.ra Gartnera v Brně, Česká technika. Podle ustanovetllí stipendijního řádu Spolku mohou Be 'o udělení stipendia ucházeti jen členo'vé Spolku. mající zapraveny všechny členské příspěvky.
Zp~ávy osobní. Honorovanými docenty na Čes. vys. škole techn. v Brně pro nově zavedené [l~edměty n:a oddělení zeměmě,řiCikéhoinženýrství byli jmenováni: Ing. JUDr. Jindř. Bar v í k, předIl10lstabáňského revírního úřadu v Bmě (Měření podzemních prostor a Horní zákony), Ing. Dr. Jar. H r ub 1), n. profesor vyšší hospodář&ké školy v Přemvě (Dějiny měiřictví a zeměměřictví), Ing. B o u č e k, asi!st. fysikál. ústJavu české techn. v Brně (p'rak:ticlQí,fotografie a reprodukce, plálll,ůa map). Ing. Aug. K a r I í k, vrchní báňský inspektor v Brně (Základy hornictvi), Ing. Dr. K. K o s t k 3j, vrch. st:w. komisař v Brně (Encyklopedie, i:nženýrského stavitelstvi vodohospodářského a kulturníhor), Ing. Jos. Peň á z, předno'sta měřického a regulačního ,oddělení staveb. úř
1929/77
úřad Krupina, Tadeáš Stuliglova pro k. m. Ú. Nové Zámky, Rudolf KoBer lP'l'Ok. m. ú. Michalovce; b) za smluvního měř. úředníka Konstantin Grum-Gřimajlo pro k. m. Ú. Lipt. Sv. Mikulá,š. Pře I o' že n měř. komisař Emanuel Sla,víček z Míchalovců do. Levic, N'a trvalý odpočinek p,řeložen vrch. měř. komisa,ř Štefán K:lJElsayu k. m. ú. Kl"Upirt,a. Právo k užívání stavovského označení "Ing." získali kolegové: L. Hanuš v Zábřehu na Mor., O. Singer v Bmě, J. Zubík v Hradci Krá!., E. Budík v Bratislavě, J. Chůra v Trenčíně; J. Kruml v Chotěboři, K. Mrázek v Dačicích, J. Švoma v Benešově, B. Šindylek v Bmě a K. Vetter! v Bratislavě. státi
Oprava. Ve článku "Počítací stroje", a p r a v o", místo "nalevo".
str.
M,
řádek
12 shora
má
"TI
B 1é~1\ :J4
ZALOíEN~~V
PŘESNÉ ST~OJE pro ceodeslI topocrafii astronomii
DYOio~razOYÝ taChYffiutr Kurn Žádný vliv osobnít:h t:hyb Neprom ě nná konstanta Kompen sov aná teplota Nejvyšší p:řesnost NeJvětš ( Je dnodut:host Ryt:hlá, p oho dln á prát:e Normál ní teodolit Nízká t:ena Nej~ětš í hospodárnost Úpravu starfcb tu «!()Jif1i pro dwoj obrazovou tach!nafril obstará váme ryt:hle a la wíhc;(né ceny Reference
jsou lnteresentům
k dlspóslcl.
HERII I tis. I. U.DDBIU
(Svýcary),
Zástupt:e: Ing. KAREL MUCKLI Praha.Sm ít:hovc. Ui49 -Tel. 42.236
I
ING. BARVITIUS
& .APAMEC,
. Praha-Wlnohrady, Belgická :11. . Wyrábi: Nejmodernější a nejpi'esnějši vynášecí pi'ístroje délkové pro všelllmy poměry, - Měi'icí pi'ístroje pro meteorologII, hydrologII, geodesll, agropedologII a aeronautlku,' Trasirky, pásma a měi'lcké pomůcky za továrny 'ceny.
Zeměměřič-
a s i s ten t, možno-li s praxí, bude přijat i hne d do geometrovsko-stavební kan<:eláře. Na b fd ky s udáním .běhu života. a . honoráře na adresu: Ing. R. CíSAŘ, techn~-'., kánc.,. ~l\fěI? Í.k. ,o. Za redakci zodpovídá Ing. Jos. Ríl.žička. Nakladatel: Spolek československých
1929/78
Tiskem Polygrafie v Brně. zeměměl'íči\ V Praze.
ROONtK XVll.
V DRNE, 1. května 1929.
ZEMĚI1ĚŘIČ&BÝ VĚ8TlljH áISOPl8 ePOUOI
ItCoog~afC't n6~
C:s. ZlUdllliUeiL
nan6led 8yf6belnik.
061. pateut o. ě.: 68M. Ing. K.an>l Y o 8- á hl o.
t:.,t, ,t'r--
_~l>
, ..•.
• ,~ ~
Celuloid'ová prdbledná ~ska tvaru. ~JW}b,Q čtyt. 1ibe1njk •...rozmě:n\ cca. 20/14 cm., jE6b na své spodni tttl"&11ě opatřena ětyfmi měřítky hJa.vnimi k odi:JImováaú ee.lých ~k ve ětyfeeh nYLliěných poměrech zmeIJie.ní: 1: 500-, : 1000, : 860, : 720, jimi po levé straně pti horní hra.ně dMky pfiléha,jí měřítka přímá! týchž poměrdt zmenieni, sloutiol ku ~ odlsunováni zlomk6 jednotek h1&-mfeh měfítek.. Toto zlomkové natJáieni délek UlllOtiíIllie ~ý ~ •. vedeDtt v& ~ pHňnice, kt&r& jé&t pfeponou ·m,'ileoého pravo* úblébo tr.ojúh~u, jeboI od'Vhny jsou: v pomku 1: ft, .& ke t,uda. jeho' po8unem přesně na1lu.et,i n-tiny· jednotek haa-mícb měřítek. Nulový bod měřítek hlavme.h "a' j.e6t v prftSeku 66y hlav•. níb.o měřftk& a horní branou. d'8Sky, nulový bod měřítek pffěDiÝ;ch ,.,.1(- jest 'V' prt.seku pfiěnice SI OIOU hla.vnfbo měřltk&.. V&1k'c6 ěfeUee znaěijed:ootk.y (metry), maléěis1ice n-tiny JedDotek (oentimietry). ůtTfi kontrolní stupniCle be·z očí&lo·vání
~~.
~l""""~~k· •.~_x_, ~.
..:3.ft..1r:-.
1929/79
po ooře.jši hraně desky Mm kreslenou. čímž jest grafie,ký výkon nanesení žádané délky $onOOn. Týmž
zp(lsobem nanáišíme a rý5ujeme kolmice D& ~,
neb
na Hi:ov(}1nou Btranu od! ěáTy króMen6 (d,kladIni, měfiek6). . . 2. Rtsováni mvnot*te-kI ~ da-4éIn (~m~ll: 0Lr0 k;res-~ ]Q nii má bttl ~ána rovnoběib, pRve· tleme ke kryti 5 přialušnýlu st.u.pněm- měřítka h.la.vnJho a. 8OUěatmě ki& ktytí 8 korespondujíehn stupněm hlavního měřítka. vedlejě1bo (vlevo), Nmž obdrieli jsme rovnoběžku na rozchod
ee1ýC'Jt jednoook. K naneiení zbývajícího zkJ.mku j~dnotky značkujeme při oopohnuté d68'ee nrllinret,rovou ěárltou, vOO'OO.ou v levém rohu
po vn~jší jeho braně směr příč1Ůe8, vetkn~me pak hrot ~h}y) do bodu "p'\ od'SU.neme již z.námým· zpQoobem dBný zlomek jednotky a. usměMlim pol!ohu. drndty pomoci značky (:mili.Inet-rové čády) , kterou přivedeme ke krytí s pně-nmí, rýHujeI1Ji6 podél horní hrany ětyřůhelnit~ žád;a.nou rovnoběiku V' daném intervalu a,ž na n-tiuu jednotky pře.sniě. RO'VllObMky. čtvercové Irltě a kafování v rozchodu celých jednotek konstruu~e kt docíleni delší z.á.kladllY ponroci .stupi'í-d pl'otilehlýc·h příčných měřitek. 3. Odsuoování (hledání) d-élek z plánfi a map týc.bi poměrů zmenšeni: Přil{)žíme desku bodem "Ou k jedloomu khnci délky hledané, pfihližej.íce k tomu, aby ooa mětit.ka hlavního kryla se 8 olx&Wm pfímky, jít délku h1edJáme, přečteme prn.lb.1eldem počet Mlýeh jeďnotek, n:w'ež SeSUn01lle Jtep.'l.t,mě deslm o zby1lý zlomek, ai po&lední stupeň z.jtšt~né d'&lky v ťC'lých jednotkáich JGoyje .se 8 "dřubým" koncem hledlam.é délky. . V'6tknu~ hrot (jebh1.)dJo bodu "i' ~posunujeI.oo ~u po. pfiěniei, a~ horní hrana de&ky projde "prvým" koncem d~y výř~u
tu'Žky
1929/80
hledané, na.čet na měřit.ku přfčném přOOteme pftskJěnoo. hodllohl zlomku. která se známou ji! hodnotou v celých jednotká.cll :ud'áyá; nám přesně dlélku hledanou. 4. ().(JsUDOvání (hledá:JÚ) a rntn.ášeni dťtlek v plá.neeh s. IMpá.ch. zhotovenýeh v poměrooh unenŠ6ni, kte-l'é' jsou eeli9tvým násobkem pom:ěrii' .7JIneDien{ na ~sce uvedených, pnwedteme {)bdh~~. 6. Délky pořadnic (koJmic)oc:1 O do 11,dntyěuě od! O dn 22 jednotek v6etně zlomkii 1z& nanáieij př.fmo, bezz~iětění bodu ",pH, neboť jsora. dány 11& měřitku pmném v roz.ehOOUl hrany desky, oeb spojnic stupň"6 pe.ralebúch hl&v:mch nwřítek, a. plič.nice. 7. NanáAení a odsun(}Vá:ni 001« dlbj& se metodou 1i1~oo pomod bodInot bm~nt neb cota.ngent, měřených, odtmnlltých neb '1'. přisl~é tabulť.6 odeětenýcb'. 8. Zle čtyf )lló"IDěr6 zm~ na. díe.Sce u vedených lze od!. voditi ětyfi další poměry zmeMení, t. j. 1 : 50, : 100. : S6, : 72, pti čemž budou velk'é ěislioe zna.čiti počet "decimetrou• malé číslice počet "miJi:m:etrd" a. dala poměry 1: 5,. : 10, -při který. tnači velké číslice poěot "eeD~u, maIél ěisli~e počet,,~etin "V
m mmťltrft."'.
Jest tedy ku přikJad'u pii potněm zmeněení: 1: 1000 dílek hlavu. měřitka= 2 tli dil&k příčného měřítka ~ 10 em 1:100 " " "=2dem,, ti "~ lem 1: 10 "" ,,= 2 cm 11 " 71 = 1mm 1 : 500 _ :o .-::1 m.... _ = 5 CffI " n ,,," 1:50 " '" ,,= 1dem " " ,,= l/lCfll
1:5
17
"
,,=-1
cm."
"
"
= 1/9",_
skut,e.čných dólkových hodnot. Slouži tud~f. tato náčrlní pomtcka OOolkem ku pnK'.-im:v se-till poměrech zmenje.ni. Přístroj slou!í k~l bezprostřednímll grafickému zobrUetlf. ~, území. tněřenýeh soustavou pravoúblých kootdiná,t, ke zná1A>r-
,P""
~ ňováni polygolUÚeh tahů, pdd~ .budOV, . silnic, .•.. 000 ... to". ' ~děleni pozem.ktf,zvětšených detaUd "'ff geom~riekýeh plánech, ke " &~;iekému vynášeni reguht.ě'nieh plin~. kin pradtn' taehytne.. tn."cI ~' ,i
1,
všeobooně
'k: polním
a kanceIáfským
praeim
~rtnim
inženýrství měfického~ lesního a zeměděl*éb.o. . Poněvad'í však každé přesné ZOOl'846n.Í předmětu v po.1edu. pfid:.orysu, profilu atd. ve z.memenénL měřítku d~je se pře1929/81
vážně výie zminěnou prlLvoůhlou· metooou, lze přistroje ulíti i v jinýeh směroob tecbrnicJt.ého náIČrtnietvi, at jit jde o obor stavební nebe> strojní, a to v: pr&xi i ve školách, nebotpi'jgt.Toj {Jr.1vě popsaný je&t kvaJ.ifik.ovanou náhradou. za, celou: řadu přístrojů a poxnňcek, dosud poutiv8IlýC}h, jako: pra.vítek, trojúhelníktl~ mě· říte'k obyčejnýeh i tra.nsve-rsáiníeh, krnžítek i drahých kovo~·)'-ch nanMecich pří&trojo. oowovýeh dtvojkusý'c.h, jiehi ostatně ,- l~jU
nelze vtibec, po.u1ÁU. Užitečné
vlastn.osti
přístroje
jsou:
JOOiný kus a pře.ee' s moi.nosti pl'etIDébo· na.nesení: zlomktl 10 rozličných poměrů' ZJOOn6ení, jasná čitelnost. neboť příBU"oj, ačkQliv se z&mením obdobným ooniŮ'vému, neobsalmje meniťho ililu~ než, jest j-ethl& jednotk'a, přelillOSt, dtociloy::t.Ilá krytíDľ, jest. téměř absolutní, použtivá.ní zoola jedDodluehé, i lai k u snadno poehopit&lné, práce rychl~ a neun.a.vujieí, což j~t. .lůs}edle.k ja~mé čitelnosti~ lehk06ti a hra.vé posunute1nO&ti, průhlednost dO-voluje stálou orient~i kresby, pruf.alOst hlnIoty zabra,ňuje poškment plocha. desky uchovávái papir čistý, jest stáJ,e poho-
jednotek,
tový, v zápismxu nositelný.
Pa-tentní výsadou ,~C~alu"
jest
d~d
neužitý;
2.!)u...'óii)b
;jednotek, při 8OUlěa8D.oém konstruoVáni kolmic a rovnobělek Me d'&"Dlýeh (měřenýreh) Uneámieh hodnot. Pf.ístroj jest v a1tttJ.vnim ~v.o-2.U ve ~í tněfleké službě.
na.n.áěení zlomkt
Prvý typ "NáOttraiho ětyňihehúku" téhoiautora., uv-efejni9ný vt' ,;ZJR"ávách ,'Vlllfejné slulby techPoznámJéa redakce:
Q. lB,z r. 1927, jest po.j&t &:> pf~ školy v Bmě. Vi'Z nejnověj~i knilDí vycibú
nieké"
vys<)Iiě té6hniclté
"RýBovám 6ituaěni
a terainni~' odl prof. Dr. Aug. 8tml6ri1d.& Cena. ~,Coogr&ful" provoo.~ v celuloidu tiskem, Kč 60'-~ Nabídka bez záva,znoetL - S výhrad'oo ~ti dod'ni. Adres-a. objednávek: Ing. K. VosálOO. Poděbrady, Cechy. . Ré,umé. ,.CoogTaplle'~J
sáh t ()~N o 6 8 6 4• ."Le eoogn,pbe,
brevet
ďinvention
ďlng.
Vo-
un tr~l'-quadrllat&re", eoostitue U~ ~lChe en matéziu..ux t!ranspa:retlt3 (eeUulokJf). -e.n dimeoBion& de 20 X 14 cm, ~v.a.m au report et dOOoupemem dirget des longuenm, sou Ie m..cement simuitané des V~ll et des 'l)BzaIIUiea. on 'qu.tre re1ationa originaSes et Slx rel&tiol18 dérlvées die lB driminuatUOJl d"Pris les 'V6teUl'8 eff('('·tbv€'S. C'A3.t jnstrnment se di8tJngne IJI&T 'le fait que ponr le report, des fmct.ionB dles nombTee des élcbelee pineipůes 0I1J & eonstruit UDe éclleU& tnmavere.ale, do.tM • ~e, rendlteaceesaibl.e a 1'kJB ďune cOtl~e lODgitud.inaJe dula la p\R.nche, nmde lpOi3&ible ľ1ilDcUtude des mterseetlous de 1&diagonde 'Il·.•••00 Ia ligne tIrée e4I oo1Br: toit ph y 8 i q u e m (l nt pa.r reolooeement de 1a pointe de l'&igullle (a.iguiUe a. piquer): 80it gra pil ig u 6 ln e n t, &Il If:raln.chetllllt •• li&'oe tirěe 'PM' lm tn.it. eourt.; 4é- ~ maniěre on pant étabUr •• base JlOU!' le l8port. et 1&poeIi1"bllité ti' Cló6ctlter toU8 le travaU décrit A ra.tde {l'one aeWe pieeo. ee qQe ~fie M pa.rtl-cularitt\ eo oompa·rnil'Ofl a.ve.e les instruments ~XiMaOtM jU:'llU'S, pré&ent.
me
1929/82
o iYýcat'ském
knibOVlÚ. (kataatdlním) .
a topog~aftckfm mHenl. Ing. Ant. Atvá. n.
(rQkrallo9'lini.--
Sa.1te.)
V Ý po ě e t 'BoO U ř & dni c V' siti IV. ř. k-ont se m~todou nejmenšlcb čtvercťL· a jen výmineěně 'Z prfim.ěrn. Stanoveni trigonometri'Cky Ul'oované výšky bodu dilj& se vz,o,rcem: V' = Do . tg a (z r) + (8-C), v něm!
+ +
=
Do ze souřadnic vypočtená vzdá.l.enost, O(WRvená o zkresleni a. redukov&uá na výškový základ, a pcnorova.ný výškovJ· ú.he~ Z. T == jsou opravy ze zakřiveni země a. refra.ltoe,
=
S = výška ()ptické osy dalekohledu nad tri.gonom.et-ric.lťým llut1élli a. C == výška
cíle na zaměořovaném si.gruíb.
Pro ÚP!nů6t uved'me ještě, w triangula čn í operát r á. t sestává z čá8ti, jak mWeduje: ft) nákres trig. sitě v měř. 1 :25.000, v němž' jsou zakresleny také hlavni vodotok,.y, jalwi i politické sprá.vní hra.nioo; b) výpoOOktí plán ob6ahuje mizoo. 7Azuam <> upotřebeném t~()dolitu také se'Znaml. vodorovných i výškovýclt 'SOIll.iadnie pfipojoTacích bodti a dálo popis zpóoobu výpoětu nově určených b<>d1\'
•
:
.
I
•
~c) zápisníky měřen)'"Ch líhltt pro repe.tici i :skupin(}~ po-zoroni11Í; (1) Stanični vyrovnáni a seznam směrii po vyrovnAní s pří-
úd:a.ji; zápis o zajištěni má vybeslený místopis & ob6ahuje ~(ltl ř:Hlnice a výšky nových bodli a v~hna da~ vzta.hujicí se
8hl;n~·1'lli
e)
k s.tabilis.a.ci a s.ign.a.1isaci jejich; f) oontraění
výpoěty; q) orienta.ce smhovýeh svaakťl; h) výpoOOt trojúhe1nikfl St Slněrnikfi; i) soufadnieov.é vyrovwW.Ít; j) n.ákres výškové sítě a "\'Ýl)()ěty v ní. Tis.lropiAy jsou velkého anho'V'ého formátu
mimo zápmnik
mH·ť'n~;'chťihlfi, který má roz,m{'r kapesní.
C. P
Otd T oh
n (, měř e ni.
1,etecll zač,aJo Bvýc&rslm intensivn.ě ptaváděti války ,,·ytčený program, kWrý má opatřiti abeim noV'Ó knihovni JMmy .. Vydalo proto roku 1928 v~ý plm k provMetu kniho:vniho měfení, kte.rý ~ čl6nf podle poětu. kantml'o. y 2;) '~měřovadch~ spolu souvisejicicb. prilgramd. Z hospOO&mých diivodiii Švýe.&mko rozd'ělilo 'rieehnu pi1du, která se m8z:anlěfoV&ti, do tň skupin, a. to podle její hodnoty nl:-b(J významu. Dflvodlem k tomu byla. velmi odIiAná. terénní tvátno&t & rtimé pa.rcelaěni pom-ěry v zemi. V 'kaMém .t. z.v. jn~trllkčním území je předepeJálll Ul'Čft,ý zaJll.ěi1o.va.cí způsob a lll'i"it:i })fe8n~t. Tak v iustrukč·IÚm územ! I, v němž ~e nA Z&a V potlledníeh
jii
'Z~t
1929/83
m~ř{ty4Di kiadou
poi.ad:a.\'ky přesnosti následkem mimofádně vysokých 66U poeemk.6 (hla.vnb měSta), měří se. metodou pra.voúhlýcll souřaJlnic; dOo in&trukčnfho území ll. poiaté obce vyk.a.zují prfIměmou hodnotu PŮd.y a zaměfurjí S'& s normální přesoostí buď pra.voúhlými, nebo pol.álrn5-mi soU!řad'IŮe.emi, a. konečně obce v iWJrtrukěnfm území ID s méněoonnoll půdou, u Iůchž se nepožarl.llj.c zvláštní pfesnoeti, zaměřují se taehymetricky nebo měřickým. stm.em, někcW také fotogrametricky. K podrobnému měfení dochází ai po event. scelonini & ~"Vý~é
po provedeném omeznfkoYán.ídr!ebnoetnich lmw.ic. Zaměřovací zp6soby Jlemají proti ndim nějak.ýc-h zvlá6tnoot·t liší se někdy ,len v podorobnosteeb; Tak u.a. pf. Při m.OŤ'eIÚ d:élekJ stran "V {M}lygQoové síti užívá se jif.' několik let pfae8llých dáLkoml'rú. do polního Jláb-<.~u za.náAeji se y m4stníeh traticlt budo\'-y jen
v zWadnim
pt1do~,
podrobnosti a risality \-ykresLuJl se zyJáš'
v polním zápisníku a. pod. Také předměty nlěfení jsou v celku shodné s naAinli, a,i. na hranicesll1ŽebuiQfltí. Polní ná.kresy ~ nezvylde velkého formátu 00 X 70 cm. Sekce 8~OlV'ého měřeni musí býti dotová.ny nejméně čt,yfml trigonometrickými nebo polyg-onovými body. O r i g i n á 1n í plány. POOle DletQdy zaměř.ovací a instrukčního území je předepsáno ta.k6 měřítkooriginálníeh t>1ánťt: V instr. územ! I utivá se měřítek 1: 250 a 1: 500~ 7'
.,
II
1)
"
"
1:250,1:500,1:1000, 1 : 2000 a 1: 2500, j : ňOO,
1: 1000, 1: 20(l()~ 1 :4000 a 1:10.000. Nej?·.a.sti.l,~iměřítka. j:wu 1 : 500 y území t 1: 1000 Y lizemí
na.l:4000v~m. Velik06t Ooriginá.ltúch plánti, pokud nejdQ o list.y stoloV'óh.o měfent nemá b-ýti podle předpisu ):I) pravidlem menší než 66 X 96 cm.. Co do úpravy liší se Qrig. rJ1ány v nmoh('m od na.Bich. TNk především orientace li.stfi nemusí směřov3It! k f;.t>voru; nejde tu snaď jen o meridiánl}vou konvergenci, odchylka. mllže býti až i no 3. to protoJ poněvadž. origirui.lní plán má před~ II,
stavovati vždy Uz.a.Vf'ell)" soubor poz.e,mků, jernUlŽ se orientace přizpfiSůhi. Každ)T plán: se ma ukončovati podle železnic, cest, řek, potoků anebo, nODÍ-li těch, tedy podle drlebnostních hntntc, nebo hraní!' druhu \'zděhi.vání. OIientace na. pláně je vyznačena šipk()u~ vlastně také hektarovousíU při kr-tjich listu. Číslováni list1'}! zaěínál zpravidla. v místní trati. P{}kud se detailu na OrigináhJilll pláně t}~če. je nápadné koloroválli y()dov}~i barvami. Hranice d()~tá"'ají barevný }J!~ asi 2 mm široký, a to: hranice poHtlcko-~práVl1í kanninov}', hranice seltť,e žlutý, hranice: listu hnM·ý a. hranice l€tiních po'lIemkl1 zelený. Obydl.enébud!o.vy i zdi se pokJád:tjí, nebo jsou-li větší, jen orÚJllují k.arwlÍ·nem., hospodářské ". neobydlenh budovy ~ pokládají 8Íenou pálenou, vody pruskou modři. Hranice drltibnostní --_ _~~ ln!!itrukti<m fUr die V-et'll»lorkung nlld die Parzellarverme8l\ung. Ber», 1919. ..
1929/84
se vytahují
v ~h
bývají označovány
poměnlě velmi &ilně a to plně tufi a
leža.týml kifiklem; hnuůcedlrubu
vzdělá.vání
se tečk.uji a hranic.e služebnostni se ěárkuji. 2e1ez.niění tělesa se vyznačují se voomí provO«llími budova-mi a dopra.vnimi zařízeními V .plánech se t.aké rozlišuje při trigonometriekých bodech jejich řád; tak IV. řád je znaěen jednoduchým trojúhelnikem 8 tečkou, a. řádty I. až DI. tvoj~m dvc;jitým. Celkem můleme říd o ~rigilláiníeh plánech, i kdybycllom neměli z nich co převzíti, že j30tl velmi ik'l'ásně vypraveny, f-vláitě )&ou bez.vadně provedeny })()stránce reprodukěně-tecbnické. Jet toto umění . ve Svý<'-a.rslw vůbec d()rna,. Také jejich tabulka smlU1V'ených značek: je velmi boba~ boluttií než naše. Konečně zasJouií ,poc.hvaly i jejich V'U>ry a předlohy 13), vydané státnim knihovním úřadem. Pře h led n é plány. I10trebu přeh).edný~b plá.lrft, které· tvoli s originálními plány lUJapový Orpernt knihovního měření, VlY'VoLala tn.imQ jiné také nOOo&tOOujic.ipf6'3lDO&t dosavadní6h topogralických pláitfi, jakož i přesvědlěeni, že '86 Vlerejn(),St, & oviem v prvé řa4.iě také obnma, lJtátu, neobejde 1lezt no.V'bbo ropografwkého měření. Přehledný plM pak! je k .toolu dobrou
pom6clrou:.
~V'Uje se redUlkei G~ PJ,állll na m.ěřítkA> 1 : 5000 nebo 1 : 10.000 & formát 40 X 50 cm. (Ůásteěně o něml viz v r&cen&ina str. 60Zeměměf. VěstnJku z roku 1928.)
Zná.'rorňuje se v něm· mimo ·dl;lt&il s originálniho plánu také vmtevnicemi tvar terénu na. základě výMcovébo
a př.edtn.ěty mM!e-ni,pokud lJleisoul~eny se buď stolem ~ f~Y'.
měření. Terén
v orig. pláně, uměfí
InstN1roe () 00l6zníkování' a }Xldlrobném měření z roku 1919 o něm st&noví,h jej '\I'yhotovi technik, provádějíeí podrobné mě~ & ·to JlO4!le.~ ~voóu. Př.islu-ý návod byl vy~ kOncem roku 1919 a .no~ pak byl opraven a d~n.ěn koncem
roku 1921.
Výlohy za· pfehielnt pLán čini pniměrně nákladu na kTHbovni llIěření včetně O~{)vání.
D. Veden' knihov'ního Ja,ko "16 ;Věech~8tátech
6 % c,elkového
měření.
tvoří iv&Svýcanku oředlJOldad pro právni tSULV
poz.embv' bih& ~rUhJtelný a jistotu v pozemkově
ným s.tavem v přirod~ přimtyká 86 Vlelmitěsně kí evidenci. Jak jil byla W:ÍD.ěna zminka,je:s,t·véd:eni v ~tikllihov .. ního m.ěřeni starosti kantoo,ů, jež ony koIJla.ji&"1mi bntolULl:Mmi nebo přiSefnYmi t:eměm~řiěi. .Je jí \'inmráD& vhcte znaěná. péěe, 11eIboe i va Sv'ýeusk.u zkušenosti prolt4_y, 16 liyotn:f doba. upotrebiWuosti ~'é'ho měřeni je zá.vUIá.před&viimna
(Po~váDI
-
1. •• 1",...)
N. Ordnun~l llust.erbe98piele, 1912 a Zeichcnvol"1929/85
1929/86
Poěer. bOOin Yarěava. Lvov pfe<1n. <:ovič. předn. cvič. 27 8 ~ 4
.12 19 1929/87
19 8 2
3t
6
6
6
4 "13 11
14 21 12
24 26
29
Počet hodin Rýsováni
,~_..JI~. ~lJUU.gIe:
.taeh,ni.ck/1 a od ·nav •
H,Qr(fogie,
•
•
meliara.ce
~~:'cltá.
•
•
.•
Variava
L,·ov
Vfedb. cvič.
pfedn. cvič.
1) •.
2
.•
~ stavil vodní
4
..•....
Eneyldopeilie inžen. sta.viteletvi a. 8t4vit.eh!t\"Í pozemai .•.. TeoJ:lie optickýcb tpfisLrojti K8oIIt~ioké wbra'ZOvá.nf 00Di měfidiví • . lIagn6tismu.s zemský . Fotogrametrle .,
3 4
2 4 o)
2 2
.)
2
.
1
1
1}
Tecluridtá nauka o k8ltaBtru •
3
Sta.
~~
~
Eney1klope(Ue zemM:ttMvi
•
•
4
4
~
Vědy právní . • • 9 8 N árodloii ho8podIWř&t.vi. • • •. 6 4 AgFám$. ope.raee a .agrámi pontUoo. • 4 2 ti .• Letaú poIai:f cvJ600í z geofIJud13ěit 1. nicM 1lIkončiJo Rtud·i& 40. zŮ6tává ve .~kolť 160 a z;aQeCM1Q f!.tudi.i 188. t. j. 40 %.) Př.fčin-u vidí jednaiki v t§Jlýcb UUl lp,J"ielnich pom?M-eeh pOVále((ll~~. kJ~snlltf úrovně stfedoěko1&1«:- připľaY~' & jednak v pfetffftJi l)()SJu<,~,d na. vysok.{o ~kolt!. Ponkuuj" jako I1& \"~or ua RapubUikn ~eRkof40vnll!4kou. ,kde 0lJnívněni ·d"Umllo 'temčměřičt'! mohou nllbýti jen O801>)~S v:Y\SOkMko)s'kýmf V7AttJ1lt.'nim a. 'PO a.utoriMěni zk()n~('~. (-Podle článku rtl~.Cbojnidt·{-1lO - Ing. Pi04:ric:o~ v Prz.t>.zdadll mierni(~7ym č. 9-11 7. 1929.) Ing. tt li u s o r j n.
Zpnvy IItet:6mi. Rectll8e. In~. Ad. () h ln : AJtTbni ()peraee na Moravě. S 12 obrát1.ky a. dVfflna tahuikami. C-ena Ul Kč. 'P.ŇJ M. Ro·hrer. Bmo, Hk.'>8. (.~jeŽIku llgrá.rnlt-politiekýdl opatření. směřujlcioeh k ponncjloMÍ zemědělst.ví na Moravě, ta,k zv.•. &grámi o-peracOOU• Pojmově rozumí Um: řadu hospOOMsko-tgebilleiťýM tík~d! jejichž úWem jebt. Mstraniti. !'dMU nedO&taitky a. ?Ava.dy v roriIrěl&nf •. \lspořádin.f zemMěolf1kó i lesn1 pt\dy. Jako fJtavní Df'llostmtky & zAva-ly Uvňdí IQIIlfoou 1'OtkouRkovaoost.ll~řaky ~at-ný ~~r. me.3é výměry. ~pn.t-
nou neb v~
fádDon
]'.ii~llJ)ft()et s ve-řejnýoo
1929/88
~eat atd~ akl
Od~tr:t.níti uvetkn •.••.~rnrta.1lky a závady je6t účeie-tu ~l(}v~UÍ Heuoli knl11.8sa(~l:\ hOI:!pO<1'álllkiých pozemkt - .nejďMe~ to z ~ operaťÍ na. Mo.rav-ě -, nfJY zemědělci mol:tU na. ENé pfldě 1Í~lněi a ánten-ívu.é hQť.poda.~ti. aby si 7..a.jMtiti Bi1íž{~ výrobních rul1kJadt1 a zvýěením :4dmH~ tM Z'Výšenou odml1lu za svoji t.MJkOO práci a :;tali ae koukU'J"81lClť' ~dlOJl'l1ými. doma i v ri7J1llě. Při ~ováJ:lí 'provádí se součacgně tel ~íké ,potfeblifi me.Li.oraee a ji!ná zaifZJCni. tak. 2.v. ~ečná. l.ařizení, s1oo~í k: lllČť'llném.u, intefl8iv~ J:ímu a vj'llOfmějiimu l~~ na ~ pozemckh., 1100 alou~í 7~1jm{un Vleřejnosti, ,l&.loomzeníneh pfeložem &blnie, 1hJoapod~třskýcll cest, jJ.miOk~ pfik.opťl. mn6ttl, pI'OIpU8tků. výběh() pro dobytek. bl'Odlkiť'l, plavi8k, ryt.nJěkŮ. lomů.l11iniJn'li., piMto.vi!!, sad1\. za.lo~Df neb úprava. pa~vin. plollnA
&t<1.
~e
Oředn.ě SIt.~ých ohcí je na Mora.yě do kDnee roku 1927 celkem 195; a.grá.mí úi~· ua MOIravě zd.oIa.jipři Ill)'"llějším počtu personálu 1'<Jě:ně
nanejvýA 12 obci. KOm.1.-..~l·J!i 7.ákoo ťini z..1lmjeni :'\celoV'áni u~vJsJým od Ja.kťbosi plunUniho i'ouhlasu a od dolJré vůle majitelů ptIdy; při "ypraeování osoovy nového s.eelúvacíoo 'táMna bJ10 poona,tová;no, a.bv zah:íjeul a I"rovádlml kom~ee 5e u:-,n:«kWo. a aby 1.J1 l1rČit.ý('h pfedpokfad1'1 prov:íd~Q S{: ~~o\' li ni IITlN'ně ('tli ]JO\1ÍDně.
V daJši Msti brožury
zmiňuje 3e a.utor o po.stupu při prováděni
koTTl&'lilli'.A'JpO'l'elInlktl.:poěín{~ ~lovllCim obvodem., I~í) kdy mt't~e, dojiti ke !'<ťet()vl.rú, Ikdo 18 proV'ádL probÍT.& scdovaoi flzeni. tpOdle j.a,kJch prav~
(',Hi 'Zásad
nové roWilEmi~kO. papisuje ,h~álfský výzc-mMělské vyroby & koočf d"entabilitou 8ceiováalL &mM'&; kite,rá má. rM. inlomna.tivnt a JrOPagRčni, j<: (loplněrJa V7.
provádí
znam seelováui,
7,~
Ing, šen1nek. !tooé Dan g e r: TraJté pratlque dtatpe8tage. VydaJo knihkupectví Gam~ li'rěY'es 6. ~ des SMnt&·Peres., 1928. Cena. 15 fr. Kniha. mA vefikost kBpelll1fbo- formit~ ob&ahAtjE'J 306 stra.n 8. 172 G-oráůd. Autůq" 00 v ID r.roiňuje D& poě.M:ku o tákla.dních pojmech ID<'HematiťJtýcb geomctrickýeh, tri~oo.om<'lttick~l1, vyrovnáv-aeihQ počtu, (} iWJWlta.váeh 8(}uf&dnirovýťh, o t
v
území
rovinném a. hwnatém.
DA.le pojedniwA (}'Válžn~"(',h ta.tirh, pásmech, tetě-Lekh a jich rodaživosti, o měřeni úhtl a konb'oIáeh při měfenf, () ~oniom6trech a. jich pÍ'&mof5,ti, o so~ m~i lthiov~m a. d'élllooVlém (Uiehymet."'li), o přistrojích t.a<:bymetrických &. pracech v terénu, () vyhotovení nMrtkii li %8.mbtová.ní detailu, {1' praooeh kanť.eláit\kýcb. R'rafické a čf8elné poě,i.tá.ni plooh., V)'na~nf plánt\ UliHtků plimt\ atd., děleni ploch p!"0 piinr 11pNvO'Vad II 1.'('ůlovs,d., děleni trojúhelníka. a ět.yřúhelnika. Nato POJednátv-á (} nivelaci 'Ho přistrOjíM ullv&llýc,h, o nive1a.ěnicll ml"todácJl. vedeni zápiBnfku. () nivť'l:t.cl t1\ehymetri~ké (trigonometrické), (') Vl'Stevnicíe,h, přiěnýeh &. podélnýcll pTofileeb. Pa.k ná$leduje pojednáni {) tn'f"Ulíkorinf, o pomtiekAeh k mewiková.ni 8. vÝlohách ~b nim (pro poi.~mky v :r.najetku
s t-ěmito pracemi, () meznik1Wání ú!'edn kata.8Ú'U. 8. jehO' 7.ákooodárMvi. o plánech 3. kaf.ú.tri1nieh opt>ritech.. pa.}{ () seelw.tnf a. jeho záJtc)J)eeh. Na kOlJec se ?.miňu.je o uroová.ní kubatmy ~ie}l por08tfl, a. uvádí liter&wI"U. Je! obMhuje rom!. pojednáni o ~ remě-m~fič'O Jak technirkvrh tak priVlÚeh. . .htko (lodatck připojeny jsou fOTmlll.lá-ře nhných zápi80 o jednánkh tf'<'hniťkých a právních. Potužák. 8 tátl1fm).
1929/89
· 1 tl i. ~t.. K 1 u f n ia 'k: .,Geodezja· aitsa". Au.tor, profesor Skitlú měřleké školy" YUŇLvi, vydi.ů v 1". 1928 náJdadtln -vta.stnim li V. Kryez· koV8kébo .toto kompeDdil1'Dl geoW.'6ie nitAí, jel VJ'lo v bibliotéee "PJ-u. ~ladu miemiear,egď, 'Ve forD.látukva,rtovem o 1126 ~ textu, ~ 907 obraz.y a 12 t_u1k.amL K'!'Om9 l(vodou. v němi jsoa Ja"tce ua· stÚlěny zákkdni pojem a. 'lil. nifií ge()o(}él&iea ka.rtogalie, je kniha rozdělena 1\& 18 ěiBtí. Oáet. ~ ",r Š E' Q b e (Hl é P ().2. n a. t k pojednává. o mdn\cll, o vlivu 'Z83třiveni povrohu zemi na výsledk~ Iňaeru, O' rovině a oIn'azícll (plánech). měfltdcáeh. druzfeh Pánu (ma&» a o m~ :potfebném k je-jich vybot.ovem, dále vzájeumé ~~ ~ pravoúhlé SOUAt&vě souřadnic, mMicJttdl mct
,t"
u 'I. a vře n
";'t,
promlouvá autor o: odeh~
délko*h
'" úhlových,
soufaclnie potygouovte'b bodfk ($ pfWaOy a vzory). cbyWch ve ·V'ýpOOt.eeha o iejkh ~. poI.y~ Ved5ejl~ polygonové siti 8. o jejím vya'ov.wi:ni. a. o ~ C.t ~ pl&eh T t1~ n Ý ~ h () b J" a z ,o.6". liě.l: Tjpoč.ty ana.lytJclu;. gxáliclté. chyby při -vfpoětech ploclt. planimetry vJOOll t~ 3 jej!eb tb6orii. Cá&t 08IIIIti.. ••n i ve J & e·e". obsatruje &ts1t.ě o: nivelaei všeobecně. makei, mvfll1aěnich strojieh vied1 tF.Pá rektilikaci strojA. nivel:i&lich bodereh a. 7.~feh; dále O I'OzUěuých Ulvel&lěnich prJ/Ceeb, t~. J)rofil~ vyrovnáni uiveJa.ěnkbtahft, nivel. projektech, wstf'vllldeh a. phiIDeeb vratJevnii!ov)~ob. \"ÝJ)()!ětu hmot pti výkOlptlť4 llive.1&ei lek a o nivelaei pfesoé. ůá.&t děvátlí, "n i vel aí! ~ II: e om e t r i ,ck á.. t ri gon om e t ('ic k á a ta c b )'1 m e i r i c k á'", 2oD1iAuje se o: priDeipo tkhtoO ni'Velad, pffNulných 8t11'O,iídJ a lpOlD6ckáeb, a o mifeDi ta.cJJymetridcém. Cást desáta.,..,n j v e-l a (':e b a l' o m e ft T i c k ft,t', pojednáV& o: měření výš~ barometrieJtých 6trojíe-h a o bvometricltýoo iMiewch.. C:ást jedénáet:i.. .•m ě ř e n i s t o I o Tf!'. popi.&uje: miff. stůl V8€ob&eně, . úlohy A metod)' měn-ni stolového, stolo-vou 1JrianguJacl a. mif.eni VTstevme stolem. Čá.st dvaná-Ctá , "Vrrovnll.ní met.odou "ejmenli~h čtv e r c 6". je vffiována !pffitladúm a výpoňttm. zejména. rovnic no.f· mil-nich. Cá.&t třináctá., ..t r ia 'Il g u 1•••cen i J i i Co h f á d '6"4 'Obsahuje k~pitoly: wnlk tri~'e jako fiOuěá&ti ·geodésie. t'rWwgul~ mi&tm A je.. orientad .• volbu tllO.iů'b~nik6., stabilisaci hodiL stAvbu siflD'áJh: .tf viii. měření ÚhJlÍ. ~jméDa metodou Sehreiberovoo. vy·rovnáDi ůhlt. měření eX<"enf":O~. mifeni wk'ladea a ~ podIn!iněD6. Cút ěWnácti, ••v y. TO V n á n f t· r i a n g u 1a e e- ·n i i i íe al d 11". l(JOjedná.vá o: romidob.. pod. ulÍDeěnýcll a normá.lníeh~ vyrovnáni .troj- a ětyřúheln1k1\ ~tu koreW.. VJTOvnání přibližném, výpočtu sEt6. dOplnění &~ ~ !pfed. výpoěteeh
".,.t"o~et
t,
2IIJI6'& kombinovaném, g7alickěm vyrovn4ni bodJ\ a o vyrovnáni základny. Cást. pa.tWew.. ..p o 1Y g o() n i to; a e e41• je voo.ována: pfi'blIIJllmu a IielDému vyrovnáni polYIlOO1\. vlivu ehy.b v mRentek úbleck & ~ut.u Ba polygon. ()i(~tlaněni thbto t'hyb, lPolygvnl1m bmlolovjJU, připojení 1929/90
polygt;ml'J na. body trigonOOtetrlc.ké~ výlpoětu sitň 1lO1ygonáJni a bodllm m1ovym. část Ae~áetil, "vy 1" o v n4nisi tě n i ve lačn I''. po-jednává o vyrovnáni tét~ l!J,US metodou IJI'Ozor~Aní podminečnS'eb a nepHmýdl. Část 86dmr~.tá.,,,m ě ř ie t v i d 61 n ['\ worIIJuje ·0: m6fiekýcll zn&cfCh v dol~ přistrojíeh PJ.:O měření délek: a. ílhlň, t heodoli~ 6. Q. jejich upotřebeních 8. vadách. Cá.st. ()@IIIIIDÍ,Ctá., ,~o br a. 'Z e n i n á. k r l", St '6 v ji n ý6h měř ftkácbu pojedná"á o; pr&~U n. kndjtku redukčnfm_ paDtogr~feeh a o jejich theOlrli. ' Látka v nMtterý'ch ěÁi&tie·b je probrána velmi podrolmě, zf'jmén.9. v oněch, které autor povuuje za zvlášť dMeliUt (ěást 8. 14); strubně j& probrána jen v M8tfch, které a.u.tor m takové ne~važuje (ěút 3. 11) anebo jiebl. látka byJa. již ~á5tečntl probrálla na. Jiném mi8t~ (Mst 16a 8. 9 & 8). Značný dkaa klade autor na tboodoUty mncro9kqxcké novějll'ífch typ6 (Bnlithaupt, Wild},na stavbu vMi (ěástl 18) a n;& měření d~. M3fiekou fotogr&fii autor v1lbec>,vypustil. Pravděpodobně učinil to z té 'Pfiěiny.• že 'bndovňni fotogra.metrie je dosud na p1ůJt-ový.mi pfi}obamt. • VydMou publikaci autot' obotultAI odbornou YtenLturnpolskou o cemaou ~6cltu, kt&ré dOSoUd poetridll~ 8. ~ zs.jistA p]nDU měrou. uspok.ojí aiudentetvo i ~y. Ing. Č i o g r o š. Df'. K. H. Brunnelr: W.uupn der Vogel&ebau. V,ml CaBwt}Y~
y.1mC.hen.
Symbersa. ndicb
livotnieha ktůfumi,eh pnw-l vyžaduje si ce)kovýcll taIlci těNlě epoojuJe ~ fJlVi)tem, 00 s námi povstalo a 00 má nú ~Ri. (]}á:e proto velkou pni.<'J1pf:i -Zřfzelli perspektJ.vnf m8lPr RakOlU8ka SehwC'i f(ltem., jemu! Dr. Dnmne:r postavU ve !!vé kn.iI.e d~tojnt pomník, uváděla wo-ve-ň nové metody wdoud 'k tanuf cli. Dr. Bntnn&, klterý ~ na videňaké teclhnie.e g p e e i e 1n í ~.1itaá~z~lky'Z vvstavby měst. U\"4.d.i ve s.vé biize na. 170 Alkvělýclh přebl-ed'ň tobo,
~
eo nás
snJmk11,doprovhenýeb
za.jimavým textem v
OEtlDIÍ.
k lilpitcl áeh ,
Dovede vzbledool k eelo&tlAJtmmu ~f8kémU A PO(',iálněpolitlckému Jdedisku $tUW'ri1Ji ~ St věe~~ :p:oda)liD~y ro.zvoje města.. St Z6' sllluku neir6znějMeh otaet. mňiti...Výetednme, 1J}oužki za. pOOkllad vědeckého stodIa m.ě8t & st&velmí pobltitk} •• Pomatek, le dotJri, mapa. úwmj~ měst& a. kraje Í"'l't Ilf'lttlytným. podkladem pro k8:id.é iWofeni. jest nejen staJrý, Jde téli jasný, L eteek~ s.n lmk Y.•.VQté za ~itýdl pfedpokhd'li, pol!lkytnoo. nejen nejrycll1ej~ ale tót nerrěmějii obru Ú2emÍ. Vzri5tajk.im nUvámm lt>terkýoh BDimkt\ pro tedtflidké podDikálni se ncjiéptJ ocenila. -prftkoptVil'lkA p.n\ce zernilel1éoho ScheimpRup.. Z mnoiBtw kria&jclr obrwdl je t()l IZVlI\itě ~nimf'lk na. &t,r. t 15. z něho! i& patmo, ja.k výbot'nfm :pod·ocladem jsou let{'~ké fo t o g•.a f i c po BtuiIa lkJo.munik~,i a rozvoje mě9t. Jak lJI"0jektnnt, tak ~~ v:rWiz nich mnohé pouOOni., 6 ~;je i s laikem k pře8V'~ že Ilelze kdovat m8to náhodně, a že jehozd!áiMlý I'M\'oj taruěuji ~ d~'nébo Atudia. výl!ltR.vby mk ,a v!ech 8titvajlcfob okolDo&ii. TMo ~ vyladuje vMk úěut tectm.itymodemJ ft. v6-
d.w
deok&o ~
kwé. V'6 Itpojeflí Be zákOlDOdámou
JOOcl. a.nnr))f &e
přip,pět.t
k J.ep1ĎDi1 byt! tiHtva. To we zd~razJ1ujetato :pěknň.knib& a jMt li .pt"OtlO pfátbi jf>j1honejvětiij.\o ~ni & popularis&oo. Spo. N(}Jlé
ZetDědl:IfIkoteel.ulk*,
Vyda1
~0I'IIbi
knih,.
a vod0bG8~
8"mlZP'O }fOl'8.vta..
Brno.
L. B a 16 e r: E~Df8hrulur ln dle No 81. B. G. Teubnet". f. m. 1'80. 1929/91
anao&t
ne Moravě
192fl..
198ft
KatteBIebre. lktth.
ph)1J.
8Ilbl:.
~-OD
H. B. L f1b 8 e n: Lehrb8cll cler 8na1ytiaebeD Geo8Ie1rle. Prof. Dr. Donadl. Veda« F.~tart Ť. m. 6'50.
DUDa.
Dr. ltf. li li b a u e r: Gruaddle der lieodi_ 2. AutlJage. B. G. TeubnM, f. m.. 17'-.
W. J( i t tel VerJagZtiriOh.
.
11 o
IIIIt
A1IIJleleb8reeh ..
1~ 6 r ~ Alpealllll. l!}t Jolicget'aufuahmen. ..
Ott.o B fln·z: Stl4tehauu...Lallllespl m. {)'-.
17. Auflage
OmU Ftllli-
••• Ull.. Cad. HeyJQIaD~V"1"-
1&g, l:Jedtn. t.
. Dlp!. Ing. H. G run e r: Der AerokartOlfaPb aaeJa, Dr. Hu~rr. V M'll&g WittW8", ř. m. 2'50. C. Roh J 6~ er~ StIl•••••• u•••t und Bebauunpplan. Verla~ Witt·
wer,Stuttpt, ř. Rl. 8'-. Joh. Kr e e h: Gna"~Jt
fir da& deutsehe RekII. Vyd&' ("Recl&iu~):·LipekQl928."86 atr&n~ cena t. m. O·M. Gebibnaordau1I2 der vere.ldeter Lu.t •••• er vml 1. Ctilober 19PJl. BorEn 1928. Vy,llal J~ Spdn••.. Ceoaf. !DL C'r8O. K. Pannier o
Odbórtre poJ'tlndnl " ttl$Opi8Uh. Zpr4vy velet_ elaibyteebalc:k4. C. S. V~a min~a fiDa.nci 2é dne 28. proai.nee .1'., ě. 206.8th 7.. & •.••••o ~ "laati,měf. úl" pokud jda o obnovováof porz.aukOlVubo lkataMn, bti. 'pÁCe veeňovaci a vtřilfowei nebo a.ut.entifilkaěoi. - C. ú. Vybláik& mini&tentva .,.,ve(H. noeLi ~ dne 20. :proAince 1928, ě. m aSI>. Ze & n ... ~ se ~ měř. Dfadu hlav. mě&ta Pahy Op-AVltěni podle i 51, odM. 2. nového «iI.t. zákcma.. - Cts. 6. :YGťAZ nejvyě. 8lP'I".Ía,'1Úho soudu ~ dne 26. }j.~ 1928, ě. 15.41611927. PoIic&jni tit'e8toi práV'{) - stavební řád, pro Ceehy (venkov). - B!lidb ~Hcka (Dr. A. Semel"áld). - Ů. 7. Dr. A. S cm e rad: Nov.é ~oV8lCi kNIiUkIo a seěftaci pIoiné bntit.ko. Tedla'cký o1ID1'. O. S. OIáDky ět.. inien.ý:n\ &ta:vebnfch. sepeaný<'h dia ~0I0ti JJabytýdl v ~~ - ~ presidenta. ·HQOVéJ'8,. - C. 5. YnA\.V ft '" e I Ý : Lea ~ei •••• mi&t.. - Ů. ~ Ing. )(118 iU in: Ref6rát o pojedln::im Ing. B. Dabrov8kiho: Desetiletíbtutru daně))()ozemkov" v Pol8lku. Joumal •• Géotnttreaet Experta p•••• s. Ů. 100. B a.rot: LC' théodolite univerAe1 WM. Ba g g-e T: L'instrnction des géom0tres en SuCdcz. - 101. PoiIo'aěov6ní ě1&nku Ba.rotova z ě. 100.
MitteUuPJI des R D. J.. C. S. Dr. L n I; 'C b n e r ~ t'be·r Berst-t'J ••.••'g
und Vel'Wendung von LuHbiJdl(llanen (Y č. 4 ~ .•). TQd8ebrIft voor Kaduler ea Landmeetkllnde. ú".nor t929. E i s e n~ •• : Vj1pM\ef llou.řadme, v .l"OOgr..tfi('l~ projekci. 1;pnh-a O' Č':nuoMi komi8& FO měřeni Ftupňnvá a pfe800u nive1:a('j 74 r. 1927. - I'oznámky k'6
tka.ta&tIráJnimu zá.kOllU. . MunmlUari8, 1~ ""'r. 241-M9. H~i1ung (~ lX t41'bnl$). Bil."DI!8.ua~ UDd Luhhll4.-ea.
nr.
S &i1" v i: '8t'itrA~ ZUJr ~nnt-
ltIis dlel'
Č. 1. ~' S eb'n & id p. r: Die 101 Dierw.tp. der R<'hwei-lJer T.M1deBvennttMUIlI' (.. 1 t.albuJkou). H u ~pH oSh o ff: Neu.e Aufn~Mld AU'8\Vertegeril.t.c ffir kolooi1Jtopogt'apbi&cble' Aufgabe'll. Ing. Asoh,enbl'e.nner: NeuA GelrJ1te UDd Met-boden fúr die ~ammetried:te Er8clIlíeBun~ U~fol"8Chter Gebiete. Podto :před!lUí.iky prof. O a IJ8.i n' iba: Aerophotqrram· metn'ie in J taJ~. Ing. U e l' 1a e h: BeS('\halfuag vou OOtzel1l"l1.nrg'8U1lWr-
Aeropbolt()t!"I!lD'lInetriP.
lagen. Dr. E w a 1d: LelH'en a-u,s der Luf1bVd&ussi8Uung dIer ILA 1928. OeteJ1l~ Zeltlcbrlft fIr VennellUn.pWe&ea. C. 1. Roh .•.t' r: Die 'ft\(.Jmerjeebo Auswertung trigonometrlseber B611enmeSlMlIJg&ll (s 1 ta,.. bullrou).
Zeltlelldft I.r
Vern-..........
C. 4. S('.hm e hl:
Au~eieh-
nete konju~ert.e Kunremltrtze auf dpm Geoid. A.. E g.cTell': V~ 006l' bedin~e Augg1eteh'Un~ vou H6b~en? (kODť:Ir. v ě.6). G A· d e (',ke: Die :nuTbM~g in J3a.yftn. - C. 5. T bilo: O••. Sohreiber. G u r i i t t,: Der Ro~Clpunlkt,. E g g ~ r ,t: T&«1IIlg der 4e1tteeben ~ far Photol!T8mmstl'ie. T ho m a ft: D)e Kleinplnelie:nqr in •••• D8•• hland. - V srpnll se lrooá v n.rmstedtu ~ t.omad& tlpDlku ,J)eut8l"b81' VEftÍ'l\ M:r Venn~ungBWeMn'\ ~ '" iiroe.e· '1a1tl1929/92
výetavou. - Ů. 6. Ent.hUlmtg eSner GedeJ61talel rDr O. ScJJreibet" in Stobena.u A. Weser am 17. FebnlU' 1929. Ma r t in: Dle Ve.rteilung VOD KO&ten ~iscber Strah auldie Anlieger. R o" I &d il r: Zut' Wekerberatun:g des Stldt~g,.E-.J:t1Vurfes im preu8iBclwYt Laad·
ŽMcJu
ta.g. -
C. 7. Se h 11 m an n:
quBdrat&umme W eiOO1'
~ Unt8rBUehung de.r
&Uf
Ober
G&1riebtalbestilmm.nng und Fehler· L tld e m:l. n ft: ErgebniMe
)(•.• ~. lnV3ll'haDd ~
T6ilung
Prof.
~
OJ'. Dieperink bei 2 Nivell~ S Co ho pf: Dia Oemeindemwkung und i-m:l' Greme. li (t if i t z: ZlU' F..intllfleIltmg Qle.r V~idi.gung voo LUldm~cm..
AJl,....me
C. 6. Koppmair: ?i Rdi r10. 11. kooee v ě. 12). ft'outlmní JM)řad sjezdu 1980'v Oorychu a Bomu. - C. 7.
Verme5lunpNaellrlebten.
(pok.r&ě. v
triRngnUorung
Č.
meziná:rndnfbo~~ho
R a b·l ~: (K.oord:nateoelufarmUDIt' bei mdllf' ůe ~_ idendUeben Pu:uk.ten. Her r m a n n: Geeehlkbte der Vet'II1e88URg ~ Od~6. - C. 9. Lip s: Gedenkf.eier fflT Dr. phi1. h. tC. Sohreiber. - Ů. 10. Z ti .i e h: •• traebtungen za den neuen 1JI"8Il8. PrtifungabeP.timmUIDpD· und ZD der PromotionsoMnUJlg
der
Laildwirt8ehaltlieheo
HoeheOOule
Boon.
-
C. 11.
R ,j li', oh t e r: lfetOOda der Bd1oe1en Verweodug <1Ie& Luftbi1dfti... ata. C. 13. L Q dem a n n: Em ldeiDes B~e.chymeter (konec. v ě. 14), S 13 \\" i k: FOI't'Jtvermeseung mittfM Luftbild. - C. 14.Die Ebnmg des Generaae 8cl:II'eib6r &II} 11. Fet.tar 19219. ScbweIJ. ZeItedwlft fIr C. S. Ber c h tG J d : Der WUd..Autograph. l~hof: Die ~ ~). zettscklft Iir llIItnaaIeatlllkwld.. 1928. C. 12. L DB'" h on oe r: ZUt' PIi1fung eines· TJttotogra.mme.ter&. - 1929. C. 1. W ~ r k me i 8 t e r: Der Autotub~ von. ~ileydfJ. - "e. &. .Ae!k: tJ rl: VeNUdJ8m8(1J';lLllIg'eD mitl dem 8~Ulnerenden Imtul2llleaeer Voo DolbanU~iI. G!'uber: Prf1fung desneucm Zci8-Ni~iaMrumeoteB: n. Ham lIL II 11: 1J.a5 Wmke1.'plrisma.. Sponer.
Vf'.1I8......
The louth Bhlcan Survey JouraaJ. leden 1929. Ke. B e a n: O ozá,kJadne 8aHsbury v .Tituí Rhodee:.i. Lei po 1d t: O výchoVě jihoolriekýcb zenli'mMičd,
Zpnvy spolkov.f. Zpr'vll ovýborov' 8dl6zi Spolku &. 'HIŇIŇftě'Q. konané dne 20. blczna 1929. Přečten a. Roebválen ptotoitol ~ B
.
.:
mMtčťi vyzve pieeDll1i J:ed\D.otu civ. ~0IDeJIlrfi a Spolek krlenýrd státní měřtčské 9luibf, &by zvolili 'PO treeh .t.updtil. InK •. St\ra Udá.taby J.ng. Páfeniěek vykQa:l P9df.0bně Výdaje u. Ze1něměliěský věBfu.ic!, & 8Iby tent() ~"ýkaz by! dodán 5poDw inletnýrň. 8WO[ měfičskk. s1.u4fJyk rukám Ing.
Guldána..
'
Z Jednoty &. fII. aut•. civ.•. eoaaetri y PraZe. Jednota konala XXT. ,ř.Mnou VUlOlL ritni v Brně, v neděli drJe 7. dubna t. r. Při za.hájen'i IKh"ke k.onstatov1iW kol pfOOgeda. Ing. Ftil'lPt ~ě slaIlou účast .zvlá~t6 morAi~ýOO ěJen6, IklWi ·svou nepřítomnosti vla8tn1 projevili mraJý mjem o ottzky l'tavoviké. P1'MneMGé Y(JllWy tunkcioo:i.i1i J~oty. (předHdy. ajeOaatele). ftChriI.eny .~:Zpáva Jl(tiad!ni '& 'J,pr8.va rev:ieod \lM( - pro nepiftomnaet kolegy ~ -, byla odJoIePIL ava.h1ou flICoht.zi byl
7.PnoI!loon&\pra~
vý~, aby zařiďli d&1ií.. PJOseb-~ 9Jl~L qtnLV ~l koI.Prokt.p8k. 'Za Jtoravu kol Ja.oči a kol. Faltue a •• tlo~() kel. TaW.
tleferti. 'za ~,.. V jedDoUhteh
reforiteeh
pojednáno
byjr) velice
obsáhle
O
iíin.•
Dosti ndf J&dootr· v uplynulém 1'Oce. Zv~ d~ ~vy byly poc1á.ny n námu 'fIádfLiho nafi7.ení lm l1t&t. ~ O ·m\vr.bu na nove1iNrei vládniho rra.filenl ě. 148 oz r. 1922 o(){)rá.Wlěnýeb'ZelDlěJněf~ích na 810.• vePEk14 o _Vrbu dbua o civ. menýrich, o -onni stuclia a. studijnkA
1929/93
ZilkOl\)' a naffHnL z něJneeké vys0k6 ikoly teebDlck6 v Bnli. JCIJlli.9tr .ikol&tvi a. náO&vM.y jmanOVlllJ pl'O funkěnt obdoliii 1__ 1998 ěleIly tJt~i JtomaBepro n. ~i doouěku lZ&m~ébo iD!~vi, a. to: Prof. Dr. J. L «) ·s c h n tA r & -pfed8ed:~ vrch. les. radu Ing. A.nt. Jet! i n lit.. mJ6todti:le -prof. Dr. W. H e t nT i c ha., "VI'Ch. z.etlIll.lik.ého měf. radu. • R. F.1' eu d e ti. o a vládního radu JUDr. H. Fu c h se. Kredukei ka1astdhúeh ftlifiekýeb 1ifad'l'L 1Jprávu UWfejněu01.l pod tímto 'IMliAvim v ~edDfm :vujeme v tem mnyshl. ~, v iBdku tietlm m 1J1ovem :vý1"a.z třeba . 'ti ilo-vo '7.T'uieny. l.,Místo rodní
r::'d'8edOO;
~*7t..::t. .
Jarosla-me ~o
vyWfClO
~
J
..)
-
V ~ ;Se podle dfJovanh 'Vládního naňz.eni Z1'UiuJe 16 kaJt.a,8tlnUnieb- mifi~ ifadi & tJ&: v HonId'~~ Hofidcb, .1lclwvě Hradiiíti. Něm. JahIan~m, N~l'Ce. Pod~h, Kattině. 7.ilkově, Krét Vmoh1'adieOO. S1l1feiioi'lt. S8rnfledl, SobBeI •.v.i, Stod!a. Tep1ieiťbSa.1wvě, Týn~ IL Vit. a Vam8dlodu. Ve .S4e2l8ku !JB 'bruiujf Ik&t., mM. úřady ev .AtbrecfJticilil, Bobllwi ně a J&blunkově & a.rehiv nDP ~tr. v Opa,YěI. Na Slovelll!!lku &e ruii uůův map katuta-. v Koi!c.ieh. Nynaěpi *v katam. měř. úfad'& má: tedy býti: a) v z-emi ůeM:ě 84. b) v Z0JIŮ lIool.V'.1!Ikol!lez8ké 47, c) v zemi Slo-venttkó S~ 3. d) ty umi Podkarpu.t~ 10, eelkem 179. OpravIt. Y ělAnku ~p o·č ft a ci st \' o jd' v ěk 8. na str. -ID.! řádelk -no shcrn má Máti míeto obru. 2., sprá.vně obra.z 3. V čisle 4. mA býti čislování tJbralZCi 7. a 8. z 8 m ~n ě n o. Dále v článku O tvyear&kem knihoynim a topogralkkém- měfeci na. &tt'. 60. fIkIek 4. zdola třeba čím místo zásady 8právně ,.zándyu.
Provohbú ku 1Dif. koml8af6ID. Ktel)~ z kolegd měř. komis.a.ř1'i (&. neb něm. národnosti) katastrálních měř. úfadt\ na Mor&~ě, změnil by totbž 81už~bllí místo v čechách, sděl smji adresu dio administraee Z. V. během 14 dnd.
Za NC1&Itei lodpo.iti Iq. Joa .• &IWuI. - TfII1&e. l'oImdo ., Bral. NakladatelI Spolek ~lo'9_.~ Rma~tN!A .• 1"•.•.•••
1929/94
,\
ZEMĚMĚŘIČ&HÝ vĚ&TníH ČHSOPIS SPOLKU
čs.
ZEMĚMĚŘIČŮ.
Řešení p~osto~ové úloby Potbenotovy metodami vekto~ovébo počtu. 1. Prostorový problém Pothenotův můžeme vysloviti takto: V rovině budiž dán trojúhelník ABO (obr. 1.). Jest nalézti ony body v prostoru, se kterých tři strany daného trojúhelníku jeví se pod danými zornými úhly a, (J, y. Touto úlohou zabýval se v poslední době F. J. Miiller 1) v Augsburku a to po stránce analytické i vektorové; užívaje cyklických vektorů K. Friedricha ~). O užití těchto cyklických vektorů pojednal jsem v článku ,,0 vektorovém řešení některých problémů geodetických" v Zeměměřičském Věstníku r. 1927, kde je zejména též řešena vektorově Pothenotova úloha v rovině. V tomto článku chci nejprve objasniti a doplniti metodu F. J. Miillerovu, zejména ukázati, jak lze tu použíti vektorového přístroje a pak formulovati tento problém pomocí vektorů prostorových, jak jich užívá obvyklý počet vektorový. 2. Poznamenejme velikosti (skaláry) stran trojúhelníka ABO písmeny a, b, c. Hledaný bod budiž O a délky spojnic OA = w, OB=u, OO=v. Položme dále: a=mb, c=nb. Čtyřstěn ABOO mysleme si v takovém měřítku, aby délka OA = 1, potom ovšem BO=a'=Aa, OA= b' = Ab, AB = C'=AC, OB= u'= AU, 00 = v' = A v, kde A jest neznámý poměr podobnosti. Při tom zůstává d = m b', c' = n b'. Úhly zorné příslušné stranám a', b', c' zůstávají a, {J, y (obr. 1.)., Neznámé jsou místo dřívějších u, v, w skalární veličiny 1/.', v' a A. Veškery dosud vytčené veličiny jsou skaláry. Máme-li do počtu uvésti příslušné vektory cyklické, jest nutno upotřebiti vektorového přístroje3) ve třech rovinách a to OAO, ]300, OAB
---
a) v rovině OAO. Do směru OA položíine směr nulový. Lze pak psáti vektorovou rovnici: b"~=,1~v~=, ' 1 ,V~+1800
+' ,
1) nDirekte (exakte) Losung des einfachen' RuckwarlseinschIrtlidens im Raume." Allg. Vermes~ungs-Nachrichten 1925; (Sešit 17, str. 269.) Das Ruckwartseinschneiden im .,Raume hehandelt nach Oberst Friednelis V~ktormethode," B'ayr.•Zeitscht'. f. Vermessungswesen. Sv. 25, čís. 5, 1926. 2) Neue Grundlagen und Anwendung der Vektorrechnung. ' Béťlin 1921: , :l) Popis vektorového příotroje (nvektatoru") a jeho použití viz zmíněné již autorovo pojednání v Zeměměřičském Věstníku 1927.
1929/95
pti
~ž
dl, y~
velikost 11 =
11 + v"
.Jil_k j••
~..,vé.
- 2 v' ~os {1
v~
= mil------+ 111-27loQ8p c' = n ý1 + v' 2 v' cos (l ff
'4 -
V rovnici (1) známe však toliko vektor 1 & úhel (J, žádnou však z veličin h', P', z nichž jedna stačila by k určeni ostatnich. ~~ (J) V rovině BOO položime do lIměru BC směr nulový. Po-
V;
.
\
-
=
. kládáme-li v této rovině délku OB za vektor cyklický u' Ul', možno vyjádřiti vektorově: (4) . u -vtp,-:-ao=vm,-rx a 180. r) 'Zcela podobně v rovině O.A.B nahlé
"
(I)
'
,
,
1929/96
+'
Kdybyéhom. tedy ve vektorové rovnici (1) znali velikost (délku, skalár) v', mohli bychom na vektorovém přistroj i snadno změfiti délku b', ze skalární rovnice (3) pak délku c', na vektatoru změřiti pak dle (5) velikost u', Deboť známe v ni vektor 1, délku c' a úhel r. Vypočitáme-li z prvni rovnice (3) délku a', můžeme z vektorové rovnice (4) počitati zlepšenou hodnotu pro délku v'. Nelze však naprosto srovnati levé strany vektorových rovnic (4) a (5), neboť vektory u'w' a u'r jsou sice velikosti stejné (=u'), náleži však jakožto vektory cyklické dvěma různým rovinám.
---
Nelze tudíž napsati vektorovou rovnici pro cyklický vektor 00. 3. Jedná se o rovnici, které vyhovuje skalárni hodnota v'. K rovnici této dospějeme, vyjádřime-li z trojúhelnika OAO délku b' dle rovnice (2), pak délky a' a c' z rovnic (3) a srovnáme pak délky t,' nalezené z obou trojúhelníků OAB a BOO. Tak nalezneme: u' = cos r + -YC'2_ sin2 r při čemž znaménka horni a dolni si v obou rovnicich odpovidají. - Srovnáním pravých stran (6) po dosazení ze (3) nalezneme pro v' rovnici stupně čtvrtého (skalárni), jejíž diskuse padá mimo rámec tohoto článku. Ke každému kořeni, který jsme některou přibližnou metodou získali, nalezneme pomoci vektorového přistroje řadu přesnějších hodnot pro délku v' a z rovnice (2) a (3) hodnoty délek a', b', c' a tudiž velikost poměru podobnosti A.a hledané délky u, v, w. 4. Kdežto pro vektory cyklické nelze přimo napsati vekto-
---
-- ---
rovou rovnici pro žádný z hledaných vektorů u, v, w, můžeme takovou rovnici obdržeti, považujeme-Ii všechny vzdálenosti v úloze se vyskytujici za vektory prostorové v obvyklém smyslu počtu vektorového 4). Znamení X podržím pro součin skalárni, znaménko /\ pro součin vektorový dvou vektorů, což jest často Uživané francouzské a italské označeni. I jest obecně: ~ X 58 = AB cos (~, i8) ~ /\ 58 = AB sin (~, 58) c při čemž A, B jsou velikosti obou vektorových činitelů a c znamená jednotkový vektor ve směru direktni normály k směrům ~, 58. Pokládejme tedy vektory BO = n, OA = tJ, AB = c (viz obr. 2) za známé, dále buďtež známy zorné úhly a, (J, r, máme nalézti neznámé vektory u, tl, kU. Předevšim jest: u=tJn kU=tJ+b
Veďme libovolně zvoleným bodem O' direktni kolmice ke stranám trojhranu O u tl kU a vytkněme na nich jednotkové vek4) Autorův: "Úvod do počtu vektorového." Knihovna spisů matematických a fysikálnich. Sv. 10. Praha 192"d.
1929/97
t~ry U;,~,;ln;., Sezř~telelll;,.f:·
d~1Wici8~aláF}Úho
$oučinu (n~leUle~e [dle (7)]. fťlvniee :; ul\. tJ' .,',(tJ '-=--;~)1\'0
u Xb= (il-;-,a):x
A
,
J
Ye~tMo'Vé4o ••
~~. ťl . ln1 tg a
'O 1\ ln. 'O ('0+ b) -~=----=Ul
.".. t'· g ('o b) . hl 1\ u· ('O+b) 1\ ('o -- a) lV,Xu=' (ťl+b) X ('oe:..- aj .'01 'OXln'OX
a
.'
(J'
+
tg
r
O'
B Obr·.
2.
Jelikož však v .polárnim..trojhranu í';'
~
xij~= cos (1S0
-'Á),~
X
fY Ul ~
'i;~= cos
kUL jest: (180 -.u)
, . ',~1 X Ul ',~Og (180 ~v),'" '(10) pili 'čemž~, .u, "'jsouuhIJ p'fi;-todnfho,trojhran:u OUblU,kterévypočťeme snadno' ze známych" hranových' úhlu a, (J, r pomocí vzqrů trigonométrié Ilférické. Lié je tudíž polHádati za známé. I obdržíme skalárním znásobením rovnie {9) tři vektorové rovnice: ' " '01\('O+b)('O+b),t\(b~a) Át (Jt ,( 'oX ('O li) X ('O b) X (1)'- n) - - cos g g r . ('O+b}l\{b-1i) . ('O.:Ll\)I\'O,\' ", . . . ('0 +b) X (ri---,'a) ~ (u..-... et);X 'O~ ~-:-:-CQS.u ~gr tg a ,11.) ('o --n) 1\ 'o 'o 1\ ('o b) t (J .('o ~ a) X 'o X ~ K(u'+ li)' ""7.~o;s"tg~ .S" ,:.
+
+
+
1929/98
j'
'Lévé'stranytěchtó' vzorce5) algebry
rovnic lÍlůž'ellle ijeanoduŠiti vektorové:
'(~ 1\ 5B}X(
X 'b)(~x
Třeti z r~vnic (11) nabude tvaru:
+
'
VS (ti - a) X (ti b) , " ~-I=cosptgatO'f1 [(b-"a) X \;JHtIX (ti b)j ""','
při čemž
poplOci známého
+
,
(13)
<:>
,
'
čtverec velikosti hledaného vektoru. tI.1 Položíme-li , I +cosptgatgf1=A •I ,zní rovni~() (Ip) VS
jest
'.vs (ti ~a)X
(ti
+ b) -,- A [(ti T
11)XbJ[tl X :(ll +b)}.',
Q,
','ď
:~·m
a to je hledaná vektoro,vá rovnice-pro neznámy vektor, ti. Ostatní dvě rovnice (11) poskytUjí analogickéróvnice téhož.vý~n8:m~ pr? ti. Rovnici (I) možnQ dáti tvar: -, "
." {1..,..;.:A)v2(V2
-
aX.tI
+ b X b)=V
2
ciX b-A(ax
lt~(b.~ ,b)ď;tII)
,
Obě rovnice lze psáti ve tvaru skalárním na zá:\tladě.' rovnic (8) a (14). Rovnice I vyjadřuje pak prostě kosinovou větu 'pro cos P z příslušného sféri~kého trojúhelníku; Rovni'ci (tJ) 12J~, _pak psáti ve tvaru: ,'. •• . , ; , .
A'
~1-;-A)
[VS -
V
,A
A.
(a cos av,~ Q ~os bv)] = ab (cos.q,~~~os
A
A
á.v cos b~) (Ul)
Známe-li alespoň přibližné hodnotyúhlú av a bv, může nám rov~ nice (III) poskytnouti orientační hodnoty pro kořeny vato rychleji, nežli přesná skalární, rovnice 4 ho stupně, jak je o ní jednáno v od~ ~tavci 3. Lze tedy tuto metodu vektorů prostorových kombinovati s metodou vektorů cyklických svrchu popsanou. 'Résumé. Lilo résolution du problame dé Pothenot dans l'espace a"hois dimensions par les méthodes dn c.alcul vectoriel. Dans le mémoire précédent l'anteur, donne en premier lien 1110 i'ésolntion dn problame en qnesticn par des" vecteurs circnlaires"et a l'aide de "vectator", l'appareil de mesure constrnit par M. K. Friedrich, l'nsage duqtl.el est tras avantageux. . ' D'autre part l'anteur se sert de vecteurs ordinaires de l'espace a trois dimensiQnspour résondre le problame mentioné. II établit une équation vec· torielle pour le vectenr de position, qni simplifiele calcul. '
Snaha dosíci plánů přesných vedla ke zlepšování metod měřičských, ke zlepšování přístrojů a pomůcek, leč i když nejpřesnější měření bylo vyTIesen{)na papir, nedalo ()bra~y přesné ani v měrách ani v plochách, poněvadž papír se sesýchal, a nikdy nebylo možno stanoviti srážku přesně, nýbrž jen přibližně. PrOitJopro francouulk.é upra.vovací práce katastrální. (Reféotion du cadastr-e) zav-edl Lallemand desky zinkOVéna povrchu připravené tak, že se na nich mohlo vynášeti tužkou, jako na papíře - ovšem sestrojoval se zrcadlový obraz. Situaci sestrojenou vyryl rytec do desky ac,dostal tak negativ, který nebyl podroben srážce, na němž možno délky od, pichovati a plochy p!animetrem vy1<etřovati. Otisky z, této desky měly ovšem všecky vady situace sestrojené na papíře. V Uhrách zavedli pro katastrální měření desky sklíměrié, na 5) Autorův: Počet vektorový str. 28.
1929/99
které napjali papír a na něm sestrojovali situaci, kterou mohli fotomechaniekým zpiisobem rozmnožovati. Originál byl neměnitelný vlhkem, mohly se na něm doplňovati změny a prováděti dalši reprodukce. Leč sklo je hmota rvelmi kJřehkfl.&váha jeho značná. Ro~nité další pokusy podnikány zvláště v Německu, aby se zmenšil vliv sesýchání papíru plánov:('ch. Město Basilej počalo v r. 1898 prováděti nové;"měřeni 1) pro knihu pozemkovou a lIsty zvoleny v rozměrech 110 X 80 cm pro měiííltko 1: 200. Mě'ření drahých pooemkii2) ve městě prov:áděno velice přesně a je ja,;no, že byla nespokojenost s plány, které se sesýchaly, a proto úsiln:í snaha opatřiti neproměnný papír. Konány pokusy se sklem a zinkem, leč nevedly k cíli, teprve Jacques Mu 11e r 3) přinesl desku aluminiovou 3 mm silnou s obojstranně napjatým papírem kladivkovým. Konány pokusy a shledáno, že též deska aluminiová 1'75mm vylJovuje, třebaže cen~ byla 50 frankfl. Prováděny další zkOllŠky ve vyhřátém prostoru až 50 0, zda se 'snad papk neodch1ípne, ale desky se osvědčily a jsou dodnes užívány. Upotřebení takov;tch aluminiových pa.píru se rychle ve švýcarsku pro knihovní mapy VŽIlo,poněvadž na nich provádí se udržování shody se stavem venku, a tím poskytují vždy skutečný obraz držby. Pro sjedIlJoeení zásad a pmzadavkll vydalo proto ju.stiJčníoddělení "Boodu",pokyny 4) pro dodávky taJkový;chpe,pírů5) DIapjatých na aluminiu. Podle těehto pokynfl má se pro originální plány knihovní užívati desk aluminiových 1'3 mm silných. obojstranně polepených odlelelýIB papírem z. hadrů vyrobeným, nejméně 280 g na 1 m2 těžkým. Formát je 100 cm X 70 cm :pro :pilány>a pro stolová měřeni 70 cm X 50 cm6). Pro lepení má se užívati lepidel, která neruší ani aluminium ani papír. Desky s naJepeným papírem mohou teprve po tříměsíčním od.ežení býti používány. TvTdá a zce,la rovinná plocha plánu dovoluje rychlou a přesnou práci při vynášení, při vytahování, při vyšetřování Mlek a ploch, při čemž planimetr koná výborné služby. Dle předpisl'\. z 10. června 1919 je totiž dovoleno ve druhé třidě pozemkové použivati planimetru. Větší pevností a tuhostí je dána též větší odolnost proti poškození, potrhání neb polámání plánu při provádění rasur pro udržování shody se skutečností, čímž doba trvání plánu piivodního se prodlužuje. U výrobce předpokládá se ovšem odborná příprava aluminiových q.esk, lepidla, správné sušení, odborná znalost, zkušenost a zvlá~tě svědomitost. Ukládání desek děje se vertikálně do skříní, aby byly volně se všeeh stran přístupny vzduchu. Vady, které se po letech objevily na papíru a na které pokyny upozorňují, jsou především a) ne ro v n o s >ti nebo bubliny na povrchu papí.ru, zaviněné .rozkladem lepidla nebo nečistým povrchem a1uminiové desky, b) s k v r n y ž I u t é, hnědé nebo modré, zaviněné lepidlem nebo paPírem, nebo. nesprávným sušením, uschováním desek nebo konečně tím, že byly kovové součásti v papíru, c) ohyby 'papíru, zaviněné napětím v deskách, dl o dle p o v á n í papíru, zaviněné špatným lepidlem. Dosavadních metod pro fotomechanické přenášení plánu pro tisk nelze upotřebiti. Pro rozmnožování pllvodního plánu na papiře aluminiovém lze postupovati buď sestrojením pausy, které se použije pro tisk želatinový nebo zinkový, což je nejdražší, buď zhotovením skleněného 1) E. Reich. Eine geschichtliche Notiz. Schweiz. Zeitschr. fi1r Ver· messungl8wesenund Kulturtechnik. 1928, p. 157. 2) Cena za 1m2 byla 1500 fr. švýc. 3) E. Reich. Eine geschichtliche Notiz. 4) W e i s u Di g e D, beweffood die OriginalgrundbuchpIane auf Alu· miniumtafeln. Vom 15. Januar 1929. 5) E r I li ut e run g e D! 'ZU den Weisungeil1vom 15. Januar 1929, 00treffend die OriginalgrundbuchpHtne auf Aluminiumtafeln. ~) TaJkové pIltpÍJI-y má na skladě: A. Qn-a1b-StulIl1plf.Zurie;h. DrJibtzugstraíle 4.
1929/100
negati~u neb filmu pro 'zdlnkovýtiš nebo oostr()j~nilJIl: neglbtivu reflexním způ8ooom. Tento posledni z.působ zavedla. ,curyšská f~a, Orell Fiissli 7). Proces tento používá celuloidinového filmu a je jinak jednoduchý. Plán na papíru aluminiovém sestrojený položí se kresbou na citlivou T1's~TU filmu v temné komoře a oba přitlaěí na matnou desku !lklen~nou, která tvoři horní stěnu truhlíku, v němž umístěny elektrické žárovky. Světlo procházející matnou deskou prostupuje filmem na papír, kde není kresby, odráží se a rozkládá citlivou vrstvu. :Po exposiCI vyvolá se film, se kterého se přenese kresba obvyklým zpl'tsobem na zinkovou neb aluminiovou desku, z ní pak na válec Deb na kopii a z té opět na desku pro tisk Inž. Beri~clJmann8) užívá patentoVtlného přiměBikudo tlliŠe, aby mohl z aluminiového papíru prováděti rozmnožování. Shrneme-li úvahy, vidíme, že se chce opatřiti originál plánu, který by nepodléhal změnám zaviněným sesýcháním eapíru. Dále nllfstupuje se dvojí cesta, originál se uschová a změny zanášeJí se do otisku, nebo originál se doplňuje zakreslováním změn, takže poskytuje vždy obraz současný a jako doklad původního stavu uschová se otisk. Je tu pak třeba svědomitého a pečlivého zakreslování změn, \lOněvadž starý stav je vymazán a nelze proto rychle chyby vyhledávatI a. zjiětovati. Je zřejmo, že ve druhém případě doba trvání originálního plánu bude různá podle toho, jak rychle pokraěuji změny v přírodě a že také ěai.lem se přepw a že bude třeba nového měření. J. Petřílk. Résumé: Paplet' teoda Snr une planehett.e d'alumlrliillll. L'ltIUteurm'entioolle ~es dívers prooédé8 d~ la. tendue dIu ~et pour que 1e r0trait du papi-er soit le moÍIJdlreque rpoElsible ,et pa8se ati procMé admis en SULsse ou iJ flmt liv:r.er1e p3jpier'Ipour J:a confootion des cartes originales du liv,te foncier, tendu surr les pJ.anclllettes ďalumfuIiumet ain@lion a parrvenuIltUXrré:suHatstout a fait satisfaisans. A ce but on a puNió les inst,mctioosl a,llI ,commeneementde l'Wlnée ciOurranre.
o švýcarském
knibovním (katastrálním) a topografickém měřenI. Ing. .Allit: i3 tvá. n.
(Dokončení. -
Fin.)
Před~y pro evidenci krniho;vnihomě·ř,eníupravují si kantony :S34IIlY po dohodlě &měňckiým inspek1JoráJtemv Bemu na podkladJě rámcových ustanoVleni státních. Bodle nich mají se v měňckém o!pelráJtěpro,vésti všelchny změny držite~e nebio jeho jména, držebnostních a :služlehnosltmrchhr'anic, jrukilnJi1e1 byly přihlášen.y. K změnám vzdě
1929/101
Poněvadž ď lqtždá zm~oo~ h,ranic'e ,mus.í být jiŽ před měfením omeLZnikhvád1a,disponuje oblec UJrči1Jo:u záJsobioume'zníkfi, aby se iaměřováJ:1í ~byie'0ně nezdJržova:ln. ,', DoplňováJni'OOv~hQi,měťe[lí koná se,~sadně na síť měřic,kiých přímek :piŮ:yop.lniho, měiie!I1Í.;NQi~OSi~hJy, jakoi ipodř::itlJllý :detai1 pro plán, zhotorvený ,sto~eillJ,mohou' s.ezam&ova,ti také na 'pevnébiody hranic. ,Byl-lil plá4J,s:esilrojerlme,tOOioupolárnou,užije se tohoto z'P~obu, kde sel hod1H). ' ' ' Pro pf,ésnost doplňovacéíllo mMerni pl;ttí tatáž ustanovení, jako pro měřeníPŮv, odní a to pmto',. že, se nanáší ,d,o' or,i"gina,'lilihO plánu. Děje s.e tak nej'prve tUJž]kOlla teprve }po kn:ihovnímzá,.pise vymažou se (v. někt,erých kantonech) změně,né lir:mic'~a nově 'plwtné se vytáhnojJ. če.rnou tlLší; jfudese st:Lté'h!t3Jnice barevně přetrhnou anové::ste1jno,ll barrvou vYkreslí; ,ParceilnÍl č~s~a,jsou v,žd'Y též!e ,barVy jaloo hranice ,'paroe.\,. KantpnŮlI:\; se, ponec.há:vá ,na vůli užiti pr:o no,v,é pa.rcelybuď pOlst"!lpnéhočisJ.ovád1íneho O'znaěova,ti parc,elníČ.Í:sla indexy. ", . ,, Aby, se omee:il:a, srlÍJž:ka, papíru". býva,jíorigináll'liplány trvale napja,t,y na hl:inílwVýchplotnách v sHe asi 1 mm a, tQ· po obou stranách. Dsch(wávaji.s 8\ll3Jstoja,to ve 'z,v:láJštních'sknnícp, a,oy se při VYSOUiVáml neodi,raJa kresba. K dlDptlňoyáJní pi\eMedného ,plli..n~, který! .•je, .. uschován u .zemské "tQpografie,dod:ají klantooy zd'arm3/ veškerél doJdady. Změny sepOiSíJ:ajívykresleny ,v mě!ř,írtl},u. orig. plánu na paú:sé~ Op.ra,vu přehledných p1ám.ů·vykoruíJpaiki zerrislťátopografie, sama. ~., DV'edu .ještě, kolik,s,tojí ročně uidlržováni pozlemlwvého In&ení: Podle výpÚ'c.tu iniciativního, šéfa knThovniho' měření inspektom Balt.enls.pe'r~em, vydá Švýcarsko za evidienci průměrně ročně:,. . V instrukč. ~zemí I asi 14 šv. fr. zal h(J" " "lln 1'5-2~5 šv.fr. za 1 ha a . " " lil ". 12 .....15 ,c~nt. zá 1 ha. V celkiu pak .vyda~o na př. za rok! 1921 za 1 ha plochy 80 cent. (D nás, na př. v Ůeehruch, mimo, ohno'V'ud!le § 28 k. z. 3jSi Kč 1'70.) l
E. S t a v k n i h o v [L í h o ID ě ř e n í. PolNeposJ,ooního usrreSlern Spolkové rady, uěině,uého ve věci praoovního programu 15), bylo súalnOV'eno,že všechny v úvahu přiohámegíci obce mUSiÍmiti měřeniukcončeno v rooo 1976. Sleo dujme bliž'e tento program, V'žd:yt i my stojíme plíe'd! podobnou v'8lkou úlohou, kt,erou: nebude lze řešiti O'oSiavad'nÍIlrprMO;vním tempem 16). . , Celé ŠVýyamlw měří 4,129.600 ha (= 100% )1; z Mw' plochy i'ez měŤooí vyloučeno pro:svou povahu (j,ez.era" Vielehory) I
, ~.) Viz Anleitung fiir die' Anw. der PolarkoOérdinllJtenmetnode.... , Bern 1927, recenl$ováno na str., 226 Zem~měřičskéhoVěstmíkuz r. 1927, 15) A1:lgemreiner Hirun ilJbeir dlie Du~ohfilihrnng dier Grundrbtuclhivie!['messU1lJ~ in der Schweďz, BeirIn 1923. 1) U náls bude třeba- opatřiti pův.odními mapami 7'5% plochy celé republiky. ' ." c
1929/102
"
M2.l'úO ha (15'6 %), takže' zbude 3;486~900 'ha. Ta1Jo plocha)')g~ děH na územJ, , ; a) kde již] je knihovní měření provedeno a uznáno (17 %), b) kde B,e měření jen doplní (4'7 %), c) kde se měření pmvádí (7'6 %) a d) kde ,se je'ště pio\\,edJe (zhytek) 17). Plocha adl d) ·j:e piiedem' rozdě,iena na ÍDS,t,r.území II a TIr. Triangulační práce ve, IV.řádě již tak daJeko po!krúčíly, že nebude k vůli nim třeha nikde m:ěnit,i 'Program; j,sou hoto,vy na 60 % plo(',hy c,elého stáJtu. " Aby bylo možno posouditi c:ely 'finanční účin, bylo třeba napřed odha:dtnouti na záikladě dlřívěijš~'chzkJušeooSlt,] všechny výlohy, měřením! způlsobenJé. Tak 8,e vykalkulovalo, ž,e trigonometrické určení 1 bodu IV. řádu v obtížn,ých poměrech lze hodnotiti 160 šv. franky, jinak 120 franky. Dále se zjistilo" že pn'iměmár potřeba mě,iiení žádá 1 bodl na 50 ha, jako~, i Že nálHa':ď na triangula.ci IV. řádu činí asi 1/20 výdaj'e na vLastní měření; Toto i s omezníikiorváním v ins,tJr. úZlemí' II se uvažovalo 70 a,ž 100 fr. za 1 ha, čili asi 1'6% 'hooooty porz;emků; v území llJpak s,e poč,itaJo s 10 franky, čili 3,8,i1 % hodnoty poz,emlm. Větší města (inlSitr. území I) jsou ji~ vše,ohna zaměřena, prooo chybí pro ně hodoocooí. K úh,radě výdiajů, polm.dJ jdou na účet s,tátu,' po,V'Olují,'s~ ze státmí'Ch příjmů částky vž%" na delší periodu napřed, tak na př. na léta 1924 a,ž 1929 bylo fondu pro knihovníJ měření Povoleno celkem 9'4 mil.ionů šv. franků, vyplá
Pmblém nového wpogTa,fÍického,plámu,ač neni zcela, nový, je V'e ŠvýcaJ1sk'u v, posJ.iedm.íchletech pl'V'Oiřadou,otáJzkou v zeměměořičských kruzích. Je velmi podrobněstudloV'áll! a rozeb~án;, cizí intere,s,ent se a,ž podivujie, kolik tu diskusí a pojednáni' se k němu připííIláJ,činí to diojem, jako! b~ klaždiý odborník, počínaje lmihOfVI1Ímz:em:ěměřičem a', kJonče vYJSiOkoško1skýmpmfesorem, považov311.za 'Svoji povinnost 'Vtysloviti své mínění' ve věci, kte~á iÍ1á sloužiti ~táJtlUi ve:řejnos,ti. 'rak to, má býti, ahy se, při v,e'šeM otálzek se,š.Iivšichni, kdožl k ní mají 00 púvědě,ti. Jenom v'tak1o17) Stav 1.f1. 1928 podle Schwz, Z. f. V.1J:'J{.~;1928f2.
1929/103
vých případech nemůže býti výsledek daleko od oojlepšího 18). Promluvit,i blíže o ŠlVlýca.rskémtopografickém měření vyžado,valo by z:vláštn.íSJta,ti, zde bud[~ jen poukltzálno na sna.hy vytVlOlřititopogralficikJé dílo nové. Dosavadní topograJ'ické prá,c,e, ZIIlázorněné v Dufourových m3,pách a Siegfri:edově atl:ase, nehovi dome - jrak jiždřive řečooo - svému ÚČieJu. Vytýká se jim -a z,vláJŠ'tě ma.pě 1 : 100.000 - nepřesnost, jmenoiVitě v h~)I'ISIk'ýchkiracrich, kde tro'chu jisrtější chůzie podle této ma,py mmí možnou, nehledě ani k tOiIll:Ub že její výšky jsou nespolehlivé 19). Piiíčín toho zje'VUje několik, 'závažnou pak z nich je zobrazovací m.e1todJa,M,eTou bud,e třeba nahraditi a to taJroVlOIU,j,iž po,užívá knihovní mě,ře,ni. Siegfriedovu atl.aJsu se vy;týká jednak n~tmá VleliIwst lisrtu (24 X 35 cm), která je příčinou nehospodárn.ého využití ploten a pap,íru (obsah mapy čini jen 40 %), jednaJk jlegich oorvhodiné rozděleni, které zpŮJBohujie,že ve směru západ-východ nervycháJz.ejí celé lcilome1try. Mimo to je mnoho objekrtů, vojensiky důle žlit'Ý'ch,říznliJto sekčními čruram[. 'I10 j8JOUasi okolno'Sti, které :vedly k přes,vM,čen:í, že potřeba norvého topografického měření }e naJénavá. Je,ště př1ed válkou~ v r-oce 1914, ho,vořilo Ise,() nové jednotné mapě 1 : 25.0.00, a1enastal.é Uidálos,ti pak odisunuly tuto otáziku na dobu pozděj,ší. Zdálo se, že cellou věc po v:áJcle,urychli opravdu vhodi1:1,á; přiležito~ jako. j.e knihoViIÚ měřeni a jeho přehledný plán. M,ožnost využití přehIedlného plánu vedla kJ w;,tanovooí, ve obce j&ou jej povinny zd:arma přeoo'chati z~eilllské'topo'grafii. PŮVlodně se zamýšlelo dO'Plňo~a,ti a o'Pra.V'osva.ti oficielni mapy na záJk:ladětěchto plánů, ale zkJoušky ukazují, že JSOUJ tu určité potíže, 20). Vedle :systematických chyJb doSlti nezn:atemých z ruznostizobra.z,ení uplatňují se při piřenášení kre,sby nahodHé chybysta,rého měření, coi, vyžaduje časté revi'8estolem v poli, jmellliovitě v partiích při s.ekčnicll čárách. Pon,ě,V'aďžpaik body starého měření n{ljsou nam.noze k naJe'zení, dO'Plňuje se mě,řeni n:a ,podkladě nové sítě, a tak vná'šejí se do pl'álnu ci!ziprvmy a po·tiie Ise ještě více množ~. Je zi\ejroo, ž·e b\y těchto nesnáz,í nebylo, k~by bylo možno organisoV'aJti knihovni měření tak, aby postupovwlo list za listem. To se však nedá z mnoha dJůVlodůpmvélsrti, a také topografie jak se tvrdí - nemúže čekati 50 l"oků na uktončení mě:ření, nýb'l'Ž žádá nové plmy z důvodů vojenských nei.i~šdo 15 až 20 let. Z těch příčin s'e pra.vděpodobně knihovní a, topogra,fické měření rozejdou, nebude-li možno v měřickém programu knihovním Sitanoven~ pořad přiJzpůJrobiti potřebám topografické mapy bez zatížení knihovníeh z.ájmrd. 'C
1
18) Mimoděk nám na;padi, že i my máme v přítomné době některé otevřené otázky 'velkého význa,mu, ale zdá se, že se mezi' zeměměřiči netěší valnému zájmu. Uvedu z nich aspoň jednu: V r. 1926uveřejnil v tomto č3Is(}pise1001.Prokeš článek o některých změnách v nových předpisech měřických. Na výzvu k podání dalších náJvThůnOO'QŠla však ani řádka. 19) Prof. Imhof: Unsere Landeskarten atd., str. 59. 20) Grundbuchvenněssung UJnd amtliches Ka,rtenwesen von Ing. K. Sohneider, Bem 1928.
1929/104
:'-Také otázka měřítka rozpoutá.vá polemiky a úvahy. Imhof na př. a vojenské kruhy navrhuji pro příští 'mnografické práJce tuto řadu měřítek: 1 : 25.000, 1: 50.000, 1: 100.000, 1: 250.000 a 1 : 1,000.000, a za vojelliSkou jednotnou mapu žádá 1 : 50.000. '\' Ing. Lang 21) j,e pro měřítko 1 : 100.000 a další, a na místo měiří,tek 1: 50.000 a 1: 25.000 na;vyhuj,e 1: 33.333, t. zv. třícentimetro~ou mapu, stejně jako kanografickáJ sekce u ze,mské topografie. Al!JellJSpach 22) kloni ,se co do měřiteikJ,stanov1.sku Imhofovu, aLe navrhuj'e nový nOfllllalisoIVaíIlJý focm.á.t papíru jednotně pro všechna měřítka mimo přehledný a orig. plán: 545 X 770 mm a rámoo 52 X 72 cm, vypočitav, jaká náJrodohOSlpOdářiskáškoda je způSiOIbenanevh'Odnost,f foilIDát.u. Svým rOiz.dělenímdo'ciluje co nejméně lis,t,ů a toho, že měSita nejsou proťata sekčnimi čarami. Keiler 23) posuzuje otá-zklUiměří,t,ek Si hlOOiska o,bchodního a uvažuje" žle pro jednotnou mapu je ne.jvhodnějši měř,ítko 1 : 50.000 atd. Tedy vidíme, že námětů: je 7>rovna.dO(Bta bžd:ý máJnějaké odůvodtnění. Zdá se však, že na konec měmtko 1: 50.000 přece j'enzvítězí:. Ať už je tomu ja.kJmliiV,<M.se očekávati, že nové kil-rOO-gif8Jfické dHo ukáJže' Be důstojným dobrého jména, ikiteré má švýcarské mapoV'ání v, odborných krnz:ícb. x
Vylíčiv takito v hrubých rysech stav veřejného vyměřování ve Švýcarsku, povím jesltě v klráJtJkosti,co se mi na něm zvláště Zitmlouvá. Především, zase opakuji, je to zájem o věc a láska k! měření a. jeho názorným výsledkům, která spolutvfoří a pomáhá zdokonaloV'a,ti. Dále j,a to přehledný plán, jemužr hychom měli věnova,ti t.rochu vice pozo.rnosti. U nálso1Jázklataklové mil-py již byla probruzena.~Pojednal o ni prof. dr. SemeráJd V' leto'šních 24) Zprává,ch veř. sJiUržbytechn., kde popsa~ technickou mapu měřítka 1 : 5000, jak! si ji předsta;vuje. Námět je jiSitě dobrý a bylo by možno jej realiJSova.t,iv piI"O'váděcímllIaříz,eníke kata str. zákonu. Ovšem je tu nutno zdJůrwzniti,že taloo,vá mapa přehlediná (oobo techníck4, či a,t Uiž! se na.zýVá jakkoliv), není myslitelna be'z vrsrteiVuic. PoněIVadž pakl naše katastTálJní měřeni nezil-bývaJo se dosud výškiopisnými prooemi, bylo hry třeba v té věci učiniti vhodné QiP3.třenívšude tam, kde napříště půjde o původní měřeni nebo obnovu podle § 100 a 28 k. z•. OtáJzikJahmot,y pro přemý originální plán je také velmi OŽiOOavQu a pociťuje se zvlá,ště tam, kde se měří se všemi vymo~enootmi doby. Vybesliti bezvadně zam:ěiíeioousituaci přesně na papír a chtílti za nějaký Č;aSI s touté,~ přes.nOOlti situaci doplňovati na témž, pa~e - dáme-li mu 'V1oJnoot, aby děJ:a.l00 umí bylo by ne dost ro~um!llé.Z té příčiny vidím jakýsi pokcok v tom, 21) 22) 23) 24)
Schweiz. Z. f. v. u. K. Schweiz. Z. f. V. u. K. Schweiz. Z. f. V. u. K. Pojednání toto 'pS!ánov
1927/10. 1928{2. 1928/3. čeTVnu 1928.
1929/105
u~íV{Ljí-li}Je Švýcarsku key,denci map pŮvlO·dnich"napjti,tých nawpyo'Vý,ch ďookáJch.Není to;mi' zdaleka joe,štěkJoOCltečné stadium, \~~: je' to .ro7Jhodm.ě1epŠí,než naše, na volném papířel mprodukovllIDé listy ka,tI:lJ&trální mapy. , ' ' \ I i.
Résumé. S u r 1e 's m ,e s u r ai g e s cad a str a u x e t top o g fas' e n S u i,s se. '
pn i q u,e
, ' L'auteur mentioI1OO dans son ~rtic~e ľétalt actueL d*ls documents cadastmux en SuísBe. Eu donIlJlliIIJtun apedes de ttravaiil etla tenue ft jour die,s ťJhangements. ,Pour finir, ľ.a:uwur décr:rt les prOlbil.émes de nouve!llUX pIlan.s topog·raphiques et lems solutioIlJs a,ctue~leJS en 8uis·Be.
:0 zeměm~fičícbbývalébo mo~.zemskébo
výbo~u.
Prosincovou úpravou státni správy uzaviierra byila i ěinnost měřiC'· kyeh' Úlřooniků v mmci zemské autonomie a nebude tudíž ,bei;,,\';ajitimwosti říci naší stavovské, ohci někom,: vět o služebních poměrech této skupiiJ.y.. Přímým podnětem k p·říjímá.ní zeměmJěřičŮ! Ibyla okolno·st, že býYil1ý 7.e.Jllský st.aV'ebnrí úřaJd neměl pl]"áv.a:(do roku 1915) ZillOto'vo,vati plány porCI knilhJovníplřevody. P01liiebova[ t-edy měřj,~kié úředníky, 's o u·č
1929/106
r1saci ·civiJnílho goometm a třebalžestMŠí jich druhové přijati zemským výhorem hned do tří~ IX. neh X. Útólk IprolDi VlŠem 'zemským 'zenuěmiěř1čillm soustředJěn při jednání o sll&elbnípl'a.gmati.oo v roce 1912- a dosawno Who, že 'zařazeni do skuvliny B, 'aii resohlJce III., usnesenlá 'zem8lk&m sněmem k 'Lálkonu o SIlužební [lIfagmatice, měla SIllwhu mep.'litipost'llp ú ř e d. o p ~ á ev. .mviilníCih geometrii v ZfeIDSikých službách. Od té doby lIJS1t~,lysice koncentrOVlaué útoky, ale bylly šířlmY dále mylné zprávy technilky, necihtějí1c,ími 200tli pods,tatu a obtíže sllllžby ,zemělm'ěřio0ké a ll'al')zly odelzvu i u vedoucJch právnilkft. Bo přewatě od:ňa.ty byly je1ště stwr~ šÍiII1 kolegftm zbývající výhody, plynouci z dřivěj'šího po-stupu, obecným propočtením let v r. 1919. Tak se stalo, že mělři'Čti úiíednici zemští, .z",M,ště mlaidší, věnovali zemSlkému V'ýIboru výtěžek ze své ,p,ravomoci 'Civilního geometra, aniž 'se našel zpfisoh odměny,vyrovnáVJajicí vymoženost tuto za němeClkých ředitelft zemského stavabniho úiiadu. Úprava systenriJsovaných míst po přewatě dOip3.dla tak, že zeměměřiěi z 11 míst V. ,t'řídy pro vysokoškoU,ské techniky nedostali ničeho, 3.IČúprava byilia přízn:ivá ",šem ostatním. TaJk úiíednLci z vyšš,í průmyslové š'kooy dosáilili dev,ě místa ev VI. hodn:. třídrě nad msový postup, a zeměměřiči :sikOll"o s,tedně početní však jen jediné místo v VI. hodno třídeě (v rámci ();1S'ového postupu též dos:J!ŽiWlné). účtáirensky ředitel rógkal třídlu V. , NeblllJhé tyto poměry usplši'Iy ovšem rozhodnutí některých kolegft ode~ítizezemských služeb. Odešel zdatný :pracoVTI1k ,Beň:íiz, výU:lod· restrik~e pOlllŽiIi daLší tři kolegov;é ~ předČlasně odešel do výsl1užby vrchní měř. rada Klejna, twrože ze 12 geometrii z:b~o 7, z tolho 3 Oerši lIJ4 Němci. ~by,lýllll kolegftlm přerosUa ov;šem pmce pre,s Wavu a ni,c nepomolhly zákroky, memomnda, lžáAios,ti; dOifostu a 'pomocného personálu ne:bylo. Nebl\Ja.hé di\l;;iIJedikypiře,voďu dft,e :platovélho záJkon~ jeví ,se nejlépe u '~em:ěmělřOOfttím, že,,IIll~adiší" z ni~h ma.ií dne's oproti tři i více let sIu{Želmě miladš1m inženýn'im zemským, s tří- 3.IžčtyřiapůJlletým studiem, měSiÍčni :příjem o 20% menM, bez ohledu 00 tendend dftvod,o:vé zprávy zlepšiti IpOstaveni ZOOlOO1rěřiMoproti ikiaJt.ego'rii A. a C. A t.ato situace nastaLa 'Po odchodu bezmála 'poloviny kollegft! ;Možno tedy práevem tvrditi že po,SiÍcezeměměfičft bj'ila Za. němeoroé VILárlyrdo~ou, ale Zla českého vedení ,zřejmě upWIa. Zajíma,vým dok~adem je i to, že po odJcihodu Ing. Kle'jny měla bý1tizrušena jeho agell'dia ,po 30 let procváAiená; vpmvd'ě ovšem přesunut,a na 'zbývajkí úředníky téhož odvětví. 8ystemisa1ce, prwáděná dJe platového zákona u zemSlkého výboru konoom 'roku 1928, poikořib měřiClké úředniiky: dQkioIlJale.Nehylo systemisováno ani o jediné IJIlIÍstovíce, 3.IČ:po 17 Jet 'chyběl do:rost. Nez'ITzeno ani jedno místo ve 4. pllat. stupnic:i, aIČ dnve byla' aspoň jedID.,aVI. hodno Woo systemisolV'ám.a; zato zřízena ,čtylři místa v 6. a tři místa 5. platové stlllpntcL Při tom jedno miísto v 6. plllJt. ,stupnici Viáže kolega, kte'rý má 25 let zemské služhy:; da1šic:h dvou m:íiS,tv 6.pl.a,t. stupnici dostalo se kolegftm s veilimí dobrou a výbornou klVl1l1ifikaci po 22 lertJete:hslužby. Na 57 ~'etstarý vrch. měř. iko'lll'iSlařnemá W1drěje, lŽe diOsáJhne 4. plat. sturpnice. Tvrdost tohoto f3.ikta vysvítne tím v,lce" že i ř3Jda ,t,řilet~ohzemských in'Ženýn'i mladších s,lu'ž,ehně dosáJhla ji;ž 4. a 3. 'Plat. stupnke, že v účtárně zemské pOOdstí1hla řada úfeď'níkft z'e"měměři1če.Je to stav 'bezpřikladný, který netOiliko svědčí o netelčl'losti Ibývalého 'zemského výboru vůlčí snahám geome,trii, ale také wkazuje :mi rp
1929/107
Ne,c,hállne-li &tranou zaJmy osob i stavu, jest to ;prece h[avně úřa.d'~ ktery taikovýmipoměry ti11pí,a je'dná-H se Q tlak veliký stavebiníi úřad, je to tím vice na pováženou. Ro:z,voj teolmický()h prací vyIlluti.l: hospodálmé členění a speci.aiisty za v,edení schopných oo:bOImikiL Města již. u nás to pochopila a dávajizemětměřičům wdlpOlV'ěldmoM;, ale taJk,é :práva. kI'om pra,covní po~nos.tti. Tato práva a odměna jest podmlinkou odhorIlIého vývoje, jalk odd~ooi, tak i jednotlívců, Neosamostatní-4í zemský úřad v Bmě agendu zeměmJěřiclmu, popře tím netoliko zd!ravý výV()j, ale oos~bí taiké s:v'Oji pohotovos.t :po&tIláIDee toohinwkJé i úsporné. VýVoj poměrd ukazuje ooz nadsázky ooocný vz,estup našeJhJovýznamu pro život Vleřejný i soukI'omý. N~e pů-soooos,t ro~ířila se d1áV1llojiž mamo katas·t!l"áJ.ni měřeni a vzro ••tla hiLavně ve s,taveioorícl1úřadeoh. Tam kde doslta[o se jí plřiměřený,ch podmrínek (viz město Brno), vykona:li ,aJhsoJrv1emU 'zeměměřidUího studia mnoho. Kde byli odstrčeni a neměH váhY' dané úředními hodnostmi, tam ovšem vyniJkmlUti nemohli. Doufejme ješ~:ě, že zemský úřad ve sv,éim záJmu na,jde cels,ty. a:by zeměměřic>kou sJu'Zbu náJ.e,žitě organisovrul., zeměměřIčům dal řádné postavení v řadě svf'ch úřediníků a v7Jbudil také v dorostu zeměměřických inženýrů nejen ohuť kle vs,tutJ;u do ~o s[užeb, ale též ji,stotu, že uplatní sev techniCiké sJucŽbě a že odměnou jim bude postavení, odpovída,jící jejich odloorné :Lootmosti.
E. F.
Zp~ávy tite~ámí. Recense. Prof. Dr. H. L o s c hne r : Instrumente der praktischen Geometrie. Ze sbírky Dra Peuckera "Die Landkarte", Bundesverlag, Vídeň, asi 30 Kč. Po své kapesní příručce pro praktickou geometrii (r. 1922) vydal pro-f. Loschner knihu "P,řístroje praktické geome,tríe". 'rad:o kniha. v úvodě mající dvě vhodná mota, obsahuje 140 stránek tekstu. který je doprovázen 120 zdařilými vyobrazeními. Po vysvětlení z á k I a d ní c h p oj m ů probírá autor jednotlivé s o u č á s ti měřických přístrojů. Velmi obšírně pojednává o libele, její zkoušce a rektifikaci. Dalekohledy doprovází několika zajímavými historickými daty. Množství pěkných vyobrazení a tekstu je věnováno přístrojům a nářadí pro horizontální měření. Mnoho cenných poznatků získáme o stavbě theodolitů a naučíme se poznávat jejich chyby. V kapitole pro ve r t i k á I n í měření je popis přístrojů pro nivelaci a trigonometrické, jakož i barometrické měřeni výšek. Dále je pojednáváno o ta c h y m e t r i i a vrstevnicích, což je shrnuto v pěkný přehled s praktickými pokyny. V p I o c h o m ě r s tví uvádí mimo jiné pollj,rní planimetr se širokým teoretickým výkladem, který je patrně určen pro studující. V z á věr u pojednává o přístrojích pro zmenšení a zvětšení plánů. Tato v látce a podání pěkně upravená kniha dělá společností ,.Laindikarůe" (Vídeň) čest. Je,sm si jen přáti co ne~většiho jej.iho roz,šíření, neboť seznamuje interesované kruhy (a kdo není interesován?) se vznikem plánů a map. Studentům a zeměměřičům jest pak nejen vítanou pomůckou, ale též dobrým rádcem. Sponer. B ti n z: Stiidtebau UDd Landesplanung. Carl Heymans Verlag. Asi 40 Kč. K této knize napsal předmluvu prof. H. Jansen z vysoké školy technÍiCké v Be'1ilině. (Dulkaz., že profeso'f cení 'PTá,cesv;~ho žáka.) Biinz roztřiďuje bohatou látku, o jejímž rozsahu lze si učiniti pojem,' sleduje-li se systematická práce Anglie a Německa, pro začátečníky, pokročilé a činné praktiky. V dodatku jest celá řada pokynů pro ,cvičné úkoly a seminátské práce. Zhuštěným, sytým stylem podává nám velké bohatství myšlenek a těch 116 stránek je~'t p'římo rejstříkem motivů. PoznániÍ a s mm souvisící nutno~t tvoření, ukládá nám základní úkol: Výchova a školení pro vědeckou výstavbu měst s ohledem na zájmy celostátní. Ve vš eob e c n é SŤati dokazuje nutnost dbáti rázu přírody, znáti historický vývoj města, znáti zákony atd. a ukazuje, jak vlastně zastavovací plán má vznikati. V p r a c o v ním n á vod ě probírá plánový materiál, volbu území, hospodářství, zeleň, dOlpll"a.vu,pozemní smvby a řešení půdorysfl.
1929/108
Pvo p () k r ()č i I é má Biinz mnoho nových námětů a žádá, by projektant důkladně vnikl do všech faktorů, jako je hospodářství, otázky kómunikačni, architektonický ráz celku atd. a doporučuje určitou odbornou literaturu. V třetím odstavci rozkládá autor všechny prvky zdravého a velkorysého z á k o n o d á r s tví a načrtává hojnost velmi aktllelních otázek. Poctivé nadšení mil.že se realisovat skvělým skutkem, když stát podporuje cílevědomou práci patřičným zákonodárstvím. Toto jest jen možné, když povolané korporace na základě spolehlivých statistických dat, uznají nevyhnutelnou nutnost lepšího tvoření. Pomalu postupuje a vítězí tento poznatek a zajišťuje technikovi nepřehledné pole pil.S'obn(}sti. V u z á věr u uvádí již zmíněná ovičeni, která, jsou zajímavá jak pro studujícího, tak i pro praktika. Zeměměřič mfiže knihu jen uvítat. Třebaže Biinz zeměměřiče nechválí, je docela oprávněně s výkony architektil. nespokojen. Nebojí se hláS'ati, že výstavba měl3it není žádnou výhradnou doménou a '!Jaké ji nesmí býti - vždyť koukol bude vždy od zrna rozeznán. škoda jen, že v nedostatku našich pil.vodních prací jsme nuceni poukazovati stále na díla jinojazyčná. -oner. T h e S u rve y o r s I n s ti tu t i on: List Members, Westminste,r 1929. Cena 2 šiJ. Pulb[ikace, ktmou yY1dala tlritslká ins,tit'UJcez,eměměř1čS1ká. () stavu svého členstva podává v úvodu hrubou informaci o průpravě tamních kolegů, o zkouškách a praxi, dále o druhu členů (studenti, kandidáti, fellowové) a o organisaci stavovské a čínnosti odborné. Dovídáme se z publikace, že počet členů této instituce překročil pěknou cifru 7000, čítaje v to i kolegy z dominií. Hlavni obsah publikace jest adresář členstva. Bližší informací o stavu zeměměříčském přinese Z. V. v jednom z ruej!bližlškh čísel.
or
Nové knihy. Kartografické zobrazování. Litografie dle přednášek prof. dra techn. Fr. Fialy. Nákladem Ústřední vydavatelské komise a Spolku posluchačil. zeměměř. inženýrství, Cena 45 Kč. Stran 163 krom příloh. Dbjedru:íwky vyřizuje Spolek posluchačil. zeměměř. inženýrství Praha II. Karlovo nám., budova České techniky. T e y s I e r - K oty š k a: Technický slovník naučný. Sešit 115 až 120 'Obsahuje hesla: EtJalonáž, Evideuoe katast,ru daně pozemko'vé, Evidenčni mapa, Exces, Faustmanil.v hypsometr, Fennelův teodolit, Fixní nivelační bod. Je a n P 'e te r s: SechsstelIige Tafel der trigon. Funktionen. Be
1929/109
géometres-experts et Mutations immobiliéres.
métre"'us-vérifica.teurs:
L a far
ge
et
S
a g e t':,
Merniecibas ui) Kulturtechnikas Vestnesis, čís. 1---2. Z-i s : Projektování sítě polygomilní. R 'o ma no w S k i s: Aplikace letecké fotogrammetrie v geodesii. T h a mm: Jak be zhotovují v naší zemi plány. Vermessungstechnische Rundschau. Fac,htechnische Zeitschrift ·ftir das gesamte behOrdliche nnd private Vermessungswesen. 6. ročník, vycházi dvakráte mě,s,íčně. Berlín NW. WerfůSltr. 7. - Otvrtroěně ř. m. 1'50. Ochotou vyda,vatelstvi Indtustríebeamten - Ve,r
Pra~ovni rozvrby původnibo a novébo kafasfrálnibo mětenf a p1'ad reambnlafnicb na rok 1929. Ministerstvo financí schválilo, aby mimo práce pro vedení pozelhkového katastru byly vykonány v letním období roku 1929 v odvětví pozemkového katastru j1eIŠtě tyto kllJtastráJní měřkk€ práce: A. P r áe e t r i a n g
11
1 a ční.
1. Země česká. Triangm.lace vyšších řádů pro kwt. nové meTení území města Hradce Králové a kat. území Kuklen, Pražského Předměstl. Plotišt Věkoš, PouchŮ'va, Malšovic, Nového Hradce Králové, StřeMe a Slezského Předměstí a podrobná triangulace kát: území Hradce Králové. lI. Země Moravskoslezská. Triangulace vyšších řádů pro komasační řízenJí v kat. územích BlwžlWlv v mě,ř. okresu Nové Město na Mor., Čekyněa Žeravice v měř. okresu Přerov. iIl: Země Slovenská. 1. Triangulace vyšších řádů: a) dokončení triangul!we vyšších řádů v mělř. okresu Dolní Kubín, jihozáp. části měř. okresll Košice, v měř. okresích Nové Město. nad V áhem, Trenčín a Žilina; b) pokračování y triangulaci vyšších řádů v měř. okresu čadca; c) započetí triangulace vyšších řádů v měř. okresu Humenné; d) připojení ~odrobné sítě na ČlÍlsti kat. území města Bratislavy na siť trigornometrlckých bodů vyšších řádů. 2. Triangulace podrobné: a) pro kat. původní měřenJ území Baška, Nižný Tejkeš a Seňa v měř. okresu Košice; připojení podrobné sítě na část kat. 'území města Bratislavy na síť trigonometrických bodů vyšších řádů. b) pro komasační řízeni v kat. územích Rlruková, v měř. okresu čadca, Domaniža, Petrovica a Zavodie v měř. okresu. Žilina, Veselá v mě~. obe'sti No,"é Město nad V<áhom. Haib'llJ'la v měř. okresu Humenné, Ťapešovo a Zázrivá v měř. okresu Dolní Kubín, Vydrná v měř. okresu 'l'renčín .. IV. Země Podkarpatoruská. Triangulace vyšších řádů a ťriangulace podrobné pro kat. nové měření území Mat.ějovo, Vrbovec, Výlok a Nové Selo v měř. okresu Sevluš.
1929/110
B. P r á cep
r o z a k I á dán í, o b n o vo v á ni are a m b u I a c i p 0zemkového katastru*). ,\ :1: Z e mě c'e sk á: Kat, území Rakovník. 2. Zem ě M (}r a v s k o s I e z s k á: Ka,t. území: Zidenice 'Itlučin .a Hošťá1kioviM. '. , 3. Zem.ě Slovenská: K.a.t území: Seňa, Vrůtky, Ašvaii, (jop, Šalamínová, Hriňová,Nové Zámky, Kremnička u. H.. Malachovo, Radvaň u. H., Klučov, Hervart!lv, Šiba, Heretník, Bartošovce, Bardějov, Veličná, Revišné, Dolná Lehota, Kňaža, Poruba-Gecel, Zábrež, Kamenice,. Kamienka, Ptičie, Kudlovce, Kochanovce, Borov, Lechnica, Spišská Bela, Perin, .Jánok, Vyšný Láne, Reště, Nádošť. Skároš, Drieňovo, Devičie, Hrkovc~Sečianky, Velké Krškany, Kálna, Kálnica, Vyhne, Repište, Pric bylina, ltužÍlla" Lupoč, Prága,. Podrečany. Gregor, Vieska, Raďovce (Šo~ mošová), Čelá.ry, Vel:kéZlieyce, Malé Zlievce, Vrbovee. Suché, NižlliÍ Rybni~a, Sobraooe,K.ameniean. Hr.,. Helemba, Leléd, Prešov, Petrovjany, Ožďany, Sušany, Detiat, 'Zádor, Poprad. Velká, Spišská .Sobota, Starila I., II., Pača, V1acltmno, Plešivec, Mur-Zdyc,hava, Mur.Ruťa, 'farkaň, Velký"Gyoroseke; Iška, Stretava, PaUn, Nemčiňany. Rohožnica, Verešvár, Novidzany, Velké \čozokany, Malé Vozokany, Zlatno, HOIsťovce, Mankovce, Fajkurt, Dobrá Niva. . 4. Zelriě'Podkarpatoruská: K
s. o. H o h š ov: Hiole,šov město 10121827,ffilelpy 2531172; .s. o. H r (}t (}V icf'J: RooiChovany 121212'50; . S.o . .J e v i IČ k o : B6w.ěčí 482/46, Borotm 768/183, Cetkov·»oo854/248, Ch<mJ:ÍJCl:l 101/69, UbmEl 649/138; s. o. K oj e t in: čelčice 492/114, Klenovi:ce n. H. 803/228, Lobo· dice 537/188, Obiědkov;ice 258/122, Opklca,uy 548/257, Pollkiovice 706/277; s. o. II{r o Illlě ř i ž: Bařice 329/82, Hradisko'-'Postoupky-Miňův!ky 204/133, St-řižoV'ice479/137, ThávníJk 524/137; s. o'. L i ~ TI i ik: MtaMPmseníice 332/141; ,s. o. Lit o v'e:[: Litovel měs,tJo80/62, Hia,ňov'ice2711127, ChořeHce 216/42, NllIsobWrky190/127, SobáOOV'170/81, Víska 91155; s. o. N a IP a je d I li: 'llum.3JČOV1598/435; s. o. IPr o stě j o v: čehovice 6831211,VřesiO'vi.ce622/153, Výštovice 592/167, ŽelŠo'v529/119; , 's, o. P ,ře r o v: Beňov 6751317, ČekYDJě252/118, Dobl1čÍ'ce 220/98, Lověš,ice 285/152, H. MolŠltěiniioo 983/276, P1řeSltlllV'1ky 367/106, V:ěžky 256/161. ŽieravíCJe'282/189; s" o. S I a v k (}v: KřelIllOíVke 879/580; :s. o. S [ta.V(}nic e: MUJtrnšov: 5217/41; s. o. T t e h o v á. MOT.: Lruzy--
1929/111
viz ve
Zpt"ávy spotkovi. ZpráTa jednatelská přednesena In~. Prokíipkem na J.bileJni 'Valné schitzi, konané dne 8. prosince v Praze, na paměť 20letého z a 1o žen i a t r v á n i Jednot~ úi. aut. civ. geometrů *). Jednota byla založena 16. května 1908. O její činnosti, zvláště před: válikou, napsal kol. Ing. Zuklín přehJedný článek, uveřejněný v jubilejním čísle Zeměměřičského Věstníku (čís. 8 z r. 1925). Proto chci se zmínití o důlež~tějších činech Jednoty od doby IliaJŠehostá,tního osvobození. Y prvých letech po válce. kdy jed.ooJtelemJednoty byl kol. Zuklín a kol. Parýzek, zúěastnili se činně schůzí pracovního výboru ze zakla" datelů Jednoty koL: Fu.rst, Zuklín, Pa,rýzelk a Fdtscll, .zestaršieh člel111 kol. Kodl, Bukač a Černý z Lysé, z nových členů kol. Prokftpek. Později byli pro ;práci v Jednotě zísikáni noV'i kolegové, a to v -roce 1922 koL Krejza., Janč a Tala,š, v roce 1924 kol. Toms a škoda, '" roce 19~5 kol. Černý z Nusli a v roce 1927 kol. Svátek V roce 1921 kol. Parýzek vstoupil do služby státní, a tu převzal po něm jednatelství v Jednotě kol. Pr.okůpek. Y,ešlrerá činnost Jednoty soustředěna byla v pra00vním výboru. Tehdy IlChůzepracovního výboru konány byly podle potřeby, asi jednou zla měsJc; během času ustanoveno, 'kO'lliatischŮlzeprvní so.botu v' měsíci. Pro informaci členů Jednoty svolávány byly každým rokem členské 'schůze, reSjp. řádné valné schtiw JednOlty,kteté se odbývaly v Praze, schůze členské většinou ,v Brně. Ke schftzím členským na Moravě doělo z popudu kol. Janče, kte,rý se spolu s kol. Faltusem o zájmy' kolegft moravských velice svědomitě a pilně staral, a. vždycky a včas podával informace o pomě,rech civ. geometrů na Moravě. Ze Slovenska zúčastnil se často schůzi praoovního výb(}TUkol. Talaš, který nms informoval o poměrech na Slovensku. V mce 1919 a 1920 z.apočaly prvé práce s pmváděnimpozemkové reformy. Byly to práce měřícké, spojené s výkupem dlouholetých pachtů. Tehdy jsme sezna.li, že sazby, stoRnovenéInženýrskou komorou na. měřické pdce, neobsahuji spedelnitarify na tak rozSláJlléprá·~e. jako .bylo zaměřování dlouholetých pachtů a s tímSlJlojenÝ'chvyhotovení knihovních plánú. Jednota ~vo1::llaproto řlpnskou schů2.i, na které bylo jednáno o s a z bác h n a m ě i i c k é P r á c e, s poj e n é 1; v Ý k u p e m dlouholetých pa c h t ů. Na schůzi té zvolena byla ze členft Jednoty komise, aby vypracorva1a směmé sazby. Sazby na. měřické práce, ~oje!llé s výkupem dlouholetých pachtú.. byly komisi vypraoovány a všem civ. gelŮmetrůmsděleny. Stanorvený honmář byl celkově příměřený a při pečlivém a svědomitém prOlWÍděnívšech prací každý kolega si mohl podle honoráře toho vydělati slušný občanský zisk. Práce měřické, s výkupem dLouholetýchpachtů spojené, byly v roce 192.1 a 1922 větJšinou skončeny. Při pracích těch uká,zali ciV'. geomert:.řis,voji zdatnost a srvojineobyčednou pili. Ještě IlJebyly práce s výkulpem dlouholetých pachtů skončeny, ti. již počal Státní pozemkový úřad vyjednáv3lti se zástupci Jednoty o hono,rář za tec hni c k é p r á c €I, s poj e n é spr O' vád ě n í ID P o z €i m k o v é r e for m y. Jednáno bylo se zástupci V. odboru S. P. ú. a podařilo se nám vyjednati piOměrně přiměřený honorář za technické práce. Bylo t.o tehdy asi 180 Kč od 1 ha. Při vypsaném na. to ofertním řízení oferovali však někteří koleglovéhluboko pod ujednané sa7:by,a t.()ihovyužil S. P. Ú., a zadával práce ty za tak nízký honorář, že práoe ta se za takové ceny řádně a spI1ávně provésti nedala, neměl-li civ. geometr na to ze své kapsy doplá.ceti. Tím byli kolegové, kteří svědomitě práce prováděli, z prací těch vyřazeni, aneb donuceni, aby z nedostatku jiných zákazek práce od S. P. Ú. lllřevzaJi. Zástu.pci Jednoty vyjednávali poznovu se S. 1'. {1. o dodržování saz.eb,ale 'bezvýsledně, a když později se tarif na práce, ,spojené s pro*) P:ro ffi'llQiŽStVÍ zpráv spolkovýoh uveřejněno opOIZděněá zkráceně;
1929/112
váděním pozemkové refo11lny,kterré zadával S. P. Ú., jaksi ustáli!, bylo teprve S. P. Ú. zástupcům Jednoty přislíbeno, že tlLrif bude i .:3. P. Ú. dodržován. Sazhy ty ale byJYZDa.&1ěni,žší proti původním ujednaným. ma-vni dfivod, že sazhy byly tak stlaěeny,spočívá v tom, že Se kolegové sami naibízeli,za tak. nízký honorM. I'ří pozdějším z a d á v á n í p r a c í a dmi n i str a t i v n í c h a tec hni c k Ý c h byla větší moonost vydělati si poměrně slušný honorM, vz,Wedem na velikost 'zadá.v:mý1cJh p'r~ci, ail:e jen veliké firmy, které se dřive pr.'liCemizeměměřickými aIIltinezabývaly, obdržely veliké práce, až i 5000 ha, i více~ a oo.pl'omtmnu cIv. geometři, kteří prováděli jen práce zeměměřické, obdrž:eli 100 nebo 200 ha. Důsledky toho se však ukMí v nedaleké budoocnoSiti,až dojde k zaknihování přidělů a zakreslovooí do kat. map·. Postupem času Smtní pozemkový úřad na pracích, spojených s JPm'o,váděnim pozemkové reformy, Istále přidával (rejstříky přídělů, vypraeováil1ídaňových výkazfi, předptis složenek, SQIlpisstromů atd.), ale ooilO'rM snižoval, takže cív. geometr, který práee svědomitě vykOlnával, o zadávku od S. P. Ú. nestál z' obavy, aby na práce ty nedoplácel. Očekávali jsme od pozemkové 'l'efonny mnohem více, nežli se nám dostalo, a naděje naše, že budeme mítí IS prováděním pozemkové refO'l'myna dloohou řadu let práci, byly zklamány. Ne'stalo se to však naší vinou, a také na nás nemoblou se v budoucnoBltisvalovati následky chv:iitu, se kterým !byla pozemková reforma ,provedena. Ohvat ten jJlJk po stránce ipi\Í(lělové, tak i rtechnieké, bude se jevíti ještě dloulro v příštích leteoo. Civilní geome,tři. přes to., že byli značně zkla.máali v nadějíCh, které v provádělní pozemkové reformy kladl~ podali pomocnou rnku k dílu tak rozsáhlému a jen za jejich přispění po stránce technické bylo mOrLoopozemkovou reformu tak rychle provésti. T 'a r i f: Dalším důležitým bodem činnosti JednofJy bylo vypracování rO'zsáhlého a detailovaného tarifu nllLpráce zeměměřiek'é. Tarif ten vypracován byl č,looypTalcoV'llího výbom, ježto ostatní ko'legové. přes nělooHkerévy'zVlániJednoty ve Věs,tní,kullllŽ.komory a v Zemětměřičském Věstníku, lIJbyzasl~li s:voje návrhy 'a poznámky, jen. ojediněle 'tak učinili. SMIlozd'ejmě,že tarif, který byl vyprlliCo,váJn před 6 až 7 léty, nevyhovuje dnes p,řesně nyněj>Šimpot,iíeibám',ale měl a má. pI'O nás po strlÍJllcehonodřové veliký význam, jež,to zaveďeno bylo jilm téměř pro veŠíloorépricezeměměřičské jednotné úětováIDÍ a ulehčeno' podávání pi'ooběžný'ch rozpočtů. DQouho1:rvaJo,nerLHmin. vefejnÝ'Cth ipra0í naš,e slllzbyschválilo, a tím jím dalo určitý význam a váhu předl veřejností, ZJáJežiV1šakhlavně na nás všech, abychom .dodržováním stanovený0h slllzeibhodnotili naše práce a P'ovzn.ášelináš ,s,tav. Práce V'od smnovené sazby vykonávané nejenom, že 'znehodnocují práce zeměměři>čSJké vúči veiřejnosti, mají ohyIČejněta:ké 'za nálsledek po>vrc,hni rykoná'V'ání Ipll"3Jcí, nelhoť sazhy 's:tano,venénaším tarifem vypracovány jsou na základě dlouholetÝ-0hpraJktiÍ'C,kých 'zkušeností a jl:lOustanoveny pm řádně 'a SJprávněvykonJávané as,távajicím předpisůim!vyho>VIUjí,cí měřiocképdce. Bohudik - p,řípaďů při nedodl1žovánítarifu přece jen ubývá. a doufám, že snaxlineni daleká dooo, kdy ,če,stlllárada. lnž. komory nehude míti rpiřílmitost zailúočovati proti civ. geometrům pro nedodržování stanovený'ch, s~zeb. Současně dovOllujisi sděliti, že se q,lrrávěv iJl'l"acovnim výboru Jpd. noty konají připra.vy na ,zmoou něk,terých sruzeb Z€lměměřičskéhotarifu, a bude nám vitáno, když členové Jednoty n1ám'Co nejdlříve zMlou s'Voje námhy na Z~ffl1UlIJdopilňky oněch sa.zeb,k,teré Slhledálvlají z.a nutné upraviti 'a nynějším ,prllJktickým'po~natkům a potJřeibámpřizpftso'bitii. Studium zeměm'ěliřliě·Slkjé. O rozaiření 'tltudia 'zemělměřiěJského Jednota. na1še se zasaJZova1aod svého zai!ůlženÍ.Již' předl válkou podnikala Jedno~ všechny možné iIú'Ůky za rorz,ší'řenístudia ,zeměměři·čského. kte'ré by poskyitovalo civ. geomettrůbnúplné bY'lo pokraJČovánov těchto snlthách v míře nez-tenčené. Zá.sluhou naší Jednoty a 'z jejího popudu
1929/113
,by1la svolána :manifesí8lČní schůze v,šech geome,trů dne 8. února 1925 do ,Bl'lla,na které 'oyly nwše 8lpravedlivé' [lO'ž.aiJJa,vky všemičiniteii uznány ,a poté teprvemini<S\tocstv9 školství, o !l'O'ZIŠÍřeni studia, rOlzloodl().'Bylo tedy po velké nlánl.'azedooaženo sice ro7JŠÍJŤenistudia.,z,eměměřičsk';}hon'a 6 semestrů se 2 stáJtními 'Lkouškami a právem pr<ml:očnim,ale tím naším ,pož.wd~vtkůmbylo jen částečně ryhověno., , " ' .• - ' . Jsme přesvědoo~ že takové rO'zšířemí studia"zvláJště· ])1,'0 bUdoucí kand1dáty civ. geomeW nepostaěuje,a také osnova studijní 'Mvyčer'pává všec,hnydisoilpJiny, k;tocé civ. geome,t,r ve, 8vépraJŮ .tpOitře'blije,:l proto budeme se dO'Ill.M13,tiroZr&iŤeruístudtiana 8 semeM;rů.POiŽaQla:v~k; .teruto nepustíme ,ze ~řetele, a Jednota nllJše,bude dáJe pl'O roz,šířenfstu'dia pr3!cO'Vati,a doufáme 'lJ'CViIlě, že Ise náml ,podaří dosáhnouti našeho, dávného a oprávněnébo ,požadavku, arhy čs. zeměměřič hyl pro Ipra;ktický, živ(),tve Ilvém oboru jíž na vysoké škole technické Mdně připraven, 'jak t'omu jest .yest#ech sousedních ajak to i náš stát Pl'O svoje měřick~ip,žený~y potřl!bu.ie. , N á vr h z á k o n ao civ. i Ii žen Ý r ec h. Jédnotllli naše lli,m' qále ,velkou ,zásluhu o vypra.covánflllávrhuzákonao civ. inženýrech, na, ~terémžto návrhu S'P'Olupracovali h1iaVillěz,áJstUIPciciv. geomietrů v před8tavenstvu Inže,nýrs.ké komory; ." ' , Návrh ten jest zajisté ",šero kole,gůJm dobře znám tYěs,tnlk)l In~ ženýrské komory, kde ibyl1uve,řejněn'ceJý. Nevyhovuje sice v,šem 'našim oprávněným požooa:vikfim, ale musíme ffi'áiti v úvahll,že při 'sdělA-*,áni jeřio, musimi,se z,ás,Í\lllpcijoonotIivycJJ. tec,hnkk,Ý'clhodborŮ! mClZIseb\l'tt' dohOdovati, ,o přésné vyme~ni rozlslllhu piisobnosti k:aŽĎé'k/l.ťe~orie.ciy, inženýrů, se 'zřetelem Ik dosavaOOÍI!1uoprávnění té 'které btegoríe, .3.-'ku p;řed~ps.inýmpředběžný'lll' studLím. Návrh .hude }eš,tě předm~tem. j!J'dir}á,ní v Inžený1'ské komO'ře at3Jké v min. v;ed'ejných pr3!cf a mtisíme se:sn~zit~ a vynaložiti v:še, aby.c,hom dosáhli 'zlepšení jeho 'pTO nás, rés'!). ,splnění naši:chpožada'VkŮ'. ,. . . .'. Proti náV!l'hu jest 6dpor Íl různÝ'chstraJIl, zejm'énastaveká nás ještě hodně pra,ce, nežli dloe.áhneme toho, alby mvrh se stal 'ZáJkooem. . Zákon o poz" katas,tru a jeho vede'uí. Koncem minulého roku byl vydán zákon o pozemkovém katag,tru a Jeho vedénď..t. zv. kat. zá;kon. Měli jsme pří1ooitost. ,p'Oda.tik zá!k:onu tomu svoje přj,pominky 3, dQlPllňlky. Nělkteré ua&! připomínky byly ,ak,ceptovány min. financí a byly splněny, 'jiné ovšem z různÝ'Ch dŮV10důlpřijaty ne1byly. Domáhali jsme se i -cestou politickou s[JIlnění n3JŠich požwavků,což se nám taiké I ,podmo. Zejména dovolujI ,si vYizvednouti náš dávný pož3Jdia,vek.aby(l,b-omměli oprávnění 'při vyměřováJní ,pro knihovnípwny a při vytyčovitni hranic, vstupovati na oiu pooomky. Tento náš ij}ožadavek byl !kat. zákonem splněn, a tím civ. g>eomelÍřiziskávají proti jiným kategoriím 'Civ. inženýrů 'značně na svém oprávnění. Rovněž ,se náml podaJi'ilo.na zitklaďě § 8 kat. zá!koni'J, z,iskatipráv,o ke kOiPírovámíz ~t. map, a přístup ke všem čásilinpozemkovooo katastm, zejména k manuálťmn a vý1počet~ niJmprot,okolům.. DáJe ,zúčas.tnili jsine ,se nedávno jednání v min. financí o v1á>dním nařízeni ke kat. zM\:O!IlU a podiaJi jsme 'p~semně ještě svoje připomínky, na uepše:ni vládního nařízení ve proStpěch ,c,iv. geoonetrů; věc jest na d()orécestě, a máme opra,vněné naděje, že Ipožadavkům nllJŠÍ1In. hude vY'hověno. Celkově mMe I>e řic~ že nový kat. ,zákon jest ,pro nás, cIv. geótOOtry,'[Í'l'ů'ti starému !l'akowSlk:émuzákonu mnohe:m přiznivějŠ'Í, i přes to, že nesPlnil ~e vŠElchnypožooiR"'ky. . - , , '." ' -N'álvrhzákona o scelování Ipo,zemkŮ~ Po váJce,ďj:sme již d,~k!l'áte podávali připomínky k zAJkonuó sceLovaní pó,z,emikti."Ku
1929/114
padamentnďmupil'ojednáyámí návrhuzá.kona toho ještě nedošló; zákonem thnM) 'může nám' býti. naJJrazooa práJce, kterou jsme měli s. pozemkovou refol'm()u. V zákon tento vkládáme velké naděje 'PTOhudou ci naše ,prá,ce a dQUĎejme,že nebudeme tak zklamáni, jako j.sme byli zklamánipn ptovád!ění Ipozemkové ll'efQil'iIDY. . Návrh nového knihovního zákona. V mín. spra.vedlnosti Ise.p[iPil'avuje návrh nového Iknihovního zákona, a podáva!li jsme k němu již v r. 1923 e,V'oje,připominky. Rovněž tento zákon doposud ku pail"1ament.nímuprojednávání nedios[l,ěl. . J·ednotanmše, jaik1z piředne'8ooéhoz,řejmo. ViČaszakl'očuje, kde jes't tře'ba, ve prosp'ěc,hciv. geome,trů něco vykonati, a nenechala si d01posud uj,íti žádné příležitosti, zvlá!Ště při vydáváni nových zákonů technického razu, aby svoje po,žadaV1kyuplatnila. Vlšude ·za;kročujeme, kde, joot třeba stavu c.iv. geometrů! !pomoci a rovněž lila.žáJďosti a přání kole,gů pod_li jsme mnoho inte'1'Vend v milllistetrs,tverch,zeJména v mín:. financí, vel'. PI1ací,šk018ltví a národní osvěty, SIJil'a,ved!lnosti, zemědělství a ve Státním pozemkovém úřadě atd. , Veškerá práce však spočívá na členech pra;covníhOI výboru, J~teří bez nejmenších nároků na náhradu ,za ztracený ČliJSimlle,ráJďipro stavpracují. Zejména muMm zdůra,zniti tuto oibětavost u naJŠeho předsedy Kol. FUTsta, :Merý nevynechal a;ni jedné schůze pracovního výboru, dále JlI'l,knašeho druhého jednal1:.elekol. Kil'ejJzy,který: se mnou 'pracuje na vyřízování všecJh projednávanýcl1 věcí ze schůzi ipracovmho' výboru, je,ž zaibe,rou zvláště mnoho času a. potřebují mrnóho právsképrá,ce, a hlásili se do na,šeho prracovniho výbonl. Jinak tomu jest v Bmě, kde cel'á řada. kolegů se hlásí ku práci ve prospěch s,tavu Zvlálště kol. Ja,nč a kol. Fa1tus 'se stali Vle'Hce'Pilnými členy na:šeho pralcovního výboru a kolegové z Moravy mohou býtí jisti, že mají v nich dobré a ve věce1ch s,tav·ovskýdli [l'J'acovité a nezištné zástupce. Za Slovensko· 'ze.jména kol. Ta1liJŠzastupuje 8Itav civ. geometrů v našem správním výlboru a jako :před,s·eda pracovní sekce Inženýrrské komory v Bratislavě SPil'ávně háji zájmy našeho stavu. Jedirně :pll'acovnímuvý!boru máme ·co děkova;ti, že ,8Itav'Clív.geometrů mádne,s svůj význam a svojí váhu ja.k v Inženýrské komOlře, tak í u úřadů a celé veře.jností. Jednota ,uliJŠeVlZrostla Iza wplynulých 20 let, 'Ze skrovný,c,h,počátki1 na ,silnou stavovskou organi&aici,která dnes čítá na 200 členů, úř. aut. civ. geomeibrů.
1929/115
1928 ~ol. prof. FHkuky: ,,0 vlM.. Iliai. 'lJáJk. na reorg. zemlěmm.prací," 15. února 1928 Útvrt.lílm:Souvislost kat. záJk.se sta.v. řáxfum,"2:1.břema 1928 kol. Kožouška: ,,0 scelování na Brněnsku" a 28. dubna. 1928 kol. Peňán.e': "Osoutělžnýlch plánech na.regulMi městaBrnilL" SIpOjooa s prohlídkou návrhů ve výstavní síni něm. techniky v Brně. O vládním návrhu zákona na reorganisaci zeměměř. prací sestaveny připominky, které odeslány byly všem zeměměř. spolkům a přlslušným úřad dm. Jednáno bylo dále o návrzích katastrálního a scelovacího zákona a vypracována resoluce o přechodních ustanoveních pro II. stát. zkoušku zeměměřických inženýrů. Projednání všech těchto záležitosti vyžadovalo mnoho práce a času a nutno proto poděkovati všem zúčastněným kolegům. Je neobyčejně potěšitelným zjevem, že z našich řad a to jak kolegové mladší, tak i starší, hlásí se tak četně k složení doplňovacích zkowšek a sJož,enÍII. státni zkoušky: z inž. zemJělIrrě!řičského. Jest to 'fadostným vysvěďJčenÍmrnJa,ši 'živosti a důkMjem že náš vývoj' je's,t :ma postupu bez ohledu na materielní nedostatky. . Další činnost soustředila se na přípravy ke sjezdu inž. a arch., který se ~onal ve dnech 6.-10. června 1928 v Brně. Na sjezdu, jehož se zúčastnilo hojně k01legůa hostů, přednášeli k,ol. Peňáz o soutěžných návnlÍch na regulační plán města Bma, kol. Fa,ltus o komasaci a parcelaci pro účely ,stavební, kloL Kožoušek o scelování porz;emků:ve Slatině a kol. Útvrtlik o polohových a upmvovacich plánech v novém stav. řádě. Sjezd inž. a arch. konal se u příležitosti výstavy soudobé kultury v Brně, na které náš stav byl velmí pěkně zastoupen a to dík pochopení nělwlika civ. kolegů, jejichž vystavené práce budily všeobecný zájem. K sestavení připomínek, pokud se týče prováděcích nařízení ke kat. zákonu zvolena komise, která vypracovala velmi obšírné podání, jež bylo zasláno všem odbočkám spolku. úřadům, jakož i ministerstvům. S radostí účastnili jsme se jubilejního sněmování Jednoty čsl. civilních geometrů v Praze na oslavu dvacetiletého trvání této a zdůraznili výsledky naší spolupráce. Celkem shrnuto, možno považovat minulý spolkový rok za rok účínné práce k posílení našeho stavu. Oproti tomu nezlepšilo se bohužel finanční a socíální postavení našich kolegů ani v uplynulém roce, o čemž svědči trpké zkušenosti a zklamáni velké většiny našich kolegů s provedenou systemisací. Odbočka podala v této věci řadu podání na příslušná místa. Leč doposud čekáme marně a utěšujeme se jen nadějí, že snad letošni rok bude pro nás radostnějším a štědřejším. Končím jednat. zprávu s přáním, aby tento nový rok splnil konečně naše dávné tužby na zhodnocení naší namáhavé a zodpovědné služby, kterou všichní chceme i nadále konati poctivě a svědomitě. Procházka, t. č. jednatel.
Ri1zné zprivy. Kategorie grafických úledníků stěžuje si, že platovým zákonell1 i systemisací míst nebyla dostatečně hodnocena. Připomíná, že příslušníci této kategorie neobejdou se. bez vyššího odborného vzdělání; jsou dovednými malíři, kreslíři a celý jejich grafický výkon má jistý punc kValifikovanější, složitější práce nežli je ona, pro kterou byla zřízena služební třída IV. Vytvářejí reprodukce map, výsledky měřických prací a jejich svědomitá práce je nutným předpokladem další úspěšné činnosti technika. Uvádíme některé stati z jejich podání: Agendu pozemkového katastru obstarává odborné oddělení (III/6) ministersfJvlafinancí, jemuž }sou přiděleny Triangulační kancelář a RllIProdukční ústav. Vedením a obnovováním pozemkového katastru jsou pověřeny katastrální měřické úřady, jako úřady výkonně. Reprodukční ústav vznikl po převratě. Vybudování ústavu v rušné době poválečné nebylo věcí snadnou; vyskytovaly se přečetné obtí~e, zejména rázu technického,. neboť československý ústav pro reprodukci map katastrálních byl vybudován takřka bez předchozí tradice a bez pomoci cizích, drahých instruktorl1. úspěšný vývoj Reprodukčního
1929/116
ústavu byl podmíněn mimořádnou odbornou způsobilostí a krajni oMtavostí technického personálu. Služba toohnického personálu je velmi mmáhavá a vyžaduje mnoho trpělivosti, smyslu pro odpovědnost a přesnost. Toho jsou si jmenov·aní úředníci plně vědomi a konají své povinnosti vůči státu tak, že mapy, vyrobené československým reprodukčním ústavem, v každém ohledu předstihují výrobky podobných ústavů v cizině, zejména i prvotřídně vypraveného ústavu vídeňského, což bylo uznáno i odborníky cizími u příležitosti reprodukce mapy hranice čsL-maďarské a mapy hranice čsL-rumunské ve jmenovaném ústavu. Reprodukčně techničtí úředníci (IV. služ. třída) dožadovali se již roku 1924 a opěmě při prováděIlJí platového· zákona a proza,tímní systemisace, aby byli převedeni do III. služ. třídy, kterýžto požadavek vzhledem k odbornému před vzdělání a jejich odpovědné službě byl plně oprávněn. SlPilJněnítěchto požagavků bylo směrodatnými činiteli přislibeno. Provedením platového zákona byli však trpce zklamání a ani provisorni systemisace nepřinesla splnění jejích spravedlivých požadavků.. V četných územích katastrálních na Slovensku a Podkarpatskl'J Rusi nebylo prováděio katastrální měření (reambulace) po celá desítiletí. Značný počet obcí nemá katastrálních map vůbec. Nyní jest měření prováděno s urychlením a též reprodukce katastrálních map je všemožnl! urychlována. Reprodukční ústav jest zahrnut množstvím spěšných pracr, jež technický personál ústa;vlUzdolává s kmjním vypětim sil; koná je rád a obětavě. v důvěřivém očekávání, že povolaní činitelé v uváženi kvality práce, odborného předvzdělání a těžké služby tentokráte příhlédnou k jeho spravedlivému požadavku za přeřazení do III. služ. třídy s příznivým poMem systemtsovaných mist ve 4.-6. stupnici.
Soutěže. Soutěž na úpravu města Žiliny. V užší soutěži, ke které byli vyzváni městsllrou rn.dou tři arcihJitektia kol. Peňá:z"byly Uidělenydvě ceny, z nich~ PfV'I1Í zís:kallWl. PeňJá:z(30.000 K:č), druhou arch. Fu.chs (20.000 Kč). Literární soutěž Masarykovy Akademie Práce. a) VI. odbor M. A. P. (národohosp. a sociální) vypisuje veřejnou literární soutěž (cena 6000 Kč) na téma "Jak nejúl;;porněji opatřiti upravovací plány měst a obcí a jak je posuzovati po stránce hospodárnosti." b) Úst a v pro s t a v bum ě s t M. A. P. vypisuje pro své členy i jiné odborníky literární soutěž s třemi cenami (2500 Kč, 1500 Kč a 1000 Kč) na téma; "Otázka úpravy a stavebního rozvoje starých měst. Rukopisy třeba dodati ve dvou exempl. na stroji psané. Soutěž ad a) končí 31. prosinc" 1929, soutěž ad b) 15. srpna 1929. Bližší interesentům sděli Masarykova Akademie Práce, Praha II., Staroměstské nám. 16. Kolegové, pracující ve výstavě měst, interesujte se o tuto soutěž.
Zp~ávy osobní. Ing. Dr. Bastl, vrchní měř. komisař spolkového úřadu měřického ve Vídni, byl jmenován profesorem geodesie na německé vys. škole technické v Brně. Státni zkoušku zeměměřiěskou podle předpisu z r. 1897 vykonali tito pámo·ve: 1. na Českém vysokém učení technickém v Pra1ze do 15. lwětna 1929: Miloš Horálk 'Z Diralhoticv Ůe1chálCh, Jusef Lafant ze Slib v Čoo!láIC!h\ Jan 8aJ3IVIaz Ohlelb v Oechách, Jarosill3.vŘíha z V;še~an v Č6cM,oh, Vojtooh Křoválček1 rG J~emihu Vtelna v Čoob.álCb:, BOlhUllllil Folk z Kostelce v Če.cMch, Cyri[ Novotný 'Z iK~oona V' ČecháJcIhJ, Ant'onm Ohochom ze Suloo v Cech:Wh; 2. na no ěmeck·éJ technic e v BriDJ ě: Dantl Fr. z Odem.burku v UmOOh. Adam Fr. z Rýttmtřo,VIa 00. Momvě. Druhou státní zkoušku na oddělení zeměměřičského inženýrství na Českém vysokém učeni technickém v Praze podle předpisu z 14. července 1928 v době od března do května. složili pánové: Ivan Korž z Oděsy v Rusku, Nikolaj Nikulin z Bendery v Besarabii, Emil Hempe! z Ki~eva.na. Ukrajině, Ivan Parchomenko z Prim. Acht.arskaje v Rusku, Vladimír Zelenský-Ljubič z Poltavy v Rusku, Karel Bezděka z Březnice
1929/117
v'Oeťhách, Mychajlo Zynio z Odrechové v Haliči, Tomáš Brabec z Čes~ Budějovic v čechách, Minko Minkovský z Vratoe-Loveška y Bulharsku, Zdeněk:·. Hejl z Plzně v Čechách, Vladimír' Govoreckij z Duderhofu v Rusku, Jan Císař z Boru u Třeboně v Čechách. Ivan Kravčenko z Starošerbinovskaje v Rusku, Karel Klega z Kroměříže na Moravě; František Lysý ze Studnice na Moravě, Jakov Dubrova z Briňkovské v Rusku, Miloš Hrdlička z Karlína v Čechách, Nikolaj Volkov ,z Oděsy v Rusku, Josef Lizálek ze Smíchova v Čechách, Václav Elznic ze Srbl\ v Čechách, Alois Žert z Místku na Moravě, Julius Mikula z Bystré v Čechách, Ján Puškaš z Istebníku na Slovensku, Pavel Potužák z Břetětic v čechách, Jan Volanský z Děčina nad Labem v Čechách, Jan Slavík z Lužice v čechách. Změny ve stavu katastrál. měř. tlředW1ui: A. Na Podkarpatské Rusi (b,ře~enJ ai duben): 1. Povýšen: Šmíd Josef do 5. plat. stupnice s tiiUJ1emvlt'Ch.měř. kOm. 2. Pře I o žen i: S c h i I han Kurt, měř. konc. z Chustu do Užhorodu; smluvní zeměměřiči Pop o v Sergěj z Berehova do Užhorodu, Vološín Teodor z Užhorodu do obvodu generál. fin. řed. v Bratislavě, S o k o lov 'sk i j KOIlJStantin:z o;bvodu gen. fin. řeď. v Bmtislavě dŮ' o!bvodu hlav. fii!}.řeď. Užlhorodl(Chu,st). 3. Při jat i c o s m I u v n í zem ě měř i či: Ing. Pop o v i č Sergěj pro Berehovo, Jar o š e n k o Nikrolaj pro Volo,vé, G I o b a - Mích3Jjlenko Konstantin pro RachoMO,Gluchov Petr pro Vel. Beremý a B ak u me n k o Kornilij nro SV1alavu. B. Na SlovenSku Úb~·elzen a duJben): 1. Za. měř. kOThcipisty; :přij á ti: Ing. Pavel KorpeI (TornaIa). Ferdinand Leubner (Lipt. Sv. Mikuláš), Ivan Korž (Nové Zámky), Rudolf Ascher (Skalica), Alexander Ivanov (Bratislava, i. k. v.), Čeněk Březina (Bratisilava, i. k. v.). n. Za smluv:n.íměř. úřédníky přijati: Michail Na:mrolV(Košice), Ing. Arkadij Dombrovský (Bardejov), Ing. Petr Uvarov (Prešov), Mikuláš Varvarov (Rim. Sobota), Ing. Vladimír Zagorodnov (Čadca), Vasyl Sauch (Žilina), Mannil Korobčenko (Nitra), Teodor Vološin (Trenčín, i. k. v.), Anatolij Krivošejev (Trenčín, i. k. v.), Ing. Grigorij Palevič (Trenčín, i. k. v.), Venianin Ivančenko (Trenčín, i. k. v.), Mefodij Ivaněnko (Prievidza), Michal Carev (Sečovce), Ing. Oleg Jurkevič (Humenné), Ing. Mikuláš Nikolský (Galanta), Ing. Julius Kotyk (Michalovce), Nikola] Ganitkevič (Bratislava). Viktor Kyškyn (Trnava), Alexander Strnkov (Trenčín, i. k. v.) a Fedor Krivenko (Kežmarok). III. Ze služby v y s t o u p i I i: Smluvní úředníci: Nikolaj Avena· rius (Lipt. Sv. Mikuláš), Ing. Stanislav Makar (Trenčín, i. k. v.) a měř'. konc. L'udevít Friedlander (Trnava). Ze služby pro p u š t ě n měř. konc. Jan Zlámal (Galanta). V. Pře I o žen i : VrchI1ikomisař Ing.S,tanislav Konečný z Čadce do Komárna, kom. Ant. Chytil ze Žiliny do Čádce, kom. Eduard Jelinek a konc. Jan Mikuša z Komárna do žiliny, konc. Marcel Henčl z Košic do Komárna, vr. kom. Frant. Nedbal ze Sečovcii do Trenčína, konc. Ing. František Kristek z Túrč. Sv. Martina do Sečovců a vzájemně přeloženi smluvní úředníci Konst. Sokolovský v Trenčíně a Feodor Vološin v Chustú (Podk,árpatská Rus). Z Vojenského zeměpisného ústavu. Plukovník AI. H I i dek, velitel topografického odború odešel do Výslužby. V. Z. Ú. ztrácí v jeho osobě odborníka velmi zdatného, jak v topografii, tak ve fotovyměřování, který v bývalém vídeňském, geografickém institutu započal svou dráhu topografa a po převratu úspěšně účlisten byl na ,organisaci a budování našeho V. Z. Ú. lvím podílem. Plukovník Hlidek, který na vys. škole speciálních nauk v Praze přednáší jako docent tO,pografii,je' znám čtenářům Z. V. svou literá.rně odbOltnoučinností, pod1ožfJllo'lldokonalými zkušenostmi praktickými. Fysická a duševní jeho svěžest jest zárukou dalši jeho plodné práceoa doufáme, že proto ve Výslužbě najde příležitost k pokračováni v odborném svém snažení. Oprávnění úř. aut. civ. geometra získal Ing. G. Smachv D. Jiřetíně. , Zemřeli: Vlád. rada· v. v. Jos. M·ašek v BI'ně, civil. zeměměřiči V. Vojtěch v (),pOCmě, R. H:ull'peis v Litomylš1i,Ing. Lang vČe's. Búdě-· jovidClh, Ing. K. Stejne~ bývalý přednosta městElkého:tněř1čskéhoúřadu města Brna. V červenci Z. V. nevyjde. Za redakci zodpovídá Ing. Jos. Růžička. Nakladatel: Spolek československých
1929/118
Tiskem Polygrafie v Brne. zememěflčft •••Praze.
ZEMĚMĚŘI&SRÝ vĚsTníH Hospodáfsko" tecbnické úpravy pozemkovébo majetku v republice československé se stanoviska celostátníbo. Ing. Vlad. B a ň o c h.
Pod tímto titulem vydal Ing. Edua,rd K o r s e I t, honor. dlocent vy,~oké škoJy zemědělské v Bruě" "Referát pro ~táloil delega,ci zemědělských rad" *). A,uto,r podává! zdie s,vé myšlenky ve formě zhuštěné o' postupu při hosp'odMsko~technlckých úpra.vách pozemkového majetKu, myšlenky v'el'korysIÉikOolli0epc'€I, pozoruhodné a eminentní dlůleži>t,ost,ipro sobě'Sta,čnos,t,státUl. PřicházÍ s t,ěmito myšlenkami u ná,s první. Dosud: nikdo neměl odivla,hy poukáiz,at na nutnost provádění různých zemědělskýchrukcínajedlnou a současně, aby dodllena byla co n:ejvětší hospod~most piodniku. Cá,st hOlSiDOdáÍ'sko-teclhnický,ch úpraV! pTO'váiUěj)Í dn,es agrámí úřady podle zákonu z let osmďelsált,ých,ale v nepomémě menším mi',řítku než si autor přeďst,avujea za púsobnoslti omle'zené. Ing. KorseU, opímje s,e o s,y'édiloiun,oiletépraktické poznatky při agrárních úřadech a o Sltudl,Elho:s:podářsko-t.echnických akcí v 'SlÚusedníchstátech, jlelslttoho ná,zoru, že olbtecve scelova,cí akci sk;ýtá jedinečnou příl'ežitost, kdy možno vš'echny akutní hospodářsko-teohnické úpTa,vy řešit.i sou'casn,ě a t,aik dodli:ti co nejpronika:vějš:ho efektu. Pro zdů:",odinJěnísivé snahy a ná,zorů, týka.jíc,rch s,e a-grámich l'eforem, snes,lautor s nev;šedni pílí výroky vyn1kajících odhorníků. a znallCll.koma.sac!e, nejen na,šich, ale i cizích, a 'Správno.grt,svých ziávěrů oduvodiíUQleJpřelsvěd'c~vými cla,ty z výpočlt.ů' siVých i jiinýchl• Všimněme Sil bWž.en!ěktl8T'Ýlchdalt, úvah a závěrů autora, které by čtenáře na,še za,jímati měly! Dle starší .sltaltis.t.ikyministel'stva orby bývalého' Rakollsk::t jest rozkouslIDovan,ois,tv' zemích hÍist,oricklých = 68 % " na Slovensku a Podkal'patlské R,UlSijes,t tomu hůře. U náJs nai Moravě najdeme used'los,t,i o 15 ha a o 120 až: 180 parcelích, širokých někJdy jen 3 m a, pře's 1 krnJ dlouhých, hadioviJtÝ'chtvarů, na, Slovensku na,jde'ill!e us'ed:1Oistit.éž'e výméry o 800 paJrce!1'ích,s' průměrnou plochou 2 a. Jak možno na těchto c,himerických t,vaJ181chpoužit,i k oračkáJm traktoru a jiného hospod~,řského sltrojového náiřadí" jak *) Nákladem Cena 10 Kč.
Českého
odboru
zemědělské
1929/119
rady
moravské.
Brno.
llllů':Lnozdie prováJděti křížovou orbu, jak hnojiti umělými hnojivy .a jruk brániti vyčřštěné pole před ple:veli souseda,? Na těchto podivných tvare'ch jest jakýkoliv z,emě<1ě,lSkýpokJrok! nemožný . .Jak~ pocit má t,ak.ový ná,Š z,emědělec, jehož ml3AjetekskLíicláJ.sa z částk nezrpŮlS.obilýc:hke su-odorvé práJci, slyš,e výroky s,vých úrganisac::: "zradorna.1isujte výrohu, 3Abyste mohli čeliti 112dosta,tku prac.ovních si! Zlelmědě~S1kých a mohli pla.tit,i daně!" Plooha půdy ke ISiclello'v.árllli v našem sltátě obnáiší 6,030.168 ha. Scelením zvýší se produlme na 1 ha o 2'18 q Z,rnJía o 0'62 q slámy. Počítáme,..li 1 q zma a 170 Kč a 1 q ,sllámy a 151Kč, zvýší se produkc1El o 13,145.766 q a 170 Kč =2.234,780220 Kč, o 3,738.704q a 15 Kč= 56,080.560 Kč, celkem o 2,290,860.780 Kč, čili o 131.457 vagonůi ZTIÚa 37.387 va,golIlu slámy, v C'eně,přes 2 millardly Kč. Pro sro'vnání u'váldíSlBl,žle I'Iok:u1924 bylo ďovezeno do rePUJblik~asi 100.000 va,gonů různých velffi!ěldiěl:skýchplodin a mouky. Počitám:e-li dnes na s,ce~ení 1 ha půdy 400 Kč, vyž;adovalo by sceLení 6,030.168 ha půdy nákll3Adal2.412,067.200 Kč. Na. s celo vá n í i li, ves t o van Ý k a p i 'I.á 1 z a p 1a t i 1 b:y s e tUldíž' b'ěhem jednoho roku! Již takové scelování poz,emkíi podle záklonu z letosmd'e,sátých, kiteré prováJdJí:~ dn,e,spod názvem' .",agrární opea-ace"a lqe,ré nazýv,ají na,ši zleměd!ělci "c,elko'vání" a -také "ce~ováJní", úska.ly by se miliardoy;él obnOlsy mčně, a, tím zvýšilo by se národinl jmění l'e'Publiky, jehož dusledkJy by se j,evily i v sociálních poměl'e1i'h. To,to s;celov1ÍJlli. nelní kionelčnýt~ cHem:au~o!rai,kte!l'ý j,0'st přesvědčen, že &0e,lo'váJnískýt<ái j,eidiine'čnoupříle~~tl()lSIt, kalY mo,žno v obci provés,ti jin.éaki\lltní úpr,avy :Eloučasiněa ,sice da,leko ho,sp'adárněji a jleldnodušeji JleiŽ mohlo by tomu brýti, kldyby j:edlna akce hospodářská po l8,t,e,chná:sledov:ala dlruhólu. Takdoporuouje Ing'. KOIrselt pro~áJděti souča;sně sel scel~ním melio,ra,r;e, regulac,e mís,tních t.ratí (regulační plán) a rozšířiti působinOls,t,sceilováJIliÍna úpravu hm:sKých pa:sitvin a v dus,led'ku této uspo~áJdání statku úd:oiLníhoa horského, na úpravu malose]ských lelsu, na vy~az,ení" úp!l'aiV'Ua nlovoúpravu lesních a pa&tevn&ch služ,eibruos,tiÍ, na ú)Eavy le~níc.h enkláva zá:kliČ:í.Přirozeně, žleJpro tyto Viš0lchnyhos:podáiiisko-technické aikce nestačí autoru ná,z,ev ".sc0'lováJní" n0llJ "a,grární opeTaice" a proto' ozna.čuj1e je pod: názvem "hospodMskb-techIliÍcké úpravy pozemkového majetkiUl". Nělkdo namítiIle, jak možno žádlati takoviÉ!finančlI1íoběti na provediení vse,ch hOlspodáiřsko"1telChniÍck',ých úprav najeďnou? Neza.pomeňmel, ŽIElvšechny tyto úpra,vy dle piíedemJ vyhotovených projektů jsou subvenc'ovány, jedn~lo by s,e jen o to, aby vla,stnr práce sCleloiVac:ib'Y11yS:ubViBíIlJCO'vány. že možno pI1ové'sti V'šechnyaJkutní úpraiV1Yv obci, jak si t,o a,utor předlstavuje, toho duka,zem: jest na př.obec VŠlet.uly n Roleš,ova, kde ve sce,lováJnípro;ved:eny ha:rmonicky všechny toho ~.asu žáJdiané úpravy: reglJ1aice po'tůčkJu, pl'ošná meHoraice, regu-
1929/120
l:we Rusavy, k~nali$liClo, regula,ční plán ohc,el,mzšfřent ,a úp~'a,va silnic vzhlediem' na po,tliíeiby3JUltomohilismUl,pfe,lože:rú s,lolUP'Ůsí'",ě -elektrického primérního vediení do nových ee,st" přeložení přejelzdu žiHlezničnÍch n~ nové cesty, J'lozlšífení nádraží, založenlí d'ruž:stevní pa,stviny, k niž vedení hos;podáJřského vodovodu nemá po ,slcelování nijakých př8'ká~ek, zaJoŽlelI1íremisu, výběhu atd. 'Zde v:šechny kompet,entní úřad,~šly rukU! v mc,e" dík vzá,cnému porozumění přod'nosltu úřadu i podniku,co~ jako operujícÍ technik! v této obci rádi potvrzuji. Bude tomu však vždy tak? V obci Tluma,oově u K;rome,říž,e pmvedooa v rámci s,celová1ní plošná! me,lioifa,c:e,regulwoo mÍ'stní tra.tě a kanaJHs.ac~ Z3Jne
1929/121
be,z úpravy spol. z,a,tízení, kte:rálžt.o prálce jest vícerprruciínového m1ě,ření)i. A nehyl hy zde vět,ší ,efekt také pro pozemkový katastr?' Byly by zde nové mapy, t,ři 6t,vrtiny pa,rclel by zmizelo azhývrující by byly ttvaru rovnohěžníko'V'ých. Jak! z,j1ed!Iwd!Ušila by se evidiernce,l Zamě,řenímJ 81tarého s:ta,vu obce se jí! hospodáiísky ne;.pomfU:ž~.Nově zRmeřená obec podle st,arého stavu slcdovati kon:ečm!ěmlUiS,í,donutí ji k tomu racronallisace, prvovýtroiby oboi scelených:. Nové mapy katasm-ální, tak j,a,k je no,vý zákon O pozemklovém k,a,tast,ru předpisuje, zhotovily by se nejholspodárněji při sc,elování, nebo,ť byla by k di:sposici hustá siť t.rigonometrických a polvl!onálních bodů. StačiLo by' z tě,chto ztaclhyme:tmvati území obce. Na podklad1ě tohoto :mě:ření zhotovil by&e úplný VT&tevnicový pláln připojený na SJtahmso'V'anéibody státní nivclace,. Mapy mohly by se při sc,eloiVání d10plniti ješ,t,ě zakresleným rozvrstvením pudy, prová:<1ěnýttn! pm:Heodihadlu pozemků' při scelování, a slloužily by po'zBmikJoiVémukatastru ku piiedepisová:ruí spravedlivé daně M základě čis,tého výnO'SU. No,v.enťěření ve slcelovanýicht obcích! za úč'ellelmlvyho:tovenf no'vých map podle nového zákona proválděl by poz,emklový kata&tr, j1ehož pUlsohnos,t započa,la by současně' se zahájením! scelova,cích prací. Tím by operující inž:enýr byl podslŤlMněodilehčen R. věnoval by se výhr'adně hospoidářSikol-techn,kk)"m vě'c,eml.Pozemkový katalstr měl by hned mapy ll'o,vélhost.a,vu. Event.uelní změny v řízeni &c,eIovae:'m, kterých j'eld'nes poměrně málo, dodal by operujicí inženýr s příslušnými náčrlky ku Pl'olvedenr. Jak. prováděti hos,podáJiiskio~telchnickéúpravy p()~emkovéh(} majl8ltku? Aurt:m vidí jasně' napro~toUJ, org.a.nickou siQuvisJ.o&t těcht()l úprav, a provádění předistavtuje sr[ takto: Do, úprav po~ jaly by se ve,ške~é pozemky ka,t,astll"U,žádné nevyjímaje. Ne,jprve by se regulolvaJa, mís:tní t.ra,ť (tegukLčni plán), při tom určily by se nej,vhodnéj,ší výjle1zdryz m:;s,tní t.ratě. Zd1elÚisWy by hlavní spojovací cest,y se sou\8edními obc'emi a s náJd:ražím, pak hlavní ho,spodářské c,esty. Vzhledem k těm projleiktovaly hy se ri'ťzné voCLo'Íokyumělé (drenlližnf odpady, příklopy pro povreho,"olI vodu) a na, tyto přičlenily by se hospodářskJél cel&ty dle záJsad lwma.salčních. Lels by s,e arondiorv:aila&cellil. Pastvinm by se, od lesa trvaLe vylíšila. Vypra,wval by se hOlspodáliíský plán k racionelní\mlui'uži:\rání lesa,. Past,viny stávající by SEl melio~ovruly a nové b~ se zakládaly přeměnou poH nevýnosných, nepř:í.stupných: ne:JYyzdálenýlch, naopak! pole poo1ložiloby .s~ nru přirozené &tanoVÍště. Singulárni ma:j.etek by s'e ro~děIila souč,asněs,c,elil sJe soukromými pozemky. Vodo,hospodářské pom!ěrry by s,e upravilly. V horských krajinách převedl by se s,tat:ek na racionelní soustavu horského hospodářství, omezilo hy se olbilnáiřst,ví ve pro,spěch plÍcninářství, a, ťm by se přechod! k racionelnfunu cho'Vu kvalitniho,dobytka usnadnit . Tyto dalekosáhlé, vesměs Vlšak rOOltahilní úpravy mohl by provM'ěti! jen jeden j e di n Ý úřad, vyhavenv ~vlálš!tnípravo,mOlcL
1929/122
Úpra,vy mají význam ve,řejný i soruk~omý a proto iIlJV'estiěThí hpitáll oifl~"t'řillry:sM,t, zeméa účaBtnícL Tak t,omu jest skutečně -v někt,erych pokiročilých státelch IsoulSlednÍch, proč nemělo by 'tomu být,i tak i u náls? Pro tyto dalek'osáhlé úp'ra,vy jels1ttřeba vychovati dorost -na V'ys.okýdh školálch tec,hnických a zemMělských, a, proto IlJe~ stačí přednášky omez.iti pouze, na "s,c.eloV'rurupozemků". O orga.miÍiSlacipro,váděóch úřadů podává náJm anlltor výls1ledk'y svých kritických úvaih slorvy, která dosud u ná,s nikdo nedovedl tak určitě, bez obalu, a:le věcně podati. Zde za:bušilo ls.rdiCie telchllika, iádllLjící mJÍlStona slunci, pa,ŤJříeí:n1lU za jeho rykon. s,tať tut,o -nelze zlde obs,aheml pOldiatiz obavy, 8Jby neib,yla 'skreslena, a proto poukazujiÍ na referáJt sám. P'odohně p01Uika~uM i nastať "Osnova "Zákona 00 úpravě po'z:emkového, ma,je.tku". J,ak zúčastnil by se, zeměměřič na těchto -velkory,sých úpravách? "Zvlálštní povaha ře,šení těchito s:102itých úprav vyžad:uje -součinnols,ti více do podstat,y problému vzájemně zasvěcených 'Ddbloiflliků technicklý"ch, zv;lá,ště kulturn:ě-telchnických, hos.podář~kých, le,snických, pas.tvinářských, kat3Js,tráJlnich i právnickvch." (Refe-rát st['. 55.) "Nlegdůle1žitějlšívýkonný orgáJn, na kterém spočívá již dnes největ,ší ZOdlpovědillO'st"tvořiLo by hos.podáfsko-technické od-d!ěleru s technikem v' čel,e. Jemu by byli pHděleni o.pelr'ujltClí inž:enýři, púmocni technikové, a, ka,llIcehí,iíš,t.íúředníci, zaměs,tnaní ,dle od:bomé zprilsoibiIosti: kuhurni, ~elS,ní,hospodářští, země.mIěři6tí inže1nýři atd!. (Refe'l'áJt sk 59.) Twk auto'!' uznÚivá zemlěmlě'řiče jako s,polupracovník'a na 'hospodlářslm-technických úpravách pozemk'ového majetkiu. Všechny hOlspo.aá,řsko~te'c.h;nickéúpravy prováděny soueasně malji za ná,s,ledek nové měřeni azm:ěnu mla,jetkorych llranic, zajistiti tuto pře,sně a d,le novodobých požada,vků bude ~o~elll zem!ěmě~iael. I kdyby byl jediný úřad pro popislov'ané úpravy vyhudo-ván, nebude :s to "\čše~hny p'l'á,ce v d oh1ediné dohě prov'ésti sám, ·č.áJsttěchto úprav' bude nutno z,adati civilním technikům, kte:ří by za dohledu úřadu provádMi tyto úpravy. "Civilill inženýr byl by vázán určitými podiminkami, které by mimJo jiné\ byly: slo2'80nírte'o'!'etické IzkoUlškyna vysoké škole a praktické zkoušky před specielná zkušební kowsi, dG lší, víoo~ le,tá pmk's,e u zem1ěděJ'ských úřadů." (Referát str. 75.) Tyto podminky mrůž·e splniti i z,eměměřiča jako civ1lní inželnýr mohl by přervútí proV'edlem hospodáJřsko-telchnických úprav ve funkci opel1U(j:ciho,zejména v obcich rovinných a bezles,ýchr,kd,e za s,polupů!sábellJÍiholStJl0diářsikéhoa kflll1turniho inženýra provedl by !sclelo;ya~ipláln. Účelná děllba práce a přátelská součinnost všech techniků bude Vlžd~c:harakteristickýrrn: rysem Više:cihhos.pod!ář8ko~teIChnickýchúpra,v: ,a také zárukou jich správného pmvleid!eni, kde uplatni sle zeměměřič jako složka nepostráidJate,lná. . 1
r
1929/123
Ve Švyc.ar:sku, v této z,emi klalsic.kJý'chúprav půdních, prováděnísvě,řemn j,est odbomě vynikajíc,íiIlll,zIDUlšenýma nezištným civilním t,echniků!ffii.Neziš1tnýttn-objekt,ivním - bez výhrady. I li nás nalezneme zeměmě,řiče těchto lwalit. Brn o, dne 30. kvě,tna 1929.
Jsou civilní geometři a ostatní civilní tecbnikové o~gány ~epubliky ve smyslu jazykovébo zákona 1 Na otázku tuto OdipovMělo ministellsrtvo veřejných pra.cí v řadě případů kladně, vY's,loviv;ši,že civilní geomertiřia ostatní civilní t,echnikové jlsou povinni znáM jazylk srtáJtnía v něm: úřadovati a že mu..s.ejizkouškou prokázati Z,OO~OSlt srtá:ímihojazyka. Ce'stou správní žaloby diosrtalaSievěe lta,to před forum nejvyššího sprrávního ,soudilI],k:tery s!V'ýminooez,y z 18. 'biřezna a 11. dubM 1929 rozhodnut:i mini'stev.Sltvaveřejných pr3Jcí zrušil a vy,slovil, že civilní technikové (ve'sp. zeměměřiči) nejsou orgány republiky ve :smyslu jazykového zákona. V důvodech UlVedl,ž,e ani jazykový zákon, ani jazykové nařízení nedefinují pojem "orgán republiky", a že j.azykový zákon sám poskytuj'e pro tento pojem jen jakousi oporu po s,tránc,e neg-3Jtivnía positivní potud, že rozeznává jednak úřady, soudy, ÚJs,ta,vya podniky, jednak V1edlenich, tedy jako něco odlišnlélho- orgány republiky, dále, že v § 2, ods.t. 2, předpokládá nejen ul s.oudů a úřadu, nýbrž, také u orgánů jÍJstou m::stní a věcnou kompetenci (slova,: "s·oudy, úřady a orgány, jichž působnos,t vZitahuj,e:se na okres Sioudní...• jlsou ve věcech, jichž vyříz,ení náleží jim na základě toho, že působnost jejich vztahuje se na ,tento okre!s.... ). Na základě těchto "positivních a negativních momentů ze zákona ,S:8' podávajících" dospěl N1ed'vyššísprávní soud k závěru, že výrazem "orgány republiky" rozumí jazykový zákon t,rva,lé státní instituce Jako takové, jež jsou rozdílnyod! lS,ondu,úřadů, ústavů a, podniků republiky, a které jsou s,t,ejně jako soudy a úřady vybaveny určitou mí,stní a věcnoU: kompetencí. Jedno.tliV1ec,fy'sická osoba. - je orgánem republiky jen t,ehdy, soust,ředí-li se v jeho osobě veškeré výkony funkce, ls,věř,enéorgánu (jako instituci) v okreiBumU.přiděleném". Nál,ezy tyto vzbudily všeohecnou pOlzornosrt:. a zavdaly přiLelž1tostpanu Drn Vlad. Lep a ř 01 v i, odborn,éirnupředJno,srt:.ovi minist:erstva veřejných prac,í,ahy k: nim zaujal pos.tavení, IDteróž U/V1eřednil v časopise, "Česka ,adwka,cie", roč,.XV, Č,. 4. Vývod,y tohotoodhorníka jsou takového rázu,žedJokonce Nálrodní rada čelskos:lovellJ'lkávydala o tom zvlášrtni leták a pochopiltelně nHmohla ani n,aše rediakce ZŮ!sltarti s,l:epoua h1u'Chouk! otázce, jez sle týká životních záJmů v'ětšiny OOIŠehootenářsrt:.va..zajistivše si proto souhlas redakce ca,sopisll "Č8Iskiáadvoka,cie", podá.v'ám
1929/124
váz,án i v jÍJllý,chobdobných případech, -
musíme především konstatovati, že zná jazykový zákon nejen "orgány republiky" (§Ř 1 a 2), resp. "veřejné orgány" (§ 8), nýbrž mluví v § 7 též o státních orgánech dohlédacích, kterými na tomto místě nerozumí něco odlišného od soudů a úřadů, nýbrž přímo úřady a soudy, pokud jsou povolány k činnosti dozorčí. Mohl tedy Nejvyšší správní soud, uváděje příklady, v nichž zákonodárství též úřady a soudy označuje pojmenováním "orgán", uvésti příklad nejbližší, totiž jazykový zákon samý (§ 7). Nálezy nahoře uvedené vztahují se ovšem na "orgány republiky", resp. "veřejné orgány" ve smyslu §§ 1, 2 a 8 jaz. zákona, jichž definice v tomto zákoně nepřichází jakož se zákony vůbec právem vyhýbají, pokud možno, všem definicím. ,Jazykové nařízení (čI. 2, odst. ~), vypočítává demonstrativně některé kategorie "orgánů republiky ve smyslu jazykového zákona" (t. j. §§ 1, 2 a 8 1. c.), zároveň ale prohla-o šuje za ně ,i jiné osoby, pověrené státní správou pro svůj úřadane1J svou s~užbu nebo pro obstarávání 'prací vlády ve veřejném zájmu". Obratem tím nahrazuje jazykové nařízení definici pojmu "orgán republiky". Po stránce negativní vymezují tudíž jazykové nařízení i nálezy Nejvyššího správního soudu pojem orgánů republiky stejně. Pokud jde o positivní momenty, podávající se pro vymezení pojmu "orgány republiky" z jaz. zákona samého, dovolává se Nejv. spr. soud §§ 2 a 8, pokud předpokládají jistou kompetenci těchto orgánů v soudním okrese. Právě citovaný § 8 mluví však v poslední větě 1. odst. o úřadech a veřejných orgánech, jež nemají vůbec svého zvláštního obvodu. Z toho vidno, že předpisy §§ 2 a 8 pojaty byly do jazykového zákona. proto, aby rozvrhly "úřady a orgány republiky" ("veřejné orgány") k účelu úpravy užívání jazyka menšin národních na dvě skupiny, a to: 1. na ty, jichž působnost se vztahuje na soudní okres, a 2. na ty, jichž působnost vztahuje, se na menší obvod, nežli je soudní okres, nebo jež vůbec nemají svého zvláštního obvodu. Z §§ 2 a 8 nelze však vyvozovati, že podstatným základním rysem pojmu "úřad" nebo , orgán republiky" jest působnost, vztahující se na zvláštní obvod. Na jiná ustanovení jazykového nebo jiného zákona se Nejv. správ. soud neodvolává, a nelze proto seznati, jakým způsobem dospěl - ovšem teoreticky a bez zvláštního dalšího odůvodnění - ke své definici pojmu "orgán republiky", z níž jedině pak vyvozoval důsledky pro své rozhodnutí o podaných stížnostech. II. Není třeba opustiti reálnou půdu zákonů, abychom zcela bezpečně dospěli k vymezení pojmu "orgán republiky". tak důležitého pro výklad jazykového zákona., Nutno jen přezkoumati vedle jaz. zákona též ony zákony, jež byly vydány o. těch institucích, které se již zcela. nepochybně uznávají za orgány republiky, zjistiti z těchto zákonů charakteristické společné rysy, činí!lí je orgány států, a vyšetřiti, zdali event. pokud tytéž rysy přicházejí též u instituce cívil. techniků, počítaje v to zeměměřiče. Již jaz. zá)'wn sám uvádí takový další společný znak, mluvě v § 1 o ,úřadování" soudů, úřadů, ústavů, podniků a orgánů republiky, tedy o takové činnosti těchto "orgánů", kde obstarávají státní záležitosti jménem státu (jednají za stát). Jiné zákony, k nimž dlužno přihlížeti, jsou not~řsky řád z 25. červencc 1871, č. 75 ř. z. a zákon z 21. července 1871,č. 77 ř. Z.oo působnosti horních úřadů a báňských inženýrů, neboť i notář,i i báňští inženýři uznáni byli též. Nejv. spr. soudem, pokud "úřadují", za orgány republiky ve smysltt jazykového zákona, a to oni nálezem z 18. března 1929, č. 5468, tito nálezem z 16. záři 1926, č. 18.532 (Boh.' 5872), na kteréž oba nálezy se tu poukazNuje; v.. Zml'ňpva t'I o d"'t' etre b a se z d e ob"slrneJl vOJle č'mnOSlt' no t arů , , úřední" a neúředni, o eventUj:llnÚp periodickém vykonáváni "úřednt správy" v okrsku mimo "úřední" sídlo, o funkcích jejich jako soudních komisařů, o rázu notářských, li,stin náležitě zdělaných v okrsku jako listin veřejných, o jmenování notářů, Oí povinnosti znáti zemské jazyky v obvodě, pro nějž chtějí býti jmj:lnov;ip.i, o přísaze a pečeti jejich atd. O báňských inženýrech (měřičích), ,stlj.noyí § 1, odst. 2, zákona z 21. července 1871, č. 77 ř. z., jednající.!,Ó zříz,ení a působnosti úřadů horních", 'V
1929/125
~e se "zřídí za pomocné orgány úřadu horních zkoušení a přísežní inienýři (měřiči) báňští, a v § 15, že se vydá nařízením instrukce o řízení II horních úřadů jakož i o ustanovování báňských inženýrů. Tato instrukce byla vydána nařízením ministerstva orby z 23. května 1872, oČ. 70 ř. z. Dle § 2 této instrukce pohlíží se na práce, jež provádějí báň· ští inženýři ku přikazu hornich úřadů tak, jako by byly vykonány pod úřední autoritou od báňských úředníků. Báňští inženýři jsou povinni, kdykoliv je horní úřad vyzve, vykonati všeliké práce svého povolání v úředním okresu revírním, v němž mají své stanoviště. a nemůže se na nich žádati, by konali "úřední práce" mimo zmíněný obvod (§ 4). Před zahájením své činnosti berou se horním hejtmanstvím, jež jim ()právnění udělilo, do přísahy (§ 9) a podléhají jeho disciplinární moci. Není to jistě pouhá náhoda, nýbrž je v tom úmysl, že jako byla instituce báňských inženýru jakožto pomocných orgánů úřadů horních .zřízena přímo v zákoně o organisaci a pusobnosti úřadů horních, tak došlo ke zřízení instituce autor. soukromých techniků nejen v časové s kausální souvislosti, nýbrž přímo v zákoně o "organisaci státní stavební služby".· Bylo totíž v , zásadách" pro organisaci státní služby stavební schválených nejvyšším rozhodnutím (tudiž zákonem) z 6. října 1860 a vyhlášených nařízením ministerstva státního z 8. prosince 1860, Č. 268 ř. z., v § 27 nařízeno, zříditi, kteréhož výrazu užívá též § 1 zák . .z 21. července 1871, Č. 77 ř. z., <5zřízení instituce báňských inženýrů, nezávisle od státní služby stavební, civilní inženýry jednak k obstará· vání technických záležitosti obcí, korporací, obecenstva atd., jednak aby se jich, pokud nutno mohlo používati pro státní stavební věci, resp. jednání. Tato instituce měla se upraviti zvláštním předpisem. Stalo se tak třetí den po vyhlášení zásad o organisaci státní stavební služby - opět v souvíslosti s touto organisací - nařízením stát. ministerstva z 11. prosince 1860, č. 36.413, kterým byly vydány nejvyš. rozhodnutím (z 29. listopadu 1860) schválené zásady o uvedení v život úředně autor. soukromých techniku. V předpise tom, výslovně označeném za provedení § 27 nařízení, resp. zákona č. 268/1860, tedy za jeho doplněk a součást, stanoví posud platný § 5: "V předepsané formě vyhotovené listiny o úkonech předsevzatých civilnimi inženýry .. , a geometry při výkonu jejich povolání, a jejich vysvědčení, výkresy, výpočty a dobrá zdání o skutečnostech a otázkách, k jichž posouzení je třeba odborných vědomostí jimi prokázaných, budou pokládány administrativními úřady týmž zpusobem, jako by byly vyhotoveny zeměpanskými staveb. úředníky pod úřední autoritou." Platný posud § 6 zní: "K soudním měřením, odhadům a odborně "Vědeckým dobrým zdáním mohou býti oprávnění technikové jednou provždy vzati v povinnost podle uvážení příslušných soudů, nebo býti k tomu ustanoveni od případu k případu." . § 7 praví: "S vlastností oprávněného technika nemůže býtí slou;čen placený státní úřad. Avšak přes to je povínen o techníckých záležitostech vládě k vyzvání oprávněných úřadů poskytnoutí žádanou -výpomoc na místo státních stavebních orgánů. Tato může záležeti "V tom že se předsevezmou jednotlivé úkony, nebo že bude technikovi svěřen: trvalý dohled, stavební správa atd. Odměna za úkony obyčejně se vyskytující bude ustanovena podle tarifu, který každý zemský úřad zvláště ustanoví vzhledem na místní poměry. Úřední zaměstnání mimo stavební okres, kde civilní inženýr ... nebo geometr má své bydliště, nesmí býti požadováno a nesmí jej proti jeho vuli zaměstnati 'Více nežli 30 dní v roce." § 8 zní: "Aby někdo dosáhl oprávnění civil. inženýra... nebo geometra, vyžaduje se" kromě svéprávnosti, státního občanství a zachovalosti [podmínky a), b), c)] d) "znalost zemských jazyků ve správním obvodě, pro který se :.za koncesi žádá". (Německý autentický text mluví o Landes spr alf) h e n v plurálu.) . Dle § 12 z~počne samostatná .• p!axe o~rávněné~o. tecJ1I!i~a složením přísahy. JeJí deJ! a ,stálé .bydh~te techm~!!, vyhlas I vereJ!1e. z~m: ský polit. úřad. TechI!:~o,ve opravněm poq~éhaJI, ~le § 17 d!sclplmarm moci poI. úřadu. PeneZlte pokuty mobou Jim by ti uloženy Jako donucovací prostředky bez zvláštního 'discíplinárního řízení.
1929/126
Dle § 19 může zemský polit. úřad vyřknouti ztrátu oprávnění mezi jiným a) následkem těžkých neb opětovných, bez výsledků potrestaných "služebních" přečInů. Zřeknutím zanikne oprávn.ěllí dle § 20, lit. a), pouze, je-li zemským polit. úřadem přijato. V zákonících jednotlivých:,'zemí byly pak veřejně vyhlášeny nejen nařízení - resp. protože: bylO schváleno nejvyšším rozhodnutím -, zákon z roku 1860 Q "zřízen.í "In~tituce opráv. soukromých technikll, nýbrž i tarify poplatků, jež smějí požadovati v obvodě zemských úřadů "pro případ, že se. jich použije pro účely úřadů" (na př. vyhláška místodržitelství v Praze z 21. prosince 1860, č. 1 z. z. z roku 1861, resp. ze 27. března 1862, Č. 8 z. z., vyhláška místodržitelství v Brně pro zemi moravsko-slezs~ou z 3. dubna 1861. č. 12 z. z.). výnosem stát. mínisterstva z "5. února 1863, č. 26.003, bylo nařízeno, že vzhledem k tomu, že se' výnosem téhož ministerstva č. 36.413 z roku 1860 zavedla instituce civil. geometrů, nemají se jíž dále jmenovati zeměměřiči političtí (Landmesser) podle dekretu dvorní kanceláře z 1. května 1834, č. 10.103. " Výnosem místo drž. v Praze z 3. září 1881, č. 50.728 (norm. č. 73 z roku 1881) bylo vysloveno, že se mají přibírati k zasazování normál. znamení podle vodního zákona,' statní technikové nebo Med. autor. civilní technikové.'" . Výnosem z 8. listopadu 1886, č. 8152, prohlásilo minísterstvo vnitra za žádoucí (wiinschenswert zum Zwecke der Entlastung der Staatsbauorgane), aby se vydatněji užívalo úředně autor. soukromých techniků ve smyslu § 7 miníst." nařízení č. 36.413 z roku 1860 i pro státní věci (Staatsgeschafte), a uložilo okresním hejtmanům, by o to dbali, aby se zvláštěťam, kde v úředním obvodě není žádného stavebního orgánu, zato má však v něm sídlo úředně autor. soukromý techník, byl tento přibírán na místě stát. technika ve všech případech, kde půjde o přípravné technické vyšetřováni pro nějaké rozhodnutí. (Norm. místodržitelství v Praze č. 224 z roku 1887.) Týmž ministerským nařízením z 8. listopadu 1886, č. 8152, a dal,ším nařízením ministerským ze 7. května 1913, č. 77 ř. z., byla některá ustanovení nařízení č. 36.413 z roku 1860 změněna, při čemž ale §~ 1} až 8 incl. a 12 až 20 incl. tohoto nařízení, které jsou nahoře již uvedeny, zůstaly v platnosti. Od účinnosti nařízení Č. 77/1913 zvou se "vládou" oprávnění soukromí techníkové v celku civilními techniky a jsou roztříděni v několik skupin, z nichž devátou tvoří civilní geometři. V § 1 císař. nař. z 1. června 1914 č. 116 ř. z. (novela o dělení parcel), stanoví se, že se knihovní rozdělení katastrální parcely může státi toliko na základě geom. plánu, který je zdělán od některého civilního geometra, nebo civilního inženýra v jeho oboru, některéh(} měřického úředníka katastru neb od některého státního stavebního místa. vybaveného staveb. technickými orgány v jeho působnosti. N2, roveň staví působnost civil. geometrů s činností státních úředníků v určitých směrech výnos min. financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti z 11. října 1924, Č. 35.935, o plánech k dělení katastrálních parcel, určených pro evidenci pozemkového katastru. Také v nařízení uher. ministra pravosúdia z 5. ledna 1909, Č. 4(} J. M., stanoví se (v § 16), že zeměměřiči, kteří mohou dle tohoto předpisu obdržeti oprávnění k pracím při úpravě majetkových poměrů, musí prováděti, dokud "neprestala" platnosť oprávnenia, vo všetkých tých záležitostiach, v ktorých dostali poverenie, dané súdné rozkazy ako aj, jestli jich úradne ako odborného znalca použijú, znalecké práce vykonávať. Musí tedy nejen fungovati jako ad hoc přibraní znalci, nýbrž i jiné soudní rozkazy, dané jim na základě jejich ověření, vykonati, a to .za soudně přiznanou odměnu. Berou se do přísahy a podléhají v příčině disciplin. "přečinů" soudům, ",ako disciplinárnej vrchnosti" a též pořádkovým trestům (§§ 17, 18, 19, 22 až 33 incl.). Rovnocennost geom. plánů soukromých techniků (civil. geometrů) s plány zhotovenými od oprávněného měřického úředníka nebo některého státního úřadu, vybaveného stavebními technickými orgány, v jeho působnosti zdůrazňuje vládní nařízení z 12. května 1922, Č. 148 Sb. z.a n., vydané" k provedení § 56 c) min. nař. z 15. prosince 1855,
1929/127
č. 222 ř. z. a podle § 4 z. čI. XXXIX. z roku 1908 a článku V. zák. z 5. dubna 1922, č. 126 Sb. z. a n., s účinností pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. III. Z uvedených zákonů, cisařských; ministerských a vládních nařízení, výnosů, instrukcí a normalií, jichž řada může býti ještě do· plněna, plyne, že již způsob, ja,kým, a důvod, pro který byla zřízena in· stituce úředně autorisovaných soukromých techniků, později v celku, i se soukromými geometry, civilními techniky pojmenovaných, jest stejný jako u instituce báňských inženýrů. V době jiných úsporných akcí vládnich v oboru státní správy a soudnictví (ku př. zrušení. zemské vlády v Opavě roku 1860, vydanínotářského řádu v témže měsíci, jako zákon o horních úřadech a báňských inženýrech) zřízeny byly, aby se .tak ulehčilo státním úřadům, obě zmíněné instituce přímo v zákonech o organísaci těch úřadů, jimž měly vypomáhati. Báňští inženýři byli zřízení (bestellt) s výslovným označením jako pomocné orgány úřadů hornich;' ,autor. soukromí technikové pak se závazkem, poskytovati "vládě", t. 'j. úřadům a soudům, všechnu požadovanou, resp. nařizovanou nutnou "výpomoc". Vláda nejen mlHe, nýbrž i má jich používati "pro státní' stavební věci" "na místo státních stavebních orgánů", mají tedy y, takových' jim svěřených záležítostech jednati za stát a doplňovati 'službu státních stavebních úřadů, aby se tak těmto odlehčilo. Zamýšleného ulehčení nebylo by však dosaženo, kdyby jim současně nebylo v zákoně jednak uloženo prokázati - jak se to í od státních úředníků žádá - potřebné odborné znalosti a jazykovou způsobilost, jednak nebylo vysloveno, že na uložené jim výpomocné práce a úkony jest tak pohlížeti, jako by byly prováděny státními úředníky pod státní autoritou. Též dvojí ráz působnosti autor. soukromých techniků (§§ 5, 6 a 7 nař. č. 36.413 z roku 1860) jest stejný jako, u báňských inženýrů a podobný dvojité působnosti notářů. Civilní technikové mají totiž: 1. obstarávati stranám na jejich' požádání ,na podkladě smluvním technické záležitosti za smluvenou odměnu a za smluvených modalit, jichž nedodržení by se jevilo jako porušení soukromoprávní smlouvy (činnost výdělečná), jednak 2. obstarávati "vládě" za odměnu tarifem stanovenou "státní stavební věci" (činnost úřední) k danému příkazu, jehož nesmějí odmítnoutí, vyjma v případech § 7 nařízení č. 36.413 z roku 1860, a jehož nedodržení se označuje v § 19 1. c. za určitNh podmínek jako "služební přečin". Povinnost aut. soukromých, resp. civilních' techniků proti vládě (úřadům a soudům), státi jí k disposici a poskytovati jí "místo státnich orgánů'~' nutnou výpomoc (odborné úkony, práce, stálý dozor na práce atd., tedy více než znalecká dobrá zdání), plyne právě tak, jako u báňských inženýrů, přímo ze zákona. Také povinnosti a práva notářů jsou zásadně stanoveny již v zákoně. Jako báňští inženýři, podléhají též aut. soukromí technikové disciplinární moci úřadů (resp. soudů u geometrů *), a pořádkovým jejich trestům. Před početím praxe berou se, do přísahy. Oprávněni nezaniká již resignací, nýbrž teprve, je-li přijata zem. polit. úřadem, který může v případech uvedených v zákoně vyřknouti ztrátu oprávnění. Právního nároku proti úřadu neb' soudu na přidělení určité práce technik nemá. Vedle práva na odměnu v tarifu ustanovenou za "úřední 'zaměstnání" a právního nároku na titul a na užívání státního znaku v pečeti záleží právo jeho hlavně v tom, že pokud úřaduje, čili jedná za stát, t. j. pokud jde o "státní věc" jemu~v:ěfenou čili o "úřední za:městnání", pohlíží se na jeho úkony ,a' práce tak, jako by vycházely oOdstátních úředníků pod autoritou státní. (,;Werden in derselben Weise .angesehen, als ob sie ... ") Toto přednostní právní postavení, odlišné naprosto od postavení pouhých znalců, nezůstává ovšem bez vlivu na jeho neúřední soukro*) Pokud nejsou podrobeni podle § 19"dkona z 18. března 1920, ě. 185 Sb. z. a n., discipl. moci čestné rady Inžen. komory.
1929/128
mou. (výdělečnou) činnost, poskytujíc mu po morální a finanční stránce faktIcké výhody oproti takovým soukromým technikům, kteří nenabyli nebo již pozbyli oprávnění autor. soukromých techniků, protože mu strany spíše a za podmínek prq něj příznivějších svěři svoje technické záležitosti. . V něčem liší se ustanovénio povinnostech a právech civil. techniků od předpisů o báňských inženýrech. předně v tom, že jsou tito v zákoně č. 77 z r. 1871 označeni přímo za "pomocné orgány" úřadů. Výraz "orgán úřadů" nepřichází sice u autor. 'soukromých techniků, ale "úřední" jejich "výpomocná" činnost má úplně týž ráz jako "úřadování" báňských inženýl'ů jakožto úředních "pomocných orgánů". Ano, mnoho ustanovení o báňských inženýrech z roku 1871 a 1872 jakož i předpisů notářského řáduzl1á se nasvědčovati tomu, že přihlíželo se při nich k analogickým předpisům o autor. soukromých technicích z roku 1860. Další rozdíl záleží. v tom, že u báňských inženýrů nepožaduje zákon průkazu znalosti zemSkých jazyků, kdežto hned § 8, lit. dl, zásad o zřízení autor. soukr. techniků předpisuje pro ně znalost jazyků zemských ve správním obvodě, pro .který se za koncesi žádá. Z §§ 12 2, 15 vy svítá, že tímto správním obvodem míní se obvod místodržitelství, jakým byly roku 1860 jednak Čechy, jednak spojená tehdy země moravsko-slezská. Z toho. že zákon Č. 77 z roku 1871 prohlašuje báňské inženýry za "pomocné orgáni'úřadů, vyvozuje nález Nejv. správ. soudu z 16. září 1926, č. 18.532, že jsou tito inženýři orgány státu ve smyslu §§ 1, 2 a 8 jazykového zákona, a že jsou tudíž povinni znáti nyní v čs. republice jazyk státni. Zajisté lze i naopak z toho, že roku 1860 Rakousko, které věru nikdy nepropagovalo znalost českého jazyka, zejména ne roku 1860 a ne v zemi moravsko-slezské, požadovalo nicméně od uchazečů za oprávnění autor. soukromého technika v Čechách,na Moravě a ve Slezskuználost jazyka českého, vyvozovati, že je pokládalo již tehdy za pomocný orgán státu, jak tomu naBvědčuje též zřízení této. instituce v § 27 zákonních předpisů o organisaci státní stavební služby *)" ' Další rozdíl spočívá v tom, že autor. soukr. technikové nesmějí býti proti své vůli "úředně" více zaměstnáni než 30 dní v roce. Konečně je třeba zmíniti se o tom, že instituce báňských inženýrů i no. tářů zřízeny byly zákony, instituce autor. soukromých techniků ale nařízeními státního ministerstva z roku 1860, ale rozdíl tento je pouze zdánlivý, protože zásady o organisaci státni stav. služby jakož i o zřízení autor. soukromých technikíl' byly schváleny nejvyšším rozhodnutím, a měly tudíž roku 1860, byť i byly vyhlášeny nařízením státního ministerstva, povahu zákona.. IV. Srovnávajíce a rozebírajíce ustanovení o autor. soukromých technicích, báňských inženýrech a notářích co do obsahu i historického vývoje, seznáme, že jde tu ,vesměs o ně, jako příslušníky institucí zákonem zřízených (trvalých) a nejen od úřadů, soudů, ústavů a podniků státu odlišných, nýbr,žpovolaných přispěti k tomu, aby se, pokud možno, odpomohlo nebo předešlo právě přetížení úřadů a soudů. Činnost jejich "úřední" jest také odlišná od úkolů znalců. V příčině autor. soukromých techniků ,vidno to již z § 27 nařízení č. 268/1860, jenž užívá obratu ,,konnen fUr die Staatsbaugeschafte in Anspruch genommen werden", dále i nařízení č. 36.413 z roku 1860, zejména z § 7, jenž mluví o pOeskytovánl y,ýpomoci vládě na místo státních sta.vebních orgánů za odměnu 'tarifem' stanovenou, o svěření trvalého dohledu, stavební správy ,atd. 'a stanoví, že,úřední" zaměstnání mimo stavební okres, v němž má aut. soukromý technik své bydliště, nesmí býti požadováno a Msmí'teehnika proti jeho vůli více než 30 dní ročně zaměstnávati. *) J'akou váhu kla8lo RákQUSko u aut. soukr. techniků na znalost zemských jazykfJ, 'Plyne jil".' í&bo, že ji požaduje roku 1860 v témže paragrafu, v němž phdpis"~' pro· ně též svéprávnost, státní občanství a zachovalost, tedy náležitosti základní - a že ponechalo § 8 až do převratu beze změny, kdežto následující §§ 9 až 11 o odborné kvalifikaci byly opětovně přizpdsobeny .potřebám doby.
1929/129
Za znalce může se proti tomu přibrati vkonkretním případě i bez zvláštního zákonního zmocnění každý nepředpojatý odborník i mimo ~kres svého bydliště bez ohledu na ztraceriý' čas, a jeho činnost neoznačuje se jako "použití pro státní věci" *), za "úřední zaměstnání", .,výpomoc", "na místo státních orgánů", "pod státní autoritou". Nejsou tedy autor. soukromí technikové, pokud úřadují, ani úředníky (výpomocnými nebo stálými) ani znalci, a protože struktura jejich instituce, 'Soubor jejich práv a především povinností proti státu jest týž, jako li báňských inženýrů, dlužno je pokládati - stejně jako notáře - za zvláštní útvar, pro nějž vytvořil zákon č. 77 z roku 1871 termín: "pomocný orgán úřadů." Tento orgán stojí sice mimo vlastní organisaci 'úřadů a soudů, ale jest těmto stále. k disposici, aby ho mohli podle potřeby a podle volného uvážení svého použíti. V tomto smyslu doplňuje tedy tento orgán jaksi organisaci těch úřadů, v jichž organisačních zákonech položeny jsou pro něj, základy':, resp. pokud jde o notáře, organisaci soudní. Takové útvary· míní' § 1 jaz. zákona, když uvádí v zákoně všechny faktory, které povolány jsou za stát - třebas výpomocně jednati, resp. úřadovati.Podle pojmových znaků společných všem třem institucím, jichž tato úva.ha se týká, a vyšetřených na podkladě zákonů, nikoli teoreticky, dospěli bychom k závěru, že za orgány republik.y pOKládají §§ 1, 2 a. 8 jazykového zákona patrně též příslušníky zákonem zřízených institucí, odlišných od úřadů, soudů, ústavů a podniků státu, kteří musí vedle své výdělečné činnosti obstarávati v mezích zákonní povinnosti. k příkazu soudu neb úřadu na místo ních ve stanoveném obvodě uložené jím .státní věci. Za orgány republiky možno je považovati ovšem jen: pokud tyto státní věci obstarávají, tedy pokud úřadují. Z ťoho plyne, ,že též autor. soukromí technikové, čili, jak nyní se nazývají, civilní technikové (i s civilními geometry) jsou, pokud "úřadují", orgány republiky ve smyslu uvedených ustanovení jazykového zákona, za něž je čI. 2., odst. 3., jazykového nařízení také výslovně označuje. V. Svými stížnostmi domáhali se stěžovatelé u Nejv. správ. soudu vlast~ě osvobození, od. povi~.nosti, prokáz.at~ ~nalost státního jazyka zkouskou, a dovolavah se pf! tom ustavlll hstmy a smlouvy St. Germainské, jako by nebývala již za Rakouska nejvyšší rozhodnutí z 29. listopadu 1860 a nařízení státního mini~terstva z 11. prosince 1860, č. 36.413, daleko více než půl století před vypuknutím světové' války, před znovuzřízením českého státu a před mírovým jednáním, vyžadovala od uchazečů o oprávnění autor. soukromého technika znalost jazyka českého, a jako by šlo nyní o nějakou změnu dřívějších předpisů v neprospěch stěžujících si příslušníků jazyka menšinového. Jak zpředu bylo uvedelllo, neměl aUJtOir.soukromý technik, re~. nemá civilní technik žádného právního nárok!l.na to, .by mu iířady, resp. soudy obstarávání státních věcí přiděIily, byť í měl plnou jazykovou kvalifikaci. Úřady tak učiniti mohou, ale memusí. Možno se na.díti, že některý úřad nebo soud podle· svého práva svěří obstarávání státních věcí takovým technikům, kteří nemají potřebné jazykové způ.sobilosti, by na místo úředníků pod státní autoritou tyto věci obstarali? J e s t t o v ů be c z v I á š tn í" '\T ji n Ý c h st á tec h s o t v a možná m e n t a I i t a, že se někdo z nač n Ý mú siIím a j i stě s e z nač n Ý m i v Ý I o h a mi do m á,h á .n i k o I i v r o z š íření svých práva výhod, nýqrž'n;tCwak výroku. z ně· hož prakticky vyplývá ne'bo vyplynouti může ome'z e n í j e h o čin n o s t i a mé n ě cen n o s t j e,4 o p r a cíli. Ú k o n ů " r ů z n Ý c h srně rec h **). , . ' :" .. ,'. . Jest však přihlížeti ještě k jiné. velmi důležité okolnosti. Jazykovou normu § 8, lit. d), zák. z roku 18'60 o autor. soukr. technicích dlužno podobně jako jazykové normy notářského řádu, pokládati za zrušeny § 9 jaz. zákona. Notáři·' uZcliIávají se' 'za orgán r.epubliky ve :smyslu §§ 1, 2 a 8 jaz. zákona, jehož: ,l.l.o~~jazykové předpisy tedy pro ně platí. Nejsou-li ale civil. technikové:,~()vně~, orgány republiky, byla *) Protiklad: věc stran. '**) Brolož·eno red.aJkcí Z. V.
1929/130
,dřívější rakouská jazyková norma zrušena zcela bez náhrady, a nastala .by změna nikoli v neprospěch příslušníků jazyka menšinového, nýbrž v neprospěch jazyka českého, dříve zemského, nyní státního. Je myslitelno, že by národ český, nabyv opět státní samostatnosti, dávaje si podle své vůle ústavu (jazykový zákon tvoří součást ústavní listiny) a povyšuje český jazyk ze zemského na státní, býval sám naprosto zrušil sporá práva, která Rakousko na český jazyk tak nevraživé, patmě nahlížejíc tQho praktickou potřebu, roku 1860 přiznalo a až do převratu přiznávalo českému jazyku jako jazyku zem.skému? Nelze věřiti, že by český národ nenahradil dřívěj.ší jazykovou normu, zachovanou v platnosti až do účinnosti jazykového zákona, novou normou. kterou možno a nutno hledati jen v tomto jazykovém zákoně samém. Tato nová norma skutečně tam je, zaujme-li se věcně -odůvodněné stanovisko, že oni technikové, pro něž zákon o zřízení jejich instituce z roku 1860 požadoval výslovně znalost českého jazyka, -a kteří mají všechny charakteristické pojmové znaky orgánů republiky, jsou, pokud úřadují, právě tak orgány republiky, jako notáři, pro něž notářský řád z roku 1871 rovněž předepisoval průkaz znalosti jazyka .českého, a jako báňšti inženýři u nichž se tato znalost v zákoně sice výslovně nevyžadovala, u nichž se ale předpokládala, protože byli v zákoně označeni výslovně za pomocné orgány úřadů a patrně platily pro ně v tomto směru tytéž předpisy. jako pro homí úřady samé.
Poněv:illž ani ná~6'zy ll!e~VJ1ššíhosprmvniho /lIorudruIlI~jsou nemIliěrnirj)elnlé, lze Ise nadíti, že i tato Oitázka bude přHežliitos,tn~ uvoo1ena opět do prorudua žie hohdru příšti rozhodnutí biuide vydáno s ohledem na úřední pos,tavení civilnfch techniku msp. zeměměřičů a v zájmu s,tátního jazyka. L-
'Činnost lnžený~a zeměměřiče u samosp~ávnýcb úřadů. V juhne:jrniÍ:mčísJle Z. V. (č. 8, ročiní:k:XVI) pojednal kol. Ing. Fr. ČtvrtEk a činnos,ti zeměměřÍČ!ea jeho způsohilosti pro prruce spojené> s výstavbou měst. Ohcise prorto zminiti o 'Osrtat,níčinnos,ti měs,tsk,éiho inženýra -zeměměřiče, jeiž j;eopra,vdu veLmi oblsálhlou. Povrulečná bytoivá nouz,e z,pŮ!sohila kvapný vzrůst měst. 'Tento VyVolal pak celou řadu Il!o'Výlchprohlémů. Jledním z nich je komunální po
1929/131
a vš,ech oSltatnÍch po'zemních za,říz.ení p~ed úpra,vou povrchu. Proto jelst nutno předem vytyčiti a me1zníky Oizna.čovati nejen jieidno,tlivé sta,viební skupiny, ale i celél velké pozemkové komplexy určené k zas,ta,věni. Takorvé vytyooní je jedině sp[álvným zálkladem jednotlivý'ch,st,avehních črura niv:ellet a ulehčuje při č~lém staveib~tm mchu: tyto obsáihlé práce. Podrobné zamfiřování pro prodej stavebních skupin i jednotlivÝ'ch .stav~miš·t z obie'cnich po·z.emků, vyhotoveni potřebných oodělovacich plánů kle kupnú:mJsm~otUválmije dalŠL s,lo,žk:ourozsáhlé odbo,rné měřickéagendy, jíž pfiroz mlěl předcháizejí návrhy ro~dělovaiCÍcih (parcela.čnÍ'ch) plán.ua jich vyplI'~covánií pro příslušné říz,ení. Další činnosti inž'ený-ra zeměměřiče j'espráva obecn~ch pozemků: a velkostatků, a.ť jednál s·e O> VIlastni hOtspoda,řen,íči pronáij<em.Součinnost při d(:jMedu nadi ná,jemci umo1žňuje i nutnou stálou revisi hranic ohecního pozlermikového,ma,je.tk'u a jeho značení mezn'ky, jimiž předejd1e se llt8lv'írt.anÝ\Ill! sporůml. (Příorky z obecních po·zemkůdtosahu:jí mnohdy velkých rozměrů.) Rovněž pro. plá:n:obce (plán polohy d:le chystaného noVié\hostav€bního řádu) a jeho udržování jest zapotřebí odborně k'valifikovaných inž,enýTů zleměměřičů. Jde t:u: {) rozsáhlé nové i evidenční měřické prácle polohové i výlškové, albyl pláin vyhovovail a odpovídal všem' požad:avků'rn, ti. j. zejméll2, též, aby v každém čalse odpovídal skutečnému současnému s,tav~h S tak;ovou €viďencí jde ruku v mce ťwidi8tll'cea oibno'\Čování s,ta,bilisačn'chzna,ček pevných boiďu pol'OhovýC
1929/132
Již z tohoto stručnélho přehled'UImožno posouditi význam roz'sah 'slu~brymlě,řické, při Vlelřeanésprávěl vůbec a obecním majetku poz,emkovém zvlášť. Spolupůsobení při vypmwváni regUllačních plánJŮi,při s,tavbě cest" silnic" při plwjektech na, zá,sobovruní vodou,. při odvodiIlěIlliaM" je diOb["ýmprávem moderního inž.enýra z,em:ěměřiče, jemuž Gostáváse nyní potřebného teore~ tického vzd:ě,lání ve vš,ech přislUJšnýjchnankálch. JIEl na pro,zira,véoibe,cllJi správě, alby všude 'tam, kde po~ha prálce vyžadJUje kvalifikovaného z,eměmě,fiiSe,bylo jehq" s14~eb použito, ačkoliv dnes s,e tak bohu:ž,el ješt,ě všude - a tw'ke šlwd'ě obcí - neděje. lng. Jar. Pudr.
1\,
Zp~ávy 1ite~ámí. Recense. Izvěstija Geodezičeskogo Komiteta za r. 1924. IIaBecTIIH reop;eall"'leCKOro KOMllTeTa aa 1924 rop;. IIap;aHlle reOp;ealI'IeCKOrO KOMlITeTB BCHX.-CCCP. MocKBa 1927. Díl I. Sv. I. Moskva 1927. 225 str .. 52 topografie, 3 schem. mapy ~ 8 obrázků. ' Jsou tu uvedeny referáty Astr. P. D o I g o v a, prof. K. C v ě tk o va, Ing. Astr. A. Fr o lov a, Ing. Astr. N. P a v lov a, Astr. P. V j u š k o v a a Astr. B. I van o va o provedených jimi astronomických určeních základních bodů v Uralské oblasti roku 1922, na západní hranici SSSR. roku 1923, po ř,e,cllJAganu v záJplddmí Sibiři roku 1923, v Přívolží na koncových bodech Rjazanské základny roku 1924, po řece Lozvě v sevemím Rusku roku 1923-24 a, v Tomské gubernii roku 1924. Zeměpisné šířky určovány dle způsobu Pěvcova pozorováním 4 až 6 párů hvězd se strední chybou ± 0"-22-0"'45; určení času provádělo se dle způsobu Zingerova s použitím přenosných chronometrů a s,kontrolou rozdílů zeměpisných délek koncových (nejvzdálenějších) bodů telegraficky (příp. radiotelegraficky) se záměnou pozorovatelů, středni chyba±0·032saž±0·04!'ls. Nejltěžším úkolem byLo určení bodů po řece Aganu, kde jediným dopravnim prostředkem byly loďky při celkově dé'lce expedice as 700 km, a to tam a zpět. Zde nebylo možno kontrolovat.i vý'sledky přenosem t.elegll'afických signálů, a proto IStřední chyba v určení času obsahllje až ± 0'32 s, což znamená chybu v sitlUaci (uvažujeme-Ji při tom střední chybu v šířce a,s ±1"'5) až několik desítek melrn. Přesnost ta ale pro účele kartografické při měřítku 1 : 200.000 byla úplně dostačující, t,ím fVlÍce,že dosud exístující ma\pR t.ohoto území, sefltavwll. dle bmdních maršrutních (po chodových) pOlřadů, vykazovala odchylky proti nově určelllým hodnotám až do 50 km. Jako strojů používalo se skoro výhradně universálních strojů fy Bamberg a malých vertikálních kruhů od Repsolda a chronometrů Ericsona, Wirena, Favarrgera a Langea; výšky určovaly se barometricky. Autoří uvádí vzorce a postup svých výpočtů a fotografie všech určovaných bodů. Ing. P ran i s - P ran e v i č a Ing'. Š i r o k o v podávají zprávu o provedení triang. II. a III. ř. blízko Možajska a v části Moskovské gub. pro účele meliorativní. Obě tyt.O' 'triangul:lJooí sitě byly samostatnými a měly se v budoucnu navázati na stávající síť. Základny 'Proměřovaly 8e Jadermovým přístrojem za ÚČ:lJstJiplOtSIUlclilll!čůl III. ročníku Moskevského Meževoho InstitUJtuj titíž posJJuchači za vedení :lJutorů prolVedli měření vodorovných úhlů v rombických bázových sítích a stavbu signálů a py,ramid; střední chyba IV zaměi'Cní základny činí 1 : 1,600.000 celkOVě délky, ,střední chyba ve směru as ±0"·44. Celkem bylo zaměřeno 35 trojúheJniků II. řádu se ,střední chybou v uzá,věru a,s ± 2"'42 a 31 trojúhelníků III. řádu s měřením jen 2 úhlů v ,trojúhelníku. Výpočet se prováděl '2jednodušcným způsobem (dle metody nejmenších čtverců) rozdělením .eelé sítě ve 3 oddíly: síť základnová, síť hlruvní a síť dodatečná vedlejšI. Ing. M a c k e v i č a Ing. Vor o ni n podávají referáty o provedení
1929/133
nivelace I. ř. po železn. trati v Přívolží v délce 490 km a od st. Moskv::t· do st. Nižnij-Novg-orod 421 km. Používalo se strojů Kernova a 2 lati s dělením po 4 mm, záměmé nepřevyšovaly 75 m. Nivelolv'aIo s'€ dle způsobu Seibta, kde střední niť nastavuje se elevačním šroubem na střed dělení a: odečitá se poloha bubliny libely. Lať se stavila většinou na hlavu kolejnice při čemž opětovrané zkoušky ukázaly, že změrna výšky této kolejnice přeťt a po přejíždění vlaku neni postřehnutelmá, j.inak se, p,oužívalo tě.žké (a,s 3 kg) litinové podložky. Výsledky obou !provedených nivelací byly docela Ulspokojivé: střední kilomeltrová chyba nwvelace v Přívo~ží ČJinila - 0'1T mmlkm, na dráze Moskva~Nižnij-Novgorod ± 0'97 mmlkm. Izvěstija Geodezičeskogo Komiteta za r. 1924. D. f. Sv. 2. Moskva, 1927. 315 str., 95 topografií, 4 schem. mapy a 29 obrázků. E. J ach o n t o vaN. S a m o i lov á referují tu o grav. měřeních provedených specielní expedicí na UraJu r. 19251, udávají výsledky s detailním rozborem přesnosti a pOlSuzují vliv nepřeSl110sltiv odečtení kyvadla, změny sta,vu chronometru a anerOldu. Odchylky od tem-etické hodnoty Go, vypočtené dle vzorce Helmertova, nepřesahuií ± 0'05 cm/sec.2 Pak referují Astr. G i ž i c·k Ý Astr. P. D o I g o v, Ing. N. P a vlov, Astr. M. S ev e r o v, Astr.P. V j u š k o v a A. K o že v n i k o v (} proV1€ď€nÉIIÍr. 1924-25 určová,ní a,str. bodů na 'konc. hod. zlÍ.kladen ŠMké..Ranenburské a Armavirské, na Uralu v Irkutské g-ubernii, Kalmycké a Tatarské republice, v okolí Onežského jezera a Nižeg-orodské gubernie. P,řístroje a ,způE1obyurčení jsou tytéž jako v letech 1923-24. p,o prvé za,"edena jednotná sltabmsa,ce astronomíckýcll bodů pomoc,í dřevěných sloupů as 50 cm v průměru a 2'3 až 2'5 m vY,Elokých, z níchž je 1 m v zemí, s nápisem V. G. Ú. a rok; pod sloup dává se láhev s pergamentem, obsahujícím všechna potřebná data" jako spodní centrum. Byly pozorovány velké anomálie na bodech Armavírské základmy, dosahujíCí as0"'4 v šířce a a,s 0"'25 v délc,e' a azímutu na 10 km délky, což 'se vysvětluje vlivem magnetních mas v tomto okolí. Ukázaly stí velké nesprávnosti v mapá,ch Irkutské gubernie, kde situa0e m'ámí Tlimsk,é silnice odchyluje se mLsty a,ž na 10 km proti st.a,rým mapám, ,tok řeky ,Pajury vyzna,čen úplně chybně (a,ž do 50 km) a k,onečně řeka Lem posunuta na: mapě as na 2 km na východ. CeJé toto území hylo zaměd'ováno dosud jen busolními pochodo'vými pořady bez navázání na pevnou triangulační síta nyní se ukázalo, že změny deklina0e nebyly SIP'rávně uvažovány. . Ing. O. Dit z a Ing. S. L a r i o n o v podávají zprávu o zaměření základen: I. řádu _. Saratovské as 13 km a Armavírské - as 9'5 km a. II. řádu: Šacké - as 9 km, Ranenburské - as 6 km, Uralské - as 7'5 km a De'rgačevské - as 5 km. PoužijtJo vždy 4 in\Varových dráJtfi 24 m dlouhých. Zkoušky ukázaly. že 3 dráty býv. Chaharovského topografického ÚJst.avil, jež se nepoužívaly během 10 let, vykazovaly zna'čně větší výchylky změny délky (až 43 !J-), než ča,sto používaný dll'át MoskevSlkiého l\fe~evoho Institutu (pod 10 !J-) a stahilisolValy se jen ke konci měření. St,řední chyba pm základny 1. řádu rovná se as ± 0'0000010, pro II. řád - as ±O'OOO 0017 celkové délky. Konečně Ing. P. Vor o n i n, Ing. S. L o š k o v, Ing. V. Den i s o V ?, Ing. S. N i k o n o v ref. o provedených niveI. I. ř. po dráhách: Moskva -Rjažsk, Gorbačevo-Borisohlebsk, pak po drahách Donecký, a Jižním. Pou~íval0 se tu strojů Hild.ehranditových a Zeissových p,řesných latí s invarovým páskem s dvojím dělením po 5 mm, posunutým proti sobě o hodnotu 2'5 mm, neho latí Hildebrandto!Vých též s dvojím dělením: jednak po 0'5 cm, jednak po 11/20 cm. Střední chyba nepfesahovala + 0'83 mmlkm. . Jako příloha jest uveden seznam astmnoITŮckých a IliÍvelUiČních bodů, určených během posledních 2 let. Ing. Ř. l\f u s o r in.
Nové knihy. T e y s s 1e r - K oty š k a: Technický slovník naucny, sešit 123 až 128, obsahuje hesla: Fotogram, Fotogrametr, Fotogrametrie, Fotokatastrální metoda měřická, Fotolitografic, Fotomapa, Fotoperspektograf, Fotoplán, Fotopolární metoda, Fotostanice, Fototachymetrie, Fototeodolit, Fotouniversál, Freiberská trojpodstavcová souprava, Gascoig-
1929/134
nova křížová značka. Gaussovo počítání metodou nejmenších čtverců, -Gaussovy konformní souřadnice, Gaussovy logaritmy, Gaussův zákon -chyb, Gaussův okulár. P. Dr. K a m i I C z i v i š: Právní úprava a zajištění pozemkové držby na Slov.omsku. Cena 6 Kč. Zvláštní otisk z č. 10 a 11, roč. XII. Právního Obzoru. Travaux de la Section de Géodésie de I'Union géodésique et géophysique internationale. Tome 5. Publié par G. Perrier. Fascicule 2. Paris 1928. Commandant L a bor d e: Cahiers du 8.'!rvice géographique de Madagascar. No. 1. La nouvelle projection du service géographique de Madagascar. Tananarive 1928. Oscar S. A dam s: Conformal projection of the sphere within a squar~. Spec. públication No. 153. U. S. Coast and geodetic survey. Washmgton 1929. P révo t et M a s s o n e a u: Notitions sommaires sur la théorie des erreurs. Sixieme édition revue et corrigée. Paris 1929. Handworterbuch der Arbp.itswissenschaft. Vydává C. Marhold, 'Halle a. d. S. Heslo "Landmessung, Grundbegriffe und rationelle Verfahren" zpracoval prof. C. Miiller v 16 sloupcích (formát 17 X 24). W a I tel' F. R e y n o I d s: "Manual of Triangulation Computa1ion and Adjustment." Vyšlo jako zvláštní publikace č. 138 v knihovně: Department of Commerce U. S. Coast and Geodetic Survey. (Director E. Lester Jones). Naklad.: United States, Government Printing Office Washington 1928; stran VI + 242; cena pro Ameriku - odebírá-li se celá knihovna - 50 centů, pro Evropu jednotlivě asi 40 Kč. Doporučujeme těm čtenářům, kteří se obirají triangulacemi vyšších řádů. Štv. Odborné pojednáni
v časopisech.
Stavba měst a obcí venkovských, č. 1-2. Dr. R. Hra ba: Definitivní regulační plán města Kutné Hory. Ing. J. Van ě č e k. Krajinná řešení v Anglii. Pozemková reforma, č. 2-3. Rozhledy po pozemkové reformě a pozemkových poměrech v cizině (Maďarsko), pokrač. v č. 4 (Sovětská Rus). Č. 4-5. Jak čeliti drobení selských usedlostí na Slovensku a Podkarpatské Rusi? K u n r á t: O italské integrální melioraci. Vojensko-technické zprávy, č. 5. Ing. Hor á č e k: Aplikace Hansenovy úlohy v topografické přípravě. S. S o u sed í k: Rychlé zjištění souřa.dníc základních bodů. Věstník ministerstva spravedlnosti, č. 4. Změny katastrálního území, projednávání návrhů a žádostí. Č. 5. Výnos min. spravedlnosti v dohodě s min. financí z 15. dubna 1929, č. 14.458, o úřed. dnech kat. měř. úřadů, zakreslování do map a reklamačních řízeních. Zprávy veřejné služby technické, č. 8. Ne dvě d: Výstava "Bauen und Wohnen" v Berlíně. Č. 9. R ů ž í č k a: Mezinárodní fo togrametrický kongres v Curychu 1930. Č. 10. Let f u s: Některé zkušenosti z úpravy řeky Moravy v Olomouci. Prof. Sem e rád: Hlídka ·zeměměřická. Č. 11. Vyhláška ministra spravedlnosti ze dne 4. února 1929, č. 21 Sb. Z. a n., ktorou sa udeIuje mestu Bratislave oprávnenie podla § 51, odst. 2 nového kat. zákona. H I o u šek: Sčítání dopravy na silnicích. M u s o r in: Rozvoj geodetických prací v Rusku od začátku XX. století do světové války (a pokrač.). Technický obzor, č. 8. S to c k ý: Lepty A. J. Alexe, řada II. -{s 9 krásnými přílohami). Č. 9. K ř í van e c: Organisace státní stavební služby dnes a v budoucnosti. H I a v i n k a: Technická služba 've veřejné státni správě v zemi moravskoslezské. PrzegllJd mierniczy, č. 5. K I u žni a k: Novelisace zákona scelovacího. G a I k i e w i c z: O mezníkování cest. G a w are c k i: Vypracování projektu na sceleni pozemků. Journal d'!s Géometres Experts Fran~ais, č. 103. Ne c t o u x: Niveau nivelle indépendante ft grande puissance. Traitement et indemnités des géometres ... F a nt i : Des tendances dans l'organisation légale des Géometres (Italie). Č. 104. B o s s h ar d t: La mesure optique
a
1929/135
des distances et le tachéomětre autoreducteur Bosshardt-Zeiss. R, D.: L(l géo~tre en Pologne. - Création d'un Diplome de Géomětre-Expert._ Mernieclbas un Kulturtechnikas Vestnesis, (o. 3-4. R o ma n o vs k i s : O aplikaci fotogrametrie v geodesii. Van a gEl: Zákon a území k zastavení určeném a parcelaci pozemků na místa stavební. Tijdschrift voor Kadaster en Landmettkunde, č. 2. H.: Padesát let trváni říšské komise pro stupňová měření a přesná nivelace. R i e I : O transformaci souřadnic. Č. 3. T i e n s t I' a: O vyrovnání. N u n n i n k: Poznámky o nizozemském katastru. Mitteilungen des H. D. 1.: Č. 5. L ti s c hne 1': Ober Herstellung und Verwendung von Luftbildplanen (dokončení v č. 6). - Č. 6. Ba uma n n: Ausbildung und Bildung der Ingenieure. Osterreichische Zeitschrift fiir Vermessungswesen. Č. 2. M i I i u s : Moderne Topographie. Roh r e 1': Der Topographische Dienst in Niederlandisch-Indien. -L-: Die neuen Fachpriifungsvorschriften. (Zkušební předpisy pro vyšší a střední službu, pro vedoucí pozemkového katastru a pro vyšší technickou službu pomocnou.) Schweizerische Zeitschrift f. V. u. K. Č. 4. lm h o f: Die Kartenfrage. A I' e g gel': Das Nivellierinstrument Kern II. K e II e 1': Streifzug durch die Geschichte des Vermessungswesens mit besonderer Beriicksichtigung der Basler Verhaltnisse. - Č. 5. F I u c k: Das griechische Siedlungswerk in Siidmazedonien. B a e s c h I in: ZUl' Theorie des Wild-Autographen (a č. 6). Č. 6. B a I' t h e I: Die Vervielfaltigung technischer Zeichnungen mittels der modernen Kopierverfahren. Zeitschrift fiir Vermo>ssungswesen. Č. 8. M a u I' e 1': Loxodrome und Merkatorprojektiono S c h i II e 1': Hilfstafel zur Hypotenusenberechnung. W e dem e y e 1': Der Riickwartseinschnitt auf der Kugel. B I' a n den b u I' g: Ober die Zulassigkeit von Abweichungen eines rechten Winkelschenkels... atd. S c h o pf: Die Gemeidemarkung und ihre Grenze (pokrač. a konec v č. 9, 10, 11). D e u b e I: Die Schiitzungswerte im Umlegungs- und im Flurbereinigungsverfahren. K I a pp: Die Holzumlegung in der Altmark. - Č. 9. E g gel' t: Ein neuer Rechenschieber. Č. 10. Ho h e n n e 1': Eine neue MeBlupe ... Li n des tr u t h: Das Vermessungswesen im Volksstaat Hessen. Č. 11. H ti f e 1': Ober die Absteckung von Bogenweichen. Č. 12. B I' a nden b u I' g: Das Abstecken von KreisbOgen... Z e i s s: Die Invarnivellierlatten der Firma Zeiss. Allgemeine Vermessungsnachrichten, č. 15 a 16. G o I' I t: Luftbildentzerrung auf Grund vorhandener Planunterlagen. Č. 17. G a st: ZUl' Theorie photogrammetrischer Auswertegerate. Č. 18. G ti b e I: Einiges zum Stadtebaugesetzentwurf in der Fassung 1929. K I' a e mel' : Zeichenplatten aus Zelluloid. Č. 19.. Di e c k: Wohnheimstiittengesetzentwurf und Baulandumlegungen. W a g n e 1': Zur Vereirifachung der Fortfiihrung des Flurbuches. (Pojednává o výhodě systému volných listů, kterýžto způsob se v Německu pro jeho praktičnost rychle uplatňuje.) Č. 20. L ti s c hne 1': ZUl' dritten Generalversammlung der Union fiir Geodasie und Geophysik in Prag vom Jahre 1927. - Luftbildtechnisches des Stadtvermessungsamtes Essen. Č. 22. L ii dem a n n: Fragen der Normung im Vermessungswesen. Hes s e I t: Die Arbeit eines westlichen Landeskulturamtes. R i e I: Ober die Tagung fur Photogrammetrie zu Berlin 1928. Č. 23. T h i e: Die Schragmessung und ihre Reduzierung mittels Staffelstabs. S c h m i e d e b ach: Innere Kolonisati on und Kulturtechnik in Spanien. B a g gel' (Blumenberg): Der schwedische Landmesser (a č. 24). Č. 24. S i e I' k s: Die nachste stadtebauHche Aufgabe. B I u m e n ber g: Die Entwicklung der photogra'llmetrischen Gesellschaften. und ihre Fachzeitschriften. Vermessungstechnische Rundschau, č. 10. Lip s, Z i mm e 1'ma n n, Bit tne 1': pokračování. Č. 11. T h i e I m a n n: Alte nnd neue Koordinatensysteme. Z i m mel' ma n n: dokončení. W e II e: Der Interpolator. Č. 12. B o : F. G. GauB und sein Werk. K a den: Die Parabel als Fluchtlinie. Č. 13. Ha m mel' st e in: Grundbesitz und Grundsteuer im Altertum. Lip s: Nachtrage zum Aufsatz o,Einwagung(ln". Zeitschrift fiir Instrumentenkunde, č. 3. H a m a n n: Winkelprisma (konec). P. W.: Felderfahrungen mit dem Wild-Theodolit. Č. 4_
1929/136
Hec k ma n n: Eine neue optische Teilstricheinstellvorrichtung an F.einnivellie.ren. O: 5.. L ti dem. a n.n: Die Genauigkeit der A~lesung an emem Nomus beJ femen Krelstellungen. O. 6. K Ď I z e r: Em verbesserter Ballontheodolit. -- Spo _ Geodezist, r. 1929, č. 1-3. G. N i k o I s k ý: Změna konstrukcí trigonometrických signálů. F. P a v lov: Měření základny pro důlní triangulaci v Karabaše. N. A dam o v i č: Sedmá generální konference mír a vah. A. Ber e z e n c e v. Zaměření města Gus-Chrustalný. A. B r e j v o: Vyrovnání polygonů. Prof. D. E r š o v: Letecká fotogrametrie (pokračování). F. Dr o b y šev: Automatický profilograf. V. K o b z ar: Vyrovnání trigonometrických polygonů. V. K u I a k o v : Polní komparátor pro ocelová pásma. N. S o k o lov: Vliv teploty na kolimační chybu. N. B u g o s I a v s k á: Otvrtý astronomický sjezd v Leningradě. Mimo to přehled odborné literatury. 3eM.lleYCTpOJlTeJlh. (Z e m I e u str o ji tel), č. 1 (leden 1929). Z u bne t o v: Soudobé úkoly melioračního stavitelství. IV. všeruský sjezd delegátů zemědělských úřadů. Vor o n c o v: Práce zemleustrojitelů na Ukrajině. N o v i c k ý: Zřízení zemědělských kolektivů. I van o v : Otázka regulování prací zemědělských úřadů pro melioraci. R o z i t a Mat věj ev: Soutěž projektů pro organisaci zemědělských kolektivů. K i b a I č i č: Pětiletí Státního ústavu pro zemědělské meliorace. Ba rn a c e VI i č: Pozemková refoll'llla v OSR. M.
Zápis o VI. valné hromadě zájmové skup'iny měřické při S. S. I. A., odbor Praha, konané dne 3. června 1929 o 18. hod. v ústa,vu prof. Petříka. Valná schůze byla zahájena čtením z,ápisu 0' minulé VTaJnéhrO'madě, který byl schvá,len. Jednatel Ing. A. Sedlecký čte IPak zprávu jedoolteJskou, v níž vyličil činnost zájmolvé skupiny za uplynulý rok, ",ejména zmíniJ se 'o činné účasti členů skupiny na VI. Isjezdu čs. přírlr dozpytců, lékařů a inženýrů. Zprá,VTajednatelova se schvaluje. DalMm bodem pro'gramu jsou volby. Předseda Ing. Mandys žádá, aby nebyl navrhován za předsedu. K žádosti prof. Petřika, opřené důvody ,stavovskými i odbornými, uvoluje se však převzíti i nadále tuto funkci. Navnženi jsou: předsedou Ing. Mandys, min. rada, místolp,ředsedou Ing. Zuklin, civ. geometr, jednatelem Ing. A. Sedlecký, měř. vrch. komisař, ,zapisovatelem Ing. A. Fiker, a,sistem techniky, zá,stupcem v odboru a v ústředí prof. Petřík. dalšími členy výboru prof. Dr. J. RyšaJVý a 'VTfch.měř. radové Ing. V. Sů.ra, Ing. J. Souček" Ing. J. Brand!. Volba byla pmvedena aklamacá, všichni navrž,eni byli zvoleni a vo,lbu přijali. Prof. Petřík doporučuje pak, aby byli získáni noví členové a skupillla tak rozšiřena. Oznamuje, že v čef1VIlubudle konán v Brat,islavě sjezd S. I. A., na kterém pmsJ,oví odborné přednášky vrch. měř. rada Baše a měř. rada Potůček, oba z měřické skulpiny bratislavského odboru. Ing. Baše přednese zprávu o slovtlIlIském katastru a Ing. Potůček promluví o "Měře'llí polární metodou s použi,t,im plřesných dálkoměrů". Mluvčí pokládá za vhodno, aby měř. rada Ing. Štěpánek promluvil o uherských silničních knihách. Pro pHští rok, kdy se sejde sjezd S. I. A. v Praze, bude třeba, aby zájmová 8kupin~ připravila některé předná,šky. K tomuto sjezdu bude nutno vypracova,t resoiuci. aby vláda, na základě d,osa,yadních výsledkft docílených llIa z,eměměřiokém studiu, pomýšlela na roz&:ření studia, na 4 roky. Pokud jde o vnitJřní činnost skupiny, blldoo plipnaveny na pod,zim I'O'Zhovoryo ministenském naiízení k novému kata,strálnímu zákonu a o zákoně soelovacím. Měř. rada Ing. Hlav,sa bude požádMI, aby ,podal k pl"Vnímu tématu výklad, klterý by se mohl státi podkladem k l1o'lhovorům. DaJ1ších,volných návrhů nelli, pI'olto předseda končí schůzi. Příprava ku zřízeníěs. fotogrametrické spoleěnoSti. Fottogrametrie svým hlubokým vědeckým ,významem zasahuje ú&pěŠonědo celé řady
1929/137
·vědních oddílů. Má-li býti i u nás úspesne ve svém velikém rozsahu p.ěstována, jest třeba, by výsledky jednotIl~vých odvětví byly systematlcky sestaveny a zhodnoceny nejen pm užší pO'lJřeby sffitnlí, ale i 'Pro 10tl'um zahranK\ní. . K tomu cíli hodláme ustaviti českOlslolve!DJskoufatogrametrick,ou :společnost, jež by se s,tala složkou mezinád"odního fotogrametrického sdružení. Většina civilisQvaných států ji,ž národní ,společnosti fotogrl';,metrické ustaviila. V r. 1930 se pořádá mezinárodní konference fotogrametrická ve Švýcařích. JeSlt třeba, bychom se této konfe!l'ence zúčastnili ·delegací a tudíž čs. fotogrametrickou společ1lJos,t ihnedza,řídili. Přihlášky přijímá: Zařizující výbOlr, pI'of. Dr. A. Semerád, Česká technika, Veveř:i 95, Brno.
Zp~ávy stavovské. Obsazování míst smluvních si[ pre pomocnú technickú službu na :Slovensku. Gen. fin. riaditeIstvo pre Slovensko rozeslalo: ."S ú b e h na m i €I S ta smlruvných sil pre pomocnú technickú 'službu u pozemkového ka.tastru na Slovensku. V obvode gen. fin. riud. pre Slovensko obsadí sa u pozemkového hutastoo niek,olko miest smlúvných sil pre po moc n ú tec hni c k Ú s I už b u, a) absolventi 4 tri,ed niž,šíchstrednej školy, b) absolventi jednooočnJího behu učebného, spojeného 's· občianskou šk,olou a c) absolventi občanskej školy a n~ektorej aspoň dvojročnej odbornej školy majsrterskej smeru stavebneho, s'tI'ojneho, elektrotechnickeho, leho dvoj.ročnej odborn ej školy lesnickej, baňskej, lebo lukárskej a melioračnej. žiadatelia m t1e·to miesta vymenované obdrží smluvný plat [lodla skupin miest činovného a to ročilte ve skupina: A. 12.900 Kč, B. 12.324 Kč, C. 11.736 K,č, D. 11.148 Kč. Po dobu polných prací mají nárok na cestovné požitky vo ;výmere, ustálené pre st:í.ltných úradníkov bývalé XI. hod. H. (diety 26 Kč, nocležné 10 Kč a prípadné ki;lometrovné '8 ostatn$'mi výdavky). Ostatné práva a povinnOSti bude obSlahovat služ,ebná smlouva" která bude s ka,ždým předpřijetím ujednaná. S prepožičutelným miestem nie spojený iiadon nárok na trvalé prevzatie do státnej služby. Žiadosti nech >sa podajú do 10. jula 1929, u níže uvedeného úradu, dOlložené doklady. Generalne fin. riad. pre Slovensko, Bratislava. 12. jÚllia 1929. Vic,eprelzident Ve n c á I €I k, v. r." Jak zřejmo, gener. fin. riadiltels,tvo pre Slovensko za,sáhlo do řešení otázky s,tálých pomocníků zeměměřických, do otázky, kt'erá bývala oostokráte· přetřásána vodbomých úvahách. Slýcháme stÍ'žnosti na pomocníky a nádeníky, kt.eré dodává obec ,plflO měřického úředníka, že to nebýivají lidé ll8'jčipernějši, často jen hOIŠiÍnebo lidé ne'schopní výnosnější prá,ce. Gen. riaditelE~,vo řeší otázku tutO' zřízením "smluvných sil pre POIffiIOcnútechnickú službu". Tyto pomocné síly, až budou zapracované, mohou ,se státi vyda,tnou podpoI'OU zeměměřiče, klterý se tím uvolní a bude se moci věnovati účelné di&posici prra,covní s pomoclllíky. Tyto sfly pomocné orvšem musí si měřioký úředník vychovati a vycvičiti, ale tuto -prá.ci vykoná jednou s pomocnou silou, ač &e též proslýchá, že bude výchova 8OIU181tředěna ve evičných kursech v Bratislavě. a.hy byla jednotná" Tím se měřickému úředníku uleví na ved'lejších pmcech technických prá,vě tak, jako se mu uleV7llje kancelář.Slkým pomocníkem na prá,ci p':sa,řské. Myšlenka sama 8IIlH,ž,íse odníti podružné pdee zeměměřiči, a.hy Ise mohl plně věnO'Vati svému úkolu, jistě vyplynuLa z po-měrů na Slovensku. Pokud '00 týká platu, bylo generální fin. riaditer1Eltvo jistě ener-glické, neboť vymohlo pro smluvní síly roční plat 12.900 Kč, proti čemuž jistě nikdo nic nenamítá. Představenému tétlo smluvní ffily, měřickému Iooncipistovi, platí fin. riadielstvo 12.600 Kč a smluvlllímu zeměměřiči plJatí 13.000 Kč, ač oba mají vysokoiíkolské vzdělání. Jak nevyzpytawlny j&OU cesty fin. riaditelstva? Obyčejný zamě,stna.vatel volil by
1929/138
smluvního T-ememeil1.ce,poněvadž by měl kvaHfikOIVallou sílu, která by vyhověla všem úkolům a jejíž hodno1a. pra(')ovní stále stoupá a přináší. duc.ha i zisk operátu katastrálnímu. Doufejme, že se dozvíme (} zkušenostech nabytých s těmito· smluvními silami dříve, než budou zavedeny také v historických zemích. Dozajista je to podnět hodný úvahy, jímž má se práce technická hospodárně organisovati a proto třeba věcně uvážiti výhody i nevýhody a obojí oceniti spravedlivě' a poměrům přiměřeně. Přijímání posluchačů zeměměřictví do vojenské inž.~nýrské koleje. MNO. přijme k 1. říjnu t. r. 6 studujících zeměměřického inženýrství, absolventů nejméně 2 semestru, vyka'zujicich řádný prospěch a to pro T-eměměřickou službu dělostřeleckou a stavební. Žadatelé, absolventi škol pro důstojníky v záloze mají přednost. Po ukončení 6. semesku poskytne s~ přijatým chovancům 1 semestr na složení II. státní zkoušky, načež se podrobí 3měsíčnímu souvisJému vojenskému výcviku Ve službě vojenských geometrů. Po složelliÍ důstojnické zkou,šky budou jmenováni poručíky Vtl skupině dťusltojniků absoIventů vojenské akademie vojenských geometrů. Přijatí chorvail1ci,vy,studují ve vojenské inženýrské ko,leji na, náklad vojenské správy (byt, strava, ošaceni, denní pla,t 4 Kč, učeb. p,olffiůcky). PřijatI chovanoi jsou povinni vykázati za ka.ždý seme-str řádný Iplfolspěchnejméné v míře předlepsané pro osvoboT-ení od ško[crlého. Dále za;vá.ží se reversem k nejméně 6leté vojenské službě. žádosti (se sloukromou adresou) podávají se příslušnému rektorátu do 15. čevna t. r., u těch, kteří joou t. Č. ve· škdI::ÍiCh pro důstojníky v zál., pwstJředni(ltrv,ím velitelství podle vzoru, kte,rý lze dostat,i u velitelstv,i vojenské inženýrské koleje, Praha III., Nerudova 19. Zeměměřiči - záložní důstojníci mohou býti přiděleni u měřické roty v Olomouci; také u vúj. staveb. ředitelstev jsou volná místa. Zatovšak u Voj. zeměp. ústavu jsou zeměměřiči přespočetní.
Zákony a nařízení. o
zřlzen( a rozsahu působnosti exposUur ka(as(ráln(c:h měřic:kýc:húřadů.
A. V zemi Če,ské.
Vyhláš1ka mln. fin. z 3. června 1929, čj. 47.807/29-III/6~
1. Podle ustanovení § 5, odst. 1. vládního nařízení ze dne 28. prosince 1928, č. 205 Sb. 'z. a n., jímž se provádí hlava 1. zákona o p0zemkovém kata,stru a jeho vedeni (katastrální zákon), stanoví ministerstvo financí, aby v miste,ch, vyznačený1ch ve sloupci 2 "Seznamu expositUI' kata.strálních měřických úřadů v zemi České", uvedeného v odst. 2., byly dočasně do odvolání zříT-eny ex,llositury katastrálních! měřických úřadu, uvedených ve ."loulPd 3 télhož seznamu, 3J vymezuje roT-sah PŮlsobnos·ti těcMo ex.púlBitur olwody berních úřadu, vyzna,čelllý,(lh ve sloupci 4 téhož seznamu. 2. S e z n a m e x p o s i t u r
~"
-
,'"o
k a t a str á I n í c h měř v zemi ŮtBské.
Sídlo expositury
o
Expositura katastrálního měřického úřadu
Půso bnost expositury vztahuje se na obvod působnosti berního úřadu
3
4
~
1 1 2 3 4 5
2
I
Strakonice Hradec Králové Mladá Boleslav
Horažďovice Hořice Mnich. Hradiště
Liberec
Něm. Jabloné Nymburk
I
i c k Ý h ú řad
Poděbrady
1929/139
Horažďovice Hořice Mnich. Hradiště { Cvikov Něm. Jabloné Nymburk
ů
'"
.>ol
>Ol
Sídlo expositury
o
-O
Působnost expositury vztahuje se na obvod působn?~ti berního uradu 4,
I Expo~itnra
katastrlHn ho měřického úl'adu
il<
1
2
I
3
Podbol'any
Žatec Rakovník
7
Semily
Turnov
8 9 10 11
S0.běsl'tV Tephce-Sanov Týn nad Vltavou Varnsdorf
Tábor Óstí nad Labem České Budřj ovice Rumburk
6
II
II
Podbořany Jesenice {LOmniCe n./P. Se~ily Zelezny Brod SoběsJav TepliceSanov Týn nad Vltavou Varnsdorf
II
v
I
3. Expositura výkonného kat.. měřického úřadu vede měř. úředník, kterého ustanoví finanční úřad II. stolice. Bude-li toho nezbytně tfubia k OIhsta.rávání úkoHl! expositury, přidě[í mu fin~nčn:í úřad II. stollce ještě da],ší 'personál. Mateřský výkonný kat. úřad, reslp. jeho ;přednosta, bude obstarávati, Ipokud jde o expositury, toliko osobní zái1ežitos,ti pell"SolIlálu expositury a styk expositury s nadří~enými úřady. Všec,ky osta,tní úIiední úkony v ohvodu expositury, které by jinak nále'žely do p'ŮiBohnosti matleřs:kého /úřadu, vykooává expos.itura jeíhlo jrnén1em a přislušná písemná vyhotovení podpisuje měřický úředník, pověřený vedením expositury ,,'za přBdnos,tu" (přtíslušného kat. měřického úřadu). 4. Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem 1. června 1929. B. V zemi Mor a v,s ik o sl e z ,sk é. Vyhlá'ška min. 1929, čj. 68.322/29-III/6.
fin.
z 9. če'rvence
L Podle ustanovení § 5, odst. 1. vládního nař. ze dne 28. prosince 1928, č. 200 Sh. z. a n., jím~ se provádí hlava I. zákona o pmJemkovém kat. a jeho vedení (kat. zák.) stanoví ministerstvo financí, aby dočasně do oovOllání: a) byla úÍ'zlena v Opavě expositura archivu map kat. v Erně a její IP'vlSOlbnostomeze~ na olbv,oo fin. Iied. v' Opavě, b) byly zří'ziCny expo,s.itury 'kat. měř. úřadu s místni piisohností, jak jest vyznačeno v "Seznamu expositur katastrálních měř;ckých úřadu v 'zemi MOiravskoslez,ské", uvedeném v odst. 2. této vYhláJšky. 2. S e z n a m ex p o s i t u r k a t a str á 1n í c h měř v z'emi Moravskoslez,s,ké. ol
.>ol
""o -O
Sídlo expositury
Sídlo mateřského kat. měř. úřadu
il<
1 1 2 3 4, 5 6 7 8 9
I
\
i c ký c h ú řad
Pil.sobnost expositury vztahuje se na obvod působnosti bernlho úřadu
2
3
4
Blansko Bueovice Ivaneice Klobouky Ko.ietin Rýmařov Strážnice Telč Uherský Ostroh
Boskovice Slavkov u Brna Brno Hustopeče Přerov Šumperk Hodonín Daeice Uherské Hradiště
R1ansko Bueovice Ivančice Klobouky Kojetín Rýmařov Strážnice Tele Uherský Ostroh
1929/140
I
u
Působnost expositul'Y vztahuje se na obvod působnosti berního úřadu
oj
,.!<\
,'"o
Sídlo mateřského kat. měř. úřadu
Sídlo exposÍtury
'O
Il.<
1
2
10 11 12
Valašské Klobouky Vizovice Rohumín Jablunkov
13
3
4
Uherský Brod Napajedla Fryštát Ceský Těšín
Valašské Klobouky Vizoyjce Bohumín Jablunkov
v
II
II
3. Je totožný s odst. 3. vyhlášky předchozí. Vy,hlá,ška, tato nabývá úč'nnosti dnem 1. červenec'
1929.
Různé zp~ávy. z
české vysoké školy technické v Brně. Na nOlvě zřízeném zeměměříckém inženýrství konala se dne 25. června t. r. po prvé druhá státní zkouška. Tohoto sLavnostního aktu zúča,stni:l'a se 18 členná komise se všemi externími komisaři, prokazujícímipmozumění a. obětavost pod pořiti nOlvé studium; někteří podnikli cestu i ze vzdálených měst státu. Na OISlavu této významné události školské byl zNzen "e x k u l' sní fo n d p l' O' s t li duj í c í zem ě m ě,ř i c k é h O! i TI žen Ý l' S tví" ku podpoře exkursi doma i y zahraničí lila popud předsedy komise Dra Sem e l' á d:a, jenž slo@ základní obnos 1COO K:č a p. Ing. Vol e n e c 100 Kč. Členové komise prokázali í finanční obětavost přiJřčením obnosu př~padných tax lrnmdidá:tů 's úleval!li ve pl'ospěch toho,to fondu. Za to projevujeme jim povinný dík. Příspěvky pro eXIDl'sní fond přijímá: Dr. A. Sem e I' á d, Česká technika, Brno, Veveří 95. Druhou státní zkoušku na oddělení zeměměřického inženýrství při -české vys. škole technické v Brn ě dle p,ředpisu ze 14. července 1928 složi'lo d'ne 25. čeTvna 1929 prvních 18 absolventů, a to pánové: Ř. Musorin z Kilmeze v Rusku, J. Vrba z Mladotic, J. Cigánek z Bru.šip'e'rku, J. Filkuka z Vomic, H. Klusáč,ek z Jihlavy, A. Pejchota ze S,trerovic, E. Procházka z Brna, J. Skop,a~ ze Savína, F. Sommer z Klobouk, L. Te,sař z M. Budějovic, O. Viča,r IZ Brna, P. Lešlčenko z Antonovky, J. Vyroubal z Luké, K. Prusenovský z Přerova, V. Vilímec z Choliny, E. Lupač z H. Myslové, F. Čtvrtlík z černovíra a M. Dobrovolný z H. Hostěhrádek. Na téže vysoké škole podle předpisu z r. 1897 podrobili se státní 'Zkoušce zeměměřické dne 18. června 1929 pánové: Jan Vávra z Hýsek na Mor., Stan. Viaclovský z Thžiče" S. H. S., Lad. Byt,šánský ze Žiliny na Slov. a ViM. šplíchal z Mor. Budějovic. Přednostům katastrálních měř. úřadů. V poslední době docházejí redakci Z. V. stížnosti proti neobyčejnému přetěžování úřednictva kataE\tráJníhio, zvláJšť od zavedení nového kat. zá:k. M'niste,rstvo fi,na,nc,ínepřiblíží vůhec k naipl'Ů'Btému, stále se zve'Mujícímu nedostaúku měř. úředroků a pokouší s,e vynutiti si, by vyhověno byLo předpi,sůlmi, tlaklffill na 'Osobiní zodp<>věd:nost přednostů, resp. ostatního n€,dQstatečnébo pt'I1sonáJu. Bude dobře, kolegové, když stylistícky sestavíte své zkušenosti, stesky, nezdar:' neb reformní návrhy a předáte je Z. V. (v přesvědčení, že tajnost recensentova jména je zaručena), aby jich otištěním nazna'Čeno bylo inte1resoY1aným kruhům více, ne'ž mo'žu,o j,e,st u,snáš,e,ním resolucích, resp. podáním návrhů představeným. Vezměte za vzor soudce. Mí m o odborný tisk plní noviny stále svýmí hlasy o krisi soudcovství :a přetížení. Kdo wá 1m,tarctTální poměry, ví, že toto úříednictvo jepřepracováno - ale při tom odkopáváno vždy a všude. Nebojte se hájit své barvy: bojujíce za usnadnění úřadování nebudete konati útok na 'Státní administrativu, ale práci pro čs. veřejnost. Získáte-li hmotně, podobně jako soudcové, nebude vám to na škodu, ale zasloužíte si to za llráci, kterou konáte za 60% personálu, který chybí. Věztež, že náprava nejde shora, ale z dola tedy od vás je odvíslou, od vaší otevřenosti a 'llnahy po zlepšení poměrů.
°
1929/141
Z redakce. Podepsaný redaktm Z, V. byl z r0'zkazu min. vleŤ.prací přidělen k pracem komise pm úpravu hranice československoněmecké. Jeho odchodem z Brna doM,en byl pravidelný styk s přisp'vat,eli Z. V. Na příš,tě - pokud totiž bude mo,cí vésti redakci bez újmy na vydávání časopisu - žádá, by páni autoři zasílali příspěvky na níže uvedenou adrelSu. Krom toho vyslovuje přání, by kolegové posuzovali shovívavě eventuelní poruchy ve vydávání Z. V., pov:s:talé z nepi'edv:daného přeložení redakt,ora mimo Brno. J. Růžička, Mezistát,ní
kom',se pro úpravu
hranice
čs.-německé~
Hradec Králové.
1\" ZALOŽ~::VDYOiO~raz~~n~~:~~tr KBrD ~"."
I ,
PŘESNÉ
STROJE
prOlleodesll
Žádný vliv osobnh:h chyb Neproměnná konstanta Kompensovaná teplota NeJvyšU přesnost NeJvětš( Jednoduchost Rychlá, pohodlná práce Normálni teodollt Nizká cena Nej~ětš( hospodárnost
Úpravu starýcb teodolltů pro dvoJ· obrazovou tacbymetrU obstará· váme rycble a za výhodné ceny. Reference
jsou interesentům
k disposicl.
HERH K tis. D. 6. BBHDU (SVÝ&8ryl. Zástupce: Ing. KAREL l'IUCKLI 1 I i J E·~D!(cbov č.1&49·Tel.42.236
ING. BARYITIUS
& ADAMEC,
Praha-Vlnohrady, Belglc:ká 21. Vyrábi: Nejmodernější a nejpřesnější vynášecí přístroje délkové pro všechny poměry, - Měř:cÍ přístroje pro meteorologII, hydrologU, geodesll, agropedologii a aeronautlku. TrasÍrky, pásma a měřlcké pomůcky za továrny ceny.
Za redakci zodpovídá Ing. J08. Ružička. ~akt:datel: Spolek československých
1929/142
Tiskem Polygrafie v Brně. zeměměr'ků v Praze.
V BRNB, 1. října 1929.
ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTnÍU B.
Ša
lam on.
Kartometrické studie na starých mapách zab}Tvají se řešenim zejména dvou úloh. První z nich má za předmět určení zobrazovací metody, které bylo užito pro síť mapy. kdežto při druhé jde o způsoby, kterými byl sestrojen obraz topografické náplně v mapě. Řešení první úlohy má y:řevážně ráz geometrické analysy. :\'aproti tomu záleží řešení druhého problému ve srovnávací metodě, kt.erá, se provádí na č8tném ma,t,eriálu určitého druhu, vzatém jednak ze studované staré mapy,. jednak ze skutečnosti nebo z nějaké vhodné nové mapy. Srovnáváním takovým má, se obvykle zjistiti existence takové vlastnosti, obsažené ve srovnávaném materiálu, která se neprojevuje v jednoWvých členech tohoto soubo,ru naprosto shodně, ani někdy zcela zřetelně. Musí proto býti užito jako základu studií těchto vlastností statistických metod. Karlometrické vyšetřování starých map }2dnotlivých zemí československého státního území tvoří již od let část programu vědeck}rch prací geografického semináře Karlovy university. Chci v tomto článku popsati na, příkladě, V'za,tém z jedné takové práce 1), jednoduchý případ aplik!tce 'statistické metody. Vyšetřování týč,e se Aretinovy mapy Cech, vydané v Pra,ze 1'. 1620. Rozhodnutí O' tom, kt,erou zobrazovací metod.on byla provedena kostra této mapy, nebylo možno učiniti geometrickou analysou, poněvadž neni na mapě zobrazena geoglafická síť. Je tam jen rámec pro čtvercovou síť milovou, orientovanou jednímsměl'em k severu. Z v}'sledků zkoušek, které byly založeny na rozličných předpokladech o druhu zobrazovací metody, uká'zalo se jako velmi pravděpodobné, že Aretinova mapa, byla sestrojena do válcové sítě, v níž jsou délkově zachovány všeehny poledník.y a pražská rovnoběžka. Opřeme-li se o tento vý.sled'8k, můžeme srovnávaClml měřeními hledati jednak hodnotu poloměru globu, kŤ>erýpřísluší k Aretinově mapě, jednak hodnotu zeměpisné šířky Prahy, kterou Aretin přijal pro svou mapu. Globem rozumíme při tom geometricky podobnou zmengeninu redukční koule, i. s hlOriz?ntálním průmětem krajiny na ní ležícím. Poměr meZI po omery 1) Dr.
Aretina
V. Fuxová, Ka.rtmnetrické studie z Ehrenfeldu, (Dissertační práce, dosud
1929/143
na, malpě Če'ch nepublikovaná.)
Pavla
redukční. koule a glohu dává druh.ý člen z měřítka ma,py. Poloměr globu ozna,čujeme v dalším T a zeměpisnou ší,řku Prahy, přijatou Aretinem, písmenem pO' Střed obrruzu Prahy na Aretinově, mapě byl z,volen za počátek pravoúhlých souřadnic, jejichž osy byly položeny rovnoběžně se :stranam~rámce, tedy jedna mezi nimi, totiž y, ve směru sj. Pro 56 z míst zobra'zených na mapě (povětši:n,ě měst) byly změřeny pravoúhlé souřadinice Li x, Li Y v takto určené souřadnicové soustavě. Pro tatálž místa byly určeny ze speciálních map vojeil1Skýchgeografické :souřadnice. Jejich ro~díly, vzhledem k zeměpisným souřadnicím Prahy (hvězdárny), ozna,čujeme Li A, Li p. Kďyb~ byla Aretinova, mapa konstruována 'z údajů. z,emě-pisných souřadnic, jak je nyní známe pro uvedená místa-, platily by rovnice Lix Lly = are Lip. --_.are Li A, r r .eos po K urč,ení neznámých r a po stačilo, by teoreticky, aby byly změřeny: souřadnice Li x, Li y, Li A, Li P pro jediné mís,to',avšak vzhledem kJchyb'ám! všeho, možného druhu, obsaiženým v Aretinově mapě, bude nutno provésti ;taková měření pro početl míst co největší. Z výsledlků!měření utvořeny pro, každé; mís,to poměry Li Li PY . J" 1-. h d " b'ytl. teore t'liCy k k onstan,tm' pro Li x )..' Li 'e'JlcďD o noty ma,JI v'šechna místa" Ovš,em nehud:e tomu 'takJ nálsledkem chyb Areti:novy mapy a bude proto t,ř,ebahlooll!ti IZ výsledku měření jejich nejvhodnější hodnoty. Nebude se, to' však moci státi metodou nejmenších čtvelrců.,poněvadv tato předpokládá exis-t,encipouze náhodných chyb, čemuž jis,tě tak není při Aret,ino,věmapě. Bude proto potřebí užíti obiecně,jšístatis,tické- metod,y. Podlel té-to metody jsou prav'dě nejblíže onYihodnotJl, které- se vyskytuji nejčastěji, a to tím čas,těji, čím jich jest více. Mů.že-li 1se z nahromaděného, ma,teriálu souditi na pravd.ěpodobnou 8 xistenci jednoduché frekvenční křivky ve tvaru obvyklém ve, sta,tistice, potom bude teoreticky nejvhodnéj,ší hodnota příslušeti k ma,ximální frekvenční pořadnici. Krvalita i rá:z kartometricky získaného materiálu jsou obecně toho druhu, že se doporučuje užívati k jejich statistickému zpracování grafického postupu. Hodnoty, získané pro uvedené poměry souřadJůc, byly seřazeny podle velikosti a to pro každý ~ obou druhů. poměrů. samostatně. Obi'í tyto řady znázorněny bodovými sous,tavami tak, ŽB jednotlivé body těchto soustav mělv 'za pořadnice hodnot,y poměrů, kdež'to jejich úsečky přirnstal~ po s;tejné délce, vhodně zvolené vzhledem na graf~cky přípustnou délku celých grafů. V obou takto získaných hodových systémech seskupily se jejich vnitřní body ve velkém po,čtu přibližně podél přímky, od níž se krajní body odchylovaly ,při každém konci řady na jinou stranu, a to tím více, čím b-líže ležie-lyke koncůim řady. Tímto tvarem grafů. byla prokázána možnos,t s;ta,tistic-kyvhodného t,řídění hodnot poměTů.,jakož také bylo t,ím usnadněnO' vyhledání vhodného rozpětí t-řid a počátek první z nich. 1
1929/144
, Po provedeném třídění, j'e,ž záleží v tom, že se zjistí frekvence třídi, čuli počet hodnot, které spada,jíz celého získaného materiálu do každé třídy, přistupuje s,e ke' konstrukci frekv{l'llčního grafu, v našem případě pro kalždý druh poměru zvlá,ště. Frekvenční graf s,e skládá z, obdélníkft o s,tejných základnách řa,zených za sebou na též'e ose. Délka těchto základen jest líbo'volná a zná,zorňuje rozpětí tříd, naproti tomu výšky obdélníků jsou úměrné ~rekvenci jednotlivých t,říd. Tím jsou také plochy obdélníků! úměrny;těmto frekvencím, čímž~plocha celého grafu před!s,tavuje všechen materiál, statisticky vyšetřovaný. Kdyb~ byl tento matea.-iáltoho druhu, že by bylo možno počet jeho členů zvětšovati bez meze a že by dále bylo možno současně zúžovati bez, mez,erQizpětítříd, dúspělo by se:popsaným postupem k frekvenční křivce. Tato je tedy limitou stupňovitě lomené čáa'y, která ohraničuje graf. V praxi však: není tento mezní případ uskutečnit,elný ato z toho důvodu, žie se v ní vždy setkáme jen s konečným počtem mate,riálu a s' možností tvořiti třídy jen o konečném rozpětí. Z ma,teriáJlu,daného prakUckými případy, budie proto možno dospěti k fl1ekvenční křivce vždy jen apa.-oximativně. Teoretícky pojatá frekvenční křivka je takto toliko normou .schopnou s,vými geometrickými vlastnostmi toho, aby biylo možno přesně definovati charakteristiky nějaké statistické řady. Takovými charakteristikami jest na př. (lna hodnota, která je teoreticky nejčastější, dJile ony teoretické hraniční hodnoty, mezi nimiž leží hodnoty normální a vně jichž le,ží hodnoty podnoomální a nadnormáJní. Jednoduchá frekvenční křivka statistickru má tvarz,vonovitý, s jedním bodem o maximáJní pořadníc,i. Po každé st,raně tohoto vrcholu křivky le,ží po jednom bodě inflekčním. V těch mění se tvar křivky, který jest koI,errnvrcholu nahoru vypuklý, v klesající čá&ti nahoru vyduté. Úsečky, příslušející k inflekčním bodům, vymezuj~ normální hodnoty v'e statístické řadě. Úsečka, příslušejíc,f k vrcholu, representuje hodnotu teo,reticky nejč3.1st,ěj,Ší a proto, teore'ticky nejvhodněj,šL Frekven,ce hodnot, které jsou obsaženy v nějakých daných mezích, j,&OU vyjádřeny plochou, ohraničenou obloukem frekvenční křivky, dáIepořadnicemi, kiteré příslušejí k daným mezím, a konečně osou ús,eček. Tato okolnost jest příčinou, pro kterou jest velmi nesnadné sestrojovati frekvenční křivku, byť i j81~ přibližně, z frekvenčního grafu. Nedá se totiž při tom pos:tupovatl interpo,lací křivky mezi hody grafu. Výhodnější jes.t už,íti grafu pro součty frekvencí. Gra,f součtu mění &81 v: limitě, kdy frekvenční graf pře,chází v křilVku, rovněž v křiV!ku, součtovou křivku frekvenční. Při tom j.els.tvz,tah mezi oběma těmito čarami takový, ž,e fu'ekv.enční křivka jest de'rivační čarou ke své součtové křivce. PoněvadžJ na této křivce j'sou frekvence tříd znáJzorněny rozdHy mezi pořadnicemi jejích bodů, da se ID její konstrukci užít1 interpolace čáry mezi !Soustavu bodli. Ze součtové křivky sestrojí se konečně frekvenční křivka taK, že pořadnic,eljejích bodů! vyhled'ávají se jako úsečky, znáz,o.rňující tangent,y úhlů, které svíraji tečny, k: součtové křivce s' oso,u úseček. SoučtovlÍ! křivka frekvenční, získaná pops,aným právě
1929/145
I
t
E
2675
'--'~'--:d
1929/146
způsobem, bude orpět vždy jen aproximacI ca,ry teoretické. K jednoduché řadě statistické přísluší součtová křívka ve tvarU stvupající čáry s jedním inflekčním bodem, v dolní části nahoru vyduté a v horní nahom vypruklé, Vztah, platný me,zi ní a frekvenční křivkou, přiřazuje k ínflekčnímu bodu první čáry vrch 01 dr:uh é čá.ry. V obrazci jest znázorněna konstrukce frekvenčních čar obou druhů pro hodnoty
poměru
~;,
zírskané z Aret,ínovy a
ze speciální vojenské mapy, Dolní hranice nejnižší třídy 'začínala ("íslem 14'25, rozpětí tříd urč,eno v hodnotě 2'50. Ma,teriál byl taikto ve své většině rozdělen do 5 tříd, v nichž Sie objevily frekv,ence 4, 8, 15, 10, 2, kdežto os,tatní materiál se roztříštil vně oněch pěti tříd. Rada postupných součtů frekvencí jest 4, 12, 27, 37, 39, Tato čísla jsou úměrná pořadnic,ím bodů A, B, C, D, E ze součtové křivky, které byly podle nich sestrojeny a jimiž potom byla, proložena křivka sama. Int,erpolace tato šla hladce. Nato sest,rojeny byly v bodech A, B, C, D, E t,ečny a s nimi vedeny bodem M rovnoběžky, Tyto utínají na ose pořadnic úsečky ínněrné pořadnicím bodů A', B', C', D', E' z frekvenční křivky. Zvolíme~li délku OM za jedn,otku míry těchto pořadnic, dostaneme na ose' y přímo tyt,o pořadnice. Z Ínflekčního bod,u! I křivky součtové vyjde vrchol V křívky ~. T' t' k y neJv ' ho dn8JsI ~,~. ho dnotou pomenl ~.d .dp'Y Jes0 ' t f re k vencm.eore,lC
číslo 20'73, kdežto normální hodnot,y téhož poměru Izapadají do hranic 19'88 a~ 22'24. Obdobný postup, prov,edený na materiálu, získaném pro poměr
.dx .d),'
dal součtovou
řadu 3, 12, 34, 41, 43 a z' té byla
konstruktivně nalezena nejvhodnější hodnota tohoto poměru 13'30, kdežto hranice pro jeho normální hodnoty vyšly 13'60 až 14'08. Z hodnot odvozených
FO poměr ~:
byla naJezena ko-
nečně nejvhodnější hodnota poloměrru globu v délce 1187'7 cm s přípustnými hodnotami hraničními 1131'1 až 1274'2 crn. Z nej~hodněj.ší hodnoty
poměrú ~:
pro Aretinovu zeměpi:sno'ušířku
na,lezena nejvhodnějrší hodnota Prahy po = 500 5'4' ~).
(Dokončení
pHště.)
Nová úprava železničních knih. Následkem politického převratu a tím .spojení části území bývalého Zalitarvska se zeměmi historickými, Čechami, Moravou a Slezskem, kde platily zákony bývalého PředIitavska, nastala nutnost sjednocení rzákonodárství a Srprá,vy v (Jelém novém státním území. Zákonem z 28, října 1918, č. 11 Sb. z. a n. bylo 2) Tycho Brahe odvodil v době krát;ce před Arertinem pro Prahu hodnotu <po = 50° 6'.
1929/147
vysloveno·, že veškeré dosavadní záikony zemské a říšské a nařízení zilstá,vají prozatím v platnosti a. že všechny úřady samosprávné, stá,tní a. župmí, ústavy státní, zemské, okresní a. zejména j obecní, jsou podřízenysvrchovanos,ti republiky čsLa pwzatím úřadují a jednají dle dosavadních zákonil a na,řízení, než přes to nastala nutnost jednotné úpra,vy rilzných právních ústa,vů. K těmto náleží bez odporu Úista,vnašich kuih poz.emkových, specielně knih Žlele'zničních.V zemích mimohistorických byly knihy ž€,le'uliiční(spolu se záipisy o vodnich kanálech) vedeny v Budapešt,i, ná:sledkem čehož byla naší správě justiční odňa,ta možnost jakékoliv disposice s těmito kníhami. Teprve roku 1927 5jednána mezi naším státem a králoVlStvÍm Maďarským úprava o vydání sprá,vních spisili ze všech oborÚ' správy (pod č. 160 Sb.z. a n.), takže podle čI. 9.. a 11., příI. VII., nabyli jsme faktické moci nad slovenskými a podkafJxt,toruskými zápisy o knihách železničních. Skutečnost ta,to byla pohnutk:ou pro naše ministerstvo spravedlnosti, aby provedlo novou úpra,vu zákona, o knihách železničních, a pokud! je nám známo, zamýšlí podati: vládní návrh zákona o žele'zničních knihá,ch a právech, nabytých na draMch. O žele,zničních knihá,ch plat.í v mimOlslovenských zemích zákon z,e dne 19. května 1874, č. 70 ř. 'z., na, Slovensku a na Podka.rpa,t,ské Rusi ·záikJ.čI. I/1868 a LXI/1881. Zde soustředěno bylo vedení knih o železnicích a průpla,vech u ústředniho knihovního úřadu v Buda,pešti. Knihy ty,to rovnají se v podstatě co do uspořádáiniželezniční knize v mimoslovenském území, až na to, 'že na I1stuželezniční podstaty 's,euvádí též výměra žele,zničniho tělesa a jednotlivých pozemků délkou a šířkou; po případě plochou, a vyzna.čují se budovy, mosty, přej.ezdy a, pod. a, spolu zapisují se í služebm,osti, váznoucí na dráJz'8';listzá,vad má naproti tomu na rozdíl od železniční knihy podle zá;kona č. 70 ř. z. 1874 jediné odděleni, do kterého se zapisují závady, postihující celou dráhu (prilpla,v) jako nedělitelný celek. U nás není uvedena výměra" jako vilbec ve veřejných knihách, a liIst zá.vad dělen jest na dvě oddělení: pro závady, postihující dráhu jako, c 801 e k a. pro zá,vady, váznouci na j e dno tlí v Ý c h pozemcích, z kterých byla utvořena železniční t·rať. V podsta,tě není také příliš odchylno vyhledáNání žeIe,zničních pozemků;, jen práce samy jsou podle zák. čI. 1/1868 svěř,ernyústřednímu knihovnímu úřadu a zvláštní komisi, sestá,vající z přednosty úst.ředního knihovního úřadu, inženýra" jím jmenovaného, soudce přílslušného knihovního úřadu a jeho listovního. Podle, ma,ďail"skýchzákonil byla ve veřejných knihách a dusledkem toho i v železniční knize zapisována, výměra. pozemku,: souviselo to i St vedením katastru. Ale zápisllm takovým nelze přiznati dil!věru veřejnou, jakou maji jinak zápisy ve veřejných knihách, neboť nebývají z,cela přesné, zejména, dokud mohly býti děleny pozemky podle plánil, kt,eré nemusely býti ani- vyhotoveny oprá,vněným zeměmě-říěema byly ověřovány dvěma svědky neodborníky. Výměra. pa,rcel není ani předmětem pozemkových knih, nýbrž náleží správně do katastrá,lnich operátůi a, jsou v nich nastalé změny výměry udržovány v patrnosti.
1929/148
~ Odevzdáním železničních knih o tratích, probíhajících t)lovenskem a, Podka,rpatskou Rusí' podle úpra,vy vydání správních spisů č. 160 Sb. z. a 11./1927, nastává nutnos,t zříditi pro jerjich vedieni soud! a upravit.i předpisy Úl zaklá,dáníželezniční knihy. Jest tu vhodná příležitost sjednotiti tyto předpisy pro celé území republiky. To činí osnova" berouc za základ: zákon ze dne 19. května 1874, č. 70 ř. z., ktffi"ýbyl v praxi bez obtíží prováděn. Mllže:jím býti tím spíše, že odchylky v podstatě ani v podrobnostech jednotlivých us,tanovení' v uvedených zák:oneich ne'jsou zna,čné, převzetím upra,vených předpisůl zákona, č. 70 ř. z. 1874 nebude dotč,eno zakládání a vedení železničních knih v mimoslovenských zemích, kdežto na Slovensku a, na, Podka,rpatské Rusi nebylo dosud železničních knih tam vedených a pro ně t,řeba,jest vytvořiti teprve stav, obdobný sta,vu v druhém úz,emí. Ze zákona mají býti vyloučena ustanovení, upravující sta,v před jeho ú0innolSti,totiž o' dtahálch, které byly provozovány již před vydáním zákona,. Předpisů těch není již třeba" když pro takové tra,t,i byly za,loženy železniční vložky, a, provozované dráhy pak jsou zapsány do knih o těchto tra,tích vydaných ústředním knihovním úřadem a pokud jsou některé trati ve stavbě nebo pro ně nejsou ještě zřízeny vložky, bude: lze, je zřídit,i podle na,vrhovaného zákona. Případné výtc1e,že v zákoně, se mluví někdy o železnicích, jinde o dráz>8',vyhověla osnova, tím, že voli v,šude,výra,z "dráha". Dráhamř podle osnovy mají býti jako, dosud i elektrické dráhy, u kterých není obvyklé pojmenování "železnice", stejně jako se mluví o drahách niž,šího řádu na, drobných drahách. Podle osnovy železniční knihy zakládají se pro dráhy, které mají Isloužiti ve ř e j 11 é dopravě a k jichž 'zřízení jest prop1\jčeno v y v I a st ň Úl va, c i právo. Podržuji se tedy obě kriteria, totiž, že dráha musí sloužiti veřejné dopra,vě a že j,í bylo povoleno práVo vyvlast,ňovati. I § 4, zák. čI. I/1868 stanovil, že:nemovité jmění vlastníků drah a, průplavů, zapsané v soustředěné pozemkové knize, totiž veškerý jejich v y v I a,s,t ně n Ý pozemkový soubor. .. jest pokládati za celek, kdežto znění podle § 3, zák 1'1 LXI/1881 mluví o nemovitolst'8'chnabytých ať vyvlastňovacím řízením, a,ť smloulvou.Ale jak zákon z 18. únom 1878, č. 30 ř. z. v § 1 ustanovuje, že výkon vyvlastňovadho prá,va přísluši každému žele,zničnímu podniku potud, pokud! byla, uznána jeho všeužitečnost stá,tním sprá,vním úřadem k tomu po'volaným, tak i § 1, zák. čI. XLI/1881 pmpůjčuje vyvlastňovaciprávo jen ke zlízení lokomotivnkh nebo koňských drah, sloužících všeobecnému používáni. Z toho pa,trno, že má jíti vždy p~i povolení vyvlastňovaciho prá,va o dráhu všeobecné dll1eživost,i či všeužitečnou, kromě toho s,10užicíveřejné dopra,vě a proto i pro zá,pi'sdo železniční knihy byla volena, a podržena obě kriteria, veřejnosti a povolení vyvlastňova.cího práNa. Arciť neni podnikatelstvo dráhy nikterak povinno v,e všech nřípadech toto vyvlastňova.cí právo vykonati, neboť po většině dochází k soukromým dohodám, smlouvám o koupi potř,ebných pozemků', ale
1929/149
zákon sám a podle něho osnova, uvádí případy, ve kterých má užítí tohoto práva, kdyby nedo~lo k dohodě účastníkÚ. Voliti jiná kriteria, jak bylo navrhováno, nezdá se proto vhodným a nebylo, ani žádáno odborn)rrni kruhy. Za těchto podmínek bude lze takovým drahám, co do zápisu do železniční knihy za, rovny pokládati také jednotlivé vlečné dráhy VB vlalstnictví železničního podniku, jako prúmy<slové, zejména uhelné pobočky drah, na kterých se provozuJe dopra,va zbo,ží, kterou jest alespoú pro zpúsob dopravy, ustanovení dopravního řádu a, sazeb, nebo z jiných dúvodůl pokládati za veřejnou a, které byly zřízeny od železničniho podnikatelstva na základě vyvla<stňovaciho práva, propújčeného mu koncesí nebo zvlá~tním rozhodnutím. Jako ostatní prúmyslové trati a vlečné dráhy, které jsou ve vlastnictví veřejného ž,elezlličního podniku a. slouží toliko soukromým účelfIm, tak í vlečné dráhy a podobné jednotlivých průmyslových podnikú, nmTyhovující uvedeným požadavkťml, nemohou býti předmětem železniční knihy. Do železniční vložky zapí~í se všecky pozemky, které jsou ve vlastnictví železničního podnikatelstva a jsou určeny k provozu dráhy (železniční pozemky). Za železniční pozemky lze považova.tÍ jen pozemky, kterých nabylo podnikatelstvo dráhy ať vyvla<stněním či smlouvou, nikoliv i pozemky, ke kterým nabylo jen prá,va položiti přes ně koleje nebo přejezdy, zejména. části veřejných silnic a cest, které nepřecházejí do vlastnictví podnikatelstva., nýbrž k nimž má jen právo je "křižovati". Tyto nestáNají se tudíž ž,elezničními pozemky, nýbrž jimi Se přeru~uje železniční těleso, a, právo, jich společně užívati se zapíše do II. oddělení listu železniční podstaty. Zásada, vyslovená, v § 4, zák. Č. 70 z roku 1874 a v podstatě i v zák. čI. LXI. z roku 1881, jest plně zachována. Neboť podle zá,sad knihovního .práva není přípustno, zatížiti jednotlivé část~ knihovního tělesa zá,vadami, zvláště zástavním prá,vem, naproti tomu m(iže podnikatelstvo dráhy v přednostních dlužnich úpisech zajistiti věřitelúm prá,va.na, rúzn)'ch objektech, jako na jednotlivých tratích téže dráhy nAbo na výtěžku určitých tratí, má, býti předmětem každé vložky jen část dráhy, která. jest také naproti' věřitelú:m, celkem jim ručícím. Podle § 43, odst.. 2. nesmějí ovšem vydány hýti přednostní dlužní úpisy před vkladem zástavního prá.va na knihovní jednotku určellouza. zásta,vu, ta,kže bude nutno vždy ome.zit.i fUoení v přednost.ních listech na určité vložky již zříz:ené, anebo vymoci si rozdělení vložky a vklad na oddě'lené čá,sti, zamý'šlelo-li by podnikatelstvo na př. při různých emisích zřídit.i ruzné zástavy z částí téže dráhy. Obsah § 5 posavadního zákona, z roku 1874 doplněn ustanovením, že do železniční kniho'Vní j,eidnotky ná,leží kromě materiálu pevně Ispojeného s drahoua. ma,teriálu, určeného k trvalému užívá.ní na místě samém ještě všechen ostatní materiál, náležející k provozováni. jízdy po dráze nebo jinak k jejímu provozu, pokud jest na území této dráhy, pro ni Ul'oen aneb opatřen vlastnickou značkou a není trvale odúat železnič·nímu provozu, počítaje sem
1929/150
i phjem v hotovosti, který plynul do pokladen podniku. To vysloveno proto, aby byla odklizena pochybnost, zda lze na tento materiál, resp. na příjmy v hotovosti vésti samolstatnou exekuci. Osnova zacho:vá,vruustanovení o vložce z a tím n í a li 18f i nit. i v n í a přiznává, již zatímni vložce, třehas z ní: jsou pa,trny jen směr dráhy, vlastnictví a zá.vady, tížící c,elou knihovní jednotku, nikoliv již také jednotlivé železniční pozemky a práNa na ně se vztahující, která musí b}'ti t,eprve dodatečně vyše,třena, účinek veřejné knihy. Důsledkem toho jest ř dalši ustanocvení, dle nichž nemohou a nesmě'jí býti tytéž nemovitosti předmětem několika různých vložek anebo veřejných knih a tím i předmětem různých zápisů, které by se mohly vzá,jemně příčiti. Stmktura. železničních knih slovenských a podkarpatoruských přizpůsobena bude na.šim knihám železničním (§ 8 zák. z roku 1874). Zákon sám 'jedná jen o zakládání železničních knih a llpravuje vnitřní zařízlení a ří'zení při zakládání knih, kdežto v osta,tním stačí odkáza,ti na přeďpis,yknihovního práva, kterými jsou ob. kniho,vní zákon z 25. července 1871, č. 95 ř.z. Ispředpisy je,j doplňujícími a nař. min. sllffa:v. z 15. prosince, 1855, č. 222 ř. z. platné na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Přislušnost SOllďU,vésti železniční knihy, bylo třeba upraviti, hled,íc k! dosavadnímu lls.tanovení § 10, zák. č. 70/1874 a k tomu, že na Slovensku a Pod:ka,rpatské Rusi není dosud: soudu k tomu přis,lušného, jednwk žle zde ani sborové soudy, kromě horních knih, nevedou viefejné knihy a že nebylo pokládáno za ll;utné,zři'lovati pro několik železničních vložek o tra.tíehtam probíha,jících z,vlá,š,í,níknihovní úřad, jakým byl ústřední: úřad v Budapešti. Př1edpisy§ 10, zák. čJ. 70/1874 ř. z. byly zachovány v platno:s!tičlánkem VII. j. n. V osnově zachována byla zásada, že tyto knihy mají vésti soudy v s,ídlech zemského, úřadu. Podle toho by se nezměnila, příslušno!st v ,zlemíchmimoslovenských až na to, že již změnou správních obvodůi a sídel zemského úřadu přiešla přísluŠllO'Stdřívějšího z,emského .soudu v Opavě na kraj,ský soud! civilní v Brně, takže bv nadále byl příslušným pro trati prob4ha,j,Ícizemí českou krajský, !soudcivilní v Pmz,e, pro trati proibíha,jícízemí mDravsko-slezskou krajský soud' v Brně a podle navrženého ustanovení pro trati na Slo,ve,nskuokresní soud: v Bratislavě a pro trati na Podíkarpatské RllSi okresní soud v Užhorodě. Ale zachováNw se ustanovení, že lze sloučiti na žádost podnikatelstva ved'ení žele(lničnÍcn vložek pro trati, prohíhajkí několik~azeměmi a tvořící zpravidla jedno,tku, a s,e 'svolením ministerstva železníc i pro majetek téhož~železniČill,ího podnikatelstva" dělený v několik: knihovních jednotek, u jediného z téchto SOllďŮ.Při této' úpravě bylo pi'ihlíženo i kl z~ mýšlené úpravě knihovního soudnictví v hlavních městech v ten rozum, že by. v nich z.řizenbyl samostatný knihovní soud, .spojený po případě s exekučnírn: soudem, kterému by nále1želo vésti všechny veřejné knihy, vedené dosud u soudů v těchto městech. (Dokončení pNětě.)
1929/151
Reforma
zeměměřického
studia a dal'ší budoucnost inženýrů.
zeměměřických
Ing. Hynek K I u s á. č e k, Bratishva. Každému zeměměřiči jsou aspoň ze Zeměmělh6ského Věstníku známy veškeré přípr:alvné ipráce, resoluce, manifestační Bchůze a depUltace za účelem dosažení reformy zeměměřického studia. Veškeré složky stavov:ské Ele spojolvaly tu k do>sažení jednotného cíle. Celá. tato dlouholetá práce nepřišla na Izmar. Docílilo se zeměmě.řického inženýrství se 2: statními zkouškami a možnosti dosáhnouti do'ktorátu. Nemáme, BÍce samo~ statný odbor la :žádaných 8 semesltrů, a.Ie re,soluci Nár. shromážděni, k,temu se minislterstvu školství a llIál'odni olsvěty ukládá, aby kiolllal0 studia pro další úpralvu. Oa,s rozřeší často zdánlivě nerozřešit,elné úkoly. DOlufejme pevně, že docílíme další poctivou prací toho, co tja,nu~o na mylsH v,šem našim upřímným reformátorům a podiporovatelům na,šich Slnah. Docílili jsme morálníc.h úspěchů a sice : 1. Dnes máme mOlžnoSlt,aby náš stav byl všude zas1to'upen stopl10centním zeměměřickým ÍiIlženýrem jak v různých spolcích, tak instItucích. Do dnešní doby tomu tak nebylo a často zeměměřiče zals,tupovall příslušníci jiného stavn. 2. V budoucnu mohou býti dlocentury a geodetické stolice na vysokých a odborných školách obsa,zovány zeměměřickými inženýry. Za býv:alých oko[n,osltÍ bylo to skoro vyloučeno a každý silný jednotlivec byl poměry nucen přibrati ,si jinou disdplinu. Je samozřejmé, že během té doby s,e vlastnímu istaivn odcizil a byl potom z 90% fiIosO'fem, stavebním aneb kuiliturním inženýrem a jen z 10% zeměměřičem. 3. Naše společenské postavení se upevnilo a nejsme více popelkou technického SltJaVU.P,ředstavme si dnesonoo okamžík, když jsme byli po průtazích přijati do slpolku SIA. Dneis jsme rovnocennými kolegy. 4. V krátké době je možné, aby zeměměřičtí ínženýří vytvořovali samoSltatná oddMení u různých stáltních úřadů a nemusí již býti přidrnžováni k jiným oddělením. Kolik hořkých pilulek museU zeměměřiči spolknouti od StvýCh spoluprac,ovníků. Mohli podávati nejlepší 'Výkony, vždy byli jen podřadnými rPI1acovniky. Je to tragický úděl zem ěm ětřičů, že většina jejich výkonů není na venek snad patrná. Porovnejme práce stavehních, kullturních inženýrů' a jiných technických odvětví. Jejich výBledky jsou každému nápadné!. Sl'o'Vnejme opmti tomu triangulaci vyššího řádu, přesnou- nivela,ci a jiné gerooetické práce. Trigonometr obdrží 2 čísla, výškový boe[ 1 'čís']O, zaměřená-obec někJoHk) ]i,stů a sva.zků, výkupní operá.t pak kotovaný plán a výk,azy. TakovolL přehradu údolní' každý vidí a obdivuje ji prálvem, ~1Qi dráze pohodlně a rychle jede, v domech moderně, bydlí, v palácích úřaduje, po silnicích uhání v autJomobilu a libuje si moderní neprašnou vozovku. Každý laik ví, že inženýr tO' byl, kJterý to pl'olVed1. Kdo IsI současně vzpomene na toho, v pa,rnu i za chladu pra,cujíciho zeměměřiče, který při trianguJaci, výšk{;jvém měření, mapováni a jiném, praoorval od s,lunce východu do slunce západu. Jeho prá,ce zde -byla UIŽ~'ředem a byla podkladem prMí druhých stavů. Kdo tvořil býva~ý rak,ol\lský kataBtr, kte'rý nám ledakdo závidi? Nebyla a není dodnes práce zeměměřiče vlastním podkladem pozemkových knih? ZadostilJJčinění máme dnes na Slovensku. Kolik milionů to bude a jaká doba uplyne, než se jen pnblížÍme st,avu klllta,stl'l\l a pozmnkorvých kIlJih v histOTických zemích? Bylo by vůbec možné provést! v poměrně tak krá,tké době bez z,eměměřičú sociální dílo pozemkové refo!fmy? Dnes aspoň můžeme a máme vlastně žádati od přiGluEmíků jiných 8t,aVŮ pat.řičnou úctu a uznání. Průvodcem v geodedckých discilplinách bude v budoucnosti Havebním, kuJt,urním, zemědě,l.ským a. lesním inženýrúm inžcn~'r zeměmě-
1929/152
řický" neboť je uplně k,vaIifikován na tato místa. Odnese si tedy pfi6tí technická. generace už hned z mladých let do žiV'o,ta uctu a VáŽllo~t ke svému stavu. Záleží nyní uplně na. náli'l, jak dalece dovedeme získaný duševní a morální provoz ovací kapItál ho,spodámě využíti v pra.Mickém životě a jak se uplatníme. Nynějši generace je I'ozhodujicím činitelem a každ1~ jednotlivec si musí býti vědom toho vážného okamžiku. MinisterstV'o školství a národní osvěty poskytlo p,říslušnikum našehostawu možnost dosáhnouti řádného titulu zemi'měřického inženýra a v určené době se musí a.spoň většina, z nás vyna1;l1ažiti toho cíle d.o~ sáhnouti. NejenJom manifestOlv'aitci, ale také docílené ideály uskutečňovati. Reformou nedodlujeme pražádných ma,teúálních výhod a to právě musí býti vzpruhou, aby se dokázalo, že ti odstrkOlvaní a neuznani zeměměřiči nepropadli dnešní materia1i&tické dolJě a že nejsou oSllldem úplně zdeptaní. Tím vlastně usnadníme přípravné prác,e pro příští reformu na řádný samostatný 'osmisemestrový odbor. Za celý stav pro~ mluví činy, jak jsme kdysi na reformu pohlíželi. Bohužel někiolik jednotlivců z vlastních našich řad pokusilo se podrýti už nyni tUtOI ještě křehkou sazeničku. Oněm členům j,sou přechodné zkušební předpisy příliš ostré a žádají úlevy, ba dokonce měly by se ony úlevy odstupňovati dle uply~ nulého času od složení státní zkoušky, takže by bylo několik skupin ulev. Podle jakých zálsad ,odstupňovati výhody? Dle doby snad? Jakým právem má míti přednOlsit nebo výhodu ten, kdo sloiŽil státni zkouiiku v prosinoi 1912 před oním, který i'llo,žimtutéž zlwušku v lednu 1913? Kde nalézti kriterium slP
Recense. Bulletin géodésique.
VydáváJ
C. Perrier. Toulouse-Paris. 1~)28. No. 17. Buli1etin géodésique je časopisem sekcce geodetické při Mezinárodní geodetické a geofJ"Edkální unii a vychází Iperiodioky. Číslo 17 obsahuje lisfinu delegátů jednO'tlivých států, jakož i pozvaných v sekci geodetické I1a me.zinárodním valném shromážd,ěn[ Unie, k,onaném v Praze v září r. 1927, schůz,e výkonného výboru před oficielním zahájením valného shromážd'ěiní, v nichž připraveny pm jedná,ní &jezdové ot.álzky rázu fi~ nančního,administ,račního, jakož i če'tné ná,vrhy po'vahy vědecké i oTga~ l1isačni. Dále obsahuje rpráoe jednotlivých komisí a tI(): K 00 mi ,g e f in ,a n ční, k'omiJse pro i n va r, v níž lwnsta,tlOlváno zkoušeni pásem a drát,ů invarových v různých státech a přija,t po r'ozpravěl resultát, že drá,ty a pálsma inV1al1'ová představují úplně dostačující &tabi!!,itu pro mč~ ření geodetffoký.ch základen, jelst, však třeba je pečlivě' et.alOlnovalti jak před měřením, tak po něm. - Komise pro inten9i'tu tíže zemské zkoumala otázku, jak nejlépe vyhOivu,jící formulí vys,tihnOlUtí te()ll'e'tic,ko'U normální tíiži, usnesla se na vydání ÍíI1strukce pl'O metody redukce mě" r~ení tíže, dláJle vyslovila, důle'žitý požada,vek, laby př'ipojeny byly referenční body jednotlívých svátů na referenční body ,&tátlů.sOUS1edních, jaJkož i zdůraznila měření ctiíže na mořích metodou Venig-Meine!szo.vo'U u všech námořních stá,tů a studování relací, které exis,tují mezi úchylkami tížnice a anomaHemi tíže. Poukázala též na důležitoi'lt mělření vážkami Eotvoszovými pro urč,mí m'istního t1varu země. - Komise p.ro z €I m ě p i s n é š í ř k y neuč:inila definitivIliÍch rozhodnutí pro nepřítomnost j3IPonského delegáJta Kimury. Uveřejněny jSOI\l v BuUetinu VÝňatJky ze zprávy K1imurovy o pmvisorní-ch výsledcích práoe při mez.inárodní službě pro šíi1ky a zpráva, problému va,riaoi šÍlřek otd roku 1924 do 1927. -Komise pro z obr a z 00 v á n í (IP' 1'0' j e k c e) přip,raviJa pro zasedání sekce geodetické resoluci, v níž dopo,ručuje pro- všechny státy· konformní zobrazení elipsoidu do roviny pro- vešmeré úče,ly geodetické, topografické
°
1929/153
i ka,tast~'ální, volbu vhodného systému zobrazo.vacího dle tV>Unl země zobra:lJované a, Ipoříz,ení tabulkového matmiáJu, zprostředlmjíc.ího rychle všechny pOčeNlí operace,. - KomÍ!sielpro s I a p y kůr y zem ,s k é zabýva,la se teoretickými pra.cemi vV. D. L a m ber t a a pracemi Louise E b I é, obsahujic:imi pozorování o deviadch vertikály a ,slapech kůry zemské pomocí ho'I'ÍzontáJních hodin. K!omise pro mez i n á r o' dní ú IPr a v u g' e ode t i c k Ý c,h p r a c i zkoumala zp,rá.vy hlavnich refer,entů plukovlníka Per r i e r a la Ch. L a II e m a n d a. Zpráva PerrierolVa se obirá měfením základen, zvláště dráty a pásmy inva'r'ovými, přesnost,í a vZOlrc,ipro výpočet chyb, trí'angulacemi 1. řádu, konfigur3Jcí řetězců a siM po stránce MoretiCiké i praktické, metodami PO'z0'l1o'vacímii počtMr'lkými a Ipřels!llostí. Zpráva Ch. Lallemandova Se týká, nivelace vysoké přesnosti a událvá vzorce p110 chybu nahodilou i systemati0kolU. stroje pOUlžité, jako'ž i metody opemční i výpočetní.. Dále je' uveřejněn doplněk k návrhům Lallema.ndovým, jenž béře z!ře,tel k tomu, že po'Vrch moře nelll!í přesně jedinou plochou hladi,novou (jak zjištěno bylo zvláště ve Spo~ených st.átelch severoalIlllerických a ve Francii) a že v zájmu nivelace vysoké lPřelsnosti jest určiti rozdíly výšek, je'ž eXÍ!stují mezi hladinou mo!ře v různých misteeh a zvolenou základní plo,choru. hladinovou. Otištěm.a dále zprá,va, E. P révo t a o způsobu, jak určiti normáJni nulové body piřes,né nivelace, připadně zálkladní melziná,rodni bod výšek. Otišt,ěna též zpráva R o u s i I h e o va o. triang'ulJacich sekundárních (o níž v !komisi nebylo vš3!k jedlnláno). Udá,vá pravidla, týk,ajíci se ,st,udia programu operací, organisace a finanční otázky praci, dále husto,ty a přesnosti IsHěl, volby strojů a pozorovacích metod, povš·echného a předběžného pfOljektu t,riangula0e, studia. a detailu, korns,trukce signálů a reperfr, pravidla pm' výpočty a p. Uvedena jsou dMe jednání komúsi pro při poj e nIt r i a n g' ul a c í b e I g i c k é a, fr a n c o.u z s k é, pro .plř i po jen í t r i a,n g u I a c í f ran o;o u z s Ik é a i t a I s k é a to v Alpách Savo.j,ských, v Alpácl1 při 8:t,fe.d!o.zemnímmoři, jakož i při poj e nit r i 'a II! gu I a c e S ar d i n Si k, é p.řes Kol' Bik u k t r ian g ulaci fran c,ou z sk é. - Uvei'e,j,llěno jednáni komiBe pm připojeni oblouk'llJ me,ridiálního, kt'erý jdie z KalPska, ke K~hýře, k siítievropské. Zd,e doporuěelll1o provésti triangulMi 1. řádu v Egyptě meú Kahýrou a hranicemi Lybie. Dále jest jednání komis,e pm m e r i d i á, ln í o.b I o u k od Severniho ledOlVého moře až k mo!ři Středozemnimu a do, Afriky. Ně!ktell'é státy vyllmnaJly již rllzné měřické práoe, vážící s:e k otázce změřellli merid.iánu, avšak největší obtíiž,e technické skýtlá, spojeni řecké t,riangulace iS egyptskou. ke kterémuž pojí s'e návrhy Wadeovy a, Lampadariovy, jež chtějí na rfrzných trig. bodech ~otografovati záblesky sporuštěné z letadell neb balotnfr a tím na SlCbenavázati zmíněné tdangula,ce. Také státy Estomko, Li.tlva, Lotyšsko a Rumullsko, kterýttni me,ridián probíhá" nejsou doposud členy Unie 'a je ev ,zájmu věci, aby 'se rpd'ípo'jily. - Následují jednáni komise JJro s po jen í tria n g u 1a ce š p a,n ě I s k é a f ran c o 11Z k é v Maroku, jakož i jednám'i komÍ!Sie pro ob 1o u k m e r i d i,á 1n í, probíhající 8iam a země SiousednÍ. - Jednálllí komise, pro měř e n í r o zdí I fr z emělPisných délek obsahuje náJvrhy BigourdanQvy o přijímáni a vySĎlánáČ)IH,ových signálů, dIskusi o strojích a chybách nahodilých i systematických, d~skusi o otázce vyslOlV,ené kapitánem K. W o I dem, ja1kié hvězdy nutno poz1oro'vati \Pl'o uroení ěaSill a azimutu. dá~e ná,vrh gen. B o s k o \Vi ě e" aby 00. všech stanicích. kde 'Sie koná p,olzorování času. urěOivána by1a periodicky zeměpisná šířka. a délka, čímž by' mohla býti potNrzena hypothesa We gen e r o v a, že kontinenty neb jejich ČlÍIS,ti jsou pohyblivé. Uveřejněna zpráva gelll. F e r r i é o mezinár,od1lIim měřeni zeměpisn~h délek v ,říjnu a listopadu 1926 na 42 observatořích a stanicích. Z[J~'á,v:ata obsahuje konstituci zálkladnich polygonů, stlanice druhé kategorie, přítomný ,stav publikací a některé provisorní výsledky. Pak př~dkládá Fervié pojednání o s,vých pokusech najfti uspořádání, jež by zprostJředkOlvalo vysílání rytmický,ch radiotelegrafických signáJů. pokud možno equddistallltních a udá,vá též nové zaříz,ení pro určování doby kyvu kJTIV:ULel, jiIDJÍžIse mětří int,ensita ,tíže. - Na konee je otištěno jednáJlií 'komise lpro b i b 1 i o g r a f i i. Péčí sekretariá,tu sekce geodetické
1929/154
bude vycházeti jednou ročně brožum, nazvaná .,Bibliographie g-éodésique", redigovaná v jaz,yku franco'Ulzském, jež bude podá,vaH sez,nam a krá,t1ký obsah spisů, vyšlýeh z oboru geodesie. Fiala. Bulletin ~éodésique. TouIoruse--Pa,ris 1928. No. 18. Obsahuje práee l;1eodetické sekce v plenárních schůzích. lwnan}"ch na meÚnár. obeclném shromáždění Unie g'eodetické a g'Bofys. v Pmze to vyřízení otázek rázu finančního, administrativního a, organisačního a jednání o rŮlzných návrzích z jedno'tlivých komisi sekci p'odaných. Obs'ahuje dále seznam zpráv podaných ná,rodními komitéty států v Unii sdl'll'(enýoh o jejich pracech geodet.ických, konaných v období 1924---1927, jakož i seznam 'obecných zlpráv o někt1erých věd'8Ckých otázkách geodeticlkých a seznam vědeckých sdělení. Poté následují zprá,vy různých lmmisí. jednání o nich a schválení případných reSloiluci a přáiní jejich. Zvlá,ště schváleno přání, aby sekce g'eodetická, seismologická, a sekc1e pro fysi:kállní oceanografii pracoval~" společně při studiu hloubek mo,řských, debatováno na, pOlpud švédského delegáta Roséna o' tom, má-li 'sekce g'eodetieká zabývati se OItázkami, které: jEiouspíše, rázu pmkti.ckého než vědeckého (p'f0dpisy o volbě zobrazení, výp'očt,ech triangulad sekundární.ch ap.), ne . ,chválen poslední návrh ze čtyř IPodaných komisí pro měření meridiálního oblonku, jdoucího od Sevemího ledlOiVéllO'mOlře do Afriky, jenž směřova,l k i.OlllU, aby triangulac,e, pl'Ováděné pro oblouk, byly připojeny na triangulaci baltické komise geodetické a aby operaoo byly l'o'zděleny na rlvě skupiny státfl a to, severní a jižnÍ. Bulletin ohsahuje dáLe pojednánÍ. G. Pe, r r i e r. Rapport du secrétaim dO' la iBecHon de géodésie de I'Union g'éodésique et géophysique internat·ionale. Sekretář IPodá,vá; zprávu za,obdobi od října 1924 do zá.ří 1927 ve věoech arlministra.tivnich, finančnich a vědecké práci se1kce. - Douglas L. P ':1, r k h u r s t. Design af a, First-o,rder 'rheodoHte. Popisuje nov)" model telodolitu z r. 1927 pro prác.e triangula,ční řádu ve Spojených st~i.t,ech s!eve,roa.mericlkých.-A. F a s h ing. L'a,vellir de la géode'sie supérieure. Autor pouka.zruje na základě měření torsními vážkami Eotvo1szovými na neudržitelnost t,eo,rie Clairautovy ve vyšší g'eodesii a je toho názolru, že, mn,olžstlvím )Jozorováni vážkami Eotvijszovými a Vlariometrem tLž,e od Eotvosza bude nutno přistoUPLti k revisi všech formul:í vyšší gedels,ie, vážících se na teorii Clairaut,ovu. Carlo S o m i g 1i a na,. Quelquels, nouveaux Iprincipes. théoriques en gm,vimékie. Zkoumá teo,retické podminky, za kte'rýeh je možno určiti cha,rakteristick(,' konstanty gravitačního pole pro geoid fOl11mysférické, fo,rmy rotačního elipsoidu a pro geoid fo,rmy obecně možné. - Ma,mel 11I' i II o u i n. Centre de Gravité etl moments ďinertie, des Océa,ns. Action moyenne dO' Ia Tene sur l'Océan. Na základě' svých studií ud:i,vá polohu těžiště o,ceánů ode,hylnou od středu zemského asi o 1300 km, jakož i, že osa rota-c.e zemské je 'odchylná od, hl'awní OIBymas oceáns:kých i hlavní usy pevné části a přispiivá svými úvahami k teorii rotace zems,ké. -- M. B I' i II o u i n. Océans et contlinen~SI.Ma,rées océaniques et rnarées du sol. V tétosrtudii zabývá se slapy t.. lV. statickými a, 'Podává pro ně řadu ,~z,orců bez teoretického oldvozelní. M. Br i II o u i n, Chamlp &e gTavit.ation entérkmr et densités dans la couche HUpedicielle du globe. La quest~on de l'iSOIstas,ie. Ukazuje na přesných vzorcích, jaké poučení Illohou gcodetové poskytnouti geologům o vnit,řku země a dOIV'ozuje, že je nemožno z veličin daných čistě ge100eticky souditi na t,o, je-li rovnováha kůry zemské nebo není isostatická. Leonid G I' a. b i TI a. NotO' sur les ancienlS· tra.vaux géodés.iques exécutés ein Ukraine. Vzpomíná první operace geodetické, kdy Glib Sviatoslaivic měřil šířku úžiny Kerčské (1 s~,ručIliě vyUčuje pozdějši větší práce g'eodetické v Ulkrajině. E. B. H. W a d e. N'ote on new Fonus of Zeni.th 'l'eleswp. S1:'1'ojzde pops,aný je zenitáln'i t.ele-sikop k určení zeměpisné šířky a času metodou Gaussovon z pozorování hvězd Istejné výšky. Metoda žádá" aby nebyl stroj deformován mezi powro'Várumi jednotlivých hvězd a za tím účelem jsou popsána různá, zaHzení a, zlepšení stroje. - G. Per r i e r. Nole au su.jet du ca1cul des. tables do l'ellipsoide do référence intelmationa1. Tabulky pro meziná,rodní elipsoid jolon 'dokončeny ve dvou systémech
a
r.
1929/155
dělení kruhového, sexage8imálního i centesimáhl'Ího. LogaótlillY hlavních po~oměrů k'řivosti j~ou udány od minuty k mmutě' na 10 míst desetinných, délky ,oblouku me,ridiánu od rovníiku IPočítané, ,i:alkoži délky oblouIDu jedné minuty f{)/vlllohěžek jsou udány na setiny mHimCltru. Fium B j o r n s ,et h e't J. S Co h i v e. Sur l'exa,ctWude Ules pa,s:s.ages (li'étoiÍles. Aut,oři ukazují z rozboru vlivu chyb, že při Il.stronomických určováních zeměpisných šiřek, délek, azimutů atd., je nutno SIC říditi jinýlmiř principy než dosa,vad při vlolbě hvězd k pOl'Joil'Qlván!f ul'čených. Adrienne E r 'v i n. Signaux métaUiques démootabl€ls', type Bilby, du "Ooast and Geode,t!ie Survey". C.. a,. G. 8.. Ve Spojených stálteeh užívala signMů d!řevěných, aJe [ll<měvadž byly příliš draM, nahmdila je signály kovo·vými, snadno odmol.ltovatelnými, jež j:SiOUzhoto'veny z o0elí a skládají se ze dvou čáJstí na soM úplně nezáJvislých; vnější část nese pozorovartele a s'větelný přís't.roj, ,vnitiek je podstiavcem pro teodolit. POIS,tavení a odmontování signálu tlfVáJ5 až 6 hodin. Dalším obsahem Buftlet~nu jiS'OUpřání a, resoluce sekc.e. Sie'znam osobností v Úi&tJředi,vý~o!llllém výboru, stálé komis,i a komisích odbOlfný,ch. - Pak je otištěna zprá,va Kimul'Ova o př€ldhěžíllJý1chvýsledc.ích mezinár. měření šířky v rovnoběžce 3908' za rok 19"'27 a koneěně otÍJštěn průběh! slavnosti lpiořádané v Atheneu v Zen:evě na počest R. GaUJtiera, vic.epresidenta Geodetické sekce, ktlerý ode·hází r. 1928 z univeJ'isHIya obs'C,rvatoře v Zenevě na odpočinek. Fiala.
+
Nové knihy. Vojenský zeměpilsný ústav: Výroční zpráva za rok 1928. Svazek IX. Praha 1929. V k,omÍisi Fr. Řivnáče', nakladatelství, Praha II. BuUetin géodéSique. Organe de la Section de Géodésie de l'Union géodésiÍque et gé10physique inte,rmtiÍona1e. No 19, 20. Pa.ris 1928. Dr. H. L o IS'C h n'e' 1': Uber Herstellung und Verwendung von Luftbildpl1anen. Zvlástní otisk z "Mitteilungen des. H. D. 1. in der ČSR. (čís. 3, 4, 5 a 6) z 1929. StirMl 21. H. B I' a n den b Ul' g: Fehlel'~l'enze fiir Stadtvermessungen. Vydal K. Witwer, Stut,tgart.. CemL 4'5 M. Dr. H. W e n d t: Die Stereoskopie und Stereogl'ammetrie in der Rontgentechnik. Zvlástní oti,sk z "Technísche Mitteílungen fu.r Wintgenbetriebe, ČÍISi. 8, Hamburk 1929. Stmn 37. Prof. G. Se h e w i o 1': Neuere Hilfsmittel fUr kartogl'aphische Aufnahmen. Zvláštní otisk z "Mitt,eilwngen der Geog,I1aphischen Gesellschaft in Hamburk", svazek XL., Hamburk 1929. St.ran 104. C. Roh 1e d ,e 1': Die Umlegung von Gl'undstiicken ZUl' El'schIieBung von Baufund. Vydal K. Witwer, Stut'tga,rt. Cena 5 M. Gino G a s s i 1lJi s: Calcoli numerici, grafici e meccanici. Pisa, Marí'otti Paccini, 1928. Irsa.si I s a s m e n di: Fotogrametria fel'restl'e, Madnd 1928. St,ran 219. Cena 12 Ip1erset .. A. L o per f r i do: Corso di geodesia. Díl 1. A s t I' o n o m i a g e ode ti c a,. Řím 1928. Clarooc.e W i n c h es tel' a F. W i 11 s; Ael'ial Photography, Londýn 1928. St·ran 326. Cena 25
m.
Odborná pojednáni v časopisech. Zprávy veřejné služby technické. Č. 13. Silniční stromořadí na "tátních ,silnících - Mora.vRJ-. (Nález nejvy~. spdvního s,oudu ze dne 23. května 1928, čís. 14.431.) - Prof. Dr. A. Sem e rá d: Hlídka. zéměměrřická. - Č. 14. Dr. A. Sem e I' á d a Ing. Ř. M u s o I' i lJ!: UElpo:řádání geodetícký,ch základů pro nové plány a mapy ČeslkoslolV,enska (pokrač. y čís. 15, 16). Č. 16. VyhláJška, minis.t,ers,tva financí ze flne 18. květilla 1009 o sa,zbě pOlplatků za opisy, výpisy, otiJsky nebo snímky q. operáJtu p1ozemkového ka.t,aJsrtru (č!Í:s,.75 Sbwky z.a n.). V ýn o s min. f i n. z 23. dubna 1928, Č. j. 71.577f24-III 6 b stran objednávek opisů a:M.... a kompetence' jejic.h vyřizování. V Ý no s' min. f i n. z 8. července 1929,č. j. 62.346/28-III/60 &alZbách popllatků za opisy ... atd. (tab.). Výnols min. fin. z 19. července 1929, Č. j.123.030/28N/16
1929/156
o ko)kov:ání opisů a výpisů z ,pozemkového kata.stru a z tlriangulačniho opelrilltu. -ner. Věstník Inženýrské komory. O. 7. Bá,slIúk Otakar Březina a jméno civilniho g'eometm. O. 8. VýiI10s min. fin. č. j. 32.334/29-III/6: V ýhod y pOlskytnuté při pOlllžíání pozemkového katastru civiln:ím geomet~ům. Průikazky. - O. 9. -bch: Inželll~~specialiJSté. (Námě1t k di'skusl.) Č. 10. Dr. S te h I í k: Techmcká literatlur~. - Č. 11. Ri: SpoJuprá,ce odhomíků s úřady ve ,sp,rávě veřejné. - Č. 12. Dr. St e h'I í k: O smyslu inžooýr,ské p'ráce. O. 13. -bch: Honorátř soudních znalců. - O. 14. -krso článku Dr. Lepa;ře: Jsou civilní geometři a ,o'statní oiv. techn. orgány republiky ve smyslu jazykového zákO'I1a'~ Náwh stavehllJÍho řádil. - Č. 15. Vyhlá.'íka Inž. komory o vystJavování vysvMč>ení kandidáJtům. - Č. 16. Nový stavební řád. -ne,r. Pozemková reforma. Č. 6-7. Dr. A. Fr i e d: Zveřejnění vodo,toků a pozemkowá re~()Irma. Ro'zhledy p'o pozemlwvé reformě a pozem. poměrech 'V cizin.ě (SHS.). Technický obzor. Č. 10. Dr. K ř i van e c: Organ~sace státní st,avebná služby dnes a v budoucnosti. (Dokončení.) Ing. Ř e ř i c,ha: StavoV,Elké sebevědomi. - Č. 14. IX. sjezd! čs. inženýrů v Bratislavě 13. až 16. č>e,rvna 1929. - O. 15. Ing. Ř €I iř i c ha: O vědeckém řízení vědecké prác,e. Dr. F ia I a,: Referát o publikaci Com. Laborde. La nouveUe PI1ojection du Serrvice, géogmphiquel de Mada,gascar. -ne'r. Stavba měst a obcí venkovských. zpráva 3-4. Ing. Jos. Pe IIá z : Stavební rozvoj města Brna. (Pokrač.) - Dr. VI. Z á k r e j s: Svépomocná dělnická čtvrt na Hladnově. - O. T. Raymond Unwin. Vojensko-technlcké zprávy. Čís. 8. A. S p á č i I: Jednostranné pozorování. Věstník 'ministerstva spravedlnosti. č'Ís. 6-7. Výnos min. sprav. o vyřizování ohlašovacích listů ze dne 5. června 1929, Č. 19.976. Przegl~d mierniczy. Čís,. 6. W I o c z e w s k i: Teodolit repetycyjny Zeissa (typ II-gi) z mikroskopami szacunkowemi, jego karakterystyka i vyniki, osi~gni(}te v polu. - J ach i m o v s k i: Nomografja a jej zastosowanje v geodezji (pokrač.), - B i I s k i: Zastosowanje ptyt aluminjovych do planów. - Čís. 106. obsahuje řadu referátů ze sjezdu polských zeměměřičů v Poznani. - K r z y s k o w s k i: Na marginesie Ogólnego Zjazdu Mierniczych polskiech v Poznaniu. - S z y m a n s k i: Miernictwo polskie v ubiegtem dziesiE;cioleciu. S a v i c k i: Unifikacja miernictwa polskiego. - P i o t r k o w s k i : Szkolnictwo zawodové. - W a rc h a 10 w 's k i: Pomia1ry Paňstva,. - Lat i n e k: Org'anisacja prac mierniczych w Polsce. - K I u žni a k: Zagadnienie przebudowy ustroju rolnego v Polsce. Journal des Géomětres et Experts Fran~ais. Čis. 105. René Dan g e r: Le Géometre en Syrie. X.: Le probleme agraire au Mexique. S a i n t i g' n y: Tachéomětre autoreducteur Morin-Despiau. Čís. 106. - René Dan g e r: Variations sur l'urbanisme. - Raymond Dan g e r : Recherche ďUll nivellement de base. Bar o t: Coordinatographe polaire Ott. - K a i I a: La désignation des immeubles. osterreichische Zeitschrift fiir Vermessun~swesen. ČísIÚ' 3. .J e I str up: Verwertung astronomischer Beobachtungen in einem trigOl1ometrischen Netz. We II i s c h: Abgekurzte Methoden zur Berechnung des mittleren Fehlers. Lei x n e r: Der Doppelbild-Tachymeter der Firma Kern in Aarau. - K. P e u c ker referuje o přednášce Dr. E. P o I a s c h e k: Neue Forschungen uber die Peutingersche TafeI. -ner. Schweizerische Zeitschrift f. V. u. K. Čís. 7. Z o II y: Geodatische Grundlagen der Vermessungen im Kanton Solothurn_ (a Č. 8.). Arretés du Conseil fédéral concernant la mensuration cadastrale. - Beschlťisse des Bundesrates betreffend die Grul1dbuchvermessung. - Čís. 8. A n s e rm e t: Le probleme de la restitution ft l'autographe. Haerpfer : Noch einmal: Der Plattendrehungswinkel beim Wild-Autographen. -ner. Zeitschrift fiir Vermessungswesen. Čís. 13. S u o k o w: F. G. GauB. - Čís. 14. G a st: Úber die Behandlung von Fehlergrenzen. P i n k w a r t: Berechnung der PlanabstreckungsmaBe mit Hilfe recht-
1929/157
,;ink~ligeT KOMdinaten .. - :NI e y s: Aktenbeitrag ZUl' "GCischichtlichen EntwlCkllung de!s preuJ.\lschen KMaste·rs." (Dokončení v čís. 14.) 'G ii.b e I: Empfiehlt sich eine landwirtschaftliche Umlegung in Stadtgebleten? R.: Regelung des Landmessernachwuchses? Čís. 15. Noc ke: Vektorielle Ausgleichung eines Ruckwartseinschnitts mit 5 Winkeln. - Čís. 16. B o l' C k: Stromkreuzung durch Feinnivellement. -:- B e n g s: Výtah z přednáš~y Sta. n der: Kosmische Grundlagen fiir eme Sommerprognose. - F l' I es: Dle Bauplatzumlegung in Baden. -ner. Allgemeine Vermessungsnachrichten. Čís. 28. Lip IS: Die Berechnung delr Soldnerschen und derk.o'Diormen Koolrdinaten mit der Rechenmaschine (dokončení v čís. 29). - B 1 u m e n ber g: Die Heranbildung von Neumessungspersonal in Jugoslawien. Čís. 31. G o b e I: Das Vermessungswesen in seinen Beziehungen ZUl' Technik und Wirtschaft. L o l' e n z e n: ZUl' Ellingschen Rechenweise. Čís. 32. Roh l' s: Die Verwendung konformer Koordinaten der Meridionalstreifen in Spezialvermessungen. L a m o u 1': Kommunale Bodenpolitik. Čís. 33. Her l' m a nn: Zur Fehlertheorie des zwischenorientierten Polygonzuges (pokračování postupně). -ner. Vermessungs.technische Rundschau. Čís. 14. M o I den h a u e r : Der Leipziger Luftbildplan und seine Verwendung im Stadterweiterung'6amt. - K a den: Die Ausgleichung einer Geraden. - Čís. 15. Z i m m e rma n n: ZUl' Ausbildung der Katastertechniker. K a den: Parabel statt Kreis. Čís. 16. S c h u 1 z: Das landliche Siedlungswesen. '_ B l' a n d a u: Die Enteignung von Grundeigentum in PreuBen. - Čís. 17. Lem nit z,: Eine neue 'Katastel'technikerlaufbahn. ZUl' Umgestaltung der PreuJ.\ischen Landeskulturverwaltung. - W i n d i s c h: Die Anwendung einer quadratischen Gleichung in der Praxis. -ner. The Surveyor Journaf. Duben. Lacy vScott: Pozemková dall ze 8adfl. 'I'homton: Ocenění a daň ze hřišť. Cervcll: DědHnost pozomkfr a hodnota pudy. Stadt und Siedlung. Vycház,í jednou za měs1c co příloha čalsopisu ..Deutsche Bal\lzeitung". Třebaže pojednává převážně o výsta.vbě řišskoněmeckých mělst, přiná.ši mnoho z,ajímavého, i pro naše prostiředí. (Berlin SW. 48: Wilhelmsltlr:aBe 8.) 1928. O. 1. S ,c h u r m e ye r : Sied1ungspolitik und Stladterweiterung in Frankfurt a. M. (31 obrazů). Č. 2. B I u n c·k: Wird l<1er Pot!sdamer Platz in Berlin 'erneut U'mgestaltet.? Č. 3. S tli b 1 e n: Ame,rik'anische Oberlandp1lanungen. Č. 4. G r i e s ing e 1': SUldtebaulichels aus Glogau. (5fi obr.; po-krač. Č. 5.) Č. 6. S c h u m ach e 1': Die Umges.t1altung' der Damm10n';t:raBe, in Hamburg. Č. 7. vY i I h e I m s: Regulierungsund Erweitenlllgisplan der Stadt Padua. Č. 8. R U '11 g e - A s c her: Si,edlungsplan fUr Schulzendorf. Č. 9. E h 1 g' ti t z: GroBstar1t und Verkehrsregelungo (a 19 obr.). Č. 10. Wo lf: nie Gliederung der GroBstadt,. Č. 12. B e ~1 m a n n: Der vYiederaufbau im K'atastr'Ophengebict des sachs. ost!. Enzgebirgoes. 1929. Č. 1. VYa r n e mli n d e: Danzig. SUiclteban1iche Gedanken. Č. 2. E hl g o t z: Dic Umgemeindungen in Westdeutlschla,nd. (18 obr.: pclkrač. Č. 3.) Rohleder: BauIa.ndumlegungen nacII Lex Adickes. C. 4. u st: Amerika,nische Citybild.ung- der Zukunft (8 obr.). -ner.
.r
Zp~ávy stavovské. Novum pováž\ivé. Finanční sp,ráva zavádí novum. Přijímá do státní měřičské služby smluvní síly s výslovným engagementem pro službu technickou. Přiděluje je jak k úřadům katastrálním, tak· k novému měření. Jako předběžné vzdělání požaduje se maturita. Zeměměřičský věstník č. 7 zaznamenává toto novum, zaváděné prý jen na Slo vensku. Mezi tím máme již smluvní síly i v zemích historickýeh a z kontekstu smlouvy s nimi uzavřené je nad jiné jasno, že těchto sil upotřebeno má býti samostatně k měřickým pracem. Mohli jsme tak(l konstatovati, že v několika sekcích pro nové měření pra.cují tito novopečení g-eodeti úplně samostatně při zaměřování detailiL U katastrálních úřadů si finanční správa s tímto pokusem prozatím ještě netroufá tak
1929/158
daleko. Mezi honorářem těchto sil a platem měřických úředníků není rozdílu, a nelze tudíž mluviti o úspornosti fiskální. Teoreticky zajišťuje si finanční sp:iÍva možnost výběru vhodných st.ředoškolských sil, z nichí v budoucnostI dopli'íovati se má prořídlý kádr zeměměí'ičských úředníků s vysokoškolským vzděláním. Tím uskutečňuje se novota, proti níž brání se právem stav V}'konných státních zeměměřičť! od onoho okamžiku, kdv okusil pocitu stavovské příslušnosti. .. Povinností pak veřejnost1i vůbec a veřejno&ti technické zvláště jest protestovati proti těmto pokusům již nyní a zabrániti hned v začátcích jakémukoli znehodnocení měřické práce a poškození stavovských zájmů. Jako jsou dějiny učitelkou národů, tak z poměrně krátkého dějinného vývoje rakouského katastru mohl se poučiti, kdokoli má poučení zapotřebí, že nejstrašnějšími nepřáteli operátu technického byli empirikové. Reambulace map provedena byla většinou silami této kateg-orie, čímž znehodnoceni mapy provedeno bylo radikálně. Služba evidenční byla až do roku 1897 svěřována empirikům skoro výlučně, Prohlédneme-li v evidenčních archivech polní náčrtky z anno dazumal a IPoiVlšimneme-li si ostatních grafických sestavení kdejakých soudních znalců, technických nádeníků a nedouků, na jejichž podkladě se mapy doplňovaly, najdeme lehce důvody nesouhlasu operátu se stavem v přiJ'odě. Nemluvíme již o územích okrajových bývalé monarchie, kde se zhustarekrutolValy síly měřiČ'ské z poddůlS,tojlllÍlků a kde adept měři,čského umění začínal kariéru tim, že chodil starým g-eometrům pro tabák. Kdo zná cenu operátu katastrálního, kdo pracuje s tímto operátem a vi, jaké IIlJásiledkypřináší jeho znehodnocení pro výkoqmou službu katastrální, hledí s podivením na toto povážlivé novum. I nechápeme při nejlepší vůli, jaké pohnutky nutí finanční správu k těmto marným pokusům. Jest sice pravdou, že měřičské odvětví státní správy trpí nedost,a,tkem nejen technických sil zapracovaných, nýbrž inaprostým nedostatkem začátečníků. Tato okolnost, doufáme, jest dávno dost,a,tečně známa i v oněch kruzích, jimž dáno jest říditi naše osudy. Pouhým pohledem na systemisaci přesvědčíme se lehce, že vedle starších Medníků též g-enerace začátečníků nemůže se ve státní měřičské službě nač těšiti. Přihlédneme-li pak ještě k stále rostoucím povinnostem služby, ilustrovaným velmi ja.sně chrlením nových norem a nových předpisů a odůvodněným vzrůstající potřebou reforem, přesvědčíme se, že dosavadní systemisa,ce ve státní měřičské službě je naprosto neudržitelná. Chce-li státní správa pochopiti tento všeobecně známý úkaz, či nechce-Ii, jest otázkou naprosto vedlejší. Je to věčný refrain písně, opakované při každé příležitosti, jest to téma, o němž byly napsány stohy papíru a jest to otázka, jejíhož slušného vyřešení se dnešní generace snad ani nedočká. V jedné povídce vypravuje L. N. Tolstoj, jak zástup lidí dorážpl na dve,ře Uizavře'llé místnosU, sna,že se je otevříti. Jejich námaha zůstávala však marnou, neboť snažíce se otevříti dveře zevnitř, zapomínali, že se tyto dveře otevírají dovnitř. Pokusy finanční správy o ventilaci místnosti, uzavřené k zalknuti, mají s Tolstého povídkou tertium comparationis dojemně společné, . . Outsider. Sdělení. K Va,ší vý'zvě v č. 7 Z. V. dovoluji ,si poda,U nás~edující zprávu. Byl bych velmi rád, ,kdybychom sezibavili dpkadentniho předRudku při hodnocení novétho katastr. zákona 'proti !,starému zákonu evIdenčnímu. N,edáme-li zvitě:ziti instinktu nad ro'zumem, musíme doznati, že nový katastr. zákon má mnohé p!iíednosti přeď zálkonem sta,rým' ale musíme také upřímně ,říci, 'že přednosti tyto prospívají více státu. resp. jeho administ,rativě ne,ž daněmi jej udržujícimu obyvatelstvu. Tento nedostatek lze však l]Jostupně naipmvovati a odstraňovati. Pro,vedeni úkolů novým z;ílkonem vyMenÝ'ch vyžadovati hude daleko více ~il než syst,emis3Jci hylo stanoveno. Zvýšení počtu měř. úiřerlníků vynutí Sl však pTá,ce sama" Nešťa,stným řešením olzna,čujizave,deni kategorie tak zv. výp,omocn\ých technikll: potírané rovněž ,profesory vys. škol technických v Praze i Bmě. Byla to již myšlenka bývalého refNenta zems
1929/159
v Praze vI. r. žižky, jemuž js,em své protidůvodv řek~ již před sedmi roky. Lituji, že mé !Zdraví nedovo,luje mi o této vělci fOizeps:ati se ,šířeji a dokázati, že jsou to vyhozené peníze, za něž nebude vykiOlllállllo' zhola nic. Poděbirady 14. VIII. 29. H. Šrůtek.
IX. sjezd čs. inž,enÝrů v Bratislavě. konaný ve dnech 13.-16, června t. r., měl hLavním úkolempd'edvésti v.e,řej'nosti vý,sledky desitiři,čů'm. V posledním bodě programu projednána l'eformazeměrněřického studia a vysloven p,ožadavek jejiho da]'šiho ,prohloubení la rozbŠiiíeni. 'Ba Stkloočené debatě p<řijalaeikupina re,soluci dl€! jednotlivých bodů programu, která by;la
*) Tento
v
odstavec
v
hyl ,škrtnut
V"
sborem de~egátfť,
1929/160
4. Žádáme urychlené vydání }ednotilivýeh předpi,sů o udíleni autorisace už oprávněných Ic,ivilníoh geometrů v zájmu vle'řejno- i Isoukromoprá.vním. 5. Vítáme Iprovedení reformy situdia zeměměřic.kého inženýrství. která však nevyhovuje ještě po~adavkůffil již dříve k.JadenýlJn (žá>ďáno o osm semestrů a Zlavedeno .šest) ,a trváme ,proto· na da,lším jeho prohloubení a rozšiřeru ve ,směru vědeckém a p'raIDtie'kérn, i na řádném vybavení odboru zeměmě~ickélho inženýrstvi na vysokýcj] školách technických. J. Mutl, t.. č. jednatel. Jednota čS. úř. aut. civ.ilních ~eometrů v Praze, koná v sobotu dne 5. října t. r., v 5 hodin odpoledne, v Praze II, Díttrichova ulice Č. 21, v zasedací síni Inženýrské komory, členskou schůzi. Pořad: 1. Rozprava o návrhu nového stavebního řádu. 2. Volné návrhy. K hojné účasti zve Správní výbor .Jednoty.
Různé zp~ávy. Stoleté narozeniny gen. Oskara Schreibera. Dne 17. února t. r. oslavil Reichsamt fiir Landesaufnahme (R. f. L.) v Berlíně společně s hodnostái-i správních úřadů, vysokých škol, vědeckých společností a zástupci armády 100leté výročí narození slavného geodeta Dr. fil. h. c. 03kara Schreibera. OSk:ar Schreibelf roku 1849 jmenovlám: důstJojnlIDeuu,' 7.účastnit1 se tOiPOg1rafiCl!{jýclhprací. J,eho 'P!l'WliÍteoreti!clkiepoj'edll1áJní ·zr. 1866 o pil'ojekčních llffitodáJch hlaamovell'sk.ého zemského vyměřování, jest ,skivělým d1oplň!kem a plroihilou!oonÍ!IIllneúp~nýchzá.pisků Ga,ui'JsoivýCJh. 1867-1888 púso>bitl při zems~é triailllgulad,kdež Ee [Il1'okálzalco tvořivý ~ neún:aVIlJý IPiracovník. R. 1893 jaiko přoonoiSita R. f. L. odeš'el gene,rál Schrei:ber n<1 odpočinek. V uZnJáilli jeho veHký'crh zá,sluh, jmeno,vala jle~ unrive'rSlÍ,t\av BeI1limě Člestným Dl'. fil. Zemiřeil r. 1!l05" dožív se ukončení ř1šslkych trigon()lll}ettrických a vý'š'klovýc,hI mělřeniÍ. Vý,znam Schrreábedv spotČ,ivá v }eho všesrtiranné ČinmiOi'Jtiv R. f. L. J elho ;pll'á1celJJyIIyvMy prromyšiLené ;a Bvým 'zpŮi'Jobeunl~ j,abohatá 8. p.ůvod:n:í č'most vědeciká j'elstt !při JPlříležitOlS1tijeiho stých narozenin drtován8J v Zedt&Clhrifltfiir V,ell'me.ssullg'f'JWe1se.n.',slclhreoibeo.(liajiÍlJl1a.l Be o V1šere,hn:yodborné otá,zky, j.ež také mistl1ně řeš·il. Niávod! k: ffi,ělřeni úhlů, který učinH T. 1882pm záJklaďní si! Gottin.gen, získal jemu. a v pll'a~si osvěd'čené metodě 'zvUlčného jména. K zia,Vledeillízáíkladiní vý,šlkové ,znaiČky v Bell'líně vďěčimez VleilikJé·čáJBti Scihre~berovi,z je!holž inicia,t:vy byly M-ž Ipo!řizerny 'Pečlivé návody ík malému uchování polygonových a výškových bodů. B3Jmětní desika, umístěná na hud:o.yě R. f. L., j'e
1929/161
(48'72%), rybníků a jezer v Čechách ((J-94%) a neplodné pfldy na Slovensku (4'95%). Právo k ověřování plánů knihovních bylo dosud min. spravedlnosti uděleno býv. zem. výboru (zemské správěpolítícké) v Praze a v Brně, dále měřickému úřadu hlav. města Prahy a Bratislavy za podmínek uvedených v § 51 odst. 2. katastrál. zákona. ' Počet státních zeměměřičů v Prusku. U zemědělsko-technických úřadů (agrární operace) je činno 624 zeměměřičů (690 úředníkfI vyšší pomocné služby a 120 osob nižší pomocné služby). V kat.as,trální službě je za.městnáno ze IzeměměřičfI: 66 vládních res1p. vl'cJh. vlád. radfI, 746 katastrálních ředitelfI, 32 vládních zeměměřičů, 94 katastrálních zeměměř1čů, a 30 čeilmteJů, 'c'e'1kem 968veměměi'i,či'l. (D~e AJlg'. Verm. N alchr. Čí,s. 51-52 z 1928.)
Změny
ve
stavu
měřických
úředníků
na
Slovensku
(květen
až
srpen): A. P řij a ti: 1. za smluvní měHcké úředníky: Alexander Kamalov ('l'renčín, i. k. v.), Ing. Josef li'okín (Spiš. Nová Ves. k. m. ú.), Ing. Vasil Zavodnov (Trenčíu in"p.), Fedor Karabov (Zl. Moravce), Ing. Ivan Varakin (Ban. Bystrica), Ing. Nikolaj Tereščenko (N. Zámky), Nikolaj Rozenkranc (N. Zámky), Ing. Vlad. Govorecký (Bratislava); 2. za měř. koncipisty: Arnošt Rosner (Skalica), Hryc Ivasenko (Humenné), Ing. Pavel 'l'rančík (Košice), Cyril Novotný (Trenčín insp.), Otto Halla (Galanta), Pavel Tyrolt (BratUava insp.), Josef Predáč (Košice insp.), Staníslav Ledabyl (Trenčín insp.). B. K d o h I é d a c í s I u ž b ě pro z a tím n ě op ř i cI ě len i: Ing . .Jan Sojka, měř. rada z Trenčína a Ing.'Ka,rel Hanz,al, měď'. rada z Bratislavy. C. Prozatímní spr á vou ú řad u p o věř e ni: Ing. Jan Císař, měř. kom. v Trenčíně, a Rudolf Reichard, měř. kom. v Bratislavě. D. Def. plřednostou ka,t. mM. úřadu ve SpK Nové Vsi ustanoven měř. kom. Josef Svoboda. E. Pře 1 O' žen i: Měř. kOlllo. Arnošt štěpánek z Krupiny do Lučence, Ing. Ivan K'orž z Nových ZámkfI do Lipt. Sv. Mikulá8e, Tadeáš Stuliglowa z Nových Zámků do Vel. Kapušan [n~. Karel Roháček z Vel. Kapušan do Nových ZámkfI, d:\le Ing. F. Havlíček a M. Masopust do Užhorodll; smluvní zeměměřiči D. Onixenko do lVlukačeva a A. Poljansky do Sevl.iuše. F. Povýšen do VI. pl. st. Marcel Henčl (Komárno). G. Propuštěn Jan GeisleT'. Změny ve stavu kat. měř. úředníků: na Podkarp,atské Rusi (červenec a srpen 1929): Přeloženi: Ing. Jágr Václav, měř. rada z Mukařeva ku hlav. fin. ředit. v Užhorodě a pověřen funkcí dohledacího měřičského úředníka pro II. obvod; Mauler Adolf, měř. kom. z Rachova do Sevluše; Kolosov Ivan, smluvní zeměměřič ze Sevluše do Ra~hova a pověřen správou úřadu. Př ij a t co smluvní zeměměřič Cekunov Michail do služeb od16. srpna 1929 a přidělen ke kat. měř. úřadu v Sevlllši. Z německé vysoké školy technické v Brně. Ministr škOJi&tví a národní osvěty jmenoval pro funkční období 19:29 až 1933 oalší členy zkušební komise pro II. státní zkoušku zeměměřického inženýrství prof.
1929/162
Tiskem l'olygrafie v Brně. zeměmčr-ičft v Praze.
ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTnÍH Za nutné bylo pokládáno, zachovati předpisy o vyhledávání železničních pozemků, které má ve fQrměponěkud odchylné jak záJkj.Č. 70/1874 ř.. z., tak i záJk. čI. I/1868 a LXI/1881.Aby byla za,jištěna bezpečnos,t pro práva třetích osob, vztahující se snad na jednotlivé pozremky a tím co největrší důvěra v pozemkové knihy a veřejné vůbec, že knihovní. stav odpovídá, skutečnosti a, práva a závady v knihácll zapsané jsou účinné proti třetím osobám a že nikdo se nemúže dovolá.vati neznalosti knihovního stavu, jest předepsáno pro zakládání pozremkových knih, Istejně jako pro jejich změnu, obnovu i pro pouhé doplnění zvláštní řízení. Jest to upmvova,cí řízení podle zákona ze dne 25. července 1871, č. 96 ř. z.razák. čI. XXIX/1886, XXXV, XXXVIII/1889, XVI/1891 a XXIX/1892. Podobně jest určeno k tomu řízení upravené v zákonech o' zaklMáíIlrÍž'8lezničnich knih. I při odepisování pozemků pro veiřejné cesty a silnic,e, které se dotýkáznarčně menšího počtu pozemku, jest třeba řízení k vyšetření držebních, vlastnických a právních poměru na odpisovaných pozemcích, ano í při prostém odepsání č.ásti knihovního tělesa bez závad naří'zeno jest t. zv. vyz}'Yací řízení, kde možno vznésti odpor, o jehož odklizení se pak dále projedná,vá:. Námě,tu, aby beze všeho řízení k vyhledání žel,ezničnich pozemků byly jednotlivé pozemky nebo dílce, získané železničním podnik3Jtelstvem odpisovány z pozemkových knih a zapisovány do železniční vložky, nemohlo proto minister:stvo vyhověti, zejména také prot,o, že by se takto odpisováilÚma připisováním četných poz,emků a dílců o sobě prácie jen rozmnožila, ježto by musela býti podána, o každém téměř pozemku zvláštní žádost., po většině by se neobešlo bez vyzývacího řízení a souvis,lost celé železniční trati by se každým zvlá,štním případem přemšovaIa a konečně by seřa,zení podle směru tra,ti muselo býti provedeno. Z ustanovení platného zákona. vynechány bylypředp1sy 'o drahách, na ktrerých byla, při počátku účinnosti zákona jízda již provozována. UstanoV'ení těch není již tI:eba" ježto ony případy byly upraveny již podle 'zákona Č. 70/1874 ř. z. a zák. čI. I/1868 a o drahách ve sta,vbě nebo o kterých nebylo šetření ještě zahájeno, bude platiti již. nový zákon. Výtce, ž·e snad vyhledáváni železničnich pozemků, trvárvá delší dobu a že mezitím 'se může změniti knihovní stav, lze ěelirtitím, že ministerstvo železnic bude přísně dohlížeti na lhůty, ve skutečnosti krártké, na podání žádosti za vyhledávání - že
1929/163
trvá po léta, bývá zavmcno častým prodlužová,ním této lhťity - a výtce, že knihovním soudům není dosti známo toto řízení, jednak obšírnějším prováděcím nařízením, po případě výno~elll a vhodnými vzorci vyřizeni. Vyhledávání ž,elezničních po,zemkŮJbylo přikázáno okresním soudům, v jichž obvodu pozemky leží, jako dosud v § 18 záik[.č. 70/1874 ř. z. Jest to praiktičt,ější ustanovení, než § 7 zák. čI. LX1/1881, neboť jednak omezuje, se tu práce na užší obvod toho soudu, který jest pro vlastníky pozemků a ostatní účastníky přístupnější, jednak může současně pracováno býti u několika soudů a tak práce a vyhledávání urychleno, kdežto podle uvedeného § 7 zák. čI. LXI z roku 1881 prováděla t. zv. autentikaci zvláštní komise z přednosty ústředního knihovního úřadu, inženýra, soudc'e a listovního příslušného knihovního soudu, po případě vy,slance ministerstva veř'ejných prací a, dopravy, která již svým složením byla nucena postupova,ti po jednotlivých obvodech a konečně i soudce a úředník knihovního soudu byl spolu při tom zaměstnán. Řízení samo j1est zajisM,úč<elně,upraveno a svými ustanoveními o lhů,tá,cha jednáni .'S účastniky, kteři opověděli nároky, zajišťuje také lépe zabezpečení ná,roků tře,t,íchosob, i podnikatelst,va, ježto takové pozemky jako část železnice nemohou býti pak již vindikovány. Podle toho nemohlo také vyhověno býti námětu, aby bylo vynecháno usta.novení, že není dovolerno 'železniční p0z,emky odpisovati z jejich dosavadních vložek pozemkových knih a pro ně zříditi nové vložky těchž:e knih se' vkladem vlastnického práva pro podnikat,elstvo, neboť jednak 'zřizuje se ,za,tímnívložka, a zápÍJSydo ní mají již účinek pro celý objem knihovní jednotky,. třebas byl vyzna,čen ve vložce jen směr dráhy, který j,e,st,znázorněn přehlednou mapou a účinek zapsaného věcného práva počíná se u 'jednotlivých že,Ie'zničníchpozemkft již dobou, kdy jich podnikatelstvo nabylo, tedy by vlas,tně, kdyby byla zřízena též vložka pro takové poz,emky v pozemkové knize, mohly se státi i zápisy si od'porujicí, kdyby pozemky byly ve dvou různých vlož1ká,ch,s fikcí v zatímní železniční a ve vložce pozemkových knih. Ale i povaha železničních poz,emků jest právní př,ekážkou, aby byly zno,va zapsány do vlastních vložek pozemkových knih, když již z poznámky vyvlastnění a, z listin připojených k žádosti, zejména koncesní listiny neho z jejího se dovolávání a z oznámení soudu železniční vložky jest soudu patrno,že jde o po,zemky čist,ě železničnÍ. Zřizovati zatím nové vložky a pak pozemky dodate,čně přepisovati do železniční knihy, působilo by kromě právní nez1stoty i značné a zbyt,ečné práce ,soudu a ne,vyhovujezásadě hospodárnosti s: p0Ziemkovou knihou. DalŠÍ dělení parcel nevyhovovalo by předpisům o jednotném čislování že~ezničniho území, a bylo by způsobilé, vyvolati (Zmatek v označení předmě,tů, zvláště, když zvolená označení musí být,i později za,se měněna. Zájem podnikatelstva dráhy na zajištění pozemk.ů' od něho nabytých, není tím podstatně dotčen. Jednak zahájí-li se vyvla,stňovaeí řízení, jest
1929/164
chráJněnoknihovní poznámkou podle § 20, zák. z 18. února 1878, Č. 30 ř. z. a, § 42, zák-čl. XLI/1881. Máj-lipodnikatels,tvo dtáh'y za to, aby se chránilo před. tím, že snad budou dáLe zcizeny nebo zatíženy pozemky vlastníkem, nebylo-li zahájeno vyvlastňovací řízení, a že proto nemůže vyčkati provedení zákonného vyhledávacího řízení, bude moci vymoci si dluhŮ!prosté odepsání v pozJemkových knihá:ch, ale jen toto bez zřízení nové vložky pozemkové knihy a, připsání .pozemků v této, jsou-li tu pm to zákonné podmínky a tím přivoditi stav, který se, po provedení ediktálního ř;zení zjedná z úřední povinnosti odepsáním železničních pozemků. Nabude~li podnikatels,tvo nových železničních pozemkú v obvodu okresního soudu, ve ktJerém jsou již ,skončena, šetření k vyhledávání že,lezničních pozemkú, buď postupováno podle ustanovení o vyhliedá,vání železničních pozemkiL Jde-li jen o nabytí jednotlivých parcel pro dráhu, mohou býti na žádost podnika,telstva odepsány do železniční vložky podle ustanoveni, pla,tných pro pozemkové knihy. Tímto zpúsobem má býti zam)'šlenou osnovou sjednoceno zakládání železničních knih a umožněno užití odevzdaných železničních knih o tra,tích na, Slovensku a. na Podkarpat1ské Rusi. Lze doufati, že osnova tato ve svém plném obsahu s.tane se v brzku zákonem. Dr. J. L. R é s u mé: La réforme de la loi concernant les Iivres fonciers de chemin de fer.
Parmi les institutions légales qui ft cause du coup d'état étaient tres differentes entre etles, appartiennt sans aucun doute les livres fonciers et par cela tout spécialement ainsi les institutions des livres de chemin de fer. En Slovaquie et en Russie 8ubcarpathique elles n'existaient que sous la forme des feuilles de registre (proces-verbaux) servant de renseignement pour les registres fonciers. «..J,uant aux livres de chemin de fer c'était le Bureau Central de livres fonciers ft Budapest qui en tenait les registre s, jusqu'ft l'année 1927. Selon l'art. 9 et 11 de l'appendice VII. d'un Arrangement entre la Tchécoslovaquie et le Royaume de Hongrie la Tchécoslovaquie est entrée en réelle possession des registre s slovaques et subcarpathiques concernant ces livres. Ce fait servait de motif au ministere de la justice d'élaborer un .(lrojet gouvernemental de la loi concernant les livres fonciers de chemm de fer et les droits hypothécaires acquis envers le chemin de fer. En. 810vaquie et en Russie 8ubcarpathique vaut l'art. I. de la loi 1868 et l'art. LXI. de la loi 1881 et les livres fonciers de chemin de fer y sont équivalents quant ft leur arrangement avec ceux de chemin de fer dans les pays historiques, excepté la feuille de la substance de chemin de fer ou Pon note également l'arpentage de l'entité de chemin de fer et des terrains particuliers quant ft la largeur et ft la lonqueur ev. l'étendue et ou l'on note des batiments, des ponts, des passages ft niveau etc. en meme temps avec les servitudes appartenants au chemin de fer. La feuille de charge n'a. pas contre, differement des livres de chemin de fer dans les pays historiques, qu'une seule division dans laquelle on inscrit des charges qui se rattachent au chemin de fer compris le tout indivisible. Au fond la recherche de terrains pour le chemin de fer n'exige pas trop ďirrégularité; il n'y a que les travaux seuls qui selon Part. I. de la loi 1868 étaient confiés au Bureau Central et ft une commission spéciale. Le fond de l'arrangement d'unifmmisation doit tormer la loi de l'an 1874 valable jusqu' aujourďhui dans les pays historiques est satis-
1929/165
faisant dans sa fonctiol1. II n'est pas tout a fait nécessaire de registrer l'arpentage parceque cette inscription était en rapport avec la cadastratiDn pour laqllelle fonctionne en Tchécoslovaquie une autre institutioll (cadastre d'impót de terrains). A cóte de cela le registre foncier doit etre absolument exact et d'un caractere plus, durable c'est qui n'existe pas toujours quant il s'agit de l'arpentage des lisieres des terrains.
Fakt, že bylo možno provés,ti hladce konstrukci aproximativních součtových křivek fJ.1ekvenČních pro oba poměry, třeba pokládati za potvrzení toho, že Aretinova mapa byla. s velkou pravděpodobno,s.tí sestrojena válcovou metodou, jaká byla na počátku tohoto článku popsána. Kdyby byla Aretino'va mapa sestrojena podle hodnot zeměpisných souřadnic, jak plynou ze speciálních map vojenských, byly by se v hodnotách obou vyšetřovaných poměrů uplatnily chyby převážně náhodného rá,zu. Považujeme-li za výra,z souboru náhodných chyb Ga,ussovu fJ.1ekvenční křivku, definovanou rovnic,í 1 y=---.e
2
f1.ý2%
tJ-'
,
můžeme srovnáváním této křivky s frekvenčními křivkami, nalez,enými pro oba uvažované poměry, poznati, jakého dJruhu chyby jsou asi obsa~eny v mapě. . V rovnici Gaus,sovy, křivky j!8st osa pořadnicy položena do pořadnice vrcholu. Dále značí v ní čitatel 1 ve zlo,mku na pravé straně plochu omezenou celou křivkou a oMu úse·ček, k níž se křívka blíží as.ymptoticky a s níž uzavírá koneiČnou plochu. Aby tato plocha vyšla v hodnotě rovnél 1, jest nutno zvoliJti pro obě souřadnice zvláštní vhodnou míru. Při každé jiné míře pro tyto dvě délky vyjde uvedená plocha v hodnotě jiné I1~ 1, na př. v hodnotě p. V těchto případech nastupuje v ro:vnici GaussovYikřivky v čitateli 'zlomku po její pravé straně číislo p misto 1. Veličina f1rOO význam délky a rovná se až na znaménko úsečk;ové souřadnici inflekčních bodů kr-Lvky Gaussovy. Pro konstrukci této křivky, a to zejména v její srovnávací úlůze s oblecnoukřivkou statistiCKOU,hraďe dil.ležitou roli pořadnice jerjíb:ovrcholu, která je,s.t nejvě,tší mezi pořadnicemi všech bod'Ů kri.vky ..a pro niž má ús,ečka hodnotu x = O. Označíme-li tuto pořadnici Yo, platí pro ni vzore'C p yo = f1. ý2 % ' yo=~
p
-... OM.
f1 . r2% Prvního vzorce se užívá tehdy, není-li ku pomoci součtová křivka ·frekv,enční pro studovanou obecnou řadu statistickou. Veličiny, které se' v něm vyskytují, mají význam, jaký jim byl
1929/166
již dán. Druhý vzorec j,e zase tehdy výhodněJší, když se odvozuje. frekvenční křivlm ze součtové křivky. V~tomto případě však zna,čí p rozdíl pořadnic obou konců součtovékřivkv, ta,kže zlomek má význam nepojmenovaného čísla. Véličina OM jest shodna s délkou, z,volenou pro zná,zorňování snlěrnic teoon k součtové čáře, z nichž se tímto způsobem získávají' pořadnic,e bodů na frekvenční křivce. Má-li být,i užito Gaussovy křivky ke srovná.vání s. obecnou statist,ickou křivkou frekvenč1Ú, volíme pro ni buď veličiny p a !-t, nebo veličiny p a Yo, shodné s obdobnými veličinami stuuované kři,vky frekvenční nebo její 'součtové čáry. Veličina fJ; na obecné křivce frekvenční značí opět úsečkovou souřadnici inflekčních bodů na této č-áře, Nem-li ovšem tato křivka souměrná, jest nutno rozeznávati mezi souřadnicemi obou jejích bodů inf1ekčních. Pořadnicové hodnoty, náložející k Hbovoln)'lll hodnotám úsečky, počítají se při Gaussově křivce podle zkráceného vzorce y.=,yo·e
~,
x v němž z =-. ::\iocniny čísla e pro, rozličné hodnoty mocnit<ele z ,
!-t
jsou tabulkovány. Ptlřadnice inflekčních bodů mají' na Gaussově křivce vždycky hodnotu 0'60653, !-t. Má-li býti užito Ga,Ulssovy křivky k uvedené již úloze srovnávací, možno její konstrukci zaříditi pod~e dvou rozličných předpokladů, buď totiž pfisoudíme jí, ahy měla veUčiny p a y., stejné !se ,studovanou křivkou frekvenční, anebo tak předpokládáme o veli,činách p a!-t, Veličina !-t má také na obecné jednoduché křivce frekvenční význam úsečkové !soui:adnicef jejích inflekčních bodů. Poněvadž vš::jktaková: křivka býváJ spiše nesouměrná než souměrná, vycM'zívá pro každý z obou jejích inflekčl1ích bodů jiné !-t. V těchto případech jest, nutno konstruovati pro levou i pravou stranu vyšetřované sta,tistické křivky samos,tatnou křivku Gaussovu. Ve, smJllSlutěchto výkladů slouží k srovnávacím úvahám obe,cně tři: Gaussovy kři,vky. V případě frekvenční křivky statilstick,é, znázorněné na připojelném obrazci, bylo předl jeho reprodukCÍ do tohoto článku p = 13 cm, Yo - S'l cm, dále pro levou ěás,t !-t = l'6S cm a, pro pravou !-t = 2'40 cm, takže [l'l'o Gau:ssovu kiivku vychází při prvním z uvedených pq;edpoklád~ !-t = 3'S4 cm, při druhém pro levou 8ftranu Yo = lS'52 cm a pro prav:ou Yo = 12'97 cm. S~ovnárvací křivka prvního druhu jest znázorněna tečkovaně, křivky druhého druhu čárkovaně. Levá z těchto dvou není provedena v okolí s.vého vrcholu, poněvadž tento padá příliš VYSoM. , GaUSisova kř1vka,znázorněná te,čkov8!ně, ukruzuje, žel by v případě, kdy by byla mapa konst.ruována z přesný,ch údajů zeměpisných souřadnic, tedy jlen za předpokladu existence náhodných chyb v ní, byly dovolené odchylky od nale'zené nejvhodnější hodnoty pro- poměr ~ ~ rovny
+
2'40. Jsou proto
dovolené odchylky, získané ze studovaného materiálu v hodno-
1929/167
+
táich - O"Si'í až 1'51, tímt,o faktem znehodnoceny. Uklliže se nám to ještě jiným způsobem. Tá,ž křivka dá,le uka:zuje, že jest v uvažovaném materiálu nadbyt,ečně případů, jevících se, jako podnormá,lní neho nadnormální a nedo'statek oněch které by 'k TO normální měly zesilovati cenu nale:z,ené nejvhodnější ' J,a; hodnoty. K tomu připomínáme opět, že množství materiálu jest při frekvenčních křivkách l1epresentovánojejich plochou. Gaussovy křivky, znázorněné čárkováním, ukazují velmi náipadn.ě,jak by bylo nutno ro'zmnožiti podíl normálních případú z počtu celého mate.riálu, aby nejvhodněj,ší hodnota, měla patřičnou váhu, vyjádřenou přípustnou mezí buď 1'51, nebo dokonce - 0'85. Obě opět dá1e ukazují, že jes.t značně materiálu obsaženo v hodnotách pod-a nadnormáJlních. 'Dedy oba druhy Gaussových křivek vzatých ke srovnávání proka,zují,že roz&ěleni stat,ist1cky studovaného materiálu na hodnoty normální, pod- a mLdnormální jest jednostranné a to na prospě'ch těchto dvou kra.jních :skupin. Jeto prukazem existence nápa.dnějších chyb, ohsaž,ených v jednotlivých členech mat,eriá,lu. Dr. V. Fuxová studovala v. citované již práci také geografické roz,loženÍ normálních, pod- a nadnormálních hodnot J
+
.
Llx
poměrů Li ). a
Ll:'
Ll
Uká;zalo se při tom, ž,e normální hodnoty
leží v převá,žném počtu ve východní půlce Čech. Příčina tohoto zjevu zjistila. Ise, když bylo, a,utorkou studováno tvarové a polohové uspořádáJní obrazu vodnich toků na Aretinově mapě. 'Dehdyse totiž prokáJzaJo"ž,eobra'z západní púle Čech j.est stočen kolem obrazu Prahy k seVieruo určitý úhel, kde'žto obraz východní půle dosti vyhovoval v geograficky správně orientované poloze. Otázky měřítka Aretinovy, mapy 00 nedotýkám, neboť polomě'r globu, určený stat,isticky, iki tomu nes,tačÍ, Bylo by třeba znáti ještě hodno,tu poloměru zeměkoule, jak byla v té době a v pros,t,ředí, z něhož AreHn čerpal, přijímána. K ur6ení měřítka A're,tinovy mapy dá s,e, však dospěti ještě jiným způsobem, to Višaknepatří již do těchto úvah statistických.
Úpt'ava fOt'mátunašeho časopisu. Výtah
ze zprávy redakce Zeměměřičského Věstníku za přednesené na Valné hromadě S, čs. Z. dne 3. března
rok 1928, 1929.
Redakce Z. V. s potěšením konstatuje, že v řadách kolegů jeví se stále větší porozumění pro publikační činnost ve spolkovém časopisu, jak je zjevno z postupného jeho rozšiřování. Tak v roce 1925 a 1926 dosáhl ročnik oproti normálním 160 stranám, 192 stran, v roce 1927 již 238 stran. Rok 1928 znamenal mimořádný vzestup na 360 stran, tedy celkem o 12 Y. čísla nad normál, na čemž participuje jubilejni číf\lo 8 tiskovými archy. Je naděje. že vzrůst časopisu se nezaBta.ví, zvláště když v brzku dostane se Z. V. nových přispěvatelů z řad zeměměřických inženýriL Toto rozšiřování časopisu pochopitelně vyžaduje zvětšení finančního nákladu. Tisk s honoráři autorskými deseti normálních čísel stojí asi 17.900 Kč, nepočítaje honorář zodpov. redaktora a administraČIi.í výlohy. Přidáváním nových archů se zvýšil náklad v roce 1927 cirka o 8500 Kč a v roce 1928 dokonce o 9850 Kč. Redakce uvažovala, jakýin
1929/168
í\působem by tomuto finančnímu zatíženi se odpomohloa zároveň nebyl brzděn rozvoj publikační činností. Srovnáním s jinými časopisy příšia k názoru, že náš časopís, pokud se týče poměru potíštěné plochy k celému formátu časopisu, je co nejméně hospodářsky využit. (Zpráv)' veř. slu~. techn. a Techn. Obzor potiskují téměř 70% celé plochy, Allgememe Vermessungsnachrichten 60'2%. Zeitschrift fur Vermessungswesen 58'6% a náš časopis jenom 51'7%.) Z toho důvodu je třeba změniti formát časopisu. Lákavý by byl! formát decimální, avšak na formát takový (ku př. Techn. Obzor) nemáme tolik materiálu, a poloviční formát je zase příliš malý. Proto redakce se rozhodla navrhnouti přijetí formátu časopisu Allg. Vermessungsnachrichten, jehož rozměry 17'5 cm X 25 cm jsou sic nepatrně větší než rozměry Z. V., ale potištěná plocha o 35'5% větší. Za 1 rok vydalo by 10 normálních čísel nového formátu asi 13X čísla starého formátu. Lze snadno odůvodniti že nový formát bude úsporou pro finance spolkové. Dle srovnání s jinými časopisy odbornými netřeba vzhledem k větší potištěné ploše zvyšovati honoráře autorské, neboť za články vědecké plati náš časopis poměrně největší honorář. Ponecháme-li tedy dosavadní honoráře, stálo by 10 čísel časopisu nového formátu s tiskem a honoráři autorskýmí así 20.4 O O Kč, kdežto 13X čísel starého formátu stojí círka 24.0 O O Kč, takže jeví se roční úspora 36 O O Kč. Ostatní výlohy, s časopisem spojené, jsou v podstatě, nezměněny. Spíše lze doufatí, že eventuelním zvětšením formátu lze zvýšití úměrně sazbu ínsertní, odstupňovatí poplatek ínsertní vzhledem na umístění insertů na různé straně obálky a upravití sazby pro ínserty menší než stránkové. Z těchto důvodů dává redakce návrh, aby formát časopisu byl změněn z rozměrů 16 X 23'5 cm na 17'5 X 25 cm a doporučuje va.lné hromadě, aby tento návrh schválila. Redakce uznává, že náklad na časopis je veliký, ale snížení výloh lze očekávati jen. zdaří-li se získati všechny zeměměřiče k jeho odebírání, a uskuteční-li se, aby časopís byl předplacen měříckými úřady mín. financí, min. železnic a stavebnímí úřady státními a autonomnímí. V tomto směru našel by výbor S. O. Z. nové pracovní pole, podobně jako kdyby se přihlásil člen spolku, který by vzal na sebe úkol získávati insertv. Zda časopís po stránce odborné a stavovské je ve vzestupu, 'o tom redakce ponechává úsudek čtenářům. Potěšitelné je, že jubilejní číslo našlo ohlasu i v odborných kruzích ciziny; o tom svědčí referáty časopisů francouzských a polských zeměměřičU, jakož i referát o literatuře v "Kalender fUr Landes-Vermessungswesen und Kulturtechnik z 1929", uveřejněný prof. C. Mullerem. Reda!kJc!e vřele děkuje vB'em přiSipivate~ům do jubilejního čisla. kteří zasloužili se tak nejen odborně a stavovsky, ale i propagačně. Valná hromada nechť vezme na vědomí, že členové redakční rady byli obětavými podporovateli redakce a členové, pověření přímým řízením Z. V., že snažili se opatřiti časopis materíálem, který byl dosažitelný. Jsou-li kolegům nedostatky určIté známy, nechť je projeví a svým přispěním podpoří snahy, směřující ke zvelebení listu. Doporučuje se, by referáty o spolkových schůzích byly co možno redukovány. Redakce žádá pány zapisovatele o schůzích, by v n~ch nedotvkali se různých složek stavu našeho a tak nevnášeli rozladění do našich skrovných 'řad. Aby tomu bylo odpomoženo, soudí redakce, že je nutno, by v její pravomoc zjevně bylo dáno valnou hromadou právo, škrtati útočné věty a slova, případně odstavce, které jsou podřadného význa~~;akce děkuje v,šem pánům přiSipiv~tfllům za podporu aJ žádá, by nadále věnovali jí literární příspěvky. Současně vyzývá kolegy, zvláště ony, kteří zastávají místa vedoucí, by své zkušenosti, získaně v praxi, dali časopisu k disposíci, aby účin, který časopis vyvolává, {)dpovídal jak po stránce odborné, tak i stavovské skutečně stavu prací, které čs; zeměměřiči provádějí. Poznámka: Návrhy redakce byly valnou hromadou přijaty. Upozorňujeme čtenáře Z. V. na to, že počínaje 1. lednem 1930 bude formát Z. V. zvětšen, jak shora uvedeno.
1929/169
Zprávy literární. Recense. Hok 1929, čís. 1, 2-3. M0i8kva - agitačněpolitick:<- a odborný časopis kultur-techniciké sekce svazu hospodářských a lesních pracovníků ·SSSR. (odborry agrárně-technick3'. meliorativní a geodleltiický). Šestý rok vydáni. R. 1929 vydává se ve z,vÍÍitšeném rozsahu. Ad l' e sa l' e d a k c e: SSSR, Mmkva, Bolšoj Zla.toustiruskij per., N 6. , Jeho Clílem je Ulsta,Thovenítě~né spohlpráce s partijními (stranickýmI) org'ani'sacemi a rudoo armádou, p'olitické, sociální a technick& vzdělání členů SiVazu a řeše,ní otázky polního a lesního hospodi'třství za no'\ých s,ociálních IPoměrů v SS!SR. Stojí na stanovisku. že korporativní svazy inženýrů, techniků a pod. neodpovídají dle své základní myšlenky idei komunísmu jako org'aJIisace třídní. a žádá proletarisaci těchto organisací udělenÍlIll práva volného vstupu do nich všem pmcovníkům příslušného odboru bez ohledu na jich vzděh1ní; ag:iJtluje pro samovzdě,lání náiVštěvou rúzných večerních kursů, přednášek a pod. a žádá IProto za, vedení 7 hodínového pracovního dne. aby se, umožnila náNštěva i nižšímu pe'l1s,onáJlu.Tyto otázky projednávají se ve všech přednich článcích č.a,sopísu. Odborná část ča,sopisu dělí se na n{t,sledující oddíly: f)olní a lesní hosp,odMsltvi a sociální otázky s tím slpojené. meliOlrace. pTá,ce, agrárnět,echnické a ge'odésíe. Pak uveřejňuje časopis zprávy místní, vládní nařízení a zákony prislušného oboru. koneó1ě zpr~'v"y o uprázdněných místech. Obsah čísla as, 100 'st,ran rozmfuu 4°. OJ, sla.bém, konceptním typu papíru s obrá;zky (tyt1o většinou nezdařené náisiledkem nepříhodného k tomu papi,ru). Z ~borných pojednání lze ukázati na následující: Sešit 1. V. S k O> b I in: Racl:onelní pro,aram a,arárně-technických prací. Práce tyt,o> dělí na 1. polní a 2: kancelářské. K D'o>lnímpat'ří: a) zaměření pří"lušného území, b) o'cenění půdy, c) vytyčení vYipraco~ vaného projektu v přírodě a, spojené s tím dro-bné prác,e. Ke kanceládíským pracím patří: a) vypmcolvánlí projektu ·na ma,pe s piiedběžným vyšetřením hospodářských mi,stních poměrťt, b) oznámení majitelů, c) vyšetření právního stavu. d) vypra.wv:ání měříckých výsleidků, e) sestrojení plánu (skutečný staJ"ý stalV), f) vyhot,ovení detailní technJické z[lirávy, reVIse a schváleJIÍ tlr~jektu, g) s>est,rojení plánu (nový stav), rervise skutečného provedení, h) vtělení do knih. NedM,tatky dosavadního proved,ení agrárních operad autor vidí jednak v tlam, že tento pmg,ram neprováděl se důsledně a. ku1~lurní technik musil najednou pro·vélsti na místě SlaIDémvšechny potřebné goeodetické a pedologické práce, řešiti ekol[Jomic,ké, so'CÍállinía prálVní o,Mlzky, t. j. musil prar;ovati i mimo svůj obor; jednllik v tom, že swválení projektu (s případnými změnami) a VltěJení od,oknih t~'Vá několik let,. během kteréžto doby majitelé nemají .iiJstoty, zda příslušný poz.emek bude jim p·řidělen 'či Dlikoliv. Autor na,v,rhuje přísné provedení UlVedenéh(} programu prací dle tohoto rozvrhu: kanoelářské práce sub a), b) a c) - během 3 prvních m~SÍJCů(leden-březen), všechny iP'olní prá,ce - do konce října, ostatní práce - během 3 zimních měsÍCŮ se vt61ffllim do knih nejpozději do února nálS1edujicího roku . .Ja.roo na dialší nedostatky p,oukazuje autor na následujicí: 1. řešení sporů a námitek pro'vádi se ve 4 instlancích, 2. ThenÍgenerelniho programu z.emleustrojitelných p'1'aci nejen pl'O celý stát, nýbrž i v jedlJl(}tJÍvých g'UbernNch, 3. zastaralé způsoby měřické. 4. sLožitost kan0elářsých pracÍ a úplný nedostatek počtářských pomůcek. K tomu připojuje A. G l' U d z i íl1S k ý, že prác.e agI'3ll'ně-technícké a ku1tlur-technic!ké" provádí se docero. samostatně' a nejsou naNá,zány na stávající základ geodetický a žádá bezpodmínečné provedení předem misltní triaJIgulace s navázáním na. státní triaIlig1UlačlllÍ'síť. :,3eMJIeYCTpOHTe.TIb"
").
*) Ruský název "zemleustroj,tel" "agrimí a ku~'turní technik".
vystihuje
1929/170
nejlépe
teil'míIi český
Seěit 2.--3. N. G o los o v: Vliv vzdálenosti jednotlivých pozemků od stfedu statku. ~ základ uvádí vzmec E f I' em o v ů v pro cenu dopraJvy uvnUt statku S, prřipadající na jedničku ploohy: S
2r. (5A. y + a. = ---------,
v')
5n.p
kde značí: l' = vzdálenost pozemku od sti'edu statku, A = počet jizd na pozemek (a zpět) a = počet cest (pro pěši dělniky) na pozemek a zpět, y = cena práce potahu dle vzdálenosti pozemku, y' = cena práce dělníka za dobu cesty na pozemek, n = počet let, p = plocha pozemku. Udává :tři způsoby rozdělení celého vlas,tnictví na páJsma: 1. stJřed statku - matematický bod, hrani0e' pálsem soustředné kružnice; 2. střed statku jako obdélník vhodného tvaru, hranioe pásem (též ve tvaru obdéln~ků) jsou všude stejně vzdáleny od hranic střed'l Bta.tku; 3. ka,ždý výjezd !le ,s,tředu sta,tku ja.ko střed kružniCe voleného poloměru, hranioe páJsem jako oblouky kružtIllÍc st;ejný1ch poLoměrů o' různých středech. Skutečná vzdálenost každého pásma od, střeoo sta,tku p pi"icházející do počtu počítá se dle VZ'ClrOO W e i n S te i n o va: 2 R3_r3 p= 3 R2_·r2' kde R a r jsou poloměry vnější a vnitřní A. F
I'
o lov:
Normalisace
hranice piusma.
denního výkonu geodetických prací v Uzbe-
kis!anu.
Je tlO z,atím první pIOkt~S'mís~niÍ vlády řešůti otá,zku povinného rozsahu denní práce v měřiciké praxi. Počítáno pro pracovní oddělení, sestávající: a) při polygonálném měření z tec,hnika, 2 kvalifikOlvall}"ch, 4n:ádelllních figurantů a 2 koňských potahů', b) Ipři stolovém měření počet nádenních fig"Urantů redukuje se na po~ovici. Z velkého počtu jednotl1vých bodů uvedeme následující: a) Rekognosikování území dio 2000 ha 1 den. b) Měření úhlů potlygonál1ných ve dvou polohá,ch: n~ 'tvrdé púdě 24 úhlů:, 00 měkké půdě - 20 úhlů denně. c) Měřeníslt1ran v polygonálné a měřické síti: 7 km v přízniVém terénu, 4 km v ne[Jříznivém tecrénu. d) Volba ,tr1igonometriokých baMl místní triangulace - 30 ha denn,ě. e) De,taliní měření (ods,tupňováno dle charakteru území a jeho kontur - poměru měřených konturních bodů a plochy) od 18 clo 160 ha denně. I) Výpočet ,souřadnic polyg-onálných bodů (Itléž měřických) s přípravnými pra.oemi (vystředění úhlů, úprava zápisniků a Ipod.) - 25 bodů. q) Vynáě,ellliÍV souřadnicích _. 40 bodů denně. h) Sestrojení originátlniho plánu (s vytažením v tuši a popisem): 1- 200ha 4 dny 200-1000 " 4'5 až 6'5 dnů 1000-2000 " do 9 dnů 2000-5000 " 9-15 dnů dále 3 dny na 5000 ha; vyhotovení kopie n~ plátlllJě - dvě t,řetiny člalsu potřebného na sestrojení originálního \plánu. i), Výpočet ploch voomadnicích - plocha. o 20 bodech denně. j) Výpočet ploch rozděllením v trojúhelníky: při ploše trojúhelníku do 0'5 ha . . . . . . 160 trojúhelníků, při ploše trojúhelníku do 3 ha. . " . . . . 100 trojúhelníků denně. Normy tyto platí pIlO měřítko 1 : 10.000. Pro jiná měďtka údaje se redukují dle Ispeciemní tabulky. Autor bohužel neuvádi, jak se tyto normy uplatnily v praxi. Ing. Vel'
Ž b o V BLk. ý: Teogr(lf Ing. V. Kulikovského. TeogTaf Ing'. V. Kulikovského (viz obr. 1.) je kombinací teodolitu a měrříckého Is,tolu. Teodolit má repetiční osu, při čemž otoěeni limbu
1929/171
přenáJší se páJkou (vlastně šroubovým vedením uvnitř páky umístěným) na specie1ní pr:livítko, jež s'e otáčí kol nehybného nulliového bodu (pólu). Otáčení alidády nepřenáší 5e na přístI'Oj, takže při pOlUžití ,stroje jako teog-rafu měření úhlu Iprovádí se otočením limbu při upevněné alidádě. Pravítko je rozděleno po mililffile~lrechna obě strany, případně použije se verniéru. Předem teodolit se pře5ně soontJ1Uje nad stanoviskem a uS1taví, deska, stolu urovná se st,avěcími šfOlUby do vodorovné polohy (použitfm
,,,e
Iibely krabicové nebo křížové), dáae urOlVná páka do vodo-rovné polohy libelou sázecí a pak deska ,st,01u se zdlv'ihne,,otá,cením všech stavěcích šroubU, aby iPi1"avítkopáky byI.o v rovině st'olu a jemně k němu příléha1o, a v télto poilioze se upevní. P a k cen t r u j e s e pól nad d a.-ným bodem na plánu současným otáčením páky (to,tiž i [i m b li ISIt roj ,e) kol ve r t i k :l_ I n é o" y 's t ro jeT a st oIu k,olem točné osy S, procházející středem ,stolu (viz schema - obr. 2.). Orientace přístroje IP,rovede se tak, že nejdříve orientuje se pravítko pálk~' (otočením limbu stroje) prot:i llf'citému bodu vynesenému do pilánu,
J. poloha pfed u8tfeděuím. II. poloha po u8tfedění na A. III. poloha po ustfedění na B.
I. poloha pl'ed oríentaci. II. poloha po orientaci pravitka. III. poloha po orientaci stroje.
pak orientu}e ·sc,lťeodoliit zamělřením pl'olti témuž bodu v přírodě otočením alidády (viz schema - obr. 3). Tento př:íJstroj, vyhotloveilllÝdle návrhu Ing. V. Kulikovského tová,rnolll G e o f y IS' i k a v Moskvě, byl přezkoušen s,pec.ielní komisí inžen:(rru Moskovsk!ého Me~evoho Institutu, Hlavního Geodetického Komitétu,
1929/172
ústředního bureau zemleusti1oj~tlelné sekce a jiných .delegátů zememernckých institucí a ukázal přesnost vynášeni úhlu do ± 5'. Opačně můžeme too~rafem měřiti v·odmovné úhly !Ua plá<11U,orientujíce pravitko jednak v jednom, jednak ve drruhém směru a odečit •. tjíc~ po každé úhel na kruhu stroje (pi';i druhémodeictení musí ·se da~ekohled OIŤ:očilt.i pomoci alidádové uS1tall!Oivkydo dřivější polohy). SHnnou stránikolU je váha přistroje' a.s 14 kg (pH váze teodioliJtu as 6 kg). Nyní p,ra,cuje továrna Geofysika na záměně někte'rých dosud bronzových součruslt,í hliníi\.iO'vými, čímž se vá>ha redukuje aB na 10 kg. Ing". R. Mu s o r i n. L. A. Sopocko: reo~e3ilI. (Geodésie.) Di! I. Teorie chyb se zřetelem ke geodetickým měřením. - Nákladem" Vozroždenie", Bělehrad 1928. V úvodu se jedná o úkolu geodésie, dále stručně o plochácb, jimiž při geodetických výpočtech nahražujeme geoid a o tom, co se rozumí 'horizontálním (polohovým) i vertikálním (výškovým) měřením. Vlastnímu vyrovnávacímu počtu předeslal autor kapitolu. v níž seznamuje čtenáře s pojmem funkce, s derivováním, s rozvoji v řady a s maxim! a minimy funkcí. Příslušné výsledky, podávané namnoze bez dll.kazu, objasi'luje na příkladech. Další čtyři kapitoly podávají výklad o měřiekých chybách (hrubé, systematické, nahodilé), o tom, jak se hrubé chyby zjišťují a odstI-ai'lUjí, jak se odstraňují chyby systematické; o vlastnostech chyb nahodilých; o tom, jak se oceňuje přesnost měření (chyba prl1měrná [srednaja osibka]), střední kvadratická chyba, střední kubická chyba atd., chyba mezní (rovná největší z absolutních hodnot měřických chyb), chyba pravděpodobná a jejich vzájemný vztah (bez dlíkazu), příslušné chyby poměrné; výpočet střední kvadratické chyby funkcí jedné a více proměnných, je-li dána kvadratická střední chyba jednotlivých proměnných, výpočet střední kvadratické chyby výsledku zatíženého několika chybami rilzného druhu a konečně výpočet střední kvadratické chyby z rozdílll. dvojic měr'enÍ, Výklad je objasněn na příkladech.l Následují tři kapitoly věnované vyrovnání přímých mčření (měření stejné váhy, měření nestejných vah. váha funkce jedné nebo více proměnných). Předposlední kapitola vykládá vyrovnání měření 'Sprostředkujících v případě, kdy měřené veličiny se dají psáti ve tvaru ak x bk Y (s příkladem: výpočet vyrovnanÝch oprav pravoúhlých souřadnic), dále když měřené veličiny se dají psáti ve tvaru ak Xl bk Xz tk Xm (s příkladem: vyrovnání úhlll. na stanici - v obou příkladech jsou dány již (}dchylkové rovnice) a konečně postup pro případ, kdy měřené veličiny se dají psáti ve tvaru fk (Xlo Xz' X ••• xm). Poslední kapitola objasňuje vyrovnání pozorování podmínečných (převod na vyrovnání pozorování sprostředkujících s příkladem vyrovnání úhHl měřených v trojuhelníku, vyrovnání užitím korrelát) a postup při vyroynání pozorování sprostr'edkujících, mají-li neznámé spli'lOvati mimo to řadu podmínek. Knížka má 14.6 stran, není v ní skoro tiskových chyb. je psána srozumitelně. Jen bych poznamenal k § 26 a násl., že nelze psáti 1;6=0, leč v připadě sudého poctu chyb. § 45 a pod. § 58 by mohl vyvolati dojem,
+
+
že vněmjde
o odvození
vzorce
+...+
p,=±ll n-1 [v v] ,±l/ [v v] V n-2
atd. Je lépe sty-
lisovati věc tak, aby byly patrny předpoklady, za nichž jsou ony vzorce odvozeny. B. K. Prof. Ing. L. S o P o c k o: Geodesie, II. díl. N a u k a o str ojí c h. Beograd 1928, 8°, nakladatelství "V ozrožděnije". Autor probírá stavbu prvků a součástí geodetických strojů a částečně jich rektifikaci a může býti spis spíše pojmenován: "Konstrukce základních součástí strojů měřických." V I. oddílu uvádí autor některé základní vzorce z technické fysiky a zvlášť podrobně probírá oddíl geometrické optiky (ku př. odraz a lom světla, čočky, prisma, jich vady, zvětšeni, zorné pole a světlost). Na to bezprostředně navazuje popis optických součástek strojů: lupy, dalekohledu, mikroskopu, objektivů a okulárů různých druhů. V n. oddílu pojednává autor o rozdělení látky a účelu nauky o strojích, o materiálech a jich důležitých vlast-
1929/173
nostech. pak probírá druhy spojení jednotlivých součástí strojů: spojení pevn~ a volné, uložení os, šrouby spínací, stavěeí, elevační, mikrometncký šroub, hrubé a jemné ustanovky. III. oddíl: etalonv a měřítka a jich dělení, dělení limbů, latě, pásma. 've IV. oddílu podávají 8'e způsoby odečítání na strojích vůbec, verniéry základních druhu, transversálná měřítka, užití mikroskopu (odhadového, stupnicového. verniérového), mikr~skop s mikrometrickým šroubem a jeho zkoušení, optický dálkoměr WI!duv. V V. oddílu pojednává se o ustavení stroje do vertikálné a horizontálné polohy: druhy libel a jich zkoušení a rektifikace, olovnice, promítací tyč, optické ustředěnÍ. Konečně v VI. oddílu nalézáme poznatky o pomocných součástkách, jako jsou stojanv, skříně pro uložení a přenášení stroju a pod. . Spis podává stručný rozbor základních součástí, vysvětluje jich použití na speciálních příkladech a obrázcích a může býti doporučen jako první přípravná pomůcka pro technika-zeměměřiče, pokud se týče úpravy jednotlivých součástí strojů a zacházení s nimi. Nedostatkem jeho jest, že nejsou vubec uvedeny praktické způsoby zkoušení optických součástí strojů, některé detaily. jako na př. elevační šrouby, jsou probrány nedostatečně. Konečně chybí rozbor součástek speciálních strojil (nivelačních, tachymetrů, strojůuniversálnýeh a pod.). Lze očekávati, že III. díl Geodesie, jehož vydání autor slibuje v nejbližší době, bude obsahovati všechny tyto poUebné údaje ve spojení s praktickým použitím stroju. Spis obsahuje 197 stran t,extu se 176 obrázky a 64 'pří~lady .. ,Ing. Ř.. Musonn.
Nové knihy.
Prof. Dr. F. O ee h u [' a: MagnetIcká dekl.inace v Čechách pro epoClhu 1925'5. OástII. Vy,šlo jako separát v Rozpravách II. thcly Oe,ské Akadeilllje, ro'čník XXXIX, čís. 6. Stran 23 a 2 rP'ří1olhy. Prof. A. B uch h o I t z: Sur la compensation des triangulation aériennes. Zvlá.štillí otisk ze Sborniku M. A. P., mčnÍJk III, čís. 20. Praha 1929. Stran 48. G r z e p ,sk i: Geometrja. III, vydání ipolskMlo spisu zeměměř1čského. ot:štěného 'po prve v r. 1556. Vyda!1 Przegrl}d mierniczy. Warszawa 1929; .
Zp~ávy stavovské. Reforma zeměměřické služby u zemského úřadu v Hrně. Dle Zemského věstniku pro Moravu a Slezsko, částka, 5 z 1929, utvořeny byly počínaje dnem 15. cervna 1929 z jediné dosavadní technické skupiny (VII.) nově čtyři skupiny: Skup. VII. pro techn. věci všeobecné, zem ěměř i č s k é, strojní, živnostenské, elektrotechnické a hydrologické (p'řednosm vIládní l1ll.da, Ing. L. Bloudek), s.IDUp. VIII. pro stavlby po~emní, skup. IX. pro stavby silniční a skup. X. pro věci zemědělskotechnické a vodohospodářské (incI. hrazení bystřin). včlenění agrárních operací dosud nebylo rozhodnuto. ·Zeměměřičská agenda, jejíž část do 15. června obstarávali měř. úřednici, přidělení do dvoru tehdejšich [lIOcl'oddělení P'r<) regulace aJ meHo-ra-ce, doznala ,touto uprav'ou určité o-rgan]sac.e. V p~tatě jeví se to v následujícím: Zřizeno bylo (jedno) oddělení zeměměřičské, které, podobně jako ku příkladu odděl. strojní, tvoří součást všeobecné skupiny a jest vedeno vrchním měř. radou Ing. Robertem Freudem, co před~ nostou (referentem). V pusobnost tohoto oddělení zemského úřadu, označeného čís. 19, spadají: Měřičské práce, součinnost při knih. pořádku a věci zeměměřičské při stavbách vodních, pozemních a silničních a projednávání plánu polohových a parcelačních .. Evidence práv a služebností při státních a zemských stavbách a součinnost ve věcech daňových pro tyto stavby. Technické věci úpravy říšských a zemských hranic; pokud jde o věci hranice vodni, pak v dohodě se skupinou X. Součinnost při evidenci státních map a zemského zltměřování. Udržování výškových značek. Přezkoumání elaborátů, dodaných civilními zeměměřiči. V textaci není vyslovena součinnost při provádění výkupu pozemků (vyvlastňovací jednání) ke stavbám, úkonům to, které jak při
o
1929/174
sestavování projektů, tak při komisionelním projednáváni stavebních projektů vyžadují znalostí zeměměřičských (Zvlášť důležitou jeví se činnost tato při opatřování pozemků pro stavby přehrad, úpravy vodotoků a meliorace.) Vytvoření samostatného oddělení v rámci všeobecné skupiny překvapilo do jisté míry, neboť i zasvěcenci do poslední doby nebyli si jisti jeho aktivováním. Avšak jeho zřizeni bylo samozřejmé, neměla-li býti porušena zásada o tom, jak se oddělení zem. úřadu v Erně budují, která.žtozásada zní: Oddělení tvoří zásadně věci téhož nebo příbuzného ohoru veřejné sijJ'rávy. Zemský úřad projevil za,vedením oddě,lení 19. pochopení pro vývoj činnosti zeměměňičsUl:é, mace8.sky opomíjené to 'složky technÍeké služby, pokud spadá pod min. veřej. prací a zemědělství. Zeměměřičské org'anisace mohou nyní očekávati, že také křivdy, kterých jednotlivým měř. úředníkům při převedení do státní služby se dostalo, brzo budou napraveny aspoň slušnou, významu a práci vysokoškolsky vzdělaných odborníků odpovidající systemisací mist. E. F.
Poměry ve službě pozemkového katastru. Trochu polemiky. S vývody kol. Šrůtka, otištěnými v C1S. 8. letošniho Z. V., nesouhlasím. S novým zákonem katastrálním byl současně prováděn platový zákon. Osnova nového katastrálního zákona byla v době provádění systemisace míst známa, ale přes to naše odděleni nedovedlo prosaditi, by opatřen byl dostatek odborného techníckého personálu a ulehOOno taik Ip["a,cemipřetíženému úřednictvu. Kot Šrůtek zapomíná, že na bedra naše spadlo zpracování výsledků pozemkové reformy, které v letech 1925-1928 se hrnuly, ale přece níkdo neuvážil, že dosavadní počet úřednictva je nedostatečný, že předválečný počet sil nezdolá práce, jimíž na 150 civil. zeměměřičů a inženýrů spočetnými silami svých kanceláří se zaměstnávalo po dobu takřka 10 let. S výsledky pozemkové reformy nebudou katastrální úřady hotovy do 30 let, a to zvlášť z té příčiny, že nový katastrální zákon ukládá měř. úředníkům tolik nových praci, že z toho jim jde hlava kolem. Nevěřim však, že množství práce si vynutí rozmnožení odborného personálu. Odpor proti přijímání nových sil jest také programově prováděn politickými stranami a jim v očekáváni odměny pomáhaji vysocí úředníci. Přislušníci nižších platových stupnic jsou kladeni na roveň námezdním dělníkům. které systém nutí mlčet - a dřit. Proto nezbývá, než spokojiti se s institucí "výpomocnýeh techniků", kteří nám ulehčí t.rochu v běžné .agendě. Nenamítal bych ani, kdyby se stali úředníky. neboť soudím, že, má-li z katastrálních úřadů státi se něco dokonalejšího, musí býti staré potlačeno. Uvítal bych, kdyby vymizel názor, že měř. úředníkům katastrálním povede se lépe za daného systému. Vždyť nelze věru nic dělat, než "Mund halten und weiter dienen". XYZ. úřednická píle a stavovská solidarita. Vážená redakce! Chceme-li prozkoumati blíže nedostatky státně-zeměměřičského stavu, je třeba rozebrati poměry, v nichž příslušníci stavovští vyrůstají. Jsou odkázáni sami na sebe a svěřený úkol snaží se plniti dle nejlepšího vědomí a s vynaložením všech sil. Tím vzniká přirozeně v je.dnotlivcí egoismus, který se stupňuje pochvalou představeného. Důsledek toho však jest, že mizí v řadách kolegů solidarita, která jest podmínkou ke zdárnému rozvoji cítění a myšlení stavovského. Možnost častějších styků je nám hodně znesnadněna a tím trpí solidarita a též konciliantní jednání. Avšak přes to kolegové musí dospěti k příkladné solidaritě mezi sebou. neboť máme jen několik slušných míst, kde služba nevyčerpává duševně i fysicky. (O tato místa mohou se ucházeti spíše dětí protekční než výborně kvalifikované, kterých ovšem zásluhou dosavadního strohého režímu jest mizivé procento.) Potřebujeme nezbytně přivésti příslušníky státní služby měřické k' vědomí soudržnosti, ke stavovské kázni a obětavosti a tak dosíci vzestupu celého stavu. To ovšem předpokládá, že jednotlivec nebude mysliti jen na svůj (problematický!) prospěch, aniž' spoléhati se na nóvý katastrální' zákon, o' němž ostatně pronášeti úsudek není nijak snadným. Je faktem, že jeden 'úředník
1929/175
nemůže nésti zodpově(lnost za fungování kanceláře měřiekého úřadu, ale platí také zkušenost, že přibírání nových sil povede k šetření na ostatních. Jinak řečeno: Úřad náš, který státu nehrne výtěžky, bude chudě vybaven a "nahoře" považován ač neprávem za balast státní administrativy.. .. Soudím. že naše ústředí by mělo svoJ.ati . . . ovnÍ schůzi v podzimním období, aby se porokovalo otevřeněl.,o n . 'esitelných poměrech v kat. měř. službě, prozkoumalo možnost zvýše'í1í poplatků za úkony katastrální a žádalo, jak zlepšení materiálních podmínek našeho stavu, tak i rozmnožení sil. S kol. pozdravem -oko-
i'
".
,.,.:-
Zákony a naflÚní. o sriadení a rozsahu posobnosti ex.ry bratislavského archívu máp katastrálnych v Košiciach. '''''. V KOlŠiciach bola sriade,ná doč'31sne do odvo,lania diiom 1. septembl~a 1929 expozitúra archivu máp ka4tStráJnych v Bratisillwe a jej PÓSObllOSť obmedzena na obvody lmt$rálnych memíclkych úradov v B,%rdejove, Humennom, Ke'žmarku, Košiceiach, :Micha},ovciach, Pre1šove, Rima1vskej 80bo1.e, 8ečovciach, Spišikej N6vej Vsi, TornaIi a Velkých Kapušanoch. (Dle vyhlášky min. M. čís. 35.084f29-IIII6.) Nové sazby poplatků za opisy" otif'lky a snímky z pozemkového katastru vydailo min. fin. pod čj, 62.346128-III/6z 8. č:ervi(JlIJ:oo 1929, jímž doWni~o vyhlášku ze dne 18. květoo 1929, Č. 75 8b. z. a n, Dlle výinosu tOOH)to piO,zbyly staré sazby plaitnosti dllem 1. července 1929. Kopie (OIp,isy, výipisy. otisky a snímky) 8iEl pofizují jen od dioby, kdy! OIperát oobylp[aJtmosti. Vyři'zuje je zpravidla onen bt. úřad, kd~ operát je uložen. TriangulaJČní data sděluje triwng. kancelář min. fÍJDanci. Uvádíme některé jen důležitější swzby: Za vý:pisy z popisu měřj.ek,ých bodů, týlmjicíse souřadllic a topogrwfii polygono,vých n~b() grafi(')ký'ch 0smnovisek měřického stolu) bodů, Kč 20"-, a) až vče,tně do 5 bodů Kč 4'-. b) za každý daLší bod . . Kč 10'-. Za opisy pop'isu hranic kat.as.trálního území, za 'arch Za otisky po'lnich náčrtů 'původního nebo nového měřooi, 1J3I list . . . . . . . , . . Za ročně vy,hotovené sni~ky s geÚl1I1etrických (pooohopisných) plánů nebo ,s' ,polních náčrtil! ij)'Ůvodniho nebo no· véllm měření nebo !s poLních náěJJtů katastráJ.mch ZiID;ěn včetně UIpl'avení (kldjustování): a) podde měřítka, ve kterém je1st vyhotoven geoanje,trický (po'lohopisný) plán neoo náčrt, vo!platelk, vy,p0i0tený !POdle pol.č. 13 sill.zby poplatků. '&tanovené vyhláIŠkou mÍJDistersrtva financí, Č. 15/1929 Sb. z. 'a i[]o.;mimo oto b) za vepsání měřených délik'ový'cha úhlových měr: 4'-, 1. až vč~ně do 20 2'-. 2. Zla. ka.ždlých daJlŠícll 20 . . . . Za opiÍsy nebo VÝlpÍJsyz ohlašovaCÍch JÍstů: Kcč -'20 a) Ul. titulní stránku . Kč 6'-: b) až včetně do 10 parcel Kč -'20. c) za. každou daLší p.l,rcelu . . . . " Za opisy nebo, výpisy z přehledu ~zemn'ostI1JÍC'h a,rchťli: -'20, a) za titulní stránku. . 8'-, b) až včetně do 10 položek -'40. c) za každou dalši položku . . . 60'-. Za otisky přehledných katastrálních map za list 50'--. Za otisky triangulačních listi'J za list Za výpisy triangulačních údajů: a) z čs. základní sítě trigonom. bodů nebo jednotné sítě 1. až 4. řádu anebo podrobné sítě, za ka.dý bod
1929/176
b) z dřívějších trigonometrických katastru): 1. až včetně do 5 bodů 2. za každý další bod
sití (na př. stabilného Kč 80'--, Kč 16',-,
Statistická zpráva z Českého vysokého uče,ní technIckého v Praze za st.udijní rok 1928/29: N:a oddě!leníz e m ě měř i č s k é h o in žen Ý '1.' S tví při vysoké škole ,s'Peciálníeh nauk bylo ve studijním roce 1928/29 zapsáno- v 1. roce 110, v II. roclel201. v III. roce 80 po:sluchaě,w. Odbornou stá,tnízkou,š,ku na učebném běhu pro vzdě'láni zeměměJ:'ičů d~e naří:zeni ze dne 4. září 1897 slo·žilo 53 kandidátů. ,P 'I' V n í stá t n í z k o U ,šk u na oddělení zeměmě'řiočského inženýrství s[ožNo 54 kandidátů. . Dr u h o u stá t n í 'zik() u ,šk u na oddělenízeměměříčského ínžený'rs,tv:í dh~ pře'dpisuze dne 4. 'č,eTVernce1928 složiili 2 lmndidáti. Dr u h o u stá t n íz k o uš k u m', oddělení ,zeměměřičského· lll'zenýrství dle předpi,su z:e dne 14. č,ervence 1928 složilo 115 kandidátů. D o k t orá t v ě ,d i ech n i 'Ci k ých sllo'ži!l1 kandidát.. Seznamy parifikační půdy. Mínísterstvo financí zavádí jako část písemného katastrálního operátu , Seznam parifikační půdy" (výn08 č. j. 84.523/29-III/6). V tomto seznamu, založeném pro každé katastrální území, budou sepsány podle aritmetického pořadí parcelních čísel všecky pozemky příslušného katastrálního území úmyslně odňaté zemědělskému (lesnímu) obdělávání v roztřídění podle jednotlivých vzdělání a bude tam pro každý takovýto pozemek udáno, zejména: parcelní číslo, číslo pozemnostniho archu, jakostní třída, výměra, katastrální výtěžek a účel, jemuž jest dotčený pozemek věnován. Založení seznamů má býti skončeno do konce roku 1935. Dovoz optických strojů a oJlllckého sklad do ČS. R. Naše země je známa ve světě výrobou skla, lec přes to dovážíme značné množství skla optického, skleněných, fysikálních a jiných přístrojů. Dle statických záRoku 1927 II Roku 1928 znamů dovezeno bylo k nám v letech 1927 a 1928 následující množství tuny I koruny 1 tuny I koruny těchto předmětd: \
1
Sklo do brejli . . . . . . . . . . Jiná optická skla . . . . . . . _ . Divadelní kukátka, dalekohledy a pod. přístroje s obrubami . . . . Teploměry, tlakoměry. . . . . . . Přístroje matematické a fysikální Přístroje matematické a fysikální k vědeckým účelům.
~ 2'fí
I
23.200 II 2'0 14.400 I 5'0
28'0 14'1 36'4
1,070.100 222.600 626.600
5'3
161.200
I I
12,118.100 II
I
I
23.300 28.300
28'0 1,176.300 19-1 303.600 40'0 626.600 6'0
189.500
I
2,347.600
1
-kMinisterstvo financí prlplsem ě. j. 32.334/29-II1 b povolilo k žádosti Inž. komory, aby a Ž nad a 1š í také oněm asistentům, kteří jsou kandidáty stavu M. aut. civ. techniků ale nema.j.í zeměměřické vzd~lání - poskytnuty byly výhody při používání pozemkového katastru, když prokáží, že mají jiné předběžné vzdělání, uvedené v bodě d) § 10 nař.· č. 77/1913 civ .• technicích) n;eh ve článku VI. vlád. na.ř: ze dne 12. května 192"2, c. 148 Sb. z. a n. (na Slovensku a Podkarp. Rusi).
JO
1929/177
Zprávy osobní. Státní zkoušky zeměměřičské na vys. škole spec. nauk při čes. vysokém učení technickém v Praze: Odbornou státní zkoušku z.'!měměřiČskou podle předpisu z r. 1897 vykonali od 16. května do 30. června 1929 na Českém vysokém učení technickém v Praze: . • Karel Hynie z Dobrovice v Čechách. .Jindřich Soukal z Hrobú v čechách, .Jaroslav Špryňar z Horního LitÝínova v Čechách, Emanuel Dříza z Chrudimě v Čechách, Karel Faber z Hluboše v Čechách, .Juraj Illenčík ze Spišské Teplice na Slovensku, Miloslav Vodička z Unhoště v (echách, Evžen Prychoďko z Kamence Podolského na Ukrajině, .Jan }Irázek ze Smíchova v Čechách, Ostap Hrycyna z Peremyliva ve Vých. Haliči, Ivan Bella z Mariupolu v Rusku, Josef Volf ze Zubovčiny v lTkrajině, .Josef Predáč z Mošovcu na SlOVensku, .Josef Panzer z Plzně v Čechách, Ostap Kravec ze Lvova v Polsku, František Patsch z Král. Yinohrad v Čechách, Václav šajner z Tuchlovic v Čechách. Druhou státní zkoušku na oddělení zeměměřičského inženýrství podle předpisu ze dne 4. července 1928 vykonali dne 28. června 1929 na českém vysokém učení technickém v Praze: .Josef Bohm z Opavy ve Slezsku, Bohumil' Soušek ze Žižkova v Čechách. Druhou státní zkoušku na oddělení zeměměřičského inženýrství podle předpisu ze dne 14. července 1928 vykonali od 1. června do 30. června 1929 na Českém vysokém učeni technickém v Praze: Josef Lizálek ze Smichova v čchách, Efim Macov ze Sevastopolu v Rusku, Petr Bulankin z Grigoripoliskaja v Rusku. Josef Stibor z Bolešína v Čechách, Sergej Pop ov ze Sevastopolu v Rusku, Níkolaj Ivanov z Pereslavi v Rusku, Václav Kubin z Brad v Čechách, Ivan šulgin z Oděsy na Ukrajině, Nikolaj Karmazinz Kremenčuku v Rusku, František Kvis z. Nymburka v čechách, Ferdinand Kudlička z Německých Malkovic na Moravě, Vladimír Vysočin z Kamenska v Rusku. Methoděj Zahradnik z Batelova na Moravě, Jaroslav Řezáč ze Smichova v čechách, Petr Viazovec z Jekaterinodaru v Rusku, Ivan Rozdobuďko ze Stavydla na Ukrajině, Boris Birjulin z Tambova v Rusku, Georgij Gubin z Charkova v Rusku, Antonín Košťál z Horažďovic v Čechách, .Julius Jenisch ze Zayuhrovce na Slovensku, Boris Grigorjev z Petrohradu v Rusku, Antonín Beneš z Hlinska v Čechách, Jaroslav Slitr z Jaroměře v Čechách, Vsevolod Surin z Petrohradu v Rusku, Andrej Muravko z Hrabovky na Ukrajině, Záboj červinka ze Stěžer v čechách, Ladislav Patera ze Slabec v čechách. David Macev-Ain ze Sevastopolu v Rusku, Ivan Varakin z Raněnburku v Rusku, Josef Ditě z Prahy v Čechách, Nikolaj Michalovský z Kobrina v Rusku, Václav Soucha z Hluboké v Čechách, Metoděj Matoušek z Mikulovic na Moravě, Václav Menčík z Poděbrad v čechách. Odbornou státní ~koušku z učebného běhu pro vzdělání zeměměřičů na Českém vysokém učelllÍ technickém v Prazel, dle nařízení z roku 1897, 16. břeZlI1a 1929, slož.ili pánové: Karel Ryš.áin ze Lhotky v Čechách, Jaroslav Kotrba z Prahy v Oechá,ch. Alois SkáJa z Plzně v Čechách, Karel Zdeněk z Dmýíštic čechách, Jaroslav Dvořák z Obděmc v Oechách. Oprávnění stavovského označení "Ing." naby,l kolega J. Křiž v OMumci n. CidL
v
ING. BAR\7ITIUS
& ADAMEC,
Praha-VIDohrildy, Belgická 21. 'Vyrábí: Nejmodern~ší a.nejpi'esnější vynášecí pi'ístroje délkové pro všechny poměry. - Měi'ící pi'ístroje pro meteorologII, hydrologII, geodesll, agropedologII a aeronat!t1ku. Trasírky, pásma a měi'lcké pomůcky za továrny ceny. Za redakci zodpovídá Ing. Jos. Růžička. Nakladatel: Spolek československých
1929/178
Tiskem Polygraftev·B-rně.zeměměl'ičf1 v Praze.
ZEMĚMĚŘIČSHÝ
vĚsTníH
F. S po ne r. V učebnicích a příručkách prakticke geometrie a nauky o mapách nalézáme často kapitolu o "redukčních aparátech", o "redukci plánů" nebo široce označeno, "pÍ'Í~troje ke zvětšování nebo zmenšování pláil1ů". V(; všech kulturních řečech nazýváme specieJní oddíl těchto nomúcek krátce "p a n t o g r af e m". V češtině také často "jeřábkem"; v němi'ině udrželo S0 označení "Storchschnabel", ve švédštině "Storkniibb", v dánštině "Storkesllnbel" a v holandštině dokonce kuriosní označení "Teekena'lp" (kreslicí opice). Púvodní forma tohot,) nástroje, schematický znázorněného v obr. 2., opravňovala Svédy, v době 30leté války Evropou táhnoucí, k tomuto jednoduchemu národnímu pojmenování, pod nímž nástroj doznal brz.y všeobecného rozšíření a dík jeho upotřebitelnosti se také plně uplatnil. Brzy naplní se 3. století od té doby, t. j. od roku 1631, kdy K. S c h e i n e r 1) jako uprchlík uveřejnil v nímě popis svého pantografu. (Prof. Dr. V. Láska sděluje v O. Z. f. V. z 1'. HJ09. že první popis pantografu učinil rektor školy v Rakově (Polsko) Joachim St e gm a n 2) ve své 11čebnici matematiky již v roce 1630. Není však považován za vynálezce a také Stegman sám to netvrdí.) Jak obraz č. 1. ukazuje, jedná se o zcela. jednoduch)' aparát z dřevěných pravitek, která jsou opatl'ena otvory pro dřevěné kolíky, kol nichž se múže přístroj volně pohybovat. Jeden z kolíků jest pólem. Vpravo vyobrazené kovové součásti byly určeny k lepšímu vybavení. V roce 1766 pojednal švédský poručík Ni 1 s M a l' e~ 1i u s dúkladně o "Storlmabbu" a zmínil se o stroji vy stavěném ve Francii, sloužícím k obkrE'slování plánťt, naz)'vaným pantografem. Uváděl již tehdá nové jeho typy, které všechny byly sec.. staveny nejrůznější obměnou způsobu Scheinerova. Z teorie pant,ografu budiž opakovány jen základní pojmy: 1) Krištof Scheiner, narozen 1575 v Valdě ve Švábsku, byl proc fesorem matematiky na různých universitách. 2) J. Stegman, rodák z Německa; odešel roku 1626 z Berlína do Polska a zemřel 1633 ve Sedmihradsku. Prof. Dr. Láska cituje dílo: IOACHlM STEGMANI - INSTITUTIONUM MATHEMATICARUM, Libri II., jehož existují ještě čtyři exempláře. Dr. Láska měl knihu z knihovny 'Ossolinea ve Lvově.
1929/179
1. pól, kreslieí a pojízdný hrot musí býti v jedné pnmce, 2. přenešená úsečka jest vždy rovnoběžná k dané, 2. měřítko plánu daného a přenešeného jest v přímém poměru s ÚJSekynastavenými na ramenech. Zajisté bude z.ajímavo 1"1'0 vývoj tohoto přístroje sledovati aspoň sehematické ukázky jeho postupného zdokonalování. Tato informace nemá však za účel ukázat,i jednotlivá provedení. Schemata (obr. Č. 2.-11.) jsou vlybrána z asi 30 různých typu, které dle své obliby a upotřebitelnosti se v praxi zavedly nebo zanikly: Typ na obr. Č. 2. uveřejnil K. Scheiner. Typ na obr. č. 3. sestrojil Walling ve Švédsku. Tento tvar používá se ještě dnes u rycích přístroju. Dosud zachovaný exemplář z r. 1782 zpracován jako nástroj kap€sní. Typ na obr. Č. 4. Provedení dle Hunlia. Za dob Marelia byl to nejrozšířenější tV'M' ve Švédsku. Dále zdokonalen kolem r. 1864 J. Goldschmidtem v Curychu.
Typ na obr. č. 5. Mareliem již zmíněný, v Anglii rozšířený a tam 1875 nazvaný "ordinary pantograph". 'J1yp na obr. č. 6. je "stairM pantograf" z let, asi 1800, již mosazný s nosnými válečky a olověnou noh0u CC pól. Typ na obr. č. 7. sestrojil kolem 1850 Gavard v Paříži. Typ na obr. č. 8. "Milánský tvar", v Rakousku obliben)-, o němž v r. 1852 pojednlal F. Hartner v "Nižší geodesii" a učiní jej známým. O nějaké podobě s čápím zobákecln nemůže býti při tomto provedení ovšem žádné řeči. Typ na obr. č. 9. představuje námořnický jeřábek, sestrojený Blankenburgem z Berlína, dukladný nástroj s rameny čtvercového profilu z rnagnalia, a proto lehký; má ph'hledné dělení s nOniem. Typ na obr. č. 10. zaveden Kraf,tem ve Vídni; tvoří základ pantografu, sestrojeného Ottem a Coradim a dnes u nás používaného. O tomto typu stlane zmínka níže. Obr. Č. 11. značí schema Gavardova zrcadlového pantografu, který zlepšil Coradi a podobně i Kolb a Ourruan ve Washingtonu. G a G' posunují se v kolejnici, vodicí prut VaK zvyšuje stabilitu.
1929/180
/
Obr. 9.
(7
c: Obr. 11.
1929/181
Prof. W ollaston (Edinbourg-h 1821) sestavil e i d i o g r a f, který podobně jako Hollarzllv (Meklenburk 1883) l)racllje bez kolejnicového rovnoběžníku s terčí a motouzovým převodem. Ho m o g r a f od Lytha ve Stokholmu· kreslí podobné a převrácené obrazy. Dalším druhem je s o c h a ř s k Ý pantograf a pantograf k y vad lov ý. Rozšíření přístrojťl těchto v běžném užívání brání jich nákladnost,. Též Stampfer využil myšlenky pantografu, aby docílil větší citlivosti integračního kolečka polárního planimetru. Coradi a OU zavedli již r. 1878 nové pantograf-planimetry, k nimž prof. Doležal, Vídeň, uveřejnil pak roku 1915 matematickou teorii. Ses,tavíl 16 různých typů prakticky možných p'1ntograf-planimetrů. Konečně zmiňuji se o pantografu-p a n a na g' I' a f u W. Zabela (nikolív Sabela), o němž pojednává kpt. J. Sieber ve Výroční zpravě Voj. ZGlllěp. ÚSbWll
Obr. 12. H, K, B podstavec s nohou a závažím. L libela. 8 stavěcí šrob. 00', hh' závěs (li pro pól vně).
F vodící hrot. Z kreslící hrot. r nosný váleček. 1, :t, 3 4 ramena.
z roku 1924 a kde jest též výmluvná ukázka práce, pořízené tímto deformačnim pantografem. Význačný pokrok znamená k mi t a c í pantograf od Goldschmidta, který jest zhotoven z mosazných čtverhranných trubek s milimetrovým dělením a má docela nový způsob závěsu. Nově zavádí se tyčkový 'Systém dle schema obr. č. 4. Ježto nebylo jím dosaženo žádoucí přesnosti, vzdal se jeho konstruktér dalších pokusů a úprav. Pantografy Ottovy a Coradiho (dle systému obr. č. 10.) představují zdokonalení myšlenky Goldschmidtovy. Vyhovují všem pozadavkúm přesnosti a ovlád2,telnosti a jsul~ dnes vbeobecně i u nás používány. Vyráběny jsou precisně z prvotřídního materiálu a díky jejich kons,trukci je používaní jich jednoduché. Obraz č. 12. představuje výrobek firmy Ot~ (Kempten =Allgau v Německu) a čtenář múže si učiniti dle něho dob rou představu této pomúcky, která nemá 1S,cházeti v žádné dobře vybavené technické kaceláři. Ramena jsou z poniklovaných čtverhranných trubek, délky 72 neb 96 cm. :Mimo mm dělení k docílení libovolných poměrů, evoot.. smrštění papíru, jes,t vyryto stabilní dělení pro běžné poměry, na př. 1/2, 1/5 atd. Závěs, je
1929/182
v bodech o-o' a h-lť, celý systém je mimo to podepřen lehce pohlyblivými válečky a reaguje lehkým chodem na nejmenší vyšinutí. V obr. č. 13 jsou detaily vodícího zařízení. Pojezdný hrot jest v t vypérován a jest spojen vhodným vypinacím zařízenim s kreslicím hrotem. (Obr. č. 14.) Nástavec 'v chrání zvlněný pa-
Obr. 13.
pír před natržením. Toto celé uspořádání usnadňuje značně práci s pantografem a zabraňuje nepřesnosti při opatrném zacházení. Pantograf musi býti ustaven vodorovně. Za tím účelem je podstavec nohy o,pat;řenkřížovými libelami; sázecÍ libela použije se pro rameno. Urovnání děje se pomocí Řroubú při výstužných drátech a též šroubem pojezdného kolečka při hrotu.
Obr. 14.
Nasta,veni pn ramenech 1-2-3 děje se pomocí noniů a stavěcích šroubů. Používání pro poměry 1/2_2/3 jest při pólu vně. Na obrázku č. 15 vidíme pantograf v sestavení pro "kopírování" s pólem uvnitř pro poměry 2/3-1-3/2, Nclstavení pro libovolné poměry plyne z těchto vztahl1: pro po'1 vne x = m n' d,pro po'1 uvm'tl' x = mm n' d , pn V
v
1929/183
+
V'
=
=
=
čemž d délka. ramene, 1 : m daný poměr, 1 : n žádaný poměr. Zaměněním hrotu pojízdného ~ kreslicí docilujeme buď zvětšení nebo zmenšení. Po nas,tavení poměrů na rameuech zjistí se zkusmo, jaký obvod pojme pantograf. Výhodné je zvoliti si několik směrových bodU.,které slOuží nejen ke kontrole při pan tografování, ale lze jich též použíti pn novém nastavení jak originálu tak nového plánu. Nutno g,e též přes.vědčiti, zdali špička pojízdného a kreslicího hrotu je centrická. Poznáme to nejlépe otáčíme-li hroty vo1ně v objímkách a kreslí-li se na papír buď bod či kroužek. Pantograf při správném ustavení a při pečlivé práci jistě VIYhovívšem kladeným požadavku.m. Nemá rozhodně scházeti
tam, kde nutno počítati s častou redukcí plánU.. Jemná, čistá a rychlá práce docílená pantografem brzo zaplatí kupní cenu. V redukcích plánU. je foto-metoda ji~tě značný pokrok. Nelze však přehlížeti její nevýhody, zltlášt.ě při redukci starých, zažloutlých a nejasných plárnú a při vyhotovení plá1l11z rťtzných měřítek. Zavedení této vskutku moderní metody vyžaduje vš2k znaooého nákladu. Jen velké ústavy, vyžadující stále nového plánového materiálu, mohou si opatři,ti projekční komoru, jejíž výkonnost je jasně doká.zána skutečností, že na př. městský měřický úřad v Essenu pořídil ve 2 dnech redukci 50 sekčních listů z měřítka 1 : 1000, resp. 1 : 2000 do měřítka 1 : ;)UOO. Jisto jest, že pro podniky menšího rozsahu, dobrý pantograf k0ná cenné služby a že jeho pořizovací náklady jsou v nejlepším poměru k jeho výkonnoslti. Kolegové nepochybi, když jej '~e svých kancelářích více upotřebí. Přeložil K. Radnický. Literatura: Curtius Miiller, Doležal, Gendron, Hartner Wastl, Loschner, Pellehn, Semerád, Sieber, Wolff.
1929/184
Résumé. Les pan t o g r a p h e s. - L'auteur décrit le dévelop· pement de la construction du pantographe, créé par Ch. Scheiner et annonce, que la description la plus ancienne de pantographe a été ar· rětée par J. Stegman en 1630. De ses 30 types différents il caractérise succinctement 10 constructions les plus importantes et fait une mention plus étendue, du pantographe de la maison Ott a Kempten.
(Dle článku "Par merniecibas 1) darbiem Latvija' G o t š a 1k.)
přeložil Ant.
Měřické práce v Lotyšsku dříve byly prováděny hlavně měřickým stolem, a výsledkem toho byly grafické plány. Na postupu, jímž měření bylf1 prováděna, je zná,ti, že byl brá,n zřetel na hospodářský význam plánu, nikoliv na význam právní. Měření hfaJIliics' poúžitím úhloměrných stroj u provádělo se jen v poslední době. Jak má býti provedena k o rob o r a c e neb obnovení pozemkových hranic, o tom zákony baltických provincií (Kuronsko, Livonsko, Estonsko) nejednaly. 'Také zákonodárci po ustanovení republiky Lotyšské nezabývali se touto otázkou. Podle místních baltických zákonu je majitelem pozem· ku ona osoba, na jejíž. jméno v pozemkové knize onen pozemek je zaps.án. Ale jak mají býti při zápisu do knih pozemkových určeny hranice - právně a technicky s,právně - zákon nic nepraví. V pozemkových knihách jsou všelijaké zápisy o pozemcích, jichž plány chybí. Když při koroboraci pozemků chybí popisy hranic, je koroboroV'ána jenom jeho plocha a neudává se vůb€'c - neb jen neúplně - jeho poloha v obci. V tom případě je pochopitelno, že taková koroborace pozemku má malý vý·· mam. Koroborace na základě grafických phinů také není úplná . •Jen díky bývalé šleehtěl baltické mohlo nastati takové nesprávné juridieké označení hranic. Starati se o ustanovení pozemkových hranic je povinnosti
stM.u. Zdá se, že majitelé usedlostí měli by sami míti zájem na přesném vyznačení hranic svých usedlosti, ale bohužel většina toho nechápe. Statkář neuváží, že mohou vzniknonti spory o hranice a že by měl těmto sporům zabrániti. Při uznání koroborace je nevyhnutelným uznati nezhytnou potřebu plánú spravných po stránce právnické i technické. Širší veřejnos,t uznává nutnost korobora,c~ půdy, protože v poslední době naskytla se možnost dostati státllií půjčky na koroborovanou půdu. Koroboraee půdy zůstala tedy na starosti majite,lům půdy. Poněvadž znalost faktických poměrů je nooos,tatečná, slyšíme často llaHká.ní, že koroborace je složité a drahé vyhotovení plán11. Nechci tvrditi, že nyněj.ší způsob vyhotovení právních plánů je dOBtipromyšlený a že jej nelze již zdokonaliti, přes to možno uznati, že v hlavních rys,ech souč/1Sné požadavky na juridické plány jsou odú1) Merniecíbas un kulturtechnikas Vcstnesis, 1926, č. 9/10 (Lotyš. ský časopis zeměměřičský).
1929/185
vodněny. Také v Rusku technické požadavky přesnosti v měření vyrovnají se i novějším technickým instrukcím. Po prohlášení samostatnosti Lotyšské republiky měli zeměměřiči provésti co ne~irychleji velkou agrární reformu. U po· litiku bjTla,tendence podržeti ve svých rukou technické provádění agrární reformy, přes. to že mezi nimi nebylo odborníků. Zasahovali stále do POSltupuměřických prací, čemuž ani korporace zBlněmě.řičské ani vyšší úředníci, pověření prováděním agrární reformy, nemohli odporovati. Proto agrární reforma po stránce technické je tak nedokonalá a neúplná. V provádění agrární reformy zeměměřiči mimo všech obtíží spojených s technickou.. prací Lastávali často i jiné fwnkce, biyli současně okresními pozemkovými dozcrci, inspektory státnírh IJl-·zemkua měli i jiné vyšší státní úřady. Přes to se nedomohli ani lep~ích podmínek pracovních, ani lepších existenčních poměru. MnollOpníce bylo provedeno neproduktivně, ježto stále do ní vměšovali so místní pozemkové komitét;y, zřízené zvláště pro agrární reformu. Při provádění agTární reformy všechny práce spočívaly v parcelaci velkostatku a. státních pozemku na základě starých plánů, při čemž bylo používáno primitivních zpusobii měřeni. Spěch v práci a malý počet zemfměřičU nedovolovaly výkony polle požadavků dnešní měřické techniky. Proto zaměřeni prozatímně utvořených nových hospodářství je úlohou budoucnosti. V poslední době v Latgaliji 2) bylo provedeno rozsáhlé rozdělení vesnic na jednotlivá hospodářství (dvory). Tato práce technicky provedena způsobem obvyklým Rusku. Právně jsou ale v Lotyšsku poměry složitější, poněvadž byly k vesnicím přiděleny pozemky ze státního fondu. Za nejsložitější měřickon práci v Lotyšsku třeba IJočítati měření měst a rozdělení pozemku po úpravě řek a potoklI. Tady mimo horizontálniího měření nutno provésti také měření vertikálná. Velkou překážkou jsou ploty a pohraniční stavení, jez přímé měření· hranic 0:1StOznemožňují. Poněvadž dřívější měřické práce v městech b;yly prováděny bez stabilisace bodu, dnešní určování přesné právnické l1ranice pozemků je možno jenom po změření stavebního bloku nebo s kontrolou bloku sousedniho. Technika, kterou se měření měst provádí lotyšskými zeměměřiči ještě je neúplně rozřešena. Všichní zememěHči pracovavší na měření měst přizná.vají, že polygonální a trigonometrická metoda je nutná, přes to jsou tu odpůrci této metody nejen mezi politiky, ale i mezi zeměmlmčskými odborníky. 1\fěřeuí polygoná.Iní a t.rigonometrickou metodou je ještě lotyšským geo· metrúm málo známo. Ale možno říci, že budou méřické práce v Lotyšsku prováděny na základě trigonometrické sítě, jak tomu je v západní Evropě. Částečně již se tak také v Lotyšsku děje. Mf:·řicképráce z technické stránk~- mohou za dobrých politických poměru upraviti zeměměřiči sami. Jinak je to s právní stránkou měřických prací, která záviSÍ od platných zákonů. Za 2) Latgale ské gubernie.
východní č.ást Lotyšska; sestává z části býv. viteb·
1929/186
Br nn o R e i t e r: Untersuchungen uber die Abhiin~igkeit der MeBgenauigkeit von der kunstlichen Beleuchtun~ •. Nak!. Buchholz' a WeiBwange, Berlín 1929. (Disertační práce vys. šk. techn. v Drážďanech.) Dr. H. L li s c hne r : Beobachtungsheft fiir Satzbeobachtungen und Winkelrepetition. Beobachtungsheft fUr optische Distanzmessung und logarithmische Tachymetrie. Beobachtungsheft fUr direkte Langenmessung. Druhé vydáni. Brno 1929. F. O 11 i v i e r: La topographie sans topo~raphes. Traité de photogrammétrie. Cena 42 fr. Vydala Revue d'optique. théorique et instrumentale, Paris 1929. P. W i 1 s k i: Markscheidekunde. I. Teil. Cena 26 mk. Vydal J. Springer, Berlín 1929.
Odborná pojednání v časopisech. Sborník čs. společnosti zeměpisné. Sešit 5-6 přináší pocl~valnL re: ferát o pojednání kol. Ing. Fr. B o g u s Z a k a "Kapitoly o novem merem topografickém". jež bylo uveřejněno v Z. V. 1928 a 1929. Věstník Inženýrské komory. Č. 17. Z i m m 1 e r: Sociologie a inženýrství. - St e hl í k: Filosofie techniky. - Č. 18. Hospodářská výchova techniků. - B i r k: Latein und die Realschulen. - č.19. -bch-: Techničtí odborníci v návrhu nového stavebního řádu. - S a Z b y p op 1 a t k ů za opisy ... atd. Z pozemkového katastru. - K o c hl li ff e 1 : Zakupování let v pensijním pojištěni. - (;. 21. Š k ach: O osnově nového stavebního řádu. -ner. Zprávy veřejné služby technické. Č. 17. Výnos min. veř. prací Z 5. července 1929, č. 1155/18 pres. 1929, o povolování studia státním zaměstnancům. - Dr. Sem e rád a Ing. M u s o r in: Uspořádání ;1;eodetických základů pro nové mapy a plány Československa (pokr., dok v č. 18). - (;. 18. H o šek: Zájezd čs. inženýrů a architektů do Holandska, Anglie a Belgie (a 10 vyobr.). -- Č. 19. Č e r n ý: Návrh mezinárodní normy pro žádosti za vodoprávní povoleni. -ner. Technický obzor. Č. 17. M u s o r in: Výroční zpráva Vyššího geodetického ústavu SSSR. za r. 1924 sv. I. (referát). - Č. 18. Z i m m 1 e r : Vliv technické vědy a práce na moderní civilisaci. -ner• Lesnická práce. C. 10. E. P o spí šil: Studie hypsometru. - Ing. A. N ik e n d e y: Vliv pozemkové reformy na lesni hospodářství soukromých lesních statků. Pozemková reforma. Č. 8-9. Dr. J. Vo žen i 1 e k : Raisons et résultats de la réforme fonciére tchécoslovaque. - Doc. Ing. Bol e h o vs k ý: Technické předpoklady pro zaknihování přidělů. - Dr. K. C z iv i š: Soukromý úvěr pro pozemkovou reformu na Slovensku a Podkarpatské Rusi. (Dokonč.) Maanmittaus, 1929. Sešit 3-4. Me u r ID a n: Vypracování plánů městských. H e ~ s kl a ni 8' n: Měření měst s použitím tacheometru Bosshardt-Zeissova. - H a a taj a: Mapování Finska. - V drobnějších zprávách pojednává se o rozmnožení počtu státních zeměměřičů, o činnosti Geodetického ústavu v r. 1928, o ruském a. švédském zeměměřičst ví a j. Przegl~d mierniczv. Č. 8-9 W a r c h a I o w s k i: Měření základny p'zubinské. P i o t r k o w s k i: Polygonizace VarŠavy. SaI: O zvláštních podminkách pracovních při scelování pozemků. Mernieclbas un Kulturtechnikas Věstnesis. Čís. 5-7. Mi 11 e r s: Návrh zákona o pozemkovém katastru (pro Finsko). Van a li s: Zákon pro výstavbu měst, jeho výklad a vypracování plánů parcelačních (viz Č. 8-9 pokrač.) S 1i es: O nezbytné hustotě základních bodů. Ve gn e r s: O praktické metodě pro výpočet vzdáleností drenážních odpadů. Čís. 8-9. J. B.: Ohraničovací práce při státní hranici (lotyšské). V. Š.: Optické měření délek pomocí latě Felderovy. Journal des Géometres et EXllert" PraDl;ais. Čí~. lú7. A n se rm e t: La Restitution ft l'autographe de levers dans l'espace. Dur a, ff o u d: La technique de tra,vaux du cadastre en Syrie. P révo t: Sur un nivel1ement de base. R o u p c i n s k y: La féderation internationale des géometres ft Zurich. V o t q u e n ne: Division des surfaces. B a s t eB Ion d: La charrue et 130 borne. Čís. 108: P révo t: Le zéro inter-
1929/187
national des altitudes et les lentes variations du niveau moyen des mers. A t i f bey: Les droits réels sous l'ancien régime turc. Alb rec h t: Emploi de la méthode des coordonnées polaires. Bildmessung und Luftbildwesen. Čís. 2. Dr. v. O r e I: Photogrammetrische Bestimmung von Navigationseigenschaften von Luftfahrzeugen. S a m mel: Die Priifung und Berichtigung eines Bildmesstheodolits mit Verbindung mit einer Luftbildkammera. R e h n: Fehleruntersuchungen zur Nadirpunkttriangulation. Do c k: Ein logarithmischer Kreisrechenschieber fiir stereophotogrammetrische Zwecke. Ber c hto 1d: Beitrag zur Orientierund des Raummodells bei stereophotogrammetrischen Steilaufnahmen aus der Luft. Čís. 3. G a st: Uber die innere Orientierung von Messbildern. R a e t h jen: Kinematographische Bestimmung von Flugzeugbewegungen. Lei ber: Die Farbe in der Photographie unter Beriicksichtigung der Photogrammetrie. Tijdschrift voor Kadaster en Landmeetkunde. Čís. 4. Boe r: Zeměměřič a úprava hranic. Ti e n str a: O formě křivky chybové. (Pokrač. v čís. 6.) Ve r m e u len: O způsobu vyznačování změn v katastrálních aktech polních. - Zpráva o sloučení organisací pozemkového katastru a zemského vyměřování. Čís. 5. H e in es: O optickém měření pro švýcarský katastr. Zeitschrift fur Vermessungswesen. Č. 17. R e in hol d : Eine Fluchtentafel zur Fehlerellipsenberechnung. - G a st: Das Einschneiden aus dem gefahrlichen Ort in der Aerophotogrammetrie. Č. 18. Cla u s s: Umwandlung der bayerischen Landeskoordinaten. - Hofer : Zur Absteckung von Bogenweichen. - R o s 1e r: Grenzfeststellung auf Grund der Karten der allg. sachs. L. V. 1835-1841. - Č. 19. D e u b e 1 : Die Hilfstafel von Schiller und die Schragmessung. - Ma r der: Die Gemeinheitsteilung und Verkoppelung im ehemaligen Konigreich Hannover. - Č. 20. Ma r ti n : Die Punktvermarkung einer Triangulation . - S a u e r: Die Form der Hofstatten und Gassen als Urkunden C'. 21. Run e : Einwirkung der Fehler des Sonnenkompasses. - We r km e i st e r k otázce: Vermittelnde oder bedingte Ausgleichung von Ho hennetzen. - Her let: Grundfragen des deutschen Vermessungswesens. -ner.Stavba měst a obcí venkovských. Č. 5/6. Peň á z: Stavební rozvoj města Brna (pokrač.). - C h o c h o I: Důležitost a požadavky řádného vybudování venkovských obci. Van ě č e k: Regulace města Prostějova (a pokrač.). - J. V.: Pro nový upravovaci plán města Českých Budějovic. -ner. Bauwelt, ročník 20. Č. 16. L o r c her: Der Bebauungsplan fiir die Kleinstadt. Stlidtebau 1929. Č. 7. A b e n d rot h: Stadtebau und Luftbild. Rhein. Bllitter fur Wohnun,;swesen 1929. Č. 8. D ii t tma n n : Warum und in welcher Form sollen Kleinstadte und Landgemeinden stadtebauliche Planungsarbeiteri durchfiihren? Stadt und Siedlung. Č. 5. Roh led e r: Vereinheitlichung des Kartenwesens in den Landesplanunlisbezirken. R e nf e r t: Eingemeindungsgrundlagen. - Č. 6. S i e r k s : Ein neues Prinzip der GelandeerschlieBung (viz č. 9). - Č. 7. L u t h a r d t: Der Flachenaufteilungsplan der Stadt Gera. - Č. 8. Stadtplane mit BaublOcken in Sechseckform (Oas hexagonale System von Noulan Cauchon, Kanada). - Č. 9. H e i Ii gen t h a I: Rationalisierung, Landesplanur.g und die Ausgestaltung der Neckarufer in Stuttgart. -ner.
Zprávy odborné. Zkoušky pracovních ocelových pásem v poli. Zkoušky pracovních ocelových pásem provádí se v SSSR. na kompa.rátorech pro přístroj Jaderinův v Moskevském Meževom Institutě nebo ve Vojenském topografickém ústavě v Leningradě, za nejvhodnějších okolností, často s přesností skoro odpovídající přesnosti zkoušek invárových drátů a pásem. Rovnice pásem, určené dle periodických zkoušek v laboratoři, přece se liší poněkud od výsledků zkoušek prováděných přímo v poli za
1929/188
pracovních okolností. Proto prof. A. Č e bot are v doporučuje prováděti periodická srovnání pásem na specielních polních komparátorech (základnách), pečlivě proměřených pomocí přístroje Jaderinova. Zkoušky pásem na tomto komparátoru provádí se týmiž pozorovateli, kteří používají daného pásma pro přesná délková měření. Takového komparátoru (základny) bylo po prvé použito při zaměření města Samary v roce 1928. Na koncích zkušební základny v délce asi 156 m, byla založena 2 betonová centra a třetí uprostřed v rovině terénu (do hloubky 2 m), ve tvaru betonových sloupů. Do nich byly zacementovány plynové roury asi 4 cm v půměru, s ocelovou sférickou hlavičkou s jemně vyrýsovaným křížkem, zajišťujícím konce základny. Celková délka základny dle měření přístrojem Jaderina byla 155'94472 m, odpovídala tudíž 8 délkám pásma (8 X 19'5 m). Tyto jednotlivé oddíly byly zabezpečeny zabetonovanými železnými kolíky (asi 3 cm V' průměru) 40 cm dlouhými, s jemným křížkem na povrchu, vyčnívajícím nad terén na 2-3 cm. Pásmo se natahovalo závažím po 10 kg, obdobně jako u drátil invárových. Odečítání provádělo se 5 krát (s posunováním pásma) při řízce na hlavách kolíků s přesností na 0'1 mm. Při každém uložení pásma měřila se teplota pomocí teploměru ve specielním ložisku v kousku obdobného ocelového pásma, ukládaného vedle zkoušeného měřítka. Hlavy kolíků se přesně nivelovaly. Zkoušky byly provedeny během měření sítě třikrát: před započetím měření délek, uprostřed měření a po skončení, vždy 4 krát po sobě a to tam a zpět ve dvojicích (tedy 8 krát). Střední kvadratická chyba pro jedničku váhy jednoho měření p. =
± lj11JdTJ ,
r
2 [n-l]
kde p - váha
jednoho
měření,
činila :::::0'57 -7- 0'87 mm. kvadratická chyba pro jedničku
Střední
d-
rozdíl ve dvojici,
±
n - počet dvojic,
váhy
pro jeden den mě-
ření = +1/ n-1 [p o ~] ,kde p - váha dvojice, o - odchylka aritm. středu ,-I dvojice od celkového aritm. středu tohoto dne, n - počet dvojic, byla v mezích ± 1'13 -7- ± 1'67 mm.
--V
II.
Střední
". = + r
-
± 0'61
./ fJ.I V
-7-
[p]
kvadratická ,
kde
± 0'83
chyba
fp] _ je váha 1
mm, tedy 197.500
aritmetického aritm.
středu
středu toho
jednoho
dne, rovnala
dne se
1 -7- 255.700 celkové
délky.
Zkoušky ukázaly, že středni rozdíl v rovnici pásma dle měření v laboratoři a v poli (po redukci) činí -1'11 mm pro délku pásma 1
(19'5 m), čili 17.117'
což dává pro polygonální
strany
sítě I. řádu
(dle
instrukce do 3 km) chybu až - 0'177 m. Ježto pro určení systematických a nahodilých chyb měřítek a strojů požaduje se přesnost 10 krát větší než konečná dovolená přesnost 1 1 1 měření (tudíž pro polygonální sítě I. řádu 10.000 X 10=100.000)' je viděti, že je zapotřebí zkoušek pásem použitím polního komparátoru. (Geodesist Č. 3 z 1929.) Ing. Ř. Musorin. O mapování Finska. První plánovité mapováni Finska začalo v téže době co ve Švédsku, t. j. kol r. 1633 a to v několika krajích v měř. 1: 300 až 1: 720.000, při čemž místy užito astronomických pozorování. Za ruské správy ustaven hlavní zemský měřický úřad (přeložen r. 1821 do Helsinki). Tu dobu pořizovány mapy g e o g r a f i c k é v územích, kde byly projektovány regulace řek, hlavně však mapy c e s t celé země, jež vtdány v měř. 1: 750.000. Okolo r. 1830 začato bylo s mapováním přímořských obvodů; mapa kraje Uusimoa (Nyland) vytištěna v měř. 1: 100.000. V letech 1840-1873 zpracorváno celé Finsko v měř. 1: 20.000. Z těchto prací vzešlé mapy - mapy ob c í -, které veřejnosti nebyly
1929/189
přístupné a později byly použity k vypracování různých map pro úřední potřeby, mají za podklad grafickou tria,ngulaci a některá data astronomicky zjištěná. Plán ku zbudování gen e r á 1n í mapy, pojatý v r. 1840, byl reaIisován až po čtvrtstoletí. Základem k tomu byly ma,py obci a jiný ú!e~ní materiál, ale místy provedeno nové mapo·vÁní. V· severní části člmla plocha nově zpracovaná na 86.000 km2, při čemž detail navázán na grafickou triangulaci, odvozenou z dat stupňového měření a, základen. Jižní část v té době měla, značný počet trigonom. bodi'! z baltické triangulace (na 1 list as 3'3 bodi'! spolehlivě určených). Přislušná mapa vydána v měř. 1: 400.000 v r. 1873. Revise generální mapy prováděny od r. 1890 a ukončeny. r. 1927, takže nyní tiskne Finsko generální mapu nově. Mapy obcí časem zastaraly, a proto počátkem 20. století přikročeno k novému mapování v měř. dosavadním (1: 20.000). Každá mapa obce (pri'!měrně 100 km2) má za východisko měření 3-4 trigonom. body. Její materiál opatřen revisí, použitím map lesních, scelovacích, přímořských a také novými pracemi. Formát listu činí 55/55 cm. Originál je kolorován. Celkem dosud zpracováno 17% plochy státu. Mapy obcí sloužily v letech poválečných k pořízení map e k on o m i c k Ý c h v měř. 1: 100.000 a to pouhým kartografick)'lll přepracováním. Mapy ekonomické obsahují vodstvo, cesty, osídlení, obvody obcí, kultury a lesní plochy, jakož i známá data, výšková. List má rozměr 55/55 cm a zachycuje plochu 15 o šířkových a 30 o délkových. Ze 184 listů vydáno 48 hlavně z jižního Finska. V přítomné době Finsko zúčastní se na zhotovení mez i n á r o o. n i mapy Evropy (1 : 1,000.000). Dosud byly vydány listy: Turku, Helsinki a díl listu Petropavlosk. Zbývající list Oulu vyjde asi koncem r. 1929. První top o g r a f i c k é mapy ve Finsku prováděli ruští di'!stojníci od r. 1870 v měř. 1: 21.000 s vrstevnicemi po 4'27 m = 2 sažně; práce ty omezeny jen na jižní okrsky. Ve válce zběžně mapováno v měř. 1: 42.000. Hodnota válečných prací je skromná: zato předválečné výrobky, mající dobrý geodetický podklad (astronom. určené body, spojené polygonálními tahy), jsou kvalitní. Osamostatněné Finsko převedlo ma.py ty do měř. 1: 50.000, resp. 1: 100.000, opatřilo novým názvoslovim a přeměnilo vrstevnice na 5 metrové. Krom toho pokračuje v mapování topografickém v originálním měř. 1: 20.000. při čemž připadá 1 trig. bod na 10 km2• Vyzbrojen jest mapér průhledítkem s dalekohledem, latí a lehce přenosnými stroji úhloměrnými. Jeho 2 denní výkon činí 12-13 km • Výšková měření navazují se na body z přesné nivelace, provedené podél drah v letech 1892-1920. Jako dobrá pomi'!cka osvědčila se tu mimo kraje lesy porostlé letecká fotogrametrie, pěstovaná dle systému Roussilheova .. Základní měřická data, pocházející ze švédské a ruskéhegemonie, jsou v současné době revidována a vypočteny nově řetězce bodů I. řádu. Do r. 1928 mělo Finsko 2300 trigonom. bodů, upotřebitelných pro všechny druhy praci topografických. Nový bod průměrně stojí 425 Kč, nečítaje v to pevné platy zeměměřiče. Finsko provádí triangulací i v severních oblastech a - což je zajímavo - volí k tomu dobu měsíců března a dubna, kdy po zasněžených rašelinných pláních lze nejsnáze transport,ovati proviant i zavazadla a užitím lyží zrychliti pracovní tempo. Zkušenosti, nabyté při zimních pra,cech polních, budou předmětem vědeckého zpracování. Pi'!vodní pro j e k c e (konická), užitá ve Finsku při generálnich mapách, pochází od Morducha. Pro mapy obecní užit,o projekce polyedrické a pro nové mapy topografické zavedena byla v r. 1922 KriigerGaussova válcová konformní projekce: celá země rozdělena na, 3 o široké .pásy meridiánové. O r g a n i s a c i map o va c í c h p r a c ok obstarává v podstatě hlavní zemský úřad měřický se svými stálýITíi odděleními v ,provinciích. Jen některé specielní práce toho druhu konají námořní, lesní a hydrografický úřad. Hlavní zemský úřad měřickýjest přičleněn ministerstvu zemědělství, kde s departementy pro regulaci řek a cejchovním tvoří jeden odbor se společnou pokladnou. Vyměřovací úřad sám dělí
1929/190
se na skupinu geodetickou, kartografickou a topografickou. Poslední se děli na oddělení civilní a vojenské, jež řídi důstojnik. Jen ryze vojenské věci se provádějí na rozkaz úřadů vojenských, když byla předtím učiněna dohoda se šéfem hlavního zemského úřadu měřického. V kartografické skupině má jeden důstojník vliv na provádění prací, jež interesují kruhy vojenské. . Celkem je při mapování činno ve Finsku 129 osob. Roční náklad s gážemi činí 28 mil. Kč (33 mil. finských marek). (Dle článku Dra Haatajae v :Maanmittaus, čís. 3/1929.) Růžička.
Mezinárodní federace zeměměřičská. (S c h ů z e Stá 1é h o v ýpřípravy na sjezd v r. 1930.) Stálý výbor :M. F. Z. sešel se ve dnech 27. a 28. července t. r. v Curychu. Kromě Švýcarska byla zastoupena Belgie (R o u p c i n s k y, B e n i es t) a Francie (J a·r r e, B u t a ul t, P a u 1i). Zástupci ostatIJích národních delegací se omluvili. Schůzi zahájil a řídil předseda :M. F. Z. Jar r e. Gen. taj. B u t a u I t podal zprávu o činnosti federace za minulý rok, v níž uvedl, že myšlenka federace je na stálém postupu; lze očekávati že k dosa.vadním jedenácti státním svazkům zeměměřÍi~kým o 5500 členech přistoupí vbrzku další. Přečetl též podrobnou zprávu pokladníka :Mo r a, který se nemohl dostavit. Jměni federace k 12. květnu 1928 činilo 10.515'70 fr., přijem v r. 1928-29 byl 8808'30 fr., vydání 15.748'75 ff.; jmění federa,ce v červenci 1929 bylo tudíž 3575'25 fr. K tomuto příznivému stavu přispěl~. zbytky přijmů z kongresu 1!J26, jakož i věnované částky, zejména dar Poláků; doporučovalo by se však založiti reservní fond s ročním vkladem alespoň 50 švýc. fr. Pokladník lituje, že nebylo. dosud možno přikročiti k vydáváni čtvrtletního věstníku (buletinu). Schůze se zabývala dále dotazem něm. spolku zeměměřičskéllO, který přeje si míti vysvětleno - dříve než by se stal členem federace - jaké geometry federace sdružuje; zda jsou to inženýři-geometři (zeměměřičtí inženýři) s vysokoškolským vzděláním, nebo zda jsou to technikové zeměměřičtí se vzděláním středoškolským. Usneseno odpověděti toto: Stálý výbor :M. F. Z. béře s povděkem na vědomi zájem něm. kolegů o :M. F. Z. a připomíná, že profesionální činnost geometra - tlak, jak je definována stanovami - dovoluje každé zemi sestaviti v rámci své národní jednoty a své spolkové organisace takovou delegaci, jež nejlépe odpovídá poměrům v jejím státě a. jež je nejlépe s to ji zastoupiti v mezinárodní federaci. (Pozn. Ve zprávě R o u O c i ns k é h o v Journal d. G.-E. [srpen 19291 se praví, že v zemích, kde 'Povolání zeměměřické je vázáno na diplom, jsou to samozřejmě zeměměřiči diplomovanL) Dále bylo jednáno o příštím kongresu, který se bude konati v září 1930 v Curychu a potrvá asi 5-6 dní. Učiněna tato usnesení: Zvlášť označení a kvalifikovaní zástupci jednotlivých státních svazků budou jmenováni do komisí a podkomisí hned v prvé schůzi sjezdové a zůstanou členy příslušné komise až do příštího kongresu. Jednání v komisích může se zúčastniti kterýkoli účastník sjezdový, ale bez práva hlasovacího. Komise budou tak ustaveny, aby mohly všecky anebo alespoň některé zasedati s o u č a s ně. Předsedy a zpravodaje nutno jmenovati co nejdříve, aby mohli započíti včas s pracemi (oznámiti ustanovení komise odbornému tisku, přijímati zprávy spadající do jednání komise - do konce února 1930 - po příp. přijímati různá přání a dotazy, o nichž by se mělo jednati v komisi, roztříditi došlé zprávy a vypracovati ryta.hy z nich - do konce června 1930). Předsedou sjezdu zvolen předseda spolku švýc. geometrů S. Ber ts c h m a n n; v předsednictvu sjezdovém bude zastoupena každá národni delegace jedním místopředsedou, jehož si sama určí. Práce sjezdová vykoná se v šesti komisích, z nichž druhá se dělí ve tři a. třetí ve dvě podkomise. Rozdělení komisí je toto (v závorce jest uveden stát, kterému přísluší právo jmenovati předsedu a zpravodaje komise boru,
1929/191
po případě místopředsedu podkomise, zapisovatelé budou vesměs Švýcaři): I. Unifikace technických konvencí v povolání zeměměřičském (Jugoslavie ). II. Zaměřovací metody a měřické stroje (Holandsko). a) Metody zaměřovací i j., stroje měřické, sestrojení a reprodukce plánů (Ceskoslovensko). b) Metoda polárná s optickým měřením délek (Španělsko). c) Fotogrametrie a topografie (Dánsko). III. Snahy po zákonné organisaci země měř. povolání a výchova zeměměřičů (Polsko). a) Organisace zákonné (Lotyšsko). b) Studium zeměměřičské (Švýcarsko). IV. Civilní geometr a pozemkové vlastnictví (Belgie). V. Scelování pozemků a meliorace půdy (Anglie). VI. Městské plány upravovací a zastavovací urbanism (Francie). Na pořad kongresu jsou zařazeny tři větší přednášky, a to: 1. o katastrá1. vyměřováni ve Švýcarsku (insp. B a I t e nspeq;er); " 2. o nových měřických strojích švýcarských (prof. Ba es c h I in). O třetí přednášku požádá organisační komité sl. Thérese Dan g e r z Paříže. Před sjezdem maji býti publikovány přehledné zprávy zpravodajů s pracovním programem každé komise, během sjezdu pak zápisy o schůzích komisí a po sjezdu zápisy o valných schůzích, oficielních projevech a o konaných přednáškách. Na sjezdu bude hlasováno též o místě příštího kongresu v r. 1934, pro nějž se navrhuje L o n d Ý n. Ke sjezdu bude se připojovati výstavka strojů a pomůcek měřických, plánů atd. v místnostech curyšské polytechniky, jejímž cílem je podati co možno úplný obraz o způsobu provádění katastrálních prací v různých zemích. Pořada,telstvo sjezdové učiní vhodná opatření, aby účastníci mohli poznati krajinné zvláštnosti a kulturní památky Švýcarska. Rš.
Z Jednoty čs. úř. aut. civilních geometrů v Praze . .Jednota svolala za účelem rozpravy o návrhu nového stavebního řádu členskou schůzi na den 5. října 1929 do Prahy. Schůze byla dost četně navštívena kolegy z Cech a z Moravy, čímž prokázán značný zájem, jaký se v kruzích zeměměřičských jeví o návrh nového stavebního řádu. Referáty o vládním návrhu nového stavebního řádu přednesli kol. Krejza a Prokůpek za Cechy, kol. .Janč a Faltus za Moravu a koJ. Talaš za Slovensko. V nastalé debatě byla osnova nového stavebního řádu kol. objasněna, naznačeny směrnice, v jakých se mají připomínky a změny k osnově vypracovati. Vypracováním připomínek byli pověřeni kol. Krejza, Prokůpek, .Janč, Faltus a Talaš. Přip0lIlÚnky .Jednoty k osnově nového stavebního řádu zaslány budou Inženýrské komoře a ministerstvu veřejných prací. Referuje Ing. Prokůpek. Spolek
pos!uchačú zeměměřičského inženýrstvi dovoluje si zváti přátele spolku na
v Praze
společenský večer I
pořádaný dne 9. prosince Začátek o 20. hod.
1929 v Obecnim domě hlav. města Prahy. Společenský odbor S. P. Z. I.
Z Jednoty čs. úř. aut. civilních geometrů v Praze. Pracovní výbor .Jednoty konal řádnou schůzi v Praze dne 9. listopadu 1. r. za přitomnosti 11 členů.
1929/192
Kol. Fiirst referovalo přípísu mín. zahraničních věcí o umí stě n í čs. zem ě měř i č u při vy měř o v á n í v J u g' O s 1a v i i. Po debatě v této věci, které se zúčastnil kol. Faltus, Prokůpek, Škoda a Krejza, usneseno pověřiti kol. Filkuku, aby hleděl zaopatřiti bližši informace, na základě kterých by se navázalo další jednání. Zdurazňováno zejména. aby se pokud možno mohli při vyměřování uplatniti naši civ. g-eometři jako podnikatelé vyměřovacích prací v Jugoslavii. Kol. Prokupek referoval o připomínkách k návrhu nového s t.ave b n í hoř á d u, které Jednota vypracovala (kol. Krejza, Prokupek, Janč a Faltus) a zasolala jednak Inženýrské komoře, jednak min. veřejných prací. Žádáme znovu P. T. pány kolegy, aby v případu, když by snad měli ještě nějaké připomínky k návrhu nového stavebního řádu, zaslali je co nejdříve Jednotě. abychom je mohli ještě uplatniti při projednáváni celé osnovy v Inženýrské komoře. V dalším jednání vzat na vědomí přípis Inženýrské komory ve věci r a y o n o v á n í s í d e 1 civ. g e o m e t r u, dále projednán přípis pracovní sekce Inženýrské komory v Bratislavě ve věci novelisace vládního nařízení č. 148/22. Usneseno v této věci intervenovati v min. financí a v min. spravedlnosti a domáhati se zlepšení ve prospěch civilních geometru. V d~ším, jednání vzat na vědomí přípis Zemědělského stavebního ústavu ve 'věcí' vyhotovování regulačních plánu obcí, projednáno několik dotazu našich členu ve věci kat. zákona, ve věci mezníkování nových hranic a vyřízeno několik přípisou od ruzných korporací. Na vyzvání ministerstva obchodu, aby naše Jednota podala návrh na jmenování znalcu pro otázky nekalé soutěže, usneseno vstoupiti v této věci v jednání s Inženýrskou komorou. Příští schůze pracovního výboru koná se v sobotu dne 7. prosince t. r. v Praze 11., Obecní dum u Prašné brány, pokoj č. 5. o 5. hodině odpolední. F. P. Spolek posluchačů zeměměřičského inženýrství v Praze konal dne 7. listopadu 1929 val n o u hro m a d u, která zahájena byla předsedou J. Horou za účasti 70 osob. Po uvítání hostí, přečtení omluvných dopisů byl na návrh odstupujícího výboru jmenován prof. dr. Jindř. Svoboda, děkan vys. ~koly spec. nauk čestným členem spolku. Ze zpráv funkcionářů a revisorů, které byly jednohlasně přijaty, bylo vidět. že se jměním spolku bylo dobře hospodařeno. Program vlastní činnosti byl určen reformou studia a pozdě vyšlými zkušebními řády, které jsou pro posluchače velmi nepříznivé. částečných změn dosaženo žádostmi a intervencemi u min. škol. a nár. osvěty. Všechny akce spolku byly vydatně podporovány sborem profesorským. začež bylo poděkováno přítomnému panu děkanu. Nově zvolenému výboru, skládajícímu se z předsedy Y. Krumphanzla, místopředs. F. čtvrtečky, 1. jedno B. Pernici, pokl. J. Průši aj., uloženo organisovati exkursi do zahraničí a společ. večer. Ye volných návrzích usoneseno žádati prodloužení termínu pro 1. stát. zkoušku. poněvadž je jasno, že potíže, které jsou letos (nelze dostat včas termíny ke zkouškám). budou se opakovat každoročně. Schůze skončena ve 20 hod. 10 min. J. H.
Počet civilních zeměměřičů v Polsku dle posledních úředních dat z r. 1929 (viz "Wykaz mierniczych przysieglych, upowažnionych w myši ustawy z dnia 15 lipca 1925 r.") činí 551. Přednáškové zimní období SJA. bylo zahájeno v domu čs. inženýrů Praha 1., Dvořákovo nábřeží. Upozorňujeme zvlášť pražské kolegy, že přednášky konají se každý pátek v 7 hod. večer. v domě čs. inženýrů. Unifikace předpisu o oprávnění civilnězeměměřičském. K resolucím sjezdu SIA. v Bratislavě, podalo min. veřejných prací ústředí SIA. odpověď (čís. 736/15 pres. ze 16. září 1929), jejíž část, týkající se požadavků zeměměřických (viz Z. V. str. 160), zní takto: "Jednotlivé před-
1929/193
pisy o civilních geometrech budou vydány, jakmile bude provedena unifikace v zemích českých a býv. předpisů uherských i předpisů o opráv. zeměměřičích na Slovensku a Podkarpatské Rusi, o niž se tou dobou vyjednává." K poměrům v katastr. měř. úřadech. Máme uveřejňovati zprávy jak se nám vede? Lépe o tom nepsati. Jsme utlučeni špatnými poměry hmotnými i nesnesitelným hromaděním práce. My. v Praze, neočekáváme nápravy ani shora ani zdola, my víme. kde je kořen zla, ale musíme m:Ičet, Nevěříme v upřímnou kolegialitu ani solidárnost, protože máme zjištěno úsilí určitých kruhů o zamezení každé snahy po nápravě k lepším a snesitelnějším poměrům. Misto kolegiality vyrůstá strébrovství, patolízalství, protekcionářství. Z těch důvodů snaží ~,e všichni pražšti kolegové absencí na spolkových schůzích dáti najevo svoji nelibost. Na zlepšení poměrů jest pouze jediný recept: V létě jíti na dovolenou, pokud možno nejdelší, zdržovati se prací polních a pracovati jen nejnutnější. Snad sama veřejnost vynutí si poměry jiné. "Pražák". Noticku "Činnost dozorčích or~ánů". redakci Z. V. zaslanou, nelze otisknout pro osobní její ráz. Věcná zpráva o daném tématu dojde však jistě uveřejnění.
Ministr školství a nár. osvěty jmenoval m. prof. na něm. vys. škole technické v Brně Ing. Dra B. B a stI a I. místopře<1sedou zkuš. kom. pro II. státní zkoušku zeměměřičského inž. pro období 1928/29 až 1932/33. Vysoká škola technická v Hannoveru jmenovala známého zeměměřického odborníka finančního radu S u c k o w a za velké zásluhy o pruský katastr a německé zeměměřičství čestným doktorem věd technických. Zprávy z čes. vysokého učení techniCkého v Praze. D r u h o u stá t n í z k o u š k u zem ě měř i č s k é h o i n žen Ý r s tví na Českém vysokém učení technickém v Praze podle vyneseni min. škol. a nár. osvěty ze dne 14. července 1928, Č. 59.671/28-IV, složili do konce listopadu 1929 pánové: Alexandr Gluvčinský z Kijeva v Rusku, Vasilij SkaIon z Reni v Rusku. František Erjavec z Idrie v Kraňsku František Mlejnek z Vídně v Rakousku, Sergěj Savostjuk z Minska v Rusku, Václav Červenka z Podbaby v Čechách, Jindřich Soukal z Hrobů v Čechách, Ervín Litschman z Frenštátu p. R. na Moravě. O d bor n o u stá t n í z k o u š k u zem ě měř i č s k o u na Českém vysokém učení technickém v Praze podle min. nařizeni ze dne 4. září 1897, č. 244 ř. z., složili dne 16. listopadu 1929 následující pánové: Ivan Ljutenko z Čerkasů na Ukrajině. Jindřich Exler z Kostelce nad Orlicí v Čechách, Vladimír Šourek z Prahy v Čechách, Karel Seidl z Bytouchova v Čechách, Pavel Stěpanov z Moskvy v Rusku. OSObní změny ve stavu měřičských úředníků na Slovensku (září a říjen). I. Při jat i: a) Za měř. konc.: František Linhart (Velké Kapušany), Josef Ježek (Lučenec) a Ing. Alois Maloušek (Galanta). b) Za smluvního měř. úředníka: Ing. Theodor Kmeta (Trenčín, i. k. v.). II. V y s t o u pil i: Měř. konc. Tadeáš Stuliglowa (Velké Kapušany) a smluv. měř. úředník Michal Záporožan (Trenčín, i. k. v.) III. Jme n o v á n i do 6. pI. st. za měř. komisáry: Měř. koncipisti Ing. Frant. Kristek (Sečovce) a Ing. Viktor Schaal (Čadca). Přednosta k. m. Ú. v Bardějově, měř. kom. Jindřich Knob za přednostu k. m. ú. v Galantě a měř. kom. Viktor Schaal z Čadce za proz. přednostu k. m. Ú. v Bardějově. Změny ve stavu personálu katas,trál. měř. úředníků v Podkarpatské Rusi (září a říjen): A u g s t Bedřich, měř. kom., převzat do statusu min. fin.; Top i I Eduard přidělen jako smluvní zeměměřič kat. měř. úřadu v Užhorodě; Č e k u n o v Michail, smluvní zeměměřič, byl přeložen od k. m. Ú. ze Sevluše ke k. m. Ú. do Rachova. Za redakci zodpovídá Ing. Jos. RíiŽička. Nakladatel: Spolek československých
1929/194
Tiskem Polygrafie v Brně. zeměměflčft T Praze.
