1. Zpracovatelský průmysl D

Zpracovatelský průmysl

1. Zpracovatelský průmysl D 1.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl v ČR se výraznou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2004 to bylo díky příznivému hospodářskému vývoji 27 % (+ 0,3 % proti roku 2003). Na celkových tržbách průmyslu se loni podílel 90,2 % (v roce 2003 – 89,7 %), 7,2 % připadlo na výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody a zbývajících 2,6 % na těžbu nerostných surovin. Nejrychleji se přitom rozvíjela zpracovatelská odvětví, která vytvářejí vyšší přidanou hodnotu a stagnovala ta, která jsou náročná na pracovní síly a suroviny. Díky tomuto trendu se náš zpracovatelský průmysl postupně blíží struktuře běžné ve vyspělých průmyslových ekonomikách. 1.2 Hlavní produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl se člení na 14 subsekcí (sektorů), 23 oddílů (odvětví) a na 103 skupin (oborů). Podíl odvětví na produkčních charakteristikách zpracovatelského průmyslu v roce 2004 v b.c.. % 14 12 10 8 6 4 2 37

36

35

34

33

32

31

30

29

28

27

26

25

24

23

22

21

20

19

18

17

16

-2

15

0

-4 počet pracovníků

přidaná hodnota

Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2004 = předběžná data

Z grafu produkčních charakteristik je patrné, že rozhodující podíl na hlavních indikátorech zpracovatelského průmyslu mají čtyři subsekce: - DJ - DL - DM - DA

Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Potravinářský a tabákový průmysl

(17 %), (15,8 %), (15 %), (11 %).

Zdaleka nejnižší podíl naopak v roce 2004 měla subsekce DC (Kožedělný průmysl 0,3 %), tedy odvětví, které je v trvalém útlumu. Hlavní produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003

2004*

1 793 735,5 x 100,0

1 988 071,0 110,8 110,8

2 095 264,4 105,4 116,8

2 211 579,5 105,6 123,3

2 448 545,6 110,7 136,5

Účetní přidaná hodnota ZP Meziroční index Kumulovaný index

481 400,0 x 100,0

520 576,2 108,1 108,1

527 201,9 101,3 109,5

555 084,7 105,3 115,3

602 070,6 108,5 125,1

Produktivita práce z PH ZP Meziroční index Kumulovaný index

353,1 x 100,0

369,6 104,7 104,7

385,7 104,4 109,2

412,4 106,9 116,8

449,5 109,0 127,3

1 363 329,0 x 100,0

1 408 491,0 103,3 103,3

1 366 876,0 97,0 100,3

1 346 072,0 98,5 98,7

1 339 496,0 99,5 98,3

Tržby za prodej VVaS ZP Meziroční index Kumulovaný index

Počet pracovníků ZP Meziroční index Kumulovaný index

Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; *předběžná data

Z tabulky hlavních produkčních charakteristik lze zjistit, že největší tempo růstu tržeb vykázal zpracovatelský průmysl v loňském roce (v b.c. + 14,9 %, ve s.c. 10,7 %), především zásluhou subsekcí DJ (+ 9,6 % ve s.c.), DL (+ 35,3 % ve s.c.) a DM (+ 11,2 % ve s.c.), které prožívaly hospodářský boom. Velmi příznivý byl i vývoj ukazatele účetní přidané hodnoty, který meziročně stoupl o 8,4 %, hlavně zásluhou subsekcí s výrazně exportním zaměřením a nejvyšší dynamikou. Počet zaměstnanců se od roku 2002 začal postupně snižovat, avšak vývoj je značně diferencovaný: zatímco v subsekci DB (Textilní a oděvní průmysl) klesl v letech 2000 až 2004 o 34,6 tisíc osob, v subsekci DL naopak vzrostl o 23,5 tisíc osob a v subsekci DH (Gumárenský a plastikářský průmysl) o 16,3 tisíc osob. Ukazatel produktivity práce z přidané hodnoty se vyvíjí příznivě v celém sledovaném období, přičemž největší meziroční růst byl zaznamenán v minulém roce (+ 9 %). Zdaleka nejvyšší hodnoty vykazují chemická odvětví, subsekce DF (Koksování, rafinérské zpracování ropy) – 1 869 tis. Kč/zam. a subsekce DG (937,3 tis. Kč/zam.). Naopak nejnižší hodnoty subsekce lehkého průmyslu náročné na pracovní sílu, tj. DB, DC a DD (Dřevozpracující průmysl). Přitom nadále platí, že v produktivitě práce podniky s českými vlastníky citelně zaostávají za firmami pod zahraniční kontrolou (pouze 55 – 60 % jejich úrovně).

1.3 Zaměstnanost v rámci zpracovatelského průmyslu Velikostní struktura zaměstnanosti zpracovatelského průmyslu v roce 2004 1000 a více 18%

0-9 16%

10 - 49 16%

250 - 999 25%

50 - 249 25%

Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; rok 2004 = předběžná data

Z grafu velikostní struktury zaměstnanosti lze zjistit, že nejvíce lidí je zaměstnáno v kategorii firem s 250–999 a 50–249 zaměstnanci, shodně po 25 %. 18 % lidí pracuje v kategorii velkých podniků nad tisíc zaměstnanců, kde se přitom realizuje téměř 32 % z celkových tržeb zpracovatelského průmyslu. V kategorii malých podniků a mikropodniků působí po 16 % z celkového počtu zaměstnanců. Jejich podíl na tržbách však v roce 2003 činil pouze 11,4 %, respektive 6,1 %, tedy celkem 17,5 %. Z podrobnější

analýzy

zaměstnanosti

vyplývá,

že

po

přechodném

nárůstu

počtu pracovníků v roce 2001 o 3,3 % (na 1 408 491), v dalších letech tento ukazatel klesá – v roce 2004 to bylo meziročně o 6 575 lidí, resp. 0,5 %. Mzdy ve zpracovatelském průmyslu rostou – v březnu roku 2005 dosáhla průměrná měsíční mzda 16 543 Kč, tj. o 3,5 % více než ve stejném měsíci předchozího roku. Měsíční tržby na zaměstnance ve s.c. ve stejném měsíci stouply o 4,9 %, takže produktivita práce rostla rychlejším tempem než mzdy. Usnesením vlády ČR č. 566/2004 byl schválen Program na podporu tvorby pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Jeho cílem je stimulovat tvorbu nových míst oživením hospodářského rozvoje v oblastech s mírou nezaměstnaností nad 14 %, a to formou podpory záměrů (projektů) směřujících do zpracovatelského průmyslu, případně dalších druhů strategických služeb. Na počátku května roku 2005 (Program je vyhlášen na léta 2004 – 2006) MPO jako administrátor a posuzovatel vyřizovalo žádosti 27 firem, které v postižených regionech předpokládají proinvestovat více než 1,1 mld. Kč a vytvořit cca

3,5 tisíc nových pracovních příležitostí. Zatím nejvíce projektů pochází z Moravy – z Jihomoravského kraje (10) a z Moravskoslezského kraje (8). Vcelku lze konstatovat, že podnikatelské prostředí ve zpracovatelském průmyslu se postupně zlepšuje, některé slabiny však existují i nadále. Platí to jak o výkonu hospodářství (pomalý růst zaměstnanosti, nízký objem českých investic v zahraničí), tak o samotném fungování podnikatelských subjektů (chybějí experti na finance a marketing, dozorčí rady nedostatečně dohlížejí na vrcholový management), ale i o infrastruktuře (vysoká energetická náročnost na jednotku produkce, vysoké emise CO2 aj., někde nízká úroveň informačních technologií). Ke zlepšení stavu mohou nepochybně přispět účinné kroky státní správy, které omezí nadbytečnou administrativu a ulehčí podnikání, zvláště přístup k finančním prostředkům. 1.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 – 36 v letech 2000 – 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000

2001

1 080 247,8 1 113 880,8 -33 633,0 00/99 x x

2002

2003

1 230 324,5 1 251 944,1 -21 619,6

1 216 810,3 1 211 800,6 5 009,7

01/00

02/00

113,9 112,4

1 327 375,2 1 318 909,1 8 466,1 03/00

98,9 96,8

109,1 108,8

2004 1 660 106,5 1 599 673,1 60 433,4 04/00 125,1 121,3

Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet

Tabulka vývoje zahraničního obchodu dokumentuje, že v období 2000 – 2004 vzrostl export o 53,7 %, zatímco dovoz jen o 43,6 %; díky předstihu růstu vývozu před dovozem bylo v roce 2002 poprvé zaznamenáno kladné saldo a v roce 2004 již překročilo hranice 60 mld. Kč Mimořádně úspěšný byl v tomto hodnocení rok 2004, kdy export proti předchozímu roku stoupl o 25,1 %, zatímco dovoz o 21,3 %. Přitom podle studie Investiční banky Lehmann Brothers byl růst našeho exportu nejrychlejší ze všech evropských zemí (+ 7,1 %) a v dynamice ČR předstihly pouze Čína a Korejská republika (obě + 8,6 %). Kladné saldo jsme loni zaznamenali se třemi největšími obchodními partnery, tj. SRN (+ 75,3 mld. Kč), Slovenskem (+ 51,5 %) a Rakouskem (+ 31,4 mld. Kč). Naopak záporné saldo bylo nejvyšší vůči Číně (- 80,8 mld. Kč), Japonsku (- 49,2 mld. Kč) a Rusku (- 46,7 mld. Kč).

Exportní výkonnost zpracovatelského průmyslu postupně roste (v roce 2004 téměř 52 %, zatímco v roce 2000 necelých 44 %). Největší úroveň tohoto ukazatele loni vykázaly subsekce DL (81 %) a DM (78 %). Dovozní náročnost loni výrazně vzrostla – na 36 %. Dosavadní vývoj zahraničního obchodu v letošním roce (leden – duben 2005) naznačuje, že při příznivé konjunktuře by se mohlo kladné saldo zpracovatelského průmyslu dále zvýšit – na 80 až 100 mld. Kč. V teritoriální struktuře došlo loni k minimálním změnám. Jasně největším obchodním partnerem je SRN (obrat 1 149 mld. Kč) před Slovenskem (obrat 221 mld Kč) a Rakouskem (obrat 163 mld. Kč). Přitom proti roku 2003 loni výrazně vzrostl zahraniční obchod ČR se všemi rozhodujícími partnery. 1.5 Investice Hrubé hmotné investice do zpracovatelského průmyslu loni vzrostly oproti roku 2003 o více než 16 %, z toho do strojů a zařízení o 19,2 %. Nejvíce investic směřovalo do subsekce DM (36,5 mld. Kč), subsekce DJ (téměř 15 mld. Kč) a subsekce DA (17,2 mld. Kč). V ČR je široce rozvinut systém investičních pobídek, upravený zákonem č. 19/2004 Sb. V souladu s tímto zákonem získalo v ČR do konce minulého roku investiční pobídku 155 firem. Investice, které tyto společnosti dokončily nebo realizují mají dosáhnout celkem 185 mld. Kč a bude vytvořeno celkem 41,8 tisíc nových pracovních míst a nejméně tentýž počet pracovních míst nepřímých. Rozhodující akcí, která byla loni podpořena investiční pobídkou, byla výstavba automobilky TPCA v Kolíně, dále to byly projekty firem Daikin, Continental, Shimano aj. Přímé zahraniční investice (PZI) představují pro naši ekonomiku jeden z hlavních stimulů hospodářského růstu a jejich objem za období 1993 – 2004 překročil jeden bilion korun. Loni celkový příliv PZI dosáhl téměř 115 mld. Kč a proti roku 2003 vzrostl o více než 57 %. Významně tomu napomohly právě investiční pobídky: MPO loni rozhodlo o pobídkách pro 31 firem v celkovém objemu 1,7 mld. USD, které přinesou přes 7,5 tisíc nových pracovních

míst,

pomohou

modernizovat

zpracovatelská

odvětví

a zvýšit

naši

konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. 1.6 Perspektivy zpracovatelského průmyslu Světová banka sice letos zařadila Českou republiku poprvé do skupiny vyspělých ekonomik, nicméně v konkurenceschopnosti máme v globálním měřítku ještě dost co dohánět. Podle studie Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu v Lausanne totiž v roce 2005

figurujeme ze šedesáti hodnocených států až na 36. místě (zlepšení proti loňskému roku o sedm míst). Pořadí vévodí USA (index 100), zatímco ČR je hodnocena indexem 60. Při posuzování konkurenceschopnosti nutno mít na zřeteli fakt, že podniky se zahraničním investorem dosahují mnohem lepší výsledky, než ty s domácími majiteli (produktivita práce vyšší o 80 %, kvalitnější personál, propracovaný přístup řízení lidských zdrojům, exportní orientace aj.). Navíc nadále existují značné rezervy v podpoře vědy a výzkumu, v organizaci práce, úrovni marketingu, v surovinové a energetické náročnosti atd. Příští vývoj zpracovatelského průmyslu v ČR může ovlivnit celá řada faktorů, zejména vývoj cen surovin (ropa a další surovinové komodity) a energií, zájem zahraničních i domácích investorů o podnikání v ČR, jak se podaří efektivně využít všech forem podpor hospodářského růstu (zejména strukturální fondy, podpora exportu, podpora vědy, výzkumu, vývoje a inovací), respektive další stimuly v oblasti hospodářské, průmyslové a obchodní politiky. Pokud se podaří úspěšně naplnit cíle, které letos na jaře zdůraznila vláda ČR ve svém Programovém prohlášení, je reálná šance akcelerovat tempo růstu HDP a rychleji se tak přiblížit průměru Evropské unie.

OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů – OKEČ 15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů (OKEČ 15) je odvětvím úzce navazujícím na zemědělství. Významným opatřením, které by mělo podstatným způsobem ovlivnit charakter, výkonnost a konkurenceschopnost této výroby, bylo přijetí „Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu do EU (2004 - 2013)“ vládou ČR (říjen 2004). Tato koncepce je spojena s převzetím potravinové politiky EU, která vytyčila za hlavní prioritu bezpečnost potravin. Vedle bezpečnosti potravin, jejíž strategii vláda také přijala, k dalším prioritám patří jejich dostatečnost v sortimentu a množství, a dále ovlivňování spotřebitelů ve smyslu zásad správné výživy. Jde i o aktivní marketingovou politiku podporující prodej kvalitních potravin. Koncepční záměry také počítají s ochranou životního prostředí při výrobě potravin. Záměrem je, aby si odvětví OKEČ 15 udrželo, v rámci zpracovatelského průmyslu, ekonomicky významné postavení, obdobně jako je tomu i v ostatních průmyslově vyspělých zemích. Při poměrně vysokém tempu produkce u většiny odvětví zpracovatelského průmyslu činil v roce 2004 podíl tohoto odvětví v rámci zpracovatelského sektoru u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb 12,0 %, na výkonech vč. obchodní marže 12,2 %, na osobních nákladech 10,1 % a na počtu zaměstnanců 10,3 %. Od části z nich potravinářský sektor nakupuje vstupy a tudíž výši jejich produkce svými zakázkami ovlivňuje. Na rozdíl od zpracovatelského sektoru celkem bylo u hodnoceného odvětví OKEČ 15 v letech 2000 – 2004 zaznamenáno u produkčních charakteristik poměrně kolísavé a celkově nižší tempo. Mírnější tempo růstu potravinářské produkce vyplývá z vysoké nabídky a šíře sortimentu potravin na domácím trhu, který v podstatě odpovídá úrovni ve vyspělých zemích. Přitom poptávka po potravinách je v relaci ke kupní síle spotřebitelů, která je oproti zmíněným zemím dosud stále nižší. Také v oblasti exportu je růst omezen vysokou konkurencí na trzích, kam jsou potraviny a nápoje z ČR vyváženy. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 Počet zaměstnanců v tomto odvětví, při pokračující výrobní koncentraci a uzavírání některých neperspektivních provozů, klesl ze 144 350 tis. na 133 801 tis., tj. o 10 559 osob. Kumulovaný index tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb u odvětví dosáhl výše 104,4

OKEČ 15 a účetní přidaná hodnota, při určitém kolísání v letech 2001 – 2003, se udržela pouze v roce 2004 zhruba na úrovni roku 2000. Pozitivní trend v hodnoceném odvětví byl zaznamenán u produktivity práce z přidané hodnoty. Kumulovaný index u tohoto ukazatele za odvětví OKEČ 15 dosáhl hodnoty 107,9. V porovnání s dynamikou růstu tohoto ukazatele u zpracovatelského průmyslu celkem, je dosažené tempo za OKEČ 15, s ohledem na stagnaci vývoje u účetní přidané hodnoty, podstatně nižší. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 v letech 2000-2004 ve s.c.

%

110 108 106 104

2000

102

2001

100

2002

98

2003 2004

96 94 92 90 Počet pracovníků

Přidaná hodnota

Tržby za prodej VV a S

Produktivita práce

Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2004 = předběžná data; s.c. roku 2000 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*

Tržby za prodej VVaS 15 Meziroční index Kumulovaný index

239 549,6 x 100,0

243 678,9 101,7 101,7

253 801,6 104,2 105,9

251 874,4 99,2 105,1

250 062,0 99,3 104,4

Účetní přidaná hodnota 15 Meziroční index Kumulovaný index

51 345,5 x 100,0

49 840,0 97,1 97,1

50 013,9 100,3 97,4

51 678,2 103,3 100,6

51 336,7 99,3 100,0

Produktivita práce z PH 15 Meziroční index Kumulovaný index

355,7 x 100,0

348,2 97,9 97,9

354,2 101,7 99,6

372,5 105,2 104,7

383,7 103,0 107,9

144 350,0 x 100,0

143 142,0 99,2 99,2

141 199,0 98,6 97,8

138 716,0 98,2 96,1

133 801,0 96,5 92,7

Počet pracovníků 15 Meziroční index Kumulovaný index


OKEČ 15 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 15 Z grafu o velikostní struktuře zaměstnanosti v odvětví OKEČ 15 vyplývá, že pilířem hodnoceného odvětví zůstávají, a to i z hlediska zaměstnanosti, střední podniky (s 50 – 249 pracovníky), u nichž najde pracovní místa téměř jedna třetina osob tohoto odvětví. Při poklesu zaměstnanosti a růstu produktivity práce pokračoval nominální růst mezd v odvětví. Jejich výše však nedosahuje úrovně zpracovatelského sektoru celkem. Možnost udržení, resp. vytváření nových pracovních míst ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů, je spojeno s rozvojem podnikatelského prostředí. Ten závisí především na míře podpory malých a středních podniků, které tvoří pilíř této výroby. K podpoře podnikání je žádoucí využít jak národních zdrojů, tak evropských fondů. K posílení ekonomické situace odvětví by přispělo zlepšení podnikatelského prostředí, zejména vyšší ochrana výrobců potravin jako dodavatelů před odběrateli, zejména obchodními řetězci. Velikostní struktura zaměstnanosti odvětví OKEČ 15 v roce 2004 1000 a více 16%

0-9 7% 10 - 49 21%

250 - 999 24% 50 - 249 32%


Současná ekonomická situace odvětví vyžaduje podporu, resp. ochranu, neboť situace v jednotlivých výrobních oborech a jejich podnikatelské základně je co do úrovně efektivnosti velmi rozdílná. Hodnocené odvětví také patří k těm sektorům, které byly v minulých letech nejvíce postiženy úpadky a likvidacemi. Ekonomicky silných a velkých podniků, které obvykle dosahují vysoké úrovně přidané hodnoty na jednoho zaměstnance, je v odvětví relativně nízký počet. K největším podnikům v kategorii s 1 000 až 2 999 a více zaměstnanci v oblasti potravinářství patří (řazeno podle velikosti sestupně): Plzeňský Prazdroj, a. s. Plzeň (výroba piva), PENAM, s. r. o. Brno (výroba pečiva), MADETA, a. s. České Budějovice (výroba mléka a mléčných výrobků), Unilever ČR, s. r. o. Praha (výroba tuků), DELTA

OKEČ 15 PEKÁRNY, a. s. BRNO (výroba pečiva), Opavia-LU, a. s. Praha (výroba cukrovinek), Nestlé Česko, s. r. o. Praha (výroba cukrovinek), Kostelecké uzeniny, a. s. (produkce masa a masných výrobků), VITANA, a. s. Byšice (výroba hotových jídel), Coca-Cola Beverages, s. r. o. Praha (výroba nealkoholických nápojů), Pivovary STAROPRAMEN, a. s. Praha (výroba piva) a Setuza, a. s. Ústí nad Labem (výroba tuků). Z přehledu uvedených firem je zřejmé, že podnikají v rozhodujících potravinářských oborech a působí v různých regionech. 1.3 Zahraniční obchod Celkové saldo zahraničního obchodu u potravinářských výrobků a nápojů v letech 2000 – 2004

sice kolísá, ale při rostoucím obratu trvale zůstalo záporné. Ani po vytvoření

jednotného trhu EU 25 (k 1.5.2004), což znamenalo zlepšení obchodních podmínek se zeměmi EU 15 a zvýšení ochrany domácího trhu vůči tzv. třetím zemím, se situace v zahraničním obchodě se zmíněnými výrobky nezměnila natolik, že by objem dovozu byl ve větší míře vyrovnán exportem. Přestože vývoz některých tradičních komodit jako jsou např. cukrovinky, pivo a slad či mléčné výrobky aj. dále pokračuje, zvyšuje se dovoz výrobků s vyšší přidanou hodnotou, což negativně ovlivňuje jak saldo zahraničního obchodu, tak má dopad na producenty v ČR. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 v letech 2000 – 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000 32 329,2 44 210,2 -11 881,0

2001 37 745,0 47 645,0 -9 900,0

2002 34 402,4 48 105,4 -13 703,0

2003 36 895,4 52 239,9 -15 344,5

2004 47 511,7 65 122,9 -17 611,2

00/99

01/00

02/01

03/02

04/03

x x

116,8 107,8

91,1 101,0

107,2 108,6

128,8 124,7


1.4 Investice Z koncepčních záměrů pro odvětví OKEČ 15 vyplývá potřeba dalšího pokračování investičního procesu v zájmu posilování konkurenceschopnosti odvětví. V oblasti investičních pobídek patří průmysl potravinářský a tabákový k méně podporovaným odvětvím U tohoto sektoru bylo podpořeno pouze 5 projektů a získáno bylo 770 nových pracovních míst (což představuje podíl 1,4 % z míst získaných v rámci zpracovatelského průmyslu). S ohledem na firemní strukturu hodnoceného odvětví jsou významné podpory, které jsou určeny pro malé a střední podniky. V roce 2004 činila podpora u OKEČ 15 pro zmíněnou

OKEČ 15 kategorii podniků 188,1 mil. Kč, tedy méně než v roce 2003, kdy tato podpora dosáhla 226,0 mil. Kč. V rámci „Plánu rozvoje zemědělství a venkova ČR“ bylo v roce 2004 na opatření „Zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu“ čerpáno celkem 348,8 mil. Kč a na opatření „Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele“ 193,0 mil. Kč. V rámci regenerace brownfieldů byl v posledních letech ve vztahu k odvětví řešen projekt Lovosice (zrušený cukrovar). U projektů přijatých v rámci programu 0PPP – INOVACE v roce 2004 bylo z hodnoceného odvětví přijato 6 projektů, avšak požadovaná podpora 112,2 mil. Kč poskytnuta nebyla. I když podíl přímých zahraničních investic u odvětví OKEČ 15 v rámci národního hospodářství postupně spíše klesá, jejich objem roste. Roste také objem tuzemských investic v zahraničí. Oba tyto trendy patrně budou ve střednědobém horizontu pokračovat. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 15 Z vývoje produkčních charakteristik z let 2000-2004 i z celkového ekonomického vývoje vyplývá, že výroba potravinářských výrobků a nápojů má potenciál, aby se v příštích letech zvýšila její konkurenceschopnost a posílila se tak i její pozice především v národní ekonomice. To vše ale za předpokladu dalšího zlepšení podnikatelského prostředí a větší flexibility i účinné strategie výrobců samotných, nejen na domácím, ale i zahraničním trhu. Ve zlepšení podnikatelského prostředí jde o větší možnost uplatnění v programech financovaných z EU i z národních zdrojů a o jejich větší stabilitu. Jde též o ustálení právního rámce jak v širším pojetí, jako je např. úpadkové právo či u ochrany životního prostředí (problematika IPPC, obalů aj. a stanovení reálných povinností plynoucích z těchto předpisů), tak ve specifických oblastech spojených s hodnocenou výrobou, jako je potravinové a veterinární právo. Při zlepšení ekonomických, marketingových a legislativních podmínek pro podnikání v oblasti výroby potravinářských výrobků a nápojů a při užším propojování firem na sebe navazujících či jinak spolupracujících, např. formou klastrů, a také při vyšším využití výsledků vědy a výzkumu než dosud, lze očekávat i růst konkurenceschopnosti této výroby. Nastíněný vývoj lze očekávat u jeho nosných oborů ve střednědobé perspektivě s tím, že část provozů či celých podniků ještě odejde z trhu. Současně je to předpoklad pro dynamičtější růst ekonomicky silných společností i celého tohoto odvětví v náročných

OKEČ 15 podmínkách rozšiřující se globalizace, která se projevuje sílícím vlivem distributorů potravin a v neposlední řadě i v gastronomii.

OKEČ 17

VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB 1. Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ 17 Textilní průmysl je proexportně orientované odvětví s krátkým inovačním cyklem obměny výrobků. Podle druhu zpracovávané suroviny se dělí na průmysl bavlnářský, lnářský, vlnařský a pletařský. Výroba většiny podniků textilního průmyslu má více technologických stupňů. V roce 2004 se podílela výroba textilií a

textilních výrobků na tržbách

zpracovatelského průmyslu 2,1 %, na počtu pracovníků 3,8 % a na účetní přidané hodnotě 2,6 %. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2000 do roku 2004 trvale klesají. Příčinou je zvyšující se konkurence zejména asijských zemí, liberalizace obchodu s textilními výrobky a pokles ekonomické aktivity v zemích EU a zejména v Německu. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 17 Vývoj hlavních produkčních charakteristik v odvětví textilního průmyslu v letech 2000 až 2004 se vyznačoval stagnací tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, účetní přidané hodnoty ve stálých cenách a poklesem počtu zaměstnanců o téměř 17,5 tisíc osob. Sílící konkurence, spojená s postupnou liberalizací světového trhu, vyvolala potřebu restrukturalizace výroby spojenou s likvidací neefektivních provozů a omezováním produkce standardních výrobků. Nárůst produktivity práce z účetní přidané hodnoty oproti roku 2000 byl nejvyšší u oboru 17.5 výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů s růstem o 83,5 %. Významný podíl na jejím růstu mají technické textilie, kde byl největší rozvoj sofistikovaných výrob. Stagnaci či mírný pokles produktivity zaznamenaly obory pletařského průmyslu (OKEČ 17.6 a 17.7) a konečné úpravy textilií (OKEČ 17.3).

OKEČ 17 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 17 v letech 2000-2004 ve s.c. % 140 130 120 2000 110

2001 2002

100

2003 2004

90 80 70 Počet pracovníků

Přidaná hodnota


Produktivita práce

Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2004 = předběžná data; s.c. roku 2000

Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 17 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*


55 945,8 x 100,0

60 112,0 107,4 107,4

54 016,9 89,9 96,6

53 402,3 98,9 95,5

53 668,4 100,5 95,9


16 805,4 x 100,0

17 542,5 104,4 104,4

15 615,7 89,0 92,9

16 318,6 104,5 97,1

16 672,2 102,2 99,2


243,7 x 100,0

255,4 104,8 104,8

249,2 97,6 102,3

285,2 114,4 117,0

323,8 113,5 132,9

68 964,0 x 100,0

68 691,0 99,6 99,6

62 670,0 91,2 90,9

57 217,0 91,3 83,0

51 482,0 90,0 74,7



1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 17 Velikostní

struktura

zaměstnanosti

je

dána

charakterem

průmyslu,

jeho

technologickou a inovační náročností. Ta určuje, že pouze necelá pětina zaměstnanců v odvětví pracuje v malých podnicích. Průměrná měsíční mzda v roce 2004 činila u organizací s 20 a více zaměstnanci 12 476 Kč, což je 73 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu.

OKEČ 17 Nová pracovní místa v odvětví textilního průmyslu jsou vytvářena omezeně většinou s využitím zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v platném znění a účastí zahraničního kapitálu. Za spoluúčasti regionálních úřadů se připravují projekty pro ustavení klastrů v oblastech s největšími podíly textilního průmyslu, především v severovýchodních Čechách. Podnikatelské prostředí odvětví je v současné době nejvíce ovlivněno ukončením platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO (k 1.1.2005), liberalizací obchodu a dovozem standardních výrobků v nižších cenových relacích z asijských zemí. Státní správa se výrazně podílí na přípravě opatření vedoucích k ochraně společného trhu EU před nekalými praktikami v obchodu s textilem. Přijala opatření k účinné realizaci kontroly trhu dozorovými orgány ČOI za účasti policie a příslušníků celní správy. Velikostní struktura odvětví OKEČ 17 zaměstnanosti v roce 2004

1000 a více 19%

250 - 999 34%

0-9 7%

10 - 49 12%

50 - 249 28%


1.3 Zahraniční obchod Růst konkurence, liberalizace obchodu a nedostatečná rychlost restrukturalizačních změn ve výrobě přispěla v období let 2000 až 2004 k poklesu salda zahraničního obchodu. Vstupem ČR do EU k 1.5.2005 se přímý vývoz výrobků textilního průmyslu do zemí EU (25) v roce 2004 meziročně zvýšil o 15,1 % a jeho podíl na celkovém přímém vývozu činil 84 %. Průměrná kg cena však v hodnoceném období poklesla o 3,2 %. Tato skutečnost byla ovlivněno změnami kurzu koruny a vysokou konkurencí na náročných evropských trzích v oblasti standardních výrobků. Do nečlenských zemí EU směřuje z ČR cca 16 % přímých vývozů výrobků textilního průmyslu. Dováženo je do ČR z nečlenských zemí 19 % výrobků, zejména materiály pro

OKEČ 17 výrobní spotřebu, bavlnářské příze a ložní, stolní, toaletní a kuchyňské prádlo. Z teritorií mimo EU byly textilní výrobky nejvíce umísťovány do Turecka, USA, Ruska a Švýcarska. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 17 v letech 2000-2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index

2000

2001

47 942,9 43 888,8 4 054,1 00/99

Vývoz Dovoz

52 509,9 45 965,5 6 544,4 01/00

x x

109,5 104,7

2002

2003

46 657,5 44 447,5 2 210,0 02/00

48 798,0 44 297,6 4 500,4 03/00

88,9 96,7

104,6 99,7

2004 53 394,3 49 668,4 3 725,9 04/00 109,4 112,1


1.4 Investice Investice do strojního zařízení jsou na nízké úrovni a neodpovídají potřebám restrukturalizace výroby a zavádění nových technologií. Přestože v posledním období proběhlo v textilním průmyslu několik významných modernizačních akcí s podporou investičních pobídek, a to nejen u organizací pod kontrolou zahraničního kapitálu, ale i u domácích investorů, je investiční aktivita v českém textilním průmyslu oproti investiční aktivitě v zemích EU nízká. K 31.12.2004 bylo podpořeno zákonem č. 72/2000 Sb., v platném znění, celkem 10 projektů společností textilního průmyslu, jejichž cílem bylo podporovat zavádění, rozšiřování či modernizaci výroby. Mezi nejvýznamnější projekty patří projekty následujících společností: Nová Mosilana, a.s., Brno, VELVETA, a.s. Varnsdorf, JUTA, a.s. Dvůr Králové nad Labem, VEBA, a.s. Broumov a další. O odvětví textilního průmyslu je ze strany zahraničních investorů zájem. Důvodem jsou nízké výrobní náklady, blízkost vyspělých trhů a kvalifikovaná pracovní síla. Na podporu rozvoje podnikání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, zejména malých a středních podniků, jsou prostřednictvím programů vyhlašovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu uvolňovány finanční prostředky jak ze státního rozpočtu, tak ze zdrojů EU. Jedná se především o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu výzkumu a vývoje , investiční pobídky a další. Na rozvoj malých a středních podniků je zaměřeno 11 programů podpory. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 17 Po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení k 31.12.2004, tedy v prostředí zostřené konkurence, se společnostem textilního průmyslu daří umísťovat své výrobky na náročných světových trzích a udržovat si svoji pozici. Růstu konkurence se snaží výrobci čelit

OKEČ 17 zaváděním nových technologií, speciálních druhů výrobků, výrobků s novými užitnými vlastnostmi (např. textilie s permanentní protiklíšťovou úpravou, výrobky pro náhradu kůže při popáleninách na bázi nanotechnologií, cévní náhrady atd). Pro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti na světových trzích v dalším období je hlavní prioritou tohoto odvětví výrobková inovace a zavádění nových druhů výrobků s vyšším podílem přidané hodnoty, nového zaměření a specifických užitných vlastností i vysoké kvality s odpovídajícím servisem. Takové výrobky mohou vzniknout v dohledné době pouze vzájemným

propojením

výrobců

s vědecko-výzkumnou

základnou, sítí

dodavatelů

a návazných odvětvích nebo distributorů. Očekává se růst úlohy subdodávek pro High-tech obory.

OKEČ 18

1. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin je proexportně orientované odvětví s vysokým stupněm kooperace s vnějšími zadavateli, zejména z členských zemí EU. Odvětví je náročné na pracovní síly a převažuje v něm vysoký podíl ruční práce na výrobku. Oděvní průmysl patří k citlivým odvětvím, která jsou vystavena značným konkurenčním tlakům, zejména ze strany zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými mzdovými náklady. V roce 2004 se podílela výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin na tržbách zpracovatelského průmyslu 0,7 % v běžných i stálých cenách, na účetní přidané hodnotě (ve s.c.) 1,3 % a na počtu zaměstnanců 3,2 %. Zastoupení oděvního průmyslu na zpracovatelském průmyslu od roku 2000 sice klesá, jeho význam pro zaměstnanost, zejména v regionech s tradicí oděvního průmyslu, je nadále značný. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 18 Z vývoje hlavních produkčních charakteristik vyplývá že i přes meziroční zvýšení hodnoty tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a účetní přidané hodnoty ve stálých cenách v roce 2004 nedosahuje odvětví úrovně roku 2000. Tento stav ovlivňuje růst dovozů oděvních výrobků ze zemí s nižšími výrobními náklady, zejména asijských, kursové vlivy a přetrvávající recese odvětví v západoevropských zemích. Zaměstnanost v roce 2004 dosáhla 71,4 % zaměstnanosti roku 2000. Snižování počtu zaměstnanců je dáno nutností zeštíhlovat podniky a potřebou zvyšovat produktivitu práce při snižování nákladů. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2004 zaznamenala oproti roku 2000 růst ve s.c. o 33 %, což bylo docíleno nejen poklesem počtu pracovníků, ale částečně i realizovanou modernizací a restrukturalizací výroby, zaměřenou na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a novými užitnými vlastnostmi.

OKEČ 18 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 18 v letech 2000- 2004 ve s.c. % 140 130 120 2000 2001

110

2002 100

2003 2004


Přidaná hodnota


Produktivita práce



2000

2001

2002

2003

2004*


19 847,4 x 100,0

18 947,9 95,5 95,5

21 377,0 112,8 107,7

17 976,0 84,1 90,6

18 215,6 101,3 91,8


9 244,3 x 100,0

7 957,6 86,1 86,1

9 285,4 116,7 100,4

8 298,7 89,4 89,8

8 790,4 105,9 95,1


154,1 x 100,0

138,9 90,1 90,1

173,8 125,1 112,8

172,3 99,1 111,8

205,1 119,0 133,1

60 003,0 x 100,0

57 284,0 95,5 95,5

53 430,0 93,3 89,0

48 161,0 90,1 80,3

42 852,0 89,0 71,4



1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 18 Velikostní struktura zaměstnanosti vyplývá z celkového charakteru odvětví. Malé a střední podniky se podílejí na celkové zaměstnanosti odvětví ze 75 %. Průměrná měsíční mzda oděvního průmyslu je nejnižší průměrnou mzdou v průmyslu ČR. V roce 2004 činila 10 204 Kč, což je 60 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu. Nová pracovní místa jsou v odvětví vytvářena minimálně. Podnikatelské prostředí odvětví je v současné době nejvíce ovlivněno zostřenou konkurencí na světových trzích s textilními a oděvními výrobky v souvislosti s ukončením

OKEČ 18 platnosti Dohody o textilu a ošacení od 1.1.2005. To má za následek přesun méně náročných výrob do zemí s nízkými výrobními náklady a rušení neefektivních výrob. V dalším období bude nutné vyrábět nové druhy výrobků vyšší generace s rychlým zaváděním výsledků výzkumu do výroby a vyšších řádů inovací. V oděvní výrobě jde zejména o módní a funkční oděvy a technické a průmyslové oděvy. Velikostní struktura odvětví OKEČ 18 zaměstnanosti v roce 2004 1000 a více 18%

250 - 999 7%

0-9 29%

50 - 249 20% 10 - 49 26%


1.3 Zahraniční obchod Saldo zahraničního obchodu mělo v časové řadě od roku 2000 do roku 2003 klesající tendenci, v roce 2004 dosáhlo záporné hodnoty. Vývoj v roce 2004 byl ovlivněn vysokými dovozy výrobků v nižších cenových relacích z asijských zemí, zejména z Číny. Největší podíl v obchodní výměně zaujímá obchod se zeměmi EU, který v roce 2003 představoval 82 %. Po vstupu ČR do EU (tj od 1.5. 2004 do 31.12. 2004 ve srovnání se stejným obdobím roku 2003) se přímý vývoz oděvních výrobků do zemí EU 25 zvýšil o 23,4 % a jeho podíl ve sledovaném období činil více než 88 %. Tento vývoj signalizuje, že se tuzemským výrobcům daří lépe pronikat na trh EU vlastními kolekcemi a modely. Sílící konkurence na vyspělých trzích je patrná z poklesu kilogramových cen přímého vývozu a dovozu. Dovozní kilogramová cena v období po vstupu ČR do EU poklesla (o 12 % ze zemí EU) výrazněji než vývozní, jejíž pokles činil do zemí EU 2 %, do ostatního světa 7 %. Snižování vývozních cen je odrazem sílící konkurence na trzích s textilními a oděvními výrobky a skutečnosti, že se našim výrobcům stále nedaří ve větším rozsahu vyrábět zboží ve

OKEČ 18 vyšších cenových relacích tj. značkové výrobky, výrobky s vysokými užitnými vlastnostmi a pro specifické užití. Nejvýznamnějším obchodním partnerem ze zemí EU zůstává i v roce 2004 Německo, dále Velká Británie a Severní Irsko, Slovensko a Rakousko. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 18 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index

2000

2001

21 958,4 14 039,6 7 918,8 00/99

Vývoz Dovoz

21 693,3 15 532,0 6 161,3 01/00

x x

98,8 110,6

2002 18 710,5 15 786,6 2 923,9 02/00 86,3 101,6

2003

2004

17 813,3 15 451,2 2 362,1 03/00

22 649,6 23 127,6 -478,0 04/00

95,2 97,9

127,1 149,7


1.4 Investice Odvětví se vyznačuje vysokým stupněm kooperačních vztahů. V rámci těchto vztahů dochází k zapůjčování potřebné techniky a předávání veškeré dokumentace. Vysoký podíl kooperačních vztahů má vliv i na podíl zahraničního kapitálu v odvětví, který představuje asi třetinu subjektů se 100 a více zaměstnanci. Výroba oděvů a zpracování kožešin nepatří k investičně náročným odvětvím, přesto jsou investice nedostatečné a jsou také jednou z hlavních příčin zaostávání produktivity výroby za EU. Zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách, v platném znění dosud nevyužila žádná společnost oděvního průmyslu. Na podporu rozvoje podnikání v odvětví textilního a oděvního průmyslu zejména malých a středních podniků jsou prostřednictvím programů vyhlašovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu uvolňovány finanční prostředky jak ze státního rozpočtu, tak ze zdrojů EU. Jedná se zejména o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu výzkumu a vývoje, o investičních pobídkách a dalších. Na rozvoj malých a středních podniků je zaměřeno 11 programů podpory.

OKEČ 18 1.6 Perspektivy odvětví OKEČ 18 I přes nepříznivé vlivy v roce 2004, zejména sílícího růstu konkurence asijských zemí (hlavně Číny), si oděvní průmysl ČR v evropském regionu zatím udržel svoji pozici, i když v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty a v paritě HDP silně zaostává za zeměmi EU. Budoucí vývoj odvětví významně ovlivní proces liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky v souvislosti s ukončením Dohody o textilu a ošacení k 31. 12. 2004. To znamená pro české výrobce oděvů zvýšení konkurence na světových trzích. V praxi to bude znamenat rychlejším rušení neefektivních výrob a přechod na výrobky s vyšším podílem přidané hodnoty. Za nové pro rozvoj oboru lze považovat tzv. inteligentní textilie a textilie vyrobené nanotechnologiemi. Jejich použití pro oděvní výrobky zajišťuje špičkový komfort a výrobkům dává nové užitné vlastnosti např. usnadňující komunikaci apod. Ve střednědobé perspektivě bude v odvětví nadále převládat úloha subdodavatele pro firmy Společenství vzhledem k relativně nízkým výrobním nákladům v ČR, výhodnému teritoriálnímu umístění a spolehlivosti v kvalitě dodávané produkce. Zároveň však i v ČR bude zesilovat tendence přesunu méně náročných výrob směrem dále na východ tj. do zemí s ještě nižšími náklady. Z těchto důvodů by se oděvní průmysl měl více zaměřit i na rozvoj průmyslových služeb pro zajištění těchto výrob.

OKEČ 19

VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC 1. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských a obuvi - OKEČ 19

výrobků

Odvětví kožedělného průmyslu se dělí na prvovýrobu a na druhovýrobu. Význam prvovýroby (činění a úprava usní) se snižuje v závislosti na objemu výroby obuvi a galanterních výrobků. Odvětví se vyznačuje proexportní orientací, když cca 80 % tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ( VV a S) tvoří tržby za vývoz (z toho asi 60 % za prodej obuvi). V rámci zpracovatelského průmyslu činil v roce 2004 podíl odvětví na tržbách za prodej VV a S 0,2 %, na účetní přidané hodnotě 0,3 % a na počtech zaměstnanců 0,8 %. Značná konkurence na světovém trhu se standardními druhy obuvi a liberalizace obchodu se zrušením přechodného systému licencí na dovoz vybraných druhů obuvi z asijských zemí, zejména z Číny, a dále pak malá schopnost podniků změnit strukturu výroby, z důvodu nedostatku finančního kapitálu, má za následek negativní vývoj ve všech ukazatelích hlavních produkčních charakteristik odvětví. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 19 Hlavní produkčních charakteristiky odvětví OKEČ 19 v letech 2000- 2004 % 110 100 90

2000 2001

80

2002 2003

70

2004

60 50 Počet pracovníků

Přidaná hodnota



Produktivita práce

OKEČ 19 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 19 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*


9 675,4 x 100,0

8 596,1 88,8 88,8

7 093,6 82,5 73,3

5 889,8 83,0 60,9

5 784,6 98,2 59,8


3 280,4 x 100,0

2 785,7 84,9 84,9

2 169,2 77,9 66,1

1 885,0 86,9 57,5

1 900,5 100,8 57,9


158,2 x 100,0

140,7 88,9 88,9

130,6 92,8 82,6

146,2 111,9 92,4

167,4 114,5 105,8

20 741,0 x 100,0

19 797,0 95,4 95,4

16 615,0 83,9 80,1

12 890,0 77,6 62,1

11 355,0 88,1 54,7



Největší pokles tržeb za prodej VV a S byl v období let 2000–2004 zaznamenán u oboru 19.1 činění a úprava usní ( o více jak 60 %) a u oboru 19.3 výroba obuvi ( o 44,5 %). Za toto období se snížil počet zaměstnanců v odvětví o téměř 9,4 tisíce osob, z toho více jak dvě třetiny zaměstnanců pracovalo ve výrobě obuvi. Pozitivní vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v posledních dvou letech sledovaného období byl docílen likvidací neefektivních provozů a omezováním výroby standardních výrobků. 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 19 Největší podíl na zaměstnanosti v odvětví vykazovaly v roce 2004 organizace s 50 až 249 zaměstnanci (asi 44 %). Trvalý pokles zaměstnanosti v odvětví se výrazně projevuje zejména ve Zlínském kraji a v kraji Vysočina, kde jsou převážně soustředěny výrobní kapacity odvětví. Průměrná měsíční mzda v odvětví činila (u organizací s 20 a více zaměstnanci) v roce 2004 téměř 11 000 Kč (o cca 8,6 % více než v roce 2003), což bylo asi 64 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu.

OKEČ 19 Velikostní struktura odvětví OKEČ 19 zaměstnanosti v roce 2004 0-9 11%

250 - 999 19%

10 - 49 26% 50 - 249 44%


Státní správa ve spolupráci s regionálními institucemi (zejména ve Zlínském kraji) připravuje projekty pro řešení nezaměstnanosti a významně se podílí na přípravě opatření, vedoucích k ochraně spotřebitele (zvýšená četnost kontrol ze strany ČOI). 1.3 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 19 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč)

2000

Meziroční index

2001

9 081,4 14 050,6 -4 969,2

Vývoz Dovoz Saldo

00/99

Vývoz Dovoz

9 428,3 15 716,4 -6 288,1 01/00

x x

103,8 111,9

2002

2003

7 368,7 15 503,3 -8 134,6 02/00

2004

6 569,6 14 652,1 -8 082,5 03/00

78,2 98,6

8 193,6 16 705,4 -8 511,8 04/00

89,2 94,5

124,7 114,0


Zahraniční obchod s kožedělnými výrobky vykazuje od roku 2000 pasivní saldo, které je do značné míry způsobeno nadměrnými dovozy obuvi z Číny. Omezení tohoto negativního vlivu nepřineslo ani dočasné zavedení licencí na dovoz některých druhů obuvi z Číny od 1.5. do 31.12.2004, které bylo v ČR uplatněno po vstupu do EU. V roce 2004 se oproti roku 2003 zvýšil objem dovozů obuvi o cca 3,1 mil. párů, což ve finančním vyjádření odpovídalo částce 271 mil. Kč. Převážná část přímého vývozu kožedělného zboží v roce 2004 směřovala do zemí EU (cca 88,0 %). Oproti předchozímu období se výrazně zlepšila struktura vyváženého zboží, což se projevilo růstem kg cen.

OKEČ 19 1.4 Investice Investiční aktivita v kožedělném průmyslu zaostává za nároky a požadavky, které jsou kladeny na moderní výrobní zařízení a za potřebou restrukturalizovat výrobu. Do značné míry k tomu přispívá nedostatek finančních prostředků na realizaci investičních záměrů. Státní správa zpracovala pro malé a střední podnikatele v rámci „Operačního programu průmysl a podnikání“ celkem 11 podpůrných programů, ze kterých lze čerpat (formou dotací nebo úvěrů) ze strukturálních fondů EU finanční prostředky. Žádný z těchto programů nebyl dosud využit. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 19 Je předpoklad, že konkurence v obchodu s výrobky kožedělného průmyslu se bude nadále zvyšovat hlavně ze strany výrobců s nízkými náklady na pracovní sílu, zejména z asijských zemí. Na tuto situaci reagují nebo budou reagovat některé vyspělé státy EU přemísťováním výroby standardního zboží a odbytu do těchto zemí s nízkými náklady. Mají–li současní evropští výrobci kožedělného zboží čelit této nevýhodě, musí se specializovat na zavádění výrob určitého druhu zboží (vyšší podíl přidané hodnoty, specifické užitné vlastnosti, kvalitativní parametry apod. ), kterého je v současné době na trhu stálý nedostatek. Takové výrobky mohou vzniknout propojením výrobců s vědecko–technickou základnou s dodavateli surovin a distributory zboží. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví bude v budoucnu patřit: •

vytváření podmínek pro vstup zahraničního kapitálu,

•

dostatek finančních prostředků pro realizaci výrobních, obchodních a investičních záměrů,

•

předložení kvalitních podnikatelských záměrů (získání prostředků ze strukturálních fondů EU) a možnosti jejich spolufinancování,

•

rozšíření spolupráce se zeměmi EU (zejména v příhraničních oblastech) na kvalitativně vyšší bázi,

•

rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko – technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy).

OKEČ 20

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD 1. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku – OKEČ 20 V České republice má dřevařský průmysl dlouholetou tradici. Jeho výrobky nacházejí uplatnění

především

ve

stavebnictví,

v nábytkářském

průmyslu,

v zemědělství,

v automobilovém průmyslu, na železnici, ale také ve výrobě hudebních nástrojů, hraček, sportovních potřeb atd. Nespornou výhodou odvětví je trvale se obnovující surovinová základna domácího původu, t.j. dřevní hmota. Pozitivní je skutečnost, že se její roční přírůstek v lesích nedotěžuje, takže se zásoby dřeva trvale zvyšují. Vývoj odvětví je možno hodnotit od roku 2000 jako stabilizovaný. Platí to i o základním oboru – pilařském průmyslu, kde se nyní již daří překonávat potíže vyvstalé v loňském roce se zásobováním dřevní hmotou především v malých a středních podnicích. Situaci ovlivnily hlavně problémy spojené se změnami managementu a při uzavírání dodavatelskoodběratelských smluv ve státním podniku Lesy České republiky, Hradec Králové. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 20 Dřevařský průmysl je odvětví, jehož výrobky jsou nezbytné pro celou společnost. Přesto má ekonomika ČR v přijímání dřevařských výrobků veliké rezervy. Platí to především o stavebnictví, které je založeno na klasických silikátových výrobcích (cihly, tvárnice aj.), spojených s vysokými nároky na energii (elektřina, plyn), spotřebu vody, s ohrožováním životního prostředí a prašností. Výrobky ze dřeva mají přitom odpovídající mechanické a fyzikální vlastnosti, jsou zdravotně a ekologicky nezávadné. Dynamika tržeb není na potřebné úrovni a meziroční index má od roku 2001 trvale sestupnou tendenci. Dřevařský průmysl, založený na mikro až středně velkých organizacích, dosáhl v ukazateli produktivity práce z účetní přidané hodnoty 58% podíl v porovnání s průměrnou produktivitou zpracovatelského průmyslu. Největší podíl na celkových tržbách odvětví za prodej vlastních výrobků a služeb vykázaly v roce 2004 obory 20.3 výroba stavebně truhlářská a tesařská (42,1 %) a 20.1 výroba pilařská a impregnace dřeva (30,8 %). Je potěšitelné, že se produktivita v roce 2004 proti roku 2003 výrazněji zvýšila v nosných oborech odvětví 20.1 a 20.2.

OKEČ 20 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 20 v letech 2000-2004 ve s.c. % 135 130 125 120

2000 2001

115

2002 110

2003 2004


Přidaná hodnota


Produktivita práce


2000

2001

2002

2003

2004*


55 393,7 x 100,0

61 667,7 111,3 111,3

66 335,0 107,6 119,8

69 494,9 104,8 125,5

69 613,8 100,2 125,7

Účetní přidaná hodnota 20

13 534,6

17 221,4

17 588,7

17 170,0

17 779,4

Meziroční index Kumulovaný index

x 100,0

127,2 127,2

102,1 130,0

97,6 126,9

103,5 131,4

184,8 x 100,0

216,7 117,3 117,3

236,8 109,3 128,1

219 92,5 118,5

235,1 107,4 127,2

73 224,0 x 100,0

79 462,0 108,5 108,5

74 279,0 93,5 101,4

78 406,0 105,6 107,1

75 625,0 96,5 103,3

Produktivita práce z PH 20 Meziroční index Kumulovaný index Počet pracovníků 20 Meziroční index Kumulovaný index


1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 20 Dřevařský průmysl zaznamenal v roce 2004 meziroční pokles zaměstnanosti téměř o 3 tisíce osob. Na snížení počtu zaměstnanců se výrazně podílel pilařský obor 20.1 vlivem potíží v zásobování surovinou. Průměrná mzda v odvětví činila v roce 2004 (organizace s 20 a více pracovníky) 14 150 Kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšila o 7,5 %. Růst mezd byl vyvážen rychlejším růstem produktivity práce z tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Podnikatelské prostředí je vzhledem ke značnému počtu subjektů působících v odvětví vysoce konkurenční. Každý rok velké množství zejména malých výrobců zaniká, hodně

OKEČ 20 nových se jich však objevuje. Pro odvětví, jeho výkonnost, produktivitu a efektivnost jsou rozhodující střední a velké podniky. Značnou váhu a příznivý dopad na ekonomické výsledky odvětví mají subjekty se zahraniční účastí, např. Kronospan ČR, s.r.o., Jihlava (dřevotřískové desky), Holzindustrie Schweighofer (pilařské závody v Plané u Mariánských Lázní a ve Ždírci), Danzer Furnierwerke GmbH (nový závod na výrobu dýh u Mělníka) a Holzwerke Wimmer, s.r.o. (nová kapacita na produkci konstrukčního dřeva ve Ždírci). Velikostní struktura odvětví OKEČ 20 zaměstnanosti v roce 2004

50 - 249 16%

250 - 999 9% 0-9 51%

10 - 49 24%


1.3 Zahraniční obchod Dřevařský průmysl vykázal v zahraničním obchodě v roce 2004 úspěšné výsledky a navázal tak na pozitivní vývoj uplynulých let. Vývoz z odvětví vysoce převýšil dovoz, takže dosažené saldo téměř 13,5 mld. Kč je významným příspěvkem do bilance zahraničního obchodu státu. Dlouhodobým úkolem odvětví je zlepšení skladby vývozových položek, neboť export se odehrává ve vysoké míře v položkách kulatina resp. řezivo, tj. ve výrobcích s nízkou přidanou hodnotou. Vývoz v oboru, kde by byl nárůst žádoucí, např. v aglomerovaných materiálech, vzrostl v roce 2004 proti roku 2003 jen mírně. Pro dřevařský průmysl jsou rozhodující trhy zemí EU, a z nich pak hlavně SRN a Rakousko. Skladba vývozu zahrnuje zejména položky, jako jsou řezivo, výrobky stavebního truhlářství, palety, aglomerované výrobky, ve vztahu k SRN navíc i dřevostavby. Největší dovozy se realizují ze SRN a z Rakouska. Jejich podíl činí 40 %. Dalšími v pořadí jsou Polsko s 11 % a Slovensko s 10 %.

OKEČ 20 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 20 v letech 2000 – 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index

2000

2001

22 181,6 9 856,9 12 324,7 00/99

Vývoz Dovoz

23 134,0 10 050,7 13 083,3 01/00

x x

104,3 102,0

2002 20 969,9 10 217,0 10 752,9 02/00 90,6 101,7

2003 22 264,4 11 229,2 11 035,2 03/00

2004 26 351,1 12 907,1 13 444,0 04/00

106,2 109,9

118,4 114,9


1.4 Investice V oblasti investiční výstavby je odvětví dřevařského průmyslu dlouhodobě poddimenzováno. Nejhorší stav je v mikropodnicích a v malých podnicích, ve kterých se z titulu nízké výrobní výkonnosti, a tím nedostatečné tvorby finančních prostředků, nedostávají zdroje na potřebnou investiční činnost. Lepší možnosti mají velké podniky a subjekty, ve kterých je přítomen zahraniční management a kapitál. Investiční pobídky byly uděleny rakouské společnosti Mayr-Melnhof Säge Paskov, s.r.o. (Paskov - nová kapacita na výrobu řeziva) a kyperské společnosti KRONOSPAN OSB, s.r.o. (Jihlava - nová kapacita na desky s orientovanou třískou OSB). Dřevozpracující podniky obdržely v roce 2004 v rámci MSP podporu na celkem 15 akcí za 3,2 mil. Kč.

1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 20 Odvětví dřevařského průmyslu musí do budoucna výrazně zvýšit produkci o vyšší přidané hodnotě. Vedení EU pojímá rozvoj tohoto odvětví v rámci tzv. komplexu FBI = Forest Based Industry (lesnictví + průmysl dřevařský, celulózopapírenský, polygrafický a nábytkářský). Předpokládá jeho nadprůměrný rozvoj, neboť se jedná o ekologická odvětví, která hospodaří v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Dřevařské subjekty mají již nyní dobrou pozici na zahraničních trzích s možností dalšího zlepšení, což jim usnadní i zvládání problémů globalizace světového obchodu.

OKEČ 21

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE 1. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 Celulózopapírenský průmysl patří ke konkurenceschopným a perspektivním odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou enviromentální výkonností. Je založen na obnovitelných surovinách převážně tuzemského původu (dřevo a sběrový papír) a řadu let realizuje strategii trvale udržitelného rozvoje. Výroba probíhá v uzavřeném cyklu. Odvětví patří k investičně velmi náročným, a to i s využitím investičních pobídek. Výroba vláknin má značné nároky na energii, která je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů. Odvětví se v roce 2004 podílelo na zpracovatelském průmyslu ČR v ukazateli tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) 2 % a na vytvořené účetní přidané hodnotě 3,1 %. V roce 2004 byl proti předešlému roku vykázán nárůst přidané hodnoty o 4,1 %. V počtu zaměstnanců bylo odvětví na zpracovatelském průmyslu ČR v roce 2004 zastoupeno 1,4 %. Tento ukazatel má klesající tendenci. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 21 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 21 v letech 2000-2004 %

130 125 120 2000

115

2001 2002

110

2003

105

2004


Přidaná hodnota



Produktivita práce


2000

2001

2002

2003

2004*


46 496,3 x 100,0

49 365,7 106,2 106,2

51 237,5 103,8 110,2

52 260,6 102,0 112,4

55 593,5 106,4 119,6


12 870,9 x 100,0

14 471,1 112,4 112,4

14 075,4 97,3 109,4

14 562,0 103,5 113,1

15 797,4 108,5 122,7


675,5 x 100,0

727,1 107,6 107,6

701,7 96,5 103,9

746,3 106,4 110,5

833,9 111,7 123,4

19 054,0 x 100,0

19 903,0 104,5 104,5

20 059,0 100,8 105,3

19 512,0 97,3 102,4

18 943,0 97,1 99,4



Z rozboru základních produkčních charakteristik je zřejmý: •

trvalý růst tržeb za prodej VV a S v období 2000 – 2004,

•

trvalý růst účetní přidané hodnoty s výjimkou roku 2002 poznamenaného katastrofálními povodněmi s poklesem výroby vlákniny, papíru a lepenky o 10,3 %,

•

pokles zaměstnanosti od roku 2003 vlivem zavádění automatizace a digitalizace ve výrobních postupech,

•

růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2000–2004 s největším meziročním nárůstem v roce 2004 (o 11,7 %). Na tomto růstu se podílel obor 21.1 výroba vlákniny, papíru a lepenky 20,3 %. Pro růst tohoto ukazatele je důležitá špičková kvalita finálního výrobku. Přednost při zadávání zakázek proto dostávají firmy, které jsou držiteli ISO norem kvality a řízení.

1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 21 Ve velikostní struktuře odvětví z pohledu zaměstnanosti měly v roce 2004 dominantní postavení velké společnosti s podílem 52 % a střední podniky s 31,4 %. S průměrnou měsíční mzdou 17 782 Kč (v organizacích s 20 a více zaměstnanci) bylo v roce 2004 mírně nad úrovní průměrné mzdy v průmyslu.

OKEČ 21

Velikostní struktura odvětví OKEČ 21 zaměstnanosti v roce 2004 0-9 4%

10 - 49 13%

250 - 999 52%

50 - 249 31%


1.3 Zahraniční obchod Tabulka č. 2 – Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 21 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000

2001

26 047,2 30 606,9 -4 559,7 00/99

26 683,8 32 251,3 -5 567,5 01/00

x x

102,4 105,4

2002

2003

26 287,7 31 833,0 -5 545,3 02/00

27 696,3 33 739,0 -6 042,7 03/00

98,5 98,7

105,4 106,0

2004 29 910,2 37 201,2 -7 291,0 04/00 108,0 110,3


Vývoz výrobků SKP 21 v letech 2000–2004 vykazoval trvale rostoucí trend vyvolaný zejména zvýšenou poptávkou po buničině a výrobcích z papíru a lepenky. Přesto přírůstek dovozu zaznamenal v posledních dvou letech sledovaného období vyšší dynamiku růstu oproti vývozu, neboť roste poptávka po speciálních druzích papírenských výrobků. Rozhodujícím obchodním partnerem s výrobky celulózopapírenského průmyslu je SRN, která zaujímá ve vývozu 21% a v dovozu 36% podíl. 1.4 Investice Objem hrubých hmotných investic v roce 2004 vzrostl proti předchozímu roku o 14,3 %, z toho u strojů a zařízení o 22,7 %. Z významnějších dokončených akcí loňského roku lze uvést kupříkladu novou typovou linku na zpracování sběrového papíru,

OKEČ 21 dokončení moderního závodu na výrobu vlnité lepenky v Rokycanech, dokončení nového závodu na výrobu obalů z kašírované lepenky aj. V odvětví celulózopapírenského průmyslu dosáhly koncem roku 2003 celkové přímé zahraniční investice 20,3 mld. Kč. Naopak české celulózopapírenské společnosti zatím investovaly v zahraničí ve stejném roce 320 mil. Kč. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 21 Celulózopapírenský průmysl soustavně přispívá ke snižování negativních vlivů své činnosti na životní prostředí. Všichni rozhodující výrobci mají zavedeny environmentální systémy řízení. Od roku 1992 tak došlo k výraznému poklesu všech druhů znečištění až o 90 % (specifické emise na tunu výrobku klesly u SO2 o 84 %, NOx o 50 %). Podstatně se snížily specifické spotřeby energií na výrobu 1 tuny papíru (voda o 42%, elektřina o 44 %) a vlastní výroba elektřiny z biomasy stoupla z 37 % na 58 % celkové spotřeby elektrické energie v papírenském průmyslu. Od roku 1992 se ztrojnásobila spotřeba sběrového papíru na výrobu nových papírů a v roce 2004 dosáhla téměř 450 tis. tun. Přes dynamický růst spotřeby papírů a lepenek stále ještě ČR nedosahuje úrovně vyspělých zemí EU, dá se však předpokládat další vzestup tohoto ukazatele, až do výše spotřeby kolem 200 kg na obyvatele. To by odpovídalo celkové spotřebě v objemu zhruba 2 mil. tun za rok. Dosažení této hranice pouze absolutním nárůstem dovozu by bylo ekonomicky neefektivní a bude tedy nutné je řešit investicemi většího rozsahu. Optimistické výhledy odvětví podtrhuje také skutečnost, že se jedná o odvětví surovinově založené na trvale obnovitelných zdrojích, využívajících možností snadné recyklace své produkce a obecně vnímaném jako environmentálně příznivé.

OKEČ 22

1.Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů – OKEČ 22 Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů zvuku a obrazu. Charakterem výroby se liší od ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu, neboť zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve formě novin, knih, časopisů, merkantilu, nahraných nosičů zvuku a obrazu. Odvětví se podílelo v roce 2004 na zpracovatelském průmyslu ČR v ukazateli tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) 2,7 % a objemem vytvořené účetní přidané hodnoty s podílem 3,1 % obsadilo 12. místo. V počtu zaměstnanců bylo odvětví v roce 2004 zastoupeno na celkovém počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu ČR 3,2 %, obdobně jako v předchozím roce. Ukazatelé hlavních produkčních charakteristik mají v období 2000–2004 rostoucí tendenci. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 22 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 22 v letech 2000-2004 %

130 125 120 2000

115

2001

110

2002 2003

105

2004


Přidaná hodnota



Produktivita práce


2000

2001

2002

2003

2004*


48 533,8 x 100,0

53 325,7 109,9 109,9

54 407,2 102,0 112,1

57 311,1 105,3 118,1

61 513,6 107,3 126,7


13 700,1 x 100,0

13 436,3 98,1 98,1

14 436,0 107,4 105,4

15 767,9 109,2 115,1

16 819,3 106,7 122,8


335,2 x 100,0

344,6 102,8 102,8

348,7 101,2 104,0

371,9 106,7 110,9

392,9 105,6 117,2

40 875,0 x 100,0

38 996,0 95,4 95,4

41 400,0 106,2 101,3

42 399,0 102,4 103,7

42 810,0 101,0 104,7



Tržby za prodej VV a S ve stálých cenách se v roce 2004 proti roku 2003 zvýšily o 7,3 %, na 61,5 mld. Kč. Nejvýznamnější nárůst produkce (o 37,9 %), na více než 3,8 mld Kč, zaznamenal obor 22.3 rozmnožování nahraných nosičů, a to především zásluhou zvýšeného zájmu o DVD nosiče, kterých se v roce 2004 prodalo 1 240 tis. kusů. V tomto množství nejsou započítány přílohy v časopisech a jiných periodikách. Zatím co prodej klasických LP desek v roce 2004, v porovnání s předešlým rokem, nepatrně vzrostl a překročil hranici 4,1 mil. kusů, prodej hudebních nosičů CD trvale klesá. V roce 2004 bylo vyrobeno již jen 3,2 mil. ks a tržby dosáhly 565 mil. Kč. Příčinou poklesu je především masový rozvoj digitálních technologií včetně DVD audio, SACD, včetně hybridních, očekávaný nástup technologie „Blue Laser“ a stále větší počet uživatelů vybavených zařízeními schopnými vytvářet kopie CD a DVD. Nárůst tržeb za prodej VV a S o 10,4 % na 29,9 mld. Kč zaznamenal obor 22.1 vydavatelské činnosti, a to v důsledku vydávání většího množství titulů v menších nákladech. Značný nárůst účetní přidané hodnoty ve stálých cenách v roce 2004 vykázal obor 22.3 (203,8%), na vytvořené přidané hodnotě v odvětví se však tento obor podílel pouze necelými 8 %. Účetní přidaná hodnota ve stálých cenách v odvětví OKEČ 22 vzrostla v roce 2004 meziročně o 6,7 %. Příznivý vývoj zaměstnanosti v odvětví ovlivnilo především uvádění nových kapacit, tiskárenských pro výrobu nosičů záznamu formátu DVD a DVD audio do provozu. Naopak k trvalému poklesu zaměstnanosti dochází u oboru 22.1 vydavatelské činnosti.

OKEČ 22 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty ve stálých cenách v letech 2001 až 2004 postupně rostla. Maximálního přírůstku dosáhla v roce 2003, a to o 6,7 %, zatímco v roce 2004 bylo tempo růstu pomalejší (5,6 %). Ve srovnání se státy EU je však produktivita v ČR výrazně nižší. Pro zajištění růstu je důležitá především špičková kvalita konečného výrobku, dodržování specifických podmínek stanovených odběratelem. Přednost při zadávání zakázek dostávají firmy, které jsou držiteli ISO norem kvality a řízení. 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 22 Velikostní struktura odvětví OKEČ 22 zaměstnanosti v roce 2004 1000 a více 4%

250 - 999 14%

0-9 35%

50 - 249 23% 10 - 49 24%


Z hlediska velikostní struktury měly v zaměstnanosti v roce 2004 v odvětví dominantní postavení mikropodniky s 34,5 % a malé společnosti s 24, 4 %. Podíl mikropodniků se v období 2000 – 2004 zvyšoval. 1.3 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 22 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet

2000

2001

2002

2003

2004

11 156,4 10 731,8 424,6 00/99

13 828,5 12 967,0 861,5 01/00

14 984,9 13 770,9 1 214,0 02/00

19 460,8 16 020,4 3 440,4 03/00

20 558,9 19 568,4 990,5 04/00

x x

124,0 120,8

108,4 106,2

129,9 116,3

105,6 122,1

OKEČ 22

Zahraniční obchod s výrobky odvětví polygrafického průmyslu vykazoval v letech 2000–2004, trvalý růst vývozu, jehož objem v roce 2004 přesáhl 20,5 mld. Kč. Pro polygrafický průmysl je charakteristický i vysoký dovoz, který v roce 2004 činil 19,6 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2003 vzrostl o 22,1 %, zatímco přírůstek ve vývozu představoval pouze 5,6 %. Tradičně největším obchodním partnerem ČR je SRN, která se v roce 2004 podílela 68 % na celkovém vývozu a 66 % na celkovém dovozu. 1.4 Investice V odvětví polygrafického průmyslu byla v roce 2004 schválena jedna investiční pobídka na rozšíření finálních polygrafických prací při výrobě katalogů. V roce 2003 činily přímé zahraniční investice v rámci odvětví 8,3 mld. Kč. Pozitivně lze hodnotit, že české polygrafické firmy investovaly v zahraničí v roce 2002 prostředky ve výši 985 mil. Kč a v roce 2003 ve výši 153 mil. Kč. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 22 Současné období je charakteristické úzkou spoluprací českých subjektů s partnery v EU. Týká se to zejména velkých podniků polygrafického průmyslu, jejichž převážná část má zahraniční majitele. Vytvořila se klasická struktura odvětví, jak ji známe z nejvyspělejších zemí. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou knihy, publikace, časopisy, reklamní tiskoviny apod. Jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli, neboť národní rámec trhu je pro ně příliš těsný. Specifickou skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity, mnohdy vybavené nejmodernějšími technologiemi. Dominantním trendem v polygrafickém průmyslu je digitalizace výrobního procesu. Projevuje se nejvíc v oblasti přípravy tisku. Technologie Computer to Plate (CtP) umožňuje přípravu tiskových forem pomocí přímého laserového osvitu tiskových desek. Podniky v českém polygrafickém průmyslu zachytily v tomto směru nástup nových technologií a novinové a další velké tiskárny jsou již z velké části vybaveny výkonnými zařízeními CtP. Podobně jako v ostatních vyspělých zemích, rovněž v ČR systémy CtP rychle pronikají do středních a menších tiskáren.

OKEČ 22 Další dominantní tendencí v moderní polygrafické výrobě je propojování tří hlavních fází polygrafického výrobního procesu, tj. přípravy tisku (pre-press), samotného tisku na tiskovém stroji (press) a dokončujícího zpracování (post-press). Spojování všech fází polygrafické výroby do jednoho celku se děje na základě jednotných datových standardů, s jejichž pomocí jsou řízeny všechny polygrafické stroje, zařízení a systémy.

OKEČ 23

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF 1. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23 Charakteristickým rysem odvětví je zpracování nerostných surovin, kterým se prakticky zaobírají všechny tři obory spadající podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) do tohoto odvětví, tj. výroba koksárenských produktů, rafinérské zpracování ropy a výroba jaderných paliv. Z uvedených tří oborů se na ekonomických výsledcích celého odvětví nejvýznamněji podílí obor rafinérského zpracování ropy - OKEČ 23.2, neboť představuje

89 % tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Jedná se o strategicky

významné odvětví průmyslu, na které navazuje celá řada oborů ze zpracovatelského průmyslu, např. potravinářský a farmaceutický průmysl i oblast zemědělství. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 23 Rozhodující vliv na tržby v odvětví má obor rafinérské zpracování ropy, ve kterém se promítá kolísání světových cen ropy a ropných produktů a v ČR též aktuální kurz dolaru k české koruně. Rok 2004 se obor 23.2 vyznačoval prudkým nárůstem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Tento trend lze očekávat i v roce 2005, a to především v důsledku zvyšující se spotřeby motorových paliv v tuzemsku i růstu jejich cen. Grafické znázornění situace v odvětví (graf hlavních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 23 v letech 2000-2004), obdobně jako z tabulkový přehled, uvedený zvyšující se trend tržeb oboru 23.2 nepostihuje. Důvodem je, že od 1. 8. 2003 funguje tuzemská nejvýznamnější společnost zpracovávající ropu Česká rafinérská, a.s. (ČeR, a.s.), jejíž hospodářské výsledky z velké části ovlivňovaly hodnoty dosahované v odvětví OKEČ 23, v přepracovacím režimu. Od uvedeného data společnost již neinkasuje tržby za prodej vlastních výrobků, nýbrž pouze přepracovací poplatek za zpracování ropy na petrolejářské produkty od svých procesorů (AGIP ČR, ConocoPhillips ČR, SHELL CR a Unipetrol Rafinérie), kteří též realizují prodej petrolejářských produktů a nákup ropy. Vzhledem k této skutečnosti již nespadá činnost ČeR, a.s. do odvětví OKEČ 23, což se silně projevilo na dosažených hodnotách produktivity práce a přidané hodnoty odvětví v roce 2004.

OKEČ 23 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 23 v letech 2000-2004 ve s.c. %

160

120 2000 2001 2002

80

2003 2004 40

0 Počet pracovníků

Přidaná hodnota


Produktivita práce


2000

2001

2002

2003

2004*


64 116,7 x 100,0

62 193,3 97,0 97,0

62 627,9 100,7 97,7

68 114,8 108,8 106,2

46 955,7 68,9 73,2


7 055,5 x 100,0

7 983,7 113,2 113,2

6 927,3 86,8 98,2

8 812,9 127,2 124,9

152,8 1,7 2,2


1916,7 x 100,0

2311,4 120,6 120,6

2183,2 94,5 113,9

2838,3 130,0 148,1

49,8 1,8 2,6


3 681,0 x 100,0

3 454,0 93,8 93,8

3 173,0 91,9 86,2

3 105,0 97,9 84,4

3 066,0 98,7 83,3


Produktivita práce odvětví vykazuje od roku 2000 rostoucí trend, což je důsledkem postupného zlepšování hospodářské situace a zvýšeného rozvoje především v oboru rafinérského zpracování ropy. 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 23 Sledované období 2000–2004 se vyznačovalo mírným poklesem počtu zaměstnaných osob v odvětví OKEČ 23, což bylo ovlivněno zejména modernizací výrobních technologií a zavádění nových řídících procesů v oboru 23.2 a s tím souvisejícím snižováním počtu zaměstnanců rafinérií. Největší podíl zaměstnanosti v odvětví tvoří kategorie 250–999

OKEČ 23 zaměstnaných osob a 1000 osob a více, což je hlavně důsledek počtu zaměstnanců, pracujících v podnicích oboru rafinérské zpracování ropy. Lze předpokládat, že pracovní trh v odvětví se bude nadále rozvíjet, zvláště tam, kde byl investován zahraniční kapitál. Toto by se mělo projevit pozvolným zvyšováním zaměstnanosti i výše mezd. Uplatňování nové chemické legislativy (REACH) v praxi a výroba tzv. čistých paliv (bezsirných), by mělo přispět s programem tvorby nových pracovních míst, který je společným projektem Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Agentury pro podporu podnikání, ke zlepšení situace především v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Velikostní struktura odvětví OKEČ 23 zaměstnanosti v roce 2004

0-9 1% 1000 a více 42%

10 - 49 4%

250 - 999 53%


1.3 Zahraniční obchod Z vývoje zahraničního obchodu odvětví OKEČ 23 jasně vyplývá zásadní pozice oboru rafinérského zpracování ropy (SKP 23.2) v tomto odvětví. Obchodování s petrolejářskými produkty, ať se jedná o jejich vývoz či dovoz, je objektivně ovlivňováno situací na evropském trhu, kde jsou ceny odvozovány od kótovaných cen produktů a ropy na burze v Rotterdamu. Vzhledem k úplné liberalizaci obchodu s rafinérskými produkty v ČR od roku 1997 je tento vliv zcela rozhodující pro výsledky exportu a importu a pro celkové saldo. Dosažené výsledky exportu v roce 2004 byly ovlivněny částečně i zvýšenou poptávkou v okolních zemích, zejména u komodity pohonné hmoty.

OKEČ 23 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 23 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index

2000

2001

2002

2003

2004

14 591,1 39 661,9 -25 070,8

15 965,6 39 847,2 -23 881,6

14 951,7 28 886,1 -13 934,4

14 786,2 31 425,0 -16 638,8

19 489,4 41 430,2 -21 940,8

00/99

01/00

02/00

03/00

04/00

Vývoz Dovoz

x x

109,4 100,5

93,6 72,5

98,9 108,8

131,8 131,8


1.4 Investice Ve sledovaném období se objem přímých zahraničních investic vložených do odvětví pohyboval mírně nad 8 000 mil. Kč. Do oboru 23.2 v tomto období již přímé zahraniční investice vkládány nebyly. V letech 2001 až 2004 bylo do rafinérského zpracování ropy investováno celkem 8 878 mil. Kč, z čehož toho 14 % tvořil dovoz. Po dokončení výstavby jednotky hlubokého zpracování ropy v a.s. Česká rafinérská byla investiční činnost v tuzemských rafinériích zaměřena především na realizaci technologických inovací pro akci „Čistá paliva“, tj. na výrobu bezsirných pohonných hmot od roku 2006. Náklady na investiční akce spojené s ochranou životního prostředí v rafinérském průmyslu se pohybovaly v rozmezí od 2,1 % (rok 2002) do 9,7 % (rok 2003). Dále byla společností Česká rafinérská, a.s. zahájena příprava investic pro realizaci projektu „přidávání biopaliv do pohonných hmot“. PARAMO již potřebné investice pro přidávání methylesteru řepkového oleje do motorové nafty realizovalo. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 23 Pro zajištění další konkurenceschopnosti české průmyslové produkce v odvětví OKEČ 23, a výzkumu a vývoje v této oblasti, je nutné zajistit podporu rozvoje podnikatelského prostředí. Oblast rafinérského zpracování ropy se bez problémů přizpůsobuje rychlému vývoji středoevropského trhu a uplatňování nové legislativy. Tuzemské rafinérie splňují všechny evropské a české přepisy, týkající se ochrany životního prostředí s dostatečnou rezervou. V roce 2001 byly v ČR v souvislosti s transponováním příslušných směrnic EU, týkajících se jakosti vyráběných motorových benzinů a motorové nafty, přijaty legislativní předpisy, které významně ovlivnily obor 23.2 především z hlediska přísnějších požadavků na kvalitu vyráběných pohonných hmot. Nová chemická legislativa (REACH) se též dotkne rafinérského průmyslu hlavně ve zvýšení nákladů na registrace a ověřování nebezpečných vlastností vyráběných produktů (min. 418 mil. Kč). Trh s ropnými produkty je v ČR plně liberalizován

OKEČ 23 a funguje bez větších problémů. Tuzemské subjekty jsou zapojeny v globalizovaném obchodě s ropou a ropnými produkty především ve středoevropském prostoru. Ve vazbě na předpokládaný růst průmyslové výroby a na základě růstu koupěschopnosti obyvatelstva lze očekávat v nejbližších letech další růst spotřeby pohonných hmot, jak pro silniční vozidla, tak i pro oblast letectví. Aby český rafinérský průmysl v konkurenci dále obstál, je nutné provozovat modernizované rafinérie (modernizace rafinérií zaměřená na program „Čistá paliva“) a budovat všechny nové provozní jednotky v oblasti rafinérského zpracování ropy podle standardů „Nejlépe dostupné technologie – BAT“. Rovněž je potřeba optimalizovat obchodní politiku a realizovat vhodné propojení subjektů působících na trhu s cílem získání maximálního podílu na tuzemském trhu a podmínek pro export do volných teritorií.

OKEČ 24

VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG 1. Výroba chemických výrobků - OKEČ 24 Chemický a farmaceutický průmysl OKEČ 24 patří v rámci zpracovatelských odvětví ke klíčovým. Jeho výrobky nacházejí uplatnění ve všech sektorech ekonomiky, v domácnostech i pro volný čas. Dělí se na sedm výrobkových oborů, z nich rozhodující jsou výroba základních chemických látek (64 % z celkových tržeb) a výroba léčiv (17 %). Podíly dalších pěti oborů jsou nižší: výroba chemických specialit a vláken (9 %), výroba čistících a kosmetických prostředků (5 %), výroba nátěrových hmot (4 %), výroba pesticidů a agrochemikálií (1 %). V roce 2004 se odvětví podílelo na vytvořeném HDP 2,2 %. Podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu činil 5,3 %, na účetní přidané hodnotě 5,8 % a na počtu zaměstnanců 3 %. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky Vývoj hlavních produkčních charakteristik odvětví v letech 2000–2004 dokumentuje graf a tabulka hlavních produkčních charakteristik tohoto odvětví. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 24 v letech 2000-2004 ve s.c. %

140 130 120 2000 2001

110

2002 100

2003 2004


Přidaná hodnota


Produktivita práce


Z tabulky i grafu je zřejmé, že mimořádně úspěšný byl pro odvětví loňský rok, což bylo způsobeno vysokou poptávkou po chemikáliích doma i v zahraničí, vyšším využitím výrobních kapacit a příznivými maržemi u většiny komodit. Objem tržeb byl přitom ve

skutečnosti ještě o cca 6–7 mld. Kč vyšší, nežli vykázal Český statistický úřad (organizační změny oboru 24.5 – prací a čistící prostředky, kosmetika). Velmi dobrých výsledků odvětví dosáhlo i v ukazateli produktivita práce z přidané hodnoty v roce 2004 (933,8 tis. Kč/zam.), což představuje více než dvojnásobek průměru zpracovatelského průmyslu. Svědčí to o tom, že chemickému průmyslu se daří úspěšně restrukturalizovat a snižovat výrobní náklady. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 24 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*


119 911,8 x 100,0

120 084,3 100,1 100,1

121 337,7 101,0 101,2

123 025,4 101,4 102,6

134 371,0 109,2 112,1


32 379,1 x 100,0

31 534,6 97,4 97,4

33 664,0 106,8 104,0

35 770,0 106,3 110,5

37 458,7 104,7 115,7


719,7 x 100,0

709,8 98,6 98,6

755 106,4 104,9

829,5 109,9 115,3

933,8 112,6 129,7

44 988,0 x 100,0

44 430,0 98,8 98,8

44 586,0 100,4 99,1

43 123,0 96,7 95,9

40 113,0 93,0 89,2



1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 24 Z grafu velikostní struktury zaměstnanosti je patrné, že s ohledem na charakter výroby (hlavně velké chemické komplexy, synergické efekty apod.) tu hrají rozhodující roli firmy s 250 a více zaměstnanci (v roce 2003 se na celkových tržbách podílely 74,3 %, na vytvořené účetní přidané hodnotě téměř 72 % a na počtu zaměstnanců 64 %). Díky racionalizaci a restrukturalizačním krokům se přitom počet zaměstnanců neustále snižuje. V letech 2000 až 2004 klesl o téměř 4,9 tisíc osob (- 11 %) a v samotném roce 2004 o více než 3 tisíce osob (- 7 %). V současné době v odvětví působí 225 podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci, nové podniky však vznikají mnohem pomaleji než v gumárenském a plastikářském průmyslu. Největší zastoupení má v odvětví Ústecký kraj (podíl na tržbách 19 %, na počtu zaměstnanců 17 %) a Středočeský kraj (podíl na tržbách 19 %, na počtu zaměstnanců 16 %), kde jsou soustředěny největší chemičky holdingu UNIPETROL, a.s. a další velké firmy. Mzdy v odvětví jsou vzhledem k vysokým kvalifikačním požadavkům na personál výrazně vyšší než je průměr mezd ve zpracovatelském průmyslu, zhruba o 3 500 korun (letos v březnu průměrné mzdy dosáhly 20 438 Kč, tj. nárůst o 8 % proti stejnému měsíci loňského roku).

Velikostní struktura odvětví OKEČ 24 zaměstnanosti v roce 2004 0-9 5%

10 - 49 9%

1000 a více 36%

50 - 249 22%

250 - 999 28%


1.3 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 24 v letech 2000 – 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000

2001

2002

2003

2004

74 028,1 131 330,4 -57 302,3

75 981,5 142 402,3 -66 420,8

67 690,0 138 472,5 -70 782,5

73 620,4 152 692,7 -79 072,3

97 216,1 180 654,6 -83 438,5

00/99

01/00

02/00

03/00

04/00

x x

102,6 108,4

89,1 97,2

108,8 110,3

132,1 118,3


V uplynulém roce dosáhla obchodní výměna v odvětví rekordní obrat 277,8 mld. Kč (vývoz 97,2 mld. Kč, dovoz 180,6 mld. Kč). Záporné saldo se sice meziročně zhoršilo o 4,4 mld. Kč na - 83,4 mld. Kč, ale tempo jeho růstu se zpomalilo, neboť export rostl rychleji než import. Export se meziročně zvýšil o více než 32 %, což bylo ovlivněno růstem cen chemikálií, změnami směnných kursů vůči EURu a USD a vysokou poptávkou, hlavně v Evropě a Asii. Holding UNIPETROL, a. s. se v žebříčku největších vývozců loni zařadil na třetí místo (vývoz za více než 30 mld. Kč). Výrazně vzrostl i dovoz chemických produktů (+ 18,3 %), protože domácí firmy nestačily saturovat vysokou a sortimentně širokou poptávku.

Exportní výkonnost odvětví v posledních letech kolísá kolem 41–43 %, penetrace postupně klesá (loni 24,7 %). Exportní výkonnost je do značné míry závislá na vývoji ceny ropy a aktivitě v investiční výstavbě. Letošní vývoj naznačuje, že by se mohla zvýšit, stejně jako kilogramové ceny vývozu, které byly v roce 2004 v průměru o 35 % nižší, nežli ceny při dovozu. Teritoriální struktura zahraničního obchodu se v posledních letech mění jen minimálně. V roce 2004 byla naším největším obchodním partnerem SRN (obrat 74,9 mld. Kč, záporné saldo ČR 26,7 mld. Kč), s podílem na celkovém vývozu 25 % a na dovozu 28 %. Vysoké záporné saldo máme i s většinou zemí EU–15, naopak kladné saldo s našim druhým největším partnerem Slovenskem (vývoz 13,6 mld. Kč, dovoz 10 mld. Kč, kladné saldo 3,6 mld. Kč), dále pak s Polskem a Maďarskem. 1.4 Investice Hrubé hmotné investice do odvětví loni poměrně výrazně poklesly (ve s.c. o více než 20 %, z toho strojní o cca 29 %). Z významných dokončených akcí loňského roku lze uvést spuštění nové výroby nízkomolekulárních pryskyřic v Ústí nad Labem, výroby biopreparátů v Kouřimi a několika dalších projektů z oblasti farmacie a kosmetiky. V letech 2003–2004 bylo v odvětví schváleno několik investičních pobídek, týkající se biotechnologických produktů, technických plynů a léčiv. V předchozích letech se pobídky většinou týkaly modernizace a rozšíření produkce velkotonážních plastů a průmyslových hnojiv. V roce 2004 byly 13 firmám poskytnuty cenově zvýhodněné záruky a úvěry, 19 firmám příspěvky v rámci programu „TRH“ a 14 firmám v rámci programu „MARKETING“. Kromě toho byla schválena pobídka na založení Českého technologického centra pro anorganické pigmenty v a.s. PRECHEZA, Přerov. Objem přímých zahraničních investic se v posledních letech příliš nemění, investice našich firem v zahraničí jsou velmi nízké a většinou směřují do zahraničních poboček. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 24 Ocenění perspektivy chemického průmyslu je obtížné a záleží na řadě faktorů – na vývoji světových cen ropy, ropných produktů a dalších surovin, na tendencích vnitřního a světového trhu s chemikáliemi, ale také na změnách v legislativě (REACH) a regulačních předpisech (v EU-25 jsou jak známo přísnější než jinde ve světě, a to snižuje konkurenceschopnost společenství). Většina prognostiků očekává, že kromě cen surovin a energie, porostou i mzdové a ostatní náklady (dopady připravované legislativy REACH). Další vývoj českého chemického průmyslu bude záviset i na dalších krocích společnosti PKN

Orlen (Polsko), která se stala majoritním vlastníkem petrochemického holdingu UNIPETROL, a. s. (ten se na tržbách našeho chemického průmyslu podílel v roce 2004 ze tří pětin). Přesto však lze nejbližší vyhlídky tohoto odvětví hodnotit jako příznivé, což konečně potvrzuje i dynamický růst tržeb a přidané hodnoty odvětví v první polovině letošního roku.

OKEČ 25

VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ DH 1. Výroba pryžových a plastových výrobků – OKEČ 25 Výroba zboží z pryže a plastů patří k nejdynamičtějším odvětvím zpracovatelského průmyslu. Zahrnuje dva velké výrobkové obory, přičemž v oboru 25.1 je dominantní produkce pneumatik a vzdušnic a dále se tu vyrábějí těsnění, klínové řemeny, hadice aj. V oboru 25.2 se produkuje široký sortiment výrobků a polotovarů z plastů – desky, profily, folie, obaly aj. Význam odvětví spočívá v těsné vazbě na automobilový a elektrotechnický průmysl, stavebnictví, výrobu obalů atd. a od roku 2000 jeho podíl na zpracovatelském průmyslu trvale roste – v roce 2004 podíl na tržbách (v b.c.) dosáhl 6,1 %, na účetní přidané hodnotě 6 % a na počtu zaměstnanců 5,4 %. V posledních letech odvětví nepostihly žádné výraznější výkyvy a díky vysoké investiční aktivitě přilákalo do země řadu renomovaných zahraničních firem. Na tvorbě vytvořené hrubé přidané hodnoty se odvětví v roce 2003 podílelo 4,5 %, na tvorbě HDP v roce 2004 cca 2,2 %. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 25 Hlavní produkčních charakteristiky odvětví OKEČ 25 v letech 2000-2004 ve s.c. %

200 190 180 170 2000

160

2001

150

2002

140

2003

130

2004


Přidaná hodnota



Produktivita práce


2000

2001

2002

2003

2004*


81 096,8 x 100,0

105 416,2 130,0 130,0

114 440,7 108,6 141,1

137 972,6 120,6 170,1

157 329,1 114,0 194,0


23 410,9 x 100,0

26 173,5 111,8 111,8

28 721,2 109,7 122,7

35 990,5 125,3 153,7

41 202,5 114,5 176,0


413,8 x 100,0

411,5 99,4 99,4

447,9 108,8 108,2

530 118,3 128,1

565,2 106,6 136,6

56 573,0 x 100,0

63 599,0 112,4 112,4

64 127,0 100,8 113,4

67 901,0 105,9 120,0

72 905,0 107,4 128,9



Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) rostly v celém sledovaném období mimořádným tempem (2004/2000 nárůst o 94 %), a to hlavně díky výrobě pneumatik a vysoké poptávce v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. Obdobně se vyvíjel rovněž ukazatel účetní přidané hodnoty (2004/2000 nárůst o 76 %). Příznivě se vyvíjel i ukazatel produktivity práce z přidané hodnoty (ve s.c.), který v letech 2000–2004 vzrostl o téměř 37 %, díky řadě zahraničních investic, které do země přinesly špičkovou technologii a techniku. 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 25 Velikostní struktura odvětví OKEČ 25 zaměstnanosti v roce 2004

1000 a více 17%

0-9 5% 10 - 49 21%

250 - 999 24% 50 - 249 33%


OKEČ 25 Z grafu 2 je patrná vysoká váha malých a středních podniků v odvětví OKEČ 25. V roce 2003 na tyto tři kategorie 0–249 lidí připadlo 47 % tržeb, 46,5 % vytvořené přidané hodnoty a 59 % z celkového počtu zaměstnanců. V současné době v odvětví působí již 615 podnikatelských subjektů s 20 a více pracovníky a jejich počet stále roste. Odvětví, jako jedno z mála v rámci zpracovatelského průmyslu, vykazuje nárůst počtu zaměstnanců (v letech 2000 až 2004 přibylo přes 16,3 tisíc nových pracovních míst). Pozitivně nutno ocenit, že nové plastikářské podniky vznikají zejména v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti (např. Ústecký kraj, Zlínský kraj atd.). Podnikatelské prostředí je v odvětví příznivé a je stimulováno i četnými investičními pobídkami, které byly poskytnuty v posledních letech na investiční akce. Nahrává tomu příznivá hospodářská situace v odvětví, vysoký zájem zahraničních investorů a zajištěný odbyt v tuzemsku i v zahraničí. Promítá se to i do postupného růstu mezd, které se v současné době pohybují kolem 16 200 Kč, což je mírně pod průměrem zpracovatelského průmyslu. Zdaleka největší zastoupení má odvětví ve Zlínském kraji (podíl na celkovém počtu zaměstnanců – 19 %, na tržbách 34 %). 1.3 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 25 v letech 2000-2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000

2001

52 277,0 66 330,9 -14 053,9

57 977,0 72 396,5 -14 419,5

00/99

01/00 x x

110,9 109,1

2002 63 986,9 73 182,0 -9 195,1 02/00 110,4 101,1

2003

2004

68 826,7 80 907,0 -12 080,3

85 345,1 98 253,5 -12 908,4

03/00

04/00

107,6 110,6

124,0 121,4


Export rostl v uplynulém roce rychleji (+ 24 %), nežli dovoz (+ 21,4 %). Přesto v roce 2004 záporné saldo dosáhlo - 12,9 mld. Kč. Obor 25.1 je prakticky jediný v celém chemickém průmyslu, který v roce 2004 vykázal kladné saldo (+ 13,1 mld. Kč), a to především zásluhou vysokého exportu pneumatik. Exportní výkonnost odvětví je nad průměrem zpracovatelského průmyslu a pohybuje se kolem 55 %. Příznivě se vyvíjejí i kilogramové ceny, které byly v roce 2004 ve vývozu o cca 50 % vyšší než při dovozu, čímž se může pochlubit jen málokteré odvětví. V teritoriální struktuře hraje prim obchodní výměna se SRN (ve vývozu

OKEČ 25 ČR podíl 40 %, v dovozu 48 %), dalšími významnými partnery jsou Slovensko, Francie a Rakousko. 1.4 Investice Odvětví OKEČ 25 patří v posledních letech v rámci zpracovatelského průmyslu k investičně nejaktivnějším. V roce 2004 hrubé hmotné investice do odvětví překročily 10,5 mld. Kč (+ 29,2 % proti roku 2003) a v posledních letech byla dokončena řada akcí, na nichž se zpravidla podílely přední zahraniční firmy (Continental A.G., AVON Automotive, Saar Gummi, Greiner, Daiho Industrial aj.). Značná část z nich byla podpořena investičními pobídkami. V rámci programů určených na podporu malých a středních podniků v roce 2004 odvětví získalo 23 cenově zvýhodněných záruk v hodnotě 35 mil. Kč, 26 zvýhodněných úvěrů za téměř 30 mil. Kč, finanční podpory v rámci programu „TRH“ – (certifikace) aj. V poslední době začínají do firem přicházet i prostředky ze strukturálních fondů. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 25 Perspektivy odvětví v příštích letech lze hodnotit jako příznivé, neboť: o

má k dispozici solidní surovinovou základu (plasty, syntetické kaučuky),

o

existují těsné vazby na domácí i zahraniční výrobce automobilů, elektrotechniky a elektroniky, na stavebnictví, obaly aj.,

o

v zemi působí řada strategických partnerů, mnohdy ze zahraničí,

o

investiční aktivita je trvale vysoká a je podporována státními pobídkami,

o

problémy v oblasti životního prostředí nejsou významné, staré ekologické zátěže minimální,

o

možnosti aplikace plastů ve všech sektorech ekonomiky nejsou zdaleka vyčerpány, tím spíše je spotřeba plastů v nových členských státech unie hluboko pod průměrem průmyslového světa,

o

konkurenceschopnost odvětví má díky masivním investicím a přílivu špičkových technologií a techniky vzestupný trend.

OKEČ 26

VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ DI 1. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - OKEČ 26 Odvětví průmyslu skla, keramiky, porcelánu a průmyslu stavebních hmot zahrnuje celkem 9 oborů. Pro vývoz jsou z velké části určeny sklo, keramika a porcelán, zatím co na domácí trh jsou umisťovány především výrobky průmyslu stavebních hmot. Největší podíly na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) měly v roce 2004 obory OKEČ 26.1 výroba skla a skleněných výrobků s 38 % a OKEČ 26.6 výroba betonářského zboží s 26 %. Charakteristickým rysem odvětví je zajištění výroby surovinami převážně z tuzemských zdrojů. V rámci zpracovatelského průmyslu činil v roce 2004 podíl odvětví na tržbách za prodej VV a S 5,2 %, na přidané hodnotě 8,6 % a na počtu zaměstnanců 5,8 %. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 26 Hlavní produkčních charakteristiky odvětví OKEČ 26 v letech 2000-2004 ve s.c. %

150 140 130 2000 2001

120

2002 110

2003 2004


Přidaná hodnota


Produktivita práce


Příznivé výsledky ekonomického rozvoje v letech 2000-2004 byly dosaženy zejména restrukturalizací výrob (např. výroba plochého skla, skelných vláken, obkladových materiálů, střešní krytiny apod.) spojenou s modernizací technologických zařízení a se vstupem zahraničního kapitálu.

OKEČ 26 Vývoj hlavních produkčních charakteristik (tržby za prodej vlastních V a S, přidaná hodnota a zaměstnanost) odvětví byl v letech 2000–2004 příznivý; ve srovnání se zpracovatelským průmyslem bylo dosaženo větší dynamiky vývoje. Nejvýraznější meziroční nárůsty tržeb za prodej VV a S a účetní přidané hodnoty byly v roce 2004 docíleny u oborů s výrobou produktů určených pro stavebnictví vlivem zvýšené poptávky. V produktivitě práce z přidané hodnoty patří odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu k nadprůměrným, nejvyšších hodnot je dosahováno v oborech OKEČ 26.5 výroba cementu, vápna a sádry a OKEČ 26.4 výroba cihel, krytiny a kameniny. Růst produktivity práce byl zajištěn restrukturalizací převážné části firem zefektivněním jednotlivých činností (včetně prodeje a logistiky), posílením finanční stability (vstupem zahraničního kapitálu), snížením výrobních nákladů a pod. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 26 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*


107 532,2 x 100,0

111 724,0 103,9 103,9

116 171,5 104,0 108,0

119 382,2 102,8 111,0

126 967,8 106,4 118,1


41 579,9 x 100,0

42 319,4 101,8 101,8

43 926,0 103,8 105,6

48 009,3 109,3 115,5

51 975,0 108,3 125,0


474 x 100,0

484,9 102,3 102,3

513 105,8 108,2

595,8 116,1 125,7

667,5 112,0 140,8

87 730,0 x 100,0

87 275,0 99,5 99,5

85 627,0 98,1 97,6

80 586,0 94,1 91,9

77 867,0 96,6 88,8



1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 26 Největší podíl na zaměstnanosti vykazovaly v odvětví v roce 2004 organizace s 250 a více zaměstnanci, vyrábějící především sklo a skleněné výrobky (OKEČ 26.1) a betonářské zboží (OKEČ 26.6).


1000 a více 26%

10 - 49 10%

50 - 249 25%

250 - 999 26%


Průměrná měsíční mzda odvětví činila v roce 2004 téměř 18 000 Kč, což bylo o cca 1000 Kč více než průměrná měsíční mzda ve zpracovatelském průmyslu.Ve srovnání s předchozím rokem se jednalo o mzdový nárůst o 7,2 %, který byl v proporci s růstem produktivity práce z přidané hodnoty o 12 %. Mezi významné podniky v odvětví patří výrobci: plochého skla

- Glaverbel Czech, a.s. Teplice, AGC Automotive Czech, a.s. Chudeřice;

užitkového skla - Preciosa, a.s. Jablonec, Crystalex, a.s. Nový Bor, Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou; technického skla - Sklárny Kavalier, a.s. Sázava, STV Glass, a.s. Valašské Meziříčí); obalového skla

- Avirunion, a.s. Teplice, Vetropack Moravia Glass, a.s. Kyjov;

skleněných vláken - Saint – Gobain Vertex, a.s. Litomyšl; cementu

- Českomoravský Cement, a.s. Beroun, Lafarge Cement, a.s. Čížkovice, Holcim (Česko), a.s. Prachovice, Cement, a.s. Hranice);

betonu

-

Zapa beton, a.s. Praha, Skanska Transbeton, s.r.o. Praha, Metrostav, a.s. Praha;

cihel

- Wienerberger Cp, a.s. České Budějovice, České cihelny Jos. Meindl, spol. s r.o. Stod);

střešní krytiny

-

KM Beta, a.s. Hodonín, Bramac, střešní systémy, spol. s r.o. Praha;

dlaždic

- Lasselsberger, a.s. Plzeň.

OKEČ 26 1.3 Zahraniční obchod Příznivý vývoj v letech 2000-2004 velkou měrou ovlivnily výsledky vývozu některých výrobků průmyslu skla, keramiky a porcelánu (bezpečnostní sklo, skleněné perly, nápojové sklo), které se dlouhodobě vyváží do zemí EU. V roce 2004 činila hodnota vývozu tohoto zboží cca 39,3 mld. Kč. Ze zemí EU se do ČR nejvíce dováží výrobky jako např. skleněné trubice, tabulové sklo, cement apod. Hodnota dovozu těchto výrobků činila ve stejném roce cca 30,2 mld. Kč. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 26 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index

2000

2001

53 905,6 22 673,1 31 232,5 00/99

Vývoz Dovoz

56 759,0 26 204,0 30 555,0 01/00

x x

2002 53 439,8 28 002,2 25 437,6 02/00

105,3 115,6

94,2 106,9

2003 56 334,6 29 673,0 26 661,6 03/00

2004 62 732,6 34 661,7 28 070,9 04/00

105,4 106,0

111,4 116,8


1.4 Investice Stav přímých zahraničních investic v odvětví k 31.12.2003 činil cca 58 594 mil. Kč. Zahraniční investoři nejvíce investovali do modernizace stávajících výrobních kapacit (výroba plochého skla, rekonstrukce cihelen a cementáren) nebo výstavby nových provozoven (výroba střešní krytiny, sádrokartonu, omítkových směsí apod.). V souladu se zákonem č.72/2000 Sb., o investičních pobídkách v platném znění byly v odvětví podpořeny 2 projekty (Vertex Glass Mat, s.r.o. – výroba skleněných netkaných rohoží a Vesuvius Solar Crucible, s.r.o. Frýdek – Místek – výroba speciální keramiky pro tavení křemíku). 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 26 Odvětví zásadním způsobem nezhoršuje kvalitu životní prostředí. Většina odpadů se dále zpracovává a do ovzduší, resp. odpadních vod odchází minimální množství škodlivin. Mezi faktory ovlivňující budoucí vývoj odvětví patří: nárůst konkurence na trhu s domácenským sklem a užitkovým porcelánem ze strany asijských výrobců, rozvoj a zaměření stavební výroby, rostoucí požadavky na výrobu skla pro technické účely (ploché sklo, bezpečnostní sklo, skleněná vlákna apod.),

OKEČ 26 schopnost navazovat kvalitativně vyšší formy spolupráce ve výrobní a obchodní sféře s výzkumnou základnou v tuzemsku i v zahraničí. Ve sklářském průmyslu bude mít s ohledem na zahraniční investice výhodnou situaci výrobci plochého skla, textilních vláken apod.; naproti tomu problémy mohou mít výrobci osvětlovacího skla a užitkového porcelánu, kde poklesl zájem spotřebitelů o tyto druhy výrobků a zvýšila se konkurence. V průmyslu stavebních hmot dojde s rozvojem výstavby infrastruktury, průmyslových podniků, bytové výstavby včetně oprav bytového fondu k dalšímu rozvoji odvětví. Očekáváme další vývoj nových stavebních materiálů, které by svými užitnými vlastnostmi (pevnost materiálu a zdravotní nezávadnost, izolační vlastnosti apod.) předčily dosud používané klasické stavební materiály. Do značné míry bude nutno realizovat Brown – field projekty (problematika opuštěných usedlostí, urbanistické řešení sídlišť a jejich infrastrukturu a pod.).

OKEČ 27

VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ DJ 1. Výroba základních kovů a hutních výrobků – OKEČ 27 Hutní průmysl je základem pro navazující zpracovatelské obory. Jedno pracovní místo v hutnictví na sebe váže 3-4 pracovní místa v navazujících oborech. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin a patří k největším spotřebitelům energie. Rozhodující postavení zaujímají vlivem hutnictví železa velké podniky, soustředěné v Moravskoslezském kraji (téměř 68 % tržeb, 64 % přidané hodnoty a 52% zaměstnanců). Na tvorbě HDP se odvětví OKEČ 27 podílí 1,8 %, neboť rozhodující část přidané hodnoty je realizována v navazujících odvětvích a u vlastního hutnictví je relativně nízká. Výsledkem vývoje koncem devadesátých let byl posun odvětvové struktury průmyslu ve prospěch finalizujících oborů a podíl hutnictví klesal. To se změnilo v r. 2004, kdy výrazně vzrostla poptávka po kovech. Index průmyslové produkce se v porovnání s 9,9% průměrným růstem průmyslu meziročně zvýšil o 23 %. Tento růst byl determinován jak zvýšením hmotných výrob (tržby v s.c. vzrostly o více než 10 %), tak zejména výrazným růstem cen ocelářských výrobků, ovlivněný i razantním růstem cen vstupních surovin (rudy, šrot atd.). 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 27 Po poklesu ekonomické aktivity v r. 2002 se počínaje r. 2003 obnovil růst odběratelské poptávky po hutních materiálech. To se projevilo meziročním růstem tržeb ve srovnatelných cenách (+13,3 %), který pokračoval i v r. 2004 (+10,5 %). V roce 2004, po dvou letech, kdy ceny výrobců klesaly, nastartoval s růstem cen surovin i růst cen v hutním průmyslu. Vývoj tržeb byl určující i pro dynamiku přidané hodnoty. Pozitivně působila i racionalizace výroby a finanční restrukturalizací velkých podniků. Rok 2004 byl pokračováním pozitivního trendu předchozích let. Ukazatele tržeb a přidané hodnoty se v roce 2004 dále zvýšily, výrazné byly rovněž meziroční přírůstky zisku. Na rozdíl od předchozích let byli však v r. 2004 hutní výrobci nuceni utlumit v cenách svých finálních výrobků především prudce rostoucí ceny vstupních surovin a materiálů. To se promítlo do zvýšení podílu materiálových nákladů a nižší (než očekávané) míry zisku. Růst tržeb a přidané hodnoty ve srovnatelných cenách byl v důsledku racionalizace výroby od r. 2000 doprovázen výraznou redukcí počtu pracovníků při reálném růstu jejich průměrných výdělků. V r. 2004 došlo, při poměrně razantním meziročním růstu tržeb, jen k mírnému poklesu počtu pracovníků celkem, který znamenal růst produktivity práce z přidané hodnoty v b.c. o 52 %. S uvedenými skutečnostmi souvisí i relativní pokles mzdové

OKEČ 27 náročnosti. Měřeno podílem osobních nákladů na přidané hodnotě poklesla mzdová náročnost o cca 28 %. Výsledkem byl rychlejší růst produktivity práce proti růstu výdělků, což je podmínkou pro trvale udržitelný rozvoj. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 27 v letech 2000-2004 %

140

130

120

2000 2001

110

2002 2003 2004

100

90


Přidaná hodnota


Produktivita práce


2000

2001

2002

2003


128 668,4 x 100,0

136 546,6 106,1 106,1

129 545,4 94,9 100,7

146 771,2 113,3 114,1

162 233,1 110,5 126,1


29 288,7 x 100,0

29 482,6 100,7 100,7

28 164,4 95,5 96,2

32 071,4 113,9 109,5

25 857,4 80,6 88,3


397,7 x 100,0

405 101,8 101,8

432,2 106,7 108,7

530 122,6 133,3

431,2 81,4 108,4

73 650,0 x 100,0

72 800,0 98,8 98,8

65 162,0 89,5 88,5

60 512,0 92,9 82,2

59 960,0 99,1 81,4


2004*


1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 27 Lze konstatovat, že velké organizace nad 1000 zaměstnanců produkují s 48 % pracovníků 62 % tržeb a vytváří 61 % přidané hodnoty. Jedná se převážně o velké ocelářské podniky s nižším podílem osobních nákladů na jednotku produkce. Vývoj zaměstnanosti a mezd v odvětví těsně souvisí s vývojem produktivity práce a ekonomickou situací rozhodujících výrobců. Od r. 2000 rostou nejen nominální, ale i reálné

OKEČ 27 mzdy zaměstnanců. Růst výdělků je podložen rychlejším růstem produktivity práce. Při průměrném indexu růstu spotřebitelských cen 2,8 % bylo dosaženo výrazného růstu reálných příjmů pracovníků. Růst nominálních mezd souvisí i se změnou kvalifikační struktury a byl silně ovlivněn vývojem mezd v největších hutních společnostech. Na druhé straně mzdová náročnost z důvodů úspor pracovních sil klesá. Vzhledem k dokončování procesu privatizace, a zejména restrukturalizace, nelze proces uvolňování pracovníků z hutnictví považovat za ukončený. Vývoj zaměstnanosti má trend radikálního snížení pracovních míst v oboru hutnictví, a to především cestou vyčleňování obslužných činností a racionalizace výrobních procesů. Vývoj počtu zaměstnanců je značně diferencovaný v jednotlivých hutních společnostech a hlavní intenzita snížení počtu pracovních sil v oboru je koncentrována právě do roků 2004 a 2005. Velikostní struktura odvětví OKEČ 27 zaměstnanosti v roce 2004

1000 a více 48%

0-9 1%

10 - 49 3%

50 - 249 17%

250 - 999 31%


1.3 Zahraniční obchod V roce 2004 došlo v hodnotovém vyjádření k nárůstu vývozu výrobků SKP 27 meziročně o 44 %, přestože v hmotném vyjádření se zvýšil pouze o 0,5 %. Rozdíl je dán sortimentní skladbou výrobků a kursovými vlivy, ale také růstem vývozních cen. Nárůst celkové hodnoty vývozu v roce 2004 je dán především cenovou úrovní vývozu hutních výrobků na zahraniční trhy. V roce 2004 se hodnota dovozu výrobků SKP 27 zvýšila o 43 %, zatímco v hmotném vyjádření pouze o 23,2 %. Rozdíl je opět dán, vedle sortimentní skladby výrobků, především vývojem dovozních cen (růst o 21,1 %).

OKEČ 27 Vývozní ceny tak v roce 2004 dosáhly cca 80% úroveně cen dovozních. Vyšší úroveň dovozních cen je dána sortimentní a jakostní strukturou (vyšší podíl dovozu plochých výrobků a jakostnějších oceli). Pasivní saldo zahraničního obchodu oboru SKP 27 v hodnotovém vyjádření ovlivňuje především skupina výrobků SKP 27.4 a také skupina výrobků 27.3. Obory vyrábějící ocelářské výrobky 27.1 a 27.2 si udržují aktivní saldo zahraničního obchodu. Exportní výkonnost oboru SKP 27 má sice mírně stoupající trend, ale je stále více ovlivňována orientací tuzemských producentů na domácí trh. Vyšší exportní výkonnost mají obory SKP 27.2 až 27.4. Dovozní náročnost roste v důsledku rostoucí poptávky, především po ocelářských výrobcích, která má vyšší dynamiku růstu než je dynamika tuzemské produkce. Nejvyšší dovozní náročnost mají dlouhodobě výrobky oboru SKP 27.4. Rozšířením trhu EU o nové země došlo k výraznému zvýšení celkového objemu vývozu na toto teritorium. Jeho podíl v roce 2004 dosáhl 80,5 % z celkového objemu vývozu. Téměř 88 % objemu vývozu končí na evropském kontinentě. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 27 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index

2000

2001

2002

2003

2004

67 811,4 88 959,5 -21 148,1

73 542,8 93 215,3 -19 672,5

68 160,4 85 799,1 -17 638,7

76 458,8 92 326,6 -15 867,8

110 115,5 131 991,5 -21 876,0

00/99

Vývoz Dovoz

01/00 x x

108,5 104,8

02/00

03/00 92,7 92,0

112,2 107,6

04/00 144,0 143,0


1.4 Investice Rozhodující část investic je realizována v několika největších ocelářských podnicích, které jsou schopny zabezpečit jejich finanční krytí i v případě dlouhodobé návratnosti vložených prostředků. Stále vyšší důraz je kladen na ekologické investice, nutné i z hlediska připravovaného zpřísnění ekologických norem. V návaznosti na privatizaci dochází k růstu přímých zahraničních investic do oboru a jeho dynamika je výraznější než v případě celého zpracovatelského průmyslu. Obojí souvisí se stále větší globalizací trhu, kdy dochází k významné koncentraci kapitálu v rukou největších světových společností.

OKEČ 27 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 27 Hutní průmysl má v rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví z pohledu intenzity spotřeby základních hutních výrobků trvalé opodstatnění. Hlavními spotřebiteli oceli zůstávají i nadále strojírenský sektor včetně automobilového průmyslu, následovaný stavebním sektorem. Trendy a budoucí vývoj hutnictví jsou v procesu konsolidace cestou budování vysokokapacitních jednotek, fúzí a strategických aliancí, které jsou reakcí na globální charakter trhu s ocelí, na internacionalizaci spojenou s aktivitami přesahující hranice jednotlivých států s cílem posílit pozici oceli a ocelářských společností. Do tohoto celosvětově nastoupeného trendu se zapojuje v ČR i odvětví OKEČ 27. Prvním krokem byla privatizace Nové huti, a.s. do skupiny LNM Holdings (Ispat) a následně do společnosti Mittal Steel, největšího světového ocelářského výrobce. Příkladem mohou být i Třinecké železárny, které realizují cestu vytváření výrobkových řetězců, tzn. konsolidace po linii dlouhé výrobky, válcovaný, tažený, broušený a loupaný materiál. V oblasti výrobkového sortimentu bude jednoznačný posun směrem k výrobkům s vyšší užitnou hodnotou jako nezbytné opatření k udržení životaschopnosti. Vývoj odvětví výrazně ovlivňuje i legislativa ES přijímaná v oblasti životního prostředí. Pro splnění požadavků plynoucích z této legislativy jsou v hutnictví vynakládány každým rokem značné prostředky. Očekává se, že do prostředků na ekologizaci hutní výroby bude nutno až do roku 2010 ročně vkládat cca 6 – 7 mld. Kč. Pro nejbližší období pak bude rozhodující pokračující poptávka po hutních materiálech, která se v r. 2005 přechodně snížila v souvislosti s růstem zásob. Pro další období pak očekáváme udržení pozitivních výsledků v období do konce r. 2007, což souvisí s určitou cykličností hospodářského vývoje a s očekávaným vývojem ekonomik zemí EU. V roce 2008 očekáváme dosažení 75 – 85 % úrovně produktivity a efektivnosti k ocelářství EU a v r. 2012 již 90 – 95 %. Stěžejními úkoly pro nejbližší období, nezbytnými pro zvýšení konkurenceschopnosti české hutní výroby v rámci EU, jsou dokončení restrukturalizačních programů ocelářství a uplatnění ekologické legislativy ES do roku 2007 (IPPC, BAT).

OKEČ 28

1. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků - OKEČ 28 Produkce odvětví kovodělných výrobků navazuje na domácí hutnickou výrobní základnu a výrobní sortiment odvětví zabezpečuje sofistikovanější produkci ocelových konstrukcí, strojů a zařízení v investičním, všeobecném a dopravním strojírenství i polotovarů pro elektrotechnický průmysl. V

rámci

zpracovatelského

průmyslu

zaujímá

výroba

kovových

konstrukcí

a kovodělných výrobků významné místo. V letech 2000 až 2004 vykazuje i příznivou vývojovou dynamiku neboť tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách vzrostly o 39 %, účetní přidaná hodnota se zvýšila téměř o 50 % při 11% růstu zaměstnanosti. Odvětví se podílí na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb 8,1 %, na přidané hodnotě 10,2 % a zaměstnává 12,9 % pracovníků celého zpracovatelského průmyslu. Velmi příznivé je i sledování vývoje odvětví v krátkodobém horizontu. Při porovnání s rokem 2003 vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 o 17 %, ukazatel účetní přidané hodnoty vykazuje nárůst o 15,4 %. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 28 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 28 v letech 2000-2004 ve s.c. 140

130

2000

2001

120

2002

2003 110

2004

100


Přidaná hodnota


Produktivita práce


Dosažené výsledky v roce 2004 vykazují příznivé trendy a svědčí o probíhající konjunktuře v odvětví. Vývoj tuzemské a zahraniční poptávky byl pozitivní a výroba průmyslových podniků v ČR rostla po celý rok vysokým tempem. Za tímto výsledkem je možné vidět i rychlý rozvoj firem pod zahraniční kontrolou, které vytvářejí nové průmyslové jádro české ekonomiky a podílejí se tak na zásadní změně struktury hospodářství. Růst

OKEČ 28 kovodělného průmyslu trvá už téměř čtyři roky. V roce 2004, kdy se dalo čekat spíše zpomalení kvůli nízké poptávce v EU, se dynamika výroby odvětví ještě zvýšila. Produkce odvětví se postupně vyvíjí směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. S oživením v EU se dostaví i vyšší poptávka po výrobcích a službách v zahraničí, z čehož budou profitovat i tuzemští výrobci. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 28 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*


143 144,8 x 100,0

162 347,1 113,4 113,4

164 784,9 101,5 115,1

167 656,6 101,7 117,1

182 390,3 108,8 127,4


44 534,5 x 100,0

49 447,6 111,0 111,0

51 762,1 104,7 116,2

53 154,9 102,7 119,4

58 873,8 110,8 132,2


284,9 x 100,0

292,7 102,7 102,7

317,1 108,3 111,3

320,1 100,9 112,4

340,1 106,2 119,4

156 318,0 x 100,0

168 951,0 108,1 108,1

163 251,0 96,6 104,4

166 057,0 101,7 106,2

173 097,0 104,2 110,7



1.2 Zaměstnanost v odvětví OKEČ 28 Odvětví má příznivý vliv na vývoj zaměstnanosti, kdy za uvedené období přibylo více než 7 000 nových pracovních míst. Velikostní struktura odvětví OKEČ 28 zaměstnanosti v roce 2004

250 - 999 14%

1000 a více 3%

50 - 249 28%


0-9 30%

10 - 49 25%

OKEČ 28 Malé a střední podniky v odvětví, s počtem do 250 zaměstnaných osob, se 83 % podílejí na zaměstnanosti v odvětví a vykázanými 74 % participují na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Příznivě rovněž ovlivňují rozvoj oblastí procházejících strukturálními změnami, a tím i sociální a ekonomický růst společnosti. 1.3 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 28 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000

2001

80 528,6 51 798,1 28 730,5 00/99

87 585,5 58 502,1 29 083,4 01/00

x x

108,8 112,9

2002 81 743,8 58 961,3 22 782,5 02/00

2003 91 268,1 65 109,9 26 158,2 03/00

93,3 100,8

111,7 110,4

2004 113 720,3 79 073,9 34 646,4 04/00 124,6 121,4


Vývoj zahraničního obchodu v letech 2000-2004 v odvětví kovodělných výrobků je charakterizován vysokými tempy růstu vývozu i dovozu. Pozitivně lze hodnotit předstih tempa růstu vývozu před tempem růstu dovozu. Vývoj příznivě ovlivnil obchodní bilanci a tím i kladné saldo zahraničního obchodu. Výrazný je meziroční nárůst mezi léty 2004/2003, na němž se rovněž podílely i změny vývozních a dovozních cen. Do cen produkce se, spolu s pohybem kurzu CZK vůči EUR a USD, promítl v roce 2004 vývoj cen na světovém trhu, zejména pak rostoucí ceny surovin a paliv. Nejvyšší podíl na vykázaném kladném obchodním saldu celého odvětví měl obor 28.7 ostatní kovové výrobky a obor 28.1 kovové konstrukce. Větší dovozní náročnost, spojenou navíc se záporným saldem ze zahraničního obchodu, vykázal obor 28.6 nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky. Je to dáno různorodostí sortimentu uvedeného oboru, kdy je na trhu velký počet konkurujících zahraničních výrobků. Přesto i u tohoto oboru dochází k postupnému snižování záporného salda. S dalším rozvojem zejména automobilového a elektrotechnického průmyslu lze předpokládat zvyšování dovozů do oboru, přičemž kladné saldo bude vykazováno v jiném odvětví, produkujícím finální výrobky. Příslibem pro budoucí úspěšný vývoj zahraničního obchodu odvětví je poznatek, že po vstupu do EU se výsledky zahraničního obchodu v odvětví dále vylepšily.

OKEČ 28 1.4 Investice Kovodělný průmysl se řadí mezi odvětví s výrazným přílivem zahraničních investic, s trvale narůstajícími investičními objemy, přinášejícími nejen nové technologie, ale i nové odbytové možnosti. Do budoucna lze vidět prostor i pro zahraniční expanzi hlavně u oborů 28.4 kování, lisování a další tváření a 28.5 povrchová úprava a zušlechťování kovů a to do zemí s nižší cenou živé práce. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 28 Vývoj v kovodělném průmyslu v letech 2000-2004 zařazuje odvětví OKEČ 28 mezi významné obory zpracovatelského průmyslu. Přes rozdílnost vývoje jednotlivých oborů, daný značnou diverzifikací produkce, jsou za celé sledované období zaznamenány příznivé výsledky. Tyto jsou provázené navíc žádoucí vývozní dynamikou, s kladným saldem zahraničního obchodu. Meziroční trendy 2004/2003, zaznamenané ve vývoji exportu, svědčí o probíhající konjunktuře v odvětví a dokladují, že i vstup ČR do EU znamenal pro odvětví přínos. Výsledky za období 2004/2003 ukazují, že ani vývoj cen surovin a energií, ani silný kurz koruny se výrazně neprojevil na snížení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. V odvětví se může dlouhodoběji projevit vývoj prodeje automobilů. Významným faktorem, ovlivňujícím budoucí vývoj odvětví, by se měla stát realizace energetického programu ČR, s rozhodujícím dopadem na vývoj výrobního oboru 28.3 parní kotle, patřícího v nedávné minulosti mezi nosné programy investičního strojírenství ČR. Rovněž uvažované investiční aktivity ČEZ v Rumunsku a Bulharsku mohou dosavadní výsledky odvětví příznivě ovlivnit.

OKEČ 29

VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK 1. Výroba a opravy strojů a zařízení – OKEČ 29 Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu je OKEČ 29 Výroba a opravy strojů a zřízení. Sahá od výroby turbín, dopravních a vzduchotechnických zařízení, zemědělských, potravinářských, textilních, papírenských a stavebních strojů, přes stroje kovoobráběcí a tvářecí, výrobu zbraní, až po zařízení pro domácnost. Toto odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu zaujímá významnou pozici. Na jeho tržbách za vlastní výrobky a služby se podílelo v roce 2004 celými 8,0 %. V uvedené oblasti vykazuje od nejméně úspěšného roku 2002 mírný růst (o 0,8 %). Podíl 11,0 % na počtu zaměstnanců představuje oproti stejnému roku snížení o 1 %. Odvětví OKEČ 29 se v roce 2000 podílelo 10,5 % na účetní přidané hodnotě v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Od roku 2002 (podíl 9,2 %) dochází i k postupnému růstu podílu na účetní přidané hodnotě na 10,0 % v roce 2004. V krátkodobém horizontu (2004/2003) mírně vzrostly tržby a účetní přidaná hodnota (řádově v desetinách procenta). 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 29 Odvětví v průběhu let 2000 až 2004 vykazuje postupně rostoucí vývoj tržeb za vlastní výrobky a služby. K výraznému nárůstu dochází v roce 2004, kdy je realizován vstup ČR do EU. Obdobný průběh má i výše účetní přidané hodnoty. Tento pozitivní proces je důsledkem řady příznivých vlivů – zmiňovaným vstupem ČR do EU, ukončení světové hospodářské recese a v neposlední řadě ukončení restrukturalizačních a transformačních procesů řady subjektů tohoto odvětví. Nejdynamičtější vývoj produkčních charakteristik vykazuje obor 29.3 výroba a opravy zemědělských a lesnických strojů. Podstatnou měrou se o tento výsledek zasloužil tradiční český výrobce traktorů – ZETOR, a.s., Brno. Vzhledem k průběžnému nasazování nových technologií do výrobních procesů v rámci celého odvětví dochází k postupnému snižování počtu zaměstnanců. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty se ve sledovaném období let 2000–2004 každoročně (až na rok 2002) zvyšovala. Vzhledem ke skutečnosti, že produktivita je přímo ovlivňována nasazováním nových technologií a uplatňováním výsledků vědy a výzkumu, dochází v roce 2004 (v prvním roce členství v EU) k jejímu nárůstu m.j. za přispění zahraničních investorů.

OKEČ 29 Hlavní produkčních charakteristiky odvětví OKEČ 29 v letech 2000-2004 ve s.c. % 150

140

130

2000 2001 2002

120

2003 2004

110

100


Přidaná hodnota


Produktivita práce


2000

2001

2002

2003

2004*


136 194,4 x 100,0

151 041,1 110,9 110,9

157 654,1 104,4 115,8

173 750,9 110,2 127,6

195 879,5 112,7 143,8


48 458,0 x 100,0

52 347,1 108,0 108,0

47 622,3 91,0 98,3

50 630,4 106,3 104,5

63 456,3 125,3 131,0


311,2 x 100,0

346,5 111,3 111,3

318 91,8 102,2

335,5 105,5 107,8

426,7 127,2 137,1

155 729,0 x 100,0

151 086,0 97,0 97,0

149 746,0 99,1 96,2

150 920,0 100,8 96,9

148 698,0 98,5 95,5



1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 29 Těžiště zaměstnanosti spočívá v podnicích o velikosti 50–249, resp. 250–999 zam., což je dáno tím, že produkce v tomto odvětví je v převážné většině technicky, ale i technologicky náročná, takže menší firmy se zabývají méně náročnou výrobou nebo zajišťují subdodávky, či kooperace. Společností nad 1000 zam. je obecně ve zpracovatelském průmyslu již méně. Výrobní základna v tomto odvětví je v roce 2004 tvořena celkem 1043 podniky s celkovým počtem zaměstnanců, překračujícím hodnotu 127 000. Více než 43 700 (což je 34,3 % zaměstnanců odvětví) vykazovaly podniky v oboru 29.5 výroba a opravy ostatních účelových strojů. Naopak nejnižší počty zaměstnanců byly v minulém roce v oborech 29.7

OKEČ 29 výroba přístrojů a zařízení převážně pro domácnost (téměř 6 000 zaměstnanců, což je 4,7 %) a 29.6 výroba a opravy zbraní a munice (necelé 4 200 pracovníků, tj. 3,3 %). Průměrný plat v rámci OKEČ 29 byl v roce 2004 17.608 Kč/měs, nejvyšší průměrný plat byl pak vykazován v oboru 29.10 výroba strojů na výrobu a využití mechanické energie (20.819 Kč/měs.) a nejnižší prům. plat byl v oboru 29.71 výroba elektrických přístrojů pro domácnost (14.940 Kč/měs.) Kladný vliv na rozvoj odvětví mají přímé zahraniční investice. Udržet zájem zahraničních investorů napomáhá příznivé podnikatelské prostředí, které spoluvytváří stabilní a průhledná legislativa, daňová zvýhodnění, dopravní dosažitelnost, kvalita a dostatek pracovní síly. Příznivý dopad na výsledky, které odvětví vykazuje, má systém podpory malého a středního podnikání (MSP), jež probíhá v rámci MPO a je rozpracován do různě zaměřených programů. Velikostní struktura odvětví OKEČ 29 zaměstnanosti v roce 2004 1000 a více 12%

250 - 999 32%

0-9 7%

10 - 49 15%

50 - 249 34%


1.3 Zahraniční obchod Zahraniční obchod odvětví SKP 29 prokazoval do roku 2002 zápornou bilanci. Vlivem přílivu zahraničních investorů, využitím nových know–how, efektivních technologií atd., dochází ke zvýšení konkurenceschopnosti výrobků tohoto odvětví. Po začlenění České republiky do EU dochází k podstatným změnám podmínek pro export do členských zemí nejenom odstraněním cel, ale celní opatření Evropské unie, která brání dovozu zboží s dumpingovými cenami do EU, dávají další příležitosti českému zboží obstát na trhu.


2000

2001

2002

2003

2004

129 834,2 143 984,9 -14 150,7

149 009,8 167 291,4 -18 281,6

147 783,9 153 552,2 -5 768,3

171 723,6 171 273,3 450,3

215 827,9 200 287,3 15 540,6

00/99

01/00

02/00

03/00

04/00

Vývoz Dovoz

x x

114,8 116,2

99,2 91,8

116,2 111,5

125,7 116,9


1.4 Investice Zavedením systému investičních pobídek byl dán významný předpoklad ke zvýšení přílivu zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu České republiky. Tím byl vytvořen silný impuls pro rozvoj domácích investic. V rámci OKEČ 29 bylo k 31.12.2004 podpořeno celkem 25 projektů IP o celkové výši investic téměř 790 mil. USD. Investiční pobídky jsou také zdrojem tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 29 Výrobky SKP 29 mají v České republice dlouhou tradici a Česko je proslulé vývozem investičních celků jejímiž neodmyslitelnými komponenty jsou v převážné většině právě výrobky SKP 29. ČR si udržuje v objemu exportu do zemí EU od roku 2000 trvale vzestupný trend (v roce 2003 nárůst o 13,5 %). V současnosti po vstupu do EU lze zákonitě očekávat další zvýšení. Příznivě pro ČR vychází též srovnání s výsledky v rámci CEFTA, kde právem zaujímá vedoucí pozici výší svého podílu na exportu zemí CEFTA do EU (36,7 %). Tato konkrétní data svědčí též o pokračující dobré konkurenceschopnosti strojírenských výrobků. Vývoj konkurenceschopnosti odvětví musí být zajišťován průběžným zvyšováním technické úrovně finálních výrobků, technologií, ale i předvýrobních etap, důsledným sledováním jakosti, pružnou reakcí na požadavky zákazníka, komplexností dodávek, dostupným a rychlým servisem a celkovou solidností firmy. Další neodmyslitelnou podmínkou je zajištění odborné pracovní síly kvalitní výchovou na školách všech úrovní. Odvětví OKEČ 29 svými pěti obory ze sedmi má úzké vazby na investiční činnost. Z tohoto důvodu a na základě vývoje posledních let lze předpokládat jeho další úspěšný rozvoj. Vzhledem ke skutečnosti, že řada podniků jež jsou zařazeny do OKEČ 29, je již součástí nadnárodních uskupení a vyvíjí úspěšnou činnost, neměla by být globalizace světového obchodu (na základě dosavadních zkušeností) překážkou úspěšnosti zdravého podniku.

OKEČ 30

VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ DL 1. Výroba kancelářských strojů a počítačů – OKEČ 30 Vývoz produkce proexportně orientovaného elektronického a elektrotechnického průmyslu (subsekce DL) v roce 2004 dosáhl 391 927 mil. Kč a již tvoří 23,6 % zbožové produkce zpracovatelského průmyslu České republiky. Tahounem dynamiky růstu průmyslové produkce byla v roce 2004 elektronická a elektrotechnická výroba, kde vzrostly tržby o 28,7 %. Podíl subsekce DL na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb ve stálých cenách ve výši 435 704,1 mil. Kč v roce 2004 dosáhl 17,8 % tržeb zpracovatelského průmyslu. V subsekci DL pokračoval náběh nových výrobních kapacit. Přímé zahraniční investice v subsekci DL při realizaci více než šedesáti projektů dosáhly 67 151,2 mil. Kč. Příznivá dynamika růstu tržeb se projevila v roce 2004 růstem produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu o 10,9 %. Nejvýrazněji rostla v odvětvích DL o 24,6 %. Tahounem dynamiky růstu produktivity práce byla výroba počítačů. Přílivem zahraničního kapitálu se zvýšila výkonnost a konkurenceschopnost, přičemž mateřské zahraniční společnosti zajistily přístup na zahraniční trhy, který se projevil růstem tržeb z přímého vývozu o 20 %. Výkonnost zpracovatelského průmyslu v roce 2004 byla ovlivněna růstem v odvětvích s významným podílem zahraničního kapitálu. V organizacích pod zahraniční kontrolou bylo roce 2004 realizováno 52,8 % produkce zpracovatelského průmyslu a 72,2 % vývozu zbožové produkce České republiky. Ve zpracovatelském průmyslu ČR působí 1 842 podniků pod zahraniční kontrolou, které zaměstnávají 425 567 osob. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 30 Transformace zpracovatelského průmyslu v České republice přinesla významné změny. V letech 2000 až 2004 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby počítačů na zakázku, formou realizace investičních projektů na zelené louce. Odvětví 30 zahrnuje výrobu kancelářských strojů a výrobu počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací. Výroba kancelářských strojů a počítačů je chápána včetně instalace, ale bez údržby (OKEČ 72.5), bez navrhování softwaru (OKEČ 72.2), bez výroby elektronických součástek, použitelných do zařízení, řízených počítači (OKEČ 32.1) a bez výroby elektronických her (OKEČ 36.5).

OKEČ 30 Vývoz produkce počítačů z České republiky v roce 2004 dosáhl 101 970,6 mil. Kč. Podíl vývozu počítačů na vývozu zbožové produkce zpracovatelského průmyslu dosáhl 6 %. Společnosti z první desítky největších vývozců zbožové produkce České republiky vyvážely v roce 2004 o 76 % více než v roce 2003. Druhou pozici zaujala společnost FOXCONN CZ Pardubice s vývozem počítačů ve výši 46 720 mil. Kč, což představuje meziroční nárůst o 22,1 %. Devátou pozici zaujala společnost FIC CZ Rudná u Prahy s vývozem počítačů ve výši 20 585 mil. Kč, což představuje meziroční nárůst o 76,3 %. Nejvýznamnější investoři, kteří se v roce 2004 rozhodli v České republice investovat, převzali z rukou ministrů ocenění „INVESTOR ROKU 2004“. Za největší ekonomický přínos byla oceněna společnost ASUS Czech Ostrava za projekt centra výroby počítačů a za projekt evropského high-tech opravárenského centra v Ostravě. Investice vytvoří předpoklady pro vznik 1 950 nových pracovních míst. Nová technologická centra a centra strategických služeb v ČR jsou lídry v produktivitě v celoevropském měřítku. V desátém jubilejním ročníku žebříčku Czech TOP 100 za rok 2004 se umístily společnosti FOXCONN CZ Pardubice, FIC CZ Rudná u Prahy, Hewlett-Packard CZ Praha, AAC České Budějovice a eD´_systém Czech Ostrava. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 30 v letech 2000-2004 ve s.c. %

2000 1500 1000 2000 2001

500

2002

0

2003

Počet pracovníků

Přidaná hodnota


Produktivita práce

2004

-500 -1000 -1500


Výkonnost odvětví v letech 2000 až 2004 byla ovlivněna náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Podíl odvětví 30 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb ve stálých cenách ve výši 123 452,9 mil. Kč v roce 2004 dosáhl 5,1 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Index 04/03 dokumentuje meziroční růst tržeb za

OKEČ 30 prodej vlastních výrobků a služeb odvětví kancelářských strojů a počítačů o 62,9 %. V roce 2004 došlo v odvětví v porovnání s rokem 2000 k sedmnáctinásobnému růstu tržeb. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 30 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*

Tržby za prodej VvaS 30 Meziroční index Kumulovaný index

7 136,9 x 100,0

24 874,3 348,5 348,5

64 739,9 260,3 907,1

75 782,7 117,1 1061,8

123 452,9 162,9 1729,8


1 092,3 x 100,0

822,5 75,3 75,3

-1 108,4 -134,8 -101,5

-10 813,8 975,6 -990,0

-11 666,0 107,9 -1068,0


311,6 x 100,0

129,4 41,5 41,5

-128,2 -99,1 -41,1

-1284,5 1002,0 -412,2

-1192,1 92,8 -382,6

3 505,0 x 100,0

6 355,0 181,3 181,3

8 648,0 136,1 246,7

8 419,0 97,4 240,2

9 786,0 116,2 279,2



Také v prvním čtvrtletí 2005 zaznamenala elektronická a elektrotechnická výroba nárůst produkce o 4,1 %, při růstu tržeb o 13,1 %. Uvádění nových kapacit do provozu spolu s rozšiřováním výrob se projevilo v subsekci DL v prvním čtvrtletí 2005 růstem zaměstnanosti o 5,9 %. Produktivita práce z tržeb vzrostla o 6,7 %. Nominální jednotkové mzdové náklady klesly o 5,2 %. Produkce je převážně orientována na vývoz, což se projevilo růstem tržeb z přímého vývozu o 15,4 %. Výrazně se zvýšily nově uzavřené zakázky ve výrobě počítačů o 36,9 %, z toho zakázky ze zahraničí o 37,2 %. 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 30 Vznik více než 6 000 nových pracovních míst a růst počtu pracovníků v letech 2000 až 2004 byl ovlivněn náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Index 04/03 dokumentuje meziroční růst počtu zaměstnaných osob v odvětví kancelářských strojů a počítačů o 16,2 %. Kumulovaný index dokládá růst počtu pracovníků o 179,2 %. Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb organizace s více než 1000 pracovníky. V této skupině působí zejména společnosti pod zahraniční kontrolou s dobrými vývozními možnostmi. To se projevuje růstem tržeb z přímého vývozu.


10 - 49 9%

1000 a více 41%

50 - 249 15% 250 - 999 28%


1.3 Zahraniční obchod Vývoz produkce kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v roce 2004 dosáhl 101 970,6 mil. Kč. Výrazně se zvýšily nově uzavřené zakázky ve výrobě počítačů, z toho ze zahraničí o 43,9 %. Podíl vývozu počítačů na vývozu zbožové produkce zpracovatelského průmyslu dosáhl 6 %. Proexportně orientované odvětví počítačů přispělo k aktivní obchodní bilanci ČR. Meziroční index 04/03 uvádí růst vývozu o 17,2 %. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 30 v letech 2000 – 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000

2001

19 712,7 44 232,8 -24 520,1

39 359,3 64 262,3 -24 903,0

00/99

01/00 x x

199,7 145,3

2002 77 894,7 71 229,9 6 664,8 02/00 197,9 110,8

2003 86 972,0 69 456,7 17 515,3 03/00 111,7 97,5

2004 101 970,6 85 034,5 16 936,1 04/00 117,2 122,4


Vývoz produkce počítačů v roce 2004 tvořil zejména vývoz položek HS 8471 „Zařízení pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače“ ve výši 81 629,4 mil. Kč a HS 8473 „Části strojů psacích, počítacích aj., automat. zpracování dat“ ve výši 18 737,9 mil. Kč. 1.4 Investice V letech 2000 až 2004 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby počítačů. Jedná se zejména o realizované projekty společností FOXCONN CZ v Pardubicích (počítače), FIC CZ v Rudné u Prahy (počítače) a Celestica v Ráječku u Blanska (základní jednotky počítačů).

OKEČ 30 Další etapou je vytváření předpokladů pro rozvoj technologických center a center strategických služeb. Rámcový program pro podporu jejich vzniku byl přijat usnesením vlády č. 1238/2003. V roce 2004 zahájilo činnost high-tech opravárenské a servisní centrum společnosti FOXCONN v Pardubicích. Společnost ASUS Czech realizuje v Ostravě high-tech opravárenské centrum pro počítače a elektronická zařízení. Společnost ACER realizuje v Brně opravárenské centrum a centrum zákaznické podpory IT produktů značky Acer. Společnost Incline Global Technology Services otevřela v Praze high-tech centrum pro opravy plochých LCD panelů notebooků. Společnost SPC International realizuje v Táboře high-tech opravárenské centrum pro opravy bankomatů, počítačů a čteček čárových kódů. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 30 Jedním z hlavních úkolů v České republice je uskutečňování národohospodářské strategie, která směřuje k dlouhodobě udržitelnému hospodářskému růstu s cílem přiblížit se vyspělým zemím v základních hospodářských ukazatelích. Zákonem o investičních pobídkách byly v ČR vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic pozitivně ovlivnil rozvoj výroby počítačů. Další etapou je rozvoj strategických služeb. Českou republiku si vzhledem k její vhodné poloze a dostupnosti kvalifikované pracovní síly vybraly high-tech společnosti. Společnost Computer Associates (CA) se rozhodla vybudovat v Praze Centrum pro vývoj softwarových řešení nové generace Mainframe Centre of Excellence. Konkurenční schopnost produkce odvětví kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) lze kvantifikovat porovnáním pozice zemí s přechodovou ekonomikou (CEFTA) na trhu zemí EU. Z údajů Eurostatu vyplývá, že v roce 2003 dosáhl vývoz produkce počítačů (SKP 30) z ČR do zemí EU 1 795,3 mil. EUR, tj. 46,1 % vývozu produkce počítačů zemí CEFTA. Pokračující příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se projevil strukturálními změnami, kdy rostla váha odvětví s vyšší úrovní technologické náročnosti. Největší vývozní položkou high-tech byly počítače. Vývoz počítačů tvoří 50 % vývozu produkce high-tech z České republiky. Tato vývozní položka měla také nejvyšší kladné saldo, a to ve výši 16 936,1 mil. Kč. Proexportně orientované odvětví významně přispívá k aktivní obchodní bilanci ČR.

OKEČ 31

1. Výroba elektrických strojů a zařízení – OKEČ 31 Charakteristický je pro toto odvětví kompletační charakter výrobků a zařízení. Odvětví je z hlediska ekonomických činností (OKEČ) rozděleno na šest oborů. Tradičními hlavními obory z hlediska objemu výroby a exportu jsou elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a spínací zařízení, a kabely a izolované vodiče. V posledních letech se k nim přiřadil i obor ostatního elektrického vybavení, především pro automobilový průmysl. Právě pro svůj kompletační charakter je celé odvětví nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je odvětví 31 na šestém místě. V rozmezí let 2000 až 2004 kolísal podíl odvětví na celém zpracovatelském průmyslu od nejnižšího v roce 2002, kdy dosáhl jen 5,8 %, po největší v roce 2004, kdy dosáhl 6,4 %. V roce 2003 byl tento podíl 5,9 %. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 31 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 31 v letech 2000-2004 ve s.c. % 180 170 160 150

2000 2001

140

2002 130

2003 2004


Přidaná hodnota


Produktivita práce


Ve srovnání let 2000 a 2004 vzrostly významně tržby za výrobky a služby celého odvětví, a to především u oboru 31.5 „elektrické zdroje světla a svítidla“. Právě zde se tržby za výrobky a služby více než zdvojnásobily. Významný je také růst oboru 31.6 „elektrické vybavení“ a u oboru 31.4 „primární baterie a akumulátory“. Nejnižší přírůstky byly zaznamenány u oborů 31.1 „elektromotory, generátory a transformátory“, 31.2 „elektrická rozvodná a spínací zařízení“ a 31.3 „kabely a izolované vodiče“.

OKEČ 31 Pozitivně je třeba hodnotit růst produktivity práce v celém odvětví (o 49 %), ale také ve většině jeho oborů. Tento výrazný vzrůst byl dosažen při současném malém růstu počtu pracovníků a mírném poklesu cen výrobků. Produktivitu práce významně ovlivňují především účetní přidaná hodnota a počet pracovníků. Tento důležitý ekonomický ukazatel, i když stále roste, vykazuje stále ještě zaostávání ve srovnání s vyspělými zeměmi. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 31 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*


105 472,6 x 100,0

124 621,2 118,2 118,2

125 276,6 100,5 118,8

136 747,4 109,2 129,7

171 081,1 125,1 162,2


31 921,2 x 100,0

41 265,2 129,3 129,3

40 645,6 98,5 127,3

45 498,8 111,9 142,5

53 656,4 117,9 168,1


312 x 100,0

358,7 115,0 115,0

369,6 103,0 118,5

413,5 111,9 132,5

465,5 112,6 149,2

102 296,0 x 100,0

115 047,0 112,5 112,5

109 977,0 95,6 107,5

110 022,0 100,0 107,6

115 254,0 104,8 112,7



1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 31 V grafu velikostní struktury zaměstnanosti je ukázán podíl jednotlivých velikostních skupin firem (od firem s 0 až 9 zaměstnanci až po firmy s 1000 a více zaměstnanci) na celkovém počtu zaměstnanců v odvětví. Největší podíl, nejen na zaměstnanosti, ale i na tržbách za prodej výrobků a služeb, mají střední podniky s 250 až 999 zaměstnanci. Velké podniky (s 1000 a více zaměstnanci) dosahují větší přidané hodnoty a větší produktivity práce. Pro práci v tomto odvětví je třeba většinou alespoň minimální odborné vzdělání, přesto byly dosažené průměrné platy v roce 2004 nižší než ve většině ostatních odvětví a asi o 10 % nižší než byl průměr v zpracovatelském průmyslu. Ve srovnání s celým průmyslem je rozdíl průměrných platů ještě větší. Na zaměstnanost má vliv především vytváření nových pracovních míst, ať už při rozšiřování výroby, nebo budováním nových výrobních kapacit. Nejvíce pracovních míst vytvářejí podniky budované formou investičních pobídek na pozemcích se zajištěnou infrastrukturou a bez staré ekologické zátěže.


1000 a více 19%

10 - 49 10%

250 - 999 31%

50 - 249 21%


Konkurenční prostředí pro podniky je velmi silné. To se projevuje růstem tržeb s minimálním růstem počtu zaměstnanců, růstem produktivity práce, ale hlavně snižováním cen u některých komodit. Ekonomická situace podniků je dobrá až velmi dobrá. Především společnosti pod zahraniční kontrolou mají zajištěný odbyt svých výrobků, vytvářejí dostatečně velký zisk, a mají tedy dostatek finančních prostředků na svůj rozvoj. Příkladem může být firma Siemens, jejíž hlavní výrobní komoditou jsou elektromotory a která působí nejen ve čtyřech oborech tohoto odvětví, ale i v mnoha oborech dalších odvětví. 1.3 Zahraniční obchod Vývoz výrobků v odvětví 31 má převážně vzestupný trend. V období let 2000 až 2004 dosáhlo odvětví 31 růstu vývozu o 49 %, když největší objem vývozu byl zaznamenán s rozvodnou a spínací technikou a elektrickým vybavením (především pro automobily). Dovoz odvětví stoupl v tomto období také, a to o více než 37 %. I v tomto případě byl největší objem dosažen s výrobky a díly oboru „rozvodná a spínací zařízení“. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 31 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet

2000

2001

2002

2003

2004

101 739,5 88 005,1 13 734,4

115 527,2 103 506,2 12 021,0

108 185,4 88 450,8 19 734,6

120 640,8 97 724,7 22 916,1

151 636,1 121 353,2 30 282,9

00/99

01/00

02/01

03/02

04/03

x x

113,6 117,6

93,6 85,5

111,5 110,5

125,7 124,2

OKEČ 31 1.4 Investice Rozvoj oboru je závislý na několika faktorech a jedním z nich je velikost investic do nových technologií. Největší nárůst výroby, spojený právě s novými investicemi kapitálu, je již delší dobu dosahován v oboru 31.6 „elektrické vybavení, jinde neuvedené“. V souvislosti s výstavbou závodu „Toyota-Peugeot-Citroen“ u Kolína je v tomto oboru významný příliv japonského kapitálu. Odhaduje se, že v roce 2003 bylo investováno ze zahraničí celkem přes 30 mld. Kč, ale jen menší část investorů požádala o tzv. investiční pobídku podle zákona č. 72/2000 Sb. Za dostačující impuls je nyní považována nabídka ploch pro výstavbu nových objektů v průmyslových zónách, které mají již zajištěnou infrastrukturu. Nezanedbatelnou součástí je dostupnost kvalifikovaných pracovníků, která, jak se nyní zdá, bude v příštích letech rozhodující. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 31 Budoucí vývoj tohoto odvětví je podpořen vzrůstající důležitostí v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Dnes již prakticky nenajdeme stroj nebo zařízení, v kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Proto obor „elektrické vybavení, jinde neuvedené“ stále ještě prochází významným rozvojem. Úroveň odvětví je již nyní zakládána ve vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových, ekonomicky výhodných technologií. Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování, a to hlavně z důvodu kvalitní, ale zároveň levné pracovní síly. Dosud rostlo toto odvětví každým rokem o několik procent a tento růst trvá již od roku 1994. V blízké budoucnosti se dá proto očekávat určité zpomalení růstu. To bude spojené s přechodem investorů od budování převážně výrobních kapacit na budování technologických center a center strategických služeb. Vzrostou tak nároky na kvalifikaci pracovníků. Podle dostupných údajů zaostáváme za vyspělými státy právě v počtu vysoce kvalifikovaných pracovníků. Investice do výzkumných, vývojových, inovačních nebo technologických center budou do budoucna stabilnější. Jednoduché výroby lze totiž během krátké doby přesunout do jiných, nákladově výhodných zemí. V podmínkách hromadné výroby a globalizace světového obchodu jsou v tomto případě výrobní náklady rozhodující.

OKEČ 32

1. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů - OKEČ 32 Rozvoj produkce elektronických součástek a zařízení v České republice byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer výrobní základny do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečně vybudovanou infrastrukturou a dostupnými lidskými zdroji. Transformace zpracovatelského průmyslu v České republice přinesla významné změny. V letech 2000 až 2004 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení, formou realizace investičních projektů na zelené louce. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 32 Vývoz produkce proexportně orientovaného odvětví elektronických součástek a zařízení v roce 2004 dosáhl 107 922,1 mil. Kč. Podíl vývozu produkce tvoří 6,3 % zbožové produkce zpracovatelského průmyslu. V odvětví 32 pokračoval náběh nových výrobních kapacit. Přímé zahraniční investice dosáhly v subsekci DL při realizaci více než šedesáti projektů 67 151,2 mil. Kč. Společnosti z první desítky největších vývozců zbožové produkce České republiky v roce 2004 vyvážely o 76 % produkce více než v roce 2003. Osmou pozici zaujala společnost Panasonic AVC Networks Czech z Plzně s vývozem barevných televizních přijímačů ve výši 20 697 mil. Kč (meziroční nárůst o 71,2 %). Zvýšení exportu souvisí se zavedením výroby barevných televizních přijímačů s LCD a plazmovými obrazovkami. Nejvýznamnější investoři, kteří se v roce 2004 rozhodli v České republice investovat, převzali z rukou ministrů ocenění „INVESTOR ROKU 2004“. Společnost TYCO Integrated Systems Brno získala za projekt centra vývoje elektronických zařízení pro bezdrátovou komunikaci druhé místo v kategorii investice s největším inovačním potenciálem. Podíl výroby elektronických součástek (OKEČ 321) na tržbách odvětví 32 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 činil 29 %. Podíl dodávek mobilních telefonů a sítí elektronických komunikací (OKEČ 322) na tržbách odvětví 32 v roce 2004 dosáhl 47 %. Podíl produkce přístrojů spotřební elektroniky (OKEČ 323) na tržbách odvětví 32 v roce 2004 dosáhl 24 %.

OKEČ 32 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 32 v letech 2000-2004 ve s.c. %

250 230 210 2000

190

2001

170

2002 2003

150

2004


Přidaná hodnota


Produktivita práce


Výkonnost odvětví elektronických součástek a zařízení byla v letech 2000 až 2004 ovlivněna náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Podíl odvětví na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb ve výši 104 403,5 mil. Kč v roce 2004 dosáhl 4,3 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Meziroční nárůst tržeb v odvětví představoval 37,4 %. Kumulovaný index 04/00 dokládá růst produkce o 133,0 %. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 32 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*


44 799,8 x 100,0

53 353,5 119,1 119,1

67 874,9 127,2 151,5

75 962,4 111,9 169,6

104 403,5 137,4 233,0


10 817,0 x 100,0

12 046,1 111,4 111,4

14 805,2 122,9 136,9

14 448,7 97,6 133,6

17 927,9 124,1 165,7


334,4 x 100,0

338,8 101,3 101,3

446,8 131,9 133,6

440,5 98,6 131,7

497,2 112,9 148,7

32 347,0 x 100,0

35 556,0 109,9 109,9

33 135,0 93,2 102,4

32 800,0 99,0 101,4

36 059,0 109,9 111,5



V prvním čtvrtletí 2005 zaznamenalo odvětví 32 uvádění nových kapacit do provozu. Produkce odvětví je převážně orientována na vývoz. To se projevilo růstem tržeb z přímého vývozu o 20,9 %. V odvětví se zvýšily nově uzavřené zakázky, zejména zakázky ze zahraničí o 55,4 %.

OKEČ 32 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 32 Vznik téměř 4 000 nových pracovních míst a růst počtu pracovníků v letech 2000 až 2004 byl ovlivněn náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Index 04/03 dokumentuje meziroční růst počtu zaměstnaných osob v odvětví elektronických součástek a zařízení o 9,9 %. Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb společnosti pod zahraniční kontrolou s dobrými vývozními možnostmi. To se projevuje růstem tržeb z přímého vývozu. Podíl velikostních skupin organizací odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) na zaměstnanosti v roce 2004 je uveden v grafu o velikostní struktuře odvětví. Velikostní struktura odvětví OKEČ 32 zaměstnanosti v roce 2004 0-9 18% 1000 a více 33%

10 - 49 9%

50 - 249 17% 250 - 999 23%


1.3 Zahraniční obchod Vývoz elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v roce 2004 dosáhl 107 922,1 mil. Kč. Výrazně se zvýšily nově uzavřené zakázky ve výrobě, z toho ze zahraničí o 42,7 %. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu zbožové produkce zpracovatelského průmyslu dosáhl 6,3 %. Index 04/03 uvádí růst vývozu elektronických součástek a zařízení o 56,5 %. Vývoz produkce v roce 2004 představuje dvojnásobek vývozu produkce v roce 2000. Největší podíl z vývozu elektronické produkce v roce 2004 tvořil vývoz zboží dle podkapitol HS 8528 „Přijímače televizní i kombinované“ ve výši 24 553,4 mil. Kč, HS 8525 „Přístroje vysílací pro televizi, rozhlas apod., kamery televizní“ 20 470,6 mil. Kč, HS 8529 „Části přístrojů vysílacích, přijímacích, televizních, rozhlasových“ ve výši 13 305,8 mil. Kč,

OKEČ 32 HS 8540 „Elektronky, trubice s katodou, fotokatodou“ ve výši 11 969,4 mil. Kč a HS 8532 „Kondenzátory elektrické pevné, otočné, dolaďovací“ ve výši 11 705,1 mil. Kč. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 32 v letech 2000 – 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000

2001

2002

2003

2004

54 655,4 89 914,1 -35 258,7

73 119,5 100 268,3 -27 148,8

68 139,2 100 764,0 -32 624,8

68 974,3 111 729,5 -42 755,2

107 922,1 132 397,5 -24 475,4

00/99

01/00

02/01

03/02

04/03

x x

133,8 111,5

93,2 100,5

101,2 110,9

156,5 118,5


1.4 Investice V letech 2000 až 2004 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. Jedná se zejména o realizované projekty společností Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech Pardubice (mobilní telefony a autorádia), Panasonic AVC Networks Czech Plzeň (barevné televizní přijímače), LG. Philips Displays Technology Center v Hranicích na Moravě (barevné televizní obrazovky), AVX CZ v Lanškrouně (tantalové čipové kondenzátory), ON Semiconductor CHC Czech Republic v Rožnově pod Radhoštěm (integrované obvody), AEG Components v Jičíně (elektrické kondenzátory), Celestica Kladno (mobilní telefony), ROHDE & SCHWARZ ve Vimperku (telekomunikační zařízení), ALPS Electric Czech v Boskovicích (tunery pro digitální televizní přijímače). Další etapou je vytváření předpokladů pro rozvoj technologických center a center strategických služeb. Rámcový program pro podporu jejich vzniku byl přijat usnesením vlády č. 1238/2003. Česká republika má v oblasti přímých zahraničních investic již několik let velmi silnou pozici. V přepočtu na obyvatele jsme spolu s Estonskem a Maďarskem jednou ze tří nejúspěšnějších zemí střední a východní Evropy. Důvěra investorů, pozitivní zkušenosti a reference jsou důležitým předpokladem pro získávání projektů v oblasti strategických služeb a technologických center, kterých neustále přibývá. Projekt rozšíření technologického centra vývoje barevných televizních přijímačů společnosti Panasonic AVC Networks Czech v Plzni je jedním z prvních projektů v oblasti high-tech center v ČR. Projekt vytváří předpoklady pro vznik nových pracovních míst s vysokými požadavky na kvalifikaci. Společnost ON Semiconductor CHC v Rožnově pod Radhoštěm hodlá rozšířit vývojové středisko, zaměřené na optimalizaci a transfer výrobních procesů. Záměrem skupiny ALPS je přesun vývojových aktivit, které jsou v současné době

OKEČ 32 pro evropské výrobní závody prováděny ve Velké Británii, do společnosti ALPS Electric Czech v Boskovicích. Centrum bude zaměřeno především na vývoj a inovace TV tunerů a satelitních konvektorů. Společnost AMI Semiconductor CZ v Brně je jedním z vývojových center nadnárodní skupiny se zaměřením na návrh, vývoj a testování zakázkových integrovaných obvodů a standardních IO. Technologické centrum společnosti Tyco Integrated Systems v Brně se zaměří na vývoj čidel a detektorů, kontrolních zařízení, senzorů, monitorů dechu. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 32 Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby elektronických součástek a zařízení, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji, než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Zákonem o investičních pobídkách byly v České republice vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic pozitivně ovlivnil rozvoj odvětví elektronických součástek a zařízení. Konkurenční schopnost produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (SKP 32) lze kvantifikovat porovnáním pozice zemí s přechodovou ekonomikou (CEFTA) na trhu zemí EU. Z údajů Eurostatu vyplývá, že v roce 2003 dosáhl vývoz elektronické produkce z ČR do zemí EU 1 659,6 mil. EUR, tj. 19,9 % vývozu elektronické produkce zemí CEFTA. Index 03/02 dokládá meziroční růst exportu o 18,4 %. Pokračující příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se projevil strukturálními změnami, kdy rostla váha odvětví s vyšší úrovní technologické náročnosti. Vývoz elektronických součástek a zařízení tvoří 20 % vývozu produkce high-tech z České republiky.

OKEČ 33

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů – OKEČ 33 Odvětví

OKEČ

33

má

široké

výrobkové

rozpětí

se speciálními

výrobními

technologiemi, a to od jednoduchých zařízení, přes optické čočky až po složité přístroje a zařízení s výrazným podílem duševní práce, malými materiálními vstupy a minimálním dopadem na životní prostředí. Tradičními hlavními obory z hlediska finančního objemu výroby a exportu jsou měřicí a regulační přístroje, zdravotnická technika a optické přístroje (především brýlové čočky). Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je OKEČ 33 na osmnáctém místě. V rozmezí let 2000 až 2004 kolísaly meziročně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví 33 od růstu o téměř 17 % (v roce 2001) až po pokles o 9 % (v roce 2003). Podíl na celém zpracovatelském průmyslu také mírně kolísal. Největší podíl byl zaznamenán v roce 2002 kdy byl 1,7 %, nejnižší podíl pak byl v roce 2004 kdy dosáhl jen 1,4 %. V roce 2003 byl tento podíl 1,5 %. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 33 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 33 v letech 2000-2004 ve s.c. %

160 150 140 2000 2001

130

2002 120

2003 2004


Přidaná hodnota


Produktivita práce


Ve srovnání let 2000 a 2004 vzrostly tržby za výrobky a služby celého odvětví o téměř 32 %. Největšího růstu dosáhl obor 33.1 zdravotnická technika, když zvýšil tržby o více než polovinu. Významný je také růst oboru 33.2 měřicí a regulační přístroje a oboru 33.3

OKEČ 33 automatizační technika. Obor 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení zvýšil tržby na hranici inflace. Výrazný pokles pak zaznamenal obor 33.5 časoměrné přístroje. Růst produktivity práce je třeba hodnotit kladně, neboť v tomto ukazateli stále zaostáváme za vyspělými zeměmi. Na růstu produktivity práce se pozitivně projevil i růst účetní přidané hodnoty. Největší nárůst produktivity práce v stálých cenách v porovnání let 2004/2000 byl zaznamenán u oboru zdravotnická technika. Je třeba ocenit, že tento růst byl dosažen při současném malém růstu počtu pracovníků. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 33 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*


27 918,8 x 100,0

32 838,6 117,6 117,6

37 056,1 112,8 132,7

33 563,6 90,6 120,2

36 766,7 109,5 131,7


9 611,1 x 100,0

10 364,2 107,8 107,8

11 520,6 111,2 119,9

12 907,5 112,0 134,3

14 459,6 112,0 150,4


313,2 x 100,0

328,8 105,0 105,0

380,6 115,8 121,5

406,6 106,8 129,8

463,3 113,9 147,9

30 687,0 x 100,0

31 525,0 102,7 102,7

30 273,0 96,0 98,7

31 743,0 104,9 103,4

31 207,0 98,3 101,7



1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 33 Největší podíl na zaměstnanosti (24 %) mají malé podniky a živnostníci s 0 až 9 zaměstnanci. Tato skupina měla také největší podíl na přidané hodnotě. Velké podniky (s 1000 a více zaměstnanci), ale i podniky střední, dosahují většího podílu na přidané hodnotě než na počtu zaměstnanců a tím mají i větší produktivitu práce. Pro práci v tomto odvětví je třeba většinou odborné vzdělání, tj. vyučení v oboru nebo vzdělání střední odborné, ale často také vysokoškolské. Proto se zde dosahuje vyšších platů než v některých jiných odvětvích. Dosažené průměrné platy v roce 2004 byly jen nepatrně vyšší než je průměr v zpracovatelském průmyslu. Ve srovnání s celým průmyslem byly však průměrné platy v odvětví nižší. Na zaměstnanost má vliv rušení pracovních míst při restrukturalizaci firem nebo jejich úpadku, ale především vytváření nových pracovních míst při rozšiřování výroby, nebo budování nových výrobních kapacit. Nejvíce pracovních míst vytvářejí podniky, které zavádějí nové progresivnější a ekonomicky výhodnější výrobní technologie, podporované

OKEČ 33 často formou investiční pobídky. Méně pracovních míst je vytvářeno na základě programu podpory pro tvorbu technologických center a strategických služeb. Velikostní struktura odvětví OKEČ 33 zaměstnanosti v roce 2004 1000 a více 15%

0-9 24%

10 - 49 18%

250 - 999 21% 50 - 249 22%


Podniky mají většinou velmi silné konkurenty, ať už ve firmách působících na našem území nebo jen dovážejících svoje výrobky. Toto se projevuje trvalou restrukturalizací firem, růstem tržeb při minimálním růstu počtu zaměstnanců, růstem produktivity práce, ale hlavně stagnací nebo snižováním cen u některých komodit (regulační a měřicí přístroje). Ekonomická situace podniků je různá, od „napjaté“ až po dobrou a velmi dobrou. Především společnosti pod zahraniční kontrolou mají zajištěný odbyt svých výrobků, vytvářejí dostatečně velký zisk, a mají tedy dostatek finančních prostředků na svůj rozvoj. Příkladem může být firma Siemens VDO ČR, která vyrábí převážně měřicí přístroje pro automobilový průmysl. Mateřská firma Siemens působí ve více odvětvích. 1.3 Zahraniční obchod Vývoz výrobků v odvětví OKEČ 33 má převážně vzestupný trend. V období let 2000 až 2004 dosáhlo odvětví 33 růstu vývozu o 104 %, když největší objem vývozu byl zaznamenán s výrobky oboru měřicí a regulační přístroje. Druhý největší objem byl, díky brýlovým čočkám, v oboru optické přístroje a fotografická zařízení“. Pozadu nezůstal ani obor zdravotnická technika. Také dovoz odvětví stoupl v tomto období téměř o 25 %. I v tomto případě byl největší objem dovozu dosažen s výrobky oboru měřicí a regulační přístroje. Největší nárůst dovozu byl zaznamenán v oboru optické přístroje a fotografická zařízení.


2000

2001

2002

2003

2004

14 870,5 33 415,0 -18 544,5

18 050,1 36 696,6 -18 646,5

18 000,6 35 928,6 -17 928,0

21 695,9 38 360,0 -16 664,1

30 398,5 41 728,5 -11 330,0

00/99

01/00

02/01

03/02

04/03

Vývoz Dovoz

x x

121,4 109,8

99,7 97,9

120,5 106,8

140,1 108,8


1.4 Investice Rozvoj oboru je závislí na několika faktorech a jedním z nich je velikost investic do nových technologií. Je patrné, že zahraniční investice do organizací odvětví OKEČ 33 tvoří velmi významnou část pro růst tohoto odvětví. Odhaduje se, že v roce 2003 bylo ze zahraničí investováno do tohoto odvětví necelých 9 mld. Kč, ale jen menší část investorů požádala o tzv. investiční pobídku podle zákona č. 72/2000 Sb. Někteří investoři totiž dávají přednost připravené infrastruktuře bez staré ekologické zátěže před finančními výhodami spojenými navíc se zvýšenou administrativou. Nezanedbatelnou součástí investice je také dostupnost kvalifikovaných pracovníků, jejichž nedostatek může již dnes být v některých oblastech a zdá se, že bude v příštích letech rozhodující. Po zavedení podpory stoupá počet firem , které chtějí vybudovat technologické centrum, nebo centrum strategických služeb. V těchto centrech se uplatní především vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 33 Vývoj výrobků tohoto odvětví je určen stálou důležitostí pro spotřebu celou společností a průmyslem. Dnes se prakticky výrobky tohoto odvětví, především měřicí a regulační techniky používají v mnoha oblastech, strojích nebo zařízeních. Významným rozvojem prochází stále ještě měřicí a regulační přístroje a zdravotnická technika. Úroveň odvětví je již nyní zakládána ve vývoji nových progresivních výrobků a budování nových ekonomicky výhodných technologií. Jedinou výjimkou je obor časoměrných přístrojů, který se dostal do útlumu. Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodu kvalitní ale zároveň relativně levné pracovní síly. V blízké budoucnosti se dá očekávat určité zpomalení růstu tohoto odvětví. To bude spojené s přechodem investorů od budování převážně výrobních kapacit, na budování technologických center a center strategických služeb. Vzrostou tak nároky na kvalifikaci pracovníků, u nichž bude stále více požadováno vysokoškolské vzdělaní.

OKEČ 34

VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ DM 1. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů – OKEČ 34 Automobilový průmysl se již několik let řadí mezi velmi výkonné a mimořádně významné obory českého hospodářství. I když ne ve všech výrobních komoditách byl vývoj jednoznačně pozitivní, souhrnně dává růstový trend dobré předpoklady pro rozvoj tohoto oboru i do budoucna. Jednoznačně dominantní postavení ve výrobě vozidel má výroba osobních automobilů, následovaná výrobou autobusů a nákladních vozidel. V roce 2004 opět produkce příslušenství, co do celkových tržeb, předstihla výrobu vozidel. Zároveň automobilový průmysl tvoří skoro pětinu domácího exportu a jeho zastoupení v zahraničním obchodu ještě poroste. V roce 2004 se podíl výrobců dílů a příslušenství zvýšil o jedno procento na 53 %, o které se naopak snížil podíl výrobců vozidel (45 %). Zbývající 2 % jsou tržby výrobců karoserií, přívěsů a návěsů. V tomto roce bylo vyrobeno celkem 452 844 ks vozidel. V procentech vyjádřeno je to nárůst o 1,63 % oproti roku 2003. Škoda Auto a.s. vyrobila 443 868 ks vozidel osobních vozidel. V kategorii nákladních vozidel došlo k poklesu výroby během posledních dvou let (největší propad produkce vykázala společnost Daewoo Avia) naopak výrobci autobusů vyrobili o 198 ks vozidel více (+11,09 %). 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 34 Dlouhodobě zaznamenáváme růst tržeb i produktivity práce. Hlavním tahounem růstu tržeb automobilového průmyslu jsou výrobci autopříslušenství a autodílů. Zvyšování jejich podílu na tržbách se projevilo i na celkovém navýšení počtu zaměstnanců v tomto oboru výroby. Během posledních let mnoho zahraničních firem postavilo svoji pobočku a začaly vyrábět. Většina výroby těchto společností svoje výrobky exportuje převážně do zemí Evropské Unie.

OKEČ 34 Hlavní produkčních charakteristiky odvětví OKEČ 34 v letech 2000-2004 ve s.c. %

180 170 160 150

2000 2001

140

2002 130

2003

120

2004


Přidaná hodnota


Produktivita práce


2000

2001

2002

2003

2004*


243 203,7 x 100,0

284 973,6 117,2 117,2

299 097,0 105,0 123,0

320 319,1 107,1 131,7

361 596,7 112,9 148,7


46 048,7 x 100,0

55 089,2 119,6 119,6

58 234,0 105,7 126,5

65 959,7 113,3 143,2

77 718,2 117,8 168,8


585,3 x 100,0

649,1 110,9 110,9

655,2 100,9 111,9

744,7 113,7 127,2

834,7 112,1 142,6

78 676,0 x 100,0

84 875,0 107,9 107,9

88 880,0 104,7 113,0

88 568,0 99,6 112,6

93 107,0 105,1 118,3



1.3 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 34 Kromě roku 2003, kdy došlo k mírnému poklesu zaměstnanců, způsobené propouštěním u výrobců vozidel, vykazuje odvětví OKEČ 34 v rámci zaměstnanosti růstový trend. V následujících letech počítáme s dalším navýšením počtu zaměstnanců. Mzdy v tomto odvětví zpracovatelského průmyslu jsou nad průměrnými mzdami zpracovatelského průmyslu ve všech regionech České republiky. Společnosti v automobilovém průmyslu patří mezi největší příjemce podpory tvorby nových pracovních míst v rámci investičních pobídek. Automobilový průmysl si vybudoval pozici jednoho z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství. V rámci automobilového průmyslu mají převahu velké a střední podniky. Je to

OKEČ 34 dáno náročností výroby, pořizovacími náklady na nové stroje a především výrobou ve velkých sériích. Velikostní struktura odvětví OKEČ 34 zaměstnanosti v roce 2004 10 - 49 3%

0-9 1%

50 - 249 12%

250 - 999 30% 1000 a více 54%


1.3 Zahraniční obchod Automobilový průmysl je proexportně orientované odvětví. Zvyšuje se celkový export tohoto odvětví, ale i jeho zastoupení v exportu České republiky. Také jeho aktivní saldo potvrzuje jeho konkurenceschopnost na zahraničních trzích.. Největším vývozcem je tradičně automobilka ŠKODA Auto a.s. s podílem na celkovém exportu České republiky přes 9 %. Výrobci tohoto odvětví se řadí mezi největší vývozce. Celkový vývoz autodílů a příslušenství přesáhl export vozidel za poslední dva roky. Přebytek zahraničního obchodu dosáhl skoro 37 % jeho celkových tržeb. V roce 2005 by měli mít výrobci vozidel opět vyšší vývoz něž výrobci autodílů. Škoda Auto a.s. i TPCA budou vyvážet více jak 80 % své produkce Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 34 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet

2000

2001

2002

2003

2004

180 755,6 103 199,7 77 555,9

208 710,4 123 714,2 84 996,2

207 918,7 128 095,2 79 823,5

222 058,6 140 289,0 81 769,6

269 851,1 170 855,1 98 996,0

00/99

01/00

02/00

03/00

04/00

x x

115,5 119,9

99,6 103,5

106,8 109,5

121,5 121,8

OKEČ 34 1.4 Investice Toto odvětví získalo největší podíl investic do České republiky ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu. Nejvýznamnější investicí je automobilka TPCA v Kolíně. Většina investic překročí hranici potřebnou pro udělení investiční pobídky a tak se i nově vznikající továrny zahraničních společností mohou zařadit mezi malé a střední podniky počtem svých zaměstnanců, které čerpají výhody ze zákona. Naopak možnosti podpory prostřednictvím programů OPPP malé střední podniky většinou nevyužívají. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 34 Česká republika se stává významným výrobcem osobních automobilů ve střední Evropě. Předpokládá se výroba 800 tisíc osobních automobilů do roku 2006, z toho bude vývoz přestavovat více jak 700 000 tisíc vozů. Do budoucna budou automobilky Škoda Auto a.s. a TPCA představovat 12-15 % celkového exportu České republiky. V odvětví OKEČ 34 docházelo každoročně k růstu tržeb za vlastní výrobky a služby a po vstupu do Evropské unie se tento nárůst ještě zvýšil. Pro rok 2005 je odhad nárůstu tržeb o více jak 20 %, a to především zásluhou nové automobilky TPCA v Kolíně a jejích dodavatelů. Výrobci v rámci Evropské unie musí dodržovat stále přísnější ekologické zákony, týkající se provozu vozidel (normy EU IV, omezení používání olova a dalších těžkých kovů v automobilovém průmyslu). Tyto zákony, zlepšující životní prostředí, bohužel znevýhodňují evropské výrobce na světovém V současné době ovlivňuje cenu vozidel vývoj ceny oceli na světových trzích. Její cena stále stoupá a zákonitě se projevuje i ve zvýšených nákladech na výrobu vozidel. Dalším faktorem, působícím na cenu vozidel, je cena ropy, která ovlivňuje nejen vstupy do výroby, ale i u konečného zákazníka má vliv při jeho rozhodování o nákupu auta.

OKEČ 35

1. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení - OKEČ 35 Odvětví ostatní dopravních prostředků a zařízení spadá, spolu s odvětvím výroby dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů, do agregace průmyslu výroby dopravních prostředků a podle odvětvové klasifikace ekonomických činností se člení na obory: 35.1 - Stavba a opravy lodí a člunů, 35.2 - Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku, 35.3 - Výroba a opravy letadel a kosmických lodí, 35.4 - Výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků, 35.5 - Výroba a opravy jiných dopravních prostředků a zařízení. Ze struktury oborů je patrné, že se odvětví OKEČ 35 podílí rozhodující měrou na zajišťování tuzemské dopravní infrastruktury a řadí se k odvětvím s výrazně proexportním charakterem. Dominantní postavení v odvětví zaujímá výroba železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku, a to s 56% podílem na tržbách odvětví za prodej vlastních výrobků a služeb a s největším objemem vývozu za odvětví. S 26% podílem na tržbách odvětví obsadila druhé místo výroba letadel a kosmických lodí. Ostatní obory se podílejí na tržbách odvětví pouze 11 % obor 35.4, 4 % , obor 35.5 a 3 % obor 35.1. Postavení odvětví jako celku na podílech zpracovatelského průmyslu rok od roku mírně klesá. V porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu se výroba ostatních dopravních prostředků nachází až na sedmnácté příčce z 22 zpracovatelských odvětví. Na tržbách, účetní přidané hodnotě a zaměstnanosti zpracovatelského průmyslu se odvětví OKEČ 35 podílí jen cca 1 - 1,5 %. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 35 Vývoj odvětví od roku 2000 do roku 2004 se vyznačuje oscilačními tendencemi v rámci většiny ukazatelů produkčních charakteristik. Rok 2004 nebyl pro české dopravní strojírenství nijak výjimečný. V odvětví dochází k poklesu tržeb (2 %) i zaměstnanosti (6,9 %). Vývoj cenových indexů nezaznamenal žádné závratné změny a stejně tomu tak bylo u osobních nákladů. Dlouho očekávaný vstup naší země do evropského společenství, zjednodušení obchodní činnosti a snazší přístup na trhy eurozóny, přinesl pouze výrazný nárůst exportu (17,7 %).

OKEČ 35 Hlavní produkčních charakteristiky odvětví OKEČ 35 v letech 2000-2004 %

140 130 120 2000 2001

110

2002

100

2003 2004


Přidaná hodnota


Produktivita práce


V loňském roce jsem zaznamenali pokles tržeb v rámci výroby letadel a kolejových vozidel, který byl zapříčiněn nedostatkem finančních prostředků, resp. odsunutím plánovaných modernizací vozového parku Českých drah i některých dopravních podniků v České republice. Co se týče leteckého průmyslu, byly tržby ovlivněny nestálostí či neschopností klíčových výrobců letadel získat odbyt pro svou produkci. Naopak k náběhu pozitivních trendů dochází u výroby lodí, motocyklů a jízdních kol. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 35 v letech 2000 – 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004*


20 790,8 x 100,0

25 791,4 124,1 124,1

24 075,3 93,3 115,8

26 737,1 111,1 128,6

24 242,6 90,7 116,6


8 810,5 x 100,0

9 956,2 113,0 113,0

6 806,4 68,4 77,3

7 138,5 104,9 81,0

6 807,7 95,4 77,3


375,3 x 100,0

408,6 108,9 108,9

283,3 69,3 75,5

325,8 115,0 86,8

333,8 102,5 88,9

23 476,0 x 100,0

24 364,0 103,8 103,8

24 029,0 98,6 102,4

21 910,0 91,2 93,3

20 392,0 93,1 86,9



Na růst konkurenceschopnosti českých podniků doplácí dopravní strojírenství snížením zaměstnanosti v odvětví. Počet pracovních sil v celém odvětví každoročně klesá. Dochází však k nárůstu produktivity práce, doprovázené poklesem celkových i osobních nákladů.

OKEČ 35 Produktivita práce odvětví má podobný vývojový průběh jako produktivita práce celého zpracovatelského průmyslu. 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 35 Vývoj zaměstnanosti v odvětví vychází z pravidelného poklesu počtu pracovníků. V roce 1997 bylo zaměstnáno v podnicích s danou výrobní náplní 35 716 zaměstnanců. V současné době pracuje v oboru pouze 20 392 pracovníků. Vývoj počtu pracovníků v jednotlivých oborech je nerovnoměrný, s jednoznačně výrazně klesajícím trendem v oblasti výroby letadel, kolejových vozidel a ostatních dopravních prostředků. Naopak k nárůstu počtu pracovníků dochází v oblasti stavby lodí, což je dáno rostoucí aktivitou zahraničních firem na českém teritoriu. Mírný nárůst zaměstnanců je možné zaregistrovat i u výroby motocyklů a jízdních kol. Velikostní struktura odvětví OKEČ 35 zaměstnanosti v roce 2004 1000 a více 10%

0-9 3%

10 - 49 6%

50 - 249 20%

250 - 999 61%


Největší podíl zaměstnanců je evidován v podnicích od 250–999 zaměstnanců. Do této kategorie jsou zařazeny podniky převážně výroby kolejových vozidel a leteckého průmyslu. Na tržbách, účetní hodnotě i podílu zaměstnanců na odvětví se tato skupina podílí cca 62 %. V kategorii 50-249 zaměstnanců se nacházejí zejména výrobci podsestav kolejových vozidel a letadel, nákladních lodí, částečně jízdních kol a železničních opraven a strojíren. V kategorii 10-49 zaměstnanců registrujeme převážně výrobce jiných dopravních prostředků a zařízení a výrobce jízdních kol, kde má výroba charakter montáže z dovezených dílů.

OKEČ 35 1.3 Zahraniční obchod Odvětví ostatní dopravní prostředky a zařízení v celé sortimentní skladbě má výrazně proexportní charakter s velmi malou absorpcí tuzemského trhu. Vstupem České republiky do Evropské unie se našim výrobcům otevřely nové vývozní možnosti. Tato změna se v loňském roce výrazně promítla do výše salda zahraničního obchodu, které činilo 3 651,5 mil. Kč. Vývoj zahraničního obchodu byl podpořen vzestupem exportu o 17,7 % a naopak 8 % poklesem importu. K nejvýraznějšímu pozitivnímu zvratu salda zahraničního obchodu došlo u výroby letadel a kosmických lodí. Největší část české produkce jde tradičně na trhy Evropské unie. Rok 2004 nebyl v tomto jiný. Výrazný úspěch jsme zaznamenali na tradičních německých trzích. Rozhodující vývozní položku představují komponenty železničních vozů, říčně námořní nákladní lodě, sportovní, cvičná a ultralehká letadla. Významným odbytištěm českého leteckého průmyslu, resp. leteckých komponentů a sportovních letadel je USA. Hlavní dovozní položkou jsou pak velká dopravní letadla, vrtulníky a jejich komponenty. Objem exportu do zemí Evropské unie má trvale vzestupný trend. To ukazuje na dobrou konkurenceschopnost odvětví a svědčí o tom, že si Česká republika na evropském a potažmo na mezinárodním trhu stále zachovává pozici tradičního producenta a exportéra. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 35 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000

2001

15 472,5 16 672,6 -1 200,1 00/99

18 851,4 16 544,3 2 307,1 01/00

x x

121,8 99,2

2002

2003

15 511,5 13 476,3 2 035,2 02/00

18 993,9 20 324,6 -1 330,7 03/00

82,3 81,5

122,5 150,8

2004 22 368,9 18 717,4 3 651,5 04/00 117,8 92,1


1.4 Investice Příznivé výsledky ekonomiky souvisí především s přílivem zahraničního kapitálu. Zahraniční investoři přinášejí dokonalejší organizaci a řízení výroby, nové technologie a poskytují snazší přístup na mezinárodní trhy. V souvislosti se stabilním postavením českého dopravního strojírenství v zahraničí, můžeme i nadále konstatovat neutuchající zájem zahraničních investorů o investování v České republice. Stále patříme k zemím s nejvyšším objemem přímých zahraničních investic na jednoho obyvatele. V loňském roce bylo proinvestováno v odvětví dopravního

OKEČ 35 strojírenství 8 993,1 mil. Kč. Objem investice do odvětví 35 převyšuje zájem investovat do ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 35 Výroba dopravních prostředků a zařízení bezesporu patří k tradičním a významným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Je znakem technické vyspělosti státu a stává se nezanedbatelným zdrojem přínosů státního rozpočtu. Strategický cíl dopravního strojírenství vidíme v takovém průmyslovém potenciálu, který bude plně srovnatelný s Evropskou unií, a to jak svým podílem na tvorbě HDP, tak i v kvalitě, efektivnosti produkce a produktivitě práce. Úkolem bude nalézt odpovídající tržní prostor a zajistit dostatek finančních prostředků pro takové výrobní technologie, které spolu s efektivní organizací práce zabezpečí nákladovou konkurenceschopnost. Výrazně se tím sníží rozdíl mezi Českou republikou a Evropskou unií v ukazateli produktivity práce a vytvoří se nové pracovní příležitosti. Není totiž dlouhodobě únosné zvyšovat produktivitu práce zvyšováním nezaměstnanosti. Střednědobé perspektivy odvětví musí být založeny na podnikových a výzkumných programech, do kterých je vhodné začlenit vysokoškolský výzkum. Vysoké ambice v produktivitě výrobků jsou možné jedině při vyhledávání nových výrobních možností. To bude možné za předpokladu vyšší úrovně vědy a její technologické aplikace a vyšší koncentrace kapitálu, tvořící ekonomický základ pro vyšší úroveň výzkumu a vývoje. Za perspektivní zahraniční trhy jsou považovány zejména země Evropské unie a výhledově i oblast východní Evropy a Ruska, kde si čeští výrobci postupně získávají zpět svou dřívější silnou pozici. Dominantním zákazníkem tohoto odvětví zůstává i nadále Německo.

OKEČ 36

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DN 1. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený – OKEČ 36 V odvětví OKEČ 36 je zahrnuto šest průmyslových oborů s rozhodujícím podílem oboru výroba nábytku, která se na ukazatelích objem tržeb za vlastní výrobky a služby nebo na počtu pracovníků v odvětví podílí cca 70 %. Většina oborů používá k výrobě jako rozhodující surovinu dřevní hmotu, velmi často již k danému účelu předem zpracovanou jako polotovar (tzv. účelové přířezy), dále pak i finální výrobky ze dřevařského průmyslu (aglomerované výrobky ze dřeva, překližky, dýhy aj.). Odvětví zaznamenalo za sledované období stabilizovaný vývoj, bez výraznějších výkyvů a inflačních trendů. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 36 Odvětví patří, kromě výroby nábytku, k méně významným rozsahem ekonomického přínosu pro národní hospodářství (v roce 2004 činil podíl OKEČ 36 na tržbách za VV a S a na výkonech zpracovatelského průmyslu 3,2 % ). Většina výrobků odvětví je pro obyvatelstvo nepostradatelná. V porovnání mezi roky 2004 a 2003 bylo dosaženo nárůstu tržeb za prodej VV a S v b.c. 110,8 % a účetní přidané hodnoty v b.c. 112,7 %. Produktivitu práce ovlivňuje kromě podílu přidané hodnoty ve výrobcích také nákladová stránka výroby – mzdy, energie, náklady na ochranu životního prostředí a především suroviny a materiál. Produktivita se zvýšila zejména v nábytkářské výrobě a velmi podstatně ve výrobě her a hraček (v roce 2004 meziročně o 46 %). Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 36 v letech 2000-2004 ve s.c. % 160 150 140 2000 2001

130

2002 120

2003 2004


Přidaná hodnota



Produktivita práce


2000

2001

2002

2003

2004*


62 616,8 x 100,0

67 730,6 108,2 108,2

74 455,5 109,9 118,9

70 700,0 95,0 112,9

78 220,3 110,6 124,9


18 030,5 x 100,0

19 925,6 110,5 110,5

23 606,1 118,5 130,9

21 358,9 90,5 118,5

24 890,0 116,5 138,0


228,4 x 100,0

238,5 104,4 104,4

300,1 125,8 131,4

281,2 93,7 123,1

336,8 119,8 147,5

78 942,0 x 100,0

83 529,0 105,8 105,8

78 668,0 94,2 99,7

75 967,0 96,6 96,2

73 893,0 97,3 93,6



1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 36 V odvětví je největší zaměstnanost v kategorii středních a velkých podniků, značně vysoká je také v mikropodnicích. Počet zaměstnaných osob se v roce 2004 proti roku 2003 opět snížil a pokračovala tak tendence nastoupená v roce 2002. Přes uvedené snížení počtu nelze hovořit v oborech OKEČ 36 o nezaměstnanosti jako o zásadním problému. V hlavním oboru – nábytkářské výrobě se od roku 2002 udržuje stav pracovníků mezi 43 až 44 tis. osob. Průměrná mzda v odvětví (organizace s 20 a více pracovníky) dosáhla v roce 2004 výše 13 634 Kč a proti roku 2003 se zvýšila o 7,3 %. Vzhledem k vysokému počtu organizací je v odvětví náročné podnikatelské prostředí, které způsobuje častý zánik zejména mikro a malých organizací, mnoho nových subjektů naopak vzniká. Nosnými subjekty jsou velké podniky, v nábytkářském průmyslu např. Tusculum, a.s., Rousínov (výroba obývacího a ložnicového nábytku), Jitona, a.s., Soběslav a ALFA Říčany, a.s., Říčany u Prahy (nábytek kancelářský, kuchyňský, ložnicový a do obývacích pokojů), Koryna nábytek, a.s., Koryčany (kuchyňský a kancelářský nábytek). Z ostatních velkých podniků dalších oborů, známých doma i v zahraničí, je nutno uvést Petrof, s.r.o., Hradec Králové (výroba pianin a klavírů) a Koh-i-noor Hardtmuth, a.s., České Budějovice (školní a kancelářské potřeby).

Velikostní struktura odvětví OKEČ 36 zaměstnanosti v roce 2004 1000 a více 9%

0-9 23%

250 - 999 21% 10 - 49 19% 50 - 249 28%


1.3 Zahraniční obchod V zahraničním obchodě má ze zbožových komodit vyráběných v odvětví rozhodující význam nábytek. Podíl jeho ročního vývozu na celkových tržbách dosahuje cca 70 %. Asi z 90 % směřuje vývoz nábytku do průmyslově vyspělých zemí, a z toho více než z 80 % do zemí EU. Nábytkářský průmysl zajišťuje vysokou hodnotu kladného salda pro naši ekonomiku a je v tomto ukazateli na čtvrtém místě mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu. Zahraniční obchod s výrobky nábytkářského průmyslu a vybraných produkcí ostatního zpracovatelského průmyslu směřuje především do zemí EU – SRN, Velké Británie, Rakouska, Slovenska, Belgie, Nizozemska a Francie. Z mimoevropských zemí je nutno jmenovat hlavně USA a Kanadu. Kromě nábytku jsou předmětem vývozu zejména hudební nástroje, hračky, školní a kancelářské potřeby, kartáče a zápalky. Hlavními dovozními zeměmi jsou SRN, Čína a Polsko. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 36 v letech 2000 - 2004 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet

2000

2001

46 101,1 24 888,8 21 212,3 00/99

51 641,4 25 521,1 26 120,3 01/00

x x

112,0 102,5

2002 51 195,7 26 245,5 24 950,2 02/00 99,1 102,8

2003 52 865,3 28 539,6 24 325,7 03/00 103,3 108,7

2004 60 561,0 36 434,9 24 126,1 04/00 114,6 127,7

1.4 Investice Rozsah investiční výstavby neodpovídá perspektivnosti oborů OKEČ 36 - především u nábytku, hudebních nástrojů a hraček. Dosavadní investiční iniciativy jsou trvale nízké a nedostatečné. Značné problémy s investováním mají především malé podniky, kde se vesměs jedná pouze o strojní údržbu a o náhrady strojů, přičemž stavebních investic je minimálně. Zpravidla ještě nižší jsou investice v mikropodnicích. Na celkových investicích v průmyslu (organizace s 20 a více zaměstnanci) se odvětví podílí 1,8 % (ve stavebních investicích 2,9 % a v investicích do strojů a zařízení 1,3 %). Pro zahraniční investice platí obdobné; jen velmi obtížně si k nám nacházejí cestu. Tuto skutečnost je možno číselně doložit, neboť v roce 2003 byly zahraniční investice v ČR ve skupině odvětví DN druhé nejnižší z odvětví zpracovatelského průmyslu. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 36 Vyhlídky zahraničního obchodu resp. odbytu je možno považovat za nadějné především v oborech 36.1 a 36.3. Kvalita a v posledním období i design našeho nábytku je na dobré až velmi dobré úrovni (např. kuchyňský nábytek nebo ohýbaný nábytek). Stejně je tomu u klávesových, dechových a strunných hudebních nástrojů. Zvládnutí náročné zahraniční konkurence bude u výrobců v ČR vyžadovat především zavádění a rozšiřování inovací, potřebných strukturálních změn, moderních technologií, jakož i celkové zkvalitnění řídícího procesu. Je samozřejmé, že tento proces bude spojen se značnými finančními náklady a s vysokými nároky na odbornost při realizaci uvedených záměrů. Ne všem subjektům se to podaří. Řada mikro a malých výrobců bude zanikat, naopak mnoho nových vznikne. Ve světě globálního obchodu by však toto odvětví mělo obstát.

1. Zpracovatelský průmysl D

Recommend Documents