1.
Základní biochemické procesy v organismech probíhají: A)
stejně
B)
odchylně
C)
výjimečně
A
D) často 2.
Jako metabolismus označujeme: A)
přeměnu látek a energií
B)
syntézu organických látek
C)
schopnost přijímat informace
A
D) schopnost výměny podnětů 3.
Z termodynamického hlediska jsou organismy soustavy: A)
uzavřené
B)
otevřené
C)
omezené
B
D) klidové 4.
Za základ pro třídění organismů byla vzata evoluce: A)
živočichů
B)
rostlin
C)
geologických dob
D
D) buňky 5.
Do základních mechanizmů evoluce patří: A)
stabilita populace
B)
faktory životního prostředí
C)
genetický posun
C
D) příbuzenské křížení 6.
K vrozenému chování počítáme:
A
A)
nepodmíněné reflexy
B)
přenos naučeného chování z jedince na jedince
C)
podmíněné reflexy
D) přivykání 7.
Nauka o biorytmech se nazývá: A)
etologie
B)
chronobiologie
C)
biofyzika
B
D) paleontologie 1
8.
Na realizaci cirkadiánního biorytmu obratlovců se zásadně podílí: A)
melanocyty stimulující hormon
B)
melatonin
C)
inzulin
B
D) antidiuretický hormon 9.
Hlavním nitrobuněčným kationtem je:
A
+
A)
K
B)
Na+
C)
Ca2+
D) Mg2+ 10.
Hlavním mimobuněčným kationtem je:
A
+
A)
Na
B)
K+
C) Al3+ D) Ca2+ 11.
K udržení stálého pH buňky významně přispívají: 2+
B
2+
A)
Mg a Ca
B)
H2PO4 – a HPO4 2-
C)
Cl- a CO2
D) H2O a Na+ 12.
Na osmotickém tlaku buněčného obsahu se podstatně podílejí: A)
enzymy
B)
bílkoviny
C)
anorganické ionty
C
D) organely 13.
Zásobním polysacharidem živočichů je: A)
glykogen
B)
glukóza
C)
fruktóza
A
D) laktóza 14.
Hlavní stavební složku biologických membrán tvoří molekuly: A)
glykogenu
B)
nukleotidů
C)
fosfolipidů
D) aminokyselin 2
C
15.
Plazmatická membrána živočišné buňky obsahuje na rozdíl od prokaryotické: A)
proteoglykany
B)
bíkloviny
C)
fosfolipidy
D
D) cholesterol 16.
Současná představa o uspořádání biomembrány preferuje model: A)
tekuté mozaiky
B)
jednoduché membrány
C)
mnohovrstevné membrány
A
D) zahuštěné cytoplazmy 17.
Tekuté makromolekuly jsou transportovány do buňky: A)
fagocytózou
B)
difuzí
C)
osmózou
D
D) pinocytózou 18.
Pevné částice přijímá buňka pomocí: A)
fagocytózy
B)
pinocytózy
C)
exocytózy
A
D) osmózy 19.
Exocytóza se uplatňuje při výdeji: A)
hormonů
B)
močoviny
C)
monosacharidů
A
D) cholesterolu 20.
Buněčný membránový transport aktivní povahy: A)
transportuje pouze malé ionty a molekuly
B)
uskutečňuje se za značné spotřeby energie
C)
je zprostředkován difúzí
B
D) probíhá po koncentračním spádu 21.
Membránový transport pasivní probíhá ve směru koncentračního spádu: A)
bez spotřeby energie
B)
se spotřebou energie
C)
pinocytózou
D) fagocytózou 3
A
22.
Pasivní příjem látek buňkou: A)
je realizován při usnadněné difúzi
B)
probíhá proti koncentračnímu spádu
C)
probíhá při spotřebě množství energie
A
D) neprobíhá bez přítomnosti ATPáz 23.
Pro živočišnou buňku je nejvýhodnější osmotické prostředí: A)
atonické
B)
hypotonické
C)
hypertonické
D
D) izotonické 24.
Funkcí cytoplazmy je:
C
A)
syntéza bílkovin
B)
zajištění reprodukce
C)
vytvoření prostředí pro metabolické děje
D) zajistit buněčné dýchání 25.
Mitochondrie v matrix obsahují mimo jiné také: A)
DNA a ribozomy
B)
trávicí hormony
C)
glykogen
A
D) vakuoly 26.
V mitochondriích se uskutečňuje: A)
úprava látek pro sekreci
B)
buněčné trávení
C)
buněčné dýchání
C
D) střádání metabolitů 27.
Hladké endoplazmatické retikulum je místem syntézy: A)
glykogenu
B)
aminokyselin
C)
lipidů
C
D) proteinů 28.
Na drsném endoplazmatickém retikulu se syntetizují: A)
cukry
B)
tuky
C)
bílkoviny
D) molekuly vody 4
C
29.
Na drsné endoplazmatické retikulum nasedají: A)
ribozómy
B)
endozómy
C)
lysozómy
A
D) peroxizómy 30.
Soustava Golgiho systému se podílí na: A)
transportních procesech
B)
trávení
C)
pohybu
A
D) tvorbě energetických zdrojů 31.
Lyzozómy jsou v živočišné buňce místem: A)
trávení
B)
syntézy
C)
buněčného dýchání
A
D) tvorby bílkovin 32.
Součástí cytoskeletu jsou: A)
membrány
B)
měchýřky
C)
mikrofilamenta
C
D) telomery 33.
Jádro živočišné buňky obsahuje: A)
kompletní ribozómy
B)
glykogen
C)
chromozómy
C
D) diktyozómy 34.
Chromatinem označujeme v jádře: A)
DNA
B)
jaderné bílkoviny
C)
komplex DNA a RNA
D
D) komplex DNA s bílkovinami 35.
Strukturní jednotkou chromatinu je: A)
ribozóm
B)
nukleozom
C)
nukleolus
B
D) lysozóm 5
36.
Jadérka jsou tvořena převážně molekulami: A)
RNA
B)
DNA
C)
lipidů
A
D) sacharidů 37.
Molekuly nukleových kyselin jsou rozdílné podle typu: A)
vodíkové vazby
B)
kyseliny trihydrogenfosforečné
C)
cukerné složky
C
D) jsou uniformní 38.
V dusíkatých bázích kyseliny deoxyribonukleové se nevyskytuje: A)
adenin
B)
tymin
C)
cytozin
D
D) uracil 39.
Mezi guaninem a cytozinem se vytvářejí v DNA vodíkové vazby v počtu: A)
1
B)
2
C)
3
C
D) tento typ vazeb se netvoří 40.
Mezi adeninem a tyminem se tvoří v DNA vodíkové vazby v počtu: A)
tento typ vazeb se netvoří
B)
1
C)
2
C
D) 3 41.
Genetická informace obsažená v DNA je charakterizována pořadím: A)
nukleotidů
B)
kyseliny trihydrogenfosforečné
C)
deoxyribózy
A
D) fosfodiesterových vazeb 42.
Replikace DNA:
B
A)
probíhá při meióze dvakrát
B)
zabezpečuje zdvojení genetické informace
C)
probíhá v G1 fázi buněčného cyklu
D) zabezpečuje navázání histonů na DNA 6
43.
Crossing over zajišťuje:
A
A)
výměnu částí homologních chromozómů
B)
redukci počtu chromozómů
C)
replikaci DNA
D) tvar chromozómů 44.
Vyjádření genetické informace do fenotypového znaku organizmu označujeme jako: A)
exprese genu
B)
replikace DNA
C)
replikace RNA
A
D) komplementaritu genu 45.
Trojice nukleotidů v t-RNA, komplementární tripletu na m-RNA, se nazývá: A)
kodon
B)
exon
C)
intron
D
D) antikodon 46.
Kodony mohou tvořit tyto počty kombinací: A)
16
B)
64
C)
12
B
D) 48 47.
Transkripce je realizována: A)
na RNA
B)
na ribozómech
C)
díky RNA polymeráze
C
D) díky DNA polymeráze 48.
Při transkripci se svými antikodony na kodony m-RNA připojují molekuly: A)
m-RNA
B)
m-DNA
C)
r-RNA
D
D) t-RNA 49.
Funkcí intronů není: A)
oddělování exonů
B)
kódování pořadí aminokyselin
C)
rozdělení genu na úseky
B
D) zvyšování genetické variability 7
50.
Přepis z RNA do DNA je umožněn enzymem: A)
nukleáza
B)
DNA-polymeráza
C)
reverzní transkriptáza
C
D) RNA-polymeráza 51.
V živočišné buňce je ribozomální RNA syntezována v: A)
jadérku
B)
cytoplazmě
C)
endoplazmatickém retikulu
A
D) Golgiho systému 52.
Translací rozumíme překlad genetické informace do: A)
zdvojené molekuly DNA
B)
primární struktury peptidu
C)
fenotypového znaku jedince
B
D) regulátorových genů 53.
Jako zdroj genetické informace se při proteosyntéze uplatní: A)
membránový systém
B)
m-RNA
C)
ATP
B
D) opravný systém 54.
Aminokyseliny jsou v molekule bílkoviny pospojovány: A)
esterickou vazbou
B)
kohezí
C)
kovalentně
D
D) peptidovou vazbou 55.
Pořadí aminokyselin v bílkovině je určováno: A)
náhodně
B)
pořadím nukleotidů v m-RNA
C)
pořadím nukleotidů v t-RNA
B
D) pořadím nukleotidů v r-RNA 56.
Trvalé změny prostorového uspořádání molekul bílkovin se označují jako: A)
denaturace
B)
degradace
C)
kondenzace
D) degenerace 8
A
57.
V S-fázi buněčného cyklu probíhá zejména: A)
syntéza RNA
B)
replikace DNA
C)
je to klidové období
B
D) rozpad jaderného obalu 58.
M-fáze buněčného cyklu je zakončena zpravidla: A)
syntézou DNA
B)
cytokinezí
C)
vstupem do S-fáze
B
D) zánikem buňky 59.
Hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu je ve fázi: A)
S
B)
G1
C)
M
B
D) G2 60.
Do interfáze buněčného cyklu nepatří fáze: A)
G1
B)
S
C)
G2
D
D) M 61.
Regulace buněčného cyklu je porušena při: A)
nádorovém růstu
B)
metabolizmu polysacharidů
C)
dělení buňky
A
D) růstu a vývoji organizmu 62.
Při své specializaci uplatňuje buňka: A)
úplnou výbavu genetické informace
B)
pouze část genetické informace
C)
zásah do G1 fáze
B
D) pouze vliv prostředí 63.
Každý gen má na chromozómu vymezen stálý: A)
karyotyp
B)
lokus
C)
morgan
D) fenotyp 9
B
64.
Ve zralých pohlavních buňkách (gametách) je přítomna: A)
jedna chromozómová sada
B)
dvě chromozómové sady
C)
sada polygenních chromozómů
A
D) čtyři chromozómové sady 65.
Haploidní výbavu chromozomů člověka představuje počet: A)
64
B)
46
C)
23
C
D) 32 66.
Formy genů na stejných místech homologních chromozómů nazýváme: A)
lokusy
B)
morgany
C)
organizátory
D
D) alely 67.
Diploidní výbavu chromozomů člověka představuje počet: A)
64
B)
46
C)
23
B
D) 32 68.
Cytokineze následuje obvykle po: A)
stabilizaci jádra
B)
zmnožení organel
C)
přepisu jaderné DNA
D
D) dělení jádra 69.
Na rozdíl od mitózy se při I. meiotickém dělení rozcházejí: A)
homologní chromatidy
B)
centrozómy
C)
heterologní chromatidy
D) celé homologní chromozómy
10
D
70.
Při vývoji mužské zárodečné buňky vznikají na konci diferenciace z každé diploidní spermatogonie: A)
čtyři haploidní spermie
B)
dvě haploidní spermie
C)
jedna haploidní spermie
A
D) dvě diploidní spermie 71.
Soubor všech znaků organizmu se nazývá: A)
genotyp
B)
alela
C)
genom
D
D) fenotyp 72.
Na koncích chromozómu jsou umístěny: A)
telomery
B)
centromery
C)
nukleozomy
A
D) proteazomy 73.
Zákonitosti genetických procesů na úrovni organizmů popsal u rostlin: A)
J. E. Purkyně
B)
J. G. Mendel
C)
M. J. Schleiden
B
D) J. D. Watson 74.
Význam chromozómů v dědičnosti objasnil: A)
J. G. Mendel
B)
T. H. Morgan
C)
A. Fleming
B
D) A. I. Oparin 75.
Ke zjištění možných gametových kombinací u potomstva sestavujeme: A)
chromozómovou mapu
B)
karyotyp
C)
Gaussovu křivku
D) kombinační čtverec
11
D
76.
Při monohybridním křížení s úplnou dominancí sledujeme při křížení v celé linii: A)
jeden znak
B)
dva znaky
C)
tři znaky
B
D) čtyři znaky 77.
Při křížení homozygota dominantního a recesivního (P : AA x aa) je potomstvo v první dceřinné generaci charakterizováno znakem: A)
dominantního jedince ve 100%
B)
recesivního jedince ve 100%
C)
smíšeným
A
D) novým 78.
Křížením dominantního jedince s heterozygotem (P : AA : Aa) je v F1 vyštěpení genotypu v poměru: A)
uniformní linie
B)
50% : 50%
C)
25% : 50% : 25%
B
D) 25% : 25% : 25% : 25% 79.
Křížením recesivního homozygota s heterozygotem (P: aa x Aa) je v F1 štěpný poměr genotypu: A)
uniformní linie
B)
50% : 50%
C)
25% : 50% : 25%
B
D) 25% : 25% : 25% : 25% 80.
Křížením dvou heterozygotů (P : Aa x Aa) je při vztahu úplné dominance poměr v F1 genotypu: A)
čistá linie
B)
1:1
C)
1:2:1
C
D) 3 : 1 81.
Při dihybridním křížení s úplnou dominancí dvou znaků je štěpný poměr fenotypu v F2 generaci: A)
1:2:1
B)
1:1:1:1
C)
9:3:3:1
D) 3 : 1
12
C
82.
Geny kontrolující znaky pohlavím ovlivněné jsou umístěny na: A)
heterologní části chromozómu X
B)
autozómech
C)
homologních částech chromozómu X
B
D) homolozích částech chromozómu Y 83.
U savců se dědičnost genů umístěných v heterologních částech pohlavních chromozómů realizuje: A)
jako úplně pohlavně vázaná
B)
podle pravidel autozomální dědičnosti
C)
jako neúplně pohlavně vázaná
A
D) tyto geny se neuplatní 84.
Mutace měnící jediný nukleotid nazýváme: A)
mutace genomová
B)
mutace bodová
C)
strukturní aberace
B
D) mutace chromozómová 85.
Inzercí nebo delecí páru nukleotidů v DNA vznikne mutace: A)
posunová
B)
chromozómová
C)
bodová
A
D) tichá 86.
Polyploidie patří mezi mutace: A)
genové
B)
bodové
C)
sekvenční
D
D) genomové 87.
Při studiu genetiky člověka je zakázané provádět metody: A)
selekce
B)
statistických stanovení
C) studia dvojčat D) genealogické
13
A
88.
Pro krevní skupinu systému ABO je vztah alel A a B označován jako: A)
dominance
B)
kodominance
C)
recesivita
B
D) epistáze 89.
Jakou krevní skupinu může mít otec, má-li matka skupinu A a dítě rovněž A: A)
A, B, AB, 0
B)
A, B, AB
C)
A, 0
A
D) A 90.
Muž s krevní skupinou B, jehož otec měl skupinu 0, se oženil se ženou s krevní skupinou AB. V jakém procentu se teoreticky vyskytne u dětí skupina B: A)
25%
B)
100%
C)
50%
C
D) nevyskytne se 91.
Muž krevní skupiny A, Rh+ nemůže být pokládán za otce v případě narození dítěte se skupinou B, Rh-, jehož matka má krevní skupinu: A)
AB, Rh+
B)
B, Rh-
C)
0, Rh-
D
D) 0, Rh+ 92.
Mezi autozomální molekulární choroby u člověka patří: A)
hemofilie
B)
daltonizmus
C)
fenylketonurie
C
D) Turnerův syndrom 93.
Tělesná výška člověka je znakem děděným: A)
polygenně
B)
monogenně
C)
kodominantně
A
D) nedědí se
14
94.
Projev jedné alely ve více než v jednom znaku organismu se označuje termínem: A)
pleiotropní účinek
B)
monomerní účinek
C)
polymerní účinek
A
D) letální účinek 95.
Mezi heterozomální choroby řadíme:
D
A)
chudokrevnost způsobenou srpkovým tvarem erytrocytů
B)
fenylketonurii
C)
rozštěpy patra
D) barvoslepost 96.
Příkladem genomové choroby vzniklé v důsledku chybného oddělování heterochromozómů při meióze je: A)
Turnerův syndrom
B)
hemofilie
C)
anemie
A
D) fenylketonurie 97.
Jaký je genotyp rodičů, majících syna hemofilika a homozygotně zdravou dceru: A)
XhY x XX
B)
XhY x XhY
C)
XY x XX
D
D) XY x XhX 98.
Monogenní znak je podmíněn: A)
jedním genem
B)
více geny
C)
identickými alelami
A
D) fenotypem 99.
Polygenní znak je výsledkem působení: A)
jednoho genu
B)
více genů
C)
imbreedingu
B
D) jedné alely 100. Natalitou populace rozumíme její: A)
množivost
B)
rozptyl
C)
sociální strukturu
A
D) poměr pohlaví 15
101. Genom viru umístěný do DNA hostitelské buňky je označen jako: A)
viroid
B)
onkovirus
C)
provirus
C
D) petrovirus 102. Viry se pozmnožují pouze:
D
A)
mimo hostitelskou buňku
B)
nepomnožují se
C)
pomocí vlastního proteosyntetického aparátu
D) v hostitelské buňce 103. Virus HIV napadá a ničí: A)
T lymfocyty
B)
B lymfocyty
C)
erytrocyty
A
D) monocyty 104. Onkoviry mohou být původci: A)
oparů
B)
infekční mononukleózy
C)
obrny
D
D) nádorových onemocnění 105. Bakteriální chromozóm obsahuje: A)
jednu kruhovou molekulu DNA
B)
více kruhových molekul DNA
C)
molekulu DNA s histony
A
D) není konstituován 106. Přídatné kruhové molekuly DNA v cytoplazmě prokaryotické buňky nazýváme: A)
plazmy
B)
plazmodezmata
C)
plastidy
D
D) plazmidy 107. Bakteriální buňky mohou realizovat: A)
denaturaci
B)
konjugaci
C)
deratizaci
B
D) opsonizaci 16
108. Neisseria gonorrhoeae je původcem: A)
syfilis
B)
gastroenteritidy
C)
hnisavého onemocnění kůže
D
D) kapavky 109. Rod Salmonella je původcem:
A
A)
průjmových onemocnění způsobených kontaminovanou potravinou
B)
hnisavých procesů na kůži
C)
zánětů plic
D) skvrnitého tyfu 110. Symbiontem a producentem kyseliny mléčné je rod: A)
Lactobacillus
B)
Enterobacter
C)
Proteus
A
D) Bacillus 111. Početně nejrozšířenější symbiontem v mikroflóře je u člověka: A)
Proteus
B)
Lactobacillus
C)
Clostridium
D
D) Escherichia coli 112. Lymská borelióza je způsobena patogenem: A)
Haemophilus influenzae
B)
Borrelia burgdorferi
C)
Treponema pallidum
B
D) Yersinia pestis 113. Mezi hlístice patří: A)
motolice
B)
tasemnice
C)
škrkavka
C
D) kokcidie 114. Onemocnění podobná účinku pomalých virů způsobují: A)
bakterie
B)
houby
C)
mezony
D) priony 17
D
115. Na místo určení se dostávají regulační látkové signály pomocí: A)
tělních tekutin
B)
nervových zápojů
C)
difuze
A
D) fotorecepce 116. Nervové řízení na rozdíl od látkového působí: A)
rychle, ale jen pokud trvá dráždění
B)
na všechny buňky
C)
formou chemického signálu
A
D) podřízeně k imunitnímu řízení 117. Imunitní řízení rozhoduje o:
C
A)
způsobech řízení látkového typu
B)
signálech realizovaných změnou elektrického náboje
C)
tom, co je organismu vlastní a proti čemu bude zasahováno
D) tom, který typ řízení bude preferován 118. Rozmnožování pohlavní je zajišťováno splynutím: A)
somatických buněk
B)
zygot
C)
gamet
C
D) membrán buněk 119. Vývoj z neoplozeného vajíčka se nazývá: A)
oogeneze
B)
gonogeneze
C)
partenogeneze
C
D) fylogeneze 120. Gametogeneze se realizuje v pohlavních orgánech živočichů a její součástí bývá: A)
partenogeneze
B)
nepřímé dělení
C)
přímé dělení
D
D) redukční dělení 121. Trávicí enzymy vylučované do kořisti (např. pavouky), jsou podstatou: A)
nitrobuněčného trávení
B)
mimobuněčného trávení
C)
mimotělního trávení
D)
vylučování 18
C
122. V extrémních podmínkách mohou u některých endotermních živočichů nastat stavy značně sníženého metabolismu. Tento stav nazýváme: A)
aestivace
B)
hibernace
C)
bioluminiscence
B
D) termoregulace 123. U obratlovců vznikly plíce jako výchlipka: A)
pokožky
B)
cévního oběhu
C)
povrchu předního oddílu těla
D
D) jícnu 124. Přenos dýchacích plynů je v tělních tekutinách vázán na přítomnost: A)
vody
B)
iontů Na a K
C)
krevního barviva
C
D) albuminu 125. Na rozdíl od dospělých červených krvinek bílé krvinky: A)
neobsahují jádro
B)
obsahují jádro
C)
se tvoří v kostní dřeni
B
D) jsou součástí krve 126. U žahavců se nervová soustava vytvořila jako typ: A)
centralizovaný
B)
kruhový
C)
žebříčkový
D
D) difúzní 127. Přenos vzruchu mezi neurony je zajištěn přítomností specializovaných: A)
synapsí
B)
fibril
C)
ribozómů
D) desmozómů
19
A
128. Mezi mechanoreceptory, vnímající vlnění vody, řadíme: A)
statocysty
B)
postranní čáru
C)
tympanální orgány
B
D) statolity 129. Echolokace využívaná např. netopýry je založena na schopnosti zachycení: A)
odrazu ultrazvuku od předmětů
B)
doteku a tlaku
C)
elektromagnetických vln kořisti
A
D) nízkofrekvenčního zvuku 130. Soubor buněk podobného tvaru, funkce a původu tvoří: A)
orgán
B)
orgánovou soustavu
C)
tělo
D
D) tkáň 131. V základních tkáních lidských orgánů má schopnost zajistit oporu a výživu tkáň: A)
pojivová
B)
svalová
C)
epitelová
A
D) nervová 132. Vývojový děj, při němž se původně nerozlišitelné buňky tvarově a funkčně specializují, označujeme jako: A)
oplození
B)
ontogeneze
C)
fylogeneze
D
D) diferenciace 133. Následkem rýhování oplozeného vajíčka vzniká nejprve: A)
gastrula
B)
blastula
C)
embryo
D) morula
20
D
134. Vnitřní zárodečný list se nazývá: A)
ektoderm
B)
entoderm
C)
mezoderm
B
D) mezenchym 135. Původ ze specializovaných buněk ektodermu má soustava: A)
nervová
B)
svalová
C)
kostní
A
D) dýchací 136. Entoderm je zárodečným materiálem pro diferenciaci součástí: A)
trávicí trubice
B)
pokožky
C)
mozku
A
D) cévního systému 137. Obojím směrem je placentární bariéra difuzí prostupná, mimo jiné, pro: A)
vitamíny
B)
vápník
C)
kyslík
C
D) bílkoviny 138. Kontrakce hladké svaloviny děložní jsou při porodu zesilovány působením: A)
adrenalinu
B)
inzulinu
C)
vazopresinu
D
D) oxytocinu 139. Zvláštností krevního oběhu u plodu je přítomnost: A)
malého krevního oběhu
B)
spojení mezi plicnicí a aortou
C)
spojení mezi aortou a ledvinovou arterií
B
D) koronárního oběhu srdce 140. Během gravidity vydává žluté tělísko ve zvýšené míře: A)
estrogeny
B)
progesteron
C)
oxytocin
D) adrenalin 21
B
141. Dojde-li k vypuzení plodu v průběhu prvních šesti měsíců, mluvíme o: A)
novorozenci
B)
nedonošenci
C)
potratu
C
D) císařském porodu 142. Největší procento anorganické složky kostní tkáně tvoří: A)
uhličitan vápenatý
B)
fosforečnan vápenatý
C)
hydrogenfluorid vápenatý
B
D) chlorid vápenatý 143. Základní hmota kosti je na průřezu uspořádána do: A)
svazků
B)
sítě
C)
prismat
D
D) lamel 144. V dutinách dlouhých kostí se nachází: A)
kostní dřeň
B)
chrupavka
C)
synovie
A
D) ossein 145. Vnitřní stěnu kloubního pouzdra tvoří: A)
kostní dřeň
B)
okostice
C)
ochrustavice
D
D) synoviální vrstva 146. Všemi směry je umožněn pohyb kostí v kloubu: A)
válcovitém
B)
kladkovém
C)
kulovitém
C
D) elipsoidním 147. Většina kostí člověka vzniká osifikací základů z: A)
vaziva
B)
chrupavek
C)
mezenchymu
D) dřeně kostí 22
B
148. Srostlé obratle tvoří základ kosti: A)
křížové
B)
pánevní
C)
hrudní
A
D) bederní 149. Pletenec horní končetiny je tvořen: A)
lopatkou a klíční kostí
B)
lopatkou, klíční kostí a kostí pažní
C)
lopatkou a kostí pažní
A
D) lopatkou a ramenním kloubem 150. Kloub složený vyskytující se na lebce tvoří: A)
maxilla a mandibula
B)
jazylka a kost spánková
C)
mandibula a kost spánková
C
D) není vytvořen 151. Párové kosti lebky netvoří os: A)
parietale
B)
temporale
C)
vomer
C
D) nasale 152. Femur je kloubně spojen s os: A)
coxae
B)
sacrum
C)
coccigis
A
D) pubis 153. Charakteristickou submikroskopickou strukturou svalových vláken kosterních je: A)
myofibrila
B)
protofibrila
C)
neutrofibrila
A
D) retikulin 154. Myofibrily jsou tvořeny: A)
aktinem a myosinem
B)
myoglobinem a aktinem
C)
glukózou a aktinem
A
D) kolagenem a elastinem 23
155. Stah kosterního svalu je vyvolán aktivací: A)
acetylcholinových receptorů
B)
alfa-receptorů
C)
dopaminových receptorů
A
D) beta-receptorů 156. Svalový stah je závislý na přítomnosti iontů: A)
vápníku
B)
chloru
C)
sodíku
A
D) železa 157. Ohýbače a natahovače se funkčně projevují jako: A)
antagonisté
B)
dilatátory
C)
adduktory
A
D) abduktory 158. Důležitou skupinou svalů zvedající při dýchání žebra jsou svaly: A)
velký prsní
B)
malý prsní
C)
mezižeberní
C
D) lopatkové 159. Hlavním dýchacím svalem je: A)
musculus pectoralis major
B)
musculus pectoralis minor
C)
musculus rectus abdominis
D
D) diaphragma 160. U obratlovců se diferencují svaloviny těla do typů: A)
hladká, příčně pruhovaná, srdeční
B)
hladká a srdeční
C)
příčně pruhovaná
A
D) myoepitel 161. Nadřazenou roli vůči všem endokrinním žlazám má u obratlovců: A)
epifýza
B)
nadledvina
C)
hypotalamo-hypofyzární systém
D) mozková kůra 24
C
162. V Achillovu šlachu přechází sval: A)
trojhlavý lýtkový
B)
přední holenní
C)
krátký lýtkový
A
D) zákolenní 163. Bezprostředním zdrojem energie pro kosterní sval je: A)
volná mastná kyselina
B)
glykogen
C)
kreatinfosfát
D
D) ATP 164. Řízení svalového tonusu je zajištěno z: A)
mozkové kůry
B)
mozečku
C)
prodloužené míchy
B
D) podvěsku mozkového 165. Místní a peristaltické pohyby trávicí trubice jsou zajišťovány činností: A)
hladké svaloviny
B)
žíhané svaloviny
C)
kosterní svaloviny
A
D) myoepitelu 166. Mezi místní reflexy gastrointestinálního traktu nemající centrum v CNS patří reflex: A)
polykací
B)
peristaltický
C)
defekační
B
D) enterogastrický 167. Sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku zvyšuje působení: A)
glukagonu
B)
enteroglukagonu
C)
sekretinu
D
D) gastrinu 168. Při pocitu hladu je aktivována příslušná oblast pro regulaci příjmu potravy v: A)
dutině ústní
B)
koncovém mozku
C)
hypotalamu
D) prodloužené míše 25
C
169. Imunitní systém je v GIT zastoupen přítomností: A)
lymfatických folikulů
B)
enterocytů
C)
pohárkových buněk
A
D) účinků trávicí šťávy 170. Účinným enzymem slin tvořených v ústní dutině je: A)
pepsin
B)
- amyláza
C)
lipáza
B
D) laktáza 171. Sliny v dutině ústní jsou tvořeny především párovými žlázami. Největší z nich jsou: A)
podjazykové
B)
podčelistní
C)
příušní
C
D) žlázky rtu 172. Centrální část tkání jazyka tvoří: A)
hladké svalstvo
B)
příčně pruhované svalstvo
C)
tuková tkáň
B
D) lymfatická tkáň 173. Mezi řasami oblouků měkkého patra se nachází: A)
patrová mandle
B)
příklopka hrtanová
C)
jazyková mandle
A
D) Eustachova trubice 174. Hodnota pH žaludeční šťávy je okolo: A)
1–2
B)
5–7
C)
7–9
A
D) nad 9 175. Zvýšená sekrece žaludečních šťáv je stimulována účinkem: A)
sympatiku
B)
parasympatiku
C)
obvodových nervů
D) mozkové kůry 26
B
176. Centrum zvracení se nachází v oblasti: A)
páteřní míchy
B)
prodloužené míchy
C)
mozečku
B
D) mezimozku 177. Vývod jater a slinivky břišní ústí do: A)
dvanáctníku
B)
lačníku
C)
kyčelníku
A
D) tračníku 178. Průchod chymu tenkým střevem trvá normálně přibližně: A)
1 – 2 hodiny
B)
2 – 4 hodiny
C)
4 – 8 hodin
B
D) více než 12 hodin 179. Pohárkové buňky najdeme v: A)
játrech
B)
slezině
C)
tenkém střevě
C
D) kůži 180. Při kvasných a hnilobných procesech v tlustém střevu tvoří zápach stolice: A)
přítomnost žlučových barviv
B)
zbytky epitelií
C)
vlákninové zbytky
D
D) indol, skatol, merkaptany 181. Průchod potravy trávicí trubicí závisí na množství a složení potravy. Odstranění zbytků potravy stolicí trvá: A)
1 – 4 hodiny
B)
2 – 5 hodin
C)
8 – 12 hodin
D) až 72 hodin
27
D
182. Největší žlázou trávicího traktu je/jsou: A)
příušní žláza
B)
slinivka břišní
C)
játra
C
D) podjazyková žláza 183. Do jater přivádí krev z nepárových orgánů břišních: A)
aorta
B)
jaterní žíly
C)
jaterní tepna
D
D) vrátnicová žíla 184. Játra jsou v dospělosti významným centrem: A)
metabolismu
B)
řízení pocitu hladu
C)
produkce hormonů
A
D) krvetvorby 185. Vnitřní sekreci slinivky břišní zajišťují: A)
pankreatické žlázky
B)
Langerhansovy ostrůvky
C)
Kupfferovy buňky
B
D) hepatocyty 186. Hlavním cukrem poskytujícím pro tělo nejpohotovější zdroj energie je: A)
glykogen
B)
glukóza
C)
sacharóza
B
D) maltóza 187. V rámci energetického metabolismu člověka se v těle z 1 g tuku uvolní: A)
17 kJ
B)
16 kJ
C)
38 kJ
C
D) 30 kJ 188. Vitamíny se do přeměny látkové zapojují nejčastěji jako: A)
součást enzymů
B)
součást stavebních prvků potravy
C)
zásoba energie
D) inhibitory rozkladných reakcí 28
A
189. Mezi vitamíny rozpustné v tucích nepatří: A)
vitamín K
B)
vitamín E
C)
vitamín C
C
D) vitamín A 190. Vitamín K je u člověka tvořen v trávicím traktu: A)
z rybího tuku
B)
pomocí střevních bakterií
C)
z mléka
B
D) z vaječného žloutku 191. Vitamín B12 (kyanokobalamin) je nezbytný pro: A)
srážení krve
B)
vidění za šera
C)
tvorbu červených krvinek
C
D) zamezení krvácivosti dásní 192. Výměna plynů ve stěně plicních sklípků u dospělého probíhá na ploše přibližně: A)
50 m²
B)
150 m²
C)
20 m²
D
D) 100 m² 193. Zevním dýcháním se uskutečňuje výměna plynů mezi stěnou plicních sklípků a krví. Probíhá: A)
difuzí na základě rozdílu parciálních tlaků O2 a CO2
B)
aktivním transportem alveokapilární membránou
C)
bez závislosti na parciálních tlacích O2 a CO2
A
D) ovlivnitelně kůrou mozkovou 194. V krevní plazmě se oxid uhličitý vyskytuje rozpuštěný ve formě: A)
H2CO3
B)
(HCO3)¯
C)
CO2
D) NHCO2
29
B
195. Hrtan je vyztužen: A)
chrupavkovými útvary
B)
kostěnými útvary
C)
vazivem
A
D) hlasivkami 196. Výstelku průdušnice tvoří:
A
A)
víceřadý cylindrický řasinkový epitel s hlenovými buňkami
B)
endotel
C)
vrstevnatý dlaždicový epitel s řasinkami
D) plochý epitel s hlenovými buňkami 197. Výměna plynů mezi okolní atmosférou a plícemi se nazývá: A)
ventilace
B)
difuze
C)
perfuze
A
D) transport 198. Přibližný počet dechů za minutu při klidném dýchání je u dospělého člověka : A)
5–8
B)
10 – 18
C)
20 – 25
B
D) více než 30 199. Reflexní řízení dýchání je z ústředí uloženého v: A)
mozečku
B)
mozkovém kmeni
C)
mozkové kůře
B
D) čtverohrbolí středního mozku 200. Plíce jsou uloženy v dutině hrudní a pokrývá je: A)
pohrudnice
B)
poplicnice
C)
mediastinum
B
D) pneumothorax 201. Celkový obsah vody se v tělesných tekutinách uvádí v dospělosti: A)
20 – 30%
B)
30 – 40%
C)
50 – 60%
D) 70 – 90% 30
C
202. Složení krve je vyjádřeno poměrem množství krevních tělísek a plazmy. Tento poměr se nazývá: A)
gradient
B)
hematokrit
C)
rozdíl
B
D) barevný index 203. Množství krve u dospělého muže je: A)
3l
B)
4,5 – 6 l
C)
7l
B
D) 8 – 10 l 204. Ve vztahu k červeným krvinkám je plazma roztokem: A)
izotonickým
B)
hypotonickým
C)
hypertonickým
A
D) atonickým 205. Zralé erytrocyty jsou v dospělosti: A)
bezjaderné
B)
s jádrem jednoduchým
C)
s jádrem členěným
A
D) kulovitého tvaru 206. Přenášený CO2 ve vazbě na hemoglobin tvoří: A)
oxyhemoglobin
B)
karbaminohemoglobin
C)
karbonylhemoglobin
B
D) methemoglobin 207. Hlavní zásobní forma železa je: A)
feritin
B)
fibrinogen
C)
albumin
A
D) transferin
31
208. Průměrná životnost erytrocytů u člověka je: A)
10 – 20 dnů
B)
30 – 40 dnů
C)
100 – 120 dnů
C
D) 150 – 300 dnů 209. Význam bílých krvinek se uplatní především při: A)
transportu O2
B)
transportu živin
C)
imunitní obraně
C
D) transportu hormonů 210. Lymfocyty T působí v obraně organismu formou: A)
buněčné imunity
B)
humorální imunity
C)
fagocytózy
A
D) protisrážlivého účinku 211. Doba života krevních destiček v oběhu je: A)
několik hodin
B)
2 dny
C)
9 -12 dní
C
D) 120 dní 212. Pro srážení krve je nezbytná přítomnost: A)
krevního séra
B)
erytrocytů
C)
vápenatých iontů
C
D) erytropoetinu 213. Aglutinogeny A a B jsou oligosacharidy přítomné: A)
na membráně erytrocytů
B)
v plazmě
C)
ve stěně cév
A
D) v bílých krvinkách 214. Proti Rh antigennímu systému:
A
A)
nejsou v krvi normálně protilátky přítomny
B)
netvoří se nikdy protilátky
C)
se tvoří protilátky jen ve vazbě s AB0 systémem
D) nelze ochránit plod s odlišným typem 32
215. Filtrace lymfy je zajištěna ve: A)
slezině
B)
játrech
C)
mízních uzlinách
C
D) mízních uzlících 216. Mezi síní a komorou se nachází: A)
poloměsíčitá chlopeň
B)
cípatá chlopeň
C)
septum mezisíňové
B
D) septum mezikomorové 217. Horní a dolní dutá žíla ústí do: A)
pravé předsíně
B)
levé předsíně
C)
pravé komory
A
D) levé komory 218. Klidová tepová frekvence dospělého jedince je za minutu: A)
70 - 80
B)
55 - 60
C)
100
A
D) nad 120 219. Malý plicní oběh je ukončen vyústěním plicních žil do: A)
pravé komory
B)
pravé síně
C)
levé síně
C
D) levé komory 220. Z oblouku aorty vystupují:
B
A)
tepna hlavopažní a levá krkavice
B)
tepna hlavopažní, levá krkavice, levá tepna podklíčková
C)
tepna hlavopažní pravá a levá
D) tepna podklíčková pravá a levá 221. Krev z nepárových orgánů dutiny břišní sbírá a odvádí do jater: A)
vrátnicový oběh
B)
dolní dutá žíla
C)
malý oběh krevní
D) kyčelní žíla 33
A
222. Tvorba prvotní moči začíná jako:
A
A)
ultrafiltrace krve z glomerulu
B)
centrifugace krve do kanálků ledviny
C)
oddělování bílkovin, cukrů a vody v glomerulu
D) oddělování škodlivých látek 223. V definitivní moči se koncentrují odpadní látky. Největší množství představuje obvykle: A)
kyselina močová
B)
glukóza
C)
kreatin
D
D) močovina 224. Ledviny jsou místem produkce hormonu: A)
antidiuretického
B)
reninu
C)
aldosteronu
B
D) angiotenzinu 225. Nucení na moč nastává při náplni močového měchýře okolo: A)
100 ml
B)
200 ml
C)
300 ml
D
D) 400 ml 226. Je – li v těle nedostatek vody nebo nadbytek iontů vzniká žízeň. Centrum pocitu žízně je umístěno v: A)
kůře mozku
B)
mozečku
C)
mezimozku
C
D) prodloužené míše 227. Kůže je tvořena:
A
A)
povrchovou pokožkou, škárou, podkožním vazivem
B)
povrchovou pokožkou a škárou
C)
bez uspořádání do vrstev
D) jen pokožkou
34
228. Největší kožní žlázou je: A)
mazová žláza
B)
potní žláza
C)
aromatická žláza
D
D) mléčná žláza 229. Stálá tělesná teplota mezi 36 – 37C je u člověka řízena z centra ležícím v: A)
předním laloku mozku
B)
středním mozku
C)
prodloužené míše
D
D) hypotalamu 230. Teplo v lidském těle se tvoří ve: A)
svalech a kůži
B)
svalech a tělních dutinách
C)
svalech a játrech
C
D) tukových zásobách 231. Možnost reagovat na hormon se uskutečňuje pouze za přítomnosti: A)
membrány buňky
B)
specifického receptoru
C)
membránových kanálů
B
D) krve 232. Neurosekreční buňky hypotalamu produkují: A)
liberiny a statiny
B)
růstový hormon
C)
prolaktin
A
D) adrenokortikotropní hormon 233. Neurosekreční jádra v hypotalamu jsou producenty hormonu/ů přecházejícího/ch do zadního laloku hypofýzy: A)
antidiuretického hormonu a oxytocinu
B)
tyroxinu
C)
melatoninu
D) prolaktinu
35
A
234. Oxidační procesy v buňkách a řízení bazálního metabolismu ovlivňuje: A)
kalcitonin
B)
tyroxin
C)
parathormon
B
D) melatonin 235. Příštítná tělíska produkují: A)
kalcitonin
B)
oxytocin
C)
prolaktin
D
D) parathormon 236. Aldosteron se účastní:
A +
+
A)
řízení zpětného vstřebávání Na a vylučování K v ledvinách
B)
přeměny aminokyselin a tvorby glukózy
C)
na tvorbě druhotných pohlavních znaků
D) řízení oxidačních procesů v buňkách 237. Nadřazeným řídícím systémem v lidském těle je řízení: A)
nervové
B)
látkové
C)
imunitní
A
D) hormonální 238. Přerušení myelinové pochvy sloužící k výživě axonů a vedení vzruchu označujeme: A)
separace
B)
segregace
C)
Haverský systém
D
D) Ranvierův zářez 239. Neuroglie v CNS: A)
slouží výhradně k vedení vzruchu
B)
tvoří nervové dráhy
C)
chrání a vyživuje neurony
C
D) je realizátorem nervového reflexu 240. Funkční jednotkou nervové soustavy je: A)
mozková kůra
B)
skupina spřažených neuronů
C)
reflex
C
D) aferentní neuron 36
241. Mezi chemické mediátory (transmitery) vyvolávající budivý postsynaptický potenciál neřadíme: A) acetylcholin B)
adrenalin
C)
noradrenalin
D
D) kyselinu - aminomáselnou (GABA) 242. Obaly CNS netvoří: A)
dura mater
B)
arachnoidea
C)
pia mater
D
D) choroidea 243. Mozkový kmen je tvořen:
B
A)
prodlouženou míchou, mozečkem, středním mozkem
B)
prodlouženou míchou, Valorovým mostem, středním mozkem
C)
středním mozkem, mezimozkem, koncovým mozkem
D) mezimozkem, koncovým mozkem 244. Hypothalamus má za úkol: A)
udržovat rovnováhu
B)
udržovat koordinaci pohybů
C)
řídit činnost svalů kosterních
D
D) řídit a koordinovat vegetativní funkce 245. Ve spánkových lalocích mozku je uloženo korové centrum: A)
čichu
B)
sluchu
C)
zraku
B
D) hmatu 246. Nervů mozkových má člověk párů: A)
8
B)
10
C)
12
C
D) 15 247. Mdloby a bezvědomí mohou být způsobeny: A)
nedokrveností mozku
B)
refrakčními vadami zraku
C)
zánětem trojklanného nervu
D) schizofrenií 37
A
248. Autoimunitní choroba spojená s poškozením obalů neuronů a spojená s poruchou hybnosti je: A)
ischias
B)
zánět mozkových blan
C)
epilepsie
D
D) roztroušená mozkomíšní skleróza 249. Vnitřní ucho je tvořeno: A)
sluchovými kůstkami
B)
kostěným a blanitým labyrintem
C)
hlemýžděm
B
D) bubínkem 250. Nejcitlivějším analyzátorem v lidském těle je: A)
chuťový
B)
čichový
C)
hmatový
D
D) sluchový 251. Vnímání polohy je analyzováno ve: A)
spánkovém laloku
B)
hypothalamu
C)
thalamu
A
D) čelním laloku 252. Vnitřní obal oka tvoří: A)
bělima
B)
cévnatka
C)
sítnice
C
D) duhovka 253. Sítnice je složena z: A)
žluté skvrny
B)
tyčinek a čípků
C)
slepé skvrny
B
D) řasnatého tělesa
38
254. Při astigmatismu se zobrazí bod jako: A)
bod
B)
řada bodů
C)
čárka
C
D) kruh 255. Po ovulaci se Graafův folikul transformuje v: A)
oplození vajíčko
B)
bílé tělísko
C)
žluté tělísko
C
D) nový folikul 256. Účinek estrogenů převažuje během menstruace v: A)
období řízeném lutropinem
B)
období poovulačním
C)
sekreční fázi
D
D) proliferační fázi 257. Vmezeřená buňka varlete produkuje z řady androgenů především: A)
estrogeny
B)
testosteron
C)
folitropin
B
D) lutropin 258. Růst a zrání zárodečného epitelu v kanálcích varlat ovlivňuje svým účinkem: A)
FSH
B)
ACTH
C)
STH
A
D) LH 259. Nejpočetnější znaky blízké člověku nacházíme u: A)
šimpanze
B)
gorily
C)
makaka
A
D) mandrila 260. Vývoj primátů začal v: A)
paleogénu
B)
juře
C)
svrchní křídě
C
D) pleistocénu 39
261. Výběžky vnitřní membrány plastidu se nazývají: A)
thyly
B)
kristy
C)
tubuli
D
D) tylakoidy 262. Střední lamelu buněčné stěny tvoří: A)
pektiny, hemicelulóza, celulózní micely
B)
pektiny
C)
hemicelulóza a histony
B
D) celulózní mikrofibrily 263. Pektiny, podílející se na stavbě střední lamely buněčné stěny jsou produkovány: A)
Golgiho aparátem
B)
v chloroplastech
C)
ve fykobilizómech
A
D) v semiautonomních organelách 264. Membrána ohraničující vakuolu se nazývá A)
tonoplast
B)
epiplast
C)
periderm
A
D) vakuom 265. Endoplazmatické retikulum je místem:
B
A)
kde se z anorganických látek vytvářejí látky organické
B)
syntézy bílkovin a tuků
C)
glykosylace bílkovin a syntézy tuků
D) syntézy tuků a závěrečné fáze tvorby glykolipidů 266. Fotochemická fáze fotosyntézy probíhá:
C
A)
ve stromatu chloroplastů
B)
na vnějším povrchu membrány endoplazmatického retikula
C)
v tylakopidech
D) v měchýřcích prolamelárního tělesa 267. Buňky základního pletiva jsou tvořeny: A)
základním meristémem
B)
protodermem
C)
peridermem
A
D) prokambiem 40
268. Rhizodermis je: A)
vnitřní vrstva primární kůry
B)
dřeň oddenků
C)
podpokožková vrstva u kořenů
D
D) pokožka kořenů 269. Libriform je: A)
dřevní parenchym
B)
dřevní sklerenchym
C)
lýkový parenchym
B
D) lýkový sklerenchym 270. Stavba cévního svazku radiálního je typická tím, že: A)
dřevní a lýkové části se paprsčitě střídají v kruhu
B)
jedna část cévního svazku obklopuje část druhou
C)
je složen ze dvou částí lýkových, mezi nimiž probíhá část dřevní
A
D) dřevo a lýko leží na jednom poloměru (radiu) 271. Cévní svazky otevřené:
B
A)
jsou tvořeny buď pouze částí dřevní nebo částí lýkovou
B)
mají mezi částí dřevní a lýkovou kambium
C)
mají mezi částí dřevní a lýkovou felogen
D) mají mezi částí dřevní a lýkovou parenchymatické buňky dřeňových paprsků 272. Soubor pletiv druhotné kůry – periderm zahrnuje: A)
korek, felogen, zelenou kůru
B)
korek, zelenou kůru, endodermis
C)
korek, hypodermis, mezodermis
A
D) exodermis, mezodermis, endodermis 273. Uzliny na stonku jsou:
D
A)
místa, na kterých vyrůstají bradavičnaté útvary - čočinky
B)
skupiny zkorkovatělých a zdřevnatělých buněk
C)
části stonku mezi jednotlivými listy
D) místa na stonku, ze kterých vyrůstají listy 274. U stonků dvouděložných rostlin jsou cévní svazky většinou: A)
uspořádané do kruhu
B)
rozptýlené
C)
uprostřed se nachází pouze jeden cévní svazek
D) do hvězdice 41
A
275. Drobné párové útvary na bázi řapíku jsou: A)
listence
B)
brachyblasty
C)
palisty
C
D) listeny 276. Gyneceum je: A)
soubor tyčinek v jednom květu
B)
semeník
C)
soubor plodolistů v jednom květu
C
D) generativní buňka pylového zrna 277. Apokarpní gyneceum:
C
A)
tvoří jeden pestík většinou srostlý z několika plodolistů
B)
tvoří uprostřed jeden pestík srostlý z několika plodolistů obklopen větším počtem jednoplodolistových pestíků
C)
tvoří větší počet vzájemně nesrostlých jednoplodolistových pestíků
D) tvoří větší počet částečně zakrnělých pestíků 278. Jednoleté rostliny jsou:
C
A)
byliny, které v prvním roce vytvářejí vegetativní orgány a druhým rokem kvetou, přinášejí plody a odumírají
B)
byliny plodící již v prvním roce života, ale žijí a plodí po několik vegetačních obdobní
C)
byliny, které v jediném roce svého života vyklíčí, vytvoří plody a odumírají
D) dřeviny, u kterých tloustnutí probíhá již v prvním roce 279. Dormance u rostlin je: A)
fyziologická fáze vegetativní
B)
období vegetačního klidu
C)
fyziologická fáze reprodukční
B
D) tvorba ochranného pletiva při poranění 280. Kyselina β-indolyloctovou řadíme mezi: A)
auxiny
B)
cytokininy
C)
gibereliny
A
D) aminokyseliny
42
281. Podnož a roub rostou tehdy, jestliže:
D
A)
se na spodní pól podnože přiloží spodní pól roubu
B)
se na vrcholový pól podnože přiloží vrcholový pól roubu
C)
se na spodní pól podnože přiloží vrcholový pól roubu
D) jestliže se na vrcholový pól podnože přiloží spodní pól roubu 282. Rostlinné hormony – fytohormony se vyznačují: A)
nespecifickým účinkem
B)
specifickým účinkem
C)
účinný je pouze komplex fytohormonů
A
D) účinkem pouze za tmy 283. Zákrov je:
C
A)
soubor nezelených listových orgánů v dolní části stonku
B)
silně zkrácený květní stonek, který tvoří pohárkovitý útvar
C)
soubor listenů, které kryjí úbor hvězdnicovitých
D) typ květenství 284. Akát a růže mají listy: A)
lichozpeřené
B)
sudozpeřené
C)
přenosečné
A
D) dlanitosečné 285. Protoplast je od buněčné stěny oddělen: A)
plazmatickou membránou
B)
karyotékou
C)
tonoplastem
A
D) střední lamelou 286. V membráně tylakoidů jsou vázány: A)
chlorofyly a antokyany
B)
karotenoidy a xantofyly
C)
chlorofyly a fykobiliny
D
D) chlorofyly a karotenoidy 287. Počet chromozomů je u rostlin: A)
druhově stálý
B)
rodově stálý
C)
stálý v rámci čeledě
A
D) typický pro každého jedince 43
288. Plastidy jsou ohraničeny: A)
karyotékou
B)
tonoplastem
C)
dvojitou biomembránou
C
D) jednoduchou biomembránou 289. Žebrovité (deskovité) útvary vzniklé vchlipováním vnitřní membrány mitochondrií se nazývají: A)
mitochondriální plazmodezmy
B)
mitochondriální desmotubuly
C)
mitochondriální kristy
C
D) mitochondriální mikrotubuly 290. Endoplazmatické retikulum bez připojených ribozomů se označuje jako: A)
drsné
B)
hladké
C)
volné
B
D) granulární 291. Kolenchym je:
C
A)
typ parenchymatického pletiva
B)
pletivo tvořené buňkami se stejnoměrně silně ztloustlými buněčnými stěnami
C)
pletivo tvořené buňkami s lokálně ztloustlými buněčnými stěnami
D) pletivo s velkými intercelulárami vyskytující se v základním pletivu zejména bahenních a vodních rostlin 292. Kořenové vlásky (rhiziny):
D
A)
jsou metamorfózy kořene, které upevňují rostliny v zemi (jahodník)
B)
vyrůstají v souvislých pruzích na stoncích, které přichycují k podkladu (břečťan)
C)
jsou většinou vícebuněčné baňkovitě rozšířené trichomy se živým obsahem – žlaznaté trichomy
D) jsou tenkostěnné vychlípeniny pokožkových buněk kořene – absorpční trichomy 293. Lýková část cévního svazku může být tvořena: A)
sítkovicemi a buňkami průvodními, lýkovým parenchymem a lýkovým sklerenchymem
B)
sítkovicemi, cévicemi, lýkovým parenchymem a lýkovým sklerenchymem
C)
cévicemi a buňkami průvodními, lýkovým parenchymem a lýkovým sklerenchymem
D) cévami a buňkami průvodními, lýkovým parenchymem a lýkových sklerenchymem
44
A
294. U cévních svazků bikolaterálních:
D
A)
je dřevní část obklopena dokola lýkem
B)
je lýková část obklopena dokola dřevem
C)
jsou dvě části dřevní a mezi nimi je část lýková
D) jsou dvě části lýkové a mezi nimi je část dřevní 295. Felogen stonků a kořenů:
B
A)
odděluje směrem dovnitř endodermis a směrem vně korek
B)
odděluje směrem dovnitř buňky zelené (nezelené) kůry a směrem vně korek
C)
odděluje směrem vně epidermis a směrem dovnitř buňky zelené (nezelené) kůry
D) je vnitřní vrstva primární kůry 296. Korek, felogen a zelená kůra bývají souborně označovány jako: A)
primární kůra
B)
druhotná kůra
C)
exodermis
B
D) mezodermis 297. Střední vrstva primární kůry se nazývá: A)
hypodermis
B)
endodermis
C)
mezodermis
C
D) peridermis 298. Hlízky na kořenech bobovitých rostlin vznikají: A)
jako zásobní orgány zejména k ukládání škrobu
B)
jako následek symbiózy s půdními bakteriemi rodu Rhizobium
C)
jako následek endotrofní mykorhizy
B
D) jako následek ektotrofní mykorhizy 299. Stélé tvořené základním pletivem s rozptýlenými uzavřenými cévními svazky je charakteristické: A)
pro stonky dvouděložných
B)
pro stonky nahosemenných
C)
pro stonky jednoděložných
D) pro primární stavbu kořene
45
C
300. Výskyt dvou výrazně odlišných tvarů listů na jedné rostlině se nazývá: A)
různolistost
B)
nestejnolistost
C)
různotvarost
A
D) nestejnotvarost 301. Listům podobné útvary, z jejichž úžlabí vyrůstají květy nebo květenství se nazývají: A)
listeny
B)
palisty
C)
pluchy
A
D) podpučí 302. První listové útvary na klíční rostlině jsou: A)
listeny
B)
palisty
C)
listence
D
D) dělohy 303. Kořenům podobné výrůstky na pletivné stélce bezcévných rostlin se nazývají: A)
kauloidy
B)
rhizopody
C)
rhizomy
D
D) rhizoidy 304. Fyloid je:
A
A)
listu podobný orgán na pletivné stélce bezcévných rostlin
B)
boční větvička omezená ve vzrůstu
C)
neopadavá báze listu nebo řapíku vytrvávající na stonku kapradin
D) drobná ve vodě se vznášející rostlina 305. Kvantitativním rysem ontogeneze je: A)
proces diferenciace
B)
růst
C)
změna genové výbavy
B
D) reprodukce 306. Fotoperiodismus je:
A
A)
reakce rostlin na délku světelného dne
B)
reakce rostlin na změny směru a intenzity dopadajícího světla
C)
reakce rostlin na střídání teplot mezi dnem a nocí
D) orientace orgánů rostliny – stonek vzhůru ke světlu, kořen dolů 46
307. K fytohormonům s inhibičním účinkem řadíme: A)
kyselinu giberelovou
B)
kyselinu β-indolyloctovou
C)
deriváty adeninu
D
D) kyselinu abscisovou 308. Herbicidy se využívají: A)
k hubení hmyzu
B)
k hubení plevelů
C)
při zakořeňování řízků
B
D) k posklizňovému dozrávání plodů 309. Aplikální dominance se zruší: A)
odstraněním vzrostného vrcholu
B)
odstraněním postranních větví
C)
odstraněním listů z hlavního stonku
A
D) odstraněním pupenů z hlavního stonku 310. Tonoplat je: A)
membrána ohraničující jádro buněčné
B)
membrána ohraničující vakuolu
C)
plazma jádra buněčného
B
D) plazma plastidů 311. Endoplazmatické retikulum s připojenými ribozomy označujeme jako: A)
drsné
B)
hladké
C)
ribozomální
A
D) agranulární 312. Mezi struktury, které nemají membránový charakter, řadíme: A)
plastidy a mitochondrie
B)
vakuoly
C)
endoplazmatické retikulum Golgiho aparát
D
D) ribozomy a struktury typu mikrotubuli a mikrofilamenta 313. Pletivo tvořené buňkami s lokálně ztloustlými buněčnými stěnami se nazývá: A)
merenchym
B)
sklerenchym
C)
kolenchym
D) prozenchym 47
C
314. Cévní svazek, který obsahuje dvě části lýkové a mezi nimi část dřevní se nazývá: A)
dřevostředný
B)
lýkostředný
C)
bikolaterální
C
D) radiální 315. Sekundární meristém, jehož činností vzniká soubor pletiv druhotné kůry-periderm se nazývá: A)
pericykl
B)
felogen
C)
perikambium
B
D) protoderm 316. Primární dřeňové paprsky vznikají činností: A)
mezisvazkového kambia
B)
svazkového kambia
C)
felogenu
A
D) perikambia 317. Odumřelé tmavé části dřeva ve středu kmene se označují jako: A)
běl
B)
korek
C)
jádro
C
D) dřeň
318. Vnitřní vrstva primární kůry je: A)
peridermis
B)
endodermis
C)
mezodermis
B
D) interkutis 319. Silně zkrácené postranní prýty se nazývají: A)
mikroblasty
B)
makroblasty
C)
brachyblasty
C
D) hibernakule
48
320. Houby3 patří mezi organismy: A)
prokaryotní
B)
nelze přesně definovat
C)
nebuněčné
D
D) eukaryotní 321. Symbióza mezi myceliem hub a kořeny rostlin se nazývá: A)
lichenismus
B)
oportunní parazitismus
C)
mykorrhiza
C
D) mytilismus 322. V buněčné stěně většiny druhů oddělení Eumycota se nachází (kromě jiných látek): A)
chitin
B)
glykogen
C)
celulóza
A
D) karragen 323. Houbám náleží v koloběhu životních procesů důležité místo: A)
producentů
B)
destruentů
C)
konzumentů
B
D) obturátů 324. Konidie jsou:
B
A)
výtrusy hub vzniklé pohlavním procesem
B)
výtrusy hub vzniklé nepohlavním procesem
C)
výtrusy mechorostů
D) výtrusy kapradin 325. Hyfa je:
A
A)
vláknitá stélka hub, která může být trubicovitá nebo přehrádkovaná
B)
jednobuněčná stélka některých druhů hub např. kvasinek
C)
obecný název výtrusu hub bez rozlišení jedná-li se o výtrus, který vznikl pohlavním nebo nepohlavním procesem
D) označení vláknité stélky řas
49
326. Mycelium je: A)
pletivná stélka řas
B)
vláknitý typ výtrusu hub
C)
vláknitá stélka řas
D
D) podhoubí tvořené hyfami 327. Českému názvu oddělení hlenky odpovídá následující latinské jméno: A)
Plasmodiophormycota
B)
Amoebina
C)
Rhodophyta
D
D) Myxomycota 328. Z následujících druhů je pro produkci ethanolu významný: A)
Mucor mucedo
B)
Sacharomyces cerevisiae
C)
Penicillium chrysogenum
B
D) Claviceps purpurea 329. Třídu vřeckovýtrusých hub z následujících latinských odborných názvů označuje: A)
Ascomycetes
B)
Basidiomycetes
C)
Zygomecetes
A
D) Chytridiomycetes 330. Třídu stopkovýtrusých hub z následujících latinských odborných názvů označuje: A)
Ascomycetes
B)
Basidiomycetes
C)
Zygomecetes
B
D) Chytridiomycetes 331. Z následujících druhů hub není druhem jedovatým: A)
muchomůrka zelená
B)
muchomůrka růžovka
C)
muchomůrka červená
B
D) hřib satan 332. Naší nejjedovatější houbou je: A)
vláknice červená
B)
muchomůrka červená
C)
muchomůrka zelená
C
D) závojenka olovová 50
333. Z uvedených druhů se do řádu břichatky řadí: A)
dutohlávka sobí
B)
čechratka podvinutá
C)
křemenáč osikový
D
D) pýchavka obecná 334. Řasy se svou morfologickou strukturou řadí mezi: A)
prokaryotické organismy
B)
eukaryotické organismy tvořící stélku
C)
nebuněčné organismy
B
D) eukaryotické organismy tvořící cormus 335. Zásobní látkou většiny druhů oddělení Chlorophyta je: A)
škrob
B)
chrysolaminaran
C)
chitosan
A
D) celulóza 336. Z následujících oddělení mezi cévnaté výtrusné rostliny nepatří: A)
plavuně
B)
přesličky
C)
mechorosty
C
D) kapradiny 337. Farmaceuticky významným druhem je přeslička rolní. Její používanou částí je: A)
prokel
B)
podzemní oddenky a hlízy
C)
jarní fertilní lodyha
D
D) letní zelená lodyha 338. Druh přesličky, který se používá ve farmacii a k výrobě kosmetických přípravků, je: A)
přeslička rolní
B)
přeslička bahenní
C)
přeslička lesní
A
D) přeslička obrovská 339. Která část tisu červeného není jedovatá:
C
A)
celá rostlina bez výjimky je silně toxická
B)
radix (kořen)
C)
epimatium (nepravý míšek)
D) cortex (kůra) 51
340. Zásobními látkami hub jsou nejčastěji: A)
škrob a oleje
B)
paramylon a chitin
C)
glykogen a oleje
C
D) glykogen a chitin 341. Chitin je:
A
A)
dusíkatý polysacharid tvořící součást buněčné stěny hub
B)
alkaloid získávaný z borky chinovníku pýřitého
C)
zásobní polysacharid většiny druhů hub
D) bílkovina obsažená v semenech rostlin čeledi bobovitých 342. U druhů oddělení Oomycota se obvykle nachází mycelium: A)
vláknité přehrádkované, v přehrádce se nachází často jednoduchý pór
B)
pučivé pseudomycelium
C)
vláknité trubicovité
C
D) stélka má tvar měňavky, mycelium není vytvářeno 343. Latinské odborné jméno kvasinky pivní je: A)
Saccharomyces cerevisiae
B)
Claviceps purpurea
C)
Aspergillus niger
A
D) Erysiphe graminis 344. Kvasinka pivní je mimo jiné významná ve farmacii jako: A)
zdroj pro izolaci důležitých alkaloidů
B)
producent nebezpečných toxinů, které kontaminují léčivé přípravky s vysokým obsahem cukrů
C)
zdroj enzymů, komplexu vitamínu B a sterolů
C
D) nebezpečný parazit některých léčivých rostlin 345. Aflatoxiny jsou:
B
A)
skupina toxinů produkovaná muchomůrkou zelenou
B)
toxiny produkované některými druhy čeledi Eurotiaceae. které mohou kontaminovat potravu
C)
toxiny tvořené druhy rodu paličkovice, které často kontaminují obilniny v subtropických oblastech
D) toxiny druhů oddělení obrněnek, které znehodnocují pitnou vodu
52
346. Druhy rodů štětičkovec (Penicillium) a kropidlák (Aspergillus) jsou zástupci řádu: A)
Hypocreales
B)
Saccharomycetales
C)
Eurotiales
C
D) Erysiphales 347. Rody kropidlák (Aspergillus) a štětičkovec (Penicillium) patří do třídy: A)
Basidiomycetes
B)
Zygomycetes
C)
Charophyceae
D
D) Asocmycetes 348. Organismus produkující námelové alkaloidy se jmenuje: A)
Penicillium chysogenum
B)
Aspergillus flavus
C)
Psilocybe muscorum
D
D) Claviceps purpurea 349. Paličkovice nachová je druh houby, který:
C
A)
parazituje na stoncích rostlin čeledi lipnicovitých
B)
parazituje na pestících všech krytosemenných rostlin
C)
napadá obvykle pestíky druhů čeledi lipnicovitých a vyživuje se parazitickým způsobem
D) napadá neopylené pestíky druhů čeledi lipnicovitých a vyživuje se saprofytickým způsobem 350. Druhy troudnatec kopytovitý, sírovec žlutooranžový a dřevomorka domácí se řadí do řádu: A)
chorošotvaré
B)
bedlotvaré
C)
břichatky
A
D) rzi 351. Farmaceuticky významným druhem lišejníku je: A)
terčík zední
B)
mapovník zeměpisný
C)
terčovka bublinatá
D) pukléřka islandská
53
D
352. Bradavičnaté výrůstky na stélce lišejníků obsahují řasu i houbu, které slouží k nepohlavnímu rozmnožování lišejníků, jsou: A)
soredie
B)
isidie
C)
konidie
B
D) basidie 353. Vyberte z následující nabídky druh lišejníku s keříčkovitým typem stélky: A)
mapovník zeměpisný
B)
terčovka bublinatá
C)
terčík zední
D
D) pukléřka islandská 354. Křemelina (diatomit) je název pro:
C
A)
křemičitá tělíska uvnitř buněk některých ruduch
B)
typ pletiva rostlin bohatě inkrustovaného oxidem křemičitým
C)
sypkou horninu vzniklou ukládáním schránek odumřelých rozsivek
D) pozůstatek hyf vymřelých druhů hub, jejichž stěna byla zpevněna oxidem křemičitým 355. U druhů oddělení Chlorophyta lze obvykle nalézt chlorofyly: A)
chlorofyl a+b
B)
chlorofyl a+c
C)
chlorofyl a a u některých druhů také d
A
D) chlorofyl b+d 356. Ze stélek některých druhů ruduch se získávají následující polysacharidy významné ve farmacii a potravinářství: A)
glukany a chysolaminaran
B)
algináty
C)
agar a karragen
C
D) škrob a chrysolaminaran 357. Mezi zelené řasy s bičíkatou stélkou vytvářející cenobium patří rod: A)
kadeřatka
B)
zelenivka
C)
šroubatka
D) váleč
54
D
358. Kromě mechů se dále řadí do oddělení mechorosty: A)
parožnatky
B)
přesličky
C)
játrovky
C
D) hlenky 359. Gameofyt mechů je představován:
C
A)
nohou se štětem a tobolkou
B)
vlastní zelenou rostlinkou s nohou, štětem a tobolkou
C)
prvoklíčkem a vlastní zelenou rostlinkou
D) pouze prvoklíčkem 360. Z následujících výroků o gametofytu cévnatých výtrusných rostlin není pravdivý: A)
vzniká z výtrusu
B)
je haploidní
C)
má již plně diferencována pletiva a pravé orgány
C
D) je schopen alespoň po určitou dobu růst nezávisle na sporofytu 361. Z uvedených charakteristik nahosemenným rostlinám neodpovídá: A)
dnešní druhy jsou většinou dřeviny s druhotným tloustnutím; gameofyt je značně potlačen
B)
všechny druhy jsou heterosporické
C)
tvoří pravá semena
D
D) tvoří pravé plody 362. Druh jehličnanu, jehož zralé zdužnatělé samičí šištice jsou používány ve farmacii, potravinářství a likérnictví se jmenuje: A)
tis červený
B)
jalovec chvojka klášterská
C)
zeravec východní
D
D) jalovec obecný 363. Z následujících řádů do třídy jehličnanů (Pinopsida) nepatří: A)
borovicotvaré
B)
jinanotvaré
C)
cypřišotvaré
D) tisotvaré
55
B
364. Smrk obecný, jedle bělokorá a modřín opadavý jsou řazeny do řádu: A)
borovicotvaré
B)
cypřišotvaré
C)
tisotvaré
A
D) jinanotvaré 365. Nebezpeční paraziti rostlin vřetenatka révová a plíseň bramborová jsou řazeni do oddělení: A)
Eumycota
B)
Rhodophyta
C)
Oomycota
C
D) Chytridiomycota 366. Jarní infekce paličkovicí nachovou je způsobena: A)
konidiemi
B)
basidosporami
C)
askosporami
C
D) plazmodii 367. Jarní infekce paličkovicí nachovou se šíří: A)
vodou
B)
hmyzem
C)
trusem ptáků
D
D) vzdušným prouděním 368. Druhy podtřídy Homobasidiomycetidae charakterizují tyto taxonomické znaky: A)
basidie je obvykle jednobuněčná
B)
druhy tvoří nejčastěji kompaktní pučivé pseudomycelium
C)
basidie je obvykle čtyřbuněčná
A
D) mycelium je vláknité zpravidla s úplnými celistvými přehrádkami 369. Do kterého z následujících řádů patří druhy často parazitující v rámci svého individuálního životního cyklu na dvou hostitelích: A)
sněti
B)
rzi
C)
chorošotvaré
D) padlí
56
B
370. Jaké houby tvoří stélku většiny našich lišejníků? A)
stopkovýtrusé
B)
vřeckovýtrusé
C)
mukorovité (spájivé)
B
D) chytridiomycety 371. Mezi farmaceuticky významné druhy patří i jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). Používány jsou jeho listy, tento druh je řazen mezi: A)
rostliny cévnaté výtrusné
B)
nahosemenné rostliny
C)
dvouděložné krytosemenné rostliny
B
D) jednoděložné krytosemenné rostliny 372. Samičí prokel u nahosemenných rostlin je představován: A)
endospermem
B)
celým semenem
C)
samičí šišticí
A
D) semennou šupinou 373. Mikrospora nahosemenných rostlin je představována: A)
semenem
B)
pylovým zrnem
C)
tyčinkou
B
D) spory se u nahosemenných druhů rostlin nikdy netvoří 374. Většina dnešních druhů nahosemenných rostlin je opylována: A)
větrem
B)
hmyzem
C)
vodou (deštěm)
A
D) ptáky 375. Invazní rostliny:
A
A)
konkurují domácím rostlinám a potlačují je
B)
šíří se pouze na územích svého původu
C)
domácí rostliny nepotlačují
D) šíří se pomalu na uvolněné niky
57
376. Lipnicovité se odborným názvem označují jako: A)
Liliaceae
B)
Poaceae
C)
Linaceae
B
D) Cyperaceae 377. Pšenice obecná tvoří: A)
trojkvětý klásek
B)
dvoukvětý klásek
C)
klásek vůbec netvoří
B
D) všestrannou latu z klásků 378. Trávy řadíme do čeledi: A)
myrtovitých
B)
lilkovitých
C)
routovitých
D
D) lipnicovitých 379. Cukrovník lékařský a kukuřice setá: A)
patří do společné čeledi lipnicovitých
B)
jsou fylogeneticky zcela odlišné
C)
patří mezi dvouděložné rostliny
A
D) mají společný původ v tropech celého světa 380. Kukuřice setá je rostlina: A)
dvoudomá
B)
jednodomá
C)
mnohomanželná
B
D) výtrusná 381. Trs banánových plodů je: A)
souplodím
B)
nepravým plodem
C)
plodenstvím bobulí
C
D) není plodem, ale zdužnatělou růžicí listenů 382. „Kokosový ořech“ zakoupený v obchodě se zeleninou a ovocem je: A)
pravým ořechem
B)
měchýřkem
C)
nažkou
D) peckou peckovice 58
D
383. Vstavačovité rostliny mají obvykle: A)
9 + 1 tyčinku
B)
1 tyčinku
C)
3 + 3 tyčinky
B
D) tyčinky obvykle chybí 384. Významným potravinářským i farmaceutickým produktem vstavačovitých je: A)
ananasový plod
B)
banánová bobule
C)
vanilka
C
D) datle 385. Která z uvedených charakteristik není typická pro jednoděložné rostliny: A)
zárodek s jednou dělohou
B)
cévní svazky ve stonku jsou rozptýlené
C)
cévní svazky mají kambium
C
D) květy jsou obvykle trojčetné 386. Úbor je charakteristické květenství pro čeleď: A)
hluchavkovitých
B)
miříkovitých
C)
bobovitých
D
D) hvězdnicovitých 387. Plodem hvězdnicovitých je obvykle: A)
tobolka
B)
měchýřek
C)
lusk
D
D) nažka 388. Hvězdnicovité produkují zvláštní zásobní polysacharid, je to: A)
glykogen
B)
škrob
C)
chitin
D
D) inulin 389. Máta peprná, šalvěj luční, rozmarýna lékařská patří do čeledi: A)
brukvovitých
B)
růžovitých
C)
brutnákovitých
D) hluchavkovitých 59
D
390. Plodem hluchavkovitých je: A)
nažka
B)
bobule
C)
tvrdka
C
D) tobolka 391. Některé druhy náprstníku se průmyslově zpracovávají pro získání léčiva (digitoxinu) pro léčbu onemocnění: A)
zažívacího traktu
B)
plic
C)
srdce
C
D) ledvin 392. Digitalis je odborný název pro: A)
diviznu
B)
rulík
C)
rozrazil
D
D) náprstník 393. Divizna je tradiční léčivá rostlina, která část rostliny je využívána? A)
list po prvním roce růstu
B)
list po druhém roce růstu
C)
kořen
D
D) květ 394. Lilek brambor má plody:
A
A)
bobule
B)
tobolky
C)
nikdy plody netvoří, rozmnožuje se pouze vegetativně
D) lusky 395. Kávovník arabský patří do čeledi: A)
mořenovitých (Rubiaceae)
B)
miříkovitých (Apiaceae)
C)
bukovitých (Fagaceae)
A
D) sporýšovitých (Verbenaceae)
60
396. Chinin získaný z kůry chinovníku je: A)
alkaloid
B)
silice
C)
tříslovina
A
D) polysacharid 397. Kávovníková semena obsahují farmaceuticky významný alkaloid, je to: A)
chinin
B)
kodein
C)
nikotin
D
D) kofein 398. Plodem miříkovitých je: A)
poltivá dvounažka
B)
vysychavá bobule
C)
lusk
A
D) tobolka 399. Lékořice lysá je významná léčivá rostlina, patří do čeledi: A)
routovitých
B)
bobovitých
C)
hluchavkovitých
B
D) lilkovitých 400. Při fotosyntéze se uplatňuje pouze následující oblast světla: A)
180-290 nm
B)
290-400 nm
C)
400-700 nm
D) 700-910 nm
61
C
