1. ZÁKLADNĺ ÚDAJE 1.1 Zadání úkolu Průzkumy a rozbory pro územní plán města Kralupy nad Vltavou byly odevzdány v březnu 1999. Následovalo zpracování, projednání a schválení "Zadání územního plánu města" (schválené usnesením Městského zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou ze dne 29.9.1999). Koncept územního plánu byl zpracován na základě tohoto Zadání v době od prosince 1999 do dubna 2000. Následovalo zpracování souborného stanoviska pořizovatelem a schválení souborného stanoviska usnesením zastupitelstva města Kralupy nad Vltavou č.01/09/4/02 dne 12.12.2001. Na jaře roku 2002 byl v souladu se souborným stanoviskem zpracován návrh územního plánu (odevzdán v červnu). Územní plán města Kralupy nad Vltavou je zpracován v rozsahu stanoveném zákonem č.50/76 Sb. v platném znění (novela zákona č.83/98 Sb.) a příslušnými vyhláškami v platném znění (zejména vyhláškou č.135/2001 Sb.).
1.2 Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce Řešeným územím je celý územní obvod města Kralupy nad Vltavou, který se skládá z těchto katastrálních území (o celkové výměře 2 189 ha): Kralupy nad Vltavou Lobeč Lobeček Mikovice Minice Zeměchy
1.3 Hlavní cíle řešení Hlavní cíle řešení jsou formulovány v Zadání územního plánu, další dílčí cíle a požadavky pak v souborném stanovisku. Chceme-li jmenovat alespoň základní, jedná se o: - vypracování závazné územně plánovací dokumentace, která bude novým potřebám města i novým legislativním podmínkám, (podle této dokumentace bude usměrňován rozvoj města, zejména povolována nová výstavba a změny ve využití území), - vymezení dostatečných ploch pro harmonický rozvoj všech funkcí území při respektování ekologické únosnosti území, - návrh dopravní obsluhy (zejména řešení dopravních problémů technického vybavení stávajících i rozvojových ploch, - vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby, - vymezení územního systému ekologické stability, - respektování všech limitů v území, technických, kulturních i - navržení území, pro která bude potřebné v budoucnu zpracovat regulační plány nebo zastavovací studie, - vytvoření významného podkladu pro městský informační systém.
1.4 Návrhový horizont Návrhovým horizontem je rok 2015.
1.5 Použité podklady
vyhovovat pak v řešeném města) a
přírodních, podrobnější
- Územní plán VÚC pražského regionu, koncept(září 1999, atelier AURS) - Územní prognóza okresu Mělník, aktualizace (U-24 s.r.o. Praha, 12/2001) - ÚPNSÚ Kralupy nad Vlt., návrh (KPÚ Praha, 1989) - Studie aktuálního funkčního využití stávajících a rozvojových ploch Kralupy n Vlt. (ATA studio, 1996) - Kralupy n Vlt. - Lobeč, územní plán zóny, návrh (U-24 s.r.o., 1993) - Sídliště Cukrovar - dostavba, urbanistická studie (ATA studio, 1996) - Generel ÚSES okresu Mělník - Krajinářská úprava Kralupy nad Vltavou - Vltavská niva dvůr Strachov (Prof.ing. Jiří Mareček, CSc., březen 98) - Návrh dopravních opatření ve městě Kralupy nad Vltavou, (SÚDOP 12/1993) - Studie variant silničního propojení dálnice D8 (MÚK Úžice) a rychlostní silnice R7 ve směrech na Kladno a letiště Ruzyně (Ing.Josef Smíšek, ing.arch.Milan Körner, 2001) - Studie přeložky silnice II/240 Kralupy nad Vltavou v úseku Minice-Mikovice (Atelier PROMIKA, ing.Jaroslav Míka, 09/2000) - Studie přeložky průjezdního úseku silnice III/24017 Kralupy nad Vltavou, v části Minické ulice a úprava příjezdové místní komunikace (Atelier PROMIKA, ing.Jaroslav Míka, 02/2001) - studie ŘSD ČR - variantní vedení silnice II/101, (Ing. Volný, 01/1997) - studie fy RAIN (1998) - napojení II/101 na silnici R7 - opatření pro zvýšení bezpečnosti provozu dopravy ve městě APEL (Ing. Petr Slabý CSc.), 1998 - diplomová práce zpracovaná Petrem Mackem na katedře silničních staveb fakulty stavební ČVUT, prosinec 1998 - územně technický podklad Kralupy nad Vltavou - revize územních požadavků ČD, (SÚDOP Praha 12/1995 - zadaly ČD, divize dopravní cesty) - Studie cyklistické stezky Praha Troja - Kralupy nad Vltavou (ÚDI hl. města Prahy, září 1996) - PRVOK - program rozvoje vodovodů a kanalizací VKM a.s. okresů Kladno a Mělník, (Hydroprojekt a.s. 12/1996) - projekt k ÚR na VTL plynovod DN 300 Obříství - Kaučuk Kralupy, (firma PLYNMONT 1997) - Generel gazifikace Kralup nad Vltavou - Protipovodňová ochrana v územních plánech obcí (ÚÚR Brno, 1999) - seznam platných územních rozhodnutí a stavebních povolení vydaných Stavebním úřadem v Kralupech nad Vltavou - dílčí podklady pro územní rozhodnutí na území města poskytnuté stavebním úřadem při MěÚ Kralupy nad Vltavou
2. VYHODNOCENĺ SPLNĚNĺ PODMĺNEK SOUBORNÉHO STANOVISKA V této kapitole je provedena rekapitulace splnění podmínek schváleného souborného stanoviska ke konceptu územního plánu. Tučně zvýrazněn je text převzatý ze souborného stanoviska pořizovatele. 1. Přepracovat doložku CO a její obsah konzultovat s pracovníky referátu obrany a ochrany Okresního úřadu Mělník. Doložka CO byla přepracována a její obsah byl odsouhlasen Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje se sídlem v Kladně - územní odbor Mělník. 2. Připomínce Okresního hygienika Mělník o začlenění více parkovacích míst do centra města nelze vyhovět ve fázi konceptu ÚPD, bude dále řešeno v ÚPD-střed města. Upřesnění kapacity parkovišť v centru města bude řešeno v následné dokumentaci. 3. Plochy pro BI v ochranném pásmu železnic v k.ú.Mikovice podmínit v regulativu protihlukovou ochranou. V závazné části dokumentace je zapracován požadavek prověřit nutnost protihlukových opatření u ploch určených pro novou obytnou zástavbu (BI a BI1), které leží v ochranném pásmu železnice. 4. Část plochy označené VD v Růžovém údolí, kde se nachází firma označit VP, neboť se jedná o rozsáhlý areál velkoskladů. Plochy firmy NOWACO s.r.o. byly zařazeny do kategorie ploch VP1 sféra - průmysl, sklady. Index 1 znamená zvýšené požadavky hluku v místech kontaktu s plochami bydlení, které jsou stanoveny části dokumentace.
NOWACO s.r.o. - Výrobní na hladiny v závazné
5. Podrobněji řešit odběrová místa elektrické energie v nově navržených lokalitách bytové zástavby. Vymezit ochranná pásma s určením regulací. a) V nově navržených lokalitách je posouzena předpokládaná bilance odběru elektrické energie a jsou navržena potřebná opatření pro krytí potřeb (nové trafostanice, příslušná nadzemní i kabelová vedení, přeložky). Veškerá navržená opatření byla konzultována s pracovníky STE, RZ Kralupy nad Vltavou. Podrobněji řešit odběrová místa elektrické energie není na úrovni územního plánu města možné. Územní plán města navrhuje plochy pro novou zástavbu a stanovuje základní podmínky pro jejich využití, napojení lokalit na komunikační síť i infrastrukturu. Vzhledem k tomu, že neřeší podrobně parcelaci a vnitřní obslužné přístupové komunikace, nemůže podrobněji řešit ani odběrová místa elektrické energie. To přísluší regulačnímu plánu, případně urbanistickým zastavovacím studiím. b) Pro plochy v ochranných pásmech energetických zařízení platí zák.č.458/2000 Sb. (respektive č.79/1957 a č. 222/1994 Sb.), které dostatečným způsobem upravují podmínky pro využití ploch v ochranných pásmech energetických zařízení. 6. Podrobněji rozpracovat odběratelská místa STL plynovodu v nově navržených lokalitách bytové zástavby. Ze stejných důvodů jako u bodu 5. souborného stanoviska nelze na úrovni územního plánu města řešit podrobněji odběratelská místa STL plynovodu než jak je v předkládaném návrhu. 7. V grafické části zakreslit trasy VTL plynovodů včetně jejich ochranných pásem s určením regulací. Trasy VTL plynovodů včetně jejich ochranných pásem jsou v grafické části územního plánu města zakresleny. 8. V grafické části zakreslit ochranný pruh alespoň 10m na pravém břehu Knovízského potoka v Růžovém údolí s určením regulativu.
Na pravém břehu Knovízského potoka bude ponechán nezastavitelný pruh šířky 10m. Toto "ochranné pásmo potoka" bude zakresleno v hlavním výkrese a ve výkrese č.3 Zásobování vodou. Požadavek byl zapracován do závazné části územního plánu. 9. Do území zařadit vymezení ploch pro ochranné hráze jako návrh protipovodňových opatření. Podklady převzít od Povodí Vltavy s.o. Z konzultací s pracovníky Povodí Vltavy s.o. vyplynulo, že v době zpracování návrhu územního plánu (jaro 2002) není k dispozici podklad, ve kterém by bylo zakresleno rozmístění ochranných protipovodňových hrází. Město v současné době rozpracovaný povodňový plán, tento má však zatím pouze organizační charakter. Uvažované stavby nejsou zatím dostatečně konkretizovány a nelze je proto vymezit jako veřejně prospěšné stavby v územním plánu města. 10. Zakreslit část plochy OD u Zimního stadionu pro OV2, stavby obchodů (je již vydáno stavební povolení na obchodní centrum) a v textové části pro OV2 (na str. 124) "- služební či pohotovostní byty" zaměnit na " - bydlení". a) Celá plocha stávajících i navrhovaných obchodních staveb včetně parkoviště před nimi je zařazena do kategorie OV2, což umožňuje realizaci všech potřebných funkcí včetně parkování. b) Jako výjimečně přípustné využití bylo u ploch OV2 doplněno bydlení namísto služebních a pohotovostních bytů. 11. Navrhnout plochy pro záchytná parkoviště automobilů ze směru od Kladna a od Teplic. Po konzultaci s pořizovatelem bylo umístěno záchytné parkoviště pro nákladní automobily při silnici II/240 ve směru od Velvar, a to za stávajícím křížením s železniční tratí na pozemku tvaru trojúhelníku po levé straně od silnice ("Na velké špičce"). Zde se je možná výstavba parkoviště pro cca 30 nákladních vozidel. Záchytné parkoviště je z hlediska ochrany půdního fondu vyhodnoceno jako lokalita č. 56. V regulativech pro plochu (OD2- dopravní vybavenost - specifická) je stanoveno, jaké podmínky musí být při realizaci stavby dodrženy. Ve směru od Teplic bude parkoviště umístěno na ploše OV2 (občanská vybavenost - obchod, administrativa) v Lobečku, severně od areálu firmy MERO, při silnici II/101 (v návrhu III/60101). Přesné umístění parkoviště územní plán nestanovil. Bude to věc podrobnějšího řešení této lokality. 12. Pro přeložku silnice II/101 zvolit variantu "B" jak vyplynulo z dohadovacího řízení ze dne 14.9.2000. Podle dohadovacího řízení s představiteli obce Chvatěruby přimknout trasu blíže do katastru Kralupy n. Vlt. Varianta "B" byla zakreslena již v konceptu územního plánu města. Byla také východiskem pro zpracovatele "Studie variant silničního propojení dálnice D8 (MÚK Úžice) a rychlostní silnice R7 ve směrech na Kladno a letiště Ruzyně" (ing.Josef Smíšek, ing.arch. Milan Körner, 2001). Tato studie pořizovaná jako podklad pro ÚP VÚC Pražského regionu byla použita pro upřesnění trasy v územním plánu města. Trasa byla přimknuta v některých jejích úsecích, kde to bylo technicky vhodné, blíže do území Kralup nad Vltavou. 13. Řešení sjezdu s estakády obchvatu na levé straně Vltavy (nad nádražím) ponechat v původním řešení a pro případ zásahu VÚC na zrušení tohoto sjezdu zařadit do výhledu související vybudování nového mostu jako podmíněné náhradní řešení, vyvolané novou koncepcí estakády severního obchvatu Prahy. Výhledové přemostění Vltavy bylo v souladu s požadavkem souborného stanoviska do návrhu zapracováno. V souvislosti s výstavbou nového mostu bude třeba ve výhledu nově řešit též vedení horkovodu, který přechází v prostoru výhledového mostu řeku. 14. Odstranění kolizních vedení železnice zasahuje úpravou do sousedního okresu
z Kralup do Velvar se silnicí II/240 Kladno v k.ú. Olovnice. Pro obec
Olovnice byl v roce 1997 schválen ÚPNSÚ, ve kterém je odstranění kolize řešeno naopak rezervováním plochy pro nové vedení komunikace II/240. Stejné řešení navrhuje územní plán velkého územního celku regionu Praha. Proti vedení trasy této přeložky v k.ú. Zeměchy podal též námitku referát ŽP Okresního úřadu Mělník. Na základě dohadovacího řízení ze dne 14. 9. 2000 bylo dohodnuto: - Navrhované řešení je přijatelné a další dořešení bude zákonem č. 114/92 Sb. Přeložka silnice II/240 směr Velvary byla ponechána ve konceptu územního plánu města.
vedeno v souladu se stejné trase jako v
- Trasu přístupové komunikace od kruhové křižovatky Nehošť umístit podél stávající úvozové cesty tak, aby BK č. 184 byl zachován. Navržená přístupová obslužná komunikace od kruhové křižovatky Nehošť byla posunuta mimo stávající úvozovou cestu tak, aby BK č.184 byl zachován. - Souhlasíme s rozšířením ÚPD. Rozšíření osady Lutovník
zahradní bylo
osady
ponecháno
Lutovník beze
v
změny
souladu s konceptem oproti konceptu.
- Respektovat trasu a ochranné pásmo vysokorychlostní tratě v k.ú. Zeměchy Trasa a ochranné pásmo vysokorychlostní tratě v k.ú.Zeměchy byly do územního plánu doplněny. - Úpravu tratě Kralupy - Velvary v souvislosti s přeložkou silnice II/240 ponechat v řešení konceptu beze změny v závazné části (okres Kladno v k.ú. Olovnice má tuto část řešenu výhledově jen ve směrné části ÚPNSÚ). Bylo ponecháno beze změny. 15. V kapitole veřejně prospěšných staveb zdůraznit vybrané koridory s vyhlášením stavebních uzávěr s ohledem na další upřesnění trasy silnic i jiných veřejně prospěšných staveb. Do veřejně prospěšných staveb byly zařazeny koridory pro dopravní stavby včetně vyvolaných staveb (křižovatky apod.). 16. Upravit grafickou část veřejně prospěšných staveb tak, aby bylo možno jednoduše vyčíst o jaké sítě a komunikace jde. Textová část a grafika veřejně prospěšných staveb nejsou v souladu. Bylo upraveno v souladu s požadavkem. 17. Zrušit tři pásma etapizace výstavby BI a BH a vypracovat nová pásma, a to pouze I. a II. etapu výstavby. V návrhu územního plánu bylo vypracováno nové schéma etapizace, tak, že byla původní I. a II.etapa spojena do etapy I. původní III. etapa přesunuta do etapy II. Návrh etapizace není závaznou částí územního plánu (viz kap.5.4). 18. V přehledu rozvojových ploch pro bydlení v lokalitě č.14 Minice jih (ing. Čermáková) zrušit plochu zeleně jako oddělující část od železnice, ale ponechat jen doplňující zeleň jako individuelní zahrady v souvislosti s výstavbou BI. Celá rozvojová lokalita včetně ploch původně určených pro zeleň sídelní vyhraženou (ZS3) byla zařazena do ploch pro bydlení individuální (BI). 19. Zařadit řešení odkanalizování části Minic ve směru na Otvovice od železničního přejezdu. Bude se zřejmě jednat o tlakovou kanalizaci do gravitační v ulici Pražská. V návrhu je řešeno v souladu s požadavkem souborného stanoviska. 20. Ve smyslu zákona železnic.
č. 226/94
Sb. o
drahách vymezit
ochranná pásma
Ochranná pásma drahách.
železnic
jsou
vymezena
v
souladu
se
zákonem č.226/94 Sb. o
21. Návrhy mimoúrovňových křížení s jednokolejovými a neelektri- fikovanými drahami dát do souladu s Českými drahami a Ředi- telstvím silnic a dálnic Praha. Jedná se o budoucí modernizaci těchto tratí. Návrhy mimoúrovňových křížení s jednokolejovými a neelektrifiko- vanými drahami bylo řešeno v souladu se záměry Českých drah. 22. Do ÚPD začlenit ochranné pásmo trasy budoucí vysokorychlostní tratě, která je sledována jako dlouhodobá rezerva ve výhledu železnic. Ochranné pásmo budoucí vysokorychlostní tratě je v územním plánu vyznačeno. 23. Nezpevněnou cestu v k.ú. Zeměchy sloužící pro přístup k zahradním koloniím I a II zakreslit jako jedinou přístupovou cestu k těmto lokalitám a k lokalitě 12 RD na ploše BI nad rybníkem a zahrnout ji do veřejně prospěšných staveb. Špatný stav místních komunikací v Zeměchách byl důvodem pro doplnění nové místní komunikace do této oblasti. Komunikace je dnes již "vyježděna", avšak bez legislativní a technické úpravy stavu. Byla proto do územního plánu zapracována, zařazena do veřejně prospěšných staveb a vyhodnocen zábor půdního fondu. 24. Dopravní řešení centra: Na počátku etapy zpracování návrhu územního plánu zpracovatel detailněji prověří možnosti územní stabilizace výhledových rezerv pro trasy a systém dopravní obsluhy centrální zóny města. Cílem tohoto prověření je přesnější vymezení a minimalizace rozsahu územních rezerv, resp. potřebných stavebních uzávěr. Součástí prověření je: - jednoznačné členění etapizace dopravního systému s tím, že je nutné zajistit plnou funkčnost jednotlivých etap realizace s tím, že úplné propojení celého systému bude otázkou vzdáleného výhledu (územní rezervy jsou tedy dlouhodobé). - s ohledem na vzdálený časový horizont dokončení dopravního systému v centru města je nutno podrobněji vymezit výhledově sledované dopravní trasy tak, aby se případné územní rezervy v maximální možné míře vyhnuly stávajícím objektům. Dopravní řešení centra bylo prověřeno v souladu s požadavky souborného stanoviska a výsledky tohoto prověření byly zapracovány do návrhu územního plánu města (viz kap.11. Doprava). 25. Upravit barevné členění výkresové části. Např. ve výkrese č.7 jsou zahradní osady a interakční prvky vyznačeny stejně ale v legendě je uvedeno jinak. V návrhu územního plánu bylo upraveno. 26. Rozlišit rozčlenění funkčního využití ploch RZ na zcela nové a na nové navazující na stávající. V konceptu ani v návrhu územního plánu města nejsou navrženy zcela nové zahrádkové osady, které by nenavazovaly na stávající. 27. Zahrádkářské osady blíže specifikovat a regulativy pro tyto plochy vypracovat odlišně podle situace v území (např. jiný regulativ v ochranném pásmu Kaučuk a.s. a jiný v osadě Lutovník). Pro zahrádkové osady v ochranném pásmu Kaučuku byly zpracovány odlišné regulativy RZ1, protože je zde navržena výhledová změna funkčního využití. 28. Omezit plochy pro stavby individuální rekreace v zahradních koloniích a termín "zahradní chaty" uvádět v závorce za termínem "stavba pro individuální rekreaci", protože stavební zákon toto názvosloví nemá, je jen zmíněno příkladmo ve vyhlášce č. 137/98 Sb. Zastavěnou plochu staveb pro individuelní
rekreaci omezit regulativem na zastavěnou plochu do 30 m2 a 6 m výšky hřebene od upraveného terénu. Názvosloví i prostorové regulativy byly upraveny v souladu s požadavky. 29. V grafické a textové části upřesnit ozelenění Strachova dle projektu "Krajinářské úpravy Strachova" prof. Jiřího Marečka. Ozelenění Strachova je upřesněno (viz.kap.18.4). Navržená vegetace navazuje na územní systém ekologické stability. Záměr je z hlediska ochrany půdního fondu vyhodnocen jako lokalita 55. 30. Zalesnit pozemek v majetku města mezi Zimním stadionem a firmou MERO a.s. Pozemek mezi Zimním stadionem a firmou MERO a.s. zalesněn nebude. Na této lokalitě bude realizována zástavba. V rámci zástavby této lokality budou realizovány také výsadby zeleně. Zapracováno do závazné části územního plánu. 31. V prostoru vykoupených domků V Pískovně v k.ú. Lobeček (ochranné pásmo Kaučuku) navrhnout ochrannou zeleň v pásu až ke křižovatce k dýhárně. V tomto prostoru byla navržena ochranná zeleň, která byla zařazena do kategorie ZS5 - Zeleň sídelní - specifická. 32. Nad ulicí Pod Hájem rozšířit přírodní zónu P jižním směrem na úkor plochy Spz. V návrhu územního plánu města bylo upraveno. 33. Mezi lesem a zahrádkami v Lutovníku navrhnout lesopark. U stávajícího lesa změnit kategorizaci na les zvláštního určení (rekreační bez staveb). ad lesopark: S ohledem na rekreační funkci, kterou by měla tato plocha plnit, nepovažuje zpracovatel za vhodné zařadit tuto plochu do kultury les. Vhodnější se jeví plocha ostatní zeleně. Podrobněji viz kap. 19.5.3. ad změna kategorizace lesa Lesní hospodářský plán, který má platnost do 31.12 2006, eviduje tento les jako les hospodářský. Lesní komplex Lutovník je v Generelu ÚSES okresu Mělník vyznačen v celé ploše jako lokální biocentrum, ve stejném rozsahu bylo převzato i do územního plánu města. Zpracovatel územního plánu nedoporučuje zařadit tento les do kategorie les zvláštního určení - rekreační. Rekreační funkce by byla ve střetu s funkcí biocentra. Případnou změnu kategorizace lesa musí při aktualizaci lesního hospodářského plánu nebo lesní osnovy nárokovat vlastník lesa. Biocentrum lze zařadit do kategorie lesy zvláštního určení - potřebné pro zachování biologické různorodosti (ş8, odst.2, písmeno f, lesního zákona). 34. Plochu nad zahradní osadou Na Výsluní Szu využít pro zahrady. Část plochy nad zahrádkovou osadou Na Výsluní je navržena k využití pro zahrádkovou osadu, část je ponechána v kategorii SZU. Výhledově je zde počítáno s dalším rozšířením zahrádkové osady. 35. Krajinou zónu Nad Vinicí Spz doplnit zalesnění některých pozemků. Smíšená krajinná zóna je doplněna o index L.
o
index"L",
neboť uvažujeme o
36. Smíšenou zónu Spz v Minicích směrem k Debrnu doplnit též Smíšená krajinná zóna je doplněna o index L. 37. Plochy Spz v k.ú.Zeměchy Nad Vsí a v doplnit indexem "L". Smíšená krajinná zóna je doplněna o index L.
k.ú.Mikovice
o index "L".
Nad Cikánkou
38. Námitce Obilního Lihovaru Kralupy n. Vlt. proti využití pozemku parcela č. 72/5 ve vlastnictví Lihovaru a pozemku parcela č. 72/3 ve
vlastnictví města na záchytná parkoviště nevyhovět z důvodů obecného zájmu pro potřeby města. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo námitce vyhověno. 39. Námitce Kralupských mlýnů a.s. proti vymístění jejich provozovny nevyhovět z důvodů nevhodnosti provozu v území středu města. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo námitce vyhověno.
40. Námitce Sdružení obchodníků v Kralupech n. Vlt., zastoupených Ladislavem Dandou na úpravy středu města, zejména Palackého náměstí a Žižkovy ulice nevyhovět ve fázi konceptu ÚPD, bude dále řešeno v ÚPZ-střed města. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo námitce vyhověno. 41. Začlenit pozemek parcela č. 28/3 (za bytovým domem) v k.ú. Zeměchy do funkční plochy BH (námitka odboru služeb Městského úřadu Kralupy n. Vlt.). Dotyčné parcely byly zařazeny do plochy kategorie BH (bydlení - hromadné). 42. Námitce Českého svazu ochránců přírody Kralupy n. Vlt. proti přeložce silnice II/240 v úseku Kladenská - čerpací stanice PHM nelze vyhovět z technických důvodů při řešení průjezdu městem z obchvatu na Velvary. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo námitce vyhověno. 43. Pozemky parcely č. 147/2 a 147/3 v k.ú. Mikovice začlenit územní rozhodnutí na RD). V návrhu územního plánu bylo upraveno v souladu s požadavkem.
do BI (vydáno
44. Posunout funkční plochu BI v Lobči před současnou řadovou zástavbou až k obslužné komunikaci, na úkor plochy ZS parcely č. 281/110; 281/111; 281/112; 281/113 a 284/6 (tato plocha je již vyčleněna pro BI schváleným územním plánem zóny Lobeč z roku 1994 a na základě toho bylo vydáno územní rozhodnutí na RD). V návrhu územního plánu bylo upraveno v souladu s požadavkem. 45. Pozemky parcely č. 620/141; 620/142 a 620/143 v k.ú. Lobeček začlenit současně zastavěného území BI (vydáno územní rozhodnutí na RD). V návrhu územního plánu bylo upraveno v souladu s požadavkem.
do
46. Část plochy OD, kde se nachází drážní dům čp. 125 na st.p. č. 696 v k.ú. Mikovice navrhnout v regulativu pro přípustné využití trvalému bydlení s možností změny staveb. Pozemek byl začleněn do kategorie SV (Smíšené využití venkovského typu). V regulativech pro tento typ ploch je možné mimo jiné i bydlení. 47. Rozšířit zastavitelnou část obce v k.ú. Mikovice s vyznačením pro BI pro parcelu č. 328/2 a polovinu parcel č. 175/1; 168/21 a 168/2. Parcela č.328/2 je zobrazena v územním plánu jako stávající bydlení individuální. Parcely č.175/1, 168/21 a 168/2 nelze zařadit do ploch pro zástavbu, protože nejsou vhodné k zástavbě rodinnými domy jak z důvodů urbanistických, tak technických i z důvodů ochrany přírody (nepřístupné, svažité pozemky). Tyto pozemky jsou zařazeny do kategorie RZ (Zahrádkové osady), takže je lze používat pro rekreační účely v souladu s regulativy pro tyto plochy. 48. Parcelu č. 367/3 v k.ú. Kralupy n. Vlt. označit jako funkční plochu OV2. Tato parcela leží v kategorii OV1, což umožňuje v souladu s regulativy pro tento typ ploch realizovat zde kromě občanské vybavenosti nekomerční a kromě bydlení i řadu jiných činností a staveb pro komerční účely (maloobchod, stravování, ubytování, administrativa). Po dohodě s
pořizovatelem nebylo přeřazení do kategorie OV2 provedeno, protože využití parcely lze za daných regulativů pro OV1 realizovat.
záměr
49. Zařadit pozemek parcela č. 42/21 v k.ú. Mikovice do funkční plochy BI a současně tuto plochu rozšířit i na parcely č. 42/20; 42/19; 42/18; 42/17 a 42/13 (námitka ing. Milana Jandy). Parcely byly na základě požadavku přeřazeny do ploch pro BI (Bydlení individuální). Pozemky jsou z části v ochranném pásmu Českých drah. Při povolování staveb bude proto nutné vyžádat si souhlas příslušného drážního úřadu a domy umísťovat v rámci možností co nejdále od železnice. 50. Pozemky parcely č. 367/2 a 51/2 označeny Szu převést do ploch pro komerční využití s možností bezprostředního využití (námitka MUDr Otto Herbera). V konceptu byla výhledová plocha pro bydlení. Plocha je přeřazena do 1.etapy návrhového horizontu pro smíšené využití městského typu - SM (což umožňuje rozmanité využití pro komerční účely i pro bydlení). Případné obytné funkce by měly být realizovány na jižním okraji plochy, tj. na odvrácené straně od komunikace. Nutno respektovat OP nadzemního el.vedení. Z hlediska ochrany půdního fondu byla plocha vyhodnocena jako lokalita 53. 51. Přeložku obslužné komunikace (z ulice 28.října) přes pozemek určený pro BI, parcela č. 367/16 v k.ú. Mikovice, úplně vypustit (další námitka MUDr Otto Herbera). Výhledová přeložka komunikace byla z návrhu územního plánu vypuštěna. 52. Začlenit pozemky parcela č. 447; 386; 390; 391; 392; 393; 394; 396 a 397 v k.ú. Mikovice do funkční plochy BI do výhledu po roce 2015. (námitka Jaroslava Šestáka). V konceptu byla smíšená krajinná zóna s funkcí přírodní a zemědělskou. Do ploch pro výhledovou obytnou zástavbu byly zařazeny pozemky logicky navazující na stávající a navrhovanou zástavbu. Je nutno respektovat ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení. Z hlediska ochrany půdního fondu plochy vyhodnoceny jako územní rezervy E3 a E4. 53. Nevyhovět námitce Václava Vojtěchovského o zařazení 529/1 v k.ú. Mikovice do funkční plochy BI. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo
pozemku parcela č. námitce vyhověno.
54. Zařadit plochy pozemků parcely č. 457; 457/2 a 275/1 v k.ú. Zeměchy pro výstavbu rodinných domů a hotelového komplexu včetně sportovního zázemí (námitka Dušana Koláře). V konceptu byla krajinná zóna zemědělská. V návrhu je doplněna rozvojová plocha, a to pro výstavbu rodinných domů a hotelového komplexu se sportovním zázemím. Plocha je segmentem mezi železnicí a silnicí II/240, která má být v návrhovém období přeložena. Rozloha cca 8,3ha. Výstavba zde bude podmíněna zpracováním regulačního plánu či zastavovací studie, která upřesní stavební program, dopravní a technickou obsluhu. Při zpracování regulačního plánu či zastavovací studie bude nutné respektovat či řešit záležitosti dané v závazné části územního plánu, v regulativech funkčního využití pro plochu BI1. Pro dimenzování sítí bylo počítáno s nároky, které odpovídají cca 70 RD, tj. cca 200 bydlících obyvatel. Pro hromadné ubytování a sportoviště cca 100 ubytovaných a 200 dalších návštěvníků. Tato kvantifikace však není závazná a bude upřesněna výše zmíněnou následnou dokumentací. Podmínkou vstupu do lokality bude zájem silného investora, který bude chtít realizovat především stavby pro občanskou vybavenost a sport, případně skupinovou výstavbu rodinných domů. Mělo by se zamezit postupné zástavbě pro jednotlivé malé investory, protože ti mají řadu příležitostí stavět v Kralupech na vhodnějších místech. Záměr byl vyhodnocen z hlediska ochrany půdního fondu jako lokalita 50. Doporučená etapa výstavby 2.
55. Do textové i grafické části zařadit plochu na parcelách č.1172/1 a 172/2 v k.ú. Zeměchy pro výstavbu hotelu. V konceptu byla výhledová plocha pro obytné funkce. V návrhu je přeřazena do 1.etapy návrhového horizontu pro výstavbu hotelu se sportovním zázemím (obecně do ploch pro občanskou vybavenost OV1). Ve zpracované studii, kterou poskytl zpracovateli pořizovatel, se uvažuje s kapacitou cca 90 lůžek a 110 míst u stolu. Záměr je vyhodnocen z hlediska ochrany půdního fondu jako lokalita 51. 56. Přeložku silnice II/240, omezující pozemek pana Matouška akceptovat za předpokladu dodržení trasy silnice dle nově zpracované dokumentace "Studie přeložky II/240 v úseku Minice - Mikovice" atelierem PROMIKA Praha z 09/2000 (námitka pana Zdeňka Matouška). Do územního plánu byla převzata trasa přeložky dle citované studie. 57. Přeložku místní komunikace od křižovatky Nehošť v úseku u garáží Na Žebrech akceptovat za předpokladu dodržení trasy silnice dle nově zpracované dokumentace "Studie úpravy silnice III/24017" atelierem PROMIKA Praha z 11/2000. (další námitka pana Zdeňka Matouška). Do územního plánu byla převzata trasa přeložky dle citované studie. 58. Zařadit pozemek parcela č. 149/14 a 187/6 v k.ú. Kralupy n. Vlt. do funkčních ploch pro výstavbu BI (námitka pana Martina Štěpána). Návrh byl v tomto smyslu upraven. 59. Nová energetická zařízení, včetně trafostanic pro nové lokality výstavby BI a BH zařadit do závazné části ÚPD, s vyznačením jako veřejně prospěšné stavby. Bylo provedeno již v konceptu územního plánu.
3. VÝZNAM SĺDLA V OSĺDLENĺ, ŠIRŠĺ ÚZEMNĺ VZTAHY, 3.1 Význam sídla v osídlení Vzhledem k pozdnímu vzniku nenabyly Kralupy regionálního významu, jaký měla běžná historicky vzniklá města. Posléze převzaly regionální a správní význam Velvar. V roce 1910 se staly sídlem okresu. Ten měl při svém zrušení v roce 1960 asi 35 tisíc obyvatel na 249 km2. Zhruba stejnému území, jaké měl zaniklý okres, slouží mezzoregionální a pracovištní centrum Kralupy dosud. Nejedná se tedy o mezzoregion (obvod) velký. Město má zařízení "obvodní" úrovně v celkem odpovídajícím rozsahu: střední školy, zdravotnictví, objekty vyššího vybavení sportovního, kulturního a společenského apod. Poměrně rozsáhlé je však území, kterému Kralupy slouží jako centrum obsluhy nejnižšího řádu (tzv.místní obsluhy). To zahrnuje plochu asi 135 km2 a žije tam přes 11 tis. obyvatel (kromě Kralup samotných). V zásadě takto obsluhuje celé území v sedmdesátých létech vymezené jako "spádové území obvodního významu", navíc spolu s několika sídly okresů Kladno a Praha-západ. V celém tomto rozsáhlém území snad pouze Veltrusy jsou schopny Kralupy v jejich základní obslužné funkci doplňovat. Tento fakt bude dlouhodobě klást v Kralupech vyšší požadavky na základní vybavenost. Vztahy Kralup a jejich regionu k sousedním mezzoregionálním centrům a regionům - ke Kladnu, Slanému, Roudnici, Mělníku či Neratovicím jsou slabé. Překvapivě malá je spjatost Kralup a jejich regionu s ostatním Mělnickem. Lze říci, že např. pohyb za prací i cesty za obsluhou (mj. do škol) jsou stejně silné ke Kladensku, jako k Mělnicku. Prakticky zanedbatelná je spjatost Kralup s Neratovicemi, a to i ve vztazích výrobně kooperačních a technologických, přestože se jedná o dvě z největších chemických center republiky. Rozhodujícím vztahem v osídlení je vazba Kralup a Kralupska na Prahu, a to ze všech hledisek, které takovou vazbu charakterizují. Kralupsko je nespornou součástí metropolitního regionu Prahy. Kralupy jsou ze všech mezzoregionálních center nyní s Prahou nejlépe a nejrychleji dopravně propojeny (hodnotíme-li silniční i železniční spojení; srovnatelná je ještě dopravní propojenost Říčan a Berouna) a mají z těchto center také jednu z nejtěsnějších vazeb pracovištně-bydlištních. S Kralupy vytváří prakticky souvislý sídelní útvar (kralupskou aglomeraci) několik sídel a obcí. Především jsou to Veltrusy, které po realizaci nově navržené zástavby u původní přeložky I/8 s Kralupy přímo srostou, dále Chvatěruby, prakticky oddělené jen jediným pozemkem a tratí a konečně Nelahozeves (s Hleďsebe a Lešany) poněkud výrazněji oddělená kopcem a řekou, ale mosty srostlá s Veltrusy. Důsledkem rozdělení města a aglomerace Vltavou jsou nároky na mosty. Masarykův most v centru Kralup je nejzatíženějším silničním úsekem okresu i širokého okolí (17 tis. vozidel v r.1995). Mosty mezi Nelahozevsí a Veltrusy leží v odlehlé poloze kralupské aglomerace. Nový most na obchvatové trase II/101 jižně od Kralup, který by odvedl z centra města tranzit, bude nejdůležitější regionální stavbou v území. Postupné přibližování ke Kralupům nastane u sídel ležících na východě. V okolí mimoúrovňové křižovatky dálnice D8 - Úžice, kde se bude s dálnicí křížit regionální okruh II/101 (jehož úsek bude sloužit také jako dálniční přivaděč Kralup) lze předpokládat značný rozvoj komerčních ploch, podobně jako v území podél II/101. To se týká obcí Úžice, Kozomín a Zlončice (ale i Postřižín v okrese Praha - východ). Naopak budoucí územní rozvoj kralupské výroby bude směřovat na východ. Při územním řešení Kralup byl vzat v úvahu fakt, že realizace dálnice posunula pomyslné těžiště kralupské aglomerace východním směrem, a
tudíž byl omezen západní rozvoj města (mj. rodinné bydlení).
spíše na funkce vhodné v odlehlé poloze
Kralupy sice vytvářejí s řadou sídel ve svém okolí poměrně rozsáhlou srůstající aglomeraci, ale na rozdíl od většiny obdobně velkých měst nevyvolávaly ve svém okolí vznik obytných satelitů. Bylo to dáno, zejména v posledním půlstoletí tím, že se bydlení (hlavně sídlištní) pro zdejší ekonomickou základnu budovalo výhradně v městě samotném. Z demografické analýzy je patrné, že všechna sídla v okolí města dlouhodobě ubývala v počtu obyvatel. Odolena Voda a Velvary s Uhy měly vlastní podněty k rozvoji a nelze je považovat za obytné satelity Kralup. V devadesátých létech nastal silnější obytný rozvoj, mající satelitní charakter, ve Veltrusích a Zlončicích. K určitému rozvoji snad dojde i u dálniční křižovatky Nová Ves a od ní směrem na východ (podél I/16), ale tento rozvoj již nelze považovat za satelitní ke Kralupům. V zásadě se žádná další sídla v okolí města nejeví jako rozvojová, a to ani z hlediska sousedství Kralup, ani vzhledem k poměrné blízkosti Prahy. Byty pro Kralupy by měly být lokalizovány převážně ve městě samotném, neboť rozptyl tohoto bydlení do okolí (mimo aglomeraci) nebude velký.
3.2 Nadřazené systémy Kralupským regionem prochází liniové nadřazené systémy a koridory prvořadého významu, avšak převážně neprotínají vlastní správní území Kralup (a tedy řešené území). Kromě nejvýznamnějšího přírodního koridoru - řeky Vltavy, sledovaného v regionu hlavní tratí, tvoří hlavní, severojižní koridor dálnice spolu s původní silnicí I/8. Směrem severojižním procházejí rovněž důležité technické linie (mj. vedení VVN 400kV). Další významné technické linie procházejí severně, případně jižně od Kralup (zejména produktovody, nadregionální vodovod, plynovody aj.) a řada jich končí v areálu Kaučuku respektive České rafinérské (aniž ovlivní správní území města). V průběhu nadřazených liniových systémů v okolí Kralup nelze očekávat větší změny. Nejlepší přehled o nadřazených systémech v okolí města dává přiložený výřez hlavního výkresu "Územní prognózy okresu Mělník" (U-24 s.r.o. Praha 12/200) v měřítku 1 : 25 000, který plní úlohu výkresu širších vztahů pro územní plán města Kralupy. Podrobněji je pojednáno o nadřazených systémech přírodních i technických v jednotlivých odborně zaměřených kapitolách.
4. VYČĺSLENĺ NAVRHOVANÉHO ROZVOJE MĚSTA 4.1 Úvod k vyčíslení Od "sčítání" 2001 uplynul již rok, ale pro statistické rozbory jsou použitelné jen předběžné výsledky za vybrané jevy a pouze za obce jako celek. Pro jednotlivé části obcí (základní sídelní jednotky, urbanistické obvody) lze použít stále jen výsledky "sčítání" 1991. V konceptu ÚP Kralupy n/Vlt. jsme provedli úpravy rozdělení obyvatel a bytů do urbanistických obvodů tak, že jsme použili celkový počet obyvatel z průběžné statistiky k roku 1999 a dále informace o rozmístění nové bytové výstavby v devadesátých létech. Jelikož celkový počet obyvatel a bytů námi uvedený v konceptu se málo liší od údajů předběžných výsledků z r.2001, považujeme za zcela vhodné převzít tato čísla z konceptu i do další etapy ÚP města. Pochopitelně jsou upraveny výpočty v návrhovém horizontu a výhledu dle požadavků souborného stanoviska. V dalším textu neopakujeme, co bylo již o Kralupech řečeno v analytické etapě tohoto plánu (přesněji v samostatném separátu průvodní zprávy "Demografická analýza") a v případě potřeby odkazujeme na tento text, odevzdaný v únoru 1999.
4.2 Obyvatelstvo Zadávací dokument územního plánu (Zadání) stanovil počet obyvatel Kralup k návrhovému horizontu 2015 na 18,0 až 18,5 tis. Z ploch navržených v návrhu územního plánu vyplývá možný počet obyvatel k uvedenému datu 18,8 tis. Výhledové plochy určené k bydlení spolu s plochami návrhového období odpovídají možnému výhledovému počtu zhruba 19,0 tis. obyvatel, jaký určuje Zadání. Dokumentováno je to v tabulce 1. Tabulka č.1 je určena k celkovému přehledu a jako bilance vývoje obyvatel a bytů. V tabulce mohou být diskutabilní uvažované úbytky bytů. Ty vznikají zejména fyzickým i morálním zastaráním bytů, slučováním bytů k získání většího plošného standardu (a to také v sídlištních bytových domech) a v menší míře vznikají úbytky také z důvodů demolic, z důvodů právních aj. Námi uvažované úbytky v návrhovém a výhledovém období jsou relativně poloviční oproti době předlistopadové (např. v desetiletí 1981 až 1991 činil tento úbytek v Kralupech 473 bytů, tj. 55 % počtu bytů nově postavených a v devadesátých létech činil téměř 300 bytů - odvozené orientační číslo). Dále může být diskutabilní snižování průměrného počtu obyvatel na jeden byt. Je to však běžný trend v celé zemi i v Evropě a je dán zejména demografickým vývojem a sociálními vlivy. V textu použitý výraz "obyvatelé" se rozumí obyvatelé trvale bydlící (vč. dlouhodobě přítomných) a "byty" se rozumí byty trvale obydlené.
Tabulka 1 - Stav a vývoj počtu obyvatel, bytů a jejich "obložnosti" dle návrhu územního plánu +-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦vývoj bytů dle kon-¦ ¦vývoj bytů dle kon-¦ ¦ ¦ ¦ ¦ stav 1991 ¦ stav 2001 ¦ceptu v l.2001-2015¦ stav 2015 ¦ceptu v l.2015-2025¦výhled asi 2035 ¦
¦čís.¦název urb.-----------------+-----------------+-------------------+----------------+-------------------+-----------------¦ ¦UO ¦obvodu ¦obyv. ¦bytů¦obyv.¦obyv. ¦bytů¦obyv.¦nově ¦úbytek¦čistý ¦obyv. ¦bytů¦obyv.¦nově ¦úbytek¦čistý ¦obyv. ¦bytů¦obyv.¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦/byt ¦ ¦ ¦/byt ¦post.¦ ¦přír. ¦ ¦ ¦/byt ¦post.¦ ¦přír. ¦ ¦ ¦/byt ¦ +----+---------+------+----+-----+------+----+-----+-----+------+------+------+---+-----+-----+------+------+------+----+-----¦ ¦ 1-0¦Kralupy ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦- střed ¦ 2 369¦ 787¦ 3,01¦ 2 248¦ 757¦ 2,97¦ 100 ¦ 40 ¦ + 60 ¦ 2 288¦ 817¦ 2,80¦ - ¦ 25 ¦ - 25 ¦ 2 178¦ 792¦ 2,75¦ ¦ 2-0¦Hůrka ¦ 2 505¦ 987¦ 2,54¦ 2 420¦ 965¦ 2,51¦ 10 ¦ 25 ¦ - 15 ¦ 2 308¦ 950¦ 2,43¦ - ¦ 15 ¦ - 15 ¦ 2 244¦ 935¦ 2,40¦ ¦ 3-0¦Růžové ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦údolí ¦ 841¦ 280¦ 3,00¦ 784¦ 265¦ 2,96¦ - ¦ 20 ¦ - 20 ¦ 700¦ 245¦ 2,86¦ - ¦ 10 ¦ - 10 ¦ 653¦ 235¦ 2,78¦ ¦ 4-0¦Mikovice ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦xx) ¦ 621¦ 219¦ 2,84¦ 641¦ 229¦ 2,80¦ 66 ¦ 20 ¦ + 46 ¦ 748¦ 275¦ 2,72¦ 200 ¦ 12 ¦ +188 ¦ 1 240¦ 463¦ 2,68¦ ¦ 5-0¦Minicexxx¦ 661¦ 225¦ 2,94¦ 690¦ 240¦ 2,88¦ 221 ¦ 20 ¦ +201 ¦ 1 240¦ 441¦ 2,81¦ 100 ¦ 13 ¦ + 87 ¦ 1 460¦ 528¦ 2,77¦ ¦ 6-0¦Kochmanka¦ 3 180¦1199¦ 2,65¦ 3 073¦1182¦ 2,60¦ 20 ¦ 20 ¦ - ¦ 2 966¦1182¦ 2,51¦ - ¦ 15 ¦ - 15 ¦ 2 880¦1167¦ 2,47¦ ¦ 7-P¦Nad ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦drahou ¦ 9¦ 3¦ 3,00¦ 6¦ 2¦ 3,00¦ - ¦ ¦ - ¦ 5¦ 2¦ 2,50¦ - ¦ - ¦ - ¦ 5¦ 2¦ 2,50¦ ¦ 8-0¦Podhájí ¦ 100¦ 43¦ 2,33¦ 99¦ 41¦ 2,42¦ - ¦ 3 ¦ - 3 ¦ 90¦ 38¦ 2,40¦ - ¦ 2 ¦ - 2 ¦ 90¦ 36¦ 2,50¦ ¦ 9-P¦U Vltavy ¦ 23¦ 9¦ 2,56¦ 20¦ 8¦ 2,50¦ - ¦ 2 ¦ - 2 ¦ 15¦ 6¦ 2,50¦ - ¦ 2 ¦ - 2 ¦ 10¦ 4¦ 2,50¦ ¦15-0¦Lobečx) ¦ 680¦ 220¦ 3,09¦ 1 180¦ 390¦ 3,03¦ 335 ¦ 15 ¦ +320 ¦ 2 095¦ 710¦ 2,95¦ 70 ¦ 10 ¦ + 60 ¦ 2 218¦ 770¦ 2,88¦ ¦23-P¦U Knovíz.¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦potoka ¦ 3¦ 1¦ 3,00¦ 3¦ 1¦ 3,00¦ - ¦ 1 ¦ - 1 ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ +--------------+------+----+-----+------+----+-----+-----+------+------+------+---+-----+-----+------+------+------+----+-----¦ ¦levý břeh ¦10 992¦3973¦ 2,77¦11 164¦4080¦ 2,74¦ 752 ¦ 166 ¦ +586 ¦12 455¦4666¦ 2,67¦ 370 ¦ 104 ¦ +266 ¦12 978¦5032¦ 2,63¦ +--------------+------+----+-----+------+----+-----+-----+------+------+------+---+-----+-----+------+------+------+----+-----¦ ¦16-0¦Lobeček I¦ 2 291¦ 864¦ 2,65¦ 2 180¦ 839¦ 2,60¦ 15 ¦ 35 ¦ - 20 ¦ 2 064¦ 819¦ 2,52¦ - ¦ 20 ¦ - 20 ¦ 1 980¦ 799¦ 2,48¦ ¦17-0¦Lobeček ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦II ¦ 1 748¦ 658¦ 2,66¦ 1 666¦ 637¦ 2,62¦ 10 ¦ 30 ¦ - 20 ¦ 1 561¦ 617¦ 2,53¦ - ¦ 15 ¦ - 15 ¦ 1 500¦ 602¦ 2,49¦ ¦18-P¦Průmysl. ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦obvod ¦ 37¦ 16¦ 2,31¦ 31¦ 14¦ 2,21¦ - ¦ 4 ¦ - 4 ¦ 23¦ 10¦ 2,30¦ - ¦ - ¦ - ¦ 23¦ 10¦ 2,30¦ ¦21-0¦Lobeček ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦III ¦ 2 500¦ 979¦ 2,55¦ 2 404¦ 954¦ 2,52¦ 5 ¦ 35 ¦ - 30 ¦ 2 255¦ 924¦ 2,44¦ - ¦ 20 ¦ - 20 ¦ 2 170¦ 904¦ 2,40¦
+--------------+------+----+-----+------+----+-----+-----+------+------+------+---+-----+-----+------+------+------+----+-----¦ ¦pravý břeh ¦ 6 576¦2517¦ 2,61¦ 6 281¦2444¦ 2,57¦ 30 ¦ 104 ¦ - 74 ¦ 5 903¦2370¦ 2,49¦ - ¦ 55 ¦ - 55 ¦ 5 673¦2315¦ 2,45¦ +--------------+------+----+-----+------+----+-----+-----+------+------+------+---+-----+-----+------+------+------+----+-----¦ ¦kompaktní měs-¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦to celkem ¦17 568¦6490¦ 2,71¦17 445¦6524¦ 2,67¦ 782 ¦ 270 ¦ +512 ¦18 358¦7036¦ 2,61¦ 370 ¦ 159 ¦ +211 ¦18 651¦7247¦ 2,57¦ +--------------+------+----+-----+------+----+-----+-----+------+------+------+---+-----+-----+------+------+------+----+-----¦ ¦11-Z¦Hrombaba ¦ 2¦ 1¦ 2,00¦ 2¦ 1¦ 2,00¦ - ¦ 1 ¦ - 1 ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ ¦13-Z¦V rokli ¦ 42¦ 11¦ 3,82¦ 32¦ 9¦ 3,56¦ - ¦ 2 ¦ - 2 ¦ 24¦ 7¦ 3,40¦ - ¦ 2 ¦ - 2 ¦ 16¦ 5¦ 3,20¦ ¦19-7¦U hájku ¦ 5¦ 1¦ 5,00¦ 5¦ 1¦ 5,00¦ - ¦ 1 ¦ - 1 ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ - ¦ ¦20-R¦Koupališ-¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦tě ¦ 7¦ 1¦ 7,00¦ 5¦ 1¦ 5,00¦ - ¦ ¦ - ¦ 5¦ 1¦ 5,00¦ - ¦ - ¦ - ¦ 4¦ 1¦ 4,00¦ ¦22-N¦Zeměchy ¦ 310¦ 110¦ 2,82¦ 310¦ 112¦ 2,77¦ 68 ¦ 8 ¦ + 60 ¦ 470¦ 172¦ 2,74¦ 34 ¦ 4 ¦ + 30 ¦ 545¦ 202¦ 2,70¦ +--------------+------+----+-----+------+----+-----+-----+------+------+------+---+-----+-----+------+------+------+----+-----¦ ¦rozptýlené ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦bydlení celkem¦ 366¦ 124¦ 2,95¦ 354¦ 124¦ 2,85¦ 68 ¦ 12 ¦ + 56 ¦ 499¦ 180¦ 2,78¦ 34 ¦ 6 ¦ + 28 ¦ 565¦ 208¦ 2,72¦ +--------------+------+----+-----+------+----+-----+-----+------+------+------+---+-----+-----+------+------+------+----+-----¦ ¦obec Kralupy ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦ ¦n/Vlt.celkem ¦17 934¦6614¦ 2,71¦17 799¦6648¦ 2,68¦ 850 ¦ 282 ¦ +568 ¦18 857¦7216¦ 2,61¦ 404 ¦ 165 ¦ +239 ¦19 126¦7455¦ 2,58¦ +-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ Poznámky k tabulce 1:
x) vč. částí 14-R a 24 Z xx) vč. části 13-Z xxx) vč. části 12-Z Tabulky č. 2 a 3 vypovídají o využití ploch obytného území (kompaktního souvislého města). Je zřejmé, že díky vývoji počtu obyvatel v bytech a odpadu bytů v Kralupech klesne hustota obyvatel v zastavěném území, a to z 67,2 obyv./ha na 59,6 obyv./ha v návrhovém horizontu 2015 (a na 56,4 obyv./ha v přibližném výhledovém horizontu 2025). Tabulka 2 - Rozložení a hustota obyvatel v území kompaktního města současné (resp. 1991) +--------------------------------------------------------+ ¦Číslo¦Název obvodu ¦plocha ¦ počet ¦ hustota ¦ ¦UO ¦ ¦obytného¦ obyvatel¦ obyvatel ¦ ¦ ¦ ¦území ha¦ ¦ na 1 ha ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦ 1-0 ¦Kralupy n/Vlt.-střed¦ 35,8 ¦ 2 369 ¦ 66,2 ¦ ¦ 2-0 ¦Hůrka ¦ 24,8 ¦ 2 505 ¦ 101,0 ¦ ¦ 3-0 ¦Růžové údolí ¦ 16,8 ¦ 841 ¦ 50,1 ¦ ¦ 4-0 ¦Mikovice ¦ 22,6 ¦ 621 ¦ 27,5 ¦ ¦ 5-0 ¦Minice ¦ 20,4 ¦ 661 ¦ 32,4 ¦ ¦ 6-0 ¦Kochmanka ¦ 33,0 ¦ 3 180 ¦ 96,4 ¦
¦ 8-0 ¦Podhájí ¦ 5,0 ¦ 100 ¦ 20,0 ¦ ¦15-0 ¦Lobeč ¦ 11,0 ¦ 680 ¦ 61,8 ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦ ¦levý břeh ¦ 169,4 ¦ 10 957 ¦ 64,7 ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦16-0 ¦Lobeček I ¦ 33,0 ¦ 2 291 ¦ 69,4 ¦ ¦17-0 ¦Lobeček II ¦ 26,2 ¦ 1 748 ¦ 66,7 ¦ ¦21-0 ¦Lobeček III ¦ 31,8 ¦ 2 500 ¦ 78,6 ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦ ¦pravý břeh ¦ 91,0 ¦ 6 539 ¦ 71,9 ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦ ¦kompaktní město ¦ 260,4 ¦ 17 496 ¦ 67,2 ¦ +--------------------------------------------------------+ Tabulka 3 - Rozložení a hustota obyvatel v území kompaktního města v r.2015 +--------------------------------------------------------+ ¦Číslo¦Název obvodu ¦plocha ¦ počet ¦ hustota ¦ ¦UO ¦ ¦obytného¦ obyvatel¦ obyvatel ¦ ¦ ¦ ¦území ha¦ ¦ na 1 ha ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦ 1-0 ¦Kralupy n/Vlt.-střed¦ 37,0 ¦ 2 288 ¦ 61,8 ¦ ¦ 2-0 ¦Hůrka ¦ 24,8 ¦ 2 308 ¦ 93,1 ¦ ¦ 3-0 ¦Růžové údolí ¦ 16,8 ¦ 700 ¦ 41,7 ¦ ¦ 4-0 ¦Mikovice ¦ 28,5 ¦ 748 ¦ 26,2 ¦ ¦ 5-0 ¦Minice ¦ 36,5 ¦ 1 240 ¦ 34,0 ¦ ¦ 6-0 ¦Kochmanka ¦ 33,0 ¦ 2 966 ¦ 89,9 ¦ ¦ 8-0 ¦Podhájí ¦ 5,0 ¦ 90 ¦ 18,0 ¦ ¦15-0 ¦Lobeč ¦ 35,6 ¦ 2 095 ¦ 58,8 ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦ ¦levý břeh ¦ 217,2 ¦ 12 435 ¦ 57,4 ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦16-0 ¦Lobeček I ¦ 33,0 ¦ 2 064 ¦ 62,5 ¦ ¦17-0 ¦Lobeček II ¦ 26,2 ¦ 1 561 ¦ 59,6 ¦ ¦21-0 ¦Lobeček III ¦ 31,8 ¦ 2 255 ¦ 70,9 ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦ ¦pravý břeh ¦ 91,0 ¦ 5 880 ¦ 64,6 ¦ +-----+--------------------+--------+---------+----------¦ ¦ ¦kompaktní město ¦ 308,2 ¦ 18 315 ¦ 59,6 ¦ +--------------------------------------------------------+ Důležitým důvodem celkového poklesu hustot obyvatel v obytném území v Kralupech je vysoký podíl navrhovaných ploch rodinných domů a nízkopodlažního zastavění v ÚP. Individuální zástavba je pochopitelně náročnější na plochy než sídliště bytových domů. Hustota obyvatel v obytném území souvislého zastavění Kralup byla dosud značně vysoká a odpovídá spíše hustotám mnohem větších měst. Pokles hustoty obyvatel v území města lze z hlediska obytných kvalit a prostředí považovat za jednoznačně pozitivní fakt. Z tabulek 2 a 3 vyplývá také další okolnost, důležitá pro plánování a řízení města. Tou je vývoj podílu obyvatel na obou březích Vltavy. V roce 1991 bydlelo na pravém břehu 37 % obyvatel souvislého města (v současnosti asi 36 %), ale dle návrhu ÚP by jich tam v návrhovém horizontu mohlo bydlet už jen 32 % (a ve výhledu pod 30 %). Pro zajímavost v roce 1961 bydlela na pravém břehu více než polovina obyvatel a v roce 1980 43 % obyvatel souvislého města. Je potřebné poznamenat, že výpočet hustot byl zpracován na podkladu dosud užívaných urbanistických obvodů ČSÚ. Urbanistické obvody v Kralupech totiž nebyly stanoveny dle homogenní zástavby, což bylo hlavním záměrem jejich stanovení, ale spíše dle přirozených celků. V mnoha obvodech města došlo k promísení hladin a typu zástavby, což výsledek zkresluje.
V tabulkách 2 a 3 je sledováno jen kompaktní území města. V Zeměchách byla a bude hustota obyvatel mezi 30 - 40 obyv./ha a u jednotlivě stojících obytných objektů není důvodné hustotu uvádět.
4.3 Byty - bydlení Z tabulky 1 vyplývá rozmístění navržené bytové výstavby v horizontu návrhu i výhledu, ale i uvažované úbytky bytů dle jednotlivých urbanistických obvodů. Z tabulky 4 pak rozmístění navržené výstavby dle typu budov a konečně z tabulky 5 podíly počtu bytů dle jednotlivých typů budov. Z rozboru v analytické etapě (únor 1999) bylo zřejmé, že podstatnou charakteristikou bytového fondu Kralup byl velice nízký podíl bytů v rodinných domech, činil pouhých 25,6 %, což je o 10-15 % méně, než je běžné v městech mezi 10 a 20 tisíci obyvatel. Důvody jsou zřejmé. V devadesátých létech bylo dle evidence stavebního úřadu a OkÚ postaveno v Kralupech 328 bytů. Zhruba polovina z nich byly ještě byty v bytových domech. Dle ÚP se zvyšuje možný podíl bytů v rodinných domech ve městě k návrhovému horizontu na 32,1 % a ve výhledu až na 36 %, což by bylo z hlediska prostředí města beze sporu příznivé. Rovněž průměrná velikost bytu byla v roce 1991 v Kralupech značně nižší než odpovídá průměru srovnatelných měst. Činila pouze 41,7 m2 obytné plochy (oproti průměru kolem 50 m2). Za předpokladu průměrného nového bytu 65-70 m2 obytné plochy by se velikost průměrného bytu v městě zvýšila na 45 až 46 m2 obytné plochy v návrhovém horizontu a na 48 až 49 m2 ve výhledu. Druhé bydlení v území města bylo a bude zanedbatelné. Významnější jsou pouze zahrádkářské kolonie, které plán převážně respektuje a nelze je za druhé bydlení právně považovat.
Tabulka 4 Navrhovaná výstavba bytů v návrhovém období dle typu budov +------------------------------------------------------------+ ¦Číslo¦Název obvodu ¦ rodinné¦ bytové ¦ jiné ¦ celkem ¦ ¦UO ¦ ¦ domy ¦ domy ¦ ¦ ¦ +-----+--------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦ 1-0 ¦Kralupy n/Vlt.-střed¦ ¦ 100 ¦ - ¦ 100 ¦ ¦ 2-0 ¦Hůrka ¦ ¦ ¦ 10 ¦ 10 ¦ ¦ 3-0 ¦Růžové údolí ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦ 4-0 ¦Mikovice ¦ 66 ¦ ¦ - ¦ 66 ¦ ¦ 5-0 ¦Minice ¦ 201 ¦ 20 ¦ - ¦ 221 ¦ ¦ 6-0 ¦Kochmanka ¦ ¦ ¦ 20 ¦ 20 ¦ ¦ 7-P ¦Nad drahou ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦ 8-0 ¦Podhájí ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦ 9-P ¦U Vltavy ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦10-D ¦Nádraží ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦15-0 ¦Lobeč ¦ 245 ¦ 90 ¦ - ¦ 335 ¦ ¦23-P ¦U Knovíz.potoka ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦levý břeh celkem ¦ 512 ¦ 210 ¦ 30 ¦ 752 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦16-0 ¦Lobeček I ¦ ¦ ¦ 15 ¦ 15 ¦ ¦17-0 ¦Lobeček II ¦ ¦ ¦ 10 ¦ 10 ¦
a obvodů
¦18-P ¦Průmyslový obvod ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦21-0 ¦Lobeček III ¦ ¦ ¦ 5 ¦ 5 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦pravý břeh celkem ¦ ¦ ¦ 30 ¦ 30 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦kompaktní město celkem ¦ 512 ¦ 210 ¦ 60 ¦ 782 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦11-Z ¦Hrombaba ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦13-Z ¦V rokli ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦19-Z ¦U hájku ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦20-R ¦Koupaliště ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦22-N ¦Zeměchy ¦ 68 ¦ ¦ - ¦ 68 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦rozptýlené bydlení ¦ 68 ¦ ¦ - ¦ 68 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦obec Kralupy ¦ 580 ¦ 210 ¦ 60 ¦ 850 ¦ +------------------------------------------------------------+
Tabulka 5 Pravděpodobné podíly počtu bytů dle typu domu v návrhovém horizontu +------------------------------------------------------------+ ¦ ¦ ¦ byty v ¦ ¦ ¦Číslo¦Název obvodu +------------------------¦byty ¦ ¦UO ¦ ¦rodin. ¦bytových¦ostat.¦celkem ¦ ¦ ¦ ¦domech ¦domech ¦budov.¦ ¦ +-----+--------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦ 1-0 ¦Kralupy n/Vlt.-střed¦ 35 ¦ 780 ¦ 2 ¦ 817 ¦ ¦ 2-0 ¦Hůrka ¦ 217 ¦ 728 ¦ 5 ¦ 950 ¦ ¦ 3-0 ¦Růžové údolí ¦ 169 ¦ 76 ¦ - ¦ 245 ¦ ¦ 4-0 ¦Mikovice ¦ 173 ¦ 88 ¦ - ¦ 261 ¦ ¦ 5-0 ¦Minice ¦ 400 ¦ 54 ¦ 1 ¦ 454 ¦ ¦ 6-0 ¦Kochmanka ¦ 150 ¦ 1 029 ¦ 3 ¦ 1 182 ¦ ¦ 7-P ¦Nad drahou ¦ 2 ¦ ¦ - ¦ 2 ¦ ¦ 8-0 ¦Podhájí ¦ 34 ¦ 3 ¦ 1 ¦ 38 ¦ ¦ 9-P ¦U Vltavy ¦ 3 ¦ 3 ¦ - ¦ 6 ¦ ¦10-D ¦Nádraží ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦15-0 ¦Lobeč ¦ 510 ¦ 200 ¦ - ¦ 710 ¦ ¦23-P ¦U Knovíz.potoka ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦levý břeh celkem ¦1 693 ¦ 2 961 ¦ 12 ¦ 4 666 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦16-0 ¦Lobeček I ¦ 250 ¦ 565 ¦ 4 ¦ 819 ¦ ¦17-0 ¦Lobeček II ¦ 188 ¦ 427 ¦ 2 ¦ 617 ¦ ¦18-P ¦Průmyslový obvod ¦ 4 ¦ 6 ¦ - ¦ 10 ¦ ¦21-0 ¦Lobeček III ¦ 136 ¦ 786 ¦ 2 ¦ 924 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦pravý břeh celkem ¦ 578 ¦ 1 784 ¦ 8 ¦ 2 370 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦kompaktní město celkem ¦2 271 ¦ 4 745 ¦ 20 ¦ 7 036 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦11-Z ¦Hrombaba ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦13-Z ¦V rokli ¦ 6 ¦ ¦ 1 ¦ 7 ¦ ¦19-Z ¦U hájku ¦ ¦ ¦ - ¦ ¦ ¦20-R ¦Koupaliště ¦ ¦ ¦ 1 ¦ 1 ¦ ¦22-N ¦Zeměchy ¦ 166 ¦ 6 ¦ - ¦ 172 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦rozptýlené bydlení ¦ 172 ¦ 6 ¦ 2 ¦ 180 ¦ +--------------------------+--------+--------+------+--------¦ ¦obec Kralupy ¦2 443 ¦ 4 751 ¦ 22 ¦ 7 216 ¦ +------------------------------------------------------------+
4.4 Zaměstnanost, pracovní sféra Zaměstnanost v devadesátých létech v celé republice výrazně poklesla (v r.1991 byl podíl výdělečně činných 52,6 %, v roce 2001 již jen 45,0 %). V samotných Kralupech byla a je zaměstnanost velmi vysoká. V roce 1991 činil podíl výdělečně činných 56,6 %. V roce 2001 je tento podíl 49,1 %, což je jeden z nejvyšších ze srovnatelných měst. Jako pracovištní centrum nelze Kralupy nad Vltavou posuzovat izolovaně, pouze jako obec. Město vytváří pracovištní celek přinejmenším s Veltrusy a Nelahozevsí, ale v brzké budoucnosti také s Úžicí (a mezilehlými Chvatěruby a Kozomínem). Názor a z toho plynoucí nároky na vývoj pracovní sféry samotných Kralup obsahuje "separát" analytické etapy z února 1999 a převzal jej zadávací dokument. Výše uvedený pracovištní celek měl, charakteristiky:
má a mohl by míti
1991 Počet trvale bydl.obyvatel v tis. 22,1 Počet ekonomicky aktivních obyv.v tis. 12,4 % ekonomicky aktivních 55,9 Saldo pohybu za prací, tis. osob -0,8 Pracovní příležitosti, tis. míst. 11,6
2001 21,9 10,7 48,9 -1,5 9,2
tyto
2015 22,6 18,8 48,0 -1,8 9,0
Lze předpokládat, že v současných pracovištích a závodech poklesne do r. 2015 nynější zaměstnanost asi o třetinu, tj. asi o 3,0-3,5 tisíc osob (míst). Zhruba třetina z tohoto počtu by mohla být zaměstnána v rámci stávající zástavby města (například ve službách uvnitř obytné zóny, v nových aktivitách ve stávajících výrobních plochách aj.). Potřeba nových ploch pro ekonomické aktivity v "Kralupské aglomeraci" by tedy měla odpovídat rozsahu asi 2,0-2,5tis. pracovních míst. To představuje potřebu nových ploch 60 - 120 ha - podle charakteru budoucí činnosti. Přitom předpokládáme, že výrazně neklesne dojížďka za prací do "Kralupské aglomerace" a nadměrně nestoupne vyjížďka za prací (zejména na Prahu). Tyto uvedené plochy 60 - 120 ha by měly být soustředěny zejména kolem dálniční křižovatky Úžice. Do výše uvedené potřeby nových "výrobních" ploch celé "Kralupské aglomerace" nejsou započteny požadavky stávajících závodů na rozšíření, které jsou převážně dané modernizací technologie. Jsou vyčísleny v zadávacím dokumentu ÚP Kralup (spolu s využitím proluk ve výrobních zónách na 25-30 ha) a územní plán je vymezuje.
5. URBANISTICKÉ ŘEŠENĺ 5.1 Vývoj zástavby v historických souvislostech
nim
Kralupy nad Vltavou se byla připojena Lobeč.
jako samostatná obec rozvíjely do r.1881, kdy Pak byly postupně připojovány další části.
k
KRALUPY Velmi starou existenci Kralup nad Vltavou dokládá archaické místní jméno, ale i nálezy ze slovanské doby, jak přímo z Kralup, tak z hradiště u Minic, z Lobče i z okolí. Písemně jsou Kralupy doloženy od r.1253, Lobeč od r. 1088. Původní zástavba se rozvíjela kolem bývalé tvrze (v místech dnešní zahrady ZŠ Komenského nám.) Vlastní Kralupy tvořilo ještě v r.1848 pouze 22 domů se 173 obyvateli. Rozvoj nastal teprve v polovině 19.století, kdy byla v r.1851 uvedena do provozu trať Praha - Podmokly, v roce 1856 trať z Kralup do Kladna a r.1865 trať na Všetaty. V tomto roce bylo na křižovatce tratí otevřeno kralupské nádraží. S rozvojem železnice nastal i rozvoj průmyslu (loděnice, parní mlýn, cukrovar, pivovar, železniční opravny a další průmyslové podniky). Nastal příliv pracovních sil a s ním související rozvoj obytné zástavby a vybavenosti. Roku 1881, kdy byla ke Kralupům připojena Lobeč, byly Kralupy povýšeny na městys a přejmenovány na Kralupy nad Vltavou, jejich rozvoj pokračoval. Kralupy měly v té době měšťanskou školu, kostel, městský hřbitov, vznikaly zde různé spolky a kluby. V roce 1901 byla jižně od trati uvedena do provozu rafinerie minerálních olejů - Kralupol (dnes Barvy, laky). Dalším mezníkem byl rok 1902, kdy byly císařským dekretem Kralupy nad Vltavou povýšeny na město. Na počátku 20.století vznikaly ve městě další nové podniky - lihovar, konzervárna. V roce 1913 vznikl Kralupský okres se 2 městy a 44 obcemi. Převratný rozvoj přerušila na několik let teprve 1.světová válka. Další růst nastal až ve dvacátých letech, kdy byly k městu připojeny části Lobeček a Mikovice. V Kralupech vznikaly další nové podniky např. dýhárna, výroba léčiv, továrna na barvy a laky, Maggi a výroba leteckých motorů; vyrůstala zde rovněž nová obytná zástavba. Dalším významným mezníkem pro město byl rok 1928, kdy byl otevřen silniční most přes Vltavu (od arch.Krohy) spojující Kralupy s Lobečkem. Za první republiky získalo zejména centrum Kralup, kde vyrostlo mnoho nových veřejných budov, městský charakter. Osudným se pro Kralupy nad Vltavou stal 22.březen 1945, kdy po bombardování zůstaly v troskách stovky objektů. Další ránu pak znamenala povodeň v r.1947. Obnova probíhala jen velmi pomalu. Další vlna rozvoje města nastala až na počátku 60.let, po vybudování nového podniku Kaučuk Kralupy. Ke Kralupům byly v r. 1960 připojeny Minice. V různých částech města začala starší zástavbu nahrazovat nová panelová sídliště. Obytnou zástavbu doplnilo množství objektů občanské vybavenosti: nákupní střediska, školy, sportoviště, kulturní dům atd. V roce 1986 se Kralupy nad Vltavou rozrostly o poslední část Zeměchy. LOBEČEK První písemná zmínka o Lobečku pochází z r. 1389, kdy patřil proboštu pražské svatovítské kapituly. První zástavba vznikala v oblasti Starého Lobečku a tvořilo ji jen několik usedlostí. Ještě v r.1864 měl pouze 27 stavení. Velký růst začal v 70. letech 19.stol s rozvojem průmyslu a v r.1910 měl Lobeček 130 domů a 900 obyvatel. V r.1908 se stal samostatnou obcí, v r.1921 byl připojen ke Kralupům.
LOBEČ Nejstarší zpráva o Lobči je už z r.1070. Velikostí předčila Lobeč dlouhou dobu Kralupy i Lobeček. Již na konci 18.stol měla Lobeč 31 stavení a v r.1850 38 stavení. Při stavbě železnice ve 40.letech 19.stol. vzniklo v Lobči dokonce nádraží. V r. 1850 se stala Lobeč osadou Kralup a v r.1881 byla připojena. MINICE První původní zástavba se soustřeďovala kolem kostela a dále vybíhala podél Zákolanského potoka na sever a na jih. Na počátku 17.stol už měly Minice 21 stavení včetně školy, fary a dvou hospod, v roce 1850 zde bylo 40 domů a 342 obyv. Důležitým zdrojem obživy v Minicích bylo havířství, těžba uhlí zde byla provozována až do 2.svět.války. Minice připojeny ke Kralupům r.1960. MIKOVICE První písemná zmínka pochází už z r.1068. Zástavba se soustřeďovala kolem tvrze, přestavěné později na dnes již zaniklý zámek. Připojeny ke Kralupům ve 20.létech. ZEMĚCHY První písemná zmínka o obci je z r. 1266. Zeměchy byly typicky zemědělská obec. Původní zástavbu tvořily zemědělské usedlosti, z nichž se některé zachovaly v západní části sídla. Zeměchy bývaly poměrně velkou obcí, v roce 1848 měly 34 domy a 271 obyvatel, v roce 1887 42 domy a 299 obyvatel. Zeměchy připojeny ke Kralupům až v roce 1986.
5.2 Stávající urbanistická struktura Rozvolněná struktura zástavby, zejména jeho levobřežní části je dána konfigurací terénu a postupným srůstáním původně samostatných sídel. Podobu a rozvoj sídla ovlivnily i dvě územní bariery: Vltava a železniční trať Praha - Děčín vedená napříč městem ve zvýšené úrovni. Zástavba i celkový vzhled města je značně různorodý a neucelený. Až na výjimky nemá zástavba městský ráz. Chybí jasně vymezený centrální prostor náměstí. Na podobě Kralup se velmi výrazně podepsalo bombardování v r.1945 a snad ještě výrazněji přestavby v období socialismu, kdy na mnoha místech musela tradiční zástavba ustoupit zástavbě panelové. Z urbanistického hlediska se výrobní a obytná v centru Kralup.
často
nevhodně
mísí
různé funkce, hlavně
Velkým kladem je naopak péče o úpravu městského parteru a zeleně v posledním období. Je třeba jmenovat hlavně vybudování pěší a cyklistické stezky napříč celým městem, včetně nové lávky přes Vltavu, úprava nábřeží v Lobečku, některých ulic a prostorů v centru Kralup, či parkové úpravy na nábřeží u sídliště Cukrovar.
CENTRÁLNĺ ČÁST MĚSTA Centrum je ze severovýchodní strany ohraničeno tokem Vltavy, z jihozápadní železniční tratí. Centrální funkci má i území v okolí ulic S.K.Neumanna, Sokolské a Nerudovy, které je od vlastního centra odděleno železniční tratí. Jádro tvoří zástavba mezi nádražím, Komenského náměstím a Mostní ulicí. Výraznou dominantou je novogotický kostel svatého Václava a škola na Komenského nám. Uliční síť zde zůstala v zásadě zachována, dvou až tří
podlažní zástavba si uchovala alespoň z části městský charakter. Přesto centrum působí neuceleným dojmem, zejména nákupní středisko v sousedství kostela se jeví jako cizorodý prvek. Z funkčního, provozního a dopravně obslužného hlediska je tu zcela nevhodně umístěn areál sladovny a mlýnů v bloku mezi Žižkovou ulicí a Palackého náměstím. Z jihovýchodu k jádru přiléhá výrobní zóna (Lihovar, Vitana, Aero, Technické služby, železniční opravny). Většina ploch je zavlečkována, silniční dopravní obsluha je však nevyhovující. Další výrobní zóna leží jižně od trati na Kladno a Slaný. Zde byla původně rafinerie minerálních olejů Kralupol, dnes se zde nachází podnik Barvy a laky. Severozápadně od jádra vyrostlo sídliště Cukrovar (název nese podle bývalého Rolnického cukrovaru, který zde stával), sportovní hala a hotel Sport, v jehož části je umístěn městský úřad. Nedávno tu byl otevřen penzion pro důchodce. Na volných plochách přilehlých k železnici, jediných v této části města, se počítá s další výstavbou. Zástavba mezi centrem a Mikovicemi sleduje údolí Knovízského a Zákolanského potoka a je ze severu omezena svahy Hostibejku, z jihu železnicí. V návaznosti na centrum vyrostla na místě starší zástavby další sídliště (Hůrka a Zátiší). V ulicích pod Hostibejkem se zachovaly původní dvou až třípodlažní obytné bloky, které se směrem k Mikovicím snižují a přecházejí v individuální nízkopodlažní zástavbu.
MIKOVICE Drobná vesnická zástavba se zachovala na severozápadním okraji kolem Lidového náměstí a v přilehlých uličkách stoupajících od náměstí do svahu. Starší zástavba se uchovala také v Růžovém údolí a kolem Velvarské ulice směrem na Minice. Podél Zákolanského a Knovízského potoka směrem na centrum Kralup převažují nízkopodlažní obytné domy, které zde začaly vyrůstat ve 20.letech tohoto století. V centru Mikovic proti škole stojí několik 4 podlažních bytovek. V Růžovém údolí, podél Knovízského potoka je zóna výrobních, skladových a dalších podnikatelských aktivit. Na svazích na severu nad Mikovicemi se nacházejí rozsáhlé plochy zahrádkářských osad. Na území Mikovic se nachází několik lokalit uvažovaných pro rozvoj obytné zástavby. MINICE Minice tvoří samostatnou část, která si do značné míry uchovala původní vesnický charakter. Jen jižně od kostela vyrostlo několik bytovek a v severovýchodní části nové rodinné domy. Zástavba sleduje údolí Zákolanského potoka a dominuje jí kostel na mírné vyvýšenině v jižní části sídla. Východně nad údolím Zákolanského potoka se nachází vhodné plochy pro rozvoj obytné zástavby. Zástavbu západně od Zákolanského potoka, podél uvažované trasy přeložky silnice II/240, navrhoval minulý územní plán.
LOBEČ Lobeč leží v údolíčku, severozápadně od centra Kralup, oddělena terénním hřbetem Hostibejk. Jádro Lobče tvoří drobná vesnická zástavba kolem Purkyňova náměstí. V okrajových částech ji doplňují novější izolované RD. V 80.letech vyrostl v centru Lobče blok panelových domů a v nedávné době nové bytové domy, které uzavírají Purkyňovo náměstí. Na Hostibejku stojí zcela samostatná lokalita řadových rodinných domů. Na terasách na Lobčí, a nad údolím Vltavy s krásnými výhledy se nachází další plochy uvažované pro rozvoj obytné zástavby.
LOBEČEK
Rozkládá se v rovinatém území na pravém břehu Vltavy. Severozápadní část tvoří obytná zástavba, ke které z jihovýchodu přiléhá výrobní zóna (Armabeton, Kovošrot, dýhárna, Feralpi...). V této části města jsou ještě územní rezervy pro rozvoj výrobních a podnikatelských aktivit, mimo jiné také na ploše zahrádkářské osady. Zcela samostatný celek tvoří areál Unipetrolu (Kaučuk a.s. a Česká rafinérská a.s.), oddělený pohledově od ostatní zástavby pásem zeleně. Obytnou zástavbu Lobečku tvoří největší a nejstarší kralupské sídliště, které zčásti nahradilo původní nízkopodlažní zástavbu. Nízkopodlažní rodinné bydlení zůstalo zachováno zejména severozápadně a jihovýchodně od sídliště.
ZEMĚCHY Zeměchy jsou zcela samostatnou částí, která si dodnes uchovala venkovský charakter. Zástavbu v západní části sídla tvoří původní zemědělské usedlosti, ve východní části podél silnice vyrostly drobnější rodinné domy. Dominantu Zeměch tvoří barokní kostel na malé vyvýšenině na východním okraji. Mezi tratí a severním okrajem zástavby byla zřízena zahrádkářská osada. V současné době znovuožívá rybníkářství. Pozn.: popis se neváže přesně na území dle katastrálních vžitých označení místních částí.
hranic, ale používá
5.3 Navržená urbanistická koncepce Stěžejním úkolem územního plánu byl návrh dopravního řešení, které by vedlo k maximálnímu útlumu tranzitní dopravy uvnitř města (tento návrh je podrobně popsán v kapitole 11). Dalším úkolem bylo jasné vymezení a posílení významu centra města. Územní plán se zaměřil také na jasné oddělení velkých výrobních zón od ostatních částí města, zejména obytných. K oddělení je využito ploch, které nemají vysoké nároky na kvalitu prostředí, ale samy nejsou zdrojem negativních účinků na okolí (plochy drobné výroby, komerční administrativy a dopravní vybavenosti). Kolem areálu Kaučuku a.s. a České rafinérské a.s. je směrem k obytné zástavbě již částečně vybudován pás zeleně. Územní plán navrhl v souladu se záměry Kaučuku jeho výhledové rozšíření (např. na plochy zahrádkářské kolonie u kruhové křižovatky). Kromě řešení problémů ve stávající zástavbě navrhuje územní plán rozvojové plochy pro novou zástavbu. Možnosti rozvoje uvnitř města, v rovinaté nivě byly prakticky vyčerpány, navíc je zde velkým omezením zátopové území. Rozvojové plochy se soustřeďují hlavně na terénní terasy v levobřežní části města. Plochy byly vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu tak, aby byly co nejvíce využity stávající komunikace a zařízení technické vybavenosti a podmiňující investice výstavby byly co nejnižší. Rozvojové plochy jsou umísťovány s ohledem na stávající okolní zástavbu: - plochy pro bydlení jsou soustředěny do levobřežní (klidovější části města) - plochy pro výrobu a sklady do pravobřežní části v návaznosti na stávající výrobní plochy a komunikace - plochy pro drobnou výrobu a administrativu jako přechod mezi výrobními a obytnými částmi města - plochy pro vybavenost zejména do centrální části města, aby se posílila jeho obslužná funkce
Územní plán dále navrhuje doplnění ploch zeleně v sídle. Jedná se jednak o zeleň přírodního charakteru v návaznosti na územní systém ekologické stability, jednak o plochy veřejně přístupné zeleně parkového charakteru. Některá území v Kralupech si vyžádají podrobnější řešení než jaké může poskytnout územní plán města (regulační plán, zastavovací studie apod.). Jde především o tato území: - centrum města vymezené Vltavou, ulicemi Mostní, Jungmannovou, Husovou a Nádražní, a na jihovýchodě hranicemi výrobních areálů; tady by měla být vyřešena především organizace dopravy, dány podrobné regulační podmínky pro přestavby a případné dostavby, navrženo vhodné využití zrušeného výrobního areálu - dopravní řešení (úprava některých křižovatek, levobřežní napojení centra na přeložku silnice II/101 včetně záchytného parkoviště a rozšíření autobusového terminálu...) - lokality pro obytnou zástavbu, kde není parcelace, dopravní obsluha a napojení na sítě technické infrastruktury jednoznačné nebo pro které dosud nebyla zpracována podrobnější dokumentace - lokality pro obslužnou sféru a ekonomické aktivity (viz regulativy prostorového uspořádání, kde je uveden jmenovitý seznam ploch) Popis jednotlivých částí města Centrum Do řešení centra jsme promítli tyto zásady: - je navrženo vymístění nevhodných provozů Sladovny a stáčírny a Kralupských mlýnů (nutno dořešit přeměnu areálu jak z hlediska funkcí, tak i z hlediska hmotového řešení přestavby - možnost vytvoření nového prostoru a nových propojení) - doprava v centru je nově organizována a zklidněna (obytné ulice, pěší zóny) - na jihovýchodním okraji centra je na přivaděči ze silnice II/101 navrženo záchytné parkoviště - výhledově je navržen druhý městský most přes Vltavu v prodloužení ulice u vodárny na Lobečku, v souběhu s přechodem teplovodu přes řeku (viz kapitola 11.Doprava) - výhledově je navrženo tunelové propojení centra (pod železnicí) ve směru ulice Kaplířovy se zaústěním do výhledové kruhové křižovatky v prostoru před poštou - je navrženo nové pěší propojení centra s plochami zeleně na břehu Vltavy a pěší spojka od navrženého parkoviště do ulice Havlíčkovy) - doporučujeme využití zadního vchodu do nemocnice od Komenského náměstí (zkrátí se tak cesta pro pěší od nádraží a z navrhovaného záchytného parkoviště) Z jihovýchodu přiléhá k centru výrobní zóna, kterou považuje územní plán za stabilizovanou, její další rozvoj je omezen korytem Vltavy a železniční tratí (výrobní zóna je oddělena od centra navrženou komunikací a záchytným parkovištěm). Detailní řešení centra Kralup je nad rámec možností územního plánu a mělo by být předmětem samostatného regulačního plánu nebo studie (v grafických přílohách přinášíme námět řešení).
Cukrovar
- pro dostavbu volných ploch je zpracovaná studie, která předpokládá výstavbu bytového domu, dostavbu sportovního areálu a objektů vybavenosti, územní plán ji respektuje - předpokládá se dokončení sadových úprav na břehu Vltavy
Lobeček - celková koncepce zůstane zachována - po vybudování přeložky II/101 dojde ke zklidnění průjezdné dopravy na páteřní komunikaci od mostu ke Kaučuku a.s. - dopravními opatřeními dojde ke zklidnění ulice Třebízského, která prochází vilovou zástavbou a kolem základní školy - s výjimkou střešních nástaveb se zde nepočítá s novou obytnou zástavbou - většina rozvojových ploch je určena pro výrobu a skladování, drobnou výrobu, případně vybavenost (administrativu) a vytváří souvislý pás oddělující areál Kaučuku a České rafinerské od obytné zástavby
Lobeč - struktura původní zástavby zůstane zachována - na Lobči se nachází jedna z největších rozvojových ploch pro obytnou zástavbu, ke které bude třeba vybudovat novou přístupovou komunikaci - výstavba si vyžádá i další investice: výstavbu sítí technické infrastruktury, přeložky nadzemního elektrického vedení atd.
Mikovice - v návrhovém období jsou zde navrženy drobné úpravy na silnici II/240 - rozvojové plochy pro výstavbu RD jsou navrženy jednak mezi tratí a silnicí II/240, jednak na jihozápadním okraji Mikovic - výhledové plochy pro rodinné domy i středopodlažní zástavbu bytovými domy jsou navrženy jižně od silnice II/240, zde je navržena i smíšená městská zástavba - je navrženo pěší a cyklistické propojení z Mikovic do Zeměch a na druhou stranu napojení na Masnerovu stezku do centra města - plochy kolem železniční stanice jsou navrženy pro drobnou nerušící výrobu a pro montážní základnu ČD a budou tvořit jeden celek s výrobními a skladovými plochami v Růžovém údolí
Minice - zůstane zachována původní vesnická struktura zástavby v údolí Zákolanského potoka - realizace přeložky silnice II/240 zklidní centrum Minic - největší rozvojové plochy pro výstavbu rodinných domů jsou navrženy severovýchodně nad Minicemi, směrem ke kralupskému hřbitovu a k Balaku
Zeměchy - původní vesnická struktura zůstane zachována, stabilizována je zahrádkářská kolonie na severu sídla - rozvojové plochy pro výstavbu rodinných domů jsou navrženy na okraji zástavby - v prostoru za stávající silnicí II/240 nazývaném U Šachty je plocha pro výstavbu rodinných domů, občanské a sportovní (viz bod Souborného stanoviska č.54)
i jihozápadním navržena vybavenosti
5.4 Etapizace výstavby Rozvojové plochy pro výstavbu v návrhovém období by měly stačit zhruba na 15 let (to je návrhový horizont územního plánu). V současné chvíli, kdy nejsou až na výjimky známy konkrétní investiční záměry, není dost dobře možné závazný postup výstavby určit. Územní plán proto stanovuje pouze obecná pravidla pro postup výstavby, která je třeba chápat jako doporučení (viz grafická příloha). - V první etapě by měly území.
být zastavovány pozemky uvnitř
současně
zastavěného
- Z ploch mimo současně zastavěné území by měly být zastavovány nejprve lokality v návaznosti na stávající zástavbu, dále v návaznosti na stávající komunikace a na již vybudované sítě technické infrastruktury. - Z velkých lokalit by měla být výstavba přednostně povolována na těch, u kterých se předpokládá rychlé zastavění (většinou jeden investor). - U velkých lokalit, které nebudou zastavěny najednou (zejména v případě více jednotlivých investorů) by měl být dodržen směr výstavby od stávající zástavby, případně od stávajících komunikací, směrem do volné krajiny, a to zejména z těchto důvodů: - možnost zemědělského obhospodařovaní zbývající, dosud nezastavěné části pozemku a přístupu na něj, - postupné budování inženýrských sítí a komunikací a napojování nové zástavby na ně. - Výhledové plochy jsou územní rezervy pro výstavbu návrhových, s jejich zástavbou se počítá až Pokud by nastala potřeba zastavět je dříve (v plánu), bylo by nutné zpracovat změnu územního
po vyčerpání všech ploch v období po roce 2015. období platnosti územního plánu.
6. BYDLENĺ Předpokládáme, že bydlení bude funkcí v Kralupech.
v příštím období nejvíce
se rozvíjející
Územní plán vymezuje v souladu s demografickou analýzou v návrhovém období nové plochy pro cca 580 RD a pro cca 210 bytů v bytových domech, dalších asi 60 bytů bude možné umístit ve střešních nástavbách na stávajících bytových domech. Rozvojové možnosti pravobřežní části města - Lobečku jsou prakticky vyčerpány. Většina rozvojových ploch se nachází v levobřežní části Kralup, především na terénních terasách nad Mikovicemi a na Lobči. Většina ploch je svojí polohou předurčena k nízkopodlažní zástavbě rodinnými domy. Vhodných ploch pro výstavbu nových bytových domů je ve městě velmi málo. Půjde buď o ojedinělé proluky ve stávající zástavbě, o menší plochy (Cukrovar, Lobeč) nebo kombinace zástavby rodinnými domy se středopodlažními izolovanými bytovými domy ("viladomy" na Lobči). Jistou rezervu pro výstavbu bytů tvoří i již zmíněné střešní nástavby na stávajících bytových domech s plochými střechami na sídlištích Lobeček a Hůrka - Kochmanka. Tyto nástavby by mohly mít zároveň příznivý vliv na vzhled stávajících panelových domů. Uváděné počty bytů (rodinných domů) v následujícím přehledu jsou v některých případech přebrané z již zpracované dokumentace, v ostatních případech jsou pouze orientační. Skutečné kapacity jednotlivých lokalit budou závislé
na velikosti parcel, hustotě zastavění. Podrobné využití lokalit, velikost parcel, typ zástavby, dopravní obsluha a řešení technické vybavenosti by měly být předmětem řešení zastavovací studie nebo regulačního plánu. 6.1 Přehled rozvojových ploch pro bydlení Návrhové období: 1. Nad Lobčí u vodojemu plocha pro 35 rodinných domů z hlediska zásobování lokality vodou by bylo vhodné zařadit sousední výhledovou plochou (a) do jedné etapy, důležité je zejména nalezení vhodného místa pro napojení na III. třídy 2. Lobeč - nad Hostibejkem 210 RD + 30 b.j. v izolovaných bytových domech do 4 podlaží pro východní část lokality schválený návrh územního plánu západní urbanistická studie, výstavba si vyžádá přeložení jedné trafostanice a zrušení asi nadzemního vedení 22kV a jeho uložení do kabelu, z hlediska zásobování lokality vodou by bylo vhodné zařadit č.2 spolu se sousední výhledovou plochou (b) do jedné etapy 3. Lobeč až 60 b.j. v bytových domech plocha v sousedství stávajících bytových domů doporučujeme zástavbu izolovanými bytovými domy, které vytvoří mezi blokovou panelovou zástavbou a nízkopodlažní zástavbou 4. Zeměchy - západ 11 RD na lokalitu je zpracovaná rodinných domů - výstavba
studie, která předpokládá výstavbu se v současnosti realizuje
spolu se silnici
zóny, pro 1100 m lokalitu
přechod
izolovaných
5. Zeměchy jihozápad 35-40 RD plocha v mírném svahu nad stávající zástavbou 6. Mikovice u trati plocha je vhodná asi pro hustou zástavbu řadovými RD
10-20
RD,
zpracovaná
studie
však
předpokládá
7. Mikovice jihozápad 30-35 RD jihovýchodní svah s výhledy na město z jedné strany přiléhá ke stávající obslužné komunikaci 8. Nad Balakem 25 RD plocha sousedí s navrženým nadregionálním biokoridorem 9. Pod garážemi 5 RD 10. Nad garážemi (Minice) 25 RD výstavba v této ploše předpokládá přeložku venkovního 11. Nad Minicemi 100 RD výstavba v této ploše rovněž vyvolá kV, předpokládáme zachování zeleného klínu
přeložku
12. Minice u hřbitova dle charakteru zástavby až 30 RD plocha navazuje na stávající novou výstavbu je nutné respektovat stávající vedení 22kV
vedení
venkovního
22 kV
vedení 22
13. Minice za kostelem 20 b.j. v bytových domech doporučujeme středopodlažní izolované bytové domy využita je devastovaná plocha bývalého zemědělského demolovat objekt kravína plocha sousedí s lokálním biokoridorem
areálu,
je třeba
14. Minice jih, u trati 10 RD výstavba je připravena k realizaci 15. Minice jih, u silnice 4 - 6 RD pro přístup k jednotlivým pozemkům navrhujeme komunikaci, souběžnou se silnicí II.třídy tak, aby této silnice
vybudovat obslužnou vjezdy nebyly přímo z
16. centrum, Rybova - výstavba realizována 17. Sídliště Cukrovar 40 b.j. v byt. domech na dostavbu sídliště Cukrovar je zpracovaná studie 18. Zeměchy jih 4 RD využity jsou zahrady uvnitř zastavěného území 32. Zeměchy východ 4 RD zástavba podél stávající cesty,
v
návaznosti
na
současnou
zástavbu
38. Přestavba areálu bývalého ČSAD pro území je zpracovaná studie, která předpokládá mimo drobné výstavbu bytového domu
výroby i
střešní nástavby: Hůrka-Kochmanka 30 b.j. Lobeček 30 b.j. Výhled a) Nad Lobčí (navazuje na lokalitu č.1) 25 RD b) Lobeč nad Hostibejkem (navazuje na lokalitu č.2) 45 RD c) Zeměchy, západ 6 RD vedle záměru výstavby
hotelu na
ploše bývalého
zemědělského
d) Zeměchy, jih 14 RD obtížně přístupný pozemek, leží v poddolovaném území e) Mikovice tři plochy pro celkem cca 35 RD pozemky nad Velvarskou silnicí, příjemná poloha f) Mikovice 60 bj v BD středopodlažní zástavba (do 4NP) g) Nad Minicemi (navazuje na lokalitu č.11) 80 RD h) Nad Minicemi (navazuje na lokalitu č.10)
areálu
20 RD Souborné stanovisko určilo
následující doplnění
a úpravy
ploch pro bydlení:
Návrh 2. Lobeč - nad Hostibejkem (souborné stanovisko č.44) plocha byla rozšířena 14.Minice jih, u trati 10 RD (souborné stanovisko č.18) V souladu se zpracovanou zastavovací studií byla plocha pro bydlení rozšířena na úkor ploch sídelní zeleně vyhražené 50.Zeměchy Nad Velvarskou - U šachty (souborné stanovisko č.54). V této lokalitě byla vymezena plocha pro bydlení individuální specifické BI1. Pro plochu byly stanoveny speciální regulativy (viz vyhláška o závazných částech územního plánu), které umožňují vedle bydlení také výstavbu občanské vybavenosti a sportoviště ve větším rozsahu, než je u této kategorie ploch obvyklé a které také zohledňují některá specifika této lokality. Výhled c) Zeměchy, západ (souborné stanovisko č.55) Výhledová plocha pro bydlení individuální byla zmenšena. Její část je v návrhu územního plánu určena pro výstavbu hotelu v kategorii OV1- obslužná sféra - občanská vybavenost. e) Mikovice Jedna z ploch pro výhledovou obytnou zástavbu u ulice Velvarská (původní e2) byla přesunuta do návrhového horizontu, kategorie smíšené využití městského typu (souborné stanovisko č.50). Byly doplněny další dvě plochy pro výhledovou zástavbu v kategorii bydlení individuální - e3, e4 (souborné stanovisko č.52). 7. OBČANSKÉ VYBAVENĺ V oblasti občanského vybavení nejsou v Kralupech výrazné disproporce. Zadání územního plánu nestanovilo žádné požadavky na vymezení rozvojových ploch pro konkrétní vybavenost, s výjimkou územní rezervy pro případnou novou střední školu. Územní plán předpokládá posílení obslužné funkce v centru Kralup, kde by mohly být využity plochy po vymístěných výrobních areálech. Případná další nová zařízení a objekty vybavenosti je možné umísťovat při dodržení předepsaných regulativů zejména v plochách: - obslužná sféra - občanská vybavenost OV1, OV2 - centrální smíšená zóna SC - smíšená zóna městského typu SM - smíšená zóna venkovského typu SV Drobná nerušící zařízení vybavenosti je možné umísťovat i v plochách: - bydlení hromadné BH - bydlení individuální BI Regulativy pro jednotlivé plochy jsou závazných částech územního plánu (kap.22).
obsahem
7.1 Přehled větších rozvojových ploch pro vybavenost Návrh 17. sídliště Cukrovar administrativa dostavba sportovního areálu
příloh k vyhlášce o
20. Lobeček, sever - cca 5,2 ha administrativa komerčního charakteru, 21. Lobeček, vedle MERO - cca 3,2 ha administrativa komerčního charakteru, 22. Lobeček, (plocha dnešní zahrádkářské kolonie) rozšíření obchodní vybavenosti - cca 0,8 ha 33. Centrum - areál mlýnů a stáčírny přestavbové území - výrobní areál navržen k vymístění, území by mělo být využito v souladu s regulativy pro smíšenou zónu
centrální
34. Centrum, dostavba u bývalé vlečky - cca 0,4 ha plocha mezi navrženou komunikací a stávající zástavbou vybavenost - rozšíření centrální zóny Výhled m) Hůrka, vedle Dvořákova gymnázia rezerva pro novou střední školu Souborné stanovisko určilo vybavenost:
následující doplnění
a úpravy
ploch pro občanskou
Návrh 51. Zeměchy - hotel (souborné stanovisko č.55) Na základě zpracované studie byla doplněna plocha v kategorii OV1 obslužná sféra - občanská vybavenost, kde je možné umístění hotelu. 53. Mikovice - Nad Velvarskou (souborné stanovisko č.50) Plocha, která byla původně určena pro výhledovou obytnou zástavbu, je přeřazena do kategorie SM - smíšené využití městského typu, kde je možné realizovat vedle bydlení i další stavby pro komerční využití. 56. Zeměchy - Na velké špičce (souborné stanovisko č.11) Pro řešení problému parkování nákladních vozidel ve městě byla vymezena lokalita pro výstavbu záchytného parkoviště u silnice II/240. Plocha OD1 - obslužná sféra - dopravní vybavenost je vymezena s rezervou, která umožní také výsadby zeleně popřípadě hygienického zázemí. 8. SPORT, REKREACE 8.1 Sport Stávající sportovní zařízení ve městě vyhovují a pouze s některými dílčími akcemi:
dostačují. Počítá se
- dostavba sportovního areálu na sídlišti Cukrovar (pro území urbanistická studie)
je
zpracovaná
- dostavba dvoukurtové haly v Lobečku
TJ
Kaučuk v
rámci pozemku tenisových kurtů
- rekonstrukce koupaliště na Lobečku S výstavbou jiného většího konkrétního sportovního zařízení se v Kralupech v návrhovém období nepočítá s výjimkou záměru v lokalitě U Šachty v Zeměchách (viz souborné stanovisko bod č.54). Sportovní zařízení mohou být v souladu s předepsanými regulativy umísťovány i v plochách - obslužná sféra, občanská vybavenost. Drobná hřiště
a sportoviště mohou být i součástí ploch pro bydlení. V těchto případech územní plán jejich přesnou lokalizaci nespecifikuje.
8.2 Zahrádkářské osady Územní plán počítá se stabilizací všech ploch zahrádkářských osad. Výjimkou jsou plochy v ochranném pásmu Kaučuku (ochranné pásmo pro objekty trvalého bydlení), část pak i v ochranném pásmu pro mimoareálové objekty a tento způsob využití území je zde nevhodný. Územní plán navrhuje část plochy v pásmu nevhodném pro obytnou zástavbu využít pro drobnou výrobu a pro rozšíření vybavenosti, část v ochranném pásmu pro mimoareálové objekty ve výhledu nahradit zelení. Pro tuto plochu byly stanoveny specifické regulativy RZ1 (viz požadavek souborného stanoviska č.27). Jako náhrada za zrušené zahrádky byla navržena plocha v návaznosti na stávající zahrádkářskou osadu u Lutovníku a menší plocha nad Minicemi u garáží.
9. VÝROBA, SKLADY Ve vlastních Kralupech se nepředpokládá přílišný rozvoj nových výrobních aktivit. Tyto plochy se budou soustřeďovat spíše kolem nedaleké dálniční křižovatky Úžice (podrobně viz kap. 4.4). Návrh rozvojových ploch v Kralupech vychází z konkrétních záměrů investorů (Montážní základna ŽSP, areál VS Bohemia) nebo byly navrženy plochy bezprostředně navazující na stávající výrobní plochy. Ty umožní buď rozšiřování stávajících areálů nebo umístění případných nových výrobních a skladových aktivit. Rezervou pro zemědělskou živočišnou výrobu je dnes nevyužívaný areál Nový dvůr severně od Zeměch. Jednotlivé výrobní zóny byly podrobně popsány v průzkumech a rozborech. Nové rozvojové plochy jsou soustředěny převážně do těchto zón tak, aby negativní účinky výroby co nejméně narušovaly ostatní plochy ve městě (zejména obytné). Územní plán rozděluje stávající i navržené výrobní plochy podle jejich charakteru do těchto kategorií: -
průmysl a sklady VP průmysl a sklady VP1 (plochy pro firmu NOWACO v Růžovém údolí) drobná a řemeslná výroba VD zemědělská výroba VZ zemědělská výroba specifická - zahradnictví VZ1 - Strachov
Pro tyto kategorie jsou zpracovány regulativy využití území - viz vyhláška o závazných částech územního plánu, která vymezuje činnosti, které lze v dané ploše provozovat, za jakých podmínek a naopak využití, které zde není možné vůbec. Územní plán dále navrhuje (jak již bylo popsáno v kapitole 5.3. o urbanistické koncepci) vymístění výrobních areálů z centra Kralup. Pro umístění těchto provozů bude možné využít některou z navržených ploch.
9.1 Přehled rozvojových ploch pro výrobu Návrhové období: 19. Mikovice - montážní základna ŽSP, cca 5 ha (zpracovaná dokumentace) lokalita je zařazena do ploch dopravní obsluhy
využit je stávající pozemek Českých drah 22. Lobeček, plocha stávající zahrádkářské kolonie, 1,5 ha drobná výroba 23. Lobeček, areál VS Bohemia (u prádelny), cca 4,8 ha výroba - průmysl, sklady 24. Lobeček, jih (u Kovošrotu), cca 2,7 ha výroba - průmysl, sklady plocha mezi silnicí a stávajícími výrobními plochami 25. Nad nádražím Mikovice, cca 2,3 ha drobná výroba 30. Lobeček, jih pod "Kaučukem" cca 1,4 ha výroba - průmysl, sklady využita devastovaná plocha přiléhající k vlečce 31. Lobeček - Strachov, zahradnictví, cca 1,2 ha záměr převzat ze studie - "Krajinářská úprava Kralupy n niva - dvůr Strachov" VZ1 - výroba zemědělská - specifická
Vlt.
- Vltavská
38. Přestavba areálu bývalého ČSAD pro území je zpracovaná studie, která zde předpokládá umístění služeb motoristům, motoristického muzea, v severní části pak výstavbu bytového domu, nejedná se o rozvojovou plochu v pravém slova smyslu, spíš o přestavbové území Výhled i) Lobeček, ke Chvatěrubům, cca 4,9 ha plocha mezi stávajícími plochami výroby a navrženou II/101
přeložkou
silnice
j) Lobeček, vedle lokality 23, cca 0,7 ha pozemek mezi silnicí a horkovodním přivaděčem dnes využit jako zahrádky Souborné stanovisko určilo v bodě č.29 převzít další etapu krajinářských úprav dvora Strachov. V souvislosti s tím byla plocha č.31 zmenšena na 1,2ha oproti původním 2,9ha.
10. TĚŽBA V řešeném území neprobíhá v současné době významnější těžba nerostných surovin. V minulosti se na území dnešních katastrů města těžilo černé uhlí, byla zde řada drobných pískoven a cihelen. Lokální pískovna je evidována v severní části k.ú. Lobeč.
Poddolovaná území Těžba uhlí se týkala katastrů Mikovice, Zeměchy a Lobeč. Jsou zde evidována poddolovaná území pod čísly zákresu: 1221018, 1221019, 1221020, 1221021. Těžba na Kralupsku je vázána hlavně na oblast Otvovic, kde byla ukončena uzávěrou dolu Jan v roce 1965. Potenciální svahové deformace
Na území města je evidována potenciální svahová deformace pod názvem Kralupy nad Vltavou a číslem zákresu 1186. Jedná se o svah severně od Růžového údolí. Územní plán ponechává tato území nezastavitelná. Nebilanční ložiska V řešeném území leží nebilanční ložisko černého uhlí Minice - Mikovice (č. ložiska a zákresu 5019100/2 bloky). V oficiální "Bilanci zásob" již vedeno není. Zásoby se uvádějí hodnotou pouhých 45000t. Prognózní zdroje - Praha Štětí (Veltrusy), číslo prognózního zdroje a zákresu 9046801/3 bloky. V řešeném území leží část jednoho z těchto bloků a to na k.ú. Zeměchy. Oblast je prognózním zdrojem kategorie Q. Kvalitativní parametry suroviny na lokalitě Praha - Štětí (Veltrusy) jsou velmi proměnlivé. Největší problémy způsobuje vysoký obsah odplavitelných částic (až 12,5 %). Rovněž poměry štěrku ku písku silně kolísají. - Libčice nad Vltavou, číslo prognózního zdroje a zákresu 9263700/1 blok. Jedná se o prognózní zdroj cihlářské suroviny (spraše a sprašové hlíny) kategorie Q, který se skládá ze 3 samostatných ploch, z nichž na k.ú. Kralupy leží jen malá, nepodstatná část. V návrhovém období
se nepočítá
v řešeném
území s
těžební činností.
11. DOPRAVA 11.1 Širší dopravní vztahy Město Kralupy nad Vltavou leží ve vzdálenosti asi 15 kilometrů severně od hranic Prahy na území po obou březích vltavského údolí. Z původně malé zemědělské osady ležící na levém břehu řeky po zprovoznění železniční dráhy ve druhé polovině 19. století začíná její přeměna na sídlo městského typu. Vstup železnice do širšího území a následný rozvoj doprovodných zařízení a celého železničního uzlu přináší do města nové pracovní příležitosti a představuje ve své době významný hospodářský impuls pro rozvoj města. Dalším důležitým obdobím ve vývoji města a jeho komunikačního skeletu jsou až 60. a 70. léta dvacátého století, kdy na pravém vltavském břehu na Lobečku vyrůstají nové velké chemické provozy. Spolu s výrobními objekty se staví též objekty bytové výstavby a občanské vybavenosti. Město postupně narůstá až do dnešní velikosti, kdy včetně přiléhajících obcí má necelých 18.000 obyvatel. Z hlediska širších dopravních vztahů je třeba konstatovat, že Kralupy nad Vltavou jsou důležitým bodem a křižovatkou na dopravní mapě České republiky jak v oboru železniční tak i silniční dopravy, městem rovněž prochází využívaná vltavská vodní cesta. Z dopravních oborů nejsou v řešeném území zastoupeny pouze zájmy letecké dopravy. Pouze nad malou část území při jižním okraji katastru zasahují ochranná pásma továrního letiště ve Vodochodech, město však leží mimo území zasažená ochrannými pásmy mezinárodního letiště Praha - Ruzyně.
11.2 Železniční doprava Křižovatková stanice Kralupy nad Vltavou je důležitým uzlem pro osobní i nákladní železniční dopravu. Stanice leží na trase I. a IV. mezinárodního tranzitního koridoru ČD vedeného po trati č. 090 (091) Praha - Kralupy nad Vltavou - Ústí nad Labem - Děčín. Trať je dvoukolejná a elektrizovaná. Ze stanice odbočují další jednokolejné železniční tratě, všechny tyto tratě procházející či odbočující ve stanici jsou součástí soustavy tzv. celostátních drah: č. č. č. č.
092 093 110 111
Kralupy Kralupy Kralupy Kralupy
nad nad nad nad
Vltavou Vltavou Vltavou Vltavou
-
Neratovice Kladno Most Velvary
Stanice Kralupy nad Vltavou tedy leží na významné železniční trase řazené, v rámci několika úmluv a dohod o mezinárodní přepravě, do celoevropské železniční sítě. Také z těchto důvodů procházel uzel v nedávné době postupnou úplnou modernizací. Od roku 1986 slouží provozu nová výpravní budova spojená podchodem s peronizovaným ostrovním nástupištěm. Součástí prací byla také rekonstrukce kolejiště pro jízdní rychlost 100 km/h, bylo vybudováno nové sdělovací a zabezpečovací zařízení. Dále byla plánována výstavba nového areálu lokomotivního a vozového hospodářství, pro kterou již byly vykoupeny příslušné pozemky a objekty. Modernizace železničního uzlu a stanice probíhala postupně v průběhu osmdesátých let. Počátkem devadesátých let se změnou vstupních podmínek v ekonomických, přepravních i technických souvislostech byly znovu podrobně ověřovány předchozí rozvojové záměry. V závěrech těchto studijních prací však bylo konstatováno, že současné ani předpokládané provozní důvody nevyžadují navrhované úpravy drážních zařízení a výstavba železničního uzlu je z prostorového hlediska ukončena. Jisté nezbytné rekonstrukční práce a úpravy železniční tratě a zařízení v současné době
probíhají v rámci modernizačních prací na I. tranzitním koridoru. Tyto práce budou v letošním roce ukončeny včetně souvisejících úprav na ostatních tratích. Prováděné práce nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. Jediným významnějším počinem územního plánu v oblasti železniční dopravy je návrh 1560 metrové přeložky tratě č. 111 Kralupy nad Vltavou Velvary. Navrhovaná přeložka procházející v těsném souběhu s velvarskou silnicí II/240; odstraňuje dva stávající úrovňové přejezdy železniční tratě na jejím výjezdu z města na Velvary. V předchozích pracích bylo v dlouhodobých horizontech uvažováno s odstraněním těchto dopravně problémových míst a vyloučením obou úrovňových přejezdů návrhem podstatně delších, prostorově a investičně náročnějších silničních přeložek. Návrh přeložky tratě je doložen podélným řezem v měř. 1:5000/500, který dokládá nepřekročení doporučených mezních hodnot parametrů výškového vedení. Navrhovaná přeložka je vedena v podélném sklonu max. 29,5 promile, který nezhoršuje stávající poměry na trati. Kvalitativně novým přepravním prvkem v dopravním systému sjednocené Evropy, a to zřejmě ne v příliš vzdálené budoucnosti, se stane postupně připravovaný provoz nových vlakových souprav na trasách vysokorychlostních tratí. Tyto tratě budované v kvalitativně lepších parametrech již začínají postupně propojovat hlavní západoevropská centra. Přeprava dosahuje lepších parametrů než letecká doprava a je tedy jen otázkou času, kdy dojde k jejímu uplatnění i v naší republice. Propojení od Prahy ve směru na severozápad přes Sasko do SRN je dle zpracované studie SUDOP Praha (12.95) vedeno ve dvou variantách po levém i pravém vltavském břehu. Vlastního řešeného území se dotýká varianta procházející prostorem mezi Olovnicí a Zeměchy. Navrhovaná trasa protíná západní okraj katastrálního území Zeměch a je vedena na sever zhruba paralelně s velvarskou silnicí ve vzdálenosti asi jednoho kilometru. Pro zajištění územní ochrany navrhovaného záměru vedení vysokorychlostní tratě je MDS ČR požadováno zachování 300 metrového zájmového ochranného pásma po obou stranách trasy, které je rovněž zachyceno v grafických přílohách.
11.3 Silniční doprava Jak bylo výše uvedeno, město Kralupy nad Vltavou je významným místem na mapě silniční sítě České republiky. Severovýchodně od města, ve vzdálenosti asi 5 km, probíhá páteřní komunikační trasa širokého spádového území - dálnice D8 spolu s trasou bývalé terezínské silnice I/8. Tato trasa dnes plní funkci doprovodné komunikace dálniční trasy a je vedena pod označením silnice II/608. Bývalá terezínská silnice historicky vždy zajišťovala propojení hlavního města Prahy se severozápadem Čech a dále pokračovala přes Sasko na sever Německa. Řešené území Kralup na Vltavou je k dálniční trase připojeno v křižovatkách Úžice na 9. km D8 na křížení se silnicí III/00810 - výhledově II/101(I/61) a dále v křižovatce Nová Ves na 18. km D8 na křížení se silnicí I/16 (Mělník - D8 - Slaný). Obě tyto křižovatky a trasy (kromě krátkého úseku navrhované II/101) však procházejí mimo vlastní řešené území. Hlavní komunikační páteří města v současné době je stávající průjezdní vnitroměstský úsek silnice II/101. V širších komunikačních souvislostech tato trasa vytváří vnější tzv. aglomerační silniční okruh vzájemně propojující dálniční a silniční radiály směřující ku Praze a to ve vzdálenosti cca 10-20 kilometrů od hranic hlavního města. Silnice II/101 v současné době vstupuje do řešeného území od Veltrus, po krátkém souběhu se silnicí II/608 se odpojuje a kolem areálu závodu Kaučuk pokračuje do města. Vnitroměstský úsek silnice II/101 je veden Veltruskou ulicí k velké kruhové křižovatce a dále vpravo Mostní ulicí k Mostu T.G.Masaryka. Překračuje řeku a kolem areálu nemocnice pokračuje k podjezdu hlavní železniční tratě.
Za podjezdem se směry dělí do ulice Generála Klapálka a Přemyslovy a dále společně pokračují až ulicí 28. října do Pražské a Kladenské ulice. Jak bylo konstatováno v průzkumové a rozborové části, prakticky všechny problémy města v oblasti silniční a městské dopravy jsou vázány na dnešní průjezdní úsek silnice II/101. Touto situací se v minulosti zabývala řada studijních prací, např. Návrh dopravních opatření ve městě Kralupy nad Vltavou - SUDOP 12.93, Urbanistická studie centra města zpracovaná profesorem Hlaváčkem a další. Zásadním dokumentem z posledního období je obsáhlá práce zpracovaná firmou APEL - Ing. Petr Slabý, CSc. zpracovaná v roce 1997. Tato práce na základě velice podrobné průzkumové části, zahrnující průzkumy automobilové, pěší a cyklistické dopravy a rovněž MHD, navrhovala konkrétní opatření pro zvýšení bezpečnosti provozu dopravy ve městě. Většina z navrhovaných opatření již byla realizována a přispěla ke zlepšení dopravní situace ve městě. Nutno poznamenat, že prakticky ve všech předchozích pracích a také v minulém územním plánu města byla deklarována důležitost řešení dopravně inženýrské problematiky města návrhem silniční přeložky průjezdního úseku silnice II/101. Prioritním úkolem přeložkové trasy je převedení tranzitních vztahů a usměrnění vnějších cílových přepravních vztahů a tím vytvoření předpokladů pro odlehčení stávající páteřní městské komunikační trasy. Problematika dopravně urbanistických souvislostí, polohy a vedení přeložky silnice II/101 jako vnějšího aglomeračního okruhu byla v minulosti sledována v řadě studijních prací. Za zcela zásadní dokument z posledního období je třeba považovat v současné době projednávaný koncept územního plánu velkého územního celku Pražského regionu, ze kterého návrh územního plánu města Kralupy nad Vltavou v zásadách vychází. Nutno konstatovat, že navrhované řešení obsažené v dokumentaci k Pražskému regionu však pojímá trasu aglomeračního okruhu více jako propojení jednotlivých dálničních a silničních radiál směřujících ku Praze, než jako obvodovou trasu spojitého charakteru umožňující postupné rozdělování přepravních vztahů. Úsek aglomeračního okruhu od dálnice D8 přes křížení s trasou silnic R7 a R6 až k připojení na dálnici D5 je v návrhu veden pod označením silnice I. třídy jako I/61. V konceptu územního plánu města byly v podstatě předloženy dvě varianty vedení přeložkové trasy silnice II/101, které v zásadách vycházely z předchozích prací. Na základě projednávání konceptu jak v odborných orgánech tak s veřejností a dalších dohodovacích řízeních, které byly shrnuty do Souborného stanoviska objednatele je pro návrhový horizont územního plánu města uplatněna přeložková trasa silnice II/101 dle varianty B. Tato trasa ve směru od dálniční křižovatky Úžice je vedena ve stopě přebírané ze studijních prací firmy RAIN, které byly podkladem též pro práce na dokumentaci k Pražskému regionu. Rovněž tak je plně přebírán tvarový návrh křižovatky v prostoru Chvatěrub, která zajišťuje silniční propojení jak do této obce tak do Kralup nad Vltavou. V dalším průběhu přeložková trasa překračuje železniční trať č. 092 a silnici III/00811 a pokračuje jihozápadním směrem v těsném souběhu s vysokonapěťovým vedením. Přeložková silniční trasa byla v celém průběhu upravena tak, aby nedošlo ke křížení s touto vysokonapěťovou trasou. Předkládaný návrh přechodu vltavského údolí a následný úsek ve stoupání do prostoru Nehoště je směrově i výškově přebírán z variantní studie ŘSD ČR zpracované Ing. Volným v roce 1997. Tato práce se zabývala variantami vedení silnice II/101 v úseku mezi silnicí R7 a silnicí II/608. Přechod vltavského údolí je založen na námětu poměrně vysoko položeného přemostění probíhajícího od Chvatěrub přes řeku až za plochu železniční stanice. V prostoru mezi levým břehem a plochou železniční stanice je v souladu s požadavkem Souborného stanoviska zakotven záměr založení silniční křižovatky na mostním objektu pro připojení místní přístupové komunikace do výrobní zóny a centra města, záměr levobřežního přivaděče je v zásadách přebírán ze
studie Ing. Volného. Za koncem mostu - za plochou železniční stanice - se přeložková trasa silnice II/101 zařezává do terénní hrany nad levým břehem řeky a stoupá do prostoru Nehoště. S odvoláním na dříve zpracovanou územně plánovací dokumentaci na území mělnického a kladenského okresu byl v konceptu územního plánu města, především s ohledem na možnost využití stávajících komunikačních tras a staveb v krajině, na omezení dalších nevratných záborů kvalitní zemědělské půdy a také na jisté možnosti etapizace prací předložen námět na úpravu vedení trasy silnice II/101 v úseku od nového přemostění Vltavy jižním směrem přes křížení se silnicemi III/24017 a III/24018 až k připojení na stávající trasu silnice II/240. Navrhovaná přeložka silnice II/101 na konci stoupání trasy z vltavského údolí se dostává do nově navrhované velké okružní křižovatky na křížení se silnicemi III/24017 a III/24018. Na této křižovatce je uvažováno s výhodnou možností bezkolizního vedení hlavní trasy podjezdem křižovatkového prstence. Od této křižovatky přeložka pokračuje v těsném souběhu s trasou elektrického vysokonapěťového vedení jihovýchodním směrem až k připojení na silnici II/240. Navrhovaná přeložka vysokým mostem délky 260m překlenuje údolí Turského potoka, za mostem je založena průsečná křižovatka se silnicí III/24016 (odbočka k Debrnu) a následně se přeložková trasa silnice II/101 již připojuje ke stávající stopě silnice II/240. Trasa aglomeračního okruhu dále využívá stávající stopu silnice II/240, od které se před zastavěným územím obce v Tursku odklání západním směrem k silnici R7 a dále pokračuje ke Kladnu. V souladu s předchozími pracemi je navrhovaná přeložka silnice II/101 (I/61) v celém svém průběhu navržena v návrhové kategorii S 9,5/70. Návrh přeložkové trasy silnice II/101 od jejího počátku na připojení v prodloužení stávající trasy II/240, přes přechod vltavského údolí až do prostoru Chvatěrub je doložen podélným řezem v měřítku 1:5000/500. Tato příloha dokládá nepřekročení doporučených mezních hodnot podélného vedení trasy. Druhou významnou trasou procházející městem je průjezdní úsek silnice II/240 vedoucí v širších vztazích od Prahy z Dejvic (odpojení od trasy silnice I/7) přes Horoměřice a Tursko do Kralup nad Vltavou odkud pokračuje přes Velvary do Roudnice nad Labem. V souladu s dříve zpracovanou dokumentací a záměry rozpracovaného konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu je silnice II/240 vedena od nové křižovatky u Debrna ve stávající stopě klesající do Minic. Dopravně problémový průjezdní úsek v Pražské ulici v Minicích odstraňuje přeložka vedená od stávající trasy přemostěním údolí Zákolanského potoka se železniční tratí až k současné stopě kladenské silnice na levém břehu potoka. V předkládaném návrhu územního plánu je uplatněna úprava trasy v souladu se zpracovanou studií firmy Atelier PROMIKA (09/2000). Před čerpací stanicí pohonných hmot se silnice vrací do dnešní stopy a pouze v místně rektifikované trase prochází Mikovice. Dnešní dopravně problémový výjezd silnice II/240 směrem na Velvary se dvěma úrovňovými přejezdy železničních tratí u Růžového údolí nahrazuje přeložková trasa procházející prostorem Nad rybníkem mezi Míkovicemi a Zeměchy. V prostoru dnešní křižovatky se silnicí III/24019 severně Zeměch se trasa vrací do dnešní stopy a pokračuje k nové křižovatce na obchvatové trase silnice I/16 jižně od Velvar. Od dříve navrhované přeložky silnice II/240 ve směru na Velvary, probíhající severně od Zeměch a Olovnice s odstraněním dvou následných přejezdů velvarské tratě předkládaný návrh územního plánu ustupuje. Nově je tento dopravně problémový úsek řešen investičně méně náročnější přeložkou tratě bez křížení silniční trasy. Silnice III/00811 představuje hlavní nástupní trasu do města od dálniční křižovatky Úžice a doprovodné trasy silnice II/608. Trasa je od Úžic vedena
v přeložkové stopě silnice II/101, v prostoru Chvatěrub se silnice III/00811 odpojuje v nové křižovatce a pokračuje ulicí V pískovně do zastavěného území města. Předkládaný návrh územního plánu předpokládá postupnou úplnou rekonstrukci dnešního průjezdního úseku procházejícího od přeložkové trasy silnice II/101 ulicí V pískovně až k velké kruhové křižovatce na Lobečku. V rámci těchto úprav návrh územního plánu požaduje úplnou rekonstrukci stávající kruhové křižovatky s bezpečnější úpravou navazujících vjezdů do křižovatky. Stopa současného průjezdního úseku silnice II/101 procházející Velvarskou a Mostní ulicí si i po realizaci přeložkové trasy silnice II/101 v základním komunikačním systému města zachová svůj páteřní sběrný charakter. Z těchto důvodů je navrženo ponechání této trasy v silniční síti s pracovním návrhem označení jako silnice III/60101. Úpravy jsou navrhovány v prostoru velké kruhové křižovatky na Lobečku a dále v návrhovém období plánu je počítá s přestavbou dnešní neúplné stykové křižovatky na připojení Mostní na ulici S. K. Neumanna na malou kruhovou křižovatku zajišťující propojení do všech požadovaných směrů. Silnice III/10150 je dle silničního pasportu vedena od mostu T.G.Masaryka po pravém břehu řeky do ulice Ke koupališti, kde je v km 1,180 ukončena. Předkládaný návrh územního plánu předpokládá její vyřazení ze silniční sítě. Silnice III/10148 vytváří v současné době silniční propojení mezi průjezdními úseky silnic II/101 a II/240. V současné době je průjezdní úsek silnice veden od křižovatky za podjezdem tratě v Podřipské ulici a do Přemyslovy ulice a dále pokračuje přes Růžové údolí až k připojení na velvarskou silnici II/240. Předkládaný návrh územního plánu předpokládá přestavbu křižovatek na Podřipské ulici a též pod Lidovým náměstím na křižovatky okružního typu. Silnice III/10149 je připojena na průjezdní úsek silnice III/10148 Dobrovského ulicí. Pro návrhové období je třeba dnešní stopu vedenou přes Purkyňovo náměstí a Hálkovu ulici považovat za stabilizovanou. Pouze s místními úpravami v rámci případných přestaveb průjezdní úsek stoupá do náhorní úrovně a pokračuje do Nelahozevse. Silnice III/10147 je pro návrhové období vedena od průjezdního úseku přeložky silnice II/240 v Minicích dnešní stopou Hybešovou a Minickou ulicí k areálu závodu Balak. Pro návrhové období je v podstatě zachována současná stopa s úrovňovým přejezdem železniční tratě u závodu a připojením na ulici Generála Klapálka. Hned na počátku výhledového období (pokud to ekonomická situace města neumožní dříve) bude v rámci poměrně investičně náročných prací na přestavbě komunikační sítě v centru města nezbytné připravit realizaci přeložkové trasy vedoucí pod areál závodu Balak do podjezdu tratě a zapojení do malé kruhové křižovatky v prostoru u pošty. Tyto navrhované úpravy jsou doloženy situacemi v kap.11.11. Při této příležitosti je třeba rovněž zmínit výhledový návrh nového komunikačního propojení vedeného od této křižovatky Kaplířovou ulicí do přednádražního prostoru, dále ve stopě bývalé vlečky až ke křížení s Libušinou ulicí a dále až k navrhované křižovatce na přeložkové trase silnice II/101 (viz kap.11.11). Silnice III/24017 stoupá v obtížných parametrech od závodu Balak ke hřbitovu. Nutno konstatovat, že obtížné terénní poměry neposkytují mnoho možností pro zlepšení stávajících parametrů této přístupové trasy. V souladu se Souborným stanoviskem předkládaný návrh územního plánu města zapracovává do dokumentace návrh nového vedení silnice III/24017 od připojení na silnici III/10147 v Minické ulici ke hřbitovu podle studie vypracované Atelierem PROMIKA (11/2000). Za hřbitovem trasa silnice III/24017 již ve vcelku dobrých parametrech pokračuje k navrhované velké kruhové křižovatce na
přeložkové trase silnice II/101 u Debrna a pokračuje k Tursku. Nutno konstatovat, že navrhované nové propojení od přeložky silnice II/101, kolem hřbitova do města představuje nový významný komunikační vstup přímo do centra města ve směru od Prahy. Silnice III/24019 je v návrhovém období vedena od nové křižovatky na přeložkové trase silnice II/240 údolím Knovízského potoka směrem na západ k Olovnici. Silnice III/24020 připojuje městskou část Zeměchy k trasám silnic III/24019 a II/240. Silnice je v centru obce slepě ukončena.
11.4 Intenzity silničního provozu Přehled o intenzitách silničního provozu dávají výsledky periodicky prováděných sčítání ŘSD ČR v pravidelných pětiletých obdobích. V následující tabulce jsou uvedeny po jednotlivých sčítacích stanovištích naměřené hodnoty v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku zjištěné v rámci celostátních sčítání prováděných v letech 1990, 1995 a 2000. Pro ověření vývoje intenzit silniční dopravy v posledním období je též uveden index růstu silniční dopravy vypočtený podílem hodnot zjištěných v letech 2000 a 1995.
tab.
Z těchto údajů je patrné nejsilnější zatížení v trase průjezdního úseku silnice II/101 s absolutně nejvyšší hodnotou více jak 19 tisíc vozidel na sčítacím stanovišti na mostě T. G. Masaryka. Tato absolutní hodnota již dosahuje mezní výše kapacity dané komunikace (!), což se již v současné době projevuje ve špičkovém období vytvářením kongescí. Jako velice nepříznivý, dle výsledků sčítání z roku 2000, se ukazuje počet 3371 těžkých vozidel což představuje podíl 17,5% těžkých vozidel v dopravním proudu. Tyto skutečnosti mají velice nepříznivé dopady především s ohledem na problematiku omezování negativních dopadů ze silniční dopravy na životní prostředí města. Velice významným ukazatelem je 23% tempo růstu dopravy v posledním období, což by při této tendenci v následném období představovalo naprosté zkolabování celoměstského komunikačního systému. S ohledem na všechny tyto uvedené skutečnosti je tedy třeba v co nejkratší době zahájit skutečnou přípravu realizace výstavby přeložkové trasy silnice II/101, která jedině může přispět k řešení obtížné situace.
Vypracování solidní prognózy dalšího vývoje intenzit automobilové dopravy pro návrhové období je poměrně náročným úkolem a v podstatě přesahuje možnosti předkládané práce. Pro potřeby návrhu územního plánu byla informativně využita "Studie variant silničního propojení dálnice D8 (MÚK Úžice) a rychlostní silnice R7 ve směrech na Kladno a letiště Ruzyně" (2001) zpracovaná v rámci prací na konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu širším kolektivem autorů počátkem letošního roku. Z této práce vyplývá, že v návrhovém roce 2015 bude na přeložkové trase silnice II/101 (I/61) dosaženo hodnot v rozmezí 13-15 tisíc vozidel a na přeložkové trase silnice II/240 hodnot v rozmezí 1,5-2,5 tisíce vozidel za průměrný den roku.
11.5 Vodní doprava Městem prochází vltavská vodní cesta, ve smyslu zákona č. 114/95Sb. o vnitrozemské plavbě zařazená v kategorii dopravně významných využívaných vodních cest (dle ş3, odst.4, čl.b.1). Podle Plavební mapy Vltavy jsou v řešeném území situována následující zařízení pro lodní dopravu: km 23,45 pravý břeh - překladiště km 23,04 - 22,60 levý břeh - překladiště km 22,33 - 22,15 levý břeh - překladiště km 22,00 - 21,80 levý břeh - stanoviště plavidel km 21,92 levý břeh - přístaviště osobních lodí Všechna tato zařízení jsou v předkládaném návrhu územního plánu pro návrhové období plně respektována. V souladu s vyhláškou MDS č.222/95Sb. o plavebních cestách je tento úsek řeky vodní cestou IV. třídy s určenou šířkou plavební dráhy 50m v řece a 40m v průplavech a nejmenším poloměrem zakřivení plavební dráhy 650m.
11.6 Obsluha území prostředky hromadné dopravy Obsluha území prostředky hromadné dopravy je ve vnějších přepravních vztazích k bližším i vzdálenějším cílům spádového území realizována jednak železniční osobní dopravou a za druhé pravidelnou veřejnou autobusovou dopravou. Vnitroměstské přepravní vztahy jsou kryty provozem jedné linky MHD a jedné linky MD ve vztazích do Nelahozevse. Dle Jízdního řádu ČD 2001/02 je v současné době v pracovních dnech realizováno na trati č. 091 ve vztazích ku Praze 22 párů osobních a dále 14 párů rychlíkových spojů, na trati č. 092 ve vztazích do Neratovic je to 12 párů osobních vlaků, na trati č. 093 ve vztazích do Kladna 15 párů osobních vlaků, na trati č.110 ve vztazích ke Slanému 14 párů osobních vlaků a na trati č.111 ve vztazích do Velvar je to 15 párů spojů osobních vlaků v pracovních dnech. Pravidelná veřejná autobusová doprava je realizována na dvou dálkových rychlíkových linkách ve vztazích ku Praze se 7 spoji v pracovních dnech a dále pak na 13 regionálních linkách a to především v přepravních vztazích ve směru k okresnímu městu Mělník a do Kladna. Lze konstatovat, že především s ohledem na velký podíl osobní železniční dopravy do všech provozovaných směrů je obsluha území ve vnějších vztazích zajištěna na velmi dobré úrovni. Obdobný rozsah zajištění těchto přepravních vztahů je předpokládán i pro návrhové období plánu. V návrhovém období územního plánu města se počítá s úpravou terminálu veřejné autobusové dopravy v přednádražním prostoru.
Ve městě je rovněž provozována linka městské hromadné dopravy vedoucí od železniční stanice do pěti základních směrů města - do Zeměch, do Minic, ke hřbitovu, ke koupališti a k závodu Kaučuk jako hlavnímu zdroji pracovních příležitostí ve městě. Na těchto pěti základních přepravních směrech je v zastavěném území města situováno celkem 37 zastávek autobusové dopravy. V grafické příloze 1:5000 je proveden zákres docházkových vzdáleností k těmto zastávkám, ze kterého vyplývá, že prakticky celé zastavěné území města je pokryto v 350 metrové docházkové vzdálenosti, což časově představuje asi pětiminutovou docházkovou dobu k autobusovým zastávkám. Druhá linka městské dopravy zajišťuje přepravní vztahy ve směru do Nelahozevse a rovněž obsluhuje nácestné zastávky MHD. Linka je vedena od železniční stanice přes město do Nelahozevse a přes Miřejovice se vrací ke Kaučuku a zpět k železniční stanici. Celkově lze konstatovat vcelku dobré pokrytí města jak ve vztazích ke vzdálenějším cílům cest a tak i vnitroměstských vztazích. Předkládaný návrh územního plánu města považuje současný stav a rozsah pokrytí přepravních potřeb za stabilizovaný a pro návrhové období předpokládá jeho zachování.
11.7 Základní komunikační systém města, místní a účelové komunikace Základní komunikační systém města a navazujícího blízkého spádového území vytvářejí výše popsané průjezdní úseky silniční sítě, které jsou dále doplněny obslužnými komunikacemi propojovacího charakteru řazenými ve funkční třídě C2. Do této kategorie jsou zařazeny následující trasy: ulice O.Wichterlleho v Lobečku před závodem Kaučuk, nové propojení od přeložky silnice II/101 do přednádražního prostoru a výhledově až propojení k poště, ulice Generála Klapálka a Pražská ulice v Minicích. Na tento páteřní komunikační skelet jsou pak připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí města až objektů a jednotlivých ploch a obhospodařovaných pozemků. Vedení těchto komunikací a jejich kategorizace je nejlépe patrná z doložených grafických příloh v měř. 1: 5000. Přestože v průzkumové a rozborové části územního plánu byla na místních a účelových komunikacích konstatována určitá dopravně problémová místa je třeba v podstatě síť těchto komunikací považovat za stabilizovanou. V rámci připravovaných větších investičních počinů je možné počítat pouze s jistou omezenou možností komunikačních úprav. Možnosti úprav komunikačního systému města však ovlivňuje řada vážných omezujících faktorů, z nichž nejvýznamnějším se ukazuje poměrně značná investiční náročnost dopravních staveb. Tuto náročnost vyvolávají v prvé řadě poměrně obtížné terénní podmínky území ležícího na zlomech terénu klesajícího do vltavského údolí včetně připojení dalších příčných vodotečí. Dalším vážným problémem jsou obtížně překročitelné bariery vodotečí a složitého systému železničních tratí a navazujících vlečkových kolejí. V zastavěném území, především v částech starší původní zástavby, přistupují k těmto všem problémům další nepříznivé faktory, především to jsou složité majetkoprávní vztahy v území. Předkládaný návrh územního plánu města dále obsahuje návrh komunikačního připojení jednotlivých rozvojových lokalit a zajištění vstupů pro obslužnou dopravu. Komunikace jsou většinou navrhovány jako obousměrné dvoupruhové obslužné komunikace funkční třídy C3 v návrhové kategorii MO 8/50 s oboustrannými chodníky. V menších izolovaných lokalitách rodinné zástavby je možné počítat s uplatněním obytných ulic funkční třídy D1.
11.8 Pěší a cyklistická doprava Pěší a cyklistická doprava je ve městě s ohledem na převážně rovinatý charakter území ve směru vltavské nivy a relativně krátké přepravní vzdálenosti tradičním a důležitým prvkem dopravního systému města. Nutno konstatovat, že cyklistickému provozu byla ve městě věnována patřičná pozornost i v předchozím období. Městem prochází samostatná pěší a cyklistická stezka vedená údolím Knovízského a dále Zákolanského potoka jako tzv. Masnerova stezka. Stezka navazuje na Růžové údolí a od Přemyslovy ulice již běží v samostatné trase podél potoka až do sídliště Hůrka a k centru města. Podchodem křižuje hlavní železniční trať a pokračuje v samostatném profilu v souběhu s Mostní ulicí k nové železobetonové lávce přes Vltavu. Na Lobečku je cyklistická stezka vedena s využitím obslužné komunikace v souběhu s průjezdním úsekem silnice II/101 a kolem zimního stadionu pokračuje v samostatné stezce ke Kaučuku. Druhou trasou směřující z Lobečku ke Kaučuku je Cesta Brigádníků vedená kolem areálu SOU do pěšího podchodu silnice II/101. Trasa plynule navazuje na obslužné komunikace sídliště na Lobečku a další trasy vedoucí po pravém břehu řeky, které jsou již více rekreačního charakteru. Pro bližší i vzdálenější cíle pěší a cyklistické rekreační turistické dopravy slouží turisticky značené trasy. Po pravém břehu Vltavy vede od Prahy až k mostu T.G. Masaryka červená stezka, po nové lávce přechází na levý břeh řeky a dále pokračuje po toku do Nelahozevse a Vepřeku. Kolem železniční stanice se odpojuje další červená větev vedená údolím Zákolanského potoka až do přírodního parku Okolí Okoře. Od mostu TGM pokračuje po pravém břehu Vltavy modrá stezka k veltruskému zámku a dále přes silniční most pokračuje k železniční stanici Nelahozeves. Od železniční stanice Kralupy vede zelená stezka na Hostibejk a dále přes Bučinu do Velvar. Pro stále oblíbenější cykloturistickou dopravu slouží v řešeném území úseky pěších a cyklistických stezek realizované v minulých letech. Předkládaný návrh územního plánu rovněž počítá s realizací samostatné cykloturistické stezky dle záměrů studie zpracované ÚDI Praha (Ing.Medek, Cyklistická stezka Praha -Troja - Kralupy nad Vltavou ze září 1996). Tato asi 21 kilometrů dlouhá stezka navazuje v Tróji na základní systém pražských cyklotras a po pravém břehu řeky je vedena až do Kralup. Od Kralup směrem na Nelahozeves pokračuje v návrhu po levém břehu Vltavy v peáži s pěší Dvořákovou stezkou.
11.9 Objekty a zařízení dopravní vybavenosti Odstavování vozidel pro potřeby bydlení v rodinné individuální zástavbě je kryto většinou vlastními garážovými objekty v rámci vlastních objektů či vlastních pozemků. U nově navrhovaných rodinných domků se počítá s realizací nejméně jednoho garážového stání v rámci vlastního objektu a dalšího parkovacího stání na vlastním pozemku. Odstavování vozidel pro potřeby bydlení v bytových domech je realizováno buď v objektech řadových garáží situovaných v menší či větší docházkové vzdálenosti od objektů. V novějších obytných souborech jsou tyto potřeby většinou zajištěny stáním na terénu na plochách veřejných parkovišť a místních komunikacích. Při pochozích průzkumech byly zjištěny následující hlavní lokality řadových garáží, které jsou zakresleny ve výkrese č.3 Doprava v měř.1 : 5 000.
v části města na pravém břehu řeky na Lobečku: -----------------------------------------------U transformátoru 295 stání Karoliny Světlé 11 stání Vltavská 24 + 12 = 36 stání Krakovská 307 + 27 = 334 stání U dýhárny 27 stání -----------------------------------------------celkem - Lobeček 703 stání
v části města na levém břehu řeky: -----------------------------------------------Sladkovského 60 + 35 = 95 stání Chmelova 19 + 10 = 29 stání V zátiší 142 stání Sládkova 37 stání Lutovítova 42 + 11 = 53 stání 28. října 4 + 42 + 38 = 94 stání Na staré mlýnské cestě 5 stání Hybešova 180 + 5 = 185 stání Bořivojova 13 stání Minice 32 + 15 = 47 stání Zeměchy 5 + 6 = 11 stání -----------------------------------------------celkem - levý břeh 711 stání Celkem bylo v uvedených lokalitách na pravém i levém břehu řeky zjištěno 703 + 711 = 1414 stání. Z provedených pochozích průzkumů je patrný deficit stání v nových vysokopodlažních souborech bytové výstavby na sídlištích Cukrovar, Hůrka a rovněž v okolí Purkyňova náměstí. Situace je zatím řešena dostavbou řadových garáží v plochách při železniční trati a dostavbou skupinových garáží plánovaných v rámci výstavby bytových objektů. Pro nově navrhované lokality bytové výstavby je třeba počítat se zajištěním odpovídajících počtů stání realizací garážových stání na podnoži těchto objektů. Parkování vozidel pro potřeby objektů vybavenosti a pracovních příležitostí je realizováno na volných plochách na terénu či na stáním na komunikacích, většinou v přijatelných docházkových vzdálenostech od vlastních objektů. Největší kapacity pro parkování jsou situovány v blízkosti hlavního vstupu do areálu závodu Kaučuk a to v počtu asi 450 stání. Další plochy pro potřeby výrobních zařízení jsou situovány při ulici V Pískovně a U Dýhárny. Pro potřeby vybavenosti v centru města slouží parkovací možnosti v okolí Palackého a Komenského náměstí, v přednádražním prostoru, u Městského úřadu a u budovy Telecomu. Pro nově navrhované objekty vybavenosti je zásadně nutné zajistit odpovídající počty parkovacích stání již ve fázi územní přípravy objektu a to dle skutečně navrhovaných kapacit těchto objektů a v požadovaných docházkových vzdálenostech. V souvislosti s přestavbou komunikačního systému v centru města a návrhem nové komunikace v přednádražním prostoru se počítá s postupnou realizací nových parkovacích ploch. S ohledem na potřebu omezení pojezdu těžkých vozidel ve městě byl Souborným stanoviskem požadován návrh parkovacích kapacit pro nákladní vozidla. Ve směru přístupu do města ze severu byla nově vytipována plocha při Veltruské ulici, ve směru přístupu ze západu byla vytipována poměrně kapacitní plocha při velvarské silnici II/240 (viz výkres č.2).
Čerpací stanice pohonných hmot je situována při páteřní trase Mostní ulice na Lobečku v blízkosti rekonstruované velké okružní křižovatky a dále v Mikovicích na Velvarské ulici na průjezdním úseku silnice II/240. Obě stanice jsou v nedávné době rekonstruované a pro návrhové období jsou považovány za stabilizované. Nově je navrhována realizace záměru výstavby čerpací stanice pohonných hmot v prostoru křižovatky ulice V pískovně a Třebízského na přístupu města k dálničnímu přivaděči. Servisní služby jsou v základní nabídce zajištěny ve městě, v plné nabídce jsou pak k dispozici buď v okresním městě nebo v nedaleké Praze.
11.10 Ochranná pásma V řešeném území se v souladu s příslušnými předpisy uplatňují ochranná pásma jednotlivých složek dopravního systému. Zákonem č. 266/94Sb., o drahách, jsou stanovena ochranná drážní pásma: - u drah celostátních i regionálních ve vzdálenosti 60m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy, - u vleček je to ve vzdálenosti 30 m opět od osy krajní koleje. Pro zajištění územní ochrany výhledového záměru vedení koridoru vysokorychlostní železniční tratě MDS ČR požaduje zajištění 300 metrového ochranného pásma po obou stranách vymezené osy tratě. Zákon č. 13/97Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastavěné území ochranná pásma: - silnice I.třídy vedená ve vzdálenosti 50m od osy po obou stranách vozovky, - silnice II. a III. třídy a místní komunikace II.třídy ve vzdálenosti 15 m od osy po obou stranách vozovky.
11.11 Závěry prověření systému dopravní obsluhy centra V souladu s požadavkem bodu č.24 Souborného stanoviska byla fáze návrhu územního plánu rozšířena o detailní prověření možností územní stabilizace výhledových rezerv pro trasy a systém dopravní obsluhy centra města. Cílem takto specifikovaného dílčího úkolu bylo v pracovních náčrtech ověřit: a) provozuschopnost realizačních etap dopravního systému s ohledem na jeho předpokládané dokončení až ve výhledovém období (a s ohledem na minimalizaci investic v nejbližším období); b) prostorové nároky jednotlivých dopravních staveb s cílem minimalizovat nároky na asanační opatření a omezit plochy dlouhodobých stavebních uzávěr v centrální části města; Smyslem prověření systému dopravní obsluhy centra je v pravé podstatě vytvoření prostoru pro transformaci jádrové oblasti města a vytvoření centrálních funkcí města v nejpřirozenější poloze. Kralupy nad Vltavou jako město vzniklé původně sloučením několika sídel v místě významné železniční křižovatky vlastně historické jádro v tradičním slova smyslu neměly. Rozvětvený železniční uzel v těžišti městské zástavby navíc vytváří komplex barier, které v současné době umožňují jen omezenou možnost přístupových tras pro dopravní obsluhu území. Současné funkce centra města se soustředí přibližně v prostoru mezi městským nádražím, nám. Komenského a poštou v ulici Nerudově. V tomto území jsou vedle sebe situovány objekty občanské vybavenosti (řada obchodů, tržiště, obchodní dům, kostel, školy,.....hotel), obytné domy (zejména v ulici Havlíčkově a okolí), ale i výrobní provozy některé již po dožití a některé stále plně funkční s nutným napojením na tranzitní silniční síť pro těžkou nákladní dopravu - a také prostor stanovišť autobusové dopravy. V současné době je možné sledovanou lokalitu dopravně
připojit pouze k ulici Mostní koridorem ulic Jodlovy a Rybové podél objektu základní školy (nám. Komenského) a objektů s maloobchodními provozovnami. Tato situace brání přirozenému rozvoji centrálních městských funkcí a zklidnění komunikací s převahou pěšího provozu a s cíli pěší docházky. Podobně prostor před poštou je využit převážně jako dopravní koridor. Dopravní tok směřující od jihu ulicí Minickou (tedy z největších rozvojových lokalit obytné zástavby v návrhovém období) a ze západní části města ulicí gen. Klapálka se zde větví jednak do ulice S.K.Neumanna k centru města a do oblasti Lobečku a za druhé do ulice Hennigsdorfské, která prochází přímo středem obytného souboru Hůrka a vede dopravu směrem k Lobči a na sever k Nelahozevsi. Tento stav je způsoben neúplnou stykovou křižovatkou ulice Mostní, Podřipské a S.K.Neumanna, jejíž tvar dnes neumožňuje průjezd z ulice S.K.Neumanna do Podřipské. Řešení systému dopravní obsluhy centra města bude úkol dlouhodobý, přičemž je nutné stanovit dílčí etapové cíle, které budou postupně zlepšovat jak podmínky vlastní obsluhy centra města, tak i průjezdu danou oblastí, ale současně budou důsledně a promyšleně směřovat k naplnění koncepce cílového řešení. Tomu slouží i vymezení koridorů a ploch pro dopravní stavby (vypracované v měřítku 1:1000 - viz příloha č.1 Prostorové nároky dopravní obsluhy centra) - tedy ploch, které je třeba hájit výhradně pro potřebu budoucí (třeba i výhledové) realizace dopravní kostry centra města. Přitom počet stávajících objektů dotčených těmito koridory je omezen na nezbytné minimum.
11.11.1 Etapy realizace systému dopravní obsluhy centra a jejich provozuschopnost S ohledem na intenzity silničního provozu na stávajícím průtahu komunikace II/101 v centru města (ul. Mostní - Podřipská - Přemyslova) je sledovanou prioritou realizace obchvatu této komunikace v nové trase (viz kap.11.3). Pro dosažení optimalizace plynulosti dopravního toku a dopravní obsluhy v centru města je dále zapotřebí následujících kroků: I. etapa První fáze realizace systému dopravní obsluhy centra města zahrnuje několik úseků ("staveb"), které spoluvytvářejí novou kvalitu této sféry. I. etapa zahrnuje dva soubory dopravních staveb prakticky vzájemně funkčně a investičně nesouvisející. První se týká úpravy koridoru stávajícího průjezdu komunikace II/101 městem (označeno I/1 a I/2) a řeší zcela nezávisle zkvalitnění a plynulost dopravního toku - neklade nároky na demolice objektů. Druhý soubor je spjat s výstavbou dopravní spojky z oblasti jižně od centra k nové trase přeložky II/101 (označenou I/3) a navazujícími investicemi úpravy autobusového nádraží (I/4) a záchytného parkoviště (I/5). I/1. prodloužení a zřízení nových odbočovacích pruhů v ul. Mostní Jižní předmostí mostu T.G.Masaryka a ulice Mostní zůstane i po převedení trasy silnice II/101 do nové stopy mimo zastavěné území hlavní páteřovou komunikací města a tedy koridorem, který bude převádět značnou intenzitu dopravní zátěže. Pro zajištění maximální plynulosti dopravního toku je proto navrženo prodloužit rozšíření vozovky v třípruhovém uspořádání a zajistit tak možnost plynulého odbočení nejen do ulice Jodlovy a Erbenovy, ale také do areálu nemocnice a případně i do ulice Palackého. Rozšíření komunikace o třetí - odbočovací - pruh v celé délce průjezdu oblastí centra povede ke zvýšení její kapacity a plynulosti přímého průjezdu centrem a v neposlední řadě i ke zvýšení bezpečnosti dopravní obsluhy. I/2. Úprava křižovatky Mostní - Podřipská - S.K.Neumanna
Realizace plnohodnotné malé okružní křižovatky v uvedeném prostoru je jedním z klíčových momentů pro další rozvoj systému dopravní obsluhy centra. Prostorové nároky úpravy křižovatky jsou patrné ze zákresu v Příloze č.1 grafické části (měř. 1:1000). Výškové usazení v mírném sklonu terénu svažujícího se k podjezdu železniční tratě není z hlediska realizace a provozu problémem. Možnost plynulého odbočení z takto upravené křižovatky všemi směry bude podstatným přínosem pro zjednodušení a orientaci dopravních proudů uvnitř zastavěného území - zejména pak umožní odklon dopravy z ulice Hennigsdorfské, tedy z těžiště obytného souboru Hůrka, jejíž koridor bude možné upravit z hlediska potřeb obytného prostředí a pro dopravu v klidu. I/3. Spojka k přeložce II/101 - "Průmyslová" Další soubor dopravních staveb je vázán na realizaci přeložky komunikace II/101, která novým mostem překlene údolí Vltavy jihovýchodně od Kralup. Vlastní řešení trasy, mostního objektu i obou předmostí a navazujících křižovatek je popsáno v kap. 11.3 a technicky bude předmětem řešení podrobnější projektové dokumentace. Pro připojení města a zejména průmyslového centra Kralup v prostoru jižně od městského nádraží jsou k dispozici dva možné přístupové koridory, které návrh územního plánu hájí. V původních studiích Ing. Volného byla sledována trasa dopravní spojky s odbočením přímo z mostního objektu přeložky II/101 na levém břehu Vltavy. Spojka by musela být budována ve značném úseku formou estakády (s ohledem na výškové uspořádání vlastní přeložky II/101 a průchod prostorem Českých drah), vlastní mostní objekt komunikace II/101 by musel být rozšířen o odbočovací pruhy, atp. Druhý - zejména v poslední době sledovaný - koridor využívá hlavní připojení Kralup k trase II/101 v křižovatce u Chvatěrub a z ulice V Pískovně se odpojuje do prostoru mezi sportovním areálem a ulicí U Dýhovny a přechází přes Vltavu novým mostním objektem. Dále je trasa obou koridorů identická: přibližně v trase bývalé vlečky míří po jihovýchodním okraji centra k ulici Nádražní. Protože v obou případech vede zmíněná spojka převážně průmyslovou oblastí a slouží dopravní obsluze výrobních závodů jižně od centra, používáme pracovně název "Průmyslová". Realizace této komunikace je velmi náročná a je spjata s výstavbou přeložky silnice II/101, časový horizont vlastní stavby proto nelze přesně určit - předpokládá se však ještě v průběhu návrhového období do r.2015. Teprve po její realizaci je však možné počítat s návaznými dopravními stavbami I/4 a I/5, které první fázi výstavby systému dopravní obsluhy centra uzavírají. I/4. Autobusové nádraží Úprava prostoru autobusových zastávek v přednádraží bude vázat na realizaci "Průmyslové" komunikace v souvislosti se změnou vedení linek autobusové dopravy a s částečným zklidněním ulice Žižkovy. I/5. Záchytné parkoviště Centrum Kapacitní parkoviště pro potřebu centrální zóny města, ale i nádraží (systém P+R) nebo návštěvy nemocnice je navrženo na plochách severně od lihovaru. Stávající kapacita disponibilních ploch je asi 150 stání. V současné době (06.2002) se však nabízí k prodeji značně zchátralý areál severně od Lihovaru - mezi ulicemi Trojanova, Libušina, Jateční, jehož plocha (včetně možného využití některých zachovalejších objektů) by kapacitu záchytného parkoviště znásobila. II. etapa Druhá fáze výstavby systému dopravní obsluhy centra souvisí s rozvojem rozsáhlých obytných ploch Pod Nehoštěm a tedy se zvýšenou frekvencí pohybu mezi touto oblastí a centrem města. Časově se realizace II. etapy předpokládá na počátku výhledového období, tedy brzy po r. 2015, pokud si situace nevyžádá změnu ÚP města v tomto ohledu.
II/6. Podjezd Balak a křižovatka S.K.Neumanna - Nerudova Kvalita dopravní dostupnosti centra města z rozvojových ploch Pod Nehoštěm se v souvislosti se zvýšením hustoty obyvatel na jižním okraji města časem zhorší - zvláště v ulicích Minické, a gen. Klapálka a zejména v prostoru úrovňového přejezdu železniční tratě. Proto je třeba již v současné době hájit koridor pro zahloubení a budoucí podjezd železnice a části závodu Balak a současně i pro úpravu napojení ulice Nerudovy. Vlastní koridor podjezdu z ulice Minické je veden tak, aby podél objektů uvnitř závodu zůstala i během stavby průjezdná obslužná komunikace. Současně je minimalizován nárok na otevřený dopravní koridor. Zbývající část bude po zahloubení překryta, což umožní zachovat provoz uvnitř areálu závodu jako celku. Pod tělesem železnice se trasa komunikace stáčí k severovýchodu v oblouku o poloměru cca 125m a vystupuje do úrovně terénu jižně od objektu pošty. Současně s realizací podjezdu pod železnicí bude nutné řešit napojení stávajících komunikací. S ohledem na výhledové řešení systému dopravní obsluhy centra se nabízí realizace malé okružní křižovatky v těžišti plochy mezi objektem pošty a průčelím bloku u stávající ul. S.K.Neumanna. Ta umožní propojení jak s upravenou okružní křižovatkou u podjezdu (Mostní - Podřipská - S.K.Neumanna), tak i s ulicí Nerudovou, resp. gen. Klapálka a současně připraví možnost připojení trasy Kaplířova - "Průmyslová". III. etapa Ve třetí realizační fázi bude systém dopravní obsluhy centra města propojen podjezdem nádraží. Teprve toto propojení vede k plné funkci systému, protože umožní rozložit dopravní zátěž obsluhy centra z kterékoli části města mezi dva směry - do ulice Mostní a "Průmyslové". III/7. Podjezd Nádraží Technická a investiční náročnost tohoto projektu je v podstatě hlavní příčinou jeho odsunu až do závěrečné fáze výstavby celého systému - i když potřeba tohoto propojení je zjevná a byla by žádoucí již v přímé návaznosti na realizaci "Průmyslové" spojky. Realizace podjezdu pod nádražím umožní dopravní obsluhu centra soustředit podél polookruhu Mostní - S.K.Neumanna - Kaplířova - "Průmyslová". Teprve v této fázi bude možné dopravně zklidnit uliční síť přednádražního prostoru a tak zvýšit atraktivitu centrální oblasti i v dalších ulicích - vedle Jungmannovy, Husovy a Palackého náměstí také ulice Žižkovu, Jodlovu, Komenského náměstí a další. Vzájemné propojení dosud nezávisle budovaných dopravních staveb podjezdem nádraží umožní volbu ve výběru zvolené trasy v závislosti na směru výjezdu z (příjezdu do) města a rozloží tak intenzitu dopravní zátěže oblasti centra mezi oba sledované směry. Teprve to může přinést pokles absolutní hodnoty intenzity dopravy na každé z uvedených komunikací.
11.11.2
Prostorové nároky systému dopravní obsluhy centra
Orientační územní vymezení dopravních staveb a jejich návaznost je zachycena v Příloze č.1 "Prostorové nároky dopravní obsluhy centra". Detail zákresu a měřítko zpracování odpovídá účelu prověření - tj. stanovení hájených koridorů dopravních staveb v návrhu územního plánu města. Nároky na zasituování komunikací a stanovení ploch pro realizaci dopravních staveb jsou následující: I. etapa I/1. prodloužení a zřízení nových odbočovacích pruhů v ul.Mostní
Jedná se o rozšíření vybraných úseků tělesa komunikace jižním směrem (v šíři cca 3,75 až 4,0m) do prostoru městské zeleně, resp. Parteru v sousedství obchodního domu. Nadzemní objekty nejsou úpravou dotčeny. I/2. Úprava křižovatky Mostní - Podřipská - S.K.Neumanna Vložení úplné malé okružní křižovatky do daného prostoru předpokládá úpravu zasituování středu křižovatky a náběhů připojených komunikací, včetně úpravy výškového uložení komunikace a směru pěší cestní sítě. Součástí realizace musí být také povrchové dokončovací úpravy parteru. Nadzemní objekty nejsou úpravou dotčeny. I/3. Spojka k přeložce II/101 - "Průmyslová" Komunikace propojující výrobní plochy jižně od centra města a železniční stanice s navrhovanou přeložkou silnice II/101 je vedena převážně v trase zrušeného tělesa vlečky v území, které v současné době není využíváno a je pokryto ruderálním porostem. Ve střední pasáži se trasa okrajově dotýká oplocení pozemků některých provozoven výroby a služeb a zejména v jihovýchodním úseku prochází přes plochu ČD a kříží stávající tělesa vleček. V případě přemostění Vltavy je směrově přijatelnější trasa v kolizi s přemostěním teplovodu, pro které je žádoucí využít konstrukci nového mostu. Jiné nadzemní objekty nejsou trasou dotčeny. I/4. Autobusové nádraží Úprava ploch pro zastávky autobusů bude velmi pravděpodobně v přímém kontaktu s oplocením areálu Lihovaru na nevyužívaných plochách severně od nádrží ČD. Výjezd severním směrem na novou komunikaci "Průmyslovou" pravděpodobně zasáhne západní konec vlečkového kolejiště, jehož potřebný rozsah bude nutno v této souvislosti ověřit a koordinovat s nároky silniční dopravy. Jiné nadzemní objekty nejsou záměrem dotčeny. I/5. Záchytné parkoviště Centrum Plochy pro záchytné parkoviště centra jsou vymezeny výhradně na nevyužívaných pozemcích severně od Lihovaru a západně od ulice Jateční. Takto vymezené plochy mají kapacitu cca 150 stání a nedotýkají se žádného nadzemního objektu. Jak je výše uvedeno, v sousedství těchto ploch se v současné době nabízí k prodeji nevyužívaný areál jehož plocha by vhodně zvýšila kapacitu záchytného parkoviště cca o dalších 150 nebo i více stání. Současně by bylo možné některé stavebně kvalitnější objekty využít pro vybavenost parkovacích ploch a jen zbývající asanovat. Tento námět však není předmětem územního plánu města a je třeba jej prověřit v detailnější projektové dokumentaci. II. etapa II/6. Podjezd Balak a křižovatka S.K.Neumanna - Nerudova V souvislosti s realizací zahloubení komunikace pod areál Balaku a těleso železnice bude nutno asanovat blok cca pěti domů mezi ulicemi Grégrovou a gen. Klapálka. S ohledem na současný stav objektů doporučujeme vyhlášení stavební uzávěry, resp. postupný výkup a asanaci objektů v předstihu a eventuální zatravnění ploch po demolici do doby realizace uvedeného záměru. Situování okružní křižovatky před poštou na ploše stávajícího parkoviště se nedotýká žádného nadzemního objektu. Úprava parteru v souvislosti s výstavbou okružní křižovatky dává předpoklad vytvořit ve sledovaném prostoru nové náměstí v centrální části města. V sousedství objektu pošty a zčásti na ploše po odstraněné zástavbě mohou v důsledku úpravy dopravní kostry vzniknout nové stavební parcely, které by bylo vhodné využít pro vícepodlažní parkovací objekt zachycující příjezd z jihu a západu k centru města.
III. etapa III/7. Podjezd Nádraží Trasa zahloubení komunikace pod těleso železnice se důsledně vyhýbá nadzemním stavbám a respektuje hranice pozemků ČD. Drobné úpravy oplocení v důsledku výstavby opěrné stěny v ulici Kaplířově a při vjezdu do areálu ČD na nároží ul. gen. Klapálka jsou možné. Jediný objekt, který by bylo třeba z technických důvodů asanovat (případně jen upravit v parteru podchod pro pěší) je dům na nároží ulice S.K.Neumanna a Kaplířovy.
11.11.3
Závěr
Vzhledem k obtížně řešitelné dopravní situaci v centru města v důsledku stávajících stabilizovaných barier železniční křižovatky a silniční zátěži na stávající jediné páteři (ul. Mostní, most T.G.M., ...) doporučujeme v rámci návrhu územního plánu města hájit v plném rozsahu územní plochy pro rozvoj systému dopravní obsluhy centra města s tím, že postup realizace bude vycházet z možností města a podmínek daných realizací nadřazené silniční sítě. Doporučený postup výstavby: 1) stavby I/1 a I/2; 2) stavby I/3 v souvislosti s realizací přeložky II/101 3) stavby I/4 a I/5; 4) stavba I/6; 5) stavba I/7.
12. VODNĺ HOSPODÁŘSTVĺ 12.1 Zásobování pitnou vodou 12.1.1 Současný stav Město Kralupy nad Vltavou je zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je součástí skupinového vodovodu "Kladno - Slaný - Kralupy - Mělník" (KSKM), který je propojen na středočeskou vodárenskou soustavu. SV KSKM je, kromě slánské větve, provozován a.s. "Vodovody Kladno - Mělník" (VKM) se sídlem v Kladně. Hlavní přívod vody do města je zajištěn z hlavního přivaděče KSKM (DN 1000/800), který přivádí vodu gravitačně z řídícího vodojemu "Hostín" nad údolím Pšovky (2x2800 + 2x6000m3, 286,70/281,50 m n.m.) do vodojemu "Dolany" na levém břehu Vltavy (2x5000m3, 247,40/242,40 m n.m.). Odtud směřuje tento hlavní přivaděč dále do oblasti Slánska a Kladenska. Z VDJ "Dolany" je voda dopravována do Kralup hlavním zásobním řadem DN 500 do I. tlakového pásma (170,0 - 210,0 m n.m.), pokrývajícího většinu města, a do VDJ "Lobeč (2x1500m3, 220,0/215,0 m n.m.) II. tlakového pásma. U něj je umístěna ATS "Lobeč", dodávající vodu do III. tlakového pásma (225,0 - 240,0 m n.m.). Současně je zde i ČS "Lobeč", čerpající vodu do VDJ "Na ladech" (2x1000m3, 275,0/270,0 m n.m.), odkud se zásobuje II. tlakové pásmo. Na oba vodojemy jsou napojeny zásobní řady pro další sídla na levém břehu Vltavy severozápadně města. Tento systém se dále rozvíjí a propojuje. Rozpásmování sítě se dá charakterizovat tím, že hlavní část města je v I. TP a další uvedená pásma jsou spíše enklávami v jeho levobřežní části, kde je třeba zajistit vyšší tlak (tento systém vycházel z dřívějších představ o rozvoji města z období před r.1990). Vodní zdroj "Lobeček" v pravobřežní části města byl v roce 2001 zrušen. Ochranná hydraulická clona je mimo provoz. V současné době MěÚ uvažuje o jeho využití jako zdroje užitkové vody pro město (kropení ulic, závlahy zeleně), případně jiné komerční využití. Výhledově se počítá se zrušením PHO. Technický stav sítě a objektů je vcelku vyhovující, bude nutno rekonstruovat.
některé starší řady
Průměrná a specifická spotřeba pitné vody v roce 2001 (počet zásobovaných obyvatel 17 946): - voda k realizaci (VR) - voda fakturovaná celkem (VFC) z toho: domácnosti (VFD) ostatní (VFO) - voda nefakturovaná (VNF) (VNF v % z VR = 16,0 %)
1.254.985m3/rok 1.054.610 -"663.724 -"390.886 -"200.375 -"-
39,8 33,4 21,0 12,4 6,4
l/s -"-"-"-"-
191,6l/ob/den 161,0 -"101,0 -"59,7 -"30,6 -"-
Potřeby pitné vody byly uspokojovány bez problémů i ve špičkách odběru (objemy akumulací vyhovují), kvalita pitné vody dle ČSN byla zajištěna. Zásobováno je prakticky 100 % obyvatel.
12.1.2 Navrhované řešení Vychází v podstatě z "Programu rozvoje vodovodů a kanalizací" (PRVOK) (Hydroprojekt Praha, 1996), akceptovaného OkÚ Kladno, OkÚ Mělník a a.s. VKM Kladno, s úpravami podle situace v době zpracování návrhu územního plánu a konzultací s uvedenými institucemi ohledně možného vývoje v zásobování řešeného území pitnou vodou.
Akce celosídelního významu Návrhové období (do r.2015) Vzhledem k tomu, že došlo ke zrušení vodního zdroje "Lobeček", bude nutno napojit pravobřežní část města nově vybudovaným přívodním řadem DN 300 na hlavní přivaděč KSKM z VDJ "Hostín" do VDJ "Dolany", odbočujícím z něj v katastru obce Zlončice. Na této odbočce by se podle dřívějších záměrů měl vybudovat VDJ "Zlončice" (2x2000m3, 221,0 /216,0 m n.m.). Ve světle v současné době zpracovávaného komplexního posouzení zdrojových, kapacitních a tlakových poměrů KSKM (VKM Kladno) se nejeví potřeba vybudovat tento VDJ jako absolutně nutná, avšak potřeba výstavby odbočného řadu DN 300 do Kralup je velmi aktuální. Možné vybavení vodojemem "Zlončice" se prokáže jako potřebné až po dalším zhodnocení funkce systému dodávky pitné vody do kralupské oblasti v souvislosti s dalšími možnostmi jejího napojení na tzv. levobřežní systém ze zdroje Liběchovka pro další sídla severně a severozápadně Kralup n.Vlt. Ten by však měl sloužit spíše jako záložní pro zásobování Kralup v případě poruchy hlavního zásobního řadu DN 500 z VDJ "Dolany" nebo DN 300 ze Zlončic, a měl by mít možnost obousměrného provozu při poruše levobřežního vodovodního systému z mělnické oblasti. Žádoucím výsledkem realizace těchto záměrů by měla být zvýšená zabezpečenost dodávky pitné vody do sídel v širším okolí Kralup dnes nebo v budoucnu napojených na KSKM a města samotného. I kdyby nebyl zdroj Lobeček využíván pro dodávku pitné vody do vodovodní sítě, bylo by možno jej využívat pro jiné odběratele jako zdroj užitkové či technologické vody. Pak by bylo možné přehodnotit rozsah ochranných pásem. Předpokládá se postupná úprava tlakových poměrů ve vodovodní síti zřízením 4 tlakových pásem (TP II, III, IV jsou v systému spíše enklávami): - I. TP (170,0 - 185,0 m n.m.): ovládáno vodojemem "Lobeč" tzv. za spotřebištěm, s tlakem z ČS "Dolany" při průchodu hlavního zásobního řadu levobřežní částí města. Z něj je tato část převážně napojena a přes dva přechody Vltavy (DN 300 a DN 200) je napojena i pravobřežní část. Toto tlakové pásmo je ve městě pásmem hlavním a převažujícím. Pro případné napojení pravobřežní části města z hlavního přivaděče KSKM zásobním řadem DN 300 od Zlončic budou tlakové poměry v něm upraveny pro toto TP. - II. TP (185,0 - 210,0 m n.m.): bude zásobováno stávajícím způsobem (tedy přímo ze zásobního řadu z ČS "Dolany") - jedná se o části sídla na levém břehu Vltavy, kde tlakové poměry VDJ "Lobeč" nevyhovují. - III. TP (210,0 - 225,0 m n.m.): bude zásobováno z VDJ "Na ladech". - IV. TP (225,0 - 240,0 m n.m.): bude zásobováno pomocí ATS Lobeč vodojemu. Poznámka 1: podružné TP vznikne - Kralupy) pro zásobování Minicích pomocí ATS.
u tohoto
na odbočce ze zásobního řadu DN 300 (Dolany výše položených rozvojových lokalit v
Poznámka 2: pro novou zástavbu v lokalitě Lobeč, kde by případně nebyly vyhovující tlakové poměry ve vodovodní síti, by se navrhly lokální posilovací ATS.
Výhledové období (po r.2015)
Nebude-li nutno realizovat některé z akcí, uvedených v přecházejícím odstavci, přesunou se do výhledového období. Akce lokálního významu Návrhové období (do r.2015) Navrhované akce se týkají především zásobování pitnou vodou objektů v rozvojových plochách navrhovaných lokalit ze stávající vodovodní sítě. Lokality pro bydlení: - Lokalita 1 - nad Lobčí u vodojemu, 35 RD: Pro její zásobování (a též pro zásobování sousední výhledové lokality (a) s dalšími cca 25 RD) bude nutno zajistit v objektu ATS a VDJ Lobeč osazení odbočky s lokální ATS, zajišťující potřebné tlakové poměry a přítok pitné vody. Z tohoto pohledu (a rovněž z pohledu vybudování kanalizace a ostatních inženýrských sítí v tomto území) by bylo případně vhodné přesunout výstavbu 25 RD z výhledového období do období návrhového. - Lokalita 2 - Lobeč, 210 RD + 30 BJ v bytových domech: Bude zásobována z VDJ "Na ladech", úsek stávajícího řadu DN 200 bude třeba přeložit. Hlavní řad uliční sítě bude ve výhledu zokruhován s vodovodní sítí výhledové lokality (b), zásobované z téhož VDJ. Stejně jako u lokality 1 by bylo vhodné z hlediska inženýrských sítí přesunout výstavbu 45 RD z výhledového do návrhového období. - Lokalita 3 - Lobeč, 60 BJ v bytových domech: Napojí se na stávající vodovodní síť. - Lokalita 4 - Zeměchy "západ", 11 RD: Napojí se na stávající vodovodní síť. - Lokalita 5 - Zeměchy "jihozápad", 37 RD: Napojí se na stávající vodovodní síť: - Lokalita 6 - Mikovice "U trati", 20 RD: Napojí se na stávající vodovodní síť. - Lokalita 7 - Mikovice "jihozápad", 32 RD: Napojí se na stávající vodovodní síť, po přešetření případně třeba navrhnout posilující lokální ATS.
tlakových
poměrů bude
- Lokality 8, 9, 10, 11, 12, 13 - "Nad Balakem" (25 RD), "Pod garážemi" (5 RD), "Nad garážemi" (25 RD), "Nad Minicemi" (100 RD), "Minice u hřbitova" (30 RD), "Minice za kostelem" (20 BJ v bytových domech): Pro zásobování těchto lokalit se jeví jako nutné vybudovat odbočný zásobní řad z hlavního zásobního řadu DN 500 (Dolany - Kralupy) s ATS pro zajištění potřebných tlakových poměrů, a to i s potřebou zajistit zásobování výhledových lokalit zástavby (g) (80 RD) a (h) (20 RD), navazujících na lokality 11 a 10. V místě odbočky z hlavního zásobního řadu DN 500 je jeho nejvyšší bod (odvzdušnění) s malým tlakem, a proto je pro uvedené lokality potřeba zvýšit tlak pomocí ATS. Pokud by se v níže položených objektech projevily tlaky vyšší než přípustné, bylo by případně nutno tlak omezit redukčními ventily. Navrhované řešení též napomůže při propojení se stávající vodovodní sítí zajistit rezervní zásobování přiléhající části sídla v případě poruchy hlavního zásobního řadu DN 500 v úseku od ATS do města. Propojení se stávající sítí bude třeba případně osadit kromě uzávěrů i redukčními ventily a
uspořádat jej tak, aby byl možný i obousměrný lokalit přes městskou síť).
provoz
(rezervní zásobení
- Lokalita 14 - Minice "jih, u trati", 10 RD: Napojí se na stávající vodovodní síť. - Lokalita 15 - Minice "jih, u silnice", 6 RD: Napojí se na stávající vodovodní síť. - Lokalita 16 - centrum "Rybova" realizována, z návrhu vypuštěna - Lokalita 17 - sídliště "Cukrovar", 60 BJ v bytových domech (administrativa, rozšíření sportovního areálu cca 2 ha): Napojí se na stávající vodovodní síť.
+ vybavenost
- Lokalita 18 - Zeměchy "východ", 4 RD: Napojí se na stávající vodovodní síť. - Lokality doplněné do návrhového období souborným stanoviskem je možné napojit na stávající vodovodní síť, s výjimkou lokality č.50 u silnice na Velvary (bydlení, občanská vybavenost, sport), kde bude třeba prodloužit přívodní řad z Růžového údolí.
Lokality ostatních rozvojových ploch: - Lokalita 19 - Mikovice (montážní základna ŽSP): Napojí se na stávající vodovodní síť podle zpracované PD schválení provozovatelem vodovodu.
za
předpokladu
- Lokality 20 + 21 - Lobeček "sever" (administrativa komerčního charakteru výroba): Napojí se na stávající vodovodní síť za předpokladu, že odběr podzemní vody ze zdroje Lobeček pro zásobování pitnou vodou bude zrušen a PHO zdroje zmenšeno. V současné době zamítl provozovatel vodovodu realizaci zástavby v těchto lokalitách, ležících v PHO. - Lokality 22 - Lobeček: (obchodní vybavenost, nerušící 23 "areál VS Bohemia" a 24"jih" (výroba) Napojí se na stávající vodovodní síť.
výroba),
Výhledové období (po r.2015) Je třeba, aby vodovodní síť a navazující objekty, budované v návrhovém období do r.2015, byly realizovány s ohledem na předpokládaný další rozvoj ve výhledovém období. Lokality pro bydlení: - Lokalita a - nad Lobčí, 25 RD (navazuje na lokalitu 1): Napojí se na vodovodní síť lokality 1. Vhodné by bylo přesunout návrhového období.
výstavbu do
- Lokalita b - Lobeč, 45 RD (navazuje na lokalitu 2): Napojí se vodovodní síť lokality 2, zokruhuje se propojením z VDJ ladech". Vhodné by bylo přesunout výstavbu do návrhového období. - Lokalita c - Zeměchy západ, 12 RD (navazuje na lokality 4 a 5): Napojí se na stávající vodovodní síť.
"Na
- Lokalita d - Zeměchy "jih", 14 RD: Napojí se na stávající vodovodní síť. - Lokality e + f - Mikovice, RD + bytové domy: Napojí se na stávající vodovodní síť. - Lokality g + h - nad Minicemi, 80 RD + 20 a 11): Napojí se na vodovodní síť lokalit 10 a 11.
RD (navazují
na
lokality 10
Odhad potřeby pitné vody Vychází z trendu spotřeby pitné vody za minulá léta. Ten byl v sídle klesající, především v důsledku snižování spotřeby pitné vody v průmyslu, ale vzhledem ke zvyšování vodného a stočného i u domácností. Provozovatel předpokládá, že spotřeba pitné vody po roce 1999 již dále klesat nebude. Odhadujeme proto potřebu pitné vody v návrhovém období s mírným nárůstem oproti roku 1999, a to u domácností jednak v důsledku nárůstu počtu obyvatel, jednak v důsledku modernizace bytového fondu a změny jeho skladby. Bez vlivu nebude ani pravděpodobné další zvyšování vodného a stočného. U ostatních spotřebitelů předpokládáme stagnaci nebo mírné zvýšení vzhledem v důsledku přeorientování podniků na méně náročné provozy (pokud se potřeby pitné vody týká) a jejich mírný rozvoj. Vodovodní systém městského zásobování pitnou vodou, napojený na KSKM, je schopen pokrýt zvýšenou potřebu za předpokladu realizace výše navržených opatření. Zdrojové kapacity KSKM, hlavní vodojemy a hlavní přivaděč KSKM jsou dostatečně kapacitní.
Návrhové období (r.2015) Předpokládaný počet obyvatel - 18 765, zásobovanost 100%. Průměrná denní potřeba Qp - domácnosti: specifická potřeba 120 l/ob/den 18765 obyv. x 120 l/ob/den = 2251,8m3/den - ostatní: 1082,8m3/den(r.1999)x 1,20 = 1299,4 -"voda fakturovaná celkem (VFC) 3551,2 -"voda nefakturovaná (VNF) (předpoklad 18% z VR) = VFC: (1-0,18) = 779,3 -"voda k realizaci(VR) VR = VFC:(1-0,82) = 4330,5 -"Maximální denní potřeba Qd Qd = 1,32 x Qp =
5716,3
-"-
Maximální hodinová potřeba Qh Qh = 1,9 x Qd =
= 26,1 l/s = 15,0 -"= 41,1 -"= 9,0 -"= 50,1 -"-
= 66,2 -"-
=125,8 -"-
Výhledové období (po r.2015) Předpokládaný počet obyvatel - 19 018, zásobovanost 100% Hodnoty potřeb odhadneme poměrem počtu obyvatel období: 19 018 : 18 765 = 1,013 . Průměrná denní potřeba Maximální denní potřeba
Qp = Qd =
výhledového a návrhového
50,8 l/s 67,1 l/s
Maximální hodinová potřeba Stávající a navrhované grafických přílohách.
Qh = 127,5 l/s vodovodní
řady
a
objekty
jsou zakresleny v
12.1.3 Ochranná pásma U navrhovaných vodovodních řadů je třeba zachovat 200 až DN 400 3 m na obě strany potrubí, pro DN 500 4 m na obě strany potrubí
ochranná pásma: pro DN
Ochranné pásmo nesmí být zastavěno ani osázeno stromy a musí zůstat volně přístupné pro provádění údržby a oprav řadů. Vodovody představují věcné břemeno na pozemcích.
12.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod 12.2.1 Současný stav Sídlo Kralupy n.V. má v současnosti vybudovaný systém vesměs jednotné kanalizace, na kterou je téměř celé napojeno. Byla vybudována převážně z trub kameninových a betonových o profilech DN 200 až DN 1200 a 500x500 až 1800x1500 v celkové délce cca 42 km. Součástí sítě je i přečerpávací stanice na levém břehu Vltavy u přechodu stoky na pravý břeh do kmenové stoky "A", vedoucí na čistírnu odpadních vod. Odpadní vody z největší části území na levém břehu Vltavy jsou vedeny hlavní stokou "B", do které je napojena hlavní stoka "C" a splašková kanalizace ze sídliště "Cukrovar", přes oddělovač dešťových vod do čerpací jímky PČS. Tam je přes další oddělovač zaústěna i hlavní stoka "D" z Lobče. PČS dopravuje čerpanou odpadní vodu do přilehlého komorového objektu, odkud voda odtéká gravitačně potrubím shybky pod řekou do spojné komory na kmenové stoce "A". ČOV je mechanicko-biologická, čistí odpadní vody ze sídla, mechanicky předčištěné koagulační odpadní vody ze závodu "Kaučuk" a napojeny jsou poblíž ležící Veltrusy. Kapacita ČOV je 85 000 ekvivalentních obyvatel (EO), průměrný denní přítok odpadních vod Q24 = 16 560 m3/den, látkové zatížení v BSK5 6 360 kg/den. V roce 1999 byl průměrný denní přítok 9545m3/den, látkové zatížení 2 911,2 kg/den, čistící efekt 94,9%. V současné době probíhá rekonstrukce technologické části ČOV. Hlavními producenty závody Kaučuk, Sladovna producenty jsou podniky
většího množství odpadních vod jsou především a stáčírna, Bohemia ART a Lihovar, dalšími menšími Barvy a laky, Vitana a Kralupské mlýny.
Sídlo Zeměchy má oddílnou kanalizaci, starší dešťovou a novou splaškovou, s novou ČOV typu BC 65 C (projektová kapacita: průměrný denní přítok splašků Q24 = 65 m3/den, průměrné denní látkové zatížení v BSK5 = 21 kg/den). Ochranné pásmo ČOV r=100m. Napojeno je 288 obyvatel.
12.2.2 Navrhované řešení Vychází v podstatě z "Programu rozvoje vodovodů a kanalizací" (PRVOK) (Hydroprojekt Praha, 1996), akceptovaného OÚ Kladno, OÚ Mělník a a.s. VKM Kladno, s úpravami podle situace v době zpracování územního plánu a podle konzultací s uvedenými institucemi ohledně možného vývoje v odkanalizování řešeného území a čištění odpadních vod. Akce celosídelního významu Návrhové období (do r.2015) a) rekonstrukce kanalizační sítě s ohledem na stáří a technický stav (použité materiály), postupně až do výhledového období, především však kmenové stoky "A" v úseku od oddělovače dešťových vod u bývalé ČS Lobeček po ČOV (podmiňuje připojování nových objektů a lokalit!) b) dostavba kanalizace a objektů ve stávající zástavbě dosud neodkanalizované. Výhledové období (po r.2015) - Dokončení rekonstrukce kanalizační sítě.
Akce sídelního (lokálního) charakteru Navrhované akce se týkají především zajištění odkanalizování objektů v rozvojových plochách do stávající kanalizační sítě.
Návrhové období (do r.2015) Lokality pro bydlení - Lokalita 1 - nad Lobčí u vodojemu, 35 RD: Napojí se na stávající kanalizaci v Lobči.Z pohledu vybudování kanalizace a ostatních inženýrských sítí v tomto území by bylo případně vhodné přesunout výstavbu 25 RD z výhledového období do období návrhového. - Lokalita 2 - Lobeč, 210 RD + 30 BJ v bytových domech: Napojí se na stávající kanalizaci v Lobči. Stejně jako u lokality 1 by bylo vhodné z hlediska inženýrských sítí přesunout výstavbu 45 RD z výhledového do návrhového období. - Lokalita 3 - Lobeč, 60 BJ v bytových domech: Napojí se na stávající kanalizaci. - Lokalita 4 - Zeměchy "západ", 11 RD: Napojí se na stávající splaškovou kanalizaci Zeměchy. - Lokalita 5 - Zeměchy "jihozápad", 37 RD: Napojí se na stávající splaškovou kanalizaci Zeměchy. - Lokalita 6 - Mikovice "U trati", 10 RD: Splašková kanalizace se napojí na stávající kanalizaci (zvážit tlakovou kanalizaci), srážkové vody se zachytí v záchytné nádrži a postupně přečerpají. - Lokalita 7 - Mikovice "jihozápad", 42 RD: Napojí se na stávající kanalizaci. - Lokalita 8 - "Nad Balakem" (25 RD): Napojí se na stávající kanalizaci (podmíněno pod tratí) po oddělení srážkových vod novým vodoteče).
souhlasem ČD k podchodu oddělovačem (svedeny do
- Lokalita 9 - "Pod garážemi" (5 RD): Napojí se na stávající kanalizaci. - Lokalita 10 - "Nad garážemi" (25 RD): Napojí se na stávající kanalizaci. - Lokalita 11 - "Nad Minicemi" (100 RD): Napojí se na stávající kanalizaci. - Lokalita 12 - "Minice u hřbitova" (30 RD): Navrhuje se oddílná kanalizace, splašková se napojí na kanalizaci, dešťová bude svedena do vodoteče. - Lokalita 13 - "Minice za kostelem" (20 BJ v bytových domech): Napojí se na stávající kanalizaci. - Lokality 14 + 15 - Minice "jih, u trati", "jih u silnice" (10 RD + 6 RD): Navrhuje se oddílná kanalizace, splašková tlaková zaústěná kanalizace, dešťová svedena do vodoteče.
do
stávající
stávající
- Lokalita 16 - centrum "Rybova" - realizováno, z návrhu vypuštěno - Lokalita 17 - sídliště "Cukrovar", 60 BJ v bytových domech (administrativa, rozšíření sportovního areálu cca 2 ha): Napojí se na stávající kanalizaci.
+ vybavenost
- Lokalita 18 - Zeměchy "východ", 4 RD: Napojí se na stávající splaškovou kanalizaci. - Lokality doplněné do návrhového období souborným stanoviskem je možné napojit na stávající kanalizační síť, s výjimkou lokality č.50 u silnice na Velvary (bydlení, občanská vybavenost, sport), kde bude třeba prodloužit kanalizaci z Růžového údolí. Lokality ostatních rozvojových ploch: - Lokalita 19 - Mikovice (montážní základna ŽSP): Navrhuje se podniková ČOV, případně napojení závody na stávající kanalizaci.
po
dohodě
se
sousedními
- Lokality 20 + 21 - Lobeček "sever" (komerční administrativa): Navrhuje se splašková (případně tlaková) kanalizace, napojená na stávající kanalizaci. Srážkové vody svést do retenční nádrže a pak přečerpat postupně do stávající kanalizace. Lokality jsou umístěny v PHO zdroje podzemní vody Lobeček pro vodovod v sídle a byly zamítnuty provozovatelem vodovodu do doby, než bude zdroj odstaven nebo využíván pro dodávku užitkové nebo technologické vody jiným odběratelům - pak je možno PHO redukovat. - Lokality 22 + 23 Lobeček (drobná výroba, obchodní vybavenost) + "areál VS Bohemia" (výroba): Navrhuje se splašková (případně tlaková) kanalizace, napojená na stávající kanalizaci, srážkové vody svést do retenční nádrže a pak přečerpávat postupně do stávající kanalizace. - Lokalita 24 - Lobeček "jih" (výroba): Navrhuje se samostatná podniková ČOV s odvodem vyčištěné vody do Vltavy společně se srážkovými vodami. Podmíněno souhlasem Povodí Vltavy.
Výhledové období (po r.2015) Lokality pro bydlení Je třeba, aby kanalizace a objekty, budované v návrhovém období, byly realizovány s ohledem na předpokládaný vývoj ve výhledovém období. - Lokalita a - nad Lobčí, 25 RD (navazuje na lokalitu 1): Napojí se na kanalizaci lokality 1. - Lokalita b - Lobeč, 45 RD (navazuje na lokalitu 2): Napojí se na kanalizaci lokality 2. Některé objekty bude případně třeba vybavit čerpáním. - Lokalita c - Zeměchy "západ", 12 RD: Napojí se na splaškovou kanalizaci sídla. - Lokalita d - Zeměchy "jih", 14 RD: - Lokality e + f - Mikovice, RD + bytové domy: Navrhuje se oddílná kanalizace, splašková se napojí na stávající kanalizaci, dešťová bude svedena do Svatojiřského potoka (asi před lokalitou 19). - Lokality g + h - "nad Minicemi", 80 RD + 20 RD: Navrhovaná kanalizace se napojí na kanalizaci lokalit 10 a 11. Kanalizační soustava sídla Kralupy je zatížena značným množstvím balastních vod, a proto je třeba odvod srážkových vod z ploch nové zástavby omezit na minimum. Ve všech lokalitách navrhované zástavby rodinných domů
je třeba trvat na maximální možné likvidaci srážkových vod vsakem, případně je zadržovat v záchytných jímkách s postupným vypouštěním či přečerpáním do jednotné kanalizace. Hlavní stoka "B" na levém břehu Zákolanského potoka je ve své střední části již zatížena tak, že při vysokém průtoku vody ve stoce se voda vzdouvá zpět do kanalizačních přípojek a ohrožuje napojené objekty. Stávající a navrhovaná
kanalizační
síť
je
zakreslena
ve výkrese č.4.
12.2.3 Ochranná pásma U navrhovaných stok je třeba zachovat ochranné pásmo 3 m vnějšího povrchu potrubí.
na obě strany od
Ochranné pásmo nesmí být zastavěno ani osázeno stromy a musí zůstat přístupné pro provádění údržby a oprav stok. Kanalizační stoky a objekty přestavují věcné břemeno na pozemcích.
volně
12.3 Vodní toky a nádrže Hlavním tokem, dělícím sídlo na pravobřežní a levobřežní část, je řeka Vltava. V centru se do ní vlévá zleva Zákolanský potok s jeho přítokem Knovízským potokem. Vltava je upravená a splavná, oba potoky jsou rovněž upraveny. V grafické příloze jsou zakresleny zátopové čáry pro Q100 a Q10 (převzaty z povodňových plánů sídel - jednotlivě pro uvedené toky bez uvažování souběhu povodňových vln).
Základní hydrologické údaje: tok/profil
č.hydrol. řád pořadí toku
plocha délka lesnatost povodí údolí % km2 km ---------------------------------------------------------------Vltava/ nad soutokem se Zákolanským potokem 1-12-02-021 II 27335,0 412,3 30 Vltava/ pod soutokem se Záko- 1-12-02-046 II 27601,0 412,3 30 lanským potokem Zákolanský potok/ k soutoku s Vltavou Zákolanský potok/ nad soutokem s Knovízským potokem
1-12-02-046
III
265,6
28,3
10
1-12-02-040
III
172,3
27,2
10
Knovízský potok/ k soutoku se Zákolanským potokem
1-12-02-045
IV
92,2
24,5
10
Kulminační průtoky povodňových vln
s pravděpodobností výskytu
1 x za N let:
Vltava - profil Neratovice Spolana N (let) 1 2 5 10 20 50 100 ---------------------------------------------------------------QN (m3/s) 406 753 927 1354 1538
Vltava - profil Všestudy N (let) 1 2 5 10 20 50 100 ---------------------------------------------------------------QN (m3/s) 749 1150 1180 2282 2852 3610 4150
Zákolanský potok pramení u Pleteného Újezda (okr.Kladno). Průměrný průtok v ústí je 0,63 m3/s. Je veden jako mimopstruhová voda. Vodohospodářsky významný tok.
ústí
Knovízský potok pramení v Libušíně (okr.Kladno), průměrný průtok v je 0,19 m3/s, vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda.
Z významnějších vodních nádrží jmenujme rybník v Zeměchách, využívaný rybářským svazem (plocha cca 3 ha, se dvěma přednádržemi). Koupaliště v Kralupech-Lobečku zařízení).
je třeba renovovat
(zejména sociální
Vzhledem k tomu, že zátopové čáry pro větší průtoky v tocích v řešeném území (Vltava, Zákolanský potok, Svatojiřský potok) zasahují mimo koryta, je třeba provést ochranu zatápěných území. Stupeň ochrany na QN určí odpovědný orgán státní správy a na základě tohoto rozhodnutí třeba zpracovat vodohospodářskou technicko - ekonomickou studii variant potřebných opatření. Podotýkáme, že v současné době se přehodnocují hydrologiské a hydraulické podklady pro stanovení průběhu zátopových čar QN Vltavy. Informace o kvalitě vody viz kapitola 20.3.
12.4 Podmínky pro výstavbu v zátopových územích Poměrně značná část současně zastavěného území Kralup leží v zátopovém území Vltavy a Zákolanského potoka (centrum, sídliště Cukrovar, Hůrka a Kochmanka). Zcela vyloučit novou výstavbu v zátopových územích není možné. Přesto se územní plán snaží novou výstavbu zde co nejvíce omezit. Do územního plánu byly převzaty konkrétní záměry prověřené podrobnější dokumentací (dostavba sídliště Cukrovar). Z významnějších ploch zasahuje do zátopového území ještě navrhovaná zástavba na jihovýchodním okraji centra přiléhající k levobřežnímu přivaděči ze silnice II/101 (vybavenost, parkoviště) a přestavbové území v centru města (Kralupské mlýny). V zátopovém území Knovízského potoka je navržena přeložka silnice II/240 severovýchodně od Zeměch, její trasa je uvažována na pilotách, takže by se neměla stát povodňovou barierou. Zpracovateli nebyla předána k zapracování do územního plánu žádná zpracovaná protipovodňová opatření. Navrhovat konkrétní protipovodňová opatření není předmětem územního plánu. Územní plán stanovuje pouze obecné zásady protipovodňových opatření: - v zátopových územích nesmí být umísťovány stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči, čerpací stanice PHM, skládky, zřizovány chovy hospodářských zvířat, silážní zařízení a je nepřípustné skladování volně odplavitelných materiálů - ostatní stavby nelze povolit protipovodňových opatření
bez
stanovení
a
realizace
- objekty, které se mohou dostat do kontaktu s proudící vodou musí být navrženy a provedeny tak, aby vyhovovaly z hlediska plynulého obtékání - stavby je nutno výškově osazovat tak, pracovišť byla nad úrovní určenou na stanovení zátopového území - musí být provedena opatření
proti
aby podlaha obytných místností a základě odborného posouzení při
vniknutí
vody
do
objektu
kanalizací
- dopravní stavby, liniové stavby a jiné objekty infrastruktury, které nelze umístit jinam, musí být provedeny tak, aby byla v případě záplavy zajištěna jejich funkčnost - v zátopových územích by nemělo docházet k neúměrnému zvyšování podílu zpevněných ploch a tím ke zvýšení celkového odtoku povrchových vod Ochranou před povodněmi se normy:
podrobně
zabývají
tyto
právní předpisy a
- nařízení vlády č.100/99Sb. o ochraně před povodněmi - zákon č.138/73Sb. (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů - zákon ČNR č.130/74Sb. o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů - TNV 75 2102 Úpravy potoků a TNV 75 2103 Úpravy řek Výstavba v zátopových územích podléhá souhlasu správce toků, v tomto případě Povodí Vltavy, a je možná jen při splnění podmínek jím daných.
Podle připomínek a.s. Povodí Vltavy bude při návrhu využití území pro železniční základnu v Růžovém údolí nutno ponechat volný nezastavěný pruh š. 10 m na pravém břehu Knovízského potoka. Je třeba počítat v území s umístěním staveb na ochranu před povodněmi, které by měly být zahrnuty do veřejně prospěšných staveb. Jednotlivé konkrétní záměry obsažené v územně plánovací dokumentaci bude nutno předložit k vyjádření v případě, že se přistoupí k jejich realizaci. Poznámka zpracovatele ÚPN: ÚPN neřeší konkrétní podobu těchto staveb (ochranné hráze, stěny, zdi), jež je předmětem dalšího stupně PD.
