1 ÚVOD Praha vnější vztahy Sídelní struktura Využití území Památková ochrana města a kulturní hodnoty

OBSAH 1

ÚVOD .......................................................................................................................................................... 2

2.1

Praha – vnější vztahy ................................................................................................................................. 3

2.2

Sídelní struktura .......................................................................................................................................... 5

2.3

Využití území .............................................................................................................................................. 9

2.4

Památková ochrana města a kulturní hodnoty ......................................................................................... 13

2.5

Přírodní podmínky, krajina ........................................................................................................................ 16

2.6

Hospodářské podmínky ............................................................................................................................ 20

2.7

Sociodemografické podmínky................................................................................................................... 23

2.8

Bydlení ...................................................................................................................................................... 27

2.9

Zeleň a rekreace ....................................................................................................................................... 31

2.10

Občanské vybavení .................................................................................................................................. 34

2.11

Produkční odvětví ..................................................................................................................................... 38

2.12

Doprava .................................................................................................................................................... 44

2.13

Technická infrastruktura ........................................................................................................................... 52

2.14

Hygiena životního prostředí ...................................................................................................................... 56

2.15

Bezpečnost ............................................................................................................................................... 61

2.16

Územně plánovací příprava ...................................................................................................................... 63

2.17

Záměry na provedení změn v území ........................................................................................................ 66

3

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU MEZI PILÍŘI UDRŽITELNOSTI ROZVOJE........................ 70

3.1

Účel a metodika hodnocení ...................................................................................................................... 70

3.2

Principy udržitelného rozvoje hl. m. Prahy ............................................................................................... 72

3.3

Vyhodnocení vyváženosti vztahu mezi pilíři udržitelnosti rozvoje ............................................................ 79

3.4

Indikátory udržitelnosti rozvoje hl. m. Prahy ............................................................................................. 87

4

PROBLÉMY A HODNOTY ....................................................................................................................... 89

4.1

Hodnoty..................................................................................................................................................... 89

4.2

Problémy k řešení ..................................................................................................................................... 98

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

1

1

1

ÚVOD

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012 byly zpracovávány Útvarem rozvoje hl. m. Prahy v průběhu prvního pololetí tohoto roku a dokument byl dokončen v červnu 2012. V letošním roce 2012 proběhla druhá úplná aktualizace dokumentu Územně analytické podklady hl. m. Prahy (ÚAP), který je zpracováván jako základní soubor podkladů pro územně plánovací činnost v Praze. Zpracování dokumentu vychází ze zkušeností předchozích ÚAP, zejména těch posledních z roku 2010. Jsou souborným územně plánovacím podkladem, určeným jednak pro účely strategického a regionálního plánování (úroveň krajskou), tak pro účely územního plánování na městské a místní úrovni (úroveň obecní). Cílem procesu ÚAP je průběžná aktualizace poznání stavu území, probíhajících trendů a jejich příčin, stejně jako sledování vývoje území z hlediska jeho hodnot, problémů a limitů. Jedině soustavné udržování znalostí o území totiž umožňuje včas, poučeně a tím i účinně reagovat na proměnlivé problémy a nerovnováhy v rozvoji území. V rámci územně plánovací činnosti a údržby Informačního systému o území hl. m. Prahy probíhá průběžná aktualizace vstupních údajů ÚAP se snahou o nejlepší dostupnou četnost. Tyto údaje jsou průběžně k dispozici v rámci datových a informačních služeb hl. m. Prahy a Útvaru rozvoje hl. m. Prahy, jsou využívány pro pořizování územního plánu hl. m. Prahy, zpracování dílčích studií, aktualizaci výpočetních modelů v oblasti dopravy a životního prostředí, a zejména pro operativní rozhodování veřejné správy na území hl. m. Prahy a prostřednictvím zejména internetových mapových aplikací také veřejnosti. Hlavním momentem procesu ÚAP je aktualizace celkového vyhodnocení – Rozboru udržitelného rozvoje území, která probíhá ve dvouleté periodě na podkladě pravidelně aktualizovaných údajů a informací. Vyhodnocení poskytuje příležitost k ohlédnutí za uplynulým vývojem, porovnání tehdejších očekávání se skutečností, verifikaci oprávněnosti, potřeby a zaměření vytyčených cílů územního rozvoje a zejména provedení inventury problémů v území a úspěšnosti dosavadních opatření podniknutých k jejich nápravě. Dokument ÚAP 2012 se skládá z několika částí. Hlavní dokument obsahuje úplnou zprávu o stavu a vývoji jednotlivých složek území a jeho funkčních systémů včetně celkového vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území. Nedílnou součástí dokumentu je sada 24 výkresů, z toho 20 výkresů ilustrujícím stav v území pro jednotlivá řešená témata a 4 souborné výkresy: Hodnoty území, Limity využití území, Záměry na provedení změn v území a Problémy v území. Dokument ÚAP dále obsahuje celkem 14 příloh, obsahujících podrobné doprovodné údaje, informace a analýzy k vybraným tematickým okruhům. Příloha Rozbor udržitelného rozvoje území a vývoj od roku 2010 je výběrem kapitol hlavního dokumentu, které obsahují tematická vyhodnocení a závěrečné shrnutí. Jedná se o pomůcku, která by měla pomoci rychlejšímu a snadnějšímu nalezení informací o zjištěných problémech a nerovnováhách, stejně jako základní orientaci ve změnách území, které byly zjištěny od poslední aktualizace ÚAP.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy, červen 2012

2

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.1

2.1

PRAHA – VNĚJŠÍ VZTAHY

Vývoj od r. 2010 Postavení Prahy v Evropě se od roku 2010 výrazně nezměnilo. Značným úspěchem pro Prahu byly opakované návštěvy amerického a ruského prezidenta (mj. uzavření dohody START v dubnu 2010). Praha se prosadila v soutěži o umístění významné mezinárodní instituce - souhlas EU v r. 2011 s lokalizací navigačního centra Galileo. Praha byla i nadále mimořádně turisticky přitažlivá. Přesto je zřejmé, že konkurence na trhu metropolí středoevropského prostoru výrazně vzrostla a nebude reálné udržet dosavadní pozice hlavního města ČR bez cílené kultivace a aktivní spolupráce města a regionu. Důkazem je částečné zhoršení hodnocení podnikatelské atraktivity Prahy identifikované některými mezinárodně uznávanými institucemi. Rozvojové možnosti Prahy, podobně jako i ostatních regionů ČR a celé Evropy, byly nepříznivě ovlivněny omezením zdrojů z důvodu globální ekonomické (finanční) krize. Přesto se, nad úrovní průměru ČR i EU, dále vyvíjel objem regionálního hrubého domácího produktu na obyvatele měřený v PPS (paritě kupní síly) a Praha tak patří k nejbohatším regionům unie. Na druhou stranu toto kritérium je zatím zásadní pro rozhodování o objemu finančních prostředků z unijních zdrojů a město tak může přijít v programovém období 2014–2020 o významnou část dotací. O pravidlech politiky soudržnosti EU v příštím programovém období, včetně rozdělení financí mezi regiony s různou úrovní rozvoje, se bude definitivně rozhodovat v roce 2012. V rámci EU vznikl nový makroregion, který má posílit vazby zemí a regionů v povodí Dunaje a jeho přítoků. Jeho součástí je i Praha. Koncem roku 2010 byla Strategie rozvoje Dunajského makroregionu spolu s Akčním programem schválena Evropskou komisí. Obr. Koordinace záměrů Prahy a Středočeského kraje

Zdroj: URM, 2011

Změny nenastaly ani v postavení Prahy v rámci České republiky. Praha si trvale drží svou pozici politickohospodářského a společenského centra státu. Specifika tohoto postavení nejsou stále centrem dostatečně respektována. Praha usiluje o posílení spolupráce zejména se Středočeským krajem. Koordinace obou krajů na úrovni územně plánovací přípravy jejich rozvojových dokumentů i v oblasti koordinace jejich naplňování (např. Koncepce zeleného pásu hl. m. Prahy) se rozšířila a zkvalitnila jen z části. Stále se také nedaří dostatečně

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

3

2.1

usměrňovat rozvoj výstavby v příměstském prostoru a problémy spojené se suburbanizací se tak nadále prohloubily. Na konci roku 2011 schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje Zásady územního rozvoje, které by měly být zohledněny v obdobné dokumentaci připravované pro území hl. m. Prahy. V prosinci 2011 pak přijala Rada hl. m. Prahy své Programové prohlášení, ve kterém na čelné místo postavila nutnost vstřícně spolupracovat s přilehlým regionem a omezení např. vzájemně nevýhodné suburbanizace. K tomu bude intenzivně připravovat nový územní plán a zahájí přípravu iniciačních dokumentů a programů vč. řešení jejích vnitřních a vnějších vazeb.

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy)     

poloha Prahy ve středu Evropy, trvající atraktivita a prestiž města tradiční postavení Prahy jako střediska české státnosti a správy státu, vzdělanosti a kultury unikátní kulturně-historické dědictví světového významu, mimořádná turistická přitažlivost Prahy kontakty s velkými městy a regiony evropského kontinentu, napojení na činnost unijních struktur EU zásadní přínos pražské ekonomické základny pro hospodářství ČR

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy)  nedostatečná úroveň napojení nejvýznamnějších konkurenčních měst západní Evropy na evropské dopravní sítě  málo rozvinutá koordinace aktivit a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem při prosazování zájmů města v zahraničí  nedostatečná koordinace Prahy a městských částí v oblasti zahraničních aktivit  nevyužitý potenciál pro podporu rozvoje společnosti znalostí, pasivita při naplňování role Prahy jako inovačního centra a atraktivního místa pro investory  organizačně i věcně málo fungující koordinační vazby Prahy se Středočeským krajem, neexistence dlouhodobého provázaného programu rozvoje

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy)  udržení pozice Prahy na trhu metropolí Evropy jako dynamického, dlouhodobě stabilního, bezpečného a inovačního města – prezentace Prahy jako „úspěšného a spokojeného“ města  začlenění města do tzv. Dunajského makroregionu EU a s tím spojená realizace nadnárodních projektů (v oblasti dopravy, životního prostředí apod.)  využití polohy Prahy v Evropě k umístění sídla některého dalšího úřadu (agentury) EU nebo mezinárodních organizací a pro konání významných mezinárodních aktivit  optimální využití finančních prostředků ze zdrojů EU  investorský zájem zahraničních i tuzemských subjektů

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy)  rychlý růst konkurence jiných evropských měst  prohloubení ekonomické (finanční) krize některých evropských států a tím i celkové oslabení EU  nekoncepční přístup a komerční tlaky měnící Prahu na „běžné“ velkoměsto s internacionální unifikací, v důsledcích pokles historické kvality a atraktivity  nepříznivý vliv turismu na unikátní celek Památkové rezervace hlavního města Prahy, jeho genia loci  nevyvážená podpora Prahy z úrovně vlády a Parlamentu ČR  nedostatečnost legislativy dávající možnost územně správním orgánům účinně ovlivňovat rozvoj svěřeného území  zvyšování zatížení Prahy, její infrastruktury, veřejného vybavení a životního prostředí v důsledku suburbanizace  nárůst cizích vlivů nepříznivě ovlivňující život města a překračujících míru tolerance občanů

4

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.2

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Neúplnost a nedostatečná kapacita dopravní a technické infrastruktury ve vazbě na navazující region a evropské sítě.  Malá stabilita a nejasná identifikace vhodných ploch a lokalit pro umístění významných stavebních akcí s mezinárodní prestiží.  Absence koordinace rozvoje zástavby a občanského vybavení běžné denní potřeby na okraji hlavního města se sousedícím regionem.  Nedostatečné zdůraznění rekreačního potenciálu a rozvíjení prostupnosti území v Praze i mimo ni.  Chybějící propojení celoměstského systému zeleně hl. m. Prahy se systémem zeleně v regionu.  Nevyužitá retenční schopnost území na okraji hlavního města i v navazujícím regionu.

Mimo kompetenci územního plánování  Nedostatečná aktualizace některých částí koncepce zahraniční politiky z roku 2006 a na to navazujícího akčního programu.  Tlaky na urbanisticky a provozně nepřiměřené využití Památkové rezervace hlavního města Prahy (a jejího ochranného pásma), které mohou ve svých důsledcích ovlivnit její postavení mezi památkami.  Nedostatečná kvalita a chybějící koordinace informačních vazeb mezi pražskou radnicí a ostatními městskými částmi k provádění marketingu hlavního města Prahy; sjednocení postupů pro alokaci významných aktivit.  Dlouhodobá absence organizačně i věcně strukturovaného subjektu pro spolupráci Prahy a Středočeského kraje, zejména při řešení společných problémů a při koordinaci přípravy a prezentace rozvojových záměrů přesahujících hranice kraje (zelený pás, nová ÚČOV, zařízení pro zneškodňování čistírenských kalů, odpadů ap.).  Chybějící nabídka atraktivních podmínek pro umístění sídel institucí regionálního a evropského významu.

2.2

SÍDELNÍ STRUKTURA

Vývoj od r. 2010 V oblasti sídelní struktury a struktury zástavby významně pokročila stabilizace důležitých městských prostorů, jak přiléhajících k historickému centru Smíchov–Anděl, Karlín Křižíkova a Rohanský ostrov (zde výstavba pokračuje v připraveném projektu River gardens, nejnovější realizací při ulici Rohanské nábřeží je administrativní budova Maint Point Karlín, dokončen byl administrativní komplex na Invalidovně Futurama Business Park), tak ve vzdálenějších lokalitách ve Vysočanech - obchodní centrum Galerie Harfa nebo v lokalitě nového lokálního centra při náměstí OSN (výstavbou nové radnice a obchodního domu Fénix). Významně se rozvíjela Pankrác Centrální náměstí a Pankrác–Budějovická, řada nových objektů byla realizována na transformačních území v Holešovicích. V posledních dvou letech, stejně jako v předešlém období, pokračovalo doplňování obchodní sítě, obchodně společenských center a administrativních komplexů. Nejnověji se rozběhla dostavba nového obchodního centra Copa nad stanicí metra Národní v prostoru při Spálené ulici, administrativní centrum Florentinum v ulici na Florenci, které bude nejkapacitnějším kancelářským objektem v Praze. Dále převažuje zájem o zástavbu na volných plochách. Zvyšuje se tlak na realizaci výškových objektů, které by se významně projevily ve struktuře zástavby (Beryl, Ledová věž Pankrác, Harfa) a pokračuje zájem na zástavbě ovlivňující městské panorama na Smíchově, Pankráci, Roztylech, Hájích, Opatově, ale i průhledy a prostor řeky – Modřany. V případě nových staveb ve stabilizovaném území se často projevuje podceňování prostorových vztahů a charakteru a urbanistických podmínek daných lokalit. V souvislosti se zvýšením zájmu o realizaci výškových objektů se doplňkovým nástrojem ochrany panoramatu města stalo zavedení metodiky zákresů staveb do panoramat města s využitím 3D modelu pro potřeby posouzení záměru. Dochází k rozvoji této metodiky a navazujících analýz umožňující různě charakterizovat podmínky městského prostoru a vliv novostaveb na jeho změny.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

5

2.2

Snaha o ochranu prostorové struktury zástavby se promítá do přípravy a doplnění závazných zásad prostorové regulace do regulativů platného ÚP. Uvedené kroky je možné vnímat jako zakotvení struktury a výškového členění do základních urbanistických prostředků navrhovaného rozvoje, ve vazbě na přípravu územně plánovací dokumentace města. Z veřejných objektů byla v uplynulém období slavnostně otevřena rekonstruovaná budova pražského hlavního nádraží, rozběhla se i dostavba dlouhodobě rozestavěného plaveckého areálu Šutka. Dochází k prohlubování zájmu o veřejná prostranství, jejich zakládání, funkci a vybavení, včetně cyklistických a pěších tras. Pokračuje obnova veřejných prostranství, včetně sanace i zakládání nových parků. K významným investicím došlo v městských částech Praha 2, 8, 10, 11,12 aj. V období posledních dvou let se výrazně projevuje aktivizace zájmu odborné i laické veřejnosti o rozvoj města a jeho ovlivňování prostřednictvím územně plánovacích dokumentací. Obr. Pásma města a přírodní osy

Zdroj:URM, 2012

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  výrazná prostorová scéna města ovlivněná zejména přírodními prvky, morfologií terénu a dlouhodobým utvářením zástavby  dochované doklady historického vývoje a architektonicky cenné stavby a soubory  rozmanitá struktura zástavby, typologická a slohová pestrost, prolínající se dobová založení  souvislé stávající plochy zeleně, které na území Prahy vytvářejí relativně ucelený, na sebe navazující systém  krajinné a přírodní hodnoty, zřetelné přírodní osy  atraktivní veduty města z četných vyhlídkových míst  zřetelné členění prostoru města zelení uplatňující se v panoramatických pohledech  volné plochy spojující město s okolní krajinou, které jsou potenciálem pro posílení rekreačního zázemí města

6

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.2

SPECIFICKÉ  nezastavěné vrcholy a svahy terénních útvarů podílející se na osobitém rázu města  růst počtu realizací a projektů na revitalizaci veřejných prostorů, parkových ploch a rekreačního zázemí  odlehčení historického centra výstavbou na transformačních plochách v Karlíně a na Smíchově  zájem městských částí na rozvoji lokálních center, která identifikují jednotlivé městské čtvrti

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  radiální uspořádání města spolu s terénní morfologií znesňadňuje řešení dopravní infrastruktury v tangenciálních směrech  potlačování paměti místa nevhodnými zásahy v místech původních venkovských jader  nekoncepční přístup k umísťování výškových a rozměrných staveb, často necitlivě v kolizi s historickými dominantami, přírodními svahy a horizonty  malý zájem na revitalizaci stávajících kvalitních průmyslových staveb v přestavbových plochách  nežádoucí srůstání města s příhraničními oblastmi, narůstající suburbanizace ve vnějším pásmu města  nízká úroveň městského parteru a pomalá revitalizace veřejných prostorů SPECIFICKÉ  nežádoucí fragmentace krajiny, omezování průchodnosti a vytváření nežádoucích bariér ve vnějším pásmu města vlivem plošného nárůstu skladových a provozních areálů  přetrvávající monofunkčnost sídlištní zástavby 2. poloviny 20. století často s nefunkčními či nekvalitně koncepčně založenými centry, s tendencí bytových dostaveb a zahuštování

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  využití dotačních titulů EU a státu, především pro revitalizace území, objektů a veřejných prostranství  zvýšený zájem investorů o investice do transformačních území SPECIFICKÉ  existence přírodních os, pásů a ploch zeleně ve Středočeském kraji a jejich možné propojení s pražskými  celoevropský trend posílení rozvoje intravilánu měst  zájem samosprávy i obyvatel na rozvoji í veřejných prostranství  podpora vzniku veřejných prostranství v legislativě a v územně plánovací dokumentaci

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  zvýšený zájem na dostavby a nástavby ve stabilizovaných částech zástavby na úkor veřejného parteru a kvalitní koncepce založení  pokračující zvyšování kapacit místa bez důrazu na kontext a kompozici lokality  nenaplnění transformačních ploch a rezerv v kompaktním městě vlivem výhodné nabídky a rozsahu volných ploch, jejichž zastavění je zakotvené i v připravovaných územních dokumentacích  pokračující suburbanizace v okolí Prahy, srůstání zástavby přes hranici Prahy  pokračující výstavba na volných plochách negativně měnící prostorové i funkční vztahy v krajině SPECIFICKÁ  ztráta kontaktu města s volnou krajinou vlivem neuvážené plošné realizace skladových a obchodních hal těsně za hranicí Prahy  neuvážené zásahy do měřítka stávající zástavby i do jejího výškového členění a navazující ohrožení panoramat města  zvyšující se zájem o výstavbu výškových staveb, s dosud neschválenými pravidly posouzení a postupu,  tlak na využití oblasti související s řekou způsobující přetěžování nábřežních poloh  přesouvání center do poloh urbanisticky méně výhodných vlivem nárůstu obchodních center a zvyšování jejich kapacit

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

7

2.2

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Nedostatečná prostorová regulace a neexistující regulativy pro výškové a rozměrné stavby.  Problémy s měřítkem staveb v pohledově exponovaném území v kontaktu s PPR, které mohou při nevhodně zvolené regulaci negativně ovlivnit pražské veduty, jde zejména o transformační plochy v přímém kontaktu (Masarykovo nádraží, Holešovice, Libeň, Smíchov, Žižkov).  Nedostatečné posuzovaní staveb, které svou výškou a tvarem mohou měnit významné pohledové horizonty a negativně ovlivnit strukturu související městské krajiny.  Nedostatečné posuzování staveb v pohledově exponovaných lokalitách.  Nedostatečná ochrana dosud nezastavěných zelených vrcholů a svahů terénních útvarů, podílejících se na obraze města a jeho osobitosti.  Realizace zástavby bez odpovídající hierarchie struktury.  Nedostatečná péče o obnovu a vznik veřejně přístupných vyhlídkových míst.  Celkové přetížení celoměstského centra vysokou mírou automobilové dopravy a její neregulace.  Zvyšující se zájem o zástavbu ve volných plochách a využití přírodně hodnotných území.  Chybějící charakteristika stabilizovaných území omezující narušení její struktury a koncepce. Neexistence pravidel pro vznik veřejných prostranství.  Chybějící nabídka lokalit pro významné veřejné stavby.  Nevyjasněná koncepce transformačních území, nalezení odpovídající náplně a jejich zapojení do okolní městské struktury.  Dlouhodobě nedokončené koncepce významných městských lokalit.  Neukončená koncepce a organizace prostoru Pankráce, neujasněný budoucí vývoj panoramatu.  Narůstající výstavba v oblasti Budějovické bez logického uspořádání parteru a kvality koncepčního založení  Chybějící městská struktura v Malešicko-hostivařské průmyslové oblasti.  Chybějící program a nejasné uspořádání v oblasti Strahova, nádraží Holešovice, nádraží Smíchov, nádraží Žižkov a Masarykova nádraží.  Problematická proměna Běchovické výzkumné základny na podnikatelský park, bez odpovídající dopravního napojení a respektování specifických podmínek.  Nenaplněná rezerva v zainvestované rozvojové oblasti Letňany–Kbely.

Mimo kompetenci územního plánování          

8

Nedostatečná preference výstavby na přestavbových plochách před volnými plochami. Preference ekonomické výhodnosti využití území na úkor urbanistických hledisek. Nedostatečná koordinace zájmů a záměrů se Středočeským krajem a sousedními obcemi. Nezájem investorů o realizaci polyfunkčních území. Tendence zastavovat výrazné terénní útvary s vegetací. Nekoncepční přístup při zakládání lokálních center. Pomalá rekultivace a rehabilitace veřejných prostorů a parků. Malá podpora pro posilování přírodních os krajiny a rozvoje zelených klínů města. Špatná koordinace a neexistence programu využití oblasti související s řekou. Nedostatečná podpora hospodárného nakládání s územím prostřednictvím daně z nemovitostí.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.3

2.3

VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Vývoj od r. 2010 Oproti ÚAP 2010 byla změněna koncepce kapitoly o využití území. Původní popis využití území zaměřený na jednotlivé funkční složky byl opuštěn a nahrazen celkovým pohledem na fungování území v jeho pásmech. Dílčí vývojové změny v území se projevují v jednotlivostech a jsou popsány v následujících tematických kapitolách. Z celoměstského hlediska nedošlo ve využití území za poslední 2 roky k zásadním změnám. Základní využití území, podíl zastavěného a nezastavěného území, se mírně změnilo ve prospěch nezastavěných ploch. V rozloze hl. m. Prahy jde o 1 % území, tj. cca 42 ha. Nicméně se jedná o malý meziroční výkyv, který je daný spíše způsobem vyhodnocování a monitoringu nedokončených území. Rozdíl je patrný na území vnějšího pásma, v němž bylo realizováno golfové hřiště a část Pražského okruhu včetně konečné úpravy a ozelenění souvisejících ploch, které v současném stavu v roce 2010 byly hodnoceny jako staveniště - druh zastavěné plochy. Zvýšení podílu zastavěných ploch způsobuje rovněž zpřesnění mapy současného stavu v oblastech dokončovaných stavebních souborů, kde byly vymezeny plochy nově založené zeleně. K jistému zvýšení podílu nezastavěných území přispívá i skutečnost, že určitá část původně devastovaných území, např. podél řeky, byla vyčištěna a postupně zarůstá náletovou zelení. V ÚAP 2012 bylo pozměněno barevné vyjádření výkresu současného stavu využití území a struktura legendy. Z jádrových území nákupní centrum Chodov posílilo do pozice obchodně-společenského centra s regionálním dosahem. Místa koncentrovaných pracovních příležitostí zůstala zachována, jejich kapacita se v některých případech mění. Centrum města ve své vysoké koncentraci stagnuje, nově založená administrativní a obchodní centra v kompaktním městě se rozrůstají a počty pracovních příležitostí se zvětšují. Produkční plochy mění svou funkční náplň a počty zaměstnanců klesají. Oproti ÚAP 2010 se již nesledují transformační území (plochy k obnově a opětovnému využití území) ve dvou skupinách – brownfields a přestavbových ploch, ale jednotně jako přestavbové plochy. Důvodem je častý kontinuální vývoj dotčených ploch, který není možno ve dvouletých cyklech podchytit, a celkové zjednodušení agendy. Bylo provedeno přehodnocení významných přestavbových ploch. V řadě přestavbových území byla zahájena investiční činnost, která je v různých stupních příprav, resp. realizace. Zájem o přestavbová území se zvýšil v souvislosti se snahou o využití dalších atraktivních míst v kompaktním městě. V pokročilém stupni realizace jsou přestavby v Holešovicích, Karlíně, ve Vysočanech, na Smíchově a v Modřanech. Územní příprava v různých stupních probíhá v Jinonicích, Letňanech, na plochách nádraží na Smíchově, na Žižkově, v Holešovicích a na Masarykově nádraží v Praze 1. Došlo k reálnému využití a nové výstavbě v několika územích, původně zařazených jako brownfields: v Ruzyni– Palouky, v Podbabě, částečně ve Štěrboholích – skladový areál, a ve Vysočanech- bývalé ČKD a v Kejřově mlýně, Modřínová v Kobylisích. Dále byly vyřazeny příliš malé a nevýznamné přestavbové plochy. Jedna lokalita byla přehodnocena jako rozvojová, 3 lokality jako stabilizované území, lokalita Šutka byla vyřazena z důvodu pokročilé územně plánovací přípravy v území. Celkem přestalo být sledováno 14 lokalit o celkové rozloze cca 92 ha. Nově bylo mezi přestavbové plochy zařazeno 7 lokalit o celkové rozloze cca 130 ha, k největším patří lokalita Strakonická–Horka ve Zbraslavi a Lipencích o rozloze cca 34 ha.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

9

2.3

Obr. Rozložení městských pásem a center

Zdroj: URM, 2011

Rozvojové příležitosti města, které jsou v kontextu města významné a dlouhodobě sledované, se za poslední dva roky v zásadě nezměnily, přitom v jejich rámci dochází průběžně k určitým dílčím změnám a vývoji. V jedné z největších rozvojových příležitostí v Praze, v budoucím Západním Městě, se začaly naplňovat rozvojové plochy západně od stanice metra Stodůlky. V některých vymezených oblastech pro rozvoj zástavby se posunuly názory na budoucí využití území, například v rozvojové lokalitě Letňany se upouští od výstavby nového komplexu výstaviště mezinárodních rozměrů; na území nedokončené lokality Pelc Tyrolka byl umístěn záměr na výstavbu centrály záchranné služby, který byl původně zamýšlen v jiné lokalitě. Na území obchodně-společenského centra Černý Most aktuálně probíhá výstavba nového – dalšího regionálního nákupního centra. Založením lesoparku na území Letňan začalo postupné naplňování území s potenciálem pro rozvoj zeleně. Oproti 5 sledovaným oblastem nedokončených urbanistických příležitostí v ÚAP 2010 aktuální dokument 2012 sleduje 9 takových oblastí, to je však způsobeno přesnějším vyhodnocením stavu v území než jeho faktickou proměnou. V oblasti trendů přetrvávají snahy o neúměrné zvyšování míry využití území na obytných plochách, a to po celém území města, stejně jako trend výstavby převážně monofunkční a vysoce kapacitní zástavby, ať už jde o funkce obchodních zařízení, kancelářských budov nebo obytné výstavby.

10

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.3

Obr. Rozvojové příležitosti města

Zdroj: URM, 2012

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  nabídka atraktivních transformačních ploch v zastavěných částech města  dostatek vnitřních rezerv pro rozvoj a pro zajištění nezbytných podmínek fungování města  velká přitažlivost města pro investorskou činnost a rozvoj všech městských funkcí včetně turistického ruchu  přírodní osy pronikající z volné krajiny až na hranici historického centra města SPECIFICKÉ  soustředění městotvorných funkcí ve stávajících subcentrech obvodového a lokálního významu s nabídkou správních, obslužných a kulturně společenských aktivit  množství veřejně přístupných historických zahrad v celoměstském centru na levém břehu Vltavy, existence rozsáhlých parkových ploch v kontaktu s centrem Prahy - Stromovka, Petřín, Letná  prostorové rezervy pro umístění potřebných celoměstských funkcí v centrální oblasti města na transformačních a rozvojových plochách  rozvojové rezervy většiny lokálních center  rozvojové rezervy pro založení plnohodnotných městských částí obsloužených kolejovými systémy hromadné dopravy

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

11

2.3

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  nedostatečná podpora veřejného sektoru při naplňování komerčně méně atraktivních funkcí, zejména veřejného vybavení, zeleně, rekreace aj.  nová výstavba na nezastavěných plochách na úkor zemědělské půdy, krajiny a potenciálních rekreačních ploch, generující zvýšené nároky na dopravu  restriktivní funkční regulativy územně plánovací dokumentace, svazující možnosti rychlé transformace území SPECIFICKÉ  soustředění většiny občanské vybavenosti, pracovních příležitostí a správy do centra Prahy  silné zaměření služeb a funkcí v celoměstském centru na turisty a zaměstnance prestižních institucí a firem, které zde mají sídlo  nedostatečná nabídka atraktivních lokalit k využívání pro turistický ruch mimo celoměstské centrum  nedostatečná občanská vybavenost a chybějící pracovní příležitosti ve velkých sídlištních celcích vnějšího kompaktního města a v nově zakládaných obytných souborech ve vnějším pásmu  posilování monofunkční skladby sídlišť zahušťováním bytovými dostavbami bez komplexní regenerace parteru a doplnění vybavenosti  nedostatečný management území ve smyslu přípravy území pro lokalizaci areálů veřejné vybavenosti a vysokého školství  vysoké zatížení vltavských nábřeží automobilovou dopravou  výrazný deficit zeleně v celoměstském centru na pravém břehu Vltavy bez možnosti doplnění nových ploch zeleně  deficit zeleně a omezené rekreační příležitosti na severním, severovýchodním a jihovýchodním okraji Prahy

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  využití dotací z EU a projektů PPP pro posílení trvale udržitelného rozvoje v oblasti revitalizace města, např. zeleně, vodních ploch a rekreačních území  zvýšení zájmu investorů o využití přestavbových území  vybudování silných městských a lokálních center SPECIFICKÉ  návrat bytové funkce do centra města  doplnění přirozené mnohavrstevné městské struktury v územích s nedokončenou koncepcí  zájem městských samospráv na realizaci rekreačního zázemí sídlišť a parkových ploch  založení zeleného pásu při hranici města

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  tlak na výstavbu na volných nezastavěných plochách  zvýšené nároky na dopravní obsluhu a nadměrné zatížení komunikační sítě Prahy v důsledku výstavby kapacitních monofunkčních zón - obchodních, administrativních, skladovacích a distribučních areálů a kapacitních obytných souborů - ve vnějším pásmu města a v kontaktním území Prahy  destrukce přirozené městské struktury i zhoršení podmínek pro její revitalizaci v důsledku výstavby kapacitních monofunkčních zón  nezájem investorů o realizaci plnohodnotných polyfunkčních území s odpovídajícím podílem veřejného vybavení, parkových ploch a celoměstských funkcí  tlak na maximální využití území a ekonomickou výhodnost projektů bez ohledu na potřeby vyváženosti, limity a podmínky území, dopady na životní prostředí a nároky na dopravní i technickou infrastrukturu  pokračující expanzívní rozvoj v okolí Prahy s nároky na vybavenost i infrastrukturu města  obtížná majetková dostupnost ploch pro realizaci městské infrastruktury a výsadby zeleně

12

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.4

SPECIFICKÁ  ztráta polyfunkčního charakteru celoměstského centra, provázeného úbytkem bytů a obyvatel  tlak na využití objektů a ploch veřejného vybavení pro komerční funkce, zejména v celoměstském centru a kompaktním městě  zakládání nových obytných souborů ve vnějším pásmu města bez návaznosti na systémy kapacitní hromadné dopravy a potřebnou technickou infrastrukturu, bez pracovních příležitostí a bez dostatečné občanské vybavenosti zajišťující celkovou kvalitu bydlení  stagnace stávajících lokálních center v důsledku posilování monofunkčních zón

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Narušování racionální urbánní struktury.  Vznik monofunkčních zón, deformujících přirozené městské prostředí a generujících zvýšené nároky na dopravní obsluhu.  Chybějící celková koncepce umisťování celoměstsky významných staveb občanského vybavení.  Nedostatečné využívání územně plánovacích nástrojů pro nasměrování investorů do přestavbových území.  Tlak na výstavbu a rozšiřování velkokapacitních nákupních komplexů na volných plochách.  Tlak na kapacitní bytovou výstavbu na volných plochách ve vnějším pásmu města a v kontaktním území Prahy, bez vazeb na dopravní a technickou infrastrukturu bez potřebného občanského vybavení.  Nedostatečná koordinace výstavby skladovacích a logistických areálů v Praze a jejím kontaktním území.  Nepružnost územně plánovací dokumentace, komplikující proces funkční a prostorové transformace území.

Mimo kompetenci územního plánování  Slabý politický zájem o dodržování cílů a úkolů územního plánování.  Prosazování maximální ekonomické výhodnosti využití území bez ohledu na potřeby a podmínky území, dopady na životní prostředí a nároky na dopravní i technickou infrastrukturu.  Malý zájem investorů o realizaci polyfunkčních území a doplňování založených center sídlištních celků.  Chybějící ekonomické nástroje pro upřednostnění přestavbových ploch před výstavbou na nezastavěných plochách.  Ze strany města nedostatečný management územní a pozemkové přípravy staveb významných veřejných budov, veřejného vybavení a vysokého školství.

2.4

PAMÁTKOVÁ OCHRANA MĚSTA A KULTURNÍ HODNOTY

Vývoj od r. 2010 Od r. 2010 došlo ke konečnému potvrzení hranice Památkové rezervace v hl. m. Praze Národním památkovým ústavem. Dále byla digitálně zakreslena poloha všech kulturních památek na území Prahy. Nově koncipovaný obsah této kapitoly včetně map vychází z posledních známých skutečností a byl doplněn o nové poznatky popsané v analytické části poslední verze Management plánu Prahy z listopadu 2009 a z dalších materiálů zpracovaných URM. Větší pozornost je věnovaná tématu veřejného prostoru.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

13

2.4

Obr. Památkové rezervace a zóny na území města Prahy

Zdroj: URM, 2012

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  jedinečný přírodně-prostorový rámec města vyváženě doplněný zástavbou  unikátní panoramatické pohledy na město s nezaměnitelnou kompozicí dominant a s charakteristickým kontrastem zastavěných částí města a nezastavěných svahů  v podstatě neporušená urbanistická struktura nejen historického centra města (Památková rezervace v hlavním městě Praze (PPR) - zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO), ale i dalších částí města, zejména městských památkových zón – čtvrtí 19. století, zahradních měst a vilových čtvrtí 20. století; zčásti zachovaná urbánní struktura jader historických obcí  relativně vysoká míra zachování stavebního fondu v PPR, v městských památkových zónách, částečně i v jádrech historických obcí  velká míra zachování významných historických objektů vysoké kulturní a architektonické hodnoty, včetně uměleckých objektů vhodně dotvářejících autentické prostředí města  četné zachované historické objekty kulturního a vzdělávacího charakteru, tradiční existence vysokoškolských zařízení v historickém jádru města podporující pestrost a diverzitu městského prostředí SPECIFICKÉ  vysoká míra diverzity (měřítkové i výrazové) zachovaných objektů v historickém jádru Prahy, které dokumentují širokou škálu uměleckých slohů a pestrost funkčního využití v časové kontinuitě od románského období po současnost  cenná různorodost dosud zachovaných prvků historického městského mobiliáře a některých ostatních detailních prvků městského interiéru  vysoký standard projektů a rekonstrukcí památkových objektů

14

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.4

 přísné posuzování orgány státní památkové péče jak rekonstrukcí, tak i navrhovaných demolic památkových objektů a také novostaveb uvnitř památkově chráněných území  vysoká úroveň archeologických průzkumů na území historického jádra Prahy, nárůst získávaných informací díky zlepšování technické a metodické stránky záchranných výzkumů

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  nedostatečná účinnost regulativů pro umisťování výškových staveb a objemových dominant v celém městě  narušování střešní krajiny nástavbami objektů a půdními vestavbami, které znehodnocují vizuální scénu města  nedostatečně řešené prostorové aspekty dopravních staveb a jejich zasazení do prostředí, které pak narušují urbanistickou strukturu a intimitu městského prostoru; nevhodná preference dopravních funkcí v rámci uspořádání veřejného prostoru  ubývající obchodní parter města, kdy zejména u novostaveb chybí tradiční obchodní vybavenost v přízemí objektu, což má za následek oslabování sociálních aktivit ve veřejném prostoru  znehodnocování památek v důsledku vandalství  provádění záchranných archeologických výzkumů s malým respektem k zachování archeologických památek na místě výskytu SPECIFICKÉ  neúměrné přestavby bloků a dvorní vestavby, motivované zvýšením míry využití území, které znehodnocují původní urbanistické struktury  problém tzv. fasádismu, kdy dochází k faktické demolici celého objektu a ponechání pouze uliční fasády – nenávratná ztráta vnitřní struktury staveb  špatný stav infrastruktury a technických zařízení některých historických budov, který vede k rychlé degradaci objektů a může vést i k jejich vážnému ohrožení po stránce konstrukční  nadměrná zátěž historického jádra města individuální automobilovou dopravou, která je způsobena neexistencí koncepce omezení automobilové dopravy v zastavěných částech města, zejména v historických čtvrtích  snížení počtu trvale bydlících obyvatel v historickém jádru města, které narušilo autenticitu prostředí  vysoká koncentrace turistů na malém území v úzce vymezené části historického jádra města, která je tak vystavena neúměrnému zatížení (Královská cesta)  nedostatečná péče o veřejné prostory a městskou zeleň

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  odchod některých funkcí (např. banky, sídla velkých firem) z historického jádra města  širší nabídka turistických cílů a tras - i ve Středočeském kraji - jako předpoklad pro rozptýlení toku turistů na širší území  nový přístup k řešení a úpravám veřejného prostoru SPECIFICKÉ  rozvoj nedestruktivních metod archeologického zkoumání a jejich využití v praxi

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  zájem investorů vedoucí k razantním zásahům do stavební struktury zejména v PPR, ale i v přilehlých památkových zónách  tlak na zvyšování automobilového provozu  zvýšený zájem na využití archeologicky cenného podzemí zejména v historickém jádru  nepříznivé přírodní vlivy (zejména povodně), které mohou narušovat stavební památkový fond SPECIFICKÁ  tlak na zastavování historických nádvoří a vnitrobloků  přesunutí tradičních nekomerčních městských aktivit do vnějšího pásma města v důsledku rostoucích cen nájmů a nemovitostí v historickém jádru Prahy

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

15

2.5

 nerespektování autenticity historických budov při nové úpravě fasád, použití nevhodných a netradičních materiálů

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Nedostatečná ochrana zeleně důležité pro zachování krajinných hodnot vizuálního rámce PPR a dalších významných území. Jde zejména o krajinné dominanty a pohledově exponované zelené svahy.  Nedostatečná prostorová regulace pro využití transformačních a rozvojových území s hrozbou znehodnocení vizuálního působení a panoramatických hodnot historického jádra města i významných historických objektů mimo ně.  Nedostatečná prostorová regulace pro využití stabilizovaných území s hrozbou znehodnocení stávajících hodnotných urbanistických struktur.  Nedostatečná čitelnost souvztažnosti jednotlivých úseků významných veřejných prostorů, které by měly tvořit srozumitelný celek (staroměstský okruh, severojižní magistrála, historické radiály), nekoncepční přístup k veřejným prostorům.  Ubývající obchodní parter města, kdy zejména u novostaveb chybí tradiční obchodní vybavenost v přízemí objektu.  Přetížení historického jádra města individuální automobilovou dopravou.  Nepříznivé prostorové aspekty dopravních staveb, nevhodná preference dopravních funkcí v rámci uspořádání veřejného prostoru.

Mimo kompetenci územního plánování  Absence site–managera způsobující nedostatečnou koordinaci postupu dotčených orgánů a organizací při ochraně kulturních hodnot města.  Nedůsledné uplatňování přijatých zásad a postupů orgány s rozhodující pravomocí při nové výstavbě i rekonstrukcích objektů, které jsou zakotveny v územně plánovací dokumentaci, územně plánovacích podkladech a souvisejících legislativních normách a v oborových dokumentech orgánů památkové péče (nedostatečná stavební kázeň).  Koncentrace škodlivin v ovzduší (plynů i prachových částic), které urychlují stárnutí materiálů historických a kulturně významných objektů.  Trvající vandalismus a sprejerství znehodnocující kulturní památky.  Nedostatečná péče o veřejné prostory a městskou zeleň.  Příliš velká koncentrace turistických aktivit na malém území historického jádra Prahy (Královská cesta), která má za následek přetížení tohoto území.

2.5

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, KRAJINA

Vývoj od roku 2010 V oblasti ochrany přírody a krajiny na pražském území nedošlo za uplynulé období k zásadním změnám. Změny ve vedení ÚSES, schválené v rámci změn územního plánu, jsou místního charakteru a týkají se navržených prvků. Počet EVL soustavy NATURA 2000 je v Praze stabilizován a s rozšířením této soustavy se v nejbližší době nepočítá. Také počet ZCHÚ a PřP se nezměnil. Asi nejpodstatnější novinkou je vznik několika nových limitů. Došlo k registraci 3 VKP - konkrétně Černá rokle (KÚ Vysočany), Mokřad Běchovického potoka (KÚ Běchovice) a Vyšehradská skála (KÚ Vyšehrad) a k vyhlášení 3 památných stromů, dvou v Michelském lese a jednoho na Smíchově. S ohledem na schválení významného koncepčního materiálu krajského významu (Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze) v roce 2008 aktuálně pokračuje prověřování dalších nových lokalit za účelem registrace VKP či vyhlášení ZCHÚ, na nějž má navázat příprava příslušných právních předpisů. Kromě toho lze předpokládat postupné vyhlášení dalších památných stromů. Nadále pokračuje systematická snaha o zvýšení rozlohy lesů. Hlavní město pořídilo několik změn územního plánu z orné půdy na lesní porosty nebo na plochy jiných forem krajinné zeleně. Realizací těchto změn schválených

16

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.5

v uplynulém období by došlo k rozšíření ploch zeleně na úkor zemědělské půdy o cca 215 ha. Z konkrétních realizací lze zmínit pokračování již dříve započatých výsadeb u Satalic, Vinoře, Dolních Počernic a Běchovic, několik menších výsadeb v katastru Kyjí, a především rozsáhlé výsadby v Šeberově (Hrnčířích) - lesopark u Šeberova, rekreační plochy na Černém Mostě a ochrannou zeleň podél komunikací v Dubči, Běchovicích a Kolodějích. Realizace změn je však závislá na vlastnictví pozemků městem, tedy i na množství finančních prostředků pro jejich nákup. Dále bylo pořízeno několik změn ÚP z orné půdy na lesní porosty a jiné formy krajinné zeleně. Toto rozšíření zeleně je navrženo na městských pozemcích, zejména v oblastech s výrazným deficitem ekologicky stabilnějších porostů. Plošně nejvýznamnějšími jsou zalesnění plánovaná v jižní části Kolovrat, v pásu mezi Dubčí a Újezdem nad Lesy, v Třeboradicích a západně od zástavby Březiněvsi. Vedle zvýšení ekologické stability území je také cílem stabilizace vodního režimu v půdě, zlepšení mikroklimatických podmínek a rozšíření nabídky rekreačně využitelných ploch. Tento převod zemědělské půdy na plochy zeleně je pozitivním trendem, neboť trvale neznehodnocuje přirozený produkční potenciál půdy jako neobnovitelného přírodního zdroje. Nicméně tlak na změny ploch zemědělské půdy v ÚPP ve prospěch zastavitelných ploch je stále značný. Během uplynulého období byly schváleny změny ÚPP 06 a 07, které znamenají nárůst zastavitelných ploch na úkor zemědělské půdy o cca 168 ha, o dalších 67 ha by se zastavitelné plochy rozrostly na úkor ploch zeleně. Většinu těchto plošných nároků (131 ha) reprezentují cca 4 změny – rozšíření výstavby v Březiněvsi, Pitkovicích a Horních Počernicích a realizace části Pražského okruhu (SOKP). Obr. Nově zalesněné plochy

Zdroj: MHMP

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

17

2.5

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  pestrá geologická skladba a bohatá terénní morfologie  příznivé klima mírného klimatického pásu  správní území kraje je identické s územím obce, což může být výhodou při zajišťování územní ochrany (ÚSES, ZCHÚ apod.)  relativně velký počet zvláště chráněných území národního i mezinárodního významu SPECIFICKÉ  přítomnost obtížněji zastavitelných svahů se zelení, a to i v rámci kompaktního města  nadprůměrná kvalita zemědělské půdy ve vnějším pásmu města, především v severovýchodní a jihovýchodní části  přítomnost několika rozsáhlejších lesních komplexů a parkových ploch uvnitř města  zachovalá rozsáhlá území s přírodními a přírodě blízkými ekosystémy na okraji města, relativně vysoký podíl lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou  potenciál pro vznik nové veřejné zeleně na plochách tzv. brownfields, zejména v hustě zastavěném území

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  rozsáhlé zpevněné plochy s omezeným vsakem srážek a zrychleným odtokem vody z prostředí města mající za následek ubývání vody v krajině a zhoršování mikroklimatických podmínek  nevhodné technické úpravy mnoha koryt vodních toků i v místech, kde to není nezbytné (např. v extravilánu)  vysoký stupeň zornění zemědělské půdy a stále malý podíl lesů na celkové rozloze města, s tím související nízký koeficient ekologické stability podstatné části městské krajiny  zvýšená rekreační zátěž lesů i jiných přírodě blízkých prvků v důsledku jejich nedostatečné rozlohy a nerovnoměrného rozložení na území města  ruderalizace vegetace, rozšiřování invazních druhů  fragmentace krajiny především v důsledku zahušťování komunikační sítě a místy i výstavby protihlukových opatření SPECIFICKÉ  riziko sesuvů na svazích podél okrajů křídových plošin a sesuvů vyvolaných antropogenními vlivy  nedostatek zeleně a vodních prvků v některých hustě zastavěných částech města, zejména v historickém centru a ve čtvrtích z konce 19. a počátku 20. století  likvidace zeleně na rostlém terénu v některých vnitroblocích

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  využívání celostátních dotačních programů na podporu zalesňování orných půd  možnost snadnějšího získání potřebných pozemků pro realizaci veřejně prospěšných opatření (např. prvků ÚSES) na základě nového stavebního zákona  využití dotačních programů ze strukturálních fondů EU i zdrojů tuzemských pro revitalizace vodních toků, různá krajinotvorná opatření i pro vlastní realizaci prvků ÚSES apod. SPECIFICKÉ  existence ploch zeleně ve Středočeském kraji, které by bylo možné dále rozvíjet a propojit s pražskými plochami zeleně

18

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.5

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  vysoká míra poškození lesních porostů v důsledku nadměrného a často i nedostatečně ohleduplného rekreačního využívání pražských lesů  tlaky na zahušťování obytné zástavby na úkor stávající vegetace spolu se zábory rezerv pro monofunkční plochy zeleně  postupující suburbanizace pražského okolí, s tím související narušení rázu krajiny, zhoršení prostupnosti a častá ztráta vazeb (ÚSES, systém zeleně atd.) se Středočeským krajem SPECIFICKÁ  výrazný rozdíl mezi cenami zemědělských pozemků a stavebních pozemků vyvolávající enormní tlaky vlastníků pozemků na přeměnu na cenově výhodnější charakter pozemků a vytvářející prostor pro spekulativní nákupy pozemků  riziko nevhodných "technicistních" břehových úprav Vltavy a Berounky v úsecích s dosud přírodním charakterem v souvislosti se záměrem splavnění obou řek

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Intenzivní urbanizace snižující schopnost území vsakovat srážkovou vodu.  Nedostatečná územní ochrana pramenných oblastí vodních toků a cenných mokřadů (včetně jejich širšího okolí) i dalších území s významem pro územní retenci srážkových vod.  Nedostatek lesů s ohledem na potřeby hl. m. Prahy, vazby do Středočeského kraje i nedostatečná ochrana stávajících lesů i jiných přírodě blízkých ploch).  Vysoký podíl zornění ZPF, projevující se zejména nízkým zastoupením luk a pastvin (trvalých travních porostů) na území města, v lokalitách s vysokým ochranným potenciálem zatravnění (protierozní funkce, zajištění ploch pro rozliv vodních toků, zvyšování funkčnosti prvků ÚSES, hygienický a rekreační potenciál apod.).  Absence vymezení oblastí zemědělských půd vhodných pro zvýšení podílu travních porostů, případně zvýšení podílu různých forem krajinné zeleně.  Nedostatečná ochrana ZPF, jako jednoho z významných faktorů, který by měl zamezit souvislému rozšiřování zastavěného území před změnami na zastavitelné plochy; rozsáhlé snižování rozsahu ZPF záborem pro stavby nebo zpevněné plochy.  Nevhodné využívání říčních a potočních niv, malý podíl stabilních forem zeleně a extenzivního hospodaření; nediferencovaný přístup (intravilán x extravilán) k vodním tokům a jejich okolí.  Absence vymezení úseků vodních toků potenciálně vhodných k revitalizaci.  Absence tradičních krajinných struktur (meze, stromořadí, vysokokmenné sady atd.).  Přetrvávající upřednostňování rozvoje zástavby do volné krajiny před využíváním rezerv v již urbanizovaných oblastech.  Srůstání zastavěných území ve vnějším pásmu města a srůstání této zástavby s obcemi ve správním území Středočeského kraje.  Nedostatek parkových ploch (veřejných prostranství se zelení) v dostupné vzdálenosti v některých částech kompaktně zastavěného území i v nové výstavbě, zábory stávajících ploch zeleně v zástavbě; nevhodné vedení inženýrských sítí bránící novým výsadbám dřevin.  Nedostatečné zajištění územní ochrany přírodně hodnotných ploch včetně nových ZCHÚ a lokalit soustavy Natura 2000; hrozící izolace těchto ploch navrhováním nevhodného funkčního využití okolí.  Nedostatečná ochrana bezprostředního okolí přírodních parků před velkoplošným rozvojem zástavby, který degraduje krajinný ráz i uvnitř PřP.  Absence vymezení oblasti pro naplnění zeleného pásu Prahy, kde by nebyl přípustný rozvoj zastavěného území obce.

Mimo kompetenci územního plánování  Nedostatečná kultivace a doplňování stávajících vegetačních prvků.  Narušování kontinuity ÚSES, časté vytváření migračních bariér a zvyšování fragmentace území; nezohlednění potřeby zachování prostupnosti krajiny u nových, zejména liniových staveb dopravní a technické infrastruktury a velkých účelových areálů.  Dosud nezajištěné cílevědomé získávání potřebných pozemků pro výsadbu nových lesů a realizaci ÚSES.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

19

2.6

2.6

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Vývoj od r. 2010 Výkony pražské ekonomické základny byly ovlivněny nepříznivým vývojem v nadnárodním/celosvětovém měřítku – globální ekonomickou a finanční krizí, rozvoj města byl vzhledem ke globálně působícím vlivům vazeb město–stát částečně "přibrzděn". Přesto můžeme vyhodnotit její vývoj jako stagnaci (nikoliv pokles), což je také důsledek specifik její odvětvové struktury. Praha vykazuje již více než 25% podíl výkonů ČR měřených ukazatelem HDP. Na úrovni regionů Evropské unie pak tento ukazatel (HDP) v paritě kupní síly na obyvatele Prahu posunul do první desítky regionů NUTS 2 (v roce 2009 – 7. místo). Hodnocení investiční/podnikatelské atraktivity, rating Prahy, zůstal na velmi dobré úrovni a dokonce se zlepšil. V rozsahu evropského kontinentu (i středoevropského regionu) však výrazně vzrostla konkurence na „trhu metropolí“ i obtížnost udržení dosavadních dobrých pozic. S tím je nutné počítat i v dalším období. Některé problémy s faktory podnikatelské přitažlivosti Prahy přetrvávají a nepříznivě ovlivňují úroveň konkurenceschopnosti pražské ekonomiky (mj. úbytek kvalifikované pracovní síly, dlouhodobá nevyjasněnost funkčního využití některých rozvojových ploch města, napojení města na evropské dopravní sítě, zhoršení dopravního pohybu ve městě – parkování, problémový a informačně málo zajištěný vstup podnikatelů). Základní transformace věcné i organizační (vlastnické) struktury ekonomické základny byla dokončena. Některé faktory konkurenceschopnosti (spolupráce podnikatelského sektoru s městskou správou, součinnost aktérů inovačního procesu) se podařilo zkvalitnit jen z části. V průběhu sledovaného období však byly správou města zřízeny organizační subjekty, v jejichž náplni je spolupráce s podnikatelským, výzkumným a vzdělávacím sektorem. V oblasti investiční výstavby byla sice dokončena (pokračovala) většina rozestavěných projektů, nové akce byly ale zahajovány jen omezeně a s nezbytným finančním, provozním i vlastnickým jištěním. Nová výstavba využila i některé brownfields, u dalších, rozsahem a alokací významných (drážní pozemky), nebylo dořešeno jejich nejvhodnější využití. Příprava regenerace dříve industriálních ploch se tak zpomalila. Vzrostla závislost dalšího rozvoje města na výsledcích celostátní ekonomiky a tedy i státním rozpočtu. Silná vazba se projevila i v oblasti vnějších faktorů trhu, především vztahu na výkonnost ekonomiky v rámci Evropské unie a odvozené poptávky po službách a produkci. Turbulentní pohyby ekonomického prostředí i některé přesuny ve vedení města znamenaly i změny v přístupech ke stanovení dlouhodobé strategie rozvoje města. Současně s tím existují i některé nejasnosti a problémy v příjímání již stanovených dlouhodobých cílů a jejich realizací. Hospodářská recese, která začala ovlivňovat ekonomiku v roce 2008, se nepříznivě promítla i do finančního hospodaření města především v podobě citelného snížení jeho daňových příjmů (v roce 2009 o cca 5 mld. Kč). Zároveň bylo nutné zahájit splácení objemných závazků z předchozího období. Praze se podařilo vytvořit potřebnou finanční rezervu a v letech 2009–2011 splatit závazky ve výši cca 18 mld. Kč. V roce 2013 bude třeba uhradit dalších 6,2 mld. Kč. I přes tyto méně příznivé skutečnosti pokračuje, byť v některých případech s novým harmonogramem a za cenu pozdějšího dokončení, realizace nejvýznamnějších investičních akcí města (zejména dopravních) a také spolufinancování projektů dotovaných z fondů EU, z nichž některé realizuje samo město nebo jím zřízené organizace. Regiony musely také zcela převzít národní spolufinancování evropských projektů, na kterém před recesí významně participoval státní rozpočet. V reakci na nové ekonomické podmínky byl rovněž aktualizován rozpočtový výhled města do roku 2017. V oblasti dlouhodobého řízení města se v uplynulém období přistoupilo k řadě strategických rozhodnutí. Potřeba vyřešit některé problémy, spojené i s méně příznivou ekonomickou perspektivou, vedlo vedení města k přijetí některých významných úkolů. Mezi ně patří mj. rozpracování koncepce majetkové politiky vč. účelové inventarizace movitého a nemovitého majetku, určení základních strategických směrů majetkových akvizic a manipulace a program efektivní správy a optimálního využití majetku (viz Programové prohlášení Rady hl. m. Prahy z prosince 2011). Součástí Programového prohlášení je i neprodlené řešení dalších hospodářských aspektů, z nichž některé se dotýkají individuálních zájmů města, ale které jsou výsledně přímo či nepřímo součástí celého ekonomického prostředí města - např. analýza vnitřního zadlužení města a zvážení alternativních forem financování, vytvoření koncepce bytové politiky, městská koncepce podpory podnikání, nová informační strategie, koncepce cestovního ruchu a pražského výstavnictví. Stěžejním rozhodnutím pak je, že bude postupováno podle strategických dokumentů s výhledem do roku 2050. K tomu se zahájí příprava iniciačních dokumentů a programů klíčových pro přípravu, zpracování a projednání budoucího obrazu metropole. Spolupráce podnikatelského sektoru a veřejné správy se pozitivně promítla jen v individuálních aktivitách s dílčím dopadem do ekonomiky města a jeho celkového rozvoje. V roce 2011 však byly z iniciativy městské správy

20

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.6

založeny předpoklady zlepšení této součinnosti vznikem několika subjektů s širokou participací odborné veřejnosti a podnikatelské sféry. V oblasti trhu a cen pozemků má Praha v jednotlivých segmentech realitního trhu, v porovnání s ostatními městy České republiky, stále výjimečné postavení jak z hlediska dynamiky rozvoje, úrovně cen, tak i dosahovaných cenových rozdílů. Mezi zobecnitelné závěry, které vyplývají z analýzy vývoje trhu s pozemky, patří zejména stagnující, resp. až velmi mírně rostoucí hladina cen pozemků s komerčním využitím, pokračující nárůst cen pozemků určených pro výstavbu rodinných domů zejména v prolukách rezidenčních lokalit, zpomalení tempa růstu cen pozemků pro výstavbu bytových domů. Průměrná cena stavebního pozemku v Praze zjištěná z „Cenové mapy stavebních pozemků na území hl. m. Prahy pro r. 2012“ (cenová mapa) vzrostla oproti loňskému roku o necelé 1 %. U ploch pro smíšené využití komerční vybavenosti a bydlení na hlavních obchodních třídách (lokální centra) byl předloni nárůst průměrných cen v těchto lokalitách 3,5 %, nyní jen 1,8 %. U pozemků zastavěných průmyslovými objekty je v posledních třech letech nárůst cen velmi malý – letos méně než 1 %. Průměrná cena pozemků u rodinných domů proti loňsku vzrostla o 3,7 %, u bytových domů o 2,3 %. Obr. Počet ekonomických subjektů podle městských částí (2009)

Zdroj: URM podle ČSÚ, 2012

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  otevřené podnikatelské prostředí, realizovaná zásadní odvětvová přestavba s omezením oborů zatěžujících město  dobrá dostupnost Prahy pro většinu regionálního zázemí  dostatek prostoru na území města i v regionálním zázemí pro možnost zajištění funkcí a rozvoje Prahy  vysoká ekonomická výkonnost, čtvrtinový podíl na tvorbě hrubého domácího produktu ČR  dlouhodobě vysoké hodnocení od ratingových agentur, důvěryhodnost a stabilita města pro investory  rychlý rozvoj odvětví služeb

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

21

2.6

SPECIFICKÉ  příznivé podmínky pro zemědělství (kvalita zemědělské půdy, vodní zdroje pro závlahy, klima) ve vnějším pásmu města  významný podíl města na vlastnictví pozemků v některých rozvojových lokalitách

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  nestabilita přístupů správy města k naplňování již přijaté strategie rozvoje města a absence zadání pro případnou aktualizaci některých dílčích významných rozvojových trendů a opatření  jen částečně rozvinuté vazby správy města a podnikatelských struktur bez výraznějších konkrétních výstupů; forma „Public Private Partnership“ není ověřena, málo propracovaná prezentace rozvojových (investičních) příležitostí na území Prahy, pro řadu konkrétních lokalit nejsou dostatečně stabilizovány podmínky využití  absence komplexního programu podpory podnikání a zejména konkrétní podpory malého a středního podnikání, nedostatečné toky informací uvnitř podnikatelské sféry, malá účast podnikatelských asociací při přípravě programových dokumentů rozvoje města  nedostatečný důraz na dodržování principu udržitelnosti ve všech jeho aspektech jako jednoho ze základních předpokladů dlouhodobého rozvoje ekonomické základny i celého města  nerovnováha nabídky a poptávky na trhu práce, nedostatek některých nadprůměrně kvalifikovaných a řemeslných profesí  pasivita části nezaměstnaných osob při hledání nového uplatnění na trhu práce  nutnost financovat rozsáhlé a časově náročné infrastrukturní investiční akce omezující kapitálové výdaje na ostatní účely  nedostatečná koordinace ekonomických aktivit Prahy a Středočeského kraje SPECIFICKÉ  územně roztříštěné a fyzicky nevyhovující produkční kapacity, bývalé výrobní a provozní areály  nesoulad mezi některými strategickými záměry a reálným rozvojem  velmi rozdrobené vlastnické vztahy bránící rozvoji některých území  absence stabilní majetkové (pozemkové) politiky města

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  důvěra podnikatelů (investorů) pro alokaci jejich aktivit na území Prahy  pomoc státu při zajištění lepších základních aspektů příznivého podnikatelského prostředí  zajištění podmínek pro naplňování záměrů rozvoje znalostní společnosti v souladu s aktualizovanou Lisabonskou strategií, resp. strategií Evropa 2020  respektování nové Regionální inovační strategie hl. m. Prahy všemi partnery  využití získaných finančních prostředků ze zdrojů EU k posílení konkurenceschopnosti Prahy SPECIFICKÉ  zájem investorů o přeměnu bývalých industriálních území na nové městské struktury v souladu s urbanisticky racionálním rozvojem města  využívání komparativních výhod nižších nákladů na živou práci v rámci EU v některých odborných profesích

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  opakování globální ekonomické krize/recese se odrazí ve stagnaci ekonomického vývoje, např. vysoká náročnost pokrytí ekonomických problémů některých zemí EU negativně ovlivní systém veřejné finanční podpory regionům a městům  zhoršení celkových podmínek pro podnikání v době ekonomické krize, především pro malé a střední podniky  nedostatečné zohlednění celostátního významu Prahy při přerozdělování veřejných zdrojů  mezinárodně vnímané aspekty ohrožující renomé Prahy, mj. korupce, kriminalita, nadbytečná byrokracie, neúplná informovanost investorů při vstupu na pražský trh  problematický stav a právní rámec pro konsolidaci vlastnických vztahů a vymahatelnost vlastnických práv, netransparentnost vlastnictví a nakládání s nemovitostmi (vč. městského majetku)

22

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.7

 rostoucí ceny paliv, energií a dalších komodit na světových trzích  malý profit z rozvojových záměrů realizovaných na kontaktním území Prahy a Středočeského kraje SPECIFICKÁ  investorský tlak na problematické využití exponovaných ploch  velká koncentrace vlastnictví pozemků (a značných objemů disponibilních financí) soukromým sektorem vedoucí k silným střetům individuálních komerčních zájmů s kvalitním urbanistickým rozvojem s hrozbou nevratných zásahů do podstaty města

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ – HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Problémy k řešení nástroji územního plánování  Málo transparentní a neracionální rozmístění funkcí na území některých částí města jako pobídka ke snadnějšímu investování v Praze.  Nedostatečně respektovaná kontinuita i úloha územního plánování a tudíž problematická důvěra podnikatelů při alokaci jejich záměrů.  Absence návrhů na využití území označující jeho vysokou flexibilitu a snadnou transformovatelnost.  Existence nevyužívaných produkčních kapacit pro hospodářsky výhodné využití.  Nekomplexní informační systém o území města použitelný pro zkvalitnění aktivního územního managementu města.  Chybějící informačně úplné a marketingově kvalitní prezentační dokumenty o území Prahy jako např. „Katalog městských projektů“, „Nabídka ploch pro investory“.

Mimo kompetenci územního plánování  Málo rozvinutá a efektivní spolupráce správy města s podnikatelským sektorem, která by směřovala k účelnému a efektivnímu využití území a optimálnímu využití finančních zdrojů včetně fondů Evropské unie a uplatnění formy spolufinancování Public Private Partnership.  Nedostatečná součinnost produkční sféry, městské správy a sektoru výzkumu, vývoje a vzdělávání (investiční i neinvestiční formy spolupráce), která by vedla k posílení inovační funkce Prahy v rámci celé republiky i k řešení individuálních potřeb hlavního města.  Chybějící respektovaná, funkčně propojená základní strategie města s návaznou finanční a investiční strategií; neúplná městská hospodářská koncepce, zejména v oblasti nakládání s pozemky a jeho dalším vlastním majetkem.  Nízká finanční participace státního rozpočtu na projektech národního a mezinárodního významu realizovaných v Praze.

2.7

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Vývoj od r. 2010 V charakteristikách obyvatelstva v Praze za sledované období nedošlo k zásadním změnám v nastoupených trendech demografického vývoje. Trvající příznivá úroveň porodnosti se odrazila v nárůstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Postupný propad salda migrace v posledních letech byl však výraznější než nárůst přirozeného přírůstku. Obyvatel Prahy meziročně stále přibývá (celkový přírůstek zůstává kladný), tempo růstu se však zpomaluje. Podíl obyvatel Prahy s českým občanstvím klesl těsně pod 90 %. Cizinců v Praze přibývá, i když pomaleji než v předchozích letech. Ve statistikách zároveň není zahrnuta dosti početná skupina neregulérně pobývajících cizinců, jejíž velikost je obtížné stanovit. Naděje dožití při narození žen i mužů mírně vzrostla a drží se nad celorepublikovým průměrem. Průměrný věk zůstává nezměněný a nad celorepublikovým průměrem. Index stáří poměřující počet seniorů vůči mladým lidem však v posledních dvou letech mírně poklesl v důsledku nárůstu počtu dětí. Trendy změn prostorové distribuce obyvatelstva zůstávají více méně nezměněny. Stále dochází k mírnému odlivu obyvatel z centra města, zejména z Prahy 1 a 4. Zároveň je možné sledovat postupný rozvoj gentrifikačních trendů

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

23

2.7

v prstenci obepínajícím městské jádro související s přílivem ekonomicky silnějších obyvatel (zejména v Praze 9, ale též v Praze 5, 13 a 14). V oblasti sociálních podmínek Praha stále zůstává s ohledem na příjmy domácností vysoko nad celorepublikovým průměrem. Tento rozdíl se však již nezvyšuje a například pražská hodnota ukazatele čistého disponibilního důchodu na 1 obyvatele se při takovém srovnání dokonce mírně zmenšila. Počet evidovaných cizinců s povolením k pobytu na území města narůstá, v období mezi lety 2007 a 2010 o více než 20 tisíc, z nichž čtvrtinu tvoří obyvatelé Ukrajiny. V posledních letech však saldo migrace do Prahy výrazně pokleslo, což ovlivnilo i počty nově přistěhovalých cizinců. I ostatní trendy zůstávají nezměněny. Stále mírně roste počet lékařů na počet obyvatel. I přes snahu stabilizovat síť sociálních služeb je nabídka sociálních služeb co do počtu výrazně pod celorepublikovým průměrem. V současnosti nicméně dochází ke zpracování aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sítě sociálních služeb, na který by měly navázat dílčí strategie sociální péče o jednotlivé skupiny klientů. Praha také připravila Koncepci pro postupné řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2012–2020. Stále však nelze pozornost, kterou problematice sociálního začleňování sociálně vyloučených osob, integrace cizinců a sociální problematice věnuje městská samospráva, považovat ve srovnání s neziskovým sektorem za dostatečnou. V oblasti trhu práce nedošlo k základním změnám odvětvové struktury a dosažený podíl obslužného sektoru – 80 % zaměstnanosti odpovídá skladbě obdobných velkých měst Evropy. Pražský trh práce byl zasažen ekonomickou krizí. Stagnuje a v některých odvětvích klesla nabídka pracovních míst, rychle vzrostl počet uchazečů o zaměstnání a tím i velmi nepříznivě poměr mezi těmito dvěma atributy kvality trhu práce. Úbytek pracovních míst (stavebnictví, služby) postihl ve velkém zahraniční pracovníky (meziroční pokles téměř 10 % zaměstnaných). Hodnoty základních charakteristik pražského trhu práce nicméně stále dosahují zhruba poloviny průměru ČR a jsou výrazně příznivější (např. míra nezaměstnanosti se stabilizovala na hranici 4 %). Přesto není plně uspokojena poptávka po některých profesích jak řemeslných, tak především s vysokou odbornou kvalifikací. V mezinárodním měřítku tak Praha dostatečně nezlepšuje úroveň atraktivity svého trhu práce (s výjimkou ještě z části působícího efektu nižší ceny pracovní síly). Objevilo se také určité riziko vyplývající z omezení finančních prostředků státního rozpočtu pro financování současného rozsahu veřejného (státního) sektoru. Případné snížení fiskálních zdrojů může znamenat dosti rychlý pokles nabídky pracovních příležitostí v některých jeho odvětvích a výrazné navýšení uchazečů o zaměstnání. A to často v profesích s příjmy v pásmu „lepšího průměru“. Zvětšila se mobilita pracovních sil v rámci města. Centrum města zůstává sice stále největším pracovištěm, ale přesun některých velkých firem mimo něj a rozšiřování administrativních, obchodních a multifunkčních komplexů směrem k vnějším okrajům města v celkové bilanci představuje posílení pohybu za zaměstnáním do těchto lokalit. V demografické oblasti nedochází k žádným opravdu výrazným změnám v nastoupených trendech. Dochází k nárůstu přirozeného přírůstku, který je od roku 2006 kladný a v posledních letech překročil hranici 2 tisíc. Díky tomu došlo i k mírnému poklesu indexu stáří a ke stabilizaci průměrného věku. Zároveň pokleslo migrační saldo hluboko pod úroveň z let 2007 a 2008, kdy dosáhlo nejvyšších hodnot za poslední desetiletí. Přírůstek stěhováním však stále zůstává kladný a svým vlivem přesahuje přírůstek přirozený. S poklesem salda migrace se prozatímně ustálily i počty cizinců v Praze (na hranici 150 tisíc osob). Dlouhodobě stabilizovaná je i věková agenderová struktura populace cizinců (ve které převažují muži v produktivním věku). V sociální oblasti dochází ke změnám na úrovni státu, které ovlivní i sociální situaci v Praze (důchodová reforma, změny v oblasti sociálních dávek, reforma zdravotnictví). Praha v současnosti aktualizuje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Praze, na což bude navazovat příprava střednědobých strategií poskytování sociálních služeb jednotlivým skupinám klientů (lidé bez přístřeší, sociálně vyloučení, senioři atd.). Nabídka nových pracovních příležitostí bude stagnovat. Nepodaří se ale rychle překonat absenci některých profesí s vysokou kvalifikací. Potřeba bude i nadále z velké části kryta migrací pracovní síly, vč. ze zahraničí. Počet zahraničních pracovníků se však z části sníží a ani ve výhledu nebude trh práce v Praze sanován dosavadními počty a profesní strukturou těchto pracovníků (perspektivně lze předpokládat větší profesní výběr). Zvýšený počet nezaměstnaných se udrží, dokonce s tendencí přechodného mírného růstu. Omezená nabídka pracovních příležitostí na trhu práce může mít i střednědobý charakter, a to přes celkové ekonomické oživení.

24

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.7

Obr. Hustota zalidnění podle městských částí (2010)

Zdroj: URM podle ČSÚ, 2010

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  růst počtu trvale bydlících obyvatel  nadprůměrná životní úroveň a vyvážená sociální stabilita  kvalitní zdravotní péče, hustá síť zdravotnických zařízení  nejvyšší úroveň naděje dožití a příznivé ukazatele pracovní neschopnosti  kontinuita tradice a kultivovanosti města  nadprůměrná vzdělanostní úroveň populace a kvalifikace pracovní síly  nadprůměrná, profesně pestrá nabídka na trhu práce, celkově nízká nezaměstnanost SPECIFICKÉ  relativně nižší věkový průměr ve vnějším pásmu města

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  stárnutí populace a zvyšující se počet osob v poproduktivním věku  nadprůměrné výdaje domácností, především na bydlení  fyzické bariéry pro pohyb ve městě omezující starší občany, občany se sníženou pohyblivostí, rodiny s dětmi a další  rostoucí deficit počtu pracovníků s nadprůměrnou kvalifikací nebo v řemeslných profesích, který ohrožuje příznivé hodnocení atraktivity celkového podnikatelského prostředí v Praze  nedostatečné provázání vzdělávání s trhem práce

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

25

2.7

 růst absolutního počtu uchazečů o zaměstnání  nedostatek pracovních příležitostí pro některé skupiny osob s obtížným uplatněním na trhu práce SPECIFICKÉ  úbytek obyvatel v centru města

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  zásadní změna kvality spolupráce všech aktérů trhu práce (podnikatelé, vzdělávání, správa města) vedoucí k udržení a růstu ekonomické i celkové atraktivity Prahy  migrace cizinců – nové pracovní síly pro pokrytí nezajištěných profesí  přitažlivost města pro osoby v produktivním věku  zajištění nových forem pracovního zapojení nezaměstnaných SPECIFICKÉ  pracovní příležitosti v nových kancelářských areálech nebo obchodně-společenských centrech, které jsou blíže hlavním lokalitám bydlení

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  vystěhovávání trvale bydlících obyvatel za hranice města při pokračujícím využívání obslužné infrastruktury Prahy  nedostatečný postih „černého“ pracovního trhu  silná závislost velké části nabídky na pražském trhu práce na disponibilitě veřejných rozpočtů (zejména státního)  existence velkého počtu ilegálních pracovníků a přistěhovalců bez řádného zdravotního a sociálního pojištění pracujících načerno SPECIFICKÁ  vznik sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit a etnických enkláv

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Úbytek funkce bydlení v centrální části města a její nedostačující ochrana.  Nedůsledné propojování funkcí (a dílčích aktivit) při zástavbě nových ploch a neuspokojivá kompletace urbanistického prostoru (bydlení – pracoviště – sociální aj. služby).  Nedostatečná nabídka dostupného bydlení na území města.  Objemná dojížďka obyvatel z regionu za studiem, prací a vyšší vybaveností.

Mimo kompetenci územního plánování  Stárnutí populace a zvyšující se počet osob v poproduktivním věku, které mají zvýšené nároky na určité typy služeb a způsoby života ve městě.  Vysoká intenzita dojížďky do zaměstnání – silné proudy denní dojížďky do zaměstnání uvnitř města i přes jeho hranice, vysoké nároky na veřejnou dopravu a uliční síť.  Stěhování trvale bydlících obyvatel za hranice města při pokračujícím využívání obslužné infrastruktury Prahy.  Sociální degradace určitých lokalit ve městě.  Nedostatečné množství pracovních sil některých profesí na pražském trhu práce.  Nedostatečná a malá koncepčnost spolupráce všech subjektů ovlivňujících úroveň trhu práce (veřejná správa, vzdělávací sektor, podnikatelská sféra).  Nedostatečná dostupná nabídka levnějších či alternativních forem bydlení.

26

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.8

2.8

BYDLENÍ

Vývoj od r. 2010 V oblasti struktury bytového fondu se počet disponibilních bytů na území hl. m. Prahy přiblížil počátkem roku 2012 hranici 610 tisíc, přičemž počet bytů v rodinných domech dosahuje přibližně 80 tisíc (tj. 13 % z celkového bytového fondu). Struktura bytové výstavby v roce 2010 a za první tři čtvrtletí roku 2011, kdy bylo v rodinných domech realizováno 13 % ze všech dokončených bytů (stejně jako v období 2000 až 2009), koresponduje se stávající strukturou pražského bytového fondu a nelze tedy v blízké budoucnosti očekávat podstatnější změny v proporcionálním zastoupení bytových a rodinných domů. Na rozdíl od výše uvedeného, změny ve struktuře bytového fondu podle základních právních forem bydlení probíhají relativně velmi rychle. Porovnáme-li výstupy ze šetření ČSÚ „Životní podmínky 2010“ s výstupy ze stejného šetření z roku 2008, zjistíme, že v období 2008 až 2010 se zvýšil podíl pražských domácností žijících v bytech v osobním vlastnictví o 9,6 % a naopak došlo k úbytku domácností žijících v nájemním bydlení o 5 %. Těmito čísly lze doložit přetrvávající trend nárůstu vlastnického sektoru na úkor nájemního bydlení. Rovněž byl zaznamenán pokles podílu domácností žijících v bytech v družstevním vlastnictví (v období 2008 až 2010 pokles o 3,7 %). V souvislosti s již schválenými úspornými vládními opatřeními, která se odrazila také ve snížení objemu finančních prostředků vymezených pro programy na podporu regenerace bytových domů, pravděpodobně dojde k částečnému utlumení intenzity rekonstrukcí a oprav domovního a bytového fondu. V oblasti vývoje bytové výstavby byl rok 2010 z hlediska počtu dokončování nových bytů stále nadprůměrný, prudce se však snížil objem zahajované výstavby. Bylo dokončeno bezmála 6,2 tisíc bytů, zahájeno jich však bylo pouze necelých 2,9 tisíc. Musíme však zdůraznit, že relativně velké množství dokončovaných bytů bylo pozůstatkem z dob stavebního boomu, byly dokončovány rozsáhlé kapacity rozestavěných bytů, jejichž výstavba byla zahájena před rokem 2009. Podle předběžných údajů ČSÚ odpovídala v roce 2011 intenzita zahajování bytové výstavby nízkým hodnotám z roku 2010. V roce 2011 byla v Praze zahájena výstavba 2 733 bytů, což představuje meziroční pokles 5 %. K výraznému poklesu však došlo u počtu dokončených bytů. V roce 2011 bylo dokončeno pouze 3 480 bytů, což představuje meziroční pokles o 43 %. Z územního hlediska je bytová výstavba značně diferencovaná a těžiště výstavby nových bytů se poměrně rychle mění. V rámci Aktuální analýzy developerských projektů zaměřených na výstavbu bytových domů na území hl. m. Prahy, kterou vypracoval URM v průběhu třetího čtvrtletí roku 2011, bylo konstatováno, že v době zpracování analýzy bylo na území kompaktního města soustředěno 84 % z celkového počtu bytů, které byly nabízeny v rámci aktuálních developerských projektů v Praze. Přestože tento údaj nezohledňuje výstavbu rodinných domů (která má však v Praze poměrně marginální význam), je z něj jasně patrná dislokace aktuální bytové výstavby. V období 2010–2011 jsme neevidovali ani jeden významný bytový projekt, který by byl dokončen na území historického centra města. V pásmu vnitřního kompaktního města byl v roce 2010 dokončen kapacitní projekt Rezidence Korunní na Vinohradech, který nabízí 267 bytů. Významnými bytovými projekty na území vnějšího kompaktního pásma města realizovanými v období 2010–2011 jsou například třetí etapa projektu Slunečný Vršek v Hostivaři (232 bytů), Rezidence Prague Towers ve Stodůlkách (282 bytů) nebo Bytový dům Kytlická na Proseku (237 bytů). Na pomezí kompaktního a vnějšího pásma města byly dokončeny úvodní fáze velkých rezidenčních projektů Západní Město (1. etapa Britská čtvrť nabízí 298 bytů) a Nové Letňany (v rámci úvodní fáze 211 bytů). Bytová výstavba se soustředila především v severovýchodní části Prahy, konkrétně na území správních obvodů Praha 8, Praha 9 a Praha 18. Pro ilustraci: v roce 2009 bylo těžiště nové bytové výstavby v západní části města – ve Stodůlkách a Zličíně. Údaje o bytové výstavbě ve Středočeském kraji naznačují, že v letech 2010 a 2011 byl útlum bytové výstavby intenzivnější na území hlavního města než v jeho zázemí. Především výstavba v okrese Praha-východ se udržela na relativně vysoké úrovni. Rozdílný vývoj zahajované bytové výstavby napovídá, že v Praze by měla snížená intenzita bytové výstavby mít dlouhodobější charakter než v příměstských oblastech. Z pohledu vybavenosti bytů předpokládáme, že úroveň vybavenosti bytů se stále mírně zvyšuje a mimo to dochází nesporně ke zlepšení stavebně-technické kvality bytových objektů (zateplování, výměna oken aj.). Komplexní analýza bude však možná až po verifikaci předběžných výsledků ze SLDB 2011. Jednoznačně pozitivně můžeme rovněž hodnotit přetrvávající trend postupného snižování obsazenosti bytů, s tím související snižování obsazenosti obytných místností a především narůst obytné a užitné plochy připadající na jednu osobu, což můžeme dokumentovat na údajích ze šetření ČSÚ Životní podmínky a příjmy domácností. Podle

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

27

2.8

tohoto šetření se v období 2008 až 2010 snížil průměrný počet osob žijících v jedné obytné místnosti z 0,83 na 0,79. Velikost užitné plochy připadající na osobu se v letech 2008 až 2010 zvýšila z 29,2 m2 na 30,6 m2. V oblasti nájemného a cen bytů byly na základě zvláštních šetření, která provedl URM na počátku roku 2012, aktualizovány průměrné ceny tržního a regulovaného nájemného a také průměrné nabídkové tržní ceny bytů v jednotlivých městských částech i v hlavním městě jako celku. Získané hodnoty tedy vypovídají o aktuálních finančních aspektech na trhu s byty v roce 2012. Tyto hodnoty lze rovněž použít pro srovnání s těmi, které URM pořídil za použití obdobné metodiky v roce 2010. Průměrná výše čistého tržního nájemného v lednu roku 2012 v Praze činila 172 Kč/m2 (včetně služeb a poplatků za energie 215 Kč/m2). Úroveň tržního nájemného je v hlavním městě poměrně stabilní, má spíše sklon ke stagnaci. Před dvěma lety, v roce 2010, činila průměrná výše čistého tržního nájemného 178 Kč/m2 (tj. o 3,5 % více než v roce 2012). Městské části s nejvyšší dosahovanou úrovní tržního nájemného jsou i nadále Praha 1 (283 Kč/m2), Praha-Troja (269 Kč/m2) a Praha 2 (229 Kč/m2), naopak nejnižší nájemné je na periferiích hlavního města. V únoru roku 2012 dosáhla průměrná výše regulovaného nájemného na území Prahy 87 Kč/m2. V porovnání s rokem 2010, kdy průměrná výše regulovaného nájemného byla 75 Kč/m2, došlo k nárůstu o 14 % (mezi lety 2008 a 2010 činil tento nárůst 36 %). Musíme však zdůraznit, že k deregulaci nájemného přistupují radnice jednotlivých městských částí velmi diferencovaně. Reálné sazby regulovaného nájemného jsou výsledkem politických rozhodnutí vrcholných orgánů městských částí a velmi často nekorespondují (na rozdíl od nájemného tržního) s atraktivitou a úrovní poptávky po bydlení v dané oblasti. Důkazem toho je, že v Praze 1, tedy v oblasti s nejvyššími tržními nájmy, bylo v únoru roku 2012 regulované nájemné o 37 Kč/m2 nižší než v městské části Praha-Petrovice, kde je úroveň tržního nájemného i tržních cen bytů podprůměrná a ve srovnání s Prahou 1 několikanásobně nižší. Diferencovaný přístup jednotlivých městských částí lze ilustrovat i na skutečnosti, že v některých městských částech je navyšováno nájemné každoročně, v jiných se jeho výše nemění již po dobu tří let. Porovnáme-li zjištěné průměrné tržní ceny bytů z roku 2012 s cenami z roku 2010, můžeme konstatovat, že o 7 % poklesly. Zatímco v roce 2010 dosahovala na území Prahy průměrná nabídková tržní cena bytu 52,7 tisíc Kč/m2, na počátku roku 2012 to bylo 49 tisíc Kč/m2. I přes pokles cen si městské části Praha 1, Praha-Troja a Praha 2 s přehledem udržely pozice nejdražších pražských lokalit. V případě některých menších městských částí, většinou situovaných na okraji hlavního města, mohlo docházet k výraznějším posunům průměrných tržních cen bytů (oproti cenám z roku 2010), což však přičítáme především v čase se měnícímu množství nových bytů, které jsou nabízeny v rámci aktuálních developerských projektů (zvýšené množství novostaveb v nabídce navyšuje průměrné tržní ceny bytů v daném územním celku). V oblasti trendů bydlení došlo po odeznění globální ekonomické recese ke stabilizaci makroekonomického vývoje i rezidenčního trhu, v porovnání s předkrizovým vývojem je však úroveň poptávky po starších i nových bytech relativně nízká, ceny bytů a nájemného mírně poklesly či stagnovaly. Tendence ostatních trendů v oblasti bydlení, které nejsou bezprostředně vázány na ekonomický vývoj, se za poslední dva roky výrazně nezměnily, některé však zaznamenaly změny v intenzitě působení (např. došlo k navýšení celkových nákladů domácností na bydlení, které je v řadě případů umocněno deregulací nájemného).

28

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.8

Obr. Tržní nájemné bytů 2012 (nabídka)

Zdroj: URM, vlastní průzkum 2012

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  dostatečná kapacita bytového fondu a jeho technická vybavenost  zvyšující se kvalita většiny bytového fondu  široká nabídka bydlení a volných bytů na trhu s byty z hledisek ekonomických, architektonických i uživatelských forem  dostatečné územní rezervy pro bytovou výstavbu v rámci platné územně plánovací dokumentace. SPECIFICKÉ  neexistence sociálně problémových lokalit

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  některé přetrvávající negativní faktory fungování trhu s byty (např. spekulace a neoprávněné užívání bytů)  zaostávání v plošných ukazatelích poukazujících na standard bydlení (podprůměrná obytná plocha pražských bytů – absolutně i v přepočtu plochy na osobu) SPECIFICKÉ  přetrvávající zanedbaná údržba a opravy části bytového fondu, vysoká energetická náročnost, nedostatečná estetická úroveň bytových domů a obytného prostředí, chybějící vybavenost hlavně v případě panelových sídlišť, které v Praze představují významnou část bytového fondu

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

29

2.8

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  zájem o bydlení v Praze a jeho okolí  příliv zahraničního kapitálu do bydlení v Praze, akumulace zdrojů pro další rozvoj obytné funkce  nabídka ekologicky příznivých technologií, konstrukcí a typů nové bytové výstavby a jejího technického vybavení  legislativa směřující k odstranění negativních důsledků deformace trhu s byty, nástroje na podporu nájemního bydlení  využívání národních dotačních programů Zelená úsporám a Nový Panel za účelem snižování energetické náročnosti bytového fondu SPECIFICKÉ  investorský zájem o využití vhodných volných a transformačních ploch pro bytovou výstavbu v centru Prahy a kompaktním městě včetně sídlišť  návrat bytové funkce do centra města  zlepšování stavebně technické úrovně privatizovaných bytů

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  problémy splácení hypoték a půjček, neplacení nájemného, dlouhodobě nedokončené bytové projekty v důsledku poklesu kupní síly obyvatel  tlak investorů na výstavbu bytů mimo plochy určené pro bydlení územním plánem města a na neúměrné využití stavebních ploch s hrozbou nepříznivé a nevratné zátěže lokalit  nízká státní podpora na opravy bytového fondu SPECIFICKÁ  nekoordinovaná bytová výstavba na okraji města a v jeho zázemí bez návaznosti na odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu, neprovázanost realizace bytů a kapacit obslužné sféry zajišťujících celkovou kvalitu bydlení  nadměrná vlastnická roztříštěnost bytového fondu vytvářející především na sídlištích bariéru pro koordinaci a koncentraci zdrojů pro opravy bytových objektů, úpravy okolního prostoru, realizaci energetické úspory, ekologická opatření apod.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Tlak na rozšiřování ploch pro bydlení v nezastavěném území.  Preference rozvoje bydlení ve vnějším pásmu města před rozvojem na území kompaktního města.  Obytná zástavba v izolovaných polohách a kapacitní obytná zástavba bez návaznosti na dostatečnou dopravní a technickou infrastrukturu.  Obtížná koordinace výstavby na okrajích města a v kontaktním území za hranicemi Prahy, v jejímž důsledku dochází k nežádoucí suburbanizaci.  Udržení bytové funkce v centru města.  Tlak na nadměrné zahušťování obytné zástavby bez ohledu na potřebu zachování kvality obytného prostředí pro stávající obyvatele.  Chybějící občanská vybavenost a polyfunkčnost nových obytných celků.  Nedostatečná ochrana cenných obytných souborů (např. Ořechovka, Baba, Spořilov).

Mimo kompetenci územního plánování  Pomalé tempo celkové regenerace, oprav a vybavení sídlišť jako plnohodnotných městských částí.  Nezájem developerů bytové výstavby realizovat občanské vybavení nově vznikajících obytných celků.  Chybějící prevence vzniku deprivovaných obytných částí města a řešení sociálního bydlení.

30

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.9

2.9

ZELEŇ A REKREACE

Vývoj od r. 2010 V oblasti zeleně i nadále trvá zájem o založení Zeleného pásu hl. města Prahy. Zvyšuje se podíl lesů a zatravněných ploch na území města mj. jako důsledek započetí postupného naplňování území s potenciálem pro rozvoj zeleně. V uplynulém období došlo k několika novým realizacím zalesnění, mj. k založení části lesoparku na území Letňan, zalesnění u Čakovic (les Pod Cihelnou). Z revitalizací stávajících zelených ploch jmenujme např. revitalizaci jižní stráně parku Riegrovy sady v Praze 2, postupně také probíhá obnova parku Gröbovka, dále došlo k rozšíření areálu Ladronka v Praze 6. V roce 2011 proběhla revitalizace parku Malinová – Chrpová v městské části Praha 10. Stavba byla oceněna v kategorii krajinářská architektura a zahradní tvorba v soutěžní přehlídce Grand Prix architektů. Připravují se nové lesoparky. Největší z nich by měl mít pětadvacet hektarů a má vzniknout v lokalitě Robotka u Dubče. Osmihektarový lesopark by měl vzniknout U Remízku na Šeberově. V Hrdlořezech na území bývalé zahrádkové kolonie by měla být revitalizována lokalita Třešňovka. Plánuje se dokončení přeměny Centrálního parku na Praze 11 poslední etapou. Rovněž se plánuje rozsáhlá rekonstrukce parku v Malešicích, která by měla být dokončena v roce 2013. V oblasti rekreace se celkové rozložení rekreačních ploch a příležitostí v hl. m. Praze v období od roku 2010 nezměnilo. Největší rozvoj je zaznamenán v oblasti výstavby golfových hřišť, kdy pokračuje jejich realizace ve Zbraslavi a Lipencích a na druhém konci Prahy vzniklo hřiště na rozhraní katastrů Černého Mostu a Dolních a Horních Počernic. Masovému trendu pro široké vrstvy populace vychází vstříc rozšíření systému cyklotras a zejména cyklostezek oddělených od automobilové dopravy a vhodných pro in-line bruslení. Celková skladba sportovní infrastruktury hl. m. Prahy se v období od roku 2010 nijak zásadním způsobem neproměnila. Mírně se vylepšila nabídka drobných zařízení komerčního charakteru – fitcenter, welness center a podobně. V rámci grantů byly rekonstruovány další tělovýchovné plochy některých škol. Postupný trend zlepšování tradiční sportovní infrastruktury tvořené sportovními areály tělovýchovných jednot a klubů, se v důsledku velmi omezeného přísunu peněz výrazně zpomalil. Významný podíl Prahy na celostátních objemech cestovního ruchu byl zachován a pohybuje se stále kolem 35 %. Po dílčím přechodném poklesu návštěvnosti v roce 2009 se objem v roce 2010 zvýšil o téměř 10 % a počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních překročil 4,7 mil. osob. To potvrzuje, že některé ekonomické problémy postihly tento sektor jen dočasně, resp. v řadě zdrojových zemí v podstatě nebyly zaznamenány. Výrazně se zvýšila se návštěvnost z některých zemí Asie (Čína), USA nebo Ruska. Vývoj v Praze byl na průměru velkých evropských měst. Podíl domácích návštěvníků je ale stále nízký (přes 10 %, ale s určitým pozitivním trendem růstu). Další rozvoj doznalo letecké spojení nízkonákladové a segment „VFR“ (návštěvy známých a příbuzných, který v rámci Schengenského prostoru není nijak statisticky podchycen). Finanční efekty z cestovního ruchu pro Prahu stále neodpovídají jeho přínosům. Přes (výraznější) pokles v pořadí si Praha udržela celkem dobrou pozici jako místo mezinárodních setkání světového významu (počet pořádaných konferencí dle Mezinárodní kongresové asociace). Přesto i v tomto segmentu, tak jako v celém turistickém průmyslu, roste celoevropsky velmi rychle konkurence a udržení/zlepšení pozice vyžaduje některé zásadní opatření (mj. realizace nové strategie marketingu a spolupráce s centrem a ostatními regiony ČR). Mění se požadavky návštěvníků, na které se nepodařilo vždy dostatečně reagovat (např. růst komplexnosti i flexibility služeb a jejich kvality, vícegenerační programy). Rizikem pro Prahu jsou stále konfliktní návštěvníci, např. při sportovních utkáních a větších akcích. Podle průzkumů přetrvává špatné hodnocení „péče o čistotu a pořádek“ a „péče o životní prostředí“. Potvrdil se pozitivní vliv cestovního ruchu na zaměstnanost, odvětví ubytování a stravování vytváří v hl. m. Praze téměř 50 tisíc pracovních míst, další pracovní místa pak v dopravě, kultuře a souvisejících službách. Celkově se odhaduje, že cestovní ruch představuje cca 11 % pracovních míst (ekonomika cestovního ruchu).

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

31

2.9

Obr. Rozložení rekreačních oblastí

Zdroj: URM, průzkum Současný stav využití území 2011

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  souvislé plochy zeleně a přírodní osy (zelené klíny) pronikající z volné krajiny do centra města  rozsáhlý přirozený rekreační potenciál území Prahy  tradice sportovních zájmových organizací, jako je Sokol nebo Skaut  atraktivita Prahy jako turistické destinace a lokality s mimořádnou nabídkou "městské" a kongresové turistiky  nabídka ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu všech kategorií  mimořádné kulturní dědictví, historické jádro Prahy (památka UNESCO)  dobrá dostupnost Prahy leteckou dopravou, moderní kapacity letiště v Ruzyni, využívání nízkonákladových letů SPECIFICKÉ  územní podmínky pro vznikající velké rekreační areály pro krátkodobou rekreaci, např. na soutoku Vltavy a Berounky  tradice sportovních akcí pro jednotlivce i širokou veřejnost, často i mezinárodního charakteru  rozšiřování nabídky sportovně rekreačních příležitostí pro netradiční sportovní disciplíny  existence multifunkčního sportovního zařízení ve Vysočanech na současné špičkové mezinárodní úrovni  dostatečná kapacita služeb v centru Prahy pro návštěvníky města

32

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.9

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  malé zastoupení alejových výsadeb v uličním prostoru a jejich nedostatečná údržba  nedostatek příležitostí pro pohybovou rekreaci neorganizované většinové populace  omezená druhovost a nevyvážená skladba sportovních zařízení, zejména nedostatek plaveckých bazénů a absence komplexních center pohybové aktivity  nedostatečná spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu  i přes mírný nárůst je podíl domácích návštěvníků oproti srovnatelným zahraničním turistickým destinacím nízký  trvající nepříznivé hodnocení kvality některých služeb v cestovním ruchu; absence flexibilních pobytových programů SPECIFICKÉ  nízký podíl zeleně v severní části města  pokračující úbytek zelených ploch v rámci vyhrazené zeleně zejména v centrální části města  nedostatečné využívání transformačních lokalit pro přeměnu také na území pro volnočasové, sportovní a rekreační aktivity občanů  nerovnoměrné rozložení sportovních a rekreačních příležitostí na území Prahy, nedostatečně vybavené rekreační zázemí centra města a sídlišť  nedostatek cyklistických stezek oddělených od automobilové dopravy  stárnoucí vybavení velké části tradičních sportovních areálů  velmi rozdílné dopady cestovního ruchu na městské části jako důsledek nerovnoměrného rozložení turistických atrakcí na území města

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  rostoucí obliba kondičního sportování u mladé a střední generace  zájem investorů o rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu  možnost potenciálního nárůstu déletrvajících pobytů s jiným než čistě turistickým cílem, způsobený zvýšenou mobilitou osob v rámci EU  mezinárodní prosazení Prahy v nových (celosvětových) turistických programech - mj. církevní turistika, cestování seniorů, návštěvy památek UNESCO  rozšiřování „druhého bydlení“ vedoucí k žádoucím opakovaným návštěvám SPECIFICKÉ  zájem investorů o výstavbu ubytovacích kapacit a dalších zařízení cestovního ruchu na atraktivních lokalitách (v posledních letech větší opatrnost při zahajování projektů)

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  příklady pompézních staveb pro vrcholový sport v zahraničí jako riziko pro neuváženou výstavbu naddimenzovaných diváckých arén bez perspektivy trvalé návštěvnosti  silná konkurence jiných měst v cestovním ruchu  změna způsobu cestování může vést k zániku některých pracovních míst nebo celých profesí např. průvodci, pracovníci cestovních kanceláří  změna struktury návštěvníků s nárůstem příjmově nižších skupin a možný pohyb finančně nezajištěných návštěvníků  nedocenění přínosu Prahy z cestovního ruchu pro ekonomiku státu - trvající malý zpětný efekt pro vlastní rozpočet Prahy  trvající nepřehlednost subjektů poskytující služby cestovního ruchu SPECIFICKÁ  chátrání řady tradičních sportovišť z důvodu chybějící údržby a nedostatku finančních prostředků,  velmi nízká obsazenost některých ubytovacích zařízení vedoucí až k jejich uzavření  agresivní chování některých návštěvníků města vedoucí k hmotným škodám nebo zhoršení pověsti

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

33

2.10

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Nedostatečný podíl parkových ploch místního významu v rámci obytných souborů.  Chybějící jasná hierarchie parkových ploch v jednotlivých částech města zohledňující docházkovou vzdálenost a počet obyvatel.  Nedostatek vhodných ploch pro volnočasové aktivity, odpočinek a relaxaci v centru města.  Nedostatek sportovního a rekreačního zázemí velkých sídelních celků na okraji kompaktního města.  Chybějící centra pohybové rekreace pro široké vrstvy obyvatel na území města.  Nedostatečná konverze transformačních území pro rekreační využívání, zejména v oblasti Vltavy.  Nedostatek rekreačních a sportovních ploch, zejména pro pravidelné sportování neorganizované veřejnosti.

Mimo kompetenci územního plánování  Nedostatečné množství alejových výsadeb v Praze a chybějící údržba.  Pomalu postupující realizace areálů krátkodobé rekreace, zejména v přímé vazbě na centrum města a na největší obytné celky (především Trojská kotlina, Rohanský ostrov, vltavské břehy).  Zajištění procesu údržby, renovace a modernizace stávajících sportovišť, zejména v majetku města, městem zřizovaných organizací a organizací ČSTV.  Chybějící komplexní informace o existenci a provozu sportovních zařízení pro veřejnost.  Omezení přísunu peněz do sportovní infrastruktury.  Nedostatečná propagace a dostupnost méně známých turistických cílů, především mimo celoměstské centrum, stereotyp zavedených turistických tras.  Chybějící komplexní informace o ubytovacích zařízeních.  Špatná úroveň čistoty a pořádku, především v turisticky zatíženém centru a v dopravě.

2.10

OBČANSKÉ VYBAVENÍ

Vývoj od r. 2010 V oblasti školství se celková rozloha ploch (>0,25 ha) školních a vzdělávacích zařízení v Praze výrazně nezměnila. Spolu se zvyšujícím se nárůstem počtu dětí v mateřských školách se také zvýšil počet nepřijatých dětí. V roce 2009/2010 činil cca 13 % celkového počtu dětí v mateřských školách umístěných. Současně většina škol byla nucena žádat o výjimku kvůli zvýšení počtu dětí ve třídě. Zastavil se pokles počtu dětí v základním školství. Pokles studentů ve středním školství nadále pokračuje. Celková rozloha ploch (>0,25 ha) veřejného vybavení pro sociální služby na území Prahy podle současného stavu využití území se v roce 2012 výrazně nezměnila. Zvolna je doplňována vybavenost v oblasti pobytových služeb pro seniory – bydlení pro seniory, dokončen byl např. dům s pečovatelskou službou v ul. Benediktská na Starém Městě, Domov seniorů Eliška v Břevnově. Řada projektů je připravována, jde však převážně o investice soukromých investorů, kteří se orientují zejména na bohatší klientelu. Od roku 2010 se dále propracovává metodika komunitního plánování sociálních služeb na území Prahy. Na základě průběžných výstupů z probíhající diskuse o funkčnosti struktury a organizace procesů plánování rozvoje sociálních služeb v Praze byl aktualizován v lednu 2010 dokument Komunitní plánování sociálních služeb v Praze (struktura a organizace). Byl změněn přístup ke zpracovávání střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na území hl. m. Prahy – horizont zpracovávání plánů byl z ročního období prodloužen na tříleté s tím, že plán bude koncipován jako klouzavý víceletý strategický plán. Poprvé tímto způsobem je zpracován plán na léta 2011 až 2013, který je posledním, současně platným dokumentem. Byl zpracován v roce 2010 a v letech 2011 a 2012 prochází zásadní aktualizací. Cílem je definovat problémové okruhy poskytování sociálních služeb, definovat priority, opatření a aktivity ve střednědobém horizontu. V září 2011 byla zahájena další analýza sociálních služeb – Analýza potřeb a nabídky sociálních služeb na území hlavního města, kterou realizuje FSV ÚK (CESES), předpokládané dokončení analýzy bude v jarních měsících 2012.

34

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.10

S ohledem na vysoký počet sociálně problémových obyvatel a jejich kumulaci v Praze se stále více ukazuje potřeba tento problém řešit. V srpnu 2010 byl proto Radou hl. m. Prahy schválen Akční plán problematiky bezdomovectví 2010–2013, následně v roce 2011 byla vytvořena Koncepce pro řešení problematiky bezdomovectví na území HMP na léta 2012–2020, která je dále připomínkována a dopracovávána. Od roku 2010 nedošlo v Praze k výrazným změnám v rozsahu vybavenosti v oblasti zdravotních služeb. Statistická data o kapacitách vybavenosti města však nepostihují dlouhodobý nárůst kvality zdravotnické péče, který se odráží spíše v ukazatelích demografických, jako je naděje dožití nebo zemřelí podle příčin smrti. V průběhu roku 2010 se zvýšil počet zdravotnických zařízení o 27 (nárůst o 0,6 %), z čehož 18 zařízení představovala samostatná ambulantní zařízení. Aktuální je stále nedostatečná kapacita lůžek následné ošetřovatelské péče, jejíž navyšování poslední dva roky opět pokračuje transformací lůžek akutních, roste i počet lůžek vyčleněných pro sociální pobytové služby. Koncem roku 2011 byla zadána studie Realizace následné péče na území hl. města Prahy, s cílem navrhnout podobu systému, a to včetně odhadu jeho potřebné kapacity. Územní rezervy ve dvou lokalitách pro doplnění této vybavenosti jsou i nadále zachovány. Řada objektů v areálech nemocnic, zejména fakultních, prošla či prochází modernizací. V areálu Všeobecné fakultní nemocnice Královské Vinohrady se připravuje výstavba nového traumacentra, kde do moderního komplexu budov budou soustředěna klinická pracoviště stávajícího traumacentra. Začátkem roku 2012 došlo ke snížení počtu fakultních nemocnic. Tento status ztratily nemocnice Thomayerova a Na Bulovce. Prioritou zůstává ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví převod Nemocnice Na Bulovce na hl. m. Prahu a zajištění její následné transformace na Metropolitní nemocnici s poliklinikou. Pro realizaci tohoto záměru společnost KPMG Česká republika zpracovala podkladovou studii. V oblasti ambulantní zdravotní péče se v podstatě zastavil trend opouštění velkých zařízení typu bývalých poliklinik a snaha o jejich využití pro jiné funkce. Jednou z výjimek je příprava bytové zástavby na místě bývalé polikliniky na Zeleném pruhu. Byla zahájena modernizace poliklinik, příkladem je rozsáhlá dostavba a modernizace polikliniky Budějovická. Dlouhodobě klesá kapacita primární ambulantní péče. Podporováno je zachování sítě lékařských pohotovostí, proto byla zadána studie Poskytování LSPP na území hl. města Prahy, která vyhodnotí možnosti poskytování LSPP. Začátkem roku 2012 byl spuštěn pilotní projekt – zahájen provoz Centra zdravotní prevence poskytující občanům odborné poradenství zaměřené na zdravý životní styl a prevenci. Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy (ZZS) dále připravuje v Troji výstavbu nové budovy Administrativního a technického zázemí ZZS HMP – ÚSZS včetně heliportu a rozšíření sítě výjezdových stanovišť ZZS vybudováním kontejnerových stanovišť. Na kulturní scéně, zejména v kompaktním městě, dochází k častému pohybu v komerčně využívaných kulturních zařízeních – malých divadlech, galeriích, výstavních prostorách, klubech, ale i multikulturních a komunitních zařízení. Stále více se rozrůstajícím fenoménem jsou kulturní akce pořádané ve volné přírodě - např. opera v Šárce, Ladronka festy či v ulicích města jako lidové slavnosti, masopustní reje apod. Celková kapacita (vyjádřená v počtech lůžek) v hromadných ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch stagnuje, je však považována za zcela dostačující (až částečně předimenzovanou). Mezi roky 2009 a 2010 se snížil počet HUZ o více než 20 objektů. V posledních dvou letech sice došlo k nárůstu kapacity hotelů nejvyšších kategorií, ale na úkor zařízení nižší kvality (tzn. modernizace stávajících k vylepšení úrovně a jen velmi omezený rozsah nové výstavby). Na konci roku 2010 nabízelo služby 630 zařízení s celkovou kapacitou 83 tisíc lůžek, z toho 205 hotelů 4* a 5* s kapacitou více než 39 tisíc lůžek. Celková poptávka se zlepšila, neboť městská forma turistiky byla ekonomickými problémy zasažena jen přechodně a v omezeném rozsahu. Projevuje se však velká konkurence ostatních turistických destinací i mimořádně tuhý vnitřní cenový boj s celkově nepříznivými dopady do celého oboru. Obsazenost hotelů je pod 50 %. Některé hotely (ubytovací zařízení) se dostaly do vážných problémů, které vedly a dále mohou vést ke změně jejich využití nebo ukončení provozu. Existence ubytovacích kapacit je tak limitována možností jejich úspěšného fungování na trhu. Z dlouhodobého hlediska se, po celkovém oživení na trhu, dá předpokládat nárůst zájmu o ubytování v hl. m. Praze, avšak bez výrazné potřeby absolutního nárůstu ubytovací kapacity. Segment ubytování nesloužící cestovnímu ruchu žádné významné změny od roku 2010 neprodělal. Setrvalým nárůstem počtu studentů vysokých škol i problematickou transformací části kolejí na komerční ubytování se nadále zvětšuje deficit těchto ubytovacích zařízení. V rámci rozvojových územních záměrů je proto sledována i optimalizace umístění specifických kapacit, které by současně řešily požadovanou komplexnost uživatelských funkcí (kampus).

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

35

2.10

V období od roku 2010 nedošlo k výrazným změnám v lokalizaci budov pro veřejnou správu. Objekty úřadů městských částí se postupně podle potřeby rekonstruují a modernizují, nároky na nové budovy těchto úřadů byly většinou přehodnoceny. O nové radnici uvažuje v současnosti kromě městských částí Praha 7 a Praha 11 také Praha 8. Od roku 2010 nedošlo k výrazným změnám v rozložení hřbitovů na území města. Pouze je evidován větší počet vojenských hrobů. V současné době je na území Prahy cca 158 ha ploch hřbitovů, největší podíl je na území vnitřního kompaktního města – 56 %. Obr. Rozložení vzdělávacích zařízení

Zdroj: URM, průzkum Současný stav využití území 2011 a MHMP-OSK

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  široká nabídka odborných, všeobecných a uměleckých středních i vyšších škol  rozsáhlá nabídka nestátních neziskových organizací působících v oblasti sociálních služeb  velká nabídka zdravotnických zařízení, včetně zařízení nadměstského významu poskytujících specializované a superspecializované zdravotní služby  kulturní zázemí města na evropské úrovni  dobrá dostupnost objektů městské veřejné správy městskou hromadnou dopravou  dostatečná kapacita a kvalita ubytovacích zařízení pro cestovní ruch SPECIFICKÉ  dostatečná a rovnoměrně rozložená síť základních a středních škol v centru Prahy a v kompaktním městě,  rovnoměrná dislokace objektů městské veřejné správy  hustá síť ubytovacích zařízení všech kategorií v centru města

36

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.10

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  nedostatečné možnosti pro mimoškolní a zájmovou činnost dětí a mládeže, zejména pro spontánní trávení volného času  nedostatečná vybavenost zařízeními poskytujícími pobytové sociální služby, zejména domovy seniorů, domy zvláštního určení např. s azylovými byty, noclehárnami pro bezdomovce, zařízeními pro přechodnou péči  rostoucí poptávka po zdravotních a sociálních službách určitého typu v důsledku stárnutí populace  nízké průměrné využití lůžkové kapacity hotelů a dalších ubytovacích zařízení v cestovním ruchu SPECIFICKÉ  nedostatek kapacit občanského vybavení, především mateřských i základních škol, ve vnějším pásmu města, zejména v dynamicky se rozvíjejících městských částech  nedostatek lůžek ošetřovatelské a následné péče, lůžek hospicových a paliativních  neefektivní řešení problematiky bezdomovectví vzhledem k nedostatečné spolupráci městských částí a města jako celku  nedostatek bežného občanského vybavení, zejména kulturních, stravovacích a volnočasových zařízení na velkých sídlištích  nedostatečné kapacity pro střednědobé a dlouhodobé ubytování vysokoškolských studentů a osob přicházejících za prací

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  využívání škol jako polyfunkčních středisek pro aktivity místních obyvatel  využití metody komunitního plánování pro vytvoření efektivní sítě sociálních služeb  podpora státu kulturních zařízení celostátního významu na území Prahy  umisťování některých funkcí celostátní a regionální státní správy mimo Prahu  flexibilita a kvalita nových programů cestovního ruchu a zahraniční propagace vedoucí k udržení zájmu o Prahu a s tím spojené využití lůžkového fondu v ubytovacích zařízeních SPECIFICKÉ  konkurence u komerčně poskytovaných druhů občanské vybavenosti  transformace hotelů s malou obsazeností na ubytovací kapacity dlouhodobého ubytování

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  zvyšující se tlak mimopražských obyvatel na využívání zařízení občanské vybavenosti na území Prahy  nárůst počtu osob bez přístřeší i zhoršování jejich zdravotní a sociální situace a příliv problémových osob a osob závislých na sociální pomoci  tlak na využití rozvojových ploch veřejného vybavení pro jiné využití  nová vlna ekonomické recese, která postihne i městskou formu cestovního ruchu - pokles využití ubytovacích kapacit SPECIFICKÁ  degradace částí města bez dostatečné občanské vybavenosti, především panelových sídlišť a nové kapacitní obytné zástavby ve vnějším pásmu  ztráta polyfunkční struktury některých částí města, zejména historického centra, v důsledku změn ve způsobu využívání původně neadministrativních objektů pro uspokojení rostoucích plošných požadavků orgánů státní a městské správy

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

37

2.11

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Nedostatečná občanská vybavenost, zejména zařízení pro preprimární a primární vzdělávání.  Nedostatečné pracovní příležitosti v městských částech s výrazným rozvojem bytové výstavby, především ve vnějším pásmu města.  Tlak na využívání ploch veřejného vybavení (zejména určených pro školství, sociální a zdravotní služby) k jiným, komerčně výhodnějším účelům mimo oblast veřejného zájmu, tlak na neúměrné maximální využití ploch.  Nedostatečná nabídka pobytových sociálních a zdravotně-sociálních zařízení na území Prahy a chybějící jejich následná ochrana.

Mimo kompetenci územního plánování  Nedostatečně efektivní spolupráce městských částí a Prahy jako celku v oblasti koncepce občanského vybavení veřejné infrastruktury.  Nedostatečné příležitosti pro střednědobé a dlouhodobé ubytování vysokoškolských studentů a osob přicházejících za prací.  Nedostatečná podpora městské správy občanskému vybavení, zejména školským zařízením.  Řešení problematiky bezdomovectví.

2.11

PRODUKČNÍ ODVĚTVÍ

Vývoj od r. 2010 Odvětví průmyslu si udržela své významné postavení v produkční základně Prahy i v rámci ČR. Některé realizované změny jsou znakem permanentního procesu transformace a tržních pohybů, jejich celkový rozsah se však již omezil a potvrzuje v podstatě dokončenou organizační, vlastnickou i oborovou restrukturalizaci. Pod velkým konkurenčním tlakem, ale doposud bez velkých ztrát daných globálními ekonomickými problémy je i velká část podniků se silným inovačním potenciálem a alokovanými vlastními složkami strategických služeb. Nebyly dořešeny některé aspekty zlepšení podnikatelského prostředí pro sektor malých a středních podniků. Produkce a navazující služby byly posíleny investičními vklady do nových technologických zařízení. Částečné omezení investování do budov vyplývá z existující rezervy kapacit za současného a zájmu o využití původních průmyslových ploch (brownfields) v dobrých polohách pro nové účely. Zástavba těchto industriálních ploch nebo jejich příprava pokračovala, využití některých dalších se však komplikuje a vzniká devastační situace (některé zachované objekty ČKD v areálu Kolbenova). V oblasti zemědělské výroby se zatím trvalý silný tlak investorů na další zábor zemědělské půdy z velké části dařilo paralyzovat. Schválené změny ÚPP za uplynulé období (2010-2012) představují nárůst zastavitelných ploch na úkor zemědělské půdy cca o 168 ha, což je 0,8% zemědělské půdy. Ve struktuře produkce zásadní změny nenastaly. Pokračovala intenzivní diskuze o způsobu hospodaření a produktovém využití zemědělské půdy, zejména ve vztahu k její ochraně a krajinotvornému účelu. Pozitivním trendem v uplynulém období bylo schválení několika změn ÚPP z orné půdy ve prospěch různých forem krajinotvorné zeleně, převážně pořízených městem. Tyto změny představují cca 215 ha, což je 1,1% zemědělské půdy. Trend vzniku polyfunkčních zemědělských ploch převodem orné půdy na lesní porosty a plochy krajinné zeleně je nadále podporován. Lokální trhy se skladovými a logistickými nemovitostmi byly velmi silně postiženy dopady ekonomické recese. Pražský trh nebyl výjimkou – v roce 2009 se jeho rozvoj téměř zastavil. Důsledkem toho je velmi nízké množství nově dokončených industriálních ploch: 20 tis. m2 v roce 2010, 23 tis. m2 v roce 2011. S postupně se zlepšující makroekonomickou situací se v průběhu let 2010 a 2011 významným způsobem navýšila úroveň realizované poptávky po skladových prostorech, v důsledku čehož poklesla míra neobsazenosti na současných cca 10 %. Tyto faktory tak do budoucna vytvářejí tlak na výstavbu nových skladových kapacit, potažmo i na růst nájemného.

38

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.11

V současné době již evidujeme některé záměry na výstavbu nových logistických areálů (např. Immopark Prague a R6 Logistics Park v blízkosti Jenče, VGP Park Tuchoměřice, Flex Park Prague v Modleticích) popřípadě na rozšíření stávajících logistických areálů. Na konci roku 2011 bylo rozestavěno 47 tis. m2 skladových ploch (z toho 30 tisíc m2 pro společnost Globus v rámci areálu Prologis Park Jirny). Obr. Nejvýznamnější nákupní centra v Praze podle velikosti obchodní plochy

Zdroj: URM, 2011

V oblasti maloobchodu se výstavba po bouřlivé výstavbě nákupních center mezi roky 1999 až 2008 značně zpomalila a dokončením některých projektů v letech 2009 až 2010 se projevuje další vlna útlumu. Do provozu byl uveden Kaufland Modřany, dokončuje se Kaufland v Podbabě, který by měl být dále vybaven nákupním parkem. Zvyšuje se zájem o investice do modernizace stávajících nákupních center. Mezi největší akce patří dostavba a modernizace velkokapacitního nákupního centra na Černém Mostě. Objevují se alternativní prodejní příležitosti. Většina velkých řetězců, které působí v České republice, je na území hl. města zastoupena a objevil se zájem o uplatnění dalších. Pražský podíl (měřeno počtem prodejen z celkového počtu na území ČR) se již pohybuje okolo 19 % u potravinářského a 24 % u nepotravinářského sortimentu. Existuje několik projektů na výstavbu nebo přestavbu objektů na nákupní centra, realizace závisí na vývoji hospodářské situace. Z hlediska základní obsluhy obyvatel města se však jeví, že potřeba nových velkokapacitních plošných nákupních center není aktuální. Koncepce nákupních zařízení obchodních řetězců se mění, vznikají menší "markety" ve vnitřní zástavbě města, nákupní centra se vybavují vazbami na internetové obchody, objevují se i další alternativní způsoby prodeje. Odvětví komerčních služeb se v roce 2010 podílela na celkovém výkonu pražské ekonomiky z 31,7 % (měřeno hrubou přidanou hodnotou). Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2008 byla hodnota tohoto podílu o 0,5 % nižší (31,2 %), můžeme konstatovat, že v období 2008 až 2010 došlo v pražské ekonomice k mírnému nárůstu významu komerčních služeb. Významnější nárůst podílu na přidané hodnotě pražské ekonomiky zaznamenal sektor peněžních a pojišťovacích služeb, který se v roce 2010 podílel na jejím celkovém výkonu z 12,5 %, zatímco v roce 2008 z 10,5 %. V souhrnu se odvětví komerčních služeb (při zahrnutí peněžního a pojišťovacího sektoru) podílela v roce 2010 na celkovém výkonu pražské ekonomiky ze 44 %. S posilováním ekonomického významu narůstá současně i zaměstnanost v odvětvích progresivního terciéru (186 tisíc osob v roce 2010).

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

39

2.11

Vývoj mezi lety 2008 až 2010 prokázal relativní odolnost odvětví komerčních služeb a finančního a pojišťovacího sektoru vůči nepříznivým makroekonomickým vlivům a lze očekávat pokračování trendu kontinuálního posilování významu těchto progresivních odvětví v pražské ekonomice. Charakteristiky znalostní společnosti se od předcházejícího posouzení zásadně nezměnily (a také nejnovější statistické údaje pocházejí z roku 2010). V oblasti lidských zdrojů došlo ke zpomalení nárůstu počtu studentů vysokých škol, což mimo jiné znamená již určitou nasycenost poptávky po vysokoškolském vzdělání, a tedy nejen neschopnost nebo neochotu škol přijímat více studentů. V případě zaměstnanců výzkumu a vývoje pak dokonce došlo k mírnému poklesu, jehož příčinou je mj. nástup hospodářské recese. Právě ta je rovněž příčinou tlaků na finanční optimalizaci, kterým čelí nejen soukromý sektor, ale i výzkumné instituce napojené na státní rozpočet. Pozitivním zjištěním je, že zatímco zahraniční firmy a jejich pobočky v ČR utlumovaly v Praze své výzkumné aktivity, domácí subjekty je naopak posílily. Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje pokračuje také s využitím dotačních programů financovaných strukturálními fondy EU. V programu Praha–Konkurenceschopnost bylo od roku 2008 schváleno celkem 34 investičních projektů z oblasti výzkumu a vývoje s celkovými náklady přesahujícími 1,4 mld. Kč. Další projekty čekají na schválení a předpokládá se podpora ze strukturálních fondů i v období 2014–2020. Významnou změnou je aktivnější přístup nového vedení města po volbách v roce 2010 k podpoře oblasti výzkumu, vývoje a inovací, který vyústil v zahájení aktualizace pražské regionální inovační strategie, jejíž dokončení se předpokládá koncem roku 2012. Rada hl. m. Prahy se také ve svém programovém prohlášení zavázala k podpoře výstavby vysokoškolského kampusu. Obr. Organizace výzkumu a vývoje v hl. m. Praze

Zdroj: URM, 2010

V roce 2010, kdy se naplno projevily negativní důsledky globální hospodářské recese, bylo v Praze dokončeno pouze 42 tisíc m2 kancelářských ploch, což představovalo rekordně nízkou hodnotu v historii novodobého pražského kancelářského trhu. Pro srovnání: v roce 2009 přibylo v Praze 162 tisíc m2 nových kancelářských ploch, v roce 2008 dokonce 322 tisíc m2 (tj. téměř 8 x více!) O útlumu výstavby administrativních objektů v roce 2010 vypovídá i to, že více než dvě třetiny (30 tisíc m2) z nově dokončených kapacit bylo alokováno v rámci jediné budovy Filadelfie, která se stala doposud posledním příspěvkem stále se rozrůstajícího administrativního komplexu BB Centrum v Praze 4 – Michli. V roce 2010 však bylo možné registrovat již i některé pozitivní signály, které

40

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.11

vypovídaly o stabilizaci na trhu s kancelářskými nemovitostmi: objem realizované poptávky dosáhl solidní úrovně 215 tisíc m2 (z čehož podíl renegociací činil 42 %), nájemné zůstávalo stabilní a developeři častěji avizovali zahajování projektů na výstavbu nových administrativních budov. V roce 2011 se tyto signály pozitivně odrazily v klíčových ukazatelích, kterými jsou výstavba, poptávka a míra neobsazenosti. Za rok 2011 bylo v Praze dokončeno celkem 100 tis. m2, a to v rámci 12 nových kancelářských budov. Těžiště výstavby se nacházelo v Praze 8 (především v Karlíně), kde bylo soustředěno 42 % nově dokončených kapacit a zároveň zde byl dokončen nejrozsáhlejší administrativní projekt roku – budova Main Point Karlín (25 tis. m2). Významnější objemy nově dokončených kancelářských ploch byly registrovány také v městských obvodech Praha 4 a Praha 9. V roce 2011 došlo k více než 50% meziročnímu nárůstu v objemu hrubé realizované poptávky, která dokonce vykázala nejvyšší hodnotu v historii pražského kancelářského trhu (téměř 326 tis. m2). Míra neobsazenosti se stabilizovala na úrovni 12 %, čímž byl zastaven nepříznivý trend jejího nárůstu, který byl patrný v letech 2009 a 2010. V aktuálním roce 2012 by objem nově dokončených kancelářských ploch neměl v Praze překročit hranici 120 tisíc m2. I když tedy pravděpodobně dojde již podruhé za sebou k meziročnímu nárůstu objemu dokončené výstavby, stále ve srovnání s obdobím 2002–2009 půjde o nejnižší roční přírůstek nové nabídky kancelářských ploch. V oblasti trendů nepříznivé vnější ekonomické (finanční) vlivy dosti výrazně ovlivnily vývoj v posledních letech. Řada připravených záměrů a projektů nebyla zahájena nebo byla redukována a u dalších začalo prověřování jejich rozsahu a reálnosti. Oproti jiným regionům byl v Praze vývoj příznivější, přesto se projevují vlivy těsných vazeb pražské ekonomické základny (mj. i kupní síly obyvatel) na fiskální zdroje. Trh práce dostatečně nereagoval na globální změny a individuální lokální potřeby, některé obory identifikovaly nedostatek pracovních sil (zejména vysoce kvalifikovaných, avšak i řemesel), na druhé straně uplatnění některých absolventů i celých skupin osob naráželo na nezájem zaměstnavatelů. Jen z části byly aktivovány potenciální formy celoživotního vzdělávání, růstu a změn kvalifikace apod. Cena stavebních pozemků dále rostla, projevuje se však vyšší diference podle atraktivity polohy. Přesto nepolevil developerský tlak na využití některých exponovaných ploch. Výkonnost stavebnictví se značně propadla ve většině stavebních oborů. Jen z části došlo ke zlepšení vztahů městské správy a inovační základny (výzkum, vývoj, vzdělávání). Funkce Prahy jako inovačního centra byla naplněna jen v dílčím rozsahu. Byla zahájena intenzivnější spolupráce s podnikatelským sektorem, avšak zatím na úrovni přípravy programů a vzniku realizačních struktur. Situace v jednotlivých segmentech pražského realitního trhu s komerčními nemovitostmi (kancelářský trh, logistický trh) se stabilizovala, což se odrazilo na zvýšené úrovni poptávky, která především v 2011 byla na vysoké úrovni.

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  ukončená základní odvětvová a vlastnická transformace pražské ekonomiky se stabilizací potenciálně příznivých oborů, výrob a činností, např. obsluha města, obory s vysokou přidanou hodnotou a environmentálně pozitivními dopady  kapacity tzv. strategických služeb s celoevropskou působností  tradice udržující průmysl jako významný činitel ekonomické základny města  nadprůměrná produktivita práce v pražském průmyslu  vysoká koncentrace kapacit vědy a výzkumu, existence základních faktorů rozvoje znalostní ekonomiky  vysoká koncentrace institucí vysokoškolského vzdělávání  dostatečná nabídka kvalitních kancelářských ploch  rozsáhlá obchodní síť  rozvinutý trh s moderními průmyslovými a skladovými nemovitostmi – Praha a její okolí je jednou z klíčových logistických oblastí v rámci středoevropského prostoru SPECIFICKÉ  kvalitní zemědělská půda, vodní zdroje pro závlahy ve vnějším pásmu města a příznivé klimatické podmínky pro zemědělství

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

41

2.11

 rovnoměrné rozložení velkokapacitních nákupních center  dynamika výstavby moderních kancelářských budov a administrativních areálů mimo historické centrum Prahy a dostatek rozvojových ploch vhodných k této výstavbě  přítomnost vysokých škol v centru města

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  absence komplexního programu podpory podnikání a zlepšení podnikatelského prostředí v Praze, provázaného s konkrétními realizačními podmínkami a nároky na veřejné rozpočty  nedokončená formulace podmínek pro vznik nebo efektivní fungování kapacit technologických parků, inkubátorů apod.  nedostatečné propojení výzkumné sféry s podnikatelskou praxí, nedostatečný rozsah podpůrných služeb a podpůrné infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace  malé využití výzkumné a vývojové základny pro inovační funkci Prahy v celostátním měřítku i k řešení problémů samotného města  prostorové deficity a chybějící plochy pro rozvoj většiny vysokých škol, špatný technický stav objektů a nedostačující vybavení, včetně kolejí  vysoké zatížení komunikací velkokapacitními obchodními, skladovacími a logistickými aktivitami  ztráta orientace zemědělské produkce na plodiny s přímou vazbou na zásobování Prahy SPECIFICKÉ  velká rozdrobenost jednotlivých zařízení vysokých škol  předimenzovanost výstavby velkokapacitních kancelářských objektů a komplexů zejména na území Prahy 4, 5 a 8 s nadměrnými nároky na dopravní obslužnost, nárůst neobsazenosti kancelářských ploch, nepříznivý dopad na vizuální stránku města, kdy se koncentrovaná zástavba tohoto druhu propisuje do městského panoramatu  neúměrné zvětšování vzdáleností obchodních zařízení od spotřebitele v některých částech města jako důsledek vzniku velkých nákupních center

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  globální ekonomická krize jako nástroj a motivace pro růst konkurenceschopnosti v nosných odvětvích pražské ekonomické základny  trvalý zájem silných národních i nadnárodních společností na umístění centrál a poboček v Praze, další vstup zahraničního kapitálu a využití finančních zdrojů EU pro zvýšení produktivity práce  kvalitnější spolupráce malých a středních podniků s výzkumem a vývojem při aplikaci poznatků do praxe  významná podpora rozvoje znalostní společnosti ze strany EU a vlády ČR a dostupnost finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU na rozvoj této oblasti  rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru – konkrétní realizace investičních akcí  rozvoj nových forem a růst kvality služeb  realizace a respektování strategických dokumentů rozvoje Prahy jako centra inovací a znalostí všemi zapojenými partnery SPECIFICKÉ  modernizace nebo změna charakteru industriálních kapacit se zlepšením technologické a ekologické úrovně  zájem investorů o přeměnu bývalých industriálních území na nové městské struktury, pokračující transformace brownfields  zájem obchodních řetězců o doplnění sítě nákupních možností o menší prodejní plochy, zvýšení kvality prodeje a propojení s internetem  stabilizace alternativních forem prodeje

42

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.11

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  existence (příp. zhoršení) ekonomické krize s důsledky do výkonnosti ekonomické základny města, omezenosti zdrojů pro modernizaci a zajištění dalších aspektů konkurenceschopnosti nosných oborů výroby a služeb  pomalé zavádění modernizačních prvků, zejména transferů nových technologií  rychlý rozvoj dalších velkých měst ČR v oblasti inovací a znalostí zeslabující pozici Prahy jako inovačního centra republiky  rozvoj znalostní společnosti v okolních státech, jehož tempo nebude v tuzemsku respektováno a který zhorší konkurenceschopnost ČR a Prahy  převažující preference investorů na maximální zhodnocení vložených prostředků při výstavbě nových kancelářských objektů bez ohledu na veřejný zájem, potřeby obyvatel, prostorové možnosti a potřeby památkové péče  stagnace veřejného vysokého školství v důsledku nevyhovujícího způsobu jejich financování, včetně omezených zdrojů státu SPECIFICKÁ  budování skladovacích, obslužných a výrobních areálů v okolí Prahy, které znehodnocují kontaktní území  zhoršení nákupních možností a nabídky služeb v historickém centru města pro místní obyvatele  vznik monofunkčních kancelářských komplexů  zábory zemědělského půdního fondu v rozporu s veřejným zájmem  tlak na vymístění vysokého školství z historického centra i z kompaktního města

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Problematická racionalita zástavby území města - preference výstavby na volných plochách před vstupem do transformačních území ze strany developerů. (Včetně využití i nástrojů mimo kompetenci územního plánování).  Malá podpora naplňování chybějících center sídlištních celků a oživení jádrových oblastí polyfunkční, odčerpávání potenciálu realizací nových obchodních jednotek jednotné typologie na volných plochách mimo tato jádrová území.  Nedostatečné zajištění a ochrana vhodných územních rezerv a dalších lokalizačních podmínek pro inkubátory, technologické a vědeckotechnické parky, a to přednostně v blízkosti vysokých škol, kapacit vědy a výzkumu a podnikatelského sektoru.  Nepřipravené další územní rezervy pro vznik univerzitních kampusů.  Nedostatečná ochrana zemědělských ploch před pokračujícími úbytky a chybějící koncepce využití zemědělského půdního fondu jako součásti utváření městské krajiny.  Nekoncepční a málo koordinovaný rozvoj velkých komerčních a logistických aktivit v kontaktním území Prahy.  Nedostatečné řešení problémů s parkováním a s nerušícím a efektivním zásobováním obchodních center, šetrným k životnímu prostředí.

Mimo kompetenci územního plánování  Nízká politická podpora pro preferenci přestavbových ploch a zájem o ochranu ploch volných.  Nedostatečně připravené formy podpory městské správy podnikatelskému sektoru, zejména malým a středním podnikům při rozvinutí jejich účasti na vytváření znalostní společnosti i celkovém rozvoji města.  Existence nadbytečné překládky nesouvisející se zásobováním Prahy (ČR).  Nedostatečná podpora směřující k udržení, případně rozšíření sítě menších prodejen zejména ve vnějším pásmu města.  Snížení důsledků globální hospodářské krize - motivace a iniciace k úsporným, ale i produktivnějším řešením.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

43

2.13

2.12

DOPRAVA

Vývoj od r. 2010 V oblasti železniční dopravy pokračuje v současné době v rámci modernizace železničního uzlu Praha příprava staveb "Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hlavní nádraží" a "Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha-Vysočany, 1. Stavba". Postupně narůstá počet vlaků a linek železniční dopravy v rámci PID. V provozu je linka S 65 Hostivice – Praha Na Knížecí. Tato linka byla úspěšně provozována v roce 2010 při výluce tramvajové trati do Řep. Od prosince 2010 funguje nová průjezdná linka S 7 Beroun–Úvaly. Tato linka projíždí centrem Prahy a spojuje její významná nádraží. Na zastávce Praha-Kyje na spoj navazuje minibusová linka 296 obsluhující oblast Černého Mostu, Dolních Počernic a Šterbohol. Plusem železniční dopravy po Praze je i přeprava jízdních kol s jízdenkou PID zdarma. V rámci PID organizace ROPID spolu s ČD, a. s., zkracuje intervaly a zavádí taktové jízdní řády postupně na všech integrovaných tratí železničního uzlu Praha. V dubnu 2011 společnost Grande Stazioni slavnostně otevřela rekonstruovanou budovu hlavního nádraží v Praze. Odbavovací hala nabízí 10 000 metrů čtverečních obchodních ploch, nové centrum pro cestující s eskalátory, výtahy a kamerovým bezpečnostním systémem. Na konci roku 2011 byla otevřena rekonstruovaná hala Masarykova nádraží. Jde o první etapu celkové opravy tohoto významného pražského nádraží, které je nemovitou kulturní památkou. Rekonstrukce trvala 12 měsíců a investor stavby Masaryk Station Development na ni vynaložil 60 milionů korun. V oblasti silniční dopravy byly v září 2010 zprovozněny stavby 514, 513 a 512 Pražského okruhu (SOKP), tj. úsek Slivenec–Lahovice–Vestec–Jesenice–D1, který přispěje ke snížení automobilového zatížení na komunikační síti hlavního města, např. v ul. Brněnské, na Jižní spojce v Praze 4 a v ul. K Barrandovu. V listopadu 2011 byl zprovozněn 5,6 km dlouhý úsek Vysočanské radiály v úseku Pražský okruh – Kbelská. Zprovoznění této komunikace sníží automobilové zatížení ulice Chlumecké a Kolbenovy v oblasti Černého Mostu a Hloubětína. Radiály jsou nadřazené sběrné komunikace celoměstského významu, které zajistí velkou část vnitroměstských dopravních vztahů mezi centrální oblastí města a jeho okrajovými částmi a propojí Pražský okruh s Městským okruhem. Na nově otevřené části Pražského okruhu (SOKP), tj. úseku Slivenec–Lahovice–Vestec–Jesenice–D1 dosahuje intenzita dopravy na území Prahy až 44 000 vozidel za den. V důsledku zprovoznění této stavby nejprve poklesla doprava na Jižní spojce, ale po dvou měsících vzrostla až na 122 000 vozidel za den. Celkový počet motorových vozidel po roce 1999 roste jen pomalu. V roce 2010 přibylo v Praze 16 335 osobních automobilů, což při úbytku 1790 ostatních motorových vozidel znamenalo nárůst 14 545 registrovaných motorových vozidel. Ke konci roku 2010 tak v Praze připadal 1 osobní automobil na 1,8 obyvatele. V roce 2000 byl stupeň automobilizace 1,9 a v roce 1990 už 3,6. V roce 2010 došlo po stagnaci v předchozích letech opět k mírnému nárůstu automobilové dopravy. Celkově se dopravní výkon měřený na celé komunikační síti zvýšil v průměru o 4,6 %. Ve srovnání s rokem 2009 tak ujela motorová vozidla v Praze v roce 2010 za den o 974 tisíc vozokilometrů více. Ve srovnání s rokem1990 to znamená nárůst automobilového provozu o 204 %. Ve srovnání s nárůstem automobilové dopravy na komunikační síti celé ČR byl tento nárůst v Praze v tomto období 1,4x vyšší. V širší oblasti centra města vzrostla doprava meziročně jen o 0,3 %. Ve vnějším pásmu města po mírném poklesu v roce 2009 došlo opět v roce 2010 k nárůstu o 2,7 %. Nejzatíženějšími úseky na pražské komunikační síti v roce 2010:  Jižní spojka v úseku 5. května – Vídeňská (147 000 vozidel za den)  Barrandovský most, kde projíždělo 132 000 vozidel za den (0–24 h)  Jižní spojka v úseku Braník – Sulická (122 000 vozidel za den (0–24 h)  Jižní spojka v úseku Chodovská – v Korytech (121 000 vozidel za den (0–24 h)  Strakonická v úseku Dobříšská – Barrandovský most (118 000 vozidel za den) Pro porovnání: Wilsonova na přemostění Masarykova nádraží 103 000 vozidel za den, Wilsonova u hlavního nádraží 92 000 vozidel za den.

44

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.13

Nejzatíženějšími mimoúrovňovými křižovatkami v roce 2010:  5. května – Jižní spojka (222 000 vozidel za den)  Jižní spojka – Vídeňská (180 000 vozidel za den)  Strakonická – Barrandovský most (178 000 vozidel za den)  Jižní spojka – Chodovská (166 000 vozidel za den)  Jižní spojka – Průmyslová (152 000 vozidel za den) Nejzatíženějšími úrovňovými křižovatkami v roce 2010:  Poděbradská – Kbelská (74 000 vozidel za den)  Anglická – Legerova (72 000 vozidel za den)  Černokostelecká – Průmyslová (72 000 vozidel za den)  Žitná – Mezibranská (69 000 vozidel za den)  Argentinská – Plynární (65 000 vozidel za den) V oblasti vodní dopravy je dle údajů dopravců provoz nákladní dopravy v posledních letech nárazový, značně kolísá vytížení jednotlivých přístavů a celkový objem vodní nákladní dopravy v Praze klesá. Využití pražských přívozů, které jsou součástí PID, vzrostlo v roce 2011 o 30 % oproti roku 2010. Přívozy v roce 2011 tak přepravily téměř 650 000 cestujících. Nejvytíženějším je přívoz P2 Podbaba–Podhoří, který v roce 2011 převezl 323 240 cestujících. Přívoz P3 Lihovar – Veslařský ostrov převezl přes 150 000 osob. Z důvodů vytížení přívozů P4 a P5 především turisty byl v říjnu 2011 ukončen provoz přívozů P4 mezi Dětským ostrovem a přístavištěm Hollar a přívoz P5 bude v roce 2012 provozován v nové kratší trase, která bude spojovat Císařskou louku s oběma vltavskými břehy. Na přívozech platí jízdní doklady PID platné pro území Prahy včetně SMS jízdenky. Jízdních kola jsou, pokud to umožní provozní nároky, převážena zdarma. V oblasti letecké dopravy provede Letiště Ruzyně ve třech etapách v letech 2012 až 2014 generální opravu hlavní dráhy RWY 06/24. Tato rekonstrukce sníží mimo jiné potřebnou dobu pravidelné jarní a podzimní údržby na pouze tři až pět dní. V listopadu 2010 vláda ČR schválila vytvoření holdingu z firem vlastněných státem v oblasti letecké přepravy a pozemních služeb. V roce 2011 bylo zahájeno vložení Letiště Ruzyně do Českého aeroholdingu. Proces přechodu k plné holdingové struktuře by měl být dokončen v roce 2012. Letiště Točná je kvůli celkové rekonstrukci uzavřeno. Došlo k prodloužení přistávací dráhy a buduje se nové zázemí pro piloty i veřejnost. Znovu otevření letiště je plánováno v roce 2012. Přes celosvětové oživení letecké dopravy (nárůst počtu cestujících o 6,2 % oproti roku 2009) celkový počet cestujících odbavených v roce 2010 na čtyřech letištích s mezinárodním statutem v ČR (Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary) činil 12,3 mil. cestujících, tj. o 1,2 % méně než v roce 2009. Objem letecky přepravených nákladů (zboží a pošty) naopak o 21,2 % stoupl a činil 65,3 tis. t. V roce 2010 počet cestujících odbavených na Letišti Ruzyně stagnoval. Nejvíce cestujících bylo odbaveno v srpnu (1,308 mil.) a nejméně v únoru (0,665 mil). Měsíční maximum dosažené v roce 2010 bylo o 2,4 % nižší než v roce 2009. Podíl tranzitu a transferu v roce 2010 činil 23,7 % a oproti roku 2009 se nezměnil. Došlo však k nárůstu odbaveného nákladu, celkem bylo odbaveno 58 275 t zboží. Nejvíce nákladu bylo odbaveno v říjnu (5 888 t) nejméně v lednu (3 520 t) a měsíční maximum bylo v roce 2010 o 37,9 % vyšší než v roce 2009. V oblasti veřejné dopravy osob proběhla v letech 2010 a 2011 rekonstrukce několika tramvajových tratí – v ulicích Myslíkova, Plzeňská, Smetanovo nábřeží a úsek Nádraží Braník – Sídliště Modřany. V roce 2011 bylo dokončeno prodloužení tramvajové trati k budoucí železniční zastávce Praha-Podbaba. V rámci zlepšování veřejné dopravy pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace byl vybudován výtah ve stanici metra Chodov a Národní třída. V dubnu 2010 byla zahájena výstavba prodloužení metra trati A v úseku V. A. Dejvická – Motol. V lednu 2012 byly téměř dokončeny traťové tunely a dokončení celého úseku je plánováno na rok 2014. V lednu 2011 byla do zkušebního provozu nasazena první ze závěrečné série třinácti modernizovaných souprav metra typu 81-71M, které jsou určeny pro linku A. Dopravní podnik převzal v červnu 2011 od výrobce poslední soupravu metra typu M1, která završila dodávku 53 těchto moderních vlakových souprav. Nový typ tramvaje FORCITY 15T obdržel dne 29. 12. 2010 homologaci, dne 4. 2. 2011 byl ukončen jejich zkušební provoz a DPP nasadil tyto tramvaje do běžného provozu. Do roku 2017 má být dopravnímu podniku dodáno 250 souprav této tramvaje. DPP rozšířil svůj vozový park o dva nové městské kloubové autobusy SOR NBH 18 s hybridním pohonem. Tyto autobusy byly veřejnosti poprvé představeny 12. ledna 2011. Dopravní podnik také zařadil do provozu sedm

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

45

2.13

nových částečně nízkopodlažních midibusů značky SOR. Tyto vozy, které usnadňují přepravu cestujících se zdravotním handicapem, budou od neděle 12. prosince 2010 nasazeny na vybrané autobusové linky provozované společností. V oblasti vnější autobusové dopravy je Ústřední autobusové nádraží (ÚAN) Florenc jediné autobusové nádraží v Praze, které vypravuje pouze autobusy mimo PID. V roce 2010 toto nádraží využívalo až 100 dopravců. Pět největších z nich se však podílelo na 50 % provozu ÚAN. Na tomto nádraží bylo v roce 2010 vypraveno 145 000 spojů, což obnáší 460 spojů za průměrný pracovní den. V oblasti záchytných parkovišť P+R pokračoval v průběhu roku 2010 nárůst počtu vozidel využívající parkoviště P+R na Chodově a Letňanech. Kapacita těchto parkovišť je většinou ve všední den plně využita. V květnu 2008 zprovozněný P+R Letňany má kapacitu 633 parkovacích stání, P+ R Chodov má kapacitu 653 stání. Cena za parkování na parkovištích P+R zapojených do systému PID je 20 Kč za den do ukončení denního provozu parkoviště. Za nevyzvednutý automobil po ukončení provozu parkoviště se platí částka 100 Kč. I přesto jsou tyto parkoviště využívána i mimo provozní dobu. Při nočním průzkumu bylo v dubnu 2010 zjištěno celkem 1 381 vozidel parkujících mimo provozní dobu. Doplňkovou službou na všech záchytných parkovištích P+R je služba B+R (bike and ride) což je možnost bezplatného odstavení jízdního kola. Cyklista obdrží za zálohu 20 Kč kontrolní kartu nutnou k vyzvednutí odloženého kola. Na parkovištích P+R jsou instalovány stojany pro 5 až 10 kol. V oblasti cyklistické dopravy lze v současnosti v Praze sledovat zvyšující se trend v podobě užívání jízdního kola jako dopravního prostředku, což podporuje od roku 2007 aktivně aplikovaný integrační model tvorby infrastruktury. V praktické rovině existují v terénu problémová místa, která podvazují fungování cyklodopravy jako celku. Ze srovnání roku 2011 s rokem 2010 lze vidět nárůst intenzit cyklistů téměř ve všech automaticky sčítaných lokalitách, souhrnné výsledky manuálních průzkumů v letech 2007–2011 dokonce vykazují cca 44% nárůst celkového počtu cyklistů na 65 sledovaných profilech. Ze srovnání roku 2011 s rokem 2010 lze vidět meziroční zvýšení jízd cyklistů téměř u všech lokalit v průběhu celého roku celkem o 46%. Rada hl. m. Prahy schválila a přijala usnesením č. 1776 dne 26. 10. 2010 Koncepci rozvoje cyklistické dopravy v Praze do roku 2020 jako základní materiál pro další rozvoj městské cyklistiky, a to nejen jako druhu rekreace, ale především v jejím dopravním významu. Koncepce obsahuje základní síť páteřních a hlavních cyklotras a definuje cíle, kterých by mělo být dosaženo, a nástroje k tomu. V rámci dopravy v klidu se v letech 2009 a 2010 obsazenost míst pro stání vozidel v modré zóně (pro rezidenty a abonenty) pohybovala v rozmezí 67 až 80 %. Nejvyšší byla v Praze 1, nejnižší v Praze 3. MČ Prahy 2 jako první na svém území zavedla v roce 2010 smíšenou zónu ve Španělské ulici v úseku Vinohradská–Mánesova. V roce 2011 zavedla smíšené zóny i MČ Praha 7. Městské části provádějí ve snaze zvýšit počet parkovacích stání drobné úpravy dopravního režimu. V roce 2010 tak byla upravena doprava např. Lupáčova ulice na Praze 3 nebo ulice Letohradská v Praze 7. MČ Praha 9 byla v roce 2010 investorem výstavby hromadných garáží Lovosická s 327 garážovými boxy a 83 venkovními stáními. Na území Prahy 13 bylo ve stejném roce vybudováno parkoviště pro 89 vozidel mezi ulicemi Janského a Tlumačovskou a parkovací zálivy pro 122 vozidel při ulici Janského. Zastupitelstvo městské části Praha 5 odsouhlasilo 13. prosince 2011 zavedení Zóny placeného stání v rozsahu tzv. 1. etapy, tedy na území centrální části Smíchova a části Košíř. Návrh projektu nyní směřuje na Magistrát hl. m. Prahy, který rozhodne o realizaci příslušných kroků pro zavedení ZPS na vybraném území Prahy 5. Městská část Praha 6 se zóny placeného stání snaží zavést dlouhodobě. V současné době je projekt zavedení ZPS v Praze 6 taktéž předán Magistrátu hl. m. Prahy. Následným krokem v případě souhlasu Rady a Zastupitelstva hl. m. Prahy je vyhlášení výběrového řízení na správce ZPS. Po vyhodnocení tohoto řízení lze očekávat zavedení zón na konci roku 2012. V oblasti pěší dopravy byly usnesením Rady HMP č. 1449 ze dne 31. 8. 2010 schváleny Zásady rozvoje pěší dopravy a Rada doporučila všem městským částem a městským organizacím v maximální možné míře je respektovat a naplňovat. V roce 2010 byla na území městské části Praha 1 rozšířena pěší zóna v Jilské ulici a na území městské části Praha 11 zřízena pěší zóna na vstupu do Centrálního parku.

46

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.13

Obr. Stav přípravy a výstavby Pražského okruhu

Zdroj: URM, 2012

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  významná křižovatka dopravních tras republikového i evropského významu umocněná příznivou polohou Prahy v rámci České republiky a středoevropského prostoru  příznivá dostupnost centra Prahy železniční dopravou  rostoucí význam železnice v rámci integrovaného dopravního systému v Praze  hustá síť železničních tratí na území města  atraktivita Prahy pro leteckou dopravu  příznivý podíl veřejné dopravy na celkovém dopravním výkonu  rostoucí význam a atraktivita Pražské integrované dopravy (PID)  významné zastoupení kolejových subsystémů v rámci integrované veřejné dopravy  atraktivní systém metra, jeho provozní spolehlivost a kvalita SPECIFICKÉ  příznivé spojení většiny regionálních sídel s centrem Prahy železniční dopravou  funkčnost železnice na území města v období povodní  mimoúrovňové křižovatky na Městském okruhu zajišťující jeho funkčnost a plynulost dopravy i při značném automobilovém zatížení  rostoucí podíl tunelových úseků Městského okruhu zmírňující negativní dopady individuální automobilové dopravy do území a rovněž eliminující negativní bariérový efekt dopravní stavby v území  kapacita Jižní spojky umožňující převádět velké dopravní zatížení a její využití i pro veřejnou autobusovou dopravu  velký podíl zrealizovaných úseků radiál na území města

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

47

2.13

 příznivá časová dostupnost centra Prahy systémem metra  rozvojové možnosti města v přímé vazbě (docházkové vzdálenosti) na stávající stanice metra (Karlín, Holešovice-Bubny, Smíchov, Opatov, Letňany, Vysočany)  situování většiny významných přestupních terminálů veřejné dopravy u koncových stanic metra na okraji Prahy

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  nevhodná koncentrace pracovních příležitostí v historickém centru města a existence monofunkčních obytných území v Praze i regionu zvyšující nároky na dopravní systémy i dopravní výkon  složité územně-technické a urbanistické podmínky v Praze komplikující možnosti řešení dopravních problémů  velká investiční a technická náročnost nových dopravních staveb celoměstského významu  nedokončená přestavba železničního uzlu Praha  nedostatečná kapacita hlavních vstupních železničních tratí  malá hustota železničních stanic a zastávek  rušení železničních vleček  nedostatečné tempo rozvoje tramvajové dopravy  enormní rozsah automobilové dopravy na stávající komunikační síti, jejíž kapacita tak nestačí dopravním nárokům  omezené prostorové možnosti doplnění nadřazených komunikací při ambicích města na další rozvoj  absence zhruba poloviny výsledné délky Pražského okruhu k odvedení tranzitní dopravy  nedostatek atraktivních tangenciálních spojení veřejnou dopravou  negativní dopady nadprůměrně vysokého stupně automobilizace, automobilového provozu, narůstajícího dopravního výkonu a kongescí na území města, na životní prostředí (včetně zhoršení mikroklimatických podmínek), na kvalitu a spolehlivost povrchové MHD  degradace veřejných uličních prostorů automobilovým provozem  rostoucí nároky na rozsah zpevněných ploch pro silniční dopravu ve městě  přetrvávající trend zajišťovat podmínky pro individuální automobilovou dopravu na úkor chodců a cyklistů  obtížně řešitelná problematika dopravy v klidu v kompaktním městě  nedostatečná kapacita systému záchytných parkovišť P+R v Praze a regionu SPECIFICKÉ  značně rozdílná kvalita a vybavení tratí železničního uzlu Praha  komplikované podmínky pro zkapacitnění železničního uzlu Praha v centru města  omezená kapacita železničního uzlu Balabenka ve vztahu k Novému spojení  zčásti nedořešené přestupní vazby železnice–MHD  nízká kultura prostředí některých zastávek veřejné dopravy a železničních stanic  ztráta zavlečkovatelných území (ve Vysočanech, Malešicko-hostivařské oblasti)  zčásti zastaralý vozový park železničních vozidel a tramvajové dopravy (malý podíl nízkopodlažních vozidel)  absence kolejového propojení letiště Praha-Ruzyně s centrem města a kvalitního železničního spojení Praha–Kladno  enormní prostorové nároky individuální automobilové dopravy na veřejné prostory města  nízká úroveň parteru nebo necitlivé extravilánové uspořádání některých stávajících úseků celoměstsky významných komunikací, nepříznivý prostorový dělicí efekt povrchových úseků  omezování podmínek pro pěší provoz v centru města parkováním na chodnících  absence linky D metra v jižním sektoru města  přetížení některých úseků metra v centru Prahy bez dostatečné alternativní nabídky tramvajové dopravy  zranitelnost tramvajového systému v centru Prahy v důsledku omezených možností náhradních tramvajových tras (při výlukách, poruchách apod.)

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  celoevropský trend šetrnějšího chování k životnímu prostředí společně s mediálním vlivem a větší informovaností ovlivňující obyvatele města při volbě dopravního prostředku

48

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.13

 preferenci rozvoje ekologických dopravních systémů v rámci EU využít k podpoře výstavby prvních etap vysokorychlostních tratí (VRT) z evropských investičních fondů (v Praze s efektem segregace dálkové a příměstské železniční dopravy)  enormní nárůst a rozsah dopravy na území Prahy v porovnání s ostatním územím ČR využít k docílení vyšší investiční podpory státu při výstavbě celoměstských dopravních systémů  příznivá časová dosažitelnost Prahy z velké části České republiky s perspektivou jejího dalšího zkrácení po dokončení dopravní infrastruktury státu  priorita výstavby Pražského okruhu v rámci investic státu do dopravní infrastruktury SPECIFICKÉ  zavádění taktového jízdního řádu na železniční síti v ČR  realizace projektu ČD, a. s., „Živá nádraží“ – komplexní revitalizace nádražních objektů, nádraží jako živý přestupní uzel s občanskou vybaveností  preference a podpora rozvoje ekologických dopravních subsystémů v nákladní dopravě (city–logistika a kombinovaná doprava) v ČR  zájem státu na vybudování rychlodráhy z centra města na letiště Praha-Ruzyně, navíc lze předpokládat finanční podporu EU  využití telematiky k výraznějšímu ovlivnění a usměrnění individuální automobilové dopravy na území města,  příklady úspěšných restriktivních ekonomických opatření vůči individuální automobilové dopravě (např. mýtný systém v centrální oblasti) v evropských městech  ochota státu realizovat Pražský okruh i za cenu investičně náročnějších řešení  zlepšování parametrů mimoúrovňových křížení komunikační sítě města se železnicí v rámci modernizace a přestavby železničního uzlu Praha  spoluúčast státu na investicích do komunikací, které v etapě převádějí tranzitní automobilovou dopravu na území města  možnost využít fondů EU při výstavbě nových úseků metra  oblíbenost rekreační cyklistiky jako dobrý předpoklad dalšího rozvoje cyklistické dopravy

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  pokračující rozšiřování území zasažených kongescemi na komunikační síti v důsledku zvyšujícího se automobilového zatížení a omezené kapacity systému  živelná suburbanizace v kontaktním území kolem Prahy s enormními nároky na individuální automobilovou dopravu zvyšující zatížení komunikační sítě města  značný nárůst tranzitní automobilové dopravy s vysokým podílem kamionů  nesouhlas části veřejnosti s výstavbou nových komunikací  snižování podílu nákladní lodní dopravy v rámci celé ČR a její náhrada nákladní automobilovou dopravou  riziko městem neovlivnitelného rozvoje letecké dopravy SPECIFICKÁ  tlak investorů na novou převážně monofunkční zástavbu v nezastavitelném území, kde do budoucna není zajištěna kvalitní kolejová veřejná doprava a tím zvyšující se nároky na individuální automobilovou dopravu (např. Šeberov, Hrnčíře, Újezd, Křeslice, Pitkovice)  velkokapacitní nákupní centra v přilehlé části regionu bez vazby na kapacitní kolejové systémy veřejné dopravy  nárůst těžké tranzitní nákladní automobilové dopravy s vysokým podílem kamionů v jihovýchodní části města (Jižní spojka, ul. Brněnská a Spořilovská) s častými rozsáhlými kongescemi  tlak na další výstavbu podél kapacitních nadřazených komunikací (podél D1 na území města i přilehlé části regionu, D5, R6, R7, D8, R10, D11 na území regionu) s rizikem nárůstu individuální automobilové dopravy v Praze  riziko nedostatečného využívání zpoplatněných parkovacích kapacit v obytné zástavbě v důsledku cen překračujících kupní sílu místních obyvatel  neochota investorů podporovat systém P+R u stanic metra na privátních pozemcích  lokální odpor proti výstavbě některých celoměstsky významných tramvajových tratí (např. Smíchov–Pankrác)

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

49

2.13

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Enormní zatížení území města tranzitní automobilovou dopravou v důsledku neexistence značné části Pražského okruhu.  Enormní zatížení historického centra Prahy a rozšířeného celoměstského centra automobilovou dopravou.  Nárůst automobilového provozu na hranici města mezi Prahou a regionem.  Rozsah automobilového provozu na Jižní spojce, ul. Brněnské, Spořilovské, K Barrandovu a Kbelské. Značný rozsah automobilového provozu na severojižní magistrále, její nepříznivý dělící efekt a průběh v centru města zejména v okolí Muzea, velkorysé návrhové parametry této komunikace na území MČ Praha 4.  Průjezd automobilové dopravy stávající historicky vzniklou zástavbou městských částí ve vnějším pásmu města – přes Dolní Měcholupy, Uhříněves, Kunratice, Libuš, Komořany, Radotín, Řeporyje, Březiněves, Horní Počernice, Běchovice, Újezd nad Lesy.  Značné automobilové zatížení ul. Průmyslové, Kbelské v oblasti Hloubětína, Proseka a Letňan s vysokým podílem těžké nákladní automobilové dopravy.  Negativní dělicí efekt nadřazených komunikací ve stávající zástavbě.  Problém vzdálenosti křižovatek na Pražském okruhu v úseku Horní Počernice – Běchovice.  Absence nabídky dopravního vztahu z ul. Vyskočilovy na ul. 5. května – směr jih v MUK 5. května – Vyskočilova.  Současné uspořádání MUK Rozvadovská spojka – Řevnická v souvislosti s dalším rozvojem ve spádovém území.  Chybějící napojení ul. Na Radosti na Pražský okruh.  Nevhodné uspořádání MUK Evropská – Aviatická v souvislosti s narůstajícím provozem na letišti PrahaRuzyně.  Současné parametry podjezdu Na padesátém – Švehlova pod tělesem železnice.  Současné parametry podjezdu v ul. U Slavie pod tělesem železnice ve vztahu k budoucím záměrům v území  Nedostatečná nabídka parkovacích stání na území města.  Absence kvalitních tangenciálních (kolejových) spojení MHD mezi jihozápadní a jižní částí města, mezi severozápadní a severní částí města mimo oblast rozšířeného celoměstského centra, která by přispěla k odlehčení dopravního systému v centru města.  Chybějící další kapacitní kolejové propojení jižní části Prahy (oblasti Krče a navazujících území) s celoměstským centrem města, které by snížilo rozsah autobusové MHD a nabídlo rovněž alternativní trasu pro případ opravy Nuselského mostu.  Značné zatížení úseků metra v centru Prahy bez dostatečné alternativní nabídky tramvajové dopravy.  Zranitelnost tramvajového systému v centru Prahy v důsledku omezených možností náhradních tramvajových tratí.  Potřeba rozšíření a stabilizace přestupních terminálů MHD (PID) na obvodě města v zájmu snížení autobusové dopravy na komunikační síti města.  Potřeba stabilizace výhledového uspořádání železničního uzlu v centru města.  Nedokončená přestavba železničního uzlu Praha, omezená kapacita železničního uzlu Balabenka ve vztahu k Novému spojení, komplikované podmínky pro zkapacitnění železničního uzlu Praha v centrální oblasti města.  Malá kapacita Výtoňského mostu jako úzkého hrdla sítě bránícího rozvoji „městské železnice“.  Nedostatečná kapacita hlavních vstupních železničních tratí (tratě č. 231 Lysá nad Labem, č. 221 Benešov, č. 171 Praha–Beroun) vyvolaná neoddělením regionální a dálkové železniční dopravy.  Absence kolejového propojení letiště Praha-Ruzyně a kvalitního železničního spojení Praha–Kladno s celoměstským centrem.  Malá hustota železničních stanic a zastávek.  Zčásti nedořešené přestupní vazby železnice–MHD (Praha Malešice / Depo Hostivař, Praha Bubeneč / Podbaba, Kačerov).  Rušení železničních vleček, ztráta zavlečkovatelných území (Vysočany, Malešicko-hostivařská oblast).  Rušení ploch pro hospodářské využití lodní dopravy.  Nárůst kapacitních nároků letecké dopravy.  Rozšiřování systému cyklotras a cyklostezek na území města i s vazbou do regionu.

50

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.13

Mimo kompetenci územního plánování  Výraznější omezování IAD progresivně směrem k centrální oblasti s ohledem na historické založení města.  Oproti potřebě zpožděná příprava a realizace Pražského okruhu – stabilizace technického řešení chybějících úseků a urychlení jejich výstavby.  Radlická radiála – stabilizace technického řešení chybějícího úseku.  Břevnovská radiála – stabilizace technického řešení.  Dostavba chybějícího úseku Jinočanské spojky u Jihozápadního Města.  Východní obchvat Písnice – stabilizace technického řešení.  Potřeba zmírnění negativního prostorového účinku stávajících nadřazených celoměstsky významných komunikací (nové lávky pro pěší a cyklisty, zkvalitnění uličního prostoru).  Komplikovanost uplatnění výrazných restriktivních opatření vůči IAD v centru Prahy při absenci uceleného Městského a Pražského okruhu.  Pomalý rozvoj systému záchytných parkovišť P+R ve vhodných lokalitách.  Potřeba humanizace a „zobytnění“ některých uličních prostorů stávajících komunikací v urbanizovaném území (včetně humanizace severojižní magistrály).  Pomalé tempo rozvoje tramvajové sítě v Praze např. v úsecích: Evropská – sídliště Dědina Holyně – Slivenec Dvorce – Zlíchov  Problém růstu výkonu a potřeba optimalizace výhledového rozsahu letecké dopravy ve vazbě na její vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví.  Naléhavá potřeba zlepšování podmínek pro dopravu v klidu ve stávající zástavbě.  Problém zajištěni příznivých podmínek pro vodní dopravu.  Potřeba zlepšování podmínek pro pěší a cyklistickou dopravu v uličním parteru.  Neochota investorů podporovat systém P+R u stanic metra na privátních pozemcích.  Omezování podmínek pro pěší provoz v centru města parkováním na chodnících.  Značně rozdílná kvalita a vybavení tratí železničního uzlu Praha.  Nízká kultura prostředí některých důležitých železničních stanic (Praha-Vysočany, Praha-Smíchov).  Potřeba urychlené realizace projektu ČD, a. s., „Živá nádraží“ – komplexní revitalizace nádražních objektů, nádraží jako živý přestupní uzel s občanskou vybaveností (Praha-Smíchov, Holešovice, Radotín, Ruzyně, Hlubočepy).  Potřeba zavádění taktového jízdního řádu na železniční síti Prahy, Středočeského kraje a návazných tratích v ČR.  Potřeba obnovy vozového parku (požadavky na schopnost akcelerace, nízkopodlažnost, rovnoměrnost rozložení nástupních prostor po délce soupravy, velká četnost nástupních prostor, bezbariérovost interiéru, uspokojivý informační a prodejní systém).

Doporučení pro územně plánovací dokumentaci  Stabilizovat v územním plánu nadřazený dopravní systém.  Navrhnout opatření vedoucí ke snížení IAD v centrální oblasti města IAD.  Při realizaci celoměstsky významné komunikační sítě respektovat prioritu výstavby Pražského okruhu (SOKP) a Městského okruhu.  Pražský okruh (SOKP) převádějící tranzitní dopravu a rozvádějící vnější zdrojovou a cílovou dopravu řešit v poloze atraktivní pro část vnitroměstské dopravy mezi okrajovými oblastmi hlavního města.  Vytvořit předpoklady pro další rozvoj systému záchytných parkovišť P+R.  S výjimkou Pražského okruhu (SOKP) upřednostnit výstavbu kolejových systémů veřejné hromadné dopravy  Oddělit dálkovou a regionální železniční dopravu nabídkou nových úseků tratí parametrů VRT při respektování přírodních a urbanistických hodnot území.  Vytvořit prostorové podmínky pro koridor trati Praha–Kladno v rámci její modernizace, s připojením letiště Praha-Ruzyně.  Vytvořit prostorové podmínky pro výstavbu nového železničního Výtoňského mostu.  Vytvořit prostorové podmínky pro obnovu či výstavbu nových železničních zastávek k většímu zapojení železnice do dělby dopravní práce v osobní dopravě.  Ověřit potřebu a územně-technické podmínky pro zkapacitnění železniční dopravy mezi centrální oblastí města a smíchovským nádražím.  Vymezit terminály kombinované dopravy a rozsah plošných nároků zázemí nákladní železniční dopravy.  Zachovat zavlečkovaní produkčních území a prověřit možné rozšíření sítě železničních vleček.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

51

2.13

 Vytvořit prostorové podmínky pro rozvoj nových tramvajových tratí včetně odpovídajícího zázemí (tramvajové vozovny, opravny apod.).  Ve vymezených koridorech tramvajové dopravy koordinovat záměry v území se stavbami tramvajových drah při respektování jejich priority.  Ověřit územně-technické podmínky pro umístění koridorů tramvajových tangenciálních propojení významných částí města mimo jeho centrální oblast.  Řešit chybějící další kapacitní kolejové propojení jižní části Prahy.  Rozšířit a stabilizovat přestupních terminály MHD (PID) na obvodě města.  Optimalizovat návrhový rozsah systému metra.  Ochránit ve vymezených koridorech tras metra prostorové podmínky pro umístění staveb metra.  Ve vymezených koridorech tras metra zajistit koordinaci záměrů v území se stavbami metra při respektování jeho priorit.  Ve vymezených směrech rozvoje metra ověřit potřebu a územně-technické podmínky prodloužení a větvení tras metra v závislosti na navrženém rozvoji hl. m Prahy.  Stabilizovat plochy a vytvořit podmínky pro přiměřený rozvoj letecké dopravy.  Stabilizovat plochy a vytvořit prostorové podmínky pro rozvoj všech typů vodní dopravy.  Vytvořit prostorové podmínky pro urychlený rozvoj systému bezpečné a dobře vybavené cyklistické dopravy.  Zohlednit vymezený systém koridorů cyklistické infrastruktury (páteřních a hlavních cyklotras) a dále ho v podrobnějších návrzích rozpracovat a přiměřeně řešit.  Vhodným prostorovým plánováním bránit vzniku nových bariér na rozhraní města a příměstské krajiny a také vzniku bariér na nových liniových stavbách, které nutí chodce k dlouhým oklikám.

2.13

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Vývoj od r. 2010 V oblasti zásobování vodou na území hl. m. Prahy kontinuálně probíhá obnova vodovodní sítě a především renovace zastaralých vodovodních řadů. V roce 2011 byla uskutečněna odstávka přivaděče pitné vody z úpravny vody Želivka z důvodu monitoringu jeho stavu, na kterém pravidelně probíhají revize a podle zjištěného stavu se provádějí následné opravy a údržba přivaděče. V oblasti odkanalizování probíhá v posledních letech intenzivní příprava největší investiční akce, kterou je přestavba a rozšíření ÚČOV na Císařském ostrově. Pro předmětnou stavbu bylo vyhlášeno výběrové řízení, na jehož základě bylo vybráno konsorcium zhotovitelů stavby, jehož úkolem je rozšíření čistírny o novou vodní linku, rekonstrukce stávající čistírny a po dokončení stavebních prací její uvedení do zkušebního provozu. V rámci technické vybavenosti pokračuje v různých lokalitách Prahy výstavba stokových sítí tak, aby v budoucnosti bylo dosaženo optimálního stavu, kterým je připojení všech obyvatel města na veřejnou kanalizaci. Zároveň s výstavbou nových stokových sítí se provádějí rekonstrukce stávajících sítí, které jsou vyvolány stářím a nevyhovujícím stavem některých stok. Dle potřeby se provádějí také přeložky stávajících sítí, které jsou v kolizi s podzemními garážemi navrhovaných objektů nebo s trasami silničních tunelů a tunelů metra. Průběžně dochází k obnově a revitalizacím vodních ploch a drobných vodních toků a provádějí se opatření k nápravě a předcházení povodňových škod na drobných vodních tocích. Systematicky se aktualizují záplavová území a aktivní zóny záplavových území. V oblasti zásobování teplem byla v roce 2011 zahájena výstavba tepelného napáječe TN Libeň – Holešovice, jehož realizací dojde k napojení nové i stávající výstavby v oblasti Holešovic na Pražskou teplárenskou soustavu CZT z elektrárny Mělník. V roce 2010 byly na tepelné sítě Pražské teplárenské napojeny nové odběry ve výši 24 MWt, v roce 2011 ve výši 15 MWt. Hlavními rozvojovými oblastmi byly lokality Libně a Holešovic. Od roku 2010 do roku 2011 byly i přes pokles nové výstavby uzavřeny smlouvy na nová připojení v příštích letech o celkovém příkonu 34,4 MW. V oblasti zásobování plynem pokračovala výstavba nových distribučních plynovodů a přípojek pro zásobování nových odběratelů ve stávajícím zastavěném území a v nově zastavovaných lokalitách dle požadavků investorů na území hl. m. Prahy a v přilehlých obcích, pro které má Pražská plynárenská licenci. Průběžně probíhala obnova stávajících plynových sítí pro zvýšení bezpečnosti a kapacity. Byly provedeny přeložky plynovodů vyvolané jinými stavbami. V oblasti VTL a VVTL plynovodů, které jsou sledovány územním plánem, byla přemístěna VTL regulační stanice Radlice (nová stavba) a přeloženy VTL plynovody v souvislosti s výstavbou Vysočanské radiály. Obnova

52

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.13

dílčích úseků VTL plynovodů proběhla v katastru Horních Měcholupy a Hradčany. Obnova stávajících a výstavba nových STL a NTL plynovodů se týkala celého území hl. m. Prahy. Celková délka plynovodní sítě vzrostla v letech 1996 až 2010 o 1 401 km, z toho v letech 2009 až 2010 o 22 km. V oblasti zásobování elektrickou energií byl v roce 2011 realizován kabel 110 kV TR Karlov – TR Pankrác. V roce 2012 bude dokončena stavba kabelového tunelu TR Jih – Slavia. Provozovatelé sítí elektronických komunikací pokračovali zejména v rozvoji služeb širokopásmového přístupu k internetové síti jak prostřednictvím pevných, tak i mobilních sítí. Došlo k nárůstu podílů domácností vybavených informačními technologiemi (osobní počítač, internet, vysokorychlostní internet). V Praze bylo v roce 2010 vybaveno osobním počítačem 67,6 % domácnosti, podíl domácností s připojením k internetu činil 62,2 %. Obr. Schéma kanalizační sítě a povodí jednotlivých čistíren odpadních vod

Zdroj: I. vodohospodářská společnost, a.s., 6. 2. 2012 Krajský úřad Středočeského kraje, 2011 ÚRM, 2012

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  vysoký podíl domácností napojených na veřejný vodovod (99,1 %), veřejnou kanalizaci a čistírny odpadních vod (99,2 %)  vysoká spolehlivost a dostatečné kapacitní zajištění zásobování energiemi  dostatečná technická úroveň systémů energetické infrastruktury (zásobování plynem, zásobování elektrickou energií, centrální zásobování teplem)  vysoký podíl domácností napojených na energetická média přijatelná pro životní prostředí – na zemní plyn ze sítě, na systémy centrálního zásobování teplem, vytěsňování tuhých paliv  dostatečná konkurence mezi hlavními dodavateli jednotlivých druhů energie

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

53

2.13

 systém elektronických komunikací svojí kapacitou pokrývá současné i výhledové požadavky obyvatelstva a podnikatelské sféry SPECIFICKÉ  možnost použití vodního zdroje Podolí jako rezervního a doplňkového  oddílná stoková síť prakticky ve všech katastrálních územích vnějšího pásma města  rozvinutý a konkurenceschopný systém centrálního zásobování teplem v pravobřežní části města se základním zdrojem mimo území Prahy (Elektrárna Mělník)  dokončovaná plynofikace ve vnějším pásmu města  dotace města na přeměnu topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie  vysoký stupeň kolektorizace sítí v celoměstském centru a v sídlištní zástavbě  vysoký stupeň realizace protipovodňových opatření na Vltavě v kompaktním městě

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  stáří rozvodů vody, jejich značná poruchovost a vysoké ztráty upravené vody ve vodovodní síti (21,4 %)  stáří stokové sítě a s tím spojená netěsnost mnoha stok, pronikání balastních vod do stokové sítě  nedostatečná účinnost čištění Ústřední čistírny odpadních vod s ohledem na evropské standardy kvality povrchových vod v recipientech  složitá problematika odvádění a hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaných územích ve vztahu k vodním tokům, zejména v souvislosti se zvyšujícím se trendem nárůstu zpevněných ploch v povodích drobných vodních toků  vysoká eutrofizace vodních toků a nádrží  spalování paliv patří mezi nejvýznamnější zdroje znečištění ovzduší na území Prahy spolu s již převažujícím vlivem dopravy  nízké využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie  nedostatečné využívání LPG (propanbutanu) a CNG (zemního plynu) jako alternativního paliva v dopravě SPECIFICKÉ  nedostatečná kapacita některých vodojemů vodárenské sítě, která limituje rozvoj zástavby (především na jihovýchodě Prahy)  decentralizovaná správa a provozování stokové sítě v některých částech vnějšího pásma města  nevhodné umístění Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově  nedostatečná kapacita většiny lokálních čistíren odpadních vod, která limituje rozvoj nové zástavby ve spádových oblastech těchto čistíren, zastaralá technologie některých lokálních čistíren odpadních vod  spalování tuhých paliv ve středních, malých a lokálních zdrojích znečištění v některých částech města  trasy venkovních vedení velmi vysokého napětí do jisté míry negativně ovlivňují prostředí některých lokalit obytné zástavby a rekreačních oblastí  decentralizovaná správa vodních toků na území Prahy  pomalá aktualizace stanovených záplavových území a stanovení rozlivových území na drobných tocích

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  možnost získání příspěvků z fondů EU na zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury (projekty na čistírny odpadních vod, úpravny pitné vody, výstavbu vodovodních řadů a stokových sítí  možnost získání příspěvků z fondů EU na projekty revitalizace vodních toků a nádrží včetně úprav inundačních území a na realizaci dalších opatření zvyšujících ochranu území před povodněmi  možnost získání příspěvků z fondů EU na energeticky úsporná opatření s využitím obnovitelných zdrojů energie nebo odpadního tepla  možnost získání příspěvků z fondů EU na projekty týkající se rozvodů centrálního zásobování teplem nebo středotlaké plynovodní sítě a na aktivity spojené s omezováním emisí z energetických zdrojů.  otevření trhu s energiemi, které má oporu v legislativě a energetické politice ČR  dynamický rozvoj a konkurenční prostředí v oblasti elektronických komunikací  plány oblastí povodí a schválené návrhy opatření

54

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.13

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti energetického zásobování v krajních havarijních a krizových situacích (např. povodně)  ohrožení povrchových zdrojů vody (vodní dílo Želivka, Jizera, Vltava) nebo přivaděčů (Želivka přes 50 km, Káraný přes 20 km) např. havárií nebo teroristickým útokem (biologické nebo chemické kontaminování, jedy)  ohrožení území změnou přirozených odtokových poměrů následkem soustředěné urbanizace způsobuje ve spádových povodích rychlé odvádění přívalových srážkových vod kanalizací do vodoteče, nedochází k přirozenému zasakování (i vlivem nevhodných geologických podmínek na území města), klesá hladina podzemních vod a vysychají koryta potoků, při přívalových srážkách vznik lokálních povodní, zaplavujících stávající zástavbu SPECIFICKÁ  neúměrný rozvoj v některých lokalitách za hranicemi Prahy (např. Čestlice, Průhonice) s negativními vlivy na pražské úseky drobných vodních toků  ohrožení až likvidace drobných vodních toků v místech, kde jsou prováděny podzemní liniové stavby (kanalizační sběrače, kolektory, dopravní stavby)  růst cen elektřiny, plynu a tepla ze systémů centrálního zásobování teplem přináší riziko částečného návratu ke spalování tuhých paliv v lokálních nebo etážových topeništích

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Ověřit možnosti napojení, dosud nepřipojených především okrajových území Prahy (lokality Zbraslav– Strnady, Zbraslav–Závist a Zadní Kopanina – Zmrzlík), na městský vodárenský systém.  Ověřit možnost napojení lokalit (Zbraslav - Strnady, Zadní Kopanina, Cholupice a Točná), které nejsou dosud napojeny na městskou stokovou síť nebo do lokální ČOV.  Prověřit budoucí napojení plně vytížených nebo přetížených lokálních ČOV na stokový systém hl. m. Prahy ve vztahu na dynamiku rozvoje zastavitelných ploch v okrajových částech města.  Omezovat kompaktní urbanizaci v problémových částech Prahy a vytvořit podmínky pro realizaci protipovodňových opatření nestavebního charakteru.  Vytvářet předpoklady pro přiměřené vsakování srážkových vod.  Řešit způsob bezpečného odvodnění plánované zástavby Západního Města, resp. zajistit bezpečné převedení povodňových průtoků přes obec Řeporyje.  Vymezit plochy vodních nádrží a suchých poldrů jako opatření proti povodním a naopak jako opatření k nadlepšení bezdeštných průtoků zejména u drobných vodních toků, neboť tato opatření slouží k výraznému zlepšení mikroklimatu jednotlivých lokalit města a s tím související důsledné nezastavování dosud volných terénních depresí a údolnic.  Nenavrhovat zástavbu do záplavových území drobných vodních toků, neboť jde o záplavová území průtočná.  Zachovat nezastavitelnost (zelených) koridorů podél toků, a to i v případě, že nejde o záplavová území nebo biokoridory.  Optimalizovat podmínky pro průchod velkých vod. Upřesňovat vymezení záplavových území a jejich kategorizaci.  Vyřešit umístění kalového hospodářství pro ÚČOV včetně ekologicky optimálního způsobu konečného zpracování kalů a jeho následného využití v dalších odvětvích průmyslu nebo zemědělství.  Zajistit územní podmínky pro umístění potřebných plošných zařízení a liniových vedení elektrizační soustavy.  Orientovat rozvoj systému zásobování zemním plynem především na zabezpečení jeho bezpečnosti, spolehlivosti, dostupnosti a dostatečné kapacity pro stávající i navrhovanou zástavbu.  Vytvořit podmínky pro umístění přeložek vysokotlakých plynovodů vyvolaných výstavbou významných dopravních komunikací.  Prověřit možnost napojení propojené soustavy plynových kotelen sídlišť Řepy, Jihozápadního Města a plánované kapacitní zástavby Západního Města na mimopražský kogenerační zdroj tepla, případně umístění kogeneračního zdroje v západní části Prahy.  Vytvořit územní podmínky pro průchodnost tepelných rozvodů soustav CZT.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

55

2.14

Mimo kompetenci územního plánování  Zásobování vodou je v Praze (až na minimálně využívaný záložní zdroj Podolí) zcela závislé na dálkových převodech vody a hlavní zdroj – VD Švihov na Želivce je povrchový a zranitelný kontaminací splachy z agrárního sektoru, z průmyslových i dopravních havárií v povodí, teroristických útoků.  Nevyhovující parametry ÚČOV z hlediska kvality vypouštěné vody do Vltavy.  Nutnost hledat pro střednědobý výhled vhodnější lokalitu pro centrální čištění odpadních vod mimo území hl. m. Prahy cestou jednání mezi sousedními kraji.  Přítomnost balastních vod ve stokové síti, které zbytečně procházejí čistícím procesem a zatěžují lokální ČOV. Neoprávněné odvádění dešťových vod ze zastavěných pozemků do oddílné (splaškové) stokové sítě. Nedostatečné tempo obnovy, resp. rekonstrukce stokových sítí a intenzifikace čistíren odpadních vod a jejich negativní vliv na čistotu povrchových vod. Nedostatek finančních prostředků na obnovu a rekonstrukci stokových sítí.  Nadměrné zaklenování vodních toků, které má negativní dopad jak na kapacitu toku, tak i na kvalitu vody. Snaha o maximální využití pozemků vede k zatrubňování dlouhých úseků drobných vodních toků (výstavba skladových areálů, parkovišť apod.) a z toho plynoucí zhoršení samočistící funkce toku a v jejím důsledku ke zhoršení kvality vody takto postižených vodotečí.  Nevhodné oddrenážování podzemních vod a tím i postupné likvidace drobných vodních toků na území hl. m. Prahy podzemními stavbami.  Nadměrná eutrofizace povrchových vod s dopadem na špatnou kvalitu vody v nádržích.  Malý podíl vodních toků určených pro úspěšnou revitalizaci, a to i v zastavovaných územích, dále necitlivý technicistní přístup k úpravám koryt zejména drobných vodních toků.  Absence opatření nestavebního charakteru proti vysychání vodních toků (jsou stejná jako protipovodňová opatření nestavebního charakteru – mají dvojí účinek, a to proti povodním i proti vysychání vodních toků); nedostatečné využívání těchto veřejně prospěšných opatření nestavebního charakteru jako např. modelace terénu v zeleni, průlehy apod. pro zlepšení mikroklimatu jednotlivých lokalit (zabránění extrémnímu vysychání území, snížení prašnosti apod.) a zároveň jako ochrana před lokálními záplavami.  Nepříznivý dělící efekt a rušivý prvek povrchově vedených tepelných napáječů v krajině (např. TN z Elektrárny Mělník I.).  Nízký počet žádostí o dotace na přeměnu topných systémů na neušlechtilá paliva.  Návrat ke spalování fosilních paliv v tepelných zdrojích vzhledem k navyšujícím se cenám zemního plynu.  Nízké využívání obnovitelných zdrojů energie vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům zařízení.  Nedostatečně využitý potenciál energetických úspor v budovách.

2.14

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Vývoj od r. 2010 Na základě výsledků monitorování kvality ovzduší v roce 2009 Ministerstvo životního prostředí vymezilo 34,4 % území pražské aglomerace jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), na které došlo k překročení hodnoty imisního limitu (IL) pro jednu nebo více znečišťujících látek. Imisní situaci v roce 2010 lze podle údajů z Ročenky ČHMÚ 2011 charakterizovat následovně. 24hodinový imisní limit PM10 (hodnota 50 µg.m-3 nesmí být překročena za rok více než 35krát) byl překročen na 10 lokalitách ze 17 (na lokalitách s dostatečným počtem dat pro hodnocení), tj. 59 %; na dvou lokalitách byl dosažen počet povolených překročení. Většina lokalit, na kterých došlo v roce 2010 k překročení imisního limitu, je charakterizována jako dopravní. Častější překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu ve srovnání s lety 2007–2009 dokládá v roce 2010 i vyšší podíl lokalit, na kterých došlo k vyššímu počtu překročení limitu než je povolený počet. Roční imisní limit pro NO2 (40 µg.m-3) byl na území aglomerace Praha překročen v 5 lokalitách z 20. Celkově lze konstatovat, že koncentrace NO2 na území aglomerace Praha na většině lokalit stouply. Výsledky naměřených koncentrací PM10, NO2 a benzo(a)pyrenu jsou významným podnětem k řešení dopravní situace uvnitř aglomerace. V uplynulém období nejvíce projevilo zprovoznění jihozápadního úseku Pražského okruhu koncem roku 2010, který propojuje dálnice D1 a D5 a tím ke změně zátěže v automobilové dopravě. Zprovozněný úsek se stal novým zdrojem znečištění a došlo ke změnám na dalších komunikacích, zejména na úsecích Jižní spojky. Vlivem uvedení této komunikace do provozu se přesunul značný objem, zejména nákladní automobilové dopravy z Jižní spojky a ulice K Barrandovu na trasu jihozápadního úseku Pražského okruhu. Doprovodným opatřením je odklonění trasy nákladních vozidel z Jižní spojky přes ulici Spořilovskou.

56

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.14

Vlivem zprovoznění jihozápadního úseku došlo ke snížení imisní zátěže podél ulice K Barrandovu, v oblasti Barrandovského mostu a podél navazujícího úseku Jižní spojky. Naopak nárůst imisní zátěže nastal v trase nového úseku Pražského okruhu a lokálně podél Spořilovské ulice. Z dopadů fyzikálních faktorů na životní prostředí je nejvýznamnější vliv hlukové zátěže, která je obdobně jako znečištění ovzduší jedním z nejzávažnějších faktorů působících negativně na zdravotní stav obyvatel ve velkých městech. Praha je z akustického hlediska stále nejzatíženějším regionem z celé České republiky. Podíl obyvatelstva zasažený nadměrným hlukem se pohybuje podle údajů SZÚ těsně nad 50 %. Hlavním zdrojem hluku v městském prostředí je pozemní doprava, především silně narůstající doprava automobilová, spolu s hlukem i od dalších druhů dopravy – tramvajové, železniční a letecké. Kromě okolí frekventovaných komunikací jsou silně exponovanými oblastmi také okolí letišť, železnic a dočasně také stavenišť. Negativní působení hluku je zesíleno vysokou koncentrací obyvatel na relativně malých plochách. Na nejrušnějších komunikacích v Praze, například v ulicích Veletržní, Legerova, Sokolská apod. dosahují ekvivalentní hladiny hluku (LAeq) během dne hodnot až 80 dB. Celkově lze konstatovat, že z hlediska hluku má přetížení komunikační sítě již plošný charakter, za přetíženou lze považovat celou oblast centra a navazujícího středního pásma města. V rámci dopracování vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu na udržitelný rozvoj hlavního města bylo v průběhu roku 2011 vypočteno současné hlukové zatížení území Prahy hlukem v denním a nočním období. Tato studie vychází ze studie „Vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu hl. m. Prahy na akustickou situaci“ zpracované v říjnu 2009. Akustická studie má charakter strategického dokumentu, který slouží k primární identifikaci jednotlivých problematických území a vyhodnocuje území ve vztahu k udržitelnému rozvoji hl. města Prahy. Zpracovaný dokument slouží k identifikaci a lokalizaci kritických míst a měl by být primárním podkladem pro jejich další detailní akustický rozbor. V roce 2011 byla Útvarem rozvoje hlavního města Praha pořízena Mapa protihlukové ochrany na území hl. m. Prahy. Jejím účelem bylo zjistit, specifikovat a lokalizovat existující protihluková opatření vybudovaná podél pozemních komunikací, železničních a tramvajových tratí na území hlavního města. Předmětem zakázky nebylo mapování protihlukových opatření instalovaných přímo na objektech, jako jsou předvěšené fasády nebo okna se zvýšeným protihlukovým účinkem. Mezi protihluková opatření nebyly zahrnuty ani stavby, jejichž primárním úkolem není ochrana před nadměrným hlukem, i když již jejich pouhou existencí a konfigurací v daném prostoru k útlumu šíření hluku dochází. Takovými stavbami mohou být budovy sloužící pro nebytové účely nebo i oplocení pozemků, které ale ve většině případů je schopno zajistit pouze nedokonalou ochranu konkrétních objektů, nikoli ale území jako celku. Pro posouzení radonového rizika byla v roce 2010 pro území hl. m. Prahy pořízena aktualizovaná mapa radonového indexu. Zásadní změnou oproti původnímu stavu z roku 1994 bylo použití nejpodrobnějších geologických podkladů, které jsou v pražské aglomeraci k dispozici, tedy inženýrskogeologické mapy v měřítku 1 : 5 000. Při zpracování byly zohledněny výsledky konkrétních terénních měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu na území hl. m. Prahy. Z hodnocení kvality vody v tocích na území hl. m. Prahy lze konstatovat, že v pražských potocích se pohybuje kvalita vody od 2. třídy (Lhotecký potok) až po nejhorší 5. třídu. Kvalitu vody negativně ovlivňují jednak splachy ze zpevněných ploch, ale zejména kontaminace splaškovými vodami. Ty se dostávají do vodních toků prostřednictvím sítě dešťových kanalizací, do které jsou jednotliví znečišťovatelé napojeni nebo přímým napojením na vodní tok. Nezanedbatelným zdrojem jsou také špatně fungující malé čistírny odpadních vod. S rozvojem kanalizační sítě Prahy se předpokládalo postupné ozdravení a zlepšení kvality vody v pražských potocích. Nejenže se očekávaný výsledek nedostavil, ale mnohdy se kvalita vody dokonce zhoršila. Na základě tohoto alarmujícího stavu začal v roce 2008 Odbor ochrany prostředí MHMP ve spolupráci s PVK, a. s., systematicky zjišťovat a řešit jednotlivé zdroje znečištění. Pro potoky s velkým množstvím drobných černých výustí byly zpracovány pasporty znečištění a jednotliví znečišťovatelé jsou vyzýváni k zajištění nápravy. Jde například o Dalejský potok v Řeporyjích, Lysolajský potok, Kyjovský v Lipencích a další. Zároveň pracovníci PVK, a. s., prověřují síť dešťové kanalizace a mapují přípojky splaškové kanalizace. I zde jsou znečišťovatelé vyzýváni ke sjednání nápravy. Příčinou je často pouhá stavební nekázeň a špatně zpracovaný projekt, ovšem v některých případech jde o úmyslné vypouštění ve snaze ušetřit za stočné. Nedojde-li do určeného termínu k nápravě, je se znečišťovatelem zahájeno správní řízení o uložení pokuty. Do poloviny února 2010 bylo objeveno celkem 51 zdrojů znečištění, a to od rodinných domků po velká nákupní centra, z čehož se podařilo již zjednat nápravu ve 26 případech. Vzhledem k neustále stavební výrobě a zástavbě, dochází k demolici stávajících budov, komunikací a dalších konstrukcí a dále pak k produkci výkopových zemin. Dle současných trendů v oblastech odpadového hospodářství a nakládání s odpady, je na území hl. m. Prahy velká poptávka po plochách vhodných k umístění recyklačních a třídících zařízení.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

57

2.14

Právě v souvislosti s postupující výstavbou, dochází k přemisťování výše zmíněných zařízení dále od urbanizovaných oblastí, a vystává poptávka po plochách pro jejich umístění. Od roku 2010 vzniklo na území hl. m. Prahy několik nových zařízení pro recyklaci zemin a stavebního odpadu jak místního, tak i nadmístního významu. Některé stavební odpady a výkopové zeminy jsou zpracovávány i na území Středočeského kraje. V souvislosti s rostoucím počtem obyvatel hl. m. Prahy, roste i množství vyprodukovaného odpadu. Dle koncepčních dokumentů Plánu odpadového hospodářství hl. m. Prahy kraje i obce, je primárně kladen velký důraz na využití odpadů, jak materiálového, tak i energetického. Stále však zůstává určité množství odpadů, které je nutné uložit na skládku. Kapacita skládky S-OO Ďáblice bude naplněna cca v roce 2013, poté bude nutné nerecyklovatelný zbytek odpadu ukládat mimo území hl. m. Prahy, čímž razantním způsobem vzrostou náklady na svoz a zpracování odpadu. Změnou UP by došlo k rozšíření skládky západním směrem a prodloužení životnosti skládky do roku cca 2020. Změna však byla v roce 2012 zastavena. Dle koncepce v oblasti odpadového hospodářství, dochází k výstavbě a zprovozňování nových sběrných dvorů. Od roku 2010 byly otevřeny dva nové SD. Od roku 2010 došlo k sanaci několika kontaminovaných ploch, např. areál bývalého podniku Walter Jinonice, většinou v souvislosti s plánovanou výstavbou. Obecně lze říci, že na území hl. m. Prahy stoupá poptávka po zanedbaných a kontaminovaných plochách, jelikož počet volně zastavitelných ploch se pomalu snižuje.Na území hl. m. Prahy vzniklo od roku 2010 několik desítek černých skládek, zvláště v okrajových částech města. Odstraňování černých skládek je v kompetenci příslušných městských částí. Vzhledem ke klesajícímu výskytu, se snižují i náklady na jejich odstraňování. Závěrem je nutné konstatovat, že na území hl. m. Prahy lze pozorovat konzistentní progres v plnění cílů a opatření zásadních koncepčních dokumentů v oblasti odpadového hospodářství, tj. Plánu odpadového hospodářství hl. m. Prahy, kraje i obce, současných trendů v oblasti odpadového hospodářství a zásad moderního urbanismu a udržitelného rozvoje. Obr. Průměrná roční koncentrace PM10

Zdroj: URM, 2011

58

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.14

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  kvalitní monitorování a informační systém o stavu životního prostředí ve městě a pravidelná aktualizace informací  probíhající realizace opatření vyplývající z Integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území pražské aglomerace  dobře organizovaný a fungující tříděný sběr odpadů  energetické využívání komunálních odpadů ve spalovně v Malešicích (ZEVO Malešice)  trvalé a dlouhodobé omezování dopadů průmyslové výroby na kvalitu prostředí jejím útlumem, změnou struktury a modernizací SPECIFICKÉ  využívání nízkoemisního pohonu pro vozidla MHD a technických služeb města  postupná přestavba tramvajových tratí a obměna tramvajového vozového parku za vozidla s nižšími hlukovými emisemi  rozšiřování protihlukových opatření jako součásti nových dopravních staveb  postupná sanace kontaminovaných podloží v souvislosti se zastavováním nevyužívaných a devastovaných areálů  postupná výstavba recyklačních center odpadů a kompostáren  zavádění separovaného sběru kompostovatelného odpadu

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  relativně vysoký podíl obyvatel žijících v prostředí se znečištěným ovzduším  relativně vysoký podíl obyvatel zasažených nadměrným hlukem  každodenně se opakující krizové situace v dopravě vyvolávající zvýšené emise hluku a vzdušných polutantů  absence lokality pro ukládání komunálního odpadu po vyčerpání kapacity stávající skládky v Ďáblicích  znečištění povrchových toků v přímém důsledku lidské činnosti SPECIFICKÉ  překročení imisních limitů znečištění ovzduší zejména v okolí komunikací s intenzivním automobilovým provozem  nadměrný hluk v okolí komunikací s intenzivním dopravním provozem, především v centru Prahy a navazujícím pásmu města  neodpovídajícím způsobem zajištěné již uzavřené celoměstské skládky komunálního odpadu (Chabry, Libuš, Slivenec, Uhříněves)

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  celoevropský trend preference čisté městské dopravy (veřejná doprava, pěší a cyklistická doprava atd.)  využití nových technologií ve stavebnictví vedoucích ke zmenšení energetické náročnosti staveb, hlučnosti a prašnosti při výstavbě  možnost využívání alternativních druhů vytápění SPECIFICKÉ  možnost získání dotace z fondů EU na sanaci starých skládek a ekologických zátěží

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

59

2.14

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  další výrazný rozvoj leteckého provozu a s tím související akustické zatížení leteckým hlukem a hlukem z navazující dopravy  vyčerpání kapacity stávající skládky komunálního odpadu SPECIFICKÁ  možný návrat občanů ke spalování tuhých paliv v důsledku růstu cen elektřiny, plynu a tepla z centrálních zdrojů, převážně ve vnějším pásmu města  vznik nepovolených tzv. černých skládek

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Problém stanovení zdůvodněného limitu růstu počtu obyvatel Prahy a jejích městských částí s ohledem na omezení vyplývající z přírodních podmínek, zdrojů, dopravní obsluhy a životního prostředí.  Nedostatek stávající a nedostatečné vytváření nové ochranné zeleně v oblastech s překročením limitů pro kvalitu ovzduší.  Nedostatečné územní rezervy pro rozvoj a výstavbu zařízení pro nakládání s odpady s důrazem na tříděný sběr a zpracování odpadů.  Problém nedostatečného zastoupení zeleně a vodních prvků v některých částech města, zejména v historickém jádru a kompaktně zastavěném území.  Stabilizace souvislých zelených klínů od okraje Prahy směřujících do oblasti středního pásma města, které musí vyvážit silně urbanizovaná území v zájmu zlepšení životního prostředí ve městě.  Stabilizace tichých oblastí na území Prahy, kterých je nedostatek, a jejich využití pro krátkodobou rekreaci obyvatel.  Problém překračování limitů pro kvalitu ovzduší a hluku v rezidenčních zónách podél kapacitních dopravních komunikací (v části Nového Města, Vinohrad, Žižkova, Karlína a Smíchova) a v okolí nejvýznamnějších stacionárních zdrojů znečištění (cementárna Radotín, kamenolom Řeporyje, Zbraslav).  Problém zhoršení kvality ovzduší a zvýšení hluku podél ulice Spořilovské vlivem odklonění trasy nákladních vozidel z Jižní spojky na ulici Spořilovskou po uvedení jihozápadního úseku Pražského okruhu do provozu.  Absence vymezení technicky vybavených tras komunikací mimo centrum města usnadňujících výrazné omezování IAD do centra a kompaktního města, a to především stabilizací prostorového řešení nadřazené komunikační sítě, s urychleným dobudováním Pražského okruhu (Silničního okruhu kolem Prahy).  Absence nízkoemisních oblastí v rezidenčních zónách.  Absence územních podmínek a předpokladů pro rozvoj ekologicky šetrných systémů MHD, cyklistické a pěší dopravy v některých částech města.

Mimo kompetenci územního plánování  Zpřísnění opatření směřujících k omezování automobilové dopravy automobilů ve městě; potřeba vymezení nízkoemisních zón a zavedení opatření směrujících ke zklidnění a výraznějšímu uplatnění stromové zeleně v uličních profilech komunikací v obytných zónách.  Regulace a zklidnění dopravy v obytných zónách.  Podpora emisně šetrné hromadné dopravy, cyklistiky a pěších tras.  Realizace protihlukových opatření u stávajících komunikací, kde jsou překračovány přípustné hygienické limity.  Nedostatečná koordinace se Středočeským krajem při stanovení rozvoje obcí se zřetelem na dopravní a technickou infrastrukturu sloužící Praze i regionu, kterou nelze umístit jen na území hlavního města (nová ÚČOV, rozvoj mnoha obcí ve Středočeském kraji bez vazby na kolejové systémy veřejné dopravy, zelený pás, zařízení pro zneškodňování čistírenských kalů, odpadů ap.).  Problém snižování doby životnosti skládky odpadů v Ďáblicích ukládáním komunálního odpadu vznikajícího mimo území hlavního města.  Neexistence integrovaného systému pro nakládání s odpady se Středočeským krajem.  Zaplnění uličních profilů parkujícími automobily, snižující jejich dopravní kapacitu i obytnou kvalitu ulic a městského parteru.

60

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.15

2.15 BEZPEČNOST Vývoj od r. 2010 V oblasti kriminality se počet trestných činů v Praze k roku 2010 oproti roku 2008 snížil přibližně o 8 930, což je výrazem dlouhodobého trendu postupného klesání zjištěné kriminality v Praze. Praha přesto patří k hlavnímu dějišti kriminality v rámci České republiky. Obdobně jako počet trestných činů neustále klesá i počet dopravních nehod. V prevenci kriminality, sociální a drogové prevenci se bez zásadních změn pokračuje v nastoupených trendech. V oblasti záchranného bezpečnostního systému se v celém integrovaném systému stále modernizují technologie a vozový park. V projektové přípravě je administrativní a provozní budova záchranné služby v Praze-Troji. V operačním středisku se počítá se stálou operační službou a prostory budou technologicky i logisticky trvale připraveny pro zabezpečení činnosti Krizového štábu hl. m. Prahy, jeho odborných skupin a styčných zástupců všech nejdůležitějších složek ZBS pro případ řešení následků mimořádných události a krizových situací, ale i pro bezpečnostní zajištění v případě složitých dopravních situací, rozsáhlých politických, kulturních, společenských a sportovních akci nebo situaci narušujících životní standard občanů a návštěvníků města. Od roku 2009 vzrostl počet kamer městského kamerového systému ze 491 na současných 748 kamerových stanovišť a 61 monitorovacích pracovišť. V oblasti protipovodňové ochrany byla budovaná protipovodňová opatření na ochranu hl. m. Prahy na Vltavě a Berounce rozdělena na území hlavního města do osmi etap výstavby. V současnosti jsou dokončeny etapy 0001 až 0005 a etapy 0007 a 0008 a dokončena část Radotín etapy 0006. Od roku 2010 byla dokončena část Zbraslav etapy 0006 a v současné době probíhá realizace části protipovodňových opatření etapy 0006 Velké a Malé Chuchle. Obr. Záplavová území a protipovodňová opatření

Zdroj: 2D povodňový model Prahy 2008, ÚRM, DHI a.s. HYDROPROJEKT CZ a.s.. Magistrát hlavního města Prahy - Odbor ochrany prostředí

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

61

2.15

SWOT SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ  funkční záchranný bezpečnostní systém města  vysoká operativnost zásahů integrovaného záchranného systému  městský kamerový systém  komplexní péče o protipovodňovou ochranu  podpora prevence kriminality a protidrogové prevence  rovnoměrné rozmístění služeben městské policie a hasičských stanic na území města  rovnoměrná síť úkrytů pro obyvatelstvo v rámci systému ochrany obyvatelstva SPECIFICKÉ  činnost hlídkové služby městské policie (okrskářů) v problémových lokalitách

SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ  vysoká kriminalita  vysoký podíl obecné a majetkové kriminality  velká nehodovost v rámci silničního provozu SPECIFICKÉ  lokality s dlouhodobou koncentrací pouliční kriminality  místa s rizikem častých dopravních nehod

PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ  zapojení do mezinárodních bezpečnostních struktur  využívání mezinárodních zkušeností  významná role médií při zajišťování bezpečnosti ve městě, především televize a rozhlasu  aktivnější účast občanů při zajišťování vlastní bezpečnosti  účinnější legislativní prostředí SPECIFICKÉ  koordinace bezpečnostních složek při významných nadnárodních i národních akcích

OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ  zvyšující se dopad globálních problémů - terorismus, organizovaný zločin, epidemie, změny klimatu SPECIFICKÁ  místa a objekty, které by mohly být potenciálním cílem teroristického útoku  agresivita specifických skupin osob  komplikace plošného pokrytí území hl. m. Prahy záchrannými složkami, zejména v důsledku stále složitější dopravní situace ve městě

62

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.16

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Nedostačující plošné rezervy pro výstavbu hasičských stanic a stanic zdravotnické záchranné služby.  Nedostatečná podpora vzniku polyfunkční struktury městské zástavby v městských a čtvrťových centrech, která je zárukou lepších podmínek pro celodenní bezpečnost.

Mimo kompetenci územního plánování  Obtíže Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy a Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy při dosahování optimálních dojezdových časů a odpovědného zabezpečení území hlavního města z hlediska plošného pokrytí.  Existence lokalit v celoměstském centru nebo na sídlištích s dlouhodobou koncentrací pouliční kriminality a vandalství.  Velká nehodovost silničního provozu výrazně ovlivněná silniční sítí.  Potřeba doplnění míst pro úkryty obyvatelstva v prostorách nových tras metra, které budou zajištěny proti živelným katastrofám.

2.16 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PŘÍPRAVA Vývoj od r. 2010 Od zpracování ÚAP hl. m. Prahy 2010 se v jednotlivých oblastech územně plánovací přípravy odehrály následující zásadní události: V oblasti Zásad územního rozvoje (ZÚR):  Tři nové rozsudky Nejvyššího správního soudu zrušily dílčí části ZÚR.  Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo Zprávu o uplatňování ZÚR hl. m. Prahy usnesením č. 10/77 dne 4. 11. 2011.  Bylo zahájeno zpracování Aktualizace ZÚR hl. m. Prahy. V oblasti Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy:  V souvislosti s rozsudky Nejvyššího správního soudu nelze ve vybraných lokalitách rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu se zrušenými částmi Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy.  Opatřeními obecné povahy č. 12/2010 až 19/2011 byly vydány změny vlny 06 až 07 územního plánu.  Bylo vydáno celkem 173 změn územního plánu o rozloze 1069,5 ha (vůči stavu zaznamenanému v ÚAP 2010 je to pouze 64 změn o rozloze 931,9 ha).  Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2011, č. j. 8 Ao 6/2011 – 87, www.nssoud.cz se Opatření obecné povahy č. 9/2010 – změny vlny 07 a návrhu změny Z 1190/06 územního plánu hl. m. Prahy, v části změny Z 1201/07, schválené usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy č. 35/38 dne 26. 3 2010, zrušuje dnem vyhlášení tohoto rozsudku.  Bylo provedeno celkem 133 úprav územního plánu o rozloze 127,6 ha (vůči stavu zaznamenanému v ÚAP 2010 je to pouze 113 úprav o rozloze 114,5 ha).  Počet provedených úprav ÚP byl setrvalý na počtu cca 70 ročně.  Změny a úpravy znamenaly bilanční nárůst cca 29 200 obyvatel v cca 11 700 bytech (vůči stavu zaznamenanému v ÚAP 2010 cca 22 600 obyvatel v cca 9 200 bytech).  Změny a úpravy znamenaly bilanční nárůst cca 6 900 pracovních příležitostí (prakticky stejně i vůči stavu zaznamenanému v ÚAP 2010).  Ve změnách územního plánu nadále převládá zájem o území určené pro bydlení, největší poklesy jsou patrné u území zemědělských. Velká dynamika trvá u změn zeleně, celková bilance však zůstává přibližně vyrovnaná.  Dále se projevuje trend přeměny rekreačních území na obytná, ale zejména území veřejného vybavení ve prospěch území obytných.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

63

2.16

V oblasti přípravy nového územního plánu:  Bylo dokončeno vypořádání připomínek ke konceptu nového Územního plánu hl. m. Prahy, ovšem nebyly schváleny a vydány pokyny pro zpracování návrhu, včetně vyhodnocení zohlednění uplatněných připomínek a námitek.  26. 4. 2012 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy záměr na ukončení pořizování Územního plánu hl. m. Prahy, usnesením č. 2M/1 dne 7. 6. 2012 rozhodlo o ukončení pořizování dosavadního „nového“ Územního plánu hl. m. Prahy ve fázi doprojednaného konceptu (z r. 2009) a následným usnesením č. 2M/2 schválilo záměr na pořízení Metropolitního územního plánu hl. m. Prahy. V oblasti územních studií:  Nebyla pořízena žádná nová studie, žádná studie nebyla projednána.  Celkem 6 studií již není použitelných jako celek, ale pouze částečně. Naopak jednu studii lze využít v celém rozsahu.  Dvě studie již nejsou použitelné v převažující části řešeného území (studie Podbaba a Pražský veletržní areál Letňany – Kbely).  Počet i rozloha řešeného území zcela použitelných urbanistických a územních studií (připravených pro zápis nebo s perspektivou zápisu do evidence územně plánovací činnosti) se zmenšila. U ostatních podkladů a ověřovacích studií zpracovaných ÚRM došlo k následujícím podstatným změnám:  Žádné nové zastavovací podmínky nebyly pořízeny ani se nepořizují.  Nepoužitelnými se stalo 5 zastavovacích podmínek.  Nebyla zpracována žádná nová ověřovací studie zpracovaná ÚRM.  V ÚAP jsou nově evidovány dopravní studie zpracované ÚRM, celkem je zařazeno 10 studií z let 2002 až 2010. Nově jsou v rámci ÚAP sledovány ověřovací a prověřovací studie objednané URM, bylo také nově provedeno vyhodnocení naplňování rozvojových ploch a vyhodnocení kapacity rozvojových a transformačních ploch vymezených Územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy. Obr. ZUR hl. m. Prahy - Výkres uspořádání kraje – hl. m. Praha

Zdroj: URM, 2009

64

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.17

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy k řešení nástroji územního plánování  Pořizování změn stávajícího územního plánu (přestože jde o tzv. celoměstsky významné změny) současně s přípravou nového územního plánu komplikuje přípravu tohoto koncepčního dokumentu.  Velký počet žádostí o změnu územního plánu.  Velký počet schválených zadání změn územního plánu.  Velký počet schválených změn územního plánu.  Rozšiřování zastavitelného území změnami územního plánu (41 % počtu vydaných změn v letech 2000 2005, 34 % počtu vydaných změn v letech 2006-2011).  Preference změn územního plánu z nezastavitelných území na zastavitelné před transformacemi v rámci zastavitelných ploch.  Pokračující tlak na změny rozvojových ploch veřejného vybavení pro jiné funkce.  Velmi rychlý úbytek ploch určených pro zemědělství, který je však vyvážen jejich přeměnou na zeleň (55,1 %) a sport, rekreaci a vodní plochy (27,2 %). 17,7 % transformace zemědělských ploch je přesto navrhováno pro využití obytné nebo dopravu (cca 250 ha v období 2000-2011).  Výrazné zvyšování míry využití území prostřednictvím úprav územního plánu.  Velmi malá část území Prahy pokrytá regulačními plány.  Nepředpokládané pořizování nových regulačních plánů.  Špatná perspektiva dokončení rozpracovaných regulačních plánů.  Nezajištěné upravení jediného platného regulačního plánu (územního plánu zóny) Anenská dle nového stavebního zákona, což může vést k pozbytí jeho platnosti.  Nezajištěné potvrzení aktuálnosti vybraných použitelných urbanistických studií.  Nezapsání vybraných urbanistických a územních studií do evidence územně plánovací činnosti obcí.  Nepořizování nových územních studií.  Špatná dostupnost pořízených urbanistických a územních studií.  Nedostatečné zohledňování urbanistických (územních) studií při rozhodování v území.  Malé využívání zpracovaných zastavovacích podmínek stavebními úřady.  Nedostatečná provázanost územního plánování s realitou majetkoprávních vztahů v území.

Mimo kompetenci územního plánování  Soudní spory mířené proti územnímu plánu i zásadám územního rozvoje narušují integritu dokumentů a způsobují nejistotu při rozhodování v území.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

65

2.17

2.17

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Vývoj od r. 2010 Vzhledem ke zvýšenému podílu vydaných ÚR je v posledních dvou letech patrný výraznější nárůst projektové přípravy jednotlivých lokalit. Naopak nižší podíl zpracovávaných dokumentací EIA může souviset s typem připravovaných záměrů. Pozastaven byl příjem nových změn územního plánu, zadání změn poslední 8. vlny již nebyla projednána. Proces pořizování celoměstsky významných změn pokračuje dále. Z ostatních urbanistických záměrů, u kterých se již oproti r. 2010 přistoupilo k realizaci, jmenujme plavecký areál Šutka (Praha 8 – Kobylisy), obnova Průmyslového paláce (Praha 7 – Holešovice), Tiskárny Florenc (Praha 1 – Nové Město), Depozitář Národní knihovny (Praha 15 – Hostivař). Pro záměr na výstavbu Traumacentra v areálu Vinohradské fakultní nemocnice (Praha 10 – Vinohrady) bylo již vydáno územní rozhodnutí. Záměr na dostavbu Muzea hl. města Prahy (Praha 8 – Karlín) se nachází ve fázi změny ÚP. Pro záměr Geopark Troja (Praha 7 – Troja) bylo ÚRM zpracováno a v roce 2010 aktualizováno zadání pro výběr zpracovatele územní studie, zatím však záměr dále nepokročil. Od následujících záměrů bylo ze strany investora upuštěno: Žižkovská lávka (Praha 3 – Žižkov), Stadion Slavia (Praha 10 – Vršovice) a PPP projekt pro Ústřední vojenskou nemocnici (Praha 6 – Střešovice). Z pražských dopravních záměrů je možno zmínit stav realizace nejvýznamnějších komunikací, tj. obou okruhů, je Pražský okruh po otevření úseku D1 – Vestec – Lahovice – Slivenec v září 2010 zprovozněn v rozsahu 41 km, tj. 50 % z jeho předpokládané délky cca 82,7 km, Městský okruh je zprovozněn v rozsahu 17,6 km, tj. 54 % z jeho celkové předpokládané délky cca 32,3 km. Vymezen je nově koridor pro novou železniční trať Praha – Liberec, který vyplývá z potřeby zajištění kapacitního železničního spojení v tomto směru s dosažením systémové jízdní doby 60 minut. Trať je navržena v parametrech vysokorychlostní dráhy. V oblasti záměrů technické infrastruktury byly ve sledovaném období (2010–2012) dokončeny nebo jsou před dokončením ucelené části protipovodňové ochrany v Troji, Radotíně a Zbraslavi. V oblasti odkanalizování pokračují přípravné práce pro zahájení přestavby a rekonstrukce ÚČOV na Císařském ostrově. Výběrovým řízením byl určen zhotovitel stavby, kterým je konsorcium čtyř společností s mezinárodní účastí, jehož prvořadým úkolem je zpracovat dokumentaci pro stavební povolení a pokud bude ze strany EU přiznána finanční dotace na pokrytí investičních nákladů, stavbu neprodleně zahájit. V roce 2011 byla provedena rekonstrukce lokální ČOV Klánovice a zvýšena její kapacita na 6000 EO. V oblasti zásobování teplem byla v roce 2011 zahájena výstavba tepelného napáječe TN Libeň – Holešovice. V oblasti zásobování zemním plynem pokračovala výstavba nových a obnova stávajících plynovodů distribuční soustavy vzájemně propojených velmi vysokotlakých, vysokotlakých, středotlakých plynovodů a souvisejících technologických objektů v souladu s požadavky na zajištění spolehlivého, bezpečného a dostatečně kapacitního krytí potřeb zákazníků, fyzických a právnických osob. Dále byly provedeny přeložky vyvolané jinými stavbami. V roce 2011 byl realizován kabel 110 kV Tr Karlov – TR Pankrác. V roce 2012 bude dokončena stavba kabelového tunelu TR Jih – Slavia.

66

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.17

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

67

2.17

68

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

2.17

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

69

3.1

3

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU MEZI PILÍŘI UDRŽITELNOSTI ROZVOJE

3.1

ÚČEL A METODIKA HODNOCENÍ

Harmonický rozvoj hlavního města Prahy, s optimálním uspokojováním materiálních, duchovních a kulturních potřeb jeho obyvatel i návštěvníků, lze zajistit jen při vyváženém vztahu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními aspekty tohoto rozvoje a při optimálním sladění soukromých a veřejných zájmů. Dosáhnout této vyváženosti a společenského konsensu ve funkčním využití a prostorovém uspořádání území je hlavním úkolem veřejné správy nejen v oblasti vytvoření a implementace ekonomické a sociální strategie, lokální hospodářské a finanční politiky, ale ve značné míře právě na úseku územního plánování. Přitom je zřejmé, že jen část opatření, vytvářejících podmínky pro vyváženost všech tří pilířů udržitelnosti, je v přímé kompetenci orgánů územního plánování a v možnostech stimulace a regulace jeho nástroji. Pravidelně aktualizované územně analytické podklady jsou nástrojem, který umožňuje průběžné sledování způsobu vývoje a rozvoje území. Podle stavebního zákona mají analyzovat stav a trendy rozvoje území, vyhodnocovat je a na tomto základě sloužit k včasnému odhalování a predikci disparit v území, stejně jako k monitorování pokroku v naplňování cílů územního plánování a dodržování zásad rozvoje území, zakotvených v základních strategických a plánovacích dokumentacích o rozvoji města a širšího regionu. Pro hlavní město Prahu jsou v souladu s § 4, písm. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, územně analytické podklady pořizovány jednotně pro úroveň kraje i úroveň obce. Tím je umožněno použít tento podklad jak pro plánovací činnost na celoměstské konceptuální úrovni, pro sledování celoměstsky významných trendů a problémů, tak pro studium stavů a vztahů v územním detailu, umožňujícím hodnotit hodnoty a kvality území na lokální úrovni. Souborné regionální a lokální hodnocení umožňuje navíc lépe odhalovat a analyzovat jednotlivé územní problémy a nerovnováhy a jejich příčiny a tím poskytnout kvalitní argumentační oporu pro navazující návrhy opatření k jejich nápravě. Hodnocení vyváženosti vývoje území si klade za cíl především odhalit slabé stránky a disparity v území, mající obecné příčiny vyplývající z postavení, způsobu organizace prostorové struktury města, makroekonomických podmínek, geografické polohy a dalších aspektů, které se projevují obdobně na území města. Tyto aspekty přitom v řadě případů sice přímo ovlivňují fyzické proměny a dynamiku činností a vztahů v území, ale působí mnohdy mimo rámec ovlivnitelný nástroji územního plánování. U nich je proto třeba hledat účinné nástroje v rozhodující míře ve výstupech sociálně-ekonomického programování, realizovaného municipálními správními orgány. Vedle pojmenování těchto jevů a procesů je sledovaným cílem také nalezení hlavních zdrojů střetů či disparit v území, které se svým významem projevují na celoměstské úrovni. Metodika hodnocení vyváženosti vývoje území vychází z faktu, že město Praha je otevřený, vysoce heterogenní systém, se silnými vzájemnými závislostmi a interakcemi uvnitř i ve vztahu k okolnímu prostoru. Z tohoto důvodu nelze provádět ucelené hodnocení dlouhodobé vyváženosti – udržitelnosti – vývoje území, které by vycházelo pouze ze sledování vývoje území (a informační základny) omezeného pouze na oblast tvořenou administrativními hranicemi města. Proces zpracování Územně analytických podkladů a jejich aktualizace je bohužel ze systémových důvodů provázen právě takovýmto územním omezením. Východiskem pro poznání potenciálů a problémů dlouhodobého úspěšného rozvoje území Prahy se tak stalo relativní posuzování souladu probíhajících procesů a vývojových trendů s demokraticky přijatými koncepčními zásadami a principy rozvoje hl. m. Prahy směřujícími k udržitelnému rozvoji na celoměstské úrovni. Použitá metodika tak sice nedokáže nalézt uspokojivou odpověď na otázku, zda a jak hodně je současný charakter územního rozvoje dlouhodobě udržitelný či nikoli, ale může velmi dobře ukázat, zdali jsou stávající procesy v souladu s žádoucími trendy pro dlouhodobý rozvoj území či zdali lze očekávat, že pokračování stávajících trendů by mohlo současné problémy prohloubit nebo vyvolat problémy nové. Relativní posuzování udržitelného rozvoje je navrženo způsobem, který umožňuje dlouhodobě sledovat soulad skutečného rozvoje s místně specifickými požadavky na udržitelný rozvoj území a výsledné poznání průběžně aktualizovat. Východiskem pro hodnocení provedené v rozboru udržitelného rozvoje území je odpověď na otázku co znamená udržitelný rozvoj v podmínkách hl. m. Prahy. Jedná se samozřejmě o velmi komplikovaný úkol, na který lze hledět z mnoha úhlů a v mnoha rovinách. Pro účely tohoto dokumentu je k němu proto přistupováno pragmaticky. Udržitelným rozvojem území města se chápe proces, resp. dobré zásady fungování, které by měly vést k dlouhodobě stabilnímu, prosperujícímu a environmentálně šetrnému městu. Tento soubor zásad by měl být

70

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

3.1

dlouhodobě sdílen majoritní částí pražského společenství, měl by odrážet jeho současné hodnoty, očekávání a požadavky na udržitelný rozvoj území. Identifikace a formulace těchto zásad může být provedena různými způsoby. Pro účely územně analytických podkladů je klíčovou otázkou jejich maximální legitimita. Z toho důvodu se východiskem pro identifikaci a formulaci zásad udržitelného rozvoje staly základní strategické, plánovací a urbanistické dokumenty, které byly demokraticky projednány a přijaty na různé úrovni samosprávy, od národní po pražskou. Principy, zásady a koncepční cíle zakotvené v jednotlivých dokumentech byly vzájemně porovnány, seskupeny a souhrnně formulovány tak, aby vznikl jednotný snadno uchopitelný výstup. Výsledkem je sada tzv. Principů udržitelného rozvoje hl. m. Prahy. Je důležité zmínit, že uvedená interpretace zohledňuje výhradně celoměstský pohled na udržitelný rozvoj hl. m. Prahy, což je v souladu s převažujícími požadavky na míru detailu a zaměření dokumentu ÚAP hl. m. Prahy. Je však zřejmé, že interpretace požadavků na udržitelný rozvoj území pro jednotlivé dílčí lokality v rámci území Prahy může být v závislosti na místním charakteru a specifikách přirozeně odlišná. Při vyhodnocení vyváženosti vztahu mezi pilíři udržitelného rozvoje je uvažováno v kontextu veřejného zájmu na příznivém životním prostředí, hospodářském rozvoji a soudržnosti společenství obyvatel, tedy ve smyslu pilíře environmentálního, ekonomického a sociálního. Nicméně z celoměstského pohledu v podmínkách celistvě fungujícího systému území hl. m. Prahy i přilehlého regionu nelze tento způsob použít jako závazný pohled na území s jednoznačnými územně definovanými závěry, pouze jako jakési vodítko při úvahách o tak složitém tématu jako je udržitelný rozvoj. Vyhodnocení vyváženosti vztahu mezi pilíři udržitelného rozvoje je koncipováno jako soubor zjištěných disparit a nerovnováh, působících proti základním principům udržitelného rozvoje na úrovni města a jeho částí. Zvlášť vyzdvihujeme ty z disparit, které jsou řešitelné nástroji územního plánování. Právě ony jsou v úzké souvislosti s předmětem úvah nového Územního plánu hlavního města Prahy a měly by se vždy stát předmětem formulování jeho obsahu, zatímco pro zmírňování ostatních disparit je nutno odkázat na jiné subsystémy seberegulace společnosti, jako je schválený aktualizovaný Strategický plán hlavního města Prahy a jeho realizační program, další specializované oborové koncepce a programy pořizované podle jiných zákonů a předpisů jinými subjekty samosprávy a státní správy. Text následujících kapitol se proto zabývá nerovnováhami (slabé stránky + ohrožení) dlouhodobé udržitelnosti rozvoje projevující se mezi jednotlivými pilíři udržitelnosti. Vyváženost vztahů mezi pilíři udržitelnosti rozvoje je nutno chápat i v kontextu případných nerovnováh a disproporcí mezi popisovanými jevy a stavy uvnitř jednotlivých pilířů. Doplňkovým nástrojem pro monitoring rozvoje území a jeho změn v průběhu času je systém kvantifikovaných údajů – Indikátorů udržitelnosti rozvoje. Tyto indikátory byly zvoleny tak, aby umožnily jednak uceleně popsat soulad stávajících trendů rozvoje s obecně přijímanými principy udržitelného rozvoje, velká část těchto indikátorů slouží dále také jako obecná datová dlouhodobě aktualizovaná základna pro detailnější studium jednotlivých tematických oblastí a pro využití při navazujících analytických studiích (zejména dílčích posuzováních SEA, aj.).

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

71

3.2

3.2

PRINCIPY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE HL. M. PRAHY

Zásadní otázkou v kontextu územně analytických podkladů je jejich maximální legitimita a všestranné pojetí. Z toho důvodu se východiskem pro identifikaci a formulaci zásad udržitelného rozvoje staly základních strategické, plánovací a urbanistické dokumenty, které byly demokraticky projednány a přijaty na různé úrovni samosprávy, od národní po pražskou. Lze tedy hovořit jako o jakémsi označení témat a okruhů veřejného zájmu, tzv. Principů udržitelného rozvoje hl. m. Prahy. Dokumenty, které byly využity pro interpretaci principů udržitelného rozvoje území hl. m. Prahy jsou:  Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR, schválený vládou ČR v lednu 2010,  Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená vládou ČR v červenci 2009,  Zásady urbánní politiky ČR 2010, schválené vládou ČR v květnu 2010,  Strategický plán hl. m. Prahy vč. programu realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 20092015, schválený Zastupitelstvem hl. m. Prahy v prosinci 2008 (aktualizace),  Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy, schválené Zastupitelstvem hl. m. Prahy v prosinci 2009. Principy, zásady a koncepční cíle zakotvené v jednotlivých dokumentech byly vzájemně porovnány, seskupeny a souhrnně formulovány tak, aby vznikl jednotný snadno uchopitelný výstup. Takto bylo formulováno 11 Principů udržitelného rozvoje hl. m. Prahy, které zastřešují dílčí tematické okruhy. Těch bylo vydefinováno celkem 30. V propojeném systému vztahů a fungování celého města se možnost dalšího zobecňování jeví poměrně složitá, nicméně pro potřebu práce s pilíři udržitelnosti rozvoje byl orientačně určen vztah mezi jednotlivými principy a jedním nebo víc pilíři udržitelnosti rozvoje. Tab. Principy udržitelného rozvoje hl. m. Prahy

72

Tematický okruh/cíl

Okruhy související

Pilíř Pilíře hlavní související

1.

Atraktivní a konkurenceschopné město v Evropě a regionu

10,11

H

S

1.1.

Aktivní a atraktivní město

H

S

1.2.

Konkurenceschopnost, efektivní ekonomika, znalostní ekonomika

H

S

1.3.

Partnerství Prahy a soukromého sektoru

H

2.

Efektivní hospodaření se všemi formami zdrojů

2.1.

4,8

H

E

Hospodárné nakládání se zdroji surovin a energie

H

E

2.2.

Hospodárné nakládání s územím

H

E

3.

Vyvážené prostorové uspořádání města

E

H

3.1.

Podpora hierarchizované polycentrické struktury města

E

H

3.2.

Vyvážené prostorové vztahy Prahy a příměstského regionu

E

H

3.3.

Podpora promyšleného rozvoje území snižujícího nároky na dopravní zátěže a spotřebu materiálů

H

E

4.

Ochrana a rozvoj kulturních a urbánních hodnot města, vyvážený 6,4,10 rozvoj cestovního ruchu

S

4.1.

Respektování charakteru lokálního prostředí a kapacit, ochrana památek a kulturního dědictví

S

H, E

4.2.

Podpora kultury, sportu, rekreace a cestovního ruchu

H

S

5.

Soulad městského a přírodního prostředí, krajina, zeleň, biodiverzita

5.1.

Podpora stability městské a příměstské krajiny

E

5.2.

Podpora městské a příměstské zeleně

E

5.3.

Podpora ochrany přirozených ekosystémů a zachovalých přírodních území

E

3,8,6,7,9

4,6,3

E

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

3.2

Tematický okruh/cíl

Okruhy související

Pilíř Pilíře hlavní související

6.

Dobrá kvalita všech složek životního prostředí

3,5,7,9

E

6.1.

Dobrá kvalita ovzduší

E

H

6.2.

Dobrá kvalita vody

E

H

6.3.

Snížení hlukové zátěže

E

H

7.

Efektivní doprava

7.1.

Prioritní a kvalitní dopravní obslužnost veřejné dopravy

S

E, H

7.2.

Kvalitní infrastruktura pro automobilovou dopravu, redukce dopravních zátěží

H

S, E

7.3.

Podpora cyklistické a pěší dopravy

E

S

8.

Spolehlivá, kvalitní a robustní infrastruktura

8.1.

Spolehlivost a kvalita dodávek energie a vody

H

S

8.2.

Ekologicky přijatelné odvodnění města

E

H

8.3.

Kvalitní infrastruktura pro přenos informací

H

S

9.

Soudržnost obyvatelstva

9.1.

Podpora zaměstnanosti včetně zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatelstva

S

9.2.

Zlepšování podmínek pro zdravý život, přizpůsobení politik a služeb demografickému vývoji

S

9.3.

Podpora bydlení

S

10.

Dobrá veřejná správa, podpora občanské společnosti

10.1.

Efektivní veřejná správa

S

H

10.2.

Podpora občanské společnosti a identifikace obyvatel s městem

S

H

10.3.

Rozvoj informačních služeb

S

H

11.

Bezpečnost, ochrana obyvatelstva, snižování rizik

11.1.

Ochrana před živelními pohromami a riziky a bezpečnostními hrozbami

S

11.2.

Nízká kriminalita, omezení sociálně patologických jevů

S

2,3,6,9

3

1,4,6,7,8,10

1,9,10,11

10

H

H

S H

H

S

S

Zdroj: URM, 2012

1. Atraktivní a konkurenceschopné město v Evropě a regionu 1.1. Aktivní a atraktivní město Princip deklaruje veřejný zájem na posilování prestiže Prahy v Evropské unii, budování spolupráce a propojování sítě měst na národní a nadnárodní úrovni. Zároveň s tím by měly být vytvořeny podmínky pro rozvoj Prahy jako centra kultury a umění, vědy, výzkumu a vzdělávání, obchodu a finančnictví, ústředních správních, samosprávných a společenských institucí. 1.2. Konkurenceschopnost, efektivní ekonomika, znalostní ekonomika Princip deklaruje veřejný zájem na pozici Prahy jako inovačního a iniciačního centra republiky a podpoře konkurenceschopné, inovační a ekologické ekonomiky založené na znalostech. Dále předpokládá vytváření podmínek k rozvoji vědy a jejích aplikací, výzkumu a inovací, podporu komunikace mezi průmyslovou, podnikatelskou a akademickou sférou, investice do lidských zdrojů a vzdělávání. S tím souvisí i zájem na zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a využívání systému vícezdrojového financování. Z územního hlediska to znamená zejména zájem na rozšíření stávajícího vymezení kompaktního města o nové rozvojové oblasti pro městskou zástavbu rozličného charakteru a různé hustoty, zajistit nabídku území pro rozvoj aktivit příznivě působících na růst konkurenceschopnosti města a vytváření prostorových podmínek pro rozvoj obslužné sféry, vědy a výzkumu a pro vybrané obory průmyslu s vysokým zhodnocením materiálových

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

73

3.2

a energetických vstupů, s vysokým podílem přidané hodnoty a výraznou inovační úrovní, s vazbami na vědu, výzkum a vývoj. 1.3. Partnerství Prahy a soukromého sektoru Princip deklaruje veřejný zájem na prohlubování spolupráce, vytváření partnerství a výměny zkušeností při udržitelném rozvoji měst a integrovaném přístupu k řízení rozvoje území. Předpokládá se realizace strategických záměrů města i ve spolupráci s privátními zdroji na principech partnerství.

2. Efektivní hospodaření se všemi formami zdrojů 2.1. Hospodárné nakládání se zdroji surovin a energie Princip deklaruje veřejný zájem na efektivním využívání zdrojů vody, energií a paliv, podpoře zlepšování energetické účinnosti a snižování závislosti na fosilních palivech a předcházení vzniku odpadů a zlepšování jejich využití. Z územního hlediska to znamená zejména podporovat efektivní využívání energie a paliv např. využitím celkové kapacity stávajících zdrojů CZT, podporou přechodu CZT s parními dodávkami na dodávky tepla v otopné vodě, přeměnou stávajících zdrojů spalujících tuhá a kapalná paliva na využití ušlechtilých paliv nebo využitím kondenzačních zdrojů, respektovat ochranu nerostného bohatství a při návrhu uspořádání území upřednostňovat řešení, která jsou z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější a vytvářet podmínky pro komplexní systém nakládání s komunálním odpadem, s důrazem na recyklaci a energetické využívání nerecyklovatelného zbytku komunálního odpadu a zpracování biologicky rozložitelného odpadu. 2.2. Hospodárné nakládání s územím Princip deklaruje veřejný zájem na hospodárném využívání zastavěného území a ochraně nezastavěného území a nezastavitelných pozemků a podpoře transformace nevyužívaných a nevhodně využívaných území - brownfields a přestavbových ploch pro primárně polyfunkční využití. S tím souvisí zájem na upřednostňování využívání stávajících areálů před záborem půdy ve volné krajině a minimalizaci vzniku nových velkokapacitních obchodněspolečenských center plošného charakteru.

3. Vyvážené prostorové uspořádání města 3.1. Podpora hierarchizované polycentrické struktury města Princip deklaruje veřejný zájem na vytváření sídelní struktury založené na polycentrickém rozvoji, zejména na rovnoměrném rozvoji tří historicky utvářených pásem - celoměstského centra, kompaktního města a vnějšího pásma, snížení funkční a dopravní zátěže stávajícího celoměstského centra zahrnujícího Památkovou rezervaci v hlavním městě Praze a části navazujících čtvrtí Smíchova, Karlína a Vinohrad rozšířením centra do rozvojových území Pankrác a Bubny – Zátory a vytvoření podmínek pro polycentrický rozvoj města a rozvoj významných center s podílem celoměstských funkcí - Dejvic, Nových Butovic, Palmovky a Opatova. 3.2. Vyvážené prostorové vztahy Prahy a příměstského regionu Princip deklaruje veřejný zájem na vyváženém rozvoji v příměstské oblasti hl. m. Prahy (ve spolupráci se Středočeským krajem), předcházení negativním projevům suburbanizace, usměrňování rozmístění pracovních příležitostí rovnoměrně s rozvojem celého města a v kontaktu s rozvojovými a transformačními oblastmi a podél rozvojových os tak, aby koncentrace nových pracovních příležitostí negenerovala nepřiměřené nové dopravní nároky, koordinaci zásobování vodou na území hl. m. Prahy se zásobováním vodou v navazujících částech Pražského regionu, které spolu tvoří jeden systém a vymezení funkcí, jejichž umístění v rámci regionu by bylo žádoucí a oboustranně přínosné, podpoře jejich lokalizace i mimo hl. m. Prahu, především s ohledem na limity rozvoje hl. m. Prahy a dopravní vazby. 3.3. Podpora promyšleného rozvoje území snižujícího nároky na dopravní zátěže a spotřebu materiálů Princip deklaruje veřejný zájem na účelném využívání a uspořádání území úsporném v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie a vhodné koordinaci veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Dále předpokládá, že v územně plánovací dokumentaci bude dávána přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území, zejména snižováním nároků na dopravu návrhem vhodného funkčního využití území a prioritní realizaci zástavby a areálů s velkou návštěvností do lokalit v přímé vazbě na kapacitní kolejové systémy hromadné dopravy.

4. Ochrana a rozvoj kulturních a urbánních hodnot města, vyvážený rozvoj cestovního ruchu 4.1. Respektování charakteru lokálního prostředí a kapacit, ochrana památek a kulturního dědictví Princip deklaruje veřejný zájem na ochraně a rozvoji přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Jeho

74

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

3.2

součástí je i respektování charakteru a kapacity lokálního prostředí a zamýšleného dlouhodobého funkčního vývoje území, uchování charakteru jednotlivých částí města bez porušení jejich genia loci včetně zachování kvality pohledů a panoramat v pražské kotlině. Z územního hlediska urbanistické a stavební charakter s tradičním jednotlivých, původně příměstské krajiny.

to znamená zejména odlehčení historického jádra Prahy, respektovat diferencované hodnoty jednotlivých městských částí, ve vnějším pásmu respektovat původní venkovský obrazem sídel v krajině včetně krajinných a stavebních dominant a umožnit rozvoj samostatných obcí bez jejich vzájemného srůstání při zachování kvality mezilehlé

4.2. Podpora kultury, sportu, rekreace a cestovního ruchu Princip deklaruje veřejný zájem na aktivní kulturní politice, vytváření podmínek pro rozvoj kulturních a jiných aktivit pro využívání volného času a podpoře rozvoje městského cestovního ruchu. Součástí toho je předpoklad zpřístupnění a zatraktivnění veřejných prostorů města a rozvoj příležitostí pro využívání volného času, zachování a doplňování nabídky pro zájmové, sportovní a rekreační aktivity. Z územního hlediska to znamená zejména podpora rovnoměrného rozmístění ploch sloužících rekreaci obyvatel, respekt k podmínkám ochrany přírody a krajiny i ochrany urbanistického rázu prostředí včetně určující zástavby při rozvoji rekreačních areálů celoměstského významu a vytváření prostorových podmínek pro další atraktivity související s cestovním ruchem směřující k rozptýlení návštěvnické zátěže z centrální části do dalších částí města.

5. Soulad městského a přírodního prostředí, krajina, zeleň, biodiverzita 5.1. Podpora stability městské a příměstské krajiny Princip deklaruje veřejný zájem na péči o městskou krajinu a ochranu přírodního prostředí ve městech a v silně urbanizovaných územích a ochraně ploch zeleně a nezastavěných pozemků s potenciálem naplnění rekreačních a ekologických funkcí v zájmu udržitelného rozvoje systému sídelní zeleně. Další součástí je zájem na vytváření podmínek pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny. Z územního hlediska to znamená zejména zachování a rozvíjení stávající rozmanitosti přírodních prvků a podpora využití mimoprodukční funkce zemědělství při tvorbě krajiny v okrajových částech města. 5.2. Podpora městské a příměstské zeleně Princip deklaruje veřejný zájem na ochraně pozemků nezbytných pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) před zastavěním, zamezení snižování ploch se zelení v oblastech, kde dochází k překračování imisních limitů a péči o systém sídelní zeleně, zlepšování jeho struktury a dodržování principu „zeleň za zeleň“. Z územního hlediska to znamená zejména zájem na zachování stávajícího systému zeleně tvořeného zelenými klíny směřujícími z volné krajiny do centra města a jeho dalším doplňování o nové rozvojové plochy zeleně a o jejich významná tangenciální propojení a zájem na podpoře členění zástavby kompaktního města plošnými i liniovými prvky zeleně, ochraně stávajících zelených ploch a podpoře tvorby nových. 5.3. Podpora ochrany přirozených ekosystémů a zachovalých přírodních území Princip deklaruje veřejný zájem na ochraně krajiny jako předpokladu pro ochranu druhové diverzity a zastavení poklesu biologické rozmanitosti. Z územního hlediska to znamená zájem na respektování vyhlášených velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území přírody, významných přírodních výtvorech, památkových stromech, významných krajinných prvcích a prvcích územního systému ekologické stability (ÚSES), lokalit soustavy NATURA 2000 a předmětů jejich ochrany. Dále to znamená zájem na zachování integrity ÚSES a vytváření předpokladů pro zajištění jeho územní spojitosti, koordinaci návaznosti ÚSES na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje a respektování a ochraně stávajících lesů a to především pozemků určených k plnění funkcí lesa před jiným využitím.

6. Dobrá kvalita všech složek životního prostředí 6.1. Dobrá kvalita ovzduší Princip deklaruje veřejný zájem na snižování zdravotních rizik souvisejících s negativními faktory životního prostředí, zejména redukci znečištění ovzduší podle platných limitů na ochranu zdraví. Z územního hlediska se jedná dále o zájem na snižování podílu vytápění tuhými palivy vytvářením podmínek pro konverzi na nízkoemisní a bezemisní způsoby vytápění, a to zejména v oblastech kompaktního města. 6.2. Dobrá kvalita vody Princip deklaruje veřejný zájem na snižování zdravotních rizik souvisejících s negativními faktory životního prostředí, zejména zlepšení kvality povrchových i podzemních vod při celkové rehabilitaci úlohy vody v krajině.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

75

3.2

Z územního hlediska se jedná dále o zájem na minimalizaci rozvoje kapacitní zástavby v pramenných oblastech malých vodních toků a nezastavování údolnic drobných vodních toků. 6.3. Snížení hlukové zátěže Princip deklaruje veřejný zájem na snižování zdravotních rizik souvisejících s negativními faktory životního prostředí, zejména snížení hlukového zatížení v obytných a rekreačních zónách. Z územního hlediska se jedná dále o zájem na vytváření podmínek pro snižování hlukových emisí povrchové dopravy.

7. Efektivní doprava 7.1. Prioritní a kvalitní dopravní obslužnost veřejné dopravy Princip deklaruje veřejný zájem na vytváření podmínek pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví. Součástí toho je zájem na koncentrování finančních prostředků na obnovu a dobudování městské infrastruktury a řešení efektivní a cenově dostupné městské dopravy a integrovaných dopravních systémů s napojením do širšího území regionu. Dále je také sledován zájem na preferenci veřejné dopravy v provozu, tarifní politice a investicích a realizaci staveb a opatření souvisejících s integrací do evropských dopravních sítí. Z územního hlediska to znamená zejména zájem na vytváření územních podmínek pro rozvoj a zkvalitnění systému integrované příměstské veřejné dopravy s kolejovou dopravou jako páteřním prvkem, s kvalitními přestupními vazbami a systémem záchytných parkovišť, rozšiřování a zkvalitňování atraktivního integrovaného systému veřejné dopravy přesahující do Středočeského kraje, rozvoji sítě metra, zajištění územních podmínek pro další rozvoj železnice v rámci systému Pražské integrované dopravy a přestupních vazeb mezi železnicí a ostatními systémy hromadné dopravy a přiměřeném rozvoji mezinárodního letiště Praha Ruzyně a jeho koordinaci s rozvojem dotčeného území. 7.2. Kvalitní infrastruktura pro automobilovou dopravu, redukce dopravních zátěží Princip deklaruje veřejný zájem na zvýšení a zkvalitnění dopravní dostupnosti a tím dosáhnout i zlepšení životního prostředí, zejména podpoře ucelené a přehledné hlavní uliční sítě s prioritou Městského a silničního Pražského okruhu, omezení automobilové dopravy v ulicích města, přičemž míra omezení musí směrem k centru narůstat, snížení negativních dopadů nákladní dopravy ve městě a realizaci staveb a opatření souvisejících s integrací do evropských dopravních sítí. Z územního hlediska to znamená zejména zájem na vytvoření podmínek pro výstavbu nových mostů přes Vltavu, které propojí části města na obou březích řeky, zajištění územních podmínek k dobudování komunikační sítě celoměstského významu s prioritou výstavby Městského a Pražského okruhu (Silničního okruhu kolem Prahy) a vytváření podmínek pro alternativní možnosti zásobování města nákladní dopravou, zejména pro multimodální způsoby (city-logistika). 7.3. Podpora cyklistické a pěší dopravy Princip deklaruje veřejný zájem na zlepšení podmínek pro bezpečný a pohodlný pohyb chodců ve městě a podmínek pro cyklistickou dopravu, včetně rozšiřování sítě cyklostezek.

8. Spolehlivá, kvalitní a robustní infrastruktura 8.1. Spolehlivost a kvalita dodávek energie a vody Princip deklaruje veřejný zájem na zajištění energetické bezpečnosti a zvyšování energetické a surovinové efektivity hospodářství a vytváření územních podmínek pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Součástí toho je zájem na zlepšení stavu a úrovně provozování vodárenského systému, spolehlivé dodávce kvalitní pitné vody v běžném i havarijním provozu a zlepšeni kvality vody ve vodním zdroji Želivka, včetně zajištění potřebné míry zálohování tohoto zdroje. Z územního hlediska to znamená zejména zájem na zvýšení spolehlivosti a komfortu napojeni objektů na inženýrské sítě pomoci výstavby kolektorů, vytváření územních podmínek pro využití centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné, zajištění územní rezervy pro výstavbu transformovny 400/110 kV Praha - sever včetně jejího zasmyčkování do systému vedení přenosové soustavy 400 kV a koridor pro vedení 400kV Výškov – Řeporyje a zajištění územní rezervy pro výstavbu nových transformačních bodů 110/22 kV, jejich systémové propojení v úrovni 110 kV a rozšíření kapacity těchto stanic vyvolané vývojem zatížení v oblastech, které zásobují. 8.2. Ekologicky přijatelné odvodnění města Princip deklaruje veřejný zájem na zlepšení stavu a úrovně provozování stokového systému včetně čištění odpadních vod, spolehlivém a účinném čištění všech znečištěných vod odváděných z území města včetně likvidace kalů a snížení podílu neznečištěných (balastních) vod ve stokové síti. Součástí toho je zájem na

76

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

3.2

odvodnění města v souladu s novým generelem jako integrovaný systém zahrnující odtok z urbanizovaného povodí, průtok kanalizační sítí a objekty na stokové síti se zaústěním do ÚČOV a lokálních ČOV a v návaznosti na recipient s cílem vybudovat vyvážený odvodňovací systém splňující standardy EU. 8.3. Kvalitní infrastruktura pro přenos informací Princip deklaruje veřejný zájem na spolehlivém přenosu informací pro zajištění veřejných zájmů města a dostupné nabídce kvalitních informačních služeb. S tím souvisí zájem na podpoře společných investic různých provozovatelů v oblasti elektronických komunikací.

9. Soudržnost obyvatelstva 9.1. Podpora zaměstnanosti včetně zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatelstva Princip deklaruje veřejný zájem na fungování otevřeného, dostatečně strukturovaného trhu práce, odstraňování bariér pro znevýhodněné skupiny obyvatel a zajištění podpory rovných přiležitostí mužů a žen v pracovním a rodinném životě. 9.2. Zlepšování podmínek pro zdravý život, přizpůsobení politik a služeb demografickému vývoji Princip deklaruje veřejný zájem na zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace, rozvíjení sociálních služeb a jejich dosažitelnosti v rámci sociální infrastruktury, přizpůsobení politik a služeb demografickému vývoji a podpora mezigenerační a rodinné soudržnosti včetně zájmu na zvýšení kvality života ve stáří. S tím souvisí podpora účinného systému rozvoje a plánování sociálních služeb a preferování moderních způsobů poskytování sociálních služeb. 9.3. Podpora bydlení Princip deklaruje veřejný zájem na zdravém, vyhovujícím a cenově dostupném bydlení. Součástí toho je zájem na předcházení při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel, zájem na podpoře všech forem bytové výstavby ve vhodných lokalitách v Praze, propojování podnikatelských záměrů s rozvojem funkce bydlení, vzniku fungujícího trhu s byty při zohledněni nezbytných sociálních jistot, stabilizace a zkvalitnění bytového fondu a zlepšení veřejné infrastruktury, podpora sociální soudržnosti a vzniku pracovních míst na sídlištích.

10. Dobrá veřejná správa, podpora občanské společnosti 10.1. Efektivní veřejná správa Princip deklaruje veřejný zájem na kvalitní a efektivní veřejné správě, rozvoji lidských zdrojů ve veřejné správě a eGovernmentu. S tím souvisí zájem na strategickém a integrovaném přístupu k rozvoji měst, uplatňování integrovaných strategických dokumentů, programů a plánů jako nástroje řízení rozvoje měst a regionů, uplatňování integrovaných přístupů k řešení environmentálních problémů a souvisejících příčin a využití postaveni Prahy jako kraje k předkládání a prosazování zákonů týkajících se zejména správy města a jeho rozvoje. Významnou součástí je také zájem na zlepšení informovanosti a komunikace mezi účastníky procesu prostorového rozvoje. 10.2. Podpora občanské společnosti a identifikace obyvatel s městem Princip deklaruje veřejný zájem na vytvoření předpokladů pro udržitelné využívání území - včetně zvýšení zodpovědnosti místních obyvatel a místních samospráv, docílení institucionálního uspořádání neziskového sektoru s vlastní organizační strukturou vedoucí k efektivnější spolupráci s veřejnou správou a větší formalizované spolupráce veřejného a neziskového sektoru a posílení osvětové a vzdělávací aktivity související s rozvojem spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru. Další zájem je na využívání komunitního plánování, místní agendy 21 a dalších strategických nástrojů rozvoje území, uplatňování širšího využívání integrovaných přístupů v politice rozvoje měst, prohlubování spolupráce, vytváření partnerství a výměna zkušeností při udržitelném rozvoji měst, uplatňování nových forem „spravování území“ (princip víceúrovňové správy území–multi level governance) při přípravě strategických programových a územních dokumentů a rozhodování o zásadních otázkách urbánního rozvoje a rozvoje měst. Součástí toho je zájem na posílení identifikace obyvatel s městem a jejich spoluúčasti na jeho rozvoji, zapojení veřejnosti do řešení rozvoje města a ochrany kulturně-historického dědictví, zvýšení spoluodpovědnosti občanů za bezpečí v místě bydliště a zvýšení všeobecného pocitu spoluzodpovědnosti za udržitelný rozvoj města. 10.3. Rozvoj informačních služeb Princip deklaruje veřejný zájem na účasti města v procesu rozvoje informační společnosti a osvojení moderních informačních technologií ke zlepšení kvality řízení a správy města a efektivním vytváření datových a informačních bází a jejich zpřístupnění veřejnosti a ostatním subjektům. S tím souvisí zájem na posilování IT gramotnosti a využívání informačních technologií ke zlepšení řízení rozvoje města a zkvalitnění veřejných služeb.

11. Bezpečnost, ochrana obyvatelstva, snižování rizik 11.1. Ochrana před živelními pohromami a riziky a bezpečnostními hrozbami Princip deklaruje veřejný zájem na vytváření podmínek pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Dalším

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

77

3.2

zájmem je zvýšení připravenosti obyvatel, veřejné správy a složek Integrovaného záchranného systému k řešení dopadů globálních a jiných bezpečnostních hrozeb a zajištění připravenosti ke zvládnutí mimořádných událostí spojených se změnami klimatu. S tím souvisí zájem na zkvalitňování záchranného bezpečnostního systému a rozvoji prvků krizového řízení. Z územního hlediska to znamená zájem na vytváření podmínek pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní v zastavěných územích a zastavitelných plochách a minimalizaci vymezování zastavitelné plochy v záplavových územích a zájem na realizaci protipovodňových opatření. 11.2. Nízká kriminalita, omezení sociálně patologických jevů Princip deklaruje veřejný zájem na posílení prevence sociálně-patologických jevů, kriminality a korupce, zabránění vzniku ohnisek kriminality, podpoře prevence kriminality, protidrogové prevence, sociální prevence a prevence dopravní nehodovosti. Dále je deklarován zájem na prohlubování mezinárodní spolupráce s cílem zvýšení připravenosti na organizovaný zločin a teroristické hrozby, včetně nových forem těchto hrozeb.

78

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

3.3

3.3

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU MEZI PILÍŘI UDRŽITELNOSTI ROZVOJE

Vyhodnocení vyváženosti vztahu mezi pilíři udržitelného rozvoje je koncipováno jako soubor zjištěných disparit a nerovnováh, působících proti základním principům udržitelného rozvoje na úrovni města. Zvlášť vyzdvihujeme ty z disparit, které jsou řešitelné nástroji územního plánování, zatímco pro zmírňování ostatních disparit je nutno odkázat na jiné subsystémy seberegulace společnosti, jako je schválený aktualizovaný Strategický plán hlavního města Prahy a další specializované oborové koncepce a programy pořizované podle jiných zákonů a předpisů jinými subjekty samosprávy a státní správy. Zjištěné disproporce jsou prezentovány jak s ohledem na jejich vazbu k jednotlivým pilířům udržitelnosti rozvoje, tak je identifikován dotčený tematický rozvojový okruh, tj. jejich příslušnost k Principům udržitelného rozvoje hl. m. Prahy, definovaným pomocí základních strategických a plánovacích dokumentů příslušejících pro území města Prahy.

NEROVNOVÁHY VE VZTAHU K PILÍŘŮM UDRŽITELNOSTI ROZVOJE Zjištění vyplývající ze SWOT analýz a sady údajů indikátorů udržitelnosti rozvoje identifikují několik dominantních okruhů disparit, které se na území hl. m. Prahy projevují. Tyto základní okruhy disparit mají své projevy v široké škále vzájemně souvisejících problémů, zasahujících v různé míře všechny pilíře udržitelného rozvoje. Dle svého charakteru se jedná o přirozené disparity urbánního prostředí:  Vysoká koncentrace a dynamika ekonomických a sociálních aktivit v hl. m. Praze generujících vysoké nároky na dopravní obslužnost, jejichž uspokojení je provázeno negativními dopady především na kvalitu životního prostředí ve městě.  Vysoká ekonomická atraktivita území hl. m. Prahy generující vysoký tlak na maximalizaci potenciální i skutečné ekonomické využitelnosti pozemků a staveb, provázené pokračující expanzí zastavitelných ploch do dosud nezastavěného území a pokračujícím tlakem na maximalizaci komerčně využitelných kapacit nemovitostí a ploch v historickém jádru města, provázené negativními dopady především na kulturní a sociální hodnoty území a hodnoty životního prostředí.  Vysoká atraktivita příměstské oblasti pro bydlení a některé druhy podnikatelských aktivit je provázená vysokou mírou urbanizace tohoto prostoru - při současné neexistenci možnosti tento rozvoj efektivně koordinovat. Důsledkem jsou negativními dopady na zajištění služeb veřejné vybavenosti ve vnějším pásmu hl. m. Prahy, růstem nároků na dopravní obslužnost a snižováním kvality životního prostředí v tomto prostoru. Výše uvedené disparity se odrážejí také v úspěšnosti uplatňování principů udržitelného rozvoje hl. m. Prahy. Vyhodnocení potvrdilo přetrvávající silné stránky Prahy, kterými jsou atraktivita, ekonomická stabilita a adaptabilita, jejichž přetrvání v delším časovém horizontu však bude vyžadovat řešení některých dílčích nebo vznikajících problémů jako je efektivnější podpora znalostní a inovativní ekonomiky nebo vyšší míra spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Významně slabou stránkou zůstává uplatňování principu vyváženého prostorového uspořádání města ve vztahu k příměstskému regionu, který přesahuje z velké míry přímé kompetence hl. m. Prahy. Expanze zastavitelných ploch se negativně odráží v hodnocení uplatňování principů hospodárného nakládání s územím a podpory stability městské a příměstské krajiny. Praha vyniká velmi dobrou dopravní obslužností všemi druhy dopravy, slabinou zůstává vysoký stupeň dopravního zatížení automobilovou dopravou, stejně jako neukončený systém páteřních komunikací, což se negativně odráží v možnostech uplatňování principů zajištění dobré kvality všech složek životního prostředí, zejména hlukové zátěže a kvality ovzduší. Silnou stránkou Prahy je také stále relativně vysoká soudržnost obyvatelstva, jejíž udržení však bude v budoucnu vyžadovat zejména řešení problémů spojených s nepříznivým demografickým vývojem. Rezervy byly zjištěny také v úspěšnosti uplatňování principu efektivní veřejné správy a podpory občanské společnosti, zejména s nízkou úrovní uplatňování partnerství při rozvoji území hl. m. Prahy. Jednou z významných úloh územního plánování je průběžně vyhodnocovat aktuální specifika a projevy těchto disparit a navrhovat opatření, směřujících k jejich soustavné minimalizaci. K tomuto účelu přispívá také následující detailnější rozbor.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

79

80

Nerovnováhy mezi pilíři udržitelnosti rozvoje

veřejný zájem na zachování a rozvoji městské zeleně a přírodních prvků působících příznivě na mikroklima, vodní režim a umožňujících „rekreaci“ uvnitř města a v jeho bezprostředním okolí

veřejný zájem na promyšleném rozvoji území minimalizující nároky na spotřebu nových nezastavitelných území a nezakládající podmínky pro nepříznivý růst přepravních nároků

Principy UR*: 5.3. Podpora ochrany přirozených ekosystémů a zachovalých přírodních území 11.1. Ochrana před živelními pohromami a riziky a bezpečnostními hrozbami 6.2. Dobrá kvalita vody

z části v kompetenci ÚP

veřejný zájem na posilování ekostabilizační a protierozní zrychlený odtok vody, eroze, nefunkční prvky funkci (zpomalení povrchového odtoku) těchto ploch ÚSES

zájem vlastníků na intenzivním využívání okolí vodních toků

zhoršená dostupnost bydlení, práce, vzdělávání v kompetenci UP aj. růstu intenzit dopravy, hluk z generované dopravy, problémy nakládání s odpady, mikroklima provětrávání, přehřívání povrchů, vysoušení, zrychlený odtok vody, znečištění ovzduší úbytek ploch pro rekreaci a volný čas

veřejný zájem na zajištění dobré kvality městského prostředí zhoršené podmínky pro bydlení a občanské z části v kompetenci pro bydlení a veřejné vybavení vybavenosti v sousedství zemědělsky UP obdělávaných ploch (prašnost z obdělávané půdy, hluk a emise ze zemědělských strojů a dopravy, Principy UR*: splachy ornice na komunikace, do kanalizace, 6.1. Dobrá kvalita ovzduší ztížený přístup do krajiny a přírody ap.) 9.3. Podpora bydlení

Principy UR*: 5.1. Podpora stability městské a příměstské krajiny, 3.3. Podpora promyšleného rozvoje území snižujícího nároky na dopravní zátěže a spotřebu materiálů

veřejný zájem na kvalitě životního prostředí a životních podmínek

možnost ovlivnění nástroji UP

citlivě vnímané otázky „záborů zeleně“ při v kompetenci UP investičních akcích v centrální části města a kompaktním městě. Zvýšené nároky na plánovací přípravu, nezbytnost vhodné komunikace záměrů s veřejností,

důsledek

kvalitní zemědělský půdní fond s vysokým stupněm zornění a intenzivním využíváním

pokračující plošný rozvoj zástavby do nezastavitelných území, zejména ve vnějším pásu hl. m. Prahy

Principy UR*: Principy UR*: 5.1. Podpora stability městské a příměstské krajiny 3.1. Podpora hierarchizované polycentrické 5.2. Podpora městské a příměstské zeleně struktury města 3.2. Vyvážené prostorové vztahy Prahy a příměstského regionu 3.3. Podpora promyšleného rozvoje území snižujícího nároky na dopravní zátěže a spotřebu materiálů

jev (environmentální pilíř)

jev (ekonomický pilíř)

Disproporce mezi ekonomickým a environmentálním pilířem

3.3.1

81

Principy UR*: 3.1. Podpora hierarchizované polycentrické struktury města 3.3. Podpora promyšleného rozvoje území snižujícího nároky na dopravní zátěže a spotřebu materiálů

veřejný zájem na podpoře lokálních center a omezování přepravních nároků

Principy UR*: 5.2. Podpora městské a příměstské zeleně

veřejný zájem na uchování přírodních hodnot města

Principy UR*: 5.1. Podpora stability městské a příměstské krajiny 5.2. Podpora městské a příměstské zeleně

veřejný zájem na zachování vazby přírodního prostředí a přírodě blízkých prvků uvnitř města a v jeho bezprostředním okolí

z části v kompetenci ÚP

možnost ovlivnění nástroji UP

v kompetenci UP

stagnace rozvoje lokálních městských center částečně v kompetenci růst přepravních zátěží, zvyšování hlukové zátěže UP a zhoršování kvality ovzduší v tranzitních koridorech

poptávka po změnách územního plánu

přerušování vazeb, snižování potenciálu funkčních v kompetenci ÚP ÚSES, snižování rekreačních příležitostí, fragmentace krajiny, růst přepravních zátěží, zvyšování hlukové zátěže a zhoršování kvality ovzduší v tranzitních koridorech

hluk a emise z dopravy, zhoršení průjezdnosti území pro cílovou dopravu

důsledek

* Principy UR - Principy udržitelného rozvoje území hl. m. Prahy (viz kapitola Principy udržitelného rozvoje hl. m. Prahy)

přesun značné části obratu maloobchodní sítě do velkokapacitních nákupních center, umístěných ve vnějším pásmu města nebo za jeho hranicí

zvyšující se zájem investorů na výstavbu na svazích výrazně utvářejících prostorové vnímání města, doposud porostlých zelení

pokračující plošný rozvoj zástavby do nezastavitelných území, zejména ve vnějším pásu hl. m. Prahy

veřejný zájem na ochranu životního prostředí ve městě

vysoká zátěž částí kompaktního města tranzitní dopravou Principy UR*: 6.1. Dobrá kvalita ovzduší 6.3. Snížení hlukové zátěže 7.2. Kvalitní infrastruktura pro automobilovou dopravu, redukce dopravních zátěží

jev (environmentální pilíř)

jev (ekonomický pilíř)

82 Principy UR*: 4.2. Podpora kultury, sportu, rekreace a cestovního ruchu

Principy UR*: 3.3. Podpora promyšleného rozvoje území snižujícího nároky na dopravní zátěže a spotřebu materiálů

veřejný zájem na podpoře polyfunkční struktury městské zástavby

přetrvávající trend výstavby převážně monofunkční a vysoce kapacitní zástavby, ať už jde o funkce obchodních zařízení, kancelářských budov nebo obytné výstavby

trvající zájem investorů na maximalizaci ekonomického využití městského jádra

veřejný zájem na udržení charakteru městského jádra jako jedinečné oblasti historického a kulturního dědictví

Principy UR*: 4.1. Respektování charakteru lokálního prostředí a kapacit, ochrana památek a kulturního dědictví

jev (ekonomický pilíř)

jev (sociální pilíř)

Disproporce mezi sociálním a ekonomickým pilířem

* Principy UR - Principy udržitelného rozvoje území hl. m. Prahy (viz kapitola Principy udržitelného rozvoje hl. m. Prahy)

relativně vysoký rozsah ploch a příležitostí pro organizovaný sport

nedostatek ploch a příležitostí pro neorganizované individuální a rekreační aktivity v kontaktu s přírodou

nízký podíl lesů a malé zastoupení přírodních prvků v některých částech města

veřejný zájem na zajištění dostatečných příležitostí pro krátkodobou a denní rekreaci

Principy UR*: 4.2. Podpora kultury, sportu, rekreace a cestovního ruchu 5.1. Podpora stability městské a příměstské krajiny 5.2. Podpora městské a příměstské zeleně 5.3. Podpora ochrany přirozených ekosystémů a zachovalých přírodních území

jev (environmentální pilíř)

jev (sociální pilíř)

Disproporce mezi environmentálním a sociálním pilířem

možnost ovlivnění nástroji UP

z části v kompetenci ÚP

v kompetenci UP

možnost ovlivnění nástroji UP

vznik rozsáhlých území s časově omezeným využíváním, stagnace lokálních center, růst přepravních zátěží

v kompetenci územního plánování

ohrožení a degradace částečně v kompetenci památkového fondu, snížení územního plánování atraktivity Prahy jako jedinečné lokality, ztráta genia loci.

důsledek

vysoké koncentrace návštěvníků do existujících míst, podvyužití potenciálně vhodných území

zhoršení mikroklimatu, přetěžování a poškozování přírody a krajiny rekreací

důsledek

83

jev (ekonomický pilíř)

Zdroj: URM, 2012

ochuzování žádoucí sociální a kulturní diverzifikace centrální části města, ztráta charakteru místa a ochuzování potenciálu města jako dynamického a pestrého místa

důsledek

částečně v kompetenci územního plánování

možnost ovlivnění nástroji UP

prodlužování projektové přípravy dopravního systému právně-soudními aktivitami skupin hájícími lokální zájmy

Principy UR*: 8.1. Spolehlivost a kvalita dodávek energie a vody

veřejný zájem na spolehlivé, kvalitní a robustní infrastruktuře

trvající zájem investorů na maximálním ekonomickém zhodnocení pozemků určených k zástavbě

trvale zhoršená obslužnost území, snižování kvality městského prostředí hlukem a emisemi z dopravy

trvající riziko přerušení dodávek základních médií velkého plošného rozsahu

z části v kompetenci územního plánování

z části v kompetenci územního plánování

nevyvážený poměr částečně v kompetenci realizovaných stavebních územního plánování kapacit a vytvořeného nového zázemí městské zeleně a veřejných prostranství

omezení funkčnosti veřejných prostranství pomalá rehabilitace veřejných částečně v kompetenci rušivými projevy intenzivní automobilové dopravy prostor, nevyužitý potenciál územního plánování a parkováním vozidel pro zvýšení atraktivity městského prostředí pro obyvatele i návštěvníky

* Principy UR - Principy udržitelného rozvoje území hl. m. Prahy (viz kapitola Principy udržitelného rozvoje hl. m. Prahy)

Principy UR*: 7.2. Kvalitní infrastruktura pro automobilovou dopravu, redukce dopravních zátěží

veřejný zájem na dokončení uceleného dopravního systému

zranitelnost systémů dálkového zásobování Prahy elektřinou, teplem a pitnou vodou potenciálním asociálním chováním (terorismus, majetková kriminalita)

Principy UR*: 4.1. Respektování charakteru lokálního prostředí a kapacit, ochrana památek a kulturního dědictví 5.2. Podpora městské a příměstské zeleně

veřejný zájem vytvářet město a jeho veřejná prostranství jako místa jejich společenského života a aktivního trávení volného času

Principy UR*: 4.1. Respektování charakteru lokálního prostředí a kapacit, ochrana památek a kulturního dědictví 10.2. Podpora občanské společnosti a identifikace obyvatel s městem

veřejný zájem vytvářet město a jeho veřejná prostranství jako místa obnovené neformální komunikace mezi občany a jejich společenského života

veřejný zájem na podpoře vědy a vzdělávání jako jednoho z pilířů trvající zájem investorů na využití určujícího charakter města vysokoškolských areálů v celoměstském centru pro jiné využití (rezidenční, administrativní a obchodní) a záměry na založení nových Principy UR*: 1.2 Konkurenceschopnost, efektivní ekonomika, znalostní ekonomika vysokoškolských areálů ve vnějším pásmu 4.1. Respektování charakteru lokálního prostředí a kapacit, ochrana památek a kulturního dědictví 10.2. Podpora občanské společnosti a identifikace obyvatel s městem

jev (sociální pilíř)

84

Nerovnováhy uvnitř pilířů udržitelnosti

Principy UR*: 3.2. Vyvážené prostorové vztahy Prahy a příměstského regionu

veřejný zájem na koordinaci rozvoje ve vnějším pásmu hl. m. Prahy a příměstské oblasti

Principy UR*: 2.2. Hospodárné nakládání s územím 3.3. Podpora promyšleného rozvoje území snižujícího nároky na dopravní zátěže a spotřebu materiálů

veřejný zájem na koordinovaném a hospodárném využití území

trvající zájem investorů na nové výstavbě na nezastavitelných plochách

Principy UR*: Aktivní a atraktivní město

veřejný zájem na posílení pozice Prahy jako atraktivního a konkurenceschopného města ve středoevropském kontextu

neexistující reálná koordinace rozvojových záměrů a územně plánovací přípravy na úrovni územních plánů v této oblasti

nedostatečná aktivita města při definování garantů koordinace a nástrojů a procesů spolupráce města a soukromých investorů

Principy UR*: 2.2. Hospodárné nakládání s územím 3.3. Podpora promyšleného rozvoje území snižujícího nároky na dopravní zátěže a spotřebu materiálů

nedostatečná podpora veřejného zájmu na přednostním využívání stávajících rozvojových, transformačních a přestavbových území

nevyhovující napojení na evropské dopravní sítě (vyjma letecké dopravy), které je pod úrovní nejvýznamnějších konkurenčních měst západní a střední Evropy

neexistující komplexní program podpory výzkumu, inovací a znalostní ekonomiky v hl. m. Praze, nedostatečně rozvinuté podpůrné kapacity a služby pro malé a střední podnikání

veřejný zájem na posílení pozice Prahy jako atraktivního a konkurenceschopného města s vysokým podílem výzkumu, vývoje a znalostní ekonomiky

Principy UR*: Aktivní a atraktivní město Konkurenceschopnost, efektivní ekonomika, znalostní ekonomika Partnerství Prahy a soukromého sektoru

jev

jev

Ekonomický pilíř

3.3.2 možnost ovlivnění nástroji UP

rozmělnění sídelní struktury, problémy dopravní, veřejného vybavení a kvality životního prostředí, vznik sociálně nestabilních místních komunit

nekoncepční majetková politika města, absence efektivní územní majetkové přípravy

velký tlak na změny územního plánu, expanze města do volné krajiny, související negativní dopady na dopravu, veřejné vybavení a kvalitu ovzduší a hluku

nižší atraktivita v porovnání se srovnatelnými západoevropskými metropolemi

v kompetenci UP

částečně v kompetenci UP

v kompetenci UP

z části v kompetenci UP

pomalý rozvoj inovací, nižší mimo kompetence UP atraktivita v porovnání se srovnatelnými západoevropskými metropolemi

důsledek

85

přirozené demografické cykly způsobující středně a dlouhodobou variabilitu počtů žáků a změny požadavků na profesní zařazení

management kapacit předškolních a školských zařízení nezohledňující střednědobé a dlouhodobé demografické cykly

mimo kompetence UP

částečně v kompetenci UP

mimo kompetence UP

možnost ovlivnění nástroji UP

kapacitní problémy školních mimo kompetence UP a předškolních zařízení, částečné riziko selhávání trhu práce s absolventy škol

riziko zhoršení kvality života a sociálního začlenění ohrožených skupin obyvatelstva

nedostatečná mezigenerační a rodinná solidarita, nedostatečná kapacita služeb pro seniory a další sociálně citlivé skupiny

vzrůstající poptávka po veřejných sociálních službách

stárnutí populace, změny ve struktuře poptávky po veřejných službách, změny v trendech využívání území zvyšující se tlak na kapacitní využití těchto zařízení na území hl. m. Prahy beze změn odpovídajících finančních zdrojů

pokles podílu obyvatel města v produktivním a předproduktivním věku

růst podílu obyvatel města v poproduktivním věku

důsledek

růst počtu obyvatel v suburbánním pásu za hranicemi hl. m. nedostatečná kapacita veřejného vybavení v této Prahy oblasti

jev

jev

Sociální pilíř

* Principy UR - Principy udržitelného rozvoje území hl. m. Prahy (viz kapitola Principy udržitelného rozvoje hl. m. Prahy)

Principy UR*: 7.2. Kvalitní infrastruktura pro automobilovou dopravu, redukce dopravních zátěží

chybějící podstatné části Silničního okruhu i Pražského nadměrná zátěž částí částečně v kompetenci okruhu kompaktního města transitní UP dopravou, časové ztráty, zhoršení kvality ovzduší a hluková zátěž

mimo kompetence UP

veřejný zájem na kvalitní a kapacitní dopravní infrastruktuře pro automobilovou dopravu

všeobecný tlak vlastníků pozemků na přeměnu nezastavitelných území na zastavitelná bez ohledu na charakter lokality, vybavenosti a obslužnosti a existenci konkrétních rozvojových záměrů

neexistující ekonomický nástroj pro omezení spekulativních změn územního plánu (např. daň z nemovitosti)

možnost ovlivnění nástroji UP

vysoký potenciál ekonomické renty ze zastavitelných ploch oproti nezastavitelným

důsledek

jev

jev

86 veřejný zájem na zajištění dobré kvality složek životního prostředí

Principy UR*: 8.2. Ekologicky přijatelné odvodnění města

Principy UR*: 2.2. Hospodárné nakládání s územím 5.1. Podpora stability městské a příměstské krajiny 5.2. Podpora městské a příměstské zeleně 5.3. Podpora ochrany přirozených ekosystémů a zachovalých přírodních území

Principy UR*: 6.1. Dobrá kvalita ovzduší 6.3. Snížení hlukové zátěže

Zdroj: URM, 2012

možnost ovlivnění nástroji UP

problematizování projektové přípravy územního rozvoje, rozpory při projednávání záměrů v rámci dotčených orgánů státní správy

vysoká finanční náročnost projektů výstavby zařízení na energetické zpracování a skládkování odpadů

vysoká finanční náročnost projektů výstavby čistíren odpadních vod

v kompetenci UP

z části v kompetenci UP

v kompetenci UP

zhoršování kvality a množství podzemních částečně vod, zvyšování nároků na kanalizační síť, v kompetenci UP vznik nepříznivých záplavových situací při přívalových deštích

důsledek

* Principy UR - Principy udržitelného rozvoje území hl. m. Prahy (viz kapitola Principy udržitelného rozvoje hl. m. Prahy)

veřejný zájem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa a přírodního prostředí v nezastavěném území

veřejný zájem chránit obyvatele před hlukem a emisemi z dopravy vzdalováním dopravních koridorů z obytné zástavby

Principy UR*: Principy UR*: 2.1. Hospodárné nakládání se zdroji surovin a energie 6.1. Dobrá kvalita ovzduší 6.2. Dobrá kvalita vody

veřejný zájem na účinném zneškodňování nerecyklovatelných odpadů

Principy UR*: 5.1. Podpora stability městské a příměstské krajiny 5.2. Podpora městské a příměstské zeleně 5.3. Podpora ochrany přirozených ekosystémů a zachovalých přírodních území

veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny

veřejný zájem na lokalizaci zařízení pro účinné čištění odpadních vod

převládající odvádění srážkových vod do kanalizace nebo vodních toků, namísto zajištění vsakování srážek v místě vzniku

veřejný zájem na ochraně a podpoře přirozených ekosystémů a hospodárného managementu vody v krajině

Principy UR*: 5.3. Podpora ochrany přirozených ekosystémů a zachovalých přírodních území 11.1. Ochrana před živelními pohromami a riziky a bezpečnostními hrozbami

jev

jev

Environmentální pilíř

3.4

3.4

INDIKÁTORY UDRŽITELNOSTI ROZVOJE HL. M. PRAHY

Sadu indikátorů udržitelnosti rozvoje hl. m. Prahy tvoří celkem 151 údajů. Jejich výběr je účelově volen tak, aby umožnil kvantitativně popsat probíhající trendy v rámci jednotlivých tematických oblastí principů udržitelného rozvoje. Stejně jako principy udržitelného rozvoje jsou indikátory primárně určeny pro posuzování charakteru rozvoje na celoměstské úrovni. Výběr 33 hlavních - „titulkových“ – indikátorů tvoří rámec pro vznikající podpůrný hodnotící systém dynamiky a směřování udržitelného rozvoje ve dvouletých aktualizačních cyklech ÚAP. Nasazení systému bude možné po několika letech, kdy vzniknou dostatečně dlouhé časové řady hodnot jednotlivých indikátorů. Metodika hodnotícího systému předpokládá, že pro každý relevantní indikátor je definován žádoucí trend změn jeho hodnoty v čase, který odpovídá předpokladu určenému odpovídajícím principem udržitelného rozvoje. V rámci hodnocení pak bude posuzován soulad těchto předpokladů a skutečných změn zaznamenaných pro uplynulé období. Toto porovnání bude provedeno pro každou tematickou oblast principů udržitelného rozvoje. Takto pojaté hodnocení bude velmi plasticky ilustrovat stav uplatňování principů udržitelného rozvoje v hlavních tematických oblastech a poskytuje tak vhodnou zpětnou vazbu pro verifikaci SWOT analýz a dalších části rozboru udržitelného rozvoje území. Jistým omezením, které bohužel v současnosti neumožňuje plnou využitelnost těchto výstupů, je krátká historie časových řad hodnot pro velkou část indikátorové základny, což znemožňuje reprezentativní posuzování trendů pro mnoho oblastí. Podpůrné indikátorové hodnocení proto dosud nemůže být součástí tohoto dokumentu. Tab. Hlavní - „titulkové“ - indikátory udržitelnosti rozvoje hl. m. Prahy Číslo Indikátor indikátoru

Číslo principu

5

Pořadí Prahy v monitoringu atraktivity podnikatelského prostředí (Cushman&Wakefield)

1.1.

60

Počet konferencí a kongresů nad 100 osob v hromadných ubytovacích zařízeních s mezinárodní účastí

1.1.

8

Podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje na celkové zaměstnanosti

1.2.

1

Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly

1.2.

3

Saldo rozpočtů hl. m. Prahy

1.2.

23

Roční spotřeba elektřiny v domácnostech na obyvatele

2.1.

24

Roční produkce komunálního odpadů na obyvatele

2.1.

36

Podíl zastavěných a zpevněných ploch na celkové výměře

2.2.

48

Podíl počtu pracovních příležitostí v celoměstském centru na celkovém počtu pracovních příležitostí

3.1.

52

Počet dojíždějících za prací ze Středočeského kraje

3.2.

39

Rozloha území se zpracovanou podrobnou UPP a UPD

3.3.

54

Výše finanční podpory hl. m. Prahy kulturním zařízením za rok

4.2.

55

Počet kulturních zařízení

4.2.

58

Počet návštěvníků za rok

4.2.

70

Koeficient ekologické stability

5.1.

62

Podíl ploch zeleně z celkové plochy

5.2.

69

Podíl ploch ZCHÚ na celkové rozloze

5.3.

80

Počet trvale bydlících obyvatel v území s překročením imisních limitů

6.1.

87

Třída jakosti vody v povrchových tocích

6.2.

90

Počet trvale bydlících obyvatel žijících v oblastech s překročenými limity nočního hluku

6.3.

96

Počet cestujících přepravených MHD na území Prahy

7.1.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

87

3.4

Číslo Indikátor indikátoru

Číslo principu

112

Dopravní výkon automobilové dopravy na pražské komunikační síti v průměrný pracovní den

7.2.

129

Délka cyklistických tras vedených po komunikacích bez automobilové dopravy

7.3.

137

Podíl potřeby obnovy vodovodní sitě na celkové délce vodovodní sítě

8.1.

86

Podíl obyvatel napojených na ČOV

8.2.

142

Obecná míra nezaměstnanosti

9.1.

51

Podíl obyvatel s pěší dostupností ZŠ do 15 min

9.2.

148

Počet dokončených bytů

9.3.

155

Volební účast ve volbách do zastupitelstev obcí

10.2.

157

Počet obyvatel na 1 nestátní neziskovou organizaci

10.2.

159

Počet trestných činů spáchaných na území hl. m. Prahy

11.2.

161

Počet dopravních nehod na území hl. m. Prahy

11.2.

162

Podíl realizovaných částí systému protipovodňové ochrany a protipovodňových opatření

11.1.

Zdroj: URM, 2012

Zdrojem údajů pro naplnění této kolekce jsou převážně statistické výstupy z dat veřejné správy na území hl. m. Prahy, Českého statistického úřadu, dále správci dopravní a technické infrastruktury a z velké části také údaje zjištěné analýzami a průzkumy území prováděných v rámci přípravy územně analytických podkladů. Tabulka uvádí výpis hlavních „titulkových“ indikátorů udržitelnosti rozvoje včetně jejich vazby na příslušný princip udržitelnosti rozvoje. Kompletní výpis indikátorů, jejich popis, zdroj dat a vztah k jednotlivým tematickým kapitolám a jevům je z důvodů značného rozsahu uveden v samostatné příloze Indikátory udržitelnosti rozvoje hlavního města Prahy.

88

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.1

4 4.1 4.1.1

PROBLÉMY A HODNOTY HODNOTY Pozitivní východiska

Pro pozitivní ovlivňování dalšího rozvoje Prahy a souvisejícího regionu nestačí dobře znát a rozumět problémům, disparitám a slabým stránkám. Stejně důležité, a možná ještě významnější je uvědomit si v čem spočívá pozitivní potenciál města, jaké hodnoty, impulsy nebo silné stránky jsou tím, co dává městu jeho tvář, obsah a identitu. Tyto kladné stránky jsou přirozenými východisky pro další rozvoj - do budoucna by měly být aktivně rozvíjeny, posilovány a chráněny. Pozitivní stránky je snadné přehlížet, protože nezpůsobují problémy, naopak, jsou tím, co je obvykle považováno za dobré, fungující a tedy zdánlivě „normální“. Teprve v případě narušení či náhlého zhoršení si uvědomíme jejich nesamozřejmost a potřebu péče. O to významnější je snaha o jejich včasné nalézání a pojmenování, umožňující jejich cílené využití, podporu a zároveň ochranu. Pro dlouhodobý rozvoj města mají obvykle takovéto aktivity daleko významnější přínos než zaměření pozornosti pouze na ad hoc řešení problematických témat. Silné stránky, pozitiva jsou výsledkem působení vnějšího prostředí a okolností i snažení současné i mnoha minulých generací působících v daném prostoru. I proto mohou být inspirujícím základem rozvah o skutečné situaci města v tom nejlepším slova smyslu a výchozím bodem uvažování o dalším posílení toho nejlepšího, co dělá Prahu Prahou. Zároveň s tím je vhodné vnímat jejich relativní význam v širším územním kontextu. Jsou tyto silné stránky unikátní ve světě, Evropě, středoevropském kontextu či jen v národním měřítku? Mohou se stát konkurenční výhodou? V jakém prostoru? Na základě předchozích rozborů bylo v Praze identifikováno 10 nejdůležitějších východisek územního rozvoje, jejichž respektování by mělo být základem pro další strategické a koncepční úvahy o budoucím rozvoji města. Mezi nejvýznamnějšími východisky Prahy patří celosvětově uznávané památkové a krajinářské hodnoty, nadregionálně významné silné sociálně-ekonomické prostředí nebo v kontextu České republiky hojně využívaná kvalitní infrastrukturní síť a všestranný rozvojový potenciál města.  Unikátní kulturně-historické dědictví světového významu  Pestrá a jedinečná městská krajina s řekou Vltavou tvořící její páteř  Významné přírodní bohatství města  Velký rozvojový potenciál v kompaktním městě  Využívaná a poměrně kvalitní veřejná doprava  Nadprůměrná ekonomická výkonnost  Nadprůměrná životní úroveň a sociální stabilita  Dobrá dostupnost služeb technické infrastruktury  Významné rekreační příležitosti ve vnějším pásmu města a v metropolitním regionu  Rozvinutá věda, výzkum a vysoké školství a jeho pozice jako součásti městského centra

Unikátní kulturně-historické dědictví světového významu Praha oplývá výjimečným bohatstvím stop historických epoch a jejích kulturních projevů. Jejich největší koncentrace se nachází v historickém centru, které je vymezeno jako Památková rezervace v hlavním městě Praze (PPR) - zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Vyniká velkou mírou zachování původního středověkého založení, významných historicky a architektonicky cenných objektů, parků a historických zahrad a dalších prvků připomínající historii a kulturní význam města. Významnou součástí unikátního kulturně-historického dědictví Prahy jsou také městské památkové zóny - čtvrti 19. století, zahradní města a vilové čtvrti 20. století a zčásti zachovaná urbánní struktura jader historických obcí, které spolu s novodobou zástavbou a krajinou vytváří neopakovatelný obraz města. Celkově tvoří ojedinělou harmonickou urbanistickou strukturu dokumentující širokou škálu uměleckých slohů a pestrost využití v časové kontinuitě od románského období po současnost. Krajinné prostory předurčily vznik celků městské zástavby. Jsou základním, v čase konstantním prvkem určujícím kompozici a měřítko všech architektonických projevů. Terénní dominanty, na nichž vznikly Hradčany a Vyšehrad, vytvářejí přirozeně chráněná místa sídel s kulturním a duchovním významem i sídel moci. Praha je město, jež tuto svoji prapodstatu nese dodnes a je to právě toto prvotní založení v krajině, které přetrvává a spoluvytváří její

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

89

4.1

jedinečný obraz. Prostor a čas utvářely město krásné a tajemné, vstřícné ke všem novým myšlenkám, které dokázalo přetavit v osobité hodnoty. Spojení a silná vztahová a prostorová harmonie architektonických skvostů s romantickým přírodním prostředím se podílí na geniu loci Prahy. I proto je toto dědictví významným prostředkem identifikace se svým městem pro samotné obyvatele Prahy a je neodmyslitelnou součástí jejich života. Pestrost a autenticitu prostředí tohoto cenného území zajišťuje přítomnost trvale žijících obyvatel, tradiční funkce centra obchodu a služeb, množství kulturních center a oblíbenost místa pro setkávání Pražanů či přítomnost vysokých škol i kolejí s neopakovatelným studentským životem. Zejména z těchto všech důvodů je Praha mimořádným magnetem pro návštěvníky z celého světa.

Pestrá a jedinečná městská krajina s řekou Vltavou tvořící její páteř Prostorová scéna Prahy je jednou z nejkrásnějších v evropském i světovém srovnání. Je výsledkem souznění morfologie, zástavby a přírodní scény kolem vltavského meandru. Výrazně se uplatňují terénní útvary s gradujícími návršími Petřína, Vyšehradu, Vítkova, Letné a ostrohu Hradčan v centrální části města. Zeleň na svazích i březích řeky a na jejích ostrovech je spolu se zástavbou komponována v měřítku, které je blízké lidskému vnímání, zároveň vyvažující intimní i velkolepé. Základní prostorovou a částečně i funkční osu Prahy tvoří řeka Vltava, která je výrazným kompozičním fenoménem a symbolem města. Prostor řeky se ve svém toku proměňuje a vlivem převýšeného terénu vytváří osobité celky s vlastní atmosférou a znaky; přírodní a uzavřené při vstupech do města, regulované a otevřené v centru a ve svém meandru. Rozdílné pohledové vazby k městu umožňují otevřít průhledy do krajiny za městem a naopak velkolepé pohledy v ose toku. Charakteristickou městskou krajinu centrální části Prahy tvoří pestrá mozaika přírodních dominant, zelených ploch s vazbami k řece, prolínající se s různorodými stavebními celky, s charakteristickými akcenty stavebních dominant, i s tradičními veřejnými prostranstvími. Nejznámější a nejpůsobivější je v tomto pohledu prostor historického centra dotvořený autentickou rostlou strukturou Starého Města a Malé Strany, vizuálně uzavřený v různých prostorových plánech. Osobitým prvkem města je „střešní krajina“ centrálního prostoru města, která je čitelná v různých pohledech postupně gradujících od otevřeného prostoru Vltavy až po střechy svatovítské katedrály a Strahovského kláštera završující nejvyšší místa hradčanského ostrohu. Typická záplava červených sedlových střech umožňuje vyniknout a rozehrát vertikální hru pro množství působivých a zároveň přiměřených dominant pražských věží, které daly vzniknout označení „Praha stověžatá“. Unikátní jsou panoramatické pohledy na město z četných vyhlídkových míst s nezaměnitelnou kompozicí dominant, s charakteristickým kontrastem zastavěných částí města a nezastavěných svahů a vrcholů, se zřetelným členěním prostoru města zelení a také řekou Vltavou. Pražské veduty, jejichž obliba sahá hluboko do minulosti a které jsou zachycovány již od 15. století, umožňují vývojová srovnání města v různých časových obdobích. Charakteristický ráz krajiny není výslednicí pouze kompozičních hodnot krajinářských návrhů, ale vzniká jako výsledek tvořivého života stovek generací. Osídlení mělo vždy zásadní vazby na přírodní podmínky, které ho formovaly. Pestrá struktura městské krajiny tak formuje čitelná pásma města s vlastní charakteristikou. Na vyvážení městského prostředí se podílejí významné prostory se zelení, které prostupují celé území Prahy a zároveň vytvářejí (spolu se založenou zelení parků) relativně ucelený, na sebe navazující systém. Terénní uspořádání, a na něj navazující způsoby využívání, postupně v Praze vytvořily síť v podstatě souvislých linií zeleně. Jde především o zřetelné přírodní osy a zelené klíny pronikající z volné krajiny do centra města, jejich osnova se logicky odvíjí od terénních hran – údolí přítoků Vltavy, čelních svahů Vltavského a Berounského údolí a významných lesních celků. Městskou krajinu v rámci kompaktního města doplňuje téměř venkovská krajina ve vnějším pásmu města, především v severovýchodní a jihovýchodní části zemědělského charakteru. Pestrá a bohatá městská krajina je příležitostí utvářet město fungující, bohaté i příjemné k životu.

90

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.1

Významné přírodní bohatství města Praha nevyniká jen svými historickými a kulturními památkami, ale i bohatstvím přírody. Na území města se nachází relativně velký počet chráněných území národního i mezinárodního významu. Kromě zvláště chráněných území jsou na území Prahy vyhlášeny evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, zřízené na základě legislativy Evropských společenství. Postupným propojováním přírodě blízkých, nelesních i lesních celků, zahrad, parků a parkových ploch se i ve složitých podmínkách metropole daří vytvářet systém podporující ochranu přírody a krajiny a zároveň uchovat i kvalitní prostředí pro každodenní život obyvatel Prahy a jeho návštěvníky. Zřetelné přírodní osy (zelené klíny) pronikající do centra z volné krajiny na okraji města, kde se zachovala území s rozsáhlejšími, biologicky cennými ekosystémy. Praha patří mezi ty metropole, které byly založeny v geologicky, pedologicky, morfologicky i klimaticky pestrém prostředí, bohatém na přírodní hodnoty. Cenná společenstva jsou vázána nejen na příměstské lesní celky s přírodě blízkou druhovou skladbou, ale často i na extrémně svažitá stanoviště a skalní výchozy, mnohdy je nalezneme v blízkosti samého městského centra (Vyšehradská skála, Jabloňka s dosud cennými společenstvy skalních stepí, nebo i lomová stěna Branické skály). V okrajových částech Prahy se dodnes zachovaly některé objekty vysoké přírodní hodnoty - komplex Tichého údolí a Sedleckých skal, Radotínské a Prokopské údolí, Divoká Šárka se soutěskou Džbán apod. Obraz krajiny zpestřují umělé odkryvy, jako je například scenérie Hlubočep, které současně představují přehlídku geologických profilů, často mimořádného vědeckého významu přesahujícího hranice našeho státu. Patří sem například Barrandovské skály a množství dalších, dnes většinou chráněných lokalit, které jsou pravou učebnicí geologie. Podstatný vliv na dnešní podobu pražské krajiny má kromě přírodních procesů činnost lidská, v této souvislosti proto mluvíme o tzv. kulturní krajině. Celá pražská příroda se neustále mění v souladu s rozvojem moderního velkoměsta. Hodnotná příroda přesto přežívá i v prostředí, kde je na ni vyvíjen mnohem větší tlak, než je tomu mimo město. Někdy je dokonce výskyt přírodních složek na lidské činnosti závislý, jako je tomu kupříkladu v případě výskytu sysla obecného na letišti v Letňanech. Péče o tyto oblasti přináší nejen vzdělávací hodnoty, ale i obohacuje životní prostředí města. Pražská příroda a krajina poskytuje nevyhnutelný životní prostor mnoha druhů živočichů a rostlin, včetně zákonem chráněných druhů, současně nabízí i kultivované prostředí městských parků, historických zahrad a stromořadí. Tvoří volnočasové zázemí obyvatelům města vysoké estetické kvality i naučného významu, je lákavým turistickým cílem i předmětem zájmu přírodovědných odborníků z celého světa. Jde o nevyčíslitelné hodnoty, které je třeba důsledně uchovat do budoucna. Praha je jedním z velkoměst, které se vedle historických památek mohou pochlubit významným přírodním bohatstvím. Příroda, krajina, vodní toky a plochy současně vytvářejí jedinečnou atmosféru města a přispívají k jeho atraktivitě.

Velký rozvojový potenciál v kompaktním městě Velký rozvojový potenciál uvnitř Prahy je její dlouhodobou rozvojovou jistotou a významnou příležitostí dalšího kvalitativního vývoje. Orientovat zájem o rozvoj do intravilánu měst je v současné době celoevropským trendem, podporující jejich udržitelný rozvoj zejména recyklací opuštěných nebo již nefunkčních území. V zastavěných částech města existuje v současné době vysoká nabídka přestavbových území pro rozvoj polyfunkčních městských struktur. V Praze jde o přeměnu bývalých industriálních a drážních území, o které je zájem i ze strany investorů, i když vyžadují daleko složitější územní a projektovou přípravu a koordinaci se zájmy města. Přestavbová území představují značný rozsah využitelných ploch ve velmi atraktivních polohách, často v přímém kontaktu s historickým centrem města, která jsou dobře obsloužená městskou hromadnou dopravou (Holešovice, Smíchov, Rohanský ostrov, Žižkov, Vysočany). Řada ploch obsahuje i zajímavé doklady průmyslové architektury, přinášející místu autenticitu a osobitost. Ucelená území umožní realizovat soustředěné projekty celoměstského významu, které mohou obohatit strukturu města a přinést lokalizaci zásadní vybavenosti, i rozšířit nabídku aktivit pro širší území. Nezanedbatelná je i nabídka nových bytů a příležitost k posílení související vybavenosti umožňující zvýšit standard i atraktivitu městských čtvrtí. V Praze nalezneme zásadní rozvojový potenciál i v podobě řady dosud nevyužitých rezerv v místech lokalizovaných a nenaplněných center městských čtvrtí, či v podobě nedokončených lokalit s původně umístěnými a nenaplněnými záměry, Nezanedbatelná je řada drobnějších spíše jednotlivých enkláv, jejichž využití může dokomponovat místo, obohatit parter a iniciovat i navazující změny veřejných prostranství a prostorů. Nové impulsy a nápady na změny již stabilizovaných ploch v případě uvážlivého zpracování často přinášejí jejich obnovu a zhodnocení, díky nim se často objeví nové a oživí stávající vztahy v místě i v širších souvislostech.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

91

4.1

Kompaktní pásma města mají pro investory i obyvatele významný potenciál, který má při správném využití všechny předpoklady nastartovat kreativní urbanistický rozvoj města.

Využívaná a poměrně kvalitní veřejná doprava Za současného celoevropského trendu preference čisté městské dopravy (veřejná doprava, pěší a cyklistická doprava atd.) má Praha velkou výhodu v tradičně velmi vysokém využívání veřejné dopravy obyvateli a návštěvníky města a ve významném zastoupení kolejových subsystémů v rámci integrované veřejné dopravy. Jen díky tomu, že v Praze podíl využívání veřejné dopravy vůči využívání automobilů patří k nejvyšším v Evropě, nezpůsobuje automobilová doprava ve městě úplný dopravní kolaps se všemi nepříznivými vlivy na život obyvatel a na pobyt návštěvníků. V roce 2010 veřejná městská doprava oslavila v Praze 135 let od svého vzniku, za tu dobu se podařilo vybudovat funkční systém, který zůstává konkurenceschopný i na počátku 21. století. Páteří systému je pražské metro, které začalo psát svojí historii v roce 1974 a v současnosti přepraví denně přes 1,5 milionu cestujících. Podíl metra na počtu přepravených osob v roce 2010 dosáhl 45,2% za celkového počtu přepravených cestujících v rámci PID na území města. Příznivá je skutečnost, že rozvojové rezervy pro založení plnohodnotných městských částí v kompaktním městě jsou již v současné době obslouženy kolejovými systémy veřejné dopravy a největší rozvojové možnosti jsou v blízkosti stávajících stanic metra, které je nejatraktivnějším, nejkvalitnějším a nejspolehlivějším druhem veřejné dopravy v Praze. Dynamickým rozvojem metra v minulých letech se podařilo docílit situování většiny významných přestupních terminálů veřejné dopravy u koncových stanic metra na okraji Prahy. Relativně dobře založenou síť metra a tramvajových tratí je možné dále rozvíjet a tím zlepšovat dopravní obslužnosti území města a zvyšovat atraktivitu městské veřejné dopravy. Železniční doprava vždy přinášela do města pohyb a dynamiku. Již po více než jedno století trvá jejich vzájemná symbióza. Mnohé železniční stavby v Praze sebou nesou historické poselství spolu s nejaktuálnější službou jejím obyvatelům. Potenciál těchto mnohdy technických památek ještě není zcela beze zbytku využit a představují tak živé spojení minulosti s budoucností. Hustá síť železničních tratí na území města, příznivá dostupnost centra Prahy železniční dopravou (a tím také příznivé spojení většiny regionálních sídel s centrem Prahy železniční dopravou) vytvářejí výborný potenciál významné úlohy železniční dopravy v městské dopravě, který není dosud dostatečně využitý, přestože význam příměstské železnice v rámci systému Pražské integrované dopravy (PID) stále roste. Aby byla pražská veřejná doprava skutečně „čistá“, je již řadu let kladen důraz na využívání nízkoemisního pohonu v autobusech a na snižování hlučnosti tramvajových tratí a vozidel. Mimo rekonstrukcí tramvajových tratí a modernizaci vozového parku přispívá k zásadnímu snížení hlučnosti tramvajové dopravy a ke snížení vibrací jejich komplexní broušení. Stále také pokračuje rozvoj systému preference MHD v Praze. Preference MHD spočívá především v aktivní preferenci autobusů a tramvají na světelně řízených křižovatkách a instalaci oddělovacích prahů podél tramvajových tratí. Ke zlepšování úrovně poskytovaných služeb městské hromadné dopravy v Praze má sloužit Program kvality služby. Dopravní podnik v rámci tohoto programu monitoruje, analyzuje a nadále zlepšuje úroveň plnění jednotlivých standardů kvality (přesnost provozu, informování veřejnosti, čistota vozidel atd.). Důležitým aspektem provozu veřejné dopravy je její bezbariérový přístup pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Dostupnost bezbariérových zařízení je pravidelně sledována a v rámci každoroční investiční činnosti dochází k postupnému bezbariérovému zpřístupňování dosud nevyhovujících stanic metra. Vzhledem k modernizaci vozového parku dochází také k výraznému nárůstu vypravování nízkopodlažních tramvajových spojů.

Nadprůměrná ekonomická výkonnost Předností Prahy je vysoká ekonomická výkonnost se zhruba čtvrtinovým podílem na tvorbě hrubého domácího produktu ČR, dlouhodobě vysoké hodnocení od ratingových agentur, důvěryhodnost a stabilita města pro investory. Skutečnost, že podpora příznivého podnikatelského prostředí a efektivní ekonomiky je současnou evropskou a státní prioritou, může Praze pomoci udržet si současnou relativně dobrou pozici na trhu metropolí Evropy, a to i za stávající obtížné situace prohlubování ekonomické (finanční) krize. K tomu mohou přispět ve velké míře i racionálně strukturované a zdrojově reálně sestavené rozpočty města, spolu s transparentní politikou v oblasti majetkové, investiční i podpory nosných ekonomických aktivit. Silnou stránkou pražské ekonomiky je ukončená základní odvětvová a vlastnická transformace se stabilizací potenciálně příznivých oborů, výrob a činností, např. obsluha města, obory s vysokou přidanou hodnotou a environmentálně pozitivními dopady. Stále je ještě možno využít určitou výhodu nižších nákladů na živou práci v rámci EU v některých odborných profesích. Významným činitelem ekonomické základny města zůstal i průmysl. Jeho pozitivním rysem je nadprůměrná produktivita práce v měřítku ČR a postupná oborová konverze spojená s modernizací nebo změnou charakteru industriálních kapacit, doprovázené zlepšením technologické a ekologické

92

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.1

úrovně. V posledních letech došlo v Praze k rychlému rozvoji odvětví služeb, včetně umístění kapacit tzv. strategických služeb (oblast IKT, finančnictví, poradenství aj.) s celoevropskou působností a služeb cestovního ruchu. V Praze je velká nabídka kvalitních kancelářských ploch, obyvatelům a návštěvníkům města slouží rozsáhlá obchodní síť zahrnující i rovnoměrně rozloženou síť velkokapacitních nákupních center. Praha a její okolí tvoří jednou z klíčových logistických oblastí v rámci středoevropského prostoru, jejíž případné další rozšíření bude vyžadovat zvýšenou věcnou i prostorovou koordinaci Prahy a středočeského regionu s cílem maximalizace efektu pro toto území.

Nadprůměrná životní úroveň a sociální stabilita Životní úroveň v Praze je v porovnání s ostatními oblastmi republiky nadprůměrná. K tomu přispívá celkově nízká nezaměstnanost a příznivá, profesně pestrá nabídka na trhu práce, který díky tomu přitahuje vysoké počty pracovníků z ostatních krajů České republiky i ze zahraničí. Praha však představuje gravitační jádro s působením dosahujícím za metropolitní region a Středočeský kraj nejen v oblasti trhu práce, ale i v oblasti vysokého školství, (specializovaného) zdravotnictví, kultury či státní správy. Praha je sídlem významných vysokých škol a akademických pracovišť, zdravotnických zařízení poskytujících specializované a superspecializované zdravotní služby, důležitých kulturních institucí i úřadů, což se příznivě odráží v kvalitě života jejích obyvatel i návštěvníků. Nejen příznivá ekonomická situace, ale také pestrý sociální život podporovaný aktivitami nejrůznějších sdružení a iniciativ a bohatá kulturní scéna obsahující alternativní a neoficiální kulturu přispívají k vysoké kvalitě života v metropoli. V Praze neustále roste počet obyvatel, a to zejména díky silné migraci do Prahy. V posledních letech však obyvatel přibývá také přirozenou měnou, kdy se rodí více lidí, než umírá. Sociální situace v Praze je i přes dílčí problémy relativně stabilní. Nenaplnily se předpovědi z počátku 90. let o postupné degradaci velkých sídlištních celků a jejich proměně na uzavřená ghetta. Obavy z možné segregace rostoucího množství cizinců nebo ze vzájemné segregace socioekonomických vrstev společnosti a následných negativních dopadů na soudržnost města se také nepotvrdily. Praha tak stále zůstává relativně sociálně stabilním městem, ve kterém zatím neexistují výrazné sociálně problémové lokality. Navíc zde v oblasti sociálních služeb, sociální intervence i sociálního aktivizmu existuje rozsáhlé spektrum nestátních neziskových organizací, iniciativ a spolků.

Dobrá dostupnost služeb technické infrastruktury V Praze jsou až na výjimky všechny domácnosti napojené na veřejný vodovod a na veřejnou kanalizaci a tím i na čistírny odpadních vod. Prakticky všechna katastrální území vnějšího pásma města odvodňuje oddílná stoková síť. Také zásobování energiemi je zajištěno v dostatečné kapacitě a s vysokou spolehlivostí, přičemž pozitivní je vysoký podíl domácností napojených na energetická média přijatelná pro životní prostředí - na zemní plyn ze sítě a na systémy centrálního zásobování teplem. Plynofikace se dokončuje už i ve vnějším pásmu města. V pravobřežní části města existuje rozvinutý a konkurenceschopný systém centrálního zásobování teplem se základním zdrojem mimo území Prahy (Elektrárna Mělník). Technická úroveň systémů energetické infrastruktury (zásobování plynem, centrální zásobování teplem i zásobování elektrickou energií) odpovídá evropské úrovni. Město dotuje přeměnu topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie. Energeticky úsporná opatření a projekty využívající alternativní (především obnovitelné) zdroje energií jsou současnou evropskou i státní prioritou, proto je rozvoj této oblasti velmi dynamický. Také systém elektronických komunikací svojí kapacitou pokrývá současné i výhledové požadavky obyvatelstva a podnikatelské sféry. Na území hl. m. města je vybudována kvalitní infrastruktura pro přenos informací, území je hustě pokryto pevnými i bezdrátovými sítěmi. Nové digitální technologie umožňují koncentrovat do společných elektronických komunikačních sítí (optických i bezdrátových) vyšší kapacitu tradičních a nových služeb, tj. hlasové, datové, textové i multimediální služby. Na území hl. města tyto služby poskytuje řada organizací, což vytváří nezbytnou konkurenci a tím rozšiřování nabídky služeb elektronických komunikací. Pro údržbu a modernizaci sítí je příznivá také skutečnost, že podstatná část významných sítí v celoměstském centru a na některých sídlištích je uložena v kolektorech.

Významné rekreační příležitosti ve vnějším pásmu města a v metropolitním regionu Zachovalá rozsáhlá území na okraji města s přírodními a přírodě blízkými ekosystémy a s relativně vysokým podílem lesů jsou základem přirozeného rekreačního potenciálu Prahy. Jsou cenné právě pro svou rozlehlost a vysoké přírodní i krajinářské hodnoty. Kromě známých míst jako např. území Tiché a Divoké Šárky, Prokopského a Dalejského údolí a Klánovického a Kunratického lesa je hojně navštěvovaná i oblast Trojské kotliny s unikátním sousedstvím zoologické a botanické zahrady, Trojského zámku a na druhém břehu parku Stromovka s areálem výstaviště. Oblíbená jsou okolí vodních ploch, např. Hostivařské přehrady a Džbánu, stejně jako uměle přetvořené i polopřírodní části břehů Vltavy a Berounky.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

93

4.1

Na jihozápadním a jižním okraji města přecházejí lesní masivy plynule do oblastí Českého krasu, Slap a Posázaví, na jihovýchodní straně je velmi blízká vazba do Voděradských bučin za Říčany, na severovýchodě pak vazba do Polabí s vytěženými pískovnami v okolí Brandýsu nad Labem. Tento úžasný a pestrý krajinný rámec města a jeho blízkého okolí poskytuje denní i krátkodobé rekreační příležitosti jeho obyvatelům a umožňuje tak tolik potřebný oddych od stresu velkoměstského života v přírodním prostředí, bez nutnosti opustit prostor města. Význam těchto možností je plně v souladu s rostoucí oblibou kondičního sportování u mladé a střední generace. Pro rozvoj dalších rekreačních příležitostí ve vnějším pásmu města stále existuje dostatečný potenciál vhodných volných ploch spojujících město s okolní krajinou. Největší akcí, jejíž vybudování se protáhne na několik desetiletí, bude systém umělých jezer na soutoku Vltavy a Berounky.

Rozvinutá věda, výzkum a vysoké školství a jeho pozice jako součásti městského centra Příznivým rysem Prahy je bezesporu vysoká koncentrace kapacit vědy a výzkumu a existence základních faktorů rozvoje znalostní ekonomiky. V Praze sídlí ¾ vědeckých institucí republiky včetně Akademie věd a více než 300 firem a organizací, které můžeme považovat za součást české vědeckovýzkumné základny. Pro další rozvoj vědy, výzkumu a inovací jsou v současné době velmi příznivé vnější podmínky, protože tato oblast je aktuální evropskou a státní prioritou. K příznivým základním faktorům rozvoje znalostní ekonomiky patří také vysoká koncentrace institucí vysokoškolského vzdělávání. V Praze sídlí 8 veřejných vysokých škol České republiky včetně těch největších a nejstarších – Univerzita Karlova je jednou z 10 nejstarších evropských univerzit, a dále více než polovina všech soukromých vysokých škol, univerzitního i neuniverzitního typu. Na pražských školách studuje přibližně 150 tisíc studentů, což představuje 39 % z celkového počtu studentů v ČR. Staletá historie pražského vysokého školství je příčinou organického propojení velkých vysokých škol, zejména dvou největších – Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického – s historickým centrem i s kompaktním městem. Přítomnost škol a zejména studentů podporuje pestrost městského prostředí a přináší nepopiratelné výhody v integraci s ostatními městotvornými zařízeními a zejména v historickém centru přispívá k zachování a obnově cenných historických objektů.

4.1.2

Hodnoty

„Ve srovnání s Římem je Praha ještě dokonaleji obklopena vršky a výše položenými rovinami. Linie hřbetů a linie svahových zlomů se dají snadno rozpoznat. Jakákoli stavba postavená právě na těchto místech se tak nachází ve výjimečné poloze. Každý, kdo tu bydlí, má při otevírání oken pocit, že je zámeckým pánem.“ Takto vyjádřili hodnoty Prahy na WORKSHOP PRAGUE ´91, Jean Nouvel a Emmanuel Cattani z Associes Paris ve svém příspěvku k diskusi o rozvoji Prahy v nových společenských podmínkách. Citát nejlépe vystihuje důvod potřeby ochrany výjimečné pražské scény a její zachování i pro budoucí generace. Typy hodnot pracovně označených jako přírodní, civilizační, kulturní a kompoziční hodnoty stejně jako následující výčet jejich prvků není úplný. Pojmenované prvky představují hodnotu samu o sobě a jsou často (ale ne vždy) předmětem zákonné ochrany speciálními zákony a předpisy. Jejich soustředění v kulturním krajinném prostoru města a jejich vzájemné působení vytváří synergické efekty a vyšší hodnoty, jejichž ochrana není zákony postižitelná, a je tedy úkolem územního plánování tyto nadstavbové hodnoty označit a jejich ochranu příslušnými nástroji zajistit. Následující přehledné shrnutí hodnot pro území hl. m. Prahy vychází vybraných hodnotných charakteristik vymezených na jejím území, které jsou zobrazeny ve výkrese č. 1 Hodnoty území.

Přírodní hodnoty Přírodní hodnoty na území hlavního města Prahy vytvářejí prostředí, ve kterém vznikalo a rozvíjelo se jeho historické osídlení a postupně se formovalo město až do dnešní podoby. Nejdůležitějším východiskem se stalo působení přírodních procesů, které daly vzniknout dnešnímu kaňonu řeky Vltavy a navazujících údolí, zahloubených v okolní plošině. Mluvíme-li o přírodních hodnotách, je třeba mít na paměti, že ve skutečnosti jde většinou o hodnoty přírodě blízké a nikoli čistě přírodní, jelikož vznikly spolupůsobením přírodních sil a lidských aktivit. Například právě v CHKO Český kras a stejně tak v přírodních parcích je jedním z důvodů jejich ochrany dochovaný ráz krajiny, Lidské hospodaření (například místní pastva bránící cenná stepní společenstva před sukcesí) prospělo i k botanické pestrosti území.

94

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.1

Samotná morfologie prostoru, v němž se město nalézá, je natolik zajímavá, že se stala podnětem pro významné urbanistické počiny. Takovými bylo bezesporu založení Vyšehradu na skalním ostrohu nad Vltavou, nebo Pražského hradu na vyvýšené poloze na protilehlém břehu, či osídlení kolem brodu přes Vltavu. Všechny etapy vývoje Prahy, v nichž vznikaly velkorysé urbánní celky a soubory jako Nové Město, velké barokní komplexy na Malé Straně, zahradní města či novodobá sídliště vždy svým způsobem zohledňovaly přírodní danosti a hodnoty území. Překonávání přírodních bariér dalo podnět vzniku celé řady technických řešení. Urbanistický vývoj Prahy byl ve všech svých fázích neoddělitelně spjat s přírodními hodnotami, které ho vždy zásadním způsobem ovlivňovaly a limitovaly. Hodnoty, které byly vždy ať už vědomě nebo podvědomě při rozvoji města vnímány, byly rozvojem města také ohrožovány, a tak se ve 20. století přistoupilo k jejich ochraně speciálními zákony a předpisy. Ne všechny přírodní hodnoty lze však podchytit legislativně. Jde především o ochranu vzájemně spolupůsobící morfologie, vegetace a urbánní struktury, vyváženost vzájemného poměru přírodních a urbanizovaných ploch a jejich pestrost. Mezi významné přírodní hodnoty jsou zařazeny podle druhu především:  chráněné krajinné oblasti (CHKO Český kras)*  Natura 2000 - evropsky významné lokality *  přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky*  přírodní parky*  významné krajinné prvky registrované *  chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin*  lesy*  zemědělská půda I. a II. třídy ochrany * * hodnoty jsou zařazeny i mezi limity využití území

Civilizační hodnoty Civilizační a kulturní hodnoty hlavního města Prahy jsou výsledkem mnohasetletého historického vývoje. Z urbanistických hodnot lze vyzdvihnout především časově i prostorově kontinuální rozvoj města. Dodnes živé a funkční historické jádro ležící při jižním vstupu do vltavského meandru, je vymezené a opticky kontrolované z přírodních vyvýšenin Vyšehradu, Hradčan a Vítkova. Prostor mezi nimi není historickým skanzenem, dodnes plní funkci celoměstského centra a odehrávají se zde všechny charakteristické činnosti: je správním a reprezentačním centrem celé země, sídlem universit a vědeckých institucí, obchodním centrem a dobrou adresou firem, bank a hotelů, i místem významných kulturních událostí, jsou zde veřejná prostranství, kterými šly dějiny, ale je i domovem pro nezanedbatelnou (byť co do počtu ohroženou) skupinu stálých obyvatel se zázemím historických zahrad, parků a nábřeží. Koexistence historicky rostlého a stále se rozvíjejícího jádra s každodenním provozem moderního města je cennou hodnotou, jejíž udržení je možné pouze za cenu velkého úsilí při řešení mnoha problémů a rozporů mezi požadavky na dnes již samozřejmý komfort (především dopravní) a na ochranu hmotných hodnot, ale i kvality životního prostředí. Na celoměstské centrum navazují v kompaktním městě ležící centra s potenciálem soustředění nadmístní městské občanské vybavenosti, a dále lokální centra zajišťující místní vybavenost. Vzniká tak zajímavý koncentrický městský model, jehož středem je historické jádro, a kolem nějž se v pásmech se sestupnou hierarchií historicky vyvinulo rozmístění podružných center různých stupňů přes obvodní a sídlištní centra až po venkovské návsi bývalých samostatných obcí připojených ku Praze. Postavení Prahy v rámci Čech jako by bylo pokračováním tohoto modelu. Hierarchie urbánní struktury města je podtržena hierarchií veřejných prostranství, mnohde vytvářejících cenné strukturální kompozice, osy a průhledy. Veřejný prostor tvořený sítí ulic a náměstí je doplněn veřejnými parky, historickými zahradami a sady, a ve vnějším pásmu města na něj navazuje pouze na severovýchodě přerušený prstenec s téměř pravidelně rozmístěnými lesy a lesoparky, tvořícími významné plochy rekreačního zázemí obyvatel a návštěvníků města. Výlučné postavení má prostor Trojské kotliny dobře dostupné z centra, s rekreační funkcí a vysokou koncentrací přírodních i civilizačních hodnot celostátního významu. Specifickou hodnotu, jež plyne z majetkoprávních vztahů, představuje soustředění pozemků v držení města. Souvislá síť pozemních komunikací města a veřejných prostranství, rozsáhlé pozemky na území celoměstsky významných rekreačních oblastí a význačných městských parků umožňují městu dostát potřebám jeho obyvatel po volném užívání městského prostoru. Zvláště důležitá je vlastnická přítomnost města v plochách velkých rozvojových nebo přestavbových území, což dává městu možnost proaktivně přistoupit k rozvoji těchto ploch

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

95

4.1

z hlediska veřejného zájmu. Pozemky v majetku města představují tedy jeden z významných předpokladů pro realizaci rozvojových koncepcí města i městské zeleně a nezbytné veřejné infrastruktury. Civilizační hodnoty města tvoří s jeho přírodními hodnotami komplementární celek, jehož vyváženost je nutné chránit a rozvíjet. Mezi významné civilizační hodnoty patří především:  historické centrum města  celoměstské centrum  městská centra  oblasti soustředění občanské vybavenosti  celoměstské rekreační oblasti s vysokou koncentrací aktivit  celoměstské rekreační oblasti  parky a hřbitovy  významná veřejná prostranství  pozemky ve vlastnictví Prahy a městských částí včetně jimi ovládaných subjektů

Kulturní hodnoty Kulturními hodnotami nazýváme pro potřeby územně analytických podkladů zejména statky hmotné kultury s památkovou a archeologickou hodnotou či architektonicky a urbanisticky cenné stavby a soubory. Koncentrace těchto hodnot v Praze je i v evropském měřítku jedna z nejvyšších. Nejcennější oblastí je historické centrum Prahy zapsané v roce 1992 na seznam kulturního dědictví lidstva UNESCO. Důvodem k zápisu je světová výjimečnost hodnoty, jedinečnost, autenticita, integrita a celistvost. Podle nominační dokumentace se „Praha řadí do skupiny historických měst s dosud výrazně zjevnou vývojovou strukturou. Její jádro má charakter městského sídla rostlého ve složitém vývoji a zachovaného přitom ve své konfiguraci, v půdorysné struktuře i prostorové skladbě postupných fází svých proměn a růstu. Zjev historického jádra Prahy, jasně ohraničeného na obou březích Vltavy, pronikavě převažuje nad přilehlou zástavbou převážně z 20. století. Praha je jedním z nejvýznamnějších evropských reprezentantů urbanistického a architektonického vývoje v průběhu 1100 let své existence.“ Podle hodnocení ICOMOS z roku 2008 je „historické jádro Prahy celosvětově výjimečným a neopakovatelným celkem, jehož konfigurace je v harmonickém souladu s vnitřním urbanistickým a architektonickým charakterem města. Jeho hodnota je určena mimořádně působivými přírodními komponentami (terén, zeleň, řeka), početností jednotlivých vynikajících památek i jejich kvalitou.“ Jednou z vynikajících hodnot Prahy je, že lze na jejím příkladu dokumentovat celý jedenáctisetletý vývoj prostřednictvím dobře uchovaných jedinečných architektonických i urbanistických projevů všech slohových období. Přesto, že během vývoje došlo k postupné stavební obměně, urbanistická struktura historického jádra města po staletí respektuje její velkorysé středověké založení, navazující na raně středověký vývoj. Na území historického centra Prahy najdeme stavby, jež patří k vrcholům evropského, či dokonce světového vývoje daného slohu dokumentující románské období, gotiku, renesanci a baroko, stejně jako vývoje před 1. světovou válkou či v době meziválečné. Kromě staveb svou polohou, funkcí a uměleckým významem dominantních zde najdeme kvantitativně mimořádně zastoupené soubory dobových obytných staveb měšťanských domů od 12. až po18. století, ale i velmi zajímavé příklady činžovních domů z 19. i 20. století. Zcela specifický a výrazný architektonický typ představují pražské paláce od románského slohu až po 20. století. Na památkovou rezervaci – historické centrum Prahy – navazuje bezprostředně zástavba takové kvality, že vytváří souvislý prstenec památkových zón, tvořících urbanistický základ kompaktního města, převážně z období 19. a 1. poloviny 20. století. Ale i mimo vyhlášené památkové zóny najdeme mnohé urbanistické soubory, především tzv. zahradní města, dokládající promyšlené zakládání svébytných, ve své době pokrokových a dodnes ceněných celků. Ve vnějším pásmu města dotváří kulturní hodnoty síť zachovaných historických jader bývalých obcí, z nichž ve dvou případech (Ruzyně a Stodůlky) se jedná o takové hodnoty, že zde byly vyhlášeny vesnické památkové rezervace. Kromě plošných památek je na území celé Prahy neobyčejné množství kulturních památek z různých období a s různým stupněm ochrany. Celkový obraz kulturních hodnot prorůstajících organismem města dotvářejí historické zahrady, jejichž největší koncentrace je na Malé Straně a Hradčanech; největšími a nejvýraznějšími historickými plochami zeleně jsou Královská obora a Obora Hvězda. Neopomenutelnou hodnotou jsou také historické pražské hřbitovy. Na mnoha místech Prahy – jak v centru, tak ve vnějším pásmu, najdeme řadu cenných archeologických stop, lokalit dokreslujících kulturní historii města.

96

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.1

Mezi významné hodnoty je nutno počítat i kvalitní urbanistická založení minulá i současná, která nemají statut památky, ale jsou dokladem vyváženého, významově hierarchizovaného celku, splňující požadavky fungujícího městského prostředí. Mezi významné kulturní hodnoty patří především:  památkové rezervace*  památkové zóny vyhlášené*  archeologické stopy*  nemovité národní kulturní památky*  nemovité kulturní památky*  historické zahrady a parky  historická jádra bývalých obcí*  cenné urbanistické soubory  historicky významné stavby a soubory  architektonicky cenné stavby a soubory  místa významných událostí * hodnoty jsou zařazeny i mezi limity využití území

Kompoziční hodnoty Praha nepatří mezi města s velkolepými geometrickými kompozicemi, přesto vyniká celou řadou „měkkých“ kompozic inspirovaných přírodním rámcem. Hranice mezi kompozicí vytvořenou člověkem a přírodou splývají. Najdeme zde kromě kompozičních prvků, které v zásadní míře staví na terénní konfiguraci a zeleni i takové kompozice, které tvoří vědomě koncipované urbanistické osy a stavební dominanty. Přírodní osy zeleně vycházejí z morfologického rámce městské krajiny a v zásadě sledují systém návrší a hlubokých údolí směřujících převážně východo- západním směrem k řece Vltavě nebo doprovázející další vodoteče. Tyto osy, pokud probíhají po náhorních polohách, tvoří významný pohledový prvek pražských horizontů s navazujícími pohledově exponovanými svahy. V údolních polohách se projevují jako kompoziční linie ovlivňující spíše lokální scenérii. Často se v nich spojují souvislé plochy zeleně, které doposud nepodlehly urbanizační fragmentaci, a jejichž hodnotou je potenciál rekreačního zázemí i příznivé ovlivňování mikroklimatu a celkového stavu životního prostředí města. Kompozici města zásadním způsobem ovlivňovaly i výrazné terénní útvary s ikonickým významem, především vyšehradská skála, Hradčany s navazujícími svahy Petřína, Letná a Vítkov. Ale i mimo tuto centrální scenérii se vyskytují významné terénní útvary, z nichž nejmarkantnější bývají skalní výchozy a lomy. Kompozičními prvky s vytvořenými výhradně lidskou činností jsou především významné stavební dominanty, jejichž nejvyšší koncentraci nalezneme v centru města, ale též v okolí Pankráce, kde vznikl novodobý kompoziční akcent výškových budov. Další výškové budovy jsou spíše ojedinělými dominantami bez významného kompozičního záměru. Zásadní kompoziční hodnotou Prahy je celkové vnímání pohledových horizontů z významných vyhlídkových míst. Tyto pohledové horizonty je třeba chránit a vhodným způsobem dotvářet a komponovat. Ve struktuře města se projevují i historické urbanizační osy, které byly základem navazujících urbanistických kompozic přinejmenším od období zakládání Nového Města (a pravděpodobně i dříve), a jejichž stopa je na mnoha místech sledovatelná dodnes. Za zmínku stojí též díky nastupující památkové ochraně nedokončené kompoziční počiny z období asanace Starého Města (Pařížská třída), a výrazné období činnosti Státní regulační komise v 1. polovině 20. století, které lze doložit na příkladu založení Dejvic. Mezi kompoziční hodnoty patří především:  přírodní osy zeleně  souvislé plochy zeleně  pohledově exponované svahy  výrazné terénní útvary  skalní stěny a lomy  významné stavební dominanty  významná vyhlídková místa  pohledový horizont I – oblast viditelná z PPR  pohledový horizont II – oblast viditelná z PPR a jejího ochranného pásma  historické urbanizační osy

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

97

4.2

4.2

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ

Na základě vyhodnocení stavu a tendencí ve vývoji hlavního města, dílčích tematických SWOT analýz a z vyhodnocení nevyvážeností, problémů a disparit uvnitř pilířů udržitelnosti vývoje i mezi nimi navzájem lze vyvodit, jaké problémy a možnosti řešení z nich vyplývají pro územní plánování a které musí být řešeny jinými nástroji plánování a seberegulace v kompetenci hlavního města Prahy nebo jiných subjektů. Je zřejmé, že z pestré palety problémů k řešení je jich jen část řešitelná nástroji územního plánování a rozhodování. Území hl. m. Prahy je velmi rozmanité co se týče rozmístění kulturních a přírodních hodnot hodných respektu a ochrany i co se týče ekonomických a dalších aktivit, které přirozeně směřují k proměnám pražského území. Zároveň je to území velmi živé a atraktivní, čehož nevyhnutelným důsledkem je i velké množství střetů a interferencí, které je nutné průběžně předvídat, koordinovat a zmírňovat jejich možné negativní dopady. V rámci územní podrobnosti ÚAP hl. m. Prahy je možné popsat pouze omezenou část těchto problémů, a to zejména takových, které mají nadmístní význam, dotýkají se širšího území nebo širší skupiny obyvatel. Detailní studium a návrhy řešení lokálních disparit je možné provést v rámci dalších podrobně orientovaných územních rozborů a podkladů, které by měly navazovat na tento celoměstský dokument. Výběr rozhodujících disparit, střetů a problémů k řešení, které ovlivňují principy urbanistické koncepce území, ochrany hodnot území, principy udržitelného rozvoje, dopravních a infrastrukturních systémů a dalších důležitých aspektů je dále sledován v rámci tohoto rozboru a je graficky vyjádřen a územně lokalizován v rámci výkresu Problémy v území. Zvolený přístup je nezbytný pro zajištění východisek a argumentační podpory pro zpracování navazující územně plánovací dokumentace na městské úrovni – Územního plánu hl. m. Prahy. Tomuto primárnímu účelu je přizpůsobena i struktura popisu vybraných problémů. Nalezené problémové jevy byly na základní úrovni rozděleny na celoměstské problémy, urbanistické problémy, problémy dopravní a technické infrastruktury, problémy životního prostředí, místa územních omezení a střetů záměrů s limity a ohrožení v území.

4.2.1 Celoměstské problémy Na základě vyhodnocení SWOT analýz u jednotlivých tematických kapitol a shrnutím vytipovaných problémů byly označeny obecné celoměstské problémy vyznačující témata, na které by se měla prioritně soustředit pozornost a iniciativa pro další rozpracování a přípravu materiálů a postupů k nalezení systémových i dílčích řešení.

Nedostatečná koordinace společných problémů a záměrů hl. m. Prahy a regionu – růst suburbanizace Okraj hl. města Prahy a regionu představuje dynamickou část území zahrnutou do tzv. “rozvojové oblasti Praha“, území kde se odbývá nejvíce investičních záměrů, využívající blízkosti Prahy. Dlouhodobá absence koordinované spolupráce Prahy a Středočeského kraje a omezené možnosti využít současnou legislativu pro administrativní usměrnění vývoje v příměstské oblasti založila problémy narůstající suburbanizace. Jedná se zejména o neúměrný a nahodilý rozvoj bydlení bez zajištěné dostupné vybavenosti s významnou závislostí na dojížďce do Prahy, se všemi souvisejícími problémy sociálními, ekonomickými, územními, dopravními, včetně ztráty přírodních a krajinných vazeb. Podobně problematický je i nekoordinovaný rozvoj komerčních a logistických center, vznikajících bez ohledu na potřebu systémových propojení a přijatelnou koncepci sídla i krajiny, nebo místní podmínky. Méně problematická, ale nezbytná je koordinace společných investičních záměrů z hlediska dopravní a technické infrastruktury, a uspokojování specifických zájmů Prahy a regionu - jako je zachování přírodních prvků a krajinného rázu včetně prostupnosti území, přijatelná intenzita využití území, zachování tradičních sídelních struktur, polyfunkčnost a vznik regionálních center, vazby na systémy hromadné dopravy, zejména kolejové, vznik zeleného pásu hl. m. Prahy, řešení územních podmínek lokalizace ČOV, zneškodňování čistírenských kalů a odpadů apod.

Problematické naplňování potenciálu kompaktního města, zejména přestavbových ploch a nedokončených lokalit Nedostatečné využívání možností, které nabízí území kompaktního města, je dáno několika faktory. Především není definována soustavná politika, jež by preferovala rozvoj přestavbových ploch a nedokončených lokalit před zástavbou volné krajiny. V důsledku toho nebyly vytvořeny ekonomické ani územní nástroje, které by stimulovaly zájem investorů o tato území a ani nejsou využívány mechanismy spolupráce veřejného sektoru se soukromými subjekty jako je spolufinancování, kde by bylo možno optimálněji využít finanční zdroje, včetně fondů Evropské unie. Chybí patřičná marketingová prezentace a informace o podporovaných projektech a městských záměrech, v této souvislosti jsou nedostatečně využívány i nástroje územního plánování. V řadě případů se nedaří připravit

98

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

a dohodnout kvalitní a hospodárné koncepční řešení, které by umožnilo pružně reagovat na zájem o území. Problém prohlubuje i značná nabídka volných rozvojových ploch, rozšiřovaná dalšími změnami územního plánu. Dostavby v rámci stabilizovaných ploch bývají nedostatečně prezentovány a propojeny s místními potřebami. Nesystémové realizace na volných plochách v okrajových částech zastavěného území např. typologicky shodných obchodních jednotek, posilování velkých nákupních center a další realizace monofunkčních celků konkuruje místní vybavenosti a odčerpává potenciál jádrových území, který zůstává nenaplněn, v krajních případech dochází i ke vzniku center nových. Opomíjeny jsou i proměny přestavbových území pro ekonomicky méně výnosné, ale díky svému umístění vhodné záměry např. pro rekreační aktivity, zvláště ploch v kontaktu s vltavskými břehy.

Problémy se zajištěním plošných rezerv pro veřejnou vybavenost Koncepce a zajištění dostatečné veřejné vybavenosti v dobré dostupnosti pro všechny obyvatele města, včetně odpovídajících ploch pro jejich vznik a ochrana těchto lokalit je jedním ze základních zásad politiky města a jeho vlivu na rozvoj území. V této oblasti je významná součinnost města a městských částí a jejich efektivní spolupráce při formulaci koncepce a managementu územní a pozemkové přípravy staveb veřejného vybavení, významných veřejných budov a vysokého školství. V současné době se však tato spolupráce projevuje jako nedostatečná. Tlak na využívání ploch veřejného vybavení k jiným, komerčně výhodnějším účelům mimo oblast veřejného zájmu je značná a v mnoha případech i účinná. Projevuje se to zejména množstvím změn schválených pro plochy určené původně pro školství, sociální a zdravotní služby. Na úbytku příležitostí pro realizaci veřejného vybavení přispívají i záměry využívání těchto ploch pro zdánlivě odpovídající funkce, které jsou ve výsledku však nahrazovány komerční nabídkou (zařízení pro seniory se mění na bydlení apod.). Zde se projevují málo účinná opatření na ochranu a sledování naplňování těchto území. Zajištění dostatečné saturace potřeb veřejného vybavení negativně ovlivnily i neuvážené prodeje dočasně nevyužívaných zařízení, a postupně se zvyšující nároky rozsáhlé výstavby nových bytů bez rezerv vybavení, které se ještě stupňují i obdobnou výstavbou za hranicí města. Na lokální úrovni se setkáváme s nedostatečnou základní vybaveností v dobré dostupné vzdálenosti, zejména zařízení pro preprimární a primární vzdělávání, nedostačují plošné rezervy pro výstavbu hasičských stanic a zdravotnické záchranné služby. Vzhledem ke stárnutí obyvatel města se začíná projevovat nedostatečná nabídka služeb v této oblasti, zejména pobytových sociálních a zdravotně-sociálních zařízení, ale také nabídka odpovídajících aktivit a konkrétních prvků, které ovlivňují způsoby života ve městě. Problematické se jeví též hledání rezerv pro vysokoškolské kampusy, příležitostí pro ubytování vysokoškolských studentů a osob přicházejících za prací, či lokalit pro inkubátory, technologické a vědeckotechnické parky, přednostně v blízkosti vysokých škol, kapacit vědy, výzkumu a podnikatelského sektoru, včetně vytváření podmínek pro tzv. inkubátory. Zajištění odpovídajících rezerv pro veřejná vybavení je zejména záležitostí chybějící koncepce s nakládáním veřejného majetku a cíleného získávání vhodných pozemků.

Problémy s důsledným uplatňováním přijatých strategických a územně plánovacích koncepcí Přijaté zásady a postupy zakotvené v územně plánovací dokumentaci a legislativních normách nejsou ze strany orgánů s příslušnými rozhodovacími pravomocemi důsledně uplatňovány. Tyto tendence souvisí s chybějící respektovanou základní strategií města, navazující finanční a investiční strategií a neúplnou hospodářskou koncepcí. To se projevuje zejména v nejasném nakládání s pozemky a dalším majetkem města, nedostatečné stavební kázni a prosazování maximální ekonomické výhodnosti využití území bez ohledu na potřeby a podmínky území, dopady na životní prostředí a nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. Ignorování urbanistických hledisek při prosazování soukromých investičních akcí tak může vést k následnému přenášení zátěže na veřejné rozpočty, zejména v souvislosti s dobudováním chybějící veřejné vybavenosti, budování náročnější dopravní a technické infrastruktury apod. Zanedbávání otázek všedního provozu města vede k chybějícímu důrazu na pestrost funkcí a doplňování stávajících čtvrťových center nabídkou náležitých služeb a důsledné propojování funkcí při zástavbě nových ploch. Tím je ochuzován nejen život sídlištních celků, ale též tradičních čtvrtí městského centra a kompaktního města. Rovněž to má dopady na bezpečnost míst, kde by jinak neformální společenskou kontrolu spontánně zajistilo běžné celodenní využití veřejných prostranství. Malý zájem o vytváření polyfunkčního území ze strany soukromých subjektů není vyvážen tlakem ze strany města ani cílenou spoluprací mezi investory a městskou správou. Nevyužitá je namnoze též kooperace mezi produkční sférou, sektorem výzkumu a městem, čímž je opomíjena možnost rozvinout funkci Prahy jakožto střediska inovací a vývoje. Chybí informace o lokalitách vhodných pro významné veřejné funkce, koncepce umístění celoměstsky významného občanského vybavení a následně i informace o existující infrastruktuře pro sport, rekreaci a turismu. Přestavbová území vhodná pro tyto funkce tak zůstávají buď se zakonzervovanými formami využití, jež neodpovídají potenciálu místa, nebo jsou dlouhodobě degradovaná.

Problémy s kvalitou prostorového utváření a kompozicí města Jednostranná orientace územního plánu na regulativy dané funkcí a kapacitami není schopna vyjádřit vizuální dopad těchto regulativů na městskou krajinu. Při posuzování záměrů navíc spolupůsobí nedostatečná koordinace postupu dotčených orgánů a dalších organizací při ochraně kulturních hodnot města, ovlivněná neexistencí resp. nečinností site–managera. Jsou podceněna hlediska, která tvoří základ posuzování urbanistické scény: měřítko,

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

99

4.2

objem, výška či proporce. V důsledku toho je ohrožena nejcennější složka pražského urbanismu – tedy jedinečný vztah zdejší zástavby k přírodnímu rámci, jenž je dán kompozicí pražských návrší a řeky. Jako kritické se v tomto smyslu jeví zejména lokality některých přestavbových území, které se nacházejí v bezprostředním kontaktu s historickým centrem města (Masarykovo nádraží či Praha-Bubny), ale též v rámci prvního pohledového horizontu historického centra Prahy (Nákladové nádraží Žižkov). Tlak investorů na komerční vytěžení těchto lukrativních pozemků je jednoznačným zdrojem obav o zachování kvalit městského panoramatu. Opomíjené zůstávají veduty pražských nábřeží – a to včetně území samotné památkové rezervace. Nezastavěné plochy přírodního břehu jsou lehkomyslně považovány za volnou stavební parcelu (náplavka u Hergetovy cihelny), nebo jsou přestavbová území poblíž říčního břehu vnímána jako příležitost pro uplatnění vysoce kapacitní zástavby, která svým měřítkem naprosto opomíjí urbanistický kontext i samotné prostorové možnosti místa (holešovický meandr). Mimořádná přitažlivost oblíbených lokalit situovaných na zelených svazích pražské kotliny pro účely případného zastavění (Velká Skála), či v ojediněle souvisle nezastavěných lokalitách uvnitř kompaktního města (Trojmezí), je pobídkou k ochraně těchto cenných přírodních partií. V případě záměrů na výstavbu sídlištních celků v poloze na zelených návrších (Dívčí Hrady) mohou jejich neuváženě stanovené kapacity nenávratně poškodit obzor, který zde tvoří první pohledový horizont historického centra Prahy. Ochrana pohledového horizontu památkové rezervace a uchování zelených svahů a dalších pohledově exponovaných míst jsou přitom základními zásadami pro další rozvoj města a řadí se mezi zásadní urbanistické hodnoty jeho obrazu. Obraz města ve vzdálenějších lokalitách může též poškodit snaha o zahušťování zvyšováním stávající zástavby sídlištních celků (Bohnice), nebo nedostatečná ochrana cenných stavebních souborů tradičních vilových čtvrtí. Problematicky působí monofunkční celky, nadto navrhované v jednotném architektonickém výrazu a bez ohledu na urbanistickou strukturu okolí, nejen ochuzují po estetické stránce danou oblast, ale přináší nebezpečí pro vizuální hodnoty městské struktury. Negativní dopad na vnímání urbanistických souvislostí a strukturu města má i nedostatečně definovaná koncepce pro utváření veřejného prostoru města, která má za následek jeho vnímání jako pouhého souhrnu míst, která zůstala nezastavěna.

Malá ochrana nezastavěných a jinak hodnotných ploch V rámci stávajícího vývoje území a jeho využití lze sledovat tendence signující malý respekt k ochraně nezastavěných ploch a malého povědomí o jejich významu pro zajištění kvalitních životních podmínek, ekologické stability krajiny, uchování přírodně hodnotných ploch, kvalitní zemědělské půdy a jejich významu pro budoucí vývoj města a formování jeho obrazu. To se projevuje převažujícím zájmem měnit volné plochy na zastavitelné v rámci změn územního plánu, s důsledkem snižování rozsahu zemědělského půdního fondu záborem pro stavby nebo zpevněné plochy. Chybí celková koncepce využití zemědělského půdního fondu jako součásti utváření městské krajiny. Neuvážené realizace staveb v bezprostředním okolí zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 hrozí jejich izolací. Pohledově exponované plochy jsou předmětem zájmu o výstavbu atraktivních staveb, které se mohou negativně objevit v panoramatech města. Intenzivní urbanizace snižuje schopnost území vsakovat srážkovou vodu, celkově omezuje retenci vody v krajině a zhoršuje ochranu pramenných oblastí vodních toků. Projevuje se nedostatek lesů a přírodě blízkých ploch ve vnějším pásmu města, které by zajistily vazby do Středočeského kraje. Neexistuje program a špatná je koordinace využití, pro oblasti související s řekou, často jsou nevhodně využívány říční a potoční nivy, kde se projevuje malý podíl stabilních forem zeleně.

Nedostatečná podpora posilování systémů městské zeleně a vazeb uvnitř i vně města Dobře fungující systémové vazby přírodních ploch a městské zeleně, včetně ostatních forem veřejných prostranství jsou zárukou dobře fungujících vnitřních vazeb, průchodnosti území a dobře se vyvíjející městské struktury, uchovávající vyvážený podíl zastavěného a nezastavěného území. Na území města tuto roli plní zejména přírodní osy a zelené klíny vstupující až do centra města, které jsou mimo jiné též významné pro uchování vizuálních vztahů, někdy se však stávají předmětem dílčích záborů a průběžně dochází k jejich oslabování. K jejich postupné degradaci přispívá zejména vedení inženýrských sítí bránící novým výsadbám a usurpace částí těchto ploch pro rozšiřování zpevněných ploch a někdy i zástavbu. Nejasné je vymezení a hierarchizace veřejných prostranství a jejich vazeb uvnitř kompaktního města, která by posílila jejich ochranu, zvýšila přehlednost provozu a urychlila postup revitalizace. Vlivem výstavby zejména liniových staveb dopravní a technické infrastruktury dochází ke zvyšování fragmentace krajiny, narušování kontinuity USES a dalšímu narušování prostupnosti krajiny. Zemědělská krajina a vysoké zornění omezuje vznik tradičních krajinných struktur a liniových prvků. Vize založení zeleného pásu v okraji Prahy, který má podpořit rekreační význam vnějšího pásma a omezit obalování hranic města zástavbou a propojování s regionem, není podpořena reálným vymezení oblastí a jejich ochranou v obecně závazných dokumentech města, nedaří se propojování s plochami zeleně ve Středočeském kraji. Nezanedbatelným souvisejícím nedostatkem je i chybějící cílené získávání potřebných pozemků a uvážlivá majetková politika města.

Stárnutí populace, demografické změny a hrozba sociálního vyloučení Pražská populace dlouhodobě mírně stárne. Průměrný věk je v Praze nejvyšší ze všech krajů. Počet seniorů i jejich podíl na pražské populaci roste, zároveň se mění i věková skladba starší populace. Trendy nárůstu počtu

100

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

osob, u kterých lze předpokládat vyšší potřebnost sociální a zdravotní péče, bude i do budoucna pokračovat a vytvářet tlak na systém sociálních a zdravotních služeb poskytující služby seniorům a obecně i na sociální soudržnost a mezigenerační solidaritu. Vzhledem ke zvýšené porodnosti posledních let ovšem dochází i k nárůstu v dětské populaci, což vytváří tlak na zařízení předškolní péče a základní školy. V Praze je navíc ze všech krajů nejvyšší počet neúplných rodin, což souvisí s odlišným životním stylem v metropoli. Rodiny pouze s jedním rodičem nejsou pouze výsledkem mimomanželské plodnosti, ale vznikají především následkem rozvodu manželství a jako důsledek rozšíření nových forem rodinného života. Přitom právě neúplné domácnosti jsou výrazně silněji ohroženy příjmovou chudobou než domácnosti úplné, a představují tak jednu ze skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením na základě špatné ekonomické situace. I přes celkovou vysokou životní úroveň tvoří součást pražského obyvatelstva i lidé marginalizovaní a sociálně vyloučení popřípadě ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, jejichž počet v poslední době také roste. Kromě seniorů a neúplných rodin patří mezi sociálním vyloučením ohrožené skupiny obyvatel osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny (zejména Romové) a migranti, osoby bez přístřeší i například osoby opouštějící ústavní výchovnou péči nebo výkon trestu.

Problematický zájem o rozvoj bydlení ve vnějším pásmu a za hranicí města V současné době pokračuje proces nové výstavby obytných skupin na rozvojových plochách ve vnějším pásmu města. Mluvíme o tzv. vnitřní suburbanizaci, která v mnohém přináší tytéž negativní důsledky, jež jsou známy z vnějšího suburbanizačního pásma (tj. za hranicemi Prahy). Problém souvisí nejen s poměrně značnou nabídkou dobře dostupných rozvojových ploch, ale i s pokračujícím procesem schvalování změn volných ploch na zastavitelná území. Rozvoj nových obytných ploch ve vnějším pásmu města byl podnícen zvýšeným zájmem rodin s dětmi o bydlení v kvalitnějších podmínkách a také redukcí bytových ploch v centru města v devadesátých letech minulého století. Zároveň se developerům dařilo získávat výhodně pozemky a realizovat nabídku cenově přijatelného bydlení ve vnějším pásmu města. Tento trend se navíc setkal s pochopitelným zájmem vlastníků pozemků na zhodnocení svého majetku, s výhodami méně složitého zainvestování. V mnoha případech je dobrou reklamou dostupnost atraktivních přírodních ploch. Obtížně stanovitelné a nejednoznačně limity růstu jednotlivých městských částí, umožnily poměrně jednoduchý proces přípravy a realizace, navíc bez jasných koncepčních podmínek, náležité vybavenosti a promyšlených vazeb do stávající sídelní struktury.

Zdlouhavá a neukončená územně plánovací příprava Proces územního plánování je založen jako kontinuální činnost zajišťující v souladu s legislativou potřebnou aktualizaci platných dokumentací a pořízení potřebných územně plánovacích podkladů. Doba vzniku a projednání vychází z požadavků stavebního zákona, její prodlužování je na území tak velkého města jako je Praha dáno zejména závažností a rozsahem těchto dokumentací. Současný územní plán se nachází ve fázi nutného pořízení jeho aktualizace vyplývající z nového stavebního zákona. Od nového územního plánu se očekává odstranění určité nepružnosti ve vztahu k naplňování potřeb území a reakce na nové zájmy ve způsobu využití území a dále odstranění nepříznivého trendu stupňujících se požadavků na změny územního plánu. Nepříznivě je pociťován nezájem o pořizování regulačních plánů, u nichž se nedaří ukončovat projednání a rozhodnout o sporných postojích, tím je často blokováno i jejich schválení. Z těchto zkušeností pak vyplývá absence podmínky jejich pořízení v územním plánu. Značná část území města (15%) je pokryta územními a urbanistickými studiemi, žádná z nich však nebyla zapsána do evidence územně plánovací činnosti, aby tak mohla být výrazněji využívána stavebními úřady. Navíc využitelnost pořízených studií s časem od jejich pořízení slábne a proces pořizování nových územních studií se s přípravou nového územního plánu zastavil. V daleko širším rozsahu jsou proto dnes využívány územně plánovací podklady a dílčí ověřovací studie a analýzy, které se mohou poměrně pružně zaměřit na specifický problém v území, koncepci, či systémové založení.

Nedobudovaná dopravní infrastruktura města Velkým problémem, který je v rozporu s principy udržitelného rozvoje, je urbanizace území v pásu kolem Prahy bez zřetele na stav dopravní infrastruktury. Nedokončení velké části Pražského okruhu (SOKP) se negativně projevuje zejména v urbanizovaném území města. Řada komunikací v Praze převádí v nevhodných podmínkách tranzitní dopravu, nežádoucím způsobem jsou automobilovým provozem značně zatíženy mnohé úseky komunikační sítě v kontaktu s obytnou zástavbou. Koridor Pražského okruhu však čelí soustavnému zpochybňování schválené územně plánovací dokumentace. V současné době tak není na chybějící úseky SOKP vydáno platné územní rozhodnutí. Přetížení stávající komunikační sítě v tradičních trasách ve stopě severojižní magistrály a ve stopách dalších významných místních komunikací je do značné míry způsobeno vnitroměstskou automobilovou dopravou. Alternativní trasou pro velkou část vnitroměstské automobilové dopravy je technicky vybavená trasa Městského okruhu, který se postupně realizuje. Trasa Městského okruhu je však vedena převážně silně urbanizovaným územím a proto je jeho značná část navržena v tunelech, což proti minulosti znamená výrazně technicky a investičně náročnější, ale zároveň citlivější řešení vůči okolnímu území.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

101

4.2

Zranitelnost systémů a přetíženost v určitých úsecích MHD Výrazné zatížení tras metra a tramvajových tratí v centru Prahy je způsobeno značnou koncentrací pracovních příležitostí a množstvím návštěvníků v této části města spolu s kvalitou a atraktivitou těchto systémů veřejné dopravy. Problémem městské veřejné dopravy je i absence kvalitních tangenciálních (kolejových) spojení mezi jihozápadní a jižní částí města, mezi severozápadní a severní částí města mimo oblast rozšířeného celoměstského centra, která by přispěla k odlehčení dopravního systému v centru města. Rozvoj zástavby v oblastech odlehlých od systémů kapacitní kolejové dopravy způsobil současnou nevyhovující situaci s mnoha negativními důsledky. Bohužel technický stav železniční infrastruktury plně neodpovídá nárokům kladeným dnes na příměstskou a městskou veřejnou dopravu a přes některé významné investice se nedaří odstranit její kapacitní a technické deficity. Zařízení jsou často zastaralá a železniční síť není schopna zvládnout požadovaný objem zvláště osobní dopravy. Problematická je také neexistence napojení letiště Ruzyně na železniční síť a s tím související chybějící kapacitní kolejové spojení letiště Ruzyně s centrem Prahy. Velkou slabinou je i absence kvalitního železničního spojení Praha-Kladno. Řešením těchto problémů je připravovaná modernizace trati Praha-Kladno s připojením na letiště Ruzyně, která zkvalitní příměstskou železniční dopravu v tomto směru.

Přetrvávající překračování imisních a hlukových limitů Na značné části území hl. m. Prahy jsou překračovány imisní limity pro kvalitu ovzduší. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší v Praze jsou emise z dopravy. K překračování limitů dochází podél kapacitních dopravních komunikací, další zasaženou oblastí je okolí velkých stacionárních zdrojů znečištění (cementárna Radotín, kamenolom Řeporyje, Zbraslav). Snižování emisní zátěže z dopravy brzdí nedostatek technicky vybavených tras komunikací mimo centrum města a to především stabilizace nadřazené komunikační sítě a urychlené dobudování Pražského okruhu. Problémy jsou se zaváděním opatření, které by mohly zlepšit kvalitu ovzduší ve městě jako je – vymezení nízkoemisních oblastí, zavedení mýtného systému, důsledná kontrola emisních parametrů a zavádění alternativních paliv, ekologizace energetické infrastruktury apod. Malá podpora je pociťovaná pro uplatňování šetrné hromadné dopravy a podpory cyklistů a pěších. Nejvýznamnější akustický problém ve městě představuje hluk ze silniční dopravy. Ostatní zdroje dopravního hluku, tedy letecká, železniční a tramvajová doprava, se uplatňují relativně místně. Z výsledků hlukového posouzení vyplývá, že skoro 480 000 obyvatel hlavního města bydlí v prostředí, kde noční hluk z některého z dopravních zdrojů dosahuje nebo přesahuje 50 dB. Podobně jako pro snížení emisí má stejný význam zavádění výše zmíněných opatření i pro snížení hluku. Ten lze dále ovlivnit i zvýšenou kontrolou rychlosti, plynulosti provozu, zaváděním tichých povrchů apod., ale i uplatněním tzv. tichých oblastí. Všechna uvedená opatření a zásahy vyžadují nemalou míru finančních prostředků, ale i schopný management pro jejich kvalitní přípravu a realizaci.

Nedostatečné podmínky pro tříděný sběr a nakládání s odpady S rostoucím počtem obyvatel na území hl. m. Prahy, vzrůstá i produkce odpadů na jednoho obyvatele. V souladu s cíly a principy Plánů odpadového hospodářství, trendy v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, je nutné rozšiřovat síť zařízení pro nakládání s odpady. Vzhledem k systematické ekologické výchově se daří úspěšně rozšiřovat síť sběrných dvorů. Projevuje se však deficit komplexnějšího zařízení pro nakládání s odpady, rozhodnutí o jeho umístění a o způsobu jeho využívání. Budování finálních zařízení pro likvidaci, či ukládání odpadů se střetá s nepochopením a odporem.

Přetrvávající problémy s Ústřední čistírnou odpadních vod (ÚČOV) Potřeba celkové přestavby a rozšíření ÚČOV na Císařském ostrově je vyvolána jednak rozvojem města, tak nutností dosáhnout výrazně vyššího stupně kvality vody vypouštěné z čistírny do Vltavy. Evropská unie vyvíjí větší tlak na členské země EU z hlediska požadované kvality povrchových a podzemních vod. Tento požadavek vychází z evropských standardů vyjádřených ve směrnici Rady EU 91/271/EHS a později zakotvených v NV č. 61/2003 Sb., NV č. 229/2007 Sb. a NV č. 23/2011 Sb. Přestavba a rozšíření ÚČOV tak musí být provedena co nejrychleji, protože se kriticky přiblížila doba, kdy by hl. m. Praha mohlo být citelně penalizováno z neplnění výše uvedených závazků. Zásadní problém s rozšířením a přestavbou ÚČOV je její financování. U zvolené varianty přestavby a rozšíření ÚČOV bylo počítáno také se spolufinancováním z fondů EU, avšak v současné chvíli je jasné, že dotace z fondů EU, tak jak je záměr připraven, nebudou. Proto je nutné najít jiné finanční zdroje. Jako další možnosti financování se jeví půjčka od Evropské banky, financování ze státního rozpočtu nebo finanční spoluúčast provozovatele čistírny. Jednou z možných variant je také přehodnocení záměru rozšíření a přestavby ÚČOV jako takového a hledat jiné řešení. To ale sebou nese ještě vyšší riziko případných sankcí plynoucí z přijatých závazků. Primátor hl. m. Prahy ustanovil odbornou komisi, která má za úkol nalézt řešení tohoto problému.

102

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

4.2.2 Urbanistické problémy V urbanistických problémech jsou zařazeny oblasti či území ovlivněné specifickým jevem či fenoménem negativně ovlivňujícím možnosti stávajícího fungování a budoucího rozvoje. Tímto negativně ovlivňujícím fenoménem může být často i skupina souvisejících a vzájemně se překrývajících faktorů, z nichž žádný sám o sobě nemusí znamenat závažnou závadu, ale vzniká až jako negativní výsledek jejich vzájemného spolupůsobení. Vedle problémových území tzv. specifických oblastí, jsou vymezeny také přestavbové plochy, lokality s často významným pozitivním potenciálem dalšího rozvoje, které jsou však zatíženy starými ekologickými zátěžemi a souvisejícími negativy. Na základě vývoje území, změn názorů na využití a potřeb rozvoje území byly též vytipována tzv. křehká území, plochy u nichž se nedaří nalézt a potvrdit odpovídající urbanistickou koncepci a u nichž se objevily požadavky na změny, které mohou ovlivnit koncepci platného územního plánu. Stávající a připravovaná zástavba sledující hranici Prahy Tato zástavba znamená problematické uzavírání prostupů do volné krajiny. Stávající nebo připravovaná nabídka rozvojových ploch v Praze, ale zejména v regionu se často soustřeďuje do poloh v těsném kontaktu s hranicí HMP, bez ohledu na potřebu systémových propojení, přijatelnou koncepci sídla i krajiny, fungující vazby, nebo místní podmínky. V současné době již existuje několik míst srostlé zástavby mezi městem a regionem přinášející administrativní a funkční problémy, které kladou zvýšené nároky na koordinaci vzájemných vazeb a spolupráci.

Specifické oblasti - oblasti s problémy využití a uchování stávajících hodnot (O) OC - Oblast celoměstského centra OE - Oblasti pohledově exponované - citlivé na prostorové změny struktury s ohledem na chráněná panoramata města. Pohledový horizont I. a II. OE1 OE2 OE3 OE4 OE5 OE6 OE7 OE8 OE9 OE10 OE11 OE12 OE13 OE14

Pražská kotlina Salabka a Velká skála Šutka Ládví Prosecké skály Klíčov, Bažantnice a Hutě Vítkov Bohdalec Kavčí hory Branický lom U branického pivovaru Komořany - Krupná Dívčí hrady Vidoule

OR - Oblast s vysokou koncentrací celoměstských rekreačních aktivit Troja - Bubeneč OP - Oblasti s potenciálními střety s požadavky ochrany přírody a krajiny OP1 OP2 OP3 OP4 OP5 OP6 OP7

Vinořská obora Klánovický les Trojmezí Radotínské údolí Prokopské a Dalejské údolí Vidoule - Cibulka - Motol Šárecké údolí

OV - Oblast s vysokou kumulací zájmů v návaznosti na Vltavu a Berounku OV1 OV2 OV3 OV4 OV5

Draháň - Troja Holešovický meandr Centrum - Smíchov - Podolí Chuchle - Braník - Modřany Soutok Vltavy a Berounky

OD - Oblast s výrazným deficitem zeleně a rekreačních příležitostí - Severovýchod města ON - Oblasti nedokončených urbanisticklých příležitostí

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

103

4.2

ON1 ON2 ON3 ON4 ON5 ON6 ON7 ON8 ON9

Pelc Tyrolka Vítězné náměstí - Dejvice Černý most - centrum Opatov - centrum Střížkov - centrum Pankrác Vysočany Harfa Bohnice - centrum Háje - centrum

OO - Oblasti obchodně – společenských center s regionálním dosahem a s problémy jejich rozšiřování a zkapacitňování OO1 OO2 OO3 OO4

Letňany Černý Most Zličín Chodov

OL - Oblasti zasažené provozem letišť Praha Ruzyně a Praha Kbely OL1 OL2

Praha- Ruzyně Praha- Kbely

OC Oblast celoměstského centra Oblast označovaná za celoměstské centrum se nachází částečně na území Památkové rezervace v hlavním městě Praze (PPR), s navazujícími okrajovými částmi historických čtvrtí Vinohrad, Karlína a Smíchova, převážně na území městských částí Praha 1 a částí Praha 2, Praha 5, Praha 7 a Praha 8. Celoměstské centrum tvoří převážně historicky cenná zástavba s památkovou ochrannou, nabízející širokou škálu městských funkcí, realizují se zde mezinárodní přestupní vazby železniční, autobusové, výrazně se projevuje zvyšující se turistická atraktivita Prahy. Oblast představuje soustředění celostátně významných institucí správních, kulturních, vzdělávacích i zdravotních, je zdrojem výrazné nabídky pracovních příležitostí, s kterou souvisí i četnost zásobovacích a obslužných cest a zvyšování zatížení městské hromadné dopravy a celého komunikačního systému. Významnou a potřebnou část centra tvoří bydlení. Turistický ruch a dopravní zatížení jsou nejproblematičtějšími vlivy v souvislosti s památkovou ochranou městské zástavby, s ochranou veřejných prostranství a s podmínkami pro udržitelný život obyvatel centra. Nebytové funkce celoměstského centra by měly být rozvolněny do navazujících ploch souvisejících městských částí a částečně přeneseny do ostatních významných městských center. Permanentně jsou ohroženy plochy zeleně v celoměstském centru, které nemají památkovou ochranu. (více v kapitole 2.3 Využití území, v části 2.3.2) OE Oblasti pohledově exponované Památková rezervace v hlavním městě Praze představuje unikátní urbanistickou strukturu velmi citlivou na měřítka umísťovaných staveb. Soudobý tlak na nové realizace v bezprostředním okolí znamená nebezpečí možného narušení tohoto unikátního celku, a to i vzhledem k narůstajícímu zájmu na umísťování výškových staveb. Potřebné je stanovení odpovídajících pravidel, regulativů i podmínek. Citlivá oblast pro umísťování staveb je vymezena pohledovým horizontem I., jako území viditelné z historického jádra města a pohledovým horizontem II., jako území viditelné z historického jádra a jeho ochranného pásma, které vznikly na základě podrobnější analýzy viditelnosti území z ověřených vyhlídkových míst a související prostorové analýzy území s využitím 3D modelu zástavby a zeleně. Zdůrazněny jsou též výrazně pohledově exponované lokality při pohledech z historického jádra města, které jsou lokalitami ve vzdálenější poloze, jež jsou však v důsledku specifické polohy a terénní konfigurace mimořádně dobře viditelné. Kromě samotné OE1 Pražské kotliny, sem patří zejména lokality: OE2 Salabka a Velká skála, OE3 Šutka, OE4 Ládví, OE5 Prosecké skály, OE6 Klíčov, Bažantnice a Hutě, OE7 Vítkov, OE8 Bohdalec, OE9 Kavčí hory, OE10 Branický lom, OE11 U branického pivovaru, OE12 Komořany - Krupná, OE13 Dívčí hrady, OE14 Vidoule. (více je uvedeno v kapitole 2.2 Sídelní struktura, v části 2.2.5) OR Oblast s vysokou koncentrací celoměstských rekreačních aktivit - Troja - Bubeneč Oblast se zájmy ochrany přírody a krajiny a s aktivitami nemístního a celostátního významu s vysokou návštěvností. Oblast je vymezena na, k. ú. Troja a Bubeneč a z malé části katastr Bohnice a Kobylisy. Jedná se

104

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

o unikátní prostor s řadou přírodně rekreačních a kulturních hodnot, které byly rozšířeny založením Stromovky, ZOO, Pražské botanické zahrady a Pražského výstaviště Holešovice, a které jsou využívány hojně místními i mimopražskými návštěvníky. Návštěvnost oblasti se stále zvyšuje, vyvolává vysoké nároky na automobilovou dopravu a MHD a dostává se do konfliktu s potřebami místních obyvatel i zájmy ochrany přírody. Významně se uplatňuje v obraze města, nezastupitelná pro rekreaci centrální oblasti města. Oblast je negativně ovlivňována intenzifikovanou Ústřední čistírnou odpadních vod na Císařském ostrově. (více je uvedeno v kapitole 2.3 Využití území, v části 2.3.2) OP Oblasti s potenciálními střety s požadavky ochrany přírody a krajiny Oblast s výraznými požadavky na rekreační a jiné využití, případně i se záměry na provedení změn v území, které by mohly významně omezit přírodní potenciál území a přírodní a krajinné hodnoty lokality. Tato rekreační území jsou často přetížená vysokou návštěvností i vzhledem k tomu, že tvoří přímé rekreační zázemí kapacitním obytným celkům - OP5 přírodní park Prokopské a Dalejské údolí, navíc bezprostředně navazující volné plochy jsou atraktivní příležitostí pro další zástavbu - OP6 Vidoule, Cibulka, Motol, OP7 Šárecké údolí, OP3 Trojmezí. Problematické mohou být i další zájmy vycházející z krajinářských hodnot těchto území, které mohou zvýšit atraktivitu např. golfových hřišť, bez ohledu na omezení přístupnosti a ochranu přírodních hodnot OP2 Klánovický les, OP1 Vinořská obora. Problematické mohou být i vazby na těžební činnost v lomech a související provozy - OP4 Radotínské údolí. (více je uvedeno v kapitole 2.9 Zeleň a rekreace, v části 2.9.2) OV Oblasti s vysokou kumulací zájmů v návaznosti na Vltavu a Berounku Specifickou oblastí města je samotná řeka Vltava, řeka Berounka a jejich související záplavová území, regulovaná protipovodňovou ochranou. Tyto dva největší vodní toky na území hl. m. Prahy, jsou výrazným krajinným prvkem, který ovlivnil založení i vývoj města. Oblast se zájmy památkové ochrany, ochrany přírody a krajiny, s dopravním významem řeky, s omezením vyplývajícím ze zaplavovaného území, se zájmy rekreace a všech souvisejících aktivit. Území kolem těchto vodních toků čelí tlakům na vytváření komerčního zázemí pro rekreační a sportovní funkce a využití pro atraktivní výstavbu, vznikají tak bariéry prostupnosti komunikační i vizuální. Oblast lze rozdělit na několik charakteristických částí se svou vlastní specifikou a problémy. OV1 Draháň - Troja – významné krajinné území sledující údolní polohu Vltavy s problémy inundace, problematickými provozními nároky stávající ČOV, s koncentrací celoměstských rekreačních funkcí. Situování areálů botanické zahrady, zoologické zahrady a Trojského zámku s vysokou návštěvností způsobuje značné dopravní zatížení oblasti a nárazové nároky na vybavenost, provozně v nesouladu s potřebami místních obyvatel. Jako problematické se jeví především řešení této situace možnými zásahy do bezprostředního okolí řeky, která je nositelem celoměstského systému zeleně a nadregionálního biokoridoru ÚSES. OV2 Holešovický meandr – rozvoj zástavby podél Bubenského nábřeží v této oblasti naráží na potřebu zachování funkce přístavu a jeho provozních nároků. Zatím přetrvávají rozsáhlé devastované a dočasně využívané plochy na Libeňských kosách, v okolí Libeňského mostu a na Maninách. Stupňují se nároky na komerčně rekreační využití, které mohou být v konfliktu s nároky na splnění podmínek inundace a USES. Pro rozvoj rekreačního potenciálu území je žádoucí uvolnění prostoru řeky pro všechny formy vegetačního doprovodu s posílením pěších vazeb v rámci nábřeží. OV3 Centrum- Smíchov – Podolí – v oblasti centra je nutné uvažované záměry směřující k obnově ostrovů konfrontovat s památkovou ochranou a ochranou přírody. Kumulace nároků na dopravní a rekreační využití řeky se promítá do problematického využití a zvýšených nároků do nábřežních poloh. Některé aktivity pak mohou omezovat možnost pěší návaznosti, volnému přístupu k řece, i přírodní a rekreační podmínky území. OV4 Chuchle- Braník- Modřany – problematické je rozrůstání rekreačních aktivit podél řeky, které naráží na potřebu prostupnosti území. Všechny nové záměry jsou limitovány průchodem celoměstského systému zeleně a nadregionálního biokoridoru ÚSES. V souvislosti s transformací území souvisejících ploch se zvyšují nároky na využití území s problémy omezujícími možnosti rehabilitace a doplnění zeleně, a s prostorovými zásahy uplatňujícími se nově v průhledech z centra i v nábřežních polohách. OV5 soutok Vltavy a Berounky - podstatnou proměnu čeká údolní nivu na soutoku řek Berounky a Vltavy, na území městských částí Praha 5, Praha 12, Lipence, Radotín, Zbraslav. Jedná se o záplavovou oblast s vymezenou aktivní zónou, nacházejí se zde významná ložiska štěrkopísku, jejichž vytěžením se podstatně promění charakter i funkční využití krajiny. Území má silný celoměstský rekreační potenciál. Problémy jsou s umístěním a organizací vodních ploch v prostoru Radotín – Velká Chuchle. (více je uvedeno v kapitole 2.3 Využití území, v části 2.3.2)

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

105

4.2

OD Oblast s výrazným deficitem zeleně a rekreačních příležitostí - severovýchod města Severovýchodní oblast města – území na okraji kompaktního města a vnějšího pásma mezi městskou částí Ďáblice a Kbely má charakter monotónní otevřené zemědělské krajiny, kde je evidentní nedostatek souvislejších ploch zeleně, fungujícího systému zeleně a ÚSES. Chybí nabídka rekreačních příležitostí pro související kompaktní městskou strukturu Proseka a městské části Letňan, kde stoupá zájem o další bytovou a komerční zástavbu na volných plochách i na rozsáhlých přestavbových plochách Avia. Rozvíjející se obchodní plochy a další komerční příležitosti navíc výrazně zvyšují podíl zpevněných ploch a zmenšují možnosti založení odpovídajícího podílu zeleně. K částečnému zmírnění deficitu, by měl přispět nově realizovaný rozsáhlý park o 36 ha, vlastní problém však může řešit až systematické dotváření rekreační krajiny a ochrana vhodných ploch pro její rozvoj. (více je uvedeno v kapitole 2.9 Zeleň a rekreace v části 2.9.1) OO Oblasti obchodně – společenských center s regionálním dosahem a s problémy jejich rozšiřování a zkapacitňování Oblasti velkokapacitních nákupních center vykazují v současné době problémy související s komerčními zájmy na jejich dalším zkapacitnění, které přinášejí řadu problémů provozních, dopravních i ekologických – zvyšování podílu zpevněných ploch s min. podílem zeleně, výrazná závislost na IAD, rozsáhlá parkoviště na terénu, ale i problémů urbanistických – špatné zapojení do městské struktury apod. Potřeby kapacit obchodních ploch tohoto typu jsou navíc již z hlediska potřeb města v Praze naplněny a jejich další navyšování zostří konkurenční prostředí s nebezpečím stagnace a může mít za následek opuštění ploch a následnou degradaci některých lokalit. Jedná se o centra OO1 Letňany, OO2 Černý Most, OO3 Zličín, V některých případech může neuvážená lokalizace významně ovlivnit i naplňování původních rezerv pro centrální městské prostory a jejich atraktivitu pro obyvatele navazujícího sídlištního celku např. lokalita OO4 Chodov. (více je uvedeno v kapitole 2.3 Využití území, v části 2.3.3, a v kapitole 2.11 Produkční odvětví, v části 2.11.4) ON Oblasti nedokončených urbanistických příležitostí Jedná se o lokality v atraktivních polohách s původními významnými projekty, které buď nebyly realizovány, nebo jen částečně. Významnou hodnotou je původní koncepce, která by měla být naplněna jako např. bloková kompozice Vítězného náměstí v Dejvicích (ON2) vycházející z nedokončené Engelovu kompozice, Řada takových koncepcí vzešla ze soutěží a byla realizována jen částečně, to je případ Pankráce tzv. pentagonu (ON6). V některých případech není původní koncepce úplně aktuální, realizace stagnuje a koncepce se dále vyvíjí s ohledem na aktuální potřeby např. vysokoškolský areál Pelc Tyrolka (ON1). Velký projekt ve Vysočanech Harfa "Zelený ostrov" (ON7) vznikl v souvislosti s výstavbou O2 arény (2004) není dosud dokončen. Prostorové a kompoziční vztahy nedokončených lokalit jsou vázány na dotvoření původní koncepce, nebo musí výrazně pracovat s navazujícím širším založením, které lokalita dotváří a akcentuje. Sem patří všechna nerealizovaná centra sídlištních celků, zejména- jižní město Černý most (ON3), Opatov (ON4), Háje (ON9), centrum Bohnice (ON8), Střížkov (ON5). (více je uvedeno v kapitole 2.3 Využití území, v části 2.3.2) OL - Oblasti zasažené provozem letišť Praha Ruzyně a Praha Kbely Dle zákona č. 258/2000 Sb. O ochranně veřejného zdraví, při překročení hygienických limitů hluku z provozu na veřejných mezinárodních letištích zajišťujících ročně více než 50 000 startů nebo přistání na vojenských letištích, je provozovatel letiště povinen navrhnout ochranné hlukové pásmo. Příslušný stavební úřad vyhlásí OHP a upřesní jeho režim. Ochranná pásma pražských letišť nepříznivě ovlivňují možnosti rozvoje v daných územích, zejména s problémy hlukových a bezpečnostních vlivů. Jedná se o OL1 Praha- Ruzyně a OL2 Praha- Kbely. (více je uvedeno v kapitole 2.14 Hygiena životního prostředí, v části 2.14.2) Významné přestavbové plochy (T) Přestavbové plochy přestavují zaniklé průmyslové a skladové, zemědělské či vojenské areály a objekty, skleníky, či části drážních území a jiných původně zastavěných ploch. Jedná se o území opuštěná a nefunkční. Často obsahují prvky kvalitního průmyslového dědictví. Nevyhovující stav těchto ploch má negativní až degradující vliv na okolí. Můžeme sem zařadit i řadu dalších ploch uvnitř zastavěného a urbanizovaného území, jejichž funkce a provoz s těmito funkcemi spojený neodpovídá významu místa a jeho potenciálu a jejich stavební stav neodpovídá funkci, které slouží. Často se jedná o dočasně využívané, či pronajímané plochy a zařízení. Na území města bylo vytipováno 94 přestavbových ploch, z toho 47 významných svou polohou, vazbami na systémy města, či rozlohou, která umožní realizaci plnohodnotných částí města. Řada z nich nemá v současné době uzavřenou koncepci využití a řešení je předmětem prověřování. Většina má své investory a i přes dlouhodobý proces revitalizace těchto ploch. Lze očekávat jejich postupné začlenění do městské struktury.

106

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

Území v historickém centru a ve vnitřním kompaktním městě Poloha přestavbových ploch na okraji historického centra zvyšuje jejich atraktivitu, rozsáhlé ucelené plochy představují nabídku na rozšíření aktivit celoměstského centra, odlehčení historickému centru, možnosti realizovat veřejné funkce a rozšířit nabídku rekreačních příležitostí. Zároveň však představují nebezpečí kapacitního přetížení, prostorové neúměrnosti a s tím spojené vizuální a funkční problémy. Území je citlivé na nalezení vyváženého programu a odpovídající koncepce. Jedná se o celkem 12 ploch. Jedná se především o opouštěné a měnící se železniční plochy a další související území - Argentinská - Bubny Zátory T/13 a související území za nádražím v okraji Vltavy T/64, Nádražní - Smíchovské nádraží T/37,a související při ulici Strakonické - lihovar T/45, spíše výhledově očekávané jsou úpravy na Dejvickém nádraží - Hradčanská Prašný most T/62, přímo v historickém centru leží Hybernská - Masarykovo nádraží T/89, Jana Želivského Žižkovské nádraží T/17. Unikátní příležitostí je plocha Rohanského ostrova a Manin T/14, a pohledově související území v Holešovicích Jankovcova T/87, či další plochy související s řekou Bubenské nábřeží - Holešovický a Libeňský přístav T/65. Dlouhodobě neřešeným problémem zůstává další fungování a program sletového stadionu Vaníčkova - Strahov T/18. Drobnější, ale významnou plochou v samém okraji historického centra zůstává Bělehradská - Nuselský pivovar T/23. Území ve vnějším kompaktním městě Jedná se celkem o 13 ploch. Je to především jihovýchodní část města Vršovice, Michle a částečně též Záběhlice kde se nachází neuspořádané živelně využívané a rozvíjené území skladových a provozních ploch, zahrádek, devastovaných a opuštěných území včetně opuštěné seřaďovací tratě. Jsou to plochy U Vršovického hřbitova Bohdalec, Slatiny T/25, Záběhlická T/26, Podle Náhonu T/27, U Trati - Slatiny sever T/69 a Přípotoční T/24. Do oblasti Záběhlic též spadá rozsáhlá plocha bývalého závodu Mitas, kde jsou objekty užívány spíše dílčím a příležitostným způsobem 'Švehlova - Mitas T/95. Jedním z největších soustředění přestavbových ploch, dílčím způsobem již transformovaných, nebo znovu využívaných jsou Vysočany. I přes realizaci větší části rozsáhlého projektu na Harfě a výstavbě v oblasti bývalé spalovny, Kejřova mlýna a opuštěné vlečky, zůstává zejména část při ulici Kolbenově se stanicí metra a tramvajovou obsluhou, dosud nevyužívaná, podobně jako bývalý areál pekáren Odkolek. Jedná se o plochy Ocelářská T/53, Kolbenova - Praga T/30, Kolbenova ČKD T/71, Na obrátce - lokalita Čína T/91, Poděbradská U Elektry T/73, Pod Krocínkou - Odkolek T/70. Rozsáhlou přestavbovou plochu tvoří též bývalý průmyslový závod Waltrovka při Radlické radiále, s problémy zvolení vhodné míry využití území uvažované obytné zástavby a zapojení do okolní zástavby - Radlická - Radlické údolí T/61. Území ve vnějším pásmu Jedná se celkem o 22 ploch. Na severu představuje největší příležitost bývalý areál firmy Avia, Kostelecká Veselská - Avia T/4, který je po několika pokusech o oživení dnes z větší části uvolněný pro doplnění městské struktury včetně bydlení a dále několik drobných přestavbových ploch - Polaneckého - PAL Kbely T/90, Čakovická - Klíčov T/29 a v Dolních Chabrech Dopraváků T/48. Na východě města při samé hranici vnějšího kompaktního města je poměrně živelně transformovanou plochou areál bývalých výzkumných ústavů Běchovice Podnikatelská - výzkumné ústavy T/59. Na jihovýchodě se jedná v oblasti Chodova o devastované plochy Na JelenáchT/93 a skladové a výrobní základny v oblasti Libuše a Písnice Dobronická - Paběnice T/38, V Lužích - masokombinát T/39. Řada přestavbových ploch na jihu města provází ulici Modřanskou a Komořanskou Údolní - Branický pivovar T/85, podél železniční trati bývalé závody Chirana, Nestle atd. Šífařská T/84, Mezi Vodami - cukrovar T/83, Komořanská T82, Do Koutů - Modřanské strojírny T/36. Do vnějšího pásma již zasahují přestavbové plochy při Strakonické bývalé skleníky Radotínská - U Valtrů T/35 a Výpadová - skleníky T/34 a na Zbraslavi stávající problematická velkotržnice v inundačním území K Radotínu T/77 a území bývalé skládky Strakonická - Horka T/96. Na západě města tvoří okraj vnějšího kompaktního pásma bývalé průmyslové a skladové areály rozmístěné podél železniční trati Praha – Hostivice na katastru Zličína a Stodůlek. Bývalý závod Vodní zdroje Strojírenská V Pískovně T/56, Na Radosti - Siemens T/11 a Jeremiášova - Bavorská T/57 tvořená třemi závody - stavební dvůr podniku IPS Praha, areál konstruktivy a Mototechny. Na katastru Ruzyně se rozhoduje o opuštění kasáren Vlastina T/58. Ve vnějším pásmu dříve využívané areály jako deponie stavebního materiálu a betonárny bývalého závodu IPS (dnes Skanska) K Betonárně - stavební základna T/54. (více je uvedeno v kapitole 2.3 Využití území, v části 2.3.3)

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

107

4.2

Vybraná území s dosud neuzavřenou koncepcí - křehká území (K) Na základě vývoje území, změn názorů na využití a potřeb rozvoje území byly též vytipovány tzv. "křehká území", plochy u nichž se nedaří nalézt a potvrdit odpovídající urbanistickou koncepci a dále další plochy, u nichž se objevily požadavky na změny, které mohou ovlivnit koncepci platného územního plánu. Vymezení křehkých území není v ÚAP konkrétní, pouze upozorňuje na území, kterého se neuzavřená koncepce dotýká. Území v historickém centru a ve vnitřním kompaktním městě Území historického centra má 1 zásadní prostor s dlouhodobě neuzavřenou a stále živou otázkou na dostavbu Staroměstské radnice a dalších úprav Staroměstského náměstí K1 Staré město - Staroměstské náměstí. Zásadní význam pro vývoj centrální oblasti města bude mít celkem 5 přestavbových území, a dalších 8 lokalit ve vnitřním kompaktním městě. Vlastní území centra mohou významně ovlivnit především přestavbové plochy nádraží, zejména K2 Staré město - Hlavní a Masarykovo nádraží, K3 Holešovice - nádraží Bubny, K12 Smíchov nádraží jih - Strakonická a v bezprostředním kontaktu ležící K14 Dejvice - Mariánské hradby -Špejchar a K7 Žižkov - nákladové nádraží. Nabídka významných kapacit pro zástavu rozšíří nabídku atraktivit jádra města do širšího území, navržená struktura ovlivní veduty města a změní funkční i provozní vztahy. Další významná území, která lze počítat mezi nedokončené příležitosti patří areál Univerzity Karlovy K4 Troja Pelc Tyrolka, devastované území libeňských kos s bývalým libeňským přístavem a redukovaný holešovický přístav K5 Libeň - Holešovice, významné spádové území, jádro městské čtvrti a kompoziční ohnisko K6 Libeň - Centrum Palmovka, neadekvátně je využívaný prostor Strahovského stadionu a navazujících ploch lokality K13 Střešovice Strahov. Zatím omezeně využívané je rozsáhlé území při stanici metra K8 Strašnice - Hagibor, nově je potřeba formovat území ve vztahu k poloze dosud neusazeného nového mostu K11 Podolí - Dvorecký most. Zásadně může formovat panorama města další vývoj v oblasti Pankrác, lokalita K9 Pankrác - Reiknechtka a atraktivní, ale znehodnocený prostor, vážící na uzavření problematiky SJ magistrály K10 Pankrác - Pankrácké nám. Území ve vnějším kompaktním městě Celkem 26 lokalit s dosud neuzavřenou koncepcí ve vnitřním kompaktním městě představuje značný potenciál pro další vývoj a doplnění městské struktury ve vnějším kompaktním městě. Především volné plochy navazující na stanici metra a autobusový terminál, původně určené pro výstavbu výstaviště K15 Letňany jih zůstávají s nejistou programovou náplní a budoucí koncepcí. Nepřímo k nim váží plochy K16 Kbely východ, které jsou v zájmu ministerstva obrany pro založení opraven helikoptér. Stále živým územím jsou transformační plochy zahrad a zahrádek K17 Čakovice západ. V oblasti Vysočan se dlouhodobě nenaplňuje přestavbové území kolem ulice Kolbenovy, obsloužené stanicí metra i tramvají, které je dlouhodobou rezervou pro doplnění kompaktní městské struktury K18 Vysočany - Kolbenova sever, podobně i K19 Vysočany- Kolbenova jih a K20 Vysočany - U Elektry. Ve Strašnicích najdeme rozsáhlá přestavbová území K21 Strašnice - Hostivař - Mitas, K22 Strašnice - Slatiny a K23 Strašnice - Bohdalec s nutností vyjasnění celkové koncepce a podmínek degradovaného území. Významná rezerva rekreačních ploch pro navazující kapacitní obytnou zástavbu sídlišť K24 Záběhlice, Hostivař, Chodov - Trojmezí je předmětem zájmu o kapacitní výstavbu. Drobnější přestavbovou plochu tvoří K25 Chodov Chodovec - areál firmy Agneco. Se stanicí metra je spojená atraktivita lokality K26 Spořilov - Roztyly, ale i území K27 Lhotka, Krč - Nové Dvory, které je rezervované pro umístění stanice metra trasy D. Mezi významné transformační území patří K28 Libuš - Sapária území bývalého masokombinátu a K29 Modřany cukrovar plochy bývalého cukrovaru, stejně jako K30 Modřany - Nestle s nevyjasněnými prostorovými souvislostmi, a K32 Braník - ledárny, pivovar. Rozsáhlé území K31 Braník, Krč - údolí Kunratického potoka je předmětem kontroverzních požadavků na zástavbu. Pohledově exponovaným územím pro histrické centrum je K34 Dívčí Hrady západ a podobně i K33 Barrandov západ v těsné vazbě k filmovým ateliérům a přírodním plochám Radotínsko-Chuchelského háje. K významným přestavbovým územím na západě města patří K35 Radlické údolí, kde se jedná o dosud nepotvrzenou koncepci využití a dostavby kolem stanice metra a doplnění jižní fronty ulice Radlické. Dále přestavbové plochy K36 Zličín - Siemens, K37 Zličín - Mototechna a K38 Zličín - U nádraží. Bývalá skládka K39 Motol - skládka umožní další využití území pro potřeby lékařské fakulty při nemocnici Motol. Na Praze 6 patří k přestavbovým územím K40 Ruzyně - kasárna.

108

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

Území ve vnějším pásmu Vnější pásmo města nabízí pro další rozvoj dosud neujasněné plochy 17 lokalit. Mezi kontroverzní plochy patří plocha opuštěné vojenské základny K41 Miškovice - Zabitý kopec. Lokalita K42 Horní Počernice východ a K43 Klánovice západ mají problémy s dopravní obsluhou, zásobováním a vazbami do regionu. Proměnou prochází významné rozvojové rezervy K44 Dolní Počernice - technologický park, která ztratila možnost napojení na Pražský okruh a K45 Dubeč - Štěrboholy - Východní město, které je rozsáhlým dopravně a technicky nepřipraveným územím. Lokalita K46 Petrovice - Uhříněves trpí rozpornými zájmy na rozvoj bydlení a rozšíření kontejnerového překladiště. Problematické jsou lokality s požadavky na rozšíření zástavby na volných plochách K47 Královice východ, K48 Uhříněves jihozápad nebo K49 Benice- Pitkovice, které trpí znaky suburbanizace. Podobně je zájem o lokalitu K50 Újezd- Kateřinky, kde je navíc výstavba je závislá na vybudování křižovatky Vestecké spojky a D1. Dlouho očekávaným záměrem je přesídlení velkotržnice Lipence K51 Lipence na území bývalé skladky. Neuzavřená je koncepce volných ploch v záplavovém území, s rekreačním potenciálem K52 Velká Chuchle, Zbraslav, Radotín ve vazbě na Chuchelské závodiště a dostavba sídliště Barrandov K53 Barrandov Holyně -, vázané na prodloužení tramvajové trati. S nedořešenou dopravní a technickou infrastrukturou se potýká K54 Třebonice, Řeporyje - Západní město. Požadavky na nový rozvoj obytné zástavby na orné půdě mají lokality K55 Nebušice západ v kontaktu s přírodním parkem Lysolaje - Šárka a K56 Lysolaje severozápad v kontaktu s přírodní památkou Housle. Významně pohledově exponované území na ostrohu nad Vltavou K57 Sedlec - Suchdol je neadekvátně využívané pro recyklaci stavebních drtí, a dalšími přestavbovými areály.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

109

4.2

110

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

4.2.3

Problémy dopravní infrastruktury

Do problémů dopravní infrastruktury jsou zařazeny především dosud neřešené nebo nerealizované záměry v různém stupni projektové přípravy a projednání.

Problémy železniční dopravy Uspořádání železničního uzlu na území celoměstského centra a centrální oblasti Jedná se o často diskutovanou otázku v souvislosti s uvolňovanými plochami nádraží na území města. Stav železniční infrastruktury v železničním uzlu Praha je neuspokojivý. Zařízení jsou často zastaralá a železniční síť není schopna zvládnout požadovaný objem zvláště osobní dopravy. Chybějí také kvalitní tangenciální spojení železniční dopravy mimo centrum města. Pokračující modernizace a optimalizace tratí ŽUP spolu s realizací nových zastávek umožní také rozvoj tangenciálních tzv. městských linek. Tyto nové linky budou využívat i tratě dnes určené především pro nákladní dopravu. Chybějící železniční zastávky Pro lepší využití železniční dopravy v Praze je třeba na území města zvýšit počet železničních zastávek. Železniční tratě prochází v Praze často silně urbanizovaným územím a mají tak dobré předpoklady pro jeho přímou obsluhu i pro realizaci přímých přestupních vazeb s ostatními druhy veřejné dopravy. Železniční stanice a zastávky na tratích ŽUP mohou být ve značné míře významné přestupní uzly a některé z nich mají potenciál stát se přirozenými architektonickými a urbanistickými jádry území. Nedostatečná kapacita železničního koridoru mezi žst. Praha Smíchov a žst. Praha hlavní nádraží Nedostatečná kapacita je způsobena současným uspořádáním a parametry traťového úseku, který představuje problematickou část železničního uzlu Praha ve vztahu k současným a zejména výhledovým přepravním nárokům. Nedostatečná kapacita se projevuje především u železničního mostu Na Výtoni, jehož výhledová podoba se zřetelem na nové dopravní nároky a možností území není dosud uspokojivě vyřešena. Komplikované podmínky pro zkapacitnění železničního uzlu Praha v centrální oblasti města vedou k převážně tunelovému řešení propojení železničních stanic Praha-hlavní nádraží/Masarykovo nádraží a Smíchovské nádraží/nádraží Vršovice. Železniční tratě s potřebou oddělení dálkové a příměstské dopravy V důsledku rostoucích nároků na kvalitu, rychlost a kapacitu železniční dopravy jsou nejzatíženější tratě v relaci Praha – Beroun, Praha – Kolín, Praha – Benešov. Z hlediska potřeb veřejné dopravy se zřetelem na kritéria trvale udržitelného rozvoje v podobě zvyšování nabídky a atraktivity ekologické železniční dopravy je evidentní potřeba nových železničních koridorů v těchto nejzatíženějších směrech za účelem segregace (tj. oddělení) jednotlivých segmentů železniční dopravy s cílem zvýšit celkovou propustnost infrastruktury a tak nabídnout prostor stále narůstající poptávce po železnici jak v segmentu příměstské železniční dopravy, tak i v segmentu dálkové a regionální železniční dopravy.

Problémy silniční dopravy Problém severojižní magistrály V souvislosti s novými významnými stavbami, které se v koridoru podél severojižní magistrály realizují, respektive navrhují a s ohledem na rezervy dalšího rozvoje zástavby v její blízkosti, narůstá zájem o humanizaci předmětné komunikace do podoby městské třídy. Tomuto požadavku by měly odpovídat úpravy parteru, zatraktivnění možností pro pohyb pěších a cyklistů v uličním prostoru a zmírnění bariérového efektu magistrály v území zvýšením její příčné prostupnosti. Výškové řešení nových objektů podél magistrály se propisuje do panoramatu města, důležité bude proto vyhodnocení jednotlivých staveb z hlediska vlivů na panoramata z historického jádra města i jeho ochranného pásma. Upřesnění průběhu Městského okruhu ve východní části města Od Pelc - Tyrolky přes Balabenku, Jarov, Malešice k Rybníčkům je třeba optimalizovat průběh městského okruhu se zřetelem na minimalizaci negativních dopadů stavby do území i za cenu vyšších investičních nároků. Z doložených údajů o vývoji zatížení komunikační sítě, intenzity na sledovaných úsecích komunikací města, lze dovodit, že spolu s s regulačními opatřeními vůči IAD v silně urbanizované centrální oblasti města je nabídka technicky vybavené trasy Městského okruhu pro město potřebná. V současné době je návrh nedokončených úseků Městského okruhu posuzován v rámci procesu EIA, v rámci něhož byly vyhodnoceny varianty řešení. Severovýchodní část Městského okruhu (úsek Pelc-Tyrolka - Balabenka) je vyhodnocena s doporučením dále sledovat pro směr od Pelc-Tyrolky k Balabence trasu ulice Povltavské, pro opačný směr od Balabenky k PelcTyrolce je doporučeno sledovat tunel pod Bílou skálou. Východní část Městského okruhu (úsek Balabenka – Štěrboholská radiála) byla v rámci procesu EIA posuzována ve variantách a upřednostněno je řešení s vysokým podílem tunelů mezi Balabenkou a Hrdlořezy, které by omezily negativní vlivy IAD na okolní zástavbu. Variantní řešení mezi Balabenkou a Hrdlořezy doplňuje invariantní úsek mezi Hrdlořezy a Rybníčky s tunelem pod Malešicemi.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

111

4.2

Četnost křižovatek ve východní části Pražského okruhu Problém četnosti mimoúrovňových křižovatek na již zrealizovaném úseku Pražského okruhu mezi Horními Počernicemi a Běchovicemi vznikl v souvislosti s enormním nárůstem automobilové dopravy, která je důsledkem nadměrné suburbanizace kolem Prahy, rozvoje města a vlivem dalších faktorů včetně integračních procesů v rámci Evropy. Problém bude ještě naléhavější po zprovoznění chybějících úseků okruhu. Nedostatky v uspořádání stávajících mimoúrovňových křižovatek Nedostatky v uspořádání stávajících mimoúrovňových křižovatek (MÚK) nalezneme v řadě případů např. MÚK Pražský okruh – Rozvadovská spojka (chybí propojení do ul. Na radosti), nebo MÚK Jižní spojka – 5.května (rychlostně řešený radiální dopravní směr). 5. května - Vyskočilova (chybí křižovatková větev pro realizaci některých dopravních vztahů). Problematické podjezdy ve vazbě na výhledové záměry v území. Podjezd pod železniční tratí Praha-Benešov (Průběžná-Švehlova) u Zahradního Města tvoří problémové a kapacitně kritické místo v dopravním systému východní části Prahy. V budoucnu se zde navíc předpokládá založení přestupní vazby mezi novou železniční zastávkou na modernizované železniční trati a MHD. Rovněž podjezd pod železniční tratí v ul. U Slavie a U Vršovického hřbitova v Edenu má parametry, které neodpovídají předpokládanému budoucímu rozvoji v oblasti velkého rozvojového území Bohdalec – Slatiny. Úseky komunikací s dlouhodobým vytvářením kolon vozidel Značně zatížené úseky komunikací se nacházejí především na území rozšířeného celoměstského centra. Mimo uvedenou oblast patří k těmto komunikacím úseky severojižní magistrály, východní část ul. K Barrandovu, Jižní spojka v úseku mezi Barrandovským mostem a Kačerovem a řada dalších. Komunikace v urbanizovaném území výrazně zatížené tranzitní kamionovou dopravou V důsledku absence značné části Pražského okruhu na okraji Prahy dochází k využívání vybraných kapacitních komunikací v urbanizovaném území města tranzitní automobilovou dopravou se všemi z toho plynoucími negativními dopady na okolní zástavbu a obyvatele např. východní část Jižní spojky u Spořilova a Zahradního Města, ul. Spořilovská v oblasti Sppořilova, ul. Brněnská v oblasti Jižního Města, ul. Kbelská v oblasti Hloubětína a Proseka, ul. Průmyslová a další. Provozně kritické křižovatky Tyto křižovatky se nacházejí především na sběrných komunikacích v území rozšířeného celoměstského centra, v menší míře i mimo tuto oblast.

Problémy veřejné dopravy osob Chybějící kolejové propojení jižního sektoru s centrem města Probíhající značný rozvoj na jihu Prahy a v přilehlé jižní části regionu kladou vysoké nároky na MHD resp. PID, která je dosud realizována do značné míry autobusovými linkami ve vazbě na trasu C metra, spolu se značně zatíženými úseky stávajících tras metra v centru Prahy vytváří potřebu realizace nového atraktivního kolejového spojení – trasy metra D. Problematika dopravní obsluhy jižního sektoru města metrem byla dlouhodobě projekčně řešena. Současně je celkově stabilizován názor na systémové pojetí nové trasy metra v Praze, včetně odpovídajících návrhových parametrů. Chybějící kvalitní tangenciální spojení MHD mimo celoměstské centrum města Jednou z alternativních možností jak eliminovat riziko dalšího přitěžování sítě veřejné dopravy v historickém centru města je nabídka kvalitních tangenciálních spojení MHD mimo celoměstské centrum města, zejména mezi jižní a jihozápadní částí města (mezi MČ Praha 4 a 5) nebo mezi severozápadní a severní částí města (mezi MČ Praha 6 a 8). Dostředné (radiální) současné systémy veřejné dopravy jsou prakticky kapacitně vytížené a ukazuje se tak návrhem tangent možnost pro jejich odlehčení a zároveň vznik nových kvalitních, rychlejších spojení území při pomyslné hranici vnitřního a vnějšího kompaktního města, kde vzhledem k soustředění aktivit a výraznému rozvoji existuje potenciál jejich využití, příznivý pro lehké městské kolejové systémy. Realizace těchto propojení přispěje ke zvýšení atraktivity MHD, což je příznivé z hlediska environmentálního. Chybějící kolejové spojení letiště Ruzyně s centrem Prahy Probíhající rozvoj letiště Praha Ruzyně klade stále vyšší požadavky na kapacitu a komfort návazné dopravy mezi letištěm a oblastí celoměstského centra. Na základě prověření efektivity rozvoje sítě kolejové dopravy v severozápadním segmentu Prahy lze doporučil nadále sledovat obsluhu letiště Praha-Ruzyně železničním spojením a místní obsluhu ponechat na tramvajové dopravě. Stávající železniční trať Praha-Kladno, která patří mezi nejzatíženější jednokolejné trati v ČR a je vhodná pro napojení letiště Praha Ruzyně, má vzhledem ke svým parametrům malou provozní výkonnost a je zcela nevhodná pro vedení pravidelné intervalové dopravy ve směru na Kladno a pro obsluhu letiště. Řešením je připravovaná modernizace trati Praha–Kladno s připojením na letiště Praha Ruzyně, která zkvalitní příměstskou železniční dopravu v tomto směru (zkrácení cestovní doby a zvýšení počtu spojů). Počátkem roku 2009 byl souhlasným stanoviskem ukončen proces posuzování vlivu stavby modernizace trati Praha–Kladno na životní prostředí. Následně byly v dubnu 2009 zapracovány připomínky z EIA

112

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

a projednání návrhu dokumentace pro územní řízení (DUR) do čistopisu DUR. Počátkem května 2009 byl schválen investiční záměr projektu, který potvrdil pokračování přípravy a realizace projektu. Průběh trasy D metra na území celoměstského centra a centrální oblasti Navržená trasa D metra v platném ÚP hl. m. Prahy je s celoměstským centrem Prahy (kde je značná koncentrace pracovních příležitostí) v dotyku pouze okrajově. Je otázkou, zda v úseku od nám. Míru na sever je možné tradiční trasu v oblasti širšího celoměstského centra modifikovat v zájmu zvýšení atraktivity trasy D pro cestující. Prověřováno je variantní vedení trasy D ve směru Náměstí Míru – Hlavní nádraží – Náměstí Republiky. Oproti platnému územnímu plánu by odlišné řešení nové trasy D nabídlo přestupní vazby na všechny trasy metra (Pankrác C-D, Náměstí Míru A-D, Hlavní nádraží C-D a Náměstí Republiky B-D). Zároveň by trasa D nabídla lepší dojížďku do centra města s vysokou koncentrací pracovních míst. Směry z regionu s rostoucími nároky na PID a IAD – s doprovodnými problémy v komunikační síti Značný rozvoj v oblasti Pražského regionu se negativně projevuje nárůstem individuální automobilové dopravy v relaci Praha – region prakticky na všech komunikacích i na železnici, zejména na tratích Praha – Beroun, Praha – Kolín, Praha – Benešov. Z oblastí jižně od Prahy se veřejná doprava realizuje pouze autobusovými linkami po značně zatížené komunikační síti. Podobně nepříznivá situace je mezi Prahou a Kladnem. K velkému rozvoji dochází rovněž v regionu východně od Prahy. Značně zatížené úseky metra Atraktivita a spolehlivost systému metra v Praze, značná koncentrace pracovních příležitostí a dojížďka, značné množství návštěvníků města způsobují výrazné zatížení tras metra v centru Prahy. Na trase A metra se jedná o úsek Malostranská – Muzeum, na trase B úsek Anděl – Florenc, na trase C úsek Pankrác – Muzeum. Značně zatížené úseky tramvajových tratí Atraktivita a spolehlivost tramvajového systému v Praze, značná koncentrace pracovních příležitostí a dojížďka, značné množství návštěvníků města způsobují výrazné zatížení tramvají v centru Prahy. Značně zatížené úseky nalezneme u některých tramvajových úseků zejména v historické části města. Např. úsek mezi I. P. Pavlova a Karlovým náměstím, tramvajové tratě na Karlově náměstí a úsek Karlovo náměstí-Národní třída. Problematické přestupní terminály veřejné dopravy Mezi problematické přestupní terminály veřejné dopravy (z hlediska kapacity, vybavení nebo lokalizace) patří přestupní terminál Zličín, kde rostoucí nároky na autobusovou dopravu a omezená kapacita křižovatek v ul. Řevnické vytvářejí v období dopravních špiček provozní problémy, problematický z hlediska uspořádání a vlivu na území je terminál u stanice metra Dejvická, odpovídající zázemí a vybavení postrádá přestupní terminál u stanice metra Opatov a Budějovická.

Problémy letecké dopravy Sledovaná nová paralelní RWY 06R/24L letiště Praha-Ruzyně Nová vzletová a přistávací dráha (RWY 06R/24L) má významný vliv na možnosti funkčního využití území v přilehlé oblasti. Koncepce rozvoje letiště zůstává mnoho let nezměněna a předpokládá částečnou přestavbu stávajícího dráhového systému, která by měla zajistit vyšší bezpečnost a kvalitu leteckého provozu při vzletech a přistáních, vyšší kapacita dráhového systému umožní rovněž zpřísnit letové podmínky ve prospěch ochrany životního prostředí i při nárůstu letecké dopravy. Výhledový rozsah provozu na stávající RWY 13/31 letiště Praha-Ruzyně Problematická poloha stávající RWY13/31 na letišti Praha-Ruzyně, jejíž letecký provoz je směrován na silně urbanizované území města vyvolává potřebu minimalizace provozu na této RWY, která je však potřebná při mimořádných meteorologických situacích a ve velké míře je využívána v době oprav hlavní VPD 06L/24R. Nová paralelní RWY 06R/24L na letišti Praha/Ruzyně umožní snížit využívání stávající dráhy RWY 13/31, která směřuje do hustě osídlených částí města s kapacitní sídlištní zástavbou. I při některých meteorologických podmínkách, které v současnosti znamenají povinnost převést provoz na RWY 13/31, bude při existenci nové paralelní dráhy pokračovat provoz na těchto paralelních drahách.

¨

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

113

4.2

4.2.4

Problémy technické infrastruktury

Do problémů technické infrastruktury jsou zařazeny především dosud neřešené, nebo nerealizované záměry v různém stupni projektové přípravy a projednání.

Problémy zásobování vodou Oblasti bez veřejného vodovodu Stále existují oblasti bez veřejného vodovodu: Zbraslav – Strnady, Zbraslav – Závist a Zadní Kopanina – Zmrzlík. Lokality Zbraslav – Strnady a Zbraslav – Závist jsou v současné době součástí zahrádkářských osad, pitná voda je zde získávána ze studní. Výhledově je možné zásobovat pitnou vodou tato území z městského vodárenského systému, ale v současnosti nejsou v těchto lokalitách vyřešeny technické podmínky pro umístění vodovodních řadů. Zadní Kopanina – Zmrzlík je již napojena na městský vodovod a připravuje se prodloužení vodovodního přivaděče pro napojení dalších oblastí Zadní Kopaniny.

Problémy odkanalizování Oblasti bez napojení na stokovou síť, nebo lokální čistírnu odpadních vod Jedná se o menší oblasti bez napojení na stokovou síť, lokalizované na různých místech Prahy. Nejrozsáhlejší oblastí jsou Cholupice, Točná, Zbraslav - Strnady, Zbraslav - Závist a Zadní Kopanina. Přetížení lokálních čistíren odpadních vod Vlivem nárůstu zastavěných ploch a intenzivnějšího využívání ploch stabilizovaných, některé lokální ČOV nemají dostatečnou kapacitu. Z toho důvodu je nutno přetížené čistírny rekonstruovat, rozšířit a jejich kapacitu posílit nebo prodloužit do jejich povodí vhodný kanalizační sběrač, který odkanalizuje příslušnou oblast na ÚČOV. Lokální čistírnu je možno následně vyřadit z provozu. V současné době je na území Prahy již 10 lokálních ČOV, jejichž kapacita je téměř vyčerpána nebo dokonce překročena. Jedná se o ČOV Miškovice, Kbely, Vinoř, Čertouzy, Běchovice, Uhříněves, Královice, Lochkov, Holyně a Sobín. U jmenovaných ČOV rozhodl jejich správce o dočasném opatření, které spočívá v redukci množství odpadních vod přitékající na ČOV tak, že je povolováno připojování pouze individuální zástavby. Připojování rozsáhlejší zástavby v rámci developerských projektů bude možné až po zkapacitnění těchto ČOV nebo jejich přepojení na centrální čistírnu (ÚČOV). Nevhodné umístění ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově O umístění hlavní pražské čistírny na Císařský ostrov bylo rozhodnuto v 60. letech minulého století, tedy v období, kdy se představitelé města příliš nezabývali vhodností nebo nevhodností umístění čistírny do krajinářsky citlivé oblasti s významnou rekreační hodnotou pro oblast Bubenče a Tróji. Rozhodující vliv pro její umístění měla poloha původní čistírny z r. 1906 v Papírenské ulici, v těsném sousedství Vltavy, do které byly zaústěny všechny kmenové stoky a rozsáhlá nezastavěná plocha Císařského ostrova. V 80. a 90. letech minulého století, kdy čistírna ztrácela schopnost dostatečného čištění odpadních vod v souvislosti s rozrůstajícím se velkoměstem, se započalo s hledáním nové lokality pro tzv. vymístění ÚČOV mimo hl. m. Prahu. Byly vytipovány lokality Hostín u Mělníka, Holosmetky, Klecany a Čimice (v tomto případě se nejednalo o vymístění ÚČOV mimo Prahu, ale o stavbu podzemní čistírny v údolí Čimického potoka). Po neúspěšných jednáních se zástupci Středočeského kraje a starosty příslušných obcí bylo rozhodnuto o stabilizaci ÚČOV na Císařském ostrově a o jejím rozšíření na úkor zahrádkářské kolonie, zaplavené povodní v r. 2002. V současné době ani v blízké budoucnosti nemá Praha jinou variantu, než ponechat ÚČOV na Císařském ostrově. Kalové hospodářství ÚČOV Nedílnou součástí čistírny odpadních vod je kalové hospodářství, které je koncovým článkem každé čistírny a současně představuje zátěž pro nejbližší okolí. Z důvodu vymístění kalového hospodářství z ÚČOV na Císařském ostrově, je sledován záměr stavby výtlaku kalů směrem do lokality Drasty. Výtlak kalů, resp. štolový přivaděč má po vymístění kalového hospodářství ÚČOV z Císařského ostrova na pozemky v Drastech, kde jsou umístěna jako součást ÚČOV kalová pole, sloužit pro transport kalů do místa jejich konečného zpracování. Kalová pole v lokalitě Drasty se nacházejí mimo zastavěné území obce. V záležitosti vedení koridoru pro výtlak kalů a vymístění kalového hospodářství do Drastů nebylo dosaženo shody se zástupci Středočeského kraje a dotčených obcí. Jedná se o rozpor nadregionálního významu, rozpor mezi dvěma kraji.

Problémy protipovodňové ochrany Nedokončená realizace protipovodňových opatření na Vltavě a Berounce, zajišťovaná městem Většina protipovodňových opatření (PPO) podél těchto toků již byla realizována. Mimo PPO na Zbraslavi (Q100) jsou PPO realizována na úroveň ochrany Q2002 + 30 cm. Zbývá ještě dokončení protipovodňových opatření ve Velké Chuchli.

114

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

Problémy zásobování teplem Zásobování teplem v oblasti sídlišť Řepy, Jihozápadní Město a Západní Město Zásobování teplem sídlišť Řepy a JZM je zajišťováno lokálními tepelnými soustavami ze 17 okrskových plynových kotelen. Vzhledem ke stáří technologického zařízení tepelných zdrojů (i přes 30 let) je nutno tento problém začít řešit. Záměr propojení soustav centralizovaného zásobování teplem (CZT) okrskových kotelen sídlišť Řepy a Jihozápadního Města do velké integrované soustavy Do této soustavy by pracoval jako základní kogenerační zdroj (KZ) ve spolupráci s několika zrekonstruovanými špičkovými zdroji na zemní plyn. Na tuto integrovanou soustavu by mohla být napojena i plánovaná kapacitní zástavba na Západním Městě. V současné době není dořešeno umístění základního KZ. Od původně předpokládaného umístění v předimenzované výtopně ČKD Tatra Zličín (později Siemens) bylo upuštěno, neboť mezi ČKD a Pražskou teplárenskou a.s. (PT a.s.) nedošlo k dohodě. Dále byly ve spolupráci s PT a.s. sledovány tři varianty možného umístění KZ. Varianta 1 - napojení na mimopražský zdroj Energocentrum Kladno (EC Kladno), varianta 2 - napojení na Pražskou teplárenskou soustavu v oblasti výtopny Třeboradice s trasou napáječe vedenou severozápadním směrem podél navrhovaného Pražského okruhu (SOKP) a varianta 3 - umístění nového uhelného KZ na Západním Městě. Varianta 2 byla vzhledem k nereálnosti průchodu tepelného napáječe ze severu Prahy na její západní okraj zpochybněna a bylo od ní upuštěno. Varianta 3 přestala být sledována z důvodu nesouhlasu obyvatel, sdružení a orgánů s jejím umístěním v lokalitě Západního Města. Varianta 1 řešená v minulých letech mezi zástupci EC Kladno a PT a.s. nebyla završena dohodou, ale je stále otevřená.

4.2.5

Problémy životního prostředí

Mezi hlavní problémy týkající se kvality prostředí na území hlavního města patří problémy s čistotou ovzduší a hlučností prostředí, které přímo souvisí s dopravní obsluhou města a aktuálně i problematika nakládání s odpady.

Problémy se znečištěním ovzduší a hlukovou zatíží Současné zatížení města zhoršenou kvalitou ovzduší Snižování emisí z dopravy brzdí nedostatek technicky vybavených tras komunikací mimo centrum města usnadňujících výrazné omezování IAD do centra a kompaktního města, a to především stabilizace prostorového řešení nadřazené komunikační sítě, s urychleným dobudováním Pražského okruhu. Ke snížení emisní zátěže z dopravy může přispět zpřísnění opatření směřujících k omezování automobilové dopravy ve městě; vymezení nízkoemisních zón a zavedení opatření směrujících ke zklidnění dopravy. Dalším opatřením je podpora emisně šetrné hromadné dopravy, cyklistiky a pěších tras. (více je uvedeno v kapitole 2.14 Hygiena životního prostředí v části 2.14.1., ve výkrese č. 15 Kvalita ovzduší) Liniové zdroje znečištění ovzduší 5-20 Noxt/rok/km a nad 20 Noxt/rok/km Jako liniové zdroje znečištění ovzduší jsou označovány úseky komunikací, na kterých vlivem automobilové dopravy dochází k roční emisi oxidu dusičitého mezi 5 a 20, respektive nad 20 tun na běžný kilometr komunikace. Bodové zdroje znečištění ovzduší REZZO 1 a REZZO 2 Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). V rámci tohoto registru jsou jednotlivé zdroje členěny do kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Současné zatížení města hlukem Praha je z akustického hlediska nejzatíženějším regionem z celé České republiky. Podíl obyvatelstva zasažený nadměrným hlukem se pohybuje podle údajů SZÚ těsně nad 50 %. Hlavním zdrojem hluku v městském prostředí je automobilová doprava, spolu s hlukem i od dalších druhů dopravy – tramvajové, železniční a letecké. V současné době se připravuje vyhlášení tzv. oblastí ticha, jejichž smyslem je zachování alespoň relativně tichého prostředí ve městě i do budoucna. Tiché oblasti jsou definovány jako oblasti, které nejsou vystaveny hluku z jakéhokoli zdroje tak, že hodnoty zvoleného ukazatele hluku v ní nepřekročí stanovenou mez. U stávajících komunikací v rezidenčních oblastech, ve kterých jsou překračovány přípustné hygienické limity, je nutné zajistit realizaci protihlukových opatření. (více je uvedeno v kapitole 2.14 Hygiena životního prostředí v části 2.14.2., ve výkrese č. 16 Akustické poměry) Málo přehledné zobrazení problematiky znečištění ovzduší a hluku spolu s ostatními problémy v komplexním výkrese problémů vede k ponechání této problematiky pouze do tematických výkresů č. 15 a č. 16.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

115

4.2

Problémy s nakládáním s odpady a odpadovým hospodářstvím Problém snižování doby životnosti skládky odpadů v Ďáblicích a jejího rozšíření Doba životnosti skládky je snižována ukládáním komunálního odpadu vznikajícího mimo území hlavního města. Dle informací společnosti A.S.A a.s., která na území hl. m. Prahy provozuje jedinou skládku komunálních odpadů S-OO Ďáblice, je na výše zmíněné zařízení ukládána jedna pětina odpadů z hl. m. Prahy, zbytek návozu tvoří odpady produkované na území Středočeského kraje. V oblasti nakládání s odpady je Středočeský kraj dostatečně saturován, takže nevzniká potřeba využívat zařízení na území hl. m. Prahy, to ale neplatí recipročně, rámcová dohoda o spolupráci však chybí. Skládkování odpadů v Praze má pozitivní finanční vliv a tvoří nezanedbatelný příjem do městského rozpočtu.

116

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

117

4.2

4.2.6

Místa územních omezení a střetů záměrů s limity

Významnou skupinu problémů v území tvoří omezení a střety záměrů s limity využití území. Vzhledem k vysoké heterogenitě městského prostředí, charakterizované extrémní hustotou územních limitů, vztahujících se jak k antropogenním tak i přírodním prvkům a zároveň vysoké investiční atraktivitě území, určité omezení projevující se zpravidla nutností prověření záměru v podrobnějším měřítku. Kritický střet s limity, či jinými záměry je v podstatě velmi ojedinělou záležitostí a týká se především změn územního plánu, nebo současně pořizovaného ověření EIA. Většina omezení se jeví jako řešitelná právě v rámci podrobnějšího prověření záměru. Výsledkem může být úprava programu či koncepce záměru nebo nalezení vhodnějšího technického řešení. Nejčastější omezení budou u silničních komunikací, zejména v místech křížení nadřazené silniční komunikační sítě s prvky územního systému ekologické stability (ÚSES), protože tento typ staveb by neměl znamenat narušení kontinuity ÚSES. V menším počtu případů se to týká i železničních koridorů. Významným omezením může být při rozsáhlejších záměrech, či jejich kumulaci na kvalitní zemědělské půdě i udělení souhlasu s vynětím ze zemědělského půdního fondu. Sem patří např. rozšíření skládky Ďáblice (v rámci projednání změny bylo dohodnuto), či změny pro obytnou zástavbu v prostoru Benic a Uhříněvsi. Potenciální střety nalezneme zejména v oblastech, kde hrozí narušení přírodně chráněného území či prvku ÚSES, případně se dá předpokládat nutnost korekce ve vymezení ÚSES. V oblasti dopravní infrastruktury jsou to opět jak silniční, tak železniční stavby. Realizace varianty Městského okruhu ve stopě ul. Povltavské by znamenala zásah do přírodní památky Bílá skála a omezení nadregionálního biokoridoru ÚSES na břehu řeky Vltavy (D127L-P). V případě východního obchvatu Písnice stále probíhá upřesňování trasy s ohledem na ÚSES a zvláště chráněné druhy živočichů (D57L-P). Z nových železničních záměrů jsou nejzávažnějšími střety oba průchody koridorů vysokorychlostních tratí přes evropsky významné lokality NATURA 2000 (D24L-P, D28L-P). Oproti tomu u tzv. Bystřické přeložky nového železničního spojení Praha – Benešov již došlo oproti minulosti k úpravě zákresu změny, takže se zásah do interakčního prvku ÚSES (stávající les) již nepředpokládá (D136L-P). Změněná trasa Vysočanské radiály se již dále nesleduje, takže přestává být střetem (D123L-P). Změna Z1918/07 je vydána a územní rezervy se v ÚAP 2012 nesledují jako záměry. Záměr na výstavbu nového železničního spojení Praha - Benešov (tzv. Bystřické přeložky) je v potenciálním střetu s urbanistickými záměry, které představuje připravovaný obytný soubor Benice v k.ú. Benice, a Uhříněves (EIA PHA629). Vzhledem k významu navrhované železniční stavby je nutné v dalším procesu přípravy výše zmíněného záměru zajistit jejich koordinaci s tzv. Bystřickou přeložkou tak, aby nebyla ohrožena nebo ztížena její budoucí výstavba. V současné době probíhá prověřování koncepce koridorů VRT na území ČR a Bystřická přeložka je potenciální stopou VRT směr Rakousko. Trasa by tak byla zahrnuta do politiky územního rozvoje ČR jako koridor VRT. Záměr Parkování u jižního vchodu pražské ZOO (D168L-T) je nově vytipován jako potenciální střet s regulativy ÚP hl. m. Prahy kategorii záplavového území. Záměr se nachází v záplavovém území Vltavy, kategorie B neprůtočná, kde nelze umisťovat hromadné podzemní garáže a C - průtočná, kde lze umisťovat pouze stavby související s provozem a správou vodních toků a ploch. Obecně lze říct, že liniové stavby dopravní infrastruktury vedené v extravilánu znamenají zábor kvalitní zemědělské půdy. Ze staveb technické infrastruktury, výstavba kanalizačního sběrače G v oblasti Dubče, se z důvodu pokročilého stupně projekční přípravy a posouzení v procesu EIA (PHA683), ukázalo, že při dodržení podmínek nedojde k narušení hydrogeologických poměrů v nivě potoka Říčanky, která je mimo jiné součástí ÚSES (T20L-PTO, T38L-PTO) a lze konstatovat, že při výstavbě dojde pouze k omezení. Některé střety lze vysledovat také na úrovni plošných rozvojových záměrů – ať už jsou připravovány v rámci změn ÚP či v rámci návazné projektové dokumentace. Jedná se například o rozsáhlý záměr na výstavbu v prostoru tzv. Trojmezí (U240L-PTH), z části v přírodním parku, dále pak v bezprostředním kontaktu s přírodní památkou Meandry Botiče a funkčními prvky ÚSES. Rizikovým je také provoz navrženého golfového hřiště ve Vinoři (U222LPTHO) v ochranném pásmu přírodní rezervace Vinořský park a biocentru ÚSES regionálního významu. Obytný soubor v Benicích (U55L-P) se rozšiřuje na úkor uvažovaných rekreačních ploch v přírodním parku. Oproti tomu je novostavba areálu PPL v Řeporyjích (U213L-P) přeřazena do kategorie omezení (U293L-P), jelikož došlo k úpravě záměru. Problematické umístění výrobny betonových směsí v Troji (OV1093) je vyřazeno ze střetů, jelikož toto zařízení bude sloužit převážně výstavbě městského okruhu pouze jako stavba dočasná. Kromě střetů s limity, dochází v některých případech i ke střetům různých záměrů navzájem. Veškeré vytipované omezení a střety jsou uvedeny v samostatné tabulce Střety záměrů se záměry a Střety záměrů s limity 2012 a v příloze Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území.

118

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

Tab. Střety záměrů se záměry Střety urbanistických záměrů se záměry kód střetu

kód záměru 1

kód záměru 2

záměr 1

záměr 2

městská část

U4Z-D PHA629

DZ-7

Obytný soubor Benice, Praha 22 - Benice, Uhříněves (březen 2009)

Bystřická přeložka, Praha - Benešov, nové žel. spojení

Benice, Praha 22

U5Z-T

TIV-1

Celkové dořešení území s ohledem na posílení prvků zeleně, založení parkových ploch a ploch rekreace a sportu, odpovídající urbanizace a vyřešení dopravní obslužnosti území

Vodovodní řad VDJ Chodová - Kyjský uzel

Praha 10, Praha 11, Praha 15

Ekologická opatření pro oddělení obytné zóny, vytvoření územní rezervy pro přeložku ul. Hornoměcholupské

Praha 15, Praha 22, Petrovice

Z1175

poznámka

Střety záměrů dopravní infrastruktury se záměry D1Z-U DZ-7

Z2143

Bystřická přeložka, Praha - Benešov, nové žel. spojení

zrušeno (došlo k úpravě zákresu změny a na předmětné území je už vydáno UR), bez střetu i omezení

Zdroj: URM, 2012

Tab. Střety záměrů s limity 2012 Střety urbanistických záměrů s limity kód střetu

kód záměru

záměr

limit

městská část

poznámka

U55L-P

PHA629

Obytný soubor Benice, Praha 22 Benice, Uhříněves (březen 2009)

Zp, ÚSES, OPLe, PP

Praha 22 - Benice, Uhříněves

U201LPTO

OV1093

Výrobna betonových směsí zařízení staveniště, Praha 5 - Troja, 2. etapa

Vpt, Zú, SU, ÚSES, Zp

Troja

zrušeno (účelové zařízení k MO Blanka, umožněno jako dočasná stavba)

U213L-P PHA242

Novostavba areálu PPL, Praha 13 Řeporyje

ÚSES, Zp

Praha 13 - Řeporyje

změna na omezení - U293LP,nová EIA PHA293 (upravený záměr)

U222LPTHO

PHA486

Golfové hřiště ZÁMECKÝ GOLF PRAHA v Praze 9 - Vinoři

HJ, Pre, Le, Zp, VTL, AL, ÚSES, OP, Be, OPLe, Vpt

Vinoř

U240LPTH

Z1175

Celkové dořešení území s ohledem na posílení prvků zeleně, založení parkových ploch a ploch rekreace a sportu, odpovídající urbanizace a vyřešení dopravní obslužnosti území, Praha 10, 11, 15 –Záběhlice, Chodov, Hostivař, „Trojmezí“

ÚSES, Ppa, PP, OP, Zp, Vpt, HJ, Zú

Praha 10, 11, 15 – Záběhlice, Chodov, Hostivař, „Trojmezí“

U244LPT

Z2156

rozšíření skládky a posunutí biokoridoru v Praze 8 – Březiněves, Ďáblice

Zp, ÚSES, VTL, VVN

Praze 8 – Březiněves, zrušeno, návrh změny byl Ďáblice upraven, bez střetu i omezení

Střety záměrů dopravní infrastruktury s limity D9L-H

Z2744

Optimalizace tratě Praha hl.n. – Praha KP Smíchov

Praha 2, Praha 5

D183L-H PHA646

Optimalizace tratě Praha hl.n. – Praha KP Smíchov

Praha 2, Praha 5

D24L-P

DZ-8

VRT, koridor vysokorychlostní tratě směr SRN

NA

Praha 18

D28L-P

DZ-9

VRT, koridor vysokorychlostní tratě směr Rakousko

NA

Praha 20

D57L-P

PHA433

Východní obchvat Písnice

ÚSES

Libuš

D123L-P 1918

Vysočanská radiála (změna trasy), Z 1918/07

ÚSES

D127L-P MZP092

Městský okruh – úsek Pelc Tyrolka – Balabenka

ÚSES

zrušeno (přechází do jiné kategorie záměrů PHA646)

zrušeno, záměr se dále nesleduje Praha 8

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

119

4.2

D136L-P DZ-7

Bystřická přeložka, Praha - Benešov, nové žel. spojení

Le, ÚSES

Praha 15

D168L-T PHA740

Parkování u jižního vchodu pražské ZOO, Praha 7, k.ú. Troja

Zú

Troja

SU, ÚSES, VTL, VVTL, PP

Praha 22, Kolovraty, Nedvězí

Střety záměrů technické infrastruktury s limity T20LPTO

2573

Prodloužení sběrače G - první etapa

Zdroj: URM, 2012

nové střety 2012 změny střetů z 2010 střety z 2010 potvrzené v 2012 Použité zkratky limitů: Přírodní limity - Přírodní parky (PP), Přírodní památky (PPa), Ochranná pásma NPP, PP a PR (OP), Významné krajinné prvky ze zákona (lesy) (Le), Vzdálenost 50 m od okraje lesa (LeOP), Významné krajinné prvky ze zákona (vodní toky a plochy) (Vpt), Územní systém ekologické stability (ÚSES), Natura 2000 (NA), Kvalitní zemědělská půda (I. a II. třída ochrany) (Zp) Technické limity - Kategorie záplavových území z hlediska zastavitelnosti území (všechny kategorie jako jeden limit) (Zú), Ochranná pásma venkovních vedení VVN (VVN), Bezpečnostní pásma VVTL plynovodů (VVTL) Památkové limity - Kulturní památky (KP), Historická jádra obcí (HJ), Archeologické lokality (AL) Ostatní limity - Stavební uzávěra všeho druhu (SU), Zóny havarijního plánování (Be)

4.2.7

Ohrožení v území

Ohrožení v území mohou představovat případné projevy katastrofických přírodních procesů a také některé obtížně odstranitelné doprovodné projevy související s funkcí dopravních terminálů nebo s riziky souvisejícími s předchozím nešetrným nakládáním s územím. Za tato celoměstsky významná ohrožení, jejichž ochranu je možno podpořit s využitím nástrojů územního plánování lze považovat: Záplavová území Záplavová území jsou administrativně určena území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Cílem stanovení záplavových území je vytvoření územního limitu pro zástavbu a jiné využití v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetků. (více je vysvětleno v kapitole 2.15 Bezpečnost v části 2.15.3 a zobrazeno ve výkrese č. 21 Vodní a odpadové hospodářství) Poddolovaná a sesuvná území Svahové deformace přirozeného původu nepředstavují na území hlavního města významnější problém; tím by se mohly stát pouze sekundární sesuvy způsobené např. poruchami na vodovodních a kanalizačních řadech nebo technicky špatně provedené zemní práce narušující stabilitní poměry. Obdobně jako svahové pohyby ani poddolovaná území nejsou v Praze větším problémem. Poddolování zde souvisí především s hornickými pracemi prováděnými převážně v 19. století; výjimečně probíhaly některé těžby a ražby i ve 20. století. Za potenciálně lokálně problematický lze označit pouze okraj křídové plošiny, kde byl v 19. století a patrně i již dříve těžen pískovec. Jedná se přibližně o pruh na hraně Prosecké plošiny dlouhý 5 - 6 km mezi dnešní Libní a Hloubětínem. (více je vysvětleno v kapitole 2.5 Přírodní podmínky, krajina, v části 2.5.1 a zobrazeno ve výkrese č. 14 Geologické jevy) Oblasti a lokality se starými zátěžemi Jedná se o kontaminace horninového prostředí a podzemních vod nebezpečnými látkami, které jsou na území hl. m. Prahy především důsledkem přímé antropogenní činnosti. Jde převážně o staré průmyslové areály, jednotlivé průmyslové provozy, benzínové pumpy a dále navážky s příměsí nebezpečných odpadů. Znečišťující látky jsou především ropné uhlovodíky, dichlorethan, dichlorethen, tetrachloretan (perchlor), skupiny chlorovaných alifatických uhlovodíků, kadmium, chrom, olovo, zinek, železo a mnohá další, všechny však překračují kritérium B, C hodnocení míry znečištění.

120

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

4.2

Ve výkrese č. 21 Vodní a odpadové hospodářství jsou zobrazeny potvrzené i potenciální plošné kontaminace horninového prostředí a podzemních vod. Zóny havarijního plánování ZHP Dle §18 zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií je provozovatel objektu zařazeného do skupiny B povinen vypracovat a předložit písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování. Na Území hl. m. Prahy se nacházejí dvě zařízení, které spadají dle přílohy č. 1 a 2 výše uvedeného zákona do kategorie B. MHMP hl. m. Prahy poté stanoví zónu havarijního plánování dle poskytnutých podkladů. Vnitřní hranici zóny havarijního plánování tvoří hranice areálu, vnější hranici zóny havarijního plánování tvoří křivka odvozená jako hranice sjednocení obvodů kružnic opsaných okolo více půdorysných ploch identifikovaných zdrojů rizika upravená podle místních urbanistických, katastrálních, terénních a demografických poměrů. (více je uvedeno v kapitole 2.14 Hygiena životního prostředí v části 2.14.4, ZHP, resp. ochranná pásma jsou zobrazeny ve výkrese č. 17 Civilní ochrana a bezpečnost)

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012

121