1. ÚVOD LITERÁRNÍ P

OBSAH 1. ÚVOD ........................................................................................................................................................... 9 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED.......................................................................................................................... 10 2.1 HISTORIE PĚSTOVÁNÍ .................................................................................................................... 10 2.1.1 Červený rybíz ................................................................................................................................ 10 2.1.2 Černý rybíz.................................................................................................................................... 10 2.2 VÝZNAM PĚSTOVÁNÍ..................................................................................................................... 11 2.3 NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ .............................................................................................................. 12 2.3.1 Klimatické faktory......................................................................................................................... 12 2.3.2 Edafické faktory ............................................................................................................................ 14 2.3.3 Topografické faktory..................................................................................................................... 15 2.3.4 Biotické faktory............................................................................................................................. 16 2.3.5 Antropogenní faktory .................................................................................................................... 16 2.4 STAVBA RYBÍZOVÉHO KEŘE ....................................................................................................... 16 2.5 ZPŮSOBY PĚSTOVÁNÍ ..................................................................................................................... 18 2.5.1 Výsadba rybízu.............................................................................................................................. 18 2.6 ZÁSADY ŘEZU RYBÍZU .................................................................................................................. 19 2.6.1 Tvarovací – výchovný řez červeného rybízu................................................................................. 19 2.6.2 Udržovací a zmlazovací řez červeného rybízu .............................................................................. 19 2.6.3 Tvarovací – výchovný řez černého rybízu .................................................................................... 20 2.6.4 Udržovací a zmlazovací řez černého rybízu.................................................................................. 20 2.7 VÝŽIVA RYBÍZU ............................................................................................................................... 21 2.7.1 Hnojení organickými hnojivy........................................................................................................ 21 2.7.2 Hnojení anorganickými - průmyslovými hnojivy.......................................................................... 23 2.8 OCHRANA VŮČI CHOROBÁM A ŠKŮDCŮM ............................................................................. 25 2.9 OCHRANA VŮČI PLEVELŮM ......................................................................................................... 26 2.10 ZPŮSOBY SKLIZNĚ ........................................................................................................................ 27 2.11 POPIS ODRŮD ................................................................................................................................... 28 2.11.1 Odrůdy červeného rybízu ............................................................................................................ 28 2.11.2 Odrůdy černého rybízu ................................................................................................................ 32 3. MATERIÁL A METODIKA .................................................................................................................. 34 3.1 CÍL PRÁCE........................................................................................................................................... 34 3.2 VÝNOSY A ZTRÁTY RUČNÍ SKLIZNĚ ......................................................................................... 34 3.3 STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ .......................................................................................................... 35 3.3.1 Model znáhodněných bloků (pro jednofaktorové pokusy) ............................................................ 35 3.3.2 Analýza rozptylu ........................................................................................................................... 35 3.3.3 Mnohonásobná porovnání – metoda následného testování ........................................................... 36 3.4 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ ........................................................................................................ 36 3.5 MAPOVÉ PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 36 4. CHARAKTERISTIKA HODNOCENÝCH ÚZEMÍ............................................................................ 37 4.1 LOKALITA PROSEČ........................................................................................................................... 37 4.1.1 Lokalizace a administrativní příslušnost lokality Proseč............................................................... 37 4.1.2 Geologické podloží........................................................................................................................ 37 4.1.3 Geomorfologie .............................................................................................................................. 37 4.1.4 Pedologie....................................................................................................................................... 38 4.1.5 Klima............................................................................................................................................. 38 4.1.6 Výrobní oblast bramborářská ........................................................................................................ 39 4.2 LOKALITA KUTŘÍN........................................................................................................................... 40 4.2.1 Lokalizace a administrativní příslušnost lokality Kutřín............................................................... 40 4.2.2 Geologické podloží........................................................................................................................ 40 4.2.3 Geomorfologie .............................................................................................................................. 40 4.2.4 Pedologie....................................................................................................................................... 40 4.2.5 Klima............................................................................................................................................. 40

4.2.6 Výrobní oblast bramborářská ........................................................................................................ 41 5. CHARAKTERISTIKA ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU..................................................................... 42 5.1. NÁZEV A ADRESA PODNIKU....................................................................................................... 42 5.2 CELKOVÁ VÝMĚRA PODNIKU ..................................................................................................... 42 5.3 PŘEHLED ROSTLINNÉ A ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY........................................................................ 43 5.3.1 Zaměření rostlinné výroby ............................................................................................................ 43 5.3.2 Zaměření živočišné výroby ........................................................................................................... 43 6. VÝSLEDKY ............................................................................................................................................... 44 6.1 AGROTECHNIKA PĚSTOVÁNÍ RYBÍZU ....................................................................................... 44 6.1.1 Založení sadu................................................................................................................................. 44 6.1.1.1 Přehled prací před výsadbou ...................................................................................................................44 6.1.1.2 Výsadba...................................................................................................................................................44 6.1.1.3 Přehled vysázených odrůd.......................................................................................................................45

6.1.2 První rok po výsadbě..................................................................................................................... 47 6.1.2.1 Přehled prací ...........................................................................................................................................47

6.1.3 Druhý rok po výsadbě ................................................................................................................... 47 6.1.3.1 Přehled prací ...........................................................................................................................................47

6.1.4 Třetí rok po výsadbě...................................................................................................................... 48 6.1.4.1 Přehled prací ...........................................................................................................................................48

6.1.5 Další roky po výsadbě ................................................................................................................... 49 6.1.5.1 Přehled prací ...........................................................................................................................................49

6.1.6 Likvidace sadu v 15-20 roce po výsadbě....................................................................................... 49 6.1.6.1 Přehled prací ...........................................................................................................................................49

6.1.7 Seznam používaných pesticidů (SISPO) ....................................................................................... 50 6.1.7.1 Herbicidy.................................................................................................................................................50 6.1.7.2 Fungicidy ................................................................................................................................................50 6.1.7.3 Insekticidy a akaricidy ............................................................................................................................51

6.1.8 Seznam používané mechanizace ................................................................................................... 51 6.2 VÝNOSY A ZTRÁTY RUČNÍ SKLIZNĚ ......................................................................................... 52 6.2.1 Výnosy červeného rybízu .............................................................................................................. 52 6.2.1.1 Přehledová tabulka výnosů červeného rybízu .........................................................................................54

6.2.2 Výnosy černého rybízu.................................................................................................................. 54 6.2.2.1 Přehledová tabulka výnosů černého rybízu .............................................................................................55

6.2.3 Ztráty červeného rybízu................................................................................................................. 56 6.2.3.1 Přehledová tabulka ztrát červeného rybízu..............................................................................................57 6.2.3.2 Přehledová tabulka ztrát červeného rybízu v procentech ........................................................................58

6.2.4 Souhrnná tabulka výsledků červeného rybízu ............................................................................... 58 6.2.5 Ztráty černého rybízu .................................................................................................................... 58 6.3 STATISTICKÉ VÝSLEDKY............................................................................................................... 59 6.3.1 Analýza rozptylu ........................................................................................................................... 59 6.3.2 Tukeyův test .................................................................................................................................. 60 6.4 EKONOMICKÉ ZHNODNOCENÍ ..................................................................................................... 61 6.4.1 Červený rybíz ................................................................................................................................ 61 6.4.2 Černý rybíz.................................................................................................................................... 62 7. DISKUSE.................................................................................................................................................... 63 7.1 ZHODNOCENÍ VÝSADBY A AGROTECHNIKY RYBÍZU........................................................... 63 7.2 VÝNOSY A ZTRÁTY RYBÍZU......................................................................................................... 64 7.3 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ ........................................................................................................ 65 8. ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 67 9. POUŽITÁ LITERATURA....................................................................................................................... 69 10. PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 71 10.1 GRAFICKÉ PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 72 10.2 FOTOGRAFICKÁ DOKUMENTACE.............................................................................................. 72 10.3 MAPOVÉ PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 72

8

1. ÚVOD Rybíz je nejvíce rozšířený druh drobného ovoce, který je žádanou surovinou pro domácí i zpracovatelský průmysl. Drobné ovoce pěstujeme především pro jejich plody. Rybíz sehrává důležitou úlohu při zajišťování dieteticky příznivé skladby výživy člověka. Tato diplomová práce popisuje zhodnocení pěstitelského způsobu výsadby rybízu v zastoupení červených a černých odrůd na lokalitě (Proseč, Kutřín), současně s posouzením používané agrotechniky včetně sklizně. Při zvyšování produkce rybízu je třeba dodržovat nejvhodnější technologické postupy od výsadby přes ošetřování, sklizeň a manipulaci až po jejich realizaci. Celou agrotechniku pěstování zaměřujeme k dosažení nejlepších výsledků v co nejkratší možné době a při pokud možno nejnižších nákladech. Rovněž posuzuje odrůdovou skladbu a výnosové ukazatele vysázených odrůd. Popisuje 7 odrůd červeného rybízu (´Vitan´, ´Detvan´, ´Vierlandenský´, ´Rondom´, ´Holandský červený´, ´Losan´ a ´Heinemannův pozdní´) a 3 odrůdy černého rybízu ( ´Öjebyn´, ´Otelo´ a ´Titania´ ). Celý text doplňují grafické, mapové, tabelární a fotografické přílohy.

9

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 HISTORIE PĚSTOVÁNÍ 2.1.1 Červený rybíz První známé vyobrazení rybízu z Mohučského herbáře pochází z roku 1184. V roce 1230 jsou zmínky od Simona Januensia, na začátku 15. století v latinsko-německém glosáři. Ve 14. století se začal pěstovat jako léčivá rostlina, pravděpodobně v západní Evropě. Vyobrazení rybízu bylo nalezeno i v holandských drobnomalbách z konce 15. století. V knize Gearde der Sundheit v roce 1492 byl již popsán způsob pěstování rybízu, avšak úplně první popis se připisuje J. Ruelliovi v roce 1536. Nejdříve byl popsán druh Ribes vulgare a až v roce 1561 popsal Conrad Gesner keř Ribes petraeum, který našel ve Švýcarsku blízko Bernu a doporučil jej k pěstování. Poměrně brzy se objevilo několik kříženců s tímto druhem, k nimž náleží např. nejstarší dnes pěstovaná odrůda Holandský červený pravděpodobně z roku 1665. Nejstarší odrůdy odvozené převážně od druhu R. rubrum L. p. p. sensu Jancz a vzniklé křížením s dalšími druhy pocházejí pravděpodobně z konce 18. a začátku 19. století z Itálie a Francie. Ze západní Evropy se šířilo pěstování do dalších zemí, zejména na sever a do Německa. Na jihu Evropy, kde mu nevyhovovaly přírodní podmínky, se rybíz rozšířil daleko méně. O počátcích pěstování rybízu u nás nejsou dochovány přesné zprávy, je však pravděpodobné, že byl znám již v 16. století. Podobně jako ostatní druhy šířil se k nám především z Německa, zprvu do klášterních a zámeckých zahrad (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002; BLATTNÝ a kol., 1971). 2.1.2 Černý rybíz Černý rybíz byl znám jako význačná léčivá rostlina již ve středověku. Pěstování černého rybízu začalo nejdříve v Rusku. Dle Dubenského (1887) byl rybíz v Rusku pěstován dokonce již v 11. století. Již v 15. století byl v okolí Moskvy pěstován černý rybíz v sadech a dovážen na trh do Moskvy. Kultura v severozápadní Evropě začala později, údajně v r. 1588, a není jisté, zda tehdy pěstované rostliny nepocházely z Ruska, odkud je mohli dovézt obchodníci.

10

Ve střední Evropě (Německo, Československo) jsou zmínky o černém rybízu již ze 16. století. V r. 1671 popisuje Bauckin pěstování černého rybízu ve Francii a Itálii, ale k širšímu pěstování v Evropě, zvláště západní, dochází až asi v druhé polovině 18. století, když byly rozpoznány a popsány léčivé účinky černého rybízu. Další rozvoj lze sledovat asi v polovině 19. století, kdy se ve větší míře uplatňuje černý rybíz pro výrobu vína. Od té doby je vzestup jeho pěstování trvalý, zvláště když byla zjištěna jeho vysoká nutriční hodnota – vysoký obsah vitaminu C (BLATTNÝ a kol., 1971).

2.2 VÝZNAM PĚSTOVÁNÍ (BLATTNÝ a kol., 1971) uvádí, že význam ovoce spočívá především v jeho vysoké hodnotě nutriční, neboť je jedním z nejdůležitějších zdrojů vitaminů a esenciálních minerálií. V tomto směru je drobné ovoce zvlášť významné, neboť většina druhů má např. dosti vysoký obsah vitaminu C a černý rybíz náleží dokonce mezi ovocné druhy vůbec nejbohatší na tuto tak nezbytnou složku v naší výživě. Vysokou kalorickou hodnotu ovoce nemá, neboť ve většině druhů je poměrně nízký obsah kalorigenních látek – glycidů, tuků a látek dusíkatých. (HRIČOVSKÝ, 1988) uvádí, že v čerstvém ovoci bývá obvykle vysoký obsah vody, pohybující se kolem 80%. Celkový obsah cukrů se pohybuje mezi 2,5 – 10%. Rybíz se liší od většiny druhů ovoce i tím, že obsahuje málo disacharidů (sacharózy), přičemž je rozhodující obsah vysoce hodnotných monosacharidů (glukóza, fruktóza). Z polysacharidů se vyskytují pektiny, celulóza a škrob, které jsou přítomný v nezralém ovoci a při dozrávání se enzymaticky štěpí na cukry. Obsah pektinových látek bývá od 0,1 do 1,6%. Průměrný obsah tuků v rybízu se pohybuje od 0,5 do 1,7%, bílkovin od 0,9 do 1,9%. Z aspektu výživy člověka je v rybízu důležitý obsah vitamínů, zejména však vitamínu C, který se v plodech vyskytuje na 95% v redukované formě kyseliny Laskorbové. Rybíz je zajímavý i po obsahové stránce flavonoidních látek, provitamínu A a vitamínů skupiny B. Údaje o obsahu minerálních látek se dosti rozcházejí. Z jednotlivých druhů je na minerální látky nejbohatší černý rybíz. Poměrně vysoký je v něm obsah organických kyselin (1 – 4%), které mají bakteriostatické, popř. baktericidní účinky. Pro určení vhodnosti na zpracování je důležitý i obsah tříslovin, který se u rybízu pohybuje od 0,8 do 0,42%, i zastoupení antokyanů, které mají význam jako přírodní červená barviva (červený a černý rybíz).

11

2.3 NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ BLATTNÝ a kol., (1971) uvádí, ekologické faktory, jež jako celek tvoří vnější prostředí, umožňující rostlinám normální růst a vývoj pouze tehdy, odpovídají-li nárokům daného druhu, přizpůsobeného vlivem dlouhodobého vývoje určitým podmínkám. V přírodě působí ekologické faktory: -

klimatické: teplo, světlo, voda

- edafické: půda, živiny - topografické: zeměpisná poloha, nadmořská výška, tvar povrchu - biotické i antropogenní vždy společně, a jako takové je třeba je posuzovat. 2.3.1 Klimatické faktory Teplo je všeobecnou základní podmínkou růstu, který je možný v určitém teplotním rozmezí. Při posuzování potřeby tepla jednotlivých druhů bereme v úvahu základní požadavky na nejnižší a nejvyšší teploty, při kterých rostliny mohou vegetovat a růst; teploty, při kterých raší, zakořeňují, shazují list; teploty, při nichž dochází k mrazovým poškozením dřeva, pupenů, kořenů, květů, plodů; teploty, při nichž dochází k nezvratným změnám mrazového původu, po nichž rostliny odumírají. V našich klimatických podmínkách vyhovují jednotlivým druhům dále uvedené průměrné roční teploty: Rybíz červený 6 – 8 oC Rybíz černý 7 – 9 oC Avšak pro posouzení vhodnosti stanoviště nestačí pouze průměrné roční teploty oblasti, je třeba znát mikroklimatické poměry stanoviště, především v době květu, v době zvýšené citlivosti vůči poklesům teplot.

Světlo je další nezbytný klimatický faktor umožňující průběh fotosynthetické asimilace. Příznivě působí na tvorbu barviv v plodech a silně ovlivňuje intenzitu zbarvení plodů. Důležitý je vliv osvětlení na plodnost. Černý rybíz vyžaduje přímé osvětlení, proto se má vysazovat zásadně jako monokulturní plantáže. Dají nejen vyšší výnosy, ale i vyzrávání dřeva a odolnost proti zimním mrazům se zlepší. Červený rybíz snáší zastínění poměrně dobře. V našich klimatických podmínkách není zpravidla působení světla nadměrné, zvláště ne světla přímého, a proto se musí dbát o dobré využití světla nepřímého především vhodnou volbou stanoviště, optimálním sponem a správným řezem koruny.

12

Voda náleží k nezbytným vegetačním faktorům a má rozhodující vliv na život rostlin. Význam vody je velmi široký: je nezbytným stavebním materiálem pro stavbu rostlinného těla, je nositelem rostlinných živin v půdním roztoku, je prostředím, v němž se u rostlin uskutečňuje většina životních pochodů, je regulátorem teploty uvnitř rostlinného organismu a ovlivňuje silně vlastnosti půdy. Největší potřebu vody mají popisované druhy v době intenzivního růstu letorostů, nasazování plodů a dozrávání plodů. Spotřeba závisí samozřejmě na dalších vegetačních faktorech, především teplotě, která ovlivňuje transpiraci. U nás je potřeba vláhy obvykle kryta pouze přirozenými srážkami, a proto je roční průměrná výše srážek důležitým ukazatelem vhodnosti určité oblasti pro pěstování jednotlivých popisovaných druhů. Rybízy červené jsou náročnější na množství srážek a vyžadují vyšší vlhkost vzdušnou. Černý rybíz je na množství srážek méně náročný. BLAŽEK a kol., (1998) však uvádí, že černý rybíz vyžaduje dostatek vláhy a velmi dobře využije doplňkovou závlahu v mladší výsadbě i v plné plodnosti. BLATTNÝ a kol., (1971) uvádí že, sníh jako zimní forma srážek je v kulturách drobného ovoce velmi vítán, neboť zabraňuje poškození mělce uložených kořenů a při pomalém tání vytvoří bohatou zásobu zimní vláhy pro jarní růstové období. Velká množství sněhu mohou někdy působit nepříznivě ovšem nepřímo. Zpravidla k poškození výsadby nedojde (jsou-li keře řádně prořezány a stromky přivázány), ale sníh může bránit provádění zimního řezu. Dochází pak k velké pracovní špičce ve velkých plantážích velmi těžko zvládnutelné, neboť období pro řez se značně zkrátí. Kromě srážek dešťových nebo sněhových je pro rostliny zdrojem vody také spodní voda v půdě. Půdy s příliš vysokou hladinou spodní vody, kde dochází až k zamokření, drobnému ovoci nevyhovují pro nadměrnou vlhkost a nedostatek vzduchu v půdě. Keře trpí chlorozami, jsou náchylnější k mrazovým poškozením, snáze podléhají chorobám. Nejlépe vyhovuje střední hloubka spodní vody – 0,7 – 0,9 m. Hloubka spodní vody a obsah vody v půdě mají vliv na kořenovou soustavu rostlin. V půdách bohatě zásobených vláhou rostou kořeny mělce, více méně vodorovně. Naopak v půdách sušších rostou alespoň některé kořeny hlouběji. Sucho působí nepříznivě především v určitých růstových fázích. Nejchoulostivější je červený rybíz v době květu, kdy při trvale nízké relativní vlhkosti vzduchu je ztíženo opylování. V té době dochází někdy k tak silnému poškození, že může být budoucí sklizeň

13

vážně ohrožena. V dalších fázích je sucho nebezpečné zejména v době plného růstu bobulí až počínajícího vybarvování bobulí. Při trvalém, citelném nedostatku vláhy bobule předčasně ukončují růst a předčasně vybarvují. Úroda je jednak daleko nižší, jednak je nepříznivě ovlivněna i kvalita, neboť takové bobule mají nepoměrně méně cukrů než bobule normálně vyzrálé. 2.3.2 Edafické faktory Půda jako základní součást životního prostředí ovocných rostlin má význam zcela mimořádný. Správné posouzení půdy, nejen ornice, nýbrž i vrstvy podorniční a spodiny, a správný výběr půd pro jednotlivé druhy náleží bezesporu k nejdůležitějším opatřením při volbě stanoviště pro tržní výsadbu. Je nezbytné zásobit půdu před výsadbou dostatečným množstvím organických hnojiv, ať již hnojení hnojem, zaoráním zeleného hnojení (případně vícekrát za sebou) delší dobu před sázením nebo použitím kompostu při sázení. Pravidelné zásobování půdy organickými hnojivy, které současně dodává do půdy i velké množství užitečných mokroorganismů, zvyšuje a udržuje biologickou činnost půdy na žádoucí výši. Rybíz červený vyžaduje především půdy vlhčí – ne zamokřené, ale vzdušné a kypré. Nejlépe vyhovují půdy hlinité, hlinitopísčité, písčitohlinité, ale hodí se i půdy písčité, mají-li dostatek vláhy a humusu. Horší jsou půdy jílovitohlinité, které vyžadují stálé kypření. I půdy mělčí a podzolované, pokud jsou dostatečně vlhké, je možno použít. Kyselá reakce půdní jim vyhovuje dobře, lépe než zásaditá; v rozmezí 5,5 – 7,5 pH rostou výborně. Přímé vápnění však snášejí dobře. Rybíz černý snáší půdy těžší, hlinitojílovité i půdy lehké, humusní. Na půdní vlhkost je méně náročný než červený, lépe mu však vyhovují půdy s větší hloubkou propustné vrstvy. Na podzolovaných půdách se daří hůře než rybíz červený. Mírně kyselá reakce mu vyhovuje nejlépe, ale nemá v tomto směru zvláštních nároků.

Minerální živiny. K normálnímu vývoji a růstu potřebují rostliny 10 základních prvků makrobiogenních (uhlík, kyslík, vodík, dusík, fosfor, draslík, vápník, síru, železo, hořčík) a nejméně 6 prvků mikrobiogenních (mangan, zinek, bor, měd, jod, chlor), které mají být k dispozici ve správném množství a optimálním poměru.

14

Všechny druhy drobného ovoce jsou náročné na minerální živiny makro i mikrobiogenní. Trpí-li rostliny nedostatkem některého prvku, projeví se to zpravidla dosti zřetelnými příznaky na rostlině, zvláště na listech, případně i letorostech, květech, celkovém růstu atd. Pro stanovení správného množství, jež má být v kultuře dodáno, je třeba znát nejen požadavky pěstovaného druhu, nýbrž i minerální složení půdy, aby mohlo být dodáno patřičné množství hnojiv v optimálním poměru. 2.3.3 Topografické faktory Větší vliv než zeměpisná šířka má u nás pro pěstování drobného ovoce zeměpisná délka, podle níž se mění ráz klimatu od západu republiky směrem k východu. Avšak ani tyto rozdíly od klimatu ovlivněného více přímořskými vlivy (v Čechách a na Moravě) až po klima, ovlivňované vnitrozemskými vlivy (jižní a východní Slovensko) nejsou tak výrazné a umožňují pěstování všech hlavních druhů drobného ovoce téměř ve všech našich krajích. Mnohem významnějším činitelem na našem území je nadmořská výška a velká členitost území. Pro odrůdy červeného rybízu odvozené od druhu Ribes petraeum Wulf., vyhovují lépe polohy vyšší i podhorské. Je to zpravidla ve výši od 400 – 800 m.n.m., ale lze je v některých oblastech pěstovat i ve vyšších polohách dokonce okolo 1000 m.n.m. Černému rybízu na našem území vyhovují nejvíce polohy nížinné, sušší, kde je menší nebezpečí pozdních mrazů v době květu. Proto by výsadby černého rybízu měly být zakládány nejvýše do 350 m.n.m. a jen vyjímečně do 400 m.n.m.

Členitost terénu je dalším velmi výrazným topografickým faktorem, jež ovlivňuje mikroklimatické poměry, tak významné právě pro drobné ovoce. Při vlastním výběru polohy dává se zpravidla přednost plochám rovinným, a to především pro snazší obdělávání půdy. Členitost terénu velmi významně může ovlivnit působení pozdních jarních mrazů. Zásadně se musíme vyhýbat mrazovým polohám, a to zejména u rybízu černého, ale i u citlivějších odrůd rybízu červeného. Zvláště mrazové kotliny jsou nebezpečné, ale i větrné polohy, kde mohou působit velké škody mrazivé větry.

15

2.3.4 Biotické faktory Vliv biotických faktorů lze zjednodušeně rozdělit na škodlivé vlivy chorob a škůdců, na příznivé vlivy některých živočichů, např. včel a na vzájemné vlivy rostlin ve výsadbě. 2.3.5 Antropogenní faktory Vlivy a zásahy člověka se v životě rostlin významně uplatňují. V pozdější době a zvláště ve XX. století jsou zásahy do života rostlin velmi hluboké a záměrně prováděné za účelem získání nových odrůd (kultivarů). U drobného ovoce vznikla zásahem člověka většina dnešních pěstovaných odrůd. Avšak původní zásah – křížení - v mnohých případech nestačil k trvalému udržení vysoké kvality a úrodnosti odrůd právě u drobného ovoce, které se množí téměř výhradně vegetativním způsobem. Při tomto způsobu často vznikají méně hodnotné typy. Proto k významným zásahům u odrůd popisovaných druhů náleží provádění výběrů nejlepších typů – nemluvě o základních opatřeních pěstebních a ochranných.

2.4 STAVBA RYBÍZOVÉHO KEŘE Podle HRIČOVSKÉHO (1988), rybíz tvoří víceleté keře vzpřímeného až rozložitého vzrůstu. Na keři rybízu je možno rozlišit tyto výhony a větve: •

základní výhony - vyrůstající z pupenů na úrovni kořenového krčku a z kmínku nad ním. Říkáme jim též obnovovací nebo omlazovací výhony. V prvním roce vytvářejí tzv. sekundární obrost jen ojediněle. Období intenzivního narůstání letorostů (budoucích základních výhonů) bývá koncem května až začátkem června,

•

základní větve – vyrůstají ze základních výhonů,

•

vlkovité větvičky – vyrůstají též ze základních výhonů nebo ze základních větví,

•

větvičky prvního, druhého, třetího, a dalších stupňů rozvětvování – vyrůstají na základní nebo vlkovité větvičce,

•

plodné větvičky – představují krátké útvary s generativními pupeny.

16

Na základních výhoncích známe tzv.: •

růstové pásmo (spodní část, na níž se později vyvinou silné kosterní výhony).

•

růstovo-plodné pásmo (střední část s růstovými a dobře vyvinutými květními pupeny).

•

plodné pásmo (horní část základního výhonu s převládajícími květonosnými pupeny).

Na větvičce, která ukončila vegetaci ve vhodné době (bez nepříznivého zásahu vnějších činitelů), je vrcholový pupen obvykle růstový. Základní výhony v prvním roce narůstají zejména u černého rybízu až do délky 1 m; výhony vyrůstající v následujícím roce jsou již kratší a v dalších letech jejich růst ustává jen na několik desítek milimetrů. Produktivní období vlkovitých větviček je kratší než u větviček vyvinutých za základních výhonů. Náhradní výhony se tvoří zejména u červeného rybízu jen z pupenů rozmístěných na dostatečně silných přírůstcích. Pupeny černého rybízu jsou vegetativně generativní, čili smíšené (při normálním růstu se z takového pupenu vyvine hrozen květů a jeden, zřídka dva až tři letorosty). Červený rybíz plodí zejména na kyticovitých větvičkách. Květní pupeny jsou rozmístěny na bocích větviček a jsou smíšené (vegetativně generativní). Květy červeného rybízu jsou nevýrazné, oboupohlavné, světle žlutozelené až načervenalé a u černého rybízu i nafialovělé. Jednotlivé kvítky jsou talířovitého nebo miskovitého až zvonkovitého tvaru a jsou v závislosti na botanickém druhu i odrůdě nakupené v různě hustých a různě dlouhých hroznech. Kvetou velmi brzy, obvykle od druhé poloviny dubna. Délka kvetení závisí na odrůdě a stanovišti (rozhodujícími jsou teplota a vláha) a je 8 až 20 dnů. Bobule jsou kulaté, na vrcholu se zbytkem číšky. Kořenová soustava rybízu je středně silná až silná. Kořeny zpočátku (po výsadbě keře) rostou mělce do šířky, později po celé ploše pod keřem a někdy i za okraj korunky keře. Síť drobnějších kořenů se vytváří asi do hloubky 0,20 m. Na kořenech nejsou pupeny, proto nevytvářejí ani odnože, ale všechny základní výhony vyrůstají, jak jsme již uvedli, z kořenového krčku a z kmínku nad ním. Nadzemní dřevo rybízu snadno zakořeňuje (i v takovém případě, kdy se půdy jen dotýká).

17

2.5 ZPŮSOBY PĚSTOVÁNÍ Každá ovocná rostlina potřebuje k plnému rozvoji dostatečnou výživnou plochu jak v části kořenové, tak i v nadzemní. Veliká plodnost je podmíněna mohutnou a hlubokou kořenovou soustavou (VÁVRA a kol., 1961) Dle BLATTNÉHO (1971), u rybízu rozlišujeme dva základní typy výsadby: A) volně rostoucí keře ve čtvercovém sponu, obdélníkovém sponu a v pásech B) drátěnky Nejběžnější formou jsou volně rostoucí keře, s nimiž se setkáváme prakticky ve všech našich plantážích a zahrádkách. Stromky rybízové se používají výhradně v malých zahrádkách a pro větší výsadby se nedoporučují.

Pro velkovýrobu se podle HRIČOVSKÉHO (1988), doporučuje jednotný typ výsadby ve formě pásové výsadby keřů ve sponu 3 – 3,5 x 0,6 – 0,8 m, podle habitusu a intenzity růstu odrůdy, to je 3571 až 5555 kusů keřů na hektar. Tento typ výsadby se doporučuje vzhledem k možnosti mechanizace při sklizni kombajnem. Ale ani za předpokladu ruční sklizně by spon neměl být řidší, než 3,5 – 1 m. Mimo klasických výsadeb se spíše jen v zahrádkářské praxi používají i tyto způsoby: •

stromkový tvar rybízu s vlastním kmínkem

•

stromkový tvar rybízu s kmínkem z meruzalky zlaté

•

borminský způsob pěstování rybízu

•

rýnský způsob pěstování rybízu

2.5.1 Výsadba rybízu Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu rybízu je podzim. Na podzim vysázené keře nebo stromky jsou na jaře při rašení ve vývoji rychlejší, využívají zimní vláhu a intenzita jejich růstu je mnohem větší než po vysázení na jaře. Když pro jakoukoliv příčinu nemůžeme sázet na podzim, sázíme brzy na jaře. Keře rybízu sázíme alespoň 70 – 120 mm hlouběji než rostly ve školce (místo, kde se rozvětvují, by mělo být alespoň 50 mm pod povrchem půdy. Kořeny nesmějí zaschnout (HRIČOVSKÝ, 1988).

18

2.6 ZÁSADY ŘEZU RYBÍZU Řez je jedním z nejdůležitějších zákroků v komplexu agrotechniky ovocných dřevin. Řezem dáváme ovocné dřevině tvar a udržujeme rovnováhu mezi růstem a plodností v celém údobí jejího života. Řez přirozeně nemůže být vždy stejný, ale musí se řídit celým komplexem činitelů. Především musí respektovat podmínky prostředí (půda, zásoba vláhy, úroveň výživy atd.) a odrůdu. Musí však také odpovídat životnímu období ovocné dřeviny i jejímu celkovému stavu (KYNCL, 1980). 2.6.1 Tvarovací – výchovný řez červeného rybízu S tvarovacím řezem začínáme ve druhém roce po výsadbě. V předjaří (únor až březen) ponecháme podle vitality keřů 7 až 8 výhonů a větvičky v závislosti na odrůdě se zkrátí o čtvrtinu. Musí být symetricky rozložené a neměly by si navzájem vadit. Stejným způsobem se postupuje i ve třetím roce. Počet tříletých i ostatních větviček se přizpůsobuje celkové kondici keřů. Koncem třetího roku od výsadby mají mít dobře tvarované keře 5 až 6 jednoletých, 5 až 6 dvouletých a 3 až 5 tříletých větví (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). 2.6.2 Udržovací a zmlazovací řez červeného rybízu Řez volně rostoucích keřů Ve čtvrtém roce po výsadbě a po správném výchovném a tvarovacím řezu začíná červený rybíz plně plodit. Abychom udrželi rovnováhu mezi růstem a plodností, přistoupí se k udržovacímu řezu. Předpokladem je také plnohodnotná výživa a zavlažování. Boční větvičky prvního a druhého stupně se nezkracují, aby se nesnížil výnos. Přírůstky by neměly být kratší než 0,15 až 0,20 m. Při řezu během plodnosti odstraňujeme i poškozené větve a také větve, které keř zahušťují. Rovněž není žádoucí, aby se keř uprostřed příliš prosvětlil, protože ztrácí plodící část větví a snižuje se tím výnos. Po sklizni v šestém roce pak keře zmlazujeme. Nejprve se řezem odstraňují nejstarší větve těsně u země. Zmlazování keřů se provádí v rozpětí 2 až 3 let, tím lze zabránit přílišnému snížení výnosu. Před zmlazovacím řezem je třeba na podzim zapravit do půdy kompost nebo chlévský hnůj a v předjaří přihnojit rostliny průmyslovými hnojivy, což podpoří růst mladých výhonů. Po sklizni se odřeže asi třetina nejstarších, již oplozených větví. Ponechají se dobře postavené a silné výhony, které v předjaří podle potřeby zkrátíme o třetinu. Ve druhém roce zmlazování se odřeže další třetina větví a nové

19

ponechané výhony se opět zkrátí. Nadbytečné a slabší výhony se odstraňují. V následujícím roce (třetí rok zmlazování) odstraníme zbytek přestárlých větví. Po zmlazení celého keře dbáme o udržovací řez (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). 2.6.3 Tvarovací – výchovný řez černého rybízu Úkolem výchovného řezu je vypěstování keře s potřebným množstvím jednoletých, dvouletých, tříletých nebo víceletých větviček. Jejich počet závisí na sponu výsadby. Při tradičním způsobu pěstování, to znamená po výsadbě dvouletého keře na podzim, všechny výhony v předjaří (od poloviny února do poloviny března) zkrátíme na 2 až 3 pupeny, aby se vyvinuly silné výhony pro založení koruny keře. Pokud vysazujeme jednoleté keře, výhony po výsadbě nezkracujeme. Urychlíme tak nástup plodnosti o jeden rok. Na správně vypěstovaném keři mají vyrůstat 1 až 3 kosterní větve různého věku, a to od jednoletých výhonů až po čtyřleté větvičky. Nejmladších výhonů by mělo být o 1 až 2 více než kosterních větví. Ve druhém roce vybereme v únoru až březnu 5 až 6 nejsilnějších a nejvhodněji postavených výhonů, delších než 0,4 m, pokud jich má keř dostatek.Výhony přebytečné, především slabé, se odřezávají. Na ponechaných výhonech vrcholy nezkracujeme. Ve třetím roce je na hlavních větvičkách vytvořen již boční obrost. V období vegetace, nejlépe na začátku června, se zaštípnutím odstraňují všechny nadbytečné nové letorosty, vyrůstající z podzemní i spodní části keře. Boční obrost, který směřuje dovnitř keře, lze zkrátit na 0,15 m. Koncem třetího a začátkem čtvrtého roku od výsadby má být na dobře tvarovaném keři 5 až 6 jednoletých, 5 až 6 dvouletých a 3 až 5 tříletých větví. Tím končí tvarovací čili výchovný řez. Letním řezem odstraňujeme nejslabší a nepravidelně rozložené letorosty (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). 2.6.4 Udržovací a zmlazovací řez černého rybízu U černého rybízu se tyto řezy navzájem prolínají. Jejich úkolem je udržet korunu keře v takovém stavu, aby se prodloužila plodnost, keř nepřehoustl, a tím se nesnížila výnosnost a nezhoršila se kvalita bobulí. Každý rok po sklizni úrody je třeba odstranit tříleté až čtyřleté větvičky (červenec). Ponechané nové letorosty mohou tak v prosvětleném keři lépe vyzrát a v budoucím roce přinést úrodu. V tomto období můžeme odstranit i polámané, nemocné, zasychající nebo přehušťující větvičky.

20

Často se setkáváme se starými, přehuštěnými keři černého rybízu, z nichž vedle toho, že zabírají velkou plochu, sklízíme jen velmi malou úrodu. Aby takové keře znovu bohatě plodily, musíme kromě zlepšené výživy odstranit nejstarší větve (poznáme je podle tloušťky a tmavší, až černé barvy). Je-li keř velmi přehuštěný, je vhodnější zmlazování rozložit na období dvou až tří let. Na správně tvarovaném keři černého rybízu má být obvykle 14 – 16 větví různého věku, ne starších 4 let (ve velkovýrobě tří let). U černého rybízu je pro velikost výnosu vhodnější prosvětlovat keře, než zkracovat větve (HRIČOVSKÝ, 1988).

2.7 VÝŽIVA RYBÍZU Vyšší zelené rostliny, ke kterým patří i bobuloviny, čerpají z půdního roztoku dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík, síru, železo, mangan, zinek, měď, molybden, bór i další prvky v minerální formě jako kationy, například K+, Ca++, a aniony NO-3, H2PO4-. Všechny tyto prvky až na dusík se nacházejí v horninách, ze kterých vzniká půda zvětráváním a půdotvornými procesy (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). 2.7.1 Hnojení organickými hnojivy Před vysázením rybízu, jakož i ostatních ovocných druhů na nově přidělené půdě, kde se více let nehospodařilo, se doporučuje alespoň dva roky věnovat zlepšení půdy (HRIČOVSKÝ, 1988). Organickými hnojivy dodáváme do půdy pro bobuloviny nezbytnou organickou hmotu, která se vhodnou mikrobiální činností v půdě mění na humus. V ovocnářství jsou hlavními zdroji organických hnojiv: •

komposty a statková hnojiva,

•

zelené hnojení,

•

zatravněná výsadba v kombinaci s mulčováním (nastýláním).

Kompostem lze hnojit v kteroukoli roční dobu. Nejvhodnějším obdobím je však podzim, protože organická hmota se dostane při podzimním obrývání do blízkosti kořenů. To platí i pro chlévský hnůj, který se zapravuje hned po rozhození mělčeji na těžších půdách (0,15 až 0,20 m) nebo do větší hloubky na lehkých půdách (0,25 až 0,30 m). Před výsadbou bobulovin se pozemek organicky vyhnojí kompostem nebo dobře proleželým hnojem v dávce 5 až 8 kg na 1 m2 nebo se dává kompost promíchaný se zeminou na dno jam. Do půd chudších a propustnějších se vyhloubená jáma zaplní dobře 21

vyzrálým kompostem až do čtvrtiny jejího objemu. Nikdy však nedáváme čerstvý hnůj, protože při rozkladu poškozuje kořínky dřevin. V dalších letech hnojíme pravidelně v odstupu 2 až 3 let hodnotným kompostem v dávce 2 až 3 kg na m2 . Vedle vlastních kompostů se pro organické hnojení drobného ovoce osvědčují i průmyslové komposty, například Biogamin. Toto hnojivo s obsahem 65% vody má 90% organických látek, 2% dusíku, 2% fosforu a 2% draslíku. K obohacení půdy organickou hmotou můžeme při nedostatku kompostu či hnoje využít plnohodnotnou náhradu – zelené hnojení (tabulka 1). Osivo se vyseje buď na celý záhon, kde jsou bobuloviny, nebo jen pod obvod korunky stromků a keřů. Volíme takové plodiny, které za krátkou dobu dávají velké množství zelené hmoty, například vikvovité rostliny – vikev, peluška, lupina, jetel bílý. Jednotlivé druhy se pěstují samostatně nebo ve směsi. Rostliny zeleného hnojení zapravujeme do půdy v době jejich největšího vzrůstu. Čím je větší objem jejich nadzemní i podzemní hmoty a čím je větší podíl vikvovitých druhů ve směsi, tím výrazněji se projeví účinnost zeleného hnojení na úrodnost půdy.

Tabulka 1 - Vhodné druhy pro zelené hnojení v ovocnářství Druh Řepka ozimá Vikev ozimá Hořčice Bílý jetel Jílek Řepice Peluška Lupina Seradela Svazenka

Vhodnost

Výsev (v g.m-2)

všechny půdy všechny půdy všechny půdy všechny půdy vlhčí stanoviště vlhčí stanoviště vlhčí stanoviště sušší stanovitě sušší stanovitě sušší stanovitě

2,2 18,0 2,5 1,2 1,8 2,5 20,0 19,0 5,0 1,8

Rostliny na zelené hnojení se pěstují ve výsadbách bobulovin nejen pro vytvoření dostatečného množství organických látek, které zapravením do půdy zvyšují obsah humusu a biologickou činnost, ale také proto, že uvolňují z půdy rostlinám těžko dostupné živiny (především fosfor). Vikvovité rostliny obohacují půdu dusíkem, který je vázán ze vzduchu. Nastýlání čili mulčování má hnojivé účinky a zároveň působí příznivě i na zúrodnění půdy. •

brání rychlému výparu půdní vláhy vlivem slunce a větru,

•

chrání strukturu půdy proti prudkým dešťům, popřípadě splavení,

•

potlačuje růst plevelů,

22

•

šetří práci při ošetřování kultury.

V zatravněných porostech, kde kosíme 5krát až 10krát během vegetace, se půda dostatečně obohacuje organickou hmotou z odumřelé pokosené trávy, takže není nutné takové porosty hnojit jinými organickými hnojivy. Při nastýlání se tvoří až dvojnásobné množství aktivních kořínků a sklizeň ovoce se zvýší až o třetinu. Účinek je tím větší, čím byla vrstva nastýlky (mulče) silnější a čím sušší byl rok (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). 2.7.2 Hnojení anorganickými - průmyslovými hnojivy Rybíz má v období plodnosti vysoké nároky zejména na dusík a draslík. Z dusíkatých hnojiv je vhodné zapravit do půdy síran amonný, dusičnan amonný, močovinu nebo bezvodý čpavek. Z fosforečných hnojiv rychleji působí superfosfát, na kyselých půdách se uplatní mletý fosfát, který je třeba zapravit na podzim. Ze sortimentu draselných hnojiv nejlépe vyhovují hnojiva v síranové formě. Jestliže se na lehké půdě pro nedostatek jiných hnojiv použije draselná sůl, doporučuje se jen vysokoprocentní a na podzim. Při výskytu okrajového hnědnutí listů a při svinování čepelí směrem nahoru, což je způsobeno vysokým příjmem chlóru, přihnojujeme dusičnanem amonným. Na nadbytek chlóru je citlivý zejména červený rybíz. Okrajové popálení listů je podobné příznakům nedostatku draslíku, ale v tomto případě jsou listy tmavě zelené a vrásčité. Nedostatek hořčíku v půdě doplňujeme síranem hořečnatým nebo jej v první polovině vegetace dodáváme na list. Základní hnojení dusíkem, fosforem a draslíkem děláme od konce února do poloviny března; draselná a fosforečná hnojiva však (až 70% z celkového množství) dáváme do půdy na podzim. U rybízu je velmi důležité přihnojení dusíkem před začátkem kvetení. Někteří autoři uvádějí, že např. u rybízu dostatek přijatelného dusíku v půdě v období kvetení podstatně omezuje sprchávání květů. Zvýšené nároky na pohotovou zásobu dusíku v půdě má rybíz právě v období růstu letorostů a současného intenzivního narůstání plodů těsně po odkvětu. Vhodné je použít přihnojení lehce rozpustným ledkem vápenatým. Hnojiva rozmetáváme „na široko“. V prvních letech po vysázení (2 – 3 roky) pod keře, později i v meziřadí.

23

Vápníme obvykle každý čtvrtý až pátý rok, nejlépe mletým nebo dolomitickým vápencem. Vhodné je dodávat vápník do půdy např. s kompostem. Pálené vápno aplikujeme spíše na těžších půdách v dávkách 2 – 3 kg na 10 m2, mletý vápenec na půdách lehčích v dávkách 4 – 6 kg na 10 m2. Při hnojení rybízu průmyslovými hnojivy si zapamatujeme, že: 1. Fosforečná hnojiva aplikujeme na podzim nebo brzy na jaře. Můžeme používat všechna fosforečná hnojiva. Na kyselých půdách dáváme přednost Thomasově moučce a mletým fosfátům. 2. Při hnojení rybízu draselnými hnojivy dáváme přednost síranové formě drasla. Z chloridových draselných hnojiv používáme vysokoprocentní draselnou sůl (40 – 60 %), pro druhy méně citlivé na chlór (např. černý rybíz) se může použít Reformkali. Draselná hnojiva zapravíme do půdy na podzim nebo brzy na jaře; chloridová draselná hnojiva již na podzim, zejména pro černý rybíz. 3. Hořečnatá hnojiva dodáváme do půd, které nevyžadují vápnění, ve formě Reformkali nebo Kamexu nebo speciálním hořečnatým hnojivem Kieseritem. 4. Půdy, které vyžadují vápnění, vápníme na podzim nebo brzy na jaře. Vápníme na základě rozboru půdy. 5. Dusíkatá hnojiva dodáváme do půdy na podzim, ale zejména v březnu až dubnu; doplňkovou dávku v druhé polovině května. 6. Kombinovaná hnojiva, jako např. Cererit, jsou pro rybíz vhodná. Hnojíme jimi brzy na jaře, ale můžeme je použít i později za vegetace. 7. Z mikroprvků dodáváme nejčastěji bór ve formě boraxu, mangan ve formě síranu manganatého, zinek ve formě síranu zinečnatého a někdy též měď ve formě síranu měďnatého (HRIČOVSKÝ, 1988).

24

2.8 OCHRANA VŮČI CHOROBÁM A ŠKŮDCŮM Virózy Virózy, choroby způsobené viry, se přenáší zejména vegetativními částmi rostlin. Příznaky jsou velmi rozmanité, identifikace není snadná a přístrojově značně náročná. Proti virózám neexistují žádné přípravky, ani jiní přímá ochrana. Mezi nepřímé způsoby ochrany patří včasná likvidace napadených rostlin a přenašečů. Důležité je pěstování zdravého sadbového materiálu. Závažnost těchto chorob je v tom, že snižují úrodu od 10% do 90% v závislosti na patogenitě a hospodářské škodlivosti. Z virových chorob napadají rybíz: žilková mozaika rybízu, aukubová mozaika rybízu, mozaika, zvrat černého rybízu, kroužkovitost červeného rybízu, neplodnost „Holandského červeného“ rybízu a další. Mykózy Mykózy, onemocnění

rostlin způsobená mikroskopickými houbami, jsou

nejčastějšími chorobami rybízu v našich podmínkách. Při chemické ochraně postupujeme podle metodiky ochrany zemědělských kultur, používáme prostředky uvedené v seznamu povolených přípravků, přísně respektujeme pokyny výrobce a dodržujeme předepsané hygienicko-bezpečnostní předpisy. Z houbových chorob bývá častá: rzivost listu rybízu, antraknoza rybízu, botrytida rybízu, americké padlí angreštové, peronospora rybízová a další. Živočišní škůdci Proti nejčastějšímu škůdci – hmyzu – se používají insekticidy, proti roztočům akaricidy, proti hlodavcům rodenticidy a proti měkkýšům moluskocidy. Ze živočišných škůdců nejvíce škodí rybízu: roztoč chmelový, svilušky, vlnovník rybízový, mšice rybízová, pilatka rybízová, nesytka rybízová, bejlomorka rybízová, hraboš polní, hryzec vodní a další (HRIČOVSKÝ, 1988; SMOLÁK - MUSIL 1957).

25

DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002;

2.9 OCHRANA VŮČI PLEVELŮM Plevelné rostliny omezují růst a vývoj kulturních rostlin tím, že jim konkurují prostorově (v půdě i nad zemí), odčerpávají vodu a živiny a stíní jim. Navíc jsou často hostiteli různých závažných chorob a škůdců. Proti plevelům se používají herbicidy. Dříve než použijeme chemické přípravky, měli bychom vyčerpat všechny ekologicky vhodnější způsoby ochrany. Důležitá jsou preventivní opatření, jimiž lze předcházet výskytu škodlivých činitelů (původců chorob, živočišných škůdců, plevelných rostlin). Je proto nutné vytvářet podmínky příznivé pro růst a plodnost kulturních rostlin a souběžně nevhodné podmínky pro škodlivé činitele. K agrotechnickým preventivním opatřením patří například volba stanoviště s ohledem na mikroklimatické podmínky, dodržování všech zásad řádné kultivace půdy, přiměřená výživa rostlin, výběr odrůd vhodných pro dané stanoviště, výběr odrůd geneticky odolných k dominantním škodlivým činitelům pro určitou lokalitu, dodržení optimálních termínů agrotechnických zásahů i sklizně a včasná likvidace plevelů. 1. Mechanické hubení plevelů V mladých výsadbách je nutné udržovat bezplevelné pásy v období intenzivního růstu keřů, což je v květnu a červnu. Ve výsadbách drobného ovoce je však vždy větší riziko zaplevelení vytrvalými pleveli, jejichž likvidace je náročná a často svádí k použití herbicidů. Ničení plevelů okopávkou Ruční okopávka je nejrozšířenější způsob likvidace plevelů. Ideální nářadí je ruční plecí rámeček nebo na větší ploše Martínkova plečka s výkyvným plecím rámečkem. Práci značně ulehčí a urychlí motorové okopávačky, například rotační plečka vyráběná pro stavebnicový systém Vari. Sežínání plevelů Sežínání plevelů v pásech pod výsadbou bobulovin je rychlejší a méně namáhavé než okopávka. Sežínáním nejsou plevele ničeny, jen omezovány v růstu. Použít se dají ozubené kotouče, strunové hlavice a k některým typům těchto strojů jsou vyráběny plastové kotouče, určené přímo pro likvidaci plevelů. S úspěchem lze k sežínání plevelů ve větších výsadbách použít soupravu Vari v agregaci s mulčovačem. Nastýlání půdy

26

K nastýlání neboli mulčování se doporučuje používat různý organický materiál – drcenou kůru, starší slámu nebo seno, kukuřičné palice, posekanou trávu a posekané mladé plevele z meziřadí, piliny, hobliny, rašeliny, směs rašeliny a staršího slamnatého hnoje, rozdrcené větve, zbytky po sklizni chmele apod. Nastýlka brání neproduktivnímu výparu vody z půdy a do určité míry tak může nahradit závlahu.Účinnost nastýlky roste, když pokrývá větší plochu kolem keřů a použitá vrstva materiálu je vyšší. Pokrývka organickou hmotou vcelku dobře chrání před rozvojem plevelů ze semen. Požadovaná výška nastýlané vrstvy je minimálně 0,10 – 0,15 m. Pro mulčování se nehodí čerstvá sláma po sklizni. Většinou obsahuje semena plevelů a zbytky zrn po sklizni, které potom v krátké době zaplevelí nastýlané pásy. 2. Chemické hubení plevelů Chemicky se většinou ničí například pýr plazivý, svlačec rolní nebo jiné víceleté plevele. Použití každého herbicidu vyžaduje určité znalosti a zkušenosti. Spolehlivost aplikace zajišťuje vhodná aplikační technika. Používáme pouze herbicid povolený pro aplikaci v bobulovinách (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002).

2.10 ZPŮSOBY SKLIZNĚ Jak uvádí BLATTNÝ (1971), všechny druhy rybízu sklízíme v plné konzumní zralosti, předčasná sklizeň nepříznivě ovlivňuje jakost (nezralé bobule mají vyšší obsah kyselin i vyšší obsah pektinů). Sklizeň probíhá u většiny odrůd od počátku července do poloviny třetí dekády červencové. Pouze u odrůdy Heinemannův pozdní probíhá sklizeň až v srpnu a i v září. U černého rybízu, zvláště u některých odrůd, rychle dochází k přezrání bobulí, jež předčasně opadávají. Červené rybízy drží lépe na keři a nepřezrávají tak rychle jako černý rybíz. Sklizeň: 1) ruční 2) sklizňové stroje ( MI-DOX, JACOBY-BERRY) 3) pneumatické stroje ( tzv. vysavače) 4) plně mechanizovaná sklizeň (kombajnová sklizeň) (JOONAS - 1000, URSUS).

27

2.11 POPIS ODRŮD 2.11.1 Odrůdy červeného rybízu ´Vitan´ Odrůda českého původu byla vyšlechtěna ve Šlechtitelské stanici Velké Losiny křížením odrůd ´Virlandenský červený´ x ´Chenonceaux´. V listině registrovaných odrůd je od roku 1991 (HRIČOVSKÝ 2001; DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002) Keř je vzpřímený až polorozložitý, středně hustý a středně vysoký. Kosterní větve má středně tlusté (RICHTER a kol., 2002). Hrozen je středně dlouhý, stopka i střapina je středně dlouhá. Charakteristickým znakem střapiny je světle žlutozelená barva, téměř bez přítomnosti vínově antokyanového zbarvení. Bobule jsou velké, středně červené, hruškovité. Chuť je sladkokyselá, aromatická. Významně plodí už ve třetím roce po výsadbě. Výnosový potenciál odrůdy je střední až vyšší. Zraje středně raně ve 2.-3. týdnu července. Středně odolná antraknóze, jinými významnými chorobami a škůdci netrpí. Vyšších a stálých výnosů dosahuje ve vlhčích oblastech (výrobní typy bramborářský a pícninářský). Tam narůstá keř do větší výšky a je plně osazen bobulemi. Mladé keře potřebují dostatek vláhy a živin, aby rychle rostly. K přísušku jsou zvlášť citlivé, po něm rychle stárnou. V aridních oblastech je výnos střední (hrozen je sprchlý) a rychle stárnou kosterní větve. Odrůda ´Vitan´ je vhodná pro konzervárenské zpracování, dobře se sklízí kombajny (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002).

´Detvan´ Odrůda slovenského původu byla vyšlechtěna ve Výzkumném ústavě ovocných a okrasných dřevin v Bojnicích a registrována v roce 1985. Pochází z křížení odrůd ´Jonkheer van Tets´ x ´Heinemannův pozdní´ (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). Roste bujně. Keře jsou vysoké, polorozložité, husté. Jednoleté výhony jsou středně tlusté, dlouhé, hnědošedé. Boční obrost je středně dlouhý, dosti početný.Listy jsou velké, širší, zelené, s mělkými a širšími zářezy a s mělkým srdéčkovým tvarem. Květy jsou větší žlutavě zbarvené, talířovitého až miskovitého tvaru. Hrozny jsou dlouhé, se silnější stopkou a s vyšším počtem bobulí v hroznu. Bobule jsou velké, jasně červené, dosti pevné. Chuť kyselejší, aromatická (HRIČOVSKÝ, 1988).

28

Hospodářsky významná plodnost začíná ve čtvrtém roce po výsadbě. Výnosový potenciál odrůdy je vysoký. Dozrává středně raně jako odrůdy ´Losan´ a ´Vitan´. Středně odolná antraknóze, jinými chorobami a škůdci netrpí (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). Ranná kvalitní odrůda do nižších poloh. Vyniká snadnou sklizní hroznů. Ve vyšších polohách jsou keře velmi mohutné a později plodí (RICHTER a kol., 2002).

´Vierlandenský´ Německá odrůda, pochází z okolí Vierlanden u Hamburku. Pravděpodobně semenáč ´Holandského červeného´. Šíří se asi od roku 1910 (BLATTNÝ a kol., 1971). Do Listiny povolených odrůd byl u nás zařazen již v roce 1959 (HRIČOVSKÝ, 1988). Roste bujně, je vznosný se silnými, kolmo rostoucími výhony, středně se větvícími. Postraní výhony jsou vzpřímené s kratším plodonosným obrostem, bohatě osázenými pupeny. Barva kůry je tmavě hnědá. Borka se zjara loupe ve větších pruzích. List je středně velký, barvy světle až středně zelený.Nervatura listu je výrazná. Zoubkování listu čepele je nepravidelné. Květ má češuli širšího zvonkovitého tvaru. Kališní lístky jsou karmínově červené. Hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé. Bobule jsou kulaté až hruškovitého tvaru. Slupka tmavě červená. Chuť je sladkokyselá, aromatická ( LUŽA a kol., 1967). Plodnost ve vlhčích oblastech velká, pravidelná. Zraje ve 2.-3. týdnu července. Odolnost střední proti napadení antraknózou (RICHTER a kol., 2002). Nenáročná, odolná a bohatě, zvláště v pozdějších letech plodná odrůda. Po pěstitelské stránce je velmi podobná ´Holandskému červenému´, ale předčí ho hodnotou plodů – lepší chutí, vyrovnanými většími bobulemi, stejnoměrným zráním i daleko snazším česáním, které umožňuje vysoké výkony při sklizni. Lze ji plně doporučit pro pěstování v zahrádkách i plantážích, a to i v oblastech méně teplých podhorských (BLATTNÝ a kol., 1971).

´Rondom´ Holandská odrůda červeného rybízu, kterou vyšlechtil v r. 1934 šlechtitel J. Rietsema jako mezidruhového

a vícenásobného křížence, na jehož vzniku se podílel

botanický druh rybízu Ribes multiflorum Kittel, ´Versailleský červený´ a krajová holandská odrůda. Do Listiny povolených odrůd byla zapsána v r. 1976 (DVOŘÁK a kol., 1978).

29

Roste bujně. Keř vysoce kulovitý, kompaktní. Podobně jako ´Holandský červený´ má sklon k vytváření hustějších keřů. Mladé výhony má tlusté, hnědošedě zbarvené. Listy má středně velké, tmavozelené s nevýraznými laloky. Květy jsou středně velké. Hrozny jsou středně dlouhé. Bobule jsou velké tmavěji červené (HRIČOVSKÝ, 1988). Plodnost nastupuje ve čtvrtém roce po výsadbě. Má vysoký výnosový potenciál, ale jen v případě, že keře pocházejí z kvalitního a především zdravého biologického materiálu. Sklizňová zralost je polopozdní, v průměru ročníků a stanovišť asi šest dnů před pozdě zrajícími odrůdami ´Holandský červený´ a ´Tatran´. Dost odolná antraknóze, jinými chorobami a škůdci netrpí. Nedoporučuje se vysazovat do podmínek suchých poloh kukuřičného typu a do výrobního typu pícninářského ( kosterní větve a obrost jsou tam často poškozovány mrazem ve dřevě). ´Rondom´ je odrůda s univerzálním využitím plodů (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002).

´Holandský červený´ Údajně pochází z Holandska a pěstuje se již od r. 1865. V Listině povolených odrůd je zapsána od r. 1954 (DVOŘÁK a kol., 1978). Roste středně bujně. Tvoří široce kulovité kompaktní a poměrně husté keře. Jednoleté výhony jsou silné, stříbřitě šedé. Listy jsou středně velké, tmavěji zelené, výrazně laločnaté. Květy má středně velké až menší. Hrozny jsou středně dlouhé. Stopka je krátká. Bobule jsou středně velké, světle červené (HRIČOVSKÝ, 1988). Do hospodářsky významné plodnosti nastupuje ve čtvrtém roce po výsadbě. Výnosový potenciál odrůdy je střední, výše úrody závisí na podmínkách v době květu. Zraje ve 4. týdnu července až 1. týdnu srpna. Odolnost vysoká proti napadení antraknózou (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002; RICHTER a kol., 2002). ´Holandský červený´ je nejstarší a nejznámější odrůda tržních výsadeb. Rozšířila se především pro svou nenáročnost, odolnost vůči mrazům a vysokou plodnost vznosných keřů, které umožňují dobré obdělávání půdy a nepotřebují pracný zkracovací řez (BLATNÝ a kol., 1971).

30

´Losan´ Česká odrůda vyšlechtěná ve Šlechtitelské stanici ovocnářské ve Velkých Losinách, křížením odrůd ´Chenonceaux´ x ´Vierlandenský´. Do Listiny registrovaných odrůd byla zařazená v roce 1985 (HRIČOVSKÝ, 1988). Roste bujně. Keře jsou vyšší, kompaktnější a hustší. Jednoleté výhony jsou v měsíci červnu ve spodní části načervenalé. Boční obrost je středně dlouhý a početný. Listy jsou velké a sytě zelené, s hlubší srdéčkovitou základnou. Květy jsou velké, zelenožluté, talířovitého tvaru. Hrozny má delší, se středně dlouhou slabší světle zelenou stopkou. Bobule jsou velké sytě červené, se zvláště vysokou výtěžností šťávy (HRIČOVSKÝ, 1988). Do významné plodnosti nastupuje čtvrtým rokem po výsadbě. Výnosový potenciál odrůdy je vysoký. ´Losan´ zraje spolu s odrůdami ´Detvan´ a ´Vitan´ středně raně. Středně odolná antraknóze, jinými chorobami a škůdci netrpí (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). Plody mají všestranné použití jako stolní i ke zpracování v domácnosti. Vzhledem k brzké a vysoké plodnosti je vhodná pro pěstování ve velkovýsadbách i pro drobné pěstitele (RICHTER a kol., 2002).

´Heinemannův pozdní´ Německý původ, registrace v roce 1969, kříženec ´Holandský červený´ x ´Alwin Lorgus´ x ´Holandský červený´ (RICHTER a kol., 2002). Keře kulovité, velké, rozkladité, středně husté. Větve silné, velmi pevné, mírně skloněné, s tmavošedou hladkou kůrou. Jednoleté výhony jsou šedohnědé, prohnuté až zkroucené, štíhlé, dlouhé, tvrdé. Listy jsou velké, šedozelené na rubu stříbřitě jemně a hustě chlupaté, na prvý pohled odlišné od ostatních odrůd. Květy velmi malé. Češule talířovitá s pěti význačnými mozolky mezi semeníkem a tyčinkami. Hrozny visí přímo dolů, stopka odstává v krátkém oblouku. Bobule středně velké, vyrovnané velikosti. Barva světle červená. V plné zralosti sytě tmavě červená (BLATNÝ a kol., 1971). Do hospodářsky významné plodnosti nastupuje jako většina jiných odrůd, ve čtvrtém roce po výsadbě. Výnosy má vysoké a stálé. Zraje velmi pozdně jako poslední odrůda sortimentu červenoplodých i běloplodých odrůd. Odolná antraknóze. V aridních oblastech trpí při přísušku v letních měsících okrajovou spálou listů a předčasným opadem listů.

31

Odrůda se osvědčuje ve všech oblastech vhodných pro pěstování rybízu. Nepatří jen do suchých míst kukuřičného výrobního typu a do mrazových kotlin. Zralé bobule velmi dlouho drží na střapině

a neopadávají. ´Heinemannův pozdní´ nelze množit

řízkováním (řízky nezakořeňují). Nevhodnost pro množení řízky a náchylnost k předčasnému opadu listů v aridní oblasti při přísušku se považují za významné negativní vlastnosti (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). 2.11.2 Odrůdy černého rybízu ´Otelo´ Odrůda slovenského původu, vyšlechtěná ve VÚOOD v Bojnicích, pochází z křížení odrůd ´Booskopský černý´ x ´Silvergieter´. Byla registrována v roce 1983 (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). Keře jsou vzrůstné, polovzpřímené, hustějšího habitu. Jednoleté výhony jsou dlouhé, středně tlusté. Plodný obrost je středně četný, delší. Listy jsou středně velké, sytě zelené, s delším prostředním lalokem. Květy jsou středně velké. Hrozny má středně dlouhé. Bobule jsou velké, ploše kulovité, s pevnou slupkou (HRIČOVSKÝ, 1988). Kvete bohatě. V ročnících příznivých pro odkvět má zvlášť vysoké výnosy. Středně pozdně zrající, dozrává přibližně 3 až 4 dny před odrůdou ´Eva´ a ´Roodknop´. Náchylná americkému padlí angreštovému a rzi vejmutovkové (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). ´Otelo´ je středně raná až pozdní, velmi kvalitní odrůda pro středně teplé až teplé oblasti a úrodné půdy, náročnější na řez a ochranu, vhodná pro velkovýrobu i drobné pěstitele (RICHTER a kol., 2002).

´Öjebyn´ Švédská odrůda pochází ze Šlechtitelské stanice Öjebyn. Do Listiny registrovaných odrůd byla zapsána v roce 1984 (HRIČOVSKÝ, 1988). Roste středně bujně. Keře tvoří středně silné, mírně rozložité. Jednoleté výhony jsou středně dlouhé, světle šedohnědé. Boční obrost je středně dlouhý, dosti početný. Listy jsou dlanitě tří až pětičetné, středně velké až velké. Květy má středně velké. Hrozny má krátké, hustě osázené bobulemi. Z jednoho místa vyrůstají 2 – 3 hrozny. Bobule jsou velké, kulaté, rovnoměrně vyvinuté (HRIČOVSKÝ, 1988).

32

Výnosy jsou stálé a vyšší. Zraje raně, jen asi o čtyři dny později než nejranější odrůda ´Fertödi I´. Odolná americkému padlí angreštovému, ale náchylná rzi vejmutovkové (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2002). Raná odrůda pro přímý konzum i konzervárenské zpracování, vhodná pro velkovýrobní pěstování v teplejších oblastech na úrodných, zavlažovaných půdách, možnost mechanizované sklizně (RICHTER a kol., 2002).

´Titania´ Švédský původ, registrovaná v roce 2001, kříženec ´Altajskaja Desertnaja´ x ´Consort´ x ´Kajanin Musta´. Keř je vzpřímený, vysoký. Hrozny jsou delší, stopka středně dlouhá. Bobule jsou velké, ploše kulovité, slupka pevná. Chuť je sladkokyselá, aromatická. Plodnost je velká a pravidelná. Zraje ve 2.-3. týdnu července. Odolnost je vysoká proti napadení americkým padlím angreštovým i rzí vejmutovkovou. Pozdní odrůda, vyniká plodností a dobrým zdravotním stavem. Je vhodná pro velkovýrobu i drobné pěstitele. Může se pěstovat v nížinách i podhorských a horských oblastech. Nevhodné jsou suché nebo zamokřené lokality (RICHTER a kol., 2002).

33

3. MATERIÁL A METODIKA 3.1 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zhodnocení pěstitelského způsobu výsadby rybízu v zastoupení červených a černých odrůd na lokalitách (Kutřín, Proseč). Současně byla posuzována úroveň používané agrotechniky včetně sklizně. Rovněž byla hodnocena odrůdová skladba a výnosové ukazatele vysázených odrůd.

3.2 VÝNOSY A ZTRÁTY RUČNÍ SKLIZNĚ Pro posouzení agrotechniky pěstování rybízu a odrůdové skladby, mi byly poskytnuty materiály z ústředí ZD Zderaz, které jsem zpracovala do jednotlivých tabulek (viz kapitola 6.). Pro pokus výnosu a ztrát byla zvolena metoda znáhodněných bloků (viz kapitola 3.3 Statistické zpracování). Výnosy U každé odrůdy byly ručně kompletně sklizeny plody z devíti keřů a získáno devět vzorků o určité hmotnosti. Jednotlivé odrůdy mají různé výměry, počty řádků a počty keřů v řádku. U každé odrůdy byly vzorky odebrány ze třech řádků. První řádek byl vybrán v ¼, druhý řádek v ½ a třetí řádek ve ¾ z celkového počtu řádků jednotlivých odrůd. Z jednoho řádku byly natrhány vždy tři vzorky (tři keře). První vzorek 5 – 10 keř od začátku řádku, druhý vzorek přibližně uprostřed řádku a třetí vzorek jako 5 – 10 od konce řádku (viz mapová příloha). Jednotlivé odrůdy byly trhány v různém časovém rozpětí v závislosti na jejich dozrávání (viz kapitola 6.2). Každý vzorek se zvlášť vážil. Ze získaných devíti vzorků, byla aritmetickým průměrem vypočtena hmotnost plodů vyprodukovaných jedním keřem. Vynásobením průměrné hmotnosti celkovým počtem keřů byl zjištěn potenciální výnos každé odrůdy. Celkové skutečné výnosy mi byly poskytnuty po realizaci mechanizované sklizně z ústředí ZD Zderaz, a to kromě černého rybízu, který byl sklizen pouze částečně (viz tab. 6.3.1.1). Ztráty Ztráty byly sebrány u všech odrůd a to jak na keři tak pod keřem po mechanizované sklizni. Jednotlivé řádky, jejich počet a keře v řádku byly voleny jako u metodiky výnosu. 34

Získala jsem u každé odrůdy 9 vzorků sesbíraných z keře a 9 vzorků sesbíraných pod keřem po mechanizované sklizni. Každý vzorek byl opět zvlášť zvážen. Z devíti vzorků na keři, byla aritmetickým průměrem vypočtena zbylá hmotnost plodů vyprodukovaných jedním keřem, stejně tak bylo vypočteno ze vzorků pod keřem. Byly získány dva průměry ztrát u každé odrůdy. Jejich součtem (průměrné ztráty na keři a průměrné ztráty pod keřem) byly získány průměrné ztráty na jeden keř. Vynásobením průměrné hmotnosti ztrát celkovým počtem keřů byly zjištěny celkové skutečné ztráty u každé odrůdy. Ztráty byly vyjádřeny i v procentech u červených odrůd. Ztráty černého rybízu nebyly vyhodnoceny (viz kapitola 6.6.1). Souhrnné informace Byly zjištěny celkové skutečné výnosy všech odrůd a celkové skutečné ztráty všech odrůd po jejich sečtení, byl zjištěn možný výnos bez ztrát.

3.3 STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ 3.3.1 Model znáhodněných bloků (pro jednofaktorové pokusy) Pro statistické zpracování byla použita metoda „Model znáhodněných bloků (pro jednofaktorové pokusy). Tato metoda patří k blokovým pokusům. Jednotlivé bloky jsou vytvářeny jednotkami, které jsou si v některém smyslu blízké. Abychom mohli blokový pokus uspořádat, musí být blok tvořen nejméně a jednotkami. Obsahují-li bloky více než a jednotek, provede se náhodný výběr. Metoda znáhodněných bloků se snaží vyloučit vliv půdní nestejnoměrnosti náhodným rozmístěním pokusných členů na dílce v jednotlivých opakováních. Tímto se snažíme docílit toho, aby každý pokusný člen se dostal na různá místa pozemku a tím i do stejných podmínek jako ostatní členy. Opakování, která zahrnují všechny pokusné členy, mohou být řazeny vedle sebe, pod sebe i roztroušeně podle tvaru pozemku. Metodou znáhodněných bloků dnes nejčastěji zakládáme odrůdové pokusy, zkoušky výkonu a srovnávací pokusy a to nejvíce do 20 – 30 pokusných členů (STÁVKOVÁ, DUFEK, 2000). 3.3.2 Analýza rozptylu Statistické vyhodnocení takto založeného pokusu probíhá metodou analýzy rozptylu dvojného třídění. Proměnlivost, kterou nelze přisoudit vlivu odrůdy tzn. odrůdovým rozdílům, ani rozdílům mezi opakováními, je v tomto případě proměnlivost 35

zbytková (reziduální) nebo též proměnlivost charakterizující technickou chybu pokusu. Je způsobena nejen individuální proměnlivostí rostlin v rámci dílců, ale i všemi ostatními vlivy, které se vymykají naší kontrole při zakládání, ošetřování a sklizni pokusu (STÁVKOVÁ, DUFEK, 2000). 3.3.3 Mnohonásobná porovnání – metoda následného testování K určení, mezi kterými dvojicemi (odrůdami) je rozdíl, byl použit Tukeyův test. Pokud hypotézu zamítáme, znamená to že je zde rozdíl v kombinaci odrůd. Pokud hypotézu nezamítáme, znamená to že zde nejsou rozdíly v kombinaci odrůd (STÁVKOVÁ, DUFEK, 2000). Vysvětlivky: ** vysoce průkazný rozdíl * průkazný rozdíl Tento test byl proveden pouze u (výnosu červeného rybízu a ztrát červeného rybízu na keři), protože jenom u nich byl vysoce průkazný a průkazný rozdíl. U ostatních kategorií (ztráty na červeném rybízu pod keřem, výnosy černého rybízu, ztráty černého rybízu na keři a ztráty černého rybízu pod keřem) nebylo možné test provést.

3.4 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ Pro ekonomické posouzení, mi byly poskytnuty některé materiály z ústředí ZD Zderaz. Pro ekonomické zhodnocení používají program ASŘ ZPok, což je podnikový informační systém, který vede účetnictví

projekčně programové dokumentace.

Z poskytnutých informací jsem vypracovala tabulku nákladů a výnosů s příslušným hospodářským výsledkem za rok 2006 (viz kapitola 6.4).

3.5 MAPOVÉ PŘÍLOHY K vytvoření mapových výstupů byl využit software ArcView GIS 3.2 for Windows. Digitální data, tedy rastrové mapy byly poskytnuty Správou Chráněné krajinné oblasti Železné hory.

36

4. CHARAKTERISTIKA HODNOCENÝCH ÚZEMÍ Byly hodnoceny dvě samostatné lokality, a to lokalita „Proseč“ a lokalita „Kutřín“. Vzdálenost mezi lokalitami činí asi 1 km.

4.1 LOKALITA PROSEČ 4.1.1 Lokalizace a administrativní příslušnost lokality Proseč Kraj: Pardubický Obec s rozšířenou působností: Chrudim Obec s pověřeným obecním úřadem: Skuteč Správní obec: Proseč, Zderaz Katastrální území: Podměstí, Zderaz

Lokalita Proseč se nachází 2 km SZ od obce Proseč a 1 km JZ od obce Zderaz (viz přehledová mapa). 4.1.2 Geologické podloží Z hlediska regionálního zařazení je lokalita Proseč součástí středočeské oblasti Českého masivu, regionu poličského krystalinika. Geologické podloží je tvořeno starohorními metamorfovanými horninami neoproterozoického stáří (1000-545 mil. let před přítomností), a to dvojslídnou pararulou, perlovou rulou, migmatitem a svorem. 4.1.3 Geomorfologie Zařazení studovaného území do geomorfologických jednotek regionálního členění reliéfu České republiky:

Systém: Subsystém: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Podcelek: Okrsek:

HERCYNSKÝ HERCYNSKÁ POHOŘÍ Česká vysočina Českomoravská soustava Českomoravská vrchovina Železné hory Sečská vrchovina Skutečská pahorkatina

37

Nadmořská výška se pohybuje od 482 – 508 m n. m.. Svahy mají severní a západní expozici se sklonem 2,5 ° a východní expozici se sklonem 5,5 °. 4.1.4 Pedologie V severní části studovaného území se vyvinuly kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, které jsou středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité s dobrými vláhovými poměry. Jedná se o půdy hluboké 0,30 - 0,60 m. Střední část území tvoří přechod kambizemě modální ke kambizemi rankerové, v podorničí od 0,30 m slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Jedná se o půdy mělké, do 0,30 m, středně skeletovité s celkovým obsahem skeletu do 50 %. V jižní části jde o pseudoglej modální, pseudoglej luvický nebo kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, slabě skeletovité (celkový obsah skeletu do 25 %), se sklonem k dočasnému zamokření. Jedná se o půdy hluboké, s hloubkou 0,60 m. 4.1.5 Klima Studované území se podle klimatické regionalizace nachází v mírně teplé klimatické oblasti, konkrétně v regionu MT 2 (QUITT, 1971). Pro region MT 2 je charakteristické léto krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké. Zima je normálně dlouhá, mírné teploty, suchá, normálně dlouhé trvání sněhové pokrývky. Přechodná období jsou krátká s mírným jarem a mírným podzimem. Podrobné charakteristiky klimatického regionu MT 2 (Quitt, 1971): počet letních dnů 20-30 počet dní s teplotou 10 °C a vyšší 140-160 počet mrazových dnů 110-130 počet ledových dnů 40-50 průměrná teplota v lednu [°C] -3 - -4 průměrná teplota v dubnu [°C] 6-7 průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 průměrná teplota v říjnu [°C] 6-7 počet dnů se srážkami alespoň 1 mm 120 - 130 srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 450 - 500 srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 - 100 počet zatažených dnů 150 - 160

38

počet jasných dnů suma teplot nad 10 °C pravděpodobnost suchých vegetačních období vláhová jistota

40 - 50 2200 - 2500 15 – 30 % 4-10

Tabulka 2 - Klimatické charakteristiky přepočtené na nadmořskou výšku lokality Proseč (495 m n. m.), období 1901-1950, stanice Hlinsko (590 m n. m.) Měsíc

Klimatické charakteristiky I

II

III

IV

V

Průměrná měsíční teplota [°C]

-3,2 -2,2 1,8 6,5 12,1

Průměrné měsíční srážky [mm]

49

41

42

52

70

Rok

VI

VII

VIII

14,9

16,7

15,9

74

91

83

IX

X

XI

XII

12,1 7,1 2,1 -1,5 59

60

52

52

6,9 725

4.1.6 Výrobní oblast bramborářská Zahrnuje zemědělská území s předpoklady pro pěstování konzumních, průmyslových a sadbových brambor. Po klimatické stránce jde o lokality mírně teplé až chladné, mírně vlhké až vlhké, s nízkou pravděpodobností suchých vegetačních období (5 – 15%), v nadmořské výšce 400 – 600 m. Převažují zde kambizemě (hnědé půdy) na krystaliniku, většinou hlinitopísčité až písčitohlinité, s nižším podílem mělkých a silně skeletovitých půd. Terén je většinou mírně až středně zvlněný s nižším zastoupením půd silně svažitých. Stupeň zornění, je nižší, avšak neklesá pod 50%. Na celkové výměře zemědělské půdy se tato výrobní oblast podílí 18,5% (KOSTELANSKÝ, 2004).

39

4.2 LOKALITA KUTŘÍN 4.2.1 Lokalizace a administrativní příslušnost lokality Kutřín Kraj: Pardubický Obec s rozšířenou působností: Chrudim Obec s pověřeným obecním úřadem: Skuteč Správní obec: Perálec Katastrální území: Perálec

Lokalita Kutřín se nachází 3,5 km SZ od obce Proseč a 2 km Z od obce Zeraz (viz přehledová mapa). 4.2.2 Geologické podloží Z hlediska regionálního zařazení je lokalita Kutřín součástí středočeské oblasti Českého masivu, regionu magmatity v bohemiku. Geologické podloží tvoří prvohorní granit (stáří 545-250 mil. let před přítomností). 4.2.3 Geomorfologie Nadmořská výška se pohybuje od 444 – 574 m n. m.. Svahy mají severní expozici se sklonem 3 °. 4.2.4 Pedologie Na lokalitě převažují kambizemě oglejené až pseudogleje modální, pseudogleje luvické, středně těžké, ve spodině těžší, slabě skeletovité (do 25 %), se sklonem k dočasnému zamokření, jedná se o půdy hluboké (0,60 m). V JV části lokality dochází k trvalému zamokření. Vyvinuly se zde gleje modální, které jsou středně těžké až těžké, slabě skeletovité (do 25 %), středně hluboké až hluboké (0,30 – 0,60 m). 4.2.5 Klima Studované území se podle klimatické regionalizace nachází v mírně teplé klimatické oblasti, konkrétně v regionu MT 2 (QUITT, 1971).

40

Pro region MT 2 je charakteristické léto krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké. Zima je normálně dlouhá, mírné teploty, suchá, normálně dlouhé trvání sněhové pokrývky. Přechodná období jsou krátká s mírným jarem a mírným podzimem. Podrobné charakteristiky klimatického regionu MT 2 (Quitt, 1971): počet letních dnů 20-30 počet dní s teplotou 10 °C a vyšší 140-160 počet mrazových dnů 110-130 počet ledových dnů 40-50 průměrná teplota v lednu [°C] -3 - -4 průměrná teplota v dubnu [°C] 6-7 průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 průměrná teplota v říjnu [°C] 6-7 počet dnů se srážkami alespoň 1 mm 120 - 130 srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 450 - 500 srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 - 100 počet zatažených dnů 150 - 160 počet jasných dnů 40 - 50 suma teplot nad 10 °C 2200 - 2500 pravděpodobnost suchých vegetačních období 15 – 30 % vláhová jistota 4-10 Tabulka 3 - Klimatické charakteristiky přepočtené na nadmořskou výšku lokality Kutřín (459 m n. m.), období 1901-1950, stanice Hlinsko (590 m n. m.) Klimatické charakteristiky Průměrná měsíční teplota [°C] Průměrné měsíční srážky [mm]

I II III IV V -3,0 -2,0 2,0 6,8 12,4 48 39 40 50 68

Měsíc VI VII 15,2 16,9 71 88

VIII 16,1 80

Rok IX X XI XII 12,3 7,3 2,3 -1,4 7,1 58 59 50 51 702

4.2.6 Výrobní oblast bramborářská Zahrnuje zemědělská území s předpoklady pro pěstování konzumních, průmyslových a sadbových brambor. Po klimatické stránce jde o lokality mírně teplé až chladné, mírně vlhké až vlhké, s nízkou pravděpodobností suchých vegetačních období (5 – 15%), v nadmořské výšce 400 – 600 m. Převažují zde kambizemě (hnědé půdy) na krystaliniku, většinou hlinitopísčité až písčitohlinité, s nižším podílem mělkých a silně skeletovitých půd. Terén je většinou mírně až středně zvlněný s nižším zastoupením půd silně svažitých. Stupeň zornění, je nižší, avšak neklesá pod 50%. Na celkové výměře zemědělské půdy se tato výrobní oblast podílí 18,5% (KOSTELANSKÝ, 2004).

41

5. CHARAKTERISTIKA ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU 5.1. NÁZEV A ADRESA PODNIKU ZDERAZ, zemědělské družstvo Zderaz 103 539 44 Proseč u Skutče

5.2 CELKOVÁ VÝMĚRA PODNIKU Tabulka 4 – Výměra zemědělských pozemků Název

Výměra [ha]

Orná půda Trvalý travní porost Sady rybízu Celkem zemědělské půdy

1 342,26 424,75 63,12 1 830,13

Od roku 2006 je celá výměra vedena v AEO (agroenvironmentální opatření). Pod pojmem „agroenvironmentální“ je třeba vidět zemědělské činnosti, směřující k šetrné péči o životní prostředí. Tato opatření řeší zejména zachování a zvyšování biologické různorodosti na travních porostech i na orné půdě. Jde o aktivity, které omezují celoevropskou nadprodukci potravin, prospívají životnímu prostředí a napomáhají k udržitelnému rozvoji venkova. Hlavním principem AEO je uhradit zemědělci ekonomickou újmu za to, že hospodaří způsobem, který je příznivý k životnímu prostředí. AEO se skládá ze zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací a přehledu dotačních programů (ZÁKON č. 252/1997 Sb., č. 242/2004 Sb.). Celá plocha sadu rybízu je vedena v SISPO (Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce), který je jedním z programů AEO. Cílem tohoto programu je poskytnout členům SISPO metodický návod k produkci ovoce s minimálním podílem chemických vstupů a minimální zátěží agroekosystému. Významným předpokladem pro uplatnění integrované produkce je výběr vhodných stanovišť, odrůd a technologických pěstitelských postupů. Důležitou součástí jsou povolené způsoby ochrany ovoce. Směrnice byly zpracovány podrobněji, aby mohly být současně využívány i jako metodiky integrované ochrany pěstovaného ovoce před chorobami, živočišnými škůdci a plevely. Jejich praktické

42

použití umožní maximální využití všech nových biologických a ostatních nechemických způsobů ochrany ovoce. Tento dotační program je vždy na 5 let od založení sadu (DROBNÝ a kol., 1998).

5.3 PŘEHLED ROSTLINNÉ A ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY 5.3.1 Zaměření rostlinné výroby Tabulka 5 – Pěstované plodiny Výměra

Název plodin

[ha] Obiloviny Luskoviny (hrách + lupina) Řepka ozimá Brambory Trávy na semeno Jetel na semeno Kukuřice (siláž) GPS s podsevy trav a jetele na semeno

570 - 600 50 - 70 180 - 200 130 - 140 30 - 40 30 - 40 210 - 220 50 - 60

5.3.2 Zaměření živočišné výroby Zaměření živočišné výroby se orientuje pouze na produkci skotu. Tabulka 6 – Chovaný skot Kategorie

Počet [ks]

Dojnice 500 KBTPM * 20 Telata do 6 měsíců 260 Jalovice 300 Býci (žír) 280 * krávy bez tržní produkce mléka

43

6. VÝSLEDKY 6.1 AGROTECHNIKA PĚSTOVÁNÍ RYBÍZU 6.1.1 Založení sadu 6.1.1.1 Přehled prací před výsadbou Z tabulky jsou patrné jednotlivé práce před výsadbou rybízů, počínaje aplikací totálního herbicidu, rozmetání průmyslových a statkových hnojiv v dávkách uvedených v tabulce, orba, smykování a konče vyvápněním celé výměry.

Tabulka 7 – Přehled prací před výsadbou Termín Použitá Práce [měsíc] mechanizace Aplikace totálního Z 7745 + herbicidu IX. postřikovač Rozmetání průmyslových X. Z 8045 + RCW 5 hnojiv Rozmetání statkových X. Z 12145 + RUR 10 hnojiv Orba X. Fendt 920 + Europa Smykování X. ŠT - 180 + smyk Vápnění X. Tatra - 148

Prostředek Roundup Klasik Draselná sůl Amofos

6 l.ha-1 400 kg.ha-1 200 kg.ha-1

Chlévský hnůj

100 t.ha-1

Dolomit. vápenec 3 t.ha-1

6.1.1.2 Výsadba Tabulka 8 - Výsadba Práce

Termín

Použitá

Průměrný počet

[měsíc]

mechanizace

sazenic [ks.ha-1]

Kypření

XI.

Z 12145 + podmítač

Výsadba

XI.

Z 12145 + sazeč

44

Dávka

4000

6.1.1.3 Přehled vysázených odrůd V sadu Kutřín byly vysázeny tři odrůdy černého rybízu na celkové výměře 19,77 ha v roce 1993, ve sponu 3,0 x 0,6 m. Odrůda ´Öjebyn´ na výměře 8,50 ha, ´Otelo´ 6,70 ha a ´Titania´ 4,57 ha. Tabulka 9 – Odrůdy pěstované v sadu Kutřín Název sadu: Kutřín Číslo půdního bloku: 9701 Kraj: Pardubický Obec: Perálec KÚ: Perálec Černý rybíz Rok výsadby Počet Odrůda Výměra Spon jaro / podzim keřů [ha] [m] [ks] Öjebyn Otelo Titania Σ

8,500 6,700 4,570 19,770

3,0 x 0,6 3,0 x 0,6 3,0 x 0,6

1993 P 1993 P 1993 P

42000 35000 22000

Čistá plocha [ha] 7,560 6,300 3,960 17,820

V sadu Šárovec bylo vysázeno 5 odrůd červeného rybízu na celkové výměře 28,30 ha, ve sponu 3,5 x 0,6 m. Jako nejstarší odrůda ´Detvan´ na výměře 0,70 ha a ´Holandský červený´ na výměře 7,40 ha vysázené v roce 1996. Odrůda ´Rondom´ na výměře 5,10 ha vysázená v roce 1997, odrůda ´Vitan´ na výměře 7,70 ha vysázená v roce1998. Nejmladší odrůdy ´Holandský červený´ na výměře 3,50 ha a ´Vierlandenský´na výměře 3,90 ha vysázené v roce 1999.

Tabulka 10 – Odrůdy pěstované v sadu Šárovec Název sadu: Šárovec Číslo půdního bloku: 7704 Kraj: Pardubický Obec: Zderaz KÚ:Zderaz (podměstí) Červený rybíz Rok výsadby Počet Čistá Odrůda Výměra Spon plocha jaro / podzim keřů [ha] [m] [ha] [ks] Detvan Holandský červený Rondom Vitan Holandský červený Vierlandenský Σ

0,700 7,400 5,100 7,700 3,500 3,900 28,300

3,5 x 0,6 3,5 x 0,6 3,5 x 0,6 3,5 x 0,6 3,5 x 0,6 3,5 x 0,6

1996 P 1996 P 1997 P 1998 P 1999 P 1999 P

45

3000 35000 24000 37000 20000 21000

0,630 7,350 5,040 7,770 4,200 4,410 29,400

V sadu Vávrovo byly vysázeny 2 odrůdy červeného rybízu na celkové výměře 4,93 ha, ve sponu 3,5 x 0,6 m. Odrůda ´Heinemannův pozdní´ na výměře 1,00 ha vysázená v roce 2000, tato odrůda byla vysázená ještě jednou a to na výměře 0,93 ha v roce 2001. Odrůda ´Losan´ na výměře 3,00 ha vysázená v roce 2001. Tabulka 11 – Odrůdy pěstované v sadu Vávrovo Název sadu: Vávrovo Číslo půdního bloku: 7705 Kraj: Pardubický Obec:Zderaz KÚ: Zderaz Červený rybíz Rok výsadby Počet Odrůda Výměra Spon jaro / podzim keřů [ha] [m] [ks] Heinemannův pozdní Heinemannův pozdní Losan Σ

1,000 3,5 x 0,6 0,930 3,5 x 0,6 3,000 3,5 x 0,6 4,930

2000 P 2001 P 2001 P

4500 4200 14000

Čistá plocha [ha] 0,945 0,882 2,940 4,767

V sadu Nad Kutřínem byla vysázená černá odrůda rybízu ´Titania´ na celkové výměře 10,05 ha, ve sponu 3,6 x 0,6 m. Poprvé na výměře 5,04 ha v roce 2004 a po druhé na výměře 5,01 ha v roce 2005. Tabulka 12 – Odrůdy pěstované v sadu Nad Kutřínem Název sadu: Nad Kutřínem Číslo půdního bloku: 9701 Kraj: Pardubický Obec: Perálec KÚ:Perálec Černý rybíz Rok výsadby Počet Odrůda Výměra Spon jaro / podzim keřů [ha] [m] [ks] Titania Titania Σ

5,040 3,6 x 0,6 5,010 3,6 x 0,6 10,050

2004 P 2005 P

46

14000 20000

Čistá plocha [ha] 4,536 4,320 8,856

6.1.2 První rok po výsadbě 6.1.2.1 Přehled prací Z tabulky jsou patrné jednotlivé práce v prvním roce po výsadbě, kdy proběhl první prosvětlovací řez během února až března. V září a říjnu bylo provedeno kypření meziřadí a aplikace herbicidů do řádků.

Tabulka 13 – Přehled prací první rok po výsadbě Termín Použitá Práce [měsíc] mechanizace Prosvětlovací řez (stříhání)

II. - III.

Kypření meziřadí Aplikace herbicidů do řádků

IV. - X. IV. - X.

Z 7011 + pneumatické nůžky Z 7745 + kultivátor Z 7011 + postřikovač

6.1.3 Druhý rok po výsadbě 6.1.3.1 Přehled prací Druhý rok po výsadbě v únoru až březnu byl proveden prosvětlovací řez. V dubnu se provedlo kypření meziřadí a jeho osetí travní směsí. Následovalo hnojení průmyslovými hnojivy v dávkách uvedených v tabulce. Aplikace herbicidů do řádků v měsících od března do října. Od července do října probíhalo mulčování meziřadí, při výšce travního porostu cca 0,20 m. Tabulka 14 – Přehled prací druhý rok po výsadbě Termín Použitá Práce [měsíce] mechanizace Prosvětlovací řez (stříhání) Kypření meziřadí Osetí meziřadí Hnojení průmyslovými hnojivy Aplikace herbicidů do řádků Mulčování meziřadí

II. - III. IV. IV.

Prostředek

Dávka

Z 7011 + pneumatické nůžky Z 7745 + kultivátor Z 7745 + sečka

III. - IV. Z 7011 + rozmetadlo III. - X. Z 7011 + postřikovač VII. - X. Z 7011 + mulčovač

47

Psineček bílý v.

10 kg.ha-1

Kostřava červená Lipnice luční

25 kg.ha -1 25 kg.ha

NPK(10-10-10)

400 kg.ha-1

-1

6.1.4 Třetí rok po výsadbě 6.1.4.1 Přehled prací Třetí rok po výsadbě v měsících od března do dubna proběhlo hnojení průmyslovými hnojivy v dávkách uvedených v tabulce. Od března do října byla prováděna aplikace herbicidů a od března do září aplikace fungicidů a insekticidů. Od května do září probíhalo mulčování meziřadí, při výšce travního porostu cca 0,20 m. Ve třetím roce v červenci byla provedena první sklizeň rybízů. Tabulka 15 – Přehled prací třetí rok po výsadbě Termín Použitá Práce [měsíce] mechanizace Hnojení průmyslovými hnojivy Aplikace herbicidů Aplikace fungicidů a insekticidů Mulčování meziřadí Sklizeň

III. - IV. Z 7011 + rozmetadlo III. - X. III. - IX. V. - X. VII.

Z 7011 + postřikovač Z 7011 + postřikovač Z 7011 + mulčovač samochodný sklízeč

48

Prostředek

Dávka

NPK(10-10-10) 400 kg.ha-1

6.1.5 Další roky po výsadbě 6.1.5.1 Přehled prací V dalších letech po výsadbě se provádí hnojení průmyslovými hnojivy od března do dubna v dávkách uvedených v tabulce. V měsících od března do října se provádí aplikace herbicidů. Od května do října probíhá mulčování meziřadí, při výšce travního porostu cca 0,20 m. Od dubna do května se keře stříhají (prosvětlovací řez).V březnu až září se provádí aplikace fungicidů a insekticidů. V měsících července až srpna probíhá sklizeň rybízů. Tabulka 16 – Přehled prací v dalších letech po výsadbě Termín Použitá Práce [měsíce] mechanizace Hnojení průmyslovými hnojivy Aplikace herbicidů Mulčování meziřadí

III. - IV. Z 7011 + rozmetadlo

Prosvětlovací řez (stříhání)

IV. - V.

Aplikace fungicidů a insekticidů

III. - IX.

Sklizeň

III. - X. V. - X.

VII.VIII.

Prostředek NPK (10-10-10) LAV 27

Z 7011 + postřikovač Z 7011 + mulčovač Z 7011 + pneumatické nůžky Z 7011 + postřikovač samochodný sklízeč

6.1.6 Likvidace sadu v 15-20 roce po výsadbě 6.1.6.1 Přehled prací Tabulka 17 – Přehled prací při likvidaci sadu v 15 – 20 roce po výsadbě Použitá Práce Provedení mechanizace Likvidace keřů Orba Smykování, vláčení Sběr kořenů

Z 7745 + mulčovač Fendt 920 + pluh ŠT - 180 + smyk Z 7211 + přívěs

napříč řádků ručně

49

Dávka 400 kg.ha-1 400 kg.ha-1

6.1.7 Seznam používaných pesticidů (SISPO) 6.1.7.1 Herbicidy Tabulka 18 - Herbicidy Název přípravku

Termín [měsíc]

Účinnost

Aplikace

Dávka

AGRITOX 50 SL

IV.

dvouděložné.p.

ne na list

2,5 - 3 l.ha-1

AMINEX PUR

IV.

dvouděložné p.

ne na list

2,5 - 3 l.ha-1

AMINEX 500 SL

IV.

dvouděložné p.

ne na list

5 - 6 l.ha-1

BASTA 15

X.

neselektivní

ne na list,ne černý rybíz 4 - 6 l.ha-1

BRONCO

X. - XI.

pýr, jednoděložné p.

ne na list,ne černý rybíz 2 - 6 l.ha-1

jedno. i dvouděložné p.

půdní

pýr, jednoděložné p.

ne na list,ne černý rybíz 3 - 9 l.ha-1

CASORON G CLINIC

III. X. - XI.

60 -100 kg.ha-1

CLIOPHAR 300 SL

IV.

dvouděložné p.

ne na list

0,4 l.ha-1

DICOPUR M 750

IV.

dvouděložné p.

ne na list

1,6 - 1,8 l.ha-1

ne na list,ne černý rybíz 3 - 7 l.ha-1

DOMINATOR

X. - XI.

neselektivní

FUSILADE SUPER

X. - XI.

pýr, jednoděložné p.

1 - 2 l.ha-1

GALLANT SUPER

X. - XI.

pýr, jednoděložné p.

0,5 - 1,25 l.ha-1

LONTREL 300

III. - IV. dvouděložné p.

ne na list

0,4 l.ha-1

MCPA-STEFES 750

III. - IV. dvouděložné p.

ne na list

1,6 - 1,8 l.ha-1

MON 60615

X. - XI.

neselektivní

ne na list,ne černý rybíz 3 - 6 l.ha-1

PANTERA 40 EC

X. - XI.

pýr, jednoděložné p.

ROUNDUP Biaktiv

X. - XI.

neselektivní

STARANE 250 EC

IV.

TOUCHDOWN

X. - XI.

U 46 M FLUID

IV.

1 - 2,5 l.ha-1 ne na list,ne černý rybíz 2 - 8 l.ha-1 1,5 - 2 l.ha-1

dvouděložné p. neselektivní

ne na list,ne černý rybíz 2 - 6 l.ha-1

dvouděložné p.

půdní

2,8 - 3,4 l.ha-1

6.1.7.2 Fungicidy Tabulka 19 - Fungicidy Název přípravku

Termín [měsíc]

Účinnost

Aplikace

Dávka

BIOAN RUBIGAN 12 EC

IV. - VI. hnědé padlí angreštové IV. - VI. hnědé padlí angreštové

před květem 1x, po odkvětu 2 - 3x

0,3 l.ha-1

DITHANE M 45 (DG) NOVOZIR MN 80

IV. - VI. pakustřebka rybízová IV. - VI. pakustřebka rybízová

před květem, po odkvětu 1 - 2x

3 kg.ha-1 3 kg.ha-1

BAYCOR 25 WP

IV.

sloupečková rzivost rybízu před květem

50

2 kg.ha-1

6.1.7.3 Insekticidy a akaricidy Tabulka 20 – Insekticidy a akaricidy Název

Termín

přípravku

[měsíc]

OMITE 570 EW OLEOEKOL CASCADE 5 EC MOSPILAN 20 SP CALYPSO 480 SC BIOBIT XL PIRIMOR 50 WG

IV.;VIII. III. - IV. IV. - VI. IV. - VI. IV. - VI. IV. - VI. III. - VI.

Účinnost

Aplikace

Dávka

hálčivec rybízový skvrnovníček rybízový,mšice r. obaleč růžový obaleč růžový,pilatka rybízová obaleč růžový,pilatka rybízová obaleč růžový mšice rybízová

před květem, po sklizni předjaří před květem, za vegetace před květem, za vegetace před květem, za vegetace před květem, za vegetace předjaří, během vegetace

1 l.ha-1 1% 1,5 l.ha-1 0,25 kg.ha-1 0,2 - 0,25 l.ha-1 0,35 - 2,5 l.ha-1 0,5-0,7 kg.ha-1

6.1.8 Seznam používané mechanizace Tabulka 21 – Používaná mechanizace Tažný Obsluha Stroj Typ prostředek [lidé]

Použití

Sazečka

SAOO STS Jihlava

Z 12145

1+3

výsadba

Kultivátor

KON 375

Z 7745

1+0

Secí stroj

Pneumatic- STAR 600

Z 7745

1+0

po výsadbě výsev travní směsi do meziřadí

Mulčovač

HM 1 2,3

Z 7011

1+0

mulčování trávy v meziřadí

Postřikovač

P 114/0

Z 7011

1+0

údržba meziřadí 1. - 2. rok

ochrana keřů insekticidy a fungicidy

Postřikovač +

vlastní výroba

Z 7011

1+0

řádků rybízů

nástavba Rozmetadlo

aplikace herbicidů do

NO 12.11 Polsko

Z 7011

1+0

aplikace PH do řádků

RUR 10

Z 12145

1+0

aplikace před výsadbou

průmysl. hnojiv Rozmetadlo statkov. hnoje Kompresor +

297/1182

Z 7011

1+6

prosvětlovací řez

pneumat. nůžky STAR 30 Samosběrací vůz Horal 20 M3

Z 7011

1+0

úklid vyřezaných větví

Sklízeč

samochodný

1+2

sklizeň rybízu

KPS - 3

51

6.2 VÝNOSY A ZTRÁTY RUČNÍ SKLIZNĚ 6.2.1 Výnosy červeného rybízu Tabulka 22 – Výnosy červeného rybízu Půdní blok č.

Díl půd.

Odrůda Odrůda č.

bloku

název

Opakování

Řádek č.

Pořadí

Výnos

Datum

v řádku

z keře

sklizně

[kg] 7704

1

1 ´Vitan´

7704

1

2 ´Detvan´

7704

1

3 ´Vierlandenský´

7704

1

4 ´Rondom´

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9

52

1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

2,125 3,120 2,375 1,610 3,000 2,120 2,000 2,240 1,900 1,240 0,920 1,200 1,200 1,420 0,520 1,280 1,750 1,290 1,300 3,250 2,500 1,920 2,280 1,150 1,900 2,480 1,460 2,060 1,540 2,130 1,340 1,300 2,220 4,940 2,300 1,440

14.7.2006

14.7.2006

17.7.2006

20.7.2006

Tabulka 23 – Výnosy červeného rybízu Půdní blok č.

Díl půd.

Odrůda Odrůda č.

bloku

název

Opakování

Řádek č.

Pořadí

Výnos

Datum

v řádku

z keře

sklizně

[kg] 7704

1

5 ´Holandský´

7705

6

6 ´Losan´

7705

6

7 ´Heinemannův p.´

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9

53

1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

1,270 20.7.2006 2,140 1,280 1,560 4,490 2,230 3,260 2,110 1,200 1,440 17.7.2006 2,430 0,870 1,120 0,980 0,650 1,220 0,750 1,320 0,520 14.8.2006 1,450 0,860 0,640 1,050 1,230 0,980 1,210 0,650

6.2.1.1 Přehledová tabulka výnosů červeného rybízu Z tabulky je zřejmé, že nejvyšších průměrných výnosů na keři dosáhla odrůda ´Vitan´ 2,276 kg na keř a nejnižších průměrných výnosů na keři odrůda ´Heinemannův pozdní´ 0,954 kg na keř.

Tabulka 24 – Přehledová tabulka výnosů červeného rybízu Odrůda Průměrný Celkový potenciální název výnos na keř výnos [kg] [kg] ´Vitan´ ´Detvan´ ´Vierlandenský´ ´Rondom´ ´Holandský ´ ´Losan´ ´Heinemannův p.´

2,276 1,202 2,026 2,141 2,171 1,197 0,954

Celkový skutečný výnos [kg]

84 212 3606 42546 51384 119405 16758 8299,8

43740 1880 25580 30520 82558 4530 3312

6.2.2 Výnosy černého rybízu Tabulka 25 – Výnosy černého rybízu Půdní blok č.

Díl půd. bloku

Odrůda Odrůda č.

název

Opakování

Řádek č.

Pořadí

Výnos

Datum

v řádku

z keře

sklizně

[kg] 9701

4

8 ´Otelo´

9701

4

9 ´Öjebyn´

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9

54

1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

0,350 0,120 0,320 0,320 0,750 0,250 0,450 0,160 0,340 0,230 0,370 0,410 1,450 0,320 0,380 0,680 0,720 1,300

5.7.2006

5.7.2006

Tabulka 26 – Výnosy černého rybízu Půdní Díl půd. Odrůda blok č. bloku č.

Odrůda název

Opakování

Řádek č.

Pořadí v řádku

Výnos z keře

Datum sklizně

[kg] 9701

4

10 ´Titania´

1 2 3 4 5 6 7 8 9

1 1 1 2 2 2 3 3 3

1 2 3 1 2 3 1 2 3

0,350 10.7.2006 0,170 0,410 1,200 0,650 0,230 0,750 1,150 0,160

6.2.2.1 Přehledová tabulka výnosů černého rybízu Z tabulky je zřejmé, že nejvyšších průměrných výnosů na keři dosáhla odrůda ´Öjebyn´ 0,651 kg na keř a nejnižších průměrných výnosů na keři odrůda ´Otelo´ 0,340 kg na keř. Tabulka 27 – Přehledová tabulka výnosů černého rabízu Odrůda Průměrný Celkový potenciální název výnos na keř výnos [kg] [kg] ´Otelo´ ´Öjebyn´ ´Titania´

0,340 0,651 0,563

Celkový skutečný výnos [kg]

11900 nesklizeno 27342 nesklizeno 12386 sklizena část

55

8850

6.2.3 Ztráty červeného rybízu Tabulka 28 – Ztráty červeného rybízu Odrůda

Odrůda

označení

název

A

´Vitan´

B

´Detvan´

C

´Vierlandenský´

D

´Rondom´

E

´Holandský ´

Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Řádek č. 1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3

56

Pořadí

Ztráty [kg]

v řádku 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

na keři 0,250 0,150 0,325 0,230 0,120 0,130 0,310 0,250 0,240 0,360 0,450 0,110 0,420 0,200 0,330 0,250 0,320 0,200 0,620 0,400 0,500 0,710 0,120 0,480 0,820 0,500 0,200 0,510 0,320 0,460 0,730 0,260 0,320 0,560 0,310 0,300 0,520 0,320 0,240 0,650 0,047 0,702 0,210 0,350 0,205

pod keřem 0,250 0,200 0,140 0,210 0,230 0,240 0,260 0,250 0,260 0,290 0,340 0,120 0,350 0,130 0,345 0,280 0,240 0,290 0,460 0,250 0,120 0,230 0,280 0,370 0,410 0,260 0,240 0,470 0,230 0,450 0,250 0,340 0,260 0,120 0,330 0,250 0,310 0,210 0,260 0,240 0,410 0,350 0,130 0,180 0,170

Datum 18.7.2006

18.8.2006

21.7.2006

24.7.2006

27.7.2006

Tabulka 29 – Ztráty červeného rybízu Odrůda

Odrůda

označení

název

Opakování

F

´Losan´

G

´Heinemannův p.´

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Řádek č.

Pořadí

Ztráty [kg]

v řádku

1 1 1 2 2 2 3 3 3 1 1 1 2 2 2 3 3 3

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

na keři

pod keřem

0,320 0,120 0,240 0,100 0,350 0,170 0,450 0,520 0,430 0,120 0,210 0,096 0,080 0,130 0,340 0,350 0,250 0,090

Datum

0,210 21.7.2006 0,190 0,170 0,250 0,350 0,240 0,340 0,230 0,120 0,300 15.8.2006 0,210 0,480 0,360 0,250 0,230 0,140 0,180 0,170

6.2.3.1 Přehledová tabulka ztrát červeného rybízu Z tabulky vyplývá, že nejvyšších průměrných ztrát dosáhla odrůda ´Vierlandenský´ 0,774 kg na keř a nejnižších průměrných ztrát dosáhla odrůda ´Heinemannův pozdní´ 0,443 kg na keř. Tabulka 30 – Přehledová tabulka ztrát červeného rybízu Průměrné ztráty [kg/keř] Odrůda Součet Celkové skutečné název prům. ztrát [kg/keř] ztráty [kg] na keři pod keřem ´Vitan´ ´Detvan´ ´Vierlandenský´ ´Rondom´ ´Holandský ´ ´Losan´ ´Heinemannův p.´

0,223 0,293 0,483 0,418 0,360 0,300 0,185

0,226 0,265 0,291 0,300 0,251 0,233 0,258

57

0,449 0,558 0,774 0,719 0,611 0,533 0,443

16613 1674 16254 17256 33605 7462 3854,1

6.2.3.2 Přehledová tabulka ztrát červeného rybízu v procentech Z tabulky je zřejmé, že nejvyšších ztrát dosáhla odrůda ´Losan´ a to 62,2 % a nejnižších ztrát dosáhla odrůda ´Vitan´ a to 27,5 %. Tabulka 31 – Přehledová tabulka ztrát červeného rybízu v procentech Ztráty v Odrůda [%] název ´Vitan´ ´Detvan´ ´Vierlandenský´ ´Rondom´ ´Holandský´ ´Losan´ ´Heinemannův p.´

27,5 47,1 38,8 36,1 28,9 62,2 53,7

6.2.4 Souhrnná tabulka výsledků červeného rybízu Tabulka 32 – Souhrnná tabulka výsledků červeného rybízu Odrůda název

Celkový skutečný výnos [kg]

Celkové skutečné ztráty [kg]

43740 1880 25580 30520 82558 4530 3312

16613 1674 16254 17256 33605 7462 3854,1

´Vitan´ ´Detvan´ ´Vierlandenský´ ´Rondom´ ´Holandský´ ´Losan´ ´Heinemannův p.´

Možný výnos bez ztrát [kg]

Celkový potenciální výnos [kg]

60353 3554 41834 47776 116163 11992 7166,1

84 212 3606 42546 51384 119405 16758 8299,8

6.2.5 Ztráty černého rybízu Ztráty černého rybízu nebyly vyhodnoceny. Odrůda ´Titania´ byla sklizena jen částečně, ostatní odrůdy černého rybízu (´Öjebyn´, ´Otelo´ a druhá část ´Titania´) nebyly z ekonomických důvodů (nízký výnos, nízké výkupní ceny) sklizeny vůbec.

58

6.3 STATISTICKÉ VÝSLEDKY 6.3.1 Analýza rozptylu Analýza rozptylu výnosu červeného rybízu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: červený rybíz Tabulka 33 – Analýza rozptylu výnosu červeného rybízu Zdroj variability Hlavní efekty odrůda Vysvětleno Chyba Celkem

Součet Stupně volnosti čtverců 17,198 6 17,198 6 17,198 6 29,107 56 46,305 62

Průměrný Stat F Významn. čtverec 2,866 5,515 0,0002 2,866 5,515 0,0002 2,866 5,515 0,0002 0,520 0,747

Z tabulky lze vyčíst, že zde je průkazný rozdíl ve výnosech červeného rybízu. Analýza rozptylu červeného rybízu ztrát na keři Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: Ztráty červeného rybízu na keři Tabulka 34 – Analýza rozptylu červeného rybízu ztrát na keři Zdroj variability Hlavní efekty odrůda Vysvětleno Chyba Celkem

Součet Stupně volnosti čtverců 0,601 6 0,601 6 0,601 6 1,458 56 2,060 62

Průměrný Stat F Významn. čtverec 0,100 3,849 0,0028 0,100 3,849 0,0028 0,100 3,849 0,0028 0,026 0,033

Z tabulky lze vyčíst, že zde je průkazný rozdíl ve ztrátách na keři červeného rybízu. Analýza rozptylu červeného rybízu ztrát pod keřem Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: Ztráty červeného rybízu pod keřem Tabulka 35 – Analýza rozptylu červeného rybízu ztrát pod keřem Zdroj variability Hlavní efekty odrůda Vysvětleno Chyba Celkem

Součet čtverců 0,040 0,040 0,040 0,461 0,502

Průměrný Stat F Významn. čtverec 0,007 0,819 0,5602 0,007 0,819 0,5602 0,007 0,819 0,5602 0,008 0,008

Stupně volnosti 6 6 6 56 62

Z tabulky lze vyčíst, že zde není průkazný rozdíl ve ztrátách pod keřem červeného rybízu.

59

Analýza rozptylu výnosu černého rybízu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: černý rybíz Tabulka 36 - Analýza rozptylu výnosu černého rybízu Zdroj variability Hlavní efekty odrůda Vysvětleno Chyba Celkem

Součet Stupně volnosti čtverců 0,463 2 0,463 2 0,463 2 3,122 24 3,585 26

Průměrný Stat F Významn. čtverec 0,232 1,780 0,1902 0,232 1,780 0,1902 0,232 1,780 0,1902 0,130 0,138

Z tabulky lze vyčíst, že zde není průkazný rozdíl ve výnosu černého rybízu. Analýzy rozptylu pro ztráty na keři a pod keřem černého rybízu Analýzy rozptylu pro ztráty na keři a pod keřem černého rybízu se nezpracovaly. Odrůda ´Titania´ byla sklizena jen částečně, ostatní odrůdy černého rybízu (´Öjebyn´, ´Otelo´ a druhá část ´Titania´) nebyly z ekonomických důvodů (nízký výnos, nízké výkupní ceny) sklizeny vůbec.

6.3.2 Tukeyův test Tukeyův test pro výnosy červeného rybízu Pro červený rybíz, tříděno podle odrůdy **Označuje významně odlišné páry. Homogenní podskupiny jsou ve vertikálních sloupcích. Tabulka 37 - Tukeyův test pro výnosy červeného rybízu Skupina Heinemannův p. Losan Detvan Vierlandenský Rondom Holandský Vitan

Příp.

Průměr

9 9 9 9 9 9 9

0,9544 1,1978 1,2022 2,0267 2,1411 2,1711 2,2767

Heinemannův p.

Losan

Detvan Vierlandenský *

* * * **

*

Rondom

Holandský

Vitan

*

*

** * *

*

Z tabulky je patrné, že hypotézu zamítáme a vysoce průkazný rozdíl ve výnosech je mezi odrůdami ´Vitan´ a ´Heinemannův pozdní´, dále pak průkazný rozdíl mezi dvojicemi ´Vierlandenský´ a ´Heinemannův pozdní´, ´Rondom´ a ´Heinemannův pozdní´, ´Holandský č.´ a ´Heinemannův pozdní´, ´Vitan´ a ´Losan´ a poslední dvojice ´Vitan´ s ´Detvanem´.

60

Tukeyův test pro ztráty na keři červeného rybízu Pro ztráty na keři, tříděno podle odrůdy * označuje významně odlišné páry. Homogenní podskupiny jsou ve vertikálních sloupcích.

Tabulka 38 - Tukeyův test pro ztráty na keři červeného rybízu Skupina Heinemannův p. Vitan Losan Holandský Detvan Rondom Vierlandenský

Příp.

Průměr

9 9 9 9 9 9 9

0,1851 0,2228 0,3000 0,3604 0,3644 0,4189 0,4833

Heinemannův p.

* *

Vitan

Losan

Holandský

Detvan

Rondom

Vierlandenský

*

* *

*

Z tabulky je patrné, že hypotézu zamítáme a rozdíl ve ztrátách je mezi odrůdami ´Rondom´ a ´Heinemannův pozdní´, ´Vierlandenský´ a ´Heinemannův pozdní´ a poslední dvojice ´Vierlandenský´ s ´Vitanem´.

6.4 EKONOMICKÉ ZHNODNOCENÍ 6.4.1 Červený rybíz Výměra červeného rybízu: 36,09 ha Celkem sklizeno z celkové výměry: 192120 kg Průměrný výnos z 1 ha : 5323,3 kg Tabulka 39 - uvádí jednotlivé položky na jeden hektar Položka Hnojiva Ostatní materiálové náklady (PHM, chemická ochrana) Mzdy Opravy cizí Odpisy investičního majetku Ostatní prvotní náklady (materiálové, pojistné sklíz. mechanizace...) Náklady celkem Prodej bobulovin cena 6,50 Kč za kg Celkové výnosy z bobulovin Získaná dotace na 1 ha Hospodářský výsledek

61

[Kč.ha-1] 4127,45 1668,83 8500,00 14,41 5623,77 896,30 20830,76 34601,8 34601,8 9857,00 23628,04

6.4.2 Černý rybíz Výměra černého rybízu: 27,03 ha Celkem sklizeno z celkové výměry: 8850 kg (pouze odrůda ´Titania´) Průměrný výnos z 1 ha: 327 kg Tabulka 40 - uvádí jednotlivé položky na jeden hektar Položka Hnojiva Ostatní materiálové náklady (PHM, chemická ochrana) Mzdy Opravy cizí Odpisy investičního majetku Ostatní prvotní náklady (materiálové, pojistné sklíz. mechanizace...) Náklady celkem Prodej bobulovin cena 5 Kč za kg Ostatní položky upravující výnos Celkové výnosy z bobulovin Získaná dotace na 1 ha Hospodářský výsledek

62

[Kč.ha-1] 1981,52 1956,79 3300,00 x 4160,27 65,70 11464,28 1637,07 1227,75 2864,82 9857,00 1257,54

7. DISKUSE V roce 2006 bylo sledováno 7 odrůd červeného rybízu (´Vitan´, ´Detvan´, ´Vierlandenský´, ´Rondom´, ´Holandský´, ´Losan´ a ´Heinemannův pozdní´) a 3 odrůdy černého rybízu ( ´Öjebyn´, ´Otelo´ a ´Titania´ ) na lokalitách Proseč a Kutřín.

7.1 ZHODNOCENÍ VÝSADBY A AGROTECHNIKY RYBÍZU Na lokalitách Proseč a Kutřín se vysázely v letech (1993 – 2005) doporučené odrůdy červených (´Vitan´, ´Detvan´, ´Vierlandenský´, ´Rondom´, ´Holandský´, ´Losan´ a ´Heinemannův pozdní´) a černých odrůd ( ´Öjebyn´, ´Otelo´ a ´Titania´ ) pro SISPO. Pásová výsadba proběhla vždy na podzim v listopadu, kdy na 1 ha bylo vysázeno přibližně 4760 sazenic červeného rybízu,

přibližně 5555 sazenic černého rybízu a u

nových výsadeb černého rybízu z let 2004 a 2005 byl počet sazenic prům. 3858. U červeného rybízu byl zvolen spon 3,5 x 0,6 m a u černého rybízu byl zvolen spon 3,0 x 0,6 m avšak u nových výsadeb černého rybízu v letech 2004 a 2005 byl spon 3,6 x 0,6 z důvodu lepší mechanizační přístupnosti. Přehled vysázených odrůd (viz 6.1.1.3). Spony jsou přizpůsobené jednotlivým úkonům agrotechniky, včetně sklizně. Od druhého roku po výsadbě se meziřadí zaseje travní směsí ( psineček bílý výběžkatý 10 kg.ha-1, kostřava červená 25 kg.ha-1 a lipnice luční 25 kg.ha-1). Meziřadí se v téže roce a následujících letech mulčuje při výšce porostu cca 0,20 m . Veškerá následná agrotechnika je popsána v kapitole 6.1. Pro velkovýrobu se podle HRIČOVSKÉHO (1988), doporučuje jednotný typ výsadby ve formě pásové výsadby keřů ve sponu 3 – 3,5 x 0,6 – 0,8 m, podle habitusu a intenzity růstu odrůdy, to je 3571 až 5555 kusů keřů na hektar. Tento typ výsadby se doporučuje vzhledem k možnosti mechanizace při sběru kombajnem. Ale ani za předpokladu ruční sklizně by spon neměl být řidší, než 3,5 – 1 m. Dle BLATTNÉHO (1971), jsou doporučené spony u červeného rybízu 1,75 – 3 x 1 - 2 m, a u černého rybízu 2 – 4 x 1,5 – 2,2 m. Uvedené spony jsou počítány pro plantáže.

63

7.2 VÝNOSY A ZTRÁTY RYBÍZU Výnosy stanovené výpočty z průměrů, skutečné výnosy, možné výnosy bez ztrát a potenciální výnosy dle jednotlivých odrůd jsou zaznamenány v kapitole 6.2. Upozornila jsem na možné výnosy bez ztrát, těchto výsledků však není možné dosáhnout, jelikož bude vždy nějaké procento ztrát ať již mechanizovanou sklizní nebo díky různým časovým prodlevám v době sklizně, možností nepříznivého počasí či převozní a manipulační ztráty drobného ovoce na finální místo. Některé tyto ztráty by bylo možné eliminovat např. vhodnější (modernější) sklízecí mechanizací, maximálně omezovat časové prodlevy v době sklizně a lepší převozní a manipulační technologie. Dále jsem se zmínila o celkovém potenciálním výnosu, kterého také nemůžeme dosáhnout z hlediska různých faktorů. Mezi faktory patří popsaná procenta ztrátovosti viz výše, či fyziologická smrt některých keřů (uschnutí, zmrznutí) nebo vlivem rozmnožení chorob, které by se nám nepodařilo ošetřit. Celkový výnos červených odrůd činil 192120 kg na celkovou výměru tedy 36,09 ha. Průměrný výnos na jeden hektar byl u červených odrůd 5323,3 kg. Celkový výnos černých odrůd, pouze tedy odrůdy ´Titania´ byl 8850 kg. Celková výměra černých odrůd rybízů činí 27,03 ha. Průměrný výnos na jeden hektar byl 327 kg. Z výsledků bylo zjištěno pořadí od nejvýnosnějších odrůd k těm méně výnosným. V popsaných podmínkách charakterizujících lokality Proseč a Kutřín je pořadí červených odrůd rybízů – ´Vitan´, ´Holandský´, ´Rondom´, ´Vierlandenský´, ´Detvan´, ´Losan´ a poslední odrůda ´Heinemannův pozdní´. Z černých odrůd na základě pouhé ruční sklizně vždy 9 vzorků každé odrůdy, nikoli sklizně je pořadí ´Öjebyn´, ´Titania´ a poslední odrůda černého rybízu ´Otelo´. Dle BLATTNÉHO (1971), pro strojní sklizeň je třeba keře pravidelně zmlazovat, aby měly převážně jedno- až dvouleté, výjimečně tříleté výhony. Při mechanizované sklizni zůstává určitý podíl bobulí nesklizen. Podíl nesklizených bobulí je průměrně 8,9 %. Pokud nepřesahuje 10 % je nerentabilní zbylé odrůdy sklízet. Podíl zbylých bobulí závisí jednak na odrůdách, u kterých se částečně liší soudržnost střapiny s bobulí, jednak - a to především – na stupni zralosti. Hodnotí-li se mechanizovaná sklizeň, je třeba mít na zřeteli poměrně vysoký podíl poškozených plodů, který se pohybuje mezi 15 – 19 %. Musíme však přihlédnout k jednotlivým odrůdám také z hlediska jejich výsadeb, které se pohybují v různých časových intervalech. To znamená, že některé odrůdy jsou

64

takzvaně ve špičce své plodnosti a naopak některé pozbývají

hospodářský význam

plodnosti. Rozhodující je také počasí za daný rok 2006 ve kterém zhodnocení odrůd proběhlo. Celkové výnosy byly ovlivněny suchem, od poloviny června byly sady rybízů téměř bez vody. Docházelo k opadu listů i bobulí. Bobule byly malé, nedorostlé hrozny. Ztráty stanovené výpočty z průměrů, ztráty na keři, ztráty pod keřem, součet ztrát a celkové skutečné ztráty dle jednotlivých odrůd jsou zaznamenány v kapitole 6.2. Z výsledků bylo zjištěno pořadí od nejztrátovějších odrůd k těm méně ztrátovým. V popsaných podmínkách charakterizujících lokality Proseč a Kutřín je pořadí červených odrůd rybízů – ´Losan´, ´Heinemannův pozdní´, ´Detvan´, ´Vierlandenský´, ´Rondom´, ´Holandský´ a

poslední odrůda s nejmenšími ztrátami ´Vitan´. Ztráty černého rybízu

nebyly vyhodnoceny. Odrůda ´Titania´ byla sklizena jen částečně, ostatní odrůdy černého rybízu (´Öjebyn´, ´Otelo´ a druhá část ´Titania´) nebyly z ekonomických důvodů (nízký výnos, nízké výkupní ceny) sklizeny vůbec. Obecně lze říci, že jednotlivé výnosy byly spíše nízké a ztráty příliš vysoké.

7.3 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ Červený rybíz Celková výměra červeného rybízu činí 36,09 ha. Celkový výnos z této výměry byl 192120 kg. Průměrný výnos na jeden hektar činil 5323,3 kg. Výkupní cena byla pro rok 2006 byla nízká 6,50 Kč.kg-1, za kterou se prodal veškerý výnos z červených odrůd 192120 kg. Jednotlivé položky a hospodářský výsledek (viz kapitola 6.4). Hospodářský výsledek pro červený rybíz činil 23628,04 Kč.ha-1 a to z velké části díky poskytnuté dotaci, která byla 9857 Kč.ha-1.

Černý rybíz Celková výměra černého rybízu činí 27,03 ha. Celkový výnos černých odrůd, pouze tedy odrůdy ´Titania´ byl 8850 kg. Průměrný výnos na jeden hektar byl 327 kg. Výkupní cena byla pro odrůdy černého rybízu velmi nízká 5,00 Kč.ha-1 za kterou se prodal výnos odrůdy ´Titania´. Jelikož tato odrůda se prodávala v I jakosti, byl poskytnut příplatek (položka upravující výnos). Jednotlivé položky a hospodářský výsledek (viz kapitola 6.4).

65

Hospodářský výsledek pro černý rybíz činil 1257,54 Kč.ha-1, díky poskytnuté dotaci 9857 Kč.ha-1, vychází tento výsledek kladně.

66

8. ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení pěstitelských a hospodářských vlastností vybraného souboru odrůd rybízů na lokalitách Proseč a Kutřín. Dále posouzení používané agrotechniky včetně sklizně. Rovněž bylo cílem posoudit odrůdovou skladbu a výnosové ukazatele vysázených odrůd. V práci byly hodnoceny následující odrůdy červeného rybízu (´Vitan´, ´Detvan´, ´Vierlandenský´, ´Rondom´, ´Holandský´, ´Losan´ a ´Heinemannův pozdní´) a odrůdy černého rybízu ( ´Öjebyn´, ´Otelo´ a ´Titania´ ). Pěstování červeného rybízu na lokalitě Proseč s nadmořskou výškou 482 – 508 m n. m. v mírně teplé klimatické oblasti, s průměrnou roční teplotou 6,9 oC a průměrným ročním úhrnem srážek 725 mm, s půdami převážně (kambizemě modální, kambizemě oglejené, viz kapitola 4) s poměrně dobrými vláhovými poměry, se ukázalo vhodným stanovištěm. Pěstování černého rybízu na lokalitě Kutřín s nadmořskou výškou 447 – 574 m n. m. v mírně teplé klimatické oblasti, s průměrnou roční teplotou 7,1 oC a průměrným ročním úhrnem srážek 702 mm, s půdami převážně (kambizemě oglejené až psedogleje, gleje, viz kapitola 4) se sklonem k dočasnému až trvalému zamokření. Důležitá je agrotechnika pěstování rybízů, a to již od výběru vhodného stanoviště, výběrem odrůd vhodné pro mechanizovanou sklizeň, kvalitní výsadba, založení travnatých pásů, řez, výživa, ochrana až po sklizeň (viz kapitola 6.1), k dosažení nejlepších výsledků. Vzhledem k náročnosti ekonomických podmínek musíme usilovat o vyšší a pravidelné průměrné výnosy z celé výměry červených a černých odrůd rybízů, než jaké byly získány v roce 2006. Ztráty musíme naopak snižovat a dosáhnout tak vyšších hospodářských výsledků. Získané výnosy jednotlivých odrůd byly spíše podprůměrné a ztráty naopak příliš vysoké (viz kapitola 7.2). Na základě dosažených výsledků lze uvést tyto závěry: 1) Při porovnání obou lokalit se jako výhodnější jeví lokalita Proseč. 2) Při hodnocení používané agrotechniky pěstovaných rybízů se jeví výhodnější lokalita Proseč, kde se jedná o vhodnější stanoviště, ale i celkovou kvalitu porostu a prací prováděných během vegetace. 3) Odrůdová skladba odpovídá současnému pěstitelskému trendu. Na lokalitě Proseč, lze z hlediska výnosového uvést následující pořadí (´Vitan´, ´Holandský´,

67

´Rondom´, ´Vierlandenský´, ´Detvan´, ´Losan´ a ´Heinemannův pozdní´), na stanovišti Kutřín, lze za nejvýhodnější odrůdy označit (´Öjebyn´, ´Titania´ a ´Otelo´). 4) Celková plocha pěstovaného rybízu se nachází v dotačním programu SISPO (svaz pro integrované systémy pěstování ovoce) a je finančně podporována částkou 9857 Kč.ha-1. 5) Realizační cena sklizeného rybízu byla z obou lokalit dosažena: - červený rybíz 6,50 Kč.ha-1 - černý rybíz 5,00 Kč.ha-1 6) Poskytnutou dotací byly uhrazeny náklady spojené s agrotechnikou a sklizní. 7) Hospodářský výsledek u červeného rybízu dosáhl finanční částky 23628,04 Kč.ha-1.

Tato situace mimořádně vysoké hodnoty byla dosažena finanční podporou.

Hospodářský výsledek u černého rybízu dosáhl finanční částky 1257,54 Kč.ha-1. 8) Nízké výnosy lokality Kutřín, lze zdůvodnit nedostatkem vláhové potřeby v období před sklizní a během sklizně, kdy docházelo k předčasnému opadu bobulí. 9) Rozhodujícím činitelem pro dosažení optimálních výsledků je použitá mechanizace, která v současné době by měla splňovat veškeré parametry tak, aby poškození keřů bylo co nejmenší.

68

9. POUŽITÁ LITERATURA BLATTNÝ, C. a kol. Rybízy, angrešty, maliníky a ostružiníky. 1 vydání. Praha: Nakladatelství Československá akademie věd, Academia, 1971. 580 s. ISBN 21-114-71. BLAŽEK, J. a kol. Ovocnictví. 2.vydání. Nakladatelství Květ, 1998. 383 s. ISBN 8085362-43-0. CZECH GEOLOGICAL SURVEY. Web: GeoINFO – geovední informace na území ČR (online) [2007]. Dostupné na World Wide Web: . DROBNÝ, J. a kol. Směrnice pro integrované systémy pěstování ovoce v roce 1998. Vydal: Holovousy Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, 1998. 75 s. DUŠKOVÁ, L. a KOPŘIVA, J. Pěstujeme rybíz, angrešt a jostu.1. vydání. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, spol. s r.o., 2002. 112 s. ISBN 80-247-0223-1. DVOŘÁK, A. a kol. Atlas odrůd ovoce. 1. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978. 399 s. ISBN 07-078-78 04/44. GEOPORTAL CENIA. Web: (online) [2007]. Dostupné na World Wide Web: . HRIČOVSKÝ, I. a kol. Pomológia marhule, broskyne, slivkoviny, drobné ovocie a menej rozšírené ovocné druhy. Bratislava: Nakladatelství Nezávislost, a.s., 2001. 408 s. ISBN 8085217-64-3. HRIČOVSKÝ, I. Rybíz, angrešt na zahrádce.1 vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. 52 s. ISBN 07-078-88. CHLUPÁČ, I. a kol. Geologická minulost České republiky. Praha: Nakladatelství Akademie věd České republiky, Academia, 2002. 436 s. ISBN 80-200-0914-0. KOSTELANSKÝ, F. a kol. Obecná produkce rostlinná. 2 nezměněné vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 212 s. ISBN 80-7157-765-0. KYNCL, F. Řez ovocných dřevin. 4. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 176 s. ISBN 07-051-85 04/44. LUŽA, J. a kol. Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a jahody. Malá pomologie. 1 vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství ve spolupráci s Československým ovocnářským a zahrádkářským svazem, 1967. 385 s. ISBN 07-020-67 04/44. QUITT, E. Klimatické oblasti ČSR. Brno: Studia geographica, 1971. RICHTER, M. a kol. Velký atlas odrůd ovoce a révy. 1. vydání. Lanškroun: TG TISK s.r.o., ve spolupráci s ÚKZUZ v Brně, 2002. 158 s. ISBN 80-238-9461-7.

69

SMOLÁK, J. a MUSIL, S. Ochrana rostlin. 1 vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1957. 238 s. STÁVKOVÁ, J. a DUFEK, J. Biometrika. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. 194 s. ISBN 80-7157-486-4. VÁVRA, M. a kol. Kniha o ovocném stromu. 1. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1961. 447 s. Vyhláška. § 2 a § 2d. Praktická příručka. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. ISBN 978-80-7084-003-0. Vyhláška. Metodika k provádění nařízení vlády. Č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření. ISBN 80-7084-501-5.

70

10. PŘÍLOHY

71

10.1 GRAFICKÉ PŘÍLOHY Graf 1) Plošné zastoupení červených odrůd rybízů Graf 2) Plošné zastoupení černých odrůd rybízů Graf 3) Přehled výnosnosti odrůd červených rybízů z průměrů Graf 4) Přehled ztrát červených odrůd rybízů z průměrů

10.2 FOTOGRAFICKÁ DOKUMENTACE Foto 1) Pohled na výsadbu červeného rybízu v květu (25.4.2006) lokalita Proseč Foto 2) Kvetoucí odrůda Detvan (25.4.2006) lokalita Proseč Foto 3) Pohled na výsadbu černého rybízu v květu (25.4.2006) lokalita Kutřín Foto 4) Výsadba červeného rybízu před sklizní (červenec) Foto 5) Výsadba červeného rybízu před sklizní (červenec) Foto 6) Pohled na výsadbu, část skliz. a část nesklizeného červeného rybízu (červenec) Foto 7) Viditelné ztráty po sklízecí mechanizaci na keři i pod keřem Foto 8) Sklízecí mechanizace Foto 9) Sklízecí mechanizace Foto 10) Pohled po sklizni

10.3 MAPOVÉ PŘÍLOHY Mapa 1) Přehledová mapa M 1:1 800 000 Mapa 2) Přehledová mapa M 1:20 000 Mapa 3) Lokalita Proseč M 1:5 000 Mapa 4) Lokalita Kutřín M 1:5 000

72