1. ÚVOD DO AUTODESKMAP 3D... 4

Sbírka příkladů Autodesk Map 3D

Zpracovala : Ing. Zdena Dobešová a kol. Katedra geoinformatiky Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého Olomouc 2005

Obsah: 1. ÚVOD DO AUTODESKMAP 3D ..................................................................................................... 4 1.1. Základní koncept AutodeskMap .......................................................................................................... 4 1.1.1. Úvod do GIS .............................................................................................................................. 4 1.1.2. Možnosti AutodeskMap 3D 2005 pro práci s prostorovými daty ............................................... 5 1.2. Uživatelské rozhraní ............................................................................................................................. 9 1.3. Další produkty společnosti Autodesk............................................................................................... 12

2. TVORBA A AKTUALIZACE DAT ................................................................................................. 13 2.1. Výkresová sada a definice projektu .................................................................................................. 13 2.1.1. Definice výkresové sady a připojení výkresu ........................................................................... 13 2.1.2. Tvorba dotazů a dotazování entit............................................................................................. 16 2.2. Digitalizace dat.................................................................................................................................... 23 2.3. Import a export jiných datových formátů ......................................................................................... 25 2.3.1. Import ArcView ShapeFile........................................................................................................ 25 2.3.2. Import s objektovými daty ........................................................................................................ 26 2.3.3. Export do ArcView ShapeFile .................................................................................................. 28 2.3.4. Import / Export v AutodeskMap 2006....................................................................................... 30 2.4. Funkce čištění..................................................................................................................................... 32 2.4.1. Základní postup při čištění ....................................................................................................... 33 2.4.2. Zjednodušení objektů............................................................................................................... 38

3. POPISNÁ ATRIBUTOVÁ ČÁST ................................................................................................... 41 3.1. Bloky .................................................................................................................................................... 41 3.1.1. Definice bloku .......................................................................................................................... 41 3.1.2. Vkládání bloku ......................................................................................................................... 44 3.2. Objektová data .................................................................................................................................... 47 3.2.1. Definice tabulky objektových dat.............................................................................................. 47 3.2.2. Připojení objektových dat k objektům....................................................................................... 48 3.2.3. Editace objektových dat ........................................................................................................... 50 3.2.4. Dotazy podle objektových dat .................................................................................................. 51 3.3. Data v externích databázích............................................................................................................... 53 3.3.1. Připojení dat k projektu ............................................................................................................ 53 3.3.2. Manuální připojení objektů k záznamům.................................................................................. 53 3.3.3. Konverze objektových dat do externí databáze ....................................................................... 55 3.3.4. Zobrazení tabulek databáze a vyhledávání ............................................................................. 58 3.3.5. Spouštění dotazů z externí databáze....................................................................................... 60 3.3.6. Propojení na Oracle Spatial ..................................................................................................... 63

4. TOPOLOGIE A ANALÝZY ............................................................................................................ 64 4.1. Tvorba, správa a editace topologií.................................................................................................... 64 4.1.1. Polygonová topologie............................................................................................................... 64 4.1.2. Síťová topologie....................................................................................................................... 68 4.1.3. Bodová topologie ..................................................................................................................... 70 4.2. Analýzy a topologické dotazy............................................................................................................ 72 4.2.1. Analýza okolí............................................................................................................................ 72 4.2.2. Překryvná analýza ................................................................................................................... 74 4.3. Síťové analýzy .................................................................................................................................... 77 4.3.1. Hledání nejlepší cesty.............................................................................................................. 77 4.3.2. Analýza dosahu ....................................................................................................................... 81

2

Sbírka příkladů AutodeskMap 3D

5. VIZUALIZACE A SPRÁVA DAT ................................................................................................... 83 5.1. Tematické mapy.................................................................................................................................. 83 5.1.1. Filozofie práce.......................................................................................................................... 83 5.1.2. Zobrazení linií v tematické mapě ............................................................................................. 86 5.1.3. Zobrazení plochy v tematické mapě ........................................................................................ 91 5.1.4. Zobrazení textu v tematické mapě ........................................................................................... 92 5.1.5. Zobrazení rastrové entity v tematické mapě ............................................................................ 93 5.1.6. Změna ikon legendy................................................................................................................. 95 5.1.7. Vložení legendy do tematické mapy ........................................................................................ 95 5.2. Anotace................................................................................................................................................ 97 5.2.1. Definice šablony anotace ......................................................................................................... 97 5.2.2. Vložení anotace ....................................................................................................................... 99 5.3. Třídy rysů .......................................................................................................................................... 101 5.3.1. Použití klasifikací při vytváření nových objektů ...................................................................... 101 5.3.2. Výběr objektů s použitím tříd prvků........................................................................................ 103 5.3.3. Klasifikace objektů ................................................................................................................. 104 5.3.4. Odebrání klasifikace .............................................................................................................. 105 5.3.5. Vytváření definičního souboru klasifikace. ............................................................................. 106 5.3.6. Definování třídy prvků ............................................................................................................ 106

6. CIVIL OBJEKTY .......................................................................................................................... 110 6.1. Okno Pracovní prostor ..................................................................................................................... 110 6.1.1. Záložka Prospektor ................................................................................................................ 110 6.1.2. Záložka Nastavení ................................................................................................................. 111 6.2. Načítání bodů a definice povrchů ................................................................................................... 112 6.2.1. Načtení bodů z externího souboru ......................................................................................... 112 6.2.2. Vytvoření TIN plochy.............................................................................................................. 114 6.2.3. Přidání dat do povrchu........................................................................................................... 115 6.2.4. Vytvoření TIN povrchu s lomovými čárami a hranicí .............................................................. 116 6.2.5. Přidání bodů do povrchu ........................................................................................................ 117 6.3. Změny stylu zobrazení povrchu ...................................................................................................... 122 6.3.1. Editace stylu povrchu ............................................................................................................. 122 6.3.2. Přiřazení jiného stylu plochy .................................................................................................. 124 6.3.3. Export bodů, vrstevnic do AutoCAD objektů .......................................................................... 126 6.3.4. Konfigurace a zobrazení analýzy povodí ............................................................................... 127 6.3.5. Změna analýzy povodí ........................................................................................................... 129 6.3.6. Konfigurace a zobrazení analýzy hypsometrie....................................................................... 131 6.4. Počítání objemových informací....................................................................................................... 133

7. TVORBA TISKOVÝCH VÝSTUPŮ.............................................................................................. 138 7.1. Tisk z rozvržení ................................................................................................................................. 138 7.2. Mapová kniha .................................................................................................................................... 141 7.2.1. Definice šablony mapové knihy.............................................................................................. 141 7.2.2. Tvorba mapové knihy............................................................................................................. 144 7.3. Publikování dat ve formátu DWF..................................................................................................... 152

1.

Sbírka příkladů AutodeskMap 3D 2005

3

1. Úvod do AutodeskMap 3D 1.1. Základní koncept AutodeskMap 1.1.1. Úvod do GIS Geografický informační systém (GIS) je informační systém, který umožňuje hledat a zkoumat vztahy mezi různými objekty a jevy v území. Oproti klasickým informačním systémům má GIS jednu velkou výhodu: umí pracovat s údaji o poloze. Tím významně přispívá k lepšímu poznání podmínek a souvislostí v území. GIS umožňuje nalézt např. optimální místo pro výstavbu nové školy či dětského hřiště, nejkratší cestu z jednoho města do druhého nebo nejrychlejší cestu z místa nehody do nemocnice či z hasičské stanice k místu požáru. S pomocí nástrojů GIS lze např. připravit nový územní plán, zpracovat návrhy rekultivace krajiny, předpovědět místa možných sesuvů. GIS pomáhá k lepšímu rozhodování v řadě oborů lidské činnosti. Různou povahu objektů a jevů v území lze v GIS modelovat pomocí různých typů dat. Například stožáry, vrty, studně jsou reprezentovány pomocí bodů, vodní toky, silnice, vedení inženýrské sítě pomocí linií, administrativní jednotky, pozemky, plochy využití území pomocí ploch (polygonů). Pomocí rastrových dat je možné modelovat i jevy, které se v území spojitě mění, jako například nadmořská výška, sklonitost terénu, hustotu osídlení apod. Ke každému prvku mohou být rovněž připojeny popisné informace (např. délka úseku silnice, kilometráž, počet jízdních pruhů, jednosměrnost provozu, počet obyvatel v daném městě, trasy autobusů s časovými údaji doby jízdy atd.) a další "negeografická" data, jako jsou tabulky s alfanumerickými daty, textové dokumenty, fotografie, schémata, plánky, videozáznamy aj. GIS je užitečným nástrojem pro integraci různých typů dat, neboť právě díky schopnosti propojovat data na základě jejich polohy v prostoru, lze v GIS společně analyzovat různé typy dat z různých databází. Součásti GIS Definice: Geografický informační systém je souhrnem technického vybavení, softwaru, dat, personálu a metod. Aby mohl geografický informační systém plnit svoji funkci, musí obsahovat technické prostředky pro všechny fáze zpracování dat. Proto i software AutodeskMap 3D 2005 obsahuje veškeré nástroje potřebné pro tvorbu, správu, aktualizaci, kontrolu, zobrazování, analýzu a grafický výstup prostorových dat. Jedná se tedy o celý systém, skládající se z různých součástí, které plní specializované funkce. AutodeskMap 3D 2005 vystupuje jako GIS software, který splňuje všechny podmínky obsažené v definici. Spojení CAD/GIS CAD - Computer Aided Design znamená počítačovou podporu konstruování. CAD podporuje, zjednodušuje a rozšiřuje možnosti konstruování v mnoha aplikačních oblastech prostřednictvím výkonného softwaru. CAD obsahuje nástroje efektivní tvorby grafických dat, propojení s negrafickými daty a mnoho dalších funkcí potřebných pro projektování. Základem je grafický editor, kde je možné rýsovat (2D), modelovat (3D), modifikovat, kótovat a počítat. V oblasti modelování umožňuje AutoCAD vytvářet velmi kvalitní modely s věrohodnými texturami a světelnými efekty. Jelikož je AutoCAD otevřený systém (možnost úpravy systému podle vlastních požadavků), lze jej rozšiřovat o mnoho nových funkcí. Toho bylo využito právě pro spojení CAD a GIS funkcí v AutodeskMap. AutodeskMap 3D 2005 je plná verze základního AutoCAD 2005 rozšířená o GIS funkce. Mezi odvětví, která software AutodeskMap s výhodou využívají, patří sektor utilit (elektřina, plyn, voda), komunikační společnosti, státní správa, organizace zabývající se inženýrstvím životního prostředí, zdroji ropy a zemního plynu, zemědělstvím a přírodními zdroji. AutodeskMap je vhodný pro každý projekt, který vyžaduje správu či návrh zdrojů a infrastruktury v přesném grafickém prostředí. Tento software je určen správcům systémů GIS, odborníkům v oblasti GIS, technikům, plánovačům, návrhářům a manažerům správy zařízení a infrastruktury, a dalším uživatelům, kteří vytvářejí, udržují a publikují mapy, navrhují infrastrukturu, používají mapová data k analýze a plánování,

4


či potřebují integrovat data různých typů a v různých formátech souborů. Tato data mohou zahrnovat vektorová i rastrová data v řadě různých formátů mapových souborů, stejně jako informace z databází (jak geometrická data v aplikaci Oracle Spatial, tak data atributů) z různých zdrojů. Zákazníci obvykle pracují s mnoha výkresy a velkými soubory dat.

1.1.2. Možnosti AutodeskMap 3D 2005 pro práci s prostorovými daty Práce se soubory Výkresy v AutodeskMap jsou uloženy ve formátu DWG. Jednou z velkých výhod AutodeskMap je skutečnost, že vám dovoluje pracovat s obrovským množstvím výkresů najednou. Když klasicky otevřete výkres, načtou se vám do paměti všechny objekty z toho výkresu a to nezávisle na tom, jestli chcete se všemi objekty ve výkrese pracovat, nebo ne. Pokud takový výkres obsahuje tisíce objektů, výkon celého systému se podstatně zpomalí. Všechny požadované zdrojové výkresy lze do výkresu projektu pouze tzv. připojit. Zdrojové výkresy se při připojení nezobrazí a ani se nenačtou do paměti. Potom lze nadefinovat dotaz, které objekty ze všech těchto zdrojových výkresů je třeba zobrazit a se kterými chcete pracovat. AutodeskMap ze všech těchto zdrojových výkresů zobrazí pouze požadované objekty. Ostatní objekty se do paměti nenačtou. Uživatel má definován základní výkres (pracovní výkres sezení) a další soubory obsahující podkladová data (např. hranice katastrů, bloky zástavby apod.) jsou pouze připojeny. Více uživatelů může mít připojeno zároveň stejné zdrojové soubory.

Tvorba Map Důležitým krokem při tvorbě nového projektu je návrh kompletní struktury DWG výkresu tak, aby se co nejvíce optimalizoval pro budoucí použití. Hladiny Základním požadavkem při tvorbě přehledného projektu je vytvoření kolekce hladin, do kterých umístíte nakreslené objekty podle toho, do jakých logických celků spadají. Správná volba jména projektu a dobře strukturovaný systém hladin vám umožní v rámci projektu lepší orientaci, zobrazování, tvorbu dotazů a výběr objektů ve výkrese. Definice hladin se provádí z menu Formát > Hladiny. V tomto dialogovém okně se definují nové hladiny a jejich vlastnosti. Výkres může obsahovat neomezené množství hladin. Každý výkres vždy obsahuje jednu hladinu s názvem "0", kterou nelze smazat ani přejmenovat. Každá hladina má následující vlastnosti: barva, typ čáry, tloušťka čáry a plotrovací styl. Tyto vlastnosti hladin jsou připojeny ke všem objektům, které jsou v této hladině umístěny a to pouze za předpokladu, že objekt má vlastnosti barva, typ čáry, tloušťka čáry a plotrovací styl nastavené na HleHlad. Zobrazení hladiny je řízeno pomocí přepínačů Zapnutá/Vypnutá, Zmrazená/Rozmrazená, Uzamknutá/Odemknutá, Vykreslovat/Nevykreslovat. Jméno hladiny by mělo zcela jasně vyjadřovat, jaké typy objektů jsou v ní umístěny. Sbírka příkladů AutodeskMap 3D 2005

5

Jméno hladiny by mělo být definováno tak, aby bylo možné jednoduchým způsobem ovládat skupiny hladin s podobným významem pomocí zástupných znaků hvězdička (*) a otazník (?).

Zdroje dat Tvorba digitálních mapových podkladů je možná třemi způsoby: 1. 2.

3.

digitalizace papírových podkladů pomocí digitalizačního zařízení připojeného k počítači vložení hotových vektorových dat • ve formátu DWG jako blok • importem z jiných formátů • získaných pomocí GPS vlastní tvorbou vektorových dat kreslením.

V prvním případě je nutná existence externího zařízení - digitizéru. Ve druhém případě je třeba zmínit velké množství podporovaných formátů AutodeskMap pro import a export souborů. To umožňuje výměnu dat mezi jednotlivými GIS softwary: MicroStation (DGN), MapInfo (MIF), ESRI (SHP, Coverage). Ve verzi AutodeskMap 3D 2005 je nově podporován import a export ve formátu GML. Ve třetím případě lze naimportovat do výkresu rastrový obrázek a provést ruční vektorizaci. Mezi podporované rastrové formáty patří BMP, Geospot, GeoTiff, GIF, JPEG, PCS, Photo CD, PICT, PNG, PSD, RLC 1, RLC 2, TARGA, TIFF/LZW, formát ECW organizace Earth Resource Mapping, formát MrSID® organizace LizardTech a další. Ke kreslení objektů v AutodeskMap použijeme nástroje linie, polylinie a bod. Nejčastěji používaným nástrojem je nástroj polyline . Další kreslící nástroje (kružnice, elipsa, oblouk,..) se v MAPu využijí jen při tvorbě bloků pro bodové znaky. Editace Map AutodeskMap disponuje vynikajícími nástroji pro čištění grafických dat výkresu. Ty se nejčastěji využívají k opravě chyb vzniklých nepřesnou vektorizací nad rastrem, nepřesným kreslením a nebo importem nepřesných vektorových dat. Práce s atributovou složkou dat Atributová složka dat je realizována v AutodeskMap dvěma způsoby. Prvním je možnost tvorby a práce s objektovými daty. Objektová data jsou součástí DWG souboru a nejsou samostatně přístupná. Druhou možností jsou data uložena v externích databázích. Je možné přímé propojení s externími datovými sklady, jako např. Microsoft Access, Microsoft Excel, Oracle Spatial, Microsoft SQL Server a dále databází kompatibilních se standardem ODBC. Atributová data lze využívat při dotazování na připojené výkresy a pomocí nich vytvářet tematické mapy. Data se zobrazují v datovém listě.

6


Topologie Topologie je soubor vztahů mezi prostorovými objekty. Každému prvku dané topologie je přiřazeno maximum topologických informací, které se využívají při geografických analýzách. Topologií vytváříme objektová data uložená formou databáze. V databázi je pak každý objekt popsán svým ID, dále svými základními geometrickými informacemi a popisem vztahů k okolním objektům. Existují tři základní druhy topologií: polygonová, síťová, bodová (uzlová). U polygonové topologie jsou zaznamenány hrany a polygony, které hrana odděluje, a dále centroidy polygonů. Síťová topologie je složena z linií a uzlů, které tvoří síť. A konečně bodovou topologii tvoří pouze samostatné uzly. Topologii je třeba vytvořit, abychom ji mohli použít při následných analýzách.

Analýza dat Nad daty, která mají vytvořenu topologii, lze provádět analýzy. K dispozici je celá řada analýz. Pro polygonové, síťové a bodové topologie lze provádět různé překryvné analýzy: průnik, oříznutí, překrytí, sjednocení, vložení, identita. Pro všechny topologie lze vytvářet obalové (buffer) zóny. Lze provádět i síťové analýzy: hledání nejkratší cesty, hledání nejlepší cesty (problém obchodního cestujícího) a analýzy dosahu.


7

Práce s rastry Do vektorových výkresů lze vkládat rastrové obrázky a výsledné soubory zobrazovat a vykreslovat. Kombinace rastrových obrázků a vektorové geometrie lze využívat při kontrole vektorových dat i při jejich aktualizaci z leteckých a satelitních snímků. Tisk Map Tisk Map je posledním krokem při prezentaci Mapových informací. Mapy lze tisknout jednotlivě i formou atlasu jako Mapy uspořádané vedle sebe. Při nastavování vzhledu stránky určujeme část grafické plochy, která bude tištěna, v jakém měřítku a jaká bude její poloha na papíře. Pro opakované tisky lze vytvořit tiskovou šablonu. Definice souřadných systémů AutodeskMap má k dispozici řadu souřadných systémů včetně systémů používaných v České republice. K práci se souřadnými systémy je možno přistupovat z menu Map > Nástroje > Definovat globální souřadnicový systém a Map > Nástroje > Určit globální souřadnicový systém. Lze provádět odměřování pomocí volby Map > Nástroje > Geodetická vzdálenost. Přiřazení souřadného systému se používá při tvorbě nových dat digitalizací.

Aktuální polohu lze zjišťovat pomocí panelu Sledování souřadnic.

8


1.2. Uživatelské rozhraní AutodeskMap 3D 2005 Na následujícím obrázku vidíte uživatelské rozhraní programu AutodeskMap 3D 2005.

4 5

1 3

6

2 7 1

Pracovní plocha: slouží pro správu dat souvisejících s pracovním výkresem. Je rozdělen do dvou záložek: Pracovní plocha – pro správu dat připojených k výkresu a Zobrazení - pro správu stylů a témat.

2

Pracovní prostor: slouží pro přístup a správu k civil objektům. Je rozdělen do dvou záložek: Prospektor – pro přístup k civil objektům a Nastavení – pro správu stylů a zobrazení civil objektů.

3 4

Vlastnosti: slouží pro zobrazení charakteristik vybraného objektu, hladiny.

5 6 7

Kreslící okno: Mapové okno slouží k zobrazení geometrických dat území.

Panely nástrojů: plovoucí okna nástrojů pro rychlé a opakované použití nástrojů. Okna lze upravovat nebo skrýt dle potřeby.

Datový pohled: datový list pro práci s atributovými daty z připojené databáze. Příkazová řádka: příkazová řádka pro komunikaci s uživatelem v textovém řádkovém režimu. Používá se pro vstup příkazů z klávesnice a výpis výsledků provedených operací.


9

Lišta menu je rozšířena, oproti základnímu menu AUTOCAD 2005, o dvě nová menu Map a Civil. Tato menu slouží pro vyvolání funkcí a operací pro práci s Mapami. Způsoby vyvolání operací jsou duplikované. Je možné je volat z menu Map, z okna Pracovní plocha, z plovoucích menu nebo příkazem z příkazové řádky. Záleží na uživateli, který způsob v daném okamžiku zvolí.

AutodeskMap 3D 2006 V srpnu roku 2005 byla uvedena na trh nová lokalizovaná verze AutodeskMap 3D 2006. Tato verze opět staví na základním softwaru, kterým je AUTOCAD 2006. V této verzi je výrazný posuv směrem k oblasti GIS. V této verzi AutodeskMap došlo k úpravě uživatelského prostředí. Prostředí má kovově šedou barvu. Bylo vypuštěno menu Map. Funkce z menu Map byly přemístěny do jiných nebo stávajících menu. Například funkce Import a Export, které se dříve nacházely jak v menu Soubor tak v menu Map (pro GIS formáty), jsou nyní společně sdruženy pod menu Soubor. Obdobně úpravy-čistění dat jsou zařazeny do menu Modifikace.

Přibylo samostatné menu Analýza.

10


Změnil se obsah okna Pracovní plocha, kdy karta byla přejmenována na Průzkumník Map a karta Zobrazení zůstala. Na kartách přibyly ikony a nová záložka Mapová kniha.

Uživatel zvyklý pracovat v prostředí Map 2005 si může na toto prostředí přepnout volbou Zobrazit > Rozvržení nabídek a panelů nástrojů > Map klasik.


11

1.3. Další produkty společnosti Autodesk Výsledkem spojení CAD/GIS vnikla celá řada nových programů nabízejících jak kvalitní nástroje pro konstruování, tak i nástroje pro GIS operace. AutodeskMap™ 3D 2005 Tento software v sobě kombinuje přesnou tvorbu 2D a 3D Map, správu dat a analytické GIS funkce. Autodesk Land Desktop 2005 Je řešení pro oblast pozemkových úprav, plánování civilní zástavby, zpracování geodetických měření a tvorbu projektů v oblasti pozemních a železničních staveb. Nová verze má vylepšenou týmovou práci s návrhy a nový systém pro správu listů ve výkresech. Lze vytvářet modely terénu, parcel nebo návrhy silničních staveb. Autodesk Civil 3D Rozšiřuje možnosti Autodesk Land Desktop 2005 o nástroje pro automatizaci a urychlení úkonů souvisejících se stavebním inženýrstvím. Autodesk® Raster Design 2004 Řešení pro správu, konvertování a editování všech typů rastrových obrázků v softwaru AutoCAD® a v produktech založených na softwaru AutoCAD. AutodeskMapGuide® 6.5 Vynikající řešení pro distribuci Map, plánů a výkresů na Internetu. Pomocí softwaru AutodeskMapGuide® lze přímo na Internetu nebo vnitropodnikové síti zpracovávat, řídit, aktualizovat a dále rozvíjet GIS a datové aplikace pro digitální plány. Autodesk® GIS Design Server Nabízí rychlý přístup k přesným geoprostorovým datům přes webovou síť. Jednotliví uživatelé si mohou prostřednictví tohoto serveru nejenom vyměňovat geoprostorová data, ale mohou mezi sebou komunikovat, řešit různé problémy, informovat se o nových aktualitách ...

12


2. Tvorba a aktualizace dat 2.1. Výkresová sada a definice projektu Základním konceptem projektu je efektivní práce více uživatelů na stejných datech ve stejném čase. Samostatnému uživateli umožňuje využít data z existujících výkresů pro další tvorbu. Všechny požadované zdrojové výkresy se do výkresu projektu připojí, ale nenačítají se do paměti, což je výhodné i přehlednější pro práci s větším objemem dat. Nadefinováním dotazů se do pracovního výkresu převedou pouze požadované objekty ze zdrojových souborů. Před připojením výkresů je třeba nadefinovat přístup k výkresové sadě.

2.1.1. Definice výkresové sady a připojení výkresu 1.

Spusťte příkaz pro definici výkresové sady z menu Map > Výkresy > Definice/úprava výkresové sady. Příkaz je dostupný i stiskem pravého tlačítka myši na složce Výkresy v panelu Pracovní plocha a výběrem volby Připojit...

2.

V okně Vybrat výkresy k připojení pokračujte přes ikonou Vytvořit/upravit zástupce

3.

V následujícím dialogu Správa zástupce disku vyplňte položku Zástupce disku symbolem D, do Aktuální cesta vypište nebo nastavte pomocí tlačítka Procházet zdrojový adresář dat D:\Projekt\VykresSada. Označení zástupce disku může být i zkratka z několika písmen.

4.

Zadané údaje připojte do sekce Seznam disků tlačítkem Přidat a uzavřete okno stiskem Zavřít.

5.

Zpět v okně Vybrat výkresy k připojení rozviňte menu Hledat v: a zvolte nově přidaný pracovní adresář D=D:\Projekt\VykresSada.

6.

Ze zobrazeného obsahu adresáře vyberte výkresy linky-autobus, plochy, zast-mhd a stiskněte Přidat. Soubory se přidají do sekce Vybrané výkresy. Výběr ukončete potvrzením OK.

14


Tímto byly zdrojové výkresy připojeny k pracovnímu a jsou k dispozici pro další práci v panelu Pracovní plocha ve složce Výkresy.

7.

Pro prohlížení prvků připojených výkresů spusťte z menu Map > Výkresy > Rychlé zobrazení výkresů.

8.

Vyberte soubory pro zobrazení, ověřte zaškrtnutí boxu Zoom na rozsah vybraných výkresů a potvrďte OK.


15

Příkaz je možné spustit i z panelu Pracovní plocha kliknutím pravým tlačítkem myši na označené připojené soubory ve složce Výkresy a volbou Rychlé zobrazení. Následně ze stejného menu použijte volbu Zoom na rozsah.

9.

Vyčištění pracovní plochy se provádí z menu Zobrazit > Regeneruj.

10. Soubor uložte jako \VykresSada\olomouc.dwg.

2.1.2. Tvorba dotazů a dotazování entit Pro zpřístupnění objektů ze zdrojových výkresů do výkresu projektu se používají následující dotazy: •

Umístění: okno, kružnice, nepravidelný mnohoúhelník/křivka.

•

Vlastnost: vlastnosti objektu, hladina, barva, typ čáry, typ objektu, délka, plocha, jméno bloku atd.

•

Data: Hodnoty atributů umístěných ve výkrese, atributy bloku, AutodeskMap Object Data, klíče dbConnect.

•

SQL: Hodnoty atributů umístěných v připojených výkresech.

Vydotazované objekty můžeme po editaci vrátit zpět do zdrojového výkresu. Právě funkce ukládání zpět zajišťuje možnost práce více uživatelů na stejných datech ve stejný čas. V průběhu práce se změněné objekty ukládají do schránky tzv. ukládací množiny, která je pak najednou převedena příkazem Uložit zpět do zdrojových výkresů. Tvorba dotazů, editace a ukládání dat zpět

16


V tomto příkladu budete měnit polohu zastávky autobusu. Budete pracovat nad připojenými výkresy. 1.

Otevřete soubor \VykresSada\olomouc.dwg a rychlým náhledem zobrazte obsah připojených zdrojových výkresů (viz. předchozí příklad).

2.

Pro lepší viditelnost bodů, které představují zastávky MHD, zvolte v menu Format > Styl bodu... - symbol kružnice s poloměrem. Hodnotu Velikost bodu zadejte 10 a zvolte Velikost v absolutních jednotkách.

3.

Spusťte příkaz z menu Map > Dotaz > Definice dotazu...

Pro alternativní přístup klikněte dvakrát na panelu Pracovní plocha ve složce Knihovna dotazů na položku Aktuální dotaz.


17

4.

V okně Definovat dotaz Připojené výkres(y) stiskněte tlačítko Umístění…

5.

Z nabídky okna Podmínky umístění aktivujte v sekcích

o

Typ hranice • Okno

o

Typ výběru • Křížení

18


6.

Vlastní určení okna dotazu proveďte přes tlačítko Definovat a vyznačte ohrady ve výkresu podle následujícího obrázku

7.

Zpět v okně Definovat dotaz Připojené výkres(y) stiskněte tlačítko Vlastnost…

8.

Z nabídky okna Podmínka vlastnosti aktivujte v sekci Výběr vlastnosti

• Hladina

ověřte nastavení položky Operátor na „=“ a pokračujte stiskem tlačítka Hodnoty… 9.

V okně Vybrat, které představuje výběr ze všech hladin připojených výkresů, vyberte linieautobus, zast-autobus a potvrďte OK.

10. Ukončete nastavení vlastností dotazovaných prvků potvrzením OK.


19

11. V konečném nastavení okna Definovat dotaz Připojené výkres(y) vidíte v sekci Aktuální dotaz sestavené podmínky dotazu. Aktivujte v sekci Mód dotazu Vykreslit a stiskněte Spustit dotaz.

12. Ověřte si úspěšný průběh dotazu z výpisu příkazového řádku.

13. Volbou menu Zobrazit > Regeneruj zrušte náhled připojených výkresů. Na pracovní ploše zůstávají k editaci pouze vydotazovné prvky.

20


14. Potřebujeme změnit umístění autobusové zastávky. Přibližte si výřez podle následujícího obrázku. Prvním kliknutím vyberte zastávku autobusu. Po druhé klikněte na modře zvýrazněný bod zastávky a začněte s jeho editací. 15. Při editaci se zvýraznění změní na červené a s pomocí vodící čáry přesuňte zastávku nahoru po linii podle následujícího obrázku.

16. Výzvu Potvrzení uložení zpět do ukládací množiny odsouhlaste Ano.

17. Spusťte příkaz z menu Map > Uložit zpět > Uložit do zdrojových výkresů.


21

18. V okně Uložit objekty do zdrojových výkresů ponechte základní nastavení a stiskněte OK. Tímto byl přesunutý objekt zastávky vrácen do původního výkresu, který byl takto zaktualizován.

22


2.2. Digitalizace dat Tvorba nových dat je možná kreslením prvků nad vloženým rastrovým obrázkem. Hovoří se o „on screen“ digitalizaci. 1.

Spusťte příkaz z menu Vložit > Rastrový obrázek

2.

V dialogovém okně Vybrat soubor obrázku vyberte cestu k rastrovému D:\Projekt\TematMapy\SH19UA.tiff. Vkládací bod ponechte 0,0 a měřítko 1.

3.

Založte si novou hladinu ulice, do které budete tvořit nové objekty – osy ulic a nastavte ji žlutou barvu. Nad leteckým snímkem je dobře viditelná. Hladinu nastavte jako aktuální.

4.

Výkres pojmenujte PlanMesta.dwg a uložte jej.

5.

Volbou Map > Vstup dat > Nastavení digitalizace... lze nastavit v dialogovém okně typ objektu, který se bude vytvářet. Buď body - volba Uzlový nebo polylinie - volba Lineární.

6.

Nastavte volbu Lineární. Dále nastavte vrstvu na ulice, typ čáry ponechte ByLayer.


obrázku

23

7.

24

Budeme postupně zakreslovat osy ulic, které potřebujeme pro jednoduchý plán města. Vlastní digitalizace se spouští volbou Map > Vstup dat > Digitalizace. Nebo můžeme kreslit nástrojem polylinie.


2.3. Import a export jiných datových formátů Funkce Import a Export dat umožňuje výměnu dat mezi GIS produkty. AutodeskMap 2005 podporuje formáty: ESRI ARC/INFO Coverages, ESRI ArcView Shape, MicroStation DGN, MapInfo MIF/MID, DXF, AutodeskMapGuide SDF a DFW (pouze export). Při importu je možné pracovat s nastavením výběru vstupních a cílových vrstev, souřadnicového systému a převodu atributových dat souboru.

2.3.1. Import ArcView ShapeFile Do výkresu botanické zahrady budete importovat hladinu sadů z formátu shp. 1.

Otevřete si soubor z adresáře \Import\zahrada.dwg.

2.

Spusťte z menu Map > Nástroje > Import…

3.

V dialogu Umístění importu vyberte z nabídky Soubor typu: ESRI Shape (*.shp) a nastavte přístup k souboru D:\Projekt\Import\sady.shp. Potvrďte OK.

4.

V okně Import ponechte volbu v sekci Prostorový filtr na položce Nic, zaškrtněte volbu Importovat polygony jako uzavřené křivky a klikněte na OK.


25

5.

V příkazovém okně se objeví zpráva _MAPIMPORT 3 objekt(ů) vloženo za 1 vteřin(u) Vznikne nová hladina hranic sadů, která se jmenuje sady. V menu Formát > Hladina změňte implicitní černou barvu hladiny na tmavě zelenou.

6.

Pokud jste měnili zvětšení, vyberte z menu Zobrazit > Zoom > Meze.

7.

Uložte soubor jako \Import\zahradaSady.dwg.

2.3.2. Import s objektovými daty

26


Proveďte import další vrstvy do souboru zahradaSady.dwg. Bude to vrstva stromů, která má řadu atributových dat. 1.

Opakujte postup spuštění importu z předcházející úlohy pro soubor D:\Projekt\Import\stromy.shp.

2.

V dialogovém okně Import klikněte na položku <Žádný> ve sloupci Data a pokračujte přes procházecí tlačítko […]

3.

Z nabídky okna Atributová data vyberte položku Vytvořit Objektová data.

4.

V aktivované sekci Objektová data stiskněte tlačítko Vybrat položky... a zkontrolujte zatržení všech atributů. Jedná se o sloupce datové tabulky souboru shp, která je uložena ve formátu dbf.

5.

Dokončete import potvrzováním OK.

6.

V příkazovém okně se objeví zpráva _MAPIMPORT 209 objekt(ů) vloženo za 1 vteřin(u). Vznikne nová hladina stromy. Změňte její implicitní barvu na světle zelenou.

7.

V menu Formát > Styl bodu... vyberte pro stromy symbol kružnice se středem. Velikost bodu zadejte na hodnotu 2 a vyberte režim Velikost v absolutních jednotkách.

Výsledné zobrazení zahrady:


27

8.

Uložte soubor jako \Import\zahradaStromy.dwg.

Importované prvky obsahují objektová data, se kterými lze dále pracovat (viz. kapitola 3. Popisná atributová část).

2.3.3. Export do ArcView ShapeFile Z výkresu botanické zahrady budete exportovat body stromů do formátu shp. 1.

Otevřete si soubor z adresáře D:\Projekt\Export\zahradaStromy.dwg. Pozn.: Výkres je výsledkem předchozích cvičení importu. Nyní provedete opačný proces.

2.

Spusťte z menu Map > Nástroje > Export…

3.

V dialogu Umístění exportu nastavte přístupovou cestu D:\Projekt\Export, dopište Název výsledného souboru body a vyberte z nabídky Soubor typu: ESRI Shape (*.shp). Potvrďte OK.

4.

V okně Export v záložce Výběr ponechte volby Bod a Vybrat vše. V sekci Filtrovat výběr pokračujte v položce Hladiny: přes ikonu výběru hladin.

28


5.

V dialogu výběr hladin označte pouze hladinu STROMY a stiskněte Vybrat.

6.

Zpět v dialogu export se přepněte na záložku Data.

7.

V sekci Data klikněte na tlačítko Vytvořit atributy.

8.

V otevřeném okně Vybrat atributy rozbalte pomocí „+“ položky Tabulky objektových dat\STROMY\ a označte ID i NAZEVCESKY. Potvrďte OK.


29

9.

Potvrďte dialog Exportu OK . V příkazovém řádku proběhne výpis o importu: "209 objekt(ů) z 209 vybráno, exportováno v 2 sekundách".

Tímto postupem byl vytvořen bodový shapefile. Export do ostatních datových formátů probíhá ve stejné filosofii.

2.3.4. Import / Export v AutodeskMap 2006 Ve verzi AutodeskMap 3D 2006 jsou obě funkce import a export umístěny v menu Soubor Import (resp. Soubor > Export) .

30

>


Pro přehlednost se dále dělí dle charakteru datového formátu. Import je možný z vektorových souborů, export do formátů AutoCAD z vektorových a rastrových. Oboustanný převod je podporován pro soubory AutodeskMapGuide (*.sdf). Přehled podporovaných formátů: Při Importu: Vektorové soubory: • ESRI ArcInfo Coverage • ESRI ArcInfo Export (E00) (*.e00) • ESRI Shape (*.shp) • GML v2 (*.gml, *.xml) • MapInfo MIF/MID (*.mif) • MapInfo TAB (*.tab) • MicroStation Design (*.dgn) • OS (GB) MasterMap (GML 2) (*.gml, *.xml, *.gz) • Spatial Data Transfer Standard (SDTS) (*CATD.DDF) • Vector Product Format Coverage (VPF) (*.*ft) Pro Export: AutoCAD Export • Metasoubor (*.wmf) • ACIS (*.sat) • Litografie (*.stl) • Formát DXX (*.dxx) • BitMapa (*.bmp) • 3D Studio (*.3ds) • Blok (*.dwg) Vektorové soubory • ESRI ArcInfo Coverage • ESRI ArcInfo Export (E00) (*.e00) • ESRI Shape (*.shp) • GML v2 (*.gml, *.xml) • MapInfo MIF/MID (*.mif) • MapInfo TAB (*.tab) • MicroStation Design (*.dgn) • Vector Markup Language (VML) (*.vml) Jako obrázek: *.bmp, *.tga, *.tiff


31

2.4. Funkce čištění Terminologie Lineární objekty: Pojem k označení úseček, křivek, oblouků Uzel (Nod): Pojem k označení pojícího bodu mezi křivkami Vertex: Pojem k označení pojícího bodu mezi dílčími liniemi křivky Tolerance: Pojem k označení vzdálenosti používanou k určení výskytu chyby AutodeskMap 3D 2005 nabízí několik užitečných nástrojů k převedení digitalizovaných, nepřesně nakreslených nebo importovaných dat na úplná data vhodná pro Mapování a topologické účely. Chyby nejčastěji vznikají digitalizací nad analogovými daty. Například při digitalizování objektů z papírové Mapy. Z důvodu časové náročnosti se však tento způsob převodu dat do digitální podoby již téměř nepoužívá. Dnes se nástroje čištění výkresu nejčastěji využívají k opravě chyb vzniklých nepřesnou vektorizací nad rastrem, nepřesným kreslením a nebo importem nepřesných vektorových dat. A k čemu je vlastně dobré čištění výkresu? Kromě zpřesnění a zjednodušení objektů jsou tyto nástroje velmi důležité pro předchystání výkresu pro topologii. Chyby můžeme dělit podle příčiny vzniku. Zde rozlišujeme dva základní druhy – chyby z opomenutí a chyby plánované. Plánované chyby Možnosti využití: chyby provádíme záměrně např. při úpravách katastrálních Map, při rozšiřování či aktualizaci turistických Map, politických Map atd. Postup: pokud chceme vytvořit nové hranice polygonů, či doplnit liniovou síť o nové objekty, stačí pouze nakreslit linie i s přetahy a následně provést vyčištění nejprve pomocí nástroje „zkřížené objekty“ a následně „volné uzly nebo přetahy“. Tím nám odpadne práce s ořezáváním nových linií i s rozdělováním linií stávajících (podrobněji viz příklad). Chyby z opomenutí Jelikož se však může stát, že uděláme chyby z opomenutí (při kreslení přímo v AutodeskMap je to však málo pravděpodobné), je lepší si data před další prací vždy nejprve zkontrolovat, jestli neobsahují nějaké chyby. Jestliže ano, bude nutné podle vlastního uvážení provést jednu či skupinu akcí čištění. Druhy chyb Mezi základní chyby, odstranitelné vyčištěním výkresu, patří: • Duplicita objektů • Krátké objekty • Zkřížené objekty • Nedotahy • Shluky uzlů • Pseudo uzly • Volné uzly nebo přetahy • Komplikované 2D nebo 3D křivky • Objekty nulové délky Před čištěním

32

Po čištění

Popis problému

Akce čištění

Duplicitní objekty

Smazat duplicity

Krátké objekty

Vymazat krátké objekty


Zkřížené objekty

Přerušit zkřížené objekty

Nedotahy

Prodloužit nedotažené

Nedotahy dvou objektů k jejich pomyslnému průsečíku

Zdánlivý průsečík

Shluky uzlů

Přitáhnout shluk uzlů

Pseudo uzly

Rozpustit pseudo uzly

Volné uzly nebo přetahy

Vymazat volné objekty

Zjednodušení 2D lineárních objektů

Zjednodušit objekty

Objekty nulové délky

Nulová délka objektů

Příliš mnoho nebo příliš málo vrcholů ve 3D křivkách

Vyčistit křivky

2.4.1. Základní postup při čištění Pokud chceme vyčištěná data vložit do jiné hladiny, než je hladina čištěná, je potřeba si tyto nové hladiny vytvořit vždy před vlastním čištěním. Vlastní nástroj čištění výkresu najdete v menu Map > Nástroje > Čištění výkresu... Po výběru této položky se otevře dialogové okno průvodce čištěním výkresu.


33

Průvodce Jako první se v tomto dialogovém okně zobrazí Čištění výkresu – Výběr objektů.

34


Vybíráme zde objekty, které mají vstoupit do procesu čištění - sekce Objekty k zahrnutí do čištění výkresu a objekty, které nechceme zahrnout do procesu čištění - sekce Objekty k ukotvení při čištění výkresu. U výběru objektů, které chceme zahrnout do procesu čištění, máme možnost zaškrtnout volbu Vybrat vše nebo Vybrat ručně. Jestliže zatrhneme volbu Vybrat ručně, musíme stisknout tlačítko napravo od tohoto výběru a provést vlastní akci výběru. Další možností je výběr podle hladiny Hladiny: – zde napíšeme název hladiny nebo vybereme ze seznamu existujících hladin a to stiskem tlačítka vedle vkládacího pole. Poslední možností je výběr podle klasifikovaných prvků Třídy rysu. Výběr objektů, které chceme ukotvit, provádíme jen manuálně nebo pomocí hladin. Pokud máme vše vybráno, můžeme stisknout tlačítko Další nebo pomocí myši najet kurzorem na nápis Možnosti čištění v levém sloupci a následně stisknout levé tlačítko. Druhý krok průvodce je výběr Akce čištění.

Je zde k dispozici řada čistících akcí. Výběr jednotlivých akcí se provádí kliknutím na příslušný název akce a následně stisknutím tlačítka Přidat. Vybraná akce se následně zobrazí ve sloupci Vybrané akce. Takto můžeme vybrat i několik akcí najednou. Pokud zjistíme, že jsme některou akci vybrali omylem, lze akci odvolat stisknutím tlačítka Odstranit. Dále nastavíme parametry čištění jako toleranci (viz terminologie). V nabídce Možnosti můžeme zaškrtnout volbu Interaktivní – pomocí této volby zaktivujeme možnost zobrazení chyb a možnost následného manuálního čištění. Pokud tato volba není vybrána, čistění bude probíhat automaticky. Manuální čištění má výhodu, že uživatel se může rozhodnout, zda chybu opravovat či ne. Třetí krok průvodce jsou Metody čištění. Na výběr jsou tři metody: • •

Upravit původní objekty Zachovat původní objekty a vytvořit objekty nové (zde zvolíme vrstvu, ve které se mají nové objekty vytvořit)

•

Vymazat původní objekty a vytvořit objekty nové (zde buďto zvolíme vrstvu, ve které se mají nové objekty vytvořit a nebo zaškrtneme volbu ponechat originální vrstvu)


35

Můžeme zde zvolit také druh konverze pro vybrané objekty: Mezi tyto konverze patří převod: • Úsečka na křivku • Oblouk na křivku • 3D křivka na křivku • Kružnice na křivku • Kružnice na oblouky V posledním kroku průvodce se nastavuje způsob označení chyb (pokud byl zvolen mód Interaktivní). Zde nastavujeme tvar značky a její barvu. Kromě těchto nastavení můžeme zvolit i parametry, kdy se mají značky zobrazit či smazat: volba smazat značky při spuštění procesu čištění nebo ponechat značky po ukončení příkazu. Všechna nastavení můžeme uložit a následně i načíst. Kontrola procesu čištění Zde v poli akce čištění můžeme postupně opravovat jednotlivé chyby následujícím způsobem: Chyby jsou řazeny ve sloupci podle programem nadefinovaného pořadí. Vždy je aktivní jen jeden typ chyb. Ty můžeme buď opravit všechny najednou, nebo je ponechat všechny nezměněné, nebo provést pouze označení všech chyb a nebo přeskočit daný úkon. Všechny tyto operace je možno provádět i postupně pro jednotlivé chyby. Lze tedy nastavit jak automatický zoom, tak i vlastní nadefinovaný. Příklad:

Předchystání objektů pro topologii

Aby bylo možné provádět topologii, musí být data vždy nejprve vyčištěna. Tato procedura se většinou používá po převodu vektorových dat z jiných formátů, kde mohou při transformaci vznikat i dosti závažné chyby. Jeden z příkladů je převod polygonových objektů z ArcView do prostředí AutodeskMap. Je nutné převést polygony na síť linií sbíhajících se v uzlech (nodech). Topologie se totiž může provádět pouze pro body a linie, ale nikoli pro polygony (polygonová topologie se vytváří jen pomocí sítě navzájem propojených linií). Pro názornější ukázku tohoto problému a jeho vyřešení použijeme vektorová data geomorfologických jednotek ČR převedená z prostředí ArcView. 1.

36

Otevřete si soubor \Cisteni\Czech.dwg.


2.

Z nabídky menu zvolte Map > Topology > Create spustí se průvodce

3.

Jako typ topologie zvolte „polygon“ – tedy polygonovou topologii.

4.

Zadejte název a popis topologie topo1.

Jelikož se tvorbou topologie budeme podrobněji zabývat v další části tohoto učebního textu necháme všechny ostatní nastavení implicitní a stiskneme tlačítko Finish.

Nyní se zobrazí dialogové okno s výpisem chyb, které se musí odstranit, aby bylo možné provést topologii. Jak můžete sami vidět, došlo k označení duplicitních objektů zelenými kružnicemi (jako duplicitní objekty se myslí jak shodné vertexy tak i nody). Abychom mohli tuto chybu odstranit, musíme provést následující kroky:


37

Rozložit uzavřené polylinie na síť na sebe navazujících linií

Odstranit duplicitní objekty

Odstranit pseudo nody

1. Nejprve tedy rozložte uzavřené polylinie na síť na sebe navazujících linií:

Z horního menu zvolte Modify/Explode

2. Dále odstraňte duplicitní objekty

Vyberte všechny objekty

Jako akci čištění zvolte Delete Duplicates

Jako metodu čištění zvolte modifikovat originální data

3. Nakonec odstraňte pseudo nody (touto akcí dojde opět ke spojení linií v polylinie – ty však již nebudou uzavřené, ale napojené na uzly (nody) – místa sbíhavosti alespoň tří linií).

Vyberte všechny objekty

Jako akci čištění zvolte Dissolve Pseudo Nodes

Jako metodu čištění zvolte modifikovat originální data

2.4.2. Zjednodušení objektů Zjednodušení objektů (generalizace) se nejčastěji používá ke zmenšení velikosti výkresového souboru z důvodu úspory místa na disku nebo pro rychlejší práci s daty (například u prostorových analýz, kde je velké zatížení procesoru). Nyní si ukážeme postup zjednodušení objektů - linií představující síť cyklostezek. Provedeme tři různě velká zjednodušení. 1.

Otevřete si soubor \Cisteni\Cyklo.dwg.

2.

Pro detailní kontrolu změn linií po procesu čištění se nazoomujte na oblast dle následujícího obrázku.

38


3.

Před vlastním čištěním si vytvořte tři nové hladiny, do kterých budete následně vkládat vyčištěná data s třemi různými tolerancemi. Hladiny nazvěte následujícími jmény a nastavte jim tyto barvy:

•

50

modrá,

•

100

zelená

•

200

červená.

4.

V menu zvolte položku Map > Nástroje > Čištění výkresu... Otevře se dialogové okno průvodce nástrojů čištění výkresu.

5.

V sekci Objekty k zahrnutí do čištění výkresu vyberte volbu Vybrat vše. Budeme zjednodušovat všechny cyklostezky.

6.

V sekci Objekty k ukotvení při čištění nechte implicitní nastavení. Žádné linie nebudete vynechávat. Stiskněte tlačítko Další.

7.

V kroku Možnosti čištění zvolte v levém sloupci akci čištění Zjednodušit objekty. Stiskněte tlačítko Přidat. Tím se akce přidá do druhého sloupce vybraných akcí.

8.

Dále nastavíte parametry čištění. Pro akci Zjednodušit objekty nastavíte toleranci, čímž udáte velikost generalizace. Zadejte toleranci 50 jednotek. Stiskněte tlačítko Další. Pozn.: Čím bude hodnota tolerance vyšší, tím budou objekty více generalizovány.

9.

V kroku průvodce Metody čištění zvolte v Metoda čištění volbu Zanechat původní objekty a vytvořit objekty nové. Cílovou vrstvu, ve které se mají nové objekty vytvořit, vyberte vrstvu pojmenovanou 50.

10. Stiskněte tlačítko Dokončit. Provede se zjednodušení linií. Pro názorný příklad, jakým způsobem a do jaké míry provádí tento nástroj akci čištění, proveďte akci Zjednodušení objektů 3x po sobě a to s tolerancí 50, 100 a 200 jednotek. Následně můžete porovnat rozdíly v provedení čištění.


39

11. Opakujte krok 4 až 10 dvakrát. Zadejte tolerance 100 a 200 jednotek. Vždy volte Ponechání originálních objektů a vytvoření nových objektů. Jako cílovou vrstvu vyberte postupně vrstvy pojmenované 100 a 200. Prohlédněte si výsledek různého zjednodušení. Zvažte, která úroveň zjednodušení je pro Vaše další zpracování nejvhodnější, zda nedošlo ke ztrátě důležitých údajů.

40


3. Popisná atributová část 3.1. Bloky 3.1.1. Definice bloku Bodové objekty můžete v AutodeskMap znázornit mnoha způsoby. Nejefektivnějším a nejčastěji používaným objektem v AutodeskMap jsou bloky. Než se začne pracovat na novém projektu, je dobré důkladně si promyslet, kolik různých bloků je třeba nadefinovat, aby v mapě bylo možné zobrazit všechny požadované objekty. Bloky reprezentují bodové objekty nebo symboly ve výkrese. Bloky vytváří ve výkrese novou strukturu dat a umožňují jednoduše řídit zobrazení, dotazy a výběr objektů ve výkrese. Použití bloků se skládá ze dvou kroků: •

definice bloku (nová nebo použití již existující definice)

•

instance bloku (opakovaný výskyt - použití bloku ve výkrese).

Nejprve je nutné blok nadefinovat. Nadefinované bloky slouží jako knihovna pro jeden nebo více výkresů. Nejlépe je definovat knihovnu bloků v samostatném výkrese než v aktuálním, kde je používáte. Doporučení: Je doporučováno, aby hladina všech objektů v definici bloku byla nastavena na 0. Aktuální barvu je vhodné nastavovat na DleBlok. Jako vkládací bod se používá souřadnice 0,0. Vzhled všech bodů ve výkrese můžete jednoduše změnit přes systémovou proměnnou DDPTYPE. Tímto se ovšem změní i zobrazení bodů, které jsou definované uvnitř bloku. Výsledný efekt může být nečekaný! Proto se doporučuje použít v definici bloku místo objektu Bod raději kružnici s malým průměrem a k tomu krátké úsečky. Vyvarujete se tak nepříjemnému překvapení při změně systémové proměnné DDPTYPE. Tvorba kresby V následujícím příkladu nakreslíme znak lékárny. 1.

Otevřete nový soubor. Nejprve nakreslíme ohraničující čtverec. Využijeme možnosti přesného kreslení v AutodeskMap a budeme souřadnice zadávat z příkazového řádku.

2.

Zadejte příkaz _pline. Souřadnice vrcholů zadejte sledem následujících souřadnic vrcholů. Na výzvu reagujte takto: Určete počáteční bod: 0,0 Určete další bod nebo [Oblouk/Polotloušťka/Délka/Zpět/Tloušťka]: 0,100 0,100 100,100 100,0 u

3.

Nyní nakreslíme vnitřní kříž. Zadejte příkaz _pline. Souřadnice vrcholů jsou: 0,35 35,35 35,0 65,0 35,65 100, 35 100, 65 65,65 65, 100 35, 100 35, 65


41

0,65 u 4.

Vnitřní kříž převedeme na polygon se zelenou výplní. Zobrazte si plovoucí menu Polygon volbou Map > Pomůcky > Panel nástrojů.

5.

42

Pomocí ikony Nastavení výplně Polygonu nastavte barvu výplně na zelenou.


6.

Převeďte křivky kříže na polygon stiskem druhé ikony v plovoucím menu Polygon – Převést křivky na polygony. Na výzvu Vyberte objekty: myší vyberte obrys kříže. Stiskněte klávesu Enter. Polygon se vybarví zelenou barvou.

Definice vytvořeného bloku 1.

Z nakresleného znaku vytvoříme nyní blok.

2.

Vyberte ikonu Vytvořit blok ze svislé lišty nástrojů Kresli.

3.

V dialogovém okně nazvěte blok Lekarna.

4.

Jako vkládací bod (sekce Referenční bod) pro blok, určete levý dolní roh, tj. souřadnice 0,0,0.


43

5.

Nyní je třeba určit, co všechno patří do bloku. V tomto výkrese jsou pouze 2 objekty a ty vyberte. V sekci Objekty vyberte ikonu Vybrat objekty a ve výkrese oba vyberte. Ukončete definici stiskem OK.

6.

Nyní je třeba kresbu bloku (instanci) smazat, aby bylo možné využít výkres jako knihovnu pro vkládání bloků v jiném aktuálním výkresu.

7.

Uložte výkres, který nyní obsahuje pouze definici bloku, ale neobsahuje žádnou viditelnou geometrii.

Poznámka: Vkládací bod, měřítko a ostatní atributy nejsou při tvorbě knihovny bloků důležité, protože instanci bloku jsem odstranili. Měřítko a natočení lze ovlivnit až při vkládání bloku do aktuálního výkresu.

3.1.2. Vkládání bloku Předtím, než vložíte blok do výkresu, musí tento výkres obsahovat definici požadovaného bloku. Definice bloku jsou uloženy ve speciální části výkresu nazývané tabulka symbolů. Pro zpřístupnění jednotlivých požadovaných bloků volte z menu Nástroje > DesignCenter nebo příkaz _ADCENTER. 1.

Spusťte z menu Nástroje > DesignCenter

2.

V seznamu složek vyhledejte soubor D:\Projekt\Bloky\lekarna.dwg a z položek souboru vyberte Bloky.

3.

V pravé části okna otevřete dvojklikem myši na symbol kříže dialog Vložit.

44


4.

V rozbalovacím seznamu Název: vyberte z nabízených definicí bloku (zde vidíte pouze definice bloku, které se nacházejí v aktuálně otevřeném výkrese) nebo pomocí tlačítka Procházet... vyberte výkres, který obsahuje samostatný blok.

5.

Pokud znáte přesné souřadnice, na které se umístí instance bloku, můžete je vyplnit. Pokud souřadnice neznáte, můžete místo vložení označit přímo ve výkrese. V tom případě zaškrtněte přepínač Zadat na obrazovce.

6.

Pokud chcete instanci bloku zmenšit nebo zvětšit přesným faktorem měřítka, můžete tak učinit zde. Instance bloku může být zmenšena či zvětšena v každé ose jinak nebo zaškrtnutím přepínače Stejná měřítka lze blok zmenšit nebo zvětšit zadáním jen jedné hodnoty. Hodnota měřítka můžeme definovat i přímo ve výkrese zaškrtnutím přepínače Zadat na obrazovce.

7.

Pokud chcete instanci bloku natočit, je možné určit přesnou hodnotu rotace nebo ji přímo zadat ve výkrese zaškrtnutím přepínače Zadat na obrazovce.

8.

Pokud chcete instanci bloku po vložení do výkresu rozložit na jednotlivé komponenty, zaškrtněte přepínač Rozložit.

9.

Celý dialogový panel Insert potvrďte tlačítkem OK.


45

Jakmile jednou vložíte do výkresu definici bloku, můžete vytvořit libovolné množství instancí tohoto bloku pomocí příkazu _INSERT.

Barvy v definicích bloku Objekty umístěné v definici bloku mohou mít barvu DleHlad, DleBlok nebo jednu z 256 standardních barev používaných v AutodeskMap. Vlastnost barva může změnit způsob, jakým se bude instance bloku zobrazovat: Pokud mají objekty umístěné v definici bloku vlastnost "barva" nastavenou na jednu z 256 barev používaných v AutodeskMap, budou se všechny instance tohoto bloku zobrazovat přesně v těchto barvách nezávisle na barvě hladiny, do jaké je umístíme. Pokud mají objekty umístěné v definici bloku vlastnost "barva" nastavenou na DleHlad, budou se všechny instance tohoto bloku zobrazovat v barvě hladiny, ve které je vytvořen, tedy nezávisle na barvě hladiny, do které instanci bloku vložíme. Pokud mají objekty umístěné v definici bloku vlastnost "barva" nastavenou na DleBlok, budou se všechny instance tohoto bloku zobrazovat v barvě připojené k bloku. Barva objektů zobrazených v instanci bloku je závislá na barvě objektu v definici bloku a zároveň na vlastnosti "barva" v instanci bloku. Použijte následující pravidla nastavení vlastnosti "barva", abyste dosáhli požadovaného výsledku zobrazení instance bloku: •

Pokud chcete, aby barva instance bloku závisela na barvě definice bloku, musíte jako barvu všech objektů v definici bloku nastavit na DleBlok.

•

Pokud chcete, aby barva instance bloku vždy závisela na barvě hladiny, musíte jako barvu všech objektů v definici bloku nastavit na DleHlad.

•

Pokud chcete, aby barva instance bloku vždy měla stejnou barvu a nedala se změnit, musíte jako barvu všech objektů v definici bloku nastavit požadované číslo barvy.

Práce s atributy bloku Do definice bloku můžeme zahrnout atributy, které tak tvoří vedle grafických objektů další součást bloku. Atributy umožňují připojit ke každé instanci bloku různé textové a číselné údaje. Data uložená v atributech jsou součástí výkresu a můžete je využít pro tvorbu dotazů nebo vytvoření propojení s externí databází. Příkaz pro definici atributů je atrdef. Doporučuje se mít v definici bloku minimum atributů. Uložená data totiž můžete využívat, editovat nebo analyzovat pouze tehdy, když je výkres aktivní. Atributy bloku jsou jen jedním ze způsobů, jak se dá pracovat s daty ve výkrese.

46


3.2. Objektová data Ve výkrese mohou být uložena textová a číselná data jako jednoduchá databáze. Tyto údaje se napojují ke grafickým datům a nazývají se objektová data. Objektová data mohou být připojena k jakýmkoliv objektům (bodům, liniím, polygonům). Data mohou být připojena i k blokům jako atributy bloků. Na objektová data se můžete dotazovat a na jejich základě pak vytvářet tematické mapy.

3.2.1. Definice tabulky objektových dat Nadefinujeme tabulku objektových dat názvů sadů k vrstvě sady. V zahradě se nachází starý, mladý sad a stromořadí. 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\ObjektovaData\zahrada.dwg.

2.

Spusťte z menu Map > Objektová data > Definice objektových dat …

3.

V okně Definice objektových dat stiskněte tlačítko Nová tabulka…

Poznámka: Existující tabulka STROMY obsahuje objektová data k entitě stromů.


47

4.

V dialogu Definice nové tabulky objektových dat zadejte Název tabulky: Sad. V sekci Definice položky napište do kolonky Název položky: ID a z rozbalovací nabídky Typ vyberte volbu Celočíselný. Poznámka: Pro datové typy je na výběr pouze ze čtyř možností: Celočíselný, Znakový, Bod a Reálný. Sekce Popis a Implicitní jsou nepovinné. Popis umožňuje použít delší, vysvětlující charakteristiku atributu. Implicitní je přednastavena hodnotou automaticky použitou, pokud není zadána jiná hodnota.

5.

Stiskem tlačítka Přidat se definovaný atribut přenese do sekce Položka objektových dat.

6.

Zadejte jméno druhého atributu do kolonky Název položky: Nazev. V seznamu Typ vyberte volbu Znakový a stiskněte tlačítko Přidat.

7.

Ukončete dialog Definice nové tabulky objektových dat stiskem OK.

8.

Zpět v okně Definice objektových dat můžeme vybírat v rozbalovacím menu Tabulka z nadefinovaných tabulek Stromy a Sad. Stiskněte tlačítko Zavřít.

3.2.2. Připojení objektových dat k objektům Nyní připojíme objektová data ke třem sadům v zahradě. 1.

Spusťte z menu Map > Objektová data > Připojit/odpojit objektová data.

2.

V dialogovém okně Připojit/odpojit objektová data ověřte výběr tabulky Sad.

3.

V sekci Položka objektových dat kurzorem vyberte ID a zadejte položku Hodnota: 1 a potvrďte stiskem Enter!

4.

Atributu Nazev zadejte Hodnota k připojení: Starý sad.

48


5.

V sekci Činnost stiskněte tlačítko Připojit k objektům<. V příkazovém řádku se objeví výzva na výběr objektu a kurzor myši se změní na výběrový čtvereček. Vyberte hranici sadu vlevo dole. Linie hranice sadu se změní na čárkovanou linii. Stiskněte Enter, neboť k dalšímu objektu již tato data nebudeme připojovat.

6.

Vyberte hranici Starého sadu a po stisku pravého tlačítka myši vyberte volbu Vlastnosti… Na pracovní ploše se objeví okno Vlastnosti. Úplně dole jsou viditelná nově připojená objektová data OD:sad. Tímto jsme si ověřili, že došlo k připojení dat.


49

7.

8.

Opakujte kroky v bodě 1 až 6 a stejným postupem připojte následující objektová data •

ID 2, Nazev Mladý sad

(sad vpravo nahoře)

•

ID 4, Nazev Stromořadí

(podélná skupina stromů)

Vyberte postupně všechny tři sady. Po stisku pravým tlačítkem a volbě Vlastnosti si ověřte v okně připojení objektových dat ke všem třem sadům a výkres uložte pod názvem zahradaOD.dwg.

3.2.3. Editace objektových dat Potřebujeme změnit špatně zvolený identifikátor 4 u Stromořadí na hodnotu 3. Jsou dvě možnosti: 1.

Vyberte z menu Map > Objektová data > Editovat objektová data... Myší vyberte objekt Stromořadí určený k editaci. Otevře se okno Editace objektových dat, ve kterém přepište hodnotu ID 4 na novou hodnotu 3.

2.

Druhá možnost je přímo přepis této hodnoty v okně Vlastnosti pro vybraný objekt.

50


3.2.4. Dotazy podle objektových dat Dotazy slouží k výběru pouze některých entit z externího výkresu a jejich zobrazení nebo přenesení do výkresu pracovního. Výhodou je přesná specifikace podle atributů (např. podle objektových dat…) a uložení do zvolené vrstvy. 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\ObjektovaData\zahradaQ.dwg.

2.

Připojte externí výkres D:\Projekt\ObjektovaData\zahradaOD.dwg. (postup viz. kap. 2.1)

3.

Spusťte příkaz z menu Map > Dotazy > Definovat dotaz...

4.

Pro nastavení dotazu na objektová data pokračujte v sekci Typ dotazu stiskem tlačítka Data..

5.

V okně Datová podmínka aktivujte položku Objektová data, vyberte tabulku stromy, označte v seznamu Položky objektových dat: NAZEVCESKY a napište do položky Hodnota: hrušeň*.

6.

Potvrďte OK.

7.

Před spuštěním dotazu zatrhněte v sekci Mód dotazu položku Vykresli, pak proveďťe dotaz stiskem Spustit dotaz.


51

Automaticky se založí nová vrstva nazvaná podle vrstvy původní. Možnost nastavení vlastní jiné vrstvy se provádí při definování dotazu v sekci Volby tlačítkem Změnit vlastnosti... Výsledkem je zobrazení jen hrušní, které jsou vybrané z celé vrstvy stromů.

52


3.3. Data v externích databázích 3.3.1. Připojení dat k projektu V AutodeskMap lze k objektům ve výkrese připojovat atributové informace z externích databází. Potom můžeme načítat objekty ze zdrojových výkresů na základě informací z externí databáze. Data se zobrazují ve formě datového listu a na tomto základě provádíme editaci záznamů v databázové tabulce. Datový pohled lze využít k výběru i zvýraznění záznamů i objektů ve výkrese. Při uložení projektu se uloží spojení s externí databází. Uložení dat formou externích dat je při větším počtu atributů pro jeden objekt lepší než původní objektová data. Data v externí databázi jsou také přístupnější pro zpracování nadstavbovou aplikací než objektová data uložená ve výkrese. Mimo výkres jsou objektová data na rozdíl od databáze nedostupná. Postup připojení dat AutodeskMap umožňuje automatické připojení databáze formátu *.mdb metodou přetáhnutí souboru z prostředí Windows přímo do panelu Pracovní plocha v programu. Podrobnější volby připojení se realizují příkazem Konfigurovat... z pracovního menu složky Zdroje dat na panelu Pracovní plocha. Připojení záznamů databáze k objektům Připojení objektů k záznamům databáze je možné provést manuálně, automaticky nebo konverzí objektových dat do externí databáze. Při manuálním postupu se označený řádek volně připojené databáze spojí s určeným objektem ve výkresu. Propojení se provádí z tabulkového prostředí Mapu Datový pohled pro výběr daného řádku přes příkaz Připojit záznam k objektům a následným označením objektu. Automatická volba linku je založena na nastavení propojovacího klíče „Šablony spojení“, který představují shodné položky objektových dat a databáze. Přes klíč je vygenerován link na geometrii v kresbě. Výhodnější může být konverze objektových dat do externí databáze, při které je link vygenerován automaticky.

3.3.2. Manuální připojení objektů k záznamům V tomto příkladu si ukážeme manuální připojení databáze Evidence výsadeb na pěstitelských plochách botanické zahrady. V externí databázi jsou uloženy údaje o tom, která plodina byla pěstována ve kterém roce na jednotlivých úsecích. Záznamy z externí databáze připojíme ručně. 1.

Otevřete si soubor z adresáře D:\Projekt\ExternalDatabase\pestPlochyTopo.dwg. Tento výkres má vytvořenou topologii nad hladinou pole.


53

2.

Jako datový zdroj přetáhněte z průzkumníka Windows do panelu Pracovní plocha databázi \ExternalDatabase\zahrada.mdb. Databáze obsahuje tři tabulky.

3.

Nyní musíme provázat záznamy z tabulky Pestitelské_plochy. Zobrazte si tabulku Pestitelske_plochy.

4.

Stiskněte ikonu Define Link Template.

5.

V okně Definice šablony spojení nastavte atribut ID_PP na primární klíč tabulky. Stiskněte OK.

54


6.

V panelu Pracovní plocha se objeví nová Šablona spojení Pestitelské_plochy.

7.

V okně Datový pohled vyberte první záznam a stiskněte ikonu Definovat šablonu spojení. V příkazovém řádku jste vyzváni na výběr objektu. Vyberte centroid druhý zdola.

8.

Postupně propojte všech pět záznamů pro pět úseků.

9.

Nyní si můžeme spustit externí dotazy z databáze, aby bylo možné zjistit pěstované plodiny v jednotlivých letech. To je ukázáno v podkapitole Spouštění dotazů z externí databáze.

3.3.3. Konverze objektových dat do externí databáze 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\Databaze\zahrada.dwg

2.

Přes okno AutodeskMap otevřete v Průzkumníku složku \Databaze

3.

Přetáhněte soubor Stromy.mdb z Průzkumníku do panelu Pracovní plocha.


55

Nachystaná databáze se automaticky připojí do složky Zdroje dat. Tato databáze je prázdná, neobsahuje žádnou tabulku. 4.

Spusťte příkaz Map > Nástroje > Převést objektová data na databázová spojení...

5.

V otevřeném okně Převod objektových dat na databázová spojení pokračujte následovně: •

V sekci Definice databáze vyberte z rozbalovacího menu tabulku Stromy Zaškrtněte box Odstranit data ze zpracovaných objektů

•

V sekci Cílová šablona spojení pokračujte přes tlačítko Definovat… −

V okně Definice Šablony spojení v rozbalovacím menu Zdroj dat zvolte databázi Stromy a proveďte připojení stiskem Připojit.

−

Překontrolujte aktivováné nastavení o

Název tabulky: Stromy

o

Klíč. sloupec(e): ID (případné přepnutí provedete přes

o

Šablona spojení: Stromy

tlačítko Vybrat a přepínáním Ano/Ne)

56


−

Dialog Definice Šablony spojení potvrďte stiskem OK.

• V sekci Výběr objektů aktivujte volbu Vybrat automaticky

6.

Po nastavení stiskněte Provést.

Tímto byla objektová data převedena do tabulky v externí databázi a vytvořil se link mezi databází a výkresem. Tabulka se však aktuálně neobjevuje, proto pomocí pravého tlačítka myši nejprve databázi stromy v panelu Pracovní plocha odpojte příkazem Odpojit a pak znovu obnovit volbou Připojit.


57

7.

Soubor uložte jako zahradaDB.dwg.

3.3.4. Zobrazení tabulek databáze a vyhledávání Pro práci s databází v prostředí Mapu slouží jednoduché tabulkové rozhraní Datový pohled automaticky spuštěné otevřením připojené tabulky. Program obsahuje základní nástroje pro práci v databázi a umožňuje zobrazit oboustranné propojení kresby a databáze. 1.

Otevřete soubor \Databaze\zahradaDB.dwg

2.

Dvojklikem otevřete položku Stromy na panelu Pracovní plocha ve složce Šablona spojení.

3.

Upravte velikost okna Datový pohled tak, aby byla vidět kresba.

4.

V okně Datový pohled aktivujte z menu Zvýraznění: •

Auto zvýraznění

•

AutoZoom

•

Auto výběr

5.

Vyberte řádek databáze kliknutím na šedý levý krajní sloupec. Objekt je ve výkresu automaticky vyhledán.

6.

Spusťte v menu Zvýraznit příkaz Zvýraznit záznamy > Vybrat objekty...

58


7.

Pomocí výběrového kurzoru označte libovolný objekt ve výkrese a stiskněte Enter.

8.

Zvýrazněný řádek v okně Datový pohled odpovídá objektu vybranému ve výkrese.


59

3.3.5. Spouštění dotazů z externí databáze Na výkrese pestPlochyTopo.dwg z příkladu manuálního připojování záznamů si zkusíme spuštění dotazů nachystaných v externí databázi \ExternalDatabase\zahrada.mdb. Uvažujme, že jste již připojili databázi. 1.

Databáze obsahuje tři tabulky. Mezi tabulkami Pestitelske_plochy a Tabulkou Seznam_plodin je vazba M:N. Tato vazba je dekomponována za vzniku vazební tabulky Seznam_plodin. Vazby mezi tabulkami jsou patrné z následujícího obrázku relace v prostředí MS Access.

2.

Otevřete si databázi zahrada.mdb v MS Access a prohlédněte si nachystané dotazy pro určité roky a pro určité úseky.

3.

Tyto dotazy jsou přístupné též v AutodeskMap.

60


Dotazy lze spouštět výběrem v panelu Pracovní plocha nebo z menu Map > Databaze > Zobrazit data > Spustit dotaz…

4.

Vyberte z předchystaných dotazů dotaz Rok2002. Výsledek dotazu je opět znázorněn v Datovém pohledu.


61

5.

Výsledky dotazů nelze editovat (zašedlá plocha okna Datový pohled).

6.

Následující obrázek ilustruje spuštění dotazu RokPlodina.

7.

62

Nový dotaz lze nachystat v prostředí MS Access a pak je využitelný i v AutodeskMap.


3.3.6. Propojení na Oracle Spatial Mapová, GIS, FM a ostatní geoprostorová data včetně strojírenských dat ve formátu DWG mohou být uložená a zpřístupněná v jediném centrálním datovém zdroji Oracle Spatial. Geometrická data ukládaná v samostatných výkresech formou souborů lze ukládat nyní v AutodeskMap do databáze Oracle. Tato databáze má rozšířené možnosti pro ukládání geometrických dat – Oracle Spatial. Dociluje se tak společného uložení atributové i grafické složky společně v jediném datovém zdroji. AutodeskMap nyní podporuje flexibilní, na vlastnostech založené schéma, zamykání záznamu pro aktuální přístup k datům pro více uživatelů a plnou podporu vlastností Oracle9i™, Oracle 10g™. Napojení je přístupné z menu Map > Oracle Spatial.

FDO klient Způsob propojení do externích geografických databází jako je Oracle Spatial je v této verzi Mapu označováno jako FDO (Feature Data Object). Interface je založen na dříve používaném OSE (Oracle Spatial) feature. FDO klient má však vyšší funkcionalitu. Tato verze Mapu je dodávána s Oracle Spatial data providerem. Je možné se napojit i na jiné datové formáty než jen Oracle Spatial. Jak FDO tak OSE organizuje data do skupin tříd prvků s využitím hladin ve výkrese. Například lze uložit všechny objekty hladin Ulic a Silnic společně. Také můžete uložit atributy připojené k objektům. Po uložení dat je lze opět importovat a editovat v prostředí AutodeskMap.


63

4. Topologie a analýzy 4.1. Tvorba, správa a editace topologií Co to je topologie? Topologie je soubor vztahů mezi prostorovými objekty. Každému prvku dané topologie je přiřazeno maximum topologických informací, které se využívají při geografických analýzách, a jsou uloženy v databázi. Typy topologií v Mapu Existují tři základní druhy topologií: Polygonová, Síťová, Bodová (uzlová). U polygonové topologie jsou zaznamenány hrany a polygony, které hrana odděluje, a dále centroidy polygonů. Síťová topologie je složena z linií a uzlů, které tvoří síť. A konečně bodovou topologii tvoří pouze samostatné uzly. Výhody plynoucí s používaní topologií Topologie nám za prvé poskytuje informace o prostorových vztazích a za druhé rozšířené informace o objektech dané topologie. Topologii je třeba vytvořit, abychom ji mohli použít při následných analýzách. Topologie je základní podmínkou při používání analýz na datech. To znamená, že pokud chceme provést jakoukoliv analýzu, musíme mít vytvořenou topologii. V následujících příkladech se budeme zabývat tvorbou jednotlivých topologií.

4.1.1. Polygonová topologie Při polygonové topologii se vytváří centroidy objektů, na které je navázána informace o topologii. 1.

Otevřete si výkres D:\Projekt\Topologie\pestPlochy.dwg. Tento výkres zobrazuje pěstitelské plochy botanické zahrady. Celá pěstitelská plocha je rozdělena na pět úseků, které jsou osévány různými plodinami.

2.

Vytvoříme polygonovou topologii následujícím způsobem. Zvolte z menu volbu Map > Topologie > Vytvořit. Spustí se průvodce tvorbou topologie.

64


3.

Vyberte typ topologie polygonovou a nazvěte ji pestPLOCH. Stiskněte tlačítko Enter.

4.

V kroku Vybrat spojnice vyberte hladinu pole.


65

5.

V kroku Vybrat uzly vyberte volbu Vybrat vše pro výběr uzlů. V následujícím kroku Vytvořit nové uzly zaškrtněte volbu Vytvořit nové uzly. V kroku Vybrat centroidy vyberte volbu Vybrat vše.

6.

V následujícím kroku Vytvořit nové centroidy zaškrtněte volbu Vytvořit chybějící centroidy, aby se vytvořili nové centroidy uprostřed pěti úseků pěstitelské plochy.

66


7.

V posledním dialogovém okně pro nastavení symboliky chyb, které se vyskytnout při vytváření topologie, nechte implicitní nastavení.

8.

V panelu Pracovní plocha na složce Topologie vznikla nová topologie pestPLOCHY, která je, jak naznačuje ikona, polygonová.

9.

Všimněte si nových centroidů uvnitř úseků pěstitelské plochy a uzlů. Zkuste si zvýraznit body jinou značkou bodu.

10. Vzniklo pět tabulek objektových dat popisujících topologii.


67

11. Vlevo dole si vyberte centroid prvního úseku a v okně Vlastnosti si všimněte objektových dat. Identifikátor ID je 11.

12. Výsledný soubor uložte pod názvem \Topologie\PestPlochyVysl.dwg.

4.1.2. Síťová topologie 1.

68

Otevřete si výkres D:\Projekt\Analyza\Topology.dwg.


2.

Zvolte z menu volbu Map > Topologie > Vytvořit. Spustí se průvodce.

3.

Dostali jste se do dialogového okna Vybrat typ topologie. Vyberte Síť a zadejte jméno topologie sit, která se bude vytvářet.

4.

Stiskněte tlačítko Další.

5.

Dostali jste se do dialogového okna Vybrat spojnice. Ponecháme označené Vybrat vše, ovšem mohli bychom linie, které chceme zahrnout do topologie, vybrat i ručně.

6.

Klikněte na Další.

7.

V dialogové okně Vybrat uzly budete vybírat uzly, které bude topologie obsahovat. Opět použijte Vybrat vše.

8.

Klikněte na Další.

9.

V dialogovém okně Vytvořit nové uzly máte možnost vytvořit uzly, které na výkresu fakticky neexistují (nejsou zaznamenány jako uzly, ale jen jako body). V našem případě tuto možnost nepoužijeme.

10. Potvrdíme tvorbu topologie tlačítkem Dokončit. 11. Topologie se objevila v panelu Pracovní plocha ve složce Topologie. Nyní můžeme směle provádět analýzy, v našem případě síťové.

12. Uložte soubor pod názvem Street.dwg.


69

4.1.3. Bodová topologie 1.

Otevřete si výkres D:\Projekt\Analyza\Cyklo.dwg. Ve výkresu jsou dvě hladiny body a cyklo.

2.

Vytvořte bodovou topologii pro hladinu body. Klikněte pravým tlačítkem v panelu Pracovní plocha ve složce Topologie a vyberte Vytvořit. Spustí se průvodce tvorbou topologie.

3.

Typ topologie zvolte Uzel a nazvěte ji zajimave. Stiskněte tlačítko Další.

4.

V následujícím kroku Vybrat uzly zvolte možnost Vybrat vše a hladinu vyberte body. Dokončete stiskem tlačítka Dokončit.

70


5.

V příkazovém okně se objevila zpráva: Topologie úspěšně vytvořena s 19 uzly. Vytvořila se nová bodová topologie ve složce Topologie. Stiskněte pravým tlačítkem na název topologie zajimave a vyberte Zobrazit geometrii. Body se zvýrazní červenými kružnicemi. Stiskem klávesy Enter zrušíte zvýraznění a můžete pokračovat v práci.

Uložte soubor pod názvem CykloTop.dwg


71

4.2. Analýzy a topologické dotazy 4.2.1. Analýza okolí Analýza Okolí se používá v případech, kdy potřebujeme určit okruh o určité vzdálenosti od nějakého objektu. Tento druh analýzy je užitečný například u průmyslových havárií a podobných případů, kdy je potřeba stanovit dosah. My si tuto analýzu ovšem vyzkoušíme na daleko příjemnějším příkladu. Ukážeme si konkrétní použití této analýzy na síti cyklostezek a turisticky zajímavých bodů. Vycházíme ze zkušenosti, že turistický objekt je pro cyklisty dosažitelný, jestliže leží do vzdálenosti 1000 metrů od cyklostezky. Vytvoření obalové zóny Klikněte pravým tlačítkem v panelu Pracovní plocha v složce Topologie na položce Cyklostezky a vyberte Analýzy > Okolí. Spustí se průvodce.

1.

V kroku průvodce Nastavit vzdálenost okolí zadejte vzdálenost 1000 (tj. 1000 m stanovených v úvodu). Stiskněte tlačítko Další.

2.

V následujícím kroku Nová topologie zaškrtněte Zvýraznit a vedle vyberte zelenou barvu. Do názvu topologie, která se vytvoří pro okolí, napište název buff pro vaši topologii. Vyberte hladinu cyklo.

3.

Dále v okně Vytvořit nové centroidy a uzly nechejte vše nastaveno tak, jak je, a klikněte na Dokončit, aby proběhla analýza.

72


4.

Kolem cyklostezek se vytvoří pás široký dva kilometry a z něj můžeme zjistit, které body jsou pro nás jako cyklistu dosažitelné a které jsou již mimo dosah. Všimněte si zeleného centroidu, který se také vytvořil.

5.

Topologie okolí se přidala do složky Topologie v panelu Pracovní plocha a hranice hledaného území se zobrazila zeleně.

6.

Uložte soubor pod názvem CykloTop.dwg.


73

4.2.2. Překryvná analýza 1.

Nyní přistoupíme k analýze dostupnosti zajímavých bodů.

2.

Nejprve si založíme novou hladinu pro výsledné dostupné turistické body. Hladinu nazvěte Dosah a nastavte jí modrou barvu.

3.

Spustíme analýzu na topologii zajimave. Pravým tlačítkem vyberte z menu Analýzy > Překrytí. Spustí se průvodce.

4.

V kroku Typ analýzy zvolte Průsečík. Stiskněte Další.

74


5.

Jako polygon topologie, který překryje body, nastavte již dříve vytvořenou topologii buff.

6.

Výslednou topologii pojmenujeme BodyBlizko a uložíme ji do samostatné hladiny Blizko, kterou jsme si v úvodu cvičení nachystali.


75

7.

V posledním okně necháme implicitní volby pro výstup atributů.

8.

Body, které jsou pro cyklistu dosažitelné, se zobrazí modře. Pro další případné zpracování jsou body uloženy v samostatné vrstvě Blizko.

9.

Výsledek své práce uložte do souboru cykloBlizko.dwg.

Uložení obalové zóny do hladiny Pokud potřebujeme uložit hranici obalové zóny jako novou samostatnou hladinu, lze to udělat tímto postupem. 1.

V souboru cykloBlizko.dwg vytvořte novou hladinu BufferZona, barvu nastavte zelenou.

2.

Spusťte z menu Map > Topologie > Vytvořit uzavřené křivky...

3.

Jméno topologie vyberte buff a volbu Vytvořit v hladině nastavte na předchystanou hladinu BufferZona. Stiskněte tlačítko OK. Uzavřená polylinie se uloží do hladiny BufferZona.

76


4.3. Síťové analýzy 4.3.1. Hledání nejlepší cesty Analýza tzv. nejlepší cesty (někdy označovaná jako problém obchodního cestujícího) počítá optimální cestu z výchozího bodu do jednoho nebo více mezilehlých bodů a zpět do bodu výchozího. Tento příklad používá síť ulic, ovšem tato analýza je užitečná i pro rozvody elektřiny, vodovodní řad a jiné podobné sítě. 1.

Otevřete si výkres D:\Projekt\Analyza\Streets.dwg a vytvořte topologii, pokud ještě neexistuje.

2.

Klikněte pravým tlačítkem v panelu Pracovní plocha na položku Streets ve složce Topologie a vyberte Analýzy > Síťová analýza.


77

3.

V průvodci Analýzy síťové topologie v prvním kroku Vybrat metodu zvolte Nejlepší cesta. Pokračujte stiskem Další.

4.

V dalším kroku Vybrat umístění se ujistěte, že je vybrán Počáteční bod.

5.

Klikněte na tlačítko Vybrat bod

6.

Ve výkresu vyberte bod, který chcete použít jako výchozí bod vaší cesty, potom stiskněte Enter.

7.

Jako výchozí bod je vybrán nejbližší uzel. Dialogové okno Vybrat umístění se objeví znovu a zobrazí se souřadnice počátečního bodu.

8.

Vyberte Navštívit bod(y) a opět klikněte na tlačítko Vybrat bod(y). V tomto kroku vybíráte body, které mají ležet na vaší trase.

9.

Pro výběr dalších bodů použijte pravý klik a vyberte z menu Další bod.

78


10. Když dokončíte výběr bodů, stiskněte Enter. Souřadnice vybraných bodů jsou zobrazeny. Stiskněte tlačítko Další.

11. Zobrazí se vám krok průvodce Odpor a směr. 12. U Směrnice spojnice klikněte na výběrové tlačítko a otevře se okno Výběr. Proklikejte se stromovou strukturou Topologie > Síť: Streets > Síťové propojení a vyberte Směr toku. Data pro určení směru ulice jsou přidána. Klikněte na OK.


79

13. Obdobný postup použijte i u ostatních parametrů. Danou vlastnost naleznete pod stejným jménem v okně Výběr. 14. Ponechte nastavení minimální a maximální Odpor. Klikněte na Další.

15. V posledním kroku Výstup zaškrtněte Zvýraznit, Vytvořit topologii a vyberte červenou barvu. Napište jméno topologie Cesta. Toto nastavení pro nejlepší cestu si můžete případně i uložit. Klikněte na Dokončit.

13. Topologie vybrané cesty se přidala do složky Topologie v panelu Pracovní plocha a hledaná cesta se zobrazila červeně.

80


14. Do příkazového řádku napište _regen, aby jste obnovili původní zobrazení.

4.3.2. Analýza dosahu Analýza dosahu počítá dosahovou vzdálenost v síti od určitého bodu. Tato analýza je výhodná ve velkých městech, kde existuje hustá síť ulic a my máme zjišťovat spádovou oblast určitého střediska služeb, škol apod. Ukázkové je to na příkladu lékáren. Zjišťujeme, jakou daná lékárna obsluhuje oblast v případě kriteria délky 10 000. 1.

Otevřete si výkres D:\Projekt\Analyza\Streets.dwg a vytvořte topologii, pokud ještě neexistuje.

2.

Klikněte pravým tlačítkem v panelu Pracovní plocha na položku Streets ve složce Topologie a vyberte Analýzy > Síťová analýza.

3.

V průvodci Analýza síťové topologie v prvním kroku Vybrat metodu zvolte Trasování dosahu. Klepněte na Další.

4.

V dalším kroku Vybrat umístění pokračujte nastavením počátečního bodu přes ikonu Vybrat bod.

5.

Ve výkresu vyberte bod, který chcete použít jako výchozí bod vaší cesty. Potom stiskněte Enter.


81

6.

Jako výchozí bod je vybrán nejbližší uzel. Dialogové okno Vybrat umístění se znovu objeví a zobrazí se souřadnice počátečního bodu. Stiskněte tlačítko Další.

7.

Zobrazí se vám další krok Odpor a směr.

8.

Nastavte hodnotu Maximální odpor na 10 000. Klikněte na Další.

9.

V posledním kroku Výstup ponechte implicitní nastavení. Topologie se nemusí nutně vytvářet. Klikněte na Dokončit.

10. Spádová oblast se zobrazila červeně.

15. Do příkazového řádku napište _regen, aby jste obnovili původní zobrazení.

82


5. Vizualizace a správa dat 5.1. Tematické mapy Lepší vizualizaci geometrických informací a zejména atributových informací lze dosáhnout vytvořením tematické mapy. Již při tvorbě výkresu autor pro lepší rozlišení nastavuje jednotlivým hladinám různé barvy, sílu a typ čáry. To však bývá nedostačující. V tematické mapě lze vizualizovat, kromě geometrie objektů v mapovém poli, i vhodnou formou další informace, které jsou uloženy jako atribut objektu. Tyto atributy mohou být uloženy formou objektových dat nebo v externích databázích. Atributy mohou mít různý datový typ – číslo, text atd. Způsoby vizualizace barvou, sílou a typem čáry mohou vycházet z kategorií např. dopravní linky - tramvaj, autobus. Jednu liniovou hladinu dopravních linek pak vizualizujeme modrou barvou pro autobus, červenou pro tramvaj. Z intervalů rozsahů atributu nezaměstnanost - do 5%, 5-10%, nad 10% vizualizujeme různou barvou výplně v barevné škále jedné barvy s různou sytostí. Při tvorbě tematických map v AutodeskMap můžete definovat data, která chcete zobrazit, měnit vlastnosti dotazovaných dat, nastavovat zobrazovací parametry a vytvářet legendu.

5.1.1. Filozofie práce AutodeskMap 3D 2005 Panel pracovní plocha má dvě záložky: Pracovní plocha a Zobrazení. Dosud jste pracovali převážně v okně Pracovní plocha. Záložka Zobrazení slouží k tvorbě a zapínání tematické mapy. Ve výkrese bez vytvořené tematiky vypadá záložka Zobrazení takto:

V okně Zobrazení je několik důležitých ikon: Použití stylizace Ano/Ne – zapíná a vypíná tematické zobrazení Použití knihovny zobrazení Ano/Ne – zapíná okno knihovny tematických prvků Aktualizovat - aktualizuje obsah mapového pole po změně tematické vizualizace Stromové zobrazení Seznam Vytvořit/Aktualizovat legendu – vytvoření/aktualizace legendy Pro nastavení měřítka slouží sekce Měřítko. Poznámka: Skupina Základní mapa je výchozí a nelze smazat, ale může být vypnuta. Umístí se do ní všechny objekty, pro které není nastavena tematika. Možnost zapínání a vypínaní tematického zobrazení je velkou výhodou AutodeskMap.


83

Geometrie v mapovém poli lze prohlížet jak v původním stavu – bez stylizace tematické mapy, tak ve formě nachystané tematické mapy. Zapínání a vypínání se provede jednoduše stiskem ikony Použití stylizace. Poznámka: Po editaci tematiky nezapomínejte aktualizovat zobrazení stiskem ikony Aktualizovat, aby se provedená změna promítla v mapovém poli. AutodeskMap 3D 2006 V této verzi se karta Zobrazení nazývá Správce zobrazení a obsahuje odlišné ikony. Princip a postup nastavování tematiky pro hladiny zůstává stejný. Záložka Zobrazení vypadá takto:

Novou tematickou mapu vytvoříme nejprve nadefinováním nové mapy stiskem ikony Nový > Mapa a jejím následným pojmenováním. Tzv. „Výchozí“ mapa zůstává bez tematiky.

84


Obecný postup pro obě verze je následující: 1.

Jednotlivé hladiny přidáváme po stisku pravým tlačítkem v okně Zobrazení volbou Nová > Hladina.

2.

Na přidané hladině po stisku pravým tlačítkem a výběrem Přidat styl definujeme způsob vizualizace výběrem ze čtyř možností.

3.

Při volbě Téma se ve verzi 2005 spouští průvodce.

4.

Při potřebě seskupit více hladin do společné skupiny přidáme nejprve novou skupinu volbou Nová > Skupina. V rámci skupiny teprve přidáváme nové hladiny. Takto lze vhodně seskupit do skupiny „Doprava“ hladiny silnice, železnice, autobusové a tramvajové linky.


85

5.1.2. Zobrazení linií v tematické mapě 1.

Otevřete si výkres D:\Projekt\TematMapy\silnice.dwg. Tento výkres obsahuje liniovou síť silnic v České republice. Na úseky silnic jsou napojena objektová data s údajem kódu třídy silnice. Chceme vytvořit tematickou mapu, kde by byly odlišeny kategorie silnic barvou a tloušťkou čáry. Využijeme k tomu atribut objektových dat KOD_TRID_K.

2.

Ve verzi 2006 vytvořte nejprve novou mapu volbou Nový > Mapa.

3.

Klikněte pravým tlačítkem v panelu Zobrazení a vyberte položku Nová > Hladina…, zaškrtněte hladinu silnice a stiskněte OK.

86


4.

Klikněte pravým tlačítkem v panelu Zobrazení na silnice a z menu vyberte položku Přidat styl > Téma… (musí být zapnuto zobrazování stromu ikonou Stromové zobrazení Ano)

5.

V průvodci tvorby tematické mapy (ve verzi 2005) si v prvním kroku ze tří nadefinujte typ tematické mapy, jaký chcete vytvořit. V položce „Jaký typ Tematu chcete vytvořit?“ vyberte možnost „Sada specifických hodnot“, která bude vytvářet tematickou mapu ze specifických hodnot sledovaného jevu.

6.

Ve spodním okně Popis tématu klikněte na hypertextový odkaz hodnotami

7.

V položce Získat z: vyberte Tabulky objektových dat > silnice > KOD_TRID_K. Tak se určí atribut, z kterého bude tematika vytvořena. Stiskněte OK. (Stejné dialogové okno je i ve verzi 2006).


87

8.

Stiskněte tlačítko Číst data.

9.

V položce Výběr specifických hodnot zaškrtněte všechny možnosti. Stiskněte OK.

10. Stiskněte v průvodci tlačítko Další. 11. V druhém kroku průvodce vyberte, jakým způsobem chcete hodnoty v mapě zobrazit. Zvolte první tři možnosti, tedy barvu, typ čáry a tloušťky čáry.

88


12. Stiskněte tlačítko Další. 13. V třetím kroku průvodce nadefinujte barvu jednotlivých hodnot. Můžete nadefinovat barvu pro každou hodnotu zvlášť ve sloupci Barva klikem myši na barvu, nebo můžete v položce Šablona zvolit v jaké barevné škále chcete hodnoty zobrazit. 14. Tloušťku linií změňte ve sloupci Tloušťka čáry na následující hodnoty: •

0,7 mm

•

0,4 mm

•

0,3 mm

•

0,2 mm

15. Stiskněte tlačítko Dokončit. 16. Klepněte na ikonu Aktualizovat v panelu Zobrazení. Ověřte, že je zapnuta stylizace pomocí ikony Použití stylizace Ano. (Aktualizace již není nutná ve verzi 2006, provádí se automaticky).


89

17. Nyní se v mapovém okně zobrazí následující tematická mapa.

18. Editovat nastavenou tematiku můžeme výběrem Editovat téma... z menu po stisku pravého tlačítka myši na tematice.

19. Uložte soubor pod názvem silniceTematicky.dwg

90


20. V rozvíjejícím menu Map přepište slovo Výchozí slovem SilniceCer a stiskněte Enter. Můžete vytvořit v rámci jednoho výkresu více různých tematických map. Odlišíte je jménem.

5.1.3. Zobrazení plochy v tematické mapě 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\TematMapy\ZahradaOD.dwg. Pro plochy sadů a celé zahrady nastavíme styl Šrafy.

2.

Klikněte pravým tlačítkem v panelu Zobrazení a vyberte položku Nová > Hladina…, zaškrtněte hladinu sady a stiskněte OK.

3.

Na prvku sady přidejte pravým tlačítkem myši Přidat styl a vyberte Šrafy.

4.

Vyberte Styl šrafování a po stisku pravým tlačítkem vyberte Vlastnosti.

5.

V části Charakteristika stylu řádek Barva změňte na Zelená.

6.

Stiskněte ikonu Aktualizovat (ve verzi 2005).

7.

Takto postupně přidejte nové vrstvy pole, stavby a plot. Nastavte pro ně typ stylizace Šrafy a vhodné barvy (hnědou, šedou a světle zelenou).


91

8.

Můžete nastavit i stylizaci ohraničení objektů v hladinách sady, pole, stavby a plot. Je nutné opakovaně pro každou vrstvu provést Přidat styl > Entity. V okně Vlastnosti nastavte Tloušťka čáry na 0.30 mm a zvolte vhodnou barvu

9.

Soubor uložte.

5.1.4. Zobrazení textu v tematické mapě Nyní budeme chtít přidat textové popisy sadů. Ve výkrese existují objektová data, která jsou napojena na tři sady a obsahují jejich název (mladý sad, starý sad a stromořadí). 1.

Pokračujte se souborem z předešlého cvičení \TematMapy\ZahradaOD.dwg.

2.

V panelu Zobrazení na existující položce sady zvolte Přidat styl > Text.

3.

V okně Vlastnosti v části Charakteristika stylu v prvním řádku Hodnota je nutné pomocí ikony vpravo vybrat z objektových dat Nazev.

4.

Můžete také nastavit vhodnou barvu textu, např. černou.

5.

Posunem textu v záložce Zobrazení zajistíme viditelnost textového popisu.

92


6.

Soubor uložte pod názvem \TematMapy\ZahradaODVysledek.dwg.

5.1.5. Zobrazení rastrové entity v tematické mapě 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\TematMapy\StreetCenterlines4.dwg. V tomto výkrese je již hotová tematika. Nyní vložíme do tematiky jeden nový prvek a to rastrový obrázek.

2.

Nejprve je třeba se ujistit, že je správně nastavená cesta k souboru s obrázkem a že je nahrán. Z menu vyberte Vložit > Správce obrázků... V dialogovém okně označte obrázek a pomocí Procházet... nastavte správnou cestu. Stiskněte Načíst.

3.

Vypněte skupinu Transport a Flood Zone Hatch style.

4.

Po stisku pravým tlačítkem v záložce Zobrazení vyberte Nová > Rastrový obrázek. V okně Vybrat obrázek vyberte SH19UA. Stiskněte OK.


93

5.

Po stisku pravým tlačítkem nad vrstvou obrázku vyberte Přidat styl > Raster.

6.

V okně Vlastnosti pro Styl rastru můžete nastavovat jas, kontrast a útlum tohoto snímku.

7.

Pro aktualizaci tematického zobrazení stiskněte Aktualizovat.

8.

V záložce Zobrazení můžete měnit pořadí tematických skupin tažením nahoru nebo dolů tak, aby bylo vše správně viditelné.

94


5.1.6. Změna ikon legendy Ikonový náhled prvků hladin lze ve Správci zobrazení měnit tak, aby odpovídal charakteru prvku (linie, polygon, blok, text, …). 1.

Tuto změnu provedeme tak, že na názvu existující hladiny v tematice stiskněte pravé tlačítko a vybereme z kontextového menu Vlastnosti.

2.

V tomto okně vybereme v řádku Ikonový náhled odpovídající ikonu.

3.

Tyto ikony se takto objeví i v legendě, kterou se naučíme vkládat v následující kapitole.

5.1.7. Vložení legendy do tematické mapy 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\TematMapy\Water_Theme_1.dwg. V tomto výkrese je již hotová tematika pro vodovodní potrubí. Barva a tloušťka čáry symbolizuje průměr potrubí.


95

2.

Ve verzi 2005 stiskněte v záhlaví panelu Zobrazení ikonu Vytvořit/Aktualizovat legendu.

3.

Ve verzi 2006 stiskněte ikonu Nástroje > Vytvořit legendu.

4.

Budete dotázáni na vkládací bod.

5.

Po vložení legendy ji můžete změnit standardními prostředky AutoCADu z menu Formát > Styl tabulky...(objeví se okno Styl tabulky pro nastavování parametrů buněk). Pro legendu si lze nachystat i vlastní tabulku (např. bez ohraničení, které u nás nebývá obvyklé).

96


5.2. Anotace 5.2.1. Definice šablony anotace Ve výkrese zahrady chceme mít viditelný popis sadů aniž bychom vytvářeli tematickou mapu s popisy objektů. V této lekci si nachystáme šablonu anotací pro popis názvů sadů. 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\Anotace\zahradaOD.dwg

2.

Dosud je ve výkresu pouze jediný styl Standard pro psaní textu, který nám nevyhovuje. Proto si nyní nadefinujte nový, vlastní styl. Zvolte v menu Formát > Písmo…

3.

V sekci Název Stylu klikněte na Nová.., pak Nový styl textu pojmenujte nazvy a potvrďte OK.

4.

V sekci Font nastavte z rozbalovacích menu •

Název písma: Arial

•

Styl písma: tučné

•

Výška: 3

Pro potvrzení stiskněte Použít

5.

Dialogové okno Styl textu ukončete stiskem tlačítka Zavřít.

Nyní můžeme přistoupit k vytvoření šablony anotace. Jejich tvorba se pro verzi 2005 a 2006 nepatrně liší. AutodeskMap 3D 2005 1.

Z menu vyberte Map > Anotace > Definovat šablonu anotace.

2.

V dialogovém okně Definovat šablonu anotace klikněte na Nová....

3.

Do nabídky Nový název šablony napište Sady a potvrďte stiskem OK. Tímto se otevře nový výkres Map Annotation k předdefinování vlastností šablony anotace.

Template

Editor.dwg,

který

slouží

4.

Pro nastavení šablony anotace stiskněte ikonu Editovat text anotace z plovoucího menu AnnTempl, které se automaticky otevřelo v tomto novém výkrese. Stiskněte klávesu Enter.

5.

V zobrazeném okně Text anotace vyplňte do sekce Atribut řádek Jmenovka: Nazvy; poté použijte tlačítko Tvorba výrazu z řádku Hodnota.


97

6.

V otevřeném okně Výběr výrazu vyberte Tabulky objektových dat\Sad\ a označte Nazev. Potvrďte OK.

7.

Zpět v okně Text anotace změňte v sekci Vlastnosti objektu vrstvu 0 na vrstvu sady, barvu na Červená.

8.

V sekci Textové volby změňte Styl: Nazvy, který jsme si nadefinovali v úvodu. Stiskněte OK.

9.

Do příkazového řádku, kde je výzva Zadejte levý bod textu: Napište souřadnice 0,3 pro umístění polohy anotace. Umístění anotace lze zadat též myší.

98


10. V případě, že není viditelný červený text „nazvy“, volte z menu Zobrazit > Zoom > Meze.

11. Nastavení anotace uložte stiskem pravé ikony Uložit anotaci z plovoucího menu. Uzavře se soubor Map Annotation Template Editor.dwg 12. Po návratu do pracovního výkresu s oknem Definovat šablonu anotace změňte v sekci Výchozí volby vložení – Bod vložení na .Centroid.

13. Stiskem OK ukončíte nastavení šablony anotace, kterou v dalších krocích použijete, a vložíte do kresby. AutodeskMap 3D 2006 Odlišnost je v bodě 3, kdy se místo nového výkresu Map Annotation Template Editor.dwg otevře editor bloků, který slouží k předdefinování vlastností šablony anotace. Zde se dále opět používá plovoucí okno Anotace jako ve verzi 2005.

5.2.2. Vložení anotace 1.

Z menu vyberte Map > Anotace > Vložit anotaci..

2.

V otevřeném okně zaškrtněte box nazvy a stiskněte Vložit.

3.

Pomocí klávesy Ctrl vyberte objekty sadů a stiskněte Enter. Anotace se zobrazí.


99

100


5.3. Třídy rysů Klasifikace se využívá ve výkrese k organizování podobných objektů do skupin na základě jejich použití v reálném světe – jako jsou komunikace, vodovodní potrubí apod. Výhodou vytvoření klasifikací je, že nový objekt zařazením do třídy prvků získává automaticky vlastnosti a hodnoty své třídy. Tímto postupem se dosahuje konzistence dat ve výkrese a urychlení práce. Když má třída prvků definované i vlastnosti, lze nastavit omezení na přípustné hodnoty vlastností. Při editaci vlastnosti objektů třídy se provádí kontrola na rozsah hodnot. Lze vytvořit též hierarchie tříd prvků. Novou třídu prvků můžete založit na již existující (základní) třídě prvků. Nová třída dědí všechny vlastnosti nadřazené třídy. Lze modifikovat hodnoty vlastností a přidávat další nové vlastnosti. Upozornění: Musíte být přihlášeni do AutodeskMap jako uživatel SUPERUSER, heslo SUPERUSER (velkými písmeny). Tento uživatel má práva k vytváření souboru definic klasifikací a k definování tříd rysů. Toto oprávnění není třeba při využívání již existujících klasifikací.

5.3.1. Použití klasifikací při vytváření nových objektů Dokreslete dvě nové linie ulic tak, že využijete již definovaných tříd prvků. 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\Klasifikace\Street_Centerline_su.dwg. Tento výkres má definovanou již třídu prvků Street_Centerlines.

2.

Volbou z menu Zobrazit > Zoom > Okno vyberte oblast sítě silnic v levém dolním rohu.


101

3.

Nový prvek – osu ulice se dokreslí tímto postupem. Stiskněte pravé tlačítko v panelu Pracovní plocha na ikoně Třídy rysu - Street_Centerlines a vyberte Vytvořit rys...

4.

Nakreslete libovolné dva nové úseky os ulic. Vyznačte kurzorem myši počáteční a koncový bod.

5.

Vyberte linii prvního úseku, který jste právě nakreslili. Stiskněte pravé tlačítko a vyberte Vlastnosti.

6.

Dobře si všimněte, že nové prvky mají připojená objektová data v tabulce OD:Street_centerlines s atributy Lanes, Speed Limit a Surface. Obsahují výchozí hodnoty definované v třídě prvků. Tím je ušetřena práce s připojováním objektových dat.

102


7.

V okně Vlastnosti vyberte záložku Data rysu. Nová osa ulice má vlastnosti specifikované pro třídu Street_Centerlines.

8.

Uzavřete okno Vlastnosti a stiskněte ESC, aby se zrušil výběr osy ulice.

9.

Uložte výkres a nechte jej otevřený pro další cvičení.

5.3.2. Výběr objektů s použitím tříd prvků Můžete vybírat všechny objekty příslušející třídě, nebo vybrat některé objekty podle vlastnosti třídy. Výběr prvků příslušející třídě se provede následujícím postupem. 1.

Ve výkrese z předchozího cvičení, kde je definována třída Street_Centerlines, stiskněte pravé tlačítko v panelu Pracovní plocha na ikoně Třídy rysu a vyberte Vybrat rysy...

2.

Všimněte si, že dvě osy ulic, které jste vytvořili v předchozím cvičení, jsou vybrány a ostatní osy nejsou. Je to proto, že ostatní osy nejsou zařazeny do třídy prvků Street_Centerlines. V následujícím cvičení je budeme klasifikovat.

3.

Stiskněte ESC, aby se zrušil výběr os ulic.

Výběr prvků příslušející třídě podle hodnoty vlastnosti se provede následujícím postupem. Objekty, které jste vytvořili na základě třídy prvků, mají konzistentní vlastnosti. Můžete rychle vybírat prvky na základě hodnot těchto vlastností. V tomto kroku vybereme všechny objekty, které mají povolenou maximální rychlost Speed Limit 35. Hodnota je uložena v objektových datech. 1.

Stiskněte pravé tlačítko kdekoliv v prázdném místě výkresu. Zvolte Rychle vybrat.

2.

V dialogovém okně Street_Centerlines.

3.

Upozornění: Všimněte si, že třída prvků se přiřazuje k základním objektům jako je násobně, křivka, text jako nový objekt. Stojí na stejné významové úrovni.

Rychle

vybrat

na

řádek

Typ

objektu

4.

V řádku Vlastnosti vyberte Speed_Limit.

5.

Jako Operátor vyberte = Rovná se, jestliže není dosud vybráno.

vyberte

ze

seznamu

6.

Jako hodnotu zadejte 35.

7.

V sekci Jak použít vyberte Zahrnout do nové výběrové množiny, jestliže není dosud vybráno.

8.

Stiskněte OK.


103

Všimněte si, že osy ulic, které jste vytvořili jako objekty třídy prvků, jsou opět vybrány (obě mají výchozí maximální rychlost 25. Ostatní osy nejsou vybrány, neboť nejsou zařazeny do třídy prvků Street_Centerlines. 9.

Stiskněte ESC, aby se zrušil výběr os ulic.

5.3.3. Klasifikace objektů Přiřazením třídy prvků k jednomu nebo více objektům se provádí klasifikace. Při klasifikaci objektu jsou objektům automaticky přiřazeny vlastnosti a data podle vybrané třídy objektů. V tomto příkladě provedeme klasifikaci všech objektů ve výkrese Street_Centerlines_su.dwg. 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\Klasifikace\Street_Centerlines_su.dwg. Vyberte z menu Zobrazit > Zoom > Meze.

2.

V panelu Pracovní plocha vyberte třídu Street_Centerlines a pravým tlačítkem myší vyvolejte z menu Klasifikovat objekty.

104


3.

V okně Klasifikovat objekty zaškrtněte oba boxy. Potom stiskněte OK.

4.

Na výzvu v příkazovém řádku Vyberte objekty: zadejte VŠE, aby se vybraly všechny objekty ve výkrese.

5.

Stiskněte dvakrát ENTER, aby jste dokončili operaci.

Výsledek operace klasifikace je zobrazen v příkazovém řádku. Všimněte si, že dva nové objekty jsou vyloučeny, neboť již byly klasifikovány v dřívějším příkladu.

5.3.4. Odebrání klasifikace V tomto příkladu odebereme klasifikaci pro osy ulic. Tentokrát postupem z menu. 1.

Vyberte z menu Map > Klasifikace rysu > Neklasifikovat objekty.

2.

Vyberte kteroukoliv osu ulic a stiskněte ENTER.

3.

Stiskněte OK v AutoCAD® varovné hlášce. Osy silnic se stanou neklasifikovanými objekty.

4.

Vyberte jeden neklasifikovaný objekt a v kontextovém menu vyberte Vlastnosti.

5.

Všimněte si, že v záložce Data rysu již nejsou definována žádná data, zůstala pouze objektová data.

6.

Uložte výkres.


105

5.3.5. Vytváření definičního souboru klasifikace. V tomto příkladě vytvoříme třídu prvků ve výkresu Street_Centerlines.dwg z existující geometrie. Je nutné být přihlášen jako uživatel SUPERUSER, aby bylo možné vytvořit definiční soubor klasifikace. Přihlášení do systému jako SUPERUSER. 1.

Otevřete soubor D:\Projekt\Klasifikace\Street_Centerlines.dwg. Vyberte z menu Zobrazit > Zoom > Meze.

2.

Spustťe z menu Map > Pomůcky > Přihlášení uživatele..

3.

V dialogovém okně Přihlášení uživatele vyplňte Uživatelské jméno jako SUPERUSER a Heslo jako SUPERUSER. Stiskněte OK.

4.

V příkazové řádce se objeví hlášení: Přihlášen úspěšně jako SUPERUSER.

Definiční soubor klasifikace obsahuje informace o atributech a jejich hodnotách. Definiční soubor je uložen jako samostatný soubor a je připojen k výkresu a přiřazen k objektům. 1.

Vyberte z menu Map > Klasifikace rysu > Nový definiční soubor.

2.

V dialogovém okně Nový definiční soubor rysu pod Uložit do přejděte do adresáře \Klasifikace\.

3.

Jako jméno souboru zvolte Street_Centerlines. Koncovku ponechte XML.

4.

Stiskněte Uložit. Vytvořili jste definiční soubor klasifikace.

5.3.6. Definování třídy prvků Klasifikace umožňuje vytvářet nové objekty automaticky s definovanými vlastnostmi a jejich hodnotami ve výkrese. 1.

Vyberte z menu Map > Klasifikace rysu > Definovat třídu rysu.

2.

Jste vyzváni vybrat ukázkový objekt. Můžete vybrat kterýkoliv úsek osy ulice ve výkrese a stiskněte ENTER.

3.

V dialogovém okně Definice klasifikace rysu Street_Centerlines. Pod Popis: vypište osy ulic.

4.

Na kartě Platí pro vyberte AcDbPolyline. Zde určujete typ objektu.

106

na

řádek

Název

rysu:

vyplňte


5.

Přepněte na kartu Seznam vlastností. Zde vyberte vlastnosti, které se mají zahrnout do definice třídy prvků.

6.

Pod nabídkou Dostupné vlastnosti: v složce Obecné vyberte Barva a Hladina.

7.

V pravém okně Atributy vlastností nastavte pro vlastnost Hladina atribut Rozsah a Výchozí na Street centerlines. Poznámka: Pro vlastnost Color neměňte vlastnosti.


107

8.

Odrolujte dolů na objektová data (OD:Street_Centerlines) a vyberte Lanes, Speed Limit and Surface.

9.

Nastavte v pravém okně Atributy vlastností tyto hodnoty pro rozsah atributů a výchozí (default) hodnoty: Lanes (počet jízdních pruhů): •

Rozsah: 2,4

•

Výchozí: 2

(Použijte čárku k oddělení mezních hodnot.)

SpeedLimit (omezená rychlost): •

Rozsah: [15,65] (Použijte hranaté závorky k určení souvislého rozsahu hodnot.)

•

Výchozí: 35

Surface (povrch) •

Rozsah: zpevněná, bez povrchové úpravy, štěrkopísková

•

Výchozí: zpevněná

U povrchu se jedná o obor hodnot určený výčtem přípustných textových hodnot.

108


Nastavením výchozích hodnot a povolených hodnot pro atributová data (rozsah) zajistíme lepší konzistenci dat u nových objektů, které jsou klasifikovány (zařazené do tříd prvků). Nové objekty založené na třídě prvků Street_Centerlines jsou zařazeny automaticky do hladiny Street Centerlines a mají specifikovaná objektová data. 10. Stiskněte Uložit definici. 11. Ikona třídy prvků Street_Centerlines se objeví v panelu Pracovní plocha pod složkou Třídy rysu.


109

6. Civil objekty Novou funkcí ve verzi AutodeskMap 3D 2005 je tvorba digitálního modelu terénu (DMT). DMT lze generovat ze seznamu souřadnic (z TXT souboru nebo databáze) nebo přímo z 3D bodů výkresu. DMT lze generovat jako trojúhelníkovou povrchovou síť a také generovat vrstevnice. Můžeme zde využívat povinné spojnice, počítat kubatury, provádět anotace terénu atd. Povrchy lze také importovat ze souborů LandXML, TIN (triangular irregular network) a DEM (digital elevation model). Nad povrchem provádíme povrchové analýzy jako je analýza povodí, sklony svahů, orientace svahů, nadmořská výška a výpočet vrstevnic.

6.1. Okno Pracovní prostor Pro práci s 3D povrchy je určeno v této verzi AutodeskMap nové menu Civil.

První volba Zobrazit panel nástrojů Civil otevírá plovoucí okno Pracovní prostor pro ovládání 3D povrchů. Toto okno má dvě záložky: Prospektor a Nastavení.

6.1.1. Záložka Prospektor

Prostřednictvím záložky Prospektor se přistupuje k projektu a jeho nakresleným objektům.

110


3D povrchy pracují s těmito objekty: COGO body Plocha Skupina bodů COGO bod se odlišuje od bodu v AutodeskMap. COGO bod má navíc kromě souřadnice X,Y třetí souřadnici ve směru Z – Výška bodu. Každý COGO bod je identifikován svým číslem - Bod číslo. Dále bod může obsahovat Název, popis a řadu dalších atributů. Informace o bodech jsou viditelné v tabulce v pravé nebo dolní části okna Pracovní prostor. Běžné body výkresu lze na COGO body převést. Teprve potom je lze využít pro tvorbu povrchů. Skupina bodů slouží k identifikaci bodů, které mají společné charakteristiky, např. body ohraničující linie. Nebo jsou to body, které slouží k vytvoření konkrétního povrchu. Při vytváření menších skupin bodů z COGO bodů můžete použít výběr podle čísla bodů, názvu bodů, elevaci bodu, hrubého popisu, plného popisu a dalších charakteristik. Při importu COGO bodů jsou body implicitně importovány do skupiny _Všechny body, pokud není zvolena jiná skupina bodů.

6.1.2. Záložka Nastavení V záložce Nastavení se nastavují pro body a plochy styly zobrazení, styly popisek a styly tabulek pro civil objekty. Dále se nastavují příkazy.

AutodeskMap používá pro zobrazování ploch a dalších objektů styly. Styly jsou uspořádány stromovitě do kolekcí objektových stylů. Můžeme je vytvářet, editovat, kopírovat a rušit. Použití stylů je efektivní způsob k zobrazování ploch. Pro zobrazení nové plochy není třeba vždy nastavovat parametry zobrazení, lze použít již nadefinovaný styl, jehož součástí jsou právě parametry zobrazení povrchu. Pro jednu plochu můžeme přepínat mezi různými styly zobrazení.


111

Styly povrchu obsahují následující komponenty a parametry:

• •

Hranice - Borders. Vnitřní a vnější ohraničení a datum zobrazení

• • • •

Mřížka - Grid. Zobrazení primární a sekundární mřížky

•

Povodí - Watersheds.

Vrstevnice - Contours. Vedlejší, hlavní vrstevnice (Minor, Major), sníženiny (Depressions) a uživatelsky definované zobrazení vrstevnic Body - Points. Všechny povrchové body pro TIN nebo gridové povrchy. Trojúhelníky- Triangles. Informace o zobrazení TIN. Analýzy - Analysis. Analýzy orientace (direction), nadmořské výšky (elevations), sklonů (slopes) a šipky sklonů (slope arrows).

Záložky Prospektor a Nastavení jsou uspořádány ve formě stromové struktury.

6.2. Načítání bodů a definice povrchů 6.2.1. Načtení bodů z externího souboru 1.

Otevřete nový prázdný výkres a pojmenujte jej Povrch1.dwg

2.

Založte si dvě nové hladiny a nazvěte je Body a Povrch.

3.

Založte ještě novou skupinu bodů takto. V záložce Prospektor vyberte Skupiny bodů a stiskněte pravé tlačítko. Vyberte Nový…

4.

Novou skupinu bodů nazvěte body povrchu. Hladinu skupiny bodů: nastavte na hladinu body, kterou jste již založili v bodě 2. Stiskněte tlačítko OK.

112


5.

Ve stromové struktuře se objeví pod _Všechny body nová skupina body povrchu.

6.

Zvolte z menu Civil > Body > Importovat a vytvořit body.

7.

V dialogovém okně vyberte v Kategorie: Importovat body a v Příkaz: vyberte

8.

Máte na výběr různé druhy formátů uložení bodů. Význam je následující

YXZ (odděleno mezerou). • P = Point Number - číslo bodu • X = osa X • Y = osa Y • Z = osa Z • D = Description – popis


113

9.

Po výběru formátu udejte jako zdrojový soubor Projekt\Povrchy\uzm1.txt. Zaškrtněte Přidat body do skupiny bodů a vyberte skupinu body povrchu, kterou jste vytvořili v bodě 4. Body budou načteny jako COGO body. Stiskněte tlačítko OK.

6.2.2. Vytvoření TIN plochy 1.

Nyní z načtených bodů z předchozího příkladu vytvoříme plochu.

2.

Založíme novou plochu. V menu Civil > Plochy vyberte Vytvořit plochu.

3.

V dialogovém okně Vytvoření plochy v kolonce Typ: vyberte TIN plocha.

4.

Pro vybrání hladiny pro plochu klikněte na ikonu vpravo pro výběr hladiny.

5.

V okně Výběr hladiny vyberte hladinu Povrch ze seznamu hladin (nachystali jste ji v bodě 2 předchozího cvičení). Toto je hladina, kde bude plocha vytvořena.

6.

Stiskněte OK pro uzavření výběru hladin. Znovu stiskněte OK.

114


7.

Část okna Vlastnosti vyplňte následujícím způsobem:

• • •

Název: povrch1 Popis: cvičný povrch Styl: Standard

7.

Stiskněte OK, aby se vytvořila plocha.

8.

V záložce Prospektor okna Pracovní prostor, vyberte výkres Povrch1. Rozviňte složku Plochy a uvidíte novou právě nadefinovanou plochu povrch1.

9.

Nová plocha byla vytvořena, ale je prázdná, neobsahuje dosud žádná data.

6.2.3. Přidání dat do povrchu 1.

Rozviňte složku Plochy v záložce Prospektor.

2.

Rozviňte složku Definice a v ní vyberte složku Skupiny bodů a stiskněte Přidat.

3.

Zobrazí se dialog Skupiny bodů.

4.

Vyberte skupinu body povrchu a stiskněte OK. Skupina bodů byla přidána do plochy povrch1. Přidání je naznačeno ikonou vedle Skupiny bodů.

5.

Pravým tlačítkem vyberte z kontextové nápovědy nad objektem povrch1 Zoom na pro zobrazení bodů.


115

6.2.4. Vytvoření TIN povrchu s lomovými čárami a hranicí 1.

Otevřete soubor \Surfaces\Surface-1.dwg.

2.

V menu Civil > Plochy vyberte Vytvořit plochu.

3.

V dialogovém okně Vytvoření plochy v kolonce Typ: vyberte TIN plocha.

4.

Nyní je třeba určit hladinu, do které se má vytvořit nová plocha. Klikněte na ikonu vpravo pro výběr hladiny.

5.

V okně Hladina objektu vyberte hladinu C-TOPO-XGND ze seznamu hladin. Toto je hladina, kde bude plocha vytvořena.

6.

Stiskněte OK pro uzavření výběru hladin. Znovu stiskněte OK pro uzavření okna Hladina objektu.

7.

Okno Vlastnosti vyplňte následujícím způsobem: •

Název: XGND

•

Popis: Existující povrch

•

Style: Standard

8.

Stiskněte OK, aby se vytvořila plocha.

9.

V záložce Prospektor okna Pracovní prostor, vyberte výkres Surface-1. Rozviňte složku Plochy a uvidíte nový právě nadefinovaný povrch XGND.

10. Nová plocha byla vytvořena, ale je prázdná, neobsahuje dosud žádná data.

116


6.2.5. Přidání bodů do povrchu Skupiny bodů se vytvářejí za účelem identifikace bodů, které mají stejné charakteristiky. Tyto skupiny bodů jsou pak využity pro tvorbu plochy. V následujícím cvičení přidáme skupinu povrchových bodů do plochy. Tyto body již ve výkrese existují a byla z nich vytvořena skupina bodů Existing Ground Points. 1.

Rozviňte složku Plochy v záložce Prospektor v okně Pracovní prostor.

2.

Rozviňte složku Definice a v ní složku Skupiny bodů a stiskněte Přidat.

3.

Zobrazí se dialog Skupiny bodů.

4.

Vyberte skupinu Existing Ground Points a stiskněte OK. Skupina bodů byla přidána do povrchu XGND. Přidání je naznačeno ikonou vedle Skupiny bodů.

5.

Jestliže není povrch zobrazen v mapovém poli, stiskněte pravé tlačítko na názvu povrchu XGND a vyberte Zoom na. Povrch se zobrazí.


117

Přidání vnější hranice Vnější hranice plochy jsou uzavřené polylinie, které mají vliv na viditelnost trojúhelníků uvnitř a vně polylinie. Vnější hranicí se definuje rozsah plochy. Všechny trojúhelníky uvnitř hranice jsou zobrazeny a trojúhelníky vně jsou neviditelné. Plochy skryté hranicí nejsou zahrnuty do výpočtů celkové plochy a objemu. Hranice plochy je definována výběrem existujícího polygonu ve výkrese. Definice plochy zobrazuje číselný identifikátor ID a seznam vrcholů (vertices) pro každou hranici povrchu. V tomto cvičení vložíme polylinii z externího DWG souboru a vytvoříme vnější hranici z této polylinie. 1.

Pokračujte v práci s již otevřeným souborem Surface-1.dwg.

2.

Z menu Vložit vyberte Blok….

2.

V dialogovém okně Vložit vyhledejte soubor \Surfaces\outer boundary.dwg pomocí tlačítka Procházet a otevřete jej.

3.

V dialogovém okně Vložit nastavte následující volby:

118

•

Bod vložení - X, Y, Z ponechte 0.00

•

Volba Rozložit je vybrána

•

Měřítko - X: je nastaveno na 1.00, Stejná měřítka je vybráno

•

Natočení - Úhel: je nastaven na 0.


4.

Stiskněte OK. Polylinie je vložena do výkresu.

5.

V záložce Prospektor pod plochou XGND rozviňte záložku Definice. Na položce Hranice vyberte po stisku pravým tlačítkem volbu Přidat.

6.

V dialogovém okně Přidat hranici nastavte vlastnosti: •

Název: XGND-Vnejsi

•

Typ: Vnější

•

Nedestruktivní povinná spojnice - nevybráno

•

Střední vzdálenost od osy: 1.0000

7.

Stiskněte OK. Opět je ikonou naznačena existující definice Hranice.

8.

V mapovém poli vyberte žlutou polylinii, která je vložena ze souboru outer boundary.dwg. Tím je dokončeno přidání.

9.

Hranice je přidána do definice povrchu a povrch zobrazený ve výkrese je oříznutý na plochu ohraničenou vnější hranicí.

10. Můžete vypnout zobrazení původní polylinie v okně hladin pro hladinu C-TOPO-BNDY.


119

Přidání povinných spojnic - lomových čar k povrchu Povinné spojnice - lomové čáry jsou používány k definici ostrých hran v terénu, které nesmí být shlazeny a interpolovány. Příkladem jsou stěny, okraje, brázdy, hřbety v terénu. Při triangulaci je lomová čára zachována a trojúhelník nesmí křížit lomovou čáru. Lomové čáry jsou důležité pro přesnou tvorbu modelu. Jako lomové čáry lze použít 3D linie nebo 3D polylinie. Každý uzel polylinie o souřadnicích X,Y,Z je konvertován do TIN uzlu (vertexu). Každá 3D linie je definována jako dvoubodová lomová čára. V tomto cvičení vložíme 3D polylinii z externího DWG souboru použitím příkazu AutoCADu RVYBER a vytvoříme lomovou čáru z této polylinie. Příkaz RVYBER (QSELECT) vybírá všechny objekty podle stanoveného kriteria. Tento příkaz může vybírat z aktivního výkresu nebo z existující sady výkresů. Výběrová sada vytvořená pomocí RVYBER je nahradí, nebo se připojí k zdrojové sadě. 1.

V menu Vložit vyberte Blok….

2.

V dialogu Vložit vyhledejte a otevřete soubor \Surfaces\breaklines.dwg pomocí tlačítka Procházet.

3.

V dialogovém okně Vložit nastavte následující volby: •

Bod vložení - X, Y, Z ponechte 0.00

•

Volba Rozložit je vybrána

•

Měřítko - X: je nastaveno na 1.00, Stejná měřítka je vybráno

•

Natočení - Úhel: je nastaven na 0.

4.

Stiskněte OK. 3D polylinie je vložena do výkresu.

5.

V příkazovém řádku napište RVYBER. V dialogovém okně nastavte:

6.

120

•

Použít na: Celý výkres

•

Typ objektu: 3D křivka

•

Vlastnosti: Hladina

•

Operátor: = Rovná se

•

Hodnota: C-TOPO-BRKL

•

Zahrnout do nové výběrové množiny je vybráno

Stiskněte OK. Všechny polylinie ve výkrese jsou vybrány (33 prvků).


7.

V záložce Prospektor pod povrchem XGND rozviňte záložku Definice. Na položce Povinné spojnice vyberte po stisku pravým tlačítkem volbu Přidat.

8.

Zobrazí se dialogové okno. V dialogovém okně nastavte:

9.

•

Description: XGND-PovinneSpojnice

•

Typ: Standard

•

Střední vzdálenost od osy: 1.0000

Stiskněte OK.

10. Dříve vybrané 3D polylinie jsou přidány do povrchu jako lomové čáry. Povrch ve výkrese je aktualizován. 11. Spojnice se kříží s existujícími body ve dvou bodech. AutodeskMap zobrazí odpovídající zprávy v Prohlížeči událostí. Zprávám nebudeme věnovat pozornost. Body si můžeme zobrazit. 12. Můžete vypnout zobrazení původní polylinie v okně hladin - menu Hladina pro hladinu C-TOPOBRKL.


121

6.3. Změny stylu zobrazení povrchu 6.3.1. Editace stylu povrchu V tomto cvičení skryjeme zobrazení bodů a zobrazíme sníženiny - spádovky. 1.

Otevřete soubor \Surfaces\Surface-2.dwg. Použijte Zobrazit > Zoom > Vše.

2.

V záložce Nastavení okna Pracovní prostor rozviňte složku Plocha pod surface-2.

3.

Rozviňte Styly ploch, aby se zobrazily existující styly ve výkrese.

122


4.

Style Standard je označen oranžovou značkou zobrazení plochy.

5.

Stiskněte pravé tlačítko na stylu povrchu Standard a stiskněte Upravit.

6.

V dialogovém okně Styl plochy - Standard volte záložku Zobrazení.

7.

V tabulce Zobrazení součástí vypněte viditelnost bodů povrchu kliknutím na svítící žárovku. Stiskněte Použít. Tímto způsobem se zapíná a vypíná zobrazení součástí.

. To znamená, že je aktuálně použit pro

8.

Pozor!!! Zapnutí zobrazení komponent může být různé pro pohled 2D a 3D.

8.

Vyberte nyní záložku Vrstevnice.

9.

Rozviňte skupinu Spádovky, změňte Display Depression Contours na ANO a nastavte •

Vzdálenost značek na spádovce na 20

•

Délka značek na spádovce na 8.


123

10. Stiskněte OK. 11. Přibližte si horní levý roh výkresu. Vrstevnice spádovky (deprese) je nyní ohraničena čarou s krátkými kolmými čárkami, jejichž délku a vzdálenost jste výše nastavili.

6.3.2. Přiřazení jiného stylu plochy V tomto cvičení budeme měnit styl zobrazení povrchu. Změna stylu se děje pouhým přiřazením jiného existujícího stylu. 1.

124

Otevřete soubor \Surfaces\Surface-2.dwg. Povrch je zobrazen stylem Standard.


2.

V záložce Prospektor rozviňte složku Plochy a nad povrchem XGND po stisku pravého tlačítka vyberte Vlastnosti.

3.

V dialogovém okně Vlastnosti plochy na záložce Informace vyberte v seznamu Styl objektu z nabídky existujících stylů Border & Triangles. Tento styl nastavuje zobrazení hranic a TIN. Toto zobrazení umožňuje lepší názornost vertikálního reliéfu.

4.

Stiskněte OK. Reprezentace plochy je aktualizována a jsou zobrazeny trojúhelníky TIN a hranice.

5.

V menu Zobrazení vyberte 3D orbit. Nyní můžete otáčet plochou.

6.

Vrácení do půdorysného zobrazení je možné volbou Zobrazení > 3D pohledy > Půdorys > Aktuální USS.


125

6.3.3. Export bodů, vrstevnic do AutoCAD objektů 1. Otevřete soubor \Povrchy\Povrch1.dwg 2. Styl zobrazení plochy Standard má nastaveno zobrazení vrstevnic. Interval vrstevnic pro vedlejší vrstevnice je 10 m a pro hlavní je 50 m.

3. Vygenerované, zobrazené vrstevnice a body je možné exportovat. 4. Export proveďte z menu Civil > Nástroje Civil > Export to AutoCADu > Formát 2004…. . Zadejte jméno souboru, implicitně se nabízí ACAD-povrch1.dwg.

5. Uzavřete aktuální výkres. 6. Otevřete soubor ACAD-povrch1.dwg. Proveďte kurzorem myši výběr vrstevnice. Vidíte, že vrstevnice jsou běžné polylinie.

126


6.3.4. Konfigurace a zobrazení analýzy povodí Toto cvičení demonstruje vytvoření analýzy povodí povrchu. Provádí se v následujících krocích: nastavení vhodného stylu zobrazení, konfigurace a vytvoření analýzy povodí (watershed). Na závěr lze vložit legendu. AutodeskMap využívá linie TINu k výpočtu plochy, kde voda protéká po povrchu. Z této plochy se určuje cíl akumulace vody. V tomto cvičení budete generovat a měnit styl pro analýzu povodí. 1.

Otevřete soubor \Surfaces\Surface-4.dwg.

2.

Rozviňte složku Plochy v záložce Prospektor v okně Pracovní prostor.

3.

Pravým tlačítkem klikněte na plochu XGND a vyberte Vlastnosti.

4.

V dialogovém okně Vlastnosti plochy na záložce Informace vyberte v seznamu Styl objektu z nabídky existujících stylů Povodí. Tento styl je nachystán na zobrazování povodí (rozvodí). Stiskněte OK. Změní se styl zobrazení plochy.


127

5.

V záložce Nastavení rozviňte skupinu Plocha a Styly ploch. Vyberte styl Povodí a pravým tlačítkem vyberte Upravit pro editaci parametrů stylu.

8.

V dialogovém okně Styly plochy vyberte kartu Povodí.

9.

V tabulce rozviňte Deprese Povodí a změňte Použít šrafování na ANO. Klikněte na Šrafovací vzor a na ikonu vpravo.

10. V dialogovém okně vyberte AR-SAND. U měřítka vyberte 15. 11. Stiskněte OK pro uzavření okna Vlastnosti šrafování. Stiskněte OK pro uzavření okna.

128


6.3.5. Změna analýzy povodí 1.

V záložce Prospektor rozviňte Plochy, na XGND povrchu vyberte po stisku pravého tlačítka Vlastnosti.

2.

V záložce Analýzy v dialogovém okně Vlastnosti plochy ze seznamu Typy analýz vyberte Povodí.

3.

Ujistěte se, že je vybráno Standard v seznamu Legenda.

4.

Stiskněte ikonu šipky

5.

Detaily povrchu povodí jsou zobrazeny v tabulce Detaily.

6.

Stiskněte ikonu žárovky vlevo nahoře v okně Detaily, aby se zobrazilo okno Zobrazit povodí. V tomto nechte zapnuté pouze Multi-drén a Multi-drén zahloubený. Body hranice a segmenty hranice povodí nebudou viditelné.


, aby se vygenerovala analýza povodí – odtokových poměrů.

129

7.

Stiskněte OK, aby se uzavřel dialog Zobrazit povodí a opět OK, aby se uzavřel dialog Vlastnosti plochy.

8.

Změněné zobrazení analýzy povodí je vidět ve výkrese. Multi-drén plochy jsou ohraničeny a šrafovány červeně.

9.

V okně Pracovní prostor v záložce Prospektor stiskněte složku Povodí.

10. Ve formě tabulky je zobrazen seznam částí povodí s jejich identifikátory ID, popisem typu a ID části, která je do něj odváděna. 11. Po stisku pravého tlačítka si můžete přiblížit (Zoom na) jednotlivé části povodí nebo na ně posunout pohled.

130


6.3.6. Konfigurace a zobrazení analýzy hypsometrie 1. Otevřete soubor \Povrchy\Povrch1Hypsometrie.dwg 2. V kartě Nastavení vyberte ze stylů ploch styl vyska. Volte Upravit.

3. Na kartě zobrazení nastavte viditelné Hlavní a Vedlejší vrstevnice a dále Výšky. Barva vrstevnic je nastavena na hnědou, můžete ji změnit.

4. Zkontrolujte na kartě Vrstevnice , že Intervaly vrstevnic jsou 50 m pro hlavní a 10 m pro vedlejší vrstevnice.

5. Přepněte se na kartu Prospektor. Zde pro povrch1 ve Vlastnostech plochy nastavte na kartě Informace styl na vysky.

6. Na kartě Analýzy zvolte Typy analýz na Výšky. Stiskněte ikonu šipky


.

131

7. V okně Detaily hypsometrie se vygenerují rozsahy a barvy.

8. Pro každý řádek v okně Detaily změňte rozsahy na krok po 10 či 20 metrech úpravou Minimální a Maximální výšky. Jednotlivé barvy lze také změnit výběrem barevného obdélníku. Při každé dílčí změně můžete stisknout tlačítko Použít.

132


6.4. Počítání objemových informací V tomto příkladu provedeme výpočet kubatury - objemu mezi dvěma povrchy. Zvolme co nejjednodušší povrch. Máme obdélníkovou parcelu o rozměrech 20x30 metrů. Její povrch je nakloněný. Horní roh je o 1 metr výše než protilehlý dolní roh. Z důvodu výstavby potřebujeme tuto parcelu srovnat do roviny. Pomocí AutodeskMap spočítáme objem zeminy, kterou je třeba skrýt. Čtyři body - rohy parcely jsou zakresleny ve výkresu \Povrchy\Rohy.dwg.

1. Založte nový výkres a pojmenujte jej PovrchParcely.dwg. 2. Vytvořte si z menu Formát > Hladina dvě nové hladiny s názvem povrch_novy a povrch_stary.

3. Z menu vyberte Civil > Zobrazit panel nástrojů Civil .... Na kartě Prospektor nachystejte dvě nové skupiny bodů s názvem Nrohy, Srohy.

4. Nyní načtěte rohy parcely z výkresu \Povrchy\Rohy.dwg takto: Volbou z menu Vložit > Blok… vyberte v dialogovém okně soubor Rohy.dwg. Pro zobrazení volte Zoom > Vše. Pro lepší zobrazení bodu volte Formát > Styl bodu a vyberte symbol křížku.

5. Nyní je třeba převést body AutoCADu na COGO body. Z menu Civil > Body vyberte Importovat a vytvořit body…

6. V plovoucím okně Vytvořit body vyberte Příkaz: Převést body AutoCADu.

7. V příkazovém řádku jste vyzváni na výběr bodů. Obdélníkem ve výkrese vyberte všechny čtyři body.

8. Pro popis bodů – description zadejte SR (staré rohy). Body jsou zařazeny do skupiny _Všechny body.

9. Všechny body po převodu mají nulovou výšku ve směru osy Z. Změňte údaj o výšce bodu editací jednotlivých řádků sloupce Výška bodu podle následující tabulky.


133

10. U bodů se objeví popis bodů – číslo, výška a popis. Styl popisu lze změnit podobně jako u změn stylu ploch v záložce Nastavení.

11. První čtyři body budou definovat starý povrch. Tyto body je třeba ještě jednou načíst pro definici nového povrchu po skrývce. Nyní načtěte opět stejné body z výkresu Rohy.dwg postupem Vlož > Blok….

12. Nově načtené čtyři body převedeme na COGO body opět postupem Převést body AutoCADu. Popis zadejte NR (nové rohy).

13. Tyto body mají číslo bodu 5 až 8. Jejich výšku necháme nulovou. 14. Popisy se budou překrývat. Můžeme potlačit jejich výpis na kartě Nastavení v části Body, Styl bodu > Standard, Vlastnosti nastavením NE pro vlastnost Viditelné.

15. Nyní rozdělíme body do dvou skupin bodů Vrohy a Srohy. Z kontextového menu nad skupinou Srohy vyberte Vlastnosti.

16. Na

kartě Vlastnosti skupiny bodů vyberte S odpovídajícími čísly: vypište čísla bodů 1,2,3,4.

134

záložku

Zahrnout.

Zaškrtněte

volbu


17. Stejný postup proveďte pro skupinu bodů NRohy a na kartě Zahrnout vyberte čísla bodů 5,6,7,8.

18. Soubor uložte pod názvem PovrchParcely.dwg. Výpočet objemu

1. Nyní vytvořte dva nové povrchy : SPOVRCH a NPOVRCH. Typ volte TIN, jako cílové vrstvy volte příslušné hladiny nachystané v předchozím cvičení: povrch_novy, povrch_stary.

2. U SPOVRCH v sekci Definice > Skupiny bodů volte Přidat a přidejte skupinu bodů SRohy. Stejně definujte body pro povrch NPOVRCH skupinou NRohy.

3. Můžeme nastavit ve stylu zobrazení Standard např. Viditelné Výšky. 4. Zajímavé informace pro SPOVRCH můžeme zjistit z karty Statistika.


135

5. Pro výpočet objemu mezi dvěma povrchy volte z menu Civil > Plochy > Objemy. Otevře se okno PANORAMA.

6. Stiskněte první ikonu vlevo Nový objem.

7. Ve sloupci pro Základní plochu vyberte SPOVRCH a ve sloupci pro Srovnávací plochu vyberte NPOVRCH.

8. Ve sloupci Objem – Výkop bude spočítán objem zeminy, který bude třeba skrýt. Pokud by se povrchy protínaly, bude spočítán ve sloupci Objem - násep objem zeminy, který je nutný nasypat. Ve sloupci Celkový objem vidíme rozdíl předchozích objemů.

9. Ve sloupci Graf celkového objemu je vykreslený graf. V procentech je vykreslen červeně objem skrývky, zeleně objem násypu ( v našem případě nulový).

136


10. Objem skrývky je 320m3.


137

7. Tvorba tiskových výstupů Tisk map je posledním krokem při prezentaci mapových informací. Mapy lze tisknout jednotlivě i formou atlasu jako mapy uspořádané vedle sebe. Při nastavování vzhledu stránky určujeme část grafické plochy, která bude tištěna, v jakém měřítku a jaká bude její poloha na papíře. Pro opakované tisky lze vytvořit tiskovou šablonu.

7.1. Tisk z rozvržení Lze provést pomocí průvodce a to volbou Vložit > Rozvržení > Průvodce vytvořit rozvržení. Zde zadáme: název „Rozvržení1“, tiskárnu (lze změnit později proto - Žádné), velikost papíru, výkresové jednotky (Milimetry), orientace, rámeček, definovat výřezy, měřítko a umístění výřezů.

Základní kompoziční prvky mapy Jako základní kompoziční prvky mapy můžete nyní přidat název mapy, podtitul, nadpis legendy, číselné měřítko, směrovku a tiráž s údaji o autorovi a místě vzniku. Na tyto objekty je nejlépe založit novou samostatnou hladinu. Název, podtitul, nadpis legendy a tiráž vložíte pomocí nabídky z menu Vložit > Text > Odstavec. Pokud zjistíte, že chybí vhodný styl textu, je nutné nejprve nadefinovat nový styl z menu Formát > Písmo. Grafické měřítko můžeme vytvořit mnoha způsoby a to pomocí nástrojů kreslení (linie, polygon, text). obdélník pomocí nástroje Kresli > Obdélník o velikosti jednoho dílku grafického

1.

Vytvořte měřítka.

2.

Dále pomocí nástroje Modifikace > Kopírovat a funkce přichytávání si nakopírujete objekty.

3.

Následně pomocí nástroje Šrafy vytvoříte černou výplň.

138


4.

Přidejte čísla k jednotlivým dílkům.

5.

Výsledná mapa s doplňujícími objekty vypadá takto:

Tisk 1.

Nejprve je nutné nadefinovat z menu Soubor > Správce nastavení stránek nové nastavení stránek např. MapaVystup a přiřadit mu tiskárnu pomocí tlačítka Upravit.

2.

Spuštění tisku je možné volbou z menu Soubor > Vykreslit a nastavením parametrů. Tisk je možné též spustit kliknutím pravým tlačítkem na záložku s názvem rozvržení a následně vybráním položky Vykreslit.


139

3.

V dialogovém okně Vykreslování nastavíme: • Název stránky: MapaVystup • Tiskárna/plotr se nastaví automaticky podle nastavení MapaVystup • Vykreslit do souboru – v případě, že nemáte aktuálně připojenou tiskárnu nebo jiné výstupní zařízení, můžete tisk uložit do souboru • Velikost papíru – výběr velikosti papíru se odvíjí od možností výstupního zařízení • Počet kopií • Co vykreslit – zvolte Display, Okno nebo Rozvržení • Display - bude se tisknout vše co je aktuálně zobrazeno na obrazovce Model • Okno - bude se tisknout to, co sami vyberete pomocí výběrového obdélníka v Modelu • Měřítko vykreslování – můžete si zvolit vlastní měřítko nebo zatrhnout Přizpůsobit do plochy na rozměry papíru • Drawing orientation – zde nastavíte orientaci papíru – máte dvě možnosti:

4.

140

Veškerá nastavení si posléze můžete zkontrolovat pomocí tlačítka Náhled.


7.2. Mapová kniha Vytvoření mapové knihy je vhodné všude tam, kde potřebujeme velký výkres - mapu systematicky rozčlenit na dílčí výřezy mapy tak, aby vytvořili knihu. Jedna strana mapové knihy obsahuje dílčí oblast větší mapy. Manipulace s knihou – atlasem je praktičtější zejména v terénu. Tak jak jsme například tomu zvyklí u autoatlasu. Ve formě mapové knihy lze uložit mapu i do elektronického formátu DWF. Poznámka: Funkce Mapové knihy je novinkou ve verzi Autodesk Map 3D 2006.

7.2.1. Definice šablony mapové knihy Před vytvořením mapové knihy je nutné vytvořit soubor - šablonu rozvržení, která definuje, co bude každá strana v mapové knize obsahovat za hlavní kompoziční prvky (výřezy). 1. Otevřete nový výkres založený na šabloně acadiso.dwt (má definovány metrické jednotky). 2. Vyberte místo karty Model kartu Rozvržení1 a přejmenujte ji Mkniha. 3. Zkontrolujte přes Správce nastavení stránky, že rozměr je A4 na šířku. 4. Nyní je nutné nadefinovat výřezy, které budou v šabloně. K dispozici je pět výřezů. Povinný je pouze hlavní výřez. •

Hlavní výřez (povinný)

•

Klíčový výřez (volitelný)

•

Výřez legendy (volitelný)

•

Přilehlé šipky (volitelné)

•

Rámeček (volitelný)

5. V příkazovém řádku napište příkaz mpohled. Kurzorem myši nadefinujte oblast (dolní levý a horního pravý roh obdélníku) na výkrese. Tento obdélník bude hlavní výřez. Umístěte jej uvnitř tečkované čáry. 6. Opět příkazem mpohled zakreslete obdélník, kde bude umístěna legenda. 7. Dalším příkazem mpohled zakreslete obdélník pro klíčový výřez (jedná se o přehled umístění konkrétního mapového listu).


141

8. Dále můžete do šablony umístit hlavní nadpis, nadpis Legenda, nadpis Přehledka apod. 9. Nyní je třeba přiřadit výplně k právě nadefinovaným výřezům. 10. Na kartě Mapová kniha vyberte položku Nástroje > Identifikovat dočasné výplně.

11. V dialogovém okně Identifikace dočasných výplní mapové knihy vyberte Hlavní výřez a stiskněte tlačítko Vybrat výplně. Dialog zmizí, jakmile vyberete okraje hlavního výřezu v rozvržení, které identifikuje tento výřez.

12. Dialog se opět objeví a můžete identifikovat stejným postupem Výřez legendy a Klíčový výřez, jejichž obdélník je zakreslen v rozvržení Mkniha. 13. Zavřete dialog stiskem tlačítka Zavřít. 14. Nakonec přidáme do šablony pole, které zobrazí aktuální číslo listu. 15. Vložte nástroj text, umístěte jej a určete velikost obdélníka ohraničující budoucí text. Stiskněte pravé tlačítko nad obdélníkem a vyberte Vložit pole.

142


16. V dialogovém okně Pole vyberte z menu Názvy polí Aktuální název listu.

17. Nyní uložte soubor jako šablonu do složky \Projekt\MapKniha\park.dwt a zavřete jej.


143

7.2.2. Tvorba mapové knihy Mapovou knihu můžete vytvořit buď podle modelového prostoru mapy nebo pomocí mapy vytvořené Správcem zobrazení. My použijeme druhý případ. 1.

Otevřete soubor \Projekt\MapKniha\SmetanovySady.dwg.

2.

Na kartě Zobrazení zvolte ve Správci zobrazení IdentifikaceStromu, které je již nachystáno.

3.

Je nastavena zelená výplň pro hladinu trávníků. Dále je nastaven popis identifikačních čísel stromů. V souboru je vytvořeno i rozvržení Cela Mapa A0 s titulem, měřítkem a směrovkou. Tuto velkou mapu lze vytisknout, ale používání velké mapy v terénu je nešikovné.

4.

Vyberte kartu Mapová kniha a vyberte položky Nový > Mapová kniha.

5.

Zobrazí se dialogové okno Vytvořit mapovou knihu. Mapovou knihu vytvoříte postupným nastavením parametrů v dialogových oknech podle stromové struktury vlevo.

Zdroj

144


1.

Zvolte v kolonce Název mapové knihy StromySmetanovySady.

2.

V sekci Zdroj vyberte položku Zobrazení mapy. Zobrazení máme jen jedno a to se automaticky vybralo (IdentifikaceStromu).


145

Šablona listu 3.

V sekci Šablona listu klepněte na položku Nastavení, vyhledejte vámi vytvořený soubor park.dwt.

4.

V poli Vyberte rozvržení klepněte na rozbalovací šipku a vyberte Mkniha.

5.

V poli Možnosti rozvržení zrušte zaškrtnutí obou políček.

6.

V poli Faktor měřítka zadejte hodnotu 1000.

7.

Aplikace AutodeskMap vypočítá počet dílů podle vámi zadaného faktoru měřítka a celkovou plochu vybrané mapy. Čím větší faktor měřítka, tím méně dílů bude vytvořeno.

146


Schéma rozdělení 8.

V poli Schéma rozdělení vyberte položku Dle oblasti. Stiskněte tlačítko Vyberte oblast k rozdělení.

9.

Ve výkresu obdélníkem vyberte celou oblast udáním prvního a protějšího rohu. Souřadnice rohů se automaticky doplní.

10. Zaškrtněte volbu Přeskočit prázdné dlaždice. 11. V levém dolním rohu dialogového okna Vytvořit mapovou knihu klepněte na položku Náhled dlaždic. Aplikace AutodeskMap zobrazí náhled mapové knihy pomocí vykreslení hranic dílů tečkovanými čarami. Pokud vybraná oblast obsahuje více než 400 dílů, budete dotázáni k potvrzení počtu.

12. Vyberte možnost Konec, jakmile se na příkazovém řádku zobrazí zpráva se žádostí o výběr Obnovit nebo Ukončit náhled dílů.


147

Schéma názvů 13. V poli Schéma názvů vyberte položku Sloupce a řádky.

14. Můžete rozhodnout, zda se budou díly počítat počínaje řádky nebo sloupci a zda budou identifikovány pomocí čísel, písmen či obojího. 15. Můžete vybrat Start od: 1, Přírůstek: 1 nebo 10.

148


Klíč 16. Klíč znamená zobrazení náhledu umístění konkrétní dlaždice (přehledka rozmístění dlaždic). 17. Nastavte pro pole Klíč hodnotu Hladiny. 18. Z okna Všechny hladiny vyberte travnik a stiskněte tlačítko Přidat k hladinám zdroje. Pro přehled tato hladina úplně stačí. Bodová vrstva stromů by přehledku rozmístění dlaždic způsobila nečitelnou.


149

Legenda 19. V poli Legenda vyberte položku Uživatelsky definovaný. Zobrazí se prázdný výřez legendy. 20. Klepněte na položku Hranice modelového prostoru a vyberte oblast, kde je legenda. Náhled oblasti legendy a souřadnice rohů se zobrazí v prostoru náhledu výřezu legendy.

21. Nyní klepněte na tlačítko Generovat. Výsledek je následující: 22. Díly mapy budou zobrazeny ve stromovém zobrazení karty Mapová kniha jako písmena a číslice a jako černé čtverce v mapě. 23. Nastavení Mapové knihy lze uložit do souboru .dst volbou Uložit nastavení z kontextového menu pro opakované použití. 24. Vygenerovanou mapovou knihu lze dodatečně upravit volbou Upravit nastavení a obnovit.

150


25. Na jednotlivé listy rozvržení, které obsahuje mapová kniha, se lze dostat také z kontextového menu volbou Zoom Rozvržení.


151

7.3. Publikování dat ve formátu DWF Pro předávání dat v případě, že příjemce nemá program AutodeskMap, lze použít uložení do formátu DWF (Design Web Format). Soubory uložené v DWF formátu mají dokonce menší velikost než PDF formát. K prohlížení formátu slouží program Autodesk DWF Viewer, který je šířen zdarma. Tento program je automaticky nainstalován i při instalaci Autodesk Map 3D. Spouští se samostatně z prostředí MS Windows Start > Programy > Autodesk > Autodesk DWF Viewer. Při exportu do DWF formátu lze nyní nově zahrnout i objektová data, externí data a informace o zdrojích rysů (třídách prvků). Pokud si zakoupíte program Autodesk DWF Composer lze výkresy i připomínkovat, zaznamenávat a evidovat sady listů s výkresy. Postup uložení výkresu do formátu DWF v prostředí Autodesk Map 3D 2005:

1.

Vyberte z menu Soubor > Publikovat.

2.

V dialogovém okně Publikovat stiskněte Možnosti publikování.

3.

V dialogu Možnosti publikování pod typem DWF vyberte jednu z následujících voleb:

• • 4.

Jednolistový DWF - určuje, že pro každý list bude vytvořen samostatný DWF soubor. Vícelistový DWF - určuje, že jeden vícelistový DWF bude obsahovat všechny listy.

Uzavřete dialogové okno stiskem OK.

Příklad prohlížení DWF souborů: 1.

Otevřete soubor \Projekt\DWF\BuildingPlans.DWF v programu Autodesk DWF Viewer.

2.

Nyní si můžete prohlížet jednotlivé výkresy. V záložce list je možno vybírat ze seznamu listů.

152


1. ÚVOD DO AUTODESKMAP 3D... 4

Recommend Documents