OBSAH
1
Úvod ......................................................................................................................... 8
2
Cíl práce.................................................................................................................... 9
3
Metodika ................................................................................................................. 11
4
Teoretická část ........................................................................................................ 15 4.1
Základní pojmy ............................................................................................... 15
4.2
Třídění daní používané k analýzám jejich dopadu ......................................... 17 4.2.1
Klasifikace daní dle jejich dopadu na tržní mechanizmus..................... 17
4.2.2
Klasifikace daní dle stanovení hodnoty daně vzhledem k daňovému
základu ................................................................................................................ 18 4.2.3
5
Klasifikace daní dle stupně jejich progrese ............................................ 18
4.3
Teorie přesunu a dopadu daní ......................................................................... 19
4.4
Legislativa České republiky............................................................................ 20
4.5
Směrnice Evropské unie ................................................................................. 22
4.6
Spotřební daň z tabákových výrobků.............................................................. 25 4.6.1
Předmět daně........................................................................................... 25
4.6.2
Základ daně z tabákových výrobků ........................................................ 26
4.6.3
Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků ......................................... 27
4.6.4
Daňová povinnost ................................................................................... 27
Praktická část .......................................................................................................... 29 5.1
Vývoj sazeb a výpočet spotřební daně z tabákových výrobků ....................... 29
5.2
Vývoj inkasa spotřebních daní........................................................................ 30
5.3
Spotřeba cigaret .............................................................................................. 31
5.4
Incidence spotřební daně ................................................................................ 32
6
5.5
5.6
5.4.1
Cenový vývoj u vybraných druhů cigaret............................................... 32
5.4.2
Analýza progresivity vybrané spotřební daně ........................................ 46
Analýza spotřeby tabákových výrobků........................................................... 52 5.5.1
Analýza spotřeby příjmových skupin domácností.................................. 52
5.5.2
Analýza spotřeby vybraných druhů cigaret ............................................ 53
Analýza vydaných tabákových nálepek.......................................................... 54
6
Diskuze a závěr....................................................................................................... 58
7
Použité zdroje ......................................................................................................... 63
8
Přílohy..................................................................................................................... 64
7
1 Úvod Za nejdůležitější funkci výběru daní je považována fiskální funkce. Inkaso činí více jak 90 % všech příjmů do státního rozpočtu. Základním kritériem pro rozdělení daní je vazba na důchod poplatníka. Přímé daně krátí důchod poplatníka, zatímco u nepřímých daní se liší plátce daně a osoba, která tuto daň fakticky platí v rámci ceny výrobku, tedy konečný spotřebitel. Plátcem daně je fyzická či právnická osoba, která určitý výrobek poskytla.
Daň z tabákových výrobků je jednou z pěti spotřebních daní zavedených v České republice. Spotřební daně zatěžují pět komodit – minerální oleje, tabákové výrobky, líh, pivo a víno. Od roku 2008 lze do této skupiny zařadit také ekologické daně na plyn, pevná paliva a elektřinu.
Spotřební daně spravuje pověřený celní úřad sídlící v Kolíně a v Kutné Hoře, což komplikuje sdílení administrativy s ostatními daněmi. Správce přijímá návrhy na stanovení konečné ceny, registruje objednávky nálepek a předává je následně plátci daně.
S výběrem spotřební daně je spojena další funkce, a to regulace spotřeby zdraví škodlivých látek. V období let 2004 až 2008 došlo k výraznému růstu sazeb v souvislosti s harmonizací legislativy s Evropskou unií. Výše sazeb spotřební daně z tabákových výrobků značně ovlivňuje cenu cigaret. Růst spotřební daně však může mít za následek rozvoj podmínek pro nárůst šedé ekonomiky.
8
2 Cíl práce V této práci je řešena problematika spotřební daně z tabákových výrobků. Především vývoj a změny sazeb této daně, a to v návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie, kdy Česká republika musela harmonizovat svoji legislativu v oblasti spotřebních daní během tříletého přechodného období.
Cílem této práce je kvantifikovat a identifikovat incidenci spotřební daně z tabákových výrobků placené v ČR. V této práci je řešena skutečnost, jak ceny vybraného zdaněného zboží reagují na změnu daňové sazby a v návaznosti na to, jak se mění spotřebovávané množství v souvislosti se změnou ceny.
Růst cen výrobků je předpokladem pro snížení spotřebovávaného množství, avšak v případě tabákových výrobků neexistují blízké substituty, tedy poptávka po cigaretách je neelastická. Předpokladem je, že výše spotřeby neklesá, spotřebitel přechází pouze na jinou, levnější značku cigaret.
Další určení daňové incidence pro roky 2002 až 2005 zahrnuje metodu kvantifikace daňové incidence založené na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní, přičemž indexy koncentrace jsou odvozeny ze známé Lorenzovy křivky koncentrace důchodů. Nulovou hypotézou je, že spotřební daň z tabákových výrobků na důchody dopadá regresivně. V této metodě jsou použity údaje z českého statistického úřadu, a to konkrétně z rozdělení domácností podle čistého příjmu, protože statistika neposkytuje rozdělení podle hrubých příjmů. Předpokladem je, že za použití hrubých příjmů, by se výsledky posunuly dále do oblasti regresivity.
První část této práce zahrnuje teoretické poznatky současné daňové teorie v oblasti daní. V jednotlivých kapitolách jsou definovány základní pojmy, klasifikace daní. Dále je zde analyzována problematika postupné harmonizace právních předpisů České republiky s legislativou Evropské unie.
Druhá část obsahuje analýzu vývoje sazeb, inkasa spotřební daně z tabákových výrobků, kvantifikaci přesunu a efektivní dopad daně v období realizace změn daňové
9
sazby v případě vybraného sortimentu tabákových výrobků (Mars, Start, Sparta, Petra, LM, Marlboro). Dále analýzu pomocí metody kvantifikace daňové incidence založené na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní a výsledky, kterých bylo dosaženo.
Stanoveny jsou tedy následující hypotézy:
1. poptávka po cigaretách je neelastická, výše spotřeby neklesá, 2. spotřební daň z tabákových výrobků na důchody dopadá regresivně, 3. použití hrubých příjmů posune výsledky dále do oblasti regresivity.
10
3 Metodika Po zadání diplomové práce byla prostudována dostupná literatura týkající se teorie daní a daňové incidence. Následoval primární výzkum vývoje cen vybraných značek cigaret v souvislosti se změnami sazby daně z tabákových výrobků v období let 2004 až 2007. Dále byla zjištěna sekundární data z webových stránek statistického úřadu o spotřebě cigaret v České republice v letech 1999 až 2006 a o spotřebě tabáku jednotlivých příjmových skupin, z databáze celní správy České republiky data o vývoji inkasa spotřebních daní a spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2004 až 2007 a z Generálního ředitelství cel o vydaných tabákových nálepkách na cigarety.
Etapy vypracování práce:
červen 2006
Zadání diplomové práce Studium literatury
leden až duben 2007
Vypracování teoretické části
květen až listopad 2007
Zmapování cen cigaret
leden až listopad 2007 říjen až listopad 2007
Vyhledání údajů o spotřebě tabáku Analýza vývoje sazeb
leden 2008
Analýza vývoje inkasa
leden 2008
Incidence spotřebních daní
únor 2008
Analýza spotřeby cigaret
březen 2008
Vypracování praktické části
leden až duben 2008
Zpracování závěru
duben 2008
Odevzdání bakalářské práce
květen 2008
Pro vypracování teoretické části byla v jednotlivých kapitolách využita metoda definice k podání základních pojmů, klasifikace daní, vývoje a dopadu daní a faktorů, které přesun daně ovlivňují.
Analýza byla užita v částech zabývajících se samotnou spotřební daní, vývojem sazeb spotřební daně z tabákových výrobků od roku 2004 až do roku 2007, vývojem inkasa této daně od roku 2004 do roku 2007 a spotřebou jednotlivých příjmových skupin. 11
Metoda kvantifikace a identifikace byla využita v praktické části incidence spotřební daně k určení daňové incidence.
Metoda indukce a syntézy byla použita v závěru této práce pro zobecnění závěrů, týkajících se jednotlivých značek cigaret a pro shrnutí závěrů jednotlivých kapitol praktické části.
V kapitole spotřeby cigaret byla užita metoda deskripce časové řady. Pro tuto metodu byly stanoveny následující ukazatele:
První diference:
dt = yt − yt-1
Relativní přírůstek:
rt = dt / yt-1
Koeficient růstu spotřeby:
kt = yt / yt-1
dt .....................první diference v roce t, yt .....................pozorovaná hodnota v roce t, yt-1 ..................pozorovaná hodnota v roce t-1, rt .....................relativní přírůstek v roce t, kt .....................koeficient růstu v roce t. Ze zjištěných hodnot ukazatelů první diference a relativního přírůstku byly stanoveny průměrné hodnoty aritmetickým a geometrickým průměrem.
Aritmetický průměr:
A = (d2 + d3 + … + dT) / (T - 1)
Geometrický průměr:
G = (k2 ⋅ k3 ⋅ … ⋅ kT) 1 / (T-1)
dt .....................první diference v roce t, T .....................počet let ve sledovaném období, kt .....................koeficient růstu v roce t. V části analýzy daňové progresivity byla použita Lorenzova křivka a Kakwaniho metoda. Lorenzova křivka se konstruuje jako poměr počtu domácností v procentech k celkovému důchodu v procentech, který tyto domácnosti získávají. Důležitým
12
pravidlem je kumulativní způsob načítání příjmů domácností (tj. od domácností, které mají nejnižší příjmy, až po domácnosti s příjmy nejvyššími).
Vlastní ukazatel daňové progresivity nebo regresivity je pak konstruován na základě tzv. Giniho koeficientu (indexu): k −1
k
∑∑x G=
i =1 j =i +1
i
− x j ⋅ ni ⋅ n j ,
x ⋅ n2
k .....................počet tříd, xi, xj ...............průměry tříd, ni, nj ...............absolutní četnost tříd, x ................. vážený průměr,
n ....................absolutní četnost.
Kakwaniho metoda zavádí index daňové progresivity P, resp. regresivity odvozený od křivky daňové koncentrace C(p), která měří rozložení daňového břemene mezi domácnosti. Na základě koncentračních křivek se vypočte index daňové koncentrace C a index důchodové koncentrace G jako jedna minus 2x plocha pod křivkou.
Obě křivky koncentrace, tj. křivku koncentrace důchodů L(p) i křivku koncentrace daní C(p), lze zakreslit do jednoho grafu. Vzájemná poloha obou křivek vyjadřuje stupeň progresivity daní.
Koncentrace
Graf č. 1: Křivky koncentrace
III II I
Kvantily obyvatel
L(p)
C(p)
13
linie rovné distribuce
Plocha kvadrantu je rozdělena na 3 oblasti podle polohy obou křivek. Křivka koncentrace daní se může nacházet v oblasti označené I. V této oblasti je daň progresivní, neboť relativně více postihuje příjemce vyšších důchodů. V oblasti označené jako II je daň regresivní a v oblasti nad linií rovné distribuce označenou jako III je daň vysoce regresivní. Křivka daňové koncentrace také ukazuje, jaký podíl daně platí každá důchodová skupina.
Matematicky je Kakwaniho index progresivity daně P, vyjádřen jako: P = C – G, C…index daňové koncentrace, G…index důchodové koncentrace, P…index progresivity.
Platí, že: při P = 0 je daň proporcionální, při P > 0 je daň progresivní, při P < 0 je daň regresivní.
Tab. č. 1: Kakwaniho klasifikace indexů progresivity Výše indexu progresivity [%]
Hodnocení
méně než -30
velmi regresivní
-30 až -15
dosti regresivní
-15 až -5
mírně regresivní
-5 až +5
převážně proporcionální
+5 až +15
mírně progresivní
+15 až +30
dosti progresivní
+30 a více
velmi progresivní
Ke zpracování diplomové práce bylo využito literárních, internetových zdrojů a interních zdrojů Generálního ředitelství cel. Diplomová práce je zpracovaná v aplikaci Microsoft Word, grafy v aplikaci Microsoft Excel.
14
4 Teoretická část V této části práce se zabývám teoretickými poznatky současné daňové teorie v oblasti daní. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány základním pojmům, definicím a klasifikaci daní, dopadu daní, současné právní úpravě a směrnicím Evropské unie.
4.1 Základní pojmy Příjmy veřejných rozpočtů jsou daně, poplatky a půjčky. [1]
Daně jsou povinné zákonem stanovené platby nenávratného charakteru vybírané prostřednictvím správců daně (finančních a celních úřadů) od fyzických a právnických osob ve prospěch veřejného rozpočtu. [2]
Daň je platba neúčelová a neekvivalentní. Neúčelovostí rozumíme, že daň nemá financovat konkrétní projekt vlády, stane se pouze součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu. Neekvivalentnost pro poplatníka znamená, že nemá nárok na protihodnotu odpovídající výši zaplacené daně. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech nebo je nepravidelná a platí se za určitých podmínek.
Poplatek je peněžním ekvivalentem za služby poskytované veřejným sektorem. Je účelový, dobrovolný, nepravidelný a nenávratný.
Půjčka je úvěrový příjem veřejného rozpočtu. Je to návratná, nepovinná a nepravidelná platba účelového nebo neúčelového charakteru.
Funkce daní jsou: •
alokační,
•
redistribuční,
•
stabilizační,
•
fiskální. [1]
15
Alokační funkce se uplatňuje v případě, že trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů. Jako příčiny tržního selhání jsou uváděny: existence veřejných statků, externalit a nedokonalá konkurence.
Funkce redistribuční je důležitá proto, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství za spravedlivé. Veřejné finance proto mají za úkol přesunout část těchto důchodů a bohatství směrem k chudším jedincům.
Stabilizační funkce zmírňuje cyklické výkyvy v ekonomice kvůli zajištění cenové stability a dostatečné zaměstnanosti.
Za nejdůležitější funkci se považuje funkce fiskální, díky které se získávají peněžní prostředky do veřejného rozpočtu, z kterého jsou pak financovány veřejné výdaje. Podíl daní jako příjmu na celkových příjmech veřejného rozpočtu dosahuje v ČR více než 90%.
Jedním z nejzákladnějších kritérií, podle které se daně rozdělují, je vazba na důchod poplatníka. Pak daně rozlišujeme na daně: •
přímé,
•
nepřímé. [1]
Daně přímé krátí důchod poplatníka a poplatník platbu daně nemůže přesunout na jiný subjekt. Zatímco u daní nepřímých plátce daň odvádí, ale neplatí ji z vlastního důchodů, nýbrž daň přenáší na jiný subjekt (poplatníka), který ji fakticky platí v podobě vyšší ceny.
16
4.2 Třídění daní používané k analýzám jejich dopadu Daně třídíme podle nejrůznějších hledisek. V této kapitole je zpracováno třídění používané k analýzám jejich dopadu.
4.2.1 Klasifikace daní dle jejich dopadu na tržní mechanizmus Každá daň odebírá daňovému subjektu určitou část jeho nominálního důchodu. Ochuzuje ho o finanční prostředky. Ze své podstaty vyvolává u poplatníka důchodový efekt.
Užší pojetí, které je častější a používá se v daňových analýzách, považuje za neutrální daň takovou, která kromě důchodového efektu nemá současně efekt substituční. Ten motivuje poplatníka ke změně jeho aktivit s cílem minimalizovat svoji daňovou zátěž. Daňový subjekt tak může „nahrazovat“ zdaněnou mzdu zvyšováním volného času, spotřebu akcízovaného zboží jeho blízkým substitutem, případně má tendenci přesunovat své aktivity do stínových částí ekonomiky. Čím větší bude substituční efekt daně, tím méně bude neutrální k ekonomickému mechanizmu. [3]
Z tohoto pohledu jsou daně: •
distorzní,
•
nedistorzní (neutrální). [3]
U distorzích daní se vyskytují oba efekty. Jak důchodový, tak i substituční. Tyto daně ovlivňují poplatníky ve výběru svých ekonomických aktivit.
Nedistorzní daně v sobě nesou pouze důchodový efekt a tak poplatník není motivován k přesunu svých výdajů ke komoditám s nižší elasticitou poptávky.
17
4.2.2 Klasifikace daní dle stanovení hodnoty daně vzhledem k daňovému základu Daň může být stanovena podle množství jednotek daňového základu nebo se její výše určuje z ceny zdaňovaného základu.
Z tohoto hlediska rozlišujeme daně. •
jednotkové (specifické),
•
ad valorem (k hodnotě). [3]
Jednotkové daně jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu nebo množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu (např. objem přepočteného 100% lihu obsaženého v alkoholických nápojích). Typickým přestavitelem těchto daní jsou daně spotřební.
Daně ad valorem se určují podle ceny zdaňovaného základu, jejich výše se určuje nejčastěji procentem. Zástupci těchto daní jsou daně důchodové nebo, daně z přidané hodnoty nebo také clo. Výhodou valorických celních sazeb je jejich odolnost proti inflačním vlivům, neboť bez ohledu na změny cenové hladiny zboží tvoří clo stabilní procentuální podíl. [4]
4.2.3 Klasifikace daní dle stupně jejich progrese Pro různé příjmové skupiny domácností je míra zdanění rozdílná. Tato klasifikace nám pomáhá posoudit, zda je zdanění spravedlivé a jak se míra zdanění bude měnit od domácností s nízkými příjmy až po domácnosti s vysokými příjmy.
Rozlišujeme pak daně: •
proporcionální,
•
progresivní,
•
regresivní. [3]
18
Proporcionální daně jsou daně, kdy se míra zdanění s rostoucím důchodem poplatníka nemění. Poplatníci s různou výší příjmu platí stejné % ze svého důchodu jako daň. Pak platí, že: daň / důchod = konstanta.
Progresivní daně jsou daně, kdy míra zdanění je tím vyšší, čím je důchod poplatníka vyšší. Tedy s růstem příjmu poplatník platí vyšší část svého důchodu jako daň. Pak platí, že: daň / důchod = rostoucí funkce důchodu.
Regresivní daně jsou daně, kdy míra zdanění je tím menší, čím je příjem poplatníka vyšší. Poplatník s vyšším důchodem platí menší % svého důchodu jako daň. Pak platí, že: daň / důchod = klesající funkce důchodu.
4.3 Teorie přesunu a dopadu daní Incidenční analýzy se zabývají zjišťováním rozložení břemene různých daní mezi členy společnosti, přičemž nejčastěji se sleduje, jakou část z celkových daní (nebo z celé daně) nesou příslušníci různých důchodových skupin. Daň uložená různým subjektům zákonem zpravidla nevyjadřuje skutečné břemeno neboť existuje možnost přesunu na jiné subjekty, které však v zákoně jako plátci uvedeni nejsou. [5]
Nejprve si musíme uvědomit, že daň dopadá na subjekty dvěma způsoby, a to ze zákona – tzv. zákonný dopad daně a skutečně – tzv. skutečný neboli efektivní dopad daně. [1]
Z hlediska daňové praxe je důležitý dopad zákonný, neboť subjekty vymezené zákonem jsou povinny daň řádně a včas platit, jinak se vystavují nebezpečí sankcí. Tyto subjekty jsou naší daňovou právní úpravou označováni jako „plátci“ daně. Jsou to osoby fyzické i právnické. Avšak daň plátci nekrátí jeho reálný důchod, plátce daň převádí na další subjekt.
19
Z hlediska ekonomického je důležitější efektivní dopad determinující ceny a důchody. Efektivní dopad daně se týká pouze jednotlivců. V tomto případě daň krátí reálný důchod této fyzické osoby. Daně placené právnickými osobami vždy dopadají ve svém konečném důsledku na osobu fyzickou.
Tyto daně placené buď subjektem, jednotlivcem nebo společností mohou být přesouvány dopředu nebo dozadu. Přesuny se realizují na trzích výrobků, faktorů a kapitálu a to buď dopředu (na kupujícího na trhu), nebo dozadu (na prodávajícího na trhu). Přesun může být částečný, plný (stoprocentní) nebo dokonce více než stoprocentní. Pokud k přesunu nedojde vůbec, říkáme, že je nulový.
Jedna daň může být přesunuta zároveň dopředu i dozadu a subjekt, na nějž se daň přesune, může ji opět přesunout na jiné subjekty. Tak dochází po uložení daně k procesu postupného přesouvání daně stále dál od zdaněného subjektu.
Mikroekonomická analýza konkurenčního trhu dochází k následujícím poznatkům o efektivně placené nepřímé dani: •
čím je poptávka elastičtější, tím větší část daně nese výrobce,
•
čím je poptávka méně elastická, tím větší část daně nese spotřebitel. [5]
4.4 Legislativa České republiky Spotřební daně byly do daňové soustavy České republiky zavedeny daňovou reformou platnou od 1. 1. 1993.
-
univerzální daň z přidané hodnoty
-
spotřební daň z: •
uhlovodíkových paliv a maziv,
•
lihu,
•
piva,
•
vína,
•
tabákových výrobků. [3]
20
V roce 2003 v souvislosti s blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie byl přijat nový zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Nový zákon musel být v době vstupu České republiky do Evropské unie v souladu s právem Evropských společenství v oblasti spotřebních daní až na vyjednané výjimky v přístupové smlouvě.
Do oblasti nepřímých daní s platností k 1. 1. 2008 byl zaveden nový zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. První etapa tzv. ekologické daňové reformy spočívá ve zdanění: •
zemního plynu,
•
pevných paliv,
•
elektřiny.
Správa této daně spadá pod celní orgány stejně jako spotřební daně.
Právní úprava musí respektovat hlavní zásady daňové problematiky stanovené ve Smlouvě o založení Evropského společenství z roku 1957. •
Článek 90 - Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí. Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům. [6]
•
Článek 91 - Pokud jsou výrobky vyvezeny na území některého členského státu, nesmí být navrácení vnitrostátních daní vyšší než vnitrostátní daně, kterým byly výrobky přímo nebo nepřímo podrobeny. [6]
•
Článek 92 - Osvobození od daně a navracení daní při vývozu do jiných členských států s výjimkou daně z obratu, spotřebních a ostatních nepřímých daní, jakož i vyrovnávací poplatky při dovozu z členských států jsou přípustné pouze tehdy, pokud zamýšlená opatření na omezenou dobu předem schválila Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou. [6]
21
•
Článek 93 - Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu ve lhůtě uvedené v článku 14. [6]
V oblasti spotřebních daní v rámci EU neexistují jednotné sazby a ani stejný počet výrobků podléhajících spotřební dani. Proto se u spotřebních daní uplatňuje princip vybírání spotřební daně v zemi spotřeby a ne výroby.
Další zásadou je umožnit volný oběh zboží nezatíženého spotřební daní až do dne, kdy je toto zboží dodáno pro konečnou spotřebu. Základním principem je využívání daňových skladů. Daňová povinnost obecně vzniká okamžikem vyskladnění z daňového skladu, sazba spotřební daně je stejná bez ohledu na původ zboží (podmínka stejného zacházení).
Správa spotřebních daní přešla do kompetence celních úřadů, a to z následujících důvodů: •
neprobíhají kontroly na hraničních přechodech v důsledku odstranění vnitřních hranic v Evropské unii a celní správa má tak kapacity pro tuto správu,
•
ve většině zemí Evropské unie provádí správu spotřebních daní celní orgány,
•
postupy ve správě spotřební daně se podobají celním postupům.
4.5 Směrnice Evropské unie Předmětem harmonizace spotřebních daní je jejich struktura v členských státech a dále sbližování sazeb těchto daní. Hlavními dopady je zvýšení daňových sazeb a zavedení jednotného systému pro pohyb a zdaňování výrobků podléhajících spotřební dani po celé EU. Cílem harmonizace právních předpisů v oblasti spotřební daně z tabákových výrobků je usnadnit volný pohyb tabáku v rámci Evropské unie.
22
Sblížení spotřební daně z tabákových výrobků mezi členskými státy bylo provedeno následujícími nejdůležitějšími právními předpisy v této oblasti: •
Směrnice Rady č. 92/79/EHS, o sbližování daní z cigaret. [7] −
Každý členský stát musí od 1. ledna 1993 uplatňovat celkovou minimální spotřební daň, jejíž dopad je stanoven na 57 % maloobchodní prodejní ceny (včetně všech daní) cigaret nejžádanější cenové kategorie.
•
Směrnice Rady č. 92/80/EHS, o sbližování sazeb spotřebních daní z jiných tabákových výrobků než z cigaret. [7]
•
Směrnice Rady č. 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. [7] −
Výše specifické spotřební daně nesmí být nižší než 5 % a vyšší než 75 % souhrnné výše specifické a poměrné spotřební daně ukládané na tyto cigarety.
−
Specifická složka spotřební daně nesmí být nižší než 5 % a vyšší než 55 % celkového daňového zatížení, které vychází ze souhrnu poměrné spotřební daně, specifické spotřební daně a daně z obratu ukládané na tyto cigarety.
•
Směrnice Rady č. 1999/10/ES, kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. [7]
•
Směrnice Rady č. 2002/10/ES, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. [7]
23
−
Každý členský stát musí uplatňovat celkovou minimální spotřební daň, jejíž dopad je stanoven na 57 % maloobchodní prodejní ceny (včetně všech daní) cigaret nejžádanější cenové kategorie a tato nesmí být nižší než 60 EUR za 1000 ks. Od 1. července 2006 se částka "60 EUR" nahrazuje částkou "64 EUR".
−
Členské státy, které vybírají celkovou minimální spotřební daň ve výši nejméně 95 EUR za 1000 cigaret nejžádanější cenové kategorie, nemusejí požadavek minimálního dopadu ve výši 57 % splnit. Od 1. července 2006 se částka "95 EUR" nahrazuje částkou "101 EUR".
•
Směrnice Rady č. 2003/117/EHS, kterou se mění směrnice 92/79/EHS a 92/80/EHS, s cílem povolit Francouzské republice prodloužené uplatňování nižších sazeb spotřební daně na tabákové výrobky uvolněné ke spotřebě na Korsice. [7]
Tři zásadní omezení pro stanovení výše sazeb pro spotřební daň z cigaret jsou:
1. Pevná část daně se musí pohybovat v rozmezí 5 – 75 % ze souhrnné částky pevné a procentní části daně a v rozmezí 5 – 55% ze souhrnného daňového zatížení včetně daně z přidané hodnoty. 2. Celková spotřební daň musí činit 57 % z částky pro konečného spotřebitele. 3. Celková spotřební daň musí činit 64 EUR na 1 000 ks cigaret.
Česká republika získala několik výjimek, co se týče časového harmonogramu sblížení sazeb spotřební daně z cigaret. Požadavek uplatnění celkové minimální spotřební daně ve výši 57 % z ceny pro konečného spotřebitele a podmínka 60 EUR na 1 000 ks cigaret byly odloženy až do 31. prosince 2006. Podobně stanovená minimální částka 64 EUR na 1 000 ks dostala výjimku do 31. prosince 2007.
24
4.6 Spotřební daň z tabákových výrobků V této kapitole se zabývám předmětem daně, základem daně, sazbami, výpočtem daně z tabákových výrobků a daňovou povinností.
4.6.1 Předmět daně Předmětem daně jsou tabákové výrobky. Tabákovými výrobky se pro účely zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.
Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) cigaretami 1. tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b), 2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo 3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,
b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří jako takové a které 1. obsahují výlučně přírodní tabák, 2. mají krycí list z přírodního tabáku, 3. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 1,2 g a krycí list je vinutý ve tvaru spirály v ostrém úhlu nejméně 30o k podélné ose tabákového smotku, nebo 4. obsahují
tabákovou
náplň,
krycí
list
v
normální
barvě
doutníku
z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, jejichž jednotková
25
hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a venkovní obvod minimálně jedné třetiny délky tabákového smotku je nejméně 34 mm,
c) tabákem ke kouření 1. řezaný nebo jinak dělený tabák, kroucený, zvlákněný nebo lisovaný do bloků a vhodný ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování, 2. tabákový odpad upravený pro konečného spotřebitele, který nespadá pod písmena a) a b) a který je použitelný ke kouření, nebo 3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic užších než 1 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret,
d) ostatním tabákem tabákové výrobky, které nespadají pod písmeno c), jsou upraveny pro kouření a určeny k jinému účelu.
Za tabákové výrobky podléhající dani se považují i ty výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák.
Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které se používají výlučně k lékařským účelům. [8]
4.6.2 Základ daně z tabákových výrobků Spotřební daň z tabákových výrobků se skládá ze dvou částí, a to procentní a pevné. Základem daně pro procentní část daně je cena pro konečného spotřebitele. Cenou pro konečného spotřebitele cigaret se rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u Celního úřadu Kutná Hora za předchozí kalendářní rok. Tato cena slouží k výpočtu výše sazeb u cigaret.
Základem daně pro pevnou část daně je množství vyjádřené v kusech u cigaret, doutníků a cigarillos a množství v kilogramech u tabáku. [8]
26
4.6.3 Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků V České republice stávající sazby nedosahují úrovně minimálních sazeb platných v Evropské unii. Sazby daně z tabákových výrobků, platné k 1. 1. 2008 jsou uvedeny v tabulce č. 2.
Tab. č. 2: Sazby daně z tabákových výrobků platných od 1. 1. 2008 Text
Sazby daně Procentní
Pevná
Minimální celkem nejméně
Cigarety
28 %
1,03 Kč/kus
Doutníky, cigarillos
však 1,92 Kč/kus
1,15 Kč/kus
Tabák ke kouření
1 280,00 Kč/kg
Ostatní tabák
1 280,00 Kč/kus
Pramen: [8]
Výše daně se vypočítá jako součet pevné části daně násobený počtem kusů nebo počtem kilogramů a procentní části daně. U cigaret se každých započatých 90 mm délky tabákového provazce považuje za jeden kus. Je-li výše daně u tabákových výrobků vypočtená tímto způsobem nižší než stanovená minimální sazba daně, použije se minimální sazba daně.
4.6.4 Daňová povinnost Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. [8]
27
Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. [8]
Daňová povinnost vzniká výrobou nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropské unie. Daňová povinnosti u spotřební daně z tabákových výrobků odpovídá hodnotě odebraných tabákových nálepek u Celního úřadu Kolín. Daňové prohlášení je nahrazeno objednávkou tabákových nálepek. Daň je splatná do 60-ti dnů ode dne odebrání.
28
5 Praktická část V této části práce analyzuji vývoj sazeb v období let 2004 až 2007, inkaso této spotřební daně v letech 2004 až 2007 a vývoj spotřeby cigaret v České republice v období let 1999 až 2006 . V další řadě analyzuji přesun a efektivní dopad daně v období realizace změn daňové sazby v případě vybraného sortimentu tabákových výrobků (Mars, Start, Sparta, Petra, LM, Marlboro). Dále obsahem této kapitoly je analýza progresivity vybrané daně, analýza spotřeby tabákových výrobků a vydaných tabákových nálepek.
5.1 Vývoj sazeb a výpočet spotřební daně z tabákových výrobků Vstupem České republiky do Evropské unie, tedy k 1. 5. 2004, byla stanovena pevná sazba daně 0,48 Kč/kus, procentní sazba daně 23 % a minimální sazba daně 0,94 Kč/kus. Česká republika se zavázala, že v roce 2007 bude spotřební daň z cigaret činit minimálně 57 % z ceny pro konečného spotřebitele a 60 Eur na 1 000 kusů. Od ledna 2008 minimálně 64 Eur na 1 000 kusů. Následovalo tedy postupné zvyšování sazeb spotřební daně prováděné zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a to ke dni 1. 7. 2005, 1. 4. 2006, 1. 3. 2007 a 1. 1. 2008. Poslední platná novela týkající se minimálních sazeb spotřební daně z tabákových výrobků nebyla zatím v cenách cigaret realizována. Vývoj sazeb spotřební daně z cigaret znázorňuje tabulka č. 3.
Tab. č. 3: Vývoj sazeb spotřební daně z cigaret do 70 mm Sazby daně Platné od
Procentní
Pevná
Minimální
1. 5. 2004
23 %
0,48 Kč/kus
0,94 Kč/kus
1. 7. 2005
24 %
0,60 Kč/kus
1,13 Kč/kus
1. 4. 2006
25 %
0,73 Kč/kus
1,36 Kč/kus
1. 3. 2007
27 %
0,88 Kč/kus
1,64 Kč/kus
1. 1. 2008
28 %
1,03 Kč/kus
1,92 Kč/kus
29
5.2 Vývoj inkasa spotřebních daní Společně s daní z přidané hodnoty, daní z příjmů právnických osob a daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tvoří spotřební daně největší část z příjmů do státního rozpočtu. Porovnání vývoje inkasa daní v oblasti nepřímých daní znázorňuje tabulka č. 4.
Tab. č. 4: Vývoj inkasa daně z přidané hodnoty a spotřebních daní v mld. Kč Inkaso/rok
2004
2005
2006
2007
DPH
184,3
208,4
217,8
236,3
SPD
85,8
110,4
119,4
138,9
Pramen: [9], [10]
Podíl výnosu spotřební daně z tabákových výrobků na celkovém výnosu ze spotřebních daní se v posledních letech přibližuje k 30%. Vývoj výše inkasa spotřební daně z tabákových výrobků a podíly výnosu na celkovém výnosu spotřebních daní jsou uvedeny v tabulce č. 5.
Tab. č. 5: Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků v mld. Kč a jeho podíl na celkovém výnosu ze spotřebních daní Inkaso/rok
2004
2005
2006
2007
V mld. Kč
22,0
25,4
32,2
42,4
V % ze SPD
25,6
23,0
27,0
30,5
Pramen: [9], [10]
Předpisem č. 217/2005 Sb. došlo ke změně zákona o spotřebních daních a zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků. Tato novela nabyla platnosti od července 2005. Z tohoto důvodu došlo v první polovině roku 2005 k předzásobení výrobců cigaret tabákovými nálepkami. To zapříčinilo výrazný pokles výběru této daně v období září až prosinec 2005. Ale i přes nerovnoměrný odběr tabákových nálepek byl výnos daně za rok 2005 o 1,3 mld. Kč vyšší než odhad.
30
Příjem do státního rozpočtu ze spotřební daně z tabákových výrobků za rok 2006 činil 32,2 mld. Kč. Výrobci a dovozci tabákových výrobků reagovali na očekávanou změnu sazeb k 1. 4. 2006 odběrem výrazně vyššího množství tabákových nálepek v období leden až březen 2006. Předzásobení tvořilo 88 % celkového odběru tabákových nálepek. Díky tomu mohli dovozci a výrobci tabákových výrobků uvádět na trh tabákové výrobky zdaněné nižší sazbou daně. Příjmy do státního rozpočtu ze spotřební daně z tabákových výrobků za rok 2006 byly o 4,2 mld. Kč nižší než stanovený odhad. Někteří výrobci byli dokonce natolik předzásobeni, že ještě v roce 2007 uváděli na trh cigarety se sazbou spotřební daně platnou k 1. 7. 2005.
5.3 Spotřeba cigaret V této kapitole analyzuji vývoj spotřeby cigaret z údajů získaných z databáze Českého statistického úřadu v období změn sazeb spotřební daně z tabákových výrobků. Z metod analýzy časové řady jsem využila metodu deskripce, kdy porovnávám postupně dvě po sobě jdoucí hodnoty.
Tab. č. 6: Vývoj spotřeby cigaret v letech 2000 až 2006 Rok
Spotřeba cigaret
První
Relativní
Koeficient růstu
[ks/osoba]
diference [ks]
přírůstek [%]
spotřeby [%]
1999
2090
2000
1882
-208
-9,95
90,05
2001
1664
-218
-11,58
88,42
2002
1893
229
13,76
113,76
2003
2192
299
15,80
115,80
2004
2243
51
2,33
102,33
2005
2275
32
1,43
101,43
2006
2338
63
2,77
102,77
Pramen: [11]
Ze zjištěných hodnot ukazatelů první diference a relativního přírůstku jsem kvantifikovala průměrný absolutní přírůstek (35,43 ks) a průměrný relativní přírůstek (1,61 %).
31
Dle údajů Českého statistického úřadu spotřeba kusů cigaret na osobu v letech 2000 a 2001 vykázala klesající trend. V následujícím roce se spotřeba cigaret dostala přibližně na úroveň roku 2000 a v roce 2003 byl v České republice zaznamenán nadprůměrný nárůst spotřeby cigaret, a to o 15,8 %. V roce 2004 došlo opět k nadprůměrnému přírůstku spotřeby, avšak stejně jako v roce 2006 se jednalo o růst oproti přecházejícímu roku pohybující se kolem 2,5 %. V roce 2005 byl zaznamenán podprůměrný přírůstek spotřeby.
Cílem výběru spotřebních daní je nejen příjem financí do státního rozpočtu, ale také regulace spotřeby zdraví škodlivých látek. Z údajů uvedených v kapitolách vývoj inkasa a spotřeba cigaret je patrné, že spotřební daň z tabákových výrobků plní spíše funkci fiskální než-li výchovnou. V dlouhodobém horizontu spotřeba cigaret v České republice roste.
5.4 Incidence spotřební daně V této kapitole analyzuji přesun a efektivní dopad daně v období realizace změn daňové sazby v případě vybraného sortimentu tabákových výrobků (Mars, Start, Sparta, Petra, LM, Marlboro).
5.4.1 Cenový vývoj u vybraných druhů cigaret Vývoj cen cigaret značek Mars, Start, Petra, Sparta, LM a Marlboro v letech 2004 a 2007 znázorňuje tabulka č. 7.
Tab. č. 7: Vývoj cen u vybraných druhů cigaret v letech 2004 až 2007 v Kč Rok/Značka
Mars
Start
Petra
Sparta
LM
Marlboro
2004
34,00
35,00
44,00
46,00
49,00
57,00
2006
39,00
40,00
44,00
46,00
49,00
60,00
1.II 2007
45,00
43,00
50,00
52,00
55,00
66,00
2.II 2007
49,00
50,00
57,00
59,00
62,00
74,00
32
5.4.1.1
Cigarety Mars
V roce 2004 stála krabička cigaret Mars 34,00 Kč. DPH činila 5,43 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 17,42 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 5. 2004 při 0,94 Kč za kus, tedy 18,80 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
V roce 2006 cena krabičky cigaret Mars vzrostla na 39,00 Kč. DPH činila 6,23 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 21,36 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 7. 2005 při 1,13 Kč za kus, tedy 22,60 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Mars vzrostla na 45,00 Kč. DPH činila 7,18 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 25,85 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 4. 2006 při 1,36 Kč za kus, tedy 27,20 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Mars vzrostla na 49,00 Kč. DPH činila 7,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla 30,83 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 3. 2007 při 1,64 Kč za kus, tedy 32,80 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
Tab. č. 8: Cigarety Mars v letech 2004 až 2007 v Kč Mars
2004
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
34,00
39,00
45,00
49,00
DPH
5,43
6,23
7,18
7,82
SPD
18,80
22,60
27,20
32,80
Tab. č. 9: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Mars
2004
2006
1.II 2007
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
5,00
6,00
4,00
DPH
0,80
0,95
0,64
SPD
3,80
4,60
5,60
33
Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební
daně
je
však několikanásobně
výraznější.
Vývoj
ceny
bez
daně
z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 2.
Graf č. 2: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně
Rozklad ceny v Kč
60 50 7,8 7,2
40
DPH
6,2 5,4
30 20
18,8
SPD 22,6
27,2
32,8
10,6
8,4
cena bez DPH a SPD
10 9,8
10,2
20 07 2. II
20 07 1. II
20 06
20 04
0
Období
5.4.1.2
Cigarety Start
V roce 2004 stála krabička cigaret Start 35,00 Kč. DPH činila 5,59 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 17,65 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 5. 2004 při 0,94 Kč za kus, tedy 18,80 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
V roce 2006 cena krabičky cigaret Start vzrostla na 40,00 Kč. DPH činila 6,93 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 21, 06 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 7. 2005 při 1,13 Kč za kus, tedy 22,60 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Start vzrostla na 43,00 Kč. DPH činila 6,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla
34
25,35 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 4. 2006 při 1,36 Kč za kus, tedy 27,20 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Start vzrostla na 50,00 Kč. DPH činila 7,98 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla 31,10 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 3. 2007 při 1,64 Kč za kus, tedy 32,80 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
Tab. č. 10: Cigarety Start v letech 2004 až 2007 v Kč Start
2004
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
35,00
40,00
43,00
50,00
DPH
5,59
6,39
6,87
7,98
SPD
18,80
22,60
27,20
32,80
Tab. č. 11: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Start
2004
2006
1.II 2007
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
5,00
3,00
7,00
DPH
0,80
0,48
1,11
SPD
3,80
4,60
5,60
Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební
daně
je
však několikanásobně
výraznější.
Vývoj
ceny
bez
daně
z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 3.
35
Graf č. 3: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně
Rozklad ceny v Kč
60 50 8,0
40
6,9
6,4
DPH
5,6
30
SPD 32,8
20
18,8
22,6
27,2
11,0
8,9
cena bez DPH a SPD
10 10,6
9,2
20 07
20 07
2. II
1. II
20 06
20 04
0
Období
5.4.1.3
Cigarety Petra
V roce 2004 stála krabička cigaret Petra 44,00 Kč. DPH činila 7,03 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 19,72 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 18,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 19,72 Kč.
V roce 2006 se cena krabičky cigaret Petra nezměnila. DPH činila 7,03 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 22,56 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 7. 2005 při 1,13 Kč za kus, tedy 22,60 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Petra vzrostla na 50,00 Kč. DPH činila 7,98 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 27,10 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 4. 2006 při 1,36 Kč za kus, tedy 27,20 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka.
V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Petra vzrostla na 57,00 Kč. DPH činila 9,10 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla
36
32,99 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 32,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 32,99 Kč. Tab. č. 12: Cigarety Petra v letech 2004 až 2007 v Kč Petra
2004
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
44,00
44,00
50,00
57,00
DPH
7,03
7,03
7,98
9,10
SPD
19,72
22,60
27,20
32,99
Tab. č. 13: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Petra
2004
2006
1.II 2007
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
0,00
6,00
7,00
DPH
0,00
0,95
1,12
SPD
2,88
4,60
5,79
Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební
daně
je
však několikanásobně
výraznější.
Vývoj
ceny
bez
daně
z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 4.
Graf č. 4: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně
9,1
50 8,0 7,0
40 30
19,7
7,0
DPH 33,0
27,2
22,6
10
17,3
14,8
14,4
14,9
2. II
1. II
20 07
20 07
0 20 06
SPD cena bez DPH a SPD
20
20 04
Rozklad ceny v Kč
60
Období
37
5.4.1.4
Cigarety Sparta
V roce 2004 stála krabička cigaret Sparta 46,00 Kč. DPH činila 7,34 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 20,18 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 18,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 20,18 Kč.
V roce 2006 se cena krabičky cigaret Sparta nezměnila. DPH činila 7,34 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 23,04 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 22,60 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 23,04 Kč.
V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Sparta vzrostla na 52,00 Kč. DPH činila 8,30 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 27,60 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 27,20 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 27,60 Kč.
V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Sparta vzrostla na 59,00 Kč. DPH činila 9,42 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla 33,53 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 32,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 33,53 Kč. Tab. č. 14: Cigarety Sparta v letech 2004 až 2007 v Kč Sparta
2004
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
46,00
46,00
52,00
59,00
DPH
7,34
7,34
8,30
9,42
SPD
20,18
23,04
27,60
33,53
Tab. č. 15: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Sparta
2004
2006
1.II 2007
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
0,00
6,00
7,00
DPH
0,00
0,96
1,12
SPD
2,86
4,56
5,93
38
Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební
daně
je
však několikanásobně
výraznější.
Vývoj
ceny
bez
daně
z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 5.
Graf č. 5: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně
Rozklad ceny v Kč
70 60 9,4
50 40 30
8,3 7,3
DPH
7,3
20,2
23,0
18,5
15,6
33,5
27,6
SPD cena bez DPH a SPD
20 10
16,1
16,1
20 07
20 07
2. II
1. II
20 06
20 04
0
Období
5.4.1.5
Cigarety LM
V roce 2004 stála krabička cigaret LM 49,00 Kč. DPH činila 7,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 20,87 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 18,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 20,87 Kč.
V roce 2006 se cena krabičky cigaret LM nezměnila. DPH činila 7,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 23,76 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 22,60 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 23,76 Kč.
V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret LM vzrostla na 55,00 Kč. DPH činila 8,78 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla
39
28,35 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 27,20 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 28,35 Kč.
V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret LM vzrostla na 62,00 Kč. DPH činila 9,90 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla 34,34 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 32,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 34,34 Kč. Tab. č. 16: Cigarety LM v letech 2004 až 2007 v Kč LM
2004
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
49,00
49,00
55,00
62,00
DPH
7,82
7,82
8,78
9,90
SPD
20,87
23,76
28,35
34,34
Tab. č. 17: Rozdíly v letech 2004 až 2007 LM
2004
2006
1.II 2007
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
0,00
6,00
7,00
DPH
0,00
0,96
1,12
SPD
2,89
4,59
5,99
Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební
daně
je
však několikanásobně
výraznější.
Vývoj
ceny
bez
daně
z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 6.
40
Graf č. 6: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně
Rozklad ceny v Kč
70 60
9,9
50
8,8 7,8
7,8
20,9
23,8
DPH
40 30
34,3
28,4
SPD cena bez DPH a SPD
20 10
20,3
17,9
17,4
17,8
07
07 2. II
1. II
20
20
06 20
20
04
0
Období
5.4.1.6
Cigarety Marlboro
V roce 2004 stála krabička cigaret Marlboro 57,00 Kč. DPH činila 7,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 20,87 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 18,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 20,87 Kč.
V roce 2006 cena krabičky cigaret Marlboro vzrostla na 60,00 Kč. DPH činila 9,58 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 26,40 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 22,60 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 26,40 Kč.
V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Marlboro vzrostla na 66,00 Kč. DPH činila 10,54 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 31,10 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 27,20 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 31,10 Kč.
V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Marlboro vzrostla na 74,00 Kč. DPH činila 11,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 %
41
byla 37,58 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 32,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 37,58 Kč. Tab. č. 18: Cigarety Marlboro v letech 2004 až 2007 v Kč Marlboro
2004
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
57,00
60,00
66,00
74,00
DPH
9,10
9,58
10,54
11,82
SPD
22,71
26,40
31,10
37,58
Tab. č. 19: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Marlboro
2004
2006
1.II 2007
2006
1.II 2007
2.II 2007
cena pro spotřebitele
3,00
6,00
8,00
DPH
0,48
0,96
1,28
SPD
3,69
4,70
6,48
Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební
daně
je
však několikanásobně
výraznější.
Vývoj
ceny
bez
daně
z přidané hodnoty a spotřební daně má klesající trend, což je patrné z grafu č. 7. Tento pokles není tak výrazný jako u předcházejících levnějších značek cigaret. Graf č. 7: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn
80 70 60 50
11,8 10,5 9,6
9,1
40 30 20 10 0
DPH 37,6
31,1
26,4
22,7
SPD cena bez DPH a SPD
24,4
24,6
7 II 2 2.
1.
II 2
00
00
06
7
24,0
20
04
25,2
20
Rozklad ceny v Kč
spotřební daně
Období
42
5.4.1.7
Analýza incidence spotřební daně
V případě značky Mars spotřebitel nesl zvýšení daně k 1. 7. 2005 ve výši 5,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret činí 4,60 Kč. Znamená to, že výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve více než 100% výši, a to v 109% výši.
U cigaret značky Start daň vzrostla k 1. 7. 2005 o 4,60 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 5,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret je 4,60 Kč. Výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve více než 100% výši, a to v 109% výši.
V případě značek Petra, Sparta a LM se zvýšení sazeb spotřební daně na ceně neprojevilo. Výrobce sám nesl zatížení spojené se zvýšením daně ve 100% výši, a to 2,88 Kč, 2,86 Kč a 2,89 Kč.
Cigarety značky Marlboro zdražily o 3,00 Kč. Daň vrostla o 4,17 Kč. Čili výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele pouze částečně v 72% výši. Výrobce nesl zvýšení spotřební daně v 28% výši, a to 1,17 Kč.
Tab. č. 20: Daňová incidence v období 2004/2006 v Kč Rozdíl cen pro
Rozdíl spotřební
Zatížení
Zatížení
spotřebitele
daně + rozdíl DPH
spotřebitele
výrobce
Mars
5,00
4,60
5,00
-0,40
Start
5,00
4,60
5,00
-0,40
Petra
0,00
2,88
0,00
2,88
Sparta
0,00
2,86
0,00
2,86
LM
0,00
2,89
0,00
2,89
Marlboro
3,00
4,17
3,00
1,17
Cigarety
Zvýšení sazeb spotřební daně k 1. 4. 2006 se na cenách projevilo až v první polovině roku 2007. Do té doby byly prodávány zásoby s kolky s nižší cenou a poté sami výrobci kryli zvýšení daně ve 100% výši. V první polovině roku 2007 přesunuli zvýšené daňové zatížení na spotřebitele, a to následovně.
43
V případě značky Mars spotřebitel nesl zvýšení daně k 1. 4. 2006 ve výši 6,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret činí 5,56 Kč. Znamená to, že výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve více než 100% výši, a to v 108% výši.
U cigaret značky Start daň vzrostla k 1. 4. 2006 o 5,08 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 3,00 Kč. Výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve 59% výši a sám kryl 41 % z rozdílu spotřební daně a DPH.
V případě značek Petra, Sparta, LM a Marlboro se zvýšení sazeb spotřební daně na ceně projevilo nárůstem ceny cigaret o 6,00 Kč stejně jako u cigaret značky Mars. Výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve více než 100% výši, a to v rozmezí od 106 % do 109 %.
Tab. č. 21: Daňová incidence v období 2006/1.II 2007 v Kč Rozdíl cen pro
Rozdíl spotřební
Zatížení
Zatížení
spotřebitele
daně + rozdíl DPH
spotřebitele
výrobce
Mars
6,00
5,56
6,00
-0,44
Start
3,00
5,08
3,00
2,08
Petra
6,00
5,56
6,00
-0,44
Sparta
6,00
5,52
6,00
-0,48
LM
6,00
5,55
6,00
-0,45
Marlboro
6,00
5,66
6,00
-0,34
Cigarety
Zvýšení sazeb spotřební daně k 1. 3. 2007 se na cenách cigaret projevilo až v druhé polovině roku 2007.
V případě značky Mars spotřebitel nesl zvýšení daně k 1. 3. 2007 ve výši 4,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret činí 6,24 Kč. Znamená to, že výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele v méně než 100% výši, a to v 64% výši, sám nesl zvýšení daně v 36% výši.
44
U cigaret značky Start a Petra daň vzrostla k 1. 3. 2007 o 6,72 Kč a 6,91 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 7,00 Kč. Výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve více než 100% výši, a to v 104% a 101% výši.
V případě značek Sparta, LM se zvýšení sazeb spotřební daně na ceně projevilo nárůstem ceny cigaret o 7,00 Kč. Avšak zvýšení daně činilo 7,05 Kč a 7,11 Kč. Výrobce kryl zvýšení daně z jednoho procenta.
Cigarety značky Marlboro zdražily o 8,00 Kč. Daň vrostla o 7,76 Kč. Čili výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele v 103% výši.
Tab. č. 22: Daňová incidence v období 1.II 2007/2.II 2007 v Kč Rozdíl cen pro
Rozdíl spotřební
Zatížení
Zatížení
spotřebitele
daně + rozdíl DPH
spotřebitele
výrobce
Mars
4,00
6,24
4,00
2,24
Start
7,00
6,72
7,00
-0,28
Petra
7,00
6,91
7,00
-0,09
Sparta
7,00
7,05
7,00
0,05
LM
7,00
7,11
7,00
0,11
Marlboro
8,00
7,76
8,00
-0,24
Cigarety
45
5.4.2 Analýza progresivity vybrané spotřební daně Pro další určení daňové incidence jsem použila Kakwaniho metodu, která je založena na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní. Tato metoda zavádí index daňové progresivity, který je rozdílem indexů koncentrace daní a důchodů.
Zdrojem dat pro odhad incidence spotřební daně v České republice pomocí Kakwaniho metody je Statistika rodinných účtů České republiky, v níž jsou obsaženy údaje o příjmech a výdajích vybraných domácností. Pro výpočet indexu progresivity daní byly použity údaje za rok 2002 až 2005, pro roky 2006 a 2007 zatím Statistika rodinných účtů neuvádí údaje za domácnosti celkem.
Použitý typ údajů se od údajů původně použitých v této metodě liší, což může zapříčinit posun výsledků. U tabákových výrobků statistika neuvádí spotřebu v naturálních jednotkách. Spotřeba vyjádřená ve výdajích je zkreslena cenovým efektem. Pro domácnosti s nejnižšími příjmy je typické, že dávají přednost spotřebě levnějších cigaret, zatímco domácnosti s nejvyššími příjmy upřednostňují dražší značky cigaret. Použití údajů vyjádřených v naturálních jednotkách by pravděpodobně posunuly indexy směrem k regresivitě.
Původně se v této metodě vycházelo z rozdělení domácností do kvintilů podle hrubého příjmu, statistika poskytuje rozdělení do decilů a kvintilů podle čistých příjmů. Použití čistých důchodů způsobí, že se křivka koncentrace důchodů posune blíže k linii rovné distribuce a výsledky se přesunou do oblasti progresivity.
Pro srovnání výsledků využiji v této metodě údaje v následujících kombinacích: •
kvintily a čisté příjmy,
•
kvintily a hrubé příjmy.
46
5.4.2.1
Kvintily a čisté příjmy
V roce 2002 měření vykázalo regresivní dopad daně dle grafického hodnocení ve všech příjmových skupinách. Podle slovního hodnocení jde o dopad převážně proporcionální. Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity jsou uvedena v příloze č. 1.
Graf č. 8: Křivka koncentrace daně z tabákových výrobků pro rok 2002 100 80 60 [%]
L(p) C(p) daně z tabáku rovnoměrné rozdělení
40 20 0 0
20
40
60
80
100
[% počtu osob]
Pramen: Vlastní výpočty V roce 2003 se podle grafického vyjádření jedná o regresivní dopad daně ve všech příjmových intervalech. Avšak podle slovního hodnocení je dopad převážně proporcionální. Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity jsou uvedena v příloze č. 2.
Graf č. 9: Křivka koncentrace daně z tabákových výrobků pro rok 2003 100 80 60 [%]
L(p) C(p) daně z tabáku rovnoměrné rozdělení
40 20 0 0
10
20
30
40
50
60
70
[% počtu osob]
Pramen: Vlastní výpočty
47
80
90
100
V roce 2004 se podle grafického vyjádření jedná o regresivní dopad daně ve všech příjmových intervalech. Avšak podle slovního hodnocení je dopad převážně proporcionální. Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity jsou uvedena v příloze č. 3.
Graf č. 10: Křivka koncentrace daně z tabákových výrobků pro rok 2004 100 80 60 [%]
L(p) C(p) daně z tabáku rovnoměrné rozdělení
40 20 0 0
20
40
60
80
100
[% počtu osob]
Pramen: Vlastní výpočty
V roce 2005 měření vykázalo progresivní dopad daně ve třetí a čtvrté příjmové skupině, v ostatních příjmových intervalech daň dopadá regresivně, podle slovního vyjádření konstatuji převážnou proporcionalitu, i přes to, že index progresivity je kladný. Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity jsou uvedena v příloze č. 4.
Graf č. 11: Křivka koncentrace daně z tabákových výrobků pro rok 2005 100 80 60 [%]
L(p) C(p) daně z tabáku rovnoměrné rozdělení
40 20 0 0
20
40
60
80
[% počtu osob]
Pramen: Vlastní výpočty
48
100
Pokud vycházím z grafického hodnocení, křivka koncentrace spotřební daně z tabákových výrobků se až na rok 2005, a to třetí a čtvrtou příjmovou skupinu, nachází v oblasti II. Tedy podle grafického hodnocení se jedná o dopad regresivní. Co se týče slovního hodnocení, ve všech analyzovaných letech konstatuji dopad převážně proporcionální.
Tab. č. 23: Indexy progresivity spotřební daně z tabákových výrobků v %
Rok
Index
Index
Index
Slovní
koncentrace
daňové
progresivity
hodnocení
důchodů G
koncentrace C
P
dopadu daně
2002
19,80
17,82
-1,98
převážně proporcionální
2003
19,60
14,93
-4,66
převážně proporcionální
2004
19,53
17,30
-2,23
převážně proporcionální
2005
20,80
21,02
0,23
převážně proporcionální
Pramen: Vlastní výpočty
5.4.2.2
Kvintily a hrubé příjmy
V roce 2002 měření vykázalo regresivní dopad daně dle grafického hodnocení ve všech pěti
příjmových
skupinách.
Podle
slovního
hodnocení
je
dopad
převážně
proporcionální. Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity jsou uvedena v příloze č. 5.
Graf č. 12: Křivka koncentrace daně z tabákových výrobků pro rok 2002 100 80 60 [%]
L(p) C(p) daně z tabáku rovnoměrné rozdělení
40 20 0 0
20
40
60
80
[% počtu osob]
Pramen: Vlastní výpočty
49
100
V roce 2003 se podle grafického vyjádření jedná o regresivní dopad daně ve všech příjmových intervalech. Podle slovního hodnocení je dopad mírně regresivní. Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity jsou uvedena v příloze č. 6.
Graf č. 13: Křivka koncentrace daně z tabákových výrobků pro rok 2003 100 80 60 [%]
L(p) C(p) daně z tabáku rovnoměrné rozdělení
40 20 0 0
20
40
60
80
100
[% počtu osob]
Pramen: Vlastní výpočty
V roce 2004 se podle grafického vyjádření jedná o regresivní dopad daně ve všech příjmových intervalech. Avšak podle slovního hodnocení je dopad převážně proporcionální. Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity jsou uvedena v příloze č. 7.
Graf č. 14: Křivka koncentrace daně z tabákových výrobků pro rok 2004 100 80 60 [%]
L(p) C(p) daně z tabáku rovnoměrné rozdělení
40 20 0 0
20
40
60
80
[% počtu osob]
Pramen: Vlastní výpočty
50
100
V roce 2005 měření vykázalo progresivní dopad daně ve třetí příjmové skupině, v ostatních příjmových intervalech daň dopadá regresivně, podle slovního vyjádření konstatuji převážnou proporcionalitu. Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity jsou uvedena v příloze č. 8.
Graf č. 15: Křivka koncentrace daně z tabákových výrobků pro rok 2005 100 80 60 [%]
L(p) C(p) daně z tabáku rovnoměrné rozdělení
40 20 0 0
20
40
60
80
100
[% počtu osob]
Pramen: Vlastní výpočty
Pokud vycházím z grafického hodnocení, křivka koncentrace spotřební daně z tabákových výrobků se až na rok 2005 nachází v oblasti II. Použitím hrubých příjmů vzrostly hodnoty indexů koncentrace důchodů a výsledky se posunuly blíže k regresivitě, avšak na změnu slovního hodnocení to stačilo pouze v roce 2003.
Tab. č. 24: Indexy progresivity spotřební daně z tabákových výrobků v %
Rok
Index
Index
Index
Slovní
koncentrace
daňové
progresivity
hodnocení
důchodů G
koncentrace C
P
dopadu daně
2002
21,42
17,82
-3,60
převážně proporcionální
2003
21,29
14,93
-6,36
mírně regresivní
2004
21,36
17,30
-4,06
převážně proporcionální
2005
22,54
21,02
-1,52
převážně proporcionální
Pramen: Vlastní výpočty
51
5.5 Analýza spotřeby tabákových výrobků V této kapitole je provedena analýza spotřeby tabákových výrobků jednotlivých příjmových skupin domácností rozdělených do kvintilů podle čistého příjmu pro roky 2002 až 2005. Statistika rodinných účtů zatím neuvádí data za roky 2006 a 2007 pro domácnosti celkem. Dále kapitola zahrnuje analýzu spotřeby cigaret pro vybrané značky, a to Viceroy, Petra a Marlboro.
5.5.1 Analýza spotřeby příjmových skupin domácností Zdrojem dat pro analýzu spotřeby tabáku v závislosti na výši důchodu je Statistika rodinných účtů ČR, v níž jsou obsaženy údaje o příjmech a vydáních vybraných domácností. Zdrojová data pro grafické vyjádření jsou uvedena v příloze č. 1, 2, 3 a 4.
S potřeba tabáku v tis. Kč
Graf č. 16: Spotřeba jednotlivých příjmových skupin v letech 2002 až 2005 2500 2000 rok 2002 1500
rok 2003
1000
rok 2004 rok 2005
500 0 1
2
3
4
5
Příjmové skupiny (kvitily)
Pramen: Vlastní výpočty První, čtvrtá a pátá příjmová skupina domácností vydává na spotřebu cigaret vyšší finanční prostředky než druhá a třetí příjmová skupina, přičemž poslední pátá skupina domácností s nejvyššími příjmy vydává nejvíce peněžních prostředků na tabákové výrobky ze všech příjmových skupin. Příjmové skupiny s nízkým a vysokým příjmem vykazují tedy vyšší spotřebu cigaret než příjmové skupiny se středními příjmy. Vysoké výdaje na spotřebu tabákových výrobků v poslední příjmové skupině jsou ovlivněny nejen vyšší spotřebou, ale z velké části i spotřebou dražších značek cigaret.
52
5.5.2 Analýza spotřeby vybraných druhů cigaret Tato analýza vychází ze údajů poskytnutých Generálním ředitelství cel o vydaných tabákových nálepkách na cigarety, doutníky a cigarilos za období mezi změnami daňových sazeb z tabákových výrobků. Pro tuto analýzu byly vybrány značky cigaret Viceroy - jako zástupce nejnižší cenové kategorie, Petra - jako zástupce cigaret střední cenové kategorie a Marlboro - jako zástupce vysoké cenové kategorie. Délka období v tomto případě není uvažována, protože je pro všechny značky stejná a cílem této kapitoly je porovnat spotřebu mezi značkami a nikoliv mezi obdobími. Předpokladem této kapitoly je, že počet vydaných tabákových nálepek odpovídá spotřebovanému množství krabiček. Zdrojová data pro tabulku č. 25 jsou uvedena v příloze č. 9, 10, 11 a 12.
Tabulka č. 25: Vydané tabákové nálepky za období mezi změnami sazeb spotřební daně Značka Období
Viceroy
Petra
Marlboro
Cena
Vydané TN
Cena
Vydané TN
Cena
Vydané TN
[Kč]
[mil. ks]
[Kč]
[mil. ks]
[Kč]
[mil. ks]
1.
31
140
44
258
57
197
2.
36
161
44
142
60
109
3.
42
133
50
58
66
25
4.
50
330
57
195
74
64
Pramen: Vlastní výpočty Díky zvyšování spotřební daně z cigaret a díky tomu i zvyšování cen cigaret pro konečného spotřebitele, spotřebitelé přechází na levnější značky. Cigarety značky Petra ztratily status nejprodávanějších cigaret v ČR, tyto cigarety byly vytlačeny značkami nižší cenové kategorie, a to cigaretami Viceroy a Red & White.
53
5.6 Analýza vydaných tabákových nálepek V této kapitole je provedena analýza vydaných tabákových nálepek na cigarety a s tímto související vyměřená spotřební daň v obdobích mezi změnami daňových sazeb z tabákových výrobků. Tato období a délka jejich trvání jsou znázorněna v tabulce č. 26.
Tabulka č. 26: Období mezi změnami sazeb daně z tabákových výrobků Období
Počet měsíců
Č.
Od
Do
1
1. 4. 2004
30. 6. 2005
15
2
1. 6. 2005
31. 3. 2006
10
3
1. 3. 2006
28. 2. 2007
12
4
1. 2. 2007
31. 12. 2007
11
Pramen: Vlastní výpočty V období od 1. 4. 2004 do 30. 6. 2005 bylo výrobci a dodavateli odebráno nejvíce tabákových nálepek pro cigarety v kategorii cen 31 až 40 Kč. Výše hodnoty vydaných tabákových nálepek dle mého názoru neodpovídá skutečné spotřebě cigaret v tomto období. Výrobci se z velké části předzásobili levnými kolky před zvýšením sazeb daně z cigaret k 1. 7. 2005. Zdrojová data pro grafické vyjádření jsou uvedena v příloze č. 9.
Graf č. 17: Hodnota tabákových nálepek a výše spotřební daně z cigaret
Vydané TNa výše SPDv mil. Kč
35 000 30 000 25 000 vydané TN
20 000
vyměřená SPD 15 000
snížená SPD
10 000 5 000 0 31-40
41-50
51-60
61-70
71-80
Cenové kategorie cigaret v Kč
Pramen: Vlastní výpočty
54
V období od 1. 6. 2005 do 31. 3. 2006 bylo výrobci a dodavateli odebráno nejvíce tabákových nálepek opět pro cigarety v kategorii cen 31 až 40 Kč. V tomto období trvajícím 10 měsíců poměr odběru tabákových nálepek k vydaným tabákovým nálepkám předcházejícího období odpovídá poměru délek tohoto období a období předcházejícího. V cenové kategorii 61 až 70 Kč odběr tabákových nálepek vzrostl. Zdrojová data pro grafické vyjádření jsou uvedena v příloze č.10.
Vydané TN a výše SPD v mil. Kč
Graf č. 18: Hodnota tabákových nálepek a výše spotřební daně z cigaret 35 000 30 000 25 000 vydané TN
20 000
vyměřená SPD 15 000
snížená SPD
10 000 5 000 0 31-40
41-50
51-60
61-70
71-80
Cenové kategorie cigaret v Kč
Pramen: Vlastní výpočty V období od 1. 3. 2006 do 28. 2. 2007 bylo výrobci a dodavateli odebráno nejvíce tabákových nálepek cenové kategorii 41 až 50 Kč. Díky postupnému zvyšování sazeb daně z cigaret a navyšování cen pro konečného spotřebitele lze z grafu vyčíst trend přesouvání cigaret do vyšších cenových kategorií. V tomto období vydané tabákové nálepky neodpovídají výši spotřeby, dle mého názoru výrobci a dodavatelé cigaret čerpali z vytvořených zásob. Zdrojová data pro grafické vyjádření jsou uvedena v příloze č. 11.
55
Vydané TN a výše SPD v mil. Kč
Graf č. 19: Hodnota tabákových nálepek a výše spotřební daně z cigaret 35 000 30 000 25 000 vydané TN
20 000
vyměřená SPD 15 000
snížená SPD
10 000 5 000 0 31-40
41-50
51-60
61-70
71-80
Cenové kategorie cigaret v Kč
Pramen: Vlastní výpočty V období od 1. 2. 2007 do 31. 12. 2007 bylo výrobci a dodavateli odebráno nejvíce tabákových nálepek v cenové kategorii 41 až 50 Kč. Díky postupnému zvyšování sazeb daně z cigaret a navyšování cen pro konečného spotřebitele byla odbourána cenová kategorie 31 až 40 Kč a vybrané druhy cigaret se přesunuly až do kategorie 71 až 80 Kč, v níž byl v předcházejících obdobích nulový odběr tabákových nálepek. Dle mého názoru tento odběr neodpovídá spotřebě, výrobci se předzásobili kvůli zvýšení spotřební daně z cigaret k 1. 1. 2008. Zdrojová data pro grafické vyjádření jsou uvedena v příloze č. 12.
Vydané TN a výše SPD v mil. Kč
Graf č. 20: Hodnota tabákových nálepek a výše spotřební daně z cigaret 35 000 30 000 25 000 vydané TN
20 000
vyměřená SPD 15 000
snížená SPD
10 000 5 000 0 31-40
41-50
51-60
61-70
71-80
Cenové kategorie cigaret v Kč
Pramen: Vlastní výpočty
56
Co se týče podílu vyměřené spotřební daně z cigaret na celkové hodnotě tabákových nálepek za jednotlivá období a v daných cenových kategoriích cigaret, lze konstatovat, že postupným zvyšováním sazeb spotřební daně od roku 2004 tento podíl roste. Z tabulky č. 27 je dále patrné, že s vyšší cenovou kategorií cigaret se podíl vyměřené spotřební daně na ceně pro konečného spotřebitele snižuje. Zdrojová data pro tabulku č. 27 jsou uvedena v příloze č. 9, 10, 11 a 12.
Tabulka č. 27: Podíl vyměřené daně na celkové hodnotě vydaných nálepek Období
1.
2.
3.
4.
31 až 40
55
60
70
-
41 až 50
44
50
62
64
51 až 60
40
44
51
55
61 až 70
42
42
46
52
71 až 80
-
39
43
50
Cenová kategorie
Pramen: Vlastní výpočty
57
6 Diskuze a závěr V diplomové práci byla řešena problematika sledování vývoje cen vybraných druhů cigaret v závislosti na změnách daňových sazeb, ke kterým došlo k 1. 7. 2005, 1. 4. 2006 a 1. 3. 2007, tedy v tříletém období harmonizace právních předpisů České republiky s legislativou Evropské unie. Byla sledována daňová incidence a konkrétní dopad změn v daňových sazbách na prodejce a spotřebitele. Dále byla provedena metoda kvantifikace daňové incidence založená na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní pro roky 2002 až 2005.
Změny spotřební daně k 1. 7. 2005
V případě značky Mars a Start činilo zvýšení daně 4,60 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 5,00 Kč. Výrobce si tak zvýšil zisk o 0,40 Kč. V případě značek Petra, Sparta a LM se zvýšení sazeb spotřební daně na ceně neprojevilo. Výrobce sám nesl zatížení spojené se zvýšením daně, a to 2,88 Kč, 2,86 Kč a 2,89 Kč. U cigaret značky Marlboro daň vzrostla o 4,17 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 3,00 Kč. Výrobce nesl částku 1,17 Kč. Tedy v tomto případě výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele pouze částečně. Toto je patrné z grafu č. 21. Částky, které zasahují pod osu x, vyjadřují nárůst zisku výrobců.
Graf č. 21: Daňová incidence vybraných značek cigaret v Kč k 1. 7. 2005
4,60
5
5,00
4,60
5,00 4,17
4
2,88 2,88
3
2,86 2,86
2,89 2,89
2 1 0,00
0,00
0,00
M
LM
Sp ar ta
-0,40
Pe t ra
St ar t
M
-0,40
ar lb or o
0
-1
3,00
1,17
ar s
Daňové zatížení v Kč
6
Značka cigaret
Pramen: Vlastní výpočty 58
rozdíl spotřební daně + rozdíl DPH zatížení spotřebitele zatížení výrobce
Změny spotřební daně k 1. 4. 2006
Zvýšení cen cigaret značky Mars činilo 6,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret je 5,56 Kč. Výrobce si tak zvýšil zisk o 0,44 Kč. U cigaret značky Start daň vzrostla o 5,08 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 3,00 Kč. Výrobce nesl částku 2,08 Kč. Tedy v tomto případě výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele pouze částečně. V případě značek Petra, Sparta, LM a Marlboro se zvýšení sazeb spotřební daně na ceně projevilo nárůstem ceny cigaret o 6,00 Kč, přičemž zvýšení spotřební daně činilo 5,56 Kč, 5,52 Kč, 5,55 Kč a 5,66 Kč. Výrobce si tak zvýšil zisk o 0,44 Kč, 0,48 Kč, 0,45 Kč a 0,34 Kč. Toto je patrné z grafu č. 22. Částky, které zasahují pod osu x, vyjadřují nárůst zisku výrobců.
Graf č. 22: Daňová incidence vybraných značek cigaret v Kč k 1. 4. 2006
5,56
Daňové zatížení v Kč
6,00
5,56 6,00 5,52 6,00
5,55 6,00 5,66 6,00
5,08
rozdíl spotřební daně + rozdíl DPH zatížení spotřebitele
3,00 2,08
zatížení výrobce
-0,34
ar lb or o
-0,45
M
Sp ar
LM
-0,48
ta
-0,44
Pe t ra
M
ar s
-0,44
St ar t
7 6 5 4 3 2 1 0 -1
Značka cigaret
Pramen: Vlastní výpočty
Změny spotřební daně k 1. 3. 2007
V případě značky Mars činilo zvýšení daně 6,24 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 4,00 Kč. Výrobce nesl zatížení ve výši 2,24 Kč. Čili v tomto případě výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele částečně. U cigaret značky Start daň vzrostla o 6,72 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 7,00 Kč, tedy výrobci vzrostl zisk o částku 0,28 Kč. Zvýšení cen cigaret značky Petra činilo 7,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret je 6,91 Kč. Výrobce si tak zvýšil zisk o 0,09 Kč. V případě značky
59
Sparta zaplatil spotřebitel o 7,00 Kč více. U této značky se daň zvýšila o 7,05 Kč, tedy výrobce sám nesl částku 0,05 Kč. U značky LM zaplatil spotřebitel opět o 7,00 Kč více. V případě této značky zvýšení daně činilo 7,11 Kč. Výrobce nesl zatížení ve výši 0,11 Kč. Čili v tomto případě výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele částečně. Cigarety značky Marlboro zdražily o 8,00 Kč. Daň vrostla o 7,76 Kč. Čili výrobci vzrostl jeho zisk o 0,24 Kč. Toto je patrné z grafu č. 23. Částky, které zasahují pod osu x, vyjadřují nárůst zisku výrobců.
Graf č. 23: Daňová incidence vybraných značek cigaret v Kč k 1. 3. 2007 8,00
Daňové zatížení v Kč
7,00 7,05 7,00 7,11 7,00 7,76
7,00 6,24
6,72
rozdíl spotřební daně + rozdíl DPH zatížení spotřebitele
6,91
4,00
zatížení výrobce
2,24 0,05
M
ar lb or o
-0,24
LM
Sp ar ta
Pe t ra
ar s M
0,11
-0,09
-0,28
St ar t
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1
Značka cigaret
Pramen: Vlastní výpočty
Index progresivity při použití čistých příjmů
Dle výpočtů činí index progresivity pro rok 2002 -1,98 %, pro rok 2003 -4,66 %, pro rok 2004 -2,23 % a pro rok 2005 0,23 %. Dá se tedy konstatovat, že má rostoucí tendenci. Výše indexů koncentrace důchodu a daní a indexu progresivity je znázorněna v grafu č. 24.
60
Graf č. 24: Vývoj indexů koncentrace důchodů a daní a indexu progresivity v letech 2002 až 2005 v % při použití čistých příjmů 30 25 19,80
Výše indexů v %
20
17,82
19,60
Index koncentrace důchodů G Index daňové koncentrace C Index progresivity P
17,30
14,94
15
20,80 21,02
19,53
10 5 0,23 -2,23
20 05
-4,66
20 04
-1,98
20 03
-5
20 02
0
-10 Rok
Pramen: Vlastní výpočty
Index progresivity při použití hrubých příjmů
Dle výpočtů činí index progresivity pro rok 2002 -3,60 %, pro rok 2003 -6,36 %, pro rok 2004 -4,06 % a pro rok 2005 -1,52 %. Dá se tedy opět předpokládat, že má rostoucí tendenci a pro následující roky by mohl být vyšší. Výše indexů koncentrace důchodu a daní a indexu progresivity je znázorněna v grafu č. 25.
Graf č. 25: Vývoj indexů koncentrace důchodů a daní a indexu progresivity v letech 2002 až 2005 v % při použití hrubých příjmů 25
22,54 21,42
21,36
17,82
20 Výše indexů v %
21,29
17,3
14,93
15
21,02
Index koncentrace důchodů G Index daňové koncentrace C Index progresivity P
10 5
-4,06
-10 Rok
Pramen: Vlastní výpočty
61
20 05
-6,36
20 04
-3,60
20 03
-5
20 02
0 -1,52
Podle slovního hodnocení tabulky Kakwaniho klasifikace indexů progresivity při použití čistých příjmů, byl dopad na důchody v letech 2002 až 2005 v jednotlivých příjmových skupin téměř proporcionální. Při použití hrubých příjmů vzrostly hodnoty indexů koncentrace důchodů a hodnoty indexu progresivity se posunuly více do regresivní oblasti, avšak na změnu slovního hodnocení to stačilo pouze v roce 2003, kdy se výsledek z převážně proporcionálního dopadu změnil na mírně regresivní dopad. Vycházíme-li z grafického hodnocení, pak se křivka koncentrace daní pohybuje s výjimkou roku 2005 pouze v oblasti označené II, kde daň dopadá regresivně.
Ceny bez daně z přidané hodnoty a spotřební daně od roku 2004 vykazují klesající trend a růst výrobních nákladů dle mého názoru marže výrobců snížil. Zvyšování spotřební daně z cigaret bylo tedy na spotřebitele přesouváno převážně ve více než 100% výši. Díky neexistenci blízkých substitutů spotřebitelé reagují na zvyšování sazeb daní a tedy i cen cigaret přechodem na levnější značky, spotřeba tabákových výrobků roste Spotřebitelé dávají přednost levným značkám na úkor kvality. Spotřební daň z tabákových výrobků má díky tomu funkci spíše fiskální než výchovnou.
62
7 Použité zdroje [1]
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3. přeprac. rozš. vyd. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2003. 264 s. ISBN 80-86395-84-7.
[2]
VYBÍHAL, V. Veřejné finance. Hradec Králové: E.I.A., 1995. 218 s. ISBN 80-85490-45-5.
[3]
ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9.
[4]
KLABOUCHOVÁ, I. Clo a původ zboží. 3. přeprac. rozš. vyd. Praha: Polygon, 2002. 142 s. ISBN 80-7273-067-3.
[5]
KUBÁTOVÁ, K. Teoretické a praktické otázky měření incidence daní ze spotřeby. Finance a úvěr, 1996, roč. 46, č. 6, s. 335–346.
[6]
EUR-LEX. Smlouvy [online]. 2008, [cit. 05-06-08]. Dostupné z:
.
[7]
EUR-LEX. Nepřímé daně [online]. 2008, [cit. 05-06-08]. Dostupné z: .
[8]
BUSINESS CENTER.CZ. Zákony [online]. 2008, [cit. 05-04-08]. Dostupné z: .
[9]
CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR [online]. 2008, [cit. 05-06-08]. Dostupné z: < http://www.cs.mfcr.cz/CmsGrc/Tiskove-centrum/Vyrocni-zpravy>.
[10]
ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Výsledky činnosti územních finančních orgánů za rok 2003 [online]. 2008, [cit. 05-04-08]. Dostupné z: .
[11]
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2002, 2003, 2004, 2005 I.díl - sociální skupiny, příjmová pásma [online]. 2008, [cit. 05-04-08]. Dostupné
z: .
63
8 Přílohy Příloha č. 1: Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity pro rok 2002 při použití čistých příjmů Sk.
Abs.
Prům.
Prům.
Rel.
Rel.
Rel.
Kum.
Kum.
Kum.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
ni
xi
yi
pi
pxi
pyi
kpi
kpxi
kpyi
1.
2 224
57 827
769
28,3
17,6
19,2
28,3
17,6
19,2
2.
1 555
77 204
897
19,8
16,4
15,7
48,1
34,0
34,9
3.
1 364
89 518
1 063
17,4
16,7
16,3
65,5
50,7
51,2
4.
1 456
108 120
1 392
18,5
21,5
22,8
84,0
72,2
74,0
5.
1 258
161 922
1 838
16,0
27,8
26,0
100,0
100,0
100,0
Příloha č. 2: Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity pro rok 2003 při použití čistých příjmů Sk.
Abs.
Prům.
Prům.
Rel.
Rel.
Rel.
Kum.
Kum.
Kum.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
ni
xi
yi
pi
pxi
pyi
kpi
kpxi
kpyi
1.
2 025
60 855
843
27,8
17,2
21,6
27,8
17,2
21,6
2.
1 427
81 255
875
19,6
16,2
15,8
47,4
33,5
37,4
3.
1 315
94 089
893
18,1
17,3
14,8
65,4
50,8
52,2
4.
1 371
114 929
1 294
18,8
22,1
22,4
84,3
72,8
74,6
5.
1 147
169 318
1 751
15,7
27,2
25,4
100,0
100,0
100,0
Příloha č. 3: Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity pro rok 2004 při použití čistých příjmů Sk.
Abs.
Prům.
Prům.
Rel.
Rel.
Rel.
Kum.
Kum.
Kum.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
ni
xi
yi
pi
pxi
pyi
kpi
kpxi
kpyi
1.
2 030
63 590
747
27,8
17,3
19,3
27,8
17,3
19,3
2.
1 375
84 555
876
18,8
15,6
15,3
46,6
32,9
34,6
3.
1 341
97 653
996
18,4
17,5
17,0
65,0
50,4
51,5
4.
1 419
118 490
1 224
19,4
22,5
22,1
84,4
72,9
73,6
5.
1 142
177 311
1 822
15,6
27,1
26,4
100,0
100,0
100,0
64
Příloha č. 4: Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity pro rok 2005 při použití čistých příjmů Sk.
Abs.
Prům.
Prům.
Rel.
Rel.
Rel.
Kum.
Kum.
Kum.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
ni
xi
yi
pi
pxi
pyi
kpi
kpxi
kpyi
1.
1 930
65 913
765
27,8
16,9
19,0
27,8
16,9
19,0
2.
1 369
87 903
704
19,7
16,0
12,4
47,6
32,9
31,4
3.
1 262
103 309
1 088
18,2
17,3
17,6
65,8
50,2
49,0
4.
1 290
127 547
1 456
18,6
21,8
24,1
84,4
72,0
73,1
5.
1 083
194 982
1 935
15,6
28,0
26,9
100,0
100,0
100,0
Příloha č. 5: Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity pro rok 2002 při použití hrubých příjmů Sk.
Abs.
Prům.
Prům.
Rel.
Rel.
Rel.
Kum.
Kum.
Kum.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
ni
xi
yi
pi
pxi
pyi
kpi
kpxi
kpyi
1.
2 224
65 952
769
28,3
17,1
19,2
28,3
17,1
19,2
2.
1 555
87 234
897
19,8
15,8
15,7
48,1
33,0
34,9
3.
1 364
101 276
1 063
17,4
16,1
16,3
65,5
49,1
51,2
4.
1 456
127 838
1 392
18,5
21,7
22,8
84,0
70,8
74,0
5.
1 258
198 625
1 838
16,0
29,2
26,0
100,0
100,0
100,0
Příloha č. 6: Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity pro rok 2003 při použití hrubých příjmů Sk.
Abs.
Prům.
Prům.
Rel.
Rel.
Rel.
Kum.
Kum.
Kum.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
ni
xi
yi
pi
pxi
pyi
kpi
kpxi
kpyi
1.
2 025
69 220
843
27,8
16,8
21,6
27,8
16,8
21,6
2.
1 427
91 606
875
19,6
15,6
15,8
47,4
32,4
37,4
3.
1 315
106 748
893
18,1
16,8
14,8
65,4
49,2
52,2
4.
1 371
135 507
1 294
18,8
22,2
22,4
84,3
71,4
74,6
5.
1 147
208 370
1 751
15,7
28,6
25,4
100,0
100,0
100,0
65
Příloha č. 7: Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity pro rok 2004 při použití hrubých příjmů Sk.
Abs.
Prům.
Prům.
Rel.
Rel.
Rel.
Kum.
Kum.
Kum.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
ni
xi
yi
pi
pxi
pyi
kpi
kpxi
kpyi
1.
2 030
72 421
747
27,8
16,8
19,3
27,8
16,8
19,3
2.
1 375
94 821
876
18,8
14,9
15,3
46,6
31,7
34,6
3.
1 341
111 422
996
18,4
17,1
17,0
65,0
48,7
51,5
4.
1 419
140 289
1 224
19,4
22,7
22,1
84,4
71,4
73,6
5.
1 142
219 297
1 822
15,6
28,6
26,4
100,0
100,0
100,0
Příloha č. 8: Zdrojová data pro grafické vyjádření a výpočet indexu progresivity pro rok 2005 při použití hrubých příjmů Sk.
Abs.
Prům.
Prům.
Rel.
Rel.
Rel.
Kum.
Kum.
Kum.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
čet.
příj.
spotř.
ni
xi
yi
pi
pxi
pyi
kpi
kpxi
kpyi
1.
1 930
75 050
765
27,8
16,4
19,0
27,8
16,4
19,0
2.
1 369
98 602
704
19,7
15,3
12,4
47,6
31,7
31,4
3.
1 262
117 152
1 088
18,2
16,7
17,6
65,8
48,5
49,0
4.
1 290
151 783
1 456
18,6
22,2
24,1
84,4
70,6
73,1
5.
1 083
239 398
1 935
15,6
29,4
26,9
100,0
100,0
100,0
66
Příloha č. 9: Vydané tabákové nálepky na cigarety za období 1. 4. 2004 až 30. 6. 2005 Kód TN
Množství [v mil. ks]
Vyměřená SPD [v mil. Kč]
Snížená SPD [v mil. Kč]
31,00
140
2 635
2 292
32,00
31
587
571
32,50
1
14
14
33,00
85
1 594
1 565
33,50
1
5
5
34,00
187
3 510
3 493
34,50
43
804
795
35,00
222
4 168
4 120
37,00
57
1 073
1 053
38,00
1
13
13
39,00
1
27
27
39,50
65
1 212
1 167
41,00
9
161
159
42,00
6
101
98
43,00
10
187
161
44,00
258
5 087
5 012
45,00
68
1 350
1 339
45,50
15
300
299
46,00
81
1 637
1 619
47,50
7
144
139
48,00
6
101
100
49,00
101
2 103
2 081
50,00
3
59
24
51,00
9
186
181
52,00
1
23
23
53,00
2
34
30
54,00
54
1 184
1 176
55,00
3
76
76
57,00
197
4 463
4 418
58,00
5
104
100
59,00
39
904
888
60,00
2
42
37
62,00
3
79
78
68,00
3
83
81
67
Příloha č. 10: Vydané tabákové nálepky na cigarety za období 1. 6. 2005 až 31. 3. 2006 Kód TN
Množství [v mil. ks]
Vyměřená SPD [v mil. Kč]
Snížená SPD [v mil. Kč]
34,00
5
104
104
35,00
43
968
957
36,00
161
3 645
3 481
37,00
43
970
814
38,00
138
3 110
3 079
38,50
34
773
767
39,00
59
1 341
1 329
39,50
17
374
361
40,00
117
2 643
2 633
41,00
1
20
20
42,00
1
23
22
43,00
2
43
43
44,00
143
3 231
3 141
45,00
3
70
36
45,50
7
149
146
46,00
45
1 042
1 032
47,50
3
76
76
48,00
33
765
753
49,00
49
1 152
1 144
50,00
5
121
116
51,00
4
101
90
53,00
1
34
31
54,00
1
16
16
55,00
11
272
269
56,00
2
52
46
57,00
17
432
430
58,00
11
279
272
59,00
10
272
268
60,00
109
2 866
2 845
62,00
14
387
357
63,00
7
186
159
64,00
4
97
94
65,00
16
436
420
68,00
2
58
58
74,00
1
29
28
68
Příloha č. 11: Vydané tabákové nálepky na cigarety za období 1. 3. 2006 až 28. 2. 2007 Kód TN
Množství [v mil. ks]
Vyměřená SPD [v mil. Kč]
Snížená SPD [v mil. Kč]
36,00
25
689
683
37,00
3
75
65
39,00
33
887
862
39,50
2
62
62
40,00
44
1 199
1 183
41,00
37
1 009
1 001
42,00
133
3 625
3 023
43,00
31
850
844
44,00
70
1 915
1 909
44,50
15
404
402
45,00
7
193
190
45,50
2
44
44
46,00
24
652
637
47,50
1
29
29
49,00
11
299
298
49,50
2
65
65
50,00
58
1 579
1 509
51,00
1
31
31
52,00
12
320
318
53,00
1
33
32
54,00
1
26
21
55,00
13
373
365
56,00
1
15
14
57,00
2
63
62
58,00
1
38
20
59,00
1
16
16
60,00
9
279
268
62,00
3
94
92
63,00
5
140
137
65,00
2
48
47
66,00
26
808
805
68,00
5
172
169
70,00
36
1 146
1 132
71,00
1
19
18
69
Příloha č. 12: Vydané tabákové nálepky na cigarety za období 1. 2. 2007 až 31.12. 2007 Kód TN
Množství [v mil. ks]
Vyměřená SPD [v mil. Kč]
Snížená SPD [v mil. Kč]
41,00
6
186
149
42,00
9
271
270
43,00
7
237
214
46,00
2
27
27
47,00
1
38
37
47,50
5
148
147
48,00
51
1 657
1 628
48,50
3
90
89
49,00
201
6 343
6 181
50,00
330
10 405
10 107
51,00
132
3 528
3 425
51,50
18
577
576
52,00
24
688
616
52,50
5
178
177
53,00
27
765
758
54,00
1
18
18
56,00
2
62
58
57,00
195
6 340
6 272
59,00
47
1 515
1 510
60,00
13
273
271
61,00
9
293
280
62,00
26
895
877
63,00
13
377
375
64,00
19
654
650
65,00
5
165
164
66,00
10
349
346
67,00
5
175
173
68,00
5
168
167
69,00
4
145
139
70,00
35
1 205
1 183
71,00
2
61
60
72,00
15
553
533
74,00
64
2 396
2 253
76,00
11
390
387
78,00
3
103
101
83,00
1
46
46
88,00
1
35
34
70