Obsah 1. Úvod...................................................................................................................................6 1.1 Úvod do problematiky .................................................................................................6 1.2 Obecná charakteristika evidence dříví, jeho měření, způsobu zjišťování kvantity a způsobu provádění přejímek dříví ..............................................................................9 2. Cíl práce...........................................................................................................................17 3. Materiál a metodika práce................................................................................................18 3.1 Materiál ......................................................................................................................18 3.2 Metodika ....................................................................................................................18 4. Výsledky a zhodnocení....................................................................................................21 4.1 Výsledky ....................................................................................................................21 4.1.1 Popis firmy..........................................................................................................21 4.1.2. Technologie těžby, dopravy a manipulace dříví u Lesy Tábor, a.s. ...................24 4.1.3 Ztráty (přebytky) na jednotlivých manipulačních skladech ...............................32 4.1.4 Popis střediska manipulace a dřevařské výroby Protivín. ..................................36 4.1.5 Kontrola měření v probírkových smrkových porostech .....................................41 4.1.6 Kontrola měření na MS Protivín – kontrolní měření na man. lince na tenké dříví.....................................................................................................................41 4.1.7 Vyhodnocení přejímek jednotlivých nákladů při odvozu dříví z jednotlivých polesí za rok 2005 měsíčně.................................................................................42 4.1.8 Srovnání objemu dříví zjištěného s přesností na setinu m3 podle krychlících tabulek odvozených od ČSN, s objemem téhož dříví zjištěným s přesností na desetinu m3 podle tzv. teplické metody ..............................................................46 4.2 Zhodnocení výsledků.................................................................................................48 5. Závěr ...............................................................................................................................52 5.1 Stručné shrnutí výsledků............................................................................................52 5.2 Provozní instrukce pro provádění kontrol a dodržování kvality výroby dříví u Lesy Tábor, a.s...................................................................................................................53 6. Seznam použité literatury ................................................................................................58 7. Přílohy..............................................................................................................................59
1. Úvod 1.1 Úvod do problematiky Dlouhodobě dochází v procesech těžby, přibližování, odvozu a dodávkách surového dříví ke ztrátám na objemu surového dříví. A to, jak ke ztrátám faktickým, způsobovaným skutečnými ztrátami objemu dříví, tak ke ztrátám fiktivním. Při přejímce na manipulačních skladech jsou pak běžně zjišťovány rozdíly v rozmezí 3 až 5 %, avšak nejsou výjimky přesahující toto procento, zvláště u tenkého dříví. Rozdíly jsou následně vykazovány i při přejímkách u odběratelů. V provozní praxi to znamená, že je nakupován větší objem surového dříví, než je ve skutečnosti zpracováván na manipulačních skladech a expedován, respektive převzat u konečného odběratele. Na manipulačním skladě jsou tyto rozdíly vykazovány jako manipulační ztráta. Uvedený termín, který je v lesním provozu zcela běžně užíván, nejen že není zcela přesný, ale nepřímým důsledkem jeho užíváním je bohužel i zamlžení skutečné podstaty vzniku evidenčních rozdílů. Tím, že je pojem manipulační
ztráta přiřazován až
k manipulačnímu skladu, může vyniknout dojem, že ztráty evidovaného objemu dříví vznikají až na manipulačním skladu, a že jsou tedy v příčinné souvislosti s úplným druhováním na manipulačních skladech. Veškeré rozdíly evidovaného objemu dříví jsou v hospodářské evidenci podnikatelských subjektů finančně oceňovány, což nepříznivě ovlivňuje jejich hospodářské výsledky. Tento stav ovlivňují nejčastěji následující faktory: nedodržování ,,pravidel‘‘ při výrobě surových kmenů - nesprávné měření rozdíly ve zjišťování objemu ,,teplickou metodou‘‘ a setinným způsobem ztráty při přibližování a odvozu dřeva chybná adjustace při expedici z odvozního místa lesníkem rozdílný způsob měření na manipulačním skladu rozdílný způsob zjišťování objemu dřevní hmoty u odběratele ztráty způsobené vysycháním dřeva
6
Ztráty dřeva, které jsou způsobeny chybným měřením v lese patří mezi tzv. ovlivnitelné ztráty. Vznikají z několika příčin. Například poctivostí, resp.nepoctivostí těžebních dělníků nebo také používáním nesprávných či poškozených měřidel. V měření délek kmenů nebývají tak časté chyby jako u měření tloušťek kmene. U nás se měří tloušťka kmene do 19 cm jedenkrát a nad 20 cm dvakrát kolmo na sebe uprostřed kmene. Při měření se používají průměrky, které jsou často příčinou chybného změření, např. velmi často se stává, že se jejich ramena vychylují. Dochází tak k nepřesnému zjišťování tloušťek jednotlivých kmenů a tím i výpočtu jejich objemu. Podobný vliv na změnu objemu kmene má i úmyslné nadhodnocování středních tloušťek pracovníkem. Toto je hlavním problémem tam, kde se provádí příjem dle teplické metody. Těžební dělník si je vědom toho, že v některých případech změna tloušťky o 1 cm znamená změnu objemu o celou jednu desetinu m3, což pro něj znamená více vykonané práce a tím vyšší mzdu. Také během přibližování dochází ke ztrátám na objemu dřeva. Ztráty vznikají rozlámáním přibližovaných kmenů, popř. ulámání vrškových částí kmenů, které následně zůstávají ležet v lese. Kmen je pak vyexpedován v mnoha případech jako nezlomený, neboť pracovník, který vystavuje dodací list, tuto ztrátu nepostřehne. Při odvozu jsou v celém technologickém procesu výroby dříví nejmenší ztráty. Dochází k nim většinou ojediněle při nakládání, kdy některé nalomené koncové části kmene se ulomí a zůstanou ležet na odvozním místě. Objemové rozdíly způsobené adjustací, chybným vyhotovením dodacího listu, lesníkem nejsou zanedbatelné. Na každou dodávku dříví, která je expedována z odvozního místa, je vystaven dodací list. Ve většině případů je dodací list vystavován při nakládání surových kmenů na odvozní soupravu. Lesník pohotově musí číst údaje na čelech kmenů a zapisovat do dodacího listu. Zde dochází k chybám, kdy se údaje vlivem krátkého času přečtou nesprávně nebo špatně zapíší. Tato chyba je hlavně patrná při vystavování dodacího listu na tenké surové dříví, kdy náklad může činit až kolem 100 ks. Zde chyba vznikne velice snadno. Dochází tak k rozdílům množství dřeva skutečně vyexpedovaného a množství, na které byl vystaven dodací list. Tyto rozdíly mohou být kladné i záporné. Od okamžiku, kdy je strom pokácen, dřevo postupně vysychá až k určité hodnotě, která je závislá na vlhkosti prostředí. Na změnách vlhkostních jsou závislé i změny
7
objemové. Uvádí se, že objem dřeva se začíná zmenšovat až v okamžiku, kdy zmizí ze dřeva voda volná a kdy klesne vlhkost pod bod nasycení vláken. Vzhledem k tomu, že kmen nevysychá rovnoměrně, projevují se změny na objemu vlivem vysýchání skoro okamžitě. Otázka ztrát objemu dříví vysycháním je aktuální jen při vysloveně dlouhodobém skladování dříví. K největším fiktivním rozdílům v evidovaném množství dříví dochází až při předávce dříví odběrateli v případech, kdy jsou u výrobce a odběratele použity principiálně odlišné metody zjišťování objemu dříví. Například manuální měření délek a tlouštěk a krychlení dříví podle deklarované délky a tloušťky uprostřed výřezu u dodavatele, a průběžné elektronické měření obou dimenzí a krychlení po sekcích u odběratele, nebo když jsou použity zcela jiné měrné jednotky pro předávané dříví (m3, prm, tuny, atrotuny).
Je nutné vzít na vědomí, že ani nejpřesnější způsoby měření a evidence dříví, ani dokonalá motivace pracovníků provádějících měření a evidenci dříví nemohou zcela vyloučit vznik faktických a fiktivních rozdílů v evidovaném objemu dříví.
8
1.2 Obecná charakteristika evidence dříví, jeho měření, způsobu zjišťování kvantity a způsobu provádění přejímek dříví Dříví je produktem i zbožím, a proto je nutné jeho výrobu a pohyb evidovat. Evidence vyrobeného dříví poskytuje podklady pro odměňování, řízení výroby a prodeje, fakturaci dodávek, inventury, úvěrování zásob a zjištění produktivnosti porostů v hospodářské úpravě lesa. Současný systém evidence, mající kořeny v minulosti, uvádí objem kulatinových výřezů v m3 (v lidové mluvě "kubík") s přesností na dvě desetinná místa. Zjišťuje se pomocí různých krychlících tabulek na základě jmenovité délky a středové (čepové) tloušťky výřezu bez kůry (b.k.). V praxi se používají krychlící tabulky různých autorů, ale všechny by měly vycházet z úředně schválených kubírovacích tabulek zveřejněných v československých státních normách: ČSN 48 0007 Tabulky objemu kulatiny podle středové tloušťky ČSN 48 0008 Tabulky objemu výřezů podle čepové tloušťky ČSN 48 0009 Tabulky objemu kulatiny bez kůry podle středové tloušťky měřené v kůře Rovnané sortimenty (krátké výřezy stejných délek), jsou obvykle evidovány v prostorových metrech - prm, měřených v hráních na základě délky výřezu a šířky a výšky hráně. Přepočet prostorových metrů na m3 se provádí vynásobením převodními koeficienty. Tyto koeficienty berou v úvahu tloušťku polen, přípustnou křivost, tloušťku kůry atd. Proto jsou různé pro jednotlivé sortimenty. Tab. 1. Převodní koeficienty Skupina dřevin
Vláknina (délka do 2m)
Palivo
SM, JD
0,66
0,64
BO
0,63
0,64
MD
0,63
0,64
BK
0,59
0,54
DB
0,56
0,54
BŘ, ost. list. m.
0,57
0,54
9
U tyčí a tyček se objem zjišťuje měřením objemu ve skupinách, tzn. že se zjišťuje podle počtu kusů a normou stanoveného fixního objemu jedné tyče nebo tyčky příslušné rozměrové třídy. (Měří se tloušťka tyče ve vzdálenosti 1 m od tlustého konce a její délka, celkový objem se pak zjišťuje podle tabulek.) U štěpek se vychází ze sypného (prostorového) objemu m3 p.o. (p.o. = prostorového objemu), ale přípustná je i evidence v jednotkách hmotnosti - tunách.
Dříví je jedním z hlavních výrobků lesního hospodářství. Proto je každý kus (hráň) vyrobeného dříví označen a evidován tak, aby nedocházelo k záměnám. Označování (popisování) sortimentů Výřezy dodávaných sortimentů, jejichž objem se zjišťuje jednotlivě, se na čelo (resp.čep) čitelně označí: - číslem kusu - značkou kvality - jmenovitou délkou a středovou tloušťkou Sortimenty, jejichž objem se zjišťuje skupinově, se na čelo čitelně označí: - objemovou třídou Dříví ostatních sortimentů, jejichž objem se zjišťuje hromadně, se neoznačuje. Označení dříví v průvodních dokladech V průvodních dokladech (dodacích listech) dodávaných sortimentů, jejichž objem se zjišťuje jednotlivě, se uvede (pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak): - číslo kusu - jakostní třída a kvalita - plným názvem, číslem nebo zkratkou - jmenovitá délka a středová tloušťka - objem výřezu v m3 - množství m3 v jednotlivých jakostních třídách, tloušťkových stupních - celkové množství m3 v dodávce, datum expedice a číslo dodacího listu V průvodních dokladech (dodacích listech) dodávaných sortimentů, jejichž objem se zjišťuje skupinově, se uvede (pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak): - jakostní třída a kvalita - plným názvem, číslem nebo zkratkou - počet kusů a množství m3 v jednotlivých objemových třídách - celkové množství m3 v dodávce, datum expedice a číslo dodacího listu
10
V průvodních dokladech (dodacích listech) dodávaných sortimentů, jejichž objem se zjišťuje hromadně, se uvede (pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak): - jakostní třída a kvalita - plným názvem, číslem nebo zkratkou - celkové množství m3 (popř. prm) v dodávce, datum expedice a číslo dodacího listu Modernějším způsobem příjmu a evidence vyrobeného dříví je připevnění štítku z plastu (obsahujícího pořadové číslo vyrobeného kusu) na čelo kmene (místo číslování) a evidování údajů o vyrobeném kusu dříví v polním elektronickém zápisníku, v paměti elektronické průměrky nebo v přenosném počítači (ze kterých se pak potřebné údaje přenášejí do ostatních dokladů a evidencí). Protože je evidence dříví pracná, vyvinuly se postupem doby některé jednodušší metody. Z nich se nejčastěji používá tzv. teplická metoda. Tabulky pro krychlení surového dříví v desetinách m3 jsou zjednodušením tabulek objemu kulatiny podle středové tloušťky bez kůry i v kůře a tabulek objemu výřezů měřených podle čepové tloušťky. Princip těchto tabulek spočívá v tom, že údaje tabulek setinných byly zaokrouhleny podle matematických zásad na desetiny m3 . Tím se tabulky podstatně zjednodušily. Ze stejných hodnot objemu hroubí vznikly hmotové třídy. Matematickým zásadám zaokrouhlování neodpovídá jen hranice u hmotové třídy 0 a 1. Ve hmotové třídě 1 vyjádřené objemem hroubí 0,1 m3 jsou registrovány kmeny o obsahu nad 0,065 m3 a do 0,15 m3. V zájmu toho, aby kmeny nižšího objemu neunikaly evidenci a bylo je možné objemově registrovat, byla vytvořena hmotová třída 0 jejíž objem je počítán jako 0,05 m3. Do této třídy jsou zahrnuty kmeny o objemu hroubí nad 0,035 m3 a do 0,065 m3. Tabulky slouží k zjednodušení příjmu a evidenci dříví. Příjem dříví se provádí tak, že se na základě dimenzí kmene ( středová tloušťka a dálka ) přiřadí hmotové číslo a to se vyráží na čelo kmene. Číselník se upravuje tak, že se pro určitou dřevinu a sortiment ve svislém sloupci předepíší hmotová čísla a na příslušných řádcích se pak formou čárkovnice zapisují přijímané kusy. Zjišťovat množství vyrobeného (dodaného) dříví lze i vážením (při současném zjišťování okamžité vlhkosti dopravovaného dříví), zjišťováním prostorového objemu celého nákladu na dopravním prostředku, průběžným krychlením počítačem (u procesorů a harvestorů, které průběžně snímají délku a tloušťku vyráběných výřezů), kusovou evidencí
11
(podle průměrné hmotnatosti), a podle objemových tabulek pro zjišťování objemu hroubí stojících stromů. Zjišťování množství dodaného dříví vážením vzniklo počátkem 6Otých let v Severní Americe, na základě požadavku velkých odběratelů rovnaného dříví vyloučit nesrovnalosti mezi měřením prostorového objemu dodávky u dodavatele
a odběratele
(zejména vliv setřesení u amerických odvozních vzdáleností). Neméně významným důvodem pro zavedení tohoto způsobu je to, že odběratele zpracovávajícího dodané dříví např. na celulózu, v podstatě nezajímá kolik prostorových metrů koupil, ale kolik koupil dřeva. Základem obou nyní používaných metod váhové přejímky je měrná hmotnost dřeva a skutečná hmotnost dřeva. Objem dodávky se pak vypočítává ze vztahu: skutečná hmotnost objem dodávky = ───────────────── měrná hmotnost K určení objemu se pak použije buď měrná hmotnost dříví absolutně suchého - u tzv. ATRO metody, nebo měrná hmotnost dříví přirozeně proschlého - u tzv. LUTRO metody. Měrné hmotnosti u metody ATRO se zjišťují laboratorně u odběratele, a to podle dohodnuté metodiky. U metody LUTRO se objem přepočítává z hmotnosti pomocí převodních čísel, stanovených vždy pro určitý region biometrickými metodami. Ze stručného popisu a praktických zkušeností z používání obou metod vyplývá, že metoda ATRO je přesnější než zjišťování prostorového objemu a jeho přepočet na m3 s použitím převodních čísel (redukčních faktorů). Metoda LUTRO se podle dosavadních zkušeností příliš nehodí pro středoevropské podmínky, protože dodávky dříví mají poměrně vysokou variabilitu (vyplývající z rozdílných tloušťek a délek dodávaného dříví, různého stupně vyschnutí atd.) a tím je i stanovení převodních čísel poznamenáno větší chybou.
12
Metody měření rozměrů dříví Délka Délka výřezu se měří v metrech s přesností na 0,01 m (1 cm). Jestliže se uvádí jmenovitá délka, zaokrouhluje se celková délka výřezu směrem dolů na nejbližší stupeň jmenovité délky. Stupeň jmenovité délky představuje nejčastěji 1 m. U výřezů se středovou tloušťkou do 20 cm (bez kůry) se může celková délka po dohodě mezi dodavatelem a odběratelem zaokrouhlit na celé metry směrem dolů. Pro výřezy jehličnatého i listnatého dříví je přídavek k délce 2 % jmenovité délky. Přídavek k délce se do délky výřezu nezapočítává. Použití odlišných přídavků k délce, než je stanoveno, musí být smluvně odsouhlaseno mezi dodavatelem a odběratelem. Při měření výřezu se zásekem se do celkové délky výřezu započítá polovina výšky záseku, nejvýše však 0,05 m. Rovný výřez a výřez s jednoduchou křivostí Celková délka výřezu se měří jako nejkratší vzdálenost mezi dvěmi čely výřezu. Výřez se složenou křivostí Výřez se složenou křivostí se měří po částech. Nejdříve se výřez rozdělí myšleným příčným řezem na části (rovné nebo s jednoduchou křivostí) a každá část se měří samostatně. Jednotlivé délky se potom sčítají. Minimální délka jednotlivých částí musí být smluvně odsouhlasena mezi dodavatelem a odběratelem. Tloušťka Tloušťka (průměr) se udává v cm v celých číslech (údaje za desetinnou čárkou se neuvažují). Středová tloušťka se měří ve středu výřezu, v určených případech je nahrazena čepovou tloušťkou, která se měří na čepu výřezu. Měření středové tloušťky Středová tloušťka se měří ve středu jmenovité délky výřezu. Jestliže se v místě měření vyskytuje výrazná nepravidelnost růstu, měří se středová tloušťka na dvou místech, která se nacházejí ve stejné (co nejmenší) vzdálenosti od původního místa měření před a za nepravidelností růstu a středová tloušťka se vypočítá jako aritmetický průměr. U výřezu se středovou tloušťkou do 20 cm se měří (při ručním měření) středová tloušťka jedenkrát v horizontálním směru (rovina měření je rovnoběžná s povrchem země). Jestliže má výřez oválný průřez, měří se středová tloušťka ve dvou, na sebe kolmých rovinách.
13
U výřezu se středovou tloušťkou nad 20 cm se měří středová tloušťka ve dvou na sebe kolmých rovinách. Tloušťka se vypočítá jako aritmetický průměr ze dvou (resp. čtyřech) měření. Vypočtený aritmetický průměr se vyjádří v celých centimetrech. Měření čepové tloušťky Čepová tloušťka se měří na slabším konci výřezu (na čepu). Použití čepové tloušťky pro účely zjištění objemu měřené kulatiny musí být odsouhlaseno mezi dodavatelem a odběratelem. Postup měření je obdobný jako při měření středové tloušťky. Převod měření v kůře na měření bez kůry Tloušťka se měří v kůře nebo bez kůry. Jestliže se tloušťka měří v kůře, použije se pro převod měření v kůře na měření bez kůry tento postup: Pro výpočet objemu výřezu je použita středová tloušťka v kůře a objem výřezu je odvozen podle tabulek, které vycházejí z ČSN 48 0009: Tabulky objemu kulatiny bez kůry podle středové tloušťky měřené v kůře (tabulky rozlišují tloušťku kůry podle jednotlivých dřevin a toto rozlišení je respektováno s výjimkou výřezů MD, které se zařazují do skupiny BO oddenky). Mezi dodavatelem a odběratelem může být dohodnuta i jiná srážka na kůru, o kterou se sníží měřený průměr. Použitá měřidla Měřidla, použitá pro měření, jsou kalibrována, v pravidelných časových intervalech přezkušována a udržována. Délka- na měření délek se zpravidla používá dřevorubecké pásmo, měřidlo měří s rozlišovací schopností nejméně na 1 cm Tloušťka- tloušťky se měří kovovou průměrkou, měřidlo (průměrka, pásmo, pravítko pro měření výřezů) měří tloušťku s rozlišovací schopností nejméně na 1 cm.
14
Způsoby provádění přejímky Namátkový příjem Jedná se o nejběžnější způsob přejímání dříví. Zkušený pracovník posoudí vizuálně dodávku a při vykládce vybere náhodně 10 až 20 % kusů, u kterých měřením zkontroluje rozměry. Zjištěný stav porovná s údaji uvedenými v dodacích listech. Neodpovídá-li více než 5 % kontrolovaných kusů údajům v dodacích listech nebo označení přímo na kmenech, považuje se dodávka za nevyhovující. Kusový příjem Jde o velice přesný, ale také nejpracnější postup přejímky dříví. Provádí se převážně po neúspěšné přejímce namátkovým způsobem nebo u menších dodávek převážně od dodavatelů, s nimiž nemá odběratel z předešlého období dobré zkušenosti. Měří se kus po kuse, většinou za přítomnosti dodavatele. Přejímka elektronickým měřením Tento způsob spočívá v měření rozměrů suroviny při průchodu optoelektronickým měřícím zařízením a v následném vizuální kontrole jakosti. Je to velice přesná metoda, ale vyžaduje nákladné zařízení, jehož přesnost je pravidelně ověřována autorizovanou osobou. Taková
zařízení
jsou
celkem
běžným
vybavením
manipulačních
linek
všech
manipulačních skladů. Nevýhoda je v tom, že k přejímce dříví pomoci tohoto zařízení dochází až při jejím zpracování na výřezy a ne v době dodávky. To vyžaduje oddělené skladování surového dříví dodané různými dodavateli, což je prostorově i organizačně náročné. Uvedeným zařízením se proto při zpracování provádí hlavně vnitropodniková kontrola dodávek. Hmotností způsob přejímky Jedná se o velmi efektní způsob přejímky, který má ale v našich podmínkách několik nedostatků. Tato metoda byla vyvinuta na začátku šedesátých let ve Švédsku. Její princip spočívá ve vážení dodávek buď při dovezení i s dopravními prostředky na nájezdových vahách nebo při vykládce vážením, které je součástí drapáku jeřábu nebo hydraulické ruky. Podmínkou je však známá vlhkost, která toto měření velmi podstatně ovlivňuje. Ta se měří laboratorně z odebraných pilin nebo vhodně vybraných vzorků. Je-li vlhkost dodávaného dříví rovnoměrná a v daném období více méně stálá, je přejímka poměrně přesná. V našich podmínkách jsou však manipulační sklady zásobovány mnoha dodavateli z různých oblastí, druhové složení dříví je bohatší, doba skladování dříví od
15
doby těžby na lesních skladech je také různá. Tato přejímka je tak buď velmi pracná nebo méně přesná než odborný odhad. Objemový způsob přejímky Opět se jedná o severskou metodu, která eliminuje základní nedostatek hmotnostního způsobu přejímky, a to závislost na vlhkosti. Tato metoda spočívá v tom, že dodané dříví se skládá do bazénů mokré ochrany a měří se její objem podle úrovně stavoznaku hladiny bazénu. Tato metoda se u nás moc neujala. Přejímka odborným odhadem Tento způsob přejímky je ze všech popsaných způsobů nejjednodušší. Principem je pouze vizuální kontrola dodávky při vykládce nebo jen na dopravním prostředku. Tuto kontrolu provádí kvalifikovaný, zkušený a nezávislý pracovník. Kontrolují se všechny parametry, jako jsou rozměry, objem apod. Shoda se skutečností je poměrně vysoká. Drobné odchylky způsobují často menší ztráty než provozní náklady na elektronické měřící zařízení, přičemž operativnost přejímky je nesrovnatelně vyšší.
16
2. Cíl práce Hlavním cílem práce “Objemové rozdíly vznikající při měření a zpracování tenkého jehličnatého dříví“, prováděné u firmy Lesy Tábor, a.s., je zjistit podíl jednotlivých faktorů na vznikajících objemových rozdílech a rozborem stanovit příčiny a navrhnout potřebná opatření k jejich eliminaci. Pro dosažení hlavního cíle bude studie zpracována v souladu s formulací problému ve více věcných a časových krocích, představujících jednotlivé dílčí cíle studie:
Dílčí cíle popis firmy zmapování technologií těžby, dopravy a manipulace dříví u Lesy Tábor, a.s. zmapování manipulačních ztrát na jednotlivých manipulačních skladech popis střediska manipulace a dřevařské výroby v Protivíně kontrolní měření v probírkových smrkových porostech a na MS Protivín vyhodnocení přejímek objemu dříví dle nákladů z jednotlivých polesí za rok 2005 srovnání objemu dříví zjištěného s přesností na setinu m3 podle krychlících tabulek odvozených od ČSN, s objemem téhož dříví zjištěným s přesností na desetinu m3 podle tzv. teplické metody
Na základě naplněných dílčích cílů studie pak bude formulováno celkové shrnutí, ze kterého vyplynou závěrečná provozní opatření vedoucí ke snížení ztrát.
17
3. Materiál a metodika práce 3.1 Materiál - všeobecná odborná lesnická a dřevařská literatura - firemní materiály - písemná i ústní sdělení firmy - poznatky z provozu vlastního podnikatelského subjektu - vlastní zjištění
3.2 Metodika Všechna měření byla prováděna zásadně tak, aby odpovídala měření v provozu. Měření se zaměřilo hlavně na ty úseky ve fázi výroby, kde jsou ztráty ovlivnitelné člověkem a kde jsou ztráty největší. Práce byla zaměřena na kontrolu měření tenkého smrkového dříví s tloušťkou do 19 cm a to na následujících pracovištích: - kontrola měření v probírkových smrkových porostech - kontrola měření na manipulační lince na tenké surové dříví na MS Protivín
Kontrola měření v probírkových porostech Délky byly zjišťovány dřevorubeckým pásmem a středové tloušťky jsem měřil kalibrovanou pevnou kovovou průměrkou s přesností na 1 mm se zaokrouhlením na 1 cm, a to tak, že jsem vše zaokrouhloval směrem dolů na nejbližší centimetr. Jelikož jsem měření prováděl na tenkém surovém smrkovém dříví, to znamená se středovou tloušťkou do 19 cm, měřil jsem průměrkou jen jednou, rovnoběžně se zemí. Objem dříví jsem stanovil ze zjištěných rozměrů pomocí tabulek pro krychlení surového dříví v desetinách m3 a tabulek pro výpočet objemu kulatiny bez kůry podle středové tloušťky měřené v kůře.
18
Naměřené hodnoty (délky, tloušťky) a hodnoty objemu stanovené z tabulek jsem zapisoval do předem mnou připravených tabulek, které vypadají takto: Č.kmene
Naměřeno m/cm
Vykázáno m/cm
Vykázáno m3 set. způsob tep. metoda
Naměřeno m3 set. způsob tep.metoda
Toto měření bylo uskutečněno v říjnu a v listopadu 2005. Kontrola měření na man.lince na tenké surové dříví na MS Protivín Fyzicky jsem měřil jednotlivé kusy na dopravníku- délka, středová tloušťka, dle již zmíněných zásad. Objem jsem stanovil dle naměřených hodnot metodou setinných tabulek. Poté jsem provedl porovnání naměřených hodnot s hodnotami uvedenými na čelech kmenů, výpočet objemu dle desetinných tabulek. Nakonec jsem provedl porovnání naměřených údajů s výsledky elektronického měření z měřícího rámu linky a s údaji deklarované v dodacím listu. Opět jsem vše zapisoval do tabulek, které vypadají takto: Dodací list Deklarováno Kontr.měření Setinový Elektronicky Číslo/datum třída kusy objem třída kusy objem třída kusy objem třída kusy objem
Toto měření bylo uskutečněno v létě roku 2004, kdy firma ještě prováděla příjem desetinným způsobem. Já jsem se měření zúčastnil v rámci provozní praxe.
Vyhodnocení přejímek jednotlivých nákladů při odvozu dříví z jednotlivých polesí za rok 2005 Zde jsem provedl porovnání dodací list X protokol z měřícího rámu pro jednotlivé dodávky, které byly zpracovány na man.lince na tenké surové dříví za rok 2005. Celkem jsem provedl porovnání zhruba u 60 % dodávaného dříví. Tyto dodávky jsem evidoval dle jednotlivých polesí (Všeteč, Bechyně, Sedlice, Vráž a Netolice). Výsledkem byl objemový rozdíl (ztráta/přebytek), který jsem vyhodnotil na jednu dodávku. Jelikož jsem věděl kolik
19
bylo celkem dodáno tenkého surového dříví na tuto linku, zjistil jsem celkový objemový rozdíl. Srovnání objemu dříví zjištěného s přesností na setinu m3 podle krychlících tabulek odvozených od ČSN, s objemem téhož dříví zjištěným s přesností na desetinu m3 podle tzv. teplické metody (pro smrk). Do jednotlivých hmotových tříd jsem vypsal rozměry (délky,tloušťky) z tabulek pro měření surového dříví v desetinách m3, ale jen do tloušťky 19 cm a do délky 14 m. Na základě těchto rozměrů jsem provedl výpočet objemů podle tabulek pro výpočet objemu kulatiny bez kůry podle středové tloušťky měřené v kůře. V jednotlivých hmotových třídách jsem tyto zjištěné objemy sečetl a vypočítal jejich průměr. Tyto průměry jsem porovnal s příslušnou hmotovou třídou.
Pro vypracování dílčích kapitol, jako popis technologií těžby, dopravy a manipulace dříví u Lesy Tábor, a.s., zmapování manipulačních ztrát na jednotlivých manipulačních skladech, popis firmy a popis střediska manipulace a dřevařské výroby v Protivíně, jsem využíval zejména poznatků z provozu vlastního podnikatelského subjektu, ale také konzultací s výrobním ředitelem firmy a managerem jakosti. V neposlední řadě jsem využíval k popisu těchto kapitol firemních materiálů, zvláště u popisu střediska manipulace, a také organizačních směrnic firmy.
Po ukončení měření, jsem vše vyhodnotil jak slovně, tak i graficky pomocí tabulek a grafů. Spolu s výrobním ředitelem jsem navrhl opatření vedoucí ke snížení ztrát.
20
4. Výsledky a zhodnocení 4.1 Výsledky 4.1.1 Popis firmy
Název:
Lesy Tábor, a.s.
Právní forma:
akciová společnost
IČO:
26060701
DIČ:
110- 26060701
Zápis v OR:
zapsána v OR vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl B vložka 1306
Sídlo společnosti:
391 11 Planá nad Lužnicí, Strkov 1 Tel. 381 291 114 Fax 381 291 113 e- mail:
[email protected]
Odloučená pracoviště:
Střediska - Bechyně, Křivoklát, Netolice, Planá, Protivín, Všeteč, Vráž
Počátky historie lze z dlouhodobějšího pohledu datovat do počátku padesátých let minulého století. V dnešním sídle společnosti bylo Ředitelství státních lesů, které bylo následně v roce 1953 transformováno na Lužnický průmysl. V roce 1956 došlo k reorganizaci a vznikl Lesní závod Planá nad Lužnicí s.p. Jihočeské státní lesy Č. Budějovice. Další reorganizací v roce 1972 byl tento závod sloučen s Lesním závodem Bechyně, a tak vznikl Lesní závod Tábor se sídlem v Plané nad Lužnicí. Založení vlastní akciové společnosti Lesy Tábor, a.s. se sídlem v Plané nad Lužnicí se uskutečnilo po transformaci státního podniku Jihočeské státní lesy České Budějovice ke dni 1.10.1992. Jediným zakladatelem byl tehdy Fond národního majetku a proto se v dalších letech uskutečnila privatizace akciové společnosti. Dalším významným krokem, který byl realizován v závěru roku 2000, byla fúze s akciovou společností Lesy Protivín, a.s. a společnost Lesy Tábor, a.s. se tak stala univerzálním právním nástupcem. V roce 2003 proběhla další fúze s akciovou společností
21
Lesy Křivoklát a.s. a došlo k rozšíření a změně registrace společnosti. Lesy Tábor,a.s. jsou opět univerzálním právním nástupcem. Hlavním předmětem podnikání společnosti je komplexní zajištění a provádění všech lesnických činností, včetně provádění odborné správy, nákupu dřeva a jeho další zpracování, pěstování a dodávky sazenic jak pro zalesňování lesních půd, tak i pro ozeleňování veřejných prostranství a parků,stavební činnost včetně projektování, opravy strojů a motorových pil, silniční nákladní doprava a další méně významné činnosti. Hlavní činnosti společnosti: Školkařská činnost Komplexní služby spojené s obnovou lesa Vedení bilance uznaných semenných porostů Výkup popř. sběr suroviny pro získání osiva z těchto porostů Zabezpečení uznávacího řízení s orgány státní správy v porostech navržených pro sběr osiva, kvalitní péči o osivo z těchto porostů Dodávky sazenic požadovaného původu dle zákonných předpisů Veškerý sortiment
sazenic lesních
dřevin,
včetně sazenic obalovaných,
poloodrostků a odrostků Doprava veškerého sadebního materiálu Sazenice okrasných dřevin, sadební materiál pro rekultivace Možnost zpracování jednoduchých projektů výsadby okrasné zeleně Pěstební činnost poradenská činnost: doporučení způsobu výsadby, pěstování lesních dřevin, ošetřování kultur mechanicky i chemicky, zabezpečení popř. zprostředkování nákupu materiálu včetně chemických prostředků pro ochranu lesa i v péči o lesní kultury odstraňování klestu a příprava půdy: odstraňování klestu a těžebních zbytků na plochách po těžbě dřeva, mechanická i chemická příprava ploch určených k zalesnění, příprava ploch pro přirozenou obnovu obnova lesa: zalesňování veškerým sortimentem lesních dřevin ošetření kultur: mechanické i chemické práce v ochraně kultur (ožínání, instalace rozsoch, postřiky,nátěry repelenty proti okusu)
22
oplocování kultur: oplocování jak dřevěnými oplocenkami, včetně jejich výroby, tak i drátěným pletivem Těžební činnost poradenská činnost: zprostředkování nákupu materiálu, popř. doporučení nejbližšího prodejce, zprostředkování oprav těžebních mechanismů, doporučení technologických postupů při těžbě dřeva těžební práce: veškeré mýtní i předmýtní úmyslné těžby, zpracování veškerých nahodilých těžeb i v rizikových podmínkách přibližování dřeva: přibližování veškeré dřevní hmoty univerzálními i speciálními lesními traktory v běžných i obtížných terénech, zprostředkování přibližování koňskými potahy výkup dřeva: výkup dřeva u pařezu (v porostu), příp. výkup na odvozním místě technické práce: veškeré práce v rozsahu odborné správy lesa (vedení lesní hospodářské evidence, příprava těžebních projektů, atd.) Manipulace, doprava a dřevařská výroba Výkup dříví ve všech sortimentech od drobných dodavatelů (majitelů) Prodej výrobků po manipulaci dříví, včetně dohodnutých dimenzí Prodej palivového dříví a odpadu z manipulace Odvoz dříví soupravou na dlouhé dříví v délkách od 6m Odvoz dříví vozidlem na rovnané sortimenty v délkách do 5 m Výroba truhlářského a stavebního řeziva Výroba hoblovaných výrobků (palubky, podlahovky) Výroba lepeného programu (spárovky pro výrobu masivního nábytku) Výroba tužkárenského přířezu V rámci organizačního členění má firma v současné době šest polesí, tři manipulační sklady, dvě provozovny na další zpracování dřeva, dvě lesní školky, dopravní středisko, středisko dílen a oprav a provozuje také bažantnici. Společnost má v současné době cca 400 zaměstnanců při obratu společnosti v posledním fiskálním roce 441 mil. Kč. Společnost je držitelem certifikátu C-o-C (spotřebitelský řetězec dřeva) č.237/C-oC/2005 a certifikátu systému managementu jakosti ČSN EN ISO 9001:2001 č. 237/2004.
23
4.1.2 Technologie těžby, dopravy a manipulace dříví u Lesy Tábor, a.s. Těžební činnost Příprava výroby Pro zajištění kvality, bezpečnosti a ekonomiky těžebních činností je nutné provést přípravné činnosti, tj. kontrolu, případně zpracování projektů těžebních činnosti (v případě OSL) za účelem získání dostatečných informací o pracovišti, zejména: -
terénní podmínky (svažitost, členitost terénu apod.)
-
druh a charakter těžby (předmýtní, nahodilá, kalamitní apod.)
-
taxační údaje (vyznačené množství, průměrná hmotnatost, kvalita dřeva apod.)
-
v rámci OSL nebo v dohodě s vlastníkem lesa, rozčlenění porostu a vyznačení těžených stromů Na základě těchto informací rozhoduje vedoucí polesí o nejvhodnějším
technologickém postupu, době nasazení pracovníků a prostředků, způsobu zpracování a výrobě sortimentů surového dříví. Těžba dříví Při provádění činností těžebních prací je povinností lesníka pracovní skupinu zavést na pracoviště, stručně upozornit na nejdůležitější aspekty pracoviště z hlediska pracovní činnosti a zásad BOZ a současně vydat konkrétní pracovní pokyny. O předávce pracoviště provede záznam ve služebním deníku. Těžba dříví je prováděna ruční motorovou řetězovou pilou a vlastní činnost se skládá z následujících dílčích operací: kácení stromu, odvětvení, měření (délky, středního průměru), krácení kmene (výroba sortimentů surového dříví). Měření provádí pracovník: délka - pomocí ocelového pásma, střední tloušťka – pomocí průměrky. Naměřené hodnoty uvádí pracovníci na čela sortimentů lesnickou hrudkou. Pracovníci vykonávající činnost jsou povinni dbát pokynů technických pracovníků, zejména dodržovat stanovený technologický postup, dodržovat směrové kácení, dodržovat pokyny k druhování a třídění, nepoškozovat stojící stromy, nekácet nevyznačené stromy apod. Pracovní činnost vykonávají zaškolení a způsobilí pracovníci podléhající periodickým (ročním) školením a preventivním zdravotním prohlídkám.
24
Při
výkonu
vlastní
činnosti
jsou
závazně
dodržována
pravidla
a technologické postupy a pravidla při těžbě, soustřeďování, odvozu a manipulaci dříví. Organizaci a řízení činnosti zajišťuje lesník, který provádí i příjem dřeva. Při příjmu dodržuje následující postup (pokud není smluvně dohodnuto jinak): tenké surové dříví (do 20 cm na čele) přijímá pomocí „dimenzírky“ vyražením příslušného čísla, tlusté surové
sortimenty
a
hotové
sortimenty
(včetně
rovnaných)
přijímá
„číslovačkou“ vyražením pořadového čísla. Tyče jsou přijímány lesnickou hrudkou uvedením třídy na čele tyče. Příjem dříví na lokalitě P současně eviduje do číselníku. Soustřeďování dříví Činnost soustřeďování („přibližování“) dříví je prováděna pomocí univerzálních traktorů se speciální nástavbou, speciálních kolových traktorů, koní, lanovek nebo vyvážecích prostředků. Podle charakteru technologie se obvykle skládá z těchto dílčích operací: jízda do porostu, vyklizení a sestavení nákladu, jízda s nákladem, třídění a uložení na skládce u odvozní cesty. Pracovníci vykonávající činnost jsou povinni dbát pokynů technických pracovníků, zejména dodržovat stanovený technologický postup, dodržovat pokyny k třídění na skládkách, podkládání skládek, nepoškozovat stojící stromy, nálety a nárosty apod.. Pracovní činnost vykonávají zaškolení (dle charakteru pracovního prostředku) a způsobilí pracovníci podléhající periodickým (ročním) školením. Při
výkonu
vlastní
činnosti
jsou
závazně
dodržována
pravidla
a technologické postupy a pravidla při těžbě, soustřeďování, odvozu a manipulaci dříví. Organizaci a řízení činnosti zajišťuje lesník, který současně na skládkách kontroluje úplnost soustředěného dříví podle číselníku.
Těžba dříví harvestory Těžba a vyvážení dříví je prováděno pomocí speciálních těžebních strojů (harvestor, vyvážecí souprava), které obsluhují speciálně zaškolení operátoři. Vlastní činnost těžebního stroje (harvestoru) se skládá z následujících dílčích operací: jízda do porostu, uchopení vyznačeného stromu kácecí hlavicí umístěné na konci hydraulické ruky, uříznutí a stažení stromu na zem, odvětvování a současně měření, manipulace na jednotlivé sortimenty za současného třídění a ukládání k vyklizovací lince. Činnost vyvážecí soupravy se skládá z operací: jízda do porostu po vývozní lince, nakládání sortimentů
25
pomocí hydraulické ruky mezi klanice soupravy, jízda po lince k odvozní cestě, ukládání a třídění výřezů na jednotlivé skládky u odvozní cesty. Technologie vyžaduje zvláštní přípravu porostu, zejména: v rozčlenění porostu, vzdálenosti a šířka linek, jejich vyústění na odvozní cestu, způsob značení stromů apod. Tuto přípravu porostů je nutné, ve spolupráci s vlastníkem lesa, zajistit tak, aby následné nasazení strojů bylo optimální (po stránce technologické i ekonomické). V případě těžby v OSL je dodržován postup pracovní instrukce k provádění těžeb harvestorovou technologií. Při vlastní činnosti dbají operátoři postupů a doporučení uvedených v manuálu výrobce strojů, včetně uvedených zásad BOZP. Organizaci a řízení činnosti harvestorů zajišťuje vedoucí střediska ve spolupráci s vedoucím příslušného polesí. Evidence a příjem dříví podle porostů je prováděn na skládce – lokalita OM. Jako podklad pro tvorbu číselníku slouží výstup z počítače harvestoru. Expedice Nakládání a odvoz dříví z odvozního místa je zajišťován speciální odvozní soupravou vybavenou hydraulickou rukou k nakládání dříví. Lesník eviduje nakládané kusy a objem, podle jednotlivých sortimentů a tříd kvality a zaznamenává je do dodacího listu. Vystavený dodací list, který obsahuje všechny důležité údaje (dodavatel, odběratel, sortiment, množství, datum, kategorii suroviny dle C-o-C, případně další), podepíše a ve třech stejnopisech (originál a 2 kopie) předá řidiči vozidla. V případě přímé dodávky je dodací list doručen na odd.obchodu k fakturaci. Podle ponechané kopie dodacích listů vytváří lesník měsíční soupisku odvozu. Monitorování a měření V průběhu výkonu pracovní činnosti provádí lesník kontrolu pracoviště a prováděných prací. Po ukončení pracovní činnosti provede převzetí provedených prací kontrolou a při těchto činnostech se řídí plánem výrobních a kontrolních operací. V případě zjištění závad či nedodělků řeší okamžitě opravu provedení. Vedoucí polesí provádí namátkové kontroly. Pro zjišťování objemu dříví, měření a třídění dříví jsou dodržovány zásady a postupy: - Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice - Soubor tabulek pro krychlení surového dříví v desetinách m3 vydané MZe ČR 1996
26
- Tabulky a polynomy pro výpočet objemu kulatiny bez kůry podle středové tloušťky měřené v kůře vydané MZ ČR 1995 Veškeré dříví je vykazováno v m3 a u rovnaných sortimentů, které se měří prostorově (PRM) je prováděn přepočet pomocí přepočtových koeficientů. Identifikace, sledovatelnost a evidence Vyráběné sortimenty surového dříví jsou přijímány na lokalitě P a OM, označovány číslem dimenzírkou nebo číslovačkou s pořadovým číslem a pak je jejich identita patrná i na průvodních dokladech. Prvotním dokladem o příjmu je číselník (L 10
nebo adekvátní), který se
vypracovává podle porostů a obsahuje veškeré potřebné údaje k dalšímu zpracování, zejména: - dodavatel (vlastník lesa), odběratel (Polesí a.s.), druh těžby, porost - evidenční čísla kusů, vyznačení oddenkových kusů (pro výpočet hmotnatosti) - dřevina, sortiment a jeho kvalita, příp.ceníkový kód (u LČR) Údaje z číselníku jsou následně evidovány ve výrobním lístku (LA 41), který je na polesí editován do PC s následným přenosem do informačního systému společnosti. Soupisem číselníků, výrobních lístků (příjem, soustřeďování) a dodacích listů (odvoz) provede lesník za svůj úsek, při uzávěrce měsíce, zpracování údajů pro výkaz skladu dle jednotlivých lokalit. Následně se zpracovává i výkaz skladu za polesí. Souběžně a pro kontrolu je zpracováván výstup z PC polesí. Odpovědnosti Tab. 2. Činnost Příprava výroby Těžba dříví Příjem dříví Soustřeďování dříví Výroba na odvozním místě Těžba dříví harvestory Expedice Monitorování a měření Identifikace a sledovatelnost
Provádí Lesník, TP, VP Dělník Lesník Řidič, obsluha Dělník, řidič Operátoři Lesník Lesník Lesník
Zodpovídá TP, VP Lesník Lesník Lesník Lesník VS, TP Lesník TS, VP TS, VP
Kontroluje VP, VŘ TP, VP TP, VP TP, VP TP, VP VP, TŘ TP, VP VP, VŘ VP, VŘ
VŘ – výrobní ředitel, TŘ – technický ředitel, VP – vedoucí polesí, TP – technik polesí
27
Dokumentace Tab. 3. Dokument Číselník Výrobní lístek Dodací list Výkaz skladu úseku Výkaz skladu polesí Faktura
Vyhotovuje Lesník Lesník Lesník Lesník TP fakturantka
Kontroluje
Zodpovídá
TP TP TP TP VP,VŘ fakturantka
VP VP VP VP VP OŘ
Místo uložení Polesí Polesí Polesí Polesí Polesí obchod
Doba uložení 3 roky 3 roky 3 roky 3 roky 3 roky 10 let
VŘ – výrobní ředitel, OŘ – obchodní ředitel,VP – vedoucí polesí, TP – technik polesí
Doprava dříví Doprava dřeva je zajišťována pomocí nákladních vozidel speciálně vybavených lesnickou nástavbou a hydraulickou rukou pro odvoz dříví, přípojného polopřívěsu, přívěsu nebo návěsu. Vlastní činnost dopravy dříví se skládá z jízdy na místo nakládky (OM), příprava odvozní soupravy k nakládce (úprava rozvoru tažného vozidla a přípojného polopřívěsu), nakládání dříví pomocí hydraulické ruky, složení a zajištění hydraulické ruky, zajištění nákladu (lanové zajišťovací třmeny), upevnění výstražného označení nákladu (případně použití výstražného majáku – pokud je jím vozidlo vybaveno), jízda s nákladem na místu určené k vykládce, skládání pomocí hydraulické ruky nebo skladovým lanovým systémem. Odvoz dříví vykonávají řídiči se speciálním oprávněním k používání hydraulických zdvihacích zařízení. Zúčastňují se pravidelných školení a dodržují zásady BOZP dle pravidel. Řidič vede průběžně záznamy v záznamu o provozu nákladního vozidla (ZPVND), v tachografovém záznamu a deníku provozu zdvihacích zařízení (pracovní deník) dle pracovní instrukce – povinnosti řidiče nákladní dopravy.
28
Odpovědnosti Tab. 4. Provádí Zodpovídá Vedoucí střediska, Příprava plánu dopravy Vedoucí DS VŘ Doprava dříví (Odvoz dřeva) Řidič, Vedoucí DS Vedoucí DS Ostatní nákladní doprava Řidič, TS, VS VS Pověřený Mezinárodní doprava Řidič, TS, VS pracovník, VS Údržba vozidel Řidič Řidič, TS Údržbárna, Opravy vozidel Řidič, TS dodavatel Technické prohlídky Řidič, STK Ved. střediska Předávání dokladů Řidič, TS TS, VS Monitorování a měření TS, VS VS Činnost
Kontroluje VŘ VŘ VS, VŘ VS, VŘ VS VS HM VS VŘ
VŘ – výrobní ředitel, DS – dopravní středisko,VS – vedoucí střediska, TS – technik střediska, HM – hlavní mechanik Dokumentace Tab. 5. Dokument Dodací list,Nákladní list Dispečerský deník Záznam o provozu vozidla nákl.dopravy Tachografové záznamy Deník zdvihacích zařízení(Prac.deník) Vozový sešit Podklady pro fakturaci Faktura
dodavatel řidič Vedoucí DS VŘ
TS, VS Vedoucí DS
Místo uložení středisko středisko
řidič
TS, VS
VS
středisko
5 let
řidič
TS, VS
VS
středisko
5 let
řidič
TS, VS
VS
středisko
5 let
TS TS fakturantka
VS VS fakturantka
VS VS OŘ
středisko středisko obchod
5 let 5 let 10 let
Vyhotovuje Kontroluje
Zodpovídá
Doba uložení 3 roky 3 roky
VS – vedoucí střediska, TS – technik střediska,VŘ – výrobní ředitel, OŘ – obchodní ředitel
29
Manipulace dříví Příjem dřeva Dovoz surového dříví na manipulační sklady je zajišťován speciálními odvozními soupravami a to nejčastěji: - vlastními odvozními prostředky společnosti - odvozními prostředky dodavatelů nebo sjednaných přepravců Mistr manipulace průběžně denně upřesňuje rámcově dohodnuté zásobování manipulačního skladu s vlastním dopravním střediskem a případně s ostatními dodavateli na následující den. Jedná se o operativní upřesnění struktury dodávaného dříví na jednotlivé výrobní uzly. Vlastní přejímku jednotlivých dodávek surového dříví provádí manipulační mistr, zejména kontroluje dodávané množství v m3, kvalitu opracování, zatřídění sortimentů, kategorii suroviny dle C-o-C a současně porovnává údaje uvedené na dodacím listu se skutečností nakladu na dopravním prostředku. Po přejímce dodávané suroviny podepíše dodací list a určí místo složení nákladu, event. označí náklad (barvou, štítkem) pro případnou další (elektronickou nebo fyzickou) kontrolu. Potvrzené dodací listy mistr eviduje a zakládá v soupisu dodávek – příjem (datum, č.dodacího listu, sortimenty). Manipulace dřeva Manipulace surového dříví na manipulačních skladech se provádí mechanizovaně na manipulačních linkách, nebo ručně – motorovou pilou. Podle charakteru zpracovávaných surových kmenů je dříví směrováno na jednotlivé výrobní uzly: -
tenké surové dříví jehličnaté a tvárné surové kmeny listnaté – manipulační linky ML – 25, manipulační linka typu Sedlice
-
tlusté surové dříví – manipulační linka Springer
-
netvárné a listnaté surové kmeny se manipulují převážně ručně Expedice výrobků (sortimentů surového dříví) je prováděna nejčastěji následujícím
způsobem: -
expedice vagónem (vagónování)
-
odvozem vlastní odvozní soupravou společnosti
-
odvozem cizí soupravou (souprava odběratele, přepravce odběratele)
Expedice dřeva Při expedici provádí manipulační mistr průběžnou kontrolu správného označení sortimentů, kontrolu parametrů (rozměry, kvalita apod.) dle dodávkového příkazu
30
kontraktu a zjišťuje skutečné množství (ks, prm, m3) dle jednotlivých tříd – kvality, tloušťky. Evidované údaje zaznamenává do dodacího listu, který je součástí průvodní dokumentace dodávky a současně podkladem pro fakturaci. Na dodací list dále uvede kategorii suroviny dle C-o-C, včetně vyznačení skutečného podílu v %. Dodací listy mistr eviduje a kopie zakládá v soupisu dodávek – výdej (datum, č.dodacího listu, odběratel, sortimenty). Dodací list a případně další podklady k fakturaci průběžně předává na obchodní oddělení k fakturaci. Monitorování a měření V průběhu celého výrobního procesu od vstupu dřeva na manipulační sklad až po výstup (expedici) je sledováno: -
množství surového dříví v m3 (u sortimentů vykazovaných v PRM je prováděn přepočet převodním koeficientem)
-
kvalita dříví udávaná v Kč/m3 Při příjmu suroviny (na vstupu) na manipulační sklad je přísně kontrolováno
dodávané množství. V případě manipulace na modernějších linkách (Springer, Sedlice), které jsou vybaveny elektronickým měřením s optimalizací je zajištěno přesné měření před manipulací a i evidenci po manipulaci. Zařízení umožňuje evidenci po jednotlivých kmenech, při vhodné situaci (dostatek místa na skládkách), po jednotlivých nákladech nebo směnách. Při expedici je dříví kontrolováno mistrem. Pro zjišťování objemu dříví, měření a třídění dříví jsou dodržovány zásady a postupy: -
Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice
-
Soubor tabulek pro krychlení surového dříví v desetinách m3 vydané MZ ČR 1996
-
Tabulky a polynomy pro výpočet objemu kulatiny bez kůry podle středové tloušťky měřené v kůře vydané MZ ČR 1995 Kvalita dříví, jeho opracování, optimalizace výroby sortimentů, dodržování
parametrů, třídění apod. je sledováno v průběhu celého procesu výroby. Vlastní vyhodnocení provádí vedoucí střediska měsíčně, na základě porovnáváním údajů na vstupu a výstupu vyjádřených v Kč/m3.
31
Odpovědnosti Tab. 6. Činnost Doprava a příjem dřeva Manipulace dřeva Vnitroskladová doprava Štípání dřeva Expedice Monitorování a měření Identifikace a sledovatelnost Ochrana a balení
Provádí Man.mistr Obsluha man.linky Obsluha čel.nakladače Man.dělníci Obsluha, dělníci,mistr Man.mistr, TS Obsluha, Man.mistr, TS Dělník, obsluha
Zodpovídá Man.mistr Man.mistr Man.mistr Man.mistr Man.mistr, TS Man.mistr, TS
Kontroluje VS VS, TS VS VS VS VS
Man.mistr, TS VS Man.mistr
VS
VS – vedoucí střediska, TS – technik střediska Dokumentace Tab. 7. Dokument
Vyhotovuje
Dodací list (příjem dřeva) Dodací list (expedice) Nákladní list Výkaz skladu Faktura
Kontroluje
Místo uložení
Zodpovídá
Doba uložení
dodavatel
Man.mistr
Man.mistr
středisko
5 let
Mistr, TS Man.mistr, TS Mistr, TS, VS fakturantka
Mistr, TS Man.mistr,VS TS, VS fakturantka
VS Man.mistr VS OŘ
středisko středisko středisko obchod
5 let 3 roky 5 let 10 let
VS – vedoucí střediska, TS – technik střediska, OŘ – obchodní ředitel
4.1.3 Ztráty (přebytky) na jednotlivých manipulačních skladech Firma zajišťuje manipulaci surových kmenů na třech manipulačních skladech umístěných na celé rozloze své působnosti. Je to manipulační sklad Bechyně, Protivín a Křivoklát. Manipulační ztráty (přebytky) v letech 2002 -2005 Tab. 8. Ztráty (přebytky) na manipulačních skladech MS
Rok 2002
Rok 2003
Rok 2004
Rok 2005
Bechyně Protivín Křivoklát Celkem
-240,58 m3 -26,22 m3 150,24 m3 -116,56 m3
-696,42 m3 -721,28 m3 -173,72 m3 -1591,42m3
-52,07 m3 259,88 m3 -95,09 m3 112,72 m3
-633,04 m3 490,33 m3 369,57 m3 226,86 m3
32
Graf 1. Celkové manipulační ztráty (přebytky) v jednotlivých letech
400
200
226,86 112,72
0
-116,56
-200
m3
-400
-600 -1591,42 -800
-1000
-1200
-1400
-1600 2002
2003
2004
2005
roky
V důsledku přechodu na nové programové vybavení jsem starší data nezjistil. Komentář k daným výsledkům, tak jak jsou uvedeny v tabulce (tab. 8.): rok 2002 – výsledek byl ovlivněn nevrácením m3 po přejímkách do zásob MS (po přejímkách u odběratelů, byla upravena pouze finanční částka) rok 2003 – v tomto roce již došlo k množstevním úpravám po přejímkách odběratelů a výsledkem byla ztráta 1,2% ztráta (1591,42m3). Při
finančním
ohodnocení (950,-Kč/m3- fázová kalkulace na lokalitě ES), se jedná o částku 1 397 450,-Kč rok 2004 – v tomto roce již společnost přijala řadu opatření k zabránění další finanční ztrátě - zavedení setinového příjmu tenkého dříví - zavedení finanční motivace formou pohyblivé složky mzdy Finanční motivace formou pohyblivé složky mzdy se týká jen THP na středisku dřevařské výroby Protivín. Vytváří se na základě příjmu dříví a manipulačních ztrát- zisku u jednotlivých THP, kteří jsou za příjmy dříví zodpovědní. Manipulační ztráty- zisky se přepočítají na procenta. Podíl této finanční motivace představuje 50 % na pohyblivé složce mzdy. 33
Tab. 9. Procentické stanovení podílu na manipulační ztrátě - zisku Ztráta- zisk nad + 0,11% (-)0,1 až (+)0,1 % (-)0,4 až (-)0,11 % (-)0,6 až (-)0,41 % nad -0,61 %
Vyplacení 200% 150% 100% 50% 0%
Vyhodnocení provádí každý měsíc výrobní ředitel a výsledky předává mzdové účtárně.
34
Tab. 10. Manipulační ztráty (přebytky) na manipulačních skladech v roce 2005 MS Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Bechyně 264,5 -128,63 180,3 -142,8 -174,12 -28,01 -10,34 -179,09 2,7 -199,9 -19,6 -198,05 Protivín 34,71 33,32 164,13 5,48 23,23 18,51 12,7 11,37 15,87 10,48 131,84 28,69 Křivoklát 18,11 60,85 82,31 -98,54 -338,21 0 354,16 -162,63 0 430,22 0 23,3 Celkem 317,32 -34,46 426,74 -235,86 -489,1 -9,5 356,52 -330,35 18,57 240,8 112,24 -146,06 Graf 2. Celkové manipulační ztráty (přebytky) za rok 2005 500 400 300 200
426,74 356,52
317,32
240,8 112,24
0
18,57
-9,5
-34,46
-146,06 -100
-235,86 -330,35
-200
-489,1
-300 -400
Měsíce
35
c ine Pr os
Lis top ad
Ří jen
í Zá ř
n Sr pe
en ec Če rv
en Če rv
Kv ěte n
Du be n
en Bř ez
Ún or
-500 Le de n
m3
100
4.1.4 Popis střediska manipulace a dřevařské výroby Protivín Středisko manipulace a dřevařské výroby vzniklo v roce 1979 jako manipulační a expediční sklad Zadní Bor a bylo součástí Lesního závodu Písek se sídlem v Protivíně. Byl postaven místo likvidovaných obdobných zastaralých provozů v Protivíně, Strakonicích a v Temelíně. Pro stavbu centrálního manipulačního skladu se lesní závod rozhodl z důvodu nutné rekonstrukce všech původních skladů a možnosti větší soustředěnosti dřevní hmoty, většího nasazení mechanizace a snazšího zabezpečení expedice. Také zde byly vytvořeny lepší pracovní a sociální podmínky pro zaměstnance. V té době přechází lesní závod na výrobu surových kmenů a tím snižuje pracnost na lokalitách P a OM. Manipulační sklad je vybaven potřebnou mechanizací, která umožňuje provádět druhování a třídění sortimentů přesněji, zvyšuje se užitkovost a lépe zhodnocuje surovina. Lépe se reguluje nárazovost dopravy dříví, a tím vyrovnává nerovnoměrnost v těžební činnosti vzhledem ke klimatickým podmínkám. Je zabezpečena rovnoměrnost dodávek k odběratelům. Manipulační sklad vytváří lepší pracovní a hygienické
podmínky. Z důvodu
lepšího časového využití mechanizačních prostředků je zde zavedena turnusová pracovní doba. V roce 1979 na MES byly uvedeny do provozu dvě manipulační linky a v roce 1981 se dostavěla třetí. První na manipulaci tlustých surových kmenů do maximálního průměru 80 cm. Skládání kmenů na dvě rampy (200m3) pomocí příčních podavačů a nástavných svalovacích lan. Navalování je prováděno rozkulovači. Vyzdravění a manipulace je zajištěna řetězovou pilou Stihl. Odkornění zajištěno VK 20. Denní výkon 150 – 170 m3. Druhá manipulační linka je určena pro zpracování tenkého surového dříví do maximální tloušťky 30 cm. Je opět vybaven dvěma skládacími rampami pro 200m3. Skládání a navalování je řešeno jako u linky na tlusté dříví. Přísunovým dopravníkem je kmen dopraven po slabém konci do odkorňovače VK 16, po odkornění je příčně přemístěn na přísunový dopravník ML 25. Po manipulaci jsou sortimenty unášeny odsunovým a třídícím dopravníkem na skládky sortimentů. Denní výkon 100 – 110 m3. Třetí manipulační linka slouží ke zpracování tenkých netvárných kmenů ( borových a listnatých), které jsou nejdříve druhovány pro snazší odkorňování. Je vybavena rampou pro zásobu 100 m3 surových kmenů. Navalování je prováděno rozkulovačem na přísunový
36
dopravník ML 25. Po manipulaci jsou sortimenty dopraveny odsunovým dopravníkem k odkorňovači VK 16. Odkorněné sortimenty jsou pak transportovány odsunovým dopravníkem na skládky sortimentů. Sestavení pracovního uzlu je provedeno tak, že lze vyrábět jak odkorněné sortimenty, tak i sortimenty v kůře. Tato linka slouží, po rekonstrukci v roce 1998 ještě v současné době. Její současný směnný výkon je 50 -60 m3. Vnitroskladovou přepravu a nakládání zajišťovaly tři čelní nakladače Volvo. Dále zde byly vybudovány skládky sortimentů pro 7500 m3, vlastní vlečka s vysokou nakládací rampou, administrativní budova se sociálním zařízením, garáže, dílny, sklady materiálu a náhradních dílů. Toho času patří svým řešením a parametry mezi nejdokonalejší MES v republice s kapacitou zpracování a expedice 120 tis. m3. V roce 1982 se tehdejší Jihočeské státní lesy s.p., rozhodli postavit v Protivíně pilu s pořezem 35tis.-40tis.m3, která bude umístěna ve zdejším areálu. Byla vybrána firma Esterer, která splňovala zadané podmínky. Byla vybudována pilnice a osazena rámovou pilou o průchodnosti do 55 cm, dále zde byla umístěna sámovací pila a štěpkovač. Pila sice byla postavena u zdroje suroviny, ale výřezy nebyly čepově tříděny dle potřeb. Proto dochází k dalšímu rozhodnutí, a to postavit další manipulační linku s možností třídění dle čepů po 3 cm. V tehdejší době nebyla v republice firma , která by splnila požadavky zadání. Vybrána je zahraniční firma Springer. Vzniká tak v republice nejmodernější linka na zpracování tlustého surového dříví s možností dokonalého třídění. Vlastním pracím předchází další vynětí lesních pozemků pro dané účely a následné odvodnění a zpevnění ploch. Tímto dostává areál stávající podobu s rozlohou 12,5 ha. Manipulační linka má jednu skládkovací rampu s kapacitou 100 m3 a možností skládkovat dříví dle dřevin vedle rampy. Kmeny jsou unášeny a nakulovány na podélný dopravník a dále prochází měřícím rámem ke krátící pile. Krácení zajišťuje řetězová pila Stihl. Vymanipulovaný sortiment se za pomocí příčných navalovacích dopravníků (vyjma 1 –2 m výřezů) dostává na další podélný dopravník a dále do odkorňovače. Posléze dochází za pomoci třídícího dopravníku k třídění výřezů do 30 boxů. Roční kapacita linky je stanovena na 55 tis. m3. V době kalamit zpracovala v prodloužených směnách i 65 tis m3. V roce 2001 došlo k modernizaci elektroniky a softwarového vybavení včetně výměny hydrauliky. V roce 2005 je vyměněn měřící rám.
37
V roce 1991 je v areálu firmou Vanicek postavena kotelna na spalování dřevního odpadu a kůry. Zároveň jsou postaveny dvě sušící komory stejnou firmou . Tím je vyřešen problém likvidace kůry a následný zdroj tepla pro areál včetně sušících komor. V roce 1994 již akciová společnost Lesy Protivín staví rozmítací pilu, která je umístěna za stávající rámovou pilou. Tím se zvedá kapacita pořezu. Dodání včetně montáže opět zajišťuje firma Esterer. V následném roce opět firma investuje do stavby haly, která je osazena hoblovací technologií firmy Weining a v další časti haly probíhá výroba palet. V současné době je zde již nová technologie od stejné firmy (Hydromat 22B) a zároveň se zde rozbíhá výroba lepeného hranolu. V roce 1996 se akciová společnost rozhodla postavit novou manipulační linku na tenké surové dříví. V této době se zvedá poptávka po výrobě a kvalitním třídění agregátní hmoty. Dochází k likvidaci první postavené linky na silnou hmotu a na jejím místě je postavena moderní nová linka (viz. další popis). V současné době jsou v provozu dvě linky na zpracování tenkého surového dříví a jedna linka na manipulaci tlustého surového dříví, včetně vykoupené kulatiny v celých délkách. Stav linek je dle potřeb odpovídající a plně funkční. V současné době společnost řeší problém zastaralé rámové pily, která již neodpovídá parametrům nových technologií, včetně kvality výroby. Dále je se třeba ještě zmínit, že obslužnost areálu zajišťují čtyři čelní nakladače Volva, které jsou dle potřeb obměňovány. I přes nástup harvestorových technologií, má manipulační sklad své opodstatnění, zvláště v současné době většího rozsahu roztroušených nahodilých těžeb.
Popis technologie a technologického toku manipulační linkou ML 25/70, typ Sedlice Manipulační linka je technologické zařízení, které je určeno k rozmanipulování surového dříví. Je určeno pro manipulaci jehličnatého dříví, kde osové vychýlení (zejména u borové hmoty) je max. 300 mm. K přímému řízení je určen jeden pracovník – operátor, který pomocí řídícího systému ovládá
od rozmanipulování dřevní hmoty až po
sortimentové vytřídění výřezů do příslušných míst.
38
Linka se skládá z následujících částí: - dvě mechanizované skládky surových kmenů - příčný dopravník s elevátory - podélný přísunový dopravník s náměrovým zařízením - krátící stanice okružní pila, odsunový dopravník odřezků a pilin, odsunový dopravník výřezů - příčný dopravník kulatiny - podávací podélný dopravník před odkorňovačem - odkorňovač a vyhrnovací dopravník kůry, štěpkovač kůry podélný třídící dopravník výřezů s vyrážeči Na řetězový zásobník je z odvozní soupravy pomocí hydraulické ruky složeno dřevní hmota. Ta putuje automaticky přes separační úžlabí, separační elevátor, ledvinový dávkovač na řetězový dopravník k měřícímu rámu, kde je jak tloušťkově, tak délkově změřena. Linka je vybavená infračerveným měřícím rámem LCS 200. Přesílena hmota nad 30 cm je vytříděna před krátícím uzlem. Hmota do 30 cm je systémem řetězového a následně pásového dopravníku dopravena ke krátící stanici, kde je dle vyhodnocení programu PC optimálně rozřezána na příslušné výřezy. Dále přesunuta na další pásový dopravník na němž jsou zařazeny do boxů jedno a dvoumetrové výřezy v kůře dvou až osmi metrové výřezy putují příčným dopravníkem na přísun k odkorňovači, následně odkorněny a na třídiči vytříděny do příslušných boxů. Odtud jsou následně vybírány čelním nakladačem pro expedici na místo určení.
39
Obr. 1. Nová manipulační linka na tenké surové dříví, typ Sedlice
Obr. 2. Manipulační linka na tlusté surové dříví, typ Springer
40
4.1.5 Kontrola měření v probírkových smrkových porostech A, kontrola správnosti měření dříví Tab. 11. Porost
Kontrol. kmenů ks
816 A 7 111 C 5 621 C3a 719 C 3 Σ
61 13 38 18 130
Chybně měřeno kmenů ks 16 3 10 2 31
Vykázáno m3
Naměřeno m3
Rozdíl m3
9,47 2,16 5,41 2,45 19,49
9,29 2,08 5,34 2,41 19,12
-0,18 -0,08 -0,07 -0,04 -0,37
B, porovnání výpočtu objemu dříví dle kubírovacích tabulek setinných a teplické metody Tab. 12. Porost Set. způsob m3 Tep. metoda m3 Rozdíl m3 816 A 7 9,47 9,80 - 0,33 111 C 5 2,16 2,15 0,01 621 C 3a 5,41 5,15 0,26 719 C 3 2,45 2,60 - 0,15 Σ 19,49 19,70 - 0,21
4.1.6 Kontrola měření na MS Protivín – kontrolní měření na man. lince na tenké dříví Tab. 13. Dodací list číslo 7-72-50 7-73-38 2-24-23 Σ
Deklarováno kusy objem 104 19,80 120 20,90 113 21,30 337 62,00
Kontr. měření kusy objem 109 21,05 117 20,90 115 21,35 341 63,30
41
Setinový kusy objem 109 20,37 117 19,77 115 19,93 341 60,07
Elektronicky kusy objem 109 20,27 117 19,29 115 19,68 341 59,24
4.1.7
Vyhodnocení přejímek jednotlivých nákladů při odvozu dříví
z jednotlivých polesí za rok 2005 měsíčně
Tab. 14. Leden Polesí 2
Zkontrolováno 3 m 222,37
Dodávek
Rozdíl m
3
Rozdíl na 3 dodavku m -1,85
Celkem 3 dodáno m 345,93
Ztráta m
11
-20,37
5
173,65
8
-8,20
-1,03
297,16
-31,69 -14,03
7
304,97
16
-15,3
-0,96
782,79
-39,27
Tab. 15. Únor Polesí
Zkontrolováno 3 m
Dodávek
Rozdíl m
2
231,21
11
-5,75
-0,52
405,56
-10,09
5
204,75
10
0,95
0,09
269,70
1,25
6
116,88
5
-8,70
-1,74
126,06
-9,38
7
188,59
10
0,40
0,04
389,66
0,83
Dodávek
Rozdíl m
5 12 4 22
-2,94 -9,65 -7,10 -26,15
Dodávek
Rozdíl m
13 10 15 28
-22,56 -3,30 -36,34 -30,25
Dodávek
Rozdíl m
14 12 6 30
-23,68 -9,46 -8,77 -30,80
3
Rozdíl na 3 dodavku m
Celkem 3 dodáno m
Ztráta 3 m
Tab. 16. Březen Polesí 2 5 6 7
Zkontrolováno 3 m 100,49 246,9 76,78 456,72
3
Rozdíl na 3 dodavku m -0,59 -0,80 -1,78 -1,19
Celkem 3 dodáno m 380,22 420,42 133,34 836,42
Ztráta 3 m -11,12 -16,43 -12,33 -47,89
3
Rozdíl na 3 dodavku m -1,74 -0,33 -2,42 -1,08
Celkem 3 dodáno m 293,45 284,37 488,15 1019,58
Ztráta 3 m -22,56 -4,47 -53,72 -52,12
3
Rozdíl na 3 dodavku m -1,69 -0,79 -1,46 -1,03
Celkem 3 dodáno m 390,75 446,99 219,84 1128,78
Ztráta 3 m -32,5 -16,74 -14,27 -53,77
Tab. 17. Duben Polesí 2 5 6 7
Zkontrolováno 3 m 293,45 209,81 330,19 591,78
Tab. 18. Květen Polesí 2 5 6 7
Zkontrolováno 3 m 284,63 252,64 135,09 646,58
42
3
Tab. 19. Červen Polesí 2 5 6 7
Zkontrolováno 3 m 301,96 167,64 164,90 587,45
Dodávek
Rozdíl m
13 8 7 28
-27,11 -7,96 -14,79 -26,16
Dodávek
Rozdíl m
8 3 3 20
-12,95 -0,87 -5,95 -30,4
Dodávek
Rozdíl m
7 2 16 30
-12,89 -6,35 -21,31 -40,24
Dodávek
Rozdíl m
9 1 8 24
-12,41 -1,66 -6,18 -30,46
3
Rozdíl na 3 dodavku m -2,09 -0,99 -2,11 -0,93
Celkem 3 dodáno m 425,1 370,94 298,01 1024,25
Rozdíl na 3 dodavku m -1,62 -0,29 -1,98 -1,52
Celkem 3 dodáno m 266,88 181,92 123,96 764,59
Rozdíl na 3 dodavku m -1,84 -3,18 -1,33 -1,34
Celkem 3 dodáno m 536,77 45,85 594,96 1008,43
Rozdíl na 3 dodavku m -1,38 -1,66 -0,77 -1,27
Celkem 3 dodáno m 268,35 79,62 298,60 694,70
Ztráta m
3
-38,17 -17,61 -26,73 -45,61
Tab. 20. Červenec Polesí 2 5 6 7
Zkontrolováno 3 m 167,99 64,7m 82,38 444,04
3
Ztráta m
3
-20,57 -2,47 -8,95 -52,36
Tab. 21. Srpen Polesí 2 5 6 7
Zkontrolováno 3 m 158,95 45,85 348,03 669,23
3
Ztráta m
3
-43,53 -6,35 -36,43 -60,64
Tab. 22. Září Polesí 2 4 6 7
Zkontrolováno 3 m 180,93 20,44 179,02 508,21
3
Ztráta m
3
-18,41 -6,47 -10,31 -41,64
Tab. 23. Říjen Polesí
Zkontrolováno 3 m
Dodávek
Rozdíl m
3
Rozdíl na 3 dodavku m
Celkem 3 dodáno m
Ztráta m
2
625,21
31
-59,24
-1,91
892,37
-84,55
6
177,79
8
-11,29
-1,41
310,05
-19,69
7
219,59
11
-6,68
-0,61
432,58
-13,16
Dodávek
Rozdíl m
3
Tab. 24. Listopad Polesí
Zkontrolováno 3 m
3
Rozdíl na 3 dodavku m
Celkem 3 dodáno m
Ztráta m
2
189,67
9
-14,36
-1,60
294,29
-22,28
6
47,10
2
0,07
0,04
182,59
0,16
7
618,25
29
-32,79
-1,13
820,6
-43,52
43
3
Tab. 25. Prosinec Zkontrolováno 3 m
Polesí
Dodávek
Rozdíl m
3
Rozdíl na 3 dodavku m
Celkem 3 dodáno m
Ztráta m
2
89,94
4
-3,67
-0,92
201,89
-8,24
6
85,85
4
-4,58
-1,15
258,08
-13,77
7
249,74
13
-8,22
-0,63
410,17
-13,50
Rozdíl 3 m
Rozdíl na 3 dodavku m
Celkem 3 dodáno m
3
Tab. 26. Leden- prosinec Polesí
Zkontrolováno Dodávek 3 m
Ztráta m
3
2
2846,80
135
-217,93
-1,61
4355,63
-333,43
4
66,29
3
-8,01
-2,67
95,47
-11,54
5
1320,09
63
-39,35
-0,62
2271,50
-67,71
6
1744,01
78
-124,94
-1,60
3033,64
-217,33
7
5485,15
261
-277,05
-1,06
9955,64
-502,85
Σ
11462,34
540
-667,28
-1,22
19711,88
-1132,86
2- polesí Všeteč, 4- polesí Bechyně, 5- polesí Sedlice, 6- polesí Vráž u Písku, 7- polesí Netolice
Graf 3. Ztráta na dodávku dle jednotlivých polesí za rok 2005
3
2,5
ztráta m3
2
1,5
1
0,5
0 Všeteč
Bechyně
Sedlice Polesí
44
Vráž u písku
Netolice
Graf 4. Průběh ztrát v jednotlivých měsících 3
2,5
2
ztráta m3
Všeteč Sedlice Vráž u Písku
1,5
Netolice průměr 1
0,5
0 leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
45
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
4.1.8
Srovnání objemu dříví zjištěného s přesností na setinu m3 podle
krychlících tabulek odvozených od ČSN, s objemem téhož dříví zjištěným s přesností na desetinu m3 podle tzv. teplické metody Tab. 27. Hmot.třída 0 dél prů obj 5 11 04 5 12 05 5 13 06 6 10 04 6 11 05 6 12 06 7 10 05 7 11 06 8 10 05 9 10 06
dél 5 5 5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 10 10 10 10 10 11 11 11 11 12 12 12 12 13 13
Hmot.třída 1 prů obj 14 07 15 08 16 09 17 10 18 12 19 13 13 07 14 08 15 09 16 11 17 12 18 14 12 07 13 08 14 10 15 11 16 13 17 14 11 07 12 08 13 09 14 11 15 13 16 14 11 07 12 09 13 11 14 12 15 14 10 07 11 08 12 10 13 12 14 14 10 07 11 09 12 11 13 13 10 08 11 10 12 12 13 14 10 09 11 11
dél 6 7 7 8 8 8 9 9 9 9 10 10 10 10 11 11 11 11 12 12 12 12 13 13 13 13 14 14 14
Hmot.třída 2 prů obj 19 15 18 16 19 18 17 16 18 18 19 21 16 16 17 18 18 21 19 23 15 16 16 18 17 20 18 23 14 15 15 17 16 20 17 23 14 16 15 19 16 22 17 25 13 15 14 18 15 21 16 23 13 16 14 19 15 22
46
Hmot.třída 3 dél prů obj 10 19 26 11 18 25 11 19 28 12 18 28 12 19 31 13 17 27 13 18 30 13 19 33 14 16 25 14 17 29 14 18 32
Hmot.třída 4 dél prů obj 14 19 36
Hmot.třída 0 dél prů obj
10 ks 0,52 Průměr: 0,052
Hmot.třída 1 dél prů obj 13 12 13 14 10 09 14 11 12 14 12 14 48 ks 4,80 Průměr: 0,104
Hmot.třída 2 prů obj
Hmot.třída 3 dél prů obj
Hmot.třída 4 dél prů obj
29 ks 5,80 Průměr: 0,189
11 ks 3,30 Průměr: 0,285
1 ks 0,36 Průměr: 0,360
dél
Graf 5. Srovnání jednotlivých hmotových tříd 0,4
- 10%
0,35
- 5%
0,3
m3
0,25
- 5,5%
0,2
setinový způsob
0,15 0,1
desetinný způsob
+ 4% + 4%
0,05 0 0
1
2
3
Hmotové třídy
47
4
4.2 Zhodnocení výsledků Ztráty (přebytky) na jednotlivých manipulačních skladech Z výsledků je evidentní, že přijatá opatření v roce 2004 dokázala snížit manipulační ztráty. Například porovnání roku 2003 a 2005 to zcela dokazuje, jelikož firma v roce 2005 dokonce skončila ve výsledku s manipulačním přebytkem 226,86 m3. S největším přebytkem (490,33 m3) skončil manipulační sklad v Protivíně. Tam je to dáno tím, že se na manipulačním skladě Protivín převážně manipuluje tlusté surové dříví, u kterého nebývají v přejímkách takové rozdíly jako u dříví tenkého. Také manipulační sklad Křivoklát skončil v roce 2005 s přebytkem. U tohoto manipulačního skladu je to způsobeno tím, že se v minulém roce likvidovalo dříví z lokalit P a OM, jelikož firma ve výběrovém řízení nezískala územní jednotku Křivoklát. Došlo k likvidaci polesí a firma si ponechala pouze manipulační sklad, pro který vykupuje dříví. U tabulky (tab. 10.) je vidět, že na manipulačním skladě Křivoklát v měsících červen, září a listopad je výsledek 0. Jelikož v těchto měsících nebyla provedena inventura dřeva, tudíž jsou měsíční výkazy z tohoto manipulačního skladu nesměrodatné. Jediný manipulační sklad Bechyně má dlouhodobější manipulační ztráty. V roce 2005 manipulační ztráta činila 633,04 m3. Je to dáno hlavně tím, že je zde jen linka na tenké surové dříví, která hlavně není vybavená elektronickým měřícím zařízením. Z těchto zjištění jednoznačně vyplývá opodstatněnost měřícího zařízení. Řešením by bylo, aby se do této linky zainvestovalo a toto elektronické měřící zařízení zakoupilo.
Kontrola měření v probírkových smrkových porostech Změřené množství bylo limitováno objemem provedených probírek. Toto množství bylo ovlivněno značným rozsahem nahodilé těžby v roce 2005. Ve zmíněném roce byly zastaveny úmyslné těžby včetně výchovných těžeb. K uvolnění úmyslných výchovných těžeb došlo až od 1.11. 2005. Celkem jsem změřil 130 surových kmenů ve čtyřech porostech, které spadají pod polesí Všeteč (816 A 7, 111 C 5) a Netolice (621 C 3a, 719 C 3). Při měření bylo chybně změřeno 23,8 % kmenů. Chybně byla převážně měřena tloušťka kmene, což znamenalo ztrátu na objemu 1,9 %. Objem byl zjištěn setinným způsobem. Při porovnání s teplickou metodou by došlo k dalšímu nárůstu objemu dříví o
48
1,1 %. Závěrem lze konstatovat, že při aplikování teplické metody v měřených porostech by celková ztráta činila 3 %. Kontrola měření na MS Protivín – kontrolní měření na manipulační lince na tenké dříví Měření tenkých kmenů proběhlo roku 2004 v měsíci srpnu, kdy byl objem tenkého dříví (–19 cm) ještě stanoven teplickou metodou. Měření neprokázalo ztrátu mezi dodaným (deklarovaným) a mnou zjištěným měřením, naopak byl zjištěn přebytek 1,30 m3 (2,1%). Elektronické měření však ukázalo vzhledem k deklarovanému množství ztrátu 2,76 m3 (4,5 %). Dále jsem objem hmoty zjistil pomocí setinových tabulek. Porovnání prostého zjišťování objemu mezi desetinným a setinovým způsobem prokázalo rozdílnost. Setinovým způsobem byl zjištěn objem o 1,93 m3 (3,1 %) menší. Porovnáme-li takto setinový objem s elektronicky zjištěným objemem, dojdeme k rozdílu 0,83 m3 (1,4 %). Na základě tohoto měření a dalších poznatků je objem dříví od 1. 10. 2004 zjišťován setinovým způsobem .
Vyhodnocení přejímek objemu dříví dle nákladů z jednotlivých polesí za rok 2005 Na základě přejímek dříví dle dodacích listů a elektronického měření jsem provedl rozbor dle polesí a jednotlivých měsíců. Na manipulační linku na tenké dříví v Protivíně jsou soustředěny k manipulaci tenké jehličnaté kmeny ze čtyř polesí ( Všeteč, Sedlice, Vráž u Písku, Netolice). Polesí Bechyně, které je jako páté, nedodává dříví pravidelně (má vlastní manipulační sklad). Tři náklady z tohoto polesí, které jsem také vyhodnotil, byly zaslány ke kontrole na měřící rám, protože manipulační linka v Bechyni nemá elektronické měřící zařízení.
Vyhodnocení dle polesí Z tabulky (tab. 26.) je patrné, že největší rozdíly na dodávku byly zjištěny na polesí Všeteč (1,61 m3) a Vráž (1,60 m3) a naopak relativně nejlépe dopadlo polesí Sedlice (0,62 m3).
Vyhodnocení dle měsíců Grafické vyhodnocení nejlépe ukazuje dle jednotlivých měsíců průběh zjištěných ztrát (graf 4.). Je zde patrný pokles ztráty (vyjma polesí Vráž) v měsíci únoru. Tento pokles
49
byl ovlivněn klimatickými podmínkami, jelikož v měsíci únoru byla souvislá sněhová pokrývka a kmeny byly často obaleny sněhem a tím došlo k nadměřování dodávek. Naopak největší naměřený rozdíl byl v měsíci červen až srpen. V tomto období bylo na lince zmanipulováno značné množství kůrovcového dříví, kdy transportem došlo k opadu kůry a následné elektronické měření bylo zkresleno. Vyhodnocení celkové ztráty Vzhledem ke kapacitě skládacích ramp bylo přeměřeno jen 58 % objemu dříví z 19711,88 m3. Ztráta činila 667,28 m3, tedy 5,8 % ze zkontrolovaného dříví, což představuje 1,22 m3 na dodávku. Srovnání objemu dříví zjištěného s přesností na setinu m3 podle krychlících tabulek odvozených od ČSN, s objemem téhož dříví zjištěným s přesností na desetinu m3 podle tzv. teplické metody Ze srovnání vyplývá, že u hmotových tříd 2,3 a 4 nedosahuje průměr dostatečně k hmotové třídě. Rozdíly dle jednotlivých hmotových tříd: 0 – 0,052 : 0,05 = + 4 % 1 – 0,104 : 0,10 = + 4 % 2 – 0,189 : 0,20 = - 5,5 % 3 – 0,285 : 0,30 = - 5 % 4 – 0,360 : 0,40 = - 10 % Rozdíly v objemu dle jednotlivých hmotových tříd: 0 – 0,52 : 0,50 = + 4 % 1 – 5,01 : 4,80 = + 4,4 % 2 – 5,50 : 5,80 = - 5,2 % 3 – 3,14 : 3,30 = - 4,9 % 4 – 0,36 : 0,40 = - 10 % Rozdíl celkový (statistický), za předpokladu tabulkové četnosti činní -1,8 % (což například při těžbě 100 tis.m3 dělá ztrátu 1800 m3).
Je zřejmé, že část manipulačních ztrát se dá omezit již vstupem surového dříví na manipulační sklad. Je třeba se proto na vstupní prohlídku zaměřit. Velice důležitá je přesnost při psaní dodacích listů, jelikož největší problém je napsat dodací list na náklad dříví s velkým počtem kusů. Podle mého zjištění činí ztráta u tenkého dříví na náklad 5,8 %. Tato ztráta je způsobena nesprávným měřením, ztrátou
50
způsobenou přibližováním a odvozem, i chybným vystavením dodacího listu lesníkem. Kontrolním měřením v porostech jsem zjistil, že ztráta způsobená nesprávným měřením je 1,9 %. Když si vezmeme, že ztráty při přibližování a odvozu jsou téměř zanedbatelné, připadá největší ztráta na chybné vystavení dodacího listu lesníkem (asi 3,9 %). Myslím si, že pravidelným kontrolním měřením, které by prováděl vedoucí polesí (technik) na těžebních pracovištích, by se část ztrát způsobená chybným (nesprávným) měřením snížila. Jak jsem již zmínil, měli bychom se více zaměřit na kontrolní přejímky dříví na samotných manipulačních skladech. Zavedením finanční motivace, formou pohyblivé složky mzdy, pro jednotlivé THP zodpovědné za přejímky se tento problém z části vyřešil. Podle mého názoru to pro firmu byl krok správným směrem. Kontrolní měření na manipulační lince na tenké dříví není možné provádět za provozu vzhledem k velké kapacitě skladu a časovému omezení. Avšak k posouzení celé problematiky bylo nutno toto měření provést, i když jím byl ovlivněn provoz celé linky. Na manipulačním skladu Protivín by toto kontrolní měření ani nemělo smysl, jelikož linka je vybavena elektronickým měřícím zařízením. Stačí, aby bylo manipulované dříví kontrolováno na základě dodacího listu a protokolu z měřícího zařízení. To znamená provádění přejímky elektronickým měřením. Problém nastává na manipulačním skladě Bechyně, kde není linka vybavená elektronickým měřícím zařízením. Zde bych doporučil alespoň jednou za měsíc fyzické přeměření celého nákladu a dodržování pravidelných namátkových kontrol. Při porovnání setinového způsobu s teplickou metodou na základě kontrolního měření v porostu jsem zjistil, že by došlo k objemovému rozdílu 1,1 %. Srovnání objemu dříví zjištěného s přesností na setinu m3 podle krychlících tabulek odvozených od ČSN, s objemem téhož dříví zjištěným s přesností na desetinu m3 podle tzv. teplické metody jsem dospěl k tomu, že rozdíl celkový (statistický), za předpokladu tabulkové četnosti činní 1,8 %. I kontrolním měření na manipulační lince na tenké dříví jsem zjistil, že porovnámeli dříví, u kterého byl zjišťován objem teplickou metodou s elektronicky zjištěným objemem, dojdeme také k objemovým rozdílům. Na základě kontrolních měření na manipulační lince tenkého dříví (prováděné v létě 2004) a dalších poznatků, je objem tenkého dříví od 1. 10. 2004 již u firmy zjišťován setinovým způsobem.
51
5. Závěr 5.1 Stručné shrnutí výsledků Manipulační ztráty u surového dříví byly vykazovány u firmy hlavně v letech 2002 a 2003. V roce 2003 činila manipulační ztráta na manipulačních skladech firmy 1591,42
m3. Po zavedení určitých provozních opatření v roce 2004, jako bylo zavedení setinového příjmu tenkého dříví a zavedení finanční motivace formou pohyblivé složky mzdy, 3
skončily manipulační sklady v roce 2005 s přebytkem 226,86 m . Na základě kontrolního měření v probírkových smrkových porostech jsem zjistil že bylo chybně změřeno 23,8 % kmenů. Chybně byla převážně měřena tloušťka kmene, což znamenalo ztrátu na objemu 1,9 %. Kontrolním měřením na manipulační lince na tenké dříví bylo dokázáno, že mezi zjišťováním objemu desetinným a setinovým způsobem dochází k rozdílům na objemu dřeva. Setinovým způsobem byl zjištěn objem o 1,93 m3 (3,1 %) menší. Na základě přejímek dříví dle dodacích listů a elektronického měření, jsem provedl rozbor dle polesí, jednotlivých měsíců a také jsem vyhodnotil celkovou ztrátu. Největší rozdíly na dodávku byly zjištěny na polesí Všeteč (1,61 m3) a naopak nejmenší rozdíly na dodávku mělo polesí Sedlice (0,62 m3). Vyhodnocením ztrát dle jednotlivých měsíců byl zaznamenán pokles manipulačních ztrát v měsíci únoru. Naopak největší naměřené rozdíly byly vykázány v letních měsících, kdy bylo na lince zmanipulováno značné množství kůrovcového dříví. Vyhodnotil jsem celkově 58 % objemu dříví z 19711 m3, přičemž ztráta činila 5,8 % . Srovnání objemu dříví zjištěného s přesností na setinu m3 podle krychlících tabulek odvozených od ČSN, s objemem téhož dříví zjištěným s přesností na desetinu m3 podle tzv. teplické metody, jsem dospěl, že rozdíl celkový (statistický), za předpokladu tabulkové četnosti činní 1,8 %.
52
5.2 Provozní instrukce pro provádění kontrol a dodržování kvality výroby dříví u Lesy Tábor, a.s. Těžební činnost Zajistit kontrolu kvality opracování dřeva – dodržování normy – suky a kořenové náběhy. Důsledně kontrolovat měření dřeví– tloušťka a délka včetně stanovených nadměrků (2%) - Doporučená pravidla pro měření a třídění dřeva. Dodržování stanovené max. délky výřezů do 14 m. Dodržování třídění dle dřevin a hmotnatosti v návaznosti na další zpracování na manipulačních linkách. Dodržovat stanovený plán těžby a zásob dřeva dle měsíců. Vedoucí polesí (technik) budou provádět pravidelné kontroly na všech těžebních pracovištích v následujícím rozsahu – minimálně překontrolují 20% vytěženého dříví a do sešitu kontrol provedou zápis.
Odvoz dřeva Dodržovat a průběžně kontrolovat rozpis dovozu
na MS (jednotlivé linky) a
k přímým odběratelům. Při dovozu hmoty na manipulační sklad budou řidiči zásadně dbát pokynů manipulačního mistra (obsluhy manipulační linky) při skládání dříví – návaznost na přejímky hmoty. Zajistit přepravu v nejkratší možné trase k přímému odběrateli a na manipulační sklad – vedoucí Střediska dopravy provádí kontroly.
Manipulace dřeva Při dovozu dříví na manipulační sklady a jednotlivé linky, které mají rozdílné technické vybavení pro měření dříví je nezbytné provádět důslednou kontrolu dodávaného dříví a to jak od vlastních středisek, tak i dříví dodávané z výkupů.
53
MS Protivín 1. Linka Springer- manipulace tlustého dříví Postup kontroly : 1) při příjezdu soupravy na manipulační sklad vyhledá řidič manipulačního mistra (obsluhu manipulační linky), který určí místo skládání, tak aby bylo možné provést kontrolu dříví (označení barvou, oddělení nákladu vzpěrou atd.) 2) vedoucí Střediska dopravy zabezpečí ve spolupráci s manipulačním mistrem plynulé zásobování linky dle denních rozpisů dovozu 3) v případě poruchy , která vyžaduje delší opravu, informuje okamžitě manipulační mistr vedoucího Střediska dopravy a ten zásobení linky operativně zastaví 4) při přejímce dřevní hmoty je přípustná tolerance max. do 0,5 m3 na nákladu 5) v případě, že tolerance nebude dodržena je stanoven následný postup: – manipulační mistr opraví dodací list, ten okopíruje a zašle na polesí, opravu také nahlásí techniku dopravního střediska (p. Rébrová), která opraví originál 6) kárná opatření – na základě kontrolních příjmů střediska, provede výrobní ředitel čtvrtletní vyhodnocení. Lesník, který opakovaně (více jak 3x za čtvrtletí) při kontrole nákladu poruší přípustnou toleranci měření, nebo náklad nebude odpovídat pokynu pro třídění dříví, bude kárně potrestán 7) vedoucí střediska zajistí aby bylo kontrolováno minimálně 40% manipulovaného dříví měsíčně. Výsledky kontrol budu řádně zaznamenány v sešitě kontrol příjmu dřeva – zodpovídá vedoucí střediska 2. Nová linka - manipulace slabých surových kmenů smrkových Postup kontroly je stejný jako v bodu č.1. (linka Springer) s tím, že při přejímce dříví se připouští tolerance max. 0,5 m3 na nákladu. Kárná opatření stejná. MS Bechyně Manipulační linky na slabou hmotu 1) vzhledem k nevybavenosti linky měřícím zařízením, bude provedena pouze kontrola odsouhlasením nákladu (dimenzí a kusů) na dodací lístek a namátkové kontroly ručním přeměřením celého nákladu 2) kontrola bude prováděna na 20% dovezeného dříví v měsíci , 1x v měsíci bude přeměřen celý náklad fyzicky, přípustná tolerance max. 0,5 m3
54
3) o kontrolách bude veden záznam v sešitě přejímek 4) kárná opatření - postihy lesníků viz. manipulační linka Protivín linka Springer 5) vedoucí manipulačního skladu (manipulační mistr) zabezpečí ve spolupráci s vedoucím Střediska dopravy plynulé zásobování linek
Hodnocení výsledků kontrol Vedoucí jednotlivých středisek informují průběžně výrobního ředitele o výsledcích kontrolních přejímek dříví. Po ukončení čtvrtletí předkládají vedoucí jednotlivých středisek sešity kontrol příjmu dřeva k vyhodnocení. Výrobní ředitel a.s. provede čtvrtletní vyhodnocení, stanoví kárná opatření a výsledky projedná na poradě vedení společnosti.
55
Resume The main contens of this diploma dissertation practising in the firm Lesy Tábor a.s. is to find out the share of the particular factors on the volume differences of the rough smallwood and then to set the causes and suggest their elimination. According to found results there is the suggestion of process instructions for controlling and keeping the quality of wood production in the firm. The dissertation has several partial aims, as the description of the firm, description of its manipulating area and wood production in Protivín, mapping felling technology, transport and wood manipulating in the firm, mapping the manipulating shortage in the various manipulating stores, check measurement in thinning pine crop and in MS Protivín and evaluating of volume wood intake according to costs from separate forest districts during the year 2005. All the control maesuring were done exactly as the measuring in production. I used especially my own experience in the wood production for working out the particular aims but I also consult it with the production manager and the quality manager. The firm Lesy Tábor a.s. with the quarters in Planá nad Lužnicí was found on October 1st 1992 after the transform of the state company Jihočeské státní lesy. The main task of the firm is the implementation of all forest activities. Recently the firm has six forest districts, three manipulating stores, two other manipulating departments, two forest nurseries, transport department, department of workrooms and reparation rooms and also pheasantry. The manipulating shortage were analysed mostly in 2002 and 2003. In 2003 the manipulating shortage in the stores was 1591,42 m3 . After some functional changes in 2004 as the hundredth smallwood intake and the financial motivation, the manipulating stores had the difference 226,86 m3 . I proved through the control measurement in thinning forest stands and in the manipulating line that during the determination of timber volume using the “teplická metoda“ that the volume shortage is more than one percent. Through evaluating the wood intake according to costs from the paticular forest districts I found out that the manipulating shortage is with the smallwood. In manipulating store in Protivín is the shortage 5,8 %.
56
This shortage can be reduced using the suggestion of process instructions for controlling and keeping the quality of wood production. For the particular activities (as felling technology, transport and wood manipulating) the proposed procedure how to reach this aim and also the maximum allowable toleration in the wood intake are suggested step by step in this diploma dissertation.
57
6. Seznam použité literatury Janák K.,Král P.: Technologie I Praha 2003, 204s. Jun, D.:
Analýza příčin vzniku manipulačních ztrát na surovém dříví na manipulačním skladu. Diplomová práce, VŠZ LF Brno, 1981, 67s.
Kolektiv:
Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice. Trutnov 2002
Kolektiv:
Tabulky a polynomy pro výpočet objemu kulatiny bez kůry,podle středové tloušťky měřené v kůře Lesnická práce, 2002
Pelech, J.:
Studie opodstatněnosti MS Netopíce vzhledem k nově vybudovanému MS Zadní Bor u LZ Písek v Protivíně. Diplomová práce, VŠZ LF Brno, 1985, 45s.
Simanov, V.:
Těžba a doprava dříví Matice lesnická Písek, 2004, 411s.
Šimánek, M.:
Racionalizace krychlení dříví SNK Praha, 1987, 157s.
Šimánek, M.:
Soubor tabulek pro krychlení surového dříví v desetinách m3 a tyčoviny v setinách m3
58
7. Přílohy mapa toku dříví u firmy Lesy Tábor, a.s. přejímky hmoty dle nákladů z jednotlivých polesí za rok 2005 měření v probírkových porostech měření na manipulační lince na tenké dříví
59