+NLDSY11BM3I9+ Ministerstvo kultury Maltézské náměstí 471/1 118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 Fax: 224 318 155 E-mail:
[email protected]
Město Chlumec nad Cidlinou Klicperovo náměstí 64 Chlumec nad Cidlinou I 50351 Chlumec nad Cidlinou Váš dopis značky Č. j.
Naše značka MK 80323/2016 OPP MK-S 10830/2016 OPP
Vyřizuje / linka Anna Mašátová / 429
V Praze dne 13. 12. 2016
Věc: Dům č. p. 61/1 na pozemku st. p. č. 175/1, včetně pozemku st. p. č. 175/1, k. ú. a obec Chlumec nad Cidlinou, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj - prohlášení za kulturní památku - rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 80323/2016 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury Příloha: 1x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 80323/2016 OPP Na vědomí po nabytí právní moci: 1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště 2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově 3. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, oddělení kultury a památkové péče 4. Statutární město Hradec Králové, odbor památkové péče 5. vlastní
0
+NLDSY11BM3I9+ Ministerstvo kultury Maltézské náměstí 471/1 118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 Fax: 224 318 155 E-mail:
[email protected]
V Praze dne 13. 12. 2016 Č. j.: MK 80323/2016 OPP MK-S 10830/2016 OPP
ROZHODNUTÍ Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo o neprohlášení domu č. p. 61/1 na pozemku st. p. č. 175/1, včetně pozemku st. p. č. 175/1, k. ú. a obec Chlumec nad Cidlinou, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj, za kulturní památku. Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem je podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, vlastník věci: Město Chlumec nad Cidlinou, IČO: 00268861, Klicperovo náměstí 64, Chlumec nad Cidlinou I, 50351 Chlumec nad Cidlinou, a podle § 27 odst. 2 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění neprohlašuje dům č. p. 61/1 na pozemku st. p. č. 175/1, včetně pozemku st. p. č. 175/1, k. ú. a obec Chlumec nad Cidlinou, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj, za kulturní památku.
Odůvodnění: Dne 30. 8. 2016 obdrželo Ministerstvo kultury od Občanského spolku Kulturně smýšlejících návrh na prohlášení domu č. p. 61/1 v Chlumci nad Cidlinou za kulturní památku. „Vážení, v příloze Vám zasíláme zpracovaný návrh na prohlášení věci za kulturní památku - dům čp. 61/I, který se nachází v Chlumci nad Cidlinou. Náš niterný záměr podpořila skutečnost, že v těchto dnech vznikla petiční občanská iniciativa paní Bc. Martiny Kolínské, která se snaží zabránit pokračující devastaci Klicperova náměstí a zachránit tento dům před demolicí a tím nevratným osudem. Tuto petici členové občanského spolku podpořili svými podpisy, neboť nám není lhostejný osud tohoto městského domu, který je historickou pamětí Chlumce nad Cidlinou. V návaznosti na tuto záslužnou iniciativu jsme zpracovali výše zmíněný návrh na prohlášení nemovité věci za kulturní památku. Chceme věřit, že doposud v české společnosti existuje ještě mnoho kulturně smýšlejících občanů, kteří nedopustí zničení tohoto dle našeho názoru jedinečného kulturního dědictví města, jež nám zachovali předkové. 1
Charakteristika: Městský rohový dům na Klicperově náměstí, při uličce (dnes Jungmannova) k bývalému velkostatku rodiny Kinských, pocházející z konce 18. století. Již od prvopočátku byl situován v čelní straně do náměstí komerční prostor, zbytek domu byl používán k obytným účelům. Historie: V letopisech Chlumce nad Cidlinou je uvedeno, že historie domu je pevně spojena s rodem Peldryánových. Na konci 18. století se zde připomíná mistr pekař Josef Peldryán, následně pak krátce pekař Václav Peterka, po kterém přebírá pekárnu v tomto domě zeť Josefa Peldryána Antonín Kerner. V roce 1833 zde pracuje pekařský mistr a později hospodský Josef Nožíř s manželkou Annou, který přebral živnost po předcházejícím pekaři. Josef Nožíř má s Annou dvě děti, přičemž jejich dcera Františka se provdává za Vincence Procházku z cechu pekařů a v roce 1854 po smrti otce dům přebírá. Vzhledem k rozsáhlosti domu se zde od 40. let 19. století objevují i další drobní živnostníci. Jmenovitě krupaři Jan Zima a Janem Těšínským. Rovněž zde má svojí dílnu tkalec František Gottwald. Později v šedesátých letech zde pracuje mistr švec Jan Skalický a krejčí Karel Suříček. Následně dům obývá rodina sedláře Müllera a z příbuzenstva Josefa Nožíře Martin Hejduk barvíř. V prvním patře v této době bydlel pensionovaný c. k. leitnant z chlumecké posádky Jan Čulík, manžel Terezie Peldryánové. Tak jako jiné domy ve městě i čp. 61/1 mělo od třicátých let 19. století městské právo „šenkovní“, které provozuje již Josef Nožíř, následně je „šenk“ pronajat hostinskému Antonínovi Jitrničkovi z Pardubic. Po tomto relativně krátkém pronájmu začíná hostinec provozovat Čeněk Procházka syn Františky a Vincence Procházkových. Následujících padesát let je zde pak v Chlumci známá „Hospoda u Procházků“. Čeněk Procházka měl šest dětí, nejmladší dcera, která v tomto domě též žila, se provdala do Prahy a dům prodává Josefu Kahlousovi, který provozuje již zaběhlou hospodu, po smrti tohoto hostinského kupuje dům v roce 1917 Marie Lišková. Po první světové válce dům prochází rozsáhlou rekonstrukcí, a snad proto z dalších let, z období první republiky a druhé světové války, nemáme mnoho relevantních informací. Po roce 1948 byla do městského domu umístěna mlékárna a po roce 1989 butik s módou pojmenovaný Sandra. Následně v komerčním prostoru do náměstí řadu let sídlila galanterie. Časová osa stavebního vývoje: Konec 18. stol. - přízemní stavba s úzkým průčelím do náměstí po třech schodech přístupný „kvelb“ 1819 - přístavba patra s dvěma okny do náměstí - oprava dřevěných oken v přízemí směrem do náměstí - probourání postranního vchodu do obchodní části domu 1841 - dnešní Čp. 61/l na skice stabilním katastru označeno už jako Čp. 61 sestávající se ze tří propojených domů nespalné „veřejné“ konstrukce 1875 - dnešní čp. 61 na otisku stabilního katastru označeno jako Čp. 175 po 1918 - do 2. sv. války - snížení podlahy v přední části - rozšíření oken do náměstí na prostorné dřevěné výklady - vznik nového komerčního prostoru v zadní části domu - nový byt ve dvoře 2
1948—1989 - nové kovové výkladce ve všech komerčních prostorech - nový plášť z cementové tvrdé omítky 2008 - nová čelní fasáda s růžovobílým nátěrem - revize střešního pláště a klempířských prvků Popis: Patrový podsklepený dům o rozměrech cca 8 x 63 metrů je postaven ze smíšeného zdiva na úzké obdélné parcele. Podezdívka je tvořena pískovcovými deskami obdélných tvarů. Čelní strana do náměstí má novodobou omítku z roku 2008 s nátěrem v růžové a bílé kombinaci barev. Vchod do komerčních prostorů a výkladce (bývalé Galanterie) je prosté z kovové pásoviny, kryté červeným nátěrem nad výkladci a vchodem je reklamní štít. V prvním patře směrem do náměstí je historická okenní osa skládající se ze tří špaletových dřevěných, dvoukřídlých oken s nadsvětlíkem. Okna jsou krytá nátěrem v odstínu slonová kost a jsou umístěna ve vpadlých šambránách. Průčelí do Jungmannovy ulice je utilitární v přední části (směrem k náměstí) se pohledově uplatňují čtyři opěrné patky. Okna v patře obytné části jsou dřevěná špaletová. V nezměněné okenní ose. V komerčním prostoru Květinářství jsou výplně novodobé dřevěné. V komerčním prostoru jsou výplně novodobé plastové, s povrchovou úpravou imitující dřevo. Střecha je valbová krytá pálenou taškou, klempířské (bobrovkou) prvky jsou vyrobeny z pozinku. Na hlavní část domu přisedá prostorná pavlač, která je dřevěná postavená na zděném základu. Plot respektující hranici pozemku a uliční čáry je cihelný s dřevěnou plnou výplní. Vrata jsou plechová novodobá. Právě výše zmíněný plot tvoří hranici malého dvora, který je pod pavlačí. Za pavlačí dům pokračuje opět klasickou zděnou (poněkud nižší) stavbou se sedlovou střechou s komerčním prostorem rybářských potřeb. Nad vstupem do obchodu končí pavlač malým balkonkem. Okno špaletové dřevěné v zelenavé barvě fasády. Stav: Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2008, kdy byla stabilizovaná krytina domu, opraveny klempířské prvky, a opravena uliční fasáda do náměstí. Komerční prostory jsou stále využívané (mimo galanterie, která je přestěhovaná) do nedávna byl dům obýván nájemníky. Ve spodní části domu je zřejmá vlhkost způsobena pravděpodobně aplikací tvrdé omítky a nevhodnými okenními a dveřními výplněmi v komerčním prostoru spořitelny. Odůvodnění: Historicky cenných domů zbylo v Chlumci nad Cidlinou poskrovnu, většina z nich ustoupila často nevkusné moderní architektuře. Dům čp. 61/I se nachází v samotném centru náměstí, téměř uprostřed, naproti farnímu kostelu sv. Voršily. Na architektuře domu se uplatňují různé slohové styly a stavby z různých etap vývoje tohoto urbanistického celku. Městský dům je stylově čistý a je jedním z nejcennějších stavení na náměstí. Na stavbě se uplatňují jednotlivé stavební fáze vývoje od sklonku 18. století, je jistou pamětí města a náměstí. Jako jeden z mála stavebních počinů města Chlumce nad Cidlinou pochází z předklasicistní doby, kterých se na náměstí města dochovaly toliko dva. Městský dům je orientován přímo kolmo k uliční čáře náměstí stejně jako hřeben jeho střechy. Tato situace ukazuje snad na starší (středověké - gotické) základy domu a rozparcelování prostoru náměstí a jeho bezprostředního okolí. Tomu by mohla napovídat i dvě patra podsklepení, tuto hypotézu by však bylo potřeba prověřit formou nedestruktivního SRP. V korpusu zdiva domu jsou umístěny původní špaletové okenní otvory s tradiční kompozicí a skladbou okenních 3
výplní. Jistě bez zajímavosti nejsou ani zadní partie domu s dřevěnou pavlačí a hospodářským zázemím. Zajímavé je zde zejména otevření dřevníků směrem do ulice. Jedná se o prvek, jímž zástavba náměstí plynule přechází v zástavbu uliční, jíž je již přizpůsobeno stavení v severní části dvora. Dále pak jsou zajímavá tři mohutná komínová tělesa s (pro Chlumec veskrze unikátní) ozdobou režných cihel kladených na koso. Zbořit historický dům s bohatou a starobylou pamětí náměstí a města Chlumce nad Cidlinou a zcela jej nahradit novostavbou by bylo pro kulturně milou veřejnost města a regionu nenahraditelnou ztrátou. Dům by si naopak zasloužil velmi citlivou a láskyplnou rekonstrukci a obnovu opravu, aby mohl jako jeden z mála dochovaných městských stylově architektonicky jednotných domů v Chlumci nad Cidlinou prezentovat zašlou slávu kdysi vzkvétajícího kulturně společenského místa na pomezí východních a středních Čech. Společně s kostelem sv. Voršily a majorátním domem na náměstí, přirozeným centrem města, tvoří trojici patrně nejhodnotnějších staveb v dotčené zóně ochranného pásma chlumeckých KP. Bohužel v současnosti náměstí v Chlumci nad Cidlinou naopak architektonicky poškozuje necitlivě koncipovaná moderní architektura a lze se tedy domnívat, že tornu v případě domu Čp. 61 nebude jinak.“ Na jeho základě požádalo Ministerstvo kultury Národní památkový ústav ú. o. p. v Josefově o posouzení návrhu a případné zpracování řádného návrhu na prohlášení za kulturní památku. NPÚ, ú. o. p. v Josefově zaslalo Ministerstvu kultury své vyjádření ze dne 4. 10. 2016: „Dům čp. 61 je patrovým stavením na hloubkové parcele vycházející snad ještě ze středověkého formování města, samotný dům je však mladší. Jedná se o patrový částečně podsklepený objekt s protáhlou dvoudílnou třítaktovou dispozicí situovaný v severní frontě Klicperova náměstí. V přední části dispozice přízemí se nachází provozovna zaujímající celou šířku uličního traktu, na ní navazuje v levé části dispozice dlouhá chodba běžící přes celou délku domu až ke dvoru. V pravé střední a zadní části dispozice přízemí se nacházejí rovněž provozovny, ve středu dispozice přerušené vstupní chodbou vedoucí od bočního vstupu z ulice. Její součástí je i jednoramenné schodiště do patra, z chodby v levé části dispozice se pak vstupuje na schodiště do sklepa. Všechny prostory v přízemí jsou plochostropé s mírnými fabiony. Podsklepená je střední část domu, sklep sestává ze dvou prostor navazujících na severní a jižní straně na schodiště z přízemí. Sklepní prostory jsou zaklenuté cihlovými valenými klenbami na opukových zdech, u severního sklepa se zdá, že by mohl pokračovat dále pod náměstí. Dispozice v patře se shoduje s přízemím, v levé části vede podél celého domu úzká dlouhá chodba, z níž se vstupuje do obytných místností v pravé části dispozice. Podlahy chodeb obou podlaží pokrývá zčásti teraco a zčásti cementová dlažba, v obytných prostorech jsou podlahy dřevěné. Výplňové prvky (okna a dveře) převážně v historizujícím provedení ze závěru 19. století, několik dílčích dveřních výplní je starších (klasicistních). Střecha domu je valbová pokrytá bobrovkami, krov rankův. Zajímavým prvkem nad střechou jsou komíny s hlavami vyskládanými z cihel postavených na výšku do ozubů. Vnější průčelí domu jsou vcelku jednoduchá s pískovcovým soklem a novodobě upravenými omítkami. Základní rozvržení vychází z původního pozdně klasicistního řešení. Dochovalo se zejména v patře, kde jsou jednotlivá symetricky rozmístěná okna osazená v líci s fasádou vsazena do mělkých vpadlých nik. Pod střechou jsou pak jednotlivá průčelí završena korunní římsou s vcelku jednoduchou profilací. Přízemí jižního a východního 4
průčelí jsou poznamenána novodobými výlohami a jejich přezdíváním. Ve dvoře navazuje na dům v šířce levé části dispozice protáhlé patrové stavení s dřevníky přístupné jednak z chodby domu, jednak dřevěným schodištěm ze dvora. Přístavek je zastřešen sedlovou střechou pokrytou bobrovkami, krov jednoduchý vaznicový. Základní část přístavku je zděná, čelní stěnu tvoří kóje uzavřené dřevěnými mřížemi. Jednotlivé kóje jsou přístupné z úzké pavlače. Severní stěnu dvora uzavírá menší obytné přízemní stavení z konce 19. století, jehož půda je přístupná z pavlače ve dvoře. Při pohledu na dům jako celek je zřejmé, že jeho podstatná část pochází z doby po obnově města po požárech v letech 1837 — 1841. Z tohoto období pochází jeho stávající hmota i základní členění fasád dochované v patře. Na starší fotografii (Kuča, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, s. 411, též Chlumecko a Novobydžovsko s. 271) je více zřejmé členění hlavního průčelí svislými lizénami. V souvislosti s uvedenou obnovou města došlo i k zarovnání uliční čáry a zániku někdejších podloubí, což se týká i předmětného domu. Na snímku císařského otisku stabilního katastru z roku 1841 je již zachycena jednotná uliční čára bez podloubí. Nejdříve z doby obnovy po uvedených požárech pocházejí i stropy všech prostor jak v přízemí tak, v patře. Období druhé třetiny 19. století bezpečně odpovídá i krov. Ze staršího období by mohlo pocházet pouze základní dispoziční řešení a jádro nosných stěn s opěráky u východního průčelí, nejdříve však z doby obnovy města kolem poloviny 18. století. Z této doby pocházejí i klenby sklepa. Nejstarší částí domu jsou opukové stěny sklepa, určení jejich přesného stáří je však při běžném ohledání obtížně určitelné, starší než polovina 16. století však nejsou (obnova města Pernštejny a s nimi přicházející těžba opuky). Středověkého původu je pouze úzká hloubková parcela. Poměrně výraznými stavebními úpravami prošel dům i koncem 19. století. Z tohoto období pochází většina dveřních a okenních výplní, komíny a snad i část stropů, minimálně jejich podhledy. Přirozeně se domu nevyhnuly ani novodobé utilitární zásahy, jejich rozsah je adekvátní dobovým požadavkům a využití domu. Z konce 19. století pochází kůlna s dřevníky a pavlačí v západní části dvora a malé stavení v jeho severní části, které však prošlo stavebními úpravami i v první polovině 20. století. Ze staršího období by mohlo pocházet pouze zděné jádro přízemí dvorního stavení, zachycené na císařském otisku stabilního katastru z roku 1841. Staršího data je i zde osazené okno s vnějšími rohovými závěsy. Poslední třetině 19. století pak odpovídá provedení laťovaných mříží dřevníků. Z nich je zřejmé, že dům sloužil v minulosti jako nájemní, po jistou dobu se zde nacházel i již zmíněný hostinec. Podrobnější informace o stavebním vývoji domu by přinesl stavebněhistorický průzkum nebo operativní dokumentace při jeho případné rekonstrukci. Památková hodnota objektu: Z hlediska památkových hodnot představuje objekt v globálním měřítku vcelku průměrný městský dům s komerčními i nájemními prostory stylově i konstrukčně odpovídajícími době svého vzniku. Poměrně dobře čitelné jsou jednotlivé etapy jeho zejména mladšího vývoje, rovněž poplatné své době a jejím potřebám. Tyto úpravy nejsou nijak výjimečné, lze je označit rovněž za průměrné. Výjimečný je značně protáhlý půdorys a z něj vycházející dispozice s úzkou dlouhou chodbou. V měřítku samotného města Chlumec nad Cidlinou se pak jedná o jeden z nejhodnotnějších a nejautentičtěji dochovaných městských domů jeho historické zástavby. Hmota i půdorys domu si do značné míry uchovaly svou původní podobu, která je jakýmsi přechodným měřítkem mezi barokní a empírovou 5
obnovou města. To se projevuje například v orientaci střešního hřebene kolmo k ulici a valbové střeše prokazatelně postavené v druhé třetině 19. století. V době stavby stávající střechy se již ve městě stavěly hřebeny paralelně s ulicí a střechy jednotlivých domů byly z větší části sedlové. Zajímavým a vcelku ojedinělým prvkem jsou dlouhé protáhlé dřevníky ve dvoře. Jedná se sice pro městské prostředí o dobově obecně běžnou záležitost, která však v novodobé historii městských domů postupně zmizela. Zajímavé je zde zejména otevření dřevníků směrem do ulice. Jedná se o prvek, jímž zástavba náměstí plynule přechází v zástavbu uliční, jíž je již přizpůsobeno stavení v severní části dvora. Obdobné kůlny jsou k vidění i ve dvoře domu čp. 105. Jedná se tedy o jeden z nejhodnotnějších, nejzachovalejších a v jádru i nejstarších dokladů vývoje městských domů a zástavby náměstí Chlumce nad Cidlinou. Doporučení pro obnovu a zachování objektu: Z hlediska zachování uvedených památkových hodnot by bylo vhodné zachovat základní hmotu objektu, tj. protáhlou patrovou stavbu s valbovou střechou a osové rozvržení výplní okenních otvorů v patře, zachovat by se měly i stávající komíny a pálená krytina (bobrovka). Stávající okna by mohla být adekvátním způsobem vyměněna. V interiéru by neměl být problém výměny výplní dveřních otvorů, podlahových krytin ani stropních podhledů, přijatelné jsou i drobnější dispoziční úpravy. V interiéru by bylo vhodné zachovat dlouhou chodbu v levé části dispozice a k ní příčně navazující schodiště, jinak je možné interiér přizpůsobit soudobým požadavkům. Zachovat by se měla konstrukce rankova krovu, případná výměna by se měla týkat pouze dílčích nejvíce poškozených prvků. K bližšímu poznání stavebních dějin domu doporučujeme zpracovat stavebněhistorický průzkum (SHP), během jeho případné rekonstrukce doporučujeme provést operativní průzkum a dokumentaci (OPD) s případným doplněním archivní rešerše (nebude-li zpracován SHP). Od zpracování SHP a zejména OPD lze očekávat velký přínos ke stavebnímu vývoji nejen samotného domu, ale potažmo i jádra města, respektive severní fronty náměstí. Chlumec nad Cidlinou je v tomto směru lokalitou se zcela minimálním množstvím dokumentace. Z hlediska památkové péče se jeví jako vhodné zachovat i zástavbu dvora s dřevníky a pavlačí v patře, ve svém druhu se jedná o zástavbu v dnešní době již výjimečnou. Vzhledem k reálné hrozbě prodeje a následného zániku celého domu však považujeme za přípustné se zvažovanou demolicí dřevníků souhlasit, pokud možno s podmínkou jejich kvalitního stavebního zaměření odpovídajícího jejich stávajícímu stavu. Případná nová zástavba dvora nebo jeho částečné zastřešení by pak mělo respektovat stávající stavbu a to jak výškově, tak půdorysně. Závěr tohoto posouzení je pouze doporučující, nejedná se o písemné vyjádření odborné organizace státní památkové péče podle ust. § 14 odst. 6 zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění.“ Ministerstvo kultury obdrželo také zhodnocení návrhu na prohlášení kulturní památkou, vytvořené Národním památkovým ústavem, ú. o. p. v Josefově dne 4. 10. 2016. : „Dům stojí v severní části Klicperova náměstí, jedná se o součást původní historické zástavby. Dům čp. 61 je patrovým stavením na hloubkové parcele vycházející snad ještě ze středověkého formování města, samotný dům je však mladší. Jedná se o patrový částečně podsklepený objekt s protáhlou dvoudílnou třítaktovou dispozicí situovaný v severní frontě Klicperova náměstí. V přední části dispozice přízemí se nachází provozovna zaujímající celou šířku 6
uličního traktu, na ní navazuje v levé části dispozice dlouhá chodba běžící přes celou délku domu až ke dvoru. V pravé střední a zadní části dispozice přízemí se nacházejí rovněž provozovny, ve středu dispozice přerušené vstupní chodbou vedoucí od bočního vstupu z ulice. Její součástí je i jednoramenné schodiště do patra, z chodby v levé části dispozice se pak vstupuje na schodiště do sklepa. Všechny prostory v přízemí jsou plochostropé s mírnými fabiony. Podsklepená je střední část domu, sklep sestává ze dvou prostor navazujících na severní a jižní straně na schodiště z přízemí. Sklepní prostory jsou zaklenuté cihlovými valenými klenbami na opukových zdech, u severního sklepa se zdá, že by mohl pokračovat dále pod náměstí. Dispozice v patře se shoduje s přízemím, v levé části vede podél celého domu úzká dlouhá chodba, z níž se vstupuje do obytných místností v pravé části dispozice. Podlahy chodeb obou podlaží pokrývá zčásti teraco a zčásti cementová dlažba, v obytných prostorech jsou podlahy dřevěné. Výplňové prvky (okna a dveře) jsou převážně v historizujícím provedení ze závěru 19. století, několik dílčích dveřních výplní je starších (klasicistních). Střecha domu je valbová pokrytá bobrovkami, krov rankův. Komíny mají hlavy vyskládané z cihel postavených na výšku do ozubů. Vnější průčelí domu jsou vcelku jednoduchá s pískovcovým soklem a novodobě upravenými omítkami. Základní rozvržení vychází z původního pozdně klasicistního řešení. Dochovalo se zejména v patře, kde jsou jednotlivá symetricky rozmístěná okna osazená v líci s fasádou vsazena do mělkých vpadlých nik. Pod střechou jsou pak jednotlivá průčelí završena korunní římsou s vcelku jednoduchou profilací. Přízemí jižního a východního průčelí jsou poznamenána novodobými výlohami a jejich přezdíváním. Ve dvoře navazuje na dům v šířce levé části dispozice protáhlé patrové stavení s dřevníky přístupné jednak z chodby domu, jednak dřevěným schodištěm ze dvora. Přístavek je zastřešen sedlovou střechou pokrytou bobrovkami, krov jednoduchý vaznicový. Základní část přístavku je zděná, čelní stěnu tvoří kóje uzavřené dřevěnými mřížemi. Jednotlivé kóje jsou přístupné z úzké pavlače. Severní stěnu dvora uzavírá menší obytné přízemní stavení z konce 19. století, jehož půda je přístupná z pavlače ve dvoře. Slohové, časové, autorské určení: Při pohledu na dům jako celek je zřejmé, že jeho podstatná část pochází z doby po obnově města po požárech v letech 1837 — 1841. Z tohoto období pochází jeho stávající hmota i základní členění fasád dochované v patře. Na starší fotografii (Kuča, K. Města a městečka v Cechách, na Moravě a ve Slezsku, s. 411, též Chlumecko a Novobydžovsko s. 271) je více zřejmé členění hlavního průčelí svislými lizénami. Nejdříve z doby obnovy po uvedených požárech pocházejí i stropy všech prostor jak v přízemí tak, v patře. Období druhé třetiny 19. století bezpečně odpovídá i krov. Ze staršího období by mohlo pocházet pouze základní dispoziční řešení a jádro nosných stěn s opěráky u východního průčelí, nejdříve však z doby obnovy města kolem poloviny 18. století. Z této doby pocházejí i klenby sklepa. Nejstarší částí domu jsou opukové stěny sklepa, určení jejich přesného stáří je však při běžném ohledání obtížně určitelné, starší než polovina 16. století však nejsou (obnova města Pernštejny a s nimi přicházející těžba opuky). Středověkého původu je pouze úzká hloubková parcela. Poměrně výraznými stavebními úpravami prošel dům i koncem 19. století. Z tohoto období pochází většina dveřních a okenních výplní, komíny a snad i část stropů, minimálně jejich podhledy. Domu nevyhnuly ani novodobé utilitární zásahy, jejich rozsah je adekvátní dobovým požadavkům a využití domu. Z konce 19. století pochází i kůlna s dřevníky a pavlačí v západní části dvora a malé stavení v jeho severní části, které však prošlo 7
stavebními úpravami i v první polovině 20. století. Ze staršího období by mohlo pocházet pouze zděné jádro přízemí dvorního stavení, zachycené na císařském otisku stabilního katastru z roku 1841. Staršího data je i zde osazené okno s vnějšími rohovými závěsy. Poslední třetině 19. století pak odpovídá provedení laťovaných mříží dřevníků. Současné a plánované budoucí využití: Dům je v současné době z větší části vyklizen a připravuje se jeho adaptace na budovu občanské vybavenosti s informačním centrem a městskou knihovnou. V současné době již běží výběrové řízení na dodavatelskou firmu. Současný stav: Dům se nachází ve vcelku dobrém stavu. Některé konstrukce a prvky jsou přirozeně zestárlé a opotřebované, což je způsobeno i zanedbanou údržbou. Většina konstrukcí se nachází v obnovitelném stavu. Zdůvodnění památkové ochrany: Z hlediska památkových hodnot představuje objekt v globálním měřítku vcelku průměrný městský dům s komerčními i nájemními prostory stylově i konstrukčně odpovídajícími době svého vzniku. Poměrně dobře čitelné jsou jednotlivé etapy jeho zejména mladšího vývoje, rovněž poplatné své době a jejím potřebám. Tyto úpravy nejsou nijak výjimečné, lze je označit rovněž za průměrné. Výjimečný je značně protáhlý půdorys a z něj vycházející dispozice s úzkou dlouhou chodbou. V měřítku samotného města Chlumec nad Cidlinou se pak jedná o jeden z nejhodnotnějších a nejautentičtěji dochovaných městských domů jeho historické zástavby. Hmota i půdorys domu si do značné míry uchovaly svou původní podobu, která je jakýmsi přechodným měřítkem mezi barokní a empírovou obnovou města. To se projevuje například v orientaci střešního hřebene kolmo k ulici a valbové střeše prokazatelně postavené v druhé třetině 19. století. V době stavby stávající střechy se již ve městě stavěly hřebeny paralelně s ulicí a střechy jednotlivých domů byly z větší části sedlové. Zajímavým a vcelku ojedinělým prvkem jsou dlouhé protáhlé dřevníky ve dvoře. Jedná se sice pro městské prostředí o dobově obecně běžnou záležitost, která však v novodobé historii městských domů postupně zmizela. Zajímavé je zde zejména otevření dřevníků směrem do ulice. Jedná se o prvek, jímž zástavba náměstí plynule přechází v zástavbu uliční, jíž je již přizpůsobeno stavení v severní části dvora. Obdobné kůlny jsou k vidění i ve dvoře domu čp. 105. Jedná se tedy o jeden z nejhodnotnějších, nejzachovalejších a v jádru i nejstarších dokladů vývoje městských domů a zástavby náměstí Chlumce nad Cidlinou a jako takový objekt hodný zachování. Částečná ochrana objektu je zajištěna ochranným pásmem zámku Karlova koruna a souboru dalších nemovitých kulturních památek. Při projednání podnětu v Regionální komisi pro posuzování návrhů na prohlášení a zrušení prohlášení movité a nemovité věci za kulturní památku bylo sděleno, že je v současné době zpracován projekt k adaptaci domu, k němuž bylo vydáno NPÚ, ÚOP v Josefově odborné vyjádření č.j. NPU-362/31 186/2016 ze dne 27.4. 2016 a na základě tohoto vyjádření i závazné stanovisko odborného orgánu státní památkové péče č.j. MMHK/083894/2016 PP/MEJ ze dne 4. 5. 2016, které shledává v projektu navržené stavební úpravy jako přípustné. V současné době je podle sdělených informací vydáno stavební povolení a probíhá výběrové řízení na dodavatelskou firmu. Z těchto důvodu se prohlášení objektu za kulturní památku nedoporučuje.“ Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 19. 10. 2016 pod značkou MMHK/187450/2016/PP/MEJ vyjádřil magistrát města Hradce Králové, odbor 8
památkové péče, který nesouhlasil s prohlášením věci za kulturní památku, s odůvodněním: „Dům čp. 61 se nalézá na rohu Klicperova náměstí a Jungmannovy ulice. Je dvoupodlažní na úzkém obdélném půdorysu s valbovou střechou krytou pálenou taškou bobrovkou. Na tuto hmotu navazuje půdorysně užší část dvoupodlažních dřevníků s pavlačí. Dřevníky jsou částečně zděné s dřevěnou pavlačí, střechu tvoří pálená taška bobrovka. Na dřevníky navazuje přízemní zděný objekt se sedlovou střechou, který dále svou výškou a tvarem navazuje na pokračující řadovou zástavbu ulice Jungmannova. Dvorní trakt pavlačových dřevníků je ve špatném technickém stavu, je nevyužívaný a střešním pláštěm do něho zatéká. Magistrát města Hradec Králové, odbor památkové péče konstatuje, že předmětný objekt se nachází na území ochranného pásma zámku Karlova Koruna a souboru dalších nemovitých kulturních památek v historickém jádru města Chlumec nad Cidlinou (dále jen „ochranné pásmo“), které bylo prohlášeno Okresním úřadem v Hradci Králové v souladu se zákonem FS č. 50/1976 Sb., 33, o územním plánování ze dne 7.3.1996 s platností od dne 7.3.1996. Vlastník předmětného objektu, Město Chlumec nad Cidlinou, dlouhodobě zamýšlí provést na předmětném objektu stavební úpravy. Vzhledem k poloze objektu ve výše uvedeném ochranném pásmu, si vlastník nemovitosti vyžádal následující stanoviska výkonného orgánu státní památkové péče: Konzultační vyjádření k opravě střechy a odstranění dřevníků objektu čp. 61 na Klicperově náměstí v Chlumci nad Cidlinou čj. MMHK/147914/2013 ze dne 22.8.2013. Na základě tohoto vyjádření bylo Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm Josefov vypracováno posouzení památkových hodnot předmětného objektu čj. NPU-362/63076/2016 ze dne 23.9.2013 • Závazné stanovisko k odstranění objektu dřevníků (střední trakt), Jungmannova č. p. 61, Chlumec nad Cidlinou I, St. p. 17511 v katastrálním území Chlumec nad Cidlinou čj. MMHK/210267/2013 ze dne 28.11.2013. K tomuto řízení vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově souhlasné písemné vyjádření ze dne 18.11.2013 pod č.j. NPÚ362/84895/2013/Cer. • Závazné stanovisko k záměru stavebních úprav a přístavbě objektu čp. 61 v ulici Jungmannova, Chlumec nad Cidlinou I, na pozemku st. p. 17511 v katastrálním území Chlumec nad Cidlinou čj. MMHK/146780/2014 ze dne 12.8.2014. K tomuto řízení vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově souhlasné písemné vyjádření ze dne 4.8.2014 pod č.j. NPU-362/591 65/2014/Cer. • Závazné stanovisko ke stavebním úpravám a přístavbě objektu čp. 61 v ulici Jungmannova v Chlumci nad Cidlinou na pozemcích St. p. Č. 175I1, 17613, p. Č. 17611, 1366I19 a 1366128 v katastrálním území Chlumec nad Cidlinou (k projektové dokumentaci zpracované ve stupni DUR) čj. MMHK/219224/2014 ze dne 9.12.2014. K tomuto řízení vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově souhlasné písemné vyjádření ze dne 1.12.2014 pod č.j. NPU-362/9051 8/2014/Cer. • Závazné stanovisko ke stavebním úpravám a přístavbě objektu Čp. 61 v Jungmannově ulici v Chlumci nad Cidlinou I (k projektové dokumentaci zpracované ve stupni DSP) čj. MMHK/083894/2016 ze dne 4.5.2016. K tomuto řízení vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově souhlasné písemné vyjádření ze 27.4.2016 pod č.j. NPU362/31186/2016. Nutno konstatovat, že veškerá tato stanoviska jsou vůči navrhovaným úpravám přípustná a byla vydána v souladu s písemnými vyjádřeními Národního památkového ústavu, 9
územního odborného pracoviště Josefov. S ohledem na skutečnost, že předmětný objekt není kulturní památkou a nalézá se na území ochranného pásma, správní orgán nemohl žádosti o vydání závazných stanovisek posoudit jinak než v souladu s rozhodnutím Okresního úřadu v Hradci Králové ze dne 7.3.1996 o zřízení ochranného pásma zámku Karlova Koruna a souboru dalších nemovitých kulturních památek v historickém jádru města Chlumec nad Cidlinou, kapitolou „B / Podmínky ochrany“. Schválená projektová dokumentace zahrnuje celkovou přestavbu objektu s tím, že převážná část objektu je odstraněna, zůstanou základové konstrukce a část obvodového zdiva. Nová hmota a tvarování objektu je totožné se stávajícím stavem. Pavlačová část je odstraněna a v této pozici je navržena přístavba komunikačního prostoru. V současnosti je ke stavebním úpravám a přístavbě vydáno stavební povolení ze dne 27.6.201 6, jenž v současné době již nabylo právní moci a je vykonavatelné. Vzhledem k výše uvedenému Magistrát města Hradec Králové, odbor památkové péče nedoporučuje prohlásit Dům Čp. 61/1 na pozemku st. parc. č. 175/1 v k.ú. Chlumec nad Cidlinou včetně pozemku St. parc. č. 175/1 v k. ú. Chlumec nad Cidlinou, obec Chlumec nad Cidlinou, okres Hradec Králové, kraj Královehradecký, za kulturní památku.“ Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 31. 10. 2016 pod značkou KUKHK-34797/RG/2016-5 vyjádřil odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, a s prohlášením za kulturní památku nesouhlasil. Ve svém vyjádření uvádí: „Předmětný dům je součástí zástavby severní fronty náměstí v Chlumci nad Cidlinou, a to v blízkosti empírově přestavěné radnice. Dům je vystavěn na protáhlé úzké parcele, kdy na vlastní zděnou obytnou stavbu navazuje hospodářská část přístupná jednak z přilehlého dvora, jednak z pavlače, odkud jsou vstupy do jednotlivých dřevníků. Obytná část domu je v obdobné poloze fixována na císařském otisku mapy stabilního katastru obce Chlumec nad Cidlinou (Chlumetz — Chlumec) z roku 1841 (viz http://archivnimapy.cuzk.cz — 24. 10. 2016). Zadní hospodářská část na této mapě není zaznamenána a pravděpodobně byla postavena o něco později. Rovněž hlavní obytná budova přestože navazuje svým umístěním, půdorysným řešením a hmotou na starší (středověkou) zástavbu historického jádra města, pochází (s výjimkou sklepů pod střední částí budovy, které lze zařadit pravděpodobně již do 16. století — viz Návrh na prohlášení nemovité věci za kulturní památku, který vypracoval Mgr. Miloš Buroň, datum: září 2013, září 2016) až zdoby obnovy města po požárech v letech 1837 — 1841. Historie domu je, vzhledem k jeho umístění v historickém centru, nedílně spojena s rozvojem řemesel a drobného podnikání v daném sídle. K provozování živnosti sloužil tradičně především parter domu, který byl v závislosti na potřebách jednotlivých majitelů příslušně upravován (viz http://www.osks.czlhistorie-domu-cp.61i-v-chlumci-nad- cidlinou! - 31. 10. 2016). Patrový dům je štítově orientován vůči prostoru náměstí, do kterého se obrací průčelím o třech okenních osách. Dům je krytý valbovou střechou. Zadní hospodářský trakt je krytý střechou pultovou. Střešní krytinou je pálená taška - bobrovka. Komínové hlavy mají zajímavé zakončení vyskládané z cihel postavených na výšku. Fasády domu jsou jednoduché opatřené novodobými nátěry a omítkami. Vstup do interiéru budovy je z ulice Jungmannova a je rámován jednoduchým kamenným ostěním. Přední část domu (u náměstí) obsahuje v přízemí prostory obchodu a v patře obytné místnosti. V zadní části při západní stěně probíhá jak v přízemní, tak rovněž v patře, chodba prosvětlená menšími okénky. Z chodby se vstupuje 10
do dalších prostor domu (v přízemí se jedná o komerčně využité prostory, v patře pak o další obytné místnosti). Z chodby v přízemí se vstupuje na dvorek, z chodby v patře je přístupná pavlač s dřevníky. Z přízemí do patra vede jednoramenné schodiště. Dům je částečně podsklepen (sklep je zaklenut valenou klenbou). Interiérové prostory domu jsou převážně plochostropé. Podlahy v chodbách jsou buď z teraca, nebo jsou pokryty cementovou dlažbou. V obytných místnostech v patře jsou podlahy prkenné. V komerčně využitých prostorech v přízemí jsou podlahy keramické, novodobé. Výplně otvorů jsou především v přízemí novodobé (v části i vyrobené z plastu). Vstupní dveře, některé dveře v interiéru, dveře na dvorek a pavlač, jsou starší (většinou z konce 19. století, ale jsou zde i klasicistní dveře). Dochovány jsou i některé zámky, kliky apod. V případě okenních otvorů, jsou v patře zachována okna špaletová (na zděnou špaletu) s vnějšími křídly ven otvíravými a osazenými v líci fasády. Vnější křídla oken jsou většinou novější z dvacátého století, vnitřní křídla jsou částečně dochována starší z konce 19. století. Zadní navazující úzká hospodářská část je tvořena v přízemí zděnými chlívky a v patře dřevníky přístupnými z pavlače opatřené zábradlím a otevřené do veřejného prostoru Jungmannovy ulice (detailní popis usedlosti viz Návrh na prohlášení nemovité věci za kulturní památku, vypracoval: Mgr. Miloš Buroň, datum: září 2013, září 2016.). Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče, provedl dne 27. 10. 2016 obhlídku předmětného domu č. p. 61 a pořídil jeho aktuální fotodokumentaci. Na základě této prohlídky, a rovněž na základě výše uvedeného, nemá Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče, žádné pochybnosti o tom, že tento dům je jedním z posledních dokladů původního urbanistického řešení historického jádra sídla a jeho hodnota je proto nedílně spojena s historií Chlumce nad Cidlinou. Cenné je rovněž hmotové řešení domu a částečně dochované dispoziční uspořádání v jeho interiéru. Rovněž nelze opomenout dochované starší výplně, či jejich části, a starší úpravu povrchů. Zajímavým detailem je zdobení komínových hlavic. Ojedinělé je dochování zadní hospodářské části propojené s částí obytnou. Nicméně, na druhou stranu parter domu je výrazně poznamenán modernizačními zásahy v souvislosti s jeho komerčním využitím. Rovněž fasády domu prošly utilitárním zjednodušením v druhé polovině 20. století. Stávající stavebně technický stav domu není dobrý, ale s výjimkou hospodářské části, která je evidentně v havarijním stavu, ho lze řešit. Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče, je známo, že vlastník domu, město Chlumec nad Cidlinou, má v současné době vydáno stavební povolení na adaptaci této budovy pro potřeby městské knihovny, informačního centra a základní umělecké školy. V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele prací. Adaptace budovy počítá se zachováním hmoty domu v rámci urbanistické struktury sídla, avšak mění dispoziční uspořádání a hospodářskou část zcela odstraňuje a nahrazuje ji přístavbou bezbariérového vstupu do objektu. Návrh adaptace budovy byl již od doby přípravy konzultován jak s odbornou organizací státní památkové péče, tak i s prvoinstančním orgánem státní památkové péče a byla k němu vydána souhlasná stanoviska. Na základě výše uvedeného Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče, rozhodně nechce zpochybňovat hodnoty předmětného domu, avšak má již určité pochybnosti o tom, zda tyto hodnoty přesahují rámec daného sídla, což by dle jeho názoru mělo být podmínkou pro 11
stavby, které aspirují na to, být kulturními památkami. Na druhou stranu připravený poměrně razantní zásah do historické podstaty daného domu lze nesporně vnímat jako poškození stávajících hodnot historického jádra sídla, avšak Chlumec nad Cidlinou není památkově chráněným územím a vlastníkem zamýšlené úpravy byly proto ze strany státní památkové péče posuzovány adekvátně vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o stavební práce na nemovitosti, která je v ochranném pásmu kulturní památky. Po zvážení výše uvedených skutečností, a především té skutečnosti, že vlastník v dobré víře a zcela v souladu se všemi právními předpisy získal stavební povolení k rekonstrukci předmětného domu, dospěl Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče, k závěru, že předmětný dům č. p. 61/1, Jungmannova ulice, obec Chlumec nad Cidlinou, nesplňuje požadavky kladené na věci, které jsou kulturními památkami ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a proto nedoporučuje prohlášení uvedené věci za kulturní památku.“ Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věci navržené na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastník této možnosti využil. Výzva k seznámení s podklady byla doručena dne 16. 11. 2016. Dne 18. 11. 2016 obdrželo Ministerstvo kultury vyjádření vlastníka, Města Chlumce nad Cidlinou. “Na základě Vašeho dopisu ze dne 14.11.2016 Vám sděluji, že město Chlumec nad Cidlinou nemá námitek ke způsobu zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí. Současně Vám na základě usnesení zastupitelstva města, schváleného všemi přítomnými zastupiteli, sděluji, že město Chlumec nad Cidlinou neshledává důvody k prohlášení domu Čp. 61/l na pozemku st.p.č. 175/1 včetně pozemku st.p.č. 175/1 v k.ú. Chlumec nad Cidlinou za kulturní památku a neztotožňuje se s důvody pro prohlášení výše uvedené nemovitosti za kulturní památku uváděnými v „Návrhu na prohlášení nemovité věci za kulturní památku“, zpracovaného Občanským spolkem Kulturně smýšlejících.“ Po vyhodnocení výše uvedeného jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dospělo Ministerstvo kultury k následujícímu závěru: Patrový dům č. p. 61 s protáhlou dispozicí, nacházející se na chlumeckém Klicperově náměstí, vypovídá o bohatém architektonickém vývoji tamějšího urbanismu. Dobře čitelné jsou jednotlivé stavební etapy od středověké parcelace, přes pravděpodobně renesanční opukové stěny sklepení po úpravy ve století devatenáctém a dvacátém. Stavbu tak lze považovat za doklad stavebního rozvoje městské zástavby Chlumce nad Cidlinou. Přesto se jedná o poměrně běžný městský dům, jehož architektonické i historické kvality jsou spíše nevýrazné a jež byl mnohdy narušen utilitárními zásahy moderní doby. Ministerstvo se však ztotožňuje s názorem Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Josefově, a přestože rozhodlo o neprohlášení dané věci kulturní památkou, doporučuje zpracování stavebně-historického průzkumu s podrobnou dokumentaci jednotlivých stavebních fází budovy s dřevníky, i šetrný postup při rekonstrukci stavby - obzvláště 12
s přihlédnutím, že se jedná o jeden z posledních takto zachovaných domů v centru města, navíc v ochranném pásmu zámku Karlova koruna a souboru dalších nemovitých kulturních památek. Z důvodů výše uvedených dospělo Ministerstvo kultury k závěru, že předmětný dům č. p. 61/1 na pozemku st. p. č. 175/1, včetně pozemku st. p. č. 175/1, k. ú. a obec Chlumec nad Cidlinou, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj dostatečně nevykazuje znaky kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona č. 20/1987 Sb. a rozhodlo o neprohlášení v ýše uvedené věci kulturní památkou.
P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury
13