1. Stavební management

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu: Obsahem textu je vysvětlení pojmu management, objasnění podstaty managementu, seznámení s organizačním uspořádáním podniku a typy organizačních struktur. Je zdůrazněn význam informací pro rozhodování, úloha manažera a základní manažerské funkce. V závěru je vysvětleno projektové řízení a procesní řízení.

1. Management – pojem, podstata Pojem management může mít tento význam: a) b) c)

Specifická aktivita - působící na lidi tak, aby udělali, co je třeba Skupina řídících pracovníků - řídí firmu podle záměrů vlastníků, zřizovatelů apod. Vědní disciplína - organizované znalosti, o které se management opírá, lze označit jako vědu.


Podstata managementu Management je umění vedení, řízení a působení na určitou soustavu (například společnost, tým či organizaci) k dosažení určitého cíle.

Základem systému řízení je strategie. Rámec pro formulaci podnikové strategie určuje obsah podnikové filozofie, která obsahuje představy o hodnotách a směrnicích, jimiž se musí řídit podnikatelé a zaměstnanci k zákazníkům a konkurenci. Vychází z poslání podniku, z vyznávaných hodnot podniku a z vize podniku. Na strategii podniku se váží cíle podniku. Ke splnění cílů podniku musí být všechny jeho procesy a jejich činitelé organizovány do struktur. Organizace jako subsystém řízení Delegování pravomocí, odpovědností a působnosti osobám, které budou řídit procesy, a vytvoření útvarů, ve kterých se budou příslušné činnosti vykonávat, je náplní organizačního procesu.

2. Organizační uspořádání podniku Podstata organizace podniku Organizaci můžeme chápat jako - stav - vnitřní členění systému => podnik má organizaci - činnost – organizování nebo uspořádání tohoto systému => podnik je organizován - výsledek – podnik je organizace Organizace podniku je výsledkem - organizace procesní – např. organizace stavebního výrobního procesu; - organizace strukturální – vytvoření vnitropodnikových útvarů, úseků, hospodářských středisek, oddělení.

3. Organizační struktura Procesní a strukturní organizace v podniku tvoří jeho organizační strukturu, kterou charakterizuje: -

počet organizačních úrovní

-

rozpětí řízení.

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Organizační struktura - plochá (rozpětí řízení je široké – více podřízených) - strmá (rozpětí řízení je užší – méně podřízených) Typy organizačních struktur Podle uspořádání řídících vztahů je možné rozlišit liniový, funkcionální a liniově štábní systém organizace. a) Liniový systém (= jednoliniový) - podřízený dostává příkazy pouze od jednoho nadřízeného; - každé místo má jen 1 nadřízené místo, kterému je odpovědné; - vztahy mezi nadřízenými a podřízenými útvary, pracovníky nazýváme liniovými. Zabezpečují “příkazové řízení shora dolů“. b) Funkcionální systém (= víceliniový) - podřízenému přiřazeno více nadřízených míst,čímž dochází k vícenásobné podřízenosti - pracovníka; - nadřízení jsou specialisté pro určité dílčí úkoly(funkční specializace). c) Liniově-štábní systém - široce využíván v praxi Štábní útvar -

organizační jednotka, která vykonává pouze poradní funkce; jedná se o specializované odborné útvary, které nemají oprávnění rozhodovat; v určitých úkolech má odlehčit liniovému pracovníkovi, ke kterému je přiřazenvyužívá výhod liniové struktury + specializace funkčních vedoucích; vzniká vysoká odbornost, potlačuje nedostatky funkční struktury; štáb má poradní funkci k zabezpečení kvalifikovaného rozhodování liniových jednotek.

Štáby jsou: - osobní (sekretářky, asistenti, osobní specialisté); - odborné (= funkční) – specialisté s hlubokými odbornými znalostmi. Trendem je co nejméně organizačních úrovní a co nejvíce funkcionálních vazeb horizontální spolupráce. Na základě účasti na procesu lze rozlišovat následující horizontální struktury: Projektová organizační struktura - vytvořená za účelem řízení projektu; - používá se jako dočasná organizace - ve stavebním podniku pro rozsáhlé stavební zakázky; - vedoucímu projektu jsou vymezeny kompetence za převzatou zakázku od nabídky až po její - předání a zúčtování;


Maticová organizační struktura Smíšená organizační struktura, v níž vedle liniové hierarchie existuje horizontální autorita s různou mírou vlivu. Projektová i maticová organizační struktura se vyskytuje při zavádění nových organizačních a technologických opatření v podniku – např. při změně informačních systémů. Organizační schéma, organizační řád Grafické znázornění organizační struktury podniku = organizační schéma. Písemné definování organizační struktury je obsaženo: - v organizačním řádu - vnitropodnikových směrnicích a pravidlech.

4. Informace a rozhodování Řízením se rozumí usměrňování činnosti lidí za účelem dosažení podnikových cílů. Základním předpokladem řízení jsou informace. Tok informací je určen organizační strukturou podniku. Jsou základem pro rozhodování. Rozhodování patří vždy té vnitropodnikové úrovni, která má nejlepší informace. Např. získávání stavebních zakázek je záležitostí vrcholového vedení. Informační zdroje podniku a) Externí informace - o vědeckém a technickém rozvoji - o ekonomickém a sociálním rozvoji - obchodně-politické - o daňovém prostředí - o stavu poptávky po stavebních pracích - o stavu na trhu se stavebním materiálem a surovinami, o stavu v dopravě - o situaci na trhu práce a finančním trhu - o cenové situaci a jejím očekávaném vývoji. b) Interní informace - smlouvy - plánování - rozpočetnictví - statistika - předběžné kalkulace - výsledné kalkulace - účetnictví - operativní evidence - ostatní evidence. Informační systém podniku umožňuje integraci a propojení zdrojů informací podniku. Informační systém

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích jako celkem zabezpečuje systematické shromažďování, zpracování, uchovávání a zpřístupňování informací.

5. Osobnost manažera Manažer je řídící pracovník vybavený odpovědností a pravomocemi za: - práci podřízených - efektivnost činnosti - zavádění inovací. Manažer musí být schopen rozhodovat, tj. vybrat optimální variantu řešení a postupu při plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování, vytváří představu o budoucím stavu a postupu k jeho dosažení. Nedílnou součástí řízení je komunikace. Moderní koncepty řízení -

řízení podle cílů (MBO – management by objectives) – vypracovány konkrétní měřitelné cíle, které musí pracovníci realizovat; řízení podle projektů – projektový management aplikovaný na podnik jako celek, v jehož rámci se integrují dílčí oblasti řízení např. management kvality, time management, management změn, management řízení lidských zdrojů, finanční management, smluvní management, bezpečnostní management).

Úrovně managementu -

management vrcholový „top“ – generální ředitelé, odborní ředitelé, ředitelé střední management – hlavní stavbyvedoucí, vedoucí hospodářských středisek nejnižší management – mistr, stavbyvedoucí.

Oblasti řízení - marketingové řízení - obchodně-smluvní management - finanční řízení - řízení produkce - řízení změn – inovací a rizik - environmentální řízení - personální management - řízení jakosti. Manažerské funkce 1. 2. 3. 4.

Plánování Organizování Vedení lidí Kontrolování


Ad 1) Plánování -

zahrnuje stanovení budoucích cílů a cest, jak těchto cílů dosáhnout; výsledkem plánovací funkce je plán, který říká, čeho a jak chceme dosáhnout součástí plánu je stanovení zdrojů a časových dispozic realizace plánů; určení disponibilních zdrojů obsahují rozpočty.

Plánovací funkce vychází ze 4 základních faktorů: Cílů – budoucích stavů organizace, kterých chce management dosáhnout Akcí – představují specifické činnosti naplánované tak, aby bylo dosaženo vytyčených cílů Zdrojů – představují omezení, limity Pravidel – způsoby realizace plánů. Při určování cílů respektovat požadavky - priorit tj. cíle, které jsou rozhodující pro daný objekt - měřitelnosti – použít kvantifikované veličiny cílů - přiměřenosti – cíle přiměřené s ohledem na okolní vývoj, korespondující s možnostmi organizace. Dosažení podnikových cílů bezprostředně závisí na provádění manažerských funkcí, plánování logicky předchází výkon všech těchto funkcí. Členění plánů a) 1. 2. 3. b) 1. 2. 3.

dle časového horizontu: dlouhodobé - na více než 2 – 4 roky; např. podnikatelský záměr střednědobé - rozsah 1 rok; např. plán výroby, finanční plán krátkodobé - operativní plány do 1 roku; slouží k řízení výroby a práce na staveništi dle úrovně rozhodovacího procesu: strategické – na úrovni TOP managementu taktické – na úrovni středního managementu operativní – střední a základní management

ad 2) Organizování Cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je uspořádat prvky v systému tak, aby přispěly k dosažení stanovených cílů systému; k dosažení cílů podniku musí manažeři koordinovat celou řadu činností; potřeba koordinace je důsledkem dělby práce, je nutná následná skladba, syntéza, a to je úkolem manažerů. Smyslem organizace je zkoordinovat úsilí pracovníků tak, aby bylo dosaženo cílů podniku co nejlépe. Organizování stavební výroby je ovlivněno specifiky stavebnictví: - stavba jako výrobek stavebního podniku je vázána na pozemek


-

materiál, stroje a lidé jsou v pohybu, přemísťují se z jednoho staveniště na jiné


Ad 3) Vedení lidí Spočívá v ovlivňování podřízených pracovníků tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů. Manažer rozhoduje - výběru pracovníků - kdo a kdy, jakou práci bude vykonávat Manažer musí umět 1. pracovníky motivovat k dosahování stanovených cílů 2. využívat vhodných stimulů 3. vytvářet dobré vztahy na pracovišti Ad 4) Kontrolování Kontrolou se zjišťuje, zda stanovených cílů bylo dosaženo. Podstatou kontroly je porovnání plánovaného stavu se skutečností. Kontrola má tyto fáze: 1. stanovení norem, ukazatelů – plánu 2. monitorování provozu – zjištění skutečného stavu 3. porovnání plánovaného a skutečného stavu 4. řešení vzniklých odchylek

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích 6. Projektové a procesní řízení a) Projektový management je procesním řízením s uplatněním systémového přístupu. Jedná se o moderní koncepci řízení složitých, diskrétních plánovacích úloh s vysokou mírou neurčitosti a komplexnosti. Hlavním cílem projektového řízení je dostat projekt 1. včas (just in time) 2. plně funkční (in full) 3. v rámci rozpočtu (on budget) b) Procesní řízení Vychází z procesního uspořádání funkční dělby práce. Základním kritériem pro výkon příbuzných činností je jejich návaznost. Proces je série aktivit realizovaných pro dosažení opakovaného cíle. K základním principům procesního řízení patří: 1. orientace na zákazníka 2. zaměření na základní podnikové procesy přidávající hodnotu 3. zapojení pracovníků vedení – řízení podle projektů, delegování pravomocí.

1. Stavební management

Recommend Documents