1 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU MEZI SUBJEKTY PŮSOBÍCÍMI VE MĚSTĚ VESELÍ NAD MORAVOU, TELEFONICKÉ ROZHOVORY... 3

Název příjemce podpory:

MĚSTO VESELÍ NAD MORAVOU tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU pro období 2010 - 2040 ČÁST 2. STRATEGIE PODPORY PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOSTI Příloha č. 5 – Průzkumy

Zpracovatel:

Mgr. David Rucki, Ing. Petra Orságová, Ing. Zuzana Pavlisková - DHV CR, spol. s r.o. Ostrava Ing. arch. Ivo Ondračka - Město Veselí nad Moravou

Název projektu:

Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Registrační číslo projektu:

CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Po evaluaci - květen 2013

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Obsah 1

SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU MEZI SUBJEKTY PŮSOBÍCÍMI VE MĚSTĚ VESELÍ NAD MORAVOU, TELEFONICKÉ ROZHOVORY ............................................................3

2

PRŮZKUM U REALITNÍCH KANCELÁŘÍ .....................................................................................13

3

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ NA PRACOVNÍM ÚŘADĚ VESELÍ NAD MORAVOU ...................................14

4

ZÁPIS Z PREZENTACE VÝSLEDKŮ PROJEKTU S PODNIKATELI A OKRESNÍ HOSPODÁŘSKOU KOMOROU HODONÍN ..................................................................................15

5

ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ S Z-GROUP A Z-HODLING .......................................................................17

2


1

SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU MEZI SUBJEKTY PŮSOBÍCÍMI VE MĚSTĚ VESELÍ NAD MORAVOU, TELEFONICKÉ ROZHOVORY

Vyhodnocení celého průzkumu V rámci telefonického průzkumu se podařilo získat odpovědi od 15 spíše menších subjektů s místními zaměstnanci, které většinou min. 10 let působí ve městě. Odpovědi na většinu otázek, např. vlastního rozvoje, hodnocení lidských zdrojů, veřejného sektoru, byly statisticky vyrovnané. Tomu by odpovídalo hodnocení situace z pohledu podnikatelů jako stabilizované. Naopak při multikriteriálním hodnocení jednotlivých odpovědí se zdá, že podnikatelské subjekty očekávají další útlum podnikání. Jedinou novou rozvojovou oblastí (ovšem s malým počtem pracovních míst z pohledu velikosti města a relativně značnými veřejnými investicemi) je cestovní ruch. Vyhodnocení jednotlivých otázek S ohledem na to, že v celém území správního obvodu je registrováno cca 190 právnických podnikatelských subjektů a odpovídalo jen 15 subjektů, jedná se spíše o ilustrativní doklad než statistický průzkum. Proto lze pojmout i výsledky telefonického dotazování i jiným, spíše ilustrativním způsobem. Jedná se zasazení jednotlivých otázek do konkrétních souvislostí dalších dat z rozborů zaměstnanosti, vývoje jednotlivých firem apod. a jejich následnému hodnocení. Okruh otázek – jak vidí firmy svou budoucnost Například na otázku setrvání ve Veselí kladně zodpovědělo 14 z 15, ovšem dle cca 5 let starých databází bylo osloveno 25 firem, z nichž část je v likvidaci, neberou telefony, byly sloučeny s jinými apod. - při jejichž započtení by se podíl změnil z 14:1 na 14:11. Z toho lze vyvodit závěr, že přes trvalý nárůst počtu podnikatelských subjektů souběžně stále dochází k úpadku řady firem a jejich transformacím. Vyjádření stávajících firem o setrvání ve Veselí lze chápat také jako vyjádření jejich snahy udržet se na trhu. Jedná se v drtivé části o firmy s místními zaměstnanci, které už nemají kam odejít. Příznačné je, že z 15 firem třetina (dvě mikro, dvě malé a jedna střední) uplatňují své produkty i na mezinárodním trhu. Naopak jen dvě firmy působí jen na místním trhu. Na otázku plánů na rozvoj firmy kladně odpověděly 3 subjekty, které dnes existují v redukované podobě (a zřejmě by rády využily svou plnou kapacitu) a další tři subjekty působící ve stavebnictví, jeden v cestovním ruchu. Stavebnictví je přitom oborem nejvíce citlivým na období ekonomického útlumu či krizí. Z toho by vyplývalo, že jedinou oblastí, kde stávající subjekty vidí perspektivu růstu je cestovní ruch – oblast kde díky množství veřejných investic došlo k viditelnému rozvoji. Odpovídal sice jen jeden subjekt, ale v této oblasti v uplynulých 10 letech začalo ve městě působit více nových (cca 4-5) menších podnikatelských subjektů. 3


Okruh otázek – spolupráce s veřejným sektorem Pro větší část z komunikujících firem je veřejný sektor nepominutelným odběratelem jejich produkce (což mohlo být jedním z důvodů ochoty odpovídat na otázky). V ostatním se nepodařilo najít nějaké další souvislosti, což by mohlo znamenat, že hodnocení spolupráce s veřejným sektorem jak byla formulována v otázkách, je silně individuální dle typů produktů i pohledu odpovídajících osob. Jen u doporučení pro rozvoj města 3x zazněla připomínka zlepšení komunikace s Městem – ačkoliv Město se účastní pravidelného setkání s podnikateli prostřednictvím OHK Hodonín. Zřejmě asi tato jednání svým zaměřením ne zcela odpovídají představám části podnikatelských subjektů o komunikaci s veřejným sektorem, resp. s městem. Cca třetina dotázaných měla připomínky k infrastruktuře města dopravní situaci, resp. k inženýrským sítím. Okruh otázek – lidské zdroje, zaměstnanci, absolventi Zaměstnavatelé se shodují v tom, že jejich zaměstnanci jsou finančně ohodnoceni průměrně i když celá oblast je dle statistik zařazována do marginálních oblastí s republikově nižšími mzdami. Většina respondentů, kteří hodnotí kvalitu svých zaměstnanců jako výbornou, se domnívá, že oborová struktura absolventů není příliš vyhovující – zřejmě jsou zvyklí si nové pracovníky složitěji hledat a zapracovávat. Naopak respondenti, kteří hodnotí kvalitu svých zaměstnanců jako dobrou, spíše neví, jestli jim oborová struktura absolventů vyhovuje – což by mohlo znamenat, že zde není kladen tak vysoký důraz na vzdělání a kvalifikaci zaměstnance. Spokojenost se strukturou absolventů vyjádřili jen zástupci většiny firem ve stavebnictví a souvisejících řemeslech. V odpovědích na ostatní otázky se nepodařilo nalézt širší souvislosti – jsou příliš odlišné s ohledem na konkrétní firmu, obor podnikání, charakter práce i osobní zkušenost a pozici respondenta (někdy odpovídal majitel firmy, jindy pověřená osoba).

4


Statistické vyhodnocení jednotlivých otázek Souhrnně existoval záměr pro tento průzkum kontaktovat 25 firem, z nichž se nakonec povedlo úspěšně oslovit 16 firem, z nichž lze 15 považovat za relevantní a právě 15 respondentů nám poskytlo odpověď na většinu z kladených otázek.1 1. Jaký je předmět vaší činnosti? Jednalo se o firmy působící v různých oborech, konkrétně se jednotlivé firmy zabývaly truhlářstvím,

vodohospodářskými

stavbami,

pronájmem

nemovitostí,

výrobou

automobilových sedáků, prodejem a dodávkami nábytku, obchodem s produkty z kovů, obchodem s elektromateriály, zeměměřičstvím, elektro-montážními pracemi a výrobou betonu a prodejem kameniva. Dva subjekty uvedly jako předmět své činnosti stavebnictví, jeden funguje jako cestovní agentura a jeden podniká v oboru chemie. 2. Do jaké kategorie se řadí váš podnik (mikro 1-9 zaměstnanců, malý 10-49 zaměstnanců, střední 50-249, velký 250 a více)? Celkově lze z dotazovaných subjektů 7 zařadit do kategorie mikro podniků, 4 subjekty mezi malé podniky a 4 subjekty mezi střední podniky. Kategorie podniku 8 7

7

6

počet

5 4

4

4

Malý

Střední

3 2 1 0 Mikro

kategorie

1

Jedna firma, jejichž jednatele se povedlo oslovit, ale sídlí v Praze a získaná data nebyla vzhledem k V. n. M. relevantní. 5


3. Délka působení na trhu Nejdéle působí na trhu 2 z dotazovaných subjektů a to konkrétně 20 let. Dále jeden subjekt 19 let, 2 subjekty 17 let, 1 subjekt 16 let. Stejně tak jeden subjekt 15 let a jeden 13 let. 12 let působí na trhu 1 subjekt z Veselí nad Moravou. Dále jeden subjekt působí na trhu let 11, další 10 let, další 2 subjekty 6 let a další dva 5 let respektive 4 roky. Lze tedy konstatovat, že většina dotázaných subjektů působí na trhu 10 let a více a lze jejich znalost prostředí považovat za více než dobrou. 4. Zaměření produkce Většina respondentů se zaměřuje na národní trh a to přesně 8. 3 z respondentů zaměřují svou produkci na zahraniční trhy a 2 z nich na lokální trh. Zbylí dva se koncentrují na aktivity jak na národním tak i zahraničním trhu. 5. Jak dlouho působíte/máte pobočku ve Veselí nad Moravou? Vzhledem ke skutečnosti, že většina respondentů má sídlo přímo ve Veselí nad Moravou, tak se údaje týkající se působení v tomto městě zcela shoduje s údajem uvedeným u otázky č. 3. Takto tomu je u 14 subjektů. Zbylý jeden subjekt působící na trhu 17 let má svou pobočku ve Veselí 11 let. 6. Má vaše firma zájem setrvat ve Veselí nad Moravou? Důležité je zdůraznit fakt, že nikdo z dotazovaných na tuto otázku neodpověděl záporně. Pouze jeden subjekt odpověděl způsobem, že neví. Zbylých 14 odpovědělo, že zájem setrvat ve Veselí nad Moravou mají. Zájem setrvat ve Veselí nad Moravou 16 14

14

12

počet

10 8 6 4 2

1 0

0 Ano

Ne

6

Nevím


7. Má vaše firma ambice rozšířit své působení/svou výrobu? Na tuto otázku shodně odpovědělo sedm subjektů odpovědí „ano“, tedy že mají zájem rozšířit své působení/výrobu ve Veselí nad Moravou. Šest subjektů odpovědělo „ne“ a zbylé dva subjekty na tuto otázku neodpověděly. Plánované rozšíření působnosti/výroby 8 7

7

6

6

počet

5 4 3 2

2 1 0 Ano

Ne

Neodpovězeno

8. Myslíte, že vaši zaměstnanci mají ve vztahu k trhu práce v ČR průměrné / nadprůměrné finanční ohodnocení pro svou pozici? Většina, konkrétně 12 respondentů, odpověděla tak, že zaměstnanci daného subjektu mají ohodnocení průměrné. Pouze 1 respondent považuje finanční ohodnocení zaměstnanců za nadprůměrné. Dva respondenti se k této otázce nevyslovili. Finanční ohodnocení zaměstnanců 14 12

12

počet

10 8 6 4 2

2

1

0 Průměrné

Nadprůměrné

7

Neodpovězeno


9. Jaké je podle vás zázemí pro podnikatele v ČR / JMK / Veselí nad Moravou? Celkově 7 respondentů považuje podnikatelské prostředí za vcelku dobré, 4 respondenti za nevyhovující a pouze 3 za vyhovující. Jeden respondent na tuto otázku vůbec neodpověděl. Kvalita podnikatelského prostředí 8 7

7 6

počet

5 4

4 3

3 2

1

1 0 Vyhovující

Vcelku dobré

Nevyhovující

Neodpovězeno

10. Jak jste spokojeni s komunikací s místní veřejnou správou (Městský úřad, Finanční úřad, Úřad práce…)? U této otázky byly odpovědi klasifikovány pomocí stupnice odpovídající hodnocení ve škole, tedy 1 = nejlepší a 5 = nejhorší. Komunikaci známkou „1“ označilo pět respondentů, známkou „3“ čtyři respondenti a známkou „4“ dva respondenti. Zástupci čtyř subjektů se k této otázce nevyjádřili. Spokojenost s komunikací s veřejnou správou 6

5

5

4

počet

4

4

3 2

2

1

0 "1"

"3"

"4" klasifikace

8

Neodpovězeno


11. Spolupracujete nějakým způsobem se subjekty z veřejného sektoru, pokud ano, tak jak a jaké výhody vám tato spolupráce přináší? Spolupráce s veřejným sektorem 10 9

9

8 7

počet

6 5

5 4 3 2

1

1 0 Ano

Ne

Neodpovězeno

U této otázky celkem 9 respondentů odpovědělo možností ano, tedy že určitým způsobem spolupracují s veřejným sektorem a 5 respondentů možností ne, tedy že s veřejným sektorem

nespolupracují.

Jeden

respondent

neodpověděl.

Pouze

6

respondentů

specifikovalo tuto spolupráci a co jim přináší. Tři z nich uvedli, že díky této spolupráci nepociťují žádné výhody. Jeden respondent uvedl, že má díky tomu snadnější spolupráci s vysokými školami, další uvedl, že má lepší přehled o veřejných zakázkách a poslední odpověděl tím, že díky veřejnému sektoru má 90 % odběratelů. 12. Spolupracujete nějakým způsobem s jinými firmami ve Veselí nad Moravou, případně v geografické blízkosti? Osm z dotázaných subjektů takto spolupracuje, ze zbylých sedmi pět odpovědělo, že nespolupracují a 2 na tuto otázku neodpověděli. V osmi případech, kdy takováto spolupráce probíhá, se jedná ve čtyřech případech o subdodávky a v dalších čtyřech případech o dodávky a subdodávky.

13. Co se týče zaměstnanců – jaká je dojížďková vzdálenost zaměstnanců do vaší firmy? Je většina zaměstnanců přímo z Veselí n.M.? U této otázky většina dotázaných odpověděla možností ano, konkrétně 13. Pouze 2 uvedli, že zaměstnanci většinou nepocházejí z Veselí nad Moravou. Proto je také pouze u 2 případů dojížďková vzdálenost vyšší než 20km.

9


14. Jak hodnotíte kvalitu svých zaměstnanců – po profesní stránce/po vzdělaností stránce? U této otázky byly odpovědi klasifikovány rovněž pomocí stupnice odpovídající hodnocení ve škole, tedy 1 = nejlepší a 5 = nejhorší. Celkem pět respondentů ohodnotilo kvalitu svých zaměstnanců známkou „1“, dva respondenti známkou „2“ a sedm respondentů známkou „3“. Jeden respondent na tuto otázku neodpověděl. Kvalita zaměstnanců 8 7

7 6

počet

5

5

4 3 2

2

1

1 0 "1"

"2"

"3"

Neodpovězeno

klasifikace

15. Připadá vám aktuální struktura absolventů respektive školství optimální (jak ve vztahu k vaší činnosti tak i mimo ni)? Zde bylo odpovězeno v pěti případech kladně, tedy že je struktura absolventů a školství optimální. Ve čtyřech případech tomu bylo opačně, tedy bylo odpovězeno „ne“. A zbylých šest respondentů u této otázky neví.

10

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Je struktura absolventů/školství optimální 7 6

6

počet

5

5 4

4 3 2 1 0 Ano

Ne

Neví

16. Máte nějakou konkrétní představu, co by se mělo ve Veselí nad Moravou změnit? Na tuto otázku konkrétně odpovědělo devět respondentů, zbylí se nevyjádřili. Níže jsou uvedeny jejich odpovědi týkající se toho, co by se mělo zlepšit: -

lepší komunikace s městem,

-

lepší komunikace s veřejnou správou,

-

zlepšit infrastrukturu,

-

dopravní obslužnost,

-

zlepšit infrastrukturu,

-

rozvíjet územní plán,

-

zlepšit komunikaci města s místními podnikateli,

-

sportovní infrastruktura,

-

všechno, především politika místních zastupitelů. Úředníci se bojí.

11


Seznam dotázaných subjektů: CA Baťův kanál s.r.o. Elviko s.r.o. GEOS s.r.o. Kovo Bzenec a.s. Ložnice Mireal a.s. Popelka stavby s.r.o. Přibyl S-R s.r.o. Promabyt a.s. Štěrkovny Dolní Benešov s.ro. Stival automotive s.r.o. Technoservis MT s.r.o. VELVAC s.r.o. Vesna Interiors s.r.o. VHS PLUS s.r.o. Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o.

12


2

PRŮZKUM U REALITNÍCH KANCELÁŘÍ

Vyhodnocení průzkumu je zařazen do přílohy Bydlení.

13


3

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ NA PRACOVNÍM ÚŘADĚ VESELÍ NAD MORAVOU

Dne: 24. 8. 2011 Účastni jednání: MGr. Bc. Jana Kotková - ředitelka kontaktního pracoviště Václav Urbančík – Vedoucí oddělení zaměstnanosti Ing. Arch. Ivo Ondračka Ing. Petra Orságová – DHV CR s r.o

Jednání mělo za cíl zjistit názor vedení ÚP na problematiku zaměstnanosti a podnikatelského prostředí ve městě. V otázce podpory vzniku průmyslových zón vidí jako hlavní problém špatnou dopravní obslužnost, které eliminuje mnohé potenciální podnikatele. Pokud by se toto podařilo vyřešit, průmyslová zóna by byla jistě přispěním. Kladně je hodnocen vznik podnikatelské zóny na Kolárově ulici, kde dle odhadu vzniklo cca 50 pracovních míst, Blatnice cca 200 nových pracovních míst. Jako klíčoví zaměstnavatelé byly ve Veselí n. Moravou uvedeny Železárny s dnes cca 300 pracovními místy (v době svého rozkvětu až 3 000 zaměstnanců), dále Stival Automotive (170 - 180 zaměstnanců). Mobö Mireal, ČSAD, Venas LTS, AZ okna, Imos, Javorník (všichni cca do 50 pracovních míst). Jako hlavní problém z pohledu firem, které poptávají zaměstnance je nedostatečná kvalifikovaná pracovní síla a s ní spojené školství. Zaměstnavatelé potřebují vyučené pracovníky ve strojírenských/ technických oborech, ale takových je v regionu díky struktuře středních škol nedostatek. Problém nezaměstnanosti je v regionu nejvíce viditelný zejména v Tvarožné Lhotě a okolních obcích, kde s odchodem velkých zaměstnavatelů vzrostl počet nezaměstnaných.

14


4

ZÁPIS Z PREZENTACE VÝSLEDKŮ PROJEKTU S PODNIKATELI A OKRESNÍ HOSPODÁŘSKOU KOMOROU HODONÍN

Dne: 16. 03. 2012 od 12.00 hod. do 14:45 ve Veselí nad Moravou A. Přítomni: za Město: starosta, místostarosta, za projekt: manažer pro strategické řízení a plánování, podnikatelé, členové OHK, zástupci státní správy - dle prezenční listiny v příloze B. Program: V rámci programu v rámci 4 bloků byl jeden určen Projektu - 15 min. prezentace výsledků Projektu - strategie rozvoje Města s těmito otázkami k účastníkům jednání k následné diskusi: •

zjištění názorů na výstavbu průmyslové zóny nebo menších ploch pro rozvoj podnikání,

•

zjištění názorů na ostatní prezentované směry rozvoje,

•

zjištění priorit názorů účastníků,

Všem účastníkům byly rozdány dotazníky (pro občany města) a byli požádáni o jejich vyplnění, vyhodnocení. V diskusi byly prezentovány tyto názory: •

k myšlence nové průmyslové zóny - různé názory na efektivitu (riziko nenaplnění zóny, odchodu investorů, nebo naopak přínosů apod.,

•

k myšlence menších ploch pro rozvoj podnikání - zazněl jen ojedinělý hlas na podporu,

•

k problematice lidských zdrojů nebyla žádná diskuse,

•

ojedinělý hlas zazněl k významu rozvoje turistiky - jako možnosti pro zaměstnání obyvatel,

•

starosta města upozornil na rozsáhlé volné plochy v areálu Železáren a aktivitu města k otevření páteřní obslužné komunikace pro místní dopravu,

•

místostarosta města upozornil na převažující názor místních obyvatel (získaný z průzkumu veřejného mínění v rámci projektu) o důležitosti nezadlužování města.

V rámci doprovodného programu byla diskutována problematika lidských zdrojů a kvality podzemní infrastruktury areálu Železáren:

15


•

Dle osobních zkušeností jednoho účastníka by měla být podzemní infrastruktura železáren i přes nevyužívání v stále velmi dobrém stavu. Byla velkoryse dimenzovaná a má velký potenciál.

•

V rozhovorech byly prezentovány dosti tragické zkušenosti s osobními bankroty (spojenými s nerozumným ručením i špatnou osobní situací) řady místních obyvatel. Dle názoru některých účastníků je v tomto regionu situace jedna z nejhorších v republice, srovnatelná s Ostravskem nebo severními Čechami. Byly uváděny příklady rodin, které jsou zcela závislé na ekonomické a hospodářské aktivitě jediného člověka (obvykle ženy), která za cenu naprostého vyčerpání drží rodinu "nad vodou". Sociální situace řady osob byla hodnocena jako velmi kritická a bez výhledu nějakého řešení.

•

Se subjektem, který má zkušenosti v oblasti lidských zdrojů byla probrána tato problematika - problémem jsou indikátory, kterými je vznik nového pracovního místa. Je velmi obtížné odhadnout, že příjemce vzdělávání, školení, kurzů bude schopný opravdu vytvořit nové pracovní místo. Situace v regionu je velmi špatná, uplatnit se na trhu je mimořádně náročně. U těchto lehkých projektů je velmi riskantní se "uvázat" k tak náročným indikátorům - když v podstatě realizátor projektu je nemůže tak zásadně ovlivnit.

•

Bylo upozorněno, že v regionu je řada odborníků ve věku 50 a více let, kteří by mohli předávat své zkušenosti mladým absolventům teoreticky za pomoci nějakého lehkého projektu, kterým by tato činnost byla financována - a tím by byla přínosná pro lektory a udržitelná pro začínající absolventy škol. Tato myšlenka je ale zatím jen hodně teoretická.

Zapsal: ing. arch. Ondračka Ivo

16


5

ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ S Z-GROUP A Z-HODLING

Dne: 16. 11. 2011 od 8.00 hod. do 9.30 hod. v Železárnách Veselí nad Moravou Přítomni: Z-GROUP, Praha I - Ladislav Bednařík, ředitel sekretariátu předsedy představenstva, Z holding, a.s, Veselí, - ing. Jan Hudeček, ředitel společnosti, Město Veselí n. M. - ing. arch. Ondračka Ivo., manažer pro strategické řízení a plánování v rámci výše uvedeného projektu Předmět jednání: 1. Stav budovy technické infrastruktury v areálu Lze rozdělit do dvou oblastí - provozované budovy a rozvody (buď přímo Železárnami, nebo pronajaté) a prázdné objekty a plochy po zbouraných objektech. U provozovaných objektů se průběžně opravují původní sítě (voda, plyn, požární voda, sdělovací kabely), provoz čistírny technologických vod je kontrolován orgány životního prostředí. Rozvody elekro prochází původními energo kanály, parní kotelna pro technologickou páru přešla na plyn. Při potenciální nové výstavbě by byla nutná rekonstrukce kanalizace. Na části ploch po zbouraných (ocelových) objektech byla vystavena fotovoltaická elektrárna, zbývající část (cca 4,5 ha) je plánována spíše k dlouhodobým pronájmům, s překupním právem, případně k prodeji. Zatím se nepodařilo najít zájemce pro nezateplenou železobetonovou halu (3,5 ha), jejíž demolice by byla poměrně nákladná. Pozemky jsou zatíženy úvěry pro výstavbu fotovoltaických elektráren. Dle veřejných výpisů z katastru je na většině pozemků v areálu zástavní právo soudcovské, na pozemcích pod fotovoltaikou zástavní právo smluvní. Zaměstnanost: 70. léta 2 350 zam., 1989 – 2 187 zam. (ČSÚ), 2001 – 1 100 zam., 2011 cca 450 zam. (dle Profil Z-GROUPSteel Holding 2011; HBl.cz 2011), z úsporných důvodů část zam. pracovala formou dohod o provedení práce (Hodonínský deník 2.7.2009). 2. Fotovoltaika Jedná se o dočasné stavby, pokud je vystavěna na zemědělské půdě, jedná se o dočasné vynětí ze ZPF (na dobu 30 let). U některých pozemků je sjednán dlouhodobý pronájem se soukromými vlastníky. Větší část je na pozemcích vedle železáren. 3. Pozemky Většina pozemků v areálu je vypořádaných, chybí dořešit několik nedohádatelných vlastníků, některé pozemky státu. Pozemky většinou patřily Železárnám, od 90.tých let došlo k výkupu pozemků od cca 20 osob za výkupní cenu cca 100 Kč/m2. 4. Problematika otevření - zprůjezdnění areálu pro místní obslužnou dopravu O zprůjezdnění železáren byly činěny pokusy již před řadou let, skončily na nutnosti výkupů pozemků. V současnosti poslední pokus - Železárnami byla pořízena studie (technicky na úrovni dokumentace DÚR) v rozpracovanosti pro komfortní průjezd Železárnami vč. 17


vybudování nového přejezdu přes železniční trať (vč. posunutí stávající žel. zastávky). Předpokládané stavební náklady cca 60 mil. Kč, z toho nový přejezd cca 34 mil. Kč. Prvním cílem je zprovoznění průjezdu pro automobily do 3,5 t do 05. 2012. Pro záměr počítají Železárny s náklady cca 12 mil. Kč, poměrně vysokou částku pojme úprava přejezdu přes železniční vlečku v areálu. Řada pozemků pod místními komunikacemi v této oblasti je v soukromém vlastnictví, uvažované přesunutí žel. přejezdu je jen na soukromých pozemcích. Záznam z jednání byl odsouhlasen účastníky e-mailem.

18

1 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU MEZI SUBJEKTY PŮSOBÍCÍMI VE MĚSTĚ VESELÍ NAD MORAVOU, TELEFONICKÉ ROZHOVORY... 3

Recommend Documents