1. Souhrn ................................................................................................................................................................1
1.1Drogová scéna kraje a rizikové lokality............................................................................ 1 1.2Trendy v užívání návykových látek ................................................................................. 2 2. Charakteristika kraje Vysočina .........................................................................................................................5
2.1 Územní členění................................................................................................................. 6 2.2 Stav a pohyb obyvatelstva ............................................................................................... 7 2.3 Věkové složení a průměrný věk obyvatelstva ................................................................. 7 Obr. 1.5.: Průměrný věk obyvatelstva ve správních obvodech ORP kraje Vysočina k 1. 1. 2006........................................................................................................................................ 8 2.4 Aktuální situace na trhu práce v okresech kraje Vysočina (k 30. 9. 2007)...................... 9 2.5 Věková struktura uchazečů o zaměstnání ...................................................................... 11 2.6 Úroveň průměrných výdělků v kraji .............................................................................. 12 3. Koordinace protidrogové politiky ...................................................................................................................14
3.1 Institucionální zajištění .................................................................................................. 14 3.1.1 Krajské ....................................................................................................................... 14 Nástroje protidrogové politiky: ............................................................................................ 14 3.1.2 Místní ......................................................................................................................... 14 3.2 Finanční zajištění protidrogové politiky ........................................................................ 17 Výdaje....................................................................................................................................................................17 Popis......................................................................................................................................................................17 Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež ...........................................................................................................17 Kontaktní centrum ...............................................................................................................................................17 Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež............................................................................................................17 Kontaktní centrum ...............................................................................................................................................17 Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež, Žďár nad Sázavou...........................................................................18 Nadosah – Centrum prevence, Oblastní charita Žďár n.S. ...............................................................................18 Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež, Bystřice nad Pernštejnem..............................................................18 Spektrum – Kontaktní nízkoprahové centrum ...................................................................................................18 Výdaje....................................................................................................................................................................18 Popis......................................................................................................................................................................18 4. Situace na drogové scéně ...............................................................................................................................19
4.1 Hlášení drogové epidemiologie za rok 2006 – kraj Vysočina ...................................... 19 Celkem ................................................................................................................................. 20 Tab. 1.12: Výskyt sekundární drogy v okresech.................................................................. 21 Okresy .............................................................................................................................. 21 Celkem ............................................................................................................................. 21 H.Brod .............................................................................................................................. 21 Jihlava............................................................................................................................... 21 Pelhřimov ......................................................................................................................... 21 Třebíč ............................................................................................................................... 21 Žďár n/S ........................................................................................................................... 21 4.2 Drogová kriminalita ....................................................................................................... 22 5. Služby poskytované uživatelům drog a osobám ohrožených drogou.........................................................22
Tab. 1.17: Jiné aktivity v oblasti protidrogové politiky ................................................... 24 6. Krajská strategie a plány .................................................................................................................................25
Název.................................................................................................................................... 27 Objasněno............................................................................................................................. 27 1. Souhrn
1.1 Drogová scéna kraje a rizikové lokality
1
V roce 2007 došlo oproti roku 2006 k mírnému zvýšení počtu problémových uživatelů (dle KHS), a to ze 422 na 436. V kraji není zajištěno poskytování KPS a TP v potřebném rozsah v okresech Pelhřimov a Halvíčkův Brod. Jedná se o dva okresy, ve kterých došlo v roce 2005 k zániku zařízení provozujících KPS a TP.
1.2 Trendy v užívání návykových látek Obecně drogová scéna odpovídá charakteru kraje – podprůměrné mzdy, nízká hustota zalidnění, nejvíce malých obcí v ČR (tj.vysoká spotřeba alkoholu), žádné velké město (tj. málo opiátů, je nízká možnost si na ně opatřit prostředky a obstarat si je je těžší). Ze sledovaných základních drog stále zůstává na 1. místě pervitin, na 2. místě marihuana, na 3. místě je s výrazným odstupem hlášen heroin (dle KHS). Výrazný a pro Vysočinu specifický problém však spatřujeme v nadužívání alkoholu a to i u nezletilých a mladistvých. Obr. 1.1 Počet výskytů základní drogy v kraji Vysočina (k 31. 12. 2007)
Základní droga (počet výskytů v kraji Vysočina) 2
toluen
125
marihuana
1
extáze
228
pervitin
1
brown
13
heroin 0
50
100
150
200
250
Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008, vlastní výpočty
Obr. 1.2 Počet výskytů sekundární drogy v kraji Vysočina (k 31. 12. 2007)
Výskyt sekundární drogy (počet výskytů v kraji Vysočina) 30
alkohol
5
toluen
16
lysohlávka
6
LSD
144
marihuana
4
kokain
16
extáze
56
pervitin
21
heroin 0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008, vlastní výpočty
Obr. 1.3 Počet vydaných stříkaček a jehel v kraji Vysočina (k 31. 12. 2006)
Počet vydaných stříkaček a jehel (harm reduction) 40000 35000 30000 25000 20000
2005 2006 2007
15000 10000 5000 0 K-centrum K-centrum K-centrum K-centrum K-centrum K-centrum „Káčko“ „Káčko“ Třebíč Třebíč Spektrum Spektrum Jihlava Jihlava terén Žďár n/S. Žďár n/S. terén terén
Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008, vlastní výpočty
Bohužel od roku 2000 neproběhl v kraji žádný průzkum, který by mapoval výskyt drog a způsob užívání a zneužívání žáků ve školním věk.
2. Charakteristika kraje Vysočina Kraj Vysočina má centrální polohu v rámci ČR. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Od sousedních regionů se kraj odlišuje členitostí území, vyšší nadmořskou výškou a řídkým osídlením. Rozdrobená sídelní struktura způsobuje v některých případech vylidňování menších obcí a emigraci mladých a kvalifikovaných obyvatel. Vysočina má vnitrozemskou polohu a její hranice se nedotýkají státní hranice ČR. Jižní část kraje však zasahuje do pásma podél hranice s Rakouskem, a proto byly okresy Jihlava a Třebíč zařazeny do programu přeshraniční spolupráce Phare. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší, zdravými lesy, čistými a vodohospodářsky významnými vodními plochami a zdroji vody. Rozlohou 6 796 km2 (31. 3. 2007) se kraj řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti – pouze 4 kraje ČR mají větší plošnou velikost, viz. tab. 1.1. Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Vrch Melechov na území okresu Havlíčkův Brod je v některých pramenech označován za geografický střed Evropy. Navzdory poměrně velké rozloze náleží kraj Vysočina z hlediska počtu obyvatel do dolní poloviny pomyslného žebříčku, viz. tab. 1.2 - pouze tři kraje jsou počtem obyvatel menší než kraj Vysočina. Nesoulad těchto dvou základních charakteristik je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vývoje území, během něhož bylo území kraje zalidněno na poměry České republiky i střední Evropy poměrně řídce. Počtem obyvatel na 1 km2 (75,3) zůstává kraj pod průměrem ČR a spolu s krajem Plzeňským a Jihočeským patří mezi tři nejméně zalidněné regiony ČR, viz. tab. 1.3.
Tab. 1.1: Pozice kraje Vysočina v ČR z hlediska rozlohy (k 31. 3. 2007) 2 Pořadí Kraj Rozloha v km
Tab. 1.2: Pozice kraje Vysočina v ČR z hlediska počtu obyvatel (k 30. 6. 2007) Pořadí Kraj Počet obyvatel
1
Středočeský
11 014,6
1
Moravskoslezský
1 249 522
2
Jihočeský
10 056,9
2
Praha
1 198 094
3
Plzeňský
7 561,2
3
Středočeský
1 187 360
4
Jihomoravský
7 196,3
4
Jihomoravský
1 136 005
5
Vysočina
6 795,7
5
Ústecký
825 357
6
Moravskoslezský
5 427,1
6
Olomoucký
640 567
7
Ústecký
5 334,6
7
Jihočeský
631 434
8
Olomoucký
5 266,8
8
Zlínský
590 066
9
Královéhradecký
4 758,3
9
Plzeňský
557 355
10
Pardubický
4 518,5
10
Královéhradecký
550 727
11
Zlínský
3 963,5
11
Vysočina
512 582
12
Karlovarský
3 314,5
12
Pardubický
509 003
13
Liberecký
3 163,0
13
Liberecký
432 187
14
Praha
496,1
14
Karlovarský
305 682
Tab. 1.3: Pozice kraje Vysočina v ČR z hlediska hustoty zalidnění (k 30. 6. 2007) Počet obyvatel Pořadí Kraj na 1 km2 1 Praha 2 415,0 230,2
Tab. 1.4: Pozice kraje Vysočina v ČR z hlediska průměrné velikosti obcí (k 30. 6. 2007) Počet obyvatel na Pořadí Kraj 1 obec 1 Praha 1 198 094,0
2
Moravskoslezský
2
Moravskoslezský
4 179,0
3
Jihomoravský
157,9
3
Ústecký
2 331,5
4
Ústecký
154,7
4
Karlovarský
2 315,8
5
Zlínský
148,9
5
Liberecký
2 010,2
6
Liberecký
136,6
6
Zlínský
1 941,0
7
Olomoucký
121,6
7
Jihomoravský
1 690,5
8
Královéhradecký
115,7
8
Olomoucký
1 613,5
9
Pardubický
112,6
9
Královéhradecký
1 229,3
10
Středočeský
107,8
10
Pardubický
1 126,1
11
Karlovarský
92,2
11
Plzeňský
1 112,5
12
Vysočina
75,4
12
Středočeský
1 036,1
13
Plzeňský
73,7
13
Jihočeský
1 013,5
14
Jihočeský
62,8
14
Vysočina
728,1
Zdroj dat (tabulky 1.1 – 1.4): Stav a pohyb obyvatelstva za 1. – 4. čtvrtletí 2005. ČSÚ Praha, 2006; Statistická ročenka půdního fondu ČR. ČZÚK Praha, 2006; Malý lexikon obcí ČR 2006. ČSÚ, Praha 2007
2.1 Územní členění Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav k 31. březnu 2007). Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech
krajů ČR, viz. tab. 1.4. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 33 obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné. V důsledku zákona o změně hranic krajů, přijatého Parlamentem ČR, se s účinností od 1. ledna 2005 území kraje zmenšilo o 25 obcí, které se staly součástí Jihomoravského kraje. Rozloha kraje se tak snížila o 129, 7 km2 (tj. o 1,9 %) a jeho populace klesla o 7 039 osob (-1, 4 %).
2.2 Stav a pohyb obyvatelstva Kraj Vysočina se s 512 053 obyvateli (k 31. 3. 2007) řadí k méně lidnatým krajům České republiky (čtvrtý populačně nejmenší po Karlovarském, Libereckém a Pardubickém kraji) a na obyvatelstvu ČR se podílí 5 %. Zatímco obyvatelstvo tvoří dvacetinu populace ČR, rozloha kraje zaujímá 1/12 území státu (8,6 %), viz. obr. 1.4. Obr. 1.4: Hustota zalidnění v okresech ČR k 31.12.2006
Pramen: Stav a pohyb obyvatelstva za 1. – 4. čtvrtletí 2006. ČSÚ Praha, 2007
2.3 Věkové složení a průměrný věk obyvatelstva Kraj Vysočina má ve srovnání s ČR poměrně dobrou věkovou strukturu obyvatelstva. Od devadesátých let však dochází k výraznému a rychlému zhoršování věkové struktury populace (proces stárnutí). V roce 1991 tvořily děti do 15 let 21,8 % obyvatel kraje (v ČR 20,6 %), v roce 2005 to bylo již jen 15,4 % (v ČR 14,6 %). Zatímco z počátku byly projevy procesu stárnutí populace tlumeny vysokým podílem obyvatel v produktivním věku, se vstupem silných poválečných ročníků do poproduktivního věku začne v blízké budoucnosti docházet k jeho urychlování.
Obr. 1.5.: Průměrný věk obyvatelstva ve správních obvodech ORP kraje Vysočina k 1. 1. 2006 41,5 Vysočina
průměrný věk
41,0
ČR
40,5 40,0 39,5 39,0 38,5
H
Ji h
la va
Pa co v um po le c
38,0
Zdroj dat: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2006. ČSÚ Praha, 2006; Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2005. ČSÚ Praha, 2006.
Vlivem stárnutí populace dochází i ke zvyšování průměrného věku; na počátku devadesátých let byl v kraji Vysočina průměrný věk 35,7 let (v ČR 36,5), v roce 2005 to bylo již 39,5 let (v ČR dokonce 40,0 let), což byla 5. nejnižší hodnota mezi kraji ČR, viz. tab. 1.6.
Tab. 1.6: Věkové složení obyvatel podle věkových skupin
Česká republika: věkové složení obyvatel podle krajů a věkových skupin k 1.7.2006, obě pohlaví Věk
Česká republika
Vysočina
Obě pohlaví
10 266 646
511 114
0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74
104 134 382 193 449 062 554 809 652 191 696 613 846 167 884 162 699 339 695 486 664 278 769 473 780 522 619 360 440 874 375 449
5 082 18 938 23 675 30 058 34 318 36 440 41 502 42 424 34 296 34 793 34 239 36 370 35 891 28 906 22 298 19 637
75-79 80-84 85-89 90-94 95+
324 056 221 074 75 228 26 580 5 596
16 258 10 599 3 718 1 356 316 © Český statistický úřad, Jihlava 2007
2.4 Aktuální situace na trhu práce v okresech kraje Vysočina (k 30. 9. 2007)
V meziokresním srovnání byla i nadále na konci září 2007 nepříznivá situace na trhu práce v okrese Třebíč. Míra nezaměstnanosti činila 8,5 % a byla tak 14. nejhorší ze všech 77 okresů ČR. Nad průměrem ČR byla míra nezaměstnanosti také v okrese Žďár nad Sázavou (6,3 %). V ostatních okresech kraje Vysočina se již míra nezaměstnanosti ustálila pod republikovým průměrem. V okrese Třebíč bylo k 30.9.2007 registrováno 5,3 tis. uchazečů o zaměstnání (téměř třetina z celkového počtu uchazečů v kraji). Pozitivní vývoj zde na rozdíl od ostatních okresů kraje nenastal ani v případě hlášených volných pracovních míst; zatímco na konci září 2006 jich v okrese Třebíč bylo registrováno 1 007, tedy nejvíce ze všech okresů v kraji Vysočina, o rok později to bylo již méně než tisíc, a to 989, tedy nejméně po okrese Havlíčkův Brod. Na jedno volné místo tak připadalo 5,4 uchazečů, což byla 12. nejhorší hodnota v republice. Vysokým podílem uchazečů se zdravotním postižením vyniká okres Žďár nad Sázavou – tito uchazeči tvoří čtvrtinu všech nezaměstnaných (24,9 % všech uchazečů, což je 6. nejvyšší hodnota mezi okresy ČR). Důvodem může být vyšší podíl osob pracujících dříve při těžbě uranu v Dolní Rožínce, ale také ve strojírenském průmyslu. Tradičně „bezproblémová“ je situace na trhu práce v okrese Pelhřimov, kde míra nezaměstnanosti 3,0 % byla dokonce 6. nejnižší v ČR. Okres Pelhřimov vykazoval na konci září 2007 i relativně vysoký počet volných pracovních míst (1 021), čímž na jedno volné místo připadalo pouze 1,3 uchazečů (9. nejnižší v ČR).
Obr. 1.6: Vývoj nezaměstnanosti v kraji Vysočina v roce 2006 - 2007 12,0
30 000 početu uchazečů
19 677 18 965
18 835
20 060
21 248
míra nezaměstnanosti
20 620 19 241
17 559
16 535 16 034
10,0
16 557 16 502 16 217
9,0
15 000 8,0 10 000 4 674
5 000
3 963
3 970
3 950
4 071
4 368
4 722
I
II
4 834
5 142
5 223
5 087
5 398 5 718
7,0 6,0
0
5,0 IX
X
XI
XII
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
míra nezaměstnanosti (v %)
počet uchazečů a volných míst
20 000
11,0
počet volných míst
25 000
Zdroj dat: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa. Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR Praha, 2006, 2007
Situace na trhu práce z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti není v kraji Vysočina nijak kritická. Na úrovni jednotlivých okresů však lze upozornit na vysoký počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných v okrese Třebíč (3,2 tis., tj. 45,1 %) a zároveň průměrnou délku evidence v trvání 650 dnů. Opačným extrémem je okres Pelhřimov, kde bylo na konci roku 2006 registrováno pouze 21,4 % dlouhodobě nezaměstnaných, přičemž délka evidence činila jen 299 dnů (v obou případech 4. nejnižší hodnota mezi okresy ČR). Na Pelhřimovsku byl na konci roku 2006 naopak výrazně vyšší než republikový podíl osob nezaměstnaných kratší dobu než 3 měsíce (44,7 %, v ČR 26,7 %), což souvisí především s ukončením sezónních prací v zemědělství během října. Pro názornější představu o situaci dlouhodobě nezaměstnaných je možno použít ukazatel „míra dlouhodobé nezaměstnanosti“, což je podíl uchazečů evidovaných déle než rok a pracovní síly daného území. Kraj Vysočina vykazoval míru dlouhodobé nezaměstnanosti od počátku jejího sledování vždy nižší než ČR, ale na konci roku 2003 již i zde překročila hranici 3 % (v ČR 4 %), nad kterou se udržela i v následujících letech. Nejhorší je situace v okrese Třebíč, kde se hodnota tohoto ukazatele pohybovala v posledních třech letech těsně pod 6 % a na konci roku 2006 se snížila na 5,3 % (celkově 13. nejhorší hodnota mezi okresy ČR). Naopak problémy s dlouhodobou nezaměstnaností nemá okres Pelhřimov, kde nezaměstnaní setrvávající v evidenci úřadů práce déle než rok tvořili na konci roku 2006 pouze 0,9 % z celkové pracovní síly okresu (viz obr. 1.7). Obr. 1.7: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina v letech 2000 – 2006 (vždy k 31.12.)
7,0
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %)
6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Rok Havlíčkův Brod
Jihlava
Pelhřimov
Žďár nad Sázavou
Kraj Vysočina
ČR
Třebíč
Zdroj dat: Struktura uchazečů o zaměstnání. Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR Praha, 2001 - 2007, vlastní výpočty
2.5 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Obr. 1.8: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v kraji Vysočina v letech 2000 – 2006 (vždy k 31.12.)
Věková struktura uchazečů o zaměstnání v kraji Vysočina 40,0% 35,0% 30,0% do 19 let 20 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let více než 50 let
25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Rok 2002
Rok 2003
Rok 2004
Rok 2005
Rok 2006
Zdroj dat: Struktura uchazečů o zaměstnání. Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR Praha, 2001 - 2007, vlastní výpočty
2.6 Úroveň průměrných výdělků v kraji Situaci na trhu práce lze rovněž charakterizovat z hlediska průměrných výdělků. Údaje o výši průměrných mezd lze získat ze zdrojů ČSÚ. Ty se opírají o statistické výkazy zahrnující podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci a lze pomocí nich charakterizovat vývoj průměrných mezd v kraji Vysočina od roku 2000. Vzhledem ke zvolené metodice výpočtu průměrné mzdy je však tato určitým způsobem v kraji Vysočina podhodnocena1. Od roku 2000 byla průměrná mzda v kraji vždy nižší než činil průměr České republiky. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že se rozdíl mezi průměrnou mzdou v kraji a republice spíše zvětšuje – v roce 2000 činil dle údajů ČSÚ 2 268 Kč, v roce 2006 již 2 775 Kč. Nejmenší rozdíl byl zaznamenán v roce 2001, a to 2 187 Kč. Ve 2. čtvrtletí roku 2007 bylo postavení kraje Vysočina v souboru krajů ČR stejně jako před rokem šesté nejhorší. Meziročně se zde mzda zvýšila o 1 274 Kč, zatímco v ČR o 1 530 Kč. Nárůst výše mezd v kraji Vysočina byl tedy v posledním roce o něco pomalejší než v ČR (7,4 %, v ČR 7,6 %). K průměrné mzdě v ČR dosahoval kraj Vysočina úrovně 86,0 %, tedy o něco méně než před rokem.
Průměrné mzdy v krajích ČR zachycuje následující graf, viz. obr. 1.9. Obr. 1.9 Vývoj průměrných měsíčních mezd v kraji Vysočina a v ČR v letech 2000 – 2006 22 000 kraj Vysočina
20 844
ČR 19 624
průměrná měsíční mzda
20 000 18 583 18 000
18 069
17 447 16 354
16 000
16 747
15 125
16 028
13 614
14 941
14 000 13 841 12 938
12 000 11 346 10 000 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj dat: Demografický, sociální a ekonomický vývoj kraje Vysočina v letech 2000 až 2004, ČSÚ 2005, Statistický bulletin - kraj Vysočina 2001 - 2006, ČSÚ 2002 - 2007
1
)
Územní třídění průměrné měsíční mzdy (hrubá mzda) je provedeno podle okresu sídla vykazujícího ekonomického subjektu (tzv. podniková metoda). V praxi to znamená, že i když má ekonomický subjekt nižší organizační složky (závody, provozovny apod.) dislokovány v jiném okrese, je celý zařazen do okresu, v němž sídlí jeho ústředí. Poslední výsledky získané do úrovně okresů pracovištní metodou (dle lokalizace pracoviště) jsou z roku 2001. Lze tedy předpokládat, že vzhledem k nízkému počtu organizací se sídlem v kraji Vysočina, které spadají do odvětví vykazujících nadprůměrné mzdy (např. peněžnictví, pojišťovnictví, výroba energie), je výše průměrné mzdy v kraji Vysočina dle výsledků ČSÚ nižší než ve skutečnosti (např. mzdy zhruba 1,2 tis. zaměstnanců Jaderné elektrárny Dukovany jsou započteny dle sídla společnosti ČEZ a.s. do Prahy). Počínaje 1. čtvrtletím 2007 nejsou již zpracovávány a publikovány údaje o počtu zaměstnanců a jejich průměrných měsíčních mzdách za jednotlivé kraje v členění podle odvětví převažující činnosti ekonomického subjektu.
3. Koordinace protidrogové politiky 3.1 Institucionální zajištění 3.1.1 Krajské
Agenda krajského protidrogového koordinátora
Zastoupena: Odbor: Oddělení: Kontakt: Přímý nadřízený: Další spravované agendy: Spolupráce v rámci kraje:
Monikou Hoškovou, Mgr., od 12. 9. 2007 sociální věci a zdravotnictví sociální služby tel.:564 602 812, 724 650163, mail.
[email protected] Jiří Bína, Mgr., vedoucí oddělení sociálních služeb metodik na úseku sociálně-právní ochrany dětí a na úseku péče o občany společensky nepřizpůsobené krajský školský koordinátor primární protidrogové prevence a prevence sociálně patologických jevů manažer prevence kriminality a koordinátor národnostních menšin
Nástroje protidrogové politiky: Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina:
Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky
Příjmení, jméno, titul Vondráček Jiří, Bc. Hormandl Jiří Vaníček Pavel Herzán Martin, Mgr. Brůna Josef Jašek Petr, Mgr. Kondýsková Iva Krábek Petr, Ing. Nekula Jan, Ing. Nováček Ladislav Ondráček Oldřich, Ing. Ostatnická Marie Dvořáková Jaroslava
Funkce předseda místopředseda
Kontakt 564 602 126
V roce 2007 komise zasedala 7x. Pracovní skupina pro protidrogovou politiku kraje Vysočina při Komisi sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina (dále jen PS PP)
3.1.2 Místní Město: Odbor: Oddělení: Jméno: Funkce:
Havlíčkův Brod odbor sociálních věcí úsek sociálních služeb a prevence kriminality Eva Holendová kurátor pro dospělé, koordinátor osob spol. nepřizpůsobených, romský poradce, protidrogový koordinátor Úvazek: nelze specifikovat Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO
Město: Nové Město na Moravě Odbor: soc.věcí a zdravotnictví Oddělení: Jméno: Mgr. Petr Švanda Funkce: vedoucí odboru SVZ Úvazek: minimální cca 0,1 Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO Město: Telč Odbor: sociální Oddělení: Jméno: Mgr. Vít Drexler Funkce: referent sociálního odboru Úvazek: 1 (protidrogová prevence v rámci výše uvedené funkce) Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: NE Město: Odbor: Oddělení: Jméno: Funkce:
Jihlava odbor sociálních věcí a zdravotnictví odd. sociálně-právní ochrany Kasis Miroslav protidrogový koordinátor, manažer prevence kriminality, kurátor pro mládež, pověřený výkonem opatrovnictví za statutární město Jihlava v případech, kdy je soudem do této funkce ustanoveno Úvazek: přiměřený náročnosti činností spojených s dalšími funkcemi Strategie: NE Akční plán: NE.. Komunitní plánování: ANO komunitní plán byl schválen zastupitelstvem dne 18.9.2007 Město: Třebíč Odbor: Městská policie Oddělení: Jméno: Lucie Molčanová Funkce: manažer prevence kriminality a protidrogový koordinátor, strážník Úvazek: manažer a koordinátor - 70%, strážník - 30% Strategie: NE Akční plán: NE (komunitního plánování) Komunitní plánování: ANO
Město: Chotěboř Odbor: sociálních věcí Oddělení: péče o rodinu a dětí Jméno: Jiří Kafka Funkce: vedoucí odd. péče o rodinu a děti, kurátor pro mládež Úvazek: 0,05 Komunitní plánování: ANO Město: Velké Meziříčí Odbor: sociálních věcí a zdravotnictví Oddělení: Jméno: Mgr. Bronislav Strnad Funkce: sociální kurátor a koordinátor osob spol. nepřizpůsobených Úvazek: 0,1 (protidrog. prevence v rámci výše uved. funkce) Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO Město: Žďár nad Sázavou Odbor: sociální odbor Oddělení: Jméno: Mgr. Petr Švanda Funkce: sociální kurátor a koordinátor péče o osoby spol. nepřizpůsobené Úvazek: přiměřený časové náročnosti ostatních svěřených agend Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO Město: Odbor: Oddělení: Jméno: Funkce: Úvazek:
Bystřice nad Pernštejnem sociálních věcí a zdravotnictví úsek sociálně právní ochrany dětí Zora Daňková sociální pracovnice, kurátorka pro mládež, protidrogový koordinátor koordinační činnost v řešení drogové problematiky ( úvazek přesně nestanoven) Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO Město: Odbor: Oddělení: Jméno: Funkce:
Humpolec Odbor zdravotnictví a sociálních věcí
Petra Tomanová kurátor pro mládež, koordinátor péče o společensky nepřizpůsobené občany, sociálně právní ochrana dětí dle zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů Úvazek: miminální Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO
Město: Pelhřimov Odbor: Kancelář starosty Oddělení: Úsek veřejného pořádku Jméno: Jaroslav Hraníček Funkce: inspektor VP – manažer prevence kriminality Úvazek: nelze specifikovat Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO
3.2 Finanční zajištění protidrogové politiky •
• • •
způsob financování služeb v kraji – několika zdroji: o dotace z různých ministerstev, např. MPSV, o dotace z RVKPP, o v některých typech služeb úhrada od uživatele, o dotace ze strany krajského úřadu a obcí, o další – např. sponzorské dary, ESF dotační priority – zachování stávající sítě služeb, víceleté financování služeb – není, deficit ve financování služeb – ANO, Kolpingovo dílo.
Tab. 1.7:Výdaje z rozpočtu kraje Výše (v Kč)
Podíl na vrub nelegálních drog
Výdaje
Popis
Centrum prevence – Klub Vrakbar, Oblastní charita Jihlava Centrum U Větrníku, Oblastní charita Jihlava Klub Zámek – Centrum prevence Třebíč, Oblastní charita Třebíč K-centrum NOE, Oblastní charita Třebíč
Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež
470 554,-
Kontaktní centrum
426 947,-
Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež
441 321,-
Kontaktní centrum
406 191,-
Ponorka – Centrum prevence, Oblastní charita Žďár n.S. Nadosah – Centrum prevence, Oblastní charita Žďár n.S.
Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež, Žďár nad Sázavou
112 329,-
Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež, Bystřice nad Pernštejnem
263 804,-
Kolpingovo dílo
Spektrum – Kontaktní nízkoprahové centrum
419 074,-
419 074,-
2 540 220,-
1 252 212,-
CELKEM
426 947,-
406 191,-
Zdroj dat: Krajský úřad kraje Vysočina, 2008
Tab. 1.8:Výdaje z rozpočtu obcí
Výdaje Bystřice nad Pernštejnem Bystřice nad Pernštejnem Žďár nad Sázavou Humpolec Velké Meziřící Nové Město na Moravě
Popis Nadosah – centrum prevence, nízkoprahové zaříz. Nadosah – na primární prevenci na ZŠ KC Spektrum Kamerový systém prevence Primární prevence na školách EZOP – nízkoprahové zařízení
Třebíč
K - Noe
Pelřimov
Městský kamerový dohlížecí systém
Výše (v Kč)
Podíl na vrub nelegálních drog
240 000,50 000,80 000,
80 000,-
600 000,7 000,124 000,-
150 000,-
CELKEM Zdroj dat: Krajský úřad kraje Vysočina, 2008
4. Situace na drogové scéně 4.1 Hlášení drogové epidemiologie za rok 2006 – kraj Vysočina
Sledování se týká tzv. problémových uživatelů drog, kteří vyhledali pomoc v některém kontaktním centru nebo léčebném zařízení. Tato centra vykazují čtvrtletně nové případy (tj. klienty, kteří vyhledali pomoc poprvé) a 1x ročně klienty již v minulosti léčené v příslušném L/K centru nebo v jiných zařízeních. Vykazují je prostřednictvím anonymního formuláře „registru uživatelů drog – žadatelů o léčbu“. Tab. 1.8: Počet vykázaných uživatelů drog v okresech
Okres
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Celkem
Muži
Ženy
Celkem
38 97 7 115 53
9 41 6 49 21
47 138 13 164 74
310
126
436
Procento
10,8% 31,7% 3,0% 37,6% 17,0%
Z toho nově evidovaných 31 42 4 74 30
100,0%
181
Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008
Tab. 1.9: Přehled L/K center v okresech a počty jejich klientů
Okres Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Celkem
1 22 62 2 16
2 19 76 9
3 6
L/K centrum 5 6 7
2 127
29 37
5
Celkem 8
9
8 16
47 138 13 164 74 436
Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008
L/K centrum Havl.Brod: 1 = PL Želiv 2 = Ordinace psych. závisl., Dobrovského 2915 3 = PL Havl. Brod, Rozkošská 2322 L/K centrum Pelhřimov: 1 = Norbertinum, Tř. legií 2006 2 = Psych.středisko, Friedova 1464 3 = Okr.pedag.-psych.por., Pražská 127
L/K centrum Jihlava: 1 = Psych. léčebna 2 = K-centrum U Větrníku 17 L/K centrum Třebíč: 3 = K-centrum NOE, Hybešova 10 7 = Klub Zámek, L.Pokorného 15 8 = Circle of life – resocializační centrum, Koněšín
L/K centrum Žďár nad Sázavou: 1 = Dětská PL Velká Bíteš 2 = Ambul. AT – pol. Žďár 7 = K-centrum Spektrum, Žďár 9 = Terapeut. komunita, Sejřek Základní drogou je droga, kvůli níž klient L/K centrum navštívil. Kromě nelegálních drog sledujeme i patologické hráčství – gambling. Tab. 1.10: Výskyt základní drogy v okresech
Základní droga
Okresy
Celkem
heroin ostatní opiáty pervitin extáze kokain marihuana benzodiazepiny lysohlávka toluen jiná rozpustidla jiné drogy a léky gambling subutex Celkem
H. Brod
Jihlava
1
2
Pelhřimo v 2
14
97
7
13
18
4
Třebíč
Žďár n/S.
5 5 70 1 1 63 1 9
3 40 27
1
1 3
19 47
18 2 138
13
2 1
1 5 164
74
13 5 228 1 1 125 1 9 2 3 2 39 7 436
Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008
Tab. 1.11: Výměnný program stříkaček a jehel – Harm reduction
L/K centrum Počet vydaných stříkaček K-centrum „Káčko“ Jihlava 38.426 K-centrum „Káčko“ Jihlava - terén 21.504 K-centrum Třebíč 5.934 K-centrum Třebíč - terén 11.765 K-centrum Spektrum Žďár n/S. 2.919 K-centrum Spektrum Žďár n/S. - terén 1.307 Celkem 81.855 z toho terén 34.576 Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008
Sekundární droga je droga užívaná v kombinaci se základní drogou. Tab. 1.12: Výskyt sekundární drogy v okresech
Sekundární droga
heroin brown ostatní opiáty pervitin extáze kokain crack marihuana hašiš benzodiazepiny sedativa,hypnotika LSD lysohlávka toluen jiná rozpustidla jiné drogy a léky
H.BROD
JIHLAVA
3
8 2
6
10
15 1 2 1 65
1
1 3 2 2
OKRESY PELHŘIMO V
5
4
CELKEM TŘEBÍČ
ŽĎÁR N/S
5
5
3 18 9 2
12 6
45 1 1
20 1
3 14 2 4 2
21 2 3 56 16 4 1 144 1 1 2 6 16 5 4 2
gambling subutex alkohol celkem
1 10 37
5 117
2 6 152
9
1 2 30 383
9 68
Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008
Tab. 1.13: Vyšetření na VH a HIV
L/K centrum
Počet Počet vyšetření na pozitivních VHA VHB VHC VHA VHB VHC
PL H. Brod PL Jihlava DPL Velká Bíteš Celkem
Počet vyšetření na HIV
Počet pozitivních HIV
16 35 4 55
0 0 0 0
13 21 4
0 0 0
38
0
93
0
Vyšetření žilní krve 19 19 0 8 50 43 2 9 4 4 0 0 73 66 2 17 Vyšetření kapilární krve
K-centrum Jihlava K-centrum Třebíč Klub Spektrum Žďár n/S Celkem Celkem všechna vyšetření
73
66
2
17
Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008
Intoxikace drogami - hlásí zdrav. zařízení ARO, JIP, RZP a LSPP. Byl hlášen 1 případ intoxikace pervitinem z okresu Žďár nad Sázavou. Vypracovala: Marie Ellingerová, odbor epidemiologie KHS kraje Vysočina
4.2 Drogová kriminalita Viz. příloha č. 1
5. Služby poskytované uživatelům drog a osobám ohrožených drogou
Tab. 1.14: Poskytovatelé programů primární prevence (mimo škol a školských zařízení) Název projektu/programu
Realizátor programu
Cílová skupina
Charakteristika aktivit
DCHB, oblastní charita Třebíč
Klub Zámek centrum prevence
Žáci, studenti, SŠ, OU, pedagogové,
Interaktivní návazné programy specifické primární prevence a návazná práce s rizikovými skupinami mládeže (poradenství, terapie) Dlouhodobé programy specifické primární prevence pro školní kolektivy, návazná práce s rizikovými skupinami mládeže a poradenství Interaktivní programy specifické primární prevence
DCHB, Oblastní charita Jihlava
Centrum prevence – Klub Vrak bar
Děti MŠ, žáci studenti SOŠ, OU
DCHB, Oblastní charita Źďár nad Sázavou
Ponorka – centrum prevence
Žáci, studenti SŠ, OU
DCHB, Oblastní charita Bystřice nad Perštejnem
Nadosah (Centrum prevence)
Žáci, studenti SŠ, OU
Interaktivní programy specifické primární prevence
DCHB, Oblastní charita Jihlava
Centrum U Větrníku
DCHB, oblastní charita Třebíč
K-centrum Noe Třebíč
studenti a pedagogové středních škol a odborných učilišť Žáci VIII. a IX. Tříd Studenti SŠ, OU
Jednorázové informační besedy v oblasti prevence zneužívání drog jednorázová přednáška seminář program včasné intervence
Kolpingovo dílo České republiky, Žďár n.S.
Kontaktní nízkoprahové centrum Spektrum
žáci 7. – 9. ročníků ZŠ studenti SŠ
dlouhodobý program primární prevence interaktivní semináře
Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě
MUDr. Dagmar Benešová
Dospívající, mladí rodiče, pedagogové
Poradenská činnost osobní návštěvou v poradně, prostřednictvím Internetu, besedy, články v tisku, vlastní ediční materiál
Tab. 1.15: Služby v oblasti snižování rizik (rok 2006) Název projektu/ programu
Realizátor
Cílová skupina
Počet osob, kt. služby využily v r. 2006/z toho UD
Počet kontaktů 2 v r. 2006
Počet výmě 3 n v r. 2006
Počet vydanýc h inj. stř. v r. 2006
Územní působnost, spádovost
Certifikát odb. způs. udělen do...
Kontaktní centrum Jihlava / Centrum U Větrníku
Jitka Křivohlavá , Dis.
(nitrožilní) uživatelé drog
237 / 112
2.284
Terén 60
Terén 25590
ANO,
KC 92
KC 25459
K-centrum Noe Třebíč
Mgr. Jaroslav František Žák
okres Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, částečně kraj Jihočeský Okres Třebíč, částečně přilehlé okolí
Okres Žďár nad Sázavou,
ANO,
Kontaktní nízkoprahové centrum Spektrum
Bc.Pavel Beneš
uživatele drog, uživatele drog mimo existující síť služeb, rodiče, partneři Experiment. Uživatelé drog Rodinní příslušníci
Kontaktní centrum pro pomoc v problému s drogami
Experiment. Uživatelé drog Rodinní příslušníci
Kontaktní centrum VIA
Experiment. Uživatelé drog Rodinní příslušníci
SMJ – záchytná stanice, Jihlava
Služby města Jihlava
Terén 53
Terén 662
Terén 209
Terén 5095
KC 95
KC 2361
KC 93
KC 11637
Neuživat. 29 96
853
289
KC 3284
25.9.2009
ANO, 25.9.2009
31.7.2009
Terén 186
zrušeno
Zrušeno
Kraj Vysočina
2
Kontakt: Každá návštěva/situace, při které dochází k interakci mezi klientem a pracovníkem programu (tzn. poskytnutí určité služby, informace, nebo poradenství - včetně skupinového. Příjem telefonického hovoru není kontakt. 3
Výměna: Kontakt, při kterém dochází k výměně (příp. jen odevzdání či výdeji) jedné nebo více injekčních jehel.
Tab. 1.16: Služby v oblasti léčby a resocializace Název projektu/program u
Realizátor
Doléčování, chráněné pracovní programy, rekvalifikace, chráněné bydlení
Circle of life Mgr. Marcela Trumpešová
Typ služby Doléčování, chráněné pracovní programy a rekvalifikac e chráněné bydlení Dlouhodobá léčba drogově závislým osobám
Terapeutická komunita Sejřek
Počet osob, kt. služby zař. využily v r. 2006
Cílová skupina
Kapac ita/rok
18let a výše (absolvovali různé typy léčby drogové závislosti)
16
11
18 a výše
15
33
Počet nově evid. žádostí o léčbu v r. 2006
Územní působno st, spádovo st
Praha, Brno
Certifikát odb. způs. udělen do...
ANO, 25.4.2009
ANO, 25.4.2009
Tab. 1.17: Jiné aktivity v oblasti protidrogové politiky Název aktivity
Terénní nespecifická práce-kontaktování Poradenské služby pro experimentátory Rodiče pedagogy Pobytové akce Terapie pro ohroženou mládež rodiny
Realizátor
Diecézní charita Brno, oblastní charity v kraji Vysočina Centra prevence
Cílová skupina
Děti a mládež 10-26 Rodiče
Popis aktivity
Terénní nespecifická práce-kontaktování experimentujících dětí a mládeže v jejich přirozeném prostředí Poradenské služby pro experimentátory a příležitostně užívající děti a mládež, rodiče, pedagogy Pobytové akce Pro děti a mládež vykazující rizikové chování Terapie pro ohroženou mládež u které jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik závislosti
6. Krajská strategie a plány •
Krajská strategie protidrogové politiky – Strategie protidrogové politiky kraje Vysočina na léta 2006 - 2010 Ano na období: 2006 - 2010 Ne
•
Akční plán Ano na období: vazba na rozpočet: Ano - Ne Ne
•
Oblast drogové prevence zapracována v komunitním plánu
Ano vazba na rozpočet: Ano - Ne Ne – v přípravné fázi •
Optimalizace sítě poskytovatelů služeb drogové prevence kraje (na základě provedené analýzy potřeb a služeb) Ano finanční ukazatele: Ano – Ne Ne
•
Oblast drogové prevence je zastoupena v plánovacím procesu na 2007 – 2013 kým (zpětná vazba, informovanost, …)
Provedené studie, analýzy, průzkumy v oblasti drog NE Informace o protidrogové politice kraje - odkaz na www kraje, kde jsou informace o protidrogové politice
www.kr-vysocina.cz -
Zpravodaj kraje Vysočina
Přehled drogové kriminality v kraji Vysočina za období od 1. 1. 2006 – 31. 12. 2006
Zdroj dat Objasněno – Policejní Zjiště Název prezidiu Dodano m ČR, Počet tečně 2008 Nedovolená výroba a držení psychotropních 93 93 3 látek a jedů pro „jiného“ Šíření toxikománie Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů pro „sebe“ Nedovolená výroba a držení psychotropních látek „výroba“
Spácháno skutků Nezletilí Mladiství
Stíháno, vyšetřováno osob
Alko-
Reci-
Děti
hol
divisté
1-14 let
15-17 let
1-17 let
1
30
7
25
32
Celkem Reci-
Škody v tis. Kč
Nezletilí
Mladiství
divisté
1-14 let
15-17 let
90
29
5
25
0
0
Celkem Zajištěno
14
14
0
0
4
3
6
9
11
3
2
5
0
0
9
9
0
0
7
0
1
1
5
4
0
0
0
0
3
3
1
0
2
0
0
0
2
0
0
0
0
0
2
