Recenzní seminář FNH VŠE v Praze
Public Choice Society – Public Choice Journal Bořek Vašíček, KHP (
[email protected])
1. Public Choice Society Public Choice Society (www.pubchoicesoc.org) byla založena v roce 1965 Jamesem Buchananem a Gordonem Tullockem. Jejím cílem od počátku bylo se stát platformou pro výměnu názorů na otázky, které jsou na pomezí ekonomie a politických věd. Jejím primárním úsilím je aplikace ekonomických metod a přístupů na problémy vyčnívající z rámce tradičního pole zájmu ekonomie. Členství v této společnosti je poměrně volné, jde většinou o nezávislé akademiky z různých oborů, vedle ekonomie i sociologie a politické vědy, kteří usilují o inovativní pohled na nejrůznější společenské problémy. Vznik společnosti měl úzkou souvislost se skutečností, že v té době bylo publikováno několik základních knih, které daly vznik teorii Veřejné volby: • Kenneth Arrow – Social Chioce and Individua Vaues, 1951 • Duncan Black– The Theory of Commities and Elections, 1958 • James Buchanan, Gordon Tullock – Tha Calculus of Consent, 1962 • Anthony Downs – The Economic Theory of Democracy, 1957 • Mancur Olson – The Logic of Collective Action, 1965 Později pak: • William Niskanen - Bureaucracy and Representative Government, 1971 Objevovali se ale i publikace politologů, které šli podobným směrem: • William Riker – The Theory of Political Coalitions, 1962 • Robin Farquharson - The Theory of Voting, 1962 Společnost má dvě základní aktivity. První aktivitou je pořádání výročních konferencí jednou ročně (odehrává se někde v USA, ale existuje i evropská sekce společnosti (www.econ.au.dk/epcs), která si pořádá svou vlastní výroční konferenci v Evropě). Zde se její účastníci seznamují se zásadními příspěvky ostatních za uplynulý rok. Druhou aktivitou je pak vydávání revue Public Choice, která vychází v nizozemském nakladatelství Kluwer Academis Publishers.
Mezi minulými prezidenty Public Choice Society můžeme nají opravdové klasiky, jak na poli ekonomie, tak i politických věd. Ve funkci obvykle působí dva roky. V současnosti je prezidentem Geoffrey Brennan z Australian National University v Canbeře.
Past Presidents Name:
Primary Field
Year(s) Served
James M. Buchanan
(Economics)
1964
Gordon Tullock
(Economics)
1965
William Riker
(Political Science)
1966
Vincent Ostrom
(Political Science)
1967-69
Otto A. Davis
(Economics)
1970-72
Mancur Olson
(Economics)
1972-74
James Coleman
(Sociology)
1974-76
Charles Plott
(Economics)
1976-78
Gerald Kramer
(Political Science)
1978-80
John O. Ledyard
(Economics)
1980-82
Elinor Ostrom
(Political Science)
1982-84
Dennis C. Mueller
(Economics)
1984-86
Peter Ordeshook
(Political Science)
1986-88
Vernon Smith
(Economics)
1988-90
John A. Ferejohn
(Political Science)
1990-92
Melvin J. Hinich
(Political Science)
1992-94
Robert D. Tollison
(Economics)
1994-96
Michael C. Munger
(Political Science)
1996-98
William A. Niskanen
(Economics)
1998-2000
Bernard Grofman
(Political Science)
2000-2002
Zdroj: www.pubchoicesoc.org
2. Public Choice Journal Časopis Public Choice se původně nezýval Papers in Non-Market Decision-Making a je ojedinělý svého druhu. Nejde zde o nějaký úzce specializovaný časopis, který si založila malá skupina akademiků, aby měla, kde publikovat své texty, ale o multioborový žurnál, kde publikují autoři z nejrůznějších oborů a zemí, od nositele Nobelovy ceny Buchanana až po téměř neznámé autory z regionálních universit. Současnými editory jsou Charles Rowley z Georgie Mason University ve Virginii a Robert Tollison z University of Mississippi. Ediční radu tvoří 45 osob, mezi nimiž najdeme takové autority jako Gary Becker, James Buchanan, Anthony Downs, Fred McChesney, William Mitchel, Denis Mueller, William Niskanen, Sam Pelzman nebo Amartya Sen. Časopis vychází 8krát ročně, s tím že jsou dvě vydání tvoří dohromady jedno číslo. Na začátku bývá často reakce na nějaké aktuální problémy jako např. volby v USA, terorismus atd. V typickém výtisku se pak nachází 10-12 příspěvků na nejrůznější témata. Někdy jsou
čísla tématicky zaměřena (volby, fiskální politika). Vybrané příspěvky většinou vycházejí v pořadí, v jakém je redakce schválila. Zpoždění v publikaci je obvykle jeden rok a více. Autorů je velké množství a na rozdíl od jiných ekonomických časopisů je zde poměrně velké množství autorů neamerických, resp. nepůsobících na amerických vzdělávacích institucích. Na konci čísla jsou pak poměrně rozsáhle recenze knih (obvykle 3-5) a zadní straně pak nějaký trefný citát nějakého autora, doplněný komentářem z pohledu Public Choice. Objevil se zde např. Shakespeare, Lenin či Hitler. Témata jsou různorodá, společný je jim určitý úhel pohledu a to snaha o ekonomickou analýzu politicko-společenských procesů. Jde tedy o snahu o uplatnění ekonomie jako imperiální vědy. Typické je snaha o empirickou validaci nějakých teorií (nezřídka verbálně formulovaných) na praktických příkladech. Je tu poměrně hodně příkladů z USA (typicky otázky voleb do Kongresu, redistribuce moci mezi federálními, státními a municipálními orgány atd.), překvapivě velké množství příspěvků zkoumá realitu Německa, Rakouska, Dánska či Itálie. Problematikou tranzitivních ekonomik se ale zabývá minimum článků. Časopis se zabývá většinou následujícími tématy: • rent-seeking (rozvoj modelů na pozadí praktických případů) • modely volebního chování (koncepty voliče mediána, většinového hlasování, často spolu s analýzou regionálních voleb) • analýza individuální motivace jednotlivce (příspěvky psychologie, snažící se analyzovat individuální ekonomickou motivaci) • teorie zdanění a fiskální federalismus (zkušenosti z jednotlivých zemí a regionů) • fiskální politika (problematika fiskální iluze, růstu veřejného zadlužení) • efektivita poskytování veřejných statků • modely zájmových skupin a lobbyingu (za využití teorie her) • politická motivace při rozhodování centrálních bank (otázky nezávislosti CEB, souvislost s politicko-ekonomických cyklem) • vliv governance (typ vlády a institucionálního prostředí) na ekonomickou efektivitu a růst Na počátku 70. let 20. stol., kdy se teorie veřejné volby teprve formulovala, se zde diskutovala některá její základní témata jako: • praktické aplikace konceptu vězňova dilematu • problematika černého pasažérství (free riding) • distribuce informací mezi jednotlivými účastníky politického procesu • teorie regulace • teorie byrokracie Mezi časopisy tématicky podobné můžeme zařadit Journal of Political Economy, European Journal of Political Economy, Politics and Economics, Kyklop, American Political Science Review.
3. Recenze vybraných příspěvků U časopisu není možné najít nějaké zřetelné vývojové tendence. V příspěvcích se často odrážejí některá aktuální témata, ale mnohdy či většinou se jedná o témata „nadčasové“. Články k recenzi (z posledních třech ročníků časopisu) byly vybrány tak, aby alespoň částečně, reflektovali problémy transformujících se ekonomik a ČR.
Mudambi, R., Navarra, P., Paul, Ch.: Institutions and Market Reforms in Emerging Economies: A Rent Seeking Perspective. Public Choice 112 (2002) Příspěvek studuje vliv volebních institucí na možnost soukromých subjektů usilovat o získání rent. Autoři se zabývají třemi základními typy volebních institucí – volebním systémem (většinový či poměrný), způsob výběru hlavy státu (prezidentský či parlamentní systém) a počet volebních okrsků. Na počátku staví verbálně formulovaný argument vhodnosti jednotlivých typů volebních a legislativních institucí pro maximalizaci ekonomické svobody (index ekonomické svobody je zde použit jako závislá proměnná) a naopak minimalizaci možností rent-seekingu, který pak prověřují statistickou analýzou pro případ 29 zemí s transformující ekonomikou (včetně ČR). Zjištěním je, že většinový volební systém (oproti poměrnému) a menší počet větších volebních okrsků mají pozitivní vliv na svobodu ekonomického prostředí a naopak negativní na možnost vytvářet renty. Belova, E., Gregory, P.: Dictator, Loyal, and Oportunisti Agents: The Societ Archives on Creating the Societ Economic System. Public Choice 113 (2003) Autoři se pokoušení za pomocí studia dokumentů z nedávno otevřených sovětských archívů popsat fungování ekonomického systému ve stalinistickém SSSR. Za teoretický základ berou jednak Olsonovu teorii „stacionárního bandity“, jednak Misesovsko-Hayekovské přesvědčení o nemožnosti racionální kalkulace v podmínkách socialistického systému a konfrontují je s poznatky, získané z archívů. Text se zabývá motivací samotného Stalina a jeho Politbyra, chováním loajální byrokracie, kterou představoval Gosplan a naopak méně loajálních „ekonomických agentů“, kterými byli jednotliví odvětvoví ministři a ředitelé státních podniků. Autoři názorně ukazují, jak některé systémové chyby, jichž se Stalin nevyvaroval, vedli k jeho faktické ztrátě kontroly nad ekonomickým systémem a jeho postupné degeneraci. Výsledkem je zjištění, že sovětská ekonomika spíše než centrálně plánovaná byla „řízena zdroji“. Congleton, R.D.: Rational Ignorance, Rational Voter Expectation, and Public Policy: A Discrete Informational Foundation for Fiscal Illusion. Public Choice 107 (2001) S přijetím konceptu racionálních očekávání se začal z ekonomické literatury, zabývající se veřejnými financemi a politikou, postupně vytrácet koncept fiskální iluze. Autor se snaží demonstrovat, že racionální ignorance, jejíž existenci se autor snaží obhajovat, je dostatečným předpokladem pro vznik fiskální iluze. Autor nejdříve rozebírá jaké jsou vlastně příčiny vzniku racionální ignorance a rozlišuje mezi ignorancí přirozenou a racionální. Potom se snaží aplikovat tento koncept do fiskálních procesů. V apendixu autor provádí matematickou analýzu, kde zkoumá individuální podmínky pro vznik racionální ignorance a souvislosti s volebním cyklem a možností manipulace. V závěru pak na prostorovém volebním modelu analyzuje vliv racionální ignorance na výsledky voleb. Model není tak ambiciózní jako předchozí příspěvky např. Downse či Buchanana, které se snažili přímo posoudit vliv fiskální iluze na velikost deficitu státního rozpočtu, ale snaží se pouze zdůraznit, že fiskální iluze existuje a kde se s ní můžeme setkat. A nakonec jeden článek sice méně vědecký, ale o to více ze života: Frey, B.S.: Publishing as Prostitution? – Choosing Between One’s Own Ideas and Academic Success. Public Choice 116 (2003) Zkušený švýcarský ekonom Frey, který za svoji více než čtyřicetiletou akademickou kariéru napsal 14 knih a publikoval více než 350 článků ve 140 odborných žurnálech, si bere na paškál současnou praxi odborných ekonomických periodik. Akademik, aby přežil v nich musí čile publikovat. Současná praxe, kdy anonymní recenzenti článků bez jakékoliv odpovědnosti
vůči autorům, čtenářům a žurnálu samotným, zásadním způsobem determinují, které články budou publikovány, autory nutí zapracovávat změny, se kterými sami často nesouhlasí a které jdou na úkor kvality příspěvku. Situace došla tak daleko, že mnozí autoři se recenzentům podbízejí takovým způsobem, že se snaží odhadnout komu jejich články k recenzi připadnou a snaží se pak přizpůsobit gustu toho kterého recenzenta, aby se zvýšila šance, že článek bude schválen k publikaci. Frey toto považuje za způsob intelektuální prostituce, kdy autor popírá své vlastní názory a přesvědčení, jen aby byl schopen publikovat. Jeho návrh je eliminovat tuto situaci přenesením kompetence o rozhodnutí, zda publikovat článek či nikoliv, z anonymních recenzentů na editory periodik, kteří jsou více osobně zainteresováni na jejich dobrém fungování. Jinou možností je publikování výsledků práce ve formě working paperů, na internetu a v nerecenzovaných periodicích. Bez recenze pak doporučuji články: Hojman, D.E.: The Political Economy of Chile’s Fast Economic Growth: An Olsonian Interpretation. Public Choice 111 (2002) Bischoff, I.: Determinant sof the Increase in the Numer of Interest Groups in Western Democracies: Theoretical Considerations and Evidence from 21 OECD Countries. Public Choice 114 (2003) Weck-Hannemann, H.: Globalization as a Challenge for Public Choice Tudory. Public Choice 106 (2001)
