Obsah
a
ČÁST H
ČÁST H – OPRAVNÁ ŘÍZENÍ OBSAH 1.
Působnost správního řádu................................................................................................1
1.1
Skenování správních spisů
2.
Rozklad a řízení o rozkladu .............................................................................................2
2.1. 2.2 2.3 2.3.1 2.4 2.4.1 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.12.1 2.12.2 2.12.3 2.12.4 2.12.5 2.12.6 2.12.7 2.12.8 2.12.9 2.12.10 2.12.11 2.12.12
Zásada dvouinstančnosti řízení...........................................................................................2 Nepřípustnost rozkladu .......................................................................................................2 Osoba oprávněná podat rozklad..........................................................................................3 Zastoupení účastníka řízení ................................................................................................3 Lhůta pro podání rozkladu..................................................................................................4 Prominutí zmeškání lhůty k podání rozkladu .....................................................................5 Náležitosti rozkladu ............................................................................................................5 Forma rozkladu...................................................................................................................6 Zahájení řízení o rozkladu ..................................................................................................6 Účinky podání rozkladu......................................................................................................6 Zpětvzetí rozkladu ..............................................................................................................7 Zpoplatnění podání rozkladu ..............................................................................................7 Kauce ..................................................................................................................................7 Průběh řízení o rozkladu .....................................................................................................8 Úkony oddělení vstupního a poplatkového.........................................................................8 Rozhodování o rozkladu formou autoremedury .................................................................8 Předání spisu odboru odvolacímu.......................................................................................9 Ustavení komise..................................................................................................................9 Vyloučení pracovníků Úřadu z projednávání rozkladu ....................................................10 Lhůta k vypracování návrhu rozhodnutí ...........................................................................10 Posouzení rozkladu referentem komise ............................................................................10 Výzva k odstranění nedostatků podaného rozkladu..........................................................10 Výzva k vyjádření se k rozkladu ostatními účastníky řízení ............................................11 Zastavení řízení o rozkladu...............................................................................................11 Zamítnutí opožděného rozkladu .......................................................................................11 Posouzení rozkladu z hlediska obnovy řízení či přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení ........................................................................................................12 2.12.13 Přezkoumávání napadeného rozhodnutí v opravném řízení .............................................12 2.12.14 Vypracování návrhu rozhodnutí .......................................................................................13 2.12.15 Součinnost členů komise ..................................................................................................14 2.12.16 Jednání komise..................................................................................................................14 2.12.16.1 Jednání komise za přítomnosti účastníků řízení ...............................................................14 2.12.16.2 Protokol o jednání komise ................................................................................................14 2.12.17 Hlasování komise..............................................................................................................15 2.12.17.1 Protokol o hlasování komise.............................................................................................15 2.12.18 Záznam do databází ..........................................................................................................15 2.12.19 Předání spisu řediteli odboru odvolacího..........................................................................15 2.12.20 Předložení spisu předsedovi Úřadu...................................................................................15 3.
Odvolání proti výzvě k zaplacení správního poplatku ................................................16
3.1 3.2 3.3 3.4
Lhůta k podání odvolání ...................................................................................................16 Odkladný účinek ...............................................................................................................16 Forma odvolání.................................................................................................................16 Náležitosti odvolání ..........................................................................................................16
Duben 2002
ČÁST H
b
Obsah
3.5 3.6 3.7 3.8
Zpětvzetí odvolání............................................................................................................ 17 Rozhodnutí o odvolání orgánem prvního stupně ............................................................. 17 Rozhodování odvolacího orgánu...................................................................................... 17 Forma rozhodnutí o odvolání ........................................................................................... 18
4.
Obnova řízení ................................................................................................................. 19
4.1 4.2 4.3 4.4 4.5
Důvody obnovy................................................................................................................ 19 Nepřípustnost obnovy ...................................................................................................... 20 Lhůty ................................................................................................................................ 20 Návrh na obnovu řízení.................................................................................................... 20 Řízení o obnově ............................................................................................................... 20
5.
Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení .......................................................... 22
5.1 5.2 5.3 5.4 5.5
Výjimky ........................................................................................................................... 22 Lhůta ................................................................................................................................ 22 Zahájení řízení.................................................................................................................. 22 Příslušnost k přezkoumání ............................................................................................... 23 Průběh přezkumného řízení.............................................................................................. 23
Duben 2002
ČÁST H - OPRAVNÁ ŘÍZENÍ 1. Působnost správního řádu a obecná ustanovení Opravné řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) je zvláštním správním řízením upraveným subsidiárně procesními normami zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád”), vyjma řízení o odvolání proti výzvě k zaplacení správního poplatku, viz bod 3 části H Metodických pokynů. Zákonné předpisy k ochraně jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví, spolu s příslušnými prováděcími vyhláškami, disponují řadou procesních norem, které jsou vůči správnímu řádu v postavení lex specialis, tedy zvláštní úpravy, jež má před obecnými ustanoveními správního řádu přednost. Ustanovení správního řádu se tedy použijí subsidiárně, čili vždy, pokud neexistuje zvláštní procesní úprava. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, zakotvuje v ustanovení § 45 odst. 1 subsidiaritu správního řádu, včetně uvedených výjimek, tj. ustanovení § 29 - o přerušení řízení, ustanovení § 49 - o lhůtách pro rozhodnutí, ustanovení § 50 - o opatření proti nečinnosti; zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, zakotvuje v ustanovení § 13 subsidiaritu správního řádu (včetně výjimky postihující ustanovení § 49 správního řádu); zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zakotvuje v ustanovení § 63 odst. 1 subsidiaritu správního řádu (s výjimkami shodnými s řízením o ochranných známkách); zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, zakotvuje v ustanovení § 40 subsidiaritu správního řádu (s výjimkami shodnými s řízením o ochranných známkách); zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zakotvuje v ustanovení § 21 odst. 1 subsidiaritu správního řádu (s výjimkami shodnými s řízením o ochranných známkách); zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zakotvuje v ustanovení § 18 odst. 1 subsidiaritu správního řádu (s výjimkami shodnými s řízením o ochranných známkách). 1.1 Skenování podání v opravných řízeních Veškerá podání učiněná v řízeních o řádných i mimořádných opravných prostředcích procházejí pracovištěm pro pořízení jejich kopií v elektronické formě.
2
2. Rozklad a řízení o rozkladu Řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí Úřadu, jakožto ústředního orgánu státní správy, vydanému v prvém stupni řízení je ve smyslu ustanovení § 61 správního řádu rozklad. O rozkladu rozhoduje ve smyslu ustanovení § 61 odst. 2 správního řádu předseda Úřadu na základě návrhu jím ustanovené odborné komise (dále jen „komise“). Na řízení o rozkladu se přiměřeně vztahují ustanovení o odvolacím řízení, tedy ustanovení § 53 až 60 správního řádu. 2.1 Zásada dvouinstančnosti řízení Správní řád zakotvuje v ustanovení § 53 zásadu dvouinstančnosti řízení. Proti každému rozhodnutí Úřadu vydanému orgánem prvého stupně řízení má účastník řízení právo podat rozklad jako řádný opravný prostředek. Správní řád nestanoví pro podání rozkladu žádné důvody. Účastník řízení může napadat cokoli: rozpor s právem (nezákonnost rozhodnutí, resp. jeho výroku či porušení procesních předpisů v předcházejícím řízení), ale také způsob řešení věci (např. že orgán prvého stupně řízení měl s přihlédnutím ke konkrétní situaci rozhodnout přiměřeněji, věcně správněji). Vedle rozhodnutí meritorních a procesních může rozklad směřovat i proti rozhodnutím poplatkovým, vydaným podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 2.2 Nepřípustnost rozkladu Správní řád nepřipouští možnost podat rozklad: jestliže to zákon vylučuje; pokud se účastník řízení vzdal práva podat rozklad písemně nebo ústně do protokolu. Možnost vzdát se práva podat rozklad vyplývá z dispoziční zásady, která platí bezvýhradně pro zahájení řízení o rozkladu. Podání rozkladu je subjektivním právem účastníka řízení, a proto se účastník řízení může uplatnění tohoto svého práva vzdát, a sice výslovným projevem své vůle učiněným vůči orgánu prvého stupně řízení, který rozhodnutí vydal. Vzdání se práva podat rozklad bude účinné, jen pokud tak účastník řízení učiní až poté, co mu bylo rozhodnutí prvého stupně řízení doručeno. Pakliže se účastník řízení účinně vzdal práva podat rozklad, nemůže již rozklad podat, přestože k tomu určená lhůta ještě neuplynula. Rozklad nelze dále podat: proti rozhodnutí o vyloučení zaměstnanců Úřadu z projednávání a rozhodování věci (§ 12 odst. 2 správního řádu); proti rozhodnutí o žádosti na prominutí zmeškání lhůty (§ 28 odst. 3 správního řádu). Podobně zákon č. 527/1990 Sb. v ustanovení § 68 vylučuje možnost podání rozkladu proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty podle ustanovení § 65 tohoto zákona. Stejně tak zákon č. 207/2000 Sb. v ustanovení § 44 odst. 1. POZNÁMKA: Správní řád pojmově též vylučuje podání rozkladu v některých případech, které však v řízení před Úřadem nenacházejí uplatnění. Jedná se o variantu podání rozkladu: proti rozhodnutí o přerušení řízení podle ustanovení § 29 odst. 3 správního řádu (použití ustanovení § 29 odst. 3 správního řádu je v řízení před Úřadem vyloučeno - viz bod 1 části H Metodických
3 pokynů); přerušení řízení podle ustanovení § 29 odst. 3 správního řádu je však nutno odlišovat od přerušení řízení podle ustanovení § 28 zákona č. 527/1990 Sb.; proti rozhodnutí o námitkách podaných proti úkonům a opatřením spojeným s výkonem rozhodnutí, tak jak je upravuje ustanovení § 76 odst. 3 správního řádu. Podat rozklad rovněž nelze: proti rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku rozkladu (§ 55 odst. 3 správního řádu); proti rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladu (§ 61 odst. 2 správního řádu). Z pojetí zásady dvouinstančnosti řízení, která má účastníku řízení zajistit právo podat rozklad proti správnímu rozhodnutí vydanému orgánem prvého stupně řízení, bude vyplývat, že podání rozkladu nebude možné proti takovému opatření či podnětu Úřadu, který nemá povahu individuálního správního aktu, tedy není jim rozhodnuto o právních poměrech účastníka řízení, nýbrž se jedná toliko o organizační opatření či administrativní úkon např. v případě, kdy zaměstnanec Úřadu účastníka řízení pouze vyzve k doplnění podání, poskytnutí vysvětlení, kdy jej přizve k ústnímu jednání, nebo jej vyrozumí o obsahu podání jiného účastníka řízení apod. 2.3 Osoba oprávněná podat rozklad Právo podat rozklad má pouze účastník řízení. Okruh účastníků správního řízení vymezuje správní řád v ustanovení § 14. Účastníkem řízení je ve smyslu tohoto ustanovení: ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno; ten, jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny; ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak; ten, komu zvláštní právní předpis takové postavení přiznává. 2.3.1 Zastoupení účastníka řízení Za účastníka řízení mohou v těchto případech vystupovat jiné osoby oprávněné podat rozklad: zákonný zástupce účastníka řízení, který nemůže jednat samostatně (§ 16 správního řádu); opatrovník ustanovený obligatorně podle ustanovení § 16 správního řádu; zástupce účastníka řízení na základě udělené plné moci podle ustanovení § 17 správního řádu. Zmocnění k zastoupení prokáže účastník řízení písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu. Písemnou plnou moc je nutno chápat jako právní úkon, který pouze navenek osvědčuje existenci vztahu mezi zmocnitelem a zmocněncem, přičemž je-li datována až po úkonu provedeném v zastoupení, nezpůsobuje jeho neplatnost, je-li prokázáno, že vztah mezi zmocněncem a zmocnitelem vznikl již před tímto úkonem. Zastoupení jako takové totiž nevzniká okamžikem podpisu písemné plné moci, ani okamžikem předložení písemné plné moci Úřadu, nýbrž dohodou o zmocnění k zastupování mezi zmocněncem a zmocnitelem. Je-li rozklad podán v zastoupení a chybí průkaz plné moci, referent komise odboru odvolacího k tomu účastníka řízení vyzve v souladu s ustanovením § 19 odst. 3 správního řádu a poskytne mu k tomuto doplnění přiměřenou lhůtu. Obligatorně bude kvalifikované zastoupení (advokátem či patentovým zástupcem) při podání rozkladu vyžadováno v řízení o ochranných známkách u osob, které nemají na území České republiky podnik, místo trvalého pobytu nebo sídlo, v souladu s ustanovením § 46 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb. To však neplatí pro: a) stání příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru (EHP), kteří jsou usazeni na území ČR či na jejím území poskytují služby; k 1.4.2003 rozšiřuje smlouva u EHP jednotný trh EU o tři ze čtyř zemí ESVO, a to Norsko, Island a Lichtenštejnsko;
4 b) právnické osoby, které mají svou správu nebo sídlo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o EHP, a jsou na území ČR usazeny nebo na jejím území poskytují služby. Takové osoby však musí podle ustanovení § 46 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb. pro účely řízení uvést adresu v České republice, kam jim budou doručovány úřední písemnosti. Odlišně stanoví povinnost obligatorního zastoupení zákon č. 527/1990 Sb. v ustanovení § 70. Toto ustanovení se vztahuje též na řízení podle zákona č. 478/1992 a zákona č. 529/1991 Sb., jak vyplývá ze závěrečných ustanovení obou těchto předpisů. Zákon č. 207/2000 Sb. upravuje obligatorní zastupování v ustanovení § 45. Zákon č. 452/2001 Sb. upravuje zastoupení zahraničních subjektů v ustanovení § 14. 2.4 Lhůta pro podání rozkladu Lhůta k podání rozkladu činí jeden měsíc ode dne doručení rozhodnutí vydaného v prvém stupni řízení. Pouze pro řízení podle zákona č. 452/2001 Sb. je lhůta k podání rozkladu 15 denní. Pro počítání běhu této lhůty platí ustanovení § 27 odst. 2 věta druhá správního řádu. Měsíční zákonná lhůta pro podání rozkladu končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (den doručení vyznačený na dodejce předmětného rozhodnutí orgánu prvého stupně řízení), a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Lhůta bude zachována, bude-li rozklad podán posledního dne lhůty v podatelně Úřadu osobně, telegraficky či faxem, nebo bude-li tento den odevzdán k poštovní přepravě. Jestliže se podání činí telefaxem nebo e-mailem či v elektronické podobě zaručeným elektronickým podpisem, a datum, kdy odesílání začalo, se liší od data, kdy Úřad přijal úplné podání, považuje se za datum podání datum, kdy Úřad přijal úplné podání. V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. Rozhodnutí vydané v prvém stupni řízení musí obsahovat poučení o možnosti podat rozklad a o měsíční lhůtě k jeho podání, a to v souladu s náležitostmi rozhodnutí vyžadovanými v ustanovení § 47 odst. 4 správního řádu. V řízení o ochranných známkách musí rozhodnutí dále obsahovat poučení o tom, že rozklad se považuje za podaný až po zaplacení správního poplatku a že lhůtu k podání rozkladu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. 2.4.1 Prominutí zmeškání lhůty k podání rozkladu Prominutí zmeškání lhůty k podání rozkladu není zásadně zákonem vyloučeno. Referent komise může prominout ze závažných důvodů zmeškání lhůty k podání rozkladu v souladu s ustanovením § 28 správního řádu, jestliže účastník řízení o prominutí zmeškání lhůty požádá do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní v této lhůtě zmeškaný úkon, tedy podá-li v této lhůtě rozklad včetně odůvodnění. V řízení podle zákona č. 527/1990 Sb. je v souladu s ustanovením § 65 tato lhůta dvouměsíční a vztahuje se i na řízení podle zákona č. 478/1992 Sb. a zákona č. 529/1991 Sb. Tato dvouměsíční lhůta je stanovena i v § 42 zákona č. 207/2000 Sb. Pro počítání této lhůty platí ustanovení § 27 správního řádu. V žádosti o prominutí zmeškání lhůty, která je zpoplatněna částkou 1 000 Kč podle položky 127 písm. a) Sazebníku správních poplatků, jenž tvoří přílohu k zákonu č. 634/2004 Sb., účastník řízení uvede, kdy pominula příčina zmeškání, aby referent komise mohl posoudit, zda 15denní lhůta byla
5 zachována. Neučiní-li tak, může jej referent komise podle svého uvážení vyzvat k doplnění podání ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 správního řádu. Zmeškání lhůty k podání rozkladu nelze prominout, pokud ode dne, kdy měl být úkon učiněn, tedy posledního dne lhůty pro podání rozkladu, uplynul jeden rok. Výjimku výše uvedených zásad tvoří řízení o ochranných známkách, neboť ve smyslu ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb. je prominutí zmeškání lhůty v řízení o rozkladu v rámci řízení o ochranných známkách vyloučeno. 2.5 Náležitosti rozkladu Ve smyslu ustanovení § 19 správního řádu musí rozklad splňovat základní náležitosti podání. Musí z něj být patrno, kdo jej činí (zda svým jménem nebo v zastoupení), které věci se týká (proti kterému rozhodnutí směřuje) a co se navrhuje. Rozklad se jako podání posuzuje především podle obsahu. Je-li z obsahu patrné, že se jedná o rozklad, účastník řízení nesmí utrpět újmu jen v důsledku nesprávného nebo nepřesného označení jeho podání. V případě, že podaný rozklad nesplňuje elementární náležitosti, např. chybí-li průkaz plné moci k zastupování, referent komise postupuje v souladu s ustanovením § 19 odst. 3 správního řádu, viz bod 2.12.8 části H Metodických pokynů. V rozkladu může účastník řízení uvádět nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uvedeny v rozhodnutí prvého stupně řízení. K problematice rozhodování odboru odvolacího o těchto tzv. novech viz bod 2.12.13 části H Metodických pokynů. Výjimkou je případ, kdy právní předpis výslovně stanoví zásadu koncentrace řízení, podle níž všechny námitky a připomínky musí být uplatněny v rámci určitého procesního stadia s tím, že se k později uplatněným důkazům nepřihlíží. Takto např. zákon č. 441/2003 Sb. koncentruje řízení jednak o námitkách proti zápisu ochranné známky do rejstříku stanovením tříměsíční lhůty k jejich uplatnění, kterou nelze prodloužit a jejíž zmeškání nelze prominout, a jednak o připomínkách, které lze podat jen do zápisu ochranné známky. 2.6 Forma rozkladu Účastník řízení může v souladu s ustanovením § 19 odst. 1 správního řádu podat rozklad: písemně; ústně do protokolu; v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů (zaručeným elektronickým podpisem); pomocí technických prostředků (telefax, e-mail). Rozklad učiněný technickými prostředky je třeba písemně nebo ústně do protokolu doplnit nejpozději do tří dnů, přičemž doplněním se rozumí jeho reprodukce v zájmu právní jistoty, že rozklad skutečně učinila osoba označená jako podatel a že obsahuje nezkreslený projev její vůle. Třídenní lhůta k doplnění je lhůtou procesní a lhůtou zákonnou, kterou nelze prodloužit. Účastník řízení však může požádat o prominutí jejího zmeškání za podmínek uvedených v ustanovení § 28 správního řádu, avšak kromě řízení o ochranných známkách. Tato lhůta bude zachována, jestliže poslední den této lhůty bude učiněno ústní doplnění podání do protokolu nebo písemné doplnění odevzdáno k poštovní přepravě či v podatelně Úřadu. Skutečností určující počátek běhu této třídenní lhůty je den přijetí rozkladu technickými prostředky podatelnou Úřadu. 2.7 Zahájení řízení o rozkladu Zahájení řízení o rozkladu je ovládáno zásadou dispoziční. Při uplatnění dispoziční zásady se správní řízení zahajuje z podnětu účastníka řízení, který je oprávněn předmětem takto zahájeného řízení disponovat (např. vzít zpět návrh na zahájení řízení). Pouze rozklad podaný účastníkem řízení je
6 důvodem pro jeho zahájení. Dnem zahájení řízení v odboru odvolacím je den, kdy rozklad došel do podatelny Úřadu.
2.8 Účinky podání rozkladu Včas a řádně podaný rozklad má odkladný účinek. Až do okamžiku rozhodnutí o rozkladu se odkládá právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí vydaného v prvém stupni řízení. Tento účinek podání rozkladu zanikne v případě, kdy účastník řízení vezme jím podaný rozklad zpět. Podání rozkladu nemá devolutivní účinek, jelikož rozhodnutí, proti kterému směřuje, je vydáno Úřadem jako ústředním orgánem státní správy, nad nímž neexistuje instančně vyšší správní orgán, který by mohl rozhodnutí přezkoumat. O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu, pakliže o něm nerozhodne formou autoremedury to oddělení Úřadu, které napadené rozhodnutí vydalo, viz bod 2.12.2 části H Metodických pokynů. 2.9 Zpětvzetí rozkladu Správní řád výslovně tuto možnost neupravuje. Z dispoziční zásady však vyplývá, že účastník řízení, který podal rozklad, jej může až do okamžiku pravomocného rozhodnutí odboru odvolacího ve věci vzít zpět. Zpětvzetí rozkladu nevyžaduje zdůvodnění, je však třeba dodržet stejnou formu jako při vzdání se práva podat rozklad, viz bod 2.2 části H Metodických pokynů. Dojde-li k účinnému zpětvzetí rozkladu účastníkem řízení, referent komise řízení o rozkladu zastaví podle ustanovení § 64 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb., ustanovení § 41 zákona č. 207/2000 Sb. a ustanovení § 30 správního řádu. 2.10 Zpoplatnění podání rozkladu Za podání rozkladu je nutné zaplatit správní poplatek ve výši 1 000 Kč podle položky č. 127 písm. b) Sazebníku správních poplatků. V řízení o ochranných známkách se podle ustanovení § 42 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb. považuje rozklad za podaný až poté, co je zaplacen správní poplatek. Správní poplatek je v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 634/2004 Sb. splatný spolu s podáním rozkladu, viz bod 2.12.1 části H Metodických pokynů, přičemž v případě jeho nezaplacení je postupováno podle stejného bodu Metodických pokynů. 2.11 Kauce S rozkladem proti rozhodnutí Úřadu je v některých řízeních podatel rozkladu povinen složit kauci na náklady řízení ve výši 2 500 Kč podle ustanovení § 63 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb. (toto ustanovení se vztahuje též na řízení podle zákona č. 478/1992 Sb. a zákona č. 529/1991 Sb.). Kauce bude vrácena, jestliže se prokáže, že rozklad byl podán oprávněně. Kauce bude vrácena i v případě, je-li podání rozkladu oprávněné pouze částečně. Kauce není správním poplatkem ve smyslu zákona č. 634/2004 Sb., a proto ji nelze hradit kolkovými známkami. Zákon č. 441/2003 Sb. a zákon č. 452/2001 Sb. nespojuje s podáním rozkladu povinnost složit kauci. 2.12 Průběh řízení o rozkladu
7 V průběhu celého řízení o rozkladu je nutno, zejména v rámci administrativních úkonů, postupovat bezodkladně tak, aby průběh řízení nebyl zbytečně prodlužován k tíži účastníků řízení. Rychlost a hospodárnost řízení však nikdy nesmí být na újmu přesnému a úplnému zjištění skutečného stavu věci. 2.12.1 Úkony oddělení vstupního a poplatkového Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového označí přijatý rozklad, včetně všech příloh, datem přijetí, titulní list označí číslem jednacím, připojí obálku a zapíše jej do databáze. Není-li zaplacen správní poplatek či kauce, vyzve tento administrativní pracovník podatele rozkladu k zaplacení ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy. Současně podatele rozkladu poučí, že nebude-li výzvě vyhověno, řízení o rozkladu bude zastaveno. Jestliže zaplatí poplatník správní poplatek za podání rozkladu, příp. kauci, až po 15 denní lhůtě stanovené ve výzvě, postupuje administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového v souladu s ustanovením § 5 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb. Uzná tedy zaplacení správního poplatku a postupuje v řízení tak, jako by byl správní poplatek zaplacen včas. To neplatí, pokud bylo v mezidobí pravomocně rozhodnuto o zastavení řízení. Je-li však poplatek zaplacen nejpozději do konce běhu odvolací lhůty proti tomuto rozhodnutí, pozbývá rozhodnutí platnosti a oddělení vstupní a poplatkové tuto skutečnost vyznačí formou úředního záznamu ve spise. Zvláštnosti řízení o ochranných známkách budou uvedeny dále. Následně administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového předá rozklad s připojenou kopií výzvy a potvrzenou dodejkou tomu oddělení, které vydalo rozkladem napadené rozhodnutí. Rozhodne-li oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, řádně podaný rozklad vyřídit cestou autoremedury, vyčká na zaplacení správního poplatku a složení kauce. Bude-li rozklad v rámci řízení o ochranných známkách považován za nepodaný v důsledku jeho včasného nezaplacení, bude tato skutečnost oznámena administrativním pracovníkem oddělení vstupního a poplatkového podateli rozkladu formou doporučeného sdělení. 2.12.2 Rozhodování o rozkladu formou autoremedury Podle ustanovení § 57 správního řádu může oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, rozhodnout o rozkladu formou autoremedury pouze za současného splnění těchto podmínek: rozkladu bude v plném rozsahu vyhověno; rozhodnutí se netýká jiného účastníka řízení než podatele rozkladu nebo ostatní účastníci řízení s tímto rozhodnutím souhlasí, přičemž jiným účastníkem řízení/ostatními účastníky řízení jsou osoby, které podle ustanovení § 14 správního řádu v řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí prvého stupně řízení, patřily do okruhu účastníků řízení. Rozhodnutí o rozkladu vydané autoremedurou je nutno vydat do 30 dnů, je rozhodnutím prvého stupně řízení a je možno proti němu podat rozklad. Po vydání tohoto rozhodnutí dá zaměstnanec Úřadu příslušného oddělení, které rozhodnutí vydalo, pokyn oddělení vstupnímu a poplatkovému k vrácení kauce, kromě řízení, u kterých právní předpis s podáním rozkladu povinnost složit kauci nespojuje. Formou autoremedury je možno vyhovět i rozkladu podanému proti rozhodnutí o zastavení řízení, vydanému v souladu s právními předpisy, jestliže podaný rozklad zcela odstraňuje předmětné nedostatky řízení a odůvodňuje vrácení věci zpět do řízení. V tomto případě se kauce nevrací. Při pochybnostech zaměstnance Úřadu, např. je-li rozkladem výslovně požadováno vrácení kauce, může oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, postoupit věc odboru odvolacímu k přezkoumání napadeného rozhodnutí. 2.12.3 Předání spisu odboru odvolacímu
8 Neshledá-li orgán prvého stupně řízení, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro vyhovění rozkladu formou autoremedury, předloží jej spolu s příslušným spisem a s předkládací zprávou k rozkladu ve lhůtě ne delší než 5 pracovních dnů oddělení vstupnímu a poplatkovému ke kontrole platby a skenování. Oddělení vstupní a poplatkové bezodkladně vyznačí došlou platbu a spis předá obratem na skenování. V aplikaci Sypp musí datum předání spisu odvolacímu odboru odpovídat dni fyzického předání spisu odvolacímu odboru (plus doba pro skenování). Za dodržování termínů předání spisu odpovídají ředitelé odborů. Předkládací zpráva musí obsahovat zejména tyto údaje: zda se nejedná o rozklad nepřípustný či opožděný stanovisko k hlavním důvodům rozkladu návrh na výrok Kromě případu autoremedury a případu nezaplacení správního poplatku za rozklad v řízení o ochranných známkách může o rozkladu rozhodovat pouze předseda Úřadu. Orgán prvého stupně řízení musí proto předložit odboru odvolacímu i takový rozklad, který hodnotí jako opožděný nebo nepřípustný, neboť sám takový rozklad nemůže zamítnout jako neopodstatněný. 2.12.4 Ustavení komise V souladu s ustanovením § 61 odst. 2 správního řádu rozhoduje o rozkladu předseda Úřadu na základě návrhu jím ustavené komise. Tato komise má povahu toliko poradního orgánu a předseda Úřadu není jejím návrhem ve svém rozhodování vázán. Komise má vždy minimálně 3 členy. Ředitel odboru odvolacího z pověření předsedy Úřadu určí předsedu komise, který organizuje, řídí, dává závazné pokyny a kontroluje práci členů komise. Dále určí referenta komise a na návrh předsedy komise stanoví podle obtížnosti dané věci počet technických členů komise. Je-li referentem komise určen průzkumový pracovník patentového odboru, pak místo něj předseda komise vykonává v řízení o rozkladu úkony podle bodů 2.12.7, 2.12.8, 2.12.9, 2.12.12, 2.12.18 části H Metodických pokynů. Právního člena komise určí z řad zaměstnanců Úřadu majících právnické vzdělání z pověření předsedy Úřadu ředitel odboru odvolacího, který si může od ředitele odboru právního či ředitele odboru ochranných známek vyžádat návrh na určení právního člena komise z jim příslušných útvarů. Ředitelé těchto odborů předloží návrh na určení právního člena komise řediteli odboru odvolacího do tří pracovních dnů. V případě, že návrh rozhodnutí o rozkladu připravuje příslušné oddělení, určí ředitel odboru odvolacího referenta komise, popřípadě technického člena, na návrh ředitele tohoto odboru. Ředitel odboru odvolacího, případně ředitelé ostatních odborů, jsou při určování členů komise povinni dbát, aby předsedou komise nebo jejím členem nebyl zaměstnanec Úřadu, který v téže věci již rozhodoval. O ustavení členů komise sepíše ředitel odboru odvolacího zápis, který je součástí spisu. 2.12.5 Vyloučení zaměstnanců Úřadu z projednávání rozkladu Předseda komise i členové komise jsou povinni oznámit neprodleně řediteli odboru odvolacího skutečnosti nasvědčující jejich vyloučení z projednávání rozkladu ve smyslu ustanovení § 9 a násl. správního řádu. Zaměstnanec Úřadu je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Z projednávání a rozhodování před Úřadem je vyloučen také ten, kdo se v téže věci zúčastnil řízení jako zaměstnanec Úřadu v jiném stupni řízení. Podjatý zaměstnanec Úřadu smí v řízení učinit pouze takové úkony, které nesnesou odkladu.
9 2.12.6 Lhůta k vypracování návrhu rozhodnutí Předseda komise je povinen stanovit lhůtu k vypracování návrhu rozhodnutí a sledovat její splnění. V případě, že dojde k prodlení, je předseda komise povinen o této věci informovat ředitele odboru odvolacího, případně ředitele příslušného odboru. Je-li referentem komise zaměstnanec Úřadu z jiného oddělení, pak lhůtu k vypracování návrhu rozhodnutí stanoví ředitel příslušného odboru podle obtížnosti případu v délce čtyř až šesti týdnů a o tomto informuje předsedu komise.
2.12.7 Posouzení rozkladu referentem komise Po ustavení komise je spis předán referentovi komise k vypracování vlastního návrhu rozhodnutí. Referent komise nejprve posoudí podaný rozklad zejména z těchto hledisek: zda byl podán v zákonné lhůtě; zda byl podán osobou k tomu oprávněnou (v případě zastoupení účastníka je-li předložen průkaz zastoupení - plná moc); zda splňuje náležitosti podání ve smyslu ustanovení § 19 odst. 2 správního řádu, tedy je-li z něj patrné, kdo jej činí, které věci se týká a co se navrhuje; zda obsahuje odůvodnění a podklady potřebné pro rozhodnutí; zda byl podán v předepsaném počtu vyhotovení. 2.12.8 Výzva k odstranění nedostatků podaného rozkladu Pokud rozklad nemá předepsané náležitosti, vyzve referent komise v souladu s ustanovením § 19 odst. 3 správního řádu podatele rozkladu k jejich odstranění, k němuž mu určí lhůtu ne delší než 2 měsíce. Tato výzva musí vždy obsahovat poučení o případných následcích neodstranění vad či nedoplnění podání. Pokud v řízení o ochranných známkách není k rozkladu připojeno věcné odůvodnění, referent komise může vyzvat podatele rozkladu k jeho doplnění ve lhůtě jednoho měsíce ode dne podání rozkladu. Zároveň ho poučí, že tuto lhůtu ve smyslu ustanovení § 42 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb. nelze prodloužit ani její zmeškaní nelze prominout. Nebude-li věcné odůvodnění rozkladu v uvedené lhůtě předloženo, je nutno ve smyslu ustanovení § 59 odst. 1 správního řádu přezkoumat napadené rozhodnutí v celém rozsahu dle obsahu spisu, a to zejména z hlediska zákonnosti, spolehlivě zjištěného skutkového stavu, správnosti a úplnosti hodnocení důkazů. K věcnému odůvodnění, které bylo předloženo po uvedené lhůtě, lze přihlédnout v řízeních o ochranných známkách pouze z toho hlediska, zda neodůvodňuje obnovu řízení či změnu nebo zrušení rozhodnutí mimo odvolací řízení. Nesplňuje-li včas podaný rozklad ani požadavky kladené ustanovením § 19 odst. 2 správního řádu, tj. není z něj patrné, kdo jej činí, které věci se týká a co se navrhuje, a to ani za použití pravidel logického myšlení, vyzve referent komise podatele rozkladu k odstranění předmětných vad. 2.12.9 Výzva k vyjádření se k rozkladu ostatními účastníky řízení V případě, že se řízení v dané věci týká více účastníků řízení, vyrozumí referent komise bezodkladně ostatní účastníky řízení o tom, že v dané věci byl podán rozklad, a vyzve je, aby se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřili. Kopii rozkladu včetně příloh připojí k této výzvě. Zároveň účastníka řízení poučí v tom smyslu, že nevyjádří-li se k rozkladu ve stanovené, popřípadě prodloužené lhůtě, bude o podaném rozkladu rozhodnuto podle obsahu spisu. 2.12.10 Zastavení řízení o rozkladu
10 Referent komise vypracuje ve lhůtě do 15 dnů od převzetí rozkladu návrh rozhodnutí o zastavení řízení v případě, že: rozklad byl jeho podatelem vzat zpět (v tomto případě se již složená kauce za projednání rozkladu nevrací), popřípadě došlo-li k zpětvzetí podání, jež iniciovalo zahájení sporného řízení v prvém stupni řízení, např. zpětvzetí námitek v řízení o ochranných známkách či zpětvzetí návrhu na zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou apod.; v takových případech lze proti rozhodnutí o zastavení řízení podat rozklad jako řádný opravný prostředek. ve stanovené lhůtě nebyla složena kauce v řízeních podle právních předpisů, které její složení v určitých případech ukládají; v takových případech lze proti rozhodnutí o zastavení řízení podat rozklad jako řádný opravný prostředek. ve stanovené lhůtě nebyl uhrazen správní poplatek za podání rozkladu a nejedná se o řízení o ochranných známkách; v takovém případě se řízení zastaví podle ustanovení § 5 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb. Proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání podle ustanovení § 48 zákona č. 337/1992 Sb. Ve smyslu ustanovení § 5 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb. zaplatí-li podatel správní poplatek po stanovené lhůtě, správní orgán uzná zaplacení poplatku a postupuje v řízení tak, jako by byl poplatek zaplacen včas, pokud v mezidobí nenabylo rozhodnutí o zastavení řízení právní moci. K nezaplacenému správnímu poplatku za podání rozkladu v řízení o ochranných známkách viz bod 2.12.1. části H Metodických pokynů. 2.12.11 Zamítnutí opožděného rozkladu Byl-li rozklad podán po uplynutí zákonné měsíční lhůty (kromě řízení o ochranných známkách), vypracuje referent komise ve lhůtě do 1 měsíce od převzetí spisu návrh rozhodnutí o zamítnutí rozkladu jako opožděného podle ustanovení § 60 správního řádu. Takové rozhodnutí vydané předsedou Úřadu je rozhodnutím meritorním a konečným a nelze proti němu podat rozklad. Kauce se nevrací. Podobně se zamítne rozklad podaný osobou, jež k tomu není oprávněná, či rozklad proti rozhodnutí proti němuž není rozklad přípustný. 2.12.12 Posouzení rozkladu z hlediska obnovy řízení či přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení Byl-li rozklad podán po lhůtě stanovené zákonem a dále v případech, kdy není rozklad přípustný, nebo byl podán někým, kdo k tomu není oprávněn, posoudí ho referent komise v souladu s ustanovením § 60 správního řádu z toho hlediska, zda neodůvodňuje obnovu řízení nebo přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. V tomto případě postupuje referent komise podle bodu 4.5 části H Metodických pokynů. Jsou-li shledány důvody pro přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení podle ustanovení § 65 správního řádu, připraví referent komise návrh rozhodnutí pro předsedu Úřadu. Stejně se postupuje v případě, podá-li účastník řízení návrh nebo podnět podle ustanovení § 62 a § 65 správního řádu. 2.12.13 Přezkoumání napadeného rozhodnutí v opravném řízení Referent komise připravuje návrh rozhodnutí se zřetelem k tomu, že ve smyslu ustanovení § 59 odst. 1 správního řádu odvolací orgán přezkoumává napadené rozhodnutí v celém rozsahu; je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popřípadě zjištěné vady odstraní. Odvolací orgán tedy z moci úřední přezkoumává napadené rozhodnutí v celém rozsahu a není vázán návrhy a důvody uplatňovanými podatelem rozkladu. Na základě zásady zákonnosti je odvolací orgán zavázán zrušit nebo změnit každé nezákonné rozhodnutí, a to i mimo rámec důvodů a návrhů uplatněných podatelem rozkladu. Odvolací orgán je oprávněn rozhodnout i k tíži podatele rozkladu, tedy napadené rozhodnutí změnit či zrušit v jeho neprospěch. Odvolací orgán je oprávněn posuzovat projednávanou věc samostatně jak po stránce skutkové, tak po stránce právní, a nezávisle na zjištění a hodnocení orgánu prvého stupně řízení. Může provádět z vlastního podnětu nové důkazy, ale může též zopakovat důkazy provedené v prvém stupni řízení a při jejich hodnocení zaujmout odlišné stanovisko.
11 Předmětem přezkoumání odvolacím orgánem je jak výroková část napadeného rozhodnutí, tak i jeho odůvodnění. Účastníci řízení jsou obecně oprávněni uvádět v průběhu celého opravného řízení nové skutečnosti a důkazy, což však neplatí v řízeních, jež jsou ovládána zásadou koncentrační. Odvolací orgán však vždy přezkoumává pouze napadené rozhodnutí a nemůže rozhodnout o nové věci, která nebyla předmětem rozhodování v prvém stupni řízení. Jinak by došlo nepřípustně k tomu, že by odvolací orgán novou věc rozhodl jako orgán prvého stupně řízení, a tím by fakticky odňal účastníkovi řízení možnost podání rozkladu. To ovšem neznamená, že odvolací řízení je kasační. Je reformační. Odvolací orgán může o podaném rozkladu rozhodnout takto: rozklad zamítne, protože je nepřípustný nebo byl podán opožděně, nebo je považován za opožděný v důsledku pozdního uhrazení správního poplatku, viz bod 2.12.1 části H Metodických pokynů; rozklad zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí; (V případě že nezjistí v přezkoumaném rozhodnutí ani v řízení, které mu předcházelo, nedostatky takové povahy, že by napadené rozhodnutí bylo nutno považovat za nesprávné.) napadené rozhodnutí změní; (Jestliže může sám získat spolehlivý podklad pro rozhodnutí a s ohledem na požadavek hospodárnosti a rychlosti řízení by bylo nadbytečné věc vracet orgánu prvého stupně řízení.) napadené rozhodnutí zruší; z toho důvodu, že vůbec nemělo být vydáno pro nesoulad s hmotněprávními předpisy; protože byly shledány podstatné procesní vady, které má z důvodu vhodnosti odstranit orgán prvého stupně řízení a po doplnění řízení vydat ve věci nové rozhodnutí, přičemž z tohoto důvodu se současně věc vrací orgánu prvého stupně řízení. 2.12.14 Vypracování návrhu rozhodnutí Referent komise vypracuje návrh rozhodnutí, který vychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci, a který obsahuje všechny náležitosti podle ustanovení § 47 správního řádu. Rozhodnutí o rozkladu má tyto části: záhlaví Záhlaví je uvedeno nadpisem ROZHODNUTÍ. V počátku věty je uveden subjekt, který rozhoduje, čili předseda Úřadu. Dále se uvede projednávaná věc. V záhlaví musí být přesné označení účastníků řízení, fyzické osoby jejím jménem, příjmením a adresou, právnické osoby uvedením obchodní firmy a sídla, popř. státu. Je-li účastník řízení zastoupen, je třeba uvést taktéž tyto údaje o zástupci. výrok Výrok je stěžejní část rozhodnutí, tj. formulace o tom, jak bylo ve věci v záhlaví uvedené rozhodnuto a na základě kterého ustanovení jakého právního předpisu. Výrok musí být naprosto přesný a určitý. Součástí výroku je i rozhodnutí o kauci, a to pouze v řízení, ve kterém je navrhovatel povinen spolu s podáním návrhu složit kauci. odůvodnění Odůvodnění má přesvědčit o správnosti rozhodnutí a postupu v řízení. Referent komise v odůvodnění návrhu rozhodnutí stručně shrne obsah jednotlivých podání ve věci a dosavadní průběh řízení. Případně uvede, v čem pochybil orgán prvého stupně řízení a proč se mu věc vrací a stanoví, čím se má zabývat a co je třeba v řízení např. doplnit. Uvede, které skutečnosti byly nepochybně zjištěny a jaký je jejich právní význam. Je nutné, aby reagoval na všechny skutečnosti, které podatel rozkladu označí ve svém podání za podstatné. Odůvodní použití konkrétních právních norem vztahujících se k dané věci. Uvede, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Případně zdůvodní, z jakého důvodu se kauce vrací/nevrací, jelikož rozhodnutí o kauci je součástí výroku a musí být řádně odůvodněno.
12 poučení V něm referent komise uvede, že toto rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu dále odvolat. Referent komise je povinen při přípravě návrhu rozhodnutí využívat databázi správních rozhodnutí Úřadu v zájmu zajištění kontinuity rozhodování. O použití této databáze učiní referent komise záznam, který je součástí spisu. V průběhu přípravy návrhu rozhodnutí o rozkladu je možno podklady pro rozhodnutí doplnit i posudky externích specialistů, a to obzvláště u složité věci, je-li zejména třeba specializovaného odborného posouzení. 2.12.15 Součinnost členů komise Členové komise se na přípravě návrhu rozhodnutí podílejí v míře a způsobem požadovanými předsedou komise. Také v případě, kdy návrh rozhodnutí vypracovává zaměstnanec Úřadu z jiného oddělení, řídí přípravu návrhu předseda komise. Předseda komise, poté co od referenta komise obdrží návrh rozhodnutí, posoudí jeho obsah. V případě, že má k návrhu rozhodnutí připomínky, projedná je se všemi členy komise a stanoví lhůtu k jeho doplnění, resp. přepracování. 2.12.16 Jednání komise Nemá-li předseda komise k návrhu závažné připomínky, svolá jednání komise. Členové komise jsou povinni řádně prostudovat předmětný spis i návrh rozhodnutí vypracovaný referentem komise a účastnit se jednání a hlasování komise. 2.12.16.1 Jednání komise za přítomnosti účastníků řízení Vyžaduje-li to povaha věci, zejména přispěje-li se tím k jejímu objasnění, nařídí předseda komise v souladu s ustanovením § 21 správního řádu jednání komise, ke kterému přizve všechny účastníky řízení a požádá je, aby při ústním jednání uplatnili své připomínky a náměty. Jednání komise je neveřejné. Jednání komise má přispět především k řádnému zjištění skutečného stavu věci, ze kterého pak má vycházet rozhodnutí ve věci samé. Účastníky řízení je nutno písemně přizvat k jednání komise alespoň 3 týdny předem. Nedostaví-li se účastník řízení k jednání komise, není to na překážku rozhodnutí o rozkladu. Předseda komise zahájí jednání komise a poučí účastníky o jejich právech a povinnostech a umožní jim objasnit skutečnosti, o nichž se domnívají, že mají pro rozhodnutí o rozkladu význam. Členové komise v případě potřeby využijí přítomnosti účastníků řízení k bližšímu objasnění skutečností rozhodných pro posouzení věci. 2.12.16.2 Protokol o jednání komise O jednání komise se sepíše protokol, splňující náležitosti stanovené § 22 správního řádu. V protokolu je tedy třeba uvést den, místo a čas jednání komise, osoby, které se jednání zúčastnily, údaje o ověření totožnosti přítomných účastníků řízení a jejich zástupců a předmět řízení. Dále je třeba v protokolu popsat průběh řízení a uvést, jaké návrhy byly podány a jaká opatření byla přijata. Protokol se diktuje hlasitě, aby diktované znění přítomní slyšeli. Protokol podepisují po přečtení všechny osoby, které se jednání komise zúčastnily, členové komise a zapisovatel, kterým je administrativní pracovník odboru odvolacího. Odepření podpisu, důvody tohoto odepření a námitky proti obsahu protokolu se v něm zaznamenají.
13 Po skončení jednání komise se protokol založí do spisu. 2.12.17 Hlasování komise Komise hlasuje bez přítomnosti účastníků řízení. Jednotliví členové komise posoudí návrh rozhodnutí o rozkladu a zdůrazní i podstatné skutečnosti a stanoviska, které vyplynuly z průběhu jednání komise, popřípadě skutečnosti, které při jednání komise uplatnili účastníci řízení. Stanovisko k rozkladu vydá komise po hlasování všech zúčastněných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. 2.12.17.1 Protokol o hlasování komise V protokolu o hlasování komise se kromě obecných náležitostí uvede: výrok rozhodnutí; výsledek hlasování; mínění odlišné od názoru většiny členů komise, a to v celém znění se stručným odůvodněním. Protokol o hlasování komise podepsaný všemi členy komise a zapisovatelem se zalepí do obálky, která se označí nadpisem „Protokol o hlasování“ a založí se do spisu. 2.12.18 Záznam do databází Referent komise zaznamená do databáze složení komise a datum jejího jednání a hlasování. 2.12.19 Předání spisu řediteli odboru odvolacího Předseda komise předá konečný návrh rozhodnutí zpracovaný referentem komise řediteli odboru odvolacího. 2.12.20 Předložení spisu předsedovi Úřadu Ředitel odboru odvolacího zkontroluje věcnou i formálně právní správnost návrhu rozhodnutí a předloží jej předsedovi Úřadu k posouzení. 3. Odvolání proti výzvě k zaplacení správního poplatku Proti rozhodnutí vydaném Úřadem v prvém stupni řízení, které má formu výzvy k zaplacení správního poplatku učiněné podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb., může účastník řízení podat odvolání, pokud se tohoto svého práva nevzdal. Odvolání je řádným opravným prostředkem. V rámci řízení o odvolání postupuje odbor odvolací podle ustanovení zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (na jehož použití odkazuje ustanovení § 9 zákona č. 634/2004 Sb.), zejména dle části čtvrté, která v ustanovení § 48 - 53 upravuje řádné opravné prostředky. Při aplikaci těchto norem je však třeba zohlednit charakter řízení před Úřadem a vzít v úvahu, že jde o normy upravující především daňové řízení probíhající před finančními orgány. Použití správního řádu je v tomto řízení podle ustanovení § 99 zákona č. 337/1992 Sb. vyloučeno. 3.1 Lhůta k podání odvolání Lhůta k podání odvolání činí 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy. Jelikož se jedná o lhůtu procesní, k jejímu zachování postačí, bude-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka obsahující odvolání nebo odvolání podáno v podatelně Úřadu, přičemž běh lhůty, popř. prominutí jejího zmeškání je uvedeno v ustanovení § 14 zákona č. 337/1992 Sb. 3.2 Odkladný účinek odvolání Odvolání nemá podle ustanovení § 48 odst. 12 zákona č. 337/1992 Sb. odkladný účinek.
14 3.3 Forma odvolání Odvolání je možno podat: písemně; ústně do protokolu.
3.4 Náležitosti odvolání Z odvolání musí být zřejmé, kdo jej podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy či skutkovým stavem nebo jiné důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí, popř. důkazní prostředky. Dále má být v odvolání uvedeno, čeho se odvolatel domáhá, tj. jaké jsou navrhované změny či zda požaduje zrušení rozhodnutí. Odvolání není přípustné, směřuje-li pouze proti odůvodnění rozhodnutí, aniž by současně byl napadán jeho výrok. Jestliže odvolání neobsahuje předepsané náležitosti, pak zaměstnanec Úřadu v oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, vyzve odvolatele s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu ne kratší 15 dnů. Odvolatel může až do doby, než je o odvolání rozhodnuto, údaje svého odvolání doplňovat a pozměňovat. 3.5 Zpětvzetí odvolání Vezme-li odvolatel odvolání zpět, nemůže podat v téže věci odvolání nové, i když dosud odvolací lhůta neuplynula. Forma zpětvzetí odvolání je shodná s formou vyžadovanou pro jeho podání. 3.6 Rozhodnutí o odvolání orgánem prvého stupně řízení Vedoucí útvaru, ve kterém bylo napadené rozhodnutí vydáno, rozhodne o odvolání sám, pokud mu v plném rozsahu vyhoví. Proti takovému rozhodnutí se již nelze dále odvolat. Orgán prvého stupně řízení může rozhodnout o odvolání i v případě, že mu vyhoví pouze částečně. Rozhodnutí o odvolání je v tomto případě třeba odůvodnit. Proti takovému rozhodnutí je přípustné odvolání. Orgán prvého stupně řízení odvolání zamítne, jestliže je nepřípustné, je-li podáno osobou nepříslušnou či po stanovené lhůtě. Proti tomuto zamítnutí odvolání se lze odvolat. 3.7 Rozhodování odvolacího orgánu Pokud příslušný vedoucí útvaru o odvolání podaném proti jeho rozhodnutí sám nerozhodne, postoupí odvolání spolu s výsledky doplněného řízení, s úplným spisovým materiálem a s předkládací zprávou odboru odvolacímu (viz bod 2.12.3 části H Metodických pokynů). Odvolací orgán přezkoumá odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Vyjdou-li při přezkoumávání najevo skutečnosti odvolatelem sice neuplatněné, ale mající podstatný vliv na výrok rozhodnutí, lze k nim rovněž při rozhodování přihlédnout. Odvolací orgán může v rámci řízení o odvolání výsledky dosavadního řízení doplňovat, popřípadě odstraňovat jeho vady. Toto doplnění nebo odstranění vad může uložit orgánu prvního stupně (§ 50 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb.). Zjistí-li odvolací orgán, že jsou splněny podmínky k tomu, aby orgán prvého stupně řízení sám ve věci
15 rozhodl, viz bod 3.6 části H Metodických pokynů, může vrátit věc k rozhodnutí s odůvodněním a pokyny pro další řízení. Odvolací orgán není vázán návrhy odvolatele a může změnit odvoláním napadené rozhodnutí i v neprospěch odvolatele. Odvolací orgán v odůvodněných případech napadené rozhodnutí změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne.
3.8 Forma rozhodnutí o odvolání Rozhodnutí o odvolání musí obsahovat odůvodnění, pokud se v něm nevyhovuje odvolání v plném rozsahu. V odůvodnění se referent komise musí vypořádat se všemi důvody v odvolání uvedenými. Rozhodnutí musí obsahovat poučení o tom, že je konečné a nelze se proti němu dále odvolat. 4. Obnova řízení Obnova řízení je mimořádným způsobem přezkoumání rozhodnutí, který lze použít tehdy, jestliže se po řízení, které bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, zjistí závady ve skutkových zjištěních nebo procesní vady, které měly nebo mohly mít podstatný vliv na již pravomocné rozhodnutí. Obnova řízení je určena především k nápravě skutkových omylů, zatímco institut přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení je určen především k nápravě právních omylů. Institut obnovy řízení je upraven v ustanoveních § 62 až 64 správního řádu. Obnova řízení je přípustná pouze proti pravomocným rozhodnutím Úřadu, ať již prvého nebo druhého stupně řízení, přičemž pravomocná rozhodnutí jsou taková, proti kterým nelze podat řádný opravný prostředek, tj. v případě rozhodnutí Úřadu rozklad. Může jít jak o rozhodnutí prvého stupně řízení, pokud marně uplynula lhůta k podání rozkladu, nebo se ho účastníci řízení vzdali, tak i o rozhodnutí druhého stupně řízení s výjimkou rozhodnutí, kterým se napadené rozhodnutí ruší a věc se vrací zpět prvému stupni řízení (v tomto případě řízení ve věci není dosud pravomocně ukončeno). Při splnění zákonných podmínek má účastník řízení právní nárok na obnovu (na rozdíl od přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, kde je jeho podání pouhým podmětem) a Úřad je povinen ji na návrh účastníka povolit. Obnova řízení se v takovém případě zahajuje na základě zásady dispoziční. Při uplatnění dispoziční zásady se správní řízení zahajuje z podmětu účastníka řízení, který je oprávněn předmětem takto zahájeného řízení disponovat (např. viz zpětvzetí návrhu na zahájení řízení). V případě, že jsou splněny podmínky obnovy a na přezkoumání rozhodnutí je obecný zájem, nařídí Úřad obnovu ex officio z vlastního podnětu. V režimu zásady oficiality zahajuje řízení a určuje jeho předmět sám Úřad z moci úřední, a to nezávisle na vnějších podnětech účastníků řízení. Je-li dán důvod jak pro obnovu řízení, tak i pro přezkum rozhodnutí mimo odvolací řízení, mělo by dostat přednost povolení nebo nařízení obnovy řízení. Řízení o povolení obnovy je zahájeno dnem, kdy návrh došel do podatelny Úřadu, v případě nařízení obnovy z moci úřední, pak dnem, kdy Úřad učinil vůči účastníkovi řízení první úkon. Je-li účastníků řízení více, je zahájeno řízení dnem, kdy byl úkon učiněn vůči prvnímu z nich. 4.1 Důvody obnovy Důvody, pro které může být povolena nebo nařízena obnova řízení, směřují k nápravě nesprávně nebo nedostatečně zjištěného skutkového stavu nebo procesních vad. Tyto důvody jsou taxativně, tedy jmenovitě uvedeny v ustanovení § 62 správního řádu. Důvodem pro povolení obnovy řízení je, pokud
16 a) b) c)
d)
e)
vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, (které již existovaly v době řízení), které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení uplatněny bez zavinění účastníka řízení, (takovým důvodem není např. odlišný výklad právních předpisů); rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky, o níž bylo příslušným orgánem rozhodnuto jinak; byla nesprávným postupem Úřadu účastníkovi řízení odňata možnost účastnit se řízení (účastník řízení nemohl plně využít všech svých procesních práv v důsledku nesprávného postupu Úřadu, kterým může být např. absence poučení nebo neumožnění nahlédnutí do spisu), mohlo-li to mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohla-li náprava být zjednána v řízení o rozkladu; rozhodnutí bylo vydáno vyloučeným orgánem, mohlo-li to mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohla-li být náprava zjednána v řízení o rozkladu (zaměstnanec Úřadu byl vyloučen z projednávání a rozhodování, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení a k jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti nebo jestliže se v téže věci zúčastnil řízení již v orgánu prvého stupně řízení); rozhodnutí se opírá o důkazy (posudky, vyjádření jiných orgánů, listiny, svědecké výpovědi), které se ukázaly nepravdivými, nebo rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, (trestný čin byl spáchán s úmyslem vydat určité rozhodnutí a bylo o něm pravomocně rozhodnuto).
Ze stejných důvodů Úřad nařídí obnovu řízení, je-li na přezkoumání rozhodnutí obecný zájem. Existenci tohoto zájmu je třeba odůvodnit, přičemž se vychází zejména z účelu a smyslu příslušné právní úpravy. 4.2 Nepřípustnost obnovy Obnova je vyloučena tehdy, kdy zájem na právní jistotě účastníků řízení a třetích osob podstatně převyšuje zájem na odstranění eventuálních vad již pravomocného správního rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení. Případy, kdy je obnova řízení nepřípustná, obsahuje ustanovení § 62 odst. 3 správního řádu. 4.3 Lhůty Obnova řízení může být Úřadem z úřední povinnosti nařízena nebo k návrhu účastníka řízení povolena a to pouze do tří let od právní moci příslušného rozhodnutí (objektivní lhůta). To neplatí pouze v případě, kdy rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem. Navrhuje-li účastník řízení povolení obnovy řízení, musí být návrh podán ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o důvodech obnovy řízení dozvěděl (subjektivní lhůta), nejdéle však do tří let od právní moci příslušného rozhodnutí (objektivní lhůta). Ve stejné objektivní lhůtě může obnovu řízení nařídit Úřad z moci úřední. Objektivní lhůta tří let neplatí, je-li jako důvod k obnově řízení uplatněna skutečnost, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem. Zmeškání objektivní a subjektivní lhůty nelze prominout, nevztahuje se na ně tedy ustanovení § 28 správního řádu. 4.4 Návrh na obnovu řízení V návrhu na povolení obnovy musí účastník řízení uvést důvody obnovy řízení a skutečnosti svědčící o tom, že je návrh podán včas. 4.5 Řízení o obnově Řízení o obnově se skládá ze dvou stadií: iudicium rescindens - řízení o povolení nebo nařízení obnovy; iudicium rescissorium - obnovené řízení. V prvém stadiu oddělení, které ve věci rozhodlo v posledním stupni, posuzuje, zda jsou splněny podmínky obnovy řízení a rozhodne o tom, zda se obnova povolí nebo nařídí.
17 Rozhodnutí o povolení nebo nařízení obnovy má odkladný účinek, pokud napadené rozhodnutí nebylo ještě vykonáno. Proti rozhodnutí o povolení nebo nařízení obnovy řízení, včetně rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení lze podat rozklad, nikoli však v případě, je-li toto rozhodnutí vydáno předsedou Úřadu. Předpokladem druhého stadia, tedy vlastního provedení nového obnoveného řízení, je právní moc rozhodnutí o povolení nebo nařízení obnovy. Obnovené řízení provádí to oddělení Úřadu, jehož se týká důvod obnovy řízení. Týká-li se důvod obnovy rozhodnutí prvého stupně řízení i rozhodnutí druhého stupně řízení, provede nové řízení příslušný orgán prvého stupně řízení. Pokud se důvod obnovy řízení týká pouze řízení před orgánem druhého stupně řízení, spojí se rozhodnutí o obnově řízení s novým rozhodnutím ve věci. Původní rozhodnutí, jehož náprava měla být obnovou řízení dosažena, se ruší okamžikem nabytí právní moci nového rozhodnutí ve věci. Proti novému rozhodnutí ve věci, bylo-li vydáno orgánem prvého stupně řízení, lze podat rozklad. Je-li však nové rozhodnutí ve věci vydáno předsedou Úřadu, je toto rozhodnutí konečné a nelze proti němu podat rozklad. V řízení, kde měla být složená kauce, se kauce vrací, bylo-li v obnoveném řízení rozhodnuto ve prospěch složitele, resp. bylo-li původní podání rozkladu či návrhu oprávněné. Nebyl-li původní návrh oprávněný a kauce se v předchozím řízení vrátila nebo byla uhrazena, přikročí se k vymáhání kauce. Obnova řízení se podle ustanovení § 62 odst. 1 správního řádu povolí nebo nařídí, bylo-li vydáno rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení správního poplatku a poplatník prokazatelně tento poplatek uhradil před samotným vydáním rozhodnutí o zastavení. Rozhodnutí o zastavení řízení se zruší nabytím právní moci nového rozhodnutí ve věci. Byl-li správní poplatek uhrazen až po vydání rozhodnutí o zastavení řízení avšak do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, rozhodnutí se zruší a věc se vrátí do řízení podle ustanovení § 5 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb. To však neplatí, pokud se týká správního poplatku za rozklad v řízeních o ochranných známkách, viz bod 2.12.1 části H Metodických pokynů. 5. Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení je institutem umožňujícím Úřadu zrušit nebo změnit rozhodnutí (přezkoumat v mimoodvolacím řízení lze i rozhodnutí vydané v řízení obnoveném, popřípadě i rozhodnutí vydané předchozím mimoodvolacím řízení) v právní moci, která byla vydána v rozporu se zákonem (právním předpisem). Jde tedy o prostředek k nápravě právních omylů. Není však nástrojem, který by Úřadu umožňoval nápravu věcně nesprávných (neúčelných, nehospodárných aj.) pravomocných rozhodnutí, pokud by neodporovala právním předpisům. Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení je upraveno v ustanovení § 65 až § 68 správního řádu. 5.1 Výjimky Z možnosti přezkoumání mimo odvolací řízení jsou vyloučena jen ta rozhodnutí, která účastníku řízení přímo udělují souhlas k občansko právnímu nebo pracovně právnímu úkonu anebo kterými bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu občana a účastník řízení nabyl práv v dobré víře. Je-li podle platných právních předpisů podán návrh na přezkoumání správního rozhodnutí soudem, nemůže Úřad toto rozhodnutí mimo odvolací řízení zrušit nebo změnit, ledaže by plně vyhověl všem účastníkům řízení.
18 5.2 Lhůta Možnost zrušit nebo změnit rozhodnutí mimo odvolací řízení je omezena lhůtou tří let od právní moci rozhodnutí. Do tří let od právní moci rozhodnutí nestačí, aby Úřad jen zahájil řízení za účelem přezkoumání zákonnosti rozhodnutí, ale rozhodnutí o změně nebo zrušení přezkoumávaného rozhodnutí musí být vydáno a nabýt právní moci. 5.3 Zahájení řízení Řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení se zahajuje výlučně na základě zásady oficiality. V režimu zásady oficiality zahajuje řízení a určuje jeho předmět sám Úřad z úřední moci, a to nezávisle na vnějších podnětech účastníků řízení. Úřad může přezkoumat pravomocné rozhodnutí buď z vlastního podnětu, nebo z podnětu kohokoli jiného (nejen účastníka řízení). Případný podnět účastníka řízení k přezkoumání pravomocného rozhodnutí není podáním ve smyslu správního řádu, ale může mít nejčastěji povahu stížnosti nebo oznámení ve smyslu vyhlášky č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Účastník řízení, jestliže podá podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, nemá na toto přezkoumání právní nárok. 5.4 Příslušnost k přezkoumání Pravomocné rozhodnutí vydané Úřadem jako ústředním orgánem státní správy přezkoumá předseda Úřadu na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise. Přezkoumání rozhodnutí orgánem prvého stupně řízení v rámci autoremedury je možné pouze za současného splnění těchto podmínek: došel podnět od účastníka řízení; podnětu účastníka řízení bude vyhověno v plném rozsahu; rozhodnutí se netýká jiného účastníka řízení nebo s tím ostatní účastníci řízení souhlasí. Tento postup by byl možný pouze v případě, že proti rozhodnutí orgánu prvého stupně řízení nebyl podán rozklad nebo rozklad byl vzat zpět anebo bylo o podaném rozkladu rozhodnuto cestou autoremedury a proti tomuto rozhodnutí nebyl znovu podán rozklad. 5.5 Průběh přezkumného řízení Po prošetření došlého podnětu, shledá-li jej opodstatněným, zahájí předseda Úřadu vlastní řízení mimo odvolací řízení, nečiní-li tak z vlastní iniciativy. Pakliže v zahájeném přezkumném řízení se nepotvrdí určité okolnosti, které původně nasvědčovaly, že rozhodnutí je nezákonné, vydá předseda Úřadu rozhodnutí o zastavení řízení proto, že odpadl důvod řízení zahájeného z úřední moci (§ 30 správního řádu). Při přezkoumávání rozhodnutí se vychází z právního stavu a skutkových okolností v době vydání rozhodnutí. Nemůže se proto zrušit nebo změnit rozhodnutí, jestliže se po jeho vydání dodatečně změnily rozhodující skutkové okolnosti, z nichž původní rozhodnutí vycházelo. Rozhodnutí se zruší nebo změní, bylo-li vydáno v rozporu s právním předpisem. Dbá se přitom na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena. Ke změně rozhodnutí se přistoupí, jestliže byl v provedeném řízení získán spolehlivý podklad k rozhodování. Nesporně by mělo být rozhodnutí změněno, jestliže v řízení, které bylo přezkoumáváno, byl skutkový stav věci správně zjištěn, ale k nezákonnosti došlo pouze tím, že na skutková zjištění byl nesprávně aplikován právní předpis. Je-li v mimoodvolacím řízení vydáno rozhodnutí předsedou Úřadu, je toto rozhodnutí konečné a nelze proti němu podat rozklad.
