1 PROFIL MSTSKÉ ÁSTI... 1

OBSAH

1

PROFIL M STSKÉ ÁSTI ........................................................... 1

1.2

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................ 8

1.3

INFRASTRUKTURA ................................................................... 28

1.4

HOSPODÁ STVÍ........................................................................ 38

1.5

TRH PRÁCE ............................................................................... 45

1.6

SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA........................... 54

1.7

ŽIVOTNÍ PROST EDÍ................................................................. 62

1.8

REKREACE A CESTOVNÍ RUCH .............................................. 68

2

PROFIL VENKOVSKÝCH OBLASTÍ .......................................... 75

2.1 ÚVOD ........................................................................................... 75 2.2

POROVNÁNÍ DEMOGRAFICKÝCH CHARAKTERISTIK ........... 76

2.3

STRU NÝ PROFIL JEDNOTLIVÝCH VENKOVSKÝCH ÁSTÍ . 78

2.4

SHRNUTÍ .................................................................................... 99

Strategický plán rozvoje m sta Postoloprty P íloha – Profil m sta

1 Profil m stské ásti 1.1

Úvod

V dubnu 2006 byl ve m st Postoloprtech zahájen proces strategického plánování ekonomického rozvoje, který je založen na hledání shody o budoucnosti m sta mezi p edstaviteli mnoha r zných institucí ve m st . K práci na strategickém plánu rozvoje m sta byli p izváni zástupci m stského ú adu, místních podnik a podnikatel , p edstavitelé škol a státní správy, lenové zastupitelstva a zástupci dalších institucí. P edstavitelé shora jmenovaných institucí vytvo ili ídící skupinu pro zpracování Programu rozvoje m sta Postoloprty (dále jen ídící skupina). Zpracování Programu strategického rozvoje m sta Postoloprty se zú astnila Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. (dále jen RRA ÚK), která innosti ídící skupiny a pracovních skupin metodicky ídila, zpracovávala podklady k jednání, moderovala jednotlivé pracovní sch zky a zapracovávala relevantní p ipomínky do výstup jednotlivých kapitol. V rámci první fáze projektu, která trvala p ibližn šest týdn a zabývala se analýzou místních podmínek, p ipravila RRA ÚK Profil m sta Postoloprty, který obsahuje základní informace o obyvatelstvu, o místní ekonomice a podnikatelském prost edí, o infrastruktu e, o stavu životního prost edí, o podmínkách pro bydlení, vzd lávání, kulturu a sport ve m st , atd. Profil m sta Postoloprty shrnuje údaje o m st , jeho nejbližším okolí v porovnání s údaji o okrese p ípadn obci s rozší enou p sobností Louny a na jejich základ analyzuje postavení m sta Postoloprty i jeho vnit ní podmínky.

1.1.1 Historický vývoj m sta a regionu – stru ná socioekonomická charakteristika Historie Postoloprt se odvíjí od doby p ibližn na p elomu 11. a 12. století, kdy byl na míst dnešních Postoloprt založen benediktinský klášter Panny Marie, pozd ji nazvaný Porta Apostolorum (Brána apoštol ). K n mu se váže i historie vzniku jména m sta. Podle jedné verze prý obyvatelé „prtali postole“, tedy spravovali boty. Druhá verze vychází z latinského názvu kláštera, tedy výše zmín ná Porta Apostolorum, z kterého p esmy kou vznikl dnešní název. Klášter se stal rozsáhlou pozemkovou vrchností a vlastnil jednu z nejv tších knihoven v zemi. Byl zni en husity v kv tnu 1420 a nebyl již obnoven,. Po husitských válkách p ipadly Postoloprty královské komo e a r. 1480 je získali páni z Veitmile. R. 1511 byly Vladislavem Jagellonským povýšeny na m ste ko. Veitmilové postavili na míst kláštera tvrz, která byla pozd ji p estav na na zámek. R. 1692 koupil Postoloprty kníže Ferdinand Schwarzenberg. M sto se stalo centrem rozsáhlého panství, které r. 1846 zahrnovalo 11 500 ha p dy. V 18. století se staly Postoloprty díky své rozsáhlé bažantnici vyhledávaným loveckým revírem. V téže dob se m sto stalo p evážn n meckým. Od r. 1853 byly Postoloprty krátce sídlem politického okresu. Nejvíce obyvatel m ly Postoloprty r. 1910: celkem 3 599. P i s ítání lidu r. 1991 zde žilo 3 579 osob (více v kap. Obyvatelstvo). Asi 1 km jižn od m sta v záhybu eky Oh e se rozkládá areál hradišt Draguš, známého již z Kosmovy pov sti o Durynkovi a Neklanovi ze stejnojmenné kroniky. Vzniklo z ejm po átkem 10. století po podrobení lu anského knížectví P emyslovci.

strana 1


Obr. . 1 - První písemné zprávy o obcích okresu Louny

První písemná zpráva o obci Obec

Rok

Postoloprty

1125

Postoloprty jsou m stem s bohatou historií a b hem svého vývoje prošly adou vzestup i pád , jsou p irozeným zem d lským centrem, ale i m stem s tradicí pr myslové výroby. M sto v sou asnosti podporuje rozvoj hospodá ství na svém území, má zájem na rozvoji místních výrobních podnik i usídlení nových firem. Cílem je zajišt ní pracovních míst pro obyvatele Postoloprt. Jednou z oblastí potenciálního rozvoje je turistický pr mysl.

strana 2


M sto hledá cesty, jak maximáln vyt žit ze své bohaté a dlouhé historie, mén známých a turisty „neobjevených“ památek a zajímavého prost edí. Od 1. ledna roku 1949 je okres Louny spolu s okresy Žatec a Roudnice za len n do Ústeckého kraje. Postoloprty jsou od 1.1.2003 sou ástí správního území obce s rozší enou p sobností Louny. Obyvatel m m sta se nabízí pracovní p íležitosti v místních výrobních podnicích. Mezi hlavní z nich pat í ást z nich byla modernizována a prosperuje (Keramický a Betonový Blok, s.r.o., Inženýrské Stavby L.M., a.s., Písky - J. Elsnic, s.r.o.), ve v tší mí e se naopak projevuje útlum, rušení n kterých výrob a hledání nových výrobních program , nebo nových vlastník . Nemalý potenciál m sta je využíván i pro cestovní ruch a turistiku. Jejich rozvojem je možno vytvá et podmínky pro rozvoj nových pracovních p íležitostí. P íroda ve m st i v jeho okolí vybízí k procházkám nebo projíž kám na kole, ve m st je velmi hezký krytý plavecký bazén. P ehled významných historických událostí: polovina 6. stol. n.l.

p íchod Slovan

konec 11. století

založení benediktinského kláštera Brána Apoštol

po átek 12. století

1. písemná zmínka o Postoloprtech v Kosmov kronice

r. 1420

zni ení kláštera husity

r. 1454

Louny p edávají m ste ko a 16 obcí králi Ji ímu z Pod brad

r. 1480

Postoloprty kupují brat i Jind ich, Beneš a Ludvík z Weitmile

r. 1515

postaven d kanský chrám Nejsv t jší Trojice

po . 16. stol.

stavba tvrzi na míst dnešního zámku

16. století

období významného rozvoje hospodá ství a emesel

r. 1600

vlastníkem m sta se stává Št pán Ji í ze Šternberka

r. 1611

p estavba tvrzi na zámek

r. 1619

obsazení m sta nizozemskými žoldné i za t icetileté války

r. 1692

koup zadluženého panství knížetem Ferdinanda ze Schwarzenbergu

r. 1692

založení špitálu pro chudé a dlouhodob nemocné

r. 1704

osvobození m sta od poddanství

r. 1726

stavba nové radnice s v ži kou

r. 1753

dokon ena stavba d kanského kostela Nanebevzetí Panny Marie

1753 – 1757

stavba tzv. Lipské silnice z Prahy do Lipska

r. 1778

velký požár ve m st

r. 1790

dokon ena p estavba zámku do dnešní podoby

strana 3


r. 1838

dokon ena stavba kasáren

19. století

návšt vy císa e Františka a šlechty habsburské monarchie

r. 1853

dokon ena stavba velkého silni ního viaduktu u Postoloprt

r. 1853

zahájen provoz knížecího cukrovaru u nedalekého B ezna

r. 1855

Postoloprty se staly centrem nov vytvo eného politického a soudního okresu (jen do r. 1868)

r. 1851

založení triviální školy o dvou t ídách, rozší ené na 4 t ídní a pozd ji pokra ovací zem d lskou školou

konec 19. stol.

vznikla m š anská škola v Postoloprtech, postaven vodovod z Vidovle, zaveden telefon a elektrické osv tlení m sta

r. 1878

otev ení m stské spo itelny podporující místní živnostníky

r. 1889

dokon ena m stská kanalizace

r. 1895

stavba železnice zlepšila spojení s okolními obcemi

r. 1902 r. 1918

dokon ena výstavba nové radnice podle plán A. Dauta vyhrocení spor mezi eským a n meckým obyvatelstvem obsazením m sta eskoslovenským vojskem

r. 1921

z ízena eská m š anská škola se 6 t ídami

r. 1927

nová p ípojka vody z Vrbky a nové ve ejné osv tlení

r. 1938

po mnichovské dohod je m sto sou ástí n mecké T etí íše

r. 1945

po obsazení m sta Rudou armádou se ujal správy Národní výbor, internace místních N mc v kasárnách za špatných podmínek vedla k mnoha úmrtím v interna ním tábo e

r. 1946

po postupném odsunu N mc b hem roku 1946 siln poklesl po et byvatel, postupn vyrovnávaný p íchody rodin voly ských ech v dalších letech

60. léta min. stol.

velký rozvoj bytové výstavby a ob anské vybavenosti v souvislosti s výstavbou blízké elektrárny Po erady

1.1.2 Územn správní postavení m sta Postoloprt Z hlediska územn správního se M sto Postoloprty nachází v Ústeckém kraji. Spadá pod správní p sobnost obce s rozší enou p sobností Louny. M sto Postoloprty je obcí s pov eným obecním ú adem pro výkon státní správy a do jeho p sobnosti spadá, krom vlastního správního území i území Výškova.. Postoloprty se adí mezi st ední až menší m sta s po tem obyvatel kolísajícím kolem hranice 5 000. Se stavem 5 002 obyvatel k 1. 1. 2006 se m sto adí ve srovnání všech obcí podle po tu obyvatel na 24. místo v Ústeckém kraji.

strana 4


Tab. . 1 - Obyvatelstvo k 31. 12. 2005 Území

Po et obyvatel

Podíl po tu obyvatel v %

10 234 092

100

Ústecký kraj

823 173

8,0434

Okres Louny

85 936

0,83970

M sto Postoloprty

5 002

0,04887

eská republika

Zdroj: SÚ 2005

Území sídelního útvaru Postoloprty obsahuje mimo vlastního katastru další základní sídelní jednotky, které jsou ástmi m sta Postoloprty: B ezno, Dolejší H rky, Hradišt , Levonice, Malnice, Mradice, Rvenice, Seletice, Seménkovice, Skupice, Strkovice a Vrbka. Reformou ve ejné správy související se zánikem okresních ú ad , p esunem jejich pravomocí a výkonu státní správy na obce s rozší enou p sobností, vznikl pov ený obecní ú ad v Postoloprtech. Správní území pov eného obecního ú adu v Postoloptech zahrnuje obce m sto Postoloprty a obec Výškov. Obr. . 2 - Obec III Louny – Obce a katastrální území

strana 5


Ve ejná správa Právní pom ry M sta Postoloprty jsou upraveny zejména ústavním zákonem . 1/1993 Sb., Ústavou R a zákonem .128/2000 Sb., o obcích (obecní z ízení), ve zn ní pozd jších zm n a dalšími p edpisy soukromého práva (ob anský zákoník, obchodní zákoník, ...) a práva ve ejného (správní ád, speciální správn -právní p edpisy, ...). P íslušné právní p edpisy stanovují základní principy postavení obcí a podmínky jejich innosti. M sto Postoloprty je: -

právnickou osobou (jednotkou územní samosprávy) územním samosprávným celkem subjektem ve ejné správy Obr. . 3 - Organiza ní struktura M Ú Postoloprty

Zdroj: M sto Postoloprty

M stské samosprávy mají možnost z izovat nebo podporovat ze svého rozpo tu rozpo tové, p ísp vkové, z izované, ízené a jiné organizace. Ve m st Postoloprtech jsou to následující subjekty: •

P ísp vkové organizace − − − − −

Mate ská škola, adresa: Postoloprty, Jiráskovo nám stí Základní škola, adresa: Postoloprty, Draguš 581 D m d tí a mládeže, adresa: Postoloprty, Jiráskovo nám stí 490 Kulturní za ízení m sta Postoloprty, adresa: Postoloprty, Mírové nám. 3 Základní um lecká škola, adresa: Marxovo nám. 77

strana 6


•

Organiza ní složky − D m s pe ovatelskou službou, adresa: Postoloprty, Smetanova 359

•

Orgán obce − M stská policie, adresa: Postoloprty, ul.5.kv tna 110

•

Ostatní organizace založené nebo z ízené m stem − Technické služby m sta Postoloprty, s. r. o. adresa: Postoloprty, Tyršova 626

M sto v rámci své samosprávné p sobnosti m že ovliv ovat život obce prost ednictvím obecn závazných vyhlášek. Pro území m sta Postoloprty jsou v platnosti následující vyhlášky: - obecn závazná vyhláška . 8/1996 o závazných ástech zm n a dopl k územního sídelního útvaru Postoloprty - obecn závazná vyhláška . 11/1996 o použití koeficient pro výpo et dan z nemovitostí - obecn závazná vyhláška . 2/2003 o místním poplatku ze ps - obecn závazná vyhláška . 3/2003 o místním poplatku ze vstupného - obecn závazná vyhláška . 1/2004 o z ízení m stské policie - obecn závazná vyhláška . 3/2004 zrušuje n které obecn závazné vyhlášky - obecn závazná vyhláška . 1/2005 ruší OZV . 1/2001 o p ísp vku na neinvesti ní náklady mate ské školy - obecn závazná vyhláška . 2/2005 ruší obecn závaznou vyhlášku . 1/2002 - obecn závazná vyhláška . 3/2005 o stání vozidel ve m st - obecn závazná vyhláška . 7/2005 o místním poplatku za užívání ve ejného prostranství, ruší OZV . 4/2003 - obecn závazná vyhláška . 8/2005 o podrobnostech nošení stejnokroje strážníka m stské policie - obecn závazná vyhláška . 9/2005 stanoví MP za systém nakládání s komunálním odpadem, ruší OZV . 2/2004 - obecn závazná vyhláška . 10/2005 systém nakládání s komunálním odpadem, ruší OZV . 6/2001 - obecn závazná vyhláška . 11/2005 ruší OZV . 4/2005 - pravidla pro pohyb ps , OZV . 5/2005 o zabezpe ení místních záležitostí ve ejného po ádku

Na ízení schválená Radou M sta Postoloprty: na ízení m sta . 12/2005 ruší OZV . 3/2005 o stání vozidel ve m st

Samospráva Nejvyšším voleným orgánem obce je Zastupitelstvo M sta Postoloprty, které je složeno z 21 len . Z ízena je Rada M sta Postoloprty, která ítá 7 len v etn uvoln ného starosty a místostarosty.

1.1.3 Shrnutí Charakter osídlení sídelního útvaru m sta Postoloprty je dán sítí drobných sídel, kterou podmínila zem d lská výroba. Vzhledem k této skute nosti je m sto charakterizováno pom rn velkou st ediskovostí, jaká je obvyklá u pom rn v tších m st.

strana 7


Existuje zde pom rn silná konkurence okolních m st, p edevším Loun vzdálených jen 8 km, a Žatce vzdáleného jen 11 km, kterou je st ediskovost Postoloprt do jisté míry potla ena. M sto má pov ený obecní ú ad, jehož správní obvod je vymezen územím obcemi Postoloprty a Výškov. M sto má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, který bude vzr stat spolu s rostoucím významem silni ní komunikace I/7 v budoucnu.

1.2 Charakteristika území 1.2.1 Geografická poloha Území Ústeckého kraje je pro ú ely výkonu státní správy rozd leno na 7 administrativních území - okres . Okresní ú ady mají sídlo v okresních m stech, kterými jsou D ín, Chomutov, Litom ice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. K 1. 1. 2002 je na území Ústeckého kraje 354 administrativn samostatných obcí , které mají vlastní katastrální území. Z tohoto po tu obcí je 46 se statutem m sta. T i m sta, Ústí nad Labem, Most a od 12.7.2002 také Teplice jsou m sta statutární. Výkon státní správy na území Ústeckého kraje je dále sv en 30 pov eným obcím, které vykonávají státní správu v p enesené p sobnosti v ur eném rozsahu i na území jiných obcí a 16 obcím s rozší enou p sobností. Obr. . 4 - Okresy Ústeckého kraje

strana 8


M sto Postoloprty leží v okrese Louny, je jedním z 66 obcí tohoto okresu.

Obr. . 5 – Mapa m sta a okolí

Míra exponovanosti m sta, která obecn vyjad uje atraktivitu, resp. neatraktivitu polohy, je v zásad ovlivn na jeho vzdáleností od hlavních koncentrací obyvatelstva a od hlavních komunika ních sítí. Faktor vzdálenosti je realizován ádovostní úrovní, na které míru exponovanosti sledujeme. Poloha m sta Postoloprty tak m že být hodnocena ve dvou ádovostních úrovních: • mezoregionální úrove (poloha m sta v rámci okresu, p ípadn kraje), • makroregionální úrove (poloha celého území v rámci R a jeho exponovanost v i Praze, p ípadn hlavním geoekonomickým zónám). Na mezoregionální úrovni je centrem Ústí nad Labem, nicmén z hlediska koncentrace ekonomických aktivit a správních funkcí je to p edevším m sto Louny, p ípadn m sto Žatec. Poloha m sta je p edevším vzhledem k relativn krátkým vzdálenostem pom rn výhodná, páte ní komunika ní tah silnice R7 je rychle a snadno dostupný. Makroregionální úrove se jeví obdobn jako u p edešlé mezoregionální úrovn pom rn výhodná. M sto leží ve vzdálenosti cca 65 km od hlavního m sta Prahy, p i emž dostupnost dálnice D8 (cca 45 km) je z hlediska širších územních a dopravních vazeb pom rn uspokojivá. V budoucnu, s r stem p eshrani ní spolupráce se bude pozitivn projevovat i poloha v blízkosti hranic se SRN.

strana 9


1.2.2 Obyvatelstvo Po et obyvatel Po et obyvatel v Ústeckém kraji se od r.1989 nijak výrazn nem ní. Nejv tší koncentrace obyvatel je v pánevní oblasti, kde žije p es 300 obyv./km2 , naproti tomu v horských oblastech se hodnota pohybuje pod 50 obyv./km2. Mezi nejmén zalidn né okresy pat il v roce 2001 okres Louny, okresem s nejvyšším po tem obyvatel byl okres D ín. Migra ní vývoj zaznamenal zm nu trendu, když došlo k úbytku obyvatelstva ve m stech (mimo Podbo any) o 3 684 osob (tedy o 6,7 % stavu roku 1991) a zvýšil se po et obyvatel vesnic o 3 548 osob (tj. o 11,0 %), když zde žilo trvale 35 685 obyvatel. Nadále se však vylid ují malé obce do 500 obyvatel a migra ní trend sm uje zejména do p ím stských obcí nad 1000 obyvatel. Po et obyvatel ve m stech dosáhl 50 819 obyvatel, tedy 58,8% všech trvale bydlících v okrese, podíl vesnického obyvatelstva se zvýšil na 41,2 %. Obr. . 6 – Okres Louny – Po et obyvatel

strana 10


Tab. . 2 - Po et obyvatel – Postoloprty a okres Louny Území

Obyv. celkem

Muži

Ženy

Postoloprty

4483

2201

2282

Okres Louny

86640

42589

44051 Pramen: SÚ 2000

Obr. . 7 – Okres Louny – Základní skupiny obyvatel

Tab. . 3 - Okres Louny – Základní v kové skupiny obyvatel (2000) Po et obyvatel

P edproduktivní v k

Produktivní v k

Poproduktivní v k

Postoloprty

4483

1003

2701

779

Okres Louny

86640

19042

50495

17103

Obec

strana 11

Strategický plán rozvoje m sta Postoloprty P íloha – Profil m sta Pramen: SÚ 2000

Demografický vývoj m sta Demografický vývoj obce je dán adou vn jších i vnit ních faktor , jež ho ovliv ují. Pat í sem vývoj p irozenou m nou, který je závislý na v kovém složení populace obce. To však není v obci ani v okrese p íznivé (viz tab. V kové složení obyvatelstva). Dalším faktorem je vývoj migrace. Ani ten však nebude aktivní na základ momentálního stavu vývoje zam stnanosti a celkové atraktivity ešení obce. Kladným sm rem jej m že ovlivnit p ípadná realizace zám r ešení rozvoje obytného území v obci. Velký vliv na po et a národnostní složení obce m la druhá sv tová válka, kdy p evládalo n mecké obyvatelstvo a v tšina eských obyvatel obce uprchla do vnitrozemí. Po osvobození Rudou armádou a skon ení války byli místní N mci soust ed ni do interna ního tábora a ti, co p ežili, byli odsunuti. Tím siln poklesl po et obyvatel a jen pomalu byl vyrovnáván p íchodem voly ských ech v následujících letech. Tab. . 4 – Po et obyvatel obce III Louny v roce 2003 Území

Celkem

Muži

Ženy

OBEC III - Louny

42 936

20 941

21 239

Postoloprty

4 924

2 463

2 461 Pramen: SÚ 2003

Obr. . 8 – Obec III Louny – Po et obyvatel

strana 12


Tab. . 5 – Zákl. v kové skupiny obyvatelstva Obce III Louny a m sta Postoloprt (2000) Území

Celkem obyvatel

P edproduktivní

Produktivní

Poproduktivní

OBEC III - Louny

43 280

9 421

24 787

9 072

Postoloprty

4 483

1 003

2 701

779 (Pramen: SÚ 2000)

Obr. . 9 - Obec III – Louny – Základní v kové skupiny obyvatel

strana 13


V ková struktura obyvatel Strukturální charakteristiky obyvatelstva kraje jsou dodnes významn ovlivn ny povále nou migrací a následn socialistickou industrializací zejména pánevních okres . Obyvatelstvo Ústeckého kraje se vyzna uje obecn mladší v kovou strukturou, z nichž nejv tší zastoupení je v pánevních okresech v etn D ína, naopak pro okresy Litom ice a Louny, které byly zasaženy migra ními pohyby po II sv tové válce a socialistickým zpr mysln ním v menším rozsahu, je charakteristické obyvatelstvo se starším v kovým pr m rem. Obr. . 10 - Okres Louny – Celkový p ír stek obyvatel

Tab. . 6 - Okres Louny – Celkový p ír stek obyvatel (2003) Obec

Celkový p ír stek (P ír stek/úbytek celkem)

Postoloprty

15

Okres Louny

-170 Pramen: S 2003

strana 14


Obr. . 11 – Okres Louny – Základní topografie

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Ve v domí obyvatel eské republiky požívá Ústecký kraj jako celek pov st pr myslového regionu zem se zni eným životním prost edím a vysokou nezam stnaností. P estože má okres Louny, jehož sou ástí je i sledovaná oblast Postoloprtsko, p evážn zem d lský pop . pr myslov zem d lský charakter, je sou ástí kraje s takovouto pov stí. V posledních deseti letech však došlo ke zna nému zlepšení životního prost edí. Avšak díky nedostate né propagaci není tato skute nost ani množství památek této oblasti a malebná p írodní zákoutí, p íliš známa.

strana 15


Tab. . 7 - Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo celkem

4836

Ekonomicky aktivní celkem

2503

v tom

1921

zam stnaní z toho

pracující d chodci

38

ženy na mat. dovolené

79

nezam stnaní Ekonomicky neaktivní celkem z toho

582 2302

nepracuj. d chodci

890

žáci, studenti, u ni

852

Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou Pramen: SÚ 2005

Jak již bylo n kolikrát uvedeno, je okres Louny a dot ená oblast Postoloprtsko pr myslov zem d lsky zam ena. V sou asnosti dochází k restrukturalizaci stávajících podnik a firem a zárove vznikají nové, p edevším díky investi ním pobídkám v pr myslových zónách i zájmových územích m st. Nejen místní ekonomická základna prochází v tomto období rozsáhlou strukturální p em nou, která sebou p ináší adu problém . Pro zajišt ní úsp šného rozvoje této oblasti je nutná hluboká p em na pracovních p íležitostí, nejen v pr myslových oborech (ztráta trh , hledání nových program a odbytiš ), ale i v zem d lství (pot ebné zvýšení produktivity pro lepší schopnost konkurence). Tab. . 8 - Ekonomicky aktivní podle odv tví – Postoloprty Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem z toho podle odv tví

4836 2503

zem d lství, lesnictví, rybolov

190

pr mysl

654

stavebnictví

327

obchod,opravy motor. vozidel

148

doprava, pošty a telekomunikace

187

ve ejná správa, obrana, soc. zabez.

144

školství, zdravot., veter. a soc. inn.

175 Pramen: SÚ 2005

Podle údaj z OSSZ Louny lze konstatovat, že se b hem 1. pololetí 2002 ve srovnání s koncem roku 2001 snížil po et firem po tem zam stnanc vyšším nad 25 (pokles o 2,4%) a po ty jejich zam stnanc klesly o 887 (tj. o 5,1%). Po et firem do 25 zam stnanc vzrostl o 10 p i r stu zam stnanosti o cca 4%.

strana 16


K mírnému nár stu došlo v letošním roce u po tu podnikajících osob samostatn výd le n inných (p ír stek 1,5%). Celková zam stnanost v okrese však podle údaj OSSZ Louny poklesla b hem 1. pololetí 2002 o 497 osob, tj. o 1,6%. Místní ekonomika je charakterizována: • pokra ováním v tradici pr myslových, zem d lských a potraviná ských odv tvích, asto však se nacházejících ve špatné ekonomické situaci • restrukturalizací, konverzí výrobních program (zm na vlastnictví) pr myslových i zem d lských závod po roce 1989 • neexistencí dominantních ekonomických subjekt v organiza ní struktu e m sta (viz. tabulka) • útlumem poptávky po pracovní síle v pr myslu a v zem d lství, nár st poptávky v terciéru • vysokou nezam stnaností, která je jedna z nejvyšších v R V následujících tabulkách je popsána struktura ekonomických subjekt (dle RES). Jsou zde uvedeny pouze ty, jež mají sídlo ve m st Postoloprty, nikoli pobo ky apod. Jejich celkový po et iní 304 ekonomických subjekt . Tab. . 9 - Struktura podnik podle po tu zam stnanc k 1.7.2002 PO ET ZAM STNANC PO ET PODNIK

0

1-5

6-9

10 - 19

20 - 24

25 – 49

50 - 99

neuvedeno

35

11

13

8

2

3

4

228

Tab. . 10 - Struktura podnik podle druhu vlastnictví k 1.7.2002

Pramen: RES 2002

DRUHY VLASTNICTVÍ PO ET PODNIK

2

6

7

neuvedeno

16

14

51

223

Pozn.: Kódové ozna ení druh vlastnictví: 2 – Soukromé ; 6 – Vlastnictví sdružení, politických stran a církví; 7 – Zahrani ní (cizí)

Pramen: RES 2002

Tab. . 11 - Struktura podnik podle formy podnikání k 1.7.2002 FORMY PODNIKÁNÍ 101 102 103 105 111 112 121 331 421 611 621 701 721 731 801 PO ET 185 4 10 12 2 31 2 2 13 1 3 18 2 13 1 PODNIK Pramen: RES 2002 Pozn.: Kódového ozna ení forem podnikání: 101 – Podnikatel – fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejst íku; 102 – Podnikatel – fyzická osoba zapsaná v obchodním rejst íku; 103 – Samostatn hospoda ící rolník nezapsaný v obchodním rejst íku; 105 – Svob. povolání – fyz. osoba podnikající na základ jiného než živnost. zák.; 111 – Ve ejná obchodní spole nost; 112 – Spole nost s ru ením omezeným; 121 – Akciová spole nost;

strana 17

Strategický plán rozvoje m sta Postoloprty P íloha – Profil m sta 331 – P ísp vková organizace; 421 – Zahrani ní osoba; 611 – St ední škola; 621 – Základní škola; 701 – Sdružení (svaz, spolek, klub aj.); 721 – Církevní organizace; 731 – Organiza ní jednotka sdružení; 801 – Obec (obecní ú ad)

Obr. . 12 – Obec III Louny – Podnikatelské subjekty podle odv tví

Obec

Po et podnikatelských subjekt

Zem d lství, lesnictví a rybá ství

Pr mysl

Stavebnictví

Doprava a spoje

Obchod, pohostinství, ubytování, ...

Ostatní obchodní služby

Ve ejná správa, obrana

Školství a zdravotnictví

Ostatní ve ejné, sociální služby

Tab. . 12 - Obec III Louny – Podnikatelské subjekty podle odv tví (2000)

Postoloprty Obec s rozší enou p sobností Louny

657

73

111

74

20

250

59

1

14

55

7264

732

973

710

224

2877

914

45

190

599

strana 18

Strategický plán rozvoje m sta Postoloprty P íloha – Profil m sta Pramen: SÚ 2000

P irozený pohyb a migrace Za prací k 3.3.1991 vyjíždí z Postoloprt celkem 1565 osob. Z toho 1210 obyvatel za prací každý den, zejména do obcí Vyškov, Louny a Žatec. Z území mimo okres pak do Mostu a Prahy. Za vzd láním vyjíždí 355 student . Jedná se p edevším o vyjíž ku do st edních a vysokých škol. Zhruba polovina do školních za ízení v rámci okresu Louny – 176 osob (Louny, Žatec – nebo je zde p irozen nejv tší koncentrace školských za ízení), a dále pak mimo okres do Chomutova, Mostu, Prahy a Ústí nad Labem. Významným cílem vyjiž ky za prací do bezprost ední blízkosti m sta Postoloprty jsou Elektrárna Po erady a obec Vyškov, na ásti jejíhož území je umíst no významné rozvodné za ízení energetického pr myslu. Za prací a do škol v Postoloprtech dojížd lo v uvedeném období celkem 476 osob. Dojížd jícími pracovníky byli p edevším obyvatelé m st Louny a Žatec. Po et a sm r dojíž ky do škol je p edevším do zdejší ZŠ z okolních obcí. Obr. . 13 – Obec III Louny – P irozený pohyb a migrace

strana 19


Zam stnanost V zem d lství pracuje tém 8,4 % ekonomicky aktivních osob okresu, v tradi ním odv tví došlo v posledních 12 letech k výraznému poklesu zam stnanosti. P es p esun ekonomicky aktivního obyvatelstva do terciární sféry poskytuje nadále nejvíce pracovních p íležitostí pr mysl, kde je zam stnáno 24,6% EA obyvatelstva. Vedle Elektrárny Po erady a dalších ty významn jších strojírenských firem p evažují provozy potraviná ského a spot ebního pr myslu, firmy jsou soust ed ny p evážn ve m stech nejnižší podíl EA obyvatel je zam stnaných ve výzkumu a vývoji (0,1%), v dobývání nerostných surovin (0,6%) a v pen žnictví a pojiš ovnictví (1,6%) Významný je pro Postoloprty pohyb obyvatelstva zp sobený migrací. Typická je v posledních letech zvyšující se mobilita, která se odráží i ve zvyšujícím se p ílivu obyvatelstva do m sta. P estože se podíl p ist hovalých oproti vyst hovalým v posledních letech zvyšuje, stále nedosahuje úrovn roku 1991. Prost ednictvím zvyšujícího se p ílivu obyvatelstva do m sta dochází ke kompenzaci p irozeného úbytku. Z výše uvedených charakteristik lze tedy p edpokládat, že vytvo ením vhodných podmínek jako jsou možnosti zam stnání v míst bydlišt , pop . v dobré dojíž kové vzdálenosti, atraktivitou prost edí, podmínkami pro bydlení, kvalitním kulturním a spole enským zázemím je možné pozitivn ovlivnit popula ní vývoj v Postoloprtech.

P ist hovalí

Vyst hovalí

P ír stek st hováním

Celkový p ír stek

S atky

Rozvody

199

206

-7

356

484

-128

-135

93

71

Postoloprty

74

55

19

177

121

56

75

25

16

P irozený p ír stek

Louny

Zem elí

M sta

Živ narození

Tab. . 13 - Pohyb obyvatelstva v m stech Louny a Postoloprty v roce 2004

Tab. . 14 - Vyjížd jící do zam stnání a škol Vyjížd jící do zam stnání

1711

z toho

v rámci obce

522

v rámci okresu

850

v rámci kraje

128

do jiného kraje

144

vyjížd jící do zam stnání denn mimo obec

934

Žáci vyjížd jící denn mimo obec

250 Zdroj: SLDB 08/2001

strana 20


Národnostní složení P i s ítání lidu, dom a byt v roce 2001 bylo umožn no ob an m, aby se p ihlásili k národnostní skupin podle vlastního rozhodnutí. Bylo tak umožn no s ítaným osobám p ihlásit se vedle eské národnosti i k národnosti moravské, slezské nebo rómské. Z výsledk s ítání obyvatelstva vyplývá, že 92,8 % obyvatel m sta Postoloprty se hlásí k eské národnosti. Z ostatních národností jsou nejvíce zastoupeny národnosti slovenská a n mecká. Tab. . 15 - Obyvatelstvo podle národnosti Obyvatelstvo celkem z toho národnost

eská

4836 4489

moravská

16

slezská

0

slovenská

165

romská

14

polská

8

n mecká

27

ukrajinská

18

vietnamská

5 Zdroj: SLDB 04/2001

Stejn jako v jiných m stech eské republiky pat í k neproblemati t jším komunita Róm . A koliv ve s ítání v roce 2001 se k romské národnosti p ihlásilo pouze 14 obyvatel m sta, skute ný po et p íslušník této komunity je mnohem vyšší. Zatímco dlouhodob žijící skupiny romských obyvatel se pom rn úsp šn za le ují do m stské komunity, problémy p icházejí p edevším s nov p íchozími skupinami z ostatních region R a Slovenska. V tšina takto p íchozích se nep ihlásí v Postoloprtech a místních ástech k pobytu, tudíž zmapovat jejich po etní stav a místo p íchodu však je velmi obtížné. Úrove vzd lanosti Z polohy m sta vyplývá nejen zam ení v oblasti zam stnanosti obyvatel m sta, kde p evládají pr myslové obory, ale také v oblasti vzd lanostní struktury. V Postoloprtech p evládá obyvatelstvo se st edním odborným vzd láním a se základním vzd láním. Nízká vzd lanostní úrove obyvatelstva je velký problém, který následn negativn ovliv uje adu dalších oblastí života m sta, p edevším pokud jde o nabídku pracovních sil a uplatn ní se na trhu práce, aktivní ú ast p i vytvá ení kulturního a intelektuálního prost edí m sta nebo aktivní ú ast ob an na rozvoji m sta.

strana 21


Tab. . 16 - Obyvatelstvo podle stupn vzd lání Obyvatelstvo 15 leté a starší v tom podle stupn vzd lání

3854

bez vzd lání

36

základní v . neukon eného

1295

vyu ení a st . odborné bez mat.

1617

úplné st ední s maturitou

651

vyšší odborné a nástavbové

78

vysokoškolské

107

nezjišt né vzd lání

70 Zdroj: SLDB 03/2001

Lidé s nízkým stupn m vzd lání i bez ukon eného základního vzd lání jsou díky nízké kvalifikaci rizikovou skupinou ohroženou na trhu práce. Za ínají se zde vytvá et podmínky pro rozvoj cestovního ruchu navazující na bohatou historii, existenci ady kulturních památek, chrán ných p írodních lokalit atd. Vzd lání místních obyvatel by se m lo více zam it na služby, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Sociální prost edí, vztahy, kriminalita Sociální prost edí m sta Postoloprty je ovlivn no jednak základními demografickými faktory (vzd lanostní úrove , národnostní složení, ekonomická aktivita,…), které jsou zmín ny v p edcházejících kapitolách, jednak lokálními specifiky, vycházejícími p edevším z historického vývoje m sta. Komunikace, organizovanost, p eshrani ní spolupráce Z hlediska regionálního partnerství p ísluší M sto Postoloprty do Euroregionu Krušnoho í. Ten je sou ástí zájmového mezinárodního sdružení eských a n meckých m st a obcí Euroregionu Krušnoho í/Erzgebirge se sídlem v Most . Obr. . 14 – Euroregion Krušnoho í

Zdroj: RIC ÚK 2004

strana 22


Ob • •

ásti sdružují obce a m sta z následujících okres : eská ást se sídlem v Most : Chomutov, Most, Louny, Teplice a Litom ice n mecká ást: MEK (Mittlerer Erzgebirgskreis), Annaberg, Freiberg, Stollberg

Euroregion Krušnoho í vznikl roku 1992 jako výraz v le obyvatel na obou stranách hranice, aby se neopakovaly stinné stránky našich spole ných tisíciletých d jin. Svou autoritu si postupn vybudoval euroregion svou prací a aktivitou. V sou asné dob je euroregion jediným regionálním zástupcem na obou stranách hranice p i mezinárodním projednávání projekt v programech ur ených na podporu p eshrani ní spolupráce, jeho role je nezastupitelná p i projednávání rozvojových koncepcí a spole ných rozvojových dokument . Tab. . 17 – lenství M sta Postloloprty v mikroregionech DATUM NÁZEV PRÁVNÍ FORMA P EDM T INNOSTI ZALOŽENÍ KONTAKT 10.7.2001 Dobrovolný svazek Rozvoj a zkvalitn ní protidrogové obcí prevence ve všech oblastech Euroregion Krušnoho í

1992

Zájmové sdružení

Dobrovolné regionální sdružení m st a obcí CV, LN, MO, TP a jiných práv. osob zam ené na spolupráci a vzájemnou pomoc s obcemi, m sty a institucemi v Sasku - SRN

SESO

1993

Zájmové sdružení

Ochrana zájm

lenských obcí

(Pramen: RIC – databáze NNO)

I p es národnostní spory ech a N mc b hem bohaté historie m sta a zanechané hluboké stopy v myšlení a jednání lidí z období druhé sv tové války, za ala se postupem asu rozvíjet spolupráce se sousedními m sty a obcemi Spolkové zem Sasko. Tato spolupráce probíhá p edevším v rovin sportovních a kulturních akcí, vým nných pobyt i vydávání spole ných materiál nap . propaga ních. Tato spolupráce je využívána také pro získávání prost edk na další rozvoj z r zných rozvojových program , p edevším z EU. P eshrani ní spolupráce je realizována s partnerským m stem na n mecké stran hranice, kterým je m sto Wolkenstein. Spolupráce je založena na vzájemných návšt vách delegací p edstavitel m st Postoloprty a Wolkenstein, vzájemných sportovních utkáních. Tab. . 18 – Údaje o zahrani ním partnerovi M sta Postoloprty M sto, obec M sto Wolkenstein Stát

SRN

Datum vzniku partnerství od roku 1970 Spole né akce

Postoloprtské slavnosti (vystoupení d tí, rytí s dobovými hrami), fotbalová utkání, hasi ské dny, spole ná publikace „Postoloprty a okolí“, vým nné návšt vy žák ZŠ (Pramen: RIC – databáze NNO)

strana 23


1.2.3 Struktura a využití území M sto Postoloprty o rozloze 4 644 ha je situováno na ploché tabuli s p íkrými svahy sm ujícími k toku Oh e, leží na d ležité silni ní trase Praha – Chomutov a prochází jím železni ní tra Žatec – Most a Žatec – Louny. Postoloprtsko je díky geografické poloze a vhodným klimatickým podmínkám p evážn zem d lským krajem, zdejší t žká p da je velmi vhodná p edevším pro p stování chmele, jehož tradice sahá již do doby st edov ku. A koli má zem d lství v celém úrodném Pooh í významné místo, je v Postoloprtech n kolik pr myslových podnik , které jsou známé i v širším okolí. Tab. . 19 – Druhy pozemk Obce III Louny v roce 2003 (v ha) Zem d lská Lesní Zastav né Území Vodní plochy p da plochy p da OBEC III - Louny Postoloprty

Ostatní

35255.1171 6043.0135

710.2634

834.9604

4422.3811

3673.6185

176.4152

85.4404

545.7988

169.3882

Pramen: SÚ 2003 - platí pouze pro Postoloprty

Obr. . 15 - Obec III Louny – Druhy pozemk

strana 24


Domácnosti a bydlení Z celkového po tu 2084 byt v rodinných a bytových domech (celkem 940 dom ) je obydleno 1 787 bytových jednotek (743 dom ). Z toho je 1 410 byt – tém 80%, resp. 506 dom , tj. 68% vybaveno úst edním nebo etážovým vytáp ním. Na centrální zdroje tepla je napojeno 919 byt (65%), zbytek byt – 491 (35%) má vytáp ní a oh ev vody lokálními zdroji tepla. M sto vlastní v sou asné dob 220 byt , jejichž správou je pov ena Bytová správa Technických služeb m sta Postoloprty, s. r. o. Zbývající bytový fond je v soukromém nebo družstevním vlastnictví. Ve m st vyvíjí innost Okresní stavební bytové družstvo Louny, družstvo Postoloprty. Existuje zájem uživatel m stských byt na p evod t chto byt do soukromého vlastnictví. M sto Postoloprty, podobn jako jiná m sta R, se snaží prodejem byt do osobního vlastnictví snížit nemalé výdaje m stského rozpo tu na jejich údržbu. V sou asné dob existuje ve m st 7 Spole enství vlastník byt , s celkovým po tem 215 byt . Domácnosti Podle výsledk s ítání lidu, dom a byt z roku 2001 tvo ili obyvatelé m sta Postoloprty 2010 censovaných domácností. Z toho 53,0% zaujaly úplné rodiny a 34,1% podílem fendované domácnosti s jedním lenem. Neúplných rodin bylo v roce 2001 - 295 a tvo í tak podíl zhruba 14,7 % z celkového úhrnu domácností. Ve srovnání s obdobnými m sty se Postoloprty vyzna ují nižším zastoupením úplných rodin a vyšším zastoupením censovaných domácností, které jsou tvo eny pouze jednou osobou.

Tab . 20 - Po ty domácností podle typu domácnosti Bytové domácnosti v tom

1787 s 1 HD

1656

se 2+ HD

131

Hospoda ící domácnosti v tom

1991 s 1 CD se 2+ CD

Cenzové domácnosti v tom

1973 18 2010

úplné rodiny

1066

z toho se závislými d tmi

541

neúplné rodiny

295

z toho se závislými d tmi

186

nerodinné domácnosti

31

domácnosti jednotlivc

618 Zdroj: SLDB 2001

strana 25


Obr. . 16 - Graf – Rozd lení respondent dle typu domácností Rozd lení respondent dle typu domácnosti

25 20 15 10 5 0

Po et odpov dí rodi /rodi e s dít tem/d tmi manželé nebo partne i žijící bez d tí (také pokud d ti žijí ve vlastní domácnosti) jednotlivec vícegenera ní domácnost jiný typ nevím/bez odpov di

Bydlení Bytový fond má v Postoloprtech smíšený charakter. Oproti jiným m st m v regionu si Postoloprty dokázaly udržet z velké ásti p vodní zástavbu. Zdejší charakteristika m stské zástavby je velkou devizou v tom p ípad , bude-li se m sto rozvíjet jako reziden ní místo a bude-li chtít profitovat z rozvoje cestovního ruchu. Tab. . 21 - Domovní fond Domy úhrnem

940

z toho domy obydlené

743

z úhrnu obydlených dom

rodinné domy

591

bytové domy

140

domy podle vlastnictví

soukromých osob

566

obce, státu

67

SBD

54

domy postavené

do 1919

206

1920-1945

144

1946-1980

206

1981-2001

163

strana 26


Tab. . 22 - Bytový fond Byty úhrnem v tom

2084 byty obydlené z toho

1787 v rodinných domech

666

v bytových domech

1106

byty neobydlené v obydlených. domech

89

byty neobydlené v neobydlených domech

208

z toho podle d vodu

obydlené p echodn

11

slouží k rekreaci

130

1.2.4. Rozvojové plochy pro bydlení P ipravené rozvojové plochy pro bydlení ve m st Postoloprty chybí. Lokalita pro novou plošnou výstavbu reziden ních ástí m sta není p ipravena. Hlavním problémem je p edevším absence pozemk , které by již byly zasí ované pro dodávku plynu, elekt iny, vody a pro odvod splaškových vod. Bytová výstavba v Postoloprtech probíhala p edevším v 60. a 70. letech, kdy byla vystav na sídlišt panelových dom . Výstavba byt pak ve v tším m ítku prakticky neprobíhala. Zázemí pro bydlení se vyvíjelo zejména individuáln . Po roce 1990 se v tší stavební innost zaznamenala v severozápadní ásti m sta, to se ale op t jedná o individuální výstavbu rodinných domk . Po roce 1990 vznikly ulice V trná a Dubová, kde v dnešní stojí 9 a 12 dom . Venkovské ásti m sta Postoloprty zaznamenávají v poslední dob trend p ílivu mladých rodin, které vyhledávají levné bydlení v nedaleké vzdálenosti od v tších m st a jiných st edisek zam stnanosti. V obcích je také dobrý potenciál pro rozvojové plochy. Ovšem zde je problém prakticky totožný jako ve m st Postoloprty, není pro to vybudovaná dostate ná infrastruktura. Dalším problémem je také zastaralý územní plán, který s podobnými rozvojovými plochami zatím nepo ítá.

1.2.5 Aktuální stav územn plánovací dokumentace Velmi kvalitní územní plán vznikl v atelieru ing. Olžbuta. V sou asné dob se však již nezahrnuje aktuální údaje ve své analytické ásti, ani nejsou zohledn ny nové možnosti rozvoje, o kterých m sto uvažuje. Poslední aktualizace byla schválena zastupitelstvem v roce 1995. Jak je výše zmín no, územní plán v mnoha ohledech již nekoresponduje s aktuálními zám ry m sta. Zejména v n m nejsou zahrnuty plochy plnící reziden ní funkce a zárove nejsou vy ešeny plochy ur ené pro podnikání (pr myslové zóny). Situace územn plánovacích dokument venkovských ástí je nevyhovující. N které obce postrádají jakoukoli dokumentaci. Jiné obce (nap . Strkovice, Skupice a Vrbka) mají zpracovanou urbanistickou studii.

strana 27


1.2.6 Shrnutí M sto Postoloprty a jeho místní ásti leží v centrální ásti Ústeckého kraje, mezi m sty Louny a Žatec v nadmo ské výšce 185 – 215 m n.m. Charakter Postoloprt a okolí je p evážn zem d lský, ve m st je také n kolik pr myslových podnik . Po et obyvatel m sta se p íliš nem ní, v posledních letech mírn roste. Ve m st žije po etná romská komunita, z ehož vyplývají n které problémy v soužití obyvatel. Úrove vzd lanosti nedosahuje pr m ru R. Za prací vyjíždí denn mimo cca 1200 obyvatel, za vzd láním cca 300 student . V tšina byt v Postoloprtech je v soukromém vlastnictví, m sto má ve svém majetku jen 220 byt z celkového po tu 1787 obydlených bytových jednotek. Ve m st probíhala poslední významná bytová výstavba v 70. letech 20. století, v sou asné dob chybí rozvojové plochy pro bydlení, platný územní plán byl aktualizován naposledy v r. 1995 a m sto je p ed rozhodnutím provést další aktualizaci územního plánu, nebo zpracovat nový územní plán.

1.3 Infrastruktura 1.3.1 Dopravní infrastruktura M sto Postoloprty pat í z pohledu vazby na širší nad azený dopravní systém k sídelním útvar m za azeným do kategorie st edních sídel ve st edním Pooh í. Území drobných sídel u Postoloprt je z dopravního hlediska pom rn stabilizováno, a proto není ve výhledu uvažováno s rozsáhlými úpravami, rekonstrukcemi i novostavbami dopravních tras. Obr. . 17 - Dopravní infrastruktura

strana 28


Silni ní doprava M sto Postoloprty má kvalitní silni ní spojení s okolními m sty. Leží na hlavním silni ním tahu, který spojuje m sto Chomutov s hlavním m stem Prahou, tj. na silnici . I/7. Vzhledem ke své poloze má díky silnici I/7 i velmi dobré silni ní spojení s okresními m sty Louny a Chomutov, o emž nás m že p esv d it porovnání vzdálenosti mezi dv ma místy po silnici a p i p ímém spojení vzdušnou arou. K vyšší kategorii silni ních tah náleží i silnice druhé t ídy II/255 Postoloprty – Po erady – Most. Kvalitní je i silni ní spojení s m sty Most a Žatec. Relativn horší je dostupnost vzdálen jších m st Ústeckého kraje (Ústí nad Labem, Teplice, D ín). Tato m sta jsou propojena silnicí . 13, na kterou je m sto Postoloprty napojeno silnicí I/7. Trasy dopl kové sít t etí t ídy jsou pom rn dob e rozv tvené a vytvá ejí optimální obslužnou sí ve vazb na stabilizované lokality osídlení. Obr. . 18 - Silni ní sí

strana 29


Železni ní doprava Železni ní doprava je v daném území zastoupena dv ma trat mi: 1. od západu ve sm ru od Žatce prochází severní ástí intravilánu m sta jednokolejná elektrifikovaná železni ní tra . 160 Plze – Žatec – Postoloprty – Obrnice s železni ní stanicí Postoloprty. Tra pokra uje severním sm rem v soub hu s druhou kolejí do Obrnic. Ze stanice Postoloprty jsou vyvedeny vle ky Montage a.s., Agroslužby Postoloprty a firmy KB BLOK z jedné kmenové vle kové koleje Tatinná. 2. jednokolejná tra . 123 Louny – Postoloprty navazuje na tra Její dopravní využití je výrazn menší.

. 160 ve stanici Postoloprty.

Ob železni ní trat mají ve m stech Louny a Plze dobré napojení na další, i mezinárodní železni ní spoje. Železni ní stanice je pro obyvatele m sta Postoloprty snadno dostupná, i když se nachází na okraji m st, avšak v jeho bezprost ední blízkosti. Obr. . 19 - Železni ní doprava

strana 30


Místní komunika ní sí Sí MK je v prostoru m sta zastoupena sb rnými a obslužnými komunikacemi. Jejich systém vychází ze sou asného stavu, kde jsou jednotlivé trasy historicky stabilizovány a jsou dopln ny o n které nové místní komunikace. V Postoloprtech jsou zastoupeny funk ní skupiny sb rných, obslužných a nemotoristických komunikací. Charakter sb rných komunikací mají pr tahy silnic t etí t ídy, ostatní MK lze za adit do kategorie obslužných, zp ístup ujících jednotlivé prostory a konkrétní objekty. Obchvat silnice I/7 je veden mimo intravilán a do kategorie místních komunikací se nezahrnuje. Charakter sb rných komunikací typu B2 mají pr tahy silnic t etí t ídy. Ší kové parametry ulic jsou kapacitní a v n kterých úsecích dosahují hodnot až 10-12 m. Rychlost je v centru omezena na 40 km/hod. Ostatní místní komunikace lze za adit do kategorie obslužných MK typu C1. Obr. . 20 – Graf – Prioritní ešení komunikací Místní komunikace, které mají být prioritn

0

1

2

3

4

5

6

7

ešeny

8

9

Mírové nám stí

Dvo ákova

5. kv tna

Masarykova

Školní

Armádní

Alšova

Wolkerova

U trati

B. N mcové

Fuegnerova

28. íjna

Jiráskova

Zdislavova

T ebízského

10

Jak je z grafu patrné, nejvíce problematickou komunikací je dle dotázaných Mírové nám stí, dále ul. Dvo ákova, 5. kv tna, Masarykova. strana 31


P ší a cyklistická doprava Místní komunika ní sí zahrnuje systém sb rných a obslužných místních komunikací, detailn zp ístup ujících objekty vybavenosti, bydlení, provozoven závod , rekreace a ostatních areál . Rozhodující p ší provoz je v centrální ásti Postoloprt v prostoru Mírového nám stí, Husovy a Alšovy ulice. Spojovací funkci mají trasy vedené z centra do Žižkovy ulice ke stanici D a trasa vedená Dvo ákovou ulicí pod tra do prostoru sportovišt za silni ním obchvatem. Cyklistická doprava využívá p evážn stávajících místních komunikací. V sou asné dob je v návrhu p ší a cyklistická trasa vedená z Alšovy ulice do prostoru chatové kolonie u Oh e za tratí a silnicí I/7. Vysoká koncentrace p šího provozu je patrná v centru m sta. Z hlediska trávení volného asu jsou obyvateli m sta využívány lokalita zámeckého parku a trasy podél eky Oh e. V plánu je i spojení budoucího volné vodní plochy po vyt ženém prostoru št rkopísku „Seník“ s Postoloprty p ší a cyklistickou stezkou. Klidová doprava Jedná se p edevším o plochy vhodné k odstavování a parkování vozidel v pat i ných vzdálenostech od objekt vybavenosti a bytových dom . Centrální parkovací plocha je situována na Mírovém nám stí, má dostate nou kapacitu a pro vnit ní pot eby m sta je optimální. Vyhrazené odstavné plochy jsou p edevším na sídlištích u objekt bytových dom . Pokud to ší kové parametry umož ují, jsou vozidla odstavována i v ulicích. M sto má také pom rn vysoký podíl adových garáží situovaných p i trati D a p i jižním okraji m sta. Ve ejná doprava Zajišt ní ve ejné autobusové a železni ní dopravy pro pot eby obyvatel m sta je vzhledem k tranzitní poloze m sta mezi m sty Žatec a Louny na standardní úrovni. Existují však oblasti, kde je dopravní spojení ve ejnou dopravou omezené. M stská doprava není v sídelním útvaru provozována. Hromadnou dopravu osob s okolními m sty, kam obyvatelé dojížd jí p edevším za prací, zajiš uje v Postoloprtech vn jší doprava SAD a SD. Dopravní spojení s okolními m sty z pohledu obyvatel Dopravní ešení sídel Rvenice, Selenice, Seménkovice, Dolejší H rky, Hradišt , Mradice, Levonice, Malnice a B ezno – U cukrovaru dopravn navazuje a souvisí s vn jším prostorem m sta Postoloprty. Silni ní tahy vyšší kategorie jsou zastoupeny tahem první t ídy silnice . I/7 Louny – Chomutov - ta umož uje kontakt na velké sídelní útvary v podkrušnohorské pánvi a centrální oblasti státu, a silnicí druhé t ídy II/255 Postoloprty – Po erady – Most. Ob se ešeného prostoru pouze dotýkají a zmín né obce p ímo neovliv ují. Trasy dopl kové sít III. t ídy jsou pom rn dob e rozv tvené a vytvá ejí optimální obslužnou sí . V tšina p epravních tah sm uje do center vyšší ob anské vybavenosti, kterými jsou sídelní útvary v údolí eky Oh e v etn okresního m sta Louny.

strana 32


Obr. . 21 – Graf - Problematika dopravy z pohledu respondent Problematika dopravy z pohledu respondent 7%

5%

3% 1%

1%

17%

8% 15% 14% 14%

15%

neumím posoudit/bez odpov di problémy s parkováním v míst bydlišt málo cyklostezek, p ípadn nenapojené na další cyklotrasy problémy s bezpe ností silni ního provozu s dopravou ve m st a okolí jsem spokojen nedostate ná dostupnost ve ejnou hromadnou dopravou s automobilovou dopravou ve m st nejsou žádné závažné problémy špatná pr jezdnost m stem dostupnost m sta z v tších center problémy s parkováním v centru malá kapacita silnic mimo st ed m sta

1.3.2 Technická infrastruktura Technická infrastruktura je jedním ze základních faktor , který ur uje kvalitu bydlení ve m st a související rozvojové možnosti m sta, p edevším z hlediska výrobní a obytné funkce. Zhodnocení stavu technické infrastruktury zahrnuje p edevším posouzení sou asného stavu zásobování energiemi (elektrická energie, teplo, plyn) a posouzení hospoda ení s vodami (zásobování pitnou vodou, zásobování užitkovou vodou, odvád ní a išt ní odpadních vod). Sou asný stav zásobování energiemi Zásobování elektrickou energií – sít velmi vysokého a vysokého nap tí Zásobování elektrickou energií – Postoloprtsko je napájeno ze t í kmenových vedení 22 kV která jsou mezi sebou propojena. Vyškov – Tucho ice – prochází v t sné blízkosti Postoloprt a je spojeno s vedením Vyškov – Louny a s vedením Vyškov – Žatec. Druhá spojnice vznikla vybudováním venkovního vedení VN pro závlahy, v etn druhého potahu na kmenovém vedení Vyškov – Tucho ice.

strana 33


Velké množství trafostanic v této oblasti je dáno orientací dot eného území na zem d lskou výrobu. Jejich využití je r zné. ada z nich je v provozu pouze sezónn (nap . esa ky chmele), n které mají zdvojená trafa, i ponechanou rezervu výkonu (statky, kravíny) a kone n je n kolik provizorních a do asn i nepravideln používaných. Tyto trafostanice s ur ením pro zem d lství a pr mysl nejsou v majetku EZ Distribuce, a.s. – provozovna Žatec. Pro distribu ní použití jsou díky své poloze nevyužitelné. Distribu ní stanice jsou z ásti z let dvacátých (již neumož ují modernizaci – montáž siln jších transformátor ) a z ásti z 60. let, které jsou v dobrém stavu s rezervou a možností montáže v tšího transformátoru. Obr. . 22 - Hlavní elektrické rozvodné sít

Zásobování teplem Teplo je dodáváno t emi centrálními tepelnými zdroji na zemní plyn, které provozuje firma Tepelné hospodá ství, s.r.o. Postoloprty: Sídlišt Draguš -

4,6 MW výkonu

Sídlišt „U trati“ -

10 MW výkonu.

Tyto centrální zdroje jsou vybaveny kogenera ními jednotkami o celkovém elektrickém výkonu 0,804 MWel.

strana 34


Další zdroje tepla jsou zdroji lokálními. Vlastní zdroj tepla s úst edním vytáp ním mají nap . objekty ob anské vybavenosti jako nap . plavecký bazén, Tyto kotelny jsou již dnes v tšinou plynofikovány. Ve staré ásti m sta je adová zástavba vytáp na p evážn lokálními plynovými topidly, menší ást ješt na tuhá paliva. Rodinné domy ve m st mají vlastní vytáp ní domovními kotli na zemní plyn a áste n na tuhá paliva. Pr myslové objekty na území m sta mají vlastní energetická hospodá ství. Zásobování plynem plynofikace je realizována v m stské ásti Postoloprt, z venkovských ástí m sta byly plynofikovány také Seménkovice a Rvenice. U dalších venkovských ástí Postoloprt se z d vodu nepom ru mezi náklady na z ízení plynovod a zisky z prodeje plynu s plynofikací zatím neuvažuje. Napojení nových odb r je navíc omezeno kapacitou stávajícího VTL plynovodu DN 200. Obr. . 23 - Hlavní plynovody

1.3.3 Telekomunikace M sto Postoloprty je napojeno na dálkový telekomunika ní kabel. M sto pln sta í pokrýt požadavky obyvatel na zavedení telefonu. ešené území je sou ástí místního telefonního obvodu a spadá do uzlového telefonního obvodu (UTO) Louny. Jednotná telekomunika ní sí je dle plán akciové spole nosti eský Telecom (nyní Telefonica) modernizována a zkapacit ována. Na území m sta je dostupný signál mobilních operátor .

strana 35


Televizní signál je p ijímán z televizních vysíla Buková hora (Ústí nad Labem), Jedlová hora (Chomutov), Praha a Klínovec. Kvalita je dobrá. Signál ve ejn právního rozhlasu je v ešeném území p ijímán v pásmech VKV a SV v dostate né kvalit .

1.3.4 Vodohospodá ské sít Vodovody - Postoloprty jsou zásobeny v rámci skupinového vodovodu Louny, který je sou ástí nad azeného vodárenského systému „Oblastního vodovodu Severní echy“ (Severo eská vodárenská, a.s.). M sto je napojeno na skupinový vodovod Louny z p evad e DN 500 Most – Louny odbo kou u k ížení na silnici Chomutov – Praha. Odbo ka DN 200 je zavedena do zemního vodojemu na B ezenském vrchu 2 x 400 m3 – 229,0/233,5 m n. m.. Z vodojemu vede zásobní ad DN 250 ( ást DN 300) do Postoloprt. V nedávné dob pro zástavbu nad kótou cca 220,0 m n.m. byl p iveden zásobní ad DN 160 odbo ující ze zásobního adu vodojem B vany (400 m3 – 275,0/270,0 m n.m.) nad Rvenicemi. ad, který prochází zástavbou Rvenic je p iveden do Postoloprt a napojuje se na stávající ad DN 150. V rámci tohoto pásma je zásobeno 20 až 25% zástavby Postoloprt. Zdrojem vodovodu je voda z vodárenské soustavy Severní echy. P ívodní potrubí z Mostu do Loun má kapacitu min. 120 l/s. Toto množství se zatím neodebírá. Rozvodná sí byla z 80% rekonstruována ve 2. polovin šedesátých let. Rekonstrukce a vým ny se provád jí pr b žn , což je patrno ze zna ného podílu sít z um lých materiál . Obr. . 24 - Hlavní vodovodní ady

strana 36


Kanalizace – Kanalizace v Postoloprtech je ešena jako jednotná soustava pro odvád ní splaškových i povrchových vod. Lze je d lit na starou, p vodní ást a ást novou, která byla budována v rámci sídlištní výstavby, kdy došlo též ke zvýšení kapacity hlavních p ivad a ke stavb OV. Páte í stokové sít jsou kmenové stoky A a B A – odvádí vody z p vodní ásti m sta a ze sídlišt U trati (70%) B – odvod uje hlavn sídlištní tvr Draguš (30%) Všechny splaškové vody jsou p ivád ny do istírny – ze stoky A p ítok gravita ní vody, ze stoky B musí být erpány. Na odleh ovacích komorách OV není provedena úprava proti vzedmutí hladiny Oh e, takže p i ur ité úrovni hladiny eky dochází k lokálním záplavám. OV je v provozu od roku 1971. Jde o typ mechanicko – biologický.

1.3.5 Shrnutí Z hlediska požadavk na infrastrukturu v území je možno identifikovat n kolik faktor , které bude nutné ešit, má-li se m sto dále rozvíjet a má-li být p íjemným místem pro život místních obyvatel. Dostupnost m sta jak silni ní tak železni ní dopravou je vyhovující. Obchvatem m sta prochází hlavní silni ní tah I/7, stávající komunikace umož ují relativn kvalitní napojení tuto silnici 1. t ídy a na další, významn jší tranzitní koridory. Železni ní tra procházející m stem, je významnou spojnicí s železni ními trat mi m st Louny, Žatec a Plze . M sto má dobrou dopravní dostupnost i se sousedními m sty, což umož uje vysokou mobilitu jeho obyvatel p i získávání zam stnání v ostatních m stech regionu. K vy ešeným problém m m sta náleží i tranzitní doprava, která je ešena silni ním obchvatem. Také území drobných sídel u Postoloprt je z dopravního hlediska pom rn stabilizováno a nepo ítá se s rozsáhlými úpravami, rekonstrukcemi a novostavbami dopravních tras. ešeny budou jen lokální problémy n kterých obcí. Stav technické infrastruktury ve m st a v p ilehlých obcích se vyzna uje pouze lokálními problémy, z celkového hlediska je možné ozna it jej za uspokojivý. P evážná ást m sta prošla celkovou plynofikací, krom m stské ásti Postoloprt jsou plynofikovány také dv venkovské ásti – Rvenice a Seménkovice. Velká ást stávající adové zástavby staré ásti m sta vlastní lokální plynová topidla. Lokální topeništ na tuhá paliva zatím z stala v n kterých rodinných domech.. Venkovské ásti Postoloprt budou p echázet na ušlechtilá paliva. Dle kapacit v trafostanicích je možná i komplexní elektrifikace. Rozvoj technické infrastruktury byl zajiš ován již v uplynulých desetiletích a je rozvíjena na základ pot ebnosti i v sou astné dob . Rozvodná vodovodní sí byla z 80 % zrekonstruována ve 2. polovin šedesátých let. Další rekonstrukce a vým ny jsou provád ny pr b žn . Kanalizace pochází z r zných období a je ešena jako jednotná soustava pro odvád ní jak splaškových, tak povrchových vod. Všechny splaškové vody jsou p ivád ny do OV, která je v provozu od roku 1971. Bude t eba zajistit kanaliza ní ád p ed nep íznivými ú inky vzedmutí hladiny eky Oh e. V oblasti zájmových destinací cestovního ruchu je zna nou devizou m sta místní zámek se zahradou a blízký archeologický skanzen v obci B ezno. Ve ejná doprava je na celkem dobré úrovní. Je zajiš ována vn jší dopravou SAD, m stská doprava není ve m st provozována. M sto má p ípojné trat na dv hlavní železni ní trat .

strana 37


1.4 Hospodá ství Hospodá ské podmínky ve m st jsou posuzovány z hlediska struktury a charakteristiky hospodá ské základny m sta, z hlediska podmínek pro podnikání ve m st a také z hlediska vnit ního hospoda ení m sta (p íjmy a výdaje m stského rozpo tu). Podnikatelské prost edí je ovlivn no p edevším právními a makroekonomickými podmínkami v zemi. Podnikání se rozvíjí nebo naopak upadá podle toho, zda je legislativa p íznivá a p ehledná, právo vymahatelné, zda státní správa funguje a není administrativní barierou, jak jsou dostupné finance z finan ního trhu a jaké je da ové zatížení. To vše nem že obec ovlivnit, m že však lokální podnikatelské prost edí pozitivn ovlivnit vst ícným a profesionálním postupem v ú edních procedurách, z izováním a zlepšováním technické infrastruktury, která je ve správ obce a poskytovat informa ní služby a otev en komunikovat s podnikateli. Obec také m že podpo it podnikatele na svém území vytvo ením systému investi ních pobídek, který stimuluje zam stnanost v obci.

1.4.1 Hospoda ení m sta Hospoda ení m sta je posuzováno z hlediska výše p íjm m stského rozpo tu a výše výdaj , které m sto každoro n vydává na jednotlivé oblasti své p sobnosti. Z hlediska programu rozvoje m sta, resp. podpory jeho rozvojových aktivit je d ležitá znalost rozsahu investi ních prost edk , které má m sto k dispozici. P íjmy m sta jsou tvo eny da ovými p íjmy a p íjmy neda ovými, nap . p íjmy z dotací a z prodeje m stského majetku. Da ové p íjmy m sta pocházejí zejména ze ty zdroj : • Da ze závislé innosti zam stnanc (rozd lení podle rozpo tových pravidel) • Da z p íjmu podnikatel – fyzických osob • Da z p íjmu právnických osob (rozd lení dle rozpo tových pravidel) • Da z p íjmu právnických osob za obec Obr. . 25 – Graf - Struktura da ových p íjm v Postoloprtech v letech 2001 – 2005 (v tis. K ) 35000 30000 Správní poplatky

25000

Srážková da Da z nemovitostí

20000

DPH Da z p íj. PO

15000

Da z p íjmu PO 10000

Da z p íj. FO ze SV Da z p íj. ze záv. in.

5000 0

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: M sto Postoloprty 2006

strana 38


Da ové p íjmy m sta Postoloprty v posledních 5 letech byly pom rn stabilní, od r. 2003 mají vzr stající trend. Obr. . 26 - Graf - P íjmy a financ. operace M sta Postoloprty v letech 2001 – 2006 (v tis. K ) . P íjmy celkem

z toho da ové p íjmy

100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: M sto Postoloprtv 2006

Celkové p íjmy m sta Postoloprty mají od r. 2001 mírn rostoucí trend, krom roku 2005, který je charakteristický výrazn nižším podílem dotací v p íjmové ásti rozpo tu, souvisejícím s p evodem vyplácení sociálních dávek na Ú ady práce. Celkové výdaje m sta Postoloprty v roce 2004 dosáhly 93 054 mil. K . Investi ní výdaje se na této sum podílely pouze z 9,25 %, zbývajících 90,75 % tvo í neinvesti ní výdaje. V roce 2005 se pom r investi ních výdaj m sta v i jeho celkovým výdaj m nepatrn zvýšil na hodnotu 9,6%. Obr. . 27 - Graf – Incest. a neinvest. výdaje M sta Postoloprty v letech 2001 – 2005 (v tis. K ) investi ní výdaje

neinvesti ní výdaje

100 000,00 90 000,00 80 000,00 70 000,00 60 000,00 50 000,00 40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 0,00

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: M sto Postoloprty2006

strana 39


Obr. . 28 – Graf - Struktura neinv. výdaj M sta Postoloprty v letech 2001 – 2005 (v tis. K ) 100000 90000 zem d lství

80000

vodní hospodá ství

vzd lávání

kultura

t lovýchova

60000

zdravotnictví

bydlení, komun.služby

50000

ochrana život.prost edí

sociální v ci

40000

bezpe nost a ve . Po .

územní samospráva

70000

30000 20000 10000 0 2001

2002

2003

2004

2005


V posledních 5 letech M sto Postoloprty vynaložilo z neinvesti ních výdaj nejvíce na vzd lávání ( v pr m ru 23,47 mil. K ro n ), sociální v ci ( v pr m ru 22,30 mil. K ro n ) a územní samosprávu (v pr m ru 17,78 mil. K ro n ). Obr. . 29 - Graf – Vývoj p íjm a výdaj m sta v letech 2001 – 2005 (v tis. K ) P íjmy celkem

Výdaje celkem

100 000,00 90 000,00 80 000,00 70 000,00 60 000,00 50 000,00 40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 0,00

2001

2002

2003

2004

2005


M sto dále disponuje majetkem v podob pozemk a nemovitostí. Pod správu m sta tak spadá 220 bytových jednotek a n které další objekty, které jsou v pronájmu ke komer ním aktivitám. P enesením kompetencí za správu školských za ízení na obce v roce 2001 došlo k významnému navýšení neinvesti ních výdaj z m stského rozpo tu práv na oblast vzd lání. Výdaje na vzd lávání se s 6,245 mil. K v roce 2005 podílely cca 8,7 % na celkových výdajích rozpo tu m sta.

strana 40


1.4.2 Struktura ekonomické základny Hospodá ská základna m sta je sou ástí vyšších územn -hospodá ských struktur. T sné vazby n kterých produk ních faktor (nap . vyjíž ka za prací, poptávkové sm ry, dodavatelské vztahy, surovinové toky a zejména územní rozsah místního a regionálního trhu u n kterých druh zboží a služeb) by vyžadovaly posoudit ekonomickou bázi m sta alespo v kontextu celého okresu Louny. Nicmén z hlediska možností strategické operativy m sta je hospodá ské prost edí posuzováno na lokální úrovni a pouze v díl ích vazbách na regionální úrove . Na základ získaných informací je možno místní ekonomiku charakterizovat: • útlumem poptávky po pracovní síle, • vysokou nezam stnaností, • neexistencí dominantních ekonomických subjekt v ekonomické struktu e m sta.

Zem d lství, lesnictví, rybá ství

Pr mysl

Stavebnictví

Doprava a spoje

Obchod, pohostinství, ubytování

Ostatní obchodní služby

Ve ejná správa, obrana

Školství a zdravotnictví

Ostatní ve ejné, sociální služby

Postoloprty

Po et podnikatelských subjekt

Tab. . 23 - Podnikatelské subjekty dle odv tví ve m st Postoloprty

852

67

166

136

25

284

93

1

16

64

Zdroj: RES 2006

Z hlediska zam stnanosti se v Postoloprtech nenachází žádná velká firma, která by zam stnávala v tší podíl obyvatel m sta. Ve m st je v sou asnosti n kolik výrobních podnik st ední velikosti, které procházejí vývojem. ást z nich byla modernizována a prosperuje (Keramický a Betonový Blok, s.r.o., Inženýrské Stavby L.M., a.s., Písky - J. Elsnic, s.r.o.), ve v tší mí e se naopak projevuje útlum, rušení n kterých výrob a hledání nových výrobních program , nebo nových vlastník . Jednotliví zam stnavatelé nijak výrazn neovliv ují a ani neur ují hospodá ský rozvoj m sta. Nejv tší zam stnavatelé jsou uvedeni v tabulce . 24.

Z toho živnostníci

Právnické osoby

Z toho obchodní spole nosti

Z toho družstva

Z toho státní podniky

Postoloprty

Fyzické osoby

Tab. . 24 – P ehled ekonomických subjekt se sídlem v Postoloprtech k 31. 12. 2004

852

67

166

136

25

284

strana 41


Tab. . 25 - Hlavní zam stnavatelé v Postoloprtech Název Agsus, s.r.o. v likvidaci Inženýrské Stavby L.M., a.s. Jan Cína Ji í erný Ji í Malý - Zem d lská oblastní Karel Rais KB-Blok Postoloprty, s.r.o. Keramický a Betonový Blok, s.r.o. Kovosvar, s.r.o. Kulturní za ízení m sta Postoloprty Marián Homola - MH Cirus Mate ská škola Postoloprty, p ísp.org. M sto Postoloprty MH Cirus, s.r.o. Miroslava Ku erová Mykodružstvo Písky - J. Elsnic, s.r.o. Technické služby, s.r.o. Postoloprty Tepelné hospodá ství, s.r.o. Postoloprty V & M Frozen mo ský potvory, s.r.o. Vladimíra Ledlová Základní škola Postoloprty Základní um lecká škola

OKE

Zam st.

Chov vep ového dobytka Výstavba trubních, komunika ních a energetických vedení Restaurace Maloobchodní prodej pohonných hmot Technické zkoušky a analýzy Specializovaný velkoobchod s jinými potravinami v . ryb, korýš a m kkýš Velkoobchod se d evem, stavebními materiály, nát rovými hmotami a sanitárním za ízením Výroba stavebních betonových prvk Výroba zámk a kování Kulturní a informa ní innost Restaurace P edškolní výchova Všeobecné innosti ve ejné správy Ostatní stavební innosti zahrnující speciální emesla Kade nické, kosmetické a podobné služby Rostlinná výroba kombinovaná se živo išnou výrobou (smíšené hospodá ství, kde pom r specializace iní mén než 66%) T žba a úprava kameniva, písk j. n. a št rkopísk išt ní m sta, sana ní a podobné innosti Výroba a rozvod páry a teplé vody Ostatní velkoobchod Potraviny Základní vzd lávání Vzd lávání v základních um leckých školách

6-9 25 - 49 6-9 6-9 10 - 19 10 - 19 25 - 49 100 - 199 6-9 4-6 25 - 49 10 - 19 25 - 49 10 - 19 6-9 10 - 19 25 - 49 25 - 49 10 - 19 10 - 19 6-9 50 - 99 6-9 Zdroj: RIC 2006

V budoucnu by se Postoloprty m ly soust edit na p ilákání v tších pr myslových provoz , a podporu malých a st edních podnikatel . V t chto aktivitách má m sto tradici i vytvo ené zázemí. Rozvoj Postoloprt, v etn venkovských ástí tohoto sídelního úvaru je podmín n rozvojem výrobních aktivit, nezem d lských i zem d lských. Pro rozvoj t chto aktivit lze využít stávající výrobní plochy uvnit zastav ných ástí jednotlivých sídel formou jejich intenzifikace. M sto má také vytvo enu pr myslovou zónu o ploše 3,8 ha. Tyto pozemky, k nimž je p ivedena elekt ina, plyn, pitná i užitková voda, telekomunika ní p ipojení a v blízkosti je i železni ní vle ka, jsou k dispozici investor m. P esto bude t eba z ásti vytvo it p im enou rezervu dalších nových výrobních ploch. Stávající územn -plánovací dokumentace ur uje disponibilní plochy v návaznosti na stávající pr myslový okrsek a dále v prostoru severn od silnice I/7a východn od silnice Postoloprty – Rvenice (bývalý t žební prostor št rkopísk ). Dále je navržena další lokalita výroby v prostoru skládky u Rvenic.

strana 42


Snahou v tšiny okolních m st, je rozvoj ekonomických aktivit vytvá ením pr myslových a obchodních zón a také podpora cestovního ruchu a s ním spojených podnikatelských aktivit. P íkladem jsou sousední m sta Žatec a Louny. Také Postoloprty mají k dispozici turistické atrakce, jako nap . Skanzen v blízkém B ezn . Bohužel, nejv tší atrakce – zámek je v e špatném technickém stavu a v sou asné dob není vhodná k turistickým návšt vám (s výjimkou zámecké zahrady). V budoucnu, v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, by se m ly vyprofilovat nové služby v oblasti pohostinství a ubytování, které by uspokojily rostoucí požadavky návšt vník m sta. Postoloprty mají výhodnou polohu vzhledem k blízké strategické pr myslové zón TRIANGLE v míst bývalého letišt Žatec, které by m ly využít ke svému budoucímu rozvoji. áste n tento názor dokumentují výsledky pr zkumu názor ob an m sta Postoloprty, z nichž vyplývá, že respondenti vyzna ili oblasti, na které by se m lo m sto do budoucna soust edit a podporovat nejvíce takto: -

bezpe nost ve m st

-

dostatek pracovních p íležitostí

-

údržba památek ve m st

-

kvalita prost edí m sta

1.4.3 Podnikatelské prost edí Podnikatelské prost edí ve m st je dáno velikostní strukturou ekonomických subjekt . Ve m st p sobí pouze malí a st ední podnikatelé. Za malé a st ední podniky jsou považovány firmy s po tem do 250 zam stnanc (resp. 0 – 249). Tab. . 26 - Struktura podnik v Postoloprtech dle po tu zam stnanc v roce 2005 Po et zam stnanc

Po et podnik

0

1-5

6–9

426

60

7

10 - 19 20 - 24 25 – 49 7

0

6

50 - 99 100-199 1

1

200 a více 0

Zdroj: RIC 2006

Z hlediska konkuren ního prost edí není situace nikterak dramatická. V oblasti maloobchodu a služeb, kde lze o ekávat v rámci úrovn m sta zvýšené konkuren ní tlaky, je situace velice klidná. Velkým problémem je kvalita poskytovaných služeb. Nízká konkurence nemotivuje živnostníky zvyšovat standard t chto služeb. V tomto sm ru by z ejm prosp l p íchod n kterého z nadnárodních obchodních et zc , který by zvýšil konkurenci a motivoval místní obchodníky ke zkvalitn ní poskytovaných služeb. ada obyvatel m sta využívá pro své nákupy obchodní centra v okolních m stech. Pro podnikatele p sobící v Postoloprtech je charakteristický nízký zájem organizovat se do sdružení i svaz , vystupovat spole n za ur itým cílem. Následn je tak ztížena komunikace mezi zástupci podnikatel a vedením m sta, na jejímž základ by bylo možné zlepšovat podmínky pro podnikání ve m st .

strana 43


1.4.4 Shrnutí M sto Postoloprty je charakteristické nevyhran nou, až polyfunk ní ekonomickou základnou. Na jeho území se nenachází žádný velký podnik, který by zásadním zp sobem ovliv oval rozvoj m sta. Jedná se o n kolik malých a st edních firem, p i emž v tšina subjekt spadá do nejnižší kategorie, která je z hlediska po tu zam stnanc definována. Nabídka pracovních míst jimi vytvo ená je velice slabá a v tšina ekonomicky aktivních obyvatel Postoloprt musí za prací vyjížd t do okolních m st. K hlavním bariérám rozvoje podnikání na území m sta m žeme za adit jednak celkov nep íznivé podmínky pro podnikání, které samo m sto nem že p íliš ovlivnit, dále pak nízkou kvalifikaci pracovní síly s nízkou motivací pracovat, nezájem o spolupráci mezi podnikatelskou ve ejností, neochotu podnikatel komunikovat s vedením m sta a spole n tak ešit problémy. P ípadní investo i naráží na nedostatek ploch pro zasídlení malých a st edních firem. Na druhé stran pozemky p ipravené v pr myslové zón m sta nejsou delší dobu obsazeny. M sto neustupuje od myšlenky výstavby pr myslové zóny v režii investora, p estože si je v domo velké konkurence takovýchto ploch v okolních m stech Krom toho m sto preferuje rozvoj p edevším emesel, obchodu, služeb a dalšího MSP. M sto m že investory, kte í by cht li na území m sta zrealizovat sv j podnikatelský zám r, p ilákat p edevším relativn dobrou dopravní dostupností po silnici i železnici, novými podnikatelskými p íležitostmi souvisejícími s budoucím rozvojem cestovního ruchu i urbanistickým charakterem m sta, který m že být atraktivním místem pro trvalý pobyt úsp šných podnikatel . Pohled na m sto od jihu s inunda ním mostem v pop edí

V oblasti maloobchodu je problématická nízká kvalita a standard poskytovaných služeb. Místní živnostníci nepoci ují konkurenci velkých obchodních et zc a nemají tak pot ebu zvyšovat úrove kultury obchodu. ada obyvatel Postoloprt preferuje proto nákupy v nákupních centrech v okolních m stech, jak je zmín no výše. Saldo hospoda ení m sta dlouhodob nevykazuje kladné hodnoty. V posledních 5 letech m sto dosáhlo kladného výsledku hospoda ení v roce 2001 a 2005, v letech 2002, 2003 a 2004 výdaje m sta p evýšily jeho p íjmy. Investi ní výdaje se na celkových výdajích m sta v roce 2005 podílely 9,6 %, p i emž pr m rná hodnota pom ru investi ních výdaj k celkovým výdaj m m sta za posledních p t let iní p ibližn 7%. S výjimkou roku 2005, v posledních 5 letech vzr staly naopak výdaje neinvesti ního charakteru, což je problém v tšiny obcí v naší republice.

strana 44


1.5 Trh práce Okres Louny je oblastí s dlouhodob nadpr m rnou mírou nezam stnanosti, která k 30.5.2006 dosáhla 14,55%. Na úrove nezam stnanosti p sobí negativn : • historicky vytvo ená hospodá ská struktura okresu s významným podílem agrárního sektoru a nižším pr myslovým potenciálem • restrukturalizace velkých firem v odv tvích pr myslu, spoj , bankovnictví a strojírenství • zakázkové obtíže n kterých strojírenských firem • výrazná sezónnost zapojení manuálních pracovník v zem d lství, stavebnictví i na VPP, která má za d sledek kolísání míry nezam stnanosti s minimem v kv tnu a ervnu (16,3% a 16,1%) a maximem v lednu (18,2%) • vysoká míra nezam stnanosti v sousedících pr myslových okresech Most, Chomutov Teplice, která zhoršuje uplatn ní ekonomicky aktivních osob okresu Louny, odkud obyvatelé tradi n vyjížd li za prací Vývoj zam stnanosti v okrese ovliv ují také i další skute nosti: • dokon ování restrukturaliza ních a organiza ních zm n n kterých firem - b hem lo ského roku nahlásily firmy propušt ní celkem 82 pracovník , kte í p išli v lo ském roce do evidence ÚP. Jednalo se p edevším o vojenské útvary a za ízení (Žatec), eskou poštu (Žatec), etrans, EZ a Silnice Žatec • dále je pak na 1. pololetí 2006 avizováno ukon ení innosti Karlovarského porcelánu a uvoln ní 156 zam stnanc • v zem d lství jsou stále zem d lské práce již n kolik let zajiš ovány výhradn sezónními pracovníky a to p edevším cizích národností (Slovensko, Ukrajina) • zahrani ní firmy v pr myslových zónách Loun, Podbo an a Žatci p inesly pracovní p íležitosti pro pr myslové d lníky i st ední management (k 31.12.2005 zam stnávaly celkem 2 155 pracovník ) a v 1. pololetí roku 2006 p edpokládají další navyšování zam stnanc (cca o 116 osob) • úbytek nezam stnaných ovlivnila též aktivní politika zam stnanosti s podporou vytvá ení nových pracovních míst a ve ejn prosp šných prací, do které se v roce 2005 nov zapojilo 770 uchaze . Dynamika nár stu uchaze , nastupujících s podporou ú adu práce byla však oproti lo skému roku o více než polovinu nižší. Na tuto dynamiku nár stu uchaze , nastupujících s podporou ú adu práce, má p edevším vliv nižší rozpo et prost edk na aktivní politiku zam stnanosti Stávající struktura hospodá ských odv tví co do zam stnanosti: • v zem d lství pracuje tém 8,4% ekonomicky aktivních osob okresu, v tradi ním odv tví došlo v posledních 15 letech k výraznému poklesu zam stnanosti • p es p esun ekonomicky aktivního obyvatelstva do terciární sféry poskytuje nadále nejvíce pracovních p íležitostí pr mysl, kde je zam stnáno 24,6% EA obyvatelstva. Vedle Elektrárny Po erady a dalších 4 významn jších strojírenských firem p evažují provozy potraviná ského a spot ebního pr myslu, firmy jsou soust ed ny p evážn ve m stech • nejnižší podíl EA obyvatel je zam stnaných ve výzkumu a vývoji (0,1%), v dobýván nerostných surovin (0,6%) a v pen žnictví a pojiš ovnictví (1,6%)

strana 45


Ve srovnání s krajským pr m rem jsou pr m rné mzdy v okrese Louny vyšší pouze v zem d lství a lesnictví, ve školství a ve ve ejných sociálních a obchodních službách. Ve všech ostatních odv tvích jsou mzdy pod pr m rem jak kraje, tak celé R. Nezam stnanost Míra nezam stnanosti okresu Louny z stává i nadále jedna z vyšších mezi okresy R, i když ve srovnání s rokem lo ským, kdy zaujímala osmou nejvyšší hodnotu v R (15,1%), si výrazn polepšila. Koncem roku 2005 dosáhla míra nezam stnanosti v okrese 13,2% a byla tak dvanáctá nejvyšší po okresech Most (21,2%), Karviná (18,6%), Jeseník (16,9%), Teplice (16,8%), Bruntál (15,9%), Chomutov (15,5%), Hodonín (15,2%), D ín (15,1%), Ostrava-m sto (14,8%), Znojmo (14,1%) a Ústí nad Labem (13,4%). Ve srovnání s rokem lo ským tedy došlo k p íznivému poklesu míry nezam stnanosti o 1,9 procentního bodu a k posunu o ty i místa níže v žeb í ku set íd ných okres dle nejvyšších mír nezam stnanosti. K 31.12.2005 dosáhl po et evidovaných uchaze 7 457. prosinec

listopad

íjen

zá í

srpen

ervenec

erven

kv ten

duben

b ezen

únor

Ukazatel

leden

Tab. . 27 - Vývoj nezam stnanosti v okrese Louny v roce 2005 - stav ke konci m síce

Po et evidovaných 7 638 7 501 7 239 6 920 6 846 6 759 6 905 6 884 6 966 6 982 7 002 7 457 uchaze celkem z toho: ženy

3 688 3 631 3 516 3 479 3 493 3 496 3 657 3 638 3 669 3 657 3 636 3 767

absolventi

492

osoby zdravotn postižené

451

435

411

411

357

375

461

575

545

502

481

1 024 1 010 1 004 1 026 1 036 1 037 1 053 1 058 1 072 1 112 1 101 1 137

z toho: Lounsko

3 673 3 624 3 540 3 379 3 329 3 227 3 260 3 292 3 299 3 354 3 325 3 496

Žatecko

2 693 2 648 2 584 2 467 2 461 2 486 2 563 2 519 2 565 2 504 2 529 2 711

Podbo ansko 1 272 1 229 1 115 1 074 1 056 1 046 1 082 1 073 1 102 1 124 1 148 1 250 z celku dosažitelní Míra nezam stnanosti v % (z dosažitel.) z toho regiony k ekon. aktivnímu obyvatelstvu.

7 210 7 032 6 751 6 456 6 407 6 423 6 632 6 617 6 565 6 448 6 470 7 014 14,68 14,32 13,75 12,77 12,67 12,70 12,79 12,76 12,66 12,11 12,15 13,17

Lounsko

16,58 16,35 15,98 15,25 15,02 14,56 14,71 14,86 14,89 15,14 15,01 15,78

Žatecko

18,76 18,45 18,00 17,18 17,14 17,32 17,85 17,55 17,87 17,44 17,62 18,88

Podbo ansko 15,90 15,36 13,94 13,43 13,20 13,08 13,53 13,41 13,78 14,05 14,35 15,63 Nov p ijatí do evidence celkem Vy azení z evidence celkem z toho umíst no na pracovní místa Volná místa celkem Na 1 VM p ipadá uchaze

756

435

478

576

565

530

652

621

820

689

580

809

793

590

762

893

642

618

505

642

736

675

559

355

630

449

592

724

442

398

320

451

503

469

369

212

262

296

301

283

200

221

236

269

365

330

263

296

29,2

25,3

24,0

24,5

34,2

30,6

29,3

25,6

19,1

21,2

26,6

25,2

strana 46


Tab. . 28 - Vývoj nezam stnanosti v okrese Louny v roce 2006 - stav ke konci m síce Ukazatel

leden

Po et evidovaných uchaze

celkem

únor

b ezen

duben

kv ten

7 655

7 590

7 418

7 008

6 536

3 778

3 744

3 696

3 545

3 381

464

454

449

402

361

1 140

1 147

1 156

1 133

1 090

3 597

3 558

3 504

3 317

3 137

Žatecko

2 750

2 721

2 645

2 496

2 347

Podbo ansko

1 308

1 311

1 269

1 195

1 052

z celku dosažitelní

7 148

6 968

6 843

6 486

6 016

Míra nezam stnanosti v % (z dosažitel.)

13,54

13,19

12,96

12,45

11,55

Lounsko

16,23

16,06

15,81

14,97

14,16

Žatecko

19,16

18,95

18,42

17,39

16,35

Podbo ansko

16,35

16,39

15,86

14,94

13,15

Nov p ijatí do evidence celkem

795

468

568

498

470

Vy azení z evidence celkem

595

532

738

908

940

z toho umíst no na pracovní místa

424

364

574

732

710

Volná místa celkem

300

306

379

497

426

Na 1 VM p ipadá uchaze

25,5

24,8

19,6

14,1

15,3

z toho ženy absolventi osoby zdravotn postižené z toho Lounsko

z toho regiony k ekon.aktivnímu obyvat.

M sto Postoloprty se nachází v regionu postiženým stagnací zem d lství a dalších odv tví t žkého pr myslu. Vzd lanostní struktura obyvatel m sta je tak hluboko pod úrovní celostátního pr m ru. Míra nezam stnanosti zde výrazn p evyšuje pr m rnou hodnotu za celou eskou republiku. Tab. . 29 - Nezam stnanost podle obcí a region okresu Louny Obyvat. Obec

Evidovaní uchaze i

Míra nezam stnanosti v %

E.Aktiv

31.12.

31.3.

30.6.

30.9.

31.12.

31.12.

31.3.

30.6.

30.9.

31.12.

SL 91

2004

2005

2005*

2005

2005

2004

2005

2005*

2005

2005

22 159

3 742

3 540

3 030

3 288

3 480

16,9

16,0

13,7

14,8

15,7

m sta

13 066

2 025

1 924

1 698

1 810

1 884

15,5

14,7

13,0

13,9

14,4

obce

9 093

1 717

1 582

1 332

1 478

1 596

18,9

17,4

14,6

16,3

17,6

Louny

10 563

1 391

1 316

1 161

1 250

1 288

13,2

12,5

11,0

10,9

11,1

Postoloprty

2 503

634

608

537

560

596

25,3

24,3

21,5

21,1

22,5

Region LOUNSKO

P etrvávajícím problémem na trhu práce je strukturální nezam stnanost, protože rozhodující podíl v nabídce pracovních sil tvo í uchaze i se základním vzd láním, o které zam stnavatelé nejeví zájem. Volných pracovních míst je velký nedostatek, chybí zde noví významní

strana 47


investo i, kte í by vytvo ili v tší po et pracovních míst a sekundárn podpo ili také rozvoj malých a st edních podnik (subdodavatelská výroba, poskytování služeb). Obr. . 30 – Graf vývoj nezam stnanosti v okr. Louny (2002-2005)

míra nezam. v %

Vývoj míry nezam stnanosti v okrese Louny v letech 2002, 2003, 2004, 2005 20,0 19,5 19,0 18,5 18,0 17,5 17,0 16,5 16,0 15,5 15,0 14,5 14,0 13,5 13,0 12,5 12,0 11,5 11,0

2002 2003 2004 SM 2004 NM 2005 SM 2005 NM

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

m síc

SM – stará (bývalá) metodika výpo tu NM – nová (v sou asnosti užívaná) metodika výpo tu (z dosažitelných uchaze ) Obr. . 31 – Graf – Vývoj po tu uchaze

v okr. Louny v letech 2001-2005

Po ty uchaze

v okrese Louny

9000

8000

7000

po et osob

6000

5000

4000

3000

2000

1000

0 2000

2001

2002

z toho s p ísp vkem

2003

2004

2005

uchaze i celkem

strana 48


Obr. . 32 - Graf – Vývoj míry nezam stnanosti v letech 2001-2005 dle region okr. Louny Míra nezam stnanosti v oblastech v %

21

míra nezam. v %

18 15 12 9 6

Žatecko Podbo ansko

3

Lounsko

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

1.5.1 Nabídka a poptávka pracovních sil V tšina nov hlášených volných pracovních míst je v krátké dob obsazena. Delší dobu z stávají v evidenci ÚP místa, u kterých mají zam stnavatelé r zné speciální kvalifika ní požadavky, které uchaze i o zam stnání nespl ují. Stále p etrvává nejv tší poptávka hlavn po kvalifikovaných d lnických profesích. K nejžádan jším d lnickým profesím pat ili zedník, záme ník, obráb kov , svá e , truhlá , kucha , íšník/servírka a prodava . Z profesí s požadovaným SŠ a VŠ vzd láním byl nejv tší zájem o u itele, projektanty a léka e. V d sledku rozši ující se vnit ní poptávky a též i vlivem nabídky pracovního uplatn ní u zahrani ních firem a v sousedních okresech, byl zaznamenán absolutní pokles po tu evidovaných uchaze ve v tšin m sících (s výjimkou m síce íjna a listopadu) roku 2005 pod úrove roku 2004. V období od ledna do prosince 2005 p edstavoval pr m rn úbytek po tu evidovaných uchaze 123 osob a maximálního poklesu bylo dosaženo v m síci lednu (665 osob). Jarní, letní a podzimní m síce odráželi obvyklé pokrývání sezónních pot eb hospodá ství (zem d lství, lesnictví, stavebnictví, ú adem práce podporované ve ejn prosp šné práce). Na rozdíl od p edchozích let, m síc erven nezaznamenal nár st uchaze vlivem p ír stku neumíst ných absolvent škol.

strana 49


Obr. . 33 – Stav nezam stnanosti v okr. Louny (31.12.2005)

Poptávka po práci v okrese Louny je odvislá zejména od hospodá ské situace produk ních firem, i když ást z nich ješt dokon ovala restrukturaliza ní i organiza ní zm ny. Významným faktorem pro rozší ení poptávky byla (vedle náboru pracovník do rozvíjejících se zahrani ních firem v rámci investi ních pobídek) realizace dvou projekt v lo ském roce v rámci Programu rozvoje Severozápadních ech (Repon Náchod, provozovna Žatec, LOSTR Louny). V zem d lství je již n kolik let zam stnanost ve všech firmách na úrovni kmenových stav (vedení firem a kvalifikovaní emeslníci). K poklesu zam stnanosti došlo i v bankovnictví, telekomunikacích a zdravotnictví. V odv tví obchodu se situace zlepšila, nebo se zvýšila poptávka po prodava ích a pokladních do obchodu Kaufland v Lounech, jehož otev ení se uskute nilo v lo ském roce. Konkurence nabídky zboží market , napojených na velké obchodní et zce se rozší ila i v Lounech a ve svém d sledku snižuje obchodní efekt menších prodejen. Z údaj z OSSZ je z ejmé, že po ty firem se stavem nad 25 zam stnanc se mírn snížily (úbytek 17 firem), naopak po et zam stnavatel v drobném a st edním podnikání (do 25 zam stnanc ) se ve srovnání s rokem 2004 zvýšil (p ír stek 24 firem). Taktéž se mírn snížily po ty zam stnanc u firem nad 25 zam stnanc a to o 56 osob (tj. cca 0,3%). V roce 2005 též poklesly po ty podnikajících osob samostatn výd le n inných a to o 245 osob (cca 4,6%) a celková zam stnanost v okrese Louny se podle údaj OSSZ b hem roku 2005 tedy snížila o 231 osob, tj. o cca 0,8%.

strana 50


Tab. . 30 - Vývoj po tu zam stnavatel a jejich zam stnanc v okrese Louny stav k

ukazatel (celkový po et)

31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005

zam stnavatelé se stavem nad 25 zam stnanc

199

199

182

zam stnavatelé v drobném a st edním podnikání (se stavem do 25 zam stnanc )

1 562

1 521

1 545

celkový po et zam stnavatel

1 761

1 720

1 727

Tab . 31 - Vývoj po tu zam stnanc a OSV stav k

ukazatel (celkový po et)

31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005

zam stnanci u firem se stavem nad 25 zam stnanc zam stnanci u drobných a st edních firem (se stavem do 25 zam stnanc ) osoby samostatn výd le n

inné (OSV )

celková zam stnanost (zam stnanost u firem všech velikostních kategorií + OSV )

15 550

16 219

16 163

7 093

6 904

6 974

6 801

5 305

5 060

29 444

28 428

28 197

Poptávka po pracovnících, soust e ovaná ÚP Louny, byla zam ena zejména do nábor a to p edevším ve firm – Conta s.r.o na Podbo ansku, která z lo ských 463 zam stnanc zvýšila své stavy na 616, v pr myslové zón Loun firma Aisan Bitron Czech , která v sou asné dob zam stnává 285 zam stnanc a v sousedství Aisan Bitron Louny se 214 zam stnanci a na Žatecku dále firma Koito Czech s 441 zam stnanci. Trvale poptávala strojírenské profese firma Lostr a.s. Louny (obráb kov , záme ník a svá e ) a jejich pot eby kvalifikovaných pracovník nejsou napln ny. Na uspokojení poptávky se ve v tšin p ípad ú ad práce podílel výb rovými ízeními a také rekvalifikací vybraných uchaze podle požadavk firem. Celkovou charakteristikou poptávky je po et volných míst, který se v letošním roce pohyboval od 262 v lednu po 296 v prosinci. Pr m rný po et volných míst za rok 2005 dosáhl cca 277 míst, což je v pr m ru o 7 míst (tj.2,5%) mén než v roce 2004. K 31.12.2005 nabízel ÚP Louny celkem 296 volných míst, na 1 volné místo tak p ipadalo 25,2 uchaze .

strana 51


Tab. . 32 - Volná pracovní místa v okrese Louny M síc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Volná místa celkem 2003 2004 283 342 311 386 292 343 330 242 326 278 344 288 399 265 423 269 398 262 337 243 340 268 377 218

2005 262 296 301 283 200 221 236 269 365 330 263 296

Uchaze i na 1 vol. místo 2003 2004 2005 29,2 24,3 29,2 26,6 20,9 25,3 27,1 22,5 24,0 22,8 30,0 24,5 22,3 25,4 34,2 21,6 24,5 30,6 19,2 27,0 29,3 17,6 26,3 25,6 18,9 26,9 19,1 21,9 28,3 21,2 22,0 25,8 26,6 21,5 35,2 25,2

Struktura nabízených volných míst tak p edstavovala 108 míst pro uchaze e se základním vzd láním, 124 pro uchaze e s kvalifikací vyu en (p evažují soustružníci, záme níci, svá e i, lakýrníci, mechanici, prodava i, montážní d lníci, elektriká i, tesa i a truhlá i, idi i nákladních automobil , kucha i, íšníci a servírky), 45 míst pro uchaze e s ÚSO, ÚSV (zejména obchodní zástupci, pojiš ovací poradci, stavební technici, zdravotní sestry a strážní v ze ské stráže) a 19 míst pro vysokoškoláky (p edevším léka i, sociální pracovníci a strojní inžený i). Ve struktu e volných míst neustále výrazn p evažují místa z kvalifikovaných profesí, jež p edstavovala koncem prosince cca 64 % všech volných míst. Strukturální nesoulad mezi poptávanými profesemi a kvalifikací uchaze

Tab. . 33 - Volná pracovní místa podle kvalifikace uchaze

k 31.12.

Po et volných míst Stupe vzd lání

však nadále p etrvává.

Po et uchaze

na VM

2003

2004

2005

2003

2004

2005

Základní

65

45

108

52,9

73,4

28,9

Vyu en

203

109

124

15,6

27,9

22,6

Úplné st ední všeobecné

0

0

0

0,0

0,0

0,0

Úplné st ední odborné

72

56

45

14,5

16,4

20,7

Vysokoškolské

37

8

19

3,8

14,3

5,4

CELKEM

377

218

296

21,5

35,2

25,2

strana 52


Výrazn nejv tší podíl uchaze na 1 volné místo byl v kategorii uchaze se základním vzd láním a dále pak se vzd láním vyu en, kde byly poptávány p edevším profese sezónních zem d lských d lník a pomocných pr myslových a stavebních d lník . Podobn jako v p edchozích letech z poptávky po nekvalifikovaných ubyly zau ené ši ky, nebo u této profese zam stnavatelé požadují v sou asnosti výu ní list. Vzhledem k vysokému zastoupení nekvalifikovaných uchaze je nabídka volných míst malá a to i p es uplatn ní nezam stnaných na ve ejn prosp šných pracích. Mezi požadavky na uchaze e vyu ené byly koncem roku 2005 profese: - strojírenské profese – soustružník, záme ník, svá e , mechanik – cca 40% všech volných míst této kvalifikace. Zájem o tyto profese se trvale zvyšuje, poptávka po t chto oborech není však zcela uspokojována - kucha a íšník – trvale poptávané profese, proti lo skému roku došlo k nár stu v tomto oboru – cca 5,7% všech volných míst v této kvalifikaci - pracovníci ochrany a ostrahy – poptávka proti lo skému roku zna n poklesla V kategorii volných míst s úplným st edním vzd láním (z celkového po tu 45 míst koncem prosince 2005) byly poptávány p edevším profese strážný v ze ské služby a obchodní zástupci – cca 64% všech VM v této kvalifika ní skupin . V kategorii míst s VŠ vzd láním (19 míst) byla volná místa p edevším pro léka e a magistry v lékárn - 58% všech VM nabízených pro vysokoškoláky.

1.5.2 Tendence vývoje na trhu práce Vývoj zam stnanosti v okrese ovliv uje také dokon ování restrukturalizace velkých pr myslových firem, koncem pololetí evidoval ÚP celkem 535 pracovník uvoln ných z organiza ních d vod (tedy necelých 7,5% všech uchaze ) což je o cca 7,5% mén než na konci minulého pololetí. Hlavním d vodem je p edevším restrukturalizace a omezení výroby dvou velkých pr myslových firem Šroubárna Žatec a Lostr a.s. Louny. B hem roku 2006 nep edpokládá se zásadní vzestup nezam stnanosti, nebo i p es signalizované ukon ení innosti Karlovarského porcelánu v provozovn Lubenec (uvoln ní 156 osob), o ekáváme zapojení t chto uvoln ných uchaze do volných míst firem s investi ními pobídkami a u zahrani ních pr myslových firem a firem s dojížd ním mimo okres Louny. K 30.6.2006 o ekává se mírné snížení po tu evidovaných uchaze a to p edevším z d vodu každoro ního zam stnání sezónních pracovník (zem d lství, stavebnictví, VPP) a dále pak kopírování k ivky lo ského vývoje s vyššími hodnotami v zimních m sících a naopak poklesem v m sících jarních. Faktory, které ovlivní nezam stnanost v 1. pololetí 2006 Na zvyšování nezam stnanosti bude mimo jiné p sobit: •

omezená koup schopná poptávka obyvatel okresu, daná podpr m rnými a pomaleji rostoucími pracovními p íjmy a významnou závislostí na sociálních dávkách (dopad do prosperity zejména malých obchod )

strana 53


Na zvýšení pracovních p íležitostí bude p sobit: •

vytvo ení dalších pracovních p íležitostí a zvyšování zam stnanosti v pr myslové zón Louny - firma Aisan Bitron Czech a Aisan Bitron Louny a též u firmy Fujikoki

•

nabídky pracovního uplatn ní v sousedícím okrese Kladno a Rakovník

•

vznik dalších nových pracovních p íležitostí u malých podnikatel , asto s podporou ÚP

1.5.3 Shrnutí M sto Postoloprty zapadá svou situací do charakteristik periferních ástí okresu Louny. Pr m rná míra nezam stnanosti se pohybuje kolem 22 – 23 %. Situace je zde patrn ješt horší i vzhledem ke špatné sociální struktu e obyvatelstva. Trh práce se výrazn nezlepšil ani po p íchodu významných investor do lounské pr myslové zóny. Charakteristickým znakem situace na trhu práce v Potloprtech jsou: Dlouhodobá nezam stnanost (pravd podobná nízká motivovanost nezam stnaných) a nízká kvalifikace pracovní síly. M sto Postoloprty stále trpí d sledky negativní restrukturalizace. Z ejmý efekt nep ináší ani letní období, kdy se dají o ekávat sezónní práce p edevším v zem d lství. Navíc p edevším venkovské ásti M sta Postoloprty jsou omezovány nízkou možností dojížd ní do zam stnání.

1.6 Sociální a kulturní infrastruktura V rámci kapitoly sociální a kulturní infrastruktura byla analyzována situace m sta z hlediska zázemí a kapacit pro vzd lávání, zdravotní pé i, kulturu a sport. D raz byl kladen p edevším na dostupnost t chto služeb obyvatel m m sta.

1.6.1 Školství Ve m st je jedna mate ská škola. Po et d tí, navšt vujících tato za ízení v minulých letech postupn klesal, což bylo dáno p edevším demografickým vývojovým trendem. K redukci její innosti však nedošlo. Její kapacita odpovídá momentální poptávce. Mate ská škola p estála období popula ního mrazu a do budoucích let se po ítá s mírným nár stem d tí. Na tato p edškolní za ízení navazuje jedna základní škola se zastoupením t íd vyššího i nižšího stupn , tj. od první do deváté t ídy. V sou asnosti již ada d tí vyjíždí též do základních škol se speciálním zam ením (nap . jazykovým) do blízkých v tších m st, zejména do Loun.

Ilustra ní foto: Zápis do 1. t ídy Zdroj: ZŠ Postoloprty

Základní škola Postoloprty je škola s právní subjektivitou bez speciálního zam ení. Poptávku po zvláštním p ístupu k vývojovým problém m u ení a jiným handicap m se škola snaží uspokojit vyu ováním ve dvou specializovaných t ídách.

strana 54


Škola též nabízí služby pedagogického asistenta, který se v nuje d tem ze sociáln znevýhodn ného prost edí a jsou h e integrovatelné. Vyu ování probíhá podle u ebních plán a u ebních osnov schválených MŠMT R, dle vzd lávacího programu Základní škola ( .j. 16847/96-2). Ve speciálních t ídách ZŠ Postoloprty bylo vyu ováno podle u ebního plánu Zvláštní školy .j. 22980/97-22. Sou ástí školy je školní družina, školní klub a školní jídelna. Školní rok 04/05 zahájilo 642 a ukon ilo 630 žák v 15 t ídách 1. stupn , ve 12 t ídách 2. stupn a ve 2 speciálních t ídách. Ve m st zatím není zastoupen sekundární sektor školství. Do st edních škol musí postoloprtští žáci vyjížd t jinam. Od školního roku 2006/2007 se p ipravuje z ízení st ední školy v Postoloprtech – St ední školy elektrotechnické v budov bývalé základní školy v ulici Boženy N mcové. Postoloprty tak získají významu coby st ediska odborného vzd lávání pro blízký energetický pr mysl. Svou innost ve m st vyvíjí i D m d tí a mládeže, p ísp vková organizace. Rovn ž tak zde postoloprtským d tem a mládeži slouží zdejší základní um lecká škola.

„Stará“ budova ZŠ Postoloprty

strana 55


Tab. . 34 - Dojíž ka a vyjíž ka do škol za vybrané obce za roky 1991 a 2001 Kraj, okres ), obec

Dojížd jící 1991

Vyjíd jící v .zahrani í

2001

1991

2001

Saldo

1991

2001

Ústecký kraj D

ín

3 468

2 469

1 648

1 157

1 820

1 312

245

158

39

268

206

-110

105

322

404

339

-299

-17

61

48

257

218

-196

-170

Rumburk

985

870

553

556

432

314

Šluknov

181

327

630

304

-449

23

Varnsdorf

1 436

953

697

574

739

379

Chomutov

Benešov nad Plou nicí eská Kamenice Krásná Lípa

2 569

2 645

2 209

1 745

360

900

Jirkov

278

385

917

1 408

-639

-1 023

Kada

1 365

883

855

706

510

177

144

118

1 069

916

-925

-798

Klášterec nad Oh í Vejprty

11

15

183

181

-172

-166

1 816

2 070

1 202

1 027

614

1 043

Lovosice

1 535

1 218

508

425

1 027

793

Roudnice nad Labem

1 632

1 597

666

557

966

1 040

Št tí

570

659

500

375

70

284

Terezín

327

240

168

189

159

51

1 571

1 484

1 231

849

340

635

Podbo any

560

911

326

257

234

654

Postoloprty

116

94

355

305

-239

-211 172

Litom ice

Louny

Žatec

1 174

982

1 922

810

-748

Most

2 880

2 455

2 444

1 650

436

805

Litvínov

1 282

1 069

1 624

1 311

-342

-242

Teplice

4 086

3 283

1 796

1 678

2 290

1 605

Bílina

382

312

1 056

804

-674

-492

Dubí

72

115

566

588

-494

-473

1 021

691

453

378

568

313

246

306

761

820

-515

-514

5 339

6 815

2 835

1 905

2 504

4 910

58

51

175

159

-117

-108

Duchcov Krupka Ústí nad Labem Chaba ovice x)

tu ným písmem jsou uvedena okresní m sta a za nimi jsou vybrané obce daného okresu v okresech, které nemají okresní m sto, ze kterého vyplývá název, je uveden název okresu

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf

1.6.2 Zdravotnictví Ve m st Postoloprty jsou zabezpe eny základní zdravotnické služby, pouze však ambulantní. Na území m sta ani ve spádových obcích se nenachází nemocni ní za ízení. Obyvatelé však mohou být v pé i praktických léka , stomatolog a gynekolog , kte í svou praxi v Postoloprtech provozují. Zdravotnické služby jsou koncentrovány do budovy polikliniky . p. 876, kde svou innost realizuje v tšina výše zmín ných léka . Budova je v majetku m sta a nachází se zde i lékárna. Významným investi ním po inem M stského ú adu v Postoloprtech byla rekonstrukce této budovy, kdy došlo k vým n oken, zateplení a statickému zajišt ní. Investice zvýšila standard poskytovaných služeb.

strana 56


Ve spádových obcích m sta Postoloprty jsou zdravotnické služby velmi omezené a úzce vázané na Postoloprty. V t chto místních ástech Postoloprt neordinuje žádný léka . Tamní imobilní pacienti jsou odkázání na návšt vu léka . Možnost využít zdravotnické služby jsou vázané na dojíž ku do Postoloprt i do jiných m st. Tab. . 35 - Zdravotnictví v Postoloprtech (údaje roku 2004) Samostatná ordinace praktického léka e pro dosp lé Samostatná ordinace praktického léka e pro d ti a dorost Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e - stomatologa Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e - gynekologa Detašované pracovišt samostatné ordinace léka e specialisty Ostatní samostatná za ízení Detašované pracovišt ostatního samostatného za ízení Za ízení lékárenské pé e

2 1 1 1 2 1 1 1

Zdroj: MOS, www. czso.cz

1.6.3 Sociální pé e Podíl obyvatel žijících ve spádových obcích je veliký, což do jisté míry znemož uje plošnou nabídku sociálních služeb. Odboru sociálních v cí M stského ú adu v Postoloprtech není známa innost nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby na území m sta. Hlavním poskytovatelem sociálních služeb je tedy M sto Postoloprty, které se orientuje p edevším na uživatele sociálních služeb z ad senior . Starým ob an m m sta jsou poskytovány pe ovatelské služby, a to v Dom s pe ovatelskou službou, který je provozován M stem Postoloprty. D m má kapacitu 15 malých byt vhodných pro jednotlivce i manželské páry. Sou asná obsazená kapacita ( erven 2005) iní 14 osob. Osoby jsou umís ovány do tohoto za ízení na základ podané žádosti p íslušnému odboru m stského ú adu. P i emž je d m obsazován, až na od vodn né výjimky, ob any m sta Postoloprt a spádových obcí. Poskytovanými službami, krom ubytování je poskytování stravy (ob d), úklid, asistence p i jednání s ú ady i doprovod k léka i. Senior m jsou také zajiš ovány nákupy. Tyto úkony jsou provád ny za úplatu. Prakticky obdobné služby jsou poskytovány i v „terénní“ form . To znamená, že výše uvedených služeb mohou využít i starší ob ané žijící ve svém p irozeném prost edí, ve svém byt i domácnosti mimo pe ovatelský d m. Služby jsou však poskytovány bohužel výhradn na území m sta Postoloprty. D vodem jsou nedostate né personální a finan ní kapacity. P esto se však nedá hovo it o zásadním nedostatku. Starší ob ané ze spádových obcí totiž o poskytované služby neprojevují velký zájem. Bylo ov eno, že službou poptávanou obyvateli t chto obcí byl prakticky pouze rozvoz ob d . Zásadní zm ny v pe ovatelské služb se o ekávají p i zapo etí ú innosti zákona o sociálních službách, kdy M sto Postoloprty po ítá p edevším s uspokojováním sociálních pot eb formou zakázky firmám. D m s pe ovatelskou službou neposkytuje ošet ovatelskou pé i. S vybudováním dalšího za ízení, nap . domova d chodc se zatím nepo ítá. Poptávku po ošet ovatelských službách dokáží zatím uspokojit okolní m sta, p edevším Louny.

strana 57


M sto trpí sociálními problémy spjatými s nezam stnaností, ekonomickou recesí regionu v d sledku restrukturalizace regionu intenzivního zem d lství. Další problémy souvisí s vysokou koncentrací problémových a sociáln nep izp sobivých obyvatel m sta, s touto komunitou se však organizovan nepracuje ani standardními metodami komunitní práce (nap . prost ednictvím terénního sociálního pracovníka). Handicapy jsou áste n kompenzovány u d tí pedagogickým asistentem ve základní škole. Tab. . 36 - Dostupná sociální za ízení D tský domov

Kojenecký ústav

Ústav soc. pé e pro mládež

Domy s pe ovatelskou službou

Domov d chodc

Domovpenzion pro d chodce

Postoloprty

0

0

0

1

0

0

Louny

1

0

1

7

1

0

Žatec

1

1

2

1

0

Most

1

0

3

2

5

M sto

1

Zdroj: MOS 2004

1.6.4 Kultura a sport Kulturní funkci m sta zajiš uje speciáln ur ené st edisko z ízené jako právnická osoba z ízená m stským ú adem: M stské informa ní st edisko o Postoloprtsku - Za ízení slouží ob an m i turist m. Ob any informuje o p ipravovaných kulturních akcích, po ádaných zájezdech, sportovních podnicích apod. M stské informa ní st edisko Postoloprty je umíst no v areálu m stské knihovny, k dispozici je zde i internetové p ipojení pro ve ejnost. K dobré orientaci ve m st poslouží zavedený MIS (m stský informa ní systém). •

Sou ástí kulturního za ízení m sta Postoloprty je i divadlo J. K. Tyla. Toto divadlo sídlí v budov blízko nádraží a zam uje se p edevším na nejmenší diváky. Divadlo se zam uje p edevším na nejmenší diváky a nemá stálý vlastní soubor, zato zde asto hostují um lci z celé republiky. Krom hostujících divadelních skupin hraje pro dosp lé velmi oblíbený amatérský soubor „Klouzák" a jsou pro n p ipravovány nejr zn jší zábavné ve ery.

•

Kino Klub na Mírovém nám stí naproti radnici promítá v sou asné dob dvakrát týdn – pond lí, tvrtek. Kino Klub je sou ástí Kulturního za ízení m sta, pod které dále pat í m stská knihovna s videop j ovnou a divadlo J. K. Tyla.

•

M stská knihovna v Postoloprtech je ve ejnou základní knihovnou, která slouží široké ve ejnosti jak p j ováním svých knihovních fond , tak informa ními a meziknihovními službami šest dní v týdnu. Sou ástí m stské knihovny je i videop j ovna a p j ovna DVD. M stská knihovna má ješt další pobo ku - D tské odd lení p i ZŠ Postoloprty – Draguš. M stská knihovna slouží zárove jako informa ní st edisko o Postoloprtsku

strana 58


•

•

Ve m st dob e funguje i D m d tí a mládeže, který je od 1.1.2003 p ísp vkovou organizací se z izovatelem M stský ú ad Postoloprty. V sou asné dob v DDM pracuje 25 zájmových útvar pod vedením 3 interních pracovník a 11 externích pracovník . D m d tí nabízí d tem, mládeži a dosp lým širokou škálu inností: o

Pravidelná innost - zájmové útvary

o

P íležitostná innost - turistické akce, sout že, exkurze, kurzy tématické, víkendové akce, no ní výsadky, celom stské akce, akce pro MŠ, pro ZŠ

o

Spontánní innost - nabídka elektronické šipky,stolní tenis, stolní hry, výtvarná výchova, pracovní výchova

o

Prázdninová innost - po ádání tábor , ty denní putovní výlety do okolí okresu a další akce

o

Metodická innost - pomoc za ínajícím vedoucím ZÚ, materiál k innosti

M sto po ádá prost ednictvím svých organiza ních složek adu dalších akcí. Pro kulturní akce je využívána i otev ená scéna v zámecké zahrad . Po ádány jsou i akce pod širým nebem na Mírovém nám stí. Na nám stí se konají ty ikrát do roka trhy s doprovodným kulturním programem. M sto Postoloprty se také podílí na finan n náro ných projektech jako jsou Postoloprtské historické slavnosti, které jsou vrcholnou akcí m sta a které se pravideln konají v m síci kv tnu. Jedná se o hojn navšt vovanou akci myšlenou p edevším jako p ísp vek pro oživení cestovního ruchu. Ve vrcholném lét jsou pak po ádány Postoloprtské slavnosti pod názvem „Postoloprtské léto“.

Cenné duchovní hodnoty spo ívají i v architektonickém d dictví M sta Postoloprty. P estože Postoloprty nejsou klasickým turistickým centrem, mohou být díky své bohaté historii, sahající do dávné minulosti, zajímavým místem pro turisty. Zajímavá je nejen historie m sta samotného, ale i p ilehlých obcí podél eky Oh e. Je zde ada památkov chrán ných objekt jako jsou nap íklad: Hradišt Draguš, inunda ní most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, h bitovní kaple, zámek s parkem, sloup s pietou na nám stí, kašna na nám stí, pivovar, archeologický skanzen v B ezn a ada dalších, které stojí za shlédnutí. Existující kulturní hodnoty m sta jsou významným op rným bodem pro udržení nebo i posílení pozice Postoloprt. Proto trvalým úkolem je udržování t chto hodnot a rozvoj jejich infrastruktury. Tab. . 37 - Kulturní za ízení v Postoloprtech Za ízení Ve ejná knihovna v . pobo ek

Po et 2

Stálá kina

1

Divadlo

1

Kulturní za ízení m sta

1

D m d tí a mládeže

1

Zámek

1

Informa ní st edisko o Postoloprtsku

1

Sakrální stavba

2

strana 59


Na území m sta funguje n kolik organizací, nabízejících sportovní aktivity na lokální i mezinárodní úrovni Pro zájemce o sport je zde celá ada možností k všestranným aktivitám. P ímo ve m st je pro milovníky sportu p ipravený krytý plavecký bazén se saunou, pro otužilejší i nedaleká Oh e. Sv j stadion mají fotbalisté, vedle n j jsou umíst ny tenisové kurty, svou innost aktivn rozvíjí i obnovený Sokol. Okolí m sta nabízí všestranné možnosti využití volného asu: •

•

Okolní terén je svou konfigurací ideální pro cyklistiku všech stup náro nosti a pro odvážn ji založené zájemce je ur eno nedaleké letišt na Rané, známé i v zahrani í p edevším díky výborným podmínkám pro záv sné létání a atraktivní sout žím leteckých modelá . Krajina okolo Postoloprt se vyzna uje hustou sítí silnic, silni ek a spoustou polních cest místního významu. Proto se stává Postoloprtsko vyhledávaným centrem p edevším pro cykloturistiku s adou vhodných tras. Tyto trasy jsou k dispozici v nové cykloturistické map s názvem Krajem zeleného zlata a postupn dojde i k jejich vyzna ení p ímo v terénu. Podrobn ji popsány jsou zde dv trasy a to: -

sv tle zelná trasa – „Pooh ím“. Jde o uzav ený okruh za ínající a kon ící v Postoloprtech na Mírovém nám stí o délce 53,0 km. Vede mimo jiné p es Steklík – p vodn barokní zámek, v 18. století rokokov p estav n, Jimlín – opravovaný Nový hrad, B ezno – archeologický skanzen,

-

druhou významnou trasou je žlutá trasa – „Na Podlesí“, která m í také tém 53 km a je st edn t žce náro ná. Významnými body na této trase mohou být nap íklad Lí kov – zámek z 2. poloviny 16. století, Pn tluky – odbo ka na hrad Pravda, Dolní Ro ov – klášter z roku 1373 a další.

Další možností využití místních komunikací a p ístupného terénu je p ší turistika. Do této oblasti zatím vede pouze jediná p ší turistická cesta a to ve sm ru z Loun p es M lce k archeologickému skanzenu a p es B ezenský vrch až k nádraží v obci B ezno. Trasa je dlouhá 6,5 kilometru. Rozvoji turistiky v tomto bezesporu atraktivním regionu se rozhodl pomoci i Klub eských turist , který zde umístil svoji nejvýznamn jší akci nazvanou 166 000 stop krajem Lu an . Další významnou akcí je Vítání jara, kterého se ú astní okolo p ti stovek turist , kte í objevují rok od roku další zajímavosti.

Velkou výhodou je možná kombinace p ších turistických a cyklistických tras. •

Nelze opomenout významnou úlohu eky Oh e, která se stále více stává oblíbenou p edevším mezi za ínajícími vodáky a rodinnými výletníky, zejména pro svoji nenáro nost a krásnou okolní krajinu.

•

Sportovní rybá ství se stává stále více oblíben jším druhem sportu a to jak pro jednotlivce, organizované skupiny, tak pro rodinné kolektivy, které využívají této innosti ke spole nému trávení volného asu. P ítomnost eky Oh e a ady vodních ploch dávají p edpoklady k rozvoji této innosti na Postoloprtsku.

•

Významným lákadlem m že být i nedaleké letišt na Rané, známé také v zahrani í, zejména díky výborným podmínkám pro záv sné létání a po ádání atraktivních sout ží leteckých modelá .

strana 60


Jednou z vizí m sta je i vznik rekrea ního areálu v míst doznívající t žby št rkopísku „Seník“. Ve vyt ženém prostoru je navržena volná vodní plocha, která bude výletním místem pro obyvatele Postoloprt. Je zde navrženo osázení plochami vysoké zelen s prolínajícími se travnatými plochami. Areál bude p ší a cyklistickou stezkou spojen s Postoloprty. Tab. . 38 - Sportovní areály Postoloprtech H išt (s provozovatelem nebo správcem)

3

Ostatní za ízení pro t lovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)

3

1.6.5 Shrnutí Oblast služeb pro d ti do 15 let je ve m st na dobré úrovni. M sto má vzhledem ke své struktu e obyvatel relativn vyhovující nabídku vzd lávání d tí, i když zdejší nabídka vzd lávání je vystavena silné konkurenci blízkých Loun. Od školního roku bude v Postoloprtech z ízena St ední škola elektrotechnická, m sto se stane sídlem, do n hož budou dojížd t studenti z okolních obcí a m st. Zárove je zde i silné institucionální zastoupení organizací pro volný as místních d tí a mládeže. Velký podíl na tom mají místní d m d tí a mládeže a základní um lecká škola. Ve m st je z ízen pe ovatelský d m o kapacit 14 byt . Další služby poskytované terénn jsou také vesm s orientovány na seniory m sta. M sto o p ípadném rozší ení t chto služeb neuvažuje. Sociální problémy m sta jsou spojeny s ekonomickou recesí zem d lského regionu a kumulací nep izp sobivého obyvatelstva ve staré zástavb m sta. M sto Postoloprty má pom rn dobré zázemí pro napln ní kulturních a spole enských funkcí. Základní funkce jako je kino a knihovna provozuje právnická osoba z ízená M stem Postoloprty. Po ádá se zde ada kulturních a spole enských akcí. Hlavními organizátory t chto akcí jsou M sto Postoloprty a jím z ízené organizace a ochotnický divadelní spolek. Zázemí k t lovýchovným aktivitám je provozováno M stem Postoloprty, zejména sportovní h išt , plavecký bazén, sportovní areál školy. Nejvýznamn jší akcí jsou Postoloprtské historické slavnosti. M sto má dobrý potenciál pro rozvoj p ší turistiky a vodních sport .

strana 61


1.7 Životní prost edí P evážná ást k.ú. Postoloprty leží v p edpokládaném zvýšeném radia ním riziku – z toho vyplývá pot eba geologického pr zkumu na p ítomnost p dního radonu pro nov stav né objekty, p i prokázaném úniku pak následuje opat ení stavby stavebními úpravami, jež úniku zamezí.

Obr. . 34 – Okres Louny – Radiometrická mapa

strana 62


Obr. . 35 - Okres Louny – Chrán ná ložisková území

Název CHLÚ

Surovina

Rvenice

št rkopísek

Vrbka u Postoloprt uhlí hn dé

1.7.1 Ovzduší Protože jsou Postoloprty v blízkosti uhelné pánve a elektráren, navíc ve sm ru p evládajících v tr , byly vládním usnesením . 228/1990 Sb a Vyhláškou . 41/1992 za azeny do seznamu oblastí vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší, nebo se dají p edpokládat vyšší hodnoty zne išt ní. Zne išt ní zp sobené lokálními zdroji (kotelny u bytové zástavby, školy a další domácnosti s lokálními topeništi) se díky plynofikaci významn snížilo. Plynofikací se snížil vliv škodlivin na ovzduší vlivem spalování tuhých paliv ve m st na minimum.

1.7.2 Voda Celé dot ené území spadá do povodí Oh e. Oh e protéká cca 500 m od jižního okraje Postoloprt. Do Oh e se vlévá pod m stem zleva Chomutovka, která p itéká od Seménkovic p es Rvenice, Postoloprt se dotýká okrajov . Dalším významn jším tokem je pravob ežní p ítok Oh e – Hasina. Zátopové území zasahuje jižní okraj zástavby Postoloprt.

strana 63


eka Oh e má v území pouze áste né úpravy. Koryto je p evážn v p írodním stavu s b ehovými porosty. V souvislosti s budováním silni ního obchvatu m sta bylo p eloženo a upraveno koryto eky Chomutovky. Mezi další vodní plochy v Postoloprtech pat í rybník Vlada . Voda v ece Oh i je istá až zne išt ná. Kvalita vyhovuje k odb ru pro závlahy i pro rekrea ní využití, je také vhodná i pro chov ryb. M sto je napojeno na skupinový vodovod Louny z p ivad e Most – Louny odbo kou u k ížení se silnicí Chomutov – Praha. Rozvodná sí byla z 80% rekonstruována ve 2. polovin šedesátých let. Kanalizace v Postoloprtech pochází z r zných období a je ešena jako jednotná soustava pro odvád ní jak splaškových tak povrchových vod. Lze jí d lit na starou p vodní ást a ást novou,která byla budována v rámci sídlištní výstavby,kdy došlo též ke zvýšení kapacity hlavních p ivad a ke stavb OV. OV je v provozu od roku 1971.

1.7.3 P da Sou asné zastoupení krajinných struktur je charakterizováno nejv tším podílem zem d lské p dy,která p edstavuje 87% veškeré plochy ešeného území, z toho je orné p dy 83%. Lesních ploch je cca 5% a trvalých travních porost jsou pouhá 2%. Z této struktury jednozna n vyplývá skute nost, že je území zna n ekologicky nestabilní,vysoce zem d lsky využívané. Pro stanovení stupn ekologické stability je použito informativního ukazatele koeficientu ekologické stability, který je 0,25 a p edstavuje krajinu nadpr m rn využívanou, se z etelným porušením p írodních struktur,zcela p em n nou lidskou inností, ve které musí být podstatná funkce ekosystém trvale nahrazována technickými zásahy s vysokými energetickými vklady. Tab. . 39 - Struktura p dního fondu v ha zem d lské lesní k.ú. celkem plochy plochy Rvenice 441,6 388,4 12,4 Seménkovice 105,9 71,9 4,9 B ezno 621,2 479,2 24,5 Hradišt 137,1 115,1 0,5 Malnice 581,5 539,7 Mradice 294,8 259,8 Levonice 179,2 43,3 16,2 D.H rky 99,9 61,4 9,6 Postoloprty 977,5 632,3 63,9 Strkovice Skupice Vrbka -

vodní plochy 4,8 2,5 27,4 7,5 3,9 8,2 3,1 12,2 42,3 -

zastav né plochy 4,9 4,2 9,5 2,6 4,9 4,3 26,3 1,2 32,3 -

ostatní plochy 31,1 22,2 80,5 11,3 32,8 22,5 268,2 15,4 206,7 -

strana 64


Tab. . 40 - Zem d lský p dní fond v ha orná p da

Rvenice

371,8

-

3,2

-

13,4

65,5

-

3,1

-

3,2

B ezno

412,4

61,1

3,8

0,2

1,5

Hradišt

99,5

13,1

0,7

-

1,6

Malnice

439,2

97,2

2,3

-

0,9

Mradice

228,7

19,5

1,2

1,2

6,2

Levonice

151

18,3

0,8

1,2

7,6

D.H rky

28,6

24,4

2,1

2,9

3,3

469,6

104,8

13,2

3,4

41,2

Strkovice

-

-

-

-

-

Skupice

-

-

-

-

-

Vrbka

-

-

-

-

-

Seménkovice

Postoloprty

chmel

zahrady

trvalé travní porosty

k.ú.

sady

1.7.4 Odpady Svoz TKO zajiš ují Technické služby spol. s r.o. Postoloprty. Odpad je separován, t íd n a odvážen na skládku. V Postoloprtech je z ízeno p ekladišt TKO. Na p ekladišt komunálního odpadu se sváží odpad z oblasti zahrnující p ibližn 30 000 lidí. Jde o v tšinu území Loun, celé Postoloprty, ást Žatce, obce Výškov, Po erady, Blažim a spoustu dalších menších obcí. Na p ekladišti se odpad z jednotlivých popelá ských voz ukládá do speciálních velkokapacitních kontejner , které potom odváží nákladní souprava na nejvhodn jší ízenou skládku. Souprava pojme t i kontejnery, každý o objemu 20 m3, což znamená, že souprava odveze náklad zhruba devíti popelá ských vozidel najednou. P ekladišt p epraví za rok více než 12 000 t komunálního odpadu. Na p ekladišti pracují celkem 4 pracovníci v etn idi e soupravy. Je vybaveno nákladním vozidlem MAN, p ív sem PANAV a elním naklada em UN 053. Na p ekladišt je p ijímán, krom komunálního odpadu i odpad nebezpe ný, jako nap .: • staré chladící za ízení • staré televizory a jinou elektroniku • akumulátory • oleje • výbojky • plechovky od barev a edidel ...prost vše, eho se pot ebuje ob an doma zbavit a mohlo by to poškodit životní prost edí.

strana 65


Pro ob any Postoloprt a spádových obcí je uložení komunálního a nebezpe ného odpadu na p ekladišti zcela zdarma. Podnikatelé, firmy a ob ané z jiných obcí musí za tento odpad platit dle platného ceníku. Spole nost Technické služby spol. s r.o. Postoloprty se zabývá separací – recyklací druhotných surovin. Separují a t ídí se zejména: Nápojové PET lahve, sklo, papír, nápojové kartony. Po m st jsou rozmíst ny barevné kontejnery – žlutý, zelený a modrý. Každý kontejner je ozna en nápisem, jaký druh suroviny se má do tohoto kontejneru vhazovat. Po napln ní jednotlivých kontejner odpadem p ijede speciální vozidlo, které obsah kontejner vysype na korbu a poté dopraví na t ídící linku. Na t ídící lince, obsluhované strojníkem a ty mi pracovníky u pásu, se jednotlivé suroviny vyt i ují takto: • nápojové PET lahve na bílé, modré a zelené • sklo na barevné a bílé st epy • papír na papír kartónový a sm sný Plasty a papír se po vyt íd ní od nežádoucích p ím sí lisují do velkých balík , které se pak odváží na další zpracování. Plasty p evážn do firmy SILON Planá nad Lužnicí, sklo do sklárny u Karlových Var a papír do papíren. Touto inností se vrací velké množství surovin zp t do ob hu, nekon í na skládkách, neni í i nehyzdí okolí a šet í tak v kone ném d sledku nejen kapsu obyvatel, ale i životní prost edí.

Skládka je ur ena pro ukládání inertních materiál (typ skladky dle zákona o odpadech je S-IO). Skládka byla zkolaudována 19. 2. 1998 a provoz zahájen 1. 3. 1998. T leso skládky je p ístupné po p ístupové komunikaci ze silnice Postoloprty – Rvenice. Vlastní skládka byla vybudována v prostoru vyt ženého zemníku. S ohledem na charakteristiku podloží nebylo realizováno t sn ní dna ani bok skládky. Na po átku p íjezdové komunikace je umíst na uzamykatelná závora. Jižní a západní hrana skládky je opat ena oplocením dopln ným výstražnými tabulemi. Východní a severní strana je nep ístupná díky hustému lesnímu porostu. K vybavení skládky dále pat í provozní budova ve které je umíst no sociální za ízení a váha. Provozní budova je umíst na mimo skládku a to v prostoru sb rného dvora v ulici 28. íjna v Postoloprtech a je spole ná pro další innosti, jako je p ekladišt komunálního odpadu, separace a sb rný dv r nebezpe ného odpadu. Váha je vzdálena od skládky cca 650 m. strana 66


Na skládku je možno ukládat následující odpady do t ídy vyluhovatelnosti II.: Tab. . 41 – B žné materiály na skládce íslo odpadu

Název

101208

odpadní keramické zboží, cihly, tašky, a staviva

170101

beton

170102

cihly

170103

tašky a keramické výrobky

170202

sklo – nevyužitelné

170203

plast – nevyužitelné

170504

zemina anebo kameny

170506

vyt žená hlušina

170604

izola ní materiály (neuvedené pod ísly 170601, 170603)

170802

stavební materiály na bázi sádry

170107

sm si nebo odd lené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk , neuvedené pod íslem 170106

Na vyhrazeném míst skládky v severní ásti je možno do asn ukládat následující odpady: Tab. . 42 – Materiály na do asné skládce íslo odpadu

Název

170201

d evo

200201

biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a park

Tento odpad je ur en pro další využití ke kompostování. D evo se m že využít pro otop, drobné stavby apod. Biologicky rozložitelný odpad (tráva, listí, apod.) se využije pro kompostování. Monitorování skládky je provád no analýzou vzork vody z potoka Chomutovka, které budou odebírány nad a pod skládkou. etnost odb r je na základ dosavadních bezproblémových zkušeností stanovena 17× ro n . P i analýzách odebraných vzork budou sledovány následující ukazatele: pH, vodivost, CHSK, NEL, fenoly, NH4+, Pb, Cd, Ni, As, amoniak volný, Zn, Hg, Cr. Pro zajišt ní technického zabezpe ení a uzavírání skládky se použije ro n 500 t sut , cihel nebo drceného betonu (170101, 170102, 170904) jako technologického materiálu pro výstavbu cesty vedené p es vlastní t leso skládky a vyrovnání nerovností na povrchu jednotlivých pater. Jako technologický materiál pro hutn ní a vyrovnání povrchu jednotlivých pater je dále použita veškerá dopravená výkopová zemina (170504).

strana 67


1.7.5 Nejv tší zne iš ovatelé Mezi nejv tší zne iš ovatele životního prost edí pat í blízké elektrárny a doly. Další zne išt ní je zp sobováno lokálními zdroji. Díky odsí ení tepelných elektráren a plynofikaci velkého množství objekt ve m st se však míra tohoto zne išt ní výrazn snížila. Také vliv t žby nerostných surovin na životní prost edí není nezanedbatelný. V registru ložisek je v dot eném území ložisko št rkopísk a hn dého uhlí Vrbka. Jde o ložiska výhradní a chrán né ložiskové území (št rkopísek). Protože dochází k devastaci krajiny, kterou nelze vhodným zp sobem zvrátit a momentální finan ní efekt nenahradí p vodní krajinné prost edí, je další t žba písk z ekologického hlediska nežádoucí.

1.7.6 Shrnutí P es pom rn p íznivou polohu m sta v blízkosti eky Oh e je hlavním faktorem kvality životního prost edí v Postoloprtech úrove zne išt ní ovzduší. Zlepšení celkového stavu kvality ovzduší v posledním desetiletí se pozitivn projevilo i v Postoloprtech. Z hlediska odpadového hospodá ství došlo v posledních letech ve m st k ad zlepšení. Systém separace a likvidace odpad je na dobré úrovni, existuje systém t íd ní odpad . Ve m st je z ízeno p ekladišt TKO, které šet í životní prost edí. M sto Postoloprty a jeho p ilehlé okolí mají adu krajiná sky hodnotných ploch, které jsou zahrnuty do systému ekologické stability území. Nicmén i na území m sta se nachází ada lokalit, které by si zasloužily ur itou formu ochrany, aby se zabránilo jejich znehodnocení nevhodnými stavebními zásahy. Na území m sta se nenachází žádné významn jší zdroje zne išt ní. Na zne išt ní se podílí velké energetické zdroje v relativní blízkosti m sta (nap . Elektrárna Po erady). Jejich podíl na zne išt ní se však významn snížil po realizaci odsí ení kou ových plyn v 90. letech 20. století.

1.8 Rekreace a cestovní ruch 1.8.1 Rekrea ní a turistické zóny ve m st a v jeho zázemí V Postoloprtech je ada památkov chrán ných objekt , které stojí za shlédnutí; nap íklad hradišt Draguš, obloukový most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, h bitovní kaple, zámek s parkem, sloup s pietou na nám stí, kašna na nám stí, pivovar, archeologický skanzen v B ezn a další. Ve m st je k dispozici krytý plavecký bazén se saunou, tenisové kurty v sousedství fotbalového stadionu. P ší turistická cesta do tohoto kraje vede zatím jen jediná. Žlutá turistická zna ka vede z Loun p es M lce k archeologickému skanzenu a p es B ezenský vrch až k nádraží D v obci B ezno a je dlouhá 6,5 kilometru.

strana 68


Pomoci rozvoji turistiky v tomto regionu se rozhodl Klub eských turist , který práv do Postoloprt a jeho okolí umístil svoji významnou akci nazvanou 166 000 stop krajem Lu an . Již více jak tvrtstoletí p ijížd jí na Lounsko p íznivci aktivního pohybu, nyní opravdu do kraje Luckého. Po adatelé vedle tras p ších organizují i trasy pro milovníky kol. Vítání jara se pravideln zú ast uje okolo p ti stovek aktivních turist , kte í zde díky pochopení m stského ú adu objevují rok od roku další a další zajímavosti. Trasy vedou nejen Postoloprtskem, ale nabízejí poznání ady dalších zajímavostí v okolí, nap íklad nedalekého p írodního parku Džbán. Z Postoloprt se lze vydat jihozápadním sm rem do obce Levonice (3km) obklopené lužním lesem, odtud proti proudu eky Oh e polními cestami až k silni nímu mostu p ed obcí Hradišt . V p ípad nep íznivých podmínek (mokro) se musí trasa absolvovat po silnici p es obce Lišany, kde se dá na trasu i nastoupit (nádraží D). Obec Hradišt (4,5 km) - je prvním místem, odkud se lze vydat sm rem do PP Džbán. Silnice nás dovede nejprve do obce Stekník 1,5 km s malebnou návsí a barokním zámkem s terasovitou zahradou. Dalšími zajímavými místy ve sm ru k pásu les na jihu je obec Lib šice (4 km) a dále pak obec Lí kov se soukromým barokním zámkem a galerií malí e Oskara Brázdy. Z Lí kova už dále vede ervená turistická zna ka vzh ru až na vrchol vyhlídkového bodu Výrov (509 m). Z Hradišt na druhou stranu východním sm rem se dostaneme do obce Strkovice (1 km), která je dalším místem odkud je možné se vydat jižn k PP Džbán. Hned za obcí je známé mineralogické nalezišt sádrovce a pokra ujeme-li dále, dostaneme se p ed obcí Drahomyšl (2,5 km) k 2,2 metru vysokému menhiru nazvanému „Zakletý mnich". Z Drahomyšle lze stále pokra ovat jižním sm rem až k obci Tucho ice (4 km), kde je nalezišt zkamen lin z období mladších t etihor miocenní sladkovodní vápence a v obci pak nalezneme travertinovou kupu - paleontologické nalezišt s výskytem kosterních zbytk t etihorních obratlovc . Z Tucho ic už je to jen kousek do les , a již se vydáme sm rem na Výrov nebo na Markvarec. Ze Strkovic vede trasa po silnici sm rem k obci Mradice (2,5 km), cestou narazíme na nádherný výhled na eku Oh e. Z Mradic pak pokra ujeme na rozcestí (0,5 km). Odtud se lze vydat vpravo k nau né stezce Údolí Hasiny u Lipence (2 km), trasa m í 1,5 km, má 10 zastávek, je p evážn v nována geologické stavb a paleontologickým zajímavostem. Zp t od nau né stezky sejdeme až k obci Skupice (2,5 km), odkud se dá dostat vpravo do obce Malnice (1,5 km). Z Malnic m žeme využít další odbo ky, tentokrát jihovýchodn do obcí Zem chy a Jimlín, kde se nalézá opravovaný Nový Hrad (3,5 km), stojící na vrchu nad obcí, který však zatím není ve ejnosti p ístupný. Z Malnic se dostaneme k železni ní trati, hlavní silnici ve sm ru z Chomutova na Prahu a erpadlu pohonných hmot Machá (2 km). Odtud m žeme odbo it po žluté turistické zna ce p es B ezenský vrch k archeologickému skanzenu rekonstruovaných prav kých a ran st edov kých staveb (2,5 km) a zp t m žeme pokra ovat obcí B ezno (1,5 km). Od erpadla Machá vede trasa po silnici k železni ní stanici B ezno, dále k areálu bývalého cukrovaru a p es mosty nad ekou Oh e zp t do Postoloprt (2,5 km). Celý tento základní okruh je dlouhý 18 kilometr a skýtá spoustu možností ke kombinaci p ších a cyklistických tras.

strana 69


Druhým okruhem se lze vydat na Chomutovsko, Mostecko nebo do oblasti Ranského st edoho í. Trasy tohoto okruhu však nejsou moc vhodné pro p ší turistiku. Z Postoloprt je lepší se vydat po mén frekventované silnici ve sm ru na Rvenice (2 km). V obci Rvenice se nabízejí dv možnosti. Zajímav jší vede údolím í ky Chomutovky po silni kách a polních cestách na Seménkovice, Bítozeves, Tatinnou, Nehasice, Minice, Truzenice, Velemyšleves (8 km) a dále ve sm ru na Chomutov. Trasu do Chomutova je možné absolvovat z Rvenic p es Výškov, Blažim do Velemyšlevse (10 km) a dále pak spole n . Druhá trasa pokra uje z obce Rvenice po silnici do obce Vrbka (1,5 km) a dále do obce B vany (3 km). Z B van (6,5 km) si již lze volit trasy podstatn zajímav jší. Kratší vede kolem Lenešického rybníka do obce Lenešice (4 km) a zp t do Postoloprt (6 km) - celkem 16,5 km. Delší, ale i náro n jší trasa vede z B van po silnici do obce Hrádek a Raná (4,5 km), odtud terénem kolem sportovního areálu na modrou turistickou zna ku, která nás povede p es Lenešický chlum do obce Lenešice (7 km). Z Lenešic jako u krátké trasy se vrátíme zp t do Postoloprt (6 km) - celkem 24 km.

1.8.2 Turistická infrastruktura Krajina okolo Postoloprt se vyzna uje hustou sítí silnic, silni ek a spoustou polních cest místního významu. Proto se stává Postoloprtsko vyhledávaným centrem p edevším pro cykloturistiku s adou vhodných tras. Tyto trasy jsou k dispozici v nové cykloturistické map s názvem Krajem zeleného zlata a postupn dojde i k jejich vyzna ení p ímo v terénu. Podrobn ji popsány jsou zde dv trasy a to: -

sv tle zelná trasa – „Pooh ím“. Jde o uzav ený okruh za ínající a kon ící v Postoloprtech na Mírovém nám stí o délce 53,0 km. Vede mimo jiné p es Stekník – p vodn barokní zámek, v 18. století rokokov p estav n, Jimlín – opravovaný Nový hrad, B ezno – archeologický skanzen,

-

žlutá trasa – „Na Podlesí“ je druhou významnou trasou, která m í také tém 53 km a je st edn náro ná. Významnými body na této trase mohou být nap íklad Lí kov – zámek z 2. poloviny 16. století, Pn tluky – odbo ka na hrad Pravda, Dolní Ro ov – klášter z roku 1373 a další.

Další možností využití místních komunikací a p ístupného terénu je p ší turistika. Do této oblasti zatím vede pouze jediná p ší turistická cesta a to ve sm ru z Loun p es M lce k archeologickému skanzenu a p es B ezenský vrch až k nádraží v obci B ezno. Trasa je dlouhá 6,5 kilometru. Rozvoji turistiky v tomto bezesporu atraktivním regionu se rozhodl pomoci i Klub eských turist , který zde umístil svoji nejvýznamn jší akci nazvanou 166 000 stop krajem Lu an . Další významnou akcí je Vítání jara, kterého se ú astní okolo p ti stovek turist , kte í objevují rok od roku další zajímavosti. Velkou výhodou je možná kombinace p ších turistických a cyklistických tras.

strana 70


1.8.3 Kulturní a historické památky P estože Postoloprty nejsou klasickým turistickým centrem, mohou být díky své bohaté historii, sahající do dávné minulosti, zajímavým místem pro turisty. Zajímavá je nejen historie m sta samotného, ale i p ilehlých obcí podél eky Oh e. Je zde ada památkov chrán ných objekt jako jsou nap íklad: hradišt Draguš, obloukový most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, h bitovní kaple, zámek s parkem, sloup s pietou na nám stí, kašna na nám stí, pivovar, archeologický skanzen v B ezn a ada dalších, které stojí za shlédnutí. Pro zájemce o kulturní vyžití je k dispozici kino, které promítá dvakrát týdn (pond lí, tvrtek), k dispozici je m stská knihovna s videop j ovnou a divadlo J. K. Tyla, jež jsou sou ástí Kulturního za ízení m sta Postoloprty, které je od 1. 1. 2006 p ísp vkovou organizací m sta. Každý rok se zde také koná n kolik kulturních akcí, z nichž nejv tší jsou Postoloprtské slavnosti (druhá sobota v kv tnu).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Postoloprtské slavnosti

Pramen: www.postoloprty.cz

strana 71


Knihovna

slouží zárove jako informa ní st edisko o Postoloprtsku. Divadlo se zam uje p edevším na nejmenší diváky a nemá stálý vlastní soubor, zato zde asto hostují um lci z celé republiky a hraje zde amatérský soubor „Klouzák“. Pro kulturní akce je využívána i otev ená scéna v zámecké zahrad a na nám stí se konají ty ikrát do roka trhy s doprovodným programem. K dobré orientaci ve m st poslouží zavedený MIS (m stský informa ní systém).

1.8.4 Sportovní, rekrea ní a zábavní za ízení Pro návšt vníky, kte í by zde cht li strávit delší as je k dispozici ubytování a to bu v hotelu Koruna, v restauraci U medv da i v ubytovn EPO Meta. Podle náro nosti na ob erstvení je možno se stravovat v p íjemných restauracích, rozmíst ných po hlavní trase m stem i formou rychlého ob erstvení. •

Nelze opomenout významnou úlohu eky Oh e, která se stále více stává oblíbenou p edevším mezi za ínajícími vodáky a rodinnými výletníky, zejména pro svoji nenáro nost a krásnou okolní krajinu.

•

Sportovní rybá ství se stává stále více oblíben jším druhem sportu a to jak pro jednotlivce, organizované skupiny, tak pro rodinné kolektivy, které využívají této innosti ke spole nému trávení volného asu. P ítomnost eky Oh e a ady vodních ploch dávají p edpoklady k rozvoji této innosti na Postoloprtsku.

•

K oddechových ástem m sta pat í i území historické bažantnice, které se m že stát potenciálním místem pro krátkodobou rekreaci návšt vník m sta

•

Významným lákadlem m že být i nedaleké letišt na Rané, známé také v zahrani í, zejména díky výborným podmínkám pro záv sné létání a po ádání atraktivních sout ží leteckých modelá .

•

P ímo ve m st je pak pro milovníky sportu k dispozici krytý plavecký bazén se saunou, tenisové kurty v sousedství fotbalového stadionu.

1.8.5 P írodní útvary P írodní pom ry Lounska charakterizuje asi nejlépe povodí eky Oh e. Úrodné a klimaticky pom rn p íhodné území Žatecké tabule p ilákalo první obyvatele již v dob kamenné. Bohaté archeologické nálezy, dokumentované v žateckém Regionálním muzeu, dokládají v blízkém okolí m sta osídlení r zných kultur ve všech historických dobách. Od Kelt až po slovanské kmeny, které sem lákala eka bohatá rybami a nabízející p irozenou dopravní cestu. Lounsko je velmi málo lesnaté, vým ra les netvo í ani jednu p tinu plochy. Lounsko pat í k nejsušším oblastem republiky a nejsou tu žádné velké rybníky i jezera. P esto pat í k zem d lským kraj m. P ímo na okraji Postoloprt se nachází území historické bažantnice, využívané obyvateli m sta k procházkám.

strana 72


1.8.6 Návšt vnost M sto Postoloprty spadá dle rozd lení území pro pot eby zmapování a stanovení strategických vizí a cíl v dokumentu Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji do subregionu . 9 – Pooh í. Konkurencí jsou zde p edevším blízká historická m sta na Oh i, Žatec a Louny. Již tradi ní a nejrozsáhlejší akcí po ádanou m stem jsou Postoloprtské historické slavnosti. Návšt vník je stále p ibývá. Nejsiln jší byly poslední dva ro níky (2005 a 2006), kdy dle odhad postoloprtského informa ního centra p išlo kolem 4500 návšt vník . M sto p ipravuje i další kulturní akce, které souvisí p edevším s výro ními jarmarky, zejména velikono ními a váno ními (viz www. kzmp.cz) Nej ast jšími návšt vníky zdejšího turistického informa ního centra jsou cykloturisté a pak turisté p ijížd jící automobilem. Nej ast ji vyžadované informace se týkají stravování a ubytování, rozmíst ní bankomat a zajímavých objekt v okolí. Z cizinc turistické informa ní centrum využívají p edevším návšt vníci z N mecka. Z hlediska potenciálních návšt vník by m lo m sto hledat marketingové nástroje a vytvá et atraktivity, které by oslovily po etnou klientelu cestující po silnici 1/7, p edevším návšt vník ze sousedního Saska, pop . návšt vník Krušných hor z jiných oblastí R. M ly by se dále vytvo it produkty erpající z bohaté, z regionálního pohledu výjime né, historie m sta, které by byly atraktivní pro okruh lidí, zajímajících se o historii, p ípadn pro studijní výlety školských za ízení z celého regionu.

1.8.7 Shrnutí M sto Postoloprty nepat í ke klasickým turistickým centr m, p esto m že být pro turisty i ostatní milovníky aktivního odpo inku velmi zajímavé. Jeho historie sahá až do dávné minulosti, kdy zde žili obyvatelé n kdejšího Lucka. Do doby, kdy asi po átkem 10. století za vlády eských p emyslovských knížat zde bylo vybudováno hradišt Dragúš, ke kterému se váže smutná pov st známá z Kosmovy kroniky o Durynkovi a Neklanovi. Postoloprtsko tvo í pás krajiny podél eky Oh e s adou obcí, které mají rovn ž svoji zajímavou historii. Postoloprty a okolí nabízí dostatek p íležitostí zájemc m o historii i o turistiku sportovní. Ve m st lze zajistit levné ubytování a stravování, využít hezký plavecký bazén, tenisové kurty. ada památkov chrán ných objekt , jako nap . hradišt Draguš, obloukový most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, h bitovní kaple, zámek s parkem, sloup s pietou na nám stí, kašna na nám stí, pivovar, archeologický skanzen v B ezn a další. Krajina okolo Postoloprt je hust protkána sítí silnic a silni ek p edevším místního významu, ale také spoustou polních cest, které zájemce vždy spolehliv dovedou k ur enému cíli. Proto se Postoloprty stávají vyhledávaným centrem p edevším cykloturistiky s adou vhodných tras. Tyto trasy najdou zájemci už na nové cykloturistické map a v nejbližší dob dojde i k jejich vyzna ení p ímo v terénu. Opomenout nelze místní „bažantnici“, ani již zmín nou eku Oh e, která se stále více stává oblíbenou zejména mezi za ínajícími vodáky, rybá i, i rodinnými kolektivy p edevším pro svoji malou náro nost a krásnou okolní krajinu. M sto má dostate ný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, který bude vzr stat spolu s rostoucím významem silni ní komunikace I/7 Praha – Chomutov - Chemnitz v budoucnu.

strana 73


2 Profil venkovských oblastí 2.1 Úvod Postoloprtsko se nachází ve st edové ásti Ústeckého kraje v údolí eky Oh e. Jeho krajinný ráz je dán lokalizací v zem d lské oblasti. Krom polí a panoramat nedalekého eského st edoho í jsou pro n j charakteristické také mnoho etné ady vysokonap ových vedení, vedoucích z nedaleké elektrárny v Po eradech a rozvodny ve Výškov . M sto Postoloprty je atypickým samosprávným útvarem. Charakteristickým prvkem je vysoká míra rozt íšt nosti osídlených ástí katastrálního území, které je spravováno M stským ú adem v Postoloprtech. M sto Postoloprty není tedy kompaktním m stem, ale jakýmsi spádovým regionem, kde m stská ást tvo í p irozené centrum. Místních ástí je dle po tu katastrálních území dvanáct. N které jejich obydlené útvary se však asto vyd lují z koncentrované zástavby. Obr. 36 – Venkovské oblasti M sta Postoloprty

Úkolem strategického plánování m st je p íprava harmonického rozvoje celého jeho území. Dosažení lepší úrovn technického stavu komunikací a další infrastruktury a zlepšení dopravního spojení ke kvalitním službám v centru m sta by m lo výrazn p isp t ke zvýšení p irozené soudržnosti samosprávného území. Následné stat této p ílohy se podrobn ji zabývají obcemi, popisují jejich problémy a zam ují se také na obyvatelstvo. P íloha je velmi stru ným zmapováním pot eb vyjád ených p ímo obyvateli prost ednictvím dotazníkového šet ení. Dalším zdrojem informací o místních ástech m sta byla setkání pracovních skupin ešících jednotlivé kritické oblasti rozvoje M sta Postoloprty.

strana 75


2.2 Porovnání demografických charakteristik Obyvatelé M sta Postoloprty žijí v m stské ásti a nebo v 11 místních ástech venkovského charakteru. Výrazn p evyšuje podíl obyvatel žijících v m stské ásti. Ve venkovských místních ástech žije cca 20 % obyvatelstva. Grafické znázorn ní p ináší obrázek níže. Obr. 37 – Graf – Podíl obyvatel venkovských oblastí m sta Struktura obyvatel M sta Postoloprty dle místa bydlišt (s tav k 22.10.2006, zdroj: M Ú Pos toloprty)

Seménkovice 1% Dolejší H rky 0% Levonice 1% Hradišt 0%

Seletice 1% Mradice 1% Vrbka 1% Strkovice 2% Rvenice 2% Dolní B ezno 2% Skupice 3% Malnice 3% B ezno 3%

Postoloprty 80%

Zastoupení venkovských ástí M sta Postoloprty p edstavuje ve struktu e obyvatelstva jednu p tinu z po tu všech obyvatel. Ke sledovanému okamžiku 22. 10. 2003 zde žilo 991 osob. V m stské ásti byl po et skoro ty násobný - 3 932 osob.

strana 76


V celém spádovém území M sta Postloloprty je pom r mezi ob ma pohlavími velmi rovnovážný. Prakticky stejný podíl p itom je i v p ípad porovnání obyvatel m stské ásti a venkovských ástech m sta. Vypovídají o tom grafická vyjád ení o struktu e obyvatel dle v ku a pohlaví jednotlivých vesnických ástí v následující kapitole. Obr. 38 – Graf – Struktura dle pohlaví

Struktura obyvatel dle pohlaví (k 22. 10. 2003)

Muži 2443

Ženy 2480

Venkovské ásti jsou zastav ny p irozenou vesnickou zástavbou. Nalezneme zde však i urbaniza ní zástavbu – inžovní domy z panel i cihel. Tyto domy byly postaveny p edevším pro ú ely místních zem d lských podnik v 60. a 70. letech minulého století. Ostatní žijí p edevším v rodinných domcích. Postoloprtské vesni ky proto nekoncentrují vysoké po ty obyvatel. Obr. 39 – Graf – Obyvatelstvo venkovských oblastí

Porovnání po tu obyvatel venkovských ástí (zdroj: M Ú Postoloprty)

160

ervenec 2006

íjen 2003

139

140 141

150 128

140 120

99

109

89

100 80

62

60 40

107 104 98

23 22

35

32 31

30

39

68 64

61

48 46

18

20 0 up Sk e ic

no ez B ce ni al no M ez B ní ol D ce ni ve R ice ov rk St ce di

a bk

y rk

e t ic le ice ov

k én m

ra M

Vr

Se

Se

št di

e ic

H ší

n vo

ej

ra H

Le

ol D

strana 77


Podle po tu obyvatel je nejmenší vesnickou ástí M sta Postoloprty ást Dolejší H rky, naopak za nejv tší kompaktní osídlený útvar m žeme považovat Skupice. V kové složení je v obcích podobné. Zhruba 60 – 65 % populace je v produktivním v ku, senio i dosahují v n kterých místních ástech 20 % a d ti tvo í zbývající ást kolísající kolem 15%. V kové složení jednotlivých místních ástí je podrobn rozebrán v následující kapitole. Pr m rný obyvatel venkovské ásti završil 39. rok svého života, je nepatrn starší než obyvatel m stské ásti. V kový pr m r pouze m stské ásti je 35,41 let. V kový pr m r ob an všech ástí M sta Postoloprty je 38,9 let. Obr. 40 – Graf – Pr m rný v k obyvatel venkovských oblastí

Pr m rný v k místních ástí M sta Postoloprty ( ervenec 2006)

60,0 50,0

54,9

43,4

40,6

39,1

40,0

33,1

33,5

45,3

42,4 35,5

38,7

35,0

32,0

36,0

30,0 20,0 10,0 0,0 i ce up Sk no ez B e nic al no M ez íB ln Do ic e en Rv i ce ov rk St ce di ra M a bk Vr e ti c le ic e Se ko v én m Se iš t ad Hr e nic y vo rk Le H jš í

Do

le

2.3 Stru ný profil jednotlivých venkovských ástí 2.3.1 B ezno a Dolní B ezno Poloha 50°21'23.79"N,13°43'58.14"E Osady B ezno a Dolní B ezno jsou vzdáleny od m stského centra Postoloprt cca 6 km po silnici. Místní ást leží ve velmi výhodné poloze. Má blízko ke svému správnímu centru i k bývalému okresnímu m stu Louny, které leží ve vzdálenosti cca 6,5 km. Dobré silni ní spojení zajiš uje p edevším silnice I. t ídy . 7, která spojuje Prahu s Chomutovem. Nep íznivá je situace spojení oblasti, z nichž se vyd luje ješt jedna B ezno – Farma. Osídlení t chto venkovských ástí není kompaktní, je kategorizováno do výše zmín ných t í osídlených celk .

strana 78


Dopravní obslužnost Autobusové spoje zajiš ují spojení s m sty Louny, Postoloprty, Žatec, také se vzdálen jšími m sty Chomutovem nebo Prahou, a s okolními obcemi. Spoje provozují dopravci: − Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s., − SAD Slaný a. s., − Dopravní podnik m st Chomutova a Jirkova a. s. Spoje jsou zajišt ny t mito autobusovými linkami: 152100, 520005, 561140, 560200, 560360, 560460, 560481 a 560520. Vesnická ást B ezno má též spojení s Postoloprty vlakem. Prochází tudy tra . 127 spojující Louny a Postoloprty. Ve všední den jede ve sm ru na Postoloprty 8 spoj , v den pracovního klidu 6. Opa ným sm rem jede prakticky denn 6 spoj . Tab . 43 - Po et autobusových spojení mezi ástí B ezno a m stem Postoloprty Pracovní Jen Jen Jen v ned li Spoj Sm r Denn dny v pátek v sobotu a ve svátky celkem B ezno, rozcestí 3 21 1 2 6 31 Postoloprty Postoloprty 4 23 1 2 4 32 B ezno, rozcestí Obyvatelstvo Matrika p i M stském ú ad Postoloprty zapo ítává a statisticky sleduje obyvatelstvo venkovských ástí Dolní B ezno a B ezno. ást Dolní B ezno má v sou asné dob cca 107 obyvatel. Z toho d ti do 15 let tvo í cca 6%, senio i tvo í 28%. Celkový po et obyvatel Dolního B ezna p edstavuje asi tak 2% podíl z celkového po tu obyvatel M sta Postoloprty. Lokalita B ezno je co do v kové struktury obyvatel nejmladší ástí m sta. Pr m rný v k zde dosahuje 32 let. D ti zde p edstavují tvrtinový podíl. Výraznou v tšinu (až 65%) mají obyvatelé v produktivním v ku (stav k 07/2006). Obr. 41 – Graf 1 – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvatelstva ásti B ezno dle v ku a pohlaví 49

60

Muži

56

40

22

20 10

20 0

Ženy

0-15

16-60

5

61 a více Stav k 20.7.2006, Zdroj: M Ú strana 79


Obr. 42 – Graf 2 – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyv ate lstva ásti Dolní B ezno dle v ku a pohlav í 50

42

40

27

30

15

20 10 0

3

16

Muži Ženy

4

0-15

16-60

61 a více

Stav k 20.7.2006, Zdroj: M Ú

Zajímavosti Za osadou B ezno (ve sm ru na m sto Louny) se nachází archeologický skanzen, ve kterém si návšt vníci mohou od kv tna do zá í prohlédnout rekonstruovaná prav ká a ran st edov ká obydlí a r zná technologická za ízení z té doby. Skanzen je ve správ Muzea Louny. Vede k n mu jediná ozna ená turistická stezka po žluté zna ce. Infrastruktura Tab. . 44 - Vodovod, kanalizace, plyn Kanalizace deš ová

Otev ená (strouhy), áste n trubní

Kanalizace splašková (napojení na OV)

Není ( ešeno žumpami a nepropustnými jímkami)

Plynofikace

Není

Vodovod

Je

Problémy Horní B ezno (u cukrovaru) - kanalizace splašková i deš ová - odpadní vody - zvážit optimální zp sob išt ní (malé individuální isti ky) erné skládky (okolo cukrovaru a aut. zastávek) etná komunita Róm B ezno – Farma - chybí komunikace do Postoloprt ( asto se jezdí po komunikacích ozna ených zákazy vjezdu kolem skanzenu) - nestaví autobusy – málo etné spoje Dolní B ezno - kanalizace - problémy s rybníky – úprava b eh ( áste n v majetku m sta) - ruiny zbo ených dom

strana 80


Reflexe obyvatel – transkripce dotazníkového šet ení Obyvatelé B ezna se potýkají s problémy dopravního omezení. Propojení jednotlivých ástí osady je velmi problematické, d lí je vlakové koleje. Nejvíce oce ují životní prost edí. Chybí zde d tské h išt a h išt pro další sporty. Ob ané se potýkají s problémy zp sobenými romským etnikem, které spole n s n kterými mladistvými nep ispívá k ádnému ob anskému soužití. B ezno je sužováno ernými skládkami, s ímž je spojen stálý požadavek obyvatel na jejich odklízení.

2.3.2 Dolejší H rky Poloha 50°20'31.02"N,13°37'37.47"E Místní ást m sta Postoloprty Dolejší H rky se nachází na levém b ehu eky Oh e. Od Postoloprt leží cca 5 km východním sm rem. Postoloprty a Dolejší H rky spojuje silnice . 2501. Osada je p ed lena železni ní tratí Žatec západ – Most . 123. ásti osady tedy nejsou propojeny komunikací. P ší p echázejí tra v míst železni ní stanice. Ob ásti vesnice jsou tedy dosažitelné z Postoloprt po jiných silni ních komunikacích. Dopravní obslužnost Ve ejnou autobusovou dopravu mezi ástí Dolejší H rky a m stem Postoloprty provozoval doposud Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. Uvažuje se o zm n dopravce. Spojení jsou zajišt na linkou . 560520. Vlaková spojení jsou mnohem ast jší a umož ují spojení i s m sty Most a Žatec. Tab. . 45 - Po et autobusových spojení mezi ástí Dolejší H rky a m stem Postoloprty Pracovní Jen Jen Jen v ned li Spoj Sm r Denn dny v pátek v sobotu a ve svátky celkem Dolejší H rky 0 3 0 1 1 4 Postoloprty Postoloprty 0 3 0 1 1 4 Dolejší H rky Venkovská ást Dolejší H rky má vlakovou stanici na trati . 123 spojující m sta Most a Žatec p es Postoloprty. V železni ní zastávce Dolejší H rky zastavuje vlak pouze na znamení a jízdenky lze zakoupit až ve vlaku. Stanice se nachází nedaleko za osadou. Tab. . 46 - Po et vlakových spojení mezí ástí Dolejší H rky a m stem Postoloprty Pracovní Jen Jen Jen v ned li Spoj Sm r Denn dny v pátek v sobotu a ve svátky celkem Dolejší H rky 12 3 0 0 0 15 Postoloprty Postoloprty – 11 3 0 0 0 14 Dolejší H rky

strana 81


Obyvatelstvo Podíl obyvatel Dolejších H rek je v pom ru k celkovému po tu obyvatel M sta Postoloprty velmi malý, nedosahuje ani jednoho procenta. Venkovská ást v absolutním po tu má cca 23 obyvatel, z ehož jsou 4 d ti a 5 osob v postproduktivním v ku (07/2006). Obr. 43 – Graf – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvatel ásti Dolejší H rky dle v ku a pohlaví 8

6

8

6 3

4 2 0

2

1

0-15

16-60

3

Muži Ženy

61 a více Stav k 20.7.2006, Zdroj: M Ú

Infrastruktura Tab. . 47 - Vodovod, kanalizace, plyn Kanalizace deš ová

Otev ená (strouhy svedené do meliora ních struh)


Není ( ešeno jímkami a žumpami)

Plynofikace

Není

Vodovod

Je

Zajímavosti Dolní H rky jsou lokalitou využívanou též k rekreaci. Zdejší venkovská zástavba poskytuje spoustu malebných pohled . Problémy - prašné komunikace - chodníky

strana 82


Reflexe obyvatel – transkripce dotazníkového šet ení Ve vesnických ástech je velmi oce ován zp sob vesnického života umož ující klidné a dostupné bydlení. Prioritn by m ly investi ní prost edky M sta Postoloprty mí it do oprav místních komunikací. Negativní pocity pramení z ob asných krádeží na zahradách a dvorech a nezvaných návšt vník vesni ky sbírajících železný šrot. Komunikace s radnicí je na dobré úrovni, ale má jisté nedostatky. Bohužel osada je velmi malá, a proto obyvatelé postrádají možnost nákupu. Taktéž postrádají adekvátní prostory pro setkávání lidí.

2.3.3. Hradišt Poloha 50°19'55.31"N,13°38'20.05"E Místní ást Hradišt leží na pravém b ehu eky Oh e. Místní ást Hradišt se nachází v p ímo aré vzdálenosti 5,3 km jihovýchodním sm rem od m stské ásti Postoloprty. Hradišt je s m stskou ástí propojena silnicí 22538 a 2501. Hradišt je významným dopravním uzlem. V této obci se totiž nachází most p es Oh i. Dopravní obslužnost Jediný spoj s m stem Postoloprty je zajiš ován linkou 560520 (Žatec-Postoloprty-Louny) provozovanou doposud Dopravním podnikem Ústeckého kraje, a.s. Osadou projíždí ješt spoje 560050 (Louny-Žatec-Podbo any) a 560600 (Petrohrad-Kryry-Podbo any-Žatec-Louny), tento však nezajiš uje dopravní obslužnost do Postoloprt. Hradišt nemá jinou možnost dopravní obsluhy. Tab. . 48 - Po et autobusových spojení mezi ástí Hradišt a m stem Postoloprty Denn

Pracovní dny

Jen v pátek

Jen v sobotu

Jen v ned li a ve svátky

Spoj celkem

Hradišt - Postoloprty

0

1

0

0

0

1

Postoloprty - Hradišt

0

2

0

0

0

2

Sm r

Obyvatelstvo Místní ást má 31 trvale p ihlášených obyvatel. Jejich v ková struktura je pom rn p íznivá. P evažují osoby v produktivním v ku. Žije zde 7 d tí do 5 let a 3 osoby nad 61 let (stav k 07/2006). Obr. 44 – Graf – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyv atelstva Hradišt dle v ku a pohlav í 11

12

10

10 8 5

6 4

Muži

2

1

2 0

0-15

16-60

2

Ženy

61 a více

Stav k 20.7.2006, Zdroj: M Ú strana 83



Otev ená (strouhami), krátký úsek trubní – svedena do Oh e


Není

Plynofikace

Není

Vodovod

Je

Zajímavosti Hradišt se m že pyšnit barokním kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie, který je st edem zájmu turist procházejících i projížd jících do blízkého p írodního parku Džbán, bu proti proudu Oh e, nebo p es vesnici Strkovice. Je zde frekventovaná automobilová doprava, nebo je zde most p es eku Oh e. Cesta je také hodn využívána cyklisty. Problémy - pouli ní osv tlení – není úplné - odvod deš ové vody (strouhy) - chybí p irozené centrum osady (náves, h išt ) - špatný stav h bitova (pat ící církvi) asté p erušení dodávky elektrické energie Reflexe obyvatel – transkripce dotazníkového šet ení Obyvatelé vnímají místo svého bydlišt jako hezké prost edí k životu, kde mohou užívat dostupného a p íjemného bydlení. P esto však rozvoj svého bydlišt nehodnotí pozitivn , v posledních 5 letech se podmínky pro život nezlepšily. Ob ané postrádají místo pro trávení volného asu (d tské h išt , plocha pro sport). Ob any obt žují asté výpadky elektrického proudu a neukázn ní idi i nedodržující povolenou rychlost jízdy. Obyvatelé postrádají možnost nákupu, potýkají se i s ernými skládkami. Jistá zlepšení jsou požadována i ohledn stavu ve ejného osv tlení a komunikací pro p ší. Ve spolupráci s m stským ú adem vidí ur ité nedostatky – v komunálních službách (sekání trávy, išt ní ulic apod.) a nedostate né informovanosti. P esto obyvatelé vyjad ují své uspokojení ze života v této místní ásti Postoloprt.

2.3.4 Levonice Poloha 50°20'16.83"N,13°40'29.83"E Místní ást Levonice se nachází jihozápadn od m stské ásti Postoloprt jihozápadn na levém b ehu eky Oh e. Postoloprty jsou s místní ástí spojeny silnicí . 2501. M stskou ást m sta Postoloprty a Levonice d lí od Mírového nám stí silni ní vzdálenost 4,2 km.

strana 84


Dopravní obslužnost Ve ejnou autobusovou dopravu mezi ástí Levonice a m stem Postoloprty provozoval doposud Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s. Spojení jsou zajišt na linkou 560520 (Žatec – Postoloprty – Louny). Jiný spoj Levonicemi neprojíždí. Tab. . 50 - Po et autobusových spojení mezi ástí Levonice a m stem Postoloprty Pracovní Jen Jen Jen v ned li Spoj Sm r Denn dny v pátek v sobotu a ve svátky celkem Levonice 0 3 0 0 0 3 Postoloprty Postoloprty 0 4 0 0 0 4 Levonice Obyvatelstvo V místní ásti Levonice žije 30 obyvatel. Z nichž pouze 3 osoby jsou do v ku 15 let. Ve srovnání s ostatními místními ástmi je zde i v tší podíl senior , p ibližn 43 %. P ibližn stejný podíl obyvatel, cca 14 osob, je v produktivním v ku (k 07/2006). Obr. 45 – Graf – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvatelstva ásti Levonice dle v ku a pohlaví

8 7

Muži

6

Ženy

8

8

6 5

5 4 3

2 1

2 1 0

0-15

16-60

61 a více



Otev ené strouhy


Není

Plynofikace

Není

Vodovod

Je

strana 85


Zajímavosti Levonice jsou obklopené lužním lesem a odtud proti proudu je možné projít polními cestami až k silni nímu mostu p ed místní ást Hradišt . Problémy - špatná kvalita místních komunikací (bez chodník ) - nevyhovující dopravní obslužnost autobusy

Reflexe obyvatel – transkripce dotazníkového šet ení Hezké prost edí ve vesnici se stále postupn zlepšuje. Hlavním negativem života ve vesni ce Levonice je nedostate ná dopravní obslužnost. Obyvatelé mají problémy dostat se do Postoloprt i do ostatních ástí. Obec je poklidná a bezpe ná. N kte í Levoni tí se zajímají o zavedení plynofikace. Jako prioritní problém však vidí práv dopravní obslužnost a životní prost edí (zejm. erné skládky).

2.3.5 Malnice Poloha 50°20'5.83"N,13°42'57.34"E Místní ást Malnice je propojena s m stkou ástí silnicemi . 2201 a . 22540 a je vzdálena cca 5,5 km. Malnice se nacházejí jihovýchodn od Postoloprt ve vzdušné vzdálenosti cca 3,4 km v blízkosti pravého b ehu eky Oh e. Dopravní obslužnost Ve ejnou autobusovou dopravu mezi ástí Malnice a m stem Postoloprty provozoval doposud Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s. Spojení jsou zajišt na linkou 560520. Malnicemi projížd jí ješt dv další linky . 560050 (Louny, Žatec, Podbo any) a . 560600 (Petrohrad, Kryry, Podbo any, Žatec, Louny), které však nespojují tuto venkovskou ást s m stskou ástí M sta Postoloprty. Tab. . 52 - Po et autobusových spojení mezi ástí Malnice a m stem Postoloprty Pracovní Jen Jen Jen v ned li Spoj Sm r Denn dny v pátek v sobotu a ve svátky celkem Malnice - Postoloprty 0 1 0 0 0 1 Postoloprty - Malnice 0 2 0 0 0 2 Obyvatelstvo Podle dostupných zdroj vztahujících se k ervenci 2006 žije v Malnicích 139 obyvatel. Vesnice pat í spolu s B eznem k nejv tším venkovským ástem M sta Postoloprty. Ob ané v produktivním v ku tvo í 60 % , z nichž nadpolovi ní v tšinou p evažují muži.

strana 86


Ženy naopak mají p evahu v kategorii ob an v p edproduktivním v ku. Senio i p edstavují asi tak 16 % podíl populace venkovské ásti Malnice. Obr. 46 – Graf – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvatelstva ásti Malnice dle v ku a pohlaví 50

48

40 30 20

35

21

15

12

8

10 0

0-15

16-60

Muži Ženy

61 a více



Trubní a otev ená (strouhy) – ústí do meliora ních struh


Není

Plynofikace

Není

Vodovod

Je

Zajímavosti Malnice jsou velmi d ležitou k ižovatkou p edevším polních cest, které jsou hojn využívány k cyklistické a p ší turistice. Silni ní odbo kou je možné dopravit se do obcí Zem chy a Jimlín, kde se nachází opravený zámek Nový hrad, nebo je možné odsud p ejít B ezenecký vrch a dojít až k archeologickému skanzenu v B ezn . Problémy - nevyhovující spojení do Postoloprt je nutno obnovit starou cestu p es b ízky ke h bitovu podél eky - sta ila by zpevn ná cesta pro cyklisty a p ší (využijí ji mladí) – jako dopln ní autobus

strana 87


-

nenávaznost dopravních spoj ( asto se musí jezdit zbyte n p es Louny – asové ztráty) špatný stav chodníku na návsi, nový svod deš ové kanalizace podél zástavby do potoka

Reflexe obyvatel – transkripce dotazníkového šet ení Malni tí obyvatelé oce ují tak jako ostatní p edevším dostupné a p íjemné bydlení. Naopak velmi Spojení s m stskou ástí M sta Postoloprt je velmi komplikované. Rovn ž tak je nevyhovující stav cest pro p ší ch zi. Uvítali by proto propojení stezkami pro p ší i cyklisty. Finan ní podporu z m stského rozpo tu by uvítali v tší. Nejd íve by se m la vy ešit deš ová kanalizace.

2.3.6 Mradice Poloha 50°19'51.75"N,13°40'34.14"E Venkovská ást M sta Postoloprty Mradice se nachází v blízkosti Levonic. Ob místní ásti m sta jsou však rozd lené tokem eky Oh e. Mradice se nalézají v p ímé vzdálenosti 3,4 km jihovýchodním sm rem daleko od centra Postoloprt. Mradice jsou z Postoloprt dosažitelné po silni ních komunikacích . 2501 a 225038 a vzdálenost iní cca 6 km, projíždí se Skupicemi. Sídelní ást Mradice je blízko významn jšímu silni nímu tahu II/225 propojujícímu Žatec a Louny (2,75 km). Dopravní obslužnost Ve ejnou autobusovou dopravu mezi ástí Mradice a m stem Postoloprty provozuje Dopravní podnik Ústeckého kraje. Spojení jsou zajišt na touto linkou: 560520 (Žatec – Postoloprty – Louny). Mradicemi projížd jí ješt dv další linky . 560050 (Louny, Žatec, Podbo any) a . 560600 (Petrohrad, Kryry, Podbo any, Žatec, Louny), které však nespojují tuto venkovskou ást s m stskou ástí M sta Postoloprty. Tab. . 54 - Po et autobusových spojení mezi ástí Mradice a m stem Postoloprty Sm r

Denn

Pracovní dny

Jen Jen v pátek v sobotu

Mradice - Postoloprty

0

1

0

Postoloprty - Mradice

0

2

0


Spoj celkem

0

0

1

0

0

2

Obyvatelstvo V ervenci 2006 žilo v této venkovské ásti M sta Postoloprty 64 obyvatel. Tento po et tvo í p ibližný 1,3% podíl v i všem obyvatel m M sta Postoloprty. V ková struktura je následující: − p edproduktivní v k 15,5%, − poproduktivní v k 23,5 %, − produktivní v k 61 %.

strana 88


Obr. 47 – Graf – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvatel ásti Mradice dle v ku a pohlaví 20

19

20 11

15 10

4

3

5 0

Muži

7

0-15

16-60

Ženy

61 a více



Otev ená (strouhy)


Není

Plynofikace

Není

Vodovod

Je

Zajímavosti Mradice se oproti ostatním venkovským ástem Postoloprt odlišují po tem obyvatel. Historickou dominantou místní ásti je kaple 14 svatých pomocník , která byla v roce 2001 opravena a vysv cena. V Mradicích hledají odpo inek obyvatelé okolních m st, ehož je mimo jiné d kazem i zdejší chatová osada Oharka.

Problémy - deš ová kanalizace - špatná dopravní obslužnost strana 89


2.3.7 Rvenice Poloha 50°22'20.42"N,13°40'46.9"E Osada leží na levém b ehu í ky Chomutovky. Místní ást Rvenice se nachází dva kilometry severozápadn od m stské ásti m sta Postoloprty. M stskou ást a ást Rvenice od sebe d lí rychlostní komunikace R 7. Dojezdová vzdálenost na Mírové nám stí je pom rn krátká – cca 2 km, a to po silnici . 2501 a silnici . 2508. Dopravní obslužnost Ve ejnou autobusovou dopravu mezi venkovskou ástí Rvenice a m stskou ástí Postoloprty provozoval doposud Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. Spoje jsou zajišt ny linkou 560480 (Louny – Postoloprty - Most). Tab. . 56 - Po et autobusových spojení mezi ástí Rvenice a m stem Postoloprty Sm r

Denn

Pracovní dny


Rvenice - Postoloprty

0

4

0

Postoloprty - Rvenice

0

4

0


Spoj celkem

0

0

4

0

0

4

Obyvatelstvo Místní ást Rvenice pat í mezi v tší sídelní útvary M sta Postoloprty. V ervnu 2006 zde žilo 104 obyvatel. V ková struktura: d ti do 15 let: 15,4 %, 66,3 %, 18,3 %. Obr. 48 – Graf – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvatel ásti Rvenice dle v ku a pohlaví 40

38

31

30 20 10 0

7

11

9

0-15

16-60

8

Muži Ženy

61 a více



Otev ená (strouhy) a áste n trubní


Není

Plynofikace Vodovod

Je Je

strana 90


Zajímavosti Místní ást Rvenice je významná z hlediska hospodá ství. Je d ležitým centrem zam stnanosti, nebo se zde t ží písek. Rvenicemi prochází vyzna ená cyklotrasa vedoucí dále do Postoloprt. Problémy - deš ová kanalizace - špatná dopravní obslužnost

2.3.8 Seletice a Seménkovice Poloha 50°22'4.06"N,13°40'5.72"E (Seletice) 50°22'10.79"N,13°39'57.3"E (Seménkovice) Osada Seletice tvo í prakticky jeden sídelní útvar s osadou Seménkovice. Ob místní ásti M sta Postoloprty jsou odd leny jen mostem p es í ku Chomutovku. Jelikož jsou ob sídla urbanisticky propojená, není možné n které aspekty posuzovat odd len . Dopravní obslužnost Do Seletic nezajíždí žádná linka ve ejné autobusové dopravy. Nejbližší autobusová zastávka, kterou mají obyvatelé k dispozici, se nachází v p ilehlé osad Seménkovice. Autobusová spojení mezi Seménkovicemi a m stem Postoloprty zajiš ují dopravci: Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s., SAD Slaný a. s., Dopravní podnik m st Chomutova a Jirkova a. s. Spoje jsou zahrnuty do t chto jízdních ád pod t mito ísly linek: 152100, 520005, 560140, 560200, 560360, 560400, 560460 a 560421. P ímo do Seménkovic zajíždí jen jeden autobusový spoj, ostatní jezdí ze zastávky, která leží mimo obydlenou zástavbu (cca 500 m) p i silnici I. t ídy R7. Tab. 58 - Po et autobusových spojení mezi ástí Seménkovice a m stem Postoloprty Jen Pracovní Jen Jen Spoj Sm r Denn v ned li dny v pátek v sobotu celkem a ve svátky Seménkovice, rozc. Postoloprty

4

21

1

1

3

29

Postoloprty Seménkovice, rozc.

3

18

1

1

6

28

Seménkovice Postoloprty

0

1

0

0

0

1

Postoloprty Seménkovice

0

1

0

0

0

1

strana 91


Obyvatelstvo M stský ú ad v Postoloprtech vede v evidenci za m síc ervenec 2006 46 obyvatel ve tvrti Seletice. Z nichž senio i tvo í 6 osob, d tí do 15 let zde žilo 11 a zbývající po et tvo í osoby v produktivním v ku. Podíl pohlaví je relativn vyrovnaný. Seménkovice m ly ve stejnou dobu 35 obyvatel z nichž 6 bylo ve v ku do 15 let, osob v produktivním v ku zde žilo 21 a 8 senior . Obr. 49 – Grafy – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvate l ásti Se le tice dle v ku a pohlav í 20 15

16

15 10

6

5

4 2

5 0

0-15

16-60

Muži Ženy

61 a více

Struktura obyv atel ásti Se ménkov ice dle v ku a pohlav í 12

12

10

9

8 6 4

5 3

3

3

Muži Ženy

2 0

0-15

16-60

61 a více



Otev ená, z ásti potrubní svedena do Chomutovky


Není

Plynofikace

Je

Vodovod

Je

strana 92


Zajímavosti Ob vesnice se nacházejí v údolí Chomutovky. Vesnický charakter vytvá í p íjemné prost edí. Nedaleko silni ního mostu zrekonstruovaného v roce 1997 se nachází malá kapli ka.

Problémy - kanalizace - spole enská místnost - špatn opravené komunikace erné skládky (seník, cihelna) - nep ehledná zatá ka – nutnost vybavit dopravním zrcadlem - chybí obchod - nedostate ná návaznost dopravních spoj - propojení s Postoloprty p ímou komunikací Reflexe obyvatel – transkripce dotazníkového šet ení Prost edí sídelního útvaru Seménkovice - Skupice je hodnoceno jako hezké. Pro obyvatele jsou d ležité sousedské kontakty. Prost edí se mírn v posledních 5 letech zlepšilo, ale obyvatelé postrádají h išt , propojené cyklostezky a také ve ejné prostranství pro setkávání lidí. Spojení z t chto místních ástí je obtížné, asto to je dáno jen tím, že spoje na sebe nevhodn navazují. V místní ásti žijí také nep izp sobiví ob ané, kte í jsou p í inou obavy o majetek. Jako problémy jsou ozna ovány: Zanesené koryto í ky a stav místních komunikací, p edevším chodník . Rovn ž je zde požadavek po spole enské místnosti. Komunikace s radnicí je na dobré úrovni, ale ob as „vázne“. Chybí zde obchod se základním sortimentem. Dotázaným obyvatel m také vadí vysoké výdaje na dojížd ní, které lidem žijícím v Postoloprtech odpadají.

2.3.9 Skupice Poloha 50°20'19.57"N,13°41'43.43"E Skupice jsou další ástí M sta Postoloprty. Nacházejí se od m stské ásti jižn v p ímo aré vzdálenosti 2,4 km. Ze Skupic do Postoloprt je možné dopravit se silnicí . 22539, trasou dlouhou 3,3 km.

strana 93


Dopravní obslužnost Ve ejnou autobusovou dopravu mezi ástí Malnice a m stem Postoloprty provozuje Dopravní podnik Ústeckého kraje. Spojení jsou zajišt na touto linkou: 560520 (Žatec – Postoloprty – Louny). Skupicemi projížd jí ješt dv další linky . 560050 (Louny – Žatec - Podbo any) a . 560600 (Petrohrad–Kryry–Podbo any – Žatec - Louny), které však nespojují tuto venkovskou ást s m stskou ástí M sta Postoloprty. Tab. . 60 - Po et autobusových spojení mezi ástí Skupice a m stem Postoloprty Sm r

Denn

Pracovní dny


Skupice - Postoloprty

0

1

0

Postoloprty - Skupice

0

2

0


Spoj celkem

0

0

1

0

0

2

Obyvatelstvo Skupické obyvatelstvo p edstavuje cca 150 obyvatel (07/2006). D ti do 15 let p edstavují 20 % podíl, senio i nad 61 let 16,6% a na osoby v produktivním v ku p ipadá podíl 63,3 %. Mužské pohlaví má u obyvatelstva do v ku 15 let dvojnásobnou p evahu, až dvojnásobek. Mužské pohlaví je etn jší i v p ípad obyvatel v produktivním v ku, avšak jeho podíl je vyšší jen o 4 %. Obr. 50 – Graf – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvatel ásti Skupice dle v ku a pohlaví 60 52

50

43

40 30

17

20 10

20

8

Muži Ženy

10 0

0-15

16-60

61 a více



Potrubní, otev ená

Kanalizace splašková (napojení na OV) Není Plynofikace

Není

Vodovod

Je

strana 94


Zajímavosti Pozoruhodným místem Skupic je kostelík a h bitov. Tyto stavby dodávají Postoloprtsku nezam nitelný charakter. Skupice se též mohou pochlubit drobnou sakrální stavbou v centru a zárove památkov chrán ným statkem.

Problémy - celková kanalizace (deš ovou kanalizaci má jen p lka vesnice) - chodníky - dod lání osv tlení - chybí spole enský prostor pro setkávání Reflexe obyvatel – transkripce dotazníkového šet ení Obyvatelé Skupic žijí ve své vesnici velmi rádi, oce ují klid, možnost mít sv j domek za dostupných podmínek, dále hezké prost edí. Obyvatelé by velmi p ivítali, pokud by ve Skupicích bylo vytvo eno místo pro p irozené setkávání osob, tím mají na mysli úpravu návsi a zárove vyjad ují konkrétní pot ebu obnovit hospodu ve vsi. Podle odpov dí se prost edí ve vesnici mírn zlepšilo. Nejv tším problémem je nekáze idi , ob ané si st žují na absenci chodník , které by se spole n s kanalizací m ly ešit nejd íve. Mén zmi ovaným problémem je plynofikace. Nespokojenost se objevuje také v souvislosti s ve ejnou dopravou. Ob ané jsou asto závislí na své individuální doprav . Spojení Skupic a Postoloprt je nedostate né. Ob ané se zde cítí bezpe n , ale uvítali by informace, jak se chovat v krizových situacích a také se objevuje i nespokojenost s chováním mladistvých. Skupi tí by také ocenili, pokud by se zvýšil objem finan ních prost edk sm ujících do jejich bydlišt . Jako další problémy ozna ují také špatné mezilidské vztahy. Spolupráci s radnicí hodnotí pozitivn – dob e i velmi dob e. V m stské ásti by žít necht li, protože zde mají v tší klid.

2.3.10 Strkovice Poloha 50°19'30.87"N,13°39'6.65"E Místní ást M sta Postoloprty Strkovice se nachází jihovýchodn od m stské ásti ve vzdušné vzdálenosti 5,11 km. Obec se nachází na pravé stran Oh e. Nejkratší cesta do Postoloprt vede p es hradiš ský most a Lišany, cesta vede silnicemi . 22538 a . 2501 a je dlouhá cca 6,8 km.

strana 95


Dopravní obslužnost Ve ejnou autobusovou dopravu mezi ástí Strkovice a m stem Postoloprty provozoval doposud Dopravní podnik Ústeckého kraje. Spojení jsou zajišt na linkou 560520. Strkovicemi projížd jí ješt dv další linky . 560050 (Louny – Žatec - Podbo any) a . 560600 (Petrohrad – Kryry – Podbo any – Žatec - Louny), které však nespojují tuto venkovskou ást s m stskou ástí M sta Postoloprty. Tab. . 62 - Po et autobusových spojení mezi ástí Strkovice a m stem Postoloprty Denn

Pracovní dny

Strkovice Postoloprty

0

1

0

Postoloprty Strkovice

0

2

0

Sm r



Spoj celkem

0

0

1

0

0

2

Obyvatelstvo Strkovice pat í k venkovským ástem s vyšším po tem obyvatel. V ervenci 2006 jich bylo 99. Rozložení obyvatel dle v kových kategorií je obdobné jako u p edešlých místních ástí. Podíl pohlaví je relativn vyrovnaný. Jen v p ípad d tí do 15 let a senior tvo í mírnou p evahu ženy. Obr. 51 – Graf – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvatel ásti Strkovice dle v ku a pohlaví 40

33

32

30 13

20 10 0

9

7

0-15

5

16-60

Muži Ženy

61 a více



Otev ená i z ásti trubní


Není

Plynofikace

Není

Vodovod

Je

strana 96


Zajímavosti Ve Strkovicích se nachází záme ek ze 17. století, p ebudován roku 1848. Nyní v soukromých rukou. Strkovice mají také další historickou cennost - na budov bývalé fary jsou slune ní hodiny z 19. století. Bohužel z nich se již dochovalo jen torzo. Problém - místní komunikace a chodníky (velmi nutné) - deš ová i splašková kanalizace, jímky - dopravní obslužnost – nedostatky v autobusové doprav Reflexe obyvatel – transkripce dotazníkového šet ení Obyvatelé Strkovic si cení p edevším životního prost edí, proto zde žijí. Chyb jí zde sportovišt , p edevším pro netradi ní sporty. Špatný stav struh a odvod deš ové kanalizace d lá ve vesnici zna né potíže. Rovn ž tak p ístupové cesty a chodníky jsou již za hranicí životnosti. Práv do místních komunikací by m ly sm ovat vyšší investice m sta. Negativn je hodnoceno i dopravní spojení s úst ední ástí m sta.

2.3.11 Vrbka Poloha 50°22'55.5"N,13°41'58"E Vrbka je místní ástí Postoloprt, která je položena nejsevern ji a hrani í s katastry obcí Výškov a Po erady. Leží na k ižovatce silnice 255 a 25012, která Vrbku spojuje se Rvenicemi. Venkovská ást Postoloprt Vrbka je vzdálena p ímou arou ze st edu m sta 2,32 km. Trasa po silnicích . 2501 a 255 je dlouhá 4,5 km. Obec má ve velké blízkosti velkokapacitní vep ín. Dopravní obslužnost Ve ejnou autobusovou dopravu mezi ástí Vrbka a m stem Postoloprty provozuje doposud Dopravní podnik Ústeckého kraje. Spojení jsou zajišt na linkami 560481 a 560521. Tab. . 64 - Po et autobusových spojení mezi ástí Vrbka a m stem Postoloprty Sm r

Denn

Pracovní dny

Jen v pátek

Jen v sobotu


Spoj celkem

Vrbka – Postoloprty

0

6

0

0

0

6

Postoloprty - Vrbka

0

5

0

0

0

5

Obyvatelstvo Vrbka je malá vesni ka i co do po tu obyvatel, stojí zde 37 dom s p id leným íslem popisným. Vesni ka má 62 obyvatel, 8 d tí zaujímá 12,5 % podíl na celkovém obyvatelstvu. Senior zde žije 12 (18,8%), osob v produktivním v ku obývajících tuto ást M sta Postoloprty je 42.

strana 97


Obr. 52 – Graf – Struktura obyvatel dle v ku a pohlaví Struktura obyvatel ásti Vrbka dle v ku a pohlaví 21

25

21

20 15 10

7 4

5

4

Muži Ženy

5 0

0-15

16-60

61 a více


Otev ená (strouhy), trubní do požární nádrže s p epadem, trativod

Kanalizace splašková (napojení na OV) Není Plynofikace

Není

Vodovod

Je

Zajímavosti Vrbka leží v otev ené krajin . Návšt vníkovi se proto otev e široký rozhled na eské st edoho í, zárove ale i na jednu ze staveb eské energetiky. Nedaleko Vrbky se nachází masivní elektrárna Po erady a rozvodna Výškov. Problémy - kanalizace a komunikace - dopravní obslužnost (pot eba z ídit železni ní zastávku) - vep ín v blízkosti obydlené zástavby – rozši uje se kapacita na 10-15 tis. prasat - propojení místních ástí s m stem cyklostezkami, chybí logické propojení t chto tras

strana 98


2.4 Shrnutí Místní (venkovské) ásti M sta Postoloprty jsou co do po tu velmi malými sídelními útvary, což p ináší celou adu problém . Je velmi obtížné efektivn investovat prost edky do infrastruktury a zárove je komplikované zajistit zde standardní kvalitu a kvantitu ve ejných služeb. Nedostatky jsou poci ovány p edevším v dopravní obslužnosti. V tšin venkovských ástí M sta Postoloprty umož ují spojení se st edem m sta prakticky pouze dv autobusové linky 560520 (Žatec–Postoloprty –Louny) a 560480 (Louny–Postoloprty-Most). I tyto linky však mají nedostatky, mimo jiné probíhají nap . jednání o zm n dopravce Ostatní autobusové linky venkovské oblasti s m stkou ástí nespojují. N kte í ob ané asto musí jet ze své vesnice do Postoloprt p es Louny, asto také využívají bicyklu nebo chodí do m stské ásti p šky. I tento zp sob dopravy je však komplikován spoustou faktor – nap . rozd lením katastru rychlostní silnicí R7 i špatným stavem a vzájemnou nepropojeností polních cest (cyklotras) a p íliš velkými vzdálenostmi jednotlivých ástí od Postoloprt. V m stské ásti jsou soust e ovány instituce sloužící rodinám s d tmi, starající se o smysluplné využití volného asu d tí. Špatná dopravní obslužnost asto d tem z n kterých ástí brání ú astnit se t chto program . Tyto všechny aspekty narušují spádovost samosprávního celku a m stská ást Postoloprty je ob any venkovských ástí vnímána pouze jako administrativn správní centrum, nikoliv centrum obchodu, služeb, kultury a volného asu. Region je zem d lský, což p ináší s sebou další problémy života v obcích jako je nap . vysoká míra prašnosti. Obyvatelé vesnic spádové oblasti M sta Postoloprty jsou však spokojeni a mají zájem setrvat. Porovnáním údaj z matrik lze vysledovat oživení života v d sledku mírného p ír stku obyvatel. Vesnice Postoloprtska nemají zvlášt lákavé turistické dominanty, ale mírný krajinný ráz a b ehy eky Oh e vytvá ejí dobré podmínky pro rekreaci a oddech. Region se nevyzna uje významným p evýšením krajinného masivu, proto vesnickými ástmi velmi asto projížd jí cykloturisté a kolo je využíváno hodn i k b žné doprav . Venkovské ásti Postoloprt jsou asto obývány chata i a chalupá i, kte í ruch v obcích p edevším v letních m sících oživují. Mezi nej ast ji se vyskytující problémy pat í stav infrastruktury, p edevším splaškové a deš ové kanalizace a technický stav chodník i údržba p ístupových cest. Životní prost edí velmi asto narušují erné skládky. Prakticky ve všech venkovských ástech chybí místo p irozeného setkávání ob an a krom dopravy nejsou zajišt ny další základní služby jako je nap . obchod s potravinami.

strana 99

1 PROFIL MSTSKÉ ÁSTI... 1

Recommend Documents