Vyjádření současnosti (s. 125, IC s. 209)
handout 14. 12. 2015
1) Pro vyjádření průběhového děje nebo děje trvajícího delší dobu použijeme slovesné částice zhe 着, která se připojuje za sloveso. wǒ děng zhe nǐ
我等着你
čekám na tebe
tā zuò zhe
他坐着
sedí
tā zài yǐzi shàng zuò zhe
他在椅子上坐着。
Sedí na židli.
tā zuò zài yǐzi shàng
他坐在椅子上。
Sedá si na židli.
Předchozí dva příklady znázorňují průběh děje a jeho trvání a děj samotný. Tato větná částice vyjadřuje také stav: mén kāi zhe
门开着
dveře jsou otevřené
qiáng shang guà zhe yì zhāng huàr 墙上挂着一张画儿。 Na stěně visí obraz.
U některých sloves tato přípona děj spíše zdůrazňuje: nǐ chīfàn wǒ děng zhe nǐ
你吃饭, 我等着你。
Jez, čekám (počkám) na tebe.
Tato částice vyjadřuje také současnost dvou dějů: tā chī zhe fàn kànshū
他吃着饭看书。
Jí a přitom čte. (Čte při jídle.)
Přípona zhe může také vyjadřovat, že děj slovesa přešel ve stav: mén shang xiě zhe jǐ ge zì
门上写着几个字。
Na dveřích je něco napsáno.
Pokud je tento děj v záporu, používá se záporka méi 没: wǒ méi zuò zhe
我没坐着
nesedím
2) Průběhovost děje lze vyjádřit také pomocí slova zài 在, které klademe před sloveso: wǒ zài xiě yì fēng xìn
我在写一封信。
Právě píšu dopis.
Vedle zài se může použít i zhèngzài 正在 pro zdůraznění, že děj probíhá právě v danou chvíli. wǒ zhèngzài xiě xìn
我正在写信。
Právě píšu dopis.
Může vyjádřit i děj současný s dějem jiným: wǒmen qù jiào tā, tā zhèng chū lai
我们去叫他，他正出来。
Právě vycházel (vyšel), když jsme ho šli zavolat.
Pro vyjádření současného děje se může použít i větná částice ne 呢: wǒ zài xiě xìn ne
我在写信呢。
Právě píšu dopis.
wǒ zhèngzài kāichē ne
我正在开车呢。
Právě řídím auto.
tā zhèng kàn zhe diànshì ne
她正看着电视呢。
Právě se dívá na televizi.
wǒ gēn lǎoshī shuōhuà ne
我跟老师说话呢。
Právě mluvím s učitelem.
kāi zhe huì ne
开着会呢。
Právě probíhá schůze.
Může se objevit i v rozkazu: nǐ tīng zhe, bù néng kāi wánxiào la Poslouchej, nemůžeš si dělat legraci.
你听着，不能开玩笑啦。
Další výrazové prostředky: tā yìbiān chīfàn, yìbiān xuéxí
他一边吃饭，一边学习。Čte a zároveň jí.
tā yòu xué yīngwén, yòu xué zhōngwén
他又学英文，又学中文。
Učí se anglicky a zároveň čínsky. (Učí se anglicky a ještě k tomu čínsky.) Větná částice le 了 (s. 104) Vedle slovesné přípony je přípona le 了 také větnou částicí. Stojí vždy na konci věty a označuje změnu stavu vzhledem k přítomnému okamžiku. Je také důležitá při časovém zařazení věty, může být psána la 啦 (po splynutí le 了 s a 啊). wǒ bú yào le
我不要了。
Už (to) nechci.
(Dříve jsem to chtěl). V češtině se hodí překlad pomocí „už“. tā yǒu qián le
他有钱了。
tā shì jīnglǐ le
他是经理了。
A (teď) je vedoucím.
nǐmen kěyǐ jìnlai le
你们可以进来了。
Můžete (už) vstoupit.
tā bú shì xiǎoháir le
他不是小孩儿了。
Už to není dítě.
wǒ bú qù le
我不去啦。
Už tam nejdu.
tā bù lái le
他不来啦。
Už nepřijde.
Wáng xiānsheng qīshí suì le
(Už) má peníze. (Dříve neměl.)
王先生七十岁了。 Panu Wáng je už sedmdesát.
shuǐguǒ méiyǒu le
水果没有了。
Ovoce už není.
tā mǎshang lái le
他马上来了。
Hned přijde.
wǒ huì xiě le
我会写了。
Už to umím napsat.
chē huài le
车坏了。
Auto se rozbilo.
xià yǔ le
下雨了。
Prší.
yǔ xiǎo le
雨小了。
Déšť se zmenšil.
Často se vyskytuje ve větách s časovým údajem, který zasahuje do současnosti: wǒ xué zhōngwén yì nián le
我学中文一年了。
Úplné znění:
Učím se čínsky už rok.
Je tomu rok, co se učím čínsky.
wǒ xué zhōngwén xué le yì nián le
我学中文学了一年了。
wǒ děng le tā bàn tiān le
我等了她半天了。
Čekám na ni už půl dne. (Čekal jsem na ni půl dne.) Tato částice se může pojit s celou řadou příslovcí: tài hǎo le
太好了！
Výborně! Prima!
hǎo jí le
好极了！
Super!
tā yòu lái le
他又来了。
Už je tu zas.
bú zài chī le
不再吃了。
Už nebudu jíst.
nǐ zěnme le
你怎么了？
Co ti je?
Se slovem jiù 就 se používá při udání času někdy částice le, která se ale nepoužívá s příslovcem cái 才„teprve, až“.
wǒ zuótiān jiù huí jiā le
我昨天就回家了。
Už včera jsem se vrátil.
tā zuótiān cái huíjiā
他昨天才回家。
Vrátil se teprve včera.
Každé le, které stojí na konci věty, nemusí být jen větná částice. Někdy to může být slovesná přípona, někdy le plní obě funkce zároveň: Jīn xiānsheng hǎo le
金先生好了。
Pan Jīn se už má dobře.
zuòyè wǒ xiě hǎo le
作业我写好了。
Úkol jsem (už) napsal.
V případě, kdy se objeví dvě le, první je slovesná přípona a druhé potvrzující větná částice. V případě, kdy máme jen jedno le na konci věty, toto může mít obě funkce: tā xiě (le) xìn le
他写(了)信了。
Napsal dopis.
Předmět na začátku věty (anteponovaný větný člen) Obvyklé postavení předmětu je za slovesem. Předmět ale může stát i na začátku věty. Na začátku bývá předmět určitý vyjádřený ukazovacím výrazem zhè 这 a nà 那. Může to být i slovo označující zcela určitou věc. zhèi ge xiānsheng wǒ rènshi
这个先生我认识。
zhèi ge wǒ méi jiàn guo
这个我没见过。
Toto jsem nikdy neviděl.
rìwén wǒ bú huì shuō
日文我不会说。
Japonsky neumím.
Předmět na začátku vět je často zdůrazněn:
Tohoto pána znám.
zhōngwén wǒ huì shuō, fǎwén wǒ bú huì
中文我会说，法文我不会。
Čínsky umím, francouzsky ne. Stojí-li předmět na začátku věty, měl by následovat podmět. zhèi xiē zì wǒ xiě hǎo le
这些字我写好了。
Tyto znaky jsem napsal.
Určení prostředku, slova yòng 用 a ná 拿 (s. 139, IC s. 221) Určení prostředku se vyjadřuje pomocí předložky yòng 用 , která má také slovesný původ. V češtině tomu často odpovídá 7. pád a slovo „pomocí“. Slovo yòng má také význam slovesný „používat“. yòng zhōngwén xiě xìn
用中文写信
zì shì yòng máobǐ xiě de
字是用毛笔写的。 Znaky jsou napsány štětcem.
napsat dopis anglicky
V některých případech se používá též slova ná 拿. (slovesný význam „brát, vzít“) ná bǐ lái xiě
拿笔来写
napsat štětcem
