Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
NÁHUATL – SLOVESA Sloveso má v náhuatlu 9 forem času a způsobu, navíc dvě odvozená časování, zvaná směrná. Každá z těchto devíti forem je sestavená na jednom ze tří témat slovesa. Tématem chápeme variantu slovesného kořene. Všechny formy mohou být odvozeny od přítomného času, a také proto se slovesa v tomto čase uvádějí ve slovnících (forma slovníková, téma 1 neboli dlouhý kořen slovesa).
PŘÍTOMNÝ ČÁS 1. Netranzitivní slovesa Slovesa, která mají podmět, ale nemají přímý předmět. Předpony (samohláska): Sing.: 1 os. n2 os. t3 os -
Pl.: 1 os. t2 os am3 os -
např.: ehua – odejít nehua – odcházím tehua – odcházíš ehua – odchází
tehuȃ – odcházíme amehuȃ - odcházíte ehuȃ - odchází
Forma předpon před souhláskou: Sing.: 1 os. niPl.: 1 os. ti2 os. ti2 os am-1 3 os. 3 os např.: miqui – zemřít nimiqui – umírám timiqui – umíráš miqui – umírá
timiquî – umíráme ammiquî – umíráte miquî – umírají
Pořádek slov v netranzitivních konstrukcích: sloveso-podmět nebo podmět-sloveso: Cochi in cihuatl nebo In cihuatl cochi – Žena spí 2. Tranzitivní slovesa Slovesa, která mají podmět a přímý předmět. V náhuatlu je přímý předmět vyznačen předponou předmětu, která je umístěna hned za předponou podmětu > v jedno se spojuje podmět + přímý předmět + tranzitivní sloveso2 1 2
an- před další souhláskou, která není p nebo m nicnequi = ni (já) + c (to, něco) + nequi (chci)
1
Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
Předpony: Sing.: 1 os. –nechPl.: 1 os. –tech2 os. –mitz2 os. –amech3 os. –qu33 os. –quimnapř.: se slovesem itta – vidět nimitzitta – vidím tě mitzitta – vidí tě niquitta – vidím ho quitta – vidí ho (ji, to) tinechitta – vidíš mě namechitta – vidím vás tiquitta – vidíš to niquimitta – vidím je nechitta – vidí mě titechitta – vidíš nás Příklady: nictlazótla – miluji ho nimitztlazótla – miluju tě nictlazótla in cihuatl – miluji ženu anquicua in nacatl – jíte maso V náhuatlu nelze použít tranzitivní sloveso bez vyjádření předmětu. Používají se dvě neurčité předpony: -te- pro životné tvary (neurčité osoby) -tla- neživotné tvary (nějaké věci) S použitím –tla se mění kořen slova: kořen začíná i- následován dvěmi souhlásky i zmizí V případě –te k této změně nedochází: kořen se zachová př.: nitlacaqui – slyším (něco) nitlata – vidím (něco) niteitta – vidím lidi niteítoa – mluvím o lidech Niquitta in calli – Vidím dům Quitta in cihuatl in calli – Žena vidí dům, nebo: in cihuatl quitta in calli Jestliže je předmět neurčitý, musí stát za slovesem: S-Př-Po Quicua nacatl in cihuatl – Žena jí maso 3. Nepravidelná slovesa Sloveso být – ve smyslu nacházet se je nepravidelné v přítomném čase v sing. cȃ, v pl. catȇ Sing.: 1 os. nicȃ 2 os. ticȃ 3 os. cȃ
Pl.: 1 os. ticatȇ 2 os. ancatȇ 3 os. catȇ
Toto sloveso se používá s lokativy: Nican nica – Tady jsem 3
-qu- před souhláskou nebo samohláskou, která není e nebo i, píšeme –c-
2
Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
Mexíco ticate – Jsme v Mexiku Jestliže je podmět neurčitý, překládá se jako nacházet se (hay – ve španělštině) Nican cȃ calli – Tady jsou domy Nican cate tetepe – Tady jsou hory Sloveso jít – složeno ze dvou kořenů ya- a hui-. Sing. přítomného času –uh, pl. huiSing.: 1 os. niyauh 2 os. tiyauh 3 os. yauh
Pl.: 1 os. tihui 2 os. anhui 3 os. hui
Mexíco niyauh – Jdu do Mexika Sloveso přijít – sing. přítomného času huitz, pl. huitze Sing.: 1 os. nihuitz 2 os. tihuitz 3 os. huitz
Pl.: 1 os. tihuitze 2 os. anhuitze 3 os. huitze
Amo huitz in Pedro – Petr nepřijde 4. Sloveso součástí směrných a zvratných předpon a) Směrné předpony se převážně vážou k pohybovým slovesům: -on- značí oddalování -hual- značí přibližování onehua – odchází (vzdaluje se) hualehua – odchází (aby sem přišel) Pořádek slov: PŘEDPONA PODMĚTU, URČ. PŘEDMĚTU, SMĚRNÁ, NEURČ. PŘEDMĚTU A SLOVESO conitta – jde se na to podívat (c/on/itta) noconitta – jdu se na to podívat (no4/c/on/itta) nonteitta – jdu se podívat/navštítivt nějaké lidi b) Zvratné předpony “zvratná slovesa“ Sing.: 1 os. –noPl.: 1 os. –to2 os. –mo2 os. –mo3 os. – mo3 os. –moZvratné předpony se umisťují za podmět. ninotlatia – schovávám se titotlatia – schováváme se 4
-on- v kombinaci s nic-, tic- následováno –on- i se mění v o
3
Úvod do nahuatlu ZS 2008 timotlatia – schováváš se motlatia – schovává se
Magdalena Tomanová ammotlatia – schováváte se motlatia – schovávají se
Pořádek slov v těchto konstrukcích: PODMĚT – PŘEDMĚT – SMĚRNÁ PŘEDPONA – ZVRATNÁ PŘEDPONA nonnotlatia – jdu se schovat tihualmotlatia – jdeš se schovat Použití zvratných předpon: a) akce podmětu na sebe: ninotlatia – schovávám se b) reciprocita: titotlazótla – milujeme se c) pohybová slovesa: ninotlalia – sedám si d) slovesa pocitu nebo fyz.stavu: ninozoma – zlobím se e) pasivní vyjádření: mochihua – dům se staví f) pouze reflexivní forma: ninotlaloa – běžím g) měnící význam: ninocaqui – souhlasím (x nicaqui – poslouchám) Morfologie zvratných předpon před samohláskou: • první samohláska s rázem: í se uchová a o zmizí mítoa – říká se; mícuiloa – píše se • první souhláska bez rázu: i zmizí a o se uchová ninotta – vidím se; titottâ – vidíme se
MINULÝ ČAS Minulý čas v náhuatlu odpovídá minulým časům ve španělštině. Je sestaven na druhém tématu (tema 2), kdy se vynechá poslední samohláska. Pro jeho tvorbu je důležité: a) případně přidat ō- na začátek slovesa b) běžné osobní předpony c) téma 2 neboli krátký kořen slovesa d) příčestková přípona (c, que) e) v plurálu, přípona -ȇ Téma 2, kdy se vynechá poslední samohláska, je nejčastější: • slovesa, která končí na –a nebo –i (předchází jedna souhláska). Nepatří sem jednoslabičná slovesa a slovesa končící na –ca, -ya, -na, hua např.: coch – spal (cochi) cochquȇ - spali niquitz – vyšel jsem (quiza) tiquizquȇ - vyšli jsme nicnotz – zavolal ho (notza) ticnotzquȇ - volali jsme ho - zvláštnosti: -cu před samohláskou -uc na konci slabiky: quitzauc – zavřel to, pl. quitzaucquȇ (tzacua) stejně tak u –hu -uh quicauh – nechal to, pl. quicauhquȇ (cahua) 4
Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
-qu c mic – zemřel, pl. micquȇ (miqui) -c -z nez – objevil se, pl. nezquȇ (neci) - další obměna koncové souhlásky: -ma, -mi -n ninoxin – oholil jsem se, pl. titoxinquȇ (xima) -ya, -yi -x nicpix – chránil jsem to, pl. ticpixquȇ (piya) -ti v ráz (zvláště mati) quimâ – vím to, ale: pl. quimatquȇ jinak: -ti -t tlacat – narodil se, pl. tlacatquȇ ( tlacati) • slovesa, která končí na dvě samohlásky ( -ia, -oa) ráz - souhláska (místo jedné odpadlé samohlásky, příčestková přípona – pl. např.: quítô – řekl jsem, pl. quítòquȇ (ítoa) mococô – onemocněl, pl. mococòquȇ (cocoa) motlalî – sedl jsem si, pl. motlalìquȇ (tlalia) • slovesa jednoslabičná, která končí na –a (nikoli –i) ráz - bez vynechání koncové samohlásky např.: tlacuâ – jedl, pl. tlacuàquȇ (cua) mozomâ – naštval se, pl. mozomàquȇ (zoma) • sloveso zůstane beze změny, končí-li na samohlásku; příčestkovou příponou může být v singuláru –c ( -o a –i dlohá forma) např.: -o: panōc – prošel, pl. panōquȇ (pano) -i: quîc – vypil to, pl. quîquȇ (i) quittac – viděl to, pl. quittaquȇ (itta) àcic – přišel, pl. àciquȇ (àci) -tla: quimotlac,pl. quimotlaque (motla) -ca: chocac, pl. chocaquȇ (choca) -hua (netranzitivní): ehuac – odešel, pl. ehuaquȇ (ehua) Rozšíření: ō- připojené ke slovesu např.: ōnichoch – spal jsem ōquinotz – zavolal ho Préteritum nepravidelných sloves: a) yauh > (ō)yȃ - šel, pl. (ō)yàquȇ b) huitz > (ō)huitz – přišel, pl. (ō)huitzȃ ale: (ō)huitzȃ = přišel, ale už odešel (ō)huallȃ = přišel, ještě stále tu je c) cȃ > (ō)catca, pl. (ō)catcȃ
PŘEDPŘÍTOMNÝ ČAS 5
Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
Ještě ně v náhuatlu se používá čas přítomný např.: Ještě jsem nejedl (todavía no he comido): Ayamo nitlacua5
ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB (volitelný) Pro tvorbu druhé osoby se rozkazovací způsob skádá z: a) podmětné předpony x- nebo xi-, následován dalšími předponami (přímého předmětu, zvratnými, atd), je-li třeba. b) z kořene 3, nebo-li středního tématu slovesa c) v plurálu ze speciální přípony –cān a) Slovesa, která končí na dvě samohlásky (-ia, -oa), ztratí poslední samohlásku: ximotlāli – posaď se (tlalia) xitlàto – mluv (îtoa) xictēmo – hledej to (tēmoa) b) Všechna další pravidelná slovesa jsou stejná jako téma (kořen) 1 xicnōtza – volej ho (nōtza) xitlachiya – dívej (chiya) xitlacua – jez (cua) xicochi – spi (cochi) ximocuepa – vrať se (cuepa) X- a xi- mají stejné podmínky, jako n- a ni-, t- a ti-. A nic, tic > o. xoconcua – sněz to c) Plurál: u sloves končících na (-o, -ia, -oa a jednoslabič.) douchází k prodloužení samohlásky, která předchází příponě –cān. V ostatních dalších případech se uchovává krátká forma: xipanōcān – projděte ximotlālìcān – posaďte se xiccuācān – snězte to xicochicān – spěte • Nepravidelná slovesa: yauh xiyauh – jdi, xihuiyan – jděte huitz nemá rozkazovací způsob, používá se huallauh > xihuallauh – přijď, xihualhuiyan – přijďte cȃ kořen 3 je nahrazen dalším kořenem ye- > xiye – buď, zůstaň, xiyecan – zůstaňte. • Pro tvorbu dalších osob (první a třetí) používáme běžné předpony podmětu. Ale slovesu by měla předcházet částice mā nebo tlā. 1. os.pl. – rozkazovací způsob, 1. os.sing a 3. sing,pl. – přání. Ma – vyjadřuje přání Tla – spíše vyjadřuje domněnku Ma ompa tihuiyan – Pojďme tam 5
činnost „jíst“ se ještě neuskutečnila
6
Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
Ma ticcuican in etl – Jezme fazole Ma niquitta in – Kdybych to (tak) mohla vidět Ma quitta in – Kdyby to (tak) mohl vidět Ma tlatocan – Ať mluví. Nech je mluvit. Všechny tyto případy by mohly být nahrazeny tla, což by mělo ještě zdvořilejší nádech: Tla niquitta in – Mohla bych se na to podívat? • Zápor: rozkazovací způsob-volitelný má speciální negaci, platnou pro všechny osoby > mācamo Macamo xicchihua – Nedělej to Macamo quicohua etl – Neměl by kupovat fazole
BUDOUCÍ ČAS Budoucí čas se skáldá z: a) z běžných předpon b) z kořene 3 c) z přípony –z /-s/ d) z příčestkové přípony • Příčestková přípona se objevuje jen v plurálu, v singuláru je vždy přítomna přípona –z. nicochiz – budu spát tocochizquȇ - budeme spát timocahuaz –zůstaneš ammocahuazquȇ - zůstanete quinotzaz – zavolá ho quinotzazquȇ - zavolají ho • Prodlužování koncové samohlásky je stejné, jako u plurálu rozkazovacího času. • Nepravidelná slovesa: yauh: se tvoří pravidelně > yaz ca: má tvar > yez • Budoucí čas v náhuatlu také může vyjadřovat subjunktiv nebo infinitiv • V 2. osobě může znamenat oslabený rozkazovací způsob: Ticcohuaz etl – Koupíš fazole • Budoucí čas je povinný za použití příslovcí, které označují budoucnost: Moztla niyaz Mexíco – Zítra půjdu do Mexika • Často se použití budoucího času překládá do přítomného času Nicnequi nichocaz – Chci plakat
IMPERFEKTUM Imperfektum v náhuatlu se podobá imperfektu ve španělštině. Skládá se z: a) z běžných předpon6 b) z kořene 1 c) z přípony –ya, která označuje souvislou činnost v minulosti 6
může se také vyskytnout –o na úplném začátku slovesného tvaru (použití v Milpa Alta a Santa Ana Tlacotenco)
7
Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
d) v plurálu z přípony - ̄ (ráz)7 nicochiya – spal jsem tlachiyaya – oni se dívali • Pro prodloužení koncové samohlásky platí stejná pravidla, jako futura a rozkaz. způsobu ale: koncová samohláska –a sloves končících na –ia, -oa se uchovává a je také prodloužena tlátoāya – mluvil quilpiāya – spoutal ho • Nepravidelná slovesa: yauh má dvě formy imperfekta > huiya a yaya ca > catca
SLOVESA respektu, úcty cochi > mo-cochi-tia timocochitia – spíte (sing., vykání) mocochitia – spí anmocochitiȃ – spíte (pl., vykání) mocochitiȃ - spí zvratná slovesa: přípona –tzino, -tizinoa timoaltitzinoa – koupete se (sing., vykání) NEPRAVIDELNÁ SLOVESO jít –yauh: tihuî8 anhuî huî
přítomný čas:
niyauh tiyauh yauh
minulý čas:
onia otia oyâ
imperfektum:
niāya tiāya yāya
tiayȃ anyāyȃ yāyȃ
budoucí čas:
niyāz tiyāz
tiyāzquȇ anyāzquȇ
7 8
oiáquȇ oaniyáquȇ oyáquȇ
nebo -h v plurálu se také může vyskytnout forma: tiyahui, anyahui, yahui
8
Úvod do nahuatlu ZS 2008 yāz
Magdalena Tomanová yāzquȇ
PŘEDPONY: PŘÍTOMNÝ ČAS 1 2 3
Sing. n- (ni-) t- (ti-) -
TRANZITIVNÍ SLOVESA Pl. t- (ti-) am-
ZVRATNÁ SLOVESA 1 2 3
Sing. -no-mo-mo-
Pl. -to-mo-mo-
1 2 3
Sing. -nech-mitz-qu-
Pl. -tech-amech-quim-
ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB Sing. Pl. 1 -can 2 x- (xi-) -can 3 x- (xi-) -can 9
Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
SMĚRNÉ PREFIXY -on-
-hual-
MINULÝ ČAS j.,mn.č. -ō
Pl. -que -que -que
BUDOUCÍ ČAS Sing. 1 -z 2 -z 3 -z
PŘÍPONY: MINULÝ ČAS Sing. 1 - (-c-) 2 - (-c-) 3 - (-c-)
IMPERFEKTUM Sing. 1 -ya 2 -ya 3 -ya
Pl. -z + que -z + que -z + que
SLOVESA RESPEKTU Pl. -yâ -yâ -yâ
Sing. 1 2 3
Pl. -tia
-tia
Seznam sloves: NETRANZITIVNÍ SLOVESA áci – přijít ai - dělat câ – být, nacházet se choca – plakat cocoa - ublížit cochi – spát cuíca – zpívat ehua – odejít hueyiya - růst huitz – přijít = huāllāuh (hual + yauh) ícihui – pospíšit si 10
Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
miqui – zemřít neci – objevit se nemi – žít pano – projít pohui – patřit, být členem quiza – vyjít temo – klesat tequiti - pracovat tlācati – narodit se tlami – skončit tlātlani – ptát se tōna – vzkvétat (neosob.: je teplo) tzátzi – křičet yauh - jít yoli - žít TRANZITIVNÍ SLOVESA āna – vzít, chytit cahua – zadržet, nechat cōhua - koupit caqui – slyšet, poslouchat cuepa – vrátit, otočit cui – vzít chihua – dělat, vyrábět chiya – čekat (s určitým předmětem), pozorovat (s tla-) cua – jíst ehua – zvednout, sebrat huica - nést i – pít ilpia – spoutat itta – vidět ícuiloa – malovat, kreslit, psát ítoa – říct, mluvit o, zmínit ixmati – poznat, znát machtia – učit, vyučovat mati – cítit, znát mōtla – házet kameny (na koho),“ukamenovat“ namaca - prodávat nequi – chtít, přát si nótza – volat, obrátit se k paca – mýt palēhuia – pomoci pia – mít, uchovávat piya – hlídat, uchovávat pōhua – číst, vyprávět quetza – zvednout 11
Úvod do nahuatlu ZS 2008
Magdalena Tomanová
teca – uložit; rozumět tēmoa - hledat tequi - řezat tlalia – položit tlāpaloa – zdravit, navštívit tlatia – schovat tlaza – hodit, svrhnout tlazótla – milovat tolinia – trápit tzacua – zavřít, uzavřít xima – stříhat, holit xtlahua - platit zoma - rozzlobit ZVRATNÁ SLOVESA mo-: altia – koupat se cahua – zastavit se, zůstat cehuitzinoa – odpočinout si, sednout si cocoa – cítit se špatně, nemocně, onemocnět, bolet ehua – zvednout se machtia – učit se tlaloa – běžet tlalia – posadit se tolinia – cítit se bídně cuepa – vrátit se pōhua – být domýšlivý toca – jmenovat se KOPULATIVNÍ SLOVESA9 paqui – být spokojený
9
Druh sloves, pomocí kterých některé jazyky sestavují jmenný přísudek (Můj otec je lékař). Ve španělštině jsou kopulativní slovesa: ser, estar a parecer.
12
