1. Posunout horizonty není vůbec tak těžké

Obsah   1.  Posunout horizonty není vůbec tak těžké ............................................ 2   2. S dobrým plánem hurá za dobrodružstvím .......................................... 5  

2.1 Příprava .................................................................................... 6   2.1.1 Hledání projektového partnera ............................................... 6   2.1.2 Hledání vhodného zdroje dotací ............................................. 6   2.1.3 Podávání projektové žádosti .................................................. 9   2.1.4 Po podání žádosti ............................................................... 12  

2.2 Realizace ................................................................................ 14   2.2.1 Příprava setkání ................................................................. 14   2.2.2 Setkání trpaslíků ................................................................ 17   2.2.3 Vícedenní Setkání trpaslíků .................................................. 20  

2.3 Závěr projektu ......................................................................... 22   2.3.1 Následná práce s dětmi po proběhlém setkání ........................ 22   2.3.2 Zpracování výsledků projetku s personálem ........................... 22   2.3.3 Ukončení projektu .............................................................. 23  

3. Poznatky z praxe ........................................................................... 25  

3.1 Tým Chemnitz – Ústí nad Labem ................................................ 26   3.2 Tým Chemnitz – Dubí (x2) ........................................................ 29   3.3 Tým Kreischa – Háj u Duchcova ................................................. 31  

4. Kontrolní seznamy ......................................................................... 34   5. Hry pro všechny příležitosti ............................................................. 38  

5.1 Seznamovací hry ...................................................................... 39   5.2 Hry v kruhu ............................................................................. 40   5.3 Pohybové hry .......................................................................... 41  

6. Seznam použité literatury ............................................................... 44  

6.1 Interkulturní učení .................................................................... 45   6.2 Participace .............................................................................. 45   6.3 Česko-saská spolupráce v oblasti práce s mládeží ......................... 46   Impresum..................................................................................... 47  

1. Posunout horizonty není vůbec tak těžké

Máte-li v rukou tuto příručku, jistě to znamená, že si pohráváte s myšlenkou uskutečnit interkulturní projekt se svojí vlastní předškolní skupinou. Rádi vás při tom mentálně podpoříme - existuje totiž spousta dobrých důvodů, proč se do takového projektu pustit: Vaše děti dostanou možnost poznat nové lidi s jinou kulturou a rozvinout své interkulturní kompetence. To je důležité pro budoucnost vašich nejmenších, která je a bude stále komplexnější! Tento projekt umožní dětem odbourat předsudky, kterí mají, nebo případně vůbec zabrání vzniku takových předsudků! Děti budou mít šanci pocítit toleranci a empatii na vlastní kůži a lépe poznat jak jinou kulturu, tak také kulturu vlastní. Navíc si odnesou nádherné zážitky, na které budou dlouho vzpomínat! Pro vaše zařízení představují interkulturní projekty skvělou příležitost k dalšímu rozvoji. Partnerství s mateřskou školou ze sousední země vám přinese jen samé výhody! V neposlední řadě umožní takové projekty vám osobně získat nové zkušenosti, poznat nové lidi a třeba i proniknout do tajů cizího jazyka! Možná stále trochu váháte, zda si na to všechno opravdu máte troufnout nebo ne. V tom případě vám radíme: VĚŘTE SI, protože: Na bikulturní, případně interkulturní projekty lze většinou získat finanční dotace, takže jediné, co musíte udělat, je najít vhodný zdroj financování nebo případně vhodný již probíhající projekt. Spousta spolků a hnutí vám může poradit, co a jak, takže na to nejste sami! Tato příručka vám poskytne užitečné podněty pro jednotlivé fáze projektu – od plánování až po hodnocení výsledků. Přehledné kontrolní seznamy vám zjednoduší plánování. Tyto seznamy najdete jak v odpovídajících oddílech, tak také v přehledu v kapitole 4. Zároveň dostanete k dispozici praktické tipy a příklady z oblasti práce s mateřskými školami, které jsme nasbírali v průběhu našeho vlastního projektu. V rámci projektu Vyrůstat-srůstat – Pokračování realizovaného v dotačním programu Cíl3 se v oblasti práce s mateřskými školami uskutečnila celá řada setkání českých a saských předškolních skupin. Tato setkání přinesla všem zúčastněným, dětem, paní učitelkám i rodičům, krásné a velmi silné zážitky, které ze srdce přejeme také vám!

3

Na tomto místě bychom rádi poděkovali především všem dětem a paní učitelkám z mateřských škol v Chemnitz, Dubí, Háji u Duchcova, Kreischy a Ústí nad Labem za to, že sebraly odvahu, zapojily se do našeho projektu a odnesly si z něj spoustu nových zkušeností a zážitků.

Dovolili jsme si v této příručce našim čtenářům tykat, protože se to mezi přáteli tak dělá. A to je zároveň naše druhé přání – přejeme vám, abyste při vašich projektech, setkáních a spolupráci našli nejen kooperační partnery, nýbrž také nové přátele.

Realizační tým projektu Vyrůstat-srůstat - Pokračování

4

2. S dobrým plánem hurá za dobrodružstvím

2.1 Příprava 2.1.1 Hledání projektového partnera Máte-li v hlavě nějaký dobrý nápad na potenciální projekt, měli byste se pokusit najít vhodného projektového partnera, např. mateřskou školu ze sousední země. Hledat můžete třeba v oblasti partnerství měst nebo na různých internetových stránkách. V rámci projektu Vyrůstat-srůtat – Pokračování se paní učitelky z jednotlivých mateřských škol seznámily na propojovacím semináři. Výhodou bylo, že se během semináře mohly po delší dobu navzájem poznávat a díky tomu lépe odhadnout, jak by případná spolupráce mohla fungovat.

2.1.2 Hledání vhodného zdroje dotací Má-li vaše mateřská škola konkrétní projektovou myšlenku, souhlas popř. podporu rodičů a v nejlepším případě také vhodného projektového partnera, je nyní na řadě ujasnit si, jakým způsobem budete váš záměr financovat. Existuje celá řada různých možností a dotačních programů. Ty však mají vytyčené vlastní cíle. Proto je důležité vypracovat společně s rojektovým partnerem hlavní cíle vašeho projektu a podle nich najít odpovídající dotační program. Vyplatí se při tom pročíst si internetové stránky ministerstev a dalších národních, krajských či komunálních institucí. Například ministerstvo školství, vědy a kultury německého spolkového státu Meklenbursko-Přední Pomořansko podpořilo v roce 2013 hned 250 projektů v oblasti kultury (http://www.regierungmv.de/cms2/Regierungsportal_prod/Regierungsportal/de/bm/index.jsp?pid= 71857, schválení („Abruf“) ze dne 11.04.2014). Také nadace vám mohou pomoci při financování. Užitečné informace včetně databanky nadací působících v Německu najdete na: http://www.stiftungen.org/. Existují ještě další organizace podporující bikulturní výměnu, jako například Česko-německý fond budoucnosti: http://www.fb.cz/ nebo Německo-polské sdružení mládeže (das Deutsch-Polnische Jugendwerk): http://www.dpjw.de/. Podobné fondy a organizace najdete prakticky pro každou příhraniční oblast v EU. Rozhodnete-li se využít evropské dotační prostředky, vyplatí se pročíst si webové stránky Banky sociálního hospodářství (Bank für Sozialwirtschaft). Zde se dozvíte, co je třeba zohlednit při plánování, podávání žádosti a realizaci speciálně ve vztahu k dotacím poskytovaným z prostředků EU: http://www.eufis.eu/hufiggestelltefragenzureu-f.html. Na hledání vhodného zdroje dotací potřebujete dostatek času. Měli byste se opravdu řádně informovat, protože každý program je jiný a má svá specifika, která je třeba zohlednit. Například termíny podávání žádosti se 6

značně liší. U některých programů je navíc potřeba předfinancovat dané aktivity z vlastních zdrojů, případně se dotace vztahuje jen na určitou část celkových výdajů. Proto se vyplatí zabývat se danou tematikou v dostatečném předstihu. V této fázi plánování byste měli mít přehled alespoň o tom, jaký druh nákladů vás čeká. Nejlepší je sepsat všechny druhy nákladů do jednoho seznamu. • • • •

Potřebujete peníze na dopravu (např. dopravu vaší předškolní skupinky)? Máte v úmyslu navštívit vaši partnerskou organizaci a potřebujete odpovídající prostředky na cestovné? Potřebujete tlumočníky, techniky, nebo jiný personál, který je třeba zaplatit? Jaký materiál budete potřebovat?

Jestliže máte jasnou představu o typu nákladů, které jsou s vaším plánovaným projektem spojené, měli byste zjistit, zda a do jaké míry je možné financovat je příslušnými dotačními programy. S hledáním vhodného dotačního programu pro vaše aktivity a se sestavením finančního plánu vám může pomoct i jiná organizace, která se v této oblasti vyzná. V rámci projektu Vyrůstat-srůstat – Pokračování tuto úlohu převzal spolek Die Brücke e.V., který v projektu figuroval jako leadpartner. Dále se můžete inspirovat u aktivit jiných školek, nebo se případně k některé takové aktivitě rovnou připojit a těžit tak ze zkušeností těchto organizací.

7

Kontrolní seznam (před podáním projektové žádosti): ■ ■ ■ ■ ■

vyvinout projektovou myšlenku najít vhodného projektového partnera definovat cíle vlastního projektového záměru sepsat druhy nákladů najít vhodný dotační program

NEZAPOMEŇTE ZOHLEDNIT: ■ Spadá moje organizace do cílové skupiny daného dotačního programu? ■ Nachází se moje organizace v cílové oblasti daného dotačního programu? ■ Na co přesně lze získat dotace? ■ Odpovídají cíle daného programu cílům, které si klade můj projekt? ■ Je třeba plánované aktivity předfinancovat z vlastních zdrojů? ■ Vztahuje se dotace na celkové náklady nebo kryje pouze část nákladů? ■ V čem spočívají podmínky pro získání dotace? ■ Do kdy je možné podávat žádosti? ■ Existuje případně instituce, která mi může jakožto silný partner pomoci?

8

2.1.3 Podávání projektové žádosti Pokud jste našli vhodný zdroj financování, je nyní třeba podat žádost o dotaci na váš projekt. Ta má často podobu určitého formuláře. Dbejte na to, abyste v žádosti jasně vystihli, které programové cíle váš projekt zejména splňuje a proč! To rozhodne o tom, zda se váš projekt dočká pozitivní odezvy! Zvolte si výstižný název, který má ve všech zúčastněných jazycích stejný efekt – případně musí být název projektu vícejazyčný. V této fázi příprav byste měli mít hotový plán realizace, který jste vypracovali společně s vaším projektovým partnerem. Na základě tohoto plánu nyní musíte sestavit velice přesnou kalkulaci nákladů. Přitom se doporučuje, aby si každý z artnerů nejprve sestavil finanční plán pro svou vlastní organizaci. Pochází-li váš projektový partner ze země s odlišnou měnou, je navíc potřeba dbát na správný kurz. Projděte si váš plán realizace a přesně si promyslete, jaké náklady vás čekají. Zaplánujte dostatek prostředků na veškerý potřebný materiál a počítejte s tím, že od podání žádosti do začátku realizace uplyne určitá doba, během níž se ceny mohou změnit! Při financování je třeba mít na vědomí, že finance potřebné na realizaci budete často muset nejprve uhradit z vlastních prostředků. Tyto finance dostanete zpátky teprve po odevzdání vyúčtování a poté, co poskytovatel dotace zkontroloval vaše účtenky. Tím pádem to může nějakou dobu trvat, než se vám peníze vrátí. Vyhledejte si nejlevnější nabídky služeb, např. u pronájmu autobusu. U některých vyúčtování budete muset později doložit, že jste zvolili opravdu tu nejvýhodnější nabídku. Nezapomeňte také na to, že ceny služeb dopravních firem a ubytovacích zařízení mohou do značné míry záviset na aktuálním období. TIP: Mnoho dopravních firem, především v turistických oblastech, jsou v sezóně obzvláště vytížené, např. od června do srpna a v prosinci. Včasná rezervace vám ušetří spoustu nepříjemností. Hodně času vám může zabrat především obstarávání cenových nabídek, jelikož firmy, které v dané době nemají žádné volné autobusy, vám často na váš dotaz vůbec neodpoví. Pro německou stranu existuje velice užitečná webová databáze regionálních autobusových firem: www.busunternehmer.de.

9

To samé platí pro ubytování. Myslete na to, že vaše skupina může zahrnovat až 50 nebo i víc osob. Velice přehledná stránka s vyhledavačem ubytovacích zařízení v Německu je např. www.gruppenhaus.de. Pozor na nuance: Cestovné jsou výdaje, které vykazujete vy jakožto organizátoři projektu, když cestujete k poradám projektového týmu. Pro tuto kategorii také platí jiná pravidla, jako třeba zákon o cestovném. Pokud např. jedete s dětmi z vaší školky autobusem k ubytovně, je to přepravné. Při výpočtu personálních nákladů se můžete inspirovat paušálními tabulkami pro platy veřejných činitelů. Pozor: Pokud v rámci projektu vystupujete jako zaměstnavatel, musíte navíc vyčíslit celkové náklady na plat příslušných zaměstanců! Dále musíte rozlišovat mezi užitkovým materiálem a spotřebním materiálem. Užitkové předměty jsou předměty, které po jejich použití zůstanou ještě určitou dobu zachovány, např. míče nebo panenky. Patří sem také vše od spotřebičů přes zařízení interiéru až po přístroje pevně zabudované do stavební substance během dotovaných stavebních úprav. Spotřební předměty jsou takové, které se během používání zcela spotřebují. Typický příklad představuje papír nebo psací potřeby. Rozhodně se přesně informujte o tom, co je o této problematice uvedeno ve směrnicích k daným dotačním programům, zejména jaká pravidla platí pro zachování užitkových předmětů po ukončení projektu. Nezapomeňte do finančního plánu zahrnout výdaje na práci s veřejností! Poskytovatelé dotace, ale také někteří projektoví partneři si často přejí a vyžadují, aby byla loga programu a projektu prezentována veřejnosti. Pro dotace z prostředků EU existují velice přísná pravidla týkající se této oblasti. Při jejich nedodržení vám může být odejmuta část dotační sumy. K práci s veřejností patří veškerá opatření a pořizování veškerého materiálu, s jejichž pomocí prezentujete daný dotační program veřejnosti – od webové stránky přes tužky, přívěšky na klíče (tedy tzv. gimmicks nebo give-aways, reklamní předměty), až po profesionální práci s tiskem. Reklamní předměty musejí být většinou opatřeny celou řadou log nebo určitých popisků, což znamená že ne všechny produkty jsou k tomuto účelu vhodné. Dobře si promyslete, co všechno pro svou práci potřebujete. Tady je návrh seznamu potenciálních předmětů: 10

Logo, webová stránka, hlavičkový papír, vizitky, letáky, rollupy, banery, publikace ve formě knih, desky na dokumenty, poznámkové bloky, … Do finančního plánu by měly být zahrnuty také služby poskytované třetími osobami. Potřebujete tlumočníka nebo případně více tlumočníků (počet závisí na velikosti skupiny)? Jak máte zajištěné služby týkající se oblasti IT (webová stránka projektu, prezentace projektu na sociálních sítích jako Facebook atd., …)? Potřebujete prostředky na pronájem prostor či techniky? Jaké náklady na stravování jsou s projektem spojené? Důležité: Ve většině případů není přípustné, aby si partneři navzájem vystavovali faktury. Máte-li potíže s vyúčtováním nebo s vyplněním projektové žádosti, můžete se obrátit na různé organizace, které se na tuto oblast specializují, nebo přímo na příslušné pracovníky dotačního programu. Pokud se zapojíte do nějakého již probíhajícího projektu nebo jste si v této oblasti našli silného projektového partnera, projektovou žádostí se zpravidla zabývat nemusíte. Stávající projekty, do kterých byste se v Německu případně mohli zapojit, najdete např. na webové stránce http://www.bildungsserver.de/. Kontrolní seznam (pro podávání žádosti): ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Existuje nějaký již probíhající projekt, do kterého se můžu zapojit? Je můj partner dostatečně silný nebo našel/našla jsem organizaci, která mi může pomoct při podávání žádosti? Vylíčil/a jsem v žádosti dostatečně jasně, jak a proč odpovídají programové cíle cílům mého projektu? Máme s projektovými partnery společný a pro všechny jasný plán realizace? Sestavil každý z projektových partnerů přesnou kalkulaci svých nákladů? Máme zajištěné financování projektu? Dodržel/a jsem termín pro podání žádosti o dotaci?

11

2.1.4 Po podání žádosti Našli jste vhodného projektového partnera a také jste už podali žádost o dotaci. To ale samozřejmě ještě nestačí k tomu, aby projekt mohl probíhat. Nyní vás čekají další kroky. Nejdříve ze všeho musí být žádost schválena. Ve spoustě případů nesmíte s projektem začít před schválením žádosti popř. není možné vyúčtovat náklady, které před schválením vznikly. ALE: Jestliže je váš projekt schválen, existuje u některých programů možnost nechat si uhradit část nákladů vzniklých během přípravné fáze. Teď máte před sebou hned několik úkolů najednou. Práce s veřejností U větších projektů se vyplatí zřídit vlastní projektovou prezentaci. To znamená vytvořit logo a navrhnout společný design, aby byla prezentace projektu a s ním spojených reklamních předmětů opticky jednotná. Jednotlivé produkty by měly být přiměřené různým cílovým skupinám, na které má projekt působit. Účastní se pouze děti? V tom případě zabodujete s pastelkami, chlebníky, nebo míči. Zapojí se také rodiče nebo dokonce prarodiče dětí? V tom případě se hodí propisovací tužky, poznámkové bloky, nebo větrové bonbóny. Kolegové, účastníci a rodiče Dalším bodem by měla být příprava účastníků: O co přesně půjde? V čem spočívají cíle projektu? Jak to bude probíhat? Kdo má na starosti jaké úkoly? Jak vypadají právní a finanční rámcové podmínky? Zúčastněné školky by měly vědět, jaké další skupiny se projektu zúčastní a jak staré jsou ostatní děti. Velice důležité je poskytnout rodičům dostatek informací a předem si zjistit, jestli všichni rodiče všechny vaše plány podpoří. Během našeho projektu jsme se naučili, že v Německu není obvyklé, aby předškolní děti odjely na několik dní na akci bez rodičů, zatímco v Čechách jsou např. školky v přírodě zcela běžné. Rodiče saských dětí měli před začátkem vícedenních Setkání trpaslíků pořádný strach, jestli to děti tak dlouho „samotné“ a tak daleko od domova (rozuměj max. 2 h cesty autobusem) „a ještě k tomu v cizí zemi“ vydrží. Je tedy zřejmé, že podobný projekt může i v této oblasti pomoct oslabit předsudky a odbourat obavy.

12

Organizace setkání V této fázi by dále měly být známy termíny i místa konání prvních setkání a také ubytování a autobusová doprava by už měly být zarezervovány. Nezapomeňte, že pro vyúčtování je důležité zachovat každou účtenku či fakturu. Ne vše lze ale vyúčtovat – například alkohol a tabákové výrobky vám samozřejmě uhrazeny nebudou. Abyste mohli vaše vyúčtování nakonec odevzdat poskytovateli dotace, musíte zohlednit určitá pravidla: Položky, jejichž cena překročila určitou částku (ta se u jednotlivých dotačních programů liší), budou uhrazeny jen tehdy, můžete-li doložit, že jste zvolili tu nejekonomičtější variantu ze tří nabídek. To znamená, že pokud například cena za autobusovou dopravu převýší stanovenou částku, je nutné předložit tři cenové nabídky a vybrat z nich tu nejekonomičtější. Ekonomický neznamená, že musíte za každou cenu vybrat nejlevnějšího nabízejícího, ale musíte zdůvodnit, proč jste se pro něj nerozhodli. Vyjádřete v textu vaší poptávky co nejpřesněji, jaké služby požadujete, a zároveň se o vašich nabízejících informujte na internetu. Jestliže dostal nejlevnější nabízející opakovaně špatné reference, především ve vztahu k přepravě dětí, uveďte to ve vašem vysvětlení, případně to doložte vytisknutými referencemi. Nabízí se vytvořit si přehled účastníků a členů organizačního týmu. K organizačnímu týmu by se měli počítat také tlumočníci. Dále je vhodné pověřit konkrétní osoby dokumentací projektu. Než samotný projekt skutečně začne, měli by si organizátoři položit následující otázky: Kontrolní seznam: ■ ■ ■ ■

Zúčastní se všechny mateřské školy? Potřebujeme ještě dalšího partnera/další účastníky? Jsou rodiče připraveni aktivně se na projektu podílet? Jaký materiál a v jakém množství bude potřeba?

13

2.2 Realizace 2.2.1 Příprava setkání Máte-li silného projektového partnera, byla dosavadní práce poměrně snadná. Od teď ale už přichází na řadu samotná realizace, tedy projekt jako takový. Ze všeho nejdůležitější je, aby se všichni zúčastnění navzájem poznali. V rámci našeho projektu Vyrůstat-srůstat – Pokračování k tomuto účelu sloužily dva workshopy, které proběhly na úplném začátku a které byly určené pro paní učitelky ze všech zúčastněných mateřských škol. Tato setkání hrála důležitou roli z hlediska skupinové dynamiky a vytvoření vzájemné důvěry. Koneckonců šlo o to, aby se vždy dva týmy, jedna česká a jedna německá školka, daly dohromady a dokázaly společně pracovat po celou dobu projektu. Tato setkání, která dostala roztomilý název Trpasličí workshopy, tedy celý projekt zahájila. U všech setkání je výhodou mít s sebou jednoho nebo dva členy organizačního týmu, kteří se věnují dokumentaci. Ta je důležitá mimo jiné pro vyúčtování. V souvislosti s tím bylo například v našem případě nutné dbát na to, aby byly neustále viditelné zmenšeniny vlajek jednotlivých zúčastněných zemí, které jsme měli k dispozici, stejně jako loga projektu, Evropské unie a dotačního programu. Zároveň je hezké opatřit si dostatek fotografií jednotlivých dětí při projektových akcích, protože tyto fotografie pak školky mohou využít pro portfolia – tedy pro osobní dokumentaci každého dítěte od začátku docházky ve školce až po výstup z ní. Každý program klade na dokumentaci jiné nároky, proto je nezbytné se o daných pravidlech předem informovat! První workshop, během kterého se všechny paní učitelky (ano, opravdu byly zastoupeny pouze ženy) setkaly, se uskutečnil během jednoho podzimního víkendu na hradě Hohnstein. Pedagogické vedení zajistila externí lektorka, která se postarala o efektivní seznamovací a pracovní klima. Z našeho pohledu se tento přístup velice osvědčil. Během workshopu účastnice nejdříve zformulovaly svá očekávání a vytyčily si cíle, kterých v průběhu workshopu chtěly dosáhnout. Poté se společnými silami pustily do zpracování obsahu cílů celého projektu, což byla na jedné straně participace dětí, na druhé straně interkulturní spolupráce. Mentorka v této fázi zvolila kreativní metody práce. Paní učitelky například dostaly za úkol vytvořit menší skupinky a diskutovat o tom, kdy ony samy jako děti zažily participaci. Poté měly výsledky rozhovoru vyjádřit pomocí pantomimy. Toto cvičení sloužilo jako výchozí bod pro následnou skupinovou diskusi o pedagogických principech. Do tématu interkulturní učení byly paní učitelky uvedeny pomocí následující simulace: Účastnice se rozdělily do dvoujazyčných skupin a v každé skupině si rozdělily tyto role: • • •

1 pozorovatelka, která nesměla nic komentovat stavitelky, které měly zavázané oči 1 architektka, která instruovala stavitelky

14

Úkolem bylo postavit věž z různých stavebních materiálů. Paní učitelky se tak v rámci své skupinky musely vypořádat nejen s rozdílností představ a způsobu práce každé jednotlivé členky, ale také s jazykovým rozdílem. Poté tuto simulaci společně zhodnotily ve vztahu k interkulturní organizaci Trpasličích dnů a vícedenních Setkání trpaslíků. Do programu se částečně pro uvolnění, částečně jako cílená inspirace pro vlastní Trpasličí akce, pravidelně prolínaly drobné hry, které skupinu stmelily a zároveň pomáhaly odstranit jazykovou bariéru. Výběr z těchto a dalších her najdete v příloze. Do dalšího workshopu dostaly paní učitelky domácí úkoly, které souvisely s tématem projektu a které pak během druhého setkání společně hodnotily. Pro workshop však nebyly důležité jen připravené pedagogicky zaměřené aktivity, nýbrž také příležitost lépe se navzájem seznámit během nezávazných rozhovorů při přestávkách a v průběhu večera. Jednotlivé týmy se tak bez přičinění mentorky daly dohromady hned během prvního dne. Poté, co si paní učitelky udělaly letmý obrázek o svém partnerském týmu, přišel druhý workshop. Po krátké „osvěžovací seznamovačce“ mohly účastnice nejdříve ze všeho vyslovit svá přání k náplni tohoto druhého setkání. Jedním z nejnaléhavějších témat bylo samozřejmě vytvoření časového plánu. Děti už se těšily na setkání s partnerskou školkou z cizí země a rodiče si přáli znát konkrétní termíny. Teprve poté, co jsou termíny vyjasněny, může se začít plánovat všechno ostatní; ať už je to místo konání akce nebo program. Aby se nálada během workshopu trochu uvolnila, doporučujeme sem tam zapojit menší interkulturní hry. Chceme-li například po dítěti, aby se domluvilo s dítětem, které mluví jinou řečí, měly by jít paní učitelky příkladem. Proto je dobré vnášet do programu hry, při kterých si učitelky hravou formou osvojí základní fráze dané řeči. Velice vhodná je například otázka: Jak se máš? Hra: Wie geht´s dir? (Tuto hru najdete také v příloze) Jednotlivá slova a věty potřebné pro tuto hru se nejdříve společně procvičují („Jak se máš?“, „Dobře.“ / „Špatně.“ / „Ujde to.“).

15

Účastníci během hry mluví výhradně cizí řečí (Němci česky, Češi německy). Vytvoříme kruh ze židlí, přičemž máme k dispozici o jednu židli méně než osob. Jeden se postaví doprostřed a zeptá se někoho v kruhu: „Jak se máš?“, načež tázaný musí odpovědět. Odpoví-li „špatně“, nestane se nic. Odpoví-li „dobře“, musejí si hráči sedící po jeho pravé a levé straně vyměnit místa, a odpoví-li „ujde to“, musejí si všichni hráči vyměnit místa. Osoba, která stojí uprostřed, se v obou možných situacích snaží ukořistit něčí místo pro sebe. Ten, na koho žádná židle nezbyde, musí zůstat uprostřed a ptát se dál. Nicméně i přes interkulturní animaci je vhodné přizvat si k projektu na pomoc nejméně dva tlumočníky. Nelze předpokládat, že všichni příslušný cizí jazyk sami perfektně ovládají. Tlumočník může navíc pomáhat při komunikaci mezi jednotlivými tými mimo setkání a např. překládat e-maily. Aby si všichni mohli udělat obrázek o své partnerské školce, měl by každý tým svou školku krátce představil. Vyjdou tak na světlo rozdíly, které je třeba zohlednit při společných aktivitách. Tak například zatímco si děti v jedné školce nandávají oběd samy, dostávají děti v jiné školce talíře s jídlem rovnou na stůl. V tomto směru existuje celá řada drobných, ale podstatných rozdílů. Důležité je, aby si každý tým pro období, které stráví společně, vyjasnil následující otázky: Jak bude celý den probíhat? Půjdou se děti po obědě natáhnout nebo ne? Budeme dětem jídlo nosit nebo si ho naberou samy? Namažou si děti chleba samy nebo ne? Každá školka má svou vlastní malou „školkovskou kulturu“. To si musí paní učitelky ale i děti uvědomit, protože jinak může docházet k nedorozuměním. Průběh setkání by se měl během workshopů podrobně naplánovat a písemně zaznamenat. Každému tak bude jasné, kdy a jak přesně které setkání proběhne. Jakmile jsou naplánované termíny a přibližný průběh jednotlivých setkání, můžou se tyto informace předat dál vedení a kolegům ve školce. Jak školky samotné, tak rodiče dětí se tak mohou na dané termíny připravit a předem si vyjasnit všechny ostatní pracovní i osobní záležitosti spojené s projektem.

16

2.2.2 Setkání trpaslíků Nyní můžeme začít se samotnými setkáními. V rámci projektu Vyrůstat-srůstat – Pokračování proběhly nejprve Trpasličí dny, během nichž se skupinky navzájem vždy na jeden den navštívily, a poté Setkání trpaslíků, která proběhla na neutrální půdě a při kterých spolu skupinky nestrávily jen jeden, ale hned více dní. Při Trpasličích dnech každou partnerskou školku přivítaly „domácí děti“ – často několika písničkami na úvod, někdy i menším divadelním představením. Velkým zážitkem většinou bylo společné jídlo, respektive rozdíly ve stravování v jednotlivých školkách. V Čechách je například poměrně obyklé, že děti dostávají k obědu před hlavním jídlem ještě polévku. Protože německé děti na to nebyly zvyklé, považovaly polévku za hlavní chod a spousta z nich jí snědla tolik, že jim už na hlavní chod v bříšku nezbylo místo. Na talířích jim tak zůstala hromada jídla, což zase vedlo ke zmateným výrazům na obličejích českých dětí, které jsou zvyklé dojídat. Na druhé straně bylo pro české děti nezvyklé, že v Německu dostaly k obědu „pouze“ hlavní jídlo a zákusek. Dětem by se tedy mělo vysvětlit, co a v jakém množství dostanou k jídlu. Dalším bodem diskuse bylo téma dárky. Hlavně německé paní učitelky byly velice překvapené, protože děti podle nich pokaždé dostávaly hromadu dárečků – ať už byly v roli hostů nebo hostitelů. Abychom předešli nedorozumění, měli bychom tento bod každopádně prodiskutovat hned v době plánování akcí. V Sasku je sice také zvykem, že návštěva s sebou přináší malou pozornost a na zpáteční cestu pak od hostitele také dostane nějakou tu maličkost. Nicméně tak velké množství dárků, které německá strana od českých partnerů dostala, jí bylo až trochu nepříjemné. Na tomto místě je třeba jasně říci, že některé věci jsou v České republice opravdu o poznání levnější než v Německu. A tak i když mají obě skupiny na nákup materiálu atd. K dispozici stejnou finanční částku, neznamená to, že za ni mohou pořídit to samé.

17

Exkurs: Fáze skupinové dynamiky: Při všech setkáních se dalo jasně pozorovat, jak každá skupina prochází jednotlivými fázemi skupinové dynamiky . Jedná se o následující fáze: 1. Fáze orientace V této fázi je kontakt spíše povrchní. Děti se navzájem opatrně pozorují a ještě se před sebou trochu stydí. 2. Fáze konfrontace Děti tvoří skupinky s dětmi s z vlastního „týmu“. Začínají drobné „hry o moc“. Kdo dostane kterou hračku apod.? 3. Děti si syslení začínají

Fáze kooperace začínají hrát společně. Místo si hraček pro sebe se nyní o jednotlivé věci střídat.

4. Fáze růstu Děti už nevyhledávají jen známé tváře - začínají vidět, že i dvě skupinky, které mluví jinými jazyky, mohou společně vytvořit jeden velký tým. 5. Fáze uvolnění Při loučení jsou děti dokonce smutné, že už musí pryč, protože právě začaly navazovat přátelství.

18

Kontrolní seznam pro setkání: V případě Trpasličích dnů by mělo být jasné: •

Co je v plánu: ■ Kdy skupina dorazí do partnerské školky a kdy bude odjíždět domů? ■ Jak bude den probíhat? ■ Co budeme dělat za špatného počasí? ■ Jaké interkulturní hry zapojíme do programu a do jaké míry necháme děti volně si hrát?

•

Plán stravování: ■ Máme dostatek místa, aby se mohli najíst všichni najednou? ■ Co dostanou děti k svačine/obědu/odpolední svačině? Bude to nějaké typické jídlo nebo něco, co všichni znají a co s jistotou všem chutná? ■ Jedí všechny děti všechno? Musíme vzít v úvahu vegetariány, alergiky a zvláštní náboženské či kulturní zvláštnosti? ■ Jak bude stravování probíhat? Smějí si děti během jídla povídat? Dostanou jídlo rovnou na stůl, nebo si ho naberou samy? ■ Je připraveno více chodů, na které musíme děti upozornit?

19

2.2.3 Vícedenní Setkání trpaslíků Také u vícedenních Setkání trpaslíků bylo možné dobře pozorovat jednotlivé fáze skupinové dynamiky. Daly se dokonce rozlišit ještě lépe než u Trpasličích dní, protože setkání trvala déle a děti měly více času a prostoru zvyknout si na sebe. Čím více času měly děti na volnou hru, tím znatelnější byly jednotlivé fáze. První výzvu představuje hned rozdělení dětí do pokojů. Obsazení pokojů by mělo být jasné už před akcí. Děti tak už předem ví, s kým budou na pokoji, a mohou se na to připravit. Ze zkušenosti se nám potvrdilo, že přesný plán průběhu včetně her, časů stravování a např. poledního spánku je na obou stranách rozdílný. Oba týmy by proto na plánování měly pracovat společně, aby si vyjasnily, jak probíhá den v každé ze školek zvlášť, a vytvořit směsici přijatelnou pro obě strany. TIP Nezapomeňte se informovat o rámcových právních podmínkách! V Německu například na rozdíl od České republiky neexistuje žádné věkové omezení, od kdy děti smí spát na palandách! Dále byste si předem měli sepsat seznam veškerého potřebného materiálu, aby se obě strany mohly na jeho pořizování podílet. Ani během Trpasličích dnů byste neměli zapomenout na tlumočníky. Ti nejsou důležití jen pro komunikaci mezi učitelkami, nýbrž také pro komunikaci mezi dětmi. Z hlediska interkulturního učení se na Setkáních trpaslíků obzvláště osvědčily táborákové písničky, které lze zpívat v obou jazycích, protože pomáhají posilovat pocit sounáležitosti. U vícedenních Setkání trpaslíků je výhodou předem si stanovit, která učitelka v jaké době převezme vedení. Děti tak vědí, na koho se mají obrátit, a je pro ně jednodušší dodržet průběh dne. I v tomto případě je nutné jednotlivá setkání dokumentovat. Kromě fotografií by se měl zachytit také průběh akce a veškeré zvláštnosti při práci s dětmi i při interakci dětí mezi sebou. Tyto postřehy nejsou důležité jen pro projektovou dokumentaci jako takovou – pomůžou vám vyvarovat se možným chybám a optimalizovat některé postupy při dalších podobných projektech.

20

Kontrolní seznam: Vícedenní Setkání trpaslíků ○

Budete potřebovat tlumočníky?

○

Kolik dětí se akce zúčastní? Je vybraná ubytovna dostatečně velká? Musíte zohlednit určité právní podmínky týkající se postelí?

○

Je v ubytovně dostatek místa na „mokrou variantu“ programu?

○

Musí si děti s sebou vzít přezůvky?

○

Je mezi dětmi nějaký alergik? Pokud ano, máte pro něj zajištěné odpovídající stravování?

○

Pořídili jste veškerý potřebný materiál?

○

Jak můžete zaplatit případné účtenky či faktury v cizí zemi? Potřebujete větší částku v hotovosti?

○

Máte ke všem položkám, u kterých je to nutné, k dispozici tři nabídky a vybrali jste vždy tu nejekonomičtější?

21

2.3 Závěr projektu 2.3.1 Následná práce s dětmi po proběhlém setkání Abyste mohli změřit úspěch projektu, měli byste jej společně s dětmi po ukončení každé části zhodnotit, a to samozřejmě formou přiměřenou jejich věku. Získání zpětné vazby od dětí je součástí participace, kterou prosazuje také vzdělávací plán. Existují různé možnosti, jak získat zpětnou vazbu. Například si můžete o projektu po jeho skončení povídat během ranního úvodního kroužku. Během našeho projektu se nám výborně osvědčila následující varianta: Děti dostaly jeden velký arch papíru ve formě hradu a druhý ve formě ducha. Jejich úkolem bylo namalovat do hradu to, co se jim líbilo, a do ducha to, co se jim nelíbilo. Tuto formu lze libovolně obměnit podle tématu či zálib dětí. Tvořivosti se meze nekladou! Cílem takovéhoto hodnocení je zjistit, které body programu měly u dětí pozitivní odezvu, ve kterých se trochu ztrácely, případně které se jim tolik nelíbily. Tuto zpětnou vazbu můžete použít při dalších projektech nebo (pokud je to možné) při pokračování daného projektu.

2.3.2 Zpracování výsledků projetku s personálem Také spolupráce s ostatními učiteli a učitelkami je důležitá. Ve kterých fázích projektu šlo všechno jako po másle a kde to trochu drhlo? Jaké rozdíly a jaké společné rysy se během spolupráce objevily v otázkách pedagogického přístupu? Doporučujeme věnovat tomuto tématu samostatný závěrečný workshop, nejlépe pod vedením externí mentorky, protože z výsledků této zpětné vazby můžete vyvodit užitečné podněty pro další spolupráci. V rámci našeho projektu se lektorka závěrečného workshopu věnovala tématu Zpětná vazba nejprve teoreticky. Teorii čerpala z knihy „Feedback geben – mit Sprache handeln“ (Poskytování zpětné vazby – jednání prostřednictvím řeči) autorky Carmen Vilsmeier. Zpětná vazba je zde definována jako vztah mezi JÁ a OSTATNÍmi. Paní učitelkám lektorka představila následující tabulku, která taktéž pochází z uvedené publikace: Co je známo

mému

JÁ Co mému JÁ není známo

Co je OSTATNIM ARÉNA známo

Slepé místo VAZBA

Co OSTATNÍM FASÁDA není známo

NEVĚDOMÉ

=

ZPĚTNÁ

22

Zpětná vazba nám pomůže lépe poznat samy sebe. Přínos zpětné vazby spočívá v tom, že se poznatky ze Slepého místa mohou přesunout do Arény. Další možností získání zpětné vazby, kterou jsme v našem projektu využili, byl pracovní list, v němž měly paní učitelky zhodnotit svou práci podle různých, částečně protichůdných kritérií. Následně měly své výsledky vyhodnotit se svým pracovním týmem, aby zjistily, proč na základě odlišného způsobu práce docházelo k eventuálním konflitkům či nedorozuměním nebo proč se spolupráce v určitých oblastech dařila obzvláště dobře. Následovala jedna kreativní možnost získání zpětné vazby: Úkolem bylo znázornit svůj vlastní tým jako posádku lodi. Díky společnému hodnocení výsledků za účasti všech členů pedagogického personálu daného týmu můžeme docílit optimalizaci kooperace pro další projektovou práci a vysvětlení, případně urovnání eventuálních konfliktů, které v průběhu kooperace nastaly. Navíc mohou týmy v té době plánovat další spolupráci.

2.3.3 Ukončení projektu Jestliže jste sami podávali projektovou žádost, je pro vás nyní na závěr projektu důležité řádně odevzdat všechny podklady potřebné pro vyúčtování. Mějte přitom na paměti, že veškeré účtenky musejí být odpovídajícím způsobem nalepeny a vyúčtovány. Pozor: Veškeré účtenky by měly obsahovat výhradně náklady spojené s projektem a neměly by být smíšeny s osobními nákupy! Do účtenek nic nevpisujte a nic neškrtejte! Často si poskytovatel dotace vyžádá dokumentaci projektu ve formě protokolů, fotografií, videozáznamů a.j. Informujte se o těchto pravidlech s dostatečným předstihem, abyste mohli dokumentaci v průběhu projektu zpracovat dle požadavků! Dbejte na dodržení lhůt pro odevzdání podkladů! Také ve spojitosti se závěrem projektu doporučujeme obrátit se na specializované organizace.

23

Kontrolní seznam (pro závěr projektu) ○

Dbejte na pořizování dokumentace v průběhu projektu podle příslušných pravidel.

○

U účtenek vždy oddělujte projektové náklady od osobních.

○

Všechny účtenky dobře uchovejte a k dokumentaci nalepte ve správném pořadí.

○

Máte k dispozici zpětnou vazbu od dětí získanou pomocí metody přiměřené jejich vývoji? (Cíl: Co lze příště udělat lépe, co se obzvláště vydařilo?)

○

Máte k dispozici zpětnou vazbu od ostatních členů pedagogického personálu?

(Cíl:

Jak

můžeme

do

budoucna

zlepšit

naši

spolupráci?) ○ ○

Dbejte na řádné vyúčtování projektu. Dokumentace pro závěrečnou zprávu k projektu by měla být pečlivě

24

3. Poznatky z praxe

V následující kapitole vám krátce představíme týmy, které se projektu zúčastnily, jejich zařízení a činnosti v rámci projektu. O Trpasličích workshopech jste se mnohé dozvěděli už v kapitole 2.2.1, proto je zde už nebudeme zmiňovat. Na vysvětlenou ještě musíme dodat, že mateřské škole se v Německu říká „Kita“ neboli „Kindertageseinrichtung“, což v překladu znamená „Denní dětské zařízení“, a jejich personálem jsou vychovatelé a vychovatelky (ne paní učitelky jako v České republice). Nicméně pro zjednodušení budeme v textu používat jednotné české pojmy.

3.1 Tým Chemnitz – Ústí nad Labem Tento tým se dal dohromady velice rychle a stejně rychle a hladce fungovala také souhra programu. Skupiny měly hodně společného, například prostředí panelových domů. V Ústí sice chybí velká zahrada, kterou se pyšní chemnitzská školka, zato tu ale stačí patnáctiminutová procházka, abychom se dostali do přírody na okraji města. Tyto výhody obě školky využily především během Trpasličích dní. Mateřské školy Denní dětské zařízení Glückskäfer KINDERVEREINIGUNG® Chemnitz e.V. http://www.kindervereinigung-chemnitz.de/glueckskaefer.html Denní dětské zařízení „Glückskäfer“ („Brouček štěstí“) se nachází ve čtvrti Kappel a navštěvují je děti od jesličkového věku až po družinu do čtvrté třídy. Projektu se zúčastnily předškolní skupiny společně se dvěma učitelkami. Projektové aktivity ale také značnou měrou podpořilo jak vedení školky, tak ostatní členové personálu. Mateřská škola Dobětice Ústí nad Labem http://www.ms-dobetice.cz/ Mateřská škola Dobětice se nachází v severovýchodní části města Ústí nad Labem a je taktéž zasazena do prostředí panelového sídliště. Chodí sem děti od jesliček až do začátku školní docházky. Projektu se zúčastnila skupina pěti- a šestiletých dětí společně se dvěma učitelkami.

26

Die Zwergentage Trpasličí dny Duben 2013 v Chemnitz Chemnitzští v tento den zapojili do programu skoro celou školku – na putování berušky Paula bylo zkrátka potřeba dostatek místa. Ve smíšených česko-německých skupinkách prožily děti coby broučci nejedno dobrodružství. Na zahradě školky se dokonce učily i létat. Zajímavé bylo pozorovat chování dětí ve skupinkách: Rozdílná mateřština jim většinou vůbec nestála v cestě ke vzájemnému porozumění.

Duben 2013 v Ústí nad Labem České děti si vybraly téma pohádky, a tak skupinku z Chemnitz v Ústí přivítal pestrý zástup princezen a rytířů. Obě skupinky si společně zazpívaly písničku „Šípková Růženka“ – každá ve své mateřštině. Jakmile byly klobouky, koníci a jiné rytířské potřeby hotové, vydali se všichni na honbu za pokladem k nedaleké vyhlídce. Cestou ještě museli splnit celou řadu úkolů, nicméně poklad nakonec tu námahu při výstupu jednoznačně odčinil.

TIP Při plánování podobných setkání se pokuste najít písničky, básničky, jazykové hry a podobné věci, které existují v obou jazycích – často je jich víc, než by si člověk pomyslel.

27

Červen 2014 v Chemnitz Našemu týmu se do hlav vloudil zvláštní nápad – poslední setkání mělo proběhnout formou stanování pro tatínky s dětmi. Myšlenka to byla jaksepatří odvážná, ale ta odvaha se vyplatila a venkovní prostory školky Glückskäfer se k tomu vysloveně nabízely. Cílem celé akce bylo ukázat rodičům prostřednictvím jejich dětí, jak snadno může proběhnout setkání s lidmi z jiné země. Termínově jsme se navíc strefili do období mistrovství světa ve fotbale, takže tatínkové snadno našli společné téma hovoru. To však nic nemění na skutečnosti, že před podobnou akcí nesmíme podcenit přípravu rodičů a plánování vhodného termínu. Navíc musíme ve většině případů počítat s určitou skepsí - především ze strany německých rodičů.

Vícedenní Setkání trpaslíků Červen 2013 v Tisé

Úchvatná pískovcová krajina přímo svádí k hledání dalšího pokladu. Obdiv ale hned na začátku sklidilo už samotné ubytování – malebný hotel vypadal jako skutečný hrad, takže se v něm děti hned cítily

náramně dobře. Společné hry a výlety děti svedly rychle dohromady, takže si všechny společně hrály bez ohledu na národnost. V některých situacích však děti přesto vyhledávaly jistotu u svých učitelek a měly potřebu se tu a tam stáhnout z toho velkého hemžení.

28

Prosinec 2013 v Chemnitz Toto setkání utkvělo všem v paměti jako velký zážitek. A protože se uskutečnilo v době adventu, točil se také celý program kolem Vánoc. Akci ozvláštnila účast rodičů, pro které byl připraven částečně vlastní program. Vrcholem bylo společné vystoupení na hlavní scéně chemnitzských vánočních trhů, na které se speciálně přišel podívat i sám Ježíšek a předal dětem dárky od města Chemnitz. Tomuto setkání předcházely obzvláště náročné přípravy a zapojení dobrých kontaktů, bez nichž by především vystoupení na vánočních trzích pravděpodobně nebylo vůbec možné. Nicméně nadšení dětí i rodičů organizačnímu týmu nakonec dokázalo, že se všechna ta námaha vyplatila.

3.2 Tým Chemnitz – Dubí (x2) Velkou výzvu pro tento tým znamenalo rozdělení chemnitzských skupin mezi obě partnerské organizace v Dubí. Proto se plánování i realizace veškerých akcí a setkání účastnili všichni členové tohoto velkého týmu najednou. Mateřské školy Denní dětské zařízení Sonnenschein KINDERVEREINIGUNG® Chemnitz e.V. http://www.kindervereinigung-chemnitz.de/sonnenschein.html Tato školka se nachází ve středu města na okraji čtvrti Kaßberg, jedné z nejhustěji osídlených částí města. Chodí sem cca. 100 dětí od jesličkového věku až po předškoláky. Projektu se zúčastnily dvě předškolní skupiny a dvě učitelky. Mateřská škola Cibuláček, Dubí http://www.cibulacek.tym.cz/ Dubí se nachází na úpatí české části Krušných hor nedaleko města Teplice. Školku Cibuláček navštěvuje zhruba 100 dětí. Projektu se zúčastnila jedna skupina se svou učitelkou. Mateřská škola U Křemílka, Dubí-Běhánky http://www.msukremilka.benjamin.cz/ Tato školka se nachází nedaleko školky Cibuláček, v jiné části města Dubí. Chodí sem zhruba 50 dětí. Projektu se zúčastnila jedna skupina se svou učitelkou.

29

Trpasličí dny Duben 2013 v Dubí Den v Dubí sloužil především ke vzájemnému seznámení. Pro své hosty si dubští připravili spoustu zábavy, her, divadelní představení a také prohlídku školek. Jelikož byla cesta přece jen delší, museli saští rodiče na své ratolesti trochu déle čekat. V podobných situacích doporučujeme předem se s rodiči domluvit a připravit je na všechny eventuality.

Květen 2013 v Chemnitz Tento den ukázal, jak je důležité, aby všichni členové personálu daných zařízení táhli za jeden provaz. Mateřská škola Sonnenschein v té době z důvodu nemoci bojovala s akutním nedostatkem personálu. Díky velkému nasazení byl však tento den plný her a tance velkým zážitkem pro všechny zúčastněné.

30

Vícedenní Setkání trpaslíků Červen 2013 v Božím Daru Karneval v létě a putování po Ježíškově cestě – něco takového je možné jedině v Božím Daru. Ubytování se prokázalo jako opravdu skvělá volba. Z penzionu děti podnikly spoustu výletů a nechyběla ani honba za pokladem. Společně se pracovalo na kostýmech, hrálo se a tancovalo.

TIP Obecně se vyplácí předem navštívit a prohlédnout si potenciální ubytovací zařízení. Ne každý penzion či hotel je skutečně vhodný pro větší skupiny dětí.

3.3 Tým Kreischa – Háj u Duchcova Školky Denní dětské zařízení Zwergenland am Wilischrand Volkssolidarität Kreischa http://www.volkssolidaritaet.de/cms/elbtalkreis/Zwergenland_Willischrand.h tml Kreischa je malé městečko ve východní části Krušnohoří. Zdejší mateřskou školu navštěvuje cca. 150 dětí ve věku mezi 0 a 6 lety. Projektu se zúčastnila jedna skupina se svou učitelkou. Tato učitelka už měla zkušenosti s česko-německou projektovou prací. Mateřská škola Háj u Duchcova http://www.mshaj.estranky.cz/ Háj spadá pod město Duchcov. Zdejší mateřská škola má přímo přede dveřmi českou část Krušných hor. Chodí sem asi 50 dětí a projektu se zúčastnila jedna skupina se dvěma učitelkami (1 z nich byla zároveň ředitelka). Pozice ředitelů v Čechách v mnoha případech platí jen po určitou dobu, po jejímž uplynutí je třeba se o danou pozici znovu ucházet. Z tohoto důvodu byla ředitelka a zároveň aktivní členka týmu v průběhu projektu bohužel přesunuta na jinou školku.

31

Trpasličí dny Květen 2013 v Háji u Duchcova Tento den byl především ve znamení společných her. Po srdečném přivítání se proto šlo na nedaleké dopravní hřiště, kde si spousta dětí stále ještě raději hrála s kamarády, které dobře znala. Skupinka německých dětí dostala nápad zahrát si hru podobnou naší „Chodí Pešek okolo“. Po chvilce zvědavého ale opatrného pozorování se ke hře začalo přidávat stále více českých dětí, takže brzy vznikla jedna velká smíšená skupina.

Květen 2013 v Kreische Také v Kreische bylo hlavní náplní dne seznamování a společné hry. Protože si děti už nebyly tak úplně cizí, netrvalo dlouho a brzy si hráli všichni se všemi. Během procházky směrem k hřišti ukázaly saské děti svým českým kamarádům nejrůznější zajímavosti v městečku. Velký dík na tomto místě patří tamnímu hotelu, kterýl dětem zajistil polední stravování, jelikož školka v Kreische nemá pro tak velkou skupinu vhodné stravovací prostory.

32

Prosinec 2013 v Geisingu Ke třetímu Trpasličímu dni se obě školky setkaly v zoo v Geisingu, aby si tu prohlédly krušnohorskou faunu. V zoo si děti vzala na starosti tamní pedagogická pracovnice, která si pro ně připravila nejrůznější hry, tvořivé činnosti a také vědomostní kvíz. Vícedenní Setkání trpaslíků Červen 2013 na Cínovci

případech je proto nutná přesná domluva mezi všemi zúčastněnými ohledně toho, zda a při jakých příležitostech by se rodiče měli zcela stáhnout a své děti motivovat k účasti na společných činnostech. Zpětné vazby jak dětí, tak rodičů byly nicméně pozitivní. Proto můžeme akci podobného typu jednoznačně doporučit jako alternativu přeshraničního setkání dětí.

Mládežnická ubytovna na Cínovci představovala vynikající základ pro společné výlety a hry. Ani tato akce neměla konkrétní téma – hlavní náplní bylo interkulturní setkání jako takové. Specifická zde byla účast rodičů dětí z obou skupin. Výhodou takovéhoto typu akce je, že se ulehčí práce učitelek. Na druhé straně tak mají děti neustále možnost stáhnout se ke svým rodičům a neúčastnit se všech společných aktivit. V podobných

33

4. Kontroln í seznamy

Kontrolní seznam (před podáním projektové žádosti): ○

vytvořit hlavní myšlenky projektu

○

najít vhodné(ho) projektové(ho) partnera/y

○

definovat cíl vlastní myšlenky projektu

○

sepsat druhy jednotlivých nákladů souvisejících s projektem

○

najít vhodný dotační program

NEZAPOMEŇTE ZOHLEDNIT: ○

Spadá

má

organizace

do

cílové

skupiny

daného

dotačního

programu? ○

Na co konkrétně lze v rámci tohoto programu získat dotaci?

○

Odpovídají cíle mého projektu cílům programu?

○

Je třeba výdaje na projekt předfinancovat?

○

Pokryje dotace 100% nákladů nebo jen část?

○

Jaké jsou podmínky pro získání dotace?

○

Do kdy lze podávat žádosti?

○

Znáte případně nějaké organizace, které vám mohou jakožto silný partner pomoci?

Kontrolní seznam (pro projektovou žádost): ○

Existuje nějaký již probíhající projekt, do kterého se můžu zapojit?

○

Je můj partner dostatečně silný nebo našel/našla jsem organizaci, který/která mi může pomoct při podávání žádosti?

○

Vylíčil/a jsem v žádosti dostatečně jasně, jak a proč odpovídají programové cíle cílům mého projektu?

○

Máme s projektovými partnery společný a pro všechny jasný plán realizace?

○

Sestavil každý z projektových partnerů přesnou kalkulaci svých nákladů?

○

Máme zajištěné financování projektu?

○

Dodržel/a jsem termín pro podání žádosti o dotaci?

35

Kontrolní seznam po podání projektové žádosti: ○

Zúčastní se všechny mateřské školy?

○

Potřebujeme ještě dalšího partnera/další účastníky?

○

Jsou rodiče připraveni aktivně se na projektu podílet?

○

Jaký materiál a v jakém množství bude potřeba?

V souvislosti s Trpasličími dny byste si měli ujasnit následující: ○

Co je v plánu:

○

Kdy skupina dorazí do partnerské školky a kdy bude odjíždět domů?

○

Jak bude den probíhat?

○

Co budeme dělat za špatného počasí?

○

Jaké interkulturní hry zapojíte do programu a do jaké míry necháte děti volně si hrát?

Plán stravování: ○

Máme dostatek místa, aby se mohli najíst všichni najednou?

○

Co dostanou děti k svačince/obědu/odpolední svačině? Bude to nějaké typické jídlo nebo něco, co všichni znají a co s jistotou všem chutná?

○

Jedí

všechny

děti

všechno?

Nezapomeňte

vzít

v

úvahu

vegetariány, alergiky a zvláštní náboženské či kulturní zvláštnosti! ○

Jak bude stravování probíhat? Smějí si děti během jídla povídat? Dostanou děti jídlo rovnou na stůl, nebo si ho naberou samy?

36

Kontrolní seznam pro vícedenní Setkání trpaslíků: ○

Budete potřebovat tlumočníky?

○

Kolik dětí se akce zúčastní? Je vybraná ubytovna dostatečně velká? Musíte zohlednit určité právní podmínky týkající se postelí?

○

Je v ubytovně dostatek místa na „mokrou variantu“ programu?

○

Musí si děti s sebou vzít přezůvky?

○

Je mezi dětmi nějaký alergik? Pokud ano, máte pro něj zajištěné odpovídající stravování?

○ ○

Pořídili jste veškerý potřebný materiál? Jak můžete zaplatit případné účtenky či faktury v cizí zemi? Potřebujete větší částku v hotovosti?

○

Máte ke všem položkám, u kterých je to nutné, k dispozici tři nabídky a vybrali jste vždy tu nejekonomičtější?

Pozor U některých dotačních programů je třeba předložit tři cenové nabídky na určitou službu nebo produkt a vybrat z nich tu nejekonomičtější, aby byla tato služba nebo tento produkt uhrazen z dotace.

37

5. Hry pro všechny příležitosti

Při interkulturních setkáních je důležité pedagogicky podpořit srůstání skupiny. K tomu slouží například skupinová animace, během které spolu děti přijdou do konktaktu. Následující hry slavily u dětí v našem projektu velký úspěch.

Pozor: Všechny hry musejí být přeloženy do všech jazyků zastoupených ve skupině, aby se mohly zapojit všechny děti!

5.1 Seznamovací hry Jak? Cíl:

v kruhu ve stoje navázání prvotního kontaktu

Ahoj! Každý účastník podá ruku svému sousedovi po pravé straně a řekne „Ahoj!“, poté se otočí ke svému sousedovi po levé straně, podá mu ruku a řekne to samé ve druhém jazyce. Každý kdo… Jeden dává povely v následující formě: „Každý, kdo…“ a nějakou vlastnost. Všichni, u kterých tato vlastnost vyhovuje, udělají krok dopředu a zamávají (varianta: vymění si místa). Např.: „Každý, kdo má na nohách zelené ponožky!“ Hledání podobností Účastníci tvoří skupinky podle určitých kritérií, např. podle začátečních písmen svých křestních jmen, podle měsíce narození, atd. V jednotlivých skupinkách se vždycky jeden druhému představí. Mexická vlna Všichni si dřepnou na bobek a plácají rukama do země. Následně se začně s mexickou vlnou: Jeden po druhém volá „Ahoooj!“ ve všech zastoupených jazycích. 39

5.2 Hry v kruhu Hlava, ramena, kolena, palce Jak? ve stoje v kruhu Cíl: osvojení jazykových dovedností, pohyb Ve všech zastoupených jazycích se ve vhodné melodii zpívá následující text. Při zpěvu se každý dotýká odpovídajících částí svého těla. Melodie se postupně zrychluje. Hlava – ramena – kolena – palce, (2x) kolena – palce, hlava – ramena – kolena – palce, oči – uši – pusa – nos Pozor: Pro jistotu předem vyzkoušejte, jak písnička zní v ostatních jazycích a jestli odpovídá rytmus. Chytání palce Jak? V kruhu ve stoje Cíl: legrace, přiblížení se jeden druhému Děti drží ruce lehce vedle sebe, pravý palec míří dolů a levá dlaň je otevřená směrem nahoru pod palcem souseda po levé straně. Na povel se všichni pokusí chytit levou rukou palec souseda a zároveň se nenechat chytit na pravé straně. Dvojjazyčná tichá pošta Jak? V kruhu vsedě Cíl: osvojení jazykových dovedností Děti sedí v kruhu, nejlépe na přeskáčku tak, aby vedle sebe seděly vždy dvě děti mluvící jiným jazykem. Jedno dítě si připraví nějaké slovo ve své mateřštině a pošeptá ho do ucha svému sousedovi po pravé straně. Ten - a stejně tak každé další dítě – musí toto slovo předat dál přesně tak, jak jej slyšel. Poslední v kruhu jej pak vysloví nahlas. Dítěm které začalo, poté prozradí původní slovo, které se samozřejmě také přeloží do ostatních jazyků. Jak se máš? Jak? V kruhu vsedě Cíl: osvojení jazykových dovedností Jednotlivá slova a věty potřebné pro tuto hru se nejdříve společně procvičují („Jak se máš?“, „Dobře.“ / „Špatně.“ / „Ujde to.“). Účastníci během hry mluví výhradně cizí řečí (Němci česky, Češi německy). Vytvoříme kruh ze židlí, přičemž máme k dispozici o jednu židli méně než hráčů. Jeden se postaví doprostřed a zeptá se někoho v kruhu: „Jak se máš?“ Daná osoba musí odpovědět. Odpoví-li „špatně“, nestane se nic. Odpoví-li „dobře“, musejí si hráči sedící po její pravé a levé straně vyměnit místa, a odpoví-li „ujde to“, musejí si všichni hráči vyměnit místa. Osoba, 40

která stojí uprostřed, se v obou možných situacích snaží ukořistit něčí místo. Ten, na koho žádná židle nezbyde, musí zůstat uprostřed a ptát se dál. Zpívánky Všichni zpívají písničku Bratře Kubo ve své mateřštině. Nejprve zpívají všichni najednou, poté jako kánon. Nakonec se zpívá ta samá písnička, tentokrát se ale text skládá z křestních jmen všech účastníků. Všichni přitom stojí v kruhu a každý, jehož jméno v písničce zazní, udělá krok dopředu a zase zpátky. Tuto hru můžeme využít různě, např. S vánočními koledami. Plácačka Jak? V kruhu vsedě Cíl: hra vyžaduje soustředění a může tak sloužit ke zklidnění dětí Všechny děti natáhnou ruce a položí je před sebe tak, aby se každá ruka křížila s rukou souseda. Jeden začne a plácne rukou o zem popř. o stůl, poté je na řadě sousední ruka a tak to jde pořád dál. U starších dětí můžeme zařadit pravidlo, že plácne-li jedna ruka dvakrát, mění se směr. Ruka, která plácne pozdě nebo ve špatný okamžik, vypadává.

5.3 Pohybové hry Pukavec Děti stojí v kruhu. Jedno dítě chodí okolo a nechá za některým z dětí v kruhu ležet kapesník. Jestliže obejde jedno celé kolečko, aniž by si druhé dítě všimlo, že za ním kapesník leží, musí toto „do pukavce“, tedy doprostřed kruhu. Tam zůstane, dokud ho nevystřídá někdo jiný. Jestliže si dítě kapesníku za sebou všimne, musí se pokusit obcházející dítě chytit dřív, než se toto stihne postavit na jeho místo. Ten, kdo při honičce prohraje, musí dál chodit dokola s kapesníkem. Závod míčů Děti stojí nebo sedí v kruhu. Dvě děti dostanou míč, který pošlou dál v kruhu ve stejném směru. Hra končí, jakmile jeden míč předhoní druhý. Závod v kruhu Děti stojí nebo sedí v kruhu a za zvuku hudby si předávají látkovou kostku nebo míček. Jakmile hudba přestane hrát, vypadává ten, kdo v té chvíli kostku nebo míček drží. Tučňáci a čápi Tato hra se podobá hře na honěnou: Čápi (pohybují se dlouhými kroky a tleskají nataženýma rukama coby zobákem o sebe) chytají tučňáky (pohupují se při chůzi). Jakmile je tučňák dopaden, stává se z něj také čáp. Poslední tučňák, který ve skupině zbyde, vyhrává.

41

Všichni proti všem Každý dostane „ocásek“ ve formě papírového ubrousku, který si zastrčí zezadu za kalhoty. Úkolem je ukořistit co nejvíce ocásků ostatních hráčů a nepřijít přitom o ten vlastní. Ten, kdo má na konci nejvíc ocásků, vyhrává. Místo papírových ubrousků můžeme použít např. i kolíčky na prádlo atd. Čepicový tanec Děti tancují v kruhu, přičemž jedno dítě má na hlavě speciální čepici. Ten, kdo má tuto čepici zrovna na hlavě, předvádí různé pohyby a ostatní jej musí napodobit. Po chvilce se čepice předá dalšímu dítěti. Bouře, písek, sluníčko Děti chodí dokola a přitom musí reagovat na následující povely: • „bouře“: děti musejí běžet • „písek“: děti si musejí dřepnout na bobek • „sluníčko“: děti se musejí zastavit Kdo zareaguje pomalu nebo špatně, vypadává. Jednotlivé povely můžeme různě obměňovat. Katanka Děti stojí v kruhu a každé se drží barevné stuhy. Jedno dítě stojí uprostřed a představuje býka. Jakmile býk zavolá „Katanka“, vyběhne proti jednomu dítěti v kruhu a snaží se ho chytit. V ten okamžik se toto dítě smí stuhy pustit (poté se ale musí opět chytit). Jestliže ani tak býkovi neunikne, stává se z něj nový býk. Opice – toustovač – slon Děti stojí v kruhu, jedno dítě se postaví doprostřed. Před začátkem hry se dětem vysvětlí tři pozice (tyto můžeme podle potřeby obměňovat nebo doplnit o další pozice). „Slon“: Dítě uprostřed udělá chobot (jednou rukou se chytí za nos a druhou protáhne nad loktem, přitom hlasitě troubí). Jeho sousedé po pravé a po levé straně roztáhnou ruce směrem nahoru a dolu a přiloží je k dítěti uprostřed (jako sloní uši). „Toustovač“: Dítě stojící uprostřed je toust, jeho sousedé po pravé a po levé straně se postaví proti sobě a natáhnou ruce před sebe tak, aby „toust“ zůstal uzavřen mezi nimi jako v toustovači. Toust musí poskakovat na místě a přitom volat „plink!“. „Mixér“: Dítě uprostřed zvedne ruce šikmo do stran nad hlavy svých dvou sousedů a vrčí jako mixér, děti po jeho levé a pravé straně se musí točit jako metly mixéru. „Vánoční pyramida“ popř. „Myčka!: Podobně jako u Mixéru zvedne dítě stojící uprostřed obě paže nad své sousedy, ti se musí otáčet a případně ještě zpívat vánoční koledu. „Odpadkový koš“: Dítě stojící uprostřed spojí ruce tak, aby jeho paže tvořily kruh. Dítě stojící vpravo dělá, jako by zvedalo víko, dítě stojící vlevo „hodí do koše odpadky“ a následně se víko opět zavře.

42

„Záchod“, příp. „zvracející klokan“ (pozor, tato formace není vhodná pro všechny skupiny, zato je ale většinou nejlegračnější): Dítě stojící uprostřed spojí ruce tak, aby jeho paže tvořily kruh. Jeho pravý a levý soused dělají, jako by zvraceli do záchodové mísy popř. do pytlíku. Odpovídající doprovodné zvuky hráči většinou vyluzují sami od sebe..

43

6. Seznam použité literatury

6.1 Interkulturní učení Auernheimer, Georg (2003): Einführung in die Interkulturelle Pädagogik. 4. vydání. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft. Auernheimer, Georg (Hrsg.) (2008): Interkulturelle Kompetenz und pädagogische Professionalität. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Interkulturelle Studien Bd. 13. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften. Holzbrecher, Alfred (2004): Interkulturelle Pädagogik. 1. vydání. Berlin: Cornelsen Verlag. Krüger-Potratz, Marianne (2005): Interkulturelle Bildung. Eine Einführung. Lernen für Europa Bd. 10.Münster: Waxmann. LBS-Initiative Junge Familie (Hrsg.) (1995): Kinder reden mit! Beteiligung an Politik, Stadtplanung und Stadtgestaltung. Weinheim/Basel: Beltz Verlag. Lüsebrink, Hans- Jürgen (2008): Interkulturelle Kommunikation. Interaktion, Fremdwahrnehmung, Kulturtransfer. 2. vydání. Stuttgart/Weimar: Verlag J.B. Metzler.

6.2 Participace Caiati, Maria (1999): Vertrauen lernen. Erfahrungen und Forderungen für den Alltag im Kindergarten. 1. vydání. München: Don Bosco Verlag. Dörfler, Mechthild; Klein, Lothar (2003): Konflikte machen stark. Streitkultur im Kindergarten. Freiburg: Herder Verlag. Kindervereinigung Sachsen e.V. (Hrsg.): Leitfaden für die Beteiligung von Kindern und Jugendlichen in Sachsen. Chemnitz: 2010. Lipp-Peetz, Christine; Doyé, Götz (1998): Wer ist denn hier der Bestimmer? Das Demokratiebuch für die Kita. Praxisreihe Situationsansatz. Ravensburg: Ravensburger Buchverlag. Regner, Michael; Schubert-Suffrian, Franziska (2011): Partizipation in der Kita. Projekte mit Kindern gestalten. Freiburg: Herder Verlag. Rolf Oerter; Siegfried Höfling (Hrsg.): Mitwirkung und Teilhabe von Kindern und Jugendlichen. Berichte und Studien der Hanns-Seidel-Stiftung e.V. Bd. 83. München: Akademie für Politik und Zeitgeschehen der Hanns-SeidelStiftung. Sächsisches Staatsministerium für Kultus und Begleitheft zum Sächsischen Bildungsplan. Gera.

Sport

(Hrsg.)

(2007):

45

Sächsisches Staatsministerium für Soziales (Hrsg.) (2006): Der sächsische Bildungsplan – ein Leitfaden für pädagogische Fachkräfte in Kinderkrippen und Kindergärten. Weimar/ Berlin: Verlag das Netz.

6.3 Česko-saská spolupráce v oblasti práce s mládeží Die Brücke e.V.; Kindervereinigung Sachsen e.V.; Dům dětí a mládeže Ústí nad Labem (Hrsg.) (2009): Metodická příručka k mezinárodnímu projektovému managementu pro oblast práce s dětmi a mládeží. CD-ROM. Chemnitz; Ústí nad Labem. Die Brücke e.V.; Kindervereinigung Sachsen e.V.; Dům dětí a mládeže Ústí nad Labem (Hrsg.) (2010): Studie k situaci v oblasti práce s dětmi a mládeží v Sasku a v České republice. Chemnitz; Ústí nad Labem. Die Brücke e.V.; Kindervereinigung Sachsen e.V.; Dům dětí a mládeže Ústí nad Labem (Hrsg.) (2011): Grimlíci. Interaktivní jazykové DVD (němčina/čeština). Chemnitz; Ústí nad Labem. Die Brücke e.V.; Kindervereinigung Sachsen e.V.; Dům dětí a mládeže Ústí nad Labem (Hrsg.) (2012): Metodický zásobník. Chemnitz; Ústí nad Labem. Die Brücke e.V.; Kindervereinigung Sachsen e.V.; Dům dětí a mládeže Ústí nad Labem (Hrsg.) (2012): Projektový deník. Chemnitz; Ústí nad Labem. Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Tandem (Hrsg.) (2011): Deutsch-tschechische Projekte im Vorschulbereich. Best Practise. Regensburg: Eigenverlag. Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Tandem (Hrsg.) (2011): Evaluation deutsch-tschechischer Projekte im Vorschulbereich. Zusammenfassung der Ergebnisse. Regensburg: Eigenverlag. Niese, Franziska (2014): Kinder ohne Grenzen? Analyse der Zwergenveranstaltungen des Projektes AUFwachsen- ZUSAMMENwachsen die Erweiterung. TU Chemnitz: unv. Bachelorarbeit (bakalářská práce).

46

Impresum Tato publikace vznikla v rámci projektu „Vyrůstat-srůstat – Pokračování“. Předávání obsahu třetím osobám je přípustné za podmínky udání zdroje. Projektoví partneři DIE BRÜCKE e.V. Jagdschänkenstraße 13 09117 Chemnitz

saský leadpartner

KINDERVEREINIGUNG® Sachsen e.V. Straße Usti nad Labem 121 09119 Chemnitz

saský projektový partner

Dům dětí a mládeže a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Ústí nad Labem, příspěvková organizace Velká Hradební 1025/19 400 01 Ústí nad Labem

český projektový partner

Další informace a podněty k a o projektu najdete na www.vyrustat-srustat.eu Redakce KINDERVEREINIGUNG® Sachsen e.V. Odborná spolupráce, , dokumentace a text Franziska Niese Trixi Lindenlaub Překlad DIE BRÜCKE e.V. Fotografie Projekt, istock.com (2902405, Kemter) Tento projekt byl podpořen Evropským fondem pro regionální rozvoj, Programem Ziel3/Cíl3, jakož i Svobodným státem Sasko a Českou republikou.

47