Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/zprava-z-1-odborneho-seminare-informacnivzdelavani-ve-verejnych-knihovnach)
1. odborný seminář Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách 26. 4. 2009 Macháčková Simona
Zpráva z 1. odborného semináře Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách, který se zaměřil na definici pojmu Informační vzdělávání/výchova, východiska z nultého semináře v Brně a praktické příklady informačních lekcí ve veřejných knihovnách. Díky velkému zájmu knihovníků a odborníků o nultý ročník semináře, pokračuje spolupráce Moravské zemské knihovny (MZK) a Studijní a vědecké knihovny v Hradci králové (SVK), nejen na 1. odborném semináři, konaném ve dnech 21. a 22. dubna 2009 v konferenčním sále SVK v Hradci Králové, ale i na dalších plánovaných seminářích, které by se nadále měly konat vždy na jaře. V dopoledním programu prvního dne byly předneseny především příspěvky teoretické, následované v odpoledním programu příspěvky ryze praktickými, s ukázkami projektů z jednotlivých knihoven. Druhý den byl ve znamení dvou rozsáhlých přednášek s pohledem psychologickým a pedagogickým na informační vzdělávání (IV). Proběhla diskuze na téma Návrhy základních okruhů IV pro ZŠ a SŠ ve veřejných knihovnách, následované exkurzí po budově SVK a závěrem semináře.
Den první, 21. dubna 2009, dopolední část Na úvod všechny zúčastněné přivítala ředitelka Studijní a vědecké knihovny Mgr. Eva Svobodová, která poté předala slovo Boženě Blažkové ze SVK HK, jenž se ujala role moderátorky semináře a závěrečné diskuze další den. Vystoupila s příspěvkem nazvaným Proč jsme se sešli (Shrnutí závěrů z brněnského semináře). V něm shrnula závěry z nultého ročníku a možná východiska pro další rozvoj informačního vzdělávání, především zdůraznila, že spolupráce škol a knihoven není podle představ knihovníků. Cílem do budoucna je třeba více spolupracovat se školami, a upřesnit cílové skupiny žáků a studentů. Zmínila různou úroveň IV v knihovnách a rozdíly v přístupu velkých a menších knihoven. Zároveň podotkla, že 1. ročník semináře naváže na nultý otázkou PROČ je zapotřebí věnovat se informačnímu vzdělávání v knihovnách, a otevře i otázku CO by mě bylo být zahrnuto v základních okruzích IV. Příští seminář by se měl nejen zabývat opět otázkou CO, ale zejména se zabývat otázkou JAK. Přivítala na semináře i nového ředitele MZK Mgr. Tomáše Gece, který byl přítomen pouze jako divák, a Mgr. Janu Nejezchlebovou z MZK, která vystoupila
s příspěvkem Informační vzdělávání - definice a sjednocení pojmů. Zdůraznila především nejednotnost terminologie, a prozatím nedostatečnou spolupráci knihoven a škol. Nároky na vzdělávání se liší výrazně, od 70. let 20. stol. až do současnosti, změnily se požadavky na výuku i její obsah. Informační vzdělávání obsahuje i motivaci studentů, výchovu k potřebě informací a k využívání informačních zdrojů. Jako další přednesla PhDr. Milena Medková z OA a VOŠ Valašské Meziříčí svůj pohled na Zařazení předmětu informační výchova do Rámcových vzdělávacích programů. Nejprve vysvětlila pojmy RVP (Rámcové vzdělávací programy) a ŠVP (Školní vzdělávací programy). Ačkoli se v současné době objevuje reálná možnost začlenit IV do ŠVP a tedy i do osnov dané školy, paní Medková byla mírně skeptická ohledně skutečného začlenění IV, především z pohledu větších nároků na kantory. Hlavní zásady IV jsou: IV jako součást studia, IV jako základ pro celoživotní vzdělávání a využití moderních technologií. Praktické zavedení předmětů informační výchovy jako součásti výuky na OA a VOŠ přineslo výborné výsledky. Projekt Proměna středoškolských knihoven na pulzující informační centra byl cenný projev Bc. Evy Slavíkové ze SPŠE a VOŠ Pardubice. Školní knihovna by měla být informačním centrem pro studenty. Zároveň by knihovnu neměl vést pedagog (i když zapálený do práce), protože nemůže věnovat tolik času ani nápadů knihovně ani studentům. Cílem je zvýšit informační gramotnost nejen u studentů, ale i u učitelů, ovšem ne všichni kantoři jsou ochotni vyučovat informační výchovu, která svým názvem spadá v jejich očích do kategorie „podřadné" hudební či výtvarné výchovy. Důraz je přesto kladen na výkon kantora, který musí od studentů vyžadovat, v hodinách i v úkolech, citace, použité prameny a důsledné zpracování. Knihovna není jen místnost s regály knih, ale pulzující informační centrum, které spolupracuje s výukou a přináší tak studentům povědomí o tom, že činnost knihovny je pro ně přínosem.
Den první, 21. dubna 2009, odpolední část Po přestávce na oběd vystoupila Mgr. Jitka Kyclová, vedoucí dětského oddělení Krajské knihovny Pardubice, s příspěvkem Informační výchova v knihovnách z pohledu učitelky ZŠ a knihovnice. Jako bývalá pedagožka poznala paní Kyclová práci s dětmi jak z pohledu učitelky spolupracující s knihovnou, tak z pohledu knihovnice spolupracující se školou. Zmínila např. rozdílné podmínky pro děti ve škole a v knihovně (školní kolektiv, povinná účast x individuální přístup a zájem dětí navštívit knihovnu). Školy a knihovny mají ale společné cíle - motivovat děti ke čtení, ze kterého by měly radost a užitek, a rozvíjení čtenářské gramotnosti. V knihovnách je podstatné pracovat s motivací dětí, nabídnout jim zážitky a následně je naučit, jak pracovat s informacemi. Jako příklad uvedla Mgr. Kyclová celoroční zábavnou hru pro čtenáře ve věku 9-13 let, kterou připravuje KK ve spolupráci s Východočeskou galerií a EUROPE Direct. Hra „Zač je v Pardubicích perník" spočívá v pěti poznávacích úkolech a jednom úkolu tvořivém -> každý tým má vždy 1 měsíc na zpracování 1 tématu - 1 daného povolání. Úkolem je na pracovní list popsat, doplnit obrázky, svými postřehy a informacemi o daném povolání. Na konci každého měsíce probíhá beseda dětí s odborníkem - představitelem aktuálně řešeného oboru, který dětem přednese svůj pohled na tuto profesi, a může je inspirovat k výběru budoucího zaměstnání. Jako úplný závěr této hry děti kreslí své vysněné povolání a jejich kresby se vyhodnotí. Jak jsem přišel k informaci, přednesly společně ředitelka MěK Nová Paka, Stanislava Benešová, která nás na úvod seznámila se základními fakty o městě, a Lenka Macháčková, z dětského
oddělení, která mluvila především o informačních lekcích pro děti ze základních škol. První návštěva dětí knihovny probíhá již v období mateřské školy, pro které mají zde v knihovně také připraveny zajímavé akce (Čertice Trucajda, Knihovničtí skřitci), a od 1. třídy ZŠ probíhá cílená práci s dětmi. Pro každý ročník skoly (1.-9. třída) mají v knihovně stanovené různé akce, odpovídající věku i aktuálně vyučované látce ve škole. „Prvňáčci" například chodí do knihovny 1x týdně s paní učitelkou, která se snaží koordinovat výběr knih, které si děti půjčují na společný průkaz třídy. Zároveň se děti pokaždé dozvídají po malých kouskách informace jako např.: jak vyhledávat knihy v knihovně, jak si vybrat knihu, jak se v knize orientovat atd. Ke konci školního roku probíhá „Pasování" a každé dítě dostane vlastní průkaz čtenáře. Stanislava Benešová poté vtipně přiblížila, jak vypadají lekce informační výchovy pro studenty SŠ a učilišť. Práce s touto věkovou kategorií je složitější, přesto se studenti v knihovně dozví, jak se v ní orientovat, jak si najít knihu, ale i jak pracovat s internetem, kde hledat práci nebo jak napsat životopis. Mgr. Jana Kroulíková z MěK v Litomyšli nás ve svém příspěvku Regionální literární tradice v knihovně seznámila s výčtem známých osobností, které ve městě žili nebo pobývali a vtiskli ji svůj osobitý ráz. Pokračovala představením nového projektu - Zámek literární: Po stopách Barunky, Lojzíka a Majdalenky. Akce je určena dětem ve věku 10-12 let a jejich úkolem je pátrat po 3 významných osobnostech a odhalit jejich jména (Božena Němcová, Alois Jirásek a Magdalena Dobromila Rettigová). Start je na zámku a děti se prochází městem kolem známých staveb a míst. Pracovní listy, které mají k dispozici jsou doplněny obrázky, dobovými fotografiemi a křížovkami. Nenásilnou formou se tak děti učí nejen o historii, ale i o současnosti města. Zpětnou vazbu představují hodnotící listy, které vypracuje učitelka s dětmi. Dozvíme se z nich, co bylo pro děti těžké, čemu nerozuměly, co se jim líbilo nebo co by změnily. MěK nabízí dětem od mateřské školy až po střední školu i další akce, mezi významné patří Litomyšlský vševěd a soutěž Poznáváme Svitavský region. Zajímavý nápad informačního vzdělávání dětí v knihovnách, Výtvarné díly Architektura očima dětí, prezentovala Marta Staníková z Knihovny Slavoj Dvůr Králové nad Labem. Výtvarné dílny nabízí dětem na 1. i 2. stupni ZŠ ve 4 hodinových blocích dozvědět se více o architektuře, o historii, a hlavně o práci v týmu, kde si všichni musí obhájit svůj názor. Děti vyrábí trojrozměrné objekty měst a budov (např. nákolní dům, nomádský mobilní dům, středověké město, uličná fasáda domu, aj.) Odborná lektorka Ing. arch. Kateřina Sedláčková nejprve dětem vysvětlí, jaký dům nebo stavbu budou vyrábět, ukáže jim obrázky v knihách, v encyklopediích a poté se děti rozdělené do skupin pustí do práce. V květnu roku 2008 proběhla vernisáž všech výrobků dětmi stvořených. V Informacím důvěřuj, ale prověřuj, zhodnotila Mgr. Bohdana Křepinská, z dětského oddělení MěK Hodonín, nabídku informačního vzdělávání MěK pro žáky ZŠ, které jsou nabízeny především na internetu, aby byly přístupné co největšímu počtu lidí. Zdůraznila potřebu spolupráce knihovny s pedagogy, ale i spolupráci MěK s její pobočkou, a spolupráci mezi jednotlivými odděleními v rámci knihovny. Děti chodí na informační lekce spojené s výkladem týkajícím se aktuálně probíraným učivem ve škole. Žáci si v knihovně mohou zažádat o asistenci při vyhledávání informačních zdrojů např. při tvorbě referátů. Knihovnice se věnuje jen žákovi. „Pátek pro talenty" představuje příležitost pro žáky i studenty, kteří mohou v knihovně prezentovat své vědomosti a
zkušenosti na různá témata. Této příležitosti využili i studenti, kteří sehráli divadelní představení. Jak se orientovat ve světě plném informací? Jak poznat relevantní informace? Těmto a dalším otázkám se věnovala Bc. Helena Selucká z Knihovny Jiřího Mahena v Brně v příspěvku Svět (dez)informací. Pro žáky 8.-9. tříd ZŠ a studenty 1.-2. ročníku SŠ jsou v KJM připraveny 90 minutové lekce, které mají děti naučit pracovat s konkrétními informacemi a rozlišovat určité prvky médií, které mohou informace zkreslit nebo ovlivnit. Prakticky zde pracují s novinovými články a musí zodpovědět sérii daných otázek (Jaká je hlavní zpráva deníku? Kolik stran obsahuje reklama? Který článek vám přijde nejskandálnější? Nová budova Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové rozhodně nenechá nikoho chladným, koncept budovy ve tvaru písmene X, s kulatými okny, představuje krásnou ukázku moderní a funkční architektury. V příspěvku Jak jsme se stali turistickou atrakcí, který byl poněkud mimo hlavní téma semináře, nás PhDr. Božena Klabalová, seznámila jednak s čísly o návštěvnosti, tak o tom, co návštěvníky láká na knihovně nejvíc. Pro zájemce o prohlídku budovy je připravena prezentace, kde se dozví hlavní informace o budově, fungování knihovny, kontaktech atd. Většina návštěvníků nechce ovšem vidět budovou samotnou. Chtějí prohlídku po knihovně, brožurku o službách a výklad o knihovně. Následující údaje ukazují, jak razantní je o prohlídky zájem: v roce 2007 - 30 exkurzí (květen až říjen; ve staré budově na Eliščině nábřeží); v roce 2008 - 85 exkurzí pro cca 2000 návštěvníků (z toho 75 exkurzí již v nové budově v období říjen až prosinec; v roce 2009 - 27 exkurzí pro cca 800 lidí. Podle uchovávaných Evidenčních listů exkurzí vyplývá, že účastníci prohlídky byly ze 60% studenti SŠ, 32% ZŠ, dále VŠ (UHK) a i MŠ.
Příspěvek Příběh bible v podávní Petry Lisé a Alice Hrbkové z Knihovny města Hradce Králové představil Knihu knih jako prostředek a téma informačního vzdělávání pro děti 1.-9. tříd ZŠ. Petra Lisá, jako věřící, vede s dětmi tématické diskuze, kdy jim Bibli, která byla přeložena do cca 2000 jazyků, přibližuje prostřednictvím vyprávěním příběhů. Dětem cituje přísloví z Bible (Kdo jiném jámu kopá, sám do ni padá,...) a ty mají za úkol říct, co přísloví znamená a parafrázují je.
Oproti ní, Alice Hrbková, líčí Bibli jako převratné dílo, které je zdrojem inspirace i pro dnešní generace. Na Bibli je nutno se dívat nejen jak na dílo náboženské, ale i literární a filozofické. Postavy z Bible, o kterých čteme, žijí i dnes, protože to podstatné v lidech se nemění. Pomocí tří příběhů přiměje děti k aktivitě i přemýšlení (Příběh o stavbě Babylonské věže, Stavba Noemovy archy a Příběh o Davidovi a Goliášovi). Informační výchova v hudební knihovně pojala Mgr. Růžena Matěnová, z Informačního pracoviště oddělení Hudební knihovny v Knihovně města Hradec Králové, jako praktickou ukázku vyhledávání v multioborové databázi České národní bibliografie (ČNB). Právě tuto databázi používá jako součást knihovnicko-informační výchovy pro žáky ZŠ a studenty SŠ i VŠ. Pro studenty představuje ČNB kvalitní alternativu k vyhledávání na internetu, odkud studenti přejímají informace mnohdy nekriticky. K dispozici je zde i více databází (Anopress, Ebsco). Na závěr prvního dne se představila Alice Hrbková v roli patoložky v praktickém příspěvku Pitva knihy. Tento program pro žáky 4.-6. tříd má za cíl jim představit základní části „knižního těla" velice nevtíravou a vtipnou formou. Na pitevně, kde jsou studijním materiálem mrtvoly knih, se posluchači dozví, že nejčastěji ubližují čtenáři knize čmáráním a vpisováním, ohýbáním stránek, odkládáním si svačin na ní, atd. A jelikož se čtenáři ke knihám chovají jako „zvěř", končí knihy v márnici, a následně na pitevně. Knihy mají navíc různé „tělesné anomálie" (obsah a rejstřík) a tiráž představuje rodný list knihy. Věděli jste například, že knihy mohou trpět depresí? Když leží v regále a nikdo si je nepůjčuje, tak ano...
Den druhý, 22. dubna 2009 První řeč druhého dne, Současné požadavky na sociálně-osobnostní a komunikativní dovednosti žáků a studentů, nabídla posluchačům semináře psychologický pohled PhDr. Pavla Vacka, PhD., z Univerzity Hradec Králové, na proměny mladé generace, jejich příčiny a rizika. Mládež se podle něj nikdy neměla po materiální stránce tak dobře jako dnes, způsob života se změnil a jelikož dnes rodiče svým dětem zajistí vše, a tím pádem mají děti na starost jediné - sami sebe. „Existenciální úzus" je stav, kdy člověk žije v dostatku, nic mu nechybí, ale touží po zážitcích, což ústí u mladých sebestředných lidí v „zážitkovou zkratku", tj. silný zážitek prožitý bez vyvinutí jakéhokoliv úsilí (př. vyjít na Sněžku pěšky x vyjet na vrchol lanovkou). Mezi zážitkové zkratky patří např. sebepoškozování, které je zdrojem silných emočních zážitků. V moderní době probíhá liberalizace společnosti i vnitřního rodinného prostředí, děti komunikují s rodiči více otevřeně, ale začíná mizet i zdvořilost a slušné vychování, nejen doma, i na veřejnosti. Probíhá masivní intervence techniky na lidský život, moderní komunikační prostředky stírají časové rozdíly např. mezi dny pracovními a dny volna. Na prostředkované komunikaci snadno vzniká závislost, člověk pak ztrácí kontakt s reálným světem, s lidmi, s komunikací tváří v tvář. Důležité je proto zaměřit se již ve školách na práci dětí ve skupinách, na přímou mezilidskou komunikaci.
Poslední příspěvek semináře, Nová didaktická koncepce výuky v souladu s požadavky RVP a ŠVP, přednesla Mgr. Jana Kratochvílová, PhD. z Masarykovy univerzity v Brně. Důležité je stanovení klíčových kompetencí - soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot. Tyto kompetence jsou využitelné jak v učivu na školách, tak i v praktickém životě, umožňují dětem efektivně jednat při různých situacích, zároveň musí vidět smysl v tom, co se učí, ukázat jim cíle, praktické využití informací. Existuje 6 klíčových kompetencí - k učení, ke komunikaci, k řešení problémů, sociální a interpersonální, občanské a pracovní. Učitelé musí žáky vést k práci s informacemi, ke zpracovávání individuálních i kolektivních projektů, přičemž je důležité sebehodnocení žáka. Stanovená „průřezová témata", která reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa, umožňují knihovnám formulovat nabídku IV pro školy.
Studenti 4. ročníku VŠ oboru Učitelství 1. stupně ZŠ prezentovali ve 3. třídě ZŠ projekt 2. světová válka. Spočíval v aktivní spolupráci s dětmi. Na začátku dne začala beseda s člověkem, který zažil 2. svět. válku na vlastní kůži, diskutoval s dětmi, co je zaujalo, co je pro ně nové, atd. Poté děti tvořily pojmové (myšlenkové) mapy na toto téma a nakonec společně všichni kreslily jednu mapu na tabuli. Následovala diskuze o informačních zdrojích, ze kterých budou čerpat údaje o tématu. Z mapy vyšla jednotlivá témata, která děti zpracovávaly ve skupinách, informace čerpaly hlavně z encyklopedií a prezentovaly před ostatními. Ze strany učitelky došlo k závěrečnému hodnocení a zpětné vazby. Na závěr proběhla panelová diskuze Návrhy základních okruhů informačního vzdělávání pro ZŠ a SŠ ve veřejných knihovnách. Diskutovala se především o náplni okruhů navržených paní Boženou Blažkovou: 1. Čtenářská gramotnost (podpora rozvoje čtenářství a porozumění textu, schopnost mezipředmětového čtení, psaní a získávání informací) 2. Knihovna nejen jako zdroj informací (podpora dovednosti samostatného výběru literatury, umět informaci nejen vybrat, ale i zpracovat, posoudit pravdivost a v praxi aplikovat) 3. Elektronické informační zdroje (doplnit hodiny informatiky, podpořit kvalitní vyhledávání na internetu, v databázích a na webových stránkách knihovny) Důležité jsou otázky: CO znám, CO vím, CO můžu nabídnout? CO dětem přinese, když budou znát knihovnu? Je potřeba přiblížit se potřebám uživatele, stanovit cílové skupiny podle věku a osobnosti.
Závěrečné slovo ředitelky SVK HK Mgr. Evy Svobodové bylo především výzvou k vytvoření nové sekce pro Informační vzdělávání, které dosud chybí ve Sdružení knihoven ČR (www.sdruk.cz), a které navrhne na dalším zasedání rady. Pro zájemce na úplně závěr proběhla exkurze po budově knihovny s výkladem, pro některé i s připravenou prezentací.
Závěr Seminář přinesl cenné informace, „co se dělá na straně škol, a teď je čas pro knihovníky, aby drželi krok s trendy."[1] Knihovna musí být součástí vzdělávání na školách, nejen doplněk učiva. Tak ji musí začít brát učitelé i ředitelé škol. Informační vzdělávání je tak nadále otevřenou otázkou, o které je třeba diskutovat a vyměňovat si mezi sebou praktické informace a zkušenosti. Zvu vás, všechny čtenáře, na 2. seminář Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách, který se uskuteční příští rok v Brně v budově Moravské zemské knihovny, jehož náplní bude otázka JAK... Cílem bude konkretizovat systém informačního vzdělávání a představit základní metody, které umožní knihovnám připravit takové informační lekce, které budou vycházet jak z potřeb výukových osnov škol, tak i z potřeb žáků a studentů.
Užitečné odkazy Stránky Studijní a vědecké knihovny Hradec Králové. Stránky Moravské zemské knihovny v Brně Online dostupné příspěvky ze sekce Školních knihoven Podrobná zpráva z nultého ročníku semináře konaného v říjnu roku 2008 v Brně.
Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách. Portál zabývající se problematikou informačního vzdělávání.
[1] Mgr. Jana Nejezchlebová Štítky: veřejné knihovny, informační vzdělávání, informační gramotnost, informační centrum, zpráva ze semináře, čtenářská gramotnost
