1. Obsah 1. Obsah ....................................................................................................... 1 2. Úvodní informace .................................................................................... 3 2.1 Účel zpracování studie ekonomického hodnocení projektu .................................... 3 2.2 Identifikační údaje žadatele o studii ekonomického hodnocení projektu............... 3 2.3 Identifikační údaje zpracovatelů ................................................................................. 3
3. Analýza trhu-prostředí, odhad poptávky a potřeb, marketingová strategie ....................................................................................................... 4 3.1 Analýza trhu a odhad poptávky .................................................................................. 4 3.1.1 Prokázání nedostatečné nabídky obdobných aktivit na území města .............................................. 4 3.1.2 Prokázání kvality a cenové výhodnosti ................................................................................................ 4 3.1.3 Prokázání cenové výhodnosti ............................................................................................................... 5 3.1.4 Zmapování předpokládaného zájmu o nabízené aktivity ................................................................... 6 3.1.5 Příspěvek ke zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy ............................................................ 6 3.1.6 Zkvalitnění dopravní obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou v problémových částech regionu .............................................................................................................................................................. 7 3.1.7 Souhrn poznatků z výzkumu trhu ......................................................................................................... 7
3.2 Marketingová strategie ................................................................................................ 8 3.2.1 Poslání projektu ...................................................................................................................................... 8 3.2.2 Hlavní strategický cíl projektu ............................................................................................................... 8 3.2.3 Zvolené strategie .................................................................................................................................... 9
3.3 Marketingový mix....................................................................................................... 10 3.3.1 Produkt .................................................................................................................................................. 10 3.3.2 Price (cena) ........................................................................................................................................... 10 3.3.3 Promotion (propagace) ........................................................................................................................ 10 3.3.4 Place ...................................................................................................................................................... 10
3.4 Vazba projektu na jiné aktivity a projekty ................................................................ 10 3.5 Veřejná podpora projektu ......................................................................................... 11
4. Technické a technologické řešení projektu ......................................... 13 4.1 Postup realizace projektu a podmínky proveditelnosti .......................................... 13 4.2 Technické řešení projektu a navřené technologie .................................................. 13
5. Potřeba zajištění oběžného majetku a investic (dlouhodobého majetku) ...................................................................................................... 18
6. Finanční plán ......................................................................................... 19 6.1 Plán průběhu nákladů a výnosů ............................................................................... 19 6.1.1 Plán průběhu nákladů a výnosů v investiční fázi.............................................................................. 19 6.1.2 Plán průběhu nákladů a výnosů v provozní fázi ............................................................................... 20
6.2 Plánované stavy majetku a zdrojů krytí ................................................................... 21 6.3. Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů ) ............................................................. 23 6.3.1 Průběh příjmů a výdajů ve fázi investiční .......................................................................................... 23 6.3.2 Udržitelnost projektu finanční v investiční fázi ................................................................................. 23 6.3.3 Udržitelnost projektu institucionální v investiční fázi ...................................................................... 23 6.3.4 Průběh příjmů a výdajů ve fázi provozní ............................................................................................ 24 6.3.5 Udržitelnost projektu institucionální ve fázi provozní ...................................................................... 24 6.3.6 Udržitelnost projektu finanční v provozní fázi................................................................................... 25 6.3.7 Finanční zdroje krytí provozního cash-flow ...................................................................................... 25
7. Popis očekávaného společenského (socioekonomického) přínosu projektu ...................................................................................................... 26 7.1 Přínosy projektu pro žadatele ................................................................................... 26 7.1.1 Ekonomické vyjádření přínosů projektu pro žadatele ...................................................................... 26
7.2 Přínosy pro cílové skupiny ....................................................................................... 26 7.3 Přínosy pro region ..................................................................................................... 27 7.4 Přínosy pro stát.......................................................................................................... 28
8. Řízení rizik .............................................................................................. 29 8.1 Analýza rizik ............................................................................................................... 29 8.2 Řízení rizik .................................................................................................................. 31
9. Podrobné závěrečné hodnocení projektu ............................................ 32
2
2. Úvodní informace 2.1 Účel zpracování studie ekonomického hodnocení projektu Studie ekonomického hodnocení projektu je zpracována k projektu „Dopravní terminál Semily (1.etapa)“, který usiluje o získání finanční podpory na realizaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, čemuž odpovídá postup zaměření a přípravy projektu, stejně jako nutnost zpracování této studie. Projekt „Dopravní terminál Semily (1.etapa)“ je pilotním projektem v rámci PAAK (Posílení absorpční a administrativní kapacity). Studie ekonomického hodnocení projektu je povinnou přílohou k žádosti o poskytnutí dotace z uvedeného programu. Studie byla zpracovaná dle přílohy č.5 Příručky pro žadatele ROP SV, verze č. 10.0 „Studie ekonomického hodnocení projektu“. S ohledem na charakter a rozsah projektu byla zpracována studie ekonomického hodnocení projektu typu B. Pro zpracování celého dokumentu byla dále využita metodická příručka „Studie proveditelnosti“ a metodická příručka „Analýza nákladů a přínosů“ autor Ing.Patrik Sieber, květen 2004. Celý dokument je zpracován ke dni 29.3.2010.
2.2 Identifikační údaje žadatele o studii ekonomického hodnocení projektu Žadatel:
Město Semily
Adresa:
Husova 82, 513 13 Semily
IČO:
00276111
DIČ:
CZ00276111
Statutární zástupce:
Mgr. Jan Farský, starosta
Kontaktní osoby:
Ing. Daniel Mach
2.3 Identifikační údaje zpracovatelů Obchodní jméno:
ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.
Sídlo:
tř.1.máje 97/25, 460 02 Liberec
IČO:
48267210
Jednatel společnosti:
Ing. Martin Dušek
Odpovědný řešitel:
RNDr. Robert Rölc, Ph.D., Ing. Jaroslav Koreň, externí spolupráce
3
3. Analýza trhu-prostředí, odhad poptávky a potřeb, marketingová strategie 3.1 Analýza trhu a odhad poptávky 3.1.1 Prokázání nedostatečné nabídky obdobných aktivit na území města Současné autobusové nádraží v Semilech se od roku 1992 nachází v provizorním prostoru mezi ulicemi Jižní a Spojovací v místní části Podmoklice. Odjezdová stání jsou rozmístěna okolo centrální zatravněné plochy. Autobusové nádraží neposkytuje standardní servis pro cestující. Je zde pouze 1 přístřešek s přehledem odjezdových stání a s jízdními řády. Neexistuje zde žádný informační systém, který by poskytoval informace o navazujících železničních spojích. Asfaltové plochy, chodníky a mobiliář trpí značnou opotřebovaností a nedostatečnou údržbou z předchozích let. Parkování pro cestující je možné pouze v přilehlé Jižní ulici, které ovšem z velké části slouží také jako parkoviště pro obyvatele přilehlých panelových domů. Další možností parkování jsou vzdálenější plochy na parkovištích u Nádražní ulice. V současné době zde zcela chybí parkovací plochy pro cyklisty, aby mohlo být podpořeno propojení cyklistické a hromadné denní dopravy v Semilech. Stávající autobusové nádraží svým umístěním neplní funkci dopravního terminálu. Na železniční stanici je možné dojít podchodem pod tratí. Tento podchod je ve zcela nevyhovujícím technickém stavu. Do prostoru podchodu prosakuje voda, je zde nízký strop a nefunkční osvětlení. Docházková vzdálenost je asi 350 m. Druhou možností přístupu k železniční stanici je trasa vedoucí přes železniční přejezd, v tomto případě je docházková vzdálenost asi 500 m. Služby, které autobusové nádraží v současné době cestujícím nabízí, jsou nedostatečné a na nevyhovující úrovni. Úroveň služeb pro cestující na stávajícím autobusovém nádraží naprosto neodpovídá potřebám cestujících, kteří přijíždějí do Semil nebo odjíždějí ze Semil, které jsou obcí s rozšířenou působností. Ve všední den do Semil přijíždí i odjíždí 185 spojů (Jilemnice, Vysoké nad Jizerou, Železný Brod, Krkonoše, Praha, Hradec Králové). Ze železniční stanice odjíždí ve všední dny 44 vlaky (Liberec, Turnov, Hradec Králové, Pardubice). Zdroj: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2009). Autobusové nádraží není svým vzhledem přívětivé k cestujícím, obyvatelům města ani k návštěvníkům. Na místě budoucího autobusového nádraží dnes stojí několik nevyužívaných budov a plocha je zarostlá náletovými dřevinami.
3.1.2 Prokázání kvality a cenové výhodnosti Realizací projektu dopravního terminálu se vytvoří přestupní místo mezi autobusovou a železniční veřejnou dopravou a zvýší se možnost propojení cyklistické a hromadné denní dopravy v Semilech. Realizace projektu přispěje ke zvýšení atraktivity hromadné dopravy a ke zjednodušení dojížďky do školy a do zaměstnání pro obyvatele širšího regionu.
4
Realizací projektu dojde k posunu autobusového nádraží blíže k železniční stanici. V západní části oválu s odjezdovými stanovišti bude umístěna společná odbavovací budova pro železnici a autobusy. Po realizaci bude nové autobusové nádraží disponovat 6 odjezdovými a 3 příjezdovými stáními. Navržená kapacita autobusového nádraží je dostatečná také pro případnou náhradní autobusovou dopravu při výlukách na železnici. V prostoru terminálu bude parkoviště pro jízdní kola (B+R). Pro bezpečný příjezd cyklistů k terminálu jsou do spojky silnice II/292 Bořkovská - Brodská navrženy vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty. Součástí je také vybudování parkoviště systému P+R (park and ride) v ulici Spojovací, ve výhledu je rovněž navrženo parkoviště P+R v ulici Nádražní na místě stávajícího překladiště dráhy a pohotovostní parkoviště systému K+R na nové spojce Bořkovská - Brodská. Parkování vozidel v systému P+R nebude zpoplatněno. Zároveň s vybudováním Dopravního terminálu v Semilech vznikne nová odbavovací budova s kvalitním zázemím pro cestující i řidiče a součástí bude přehledný informační systém pro cestující. Odbavovací budova bude zajišťovat veškerý servis pro cestující (čekárna, informace, prodej jízdenek, WC) i řidiče (služební místnost s kuchyňkou, WC). Cestující budou také mít přímou dohlednost z odbavovací budovy na jednotlivá odjezdová stání. Samozřejmostí bude fungující informační systém pro cestující (logické rozčlenění místní a dálkové dopravy, rozmístění odjezdových stání, jízdní řády, mimořádnosti v dopravě). Prostor autobusového nádraží bude zpřístupněn osobám se zhoršenou schopností pohybu a orientace. Vzniknou zde bezbariérové venkovní plochy i objekty, zvýšené nástupní hrany, vodicí linie pro nevidomé a slabozraké. V prostoru autobusového nádraží dojde ke zvýšení bezpečnosti cestujících usměrnění jejich pohybu na pouhé 2 přechody pro chodce. Bude zde zaveden jednosměrný pohyb autobusů po autobusovém nádraží a plocha nádraží bude v režimu pěší zóny s jasnou preferencí pěší dopravy. V rámci projektu bude pro řidiče v odbavovací budově zřízena místnost k odpočinku či oddechu před či po jízdě a pro čekání na odjezd. Bude se jednat o služební místnost s kuchyňkou, WC apod. Celý tento prostor je navržen tak, aby řidičům zajistil maximální pohodlí a dostatečnou možnost pro oddech a odpočinek, což je pro řidiče linkových autobusů zásadní z hlediska bezpečnosti silničního provozu a bezpečnosti cestujících. Dojde také k revitalizaci plochy brownfield nedaleko centra města. Na projekt v blízké době naváže realizace 2. etapy projektu - výstavba nového podchodu pod železniční tratí přímo k budově železniční stanice a peronizace železniční stanice. Tím dojde k vybudování kvalitního dopravního terminálu, který bude zajišťovat bezproblémový přestup mezi autobusovými a vlakovými spoji a spojení do všech směrů.
3.1.3 Prokázání cenové výhodnosti Cenová výhodnost projektu spočívá ve skutečnosti, že za využívání autobusového nádraží a odbavovací budovy nebude cestujícím účtován žádný poplatek. Využívání autobusového nádraží a odbavovací budovy bude bezplatné.
5
3.1.4 Zmapování předpokládaného zájmu o nabízené aktivity Cílové skupiny projektu Mezi cílové skupiny projektu patří: -
Cestující využívající pro své cesty autobusové nádraží
-
Řidiči autobusů
-
Provozovatelé veřejné dopravy (dopravci)
-
Obyvatelé města Semily a spádových obcí (Chuchelna, Záhoří, Benešov u Semil, Příkrý a Bozkov)
V pracovní dny nastoupí na autobusovém nádraží v Semilech do autobusů společnosti ČSAD Semily 862 cestující (únor 2010). O víkendu (v sobotu a v neděli) je to celkem 60 cestujících. Za týden činí součet 4 370 cestujících. Ke zpracování studie ekonomického hodnocení projektu byly k dispozici pouze informace od společnosti ČSAD Semily, která je dominantním dopravcem v Semilech. Od ostatních dopravců nebyla data k dispozici. Nepřesné jsou tak především údaje za víkendové dny, kdy na autobusové nádraží zajíždějí především dálkové autobusy dopravců, od nichž nebyla data k dispozici. Do počtu cestujících lze započítat také cestující, kteří v Semilech přestupují z vlaku na autobus a pro svou cestu budou využívat nové autobusové nádraží. Počet těchto cestujících ovšem není znám. Pro odhad poptávky po projektu byl stanoven předpoklad, že odbavovací budovu, která bude v rámci projektu vybudovaná na autobusovém nádraží v Semilech, bude během dne využívat celkem 40 řidičů. Poptávka po projektu ze strany řidičů bude podpořena maximálním zvýšením úrovně služeb pro řidiče. Poptávku ze strany dopravců lze stanovit na základě počtu autobusových spojů v Semilech. Ve všední den do Semil přijíždí i odjíždí 185 spojů (Jilemnice, Vysoké nad Jizerou, Železný Brod, Krkonoše, Praha, Hradec Králové). Zdroj: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2009). Jedná se tedy o 185 spojů, které musí autobusové nádraží denně odbavit. Do poslední cílové skupiny jsou zahrnuti všichni obyvatelé města, aniž by bylo posuzováno, zda budou nově vybudované autobusové nádraží využívat. Realizací projektu dojde k posílení veřejné dopravy ve městě a vznikne zde nová dopravní infrastruktura. Tyto aspekty postupem času vejdou ve známost. Turisté, obyvatelé okolních i vzdálených obcí budou Semily a její obyvatele spojovat s realizací obdobných rozvojových projektů. Z tohoto důvodu je možno do první cílové skupiny zařadit všechny obyvatele města, jejichž počet byl k 31.12.2008 celkem 8 919 obyvatel.
3.1.5 Příspěvek ke zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy Realizací projektu dojde výraznému zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy nejen na Semilsku. V rámci projektu se vytvoří přestupní místo mezi autobusovou a železniční veřejnou dopravou a zvýší se možnost propojení cyklistické a hromadné denní dopravy v Semilech. V blízkosti autobusového nádraží
6
bude dostatek parkovacích ploch pro cyklisty (B+R) i osobní automobily (P+R, K+R). Zároveň s vybudováním Dopravního terminálu v Semilech vznikne nová odbavovací budova s kvalitním zázemím pro cestující i řidiče a součástí bude přehledný informační systém pro cestující. Podrobně jsou všechny příspěvky ke zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy popsané v kapitole 3.1.2.
3.1.6 Zkvalitnění dopravní obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou v problémových částech regionu Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, dojde realizací projektu ke zlepšení kvality dopravní obslužnosti a dopravní infrastruktury v Semilech a tím i v regionu Semilska. Dojde ke snížení regionálních disparit, posílení pozice města Semily jako regionálního a spádového centra, čímž dojde k omezení některých faktorů, které způsobují, že město Semily i region Semilska patří mezi hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje definované v Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013. Semily jsou obcí s rozšířenou působností. V Semilech žilo k 31.12.2008 celkem 8 919 obyvatel. Dopravní terminál však bude sloužit nejen občanům Semil, ale i pro spádové obce. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Semily (obec 3.stupně) žilo ke stejnému datu 26 498 obyvatel, ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (obec 2.stupně) pak 15 668 obyvatel.
3.1.7 Souhrn poznatků z výzkumu trhu Tabulka č.1: Souhrn poznatků z výzkumu trhu k projektu Projekt „Dopravní terminál Semily (1.etapa)“ Zkoumaný problém Výsledek Hlavní cílový uživatel (zákazník) Cestující využívající pro své cesty autobusové nádraží Uspokojovaná potřeba Umožnění rychlých přestupů mezi vlaky a autobusy Propojení cyklistické a hromadné denní dopravy Zvýšení atraktivity hromadné dopravy pro cestující Umožnění parkování osobních automobilů a cyklistických kol v blízkosti autobusového nádraží Existence odbavovací budovy s kvalitním zázemím pro cestující Fungující informační systém pro cestující Výše poptávky 4 370 cestujících za týden Možná alternativa uspokojení potřeby (řešení Stávající nevyhovující autobusové nádraží problému uživatele)
7
Projekt „Dopravní terminál Semily (1.etapa)“ Zkoumaný problém Výsledek Hlavní cílový uživatel (zákazník) Řidiči autobusů Uspokojovaná potřeba Místnost k odpočinku či oddechu před či po jízdě a pro čekání na odjezd (služební místnost s kuchyňkou, WC apod.) Výše poptávky 40 řidičů denně Možná alternativa uspokojení potřeby (řešení Stávající nevyhovující autobusové nádraží problému uživatele) Projekt „Dopravní terminál Semily (1.etapa)“ Zkoumaný problém Výsledek Hlavní cílový uživatel (zákazník) Provozovatelé veřejné dopravy (dopravci) Uspokojovaná potřeba Zvyšování poptávky po veřejné hromadné dopravě Zkvalitnění infrastruktury pro veřejnou hromadnou dopravu Kvalitní zázemí pro řidiče Umožnění rychlých přestupů mezi vlaky a autobusy pro cestující Zvýšení atraktivity hromadné dopravy pro cestující Umožnění parkování osobních automobilů a cyklistických kol v blízkosti autobusového nádraží Existence odbavovací budovy s kvalitním zázemím pro cestující Fungující informační systém pro cestující Výše poptávky 185 spojů denně Možná alternativa uspokojení potřeby (řešení Stávající nevyhovující autobusové nádraží problému uživatele)
3.2 Marketingová strategie 3.2.1 Poslání projektu Posláním projektu je vybudování moderního autobusového nádraží v Semilech včetně moderní odbavovací budovy, která bude splňovat současné požadavky cestujících autobusových linek v rámci Libereckého kraje i v rámci dálkových autobusových spojů a která bude splňovat požadavky řidičů autobusových linek.
3.2.2 Hlavní strategický cíl projektu Hlavním strategickým cílem projektu, kterého má být dosaženo realizací projektu, je „Zajistit kvalitní standard dopravní obslužnosti v Semilech a v regionu a zvýšit atraktivitu veřejné hromadné dopravy“.
8
Tento cíl bude naplněn specifickými cíli: -
zkvalitnění služeb pro cestující - výstavba nového autobusového nádraží s 6 odjezdovými a 3 příjezdovými stáními včetně odbavovací budovy s veškerým zázemím (čekárna, informace, prodej jízdenek, WC, trafika, zázemí pro řidiče), umístění i náhradní autobusové dopravy při výlukách na železnici;
-
zlepšení informovanosti cestujících - vybudování informačního systému (infotabule s odjezdy autobusů i vlaků), logické rozčlenění místní a dálkové dopravy, přímá dohlednost z odbavovací budovy na jednotlivá odjezdová stání;
-
zpřístupnění prostoru terminálu osobám se zhoršenou schopností pohybu a orientace – bezbariérové řešení celého autobusového nádraží, zvýšené nástupní hrany, vodicí linie;
-
zvýšení bezpečnosti cestujících - usměrnění jejich pohybu, jednosměrný pohyb autobusů po autobusovém nádraží, plocha nádraží v režimu pěší zóny;
-
revitalizace brownfield - demolice chátrajících budov a odstranění náletové zeleně;
-
zpřístupnění autobusového nádraží a budoucího terminálu pro cyklisty a motoristy – vybudování 30 míst na odstavení kola B+R u odbavovací budovy a 14 míst na parkovišti systému P+R v ul.Spojovací;
-
napojení autobusového nádraží na nově plánovanou komunikaci II/292 (Bořkovská – Brodská) s 6 parkovacími místy K+R (kiss and ride) – komunikace ani parkovací místa nejsou součástí projektu;
-
umožnění realizace 2.etapy a tedy dokončení výstavby celého dopravního terminálu – výstavbou podchodu pod železniční tratí a peronizací železniční stanice se zkrátí přestupní vzdálenosti mezi vlaky a autobusy, hromadná doprava se zatraktivní obyvatelům spádových obcí pro dojíždění do školy a zaměstnání.
Realizací projektu dojde k naplnění hlavního strategického cíle projektu a dojde k naplnění poslání projektu.
3.2.3 Zvolené strategie Zvolené strategie jsou postupy nebo činnosti, pomocí nichž bude dosaženo hlavního strategického cíle. U každé strategie je sledován její přínos pro splnění hlavního cíle. Tabulka č.2: Zvolené strategie Zvolená strategie Přínos strategie Vybudování moderního autobusového nádraží Zvýšení atraktivity veřejné autobusové dopravy, růst v Semilech včetně moderní odbavovací budovy počtu cestujících využívajících odbavovací budovu a využívajících veřejnou autobusovou dopravu.
9
3.3 Marketingový mix 3.3.1 Produkt Produktem projektu bude moderní autobusové nádraží v Semilech včetně moderní odbavovací budovy, která bude splňovat potřeby a požadavky cestujících veřejných autobusových linek i řidičů těchto linek a která bude naplňovat současné běžné trendy a standardy veřejné dopravy. Produkt projektu také podpoří zvýšení atraktivity veřejné autobusové dopravy.
3.3.2 Price (cena) Za využívání autobusového nádraží a odbavovací budovy nebude cestujícím účtován žádný poplatek. Využívání autobusového nádraží a odbavovací budovy bude bezplatné.
3.3.3 Promotion (propagace) V oblasti veřejně prospěšných projektů, kam patří také projekt Dopravní terminál Semily (1.etapa), jsou hlavní složkou komunikačních aktivit činnosti směřující k řízení a ovlivňování vztahu realizátora (v tomto případě město Semily) s veřejností. O realizaci projektu bude žadatel informovat na svých internetových stránkách. Pro propagaci projektu bude využit městský zpravodaj, dále se bude využívat regionálního tisku nebo televize.
3.3.4 Place Distribuční cesty, kterými se produkt dostane ke spotřebiteli, lze definovat následujícím způsobem. Město Semily postaví během realizace projektu 1 velkoplošný reklamní panel v místě realizace projektu. Velkoplošný reklamní panel bude umístěn bezprostředně po zahájení fyzické realizace projektu. Panel bude zachován po celou dobu realizace projektu, to znamená, že bude informovat o projektu všechny zájemce, kteří se budou pohybovat v okolí budoucího autobusového nádraží v Semilech.
3.4 Vazba projektu na jiné aktivity a projekty Projekt „Dopravní terminál Semily (1.etapa)“ je komplexní a zahrnuje více činností podporovaných v rámci oblasti podpory 1.2: Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území. Projekt je zaměřen na: -
výstavbu, modernizaci či rekonstrukci přestupních terminálů, zastávek pro drážní i nedrážní veřejnou hromadnou dopravu (s úpravami pro bezbariérový přístup);
-
zavádění řídících, telematických a informačních systémů veřejné dopravy;
-
budování doprovodné infrastruktury pro cyklistickou dopravu (parkoviště typu B+R).
10
Projekt zahrnuje více vzájemně provázaných aktivit, kam patří například vybudování zázemí pro cestující, vybudování nového odbavovacího prostoru, vybudování zázemí pro řidiče, vybudování sociálního zařízení, vybudování parkovacích ploch pro cyklisty i pro osobní automobily, jak bylo vše podrobně popsáno v kapitole 3.1.2. Aktivity projektu navazují na další aktivity v území. Na projekt v blízké době naváže realizace 2. etapy celého záměru - výstavba nového podchodu pod železniční tratí přímo k budově železniční stanice a peronizace železniční stanice. Tím dojde k vybudování kvalitního dopravního terminálu, který bude zajišťovat bezproblémový přestup mezi autobusovými a vlakovými spoji a spojení do všech směrů. Další navazující aktivitou je napojení autobusového nádraží na nově plánovanou komunikaci II/292 (Bořkovská – Brodská). V případě, že investor uvedeného záměru (Liberecký kraj) nezahájí stavbu v termínu do 06/2012, provede žadatel provizorní připojení v délce 80 m komunikací o šířce 5,0m na vlastní náklady. Rovněž se připravuje vybudování parkoviště P+R přímo u budovy železniční stanice, což je 3.etapa projektu Dopravní terminál Semily. Realizována bude po vybudování 2.etapy a zhodnocení využití parkovacích míst u autobusového nádraží. Projekt „Dopravní terminál Semily (1.etapa)“ navazuje na projekt Města Semily „Semily - Revitalizace centra města (Jitřenka a Riegrovo náměstí - II. etapa)“, CZ.1.13/2.2.00/09.00533 podpořený z ROP NUTS II SV. Tyto projekty logicky zapadají do rozvoje celého města. Všechny uvedené projekty a záměry, včetně předkládaného, tvoří ucelený logický projektový celek vycházející z potřeb města. Projekty na sebe navazují, vzájemně se doplňují a odrážejí potřeby města a jeho obyvatel.
3.5 Veřejná podpora projektu Je nutné vyhodnotit, zda realizace projektu současně naplňuje 4 znaky veřejné podpory neslučitelné se společným trhem: -
poskytování veřejných prostředků,
-
zvýhodňování podnikání či odvětví výroby,
-
narušení nebo hrozba narušení hospodářské soutěže,
-
ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU.
Na realizaci projektu budou, v případě schválení, poskytnuty veřejné finanční prostředky. Realizací projektu nedojde k zvýhodňování podnikání či odvětví výroby, nedojde k narušení nebo hrozbě narušení hospodářské soutěže. Za využívání autobusového nádraží a odbavovací budovy nebude cestujícím účtován žádný poplatek. Využívání autobusového nádraží a odbavovací budovy bude bezplatné. Městu budou plynout příjmy pouze z pronájmu malého prodejního stánku (trafiky). Ta však bude v objektu zabírat jen velmi malou plochu a
11
náklady na její vybudování rovněž představují jen malý zlomek celkových nákladů, který nijak neovlivní celkový převažující charakter projektu. O čistě komerčním účelu se proto vzhledem k charakteru subjektu, který jej bude provozovat (město), celkové charakteristice projektu a výrazném akcentu na veřejný zájem nedá hovořit. Proto se počítá s podporou realizace projektu z veřejných dotačních zdrojů. Při aplikaci čistě komerčního přístupu by projekt nebyl ekonomicky rentabilní. Smyslem předkládaného projektu je zvyšovat atraktivitu veřejné dopravy. Projekt nemá dopad na obchod mezi členskými státy EU. Na základě těchto skutečností lze konstatovat, že projekt nezakládá veřejnou podporu dle čl.87 odst.1 Smlouvy o založení ES.
12
4. Technické a technologické řešení projektu Údaje uvedené v následujících podkapitolách vycházejí z projektové dokumentace pro územní řízení „Dopravní terminál Semily Autobusové nádraží“. Uvedená dokumentace je přílohou žádosti o dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.
4.1 Postup realizace projektu a podmínky proveditelnosti Zahájení stavebních prací je plánováno na duben 2011, ukončení stavebních prací je plánováno v říjnu 2013. Harmonogram realizace stavebních prací může být zkomplikován případným prodloužením stavebního řízení nebo prodloužením výběrového řízení. Pokud by došlo k posunutí začátku realizace stavebních prací, může nastat situace, že se realizace stavebních prací a tím i projektu prodlouží. Pro tuto situaci je v harmonogramu realizace projektu dostatečná rezerva a konec stavebních prací byl naplánován na konec října 2013. S projektem souvisí i realizace přeložky silnice II/292 Bořkovská - Brodská (zajistí napojení autobusového nádraží na komunikační síť), kde bude investorem Liberecký kraj. Tato stavba je naplánována na léta 20112013. Město je připraveno zajistit realizovatelnost i udržitelnost projektu (zajištění napojení autobusového nádraží přes sousední pozemky) i v případě zpoždění realizace stavby přeložky silnice. Pro stavbu byla zpracována dokumentace pro územní řízení a je vydané územní rozhodnutí. V současné době se zpracovává dokumentace pro stavební povolení a následně bude zahájené stavební řízení. Uvedené skutečnosti potvrzují proveditelnost celého projektu.
4.2 Technické řešení projektu a navřené technologie DOPRAVNÍ TERMINÁL: Dopravní terminál Semily zahrnuje dnešní železniční nádraží a nově navrhované autobusové nádraží situované východně od železničního směrem k centru města. Dopravní terminál Semily je pojat jako integrovaný terminál BUS – ŽELEZNICE v rámci rozvíjejícího se integrovaného systému veřejné dopravy Libereckého kraje – IDOL. Město Semily vyčlenilo ve svém územním plánu lokalitu pro nové autobusové nádraží v blízkosti železniční stanice a poměrně blízko původního autobusového nádraží. AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ: Napojení autobusového nádraží je v souladu s požadavkem zadavatele navrženo v jeho jihovýchodní častí na nově plánovanou komunikaci II/292 (Bořkovská – Brodská) společně s napojením areálu bývalé firmy Tofa. Na vjezdu do AN se nachází příjezdová hrana s délkou pro tři autobusy, šest odjezdových stání je soustředěno kolem 20m širokého a cca 70m dlouhého ostrova. V celém areálu AN je pohyb autobusů řešen jako jednosměrný v pěší zóně. Pěší zóna byla zvolena na základě vytváření „přátelského prostředí“ pro cestující po vzoru terminálu MHD v Liberci. Hlavní pěší osa z podchodu pod železničním nádražím prochází osou ostrova a současně i odbavovací budovou a dále pokračuje přes nově proponovanou silnici II. tř. 262 dále k centru města. Společná odbavovací budova pro železnici a autobusy bude umístěna v západní části ostrova. Družstevní ulice bude přerušena v místě kde autobusové
13
nádraží přiléhá k železničnímu a kde bude ústit podchod pod kolejištěm. Parkoviště pro automobily bude zřízeno v ulici Spojovací, a pro zvýšení atraktivity veřejné dopravy pro uživatele IAD je navrženo parkoviště systému K+R na nové spojce Bořkovská a Brodská. Parkoviště pro jízdní kola (B+R) bude zřízeno v prostoru mezi novou odbavovací budovou a budoucím podchodem pod železnicí. ODBAVOVACÍ BUDOVA: Společná odbavovací budova (bus železnice) umístěná v centru nově navrženého autobusového nádraží je situována na hlavní osu plochy pro cestující. Budova má navržen obdélníkový půdorys s orientací prosklené čekárny směrem k jednotlivým stanovištím autobusů. Objekt je jednoduchý kvádr přestřešený plochou střechou s přesahy pro možnost čekání cestujících venku i v nepříznivém počasí. Budova je půdorysně rozdělena na 3 části. První částí je kryté venkovní sezení v západní části. Další částí je prosklená čekárna pro možnost komfortního čekání na odjezd. Součástí je také informační přepážka a prostor trafiky a rychlého občerstvení s možností prodeje i kolemjdoucím. Poslední třetí částí jsou pomocné a provozní místnosti. V této části je navržena denní místnost pro řidiče s nezbytným hygienickým zázemím a kuchyňkou. Dále jsou zde toalety pro cestující a technická místnost s úklidem. Celý objekt je půdorysně dále rozdělen podélně jakousi průchozí pasáží směřující k nástupu na vlak a do podchodu. Objekt je navržen pro celoroční provoz. Proto jsou umístěny v části do autobusového nádraží turnikety a směrem k vlakům dvoje dveře jako tepelná clona. Objekt odbavovací budovy bude proveden v kombinací pevných netransparentních ploch v části provozní a prosklené časti čekárny. Kapacitní údaje : Autobusové nádraží:
Parkovací stání:
příjezdová stání …………………………….
3
odjezdová stání …………………………….
6
odstavná stání ……………………………..
3
ul. Spojovací: ………………………………..
14
Bořkovská Brodská K+R ……. …………. Parkování Odbavovací budova:
6
jízdních kol: B+R u odbav. budovy ……………………… cca 30 zastavěná plocha …………………………….
234 m²
veřejná část (čekárna, služby, WC) …………
180 m²
zázemí (řidiči, úklid) …………………………. .
30 m²
DISPOZIČNÍ ŘEŠEBNÍ AN: Napojení autobusového nádraží je navrženo v jeho jihovýchodní časti na nově plánovanou komunikaci II/292 zpracovanou firmou Valbek a.s. ve stupni DÚR v souladu s požadavkem zadavatele. Napojení autobusového nádraží je společné s napojením areálu bývalé firmy Tofa. Na vjezdu do AN se nachází příjezdová hrana s délkou pro tři autobusy s polotěsným řaděním. Tato stání je možno využívat i pro dálkové linky a pro náhradní železniční dopravu. Ostrov s nástupními hranami je řešen jako elipsoid o šířce 20 m délce 69 m. Nástupní hrany jsou umístěny po obou stranách ostrova a to pro tři
14
autobusy s polotěsným řaděním. Na vnější severní straně elipsoidu jsou umístěna odstavná stání pro tři autobusy. V celém areálu AN je pohyb autobusů řešen jako jednosměrný v pěší zóně. Pěší zóna byla zvolena na základě vytváření „přátelského prostředí“ pro cestující po vzoru terminálu MHD v Liberci. ELEKTRO (SILNOPROUD A SLABOPROUD): V rámci územního řízení je počítáno s instalací veřejného osvětlení. Veřejné osvětlení bude provedeno instalací svítidel na stožárech výšky 8m. Stožáry budou rozmístěny v prostoru stavby dle zakreslení v situaci. Na stožárech budou instalována výbojková svítidla 70W 39 ks. Stožáry budou konické žárově pozinkované, bezpaticové. Připojovací kabeláž bude uložena v zemi v kabelovém loži. Kabely budou celoplastové s měděnými jádry. V rámci této profese bude realizováno osvětlení okolních schodišť a ramp pro imobilní občany. Toto osvětlení bude realizováno zářivkovými svítidly v provedení antivandal. Svítidla budou instalována do zábradlí ramp a schodišť. Další částí veřejného osvětlení bude osvětlení přechodů pro chodce. Osvětlení bude provedeno svítidly pro nasvětlení přechodů a instalováno na specielních stožárech výložníky. Rozvod veřejného osvětlení autobusového terminálu, bude napojen na rozvody VO města. Dalším objektem, který bude řešen v rámci elektroinstalace bude napojení a rozvod osvětlení a zásuvkové instalace odbavovací budova terminálu. V rámci napojen této budovy bude provedeno připojení na síť ČEZ Distribuce v napěťové hladině AC 400V/50Hz. V budově bude instalováno maloodběratelské měření. Před elektroměrem bude instalován jistič 3B/25A. Stavba dopravního terminálu si vyžádá přeložky stávajících kabelových vedení NN(1kV) a VN(35kV). Přeložky budou realizovány mezi transformační stanici TS č.409 – Semily a novými přeložkami, vyvolanými stavbou komunikace „Silnice II/292 propojení Bořkovské a Brodské“ (projektant Valbek, s.r.o.). Tato stavba již získala uzemní rozhodnutí pod č.j. 599/04K dne 29.10.2004 (prodloužení na 2 roky ode dne 2.2.2010,č.j. SÚ/3420/09). Přeložka kabelového vedení VN 35kV bude provedena novým kabelovým vedení AXEKVCE v rozsahu od TS č. 409 – Semily do napojení na přeložku kabelu v rámci stavby silnice II/292. Vzhledem k vázanosti jednotlivých akcí na sebe, bude kabel položen v celku bez nutnosti ho v místě napojení spojkovat. Bod styku jednotlivých staveb se nachází v jižním chodníku v nové křižovatce Spojovací x komunikace Bořkovská Brodská. Přeložka NN 1kV bude provedena novým kabelovým vedením AYKY 3x240120 od TS č.409 – Semily ve společné trase k č.p. 60 a odtud ke kabelovému pilíři SR 602 umístěném na budově č.p.60. Z tohoto kabelového pilíře budou vyvedeny tři kabely AYKY 3x240120. Jeden bude pokračovat podél komunikace k budově č. p. 90, kde se napojí na stávající kabel. Druhý kabelový vývod v mírně upravené trase (narovnaní) – v souladu s vydaným uzemním rozhodnutím na komunikaci II/292 se vrátí zpět ke kabelové trase VN do bodu styku a odtud bude pokračovat v trase přeložky již zmíněné stavby II/292. Napojení na přeložku v rámci stavby silnice II/292 bude realizováno v principu přeložky VN 35kV. Třetí kabel se napojí stávající kabel vedoucí do areálu Tofy. Pro napojení přeložek VN 32kV, NN 1kV a přípojky odbavovací budovy na TS 409 Semily bude zřízen nový kabelový pilíř u TS. V rámci ochranného pásma vedení vysokého napětí 35kV budou dodržené všechny požadavky vyplývající ze zákona č. 458/2000 Sb. a to zejména co se týče maximální výšky (3m) porostu. V rámci úpravy kabelů O2 bude stávající kabel ÚR 18/1/2 u spojka u geodézie do bodu ÚR 18/1/3 typu TCEKE 5xN 0,6 bude přeložen a v nové trase bude položen kabel TCEKPFLE 5xN 0,6. V bodu ÚR 18/1/3 bude instalován nový rozvaděč typ MRK 10. Od rozvaděče 18/1/3 bude položen nový kabel TCEKPFLE 3xN 0,6 k č.p. 90. Místo nadzemního vedení bude položen kabel TCEKPFLE 5xN 0,6 mezi č.p.90 a č.p.217 kde bude provedeno napojení na stávající nadzemní vedení mezi č.p.217 a ÚR 18/1/2. Ostatní nadzemní vedení v prostoru stavby budou demontována.
15
ZDRAVOTNÍ TECHNIKA (VODA, KANALIZACE, PLYN): Před zahájením stavby budou všechny podzemní sítě vytyčeny příslušnými správci sítí. Vodovod: Přípojka vody PE 80 SDR 11 Ø 40x3,7mm bude zásobena z vodovodního řadu v Družstevní ulici. Přetlak ve stávající vodovodní síti a profil potrubí se předpokládá vyhovující, min. krytí potrubí musí být zachováno. S ohledem na prohloubení upraveného terénu bude stávající vodovodní řad v délce cca 64 m přeložen mimo opěrnou zeď a zahlouben v místě v místě, kde prochází řešenou stavbou. Vodoměrná sestava s fakturačním vodoměrem bude umístěna v chodníku ve vodoměrné šachtě s poklopem v pochůzném provedení. Do objektu se přípojka zaústí v technickém prostoru úklidu, kde bude osazen podružný uzávěr. . Rozvod studené vody v objektu bude veden v drážce ve stěně k jednotlivým zařizovacím předmětům. Ohřev vody je navržen lokální ve dvou elektrických zásobnících pro jednotlivé skupiny zařizovacích předmětů. Požární zabezpečení: vnitřní požární hydrant není nárokován. Zásah při event. požáru se očekává zvenku pomocí mobilní jednotky napojené na nejbližší podzemní hydranty v okolí. Kanalizace: V řešené lokalitě budou splaškové vody z objektu, čisté dešťové vody ze střechy objektu a částečně z chodníků a znečištěné dešťové vody z komunikací a parkovací plochy. Při odvádění dešťových vod se počítá s maximálním možným využitím vsakování do přilehlé zeleně pomocí obrácené deprese (cesta výše než tráva) a vyspádováním povrchů k vysazovaným stromům. Chodníky se odvodní pomocí liniových kanálků. Přilehlý budoucí podchod pod kolejištěm nádraží se odvodní zakrytým povrchovým žlábkem do přilehlé zelené plochy. Komunikace se odvodní pomocí uličních vpustí a liniových kanálků. Parkovací stání ve Spojovací ulici se odvodní také liniovým kanálkem v nenižší části. Znečištěné dešťové vody se napojí na odlučovač ropných látek např. LOP 30/120S s průměrnou hodnotou na výstupu NEL 2 mg / l . Odlučovač je navržen s obtokem ( až 120 l/s ). Předpokládá se, že pouze na začátku přívalového deště je voda kontaminována ropnými látkami. Předčištěné i čisté dešťové vody se zaústí přes šachtu Ø1000 mm do voštinových bloků např. NIDAPLAST, kde se bude voda akumulovat a množství redukovat na velikost dovoleného odtokového průtoku (eventuelně částečně vsakovat) před vpuštěním do stokové sítě. Bloky NIDAPLAST se umístí ve spodní části řešeného pozemku, v chodníku s přesahem do zeleně. Osazení musí být provedeno dle požadavků výrobce Opět přes šachtu budou tyto vody odvodněny kanalizační přípojkou KT DN300 napojenou na stávající stoku pomocí nové spojné vstupní šachty Ø 1000 mm. U stávající stoky, která prochází řešenou lokalitou se předpokládá vyhovující stav, dostatečné krytí a profil potrubí. Alternativně je uvažováno s napojením části čistých dešťových vod ( Q = 8,6 l/s ) přímo do stávající stoky procházející přes areál autobusového nádraží pomocí nově vysazené odbočky. Splaškové vody s ohledem na malé odtokové množství jsou napojeny také přímo do stávající stoky přes nově vysazenou odbočku. Celková koncepce řešení je zřejmá ze situace. Plyn: Plyn není do objektu zaváděn. Stavbou jsou dotčeny dva stávající STL řady a tři STL plynovodní přípojky. Plynovodní řad PE 160 v Družstevní ulici bude v délce cca 65 m přeložen a zahlouben tak, aby bylo dodrženo potřebné krytí potrubí. Trasa bude převedena do souběhu se zahloubeným vodovodem ve vzdálenosti dle ČSN 73 6005 a na pozemku MÚ Semily. Způsob uložení potrubí a opatření proti vyplavování zeminy se určí v dalším stupni PD. Plynovodní řad PE 63 v ulici Spojovací zůstává zachován, ale musí být také přesně vytyčen a ochráněn, aby nedošlo k jeho poškození během stavby. Středotlaké přípojky pro demolované objekty č.p.35 (Ladava), č.p.29 a č.p. 10 se uzavřou a zruší. Dočasné zábory pozemků jiných vlastníků mimo označenou lokalitu stavby nejsou uvažovány. Jediným pozemkem může být pozemek Českých drah při přeložce STL plynovodu, což bude známo po vytýčení jeho
16
skutečného vedení správcem před dalším stupněm PD. Přeložky sítí se týkají stávajícího vodovodního řadu a STL plynovodního řadu a budou řešeny na pozemku stavebníka tj. MÚ Semily. S ohledem na zahlubování terénu cca o 2 m v oblasti stavby v Družstevní ulici, musí být potrubí v délce cca 64 m také zahloubeno, aby zůstalo zachováno krytí. STL plynovodní řad bude současně přeložen do trasy společné s vodovodem, tím se omezí zásah na pozemek ČD. U stávající lomené stoky, která prochází řešeným územím může dojít k nutnosti úpravy zhlaví (zkrácení) vstupních šachet. Přechodové kusy a poklopy šachet musí odpovídat novému upravenému terénu. V dalším stupni PD budou kanalizace i vodovod zcela koordinovány s akcí Čistá Jizera, která probíhá v Semilech a event. s dalšími plánovanými akcemi v dané lokalitě.. Při zpracování návrhu byla plně respektována jednotlivá ustanovení Stavebního zákona a příslušných norem ČSN a ČSN EN pro obor ZT. Dokumentace je zpracována v souladu s vyhláškou č. 503 /2006 Sb., zvláště dle přílohy č.4 vyhlášky. Napojení autobusového nádraží je navrženo v jeho jihovýchodní častí na nově plánovanou komunikaci II/292 zpracovanou firmou Valbek a.s. ve stupni DÚR v souladu s požadavkem zadavatele. Napojení autobusového nádraží je společné s napojením areálu bývalé firmy Tofa. Na vjezdu do AN se nachází příjezdová hrana s délkou pro tři autobusy s polotěsným řaděním. Tato stání je možno využívat i pro dálkové linky a pro náhradní železniční dopravu Ostrov s nástupními hranami je řešen jako elipsoid o šířce 20 m délce 69 m. Nástupní hrany jsou umístěny po obou stranách ostrova a to pro tři autobusy s polotěsným řaděním. Na vnější severní straně elipsoidu jsou umístěna odstavná stání pro tři autobusy. V celém areálu AN je pohyb autobusů řešen jako jednosměrný. V těsné blízkosti dopravního terminálu jsou navrženy dostatečně kapacitní odstavné a parkovací plochy. Na nově navrženém propojení ulic Bořkovská – Brodská jsou plánovány odstavná stání typu K+R. V sousedství autobusového nádraží ve Spojovací ulici je navrženo parkování pro automobily. V rámci tohoto parkoviště budou vyhrazena místa pro zaměstnance. Parkování dlouhodobější typu P+R jsou ve výhledu navrženy na pozemcích ČD v místě současného skladovacího objektu
17
5. Potřeba zajištění oběžného majetku a investic (dlouhodobého majetku)
Soupis materiálových a zbožových dodávek, stejně jako soupis investičního majetku nutného k realizaci celého projektu je obsažen v rozpočtu stavebních prací, který je, stejně jako studie ekonomického hodnocení projektu, přílohou žádosti o dotaci z ROP NUTS II Severovýchod, nejsou tedy v této kapitole znovu uváděny. Materiálové a zbožové dodávky a investiční majetek bude v těchto dokumentech definován názvem, měrnou jednotkou, počtem měrných jednotek a finančním nákladem – cenou pořízení, jak je uvedeno na příkladu v tabulce číslo 3. Tabulka č. 3: Příklad definice materiálové dodávky Pořadové číslo
Položka
Text
Měrná jednotka
28
564851111
Podklad ze štěrkodrtě ŠD tl 150 mm
m
2
Počet měrných jednotek 2 785,00
Jednotková Celkem Kč cena v Kč 97,5
271 537,50
Určení a řízení zásob nutných pro plynulý a ekonomický chod projektu bude stanoven v projektu organizace výstavby dodavatelskou firmou, která bude celou stavební část projektu zajišťovat, s níž žadatel o dotaci – Město Semily uzavře smlouvu o dílo dle podmínek programu. Veškeré dodávky materiálu, zboží a investičního majetku bude zajišťovat dodavatelská firma. Zpracování a dodržování projektu organizace výstavby (POV) je jednou z nutných podmínek proveditelnosti celého projektu. Odsouhlasený POV bude splňovat veškeré požadavky dané projektovou dokumentací, podmínkami stavebního povolení, podmínkami žadatele projektu a podmínkami dotačního programu. Zpracování POV by mělo být také jednou z podmínek pro účast ve výběrovém řízení na dodavatele stavby. Z hlediska jednotlivých fází projektu lze konstatovat, že všechny materiálové a zbožové dodávky a investiční majetek pro realizaci projektu budou uskutečněny a pořízeny v investiční fázi projektu. Pro část provozní, nejsou tyto dodávky uvažovány, neboť v tomto období se bude provádět pouze běžná údržba a opravy, které nebudou vyžadovat značné materiálové dodávky stejně jako nebude nutné jejich zvláštní řízení. Surovinové zdroje, jak již bylo popsáno, budou zajištěny dodavatelskou firmou, která bude stavbu provádět.
18
6. Finanční plán 6.1 Plán průběhu nákladů a výnosů 6.1.1 Plán průběhu nákladů a výnosů v investiční fázi Tabulka č.4: Struktura nákladů v investiční fázi Náklad Stavební a technologická část stavby Technický a autorský dozor, koordinátor stavby (BOZP) Výdaje na dodržení pravidel povinné publicity Finanční výdaje Administrace/řízení projektu DPH Celkem
Cena v Kč včetně DPH 40 840 005,00 400 000,00 165 000,00 10 000,00 350 000,00 8 351 001,00 50 116 006,00
Náklady v investiční fázi budou vynaloženy v letech 2010 - 2013. Dle druhů se bude jednat o náklady na stavební a technologickou část stavby, povinnou publicitu projektu, propagaci projektu, technické dozory a koordinaci projektu. Podrobný rozpis všech položek nákladů je uveden v rámci povinné přílohy „rozpočet projektu“, proto zde již nejsou detailně rozepisované.
Tabulka č.5: Průběh výnosů v investiční fázi
Položka
Výnosy v Kč bez DPH
Výnosy investiční fáze
Výnosy v Kč včetně DPH
0,00
V investiční fázi projektu nebudou vznikat žádné výnosy z projektu. Poznámka: Náklady v předinvestiční fázi nejsou v této kapitole posuzovány.
19
0,00
6.1.2 Plán průběhu nákladů a výnosů v provozní fázi Roční náklady v provozní fázi Po ukončení podpory z dotace, budou aktivity projektu v provozní fázi financovány z rozpočtu Města Semily. Do provozních nákladů jsou započítané náklady na spotřebu elektrické energie, vodné, stočné, mzdové náklady, opravy a údržba objektu. Náklady jsou v současné době odhadované ve výši 807 000,- Kč ročně. Větší opravy a značné zvýšení nákladů na údržbu se během 5 let provozní fáze nepředpokládá. Tabulka č.6: Struktura ročních nákladů v provozní fázi projektu Cena v Kč
Náklad Elektrická energie (Veřejné osvětlení 3500W, osvětlení objektu 2200W, zásuvky 1800W, topení 6000W, ohřev TUV 3500W), předpokládaná spotřeba – 56,3 MW/rok (cca 2.700 Kč/MW) Vodné + stočné 100 m /rok (70 Kč/m ) Oprava a údržba Mzdové náklady (cca 1 zaměstnanec, snahou města Semily bude spolufinancovat tyto náklady s ČSAD a ČD) Celkem 3
3
150 000,0 7 000,0 350 000,0 300 000,0 807 000,0
Roční příjmy v provozní fázi projektu V rámci provozní fáze budou vznikat příjmy z pronájmu malého prodejního stánku (trafiky). Ten však bude v objektu zabírat jen velmi malou plochu a náklady na jeho vybudování rovněž představují jen malý zlomek celkových nákladů, který nijak neovlivní celkový převažující charakter projektu. O čistě komerčním účelu se proto vzhledem k charakteru subjektu, který jej bude provozovat (město), celkové charakteristice projektu a výrazném akcentu na veřejný zájem nedá hovořit. Proto se počítá s podporou realizace projektu z veřejných dotačních zdrojů. Při aplikaci čistě komerčního přístupu by projekt nebyl ekonomicky rentabilní. Celkové roční příjmy z pronájmu prodejního stánku jsou v současné době odhadované ve výši 50 000,0 Kč ročně. Záměrem Města Semily je také částečně zpoplatnit zázemí pro řidiče, zde by se jednalo pouze o podíl na nákladech. V současné době ještě není rozhodnuto, zda bude tento příjem realizován a zda k tomu budou uzavírané nějaké smluvní vztahy s dopravci. Tento příjem je odhadován na částku 15 000,00 Kč ročně.
20
Tabulka č.7: Struktura ročních příjmů v provozní fázi projektu Cena v Kč
Náklad Příjmy z pronájmu prodejního stánku Poplatky za užívání zázemí pro řidiče Celkem
50 000,0 15 000,0 65 000,0
Tabulka č.8: Průběh nákladů a výnosů v provozní fázi projektu za celé referenční období 20 let
Rok
Náklady v provozní fázi v Kč
Příjmy v provozní fázi v Kč
1
807 000,0
65 000,0
2
807 000,0
65 000,0
3
807 000,0
65 000,0
4
807 000,0
65 000,0
5
807 000,0
65 000,0
6
807 000,0
65 000,0
...
...
...
19
807 000,0
65 000,0
20
807 000,0
65 000,0
16 140 000,0
1 300 000,0
Celkem
6.2 Plánované stavy majetku a zdrojů krytí Plánovaný majetek využívaný k realizaci projektu si určí sám dodavatel, který vzejde z výběrového řízení. Zdroje krytí projektu zajišťuje investor, tedy Město Semily. Pro financování počítá s dotací z EU ve výši 85%, respektive 92,5% uznatelných nákladů. Zbylou část bude investor financovat z vlastních zdrojů, to znamená z rozpočtu města. Zbylá část je tvořena vlastním podílem spolufinancování ve výši 7,5% uznatelných nákladů.
21
Stav aktiv a pasiv v průběhu realizace projektu
Aktiva (rozdíl před a po realizaci projektu) Pasiva
Stav aktiv a pasiv na konci realizační etapy 100% nákladů projektu 100% nákladů projektu
Stav aktiv a pasiv v době sledování udržitelnosti (5 let po skončení projektu)
Aktiva (rozdíl před a po realizaci projektu) Pasiva
Začátek doby udržitelnosti 100% nákladů projektu 100% nákladů projektu
Konec doby udržitelnosti 100% nákladů projektu 100% nákladů projektu
Konec doby udržitelnosti* 100% nákladů projektu - odpisy 100% nákladů projektu - odpisy
* Od roku 2011 budou mít obce možnost odpisů. Pro tento případ je uveden modelový případ odpisu majetku (autobusového nádraží) na konci doby udržitelnosti. Doba odpisu byla stanovena na 25 let. Stav aktiv a pasiv v průběhu realizace projektu
Aktiva (rozdíl před a po realizaci projektu) Pasiva
Stav aktiv a pasiv na konci realizační etapy (v Kč) 50 954 306,68 50 954 306,68
Stav aktiv a pasiv v době sledování udržitelnosti (5 let po skončení projektu) – údaje v Kč Začátek doby udržitelnosti Aktiva (rozdíl před a po realizaci projektu) Pasiva
Konec doby udržitelnosti
Konec doby udržitelnosti*
50 954 306,68
50 954 306,68
40 765 245,34
50 954 306,68
50 954 306,68
40 765 245,34
* Od roku 2011 budou mít obce možnost odpisů. Pro tento případ je uveden modelový případ odpisu majetku (autobusového nádraží) na konci doby udržitelnosti. Doba odpisu byla stanovena na 25 let.
22
6.3. Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů ) 6.3.1 Průběh příjmů a výdajů ve fázi investiční Tabulka č.9: Průběh příjmů a výdajů ve fázi investiční Příjmy v Kč
Výdaje v Kč 0,0
50 116 006,00
Cash-Flow - 50 116 006,00
Cash-flow investiční fáze je - 50 116 006,00 Kč včetně DPH. Tuto částku tvoří výdaje investiční fáze. Záporné cash-flow bude v případě způsobilých výdajů kryté přidělenou dotací ve výši 92,5% způsobilých výdajů investiční fáze. Zbylá část bude krytá (hrazená) z rozpočtu města. Jedná se o vlastní podíl spolufinancování ve výši 7,5% způsobilých výdajů investiční fáze. Výdaje investiční fáze bude hradit žadatel z vlastních zdrojů, žádosti o proplacení výdajů bude žadatel předkládat v pravidelných intervalech.
6.3.2 Udržitelnost projektu finanční v investiční fázi S ohledem na skutečnost, že pro investiční fázi projektu existují dostatečné zdroje krytí (dotace ve výši 92,5% způsobilých výdajů investiční fáze a vlastní zdroje žadatele – výdaje z rozpočtu města), lze konstatovat, že projekt je v investiční fázi udržitelný, i když cash-flow investiční fáze je záporné. V případě, že žadatel nezíská finanční podporu nebo získá podporu sníženou proti plánu, bude se muset rozhodnout, zda bude celý projekt realizovat z vlastních zdrojů (rozpočet města) nebo pro jeho realizaci nalezne jiné zdroje financování (další úvěr, jiné dotační programy a podobně).
6.3.3 Udržitelnost projektu institucionální v investiční fázi Udržitelnost projektu institucionální v investiční fázi bude zajištěna Městem Semily a Městským úřadem Semily. Nositelem projektu v investiční fázi bude Město Semily. Realizační tým projektu bude složen ze zaměstnanců městského úřadu a z externích dodavatelů.
23
6.3.4 Průběh příjmů a výdajů ve fázi provozní Tabulka č.10: Průběh příjmů a výdajů ve fázi provozní Rok
Výdaje v Kč
Příjmy v Kč
Cash-Flow v Kč
1
807 000,0
65 000,0
-742 000,0
2
807 000,0
65 000,0
-742 000,0
3
807 000,0
65 000,0
-742 000,0
4
807 000,0
65 000,0
-742 000,0
5
807 000,0
65 000,0
-742 000,0
6
807 000,0
65 000,0
-742 000,0
...
807 000,0
65 000,0
-742 000,0
19
807 000,0
65 000,0
-742 000,0
20
807 000,0
65 000,0
-742 000,0
16 140 000,0
1 300 000,0
- 14 840 000,0
Celkem
Vybudované autobusové nádraží bude vlastnit a spravovat žadatel Město Semily. Odpovědnost za správu a údržbu autobusového nádraží budou mít Technické služby Semily (oficiální název TSM Semily s.r.o.). Této organizaci bude autobusové nádraží svěřeno do správy. Město Semily vlastní ze 100% TSM Semily s.r.o. Výdaje provozní fáze projektu bude financovat Město Semily z rozpočtu města. Průběh provozních nákladů je uveden v tabulce č.6. Žadatel, Město Semily, bude náklady provozní fáze pravidelně každý rok sledovat, vyhodnocovat a zahrnovat do výdajové části rozpočtu města. Hlavním zdrojem rozpočtu města jsou daňové příjmy. Během následujících 15-20 let od kolaudace se nepředpokládají žádné větší investice do autobusového nádraží, pouze se předpokládají náklady na opravy a běžnou údržbu. Vybudované autobusové nádraží bude po celou dobu provozní fáze vlastnit Město Semily. Tato skutečnost také potvrzuje, že město bude aktivity provozní fáze projektu financovat i po skončení podpory z programu ROP NUTS II Severovýchod. Příjmy této fáze byly popsány v kapitole 6.1.2.
6.3.5 Udržitelnost projektu institucionální ve fázi provozní Udržitelnost projektu institucionální bude zajištěna Městem Semily, které bude odpovědné za zajištění oprav a údržby autobusového nádraží a za financování veškerých provozních nákladů. Provádění údržby a oprav autobusového nádraží bude pro město vykonávat TSM Semily s.r.o. (Město Semily vlastní ze 100% TSM Semily s.r.o.)
24
Vybudované autobusové nádraží bude po celou dobu provozní fáze vlastnit Město Semily. Nepředpokládá se jeho pronájem ani prodej. Příslušné institucionální struktury umožňující realizaci aktivit budou existovat i po ukončení celého projektu. Tým pracovníků, kteří se budou účastnit na realizaci projektu, bude složen ze zástupců města, městského úřadu a externích dodavatelů. Město Semily má zkušeností v přípravě a řízení projektů typu strukturálních fondů. Pro přípravu dalších projektů budou proto využíváni zejména pracovníci s těmito zkušenostmi. Uvedené skutečnosti potvrzují dlouhodobou institucionální udržitelnost projektu.
6.3.6 Udržitelnost projektu finanční v provozní fázi Po ukončení podpory z ROP NUTS II Severovýchod budou aktivity projektu, výdaje provozní fáze (náklady na spotřebu elektrické energie, vodné, stočné, mzdové náklady, opravy a údržba objektu), financovány žadatelem Městem Semily z vlastního rozpočtu. Žadatel, Město Semily, bude náklady na provozní fázi projektu pravidelně každý rok zahrnovat do výdajové části rozpočtu města. Hlavním zdrojem rozpočtu města jsou daňové příjmy. Během následujících 15-20 let od kolaudace se nepředpokládají žádné větší investice do autobusového nádraží, pouze se předpokládají náklady na opravy a běžnou údržbu. Uvedené skutečnosti potvrzují dlouhodobou finanční udržitelnost projektu.
6.3.7 Finanční zdroje krytí provozního cash-flow Ukazatel cash flow v provozní etapě je nižší než nula. Projekt by mohl být na základě ukazatele cash flow v provozní etapě hodnocen jako ztrátový. Pro realizaci takového projektu se ve sféře samosprávy žadatel (nositel) rozhoduje, pokud projekt přinese nějaké pozitivní veřejné dopady a pokud bude existovat zaručený finanční zdroj krytí záporných cash flow. V případě realizace tohoto projektu existují zaručené finanční zdroje pro krytí záporného cash-flow a vzniknou významné veřejné dopady projektu pro žadatele (nositele), cílové skupiny, region, jak je popsáno v 7.kapitole. Finančním zdrojem krytí pro záporné cash flow v provozní etapě budou každoroční příspěvky z rozpočtu města. Tento zdroj lze dlouhodobě považovat za zaručený. Finanční udržitelnost projektu je zajištěna krátkodobě i dlouhodobě, neboť aktivity projektu budou po skončení podpory z dotace financovány z rozpočtu města.
25
7. Popis očekávaného společenského (socioekonomického) přínosu projektu 7.1 Přínosy projektu pro žadatele Realizací projektu dopravního terminálu se vytvoří přestupní místo mezi autobusovou a železniční veřejnou dopravou a zvýší se možnost propojení cyklistické a hromadné denní dopravy v Semilech. Realizace projektu přispěje ke zvýšení atraktivity hromadné dopravy a ke zjednodušení dojížďky do školy a do zaměstnání pro obyvatele širšího regionu. Dojde také k revitalizaci plochy brownfield nedaleko centra města. Na projekt v blízké době naváže realizace 2. etapy projektu - výstavba nového podchodu pod železniční tratí přímo k budově železniční stanice a peronizace železniční stanice. Tím dojde k vybudování kvalitního dopravního terminálu, který bude zajišťovat bezproblémový přestup mezi autobusovými a vlakovými spoji a spojení do všech směrů. Město Semily uspoří také část nákladů, které by muselo na výstavbu autobusového nádraží vynaložit v budoucnu, když by k výstavbě nedošlo v rámci tohoto projektu. Pokud by autobusové nádraží nebylo vybudováno, v dalších letech by si jeho výstavba vyžádala větší objem finančních prostředků, než jsou plánované v rámci tohoto projektu (každoročně 4% z celkových nákladů stavebních prací dle rozpočtu projektu). Město Semily výstavbou autobusového nádraží zvýší svá aktiva.
7.1.1 Ekonomické vyjádření přínosů projektu pro žadatele Tabulka č.11: Ekonomické vyjádření přínosů projektu pro žadatele
Popis přínosu
Ekonomické vyjádření
Úspora nákladů, které by město muselo na výstavbu autobusového vynaložit v budoucnu, když by ke stavbě nedošlo v rámci tohoto projektu.
Každoročně 4% z celkových nákladů stavebních prací dle rozpočtu projektu
7.2 Přínosy pro cílové skupiny Hlavní přínosy pro cestující, kteří budou využívat nové autobusové nádraží v Semilech: -
Zkvalitnění služeb pro cestující - výstavba nového autobusového nádraží s 6 odjezdovými a 3 příjezdovými stáními včetně odbavovací budovy s veškerým zázemím (čekárna, informace, prodej jízdenek, WC, trafika, zázemí pro řidiče), umístění i náhradní autobusové dopravy při výlukách na železnici;
26
-
Realizací projektu dojde k posunu autobusového nádraží blíže k železniční stanici. V západní části oválu s odjezdovými stanovišti bude umístěna společná odbavovací budova pro železnici a autobusy;
-
Zlepšení informovanosti cestujících - vybudování informačního systému (infotabule s odjezdy autobusů i vlaků), logické rozčlenění místní a dálkové dopravy, přímá dohlednost z odbavovací budovy na jednotlivá odjezdová stání;
-
Zpřístupnění prostoru terminálu osobám se zhoršenou schopností pohybu a orientace– bezbariérové řešení celého autobusového nádraží, zvýšené nástupní hrany, vodicí linie;
-
Zvýšení bezpečnosti cestujících - usměrnění jejich pohybu, jednosměrný pohyb autobusů po autobusovém nádraží, plocha nádraží v režimu pěší zóny;
-
Zpřístupnění autobusového nádraží a budoucího terminálu pro cyklisty a motoristy – vybudování 30 míst na odstavení kola B+R u odbavovací budovy a 14 míst na parkovišti systému P+R v ul.Spojovací;
-
Napojení autobusového nádraží na nově plánovanou komunikaci II/292 (Bořkovská – Brodská) s 6 parkovacími místy K+R (kiss and ride) – komunikace ani parkovací místa nejsou součástí projektu.
V rámci projektu bude pro řidiče v odbavovací budově zřízena místnost k odpočinku či oddechu před či po jízdě a pro čekání na odjezd. Bude se jednat o služební místnost s kuchyňkou, WC apod. Celý tento prostor je navržen tak, aby řidičům zajistil maximální pohodlí a dostatečnou možnost pro oddech a odpočinek, což je pro řidiče linkových autobusů zásadní z hlediska bezpečnosti silničního provozu a bezpečnosti cestujících.
7.3 Přínosy pro region Realizací projektu dojde ke zlepšení kvality dopravní obslužnosti a dopravní infrastruktury v Semilech a tím i v regionu Semilska. Dojde ke snížení regionálních disparit, posílení pozice města Semily jako regionálního a spádového centra, čímž dojde k omezení některých faktorů, které způsobují, že město Semily i region Semilska patří mezi hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje definované v Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013. Semily jsou obcí s rozšířenou působností. V Semilech žilo k 31.12.2008 celkem 8 919 obyvatel. Dopravní terminál však bude sloužit nejen občanům Semil, ale i pro spádové obce. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Semily (obec 3.stupně) žilo ke stejnému datu 26 498 obyvatel, ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (obec 2.stupně) pak 15 668 obyvatel. Realizací projektu dojde k naplnění několika aktivit, opatření a cílů, které si Liberecký kraj stanovil v Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013. Jedná se například o: -
Cíl C: Komplexní a kvalitní infrastruktura,
-
Rozvojové opatření C.1: Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace,
27
-
Rozvojové opatření C.2: Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní dostupnosti,
-
Aktivita C.2.3: Zvýšení stupně integrace veřejné dopravy v kraji,
-
Cíl E: Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti,
-
Rozvojové opatření E.2: rozvoj městských oblastí,
-
Aktivita E.2.3: Rozvoj kvalitní infrastruktury a občanské vybavenosti městského prostředí
-
Rozvojové opatření B.6: Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí, aktivity
-
Aktivita B.6.7: Rekonstrukce a úpravy veřejných budov, veřejných prostranství a jejich vybavení, veřejné zeleně, zlepšení image města.
7.4 Přínosy pro stát Realizací projektu vznikne jedno nové pracovní místo. Hlavním přínosem pro stát bude zvýšení atraktivity hromadné dopravy a s tím související snížení tlaku na budování infrastruktury pro IAD a snížení výdajů na podporu v nezaměstnanosti a zvýšené odvody do státního rozpočtu z platů nově zaměstnaných obyvatel.
28
8. Řízení rizik 8.1 Analýza rizik Při řízení rizik jsou nejprve definovány rizikové faktory, které jsou zdrojem či příčinou vzniku rizika. Následně jsou tyto faktory posuzovány a analyzovány z hlediska intenzity jejich negativního vlivu a pravděpodobnosti jejich výskytu. Analýza rizik pro projektu je uvedená v tabulce č.12. Tabulka č.12: Rizikové faktory projektu, jejich intenzita, pravděpodobnost a opatření k jejich minimalizaci Opatření k minimalizaci rizikového faktoru Nepříznivé Nepříznivé klimatické Pravděpodobnost takového Tento faktor nemůže žadatel klimatické podmínky mohou negativně jevu lze matematicky jen těžko žádným způsobem ovlivnit. podmínky ovlivnit investiční fázi projektu. určit, nelze jej ovšem Pro tuto situaci je Mohou způsobit zdržení v žádném případě vyloučit. v harmonogramu realizace plánovaných činností a projektu dostatečné rezerva v krajním případě i pro provádění stavebních prodloužení investiční fáze o prací. několik měsíců. Prodloužení Prodloužení předinvestiční Pravděpodobnost takového Tento faktor může žadatel předinvestiční fáze projektu může být jevu lze matematicky jen těžko ovlivnit pouze tím, že fáze projektu způsobeno zejména při určit. V žádném případě nelze zadávací dokumentaci a přípravě zadávací tyto jevy vyloučit. Největší všechny smlouvy připraví dokumentace k výběrovému pravděpodobnost výskytu lze přesně dle metodiky řízení, při jejím schvalování, očekávat u podání námitek dotačního programu a celé při výběrovém řízení (zejména k výběrovému řízení a při výběrové řízení připraví a při vyřízení námitek) a při schvalovacích procesech. provede dle platných zákonů. schválení vybraného dodavatele a odsouhlasení smlouvy. Prodloužení této fáze posune zahájení investiční fáze. Nedodržováním Nedodržení technických a Pravděpodobnost tohoto jevu Snížení pravděpodobnosti technických a technologických postupů bude v porovnání s ostatními výskytu tohoto jevu zajistí technologických stavebních prací může rizikovými faktory menší, žadatel přesně stanovenými postupů způsobit, že stavba nebude neboť dodavatel stavby se podmínkami pro provádění stavebních zkolaudovaná a nebude bude muset pro účast ve stavby, pro výběrové řízení a prací možno autobusové nádraží výběrovém řízení a ve pro smlouvu, dále zajištěním předat do užívání. Odstranění smlouvě o provedení stavby stavebního dozoru nad těchto nedostatků způsobí zavázat, že bude dodržovat stavbou, zpracování projektu prodloužení investiční fáze o zadání projektu, projektovou organizace výstavby několik měsíců a může si dokumentaci, podmínky dodavatelem stavby a vyžádat i nutnost vynaložení stavebního povolení a organizováním pravidelných dalších dodatečných územního rozhodnutí, kontrolních dní. finančních prostředků ze posouzení vlivů na životní zdrojů žadatele. prostředí, podmínky žadatele projektu a podmínky dotačního programu. Rizikový faktor
Intenzita negativního vlivu
Pravděpodobnost výskytu
29
Nedostatek poptávky po výstupech projektu v provozní fázi
Nedostatek informací Pravděpodobnost takového poskytovaných uživatelům o jevu lze matematicky jen těžko stěhování autobusového určit. nádraží do nové lokality v provozní fázi může způsobit, že v počátcích provozní fáze nebude plně využíváno výstupů projektu.
Neobdržení dotace na realizaci projektu
V případě, že žadatel nezíská finanční podporu nebo získá podporu sníženou proti plánu, bude se muset rozhodnout, zda bude celý projekt realizovat z vlastních zdrojů (rozpočet města) nebo pro jeho realizaci nalezne jiné zdroje financování (další úvěr, jiné dotační programy a podobně).
Pravděpodobnost takového Pro minimalizaci tohoto jevu jevu lze matematicky jen těžko využil žadatel možnosti určit. projektu PAAK (Posílení absorpční a administrativní kapacity), kdy v celém procesu přípravy byla projektu poskytována asistence. Na zpracování kompletní žádosti se podíleli zpracovatelé s dostatečnými zkušenostmi s programem ROP NUTS II SV.
Sestavení kvalitního realizačního týmu
Pokud by realizační tým projektu neměl dostatečnou kvalitu, ohrožovalo by to úspěšnou realizaci projektu včetně proplacení celé výše dotace.
Pravděpodobnost takového Tým pracovníků, kteří se jevu lze matematicky jen těžko budou účastnit na realizaci určit. projektu, bude složen ze zástupců města, městského úřadu a externích dodavatelů. Město Semily má zkušeností v přípravě a řízení projektů typu strukturálních fondů. Pro realizační tým byli vybráni pracovníci a dodavatelé s dostatečnými zkušenostmi s programem ROP NUTS II SV, s řízením investičních projektů a jejich provozem.
30
Pokud by přesto došlo k výraznému poklesu poptávky bude Město Semily více investovat do propagace projektu a do informování o stěhování autobusového nádraží do nové lokality. Pro další propagaci projektu může město využívat městského zpravodaje, dále je možné využít regionálního tisku, informačních tabulí umístěných v místě realizace projektu.
8.2 Řízení rizik Podrobněji jsou při řízení rizik sledovány takové faktory, které mají zásadní vliv na výsledek projektu, které může žadatel ovlivňovat a u nichž je pravděpodobné, že se jejich hodnota může odchýlit negativním směrem. Na základě výše uvedeného by měl žadatel věnovat zvýšenou pozornost rizikovému faktoru neobdržení dotace na realizaci projektu, sestavení kvalitního realizačního týmu, prodloužení předinvestiční fáze projektu, nedodržováním technických a technologických postupů stavebních prací a nedostatek informací poskytovaných uživatelům autobusového nádraží v provozní fázi. Pro zvýšení pravděpodobnosti získání dotace využil žadatel možnosti projektu PAAK (Posílení absorpční a administrativní kapacity), kdy v celém procesu přípravy byla projektu poskytována asistence. Na zpracování kompletní žádosti se podíleli zpracovatelé s dostatečnými zkušenostmi s programem ROP NUTS II SV. Tým pracovníků, kteří se budou účastnit na realizaci projektu, bude složen ze zástupců města, městského úřadu a externích dodavatelů. Město Semily má zkušeností v přípravě a řízení projektů typu strukturálních fondů. Pro realizační tým byli vybráni pracovníci a dodavatelé s dostatečnými zkušenostmi s programem ROP NUTS II SV, s řízením investičních projektů a jejich provozem. Další oblastí, na kterou se by měl žadatel zaměřit, je zamezení prodlužování předinvestiční fáze projektu. Minimalizovat tento faktor je možné tím, že zadávací dokumentaci a všechny smlouvy připraví přesně dle metodiky dotačního programu a celé výběrové řízení připraví a provede dle platných zákonů. Pro zajištění dodržování technických a technologických postupů stavebních prací a samotného sledu stavebních prací by měl žadatel přesně stanovit podmínky pro provádění stavby, pro výběrové řízení a pro smlouvu o provedení stavby, dále sjednáním stavebního dozoru nad stavbou, zpracováním projektu organizace výstavby (POV) dodavatelem stavby a organizováním pravidelných kontrolních dní během investiční fáze projektu. Pokud by přesto došlo k výraznému poklesu poptávky po výstupech projektu bude Město Semily více investovat do propagace projektu a do informování o stěhování autobusového nádraží do nové lokality. Pro další propagaci projektu může město využívat městského zpravodaje, dále je možné využít regionálního tisku, informačních tabulí umístěných v místě realizace projektu.
31
9. Podrobné závěrečné hodnocení projektu Přínosy Realizací projektu dopravního terminálu se vytvoří přestupní místo mezi autobusovou a železniční veřejnou dopravou a zvýší se možnost propojení cyklistické a hromadné denní dopravy v Semilech. Realizace projektu přispěje ke zvýšení atraktivity hromadné dopravy a ke zjednodušení dojížďky do školy a do zaměstnání pro obyvatele širšího regionu. V blízkosti autobusového nádraží bude dostatek parkovacích ploch pro cyklisty (B+R) i osobní automobily (P+R, K+R). Zároveň s vybudováním Dopravního terminálu v Semilech vznikne nová odbavovací budova s kvalitním zázemím pro cestující i řidiče a součástí bude přehledný informační systém pro cestující. realizací projektu ke zlepšení kvality dopravní obslužnosti a dopravní infrastruktury v Semilech a tím i v regionu Semilska. Dojde ke snížení regionálních disparit, posílení pozice města Semily jako regionálního a spádového centra, čímž dojde k omezení některých faktorů, které způsobují, že město Semily i region Semilska patří mezi hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje definované v Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013. Proveditelnost a rizika Zahájení stavebních prací je plánováno na duben 2011, ukončení stavebních prací je plánováno v říjnu 2013. Harmonogram realizace stavebních prací může být zkomplikován případným prodloužením stavebního řízení nebo prodloužením výběrového řízení. Pokud by došlo k posunutí začátku realizace stavebních prací, může nastat situace, že se realizace stavebních prací a tím i projektu prodlouží. Pro tuto situaci je v harmonogramu realizace projektu dostatečná rezerva a konec stavebních prací byl naplánován na konec října 2013. Pro stavbu byla zpracována dokumentace pro územní řízení a je vydané územní rozhodnutí. V současné době se zpracovává dokumentace pro stavební povolení a následně bude zahájené stavební řízení. Uvedené skutečnosti potvrzují proveditelnost celého projektu. Na základě analýzy rizik by měl žadatel věnovat zvýšenou pozornost rizikovému faktoru neobdržení dotace na realizaci projektu, sestavení kvalitního realizačního týmu, prodloužení předinvestiční fáze projektu, nedodržováním technických a technologických postupů stavebních prací a nedostatek informací poskytovaných uživatelům autobusového nádraží v provozní fázi.
32
Finanční plán S ohledem na skutečnost, že pro investiční fázi projektu existují dostatečné zdroje krytí (dotace ve výši 92,5% způsobilých výdajů investiční fáze a vlastní zdroje žadatele – výdaje z rozpočtu města), lze konstatovat, že projekt je v investiční fázi udržitelný, i když cash-flow investiční fáze je záporné. Ukazatel cash flow v provozní etapě je nižší než nula. Projekt by mohl být na základě ukazatele cash flow v provozní etapě hodnocen jako ztrátový. Pro realizaci takového projektu se ve sféře samosprávy žadatel (nositel) rozhoduje, pokud projekt přinese nějaké pozitivní veřejné dopady a pokud bude existovat zaručený finanční zdroj krytí záporných cash flow. V případě realizace tohoto projektu existují zaručené finanční zdroje pro krytí záporného cash-flow a vzniknou významné veřejné dopady projektu pro žadatele (nositele), cílové skupiny, region, jak je popsáno v 7.kapitole. Finančním zdrojem krytí pro záporné cash flow v provozní etapě budou každoroční příspěvky z rozpočtu města. Tento zdroj lze dlouhodobě považovat za zaručený. Finanční udržitelnost projektu je zajištěna krátkodobě i dlouhodobě, neboť aktivity projektu budou po skončení podpory z dotace financovány z rozpočtu města.
33
