1 Kyberšikana Co je kyberšikana? Jak se kyberšikana projevuje? Happy Slapping Happy slapping a trestní právo

[Zadejte text.]

Obsah 1 1.1

Kyberšikana .....................................................................................3 Co je kyberšikana? .............................................................................3

1.2

Jak se kyberšikana projevuje? ................................................................5

2 2.1

Happy Slapping .................................................................................7 Happy slapping a trestní právo ...............................................................7

3 3.1

(Cyber)stalking .................................................................................9 Cyberstalker a jeho motivace ................................................................9

3.2

Obrana ......................................................................................... 10

3.3

Základní projevy cyberstalkingu ........................................................... 10

4 4.1

Sexting ......................................................................................... 12 Sexting a právo ............................................................................... 12

5 5.1

Online hry ..................................................................................... 14 Zdravotní rizika ............................................................................... 15

5.2

Problémy v sociálním světě ................................................................. 15

5.3

Jak se stavět k online hraní................................................................. 16

5.4

Jak snížit u dětí rizika vzniku závislosti na on-line hrách (desatero) ................. 16

6

Rizika sociálních sítí a co by děti měly vědět ............................................ 18

7 7.1

Nebezpečný a nezákonný obsah na internetu a jak s ním naložit ..................... 23 Nebezpečný obsah ........................................................................... 23

7.2

Jak zabránit šíření nebezpečného obsahu ................................................ 25

7.3

Nezákonný obsah ............................................................................. 25

7.3.1

Co dělat s nezákonným obsahem .................................................... 28

7.4

Škodlivost nebezpečného obsahu .......................................................... 29

7.5

Několik rad, jak reagovat na nebezpečný obsah ........................................ 30

8 8.1

Jak zvýšit ochranu a bezpečí svých dětí při užívání internetu......................... 32 Zajímejte se! ................................................................................. 32

8.1.1

Věnujte se dětem a buďte s nimi ................................................... 32

8.1.2

Nezapomínejte na sebe ............................................................... 33

|IT dovednosti|1

8.1.3

Rady a návody .......................................................................... 33

8.1.4

Buďte pozorní ke změnám ........................................................... 33

8.1.5

Buďte důslední! ........................................................................ 34

8.1.6

Určete hranice a povinnosti .......................................................... 34

8.1.7

Rady a návody .......................................................................... 35

9 9.1

Softwarové zabezpečení počítače ......................................................... 36 Windows Live Zabezpečení rodiny ......................................................... 36

9.1.1

Instalace a základní nastavení ....................................................... 36

9.1.2

Změna nastavení a sledování potomka ............................................. 39

9.2

Norton Online Family ........................................................................ 41

9.2.1

Vliv na dětskou psychiku ............................................................. 41

9.2.2

O programu ............................................................................. 43

9.2.3

Hlavní funkce........................................................................... 44

10 Bezpečnost dětí na internetu - deset tipů pro rodiče................................... 45 11 iUžitečné odkazy ............................................................................. 47 12 Slovníček pojmů .............................................................................. 49 13 Použité zdroje ................................................................................ 59 14 Příklady ........................................................................................ 61 14.1 Násilná petice na Facebooku jako zbraň kyberšikany ................................. 61 14.2

Star Wars Kid ................................................................................ 61

14.3

Příklad cyberstalkingu ...................................................................... 62

14.4

Případy sextingu v zahraničí............................................................... 64

14.5

Případy sextingu v ČR ...................................................................... 65

|IT dovednosti|2

1 Kyberšikana Pedagog či rodič nemusí být expertem na internet a komunikační a informační technologie, aby mohl se svými žáky hovořit o rizicích, které s sebou nese jejich používání. Nebojte se proto s dětmi hovořit o tom, co jim internet a mobilní zařízení přinášejí, jak je používají a s kým se v kyberprostoru setkávají. Povídejte si s nimi také o jejich roli v prostředí internetu, o jejich online identitě. Hovořte o tom, jaká specifika má komunikace, když člověk nestojí druhému tváří v tvář a jaká má taková komunikace úskalí. Předejte svým studentům, že i v prostředí internetu platí morální a etická pravidla.

1.1 Co je kyberšikana? Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany a řadí se mezi sociálně patologické jevy. O kyberšikaně hovoříme, pokud agresor oběť úmyslně, zpravidla opakovaně ohrožuje, pronásleduje a týrá psychicky a zneužívá k tomu moderní komunikační nástroje a internet. Stejně jako u jiných forem šikany je primárním cílem útočníka ublížit oběti. Tato forma šikany je nová tím, že se její zbraní staly moderní komunikační technologie mobilní telefon, email, chat, sociální sítě. Odehrává se ve virtuálním světě, zpravidla bez přímého kontaktu, v kyberprostoru. Nová je také v tom, že se agresorem může stát kdokoli, že oběti šikany “tváří v tvář” dává možnost odvety a že se stále častěji stává prostředkem msty. Obětí (i pachatelem) kyberšikany se může za určitých konstelací stát prakticky kdokoli. Stejně jako šikana „tváří v tvář“ se kyberšikana vyznačuje nerovným vztahem, zneužitím síly, postavení a moci, absencí soucitu a respektu k potřebám oběti. Děti - oběti kyberšikany budou zpravidla zároveň obětí šikany školní. Obecně predisponuje k roli oběti zvýšená zranitelnost (vulnerabilita) dítěte. Ohroženy (kyber)šikanou mohou být děti jakýmkoli způsobem se lišící: děti s intelektovým hendikepem i děti nadprůměrně inteligentní, děti studium zanedbávající i děti ve studiu nadstandardně poctivé, děti s hrubými způsoby i děti s těmi nejjemnějšími atd. Neplatí vždy, že dítě musí být určitým způsobem oslabené či handicapované. I dítě asertivní, inteligentní i jinak zdatné se může stát obětí. Jsou známy případy, kdy se v rámci šikany „tváří v tvář“ dítě aktivně postavilo útočníkům a ti pak přesunuli násilí a zvýšili jeho rafinovanost právě prostřednictvím elektronické komunikace. Protože je školní

|IT dovednosti|3

šikana/kyberšikana projevem poruchy vztahů ve skupině, záleží na vývoji kolektivu, kde se konkrétní dítě ocitá a na práci pedagoga se skupinovými vztahy. •

Prostorová neomezenost

Kyberšikana se neomezuje jen na prostory třídy nebo školní dvůr: kyberšikana prostřednictvím mobilních telefonů a internetu pronásleduje dítě i v jeho domově, které tak nemá před elektronickými útoky úniku. •

Časová neomezenost

Stejně jako prostorově, je kyberšikana neomezená i časově. Nekončí se školním zvoněním a trvá tak dlouho, dokud má oběť zapnutý internet nebo mobil, většinou tedy 24 hodin denně. •

Široké sociální dopady

S tím, jak snadno se na internetu šíří digitální obsah, je jednoduché rozšířit i fotografii, video nebo text, který někoho ponižuje, šíří o něm nepravdivé nebo popudlivé informace. Nejsnazší je to v sociálních sítích, na portálech pro sdílení videí a veřejných chatech, kde má k takovým materiálům přístup každý uživatel internetu. U rozvinutých šikan dochází k veřejnému hlasování, peticím, masovým komentářům na úkor oběti. S počtem diváků úměrně narůstá i frustrace oběti. •

Obtížná rozpoznatelnost

Kyberšikana jako jedna z forem psychické šikany nepůsobí viditelné modřiny a krvavé šrámy. Může proto zůstat svému okolí dlouho skrytá. Přesto působí zranění neméně vážná a obtížně léčitelná (např. úzkostné poruchy, posttraumatické poruchy, deformuje rozvoj sociálních a morálních kompetencí). Proto je důležité rozvíjet citlivost k signálům elektronického násilí mezi žáky a nepodceňovat je. •

Anonymita

Anonymita posiluje účinnost násilných zpráv a útoků. Přestože s velkou pravděpodobností bude útočník ze stejného kolektivu jako oběť, často zůstane záměrně skrytý, aby zvýšil strach a utrpení oběti. Stačí vytvořit falešný profil na sociální síti, neznámou e-mailovou adresu či zřídit simkartu s novým číslem, a oběť se nikdy nemusí dozvědět, kdo na ni útočí. Každé desáté české dítě zažilo kyberšikanu

|IT dovednosti|4

V Českých podmínkách existují dva základní výzkumy. Výzkum projektu Minimalizace šikany, provedený v roce 2009 společností MediaResearch, ukázal, že 10 % českých dětí bylo v posledním půlroce obětí kyberšikany. Při šetření se zjistilo, že téměř polovina obětí vůbec netušila, že může v jejich případě jít o kyberšikanu. Výzkum Centra prevence rizikové virtuální komunikace hovoří o číslech mnohem vyšších. Dle tohoto výzkumu bylo obětí některé z formy kyberšikany více než 59 % školních dětí. V rámci celoevropského výzkumu EU Kids online uvádí zkušenost s elektronickou šikanou 8 % českých dětí ve věku 9 - 16 let. Sociální sítě a děti Profil v některé ze sociálních sítí má 72 % českých dětí (v ČR se v naprosté většině jedná o Facebook). Ve věku mezi 13 a 16 lety má profil 90 % dětí, mezi 9 a 12 lety 52 % dětí (zdroj: EU Kids online). Přitom věková hranice pro uživatele je v pravidlech užívání Facebooku stanovena na 13 let. Na Facebooku je přes 7,5 milionu dětí pod 13 let.

1.2 Jak se kyberšikana projevuje? •

Mobilní telefony

Mobilní telefon je nejčastějším prostředkem šikanování. Většina školních dětí disponuje vlastním telefonem a ten je první zbraní po ruce. Mobilní telefon bývá zneužíván k zasílání výhružných a urážlivých SMS, opakovanému prozvánění, nepříjemným hovorům, fotografování a natáčení dehonestujících videí. Agresivní zprávy často přicházejí z neznámých telefonních čísel. U rozvinutějších šikan může dojít až k „zavalení“ oběti zprávami a telefonáty z mnoha čísel. Zneužíván bývá i telefon oběti. Bývá uváděn jako kontakt v nejrůznějších falešných inzerátech, oběť je pak bombardována nechtěnými dotazy a kontakty (jako např. poskytovatel erotických služeb, výhodného prodeje, zájemce o seznámení). •

Videoportály

Nejrůznější ponižující videa obvykle spatří světlo světa na některém z portálů pro sdílení videí, nejčastěji na YouTube, kde je oběť kyberšikany zachycená na videu vystavena veřejnému posměchu. Když se oběť o takovém videu dozví, má možnost požadovat jeho smazání, a to u autora videa nebo se může obrátit přímo na YouTube. Požádat o pomoc s odstraněním takového materiálu může rovněž na Horké lince, intervenčním centru pro boj se škodlivým či nezákonným obsahem na internetu, www.horkalinka.cz.

|IT dovednosti|5

•

Emaily a chaty

Posílání výhružných emailů a zpráv, nevyžádaných obrázků (např. pornografických), spamování, krádež hesla k emailu a jeho následné zneužití – tak je možné zneužít email nebo chat k šikanování. Emailová komunikace obvykle probíhá mezi dvěma lidmi a kyberšikana tak je zcela soukromá. Chaty umožňují komunikaci i skupiny lidí, před kterou může agresor oběť ponižovat, urážet nebo ji vytěsňovat ze skupiny diskutujících. •

Webové stránky

Webovou stránku může vytvořit kdokoliv, tedy i člověk, který chce stránku zneužít k útoku na někoho jiného. Veřejnosti tak zpřístupní např. stránku s ponižujícími fotkami a videi oběti, doplní je o pikantní komentáře a dá prostor i ostatním uživatelům, aby se k materiálům dle libosti vyjádřili. •

Sociální sítě

Mezi dospívajícími stále oblíbenější sociální sítě jsou ideálním místem pro nenápadnou i zcela otevřenou kyberšikanu: zveřejňování fotografií a vide bez vědomí oběti, jízlivé komentování profilu oběti a posílání nadávek, vytěsňování ze skupiny vrstevníků pomluvami a urážkami. Ke kyberšikaně může být také zneužit falešný profil oběti, vytvořený někým jiným, kde se oběť projevuje a vyjadřuje společensky nepřijatelným způsobem.

|IT dovednosti|6

2 Happy Slapping Happy Slapping, v doslovném překladu něco jako „veselé fackování“, označuje natáčení reálného fyzického napadení nic netušící oběti. Zpravidla se jedná o útok na náhodně vybranou, „kolemjdoucí“ oběť, se kterou nemá útočník žádný specifický vztah. Jeden nebo více útočníků napadne oběť a další z agresorů celý útok natáčí na kameru nebo mobilní telefon. Motivace pachatelů bývají jiné než u kyberšikany. Cílem je získat maximálně šokující, „originální“, často co nejbrutálnější, ale autentické video, které agresoři zveřejní na některém z portálů pro sdílení videí a těší se z rostoucího počtu zhlédnutí. Důsledky útoků mohou být fatální. Pořízení takového videa bývá iniciačním rituálem pro přijetí do různých mladistvých skupin. Nicméně natáčení fyzického nebo sexuálního útoku a její následné zveřejnění může být prostředkem k týrání kyberšikanované oběti. Ruku v ruce s tím jde zároveň obecná dostupnost takové zábavy. V současné době má chytrý telefon a neomezený přístup k internetu vpodstatě každý. Takže možnosti takové video vytvořit, sdílet i shlédnout jsou takřka neomezené. Jedním z nejtragičtějších příkladů je případ polské studentky Anny Holmann. Natočení sexuálního útoku ve škole předcházelo dlouhodobé ponižování a ataky ze strany spolužáků. Anna ponížení neunesla a zaplatila životem.

2.1 Happy slapping a trestní právo V České republice happy slappingové jednání není trestným činem, ale není ani beztrestné. Např. situace, kdy útočník z ničeho nic napadne tyčí kolemjdoucí oběť, zatímco je natáčen komplicem, a následně spolu umístí video na internet, může být posouzena pravděpodobně hned jako několik trestných činů: např. těžké ublížení na zdraví (při ochrnutí aj. podobném dopadu), nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu (ze strany komplice), následně neposkytnutí první pomoci. Záležet bude vždy na konkrétním průběhu jednání. V úvahu proto připadá např. i podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, ohrožování výchovy dítěte, schvalování trestného činu, podněcování k trestnému činu aj. (při méně závažném jednání půjde nejčastěji o některý z přestupků proti občanskému soužití). Některé evropské státy mají Happy Slapping přímo zakotven v trestně právních předpisech. Ve Francii je Happy Slapping

|IT dovednosti|7

trestným činem od roku 2007, v Anglii byl první rozsudek za happy slappingový útok vynesen v roce 2008. Útočníci se mohou bránit, že své oběti nechtěli způsobit nic špatného. Na řadu pak přichází dokazování, zda útočník věděl či mohl vědět o možném nežádoucím dopadu svého jednání, a zda jej chtěl způsobit. Přihlíží se např. ke způsobu provedení útoku, vztahu mezi útočníkem a obětí, motivaci a osobním vlastnostem útočníka.

|IT dovednosti|8

3 (Cyber)stalking Stalking neboli nebezpečné pronásledování je takové jednání, kdy se pachatel zaměří na konkrétní osobu, kterou dlouhodobě pronásleduje, obtěžuje ji, vyhrožuje jí nebo jí blízkým osobám, a tím ve své oběti vyvolává pocity strachu. Zneužívání nových online a mobilních technologií k pronásledování se označuje jako Cyberstalking. Stalking, na rozdíl od kyberšikany a happy slappingu, je zakotven v trestním zákoně a je trestným činem (nebezpečné pronásledování, § 354 TZ). Pronásledování bývá také prostředkem týrání v rámci šikany a kyberšikany. Nejčastějšími oběťmi stalkingu jsou bývalí partneři, osoby, jež neopětují city stalkera, celebrity, politici apod. Kybernetičtí lovci (cyberstalkers nebo obecněji stalkers, stalkeři), používají k získávání kontaktů různé promyšlené postupy a pomocí nich si vybírají své oběti v chat roomech, diskusních fórech, prostřednictvím e-mailů, spamováním (mnohonásobným zasíláním nevyžádané pošty), obtěžováním v živém – online rozhovoru nebo i slovesným napadáním (tzv. flaming), případně zanecháváním nepřístojných vzkazů v návštěvních knihách, zasíláním virů apod. Charakteristická je pro stalkery, resp. cyberstalkery, jejich vytrvalost a systematičnost. Postavy a charaktery těchto „lovců“, které jsou často smyšlené, a o to nebezpečnější, poukazují skutečně na ty nejhorší typy lidí pohybující se v prostředí Internetu. Přestože je jich mezi uživateli sítě menšina, můžeme se s nimi skrytě i přímo setkat i my.

3.1 Cyberstalker a jeho motivace Cyberstalker může mít k dispozici informace o své oběti z reálného světa, například od starého kamaráda či kamarádky, nebo dokonce spolužáka. Nicméně cyberstalker zřejmě nikdy svou oběť ve skutečném světě nepotkal a může si ji vybrat za svůj cíl jen proto, že mu připadá nějakým způsobem zranitelná. Je pravděpodobné, že se pokusí naplánovat kontakt se svou obětí přístupem k telefonním číslům, použitím e-mailu apod. Motivací, která podporuje cyberstalking, je snaha o získání moci nad obětí, a to především pomocí strachu. Zdroj jeho síly spočívá ve znalosti oběti a v informacích o ní. Shání je proto, aby jeho vyhrožování a hrozby vypadaly realističtěji a aby mohl postupně u oběti vyvolávat stále větší strach. Schopnost vyděsit a následně kontrolovat oběť roste právě s

|IT dovednosti|9

množstvím informací, které cyberstalker o oběti získá. „Stalkeři“ používají telefonní čísla, adresy, ale i osobní koníčky a záliby k tomu, aby zaútočili na soukromí svých obětí. Zjistí si, které věci dokážou oběť rozrušit, a tuto informaci použijí k jejímu dalšímu obtěžování. I v online prostředí lze najít opravdové přátele a, stejně jako ve skutečném světě, se můžeme s online přáteli pohádat anebo se k nám občas mohou chovat i protivně. To jsou situace často spojené právě s přátelstvím – ať už je „online“, nebo „offline“. My i naši přátelé se můžeme – jak v běžné osobní komunikaci, tak i skrz Internet – dokonce bavit i vzájemným škádlením, popuzováním, jemnými urážkami, vyprávěním vtipů nebo nadávkami. Nemusí nám to vadit, protože se známe a na takové komunikaci jsme se případně i dohodli. Víme ale, že pokud zajdeme příliš daleko, přítel nám to dá najevo a my se mu můžeme omluvit.

3.2 Obrana Bohužel existují situace, při kterých se stalker rozhodne svou oběť pronásledovat. Může nebo také vůbec nemusí znát svou oběť v reálném životě. Oběť nebude určitě souhlasit s urážkami nebo zastrašováním a, a to je typické, bude touto zkušeností neobyčejně vyděšena. Naopak stalker bude mít z terorizování své oběti potěšení. Co můžeme udělat pro to, abychom předešli výše uvedeným situacím? Odpověď není snadná, přesto je důležité: •

Být při komunikaci velmi opatrný: ne každý je tím, za koho vystupuje.

•

Pečlivě si rozmyslet příslib nového a úžasného vztahu.

•

Zvážit, zda nehledáme lásku na špatném místě.

•

Vytyčit si hranice s ohledem na komunikaci sexuální povahy a dodržovat je.

•

Neodpovídat a nijak nereagovat na posměchy a hrozby.

•

Upozornit na tyto hrozby a posměchy moderátora chatu, pokud je to možné. Může to pomoci i jiným uživatelům, resp. potenciálním obětem.

•

Vyhnout se rozdávání osobních kontaktů – upravit si osobní profil a všechny informace osobní povahy odstranit.

•

Ignorovat, příp. zablokovat jakéhokoliv uživatele, který nás obtěžuje.

3.3 Základní projevy cyberstalkingu •

Opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť pomocí e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním vzkazů na ICQ, Skype, Facebooku, různé druhy chatu.

|IT dovednosti|10

Obsah těchto zpráv může být příjemný až veselý, ale též urážející, zastrašující. Výjimkou nejsou zprávy původně příjemné, snažící se získat odpověď či kontakt oběti, které se stávají urážejícími, nevkusnými či zastrašujícími. V rámci snahy kontaktovat oběť je využívána široká paleta citů (vyhrožování, vydírání, vyvolávání pocitu viny apod.). •

Demonstrování moci a síly stalkera

Stalker ve svých projevech dává důraz na přímé či nepřímé výhrůžky, které v oběti budí oprávněný strach a obavy. Výjimkou zde nejsou ani výhrůžky přímého násilí (i zabitím). V oblasti elektronických médií se stalker většinou omezuje na různé druhy výhrůžek, které opírá o poznatky o oběti (vím, kde jsi, co děláš, vidím tě, vím, co máš na sobě…). Stalker může také vyhrožovat fyzickým útokem na oběť či její blízké. •

Stalker se vydává za oběť

Často také dochází k tomu, že stalker jako útočník označuje sám sebe za oběť. Předstírá, že se mu oběť mstí, může na oběť podat i trestní oznámení. Veřejně demonstruje, co vše pro daného člověka dělá, jak se pro něj obětuje apod. Tím se snaží obrátit veřejné mínění na svou stranu. •

Snaha poškodit reputaci oběti stalkerem

V rámci stalkingu/kyberstalkingu také dochází ke snahám stalkera očernit oběť, například šířením nepravdivých informací v okolí oběti (práce, rodina, přátelé, sousedé). Kyberstalking se například projevuje tak, že útočník vytvoří falešnou internetovou stránku/blog, kde o oběti zveřejňuje nepravdivé informace ve snaze snížit její důvěryhodnost, reputaci apod. Tyto informace šíří synchronními i asynchronními komunikačními kanály (chat, ICQ, Skype, e-mail, Wikipedie, sociální sítě apod.).

|IT dovednosti|11

4 Sexting Pojem sexting je složeninou slov „sex“ a „texting“. Označuje zasílání elektronických zpráv (sms, mms, e-mailů atd.) či sdílení materiálu s erotickým a sexuálním podtextem. Zpravidla se jedná především o sexuálně orientované komentáře, odhalené fotografie a videa. Sexting je fenoménem hlavně u dospívajících (významně vyšší výskyt u dětí nad 15 let než u mladších skupin zjistil výzkum E-bezpečí, 2012), u dívek i chlapců. Mladí lidé objevující vztahy a toužící po slávě hrdě odesílají své fotografie a videa s očekáváním obdivu. Neuvědomují si, že se vystavují vysokému riziku vydírání, zneužívání a veřejného posměchu. Takové fotografie mohou pro adresáta v budoucnu znamenat prostředek k nátlaku či k zesměšnění, mohou dítě nebo jeho blízké ohrozit v budoucích vztazích i zaměstnání. Sexting probíhá nejčastěji mezi vrstevníky, výjimkou ale není ani cílené zasílání odhalených fotografií neznámým lidem (z chatu, seznamky) za úplatu. V některých zemích je sexting tvrdě postihován, v USA je trestným činem (mladiství odesílající sexuálně orientovaní se stávají sexuálními delikventy s trvalým záznamem). V roce 2012 zrealizoval tým Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spoluprací s firmou Seznam.cz rozsáhlý výzkum zaměřený na rizika spojená s využíváním internetu v populaci dětí. Výzkum se zaměřoval rovněž na oblast sextingu. Podle výsledků výzkumu sexting v ČR realizuje cca 7-9 % populace dětí. 7,23 % dětí na internet v roce 2012 umístilo svou "sexy" fotografii nebo video, na kterých jsou částečně nebo úplně nazí.

4.1 Sexting a právo Případy sextingu se v ČR řeší individuálně, některé jsou vyhodnoceny jako přestupek, jiné jako trestný čin (záleží na druhu intimních materiálů šířených internetem a na způsobu jejich pořízení). Některé případy lze také řešit občanskoprávní cestou. Osoby starší 15 let mohou mít sex (nedopouští se trestného činu). Nesmí se při tom však fotografovat, natáčet nebo dokonce vést deník (do 18 let). Pak by se mohlo jednat o výrobu a držení dětské pornografie.

|IT dovednosti|12

Právní restrikce neberou ohled na skutečnou vůli osob, které mají chránit. Nepřiznávají osobám mladším 18 let právo rozhodovat o tom, zda chtějí být pornograficky zobrazeny, dokonce ani právo, aby se samy zobrazily způsobem, který lze označit jako pornografický. Materiály pořízené v rámci sextingu se často řadí do tzv. dětské pornografie. Ta se definuje jako pornografie, v níž jsou zobrazeny děti jako sexuální aktéři nebo objekty (soulož, masturbace, nahota atd.). Je důležité upozornit, že dítě je podle zákona osoba mladší 18 let (nikoli 15!).

|IT dovednosti|13

5 Online hry Závislost na on-line hrách se řadí do skupiny závislostí na internetu nebo počítači. Jelikož internet poskytuje mnoho možností, závislost se může projevit různě. Nejenom jako hraní her (především pak on-line her), ale také často jako chatování, brouzdání nebo například on-line nakupování. V dnešní době stále nových technologií a rychlého vývoje se objevují stále nové možnosti. Se světem on-line her se otevírá virtuální realita, která nabízí zdánlivou možnost vytvářet si jiný (lepší) svět. V něm je možné prožívat dobrodružství, realizovat své představy a dosáhnout úspěchu a ocenění mnohem snadněji, příjemněji a za kratší dobu než v reálném životě. Virtuální svět nabízí lákavou možnost dosahovat snadno a pohodlně cílů nebo prožít napětí. Dnes již většina mladých lidí a dětí někdy vyzkoušela počítačovou hru. Hra dokáže velmi rychle strhnout a může být velmi obtížné od ní odejít. Největším rizikem pro vyvolání závislosti jsou takzvané MMORPG (Massively multiplayer online role playing game), tedy masové internetové hry. Jednotliví hráči se při nich vžívají do nejrůznějších hrdinských rolí a setkávají se prostřednictvím internetu s ostatními. Pokud dítěti pořídíte počítačovou hru, například strategickou, stráví u ní ze začátku možná poměrně hodně hodin, ale hra má svůj začátek a konec. Časem ohraná hra omrzí a dítě ji odloží. Avšak hry typu MMORPG tím, že jsou v nich neustále přítomni hráči, se stále mění a vyvíjejí a nemá tak vlastně svůj konec. Realita on-line hry pokračuje, i když hráč opustí hru a odpojí se z internetu. U hráče tak vzniká stále silnější touha být připojen co možná nejdéle, aby „o něco nepřišel“. Kromě této nutkavé potřeby mu hra poskytuje dosažení úspěchů v poměrně krátkém čase a hráč si tak může kompenzovat neúspěchy z reálného života. Podle odborníků ale kritériem chorobného on-line hráčství není jen počet hodin strávených ve hře, ale spíše ztráta sociálních vztahů a sociálního fungování ve skutečném světě. Hráče postupně přestává zajímat cokoliv z jeho běžného života. Nemůže odolat pokušení věnovat všechen svůj volný čas, a nejen ten, virtuálnímu prostoru. A jaké jsou faktory ukazující na hrozící závislost?

|IT dovednosti|14

•

Hra baví hráče dlouhodobě stále stejně, zatímco u jiných po čase nadšení a zájem o novou hru opadá

•

Hráč zanedbává hygienu a jídlo, práci či učení; naopak využívá stimulační drogy, aby udržel svou pozornost

•

Přednost je dávána mezilidským vztahům vytvořeným přes internet před reálnými

•

Hráč má nutkavé myšlenky na hraní

•

U hráče se projevuje nervozita, když někde není přístup k internetu

•

Hráč ztrácí zájem o okolní dění a reálný svět

•

Poruchy spánku

5.1 Zdravotní rizika Nadměrné sezení u počítače je nesporně spjato s mnohými problémy spojenými s nedostatkem pohybu, s nepravidelným stravováním a s nedostatečným pitným režimem. Typickým příkladem je obezita, jejíž nárůst v posledních letech lze asi zčásti připsat na vrub počítačovým hrám. Dále se uvádí i rizika kardiovaskulárních nemocí, cukrovky a různých onemocnění pohybového systému. Asi každý náruživější uživatel PC se už setkal s méně nebezpečnými, avšak nepříjemnými následky typu bolestí v šíji a v ramenou, bolestí v zádech anebo v zápěstí. Hráč Často se v souvislosti s hraním mluví o poškozování zraku. Jak jsem již naznačil výše, není to tak jednoduché. To, jestli dívání do monitoru pomůže či přitíží, závisí jistě na mnoha faktorech včetně toho, zda si dělá hráč přestávky a jak dlouho celkem u počítače sedí. V některých případech může dojít až k „počítačovém zrakovém syndromu“ projevujícímu se napětím očí, jejich únavou, podrážděním, zčervenáním a rozmazaným a dvojitým viděním. V důsledku nadměrného hráčství může též dojít k poruchám sluchu (příliš hlasité zvukové efekty) či chrupu (zanedbávání hygienických návyků). Občas se v souvislosti s hrami píše o riziku „virtuální“ nevolnosti a epilepsie.

5.2 Problémy v sociálním světě Náruživý hráč investuje většinu volného času do své virtuální identity, a tak postupně ztrácí sílu jeho identita reálná. Může se propadnout do světa za monitorem tolik, že postupně přestane plnit povinnosti plynoucí z normální existence – zhorší se mu studijní výsledky nebo ho ze školy dokonce vyhodí, přestane se zajímat o své nejbližší, o rodinu nebo v případě těch starších o partnera. Tématem jeho života se stává hra a nejraději se stýká s ostatními hráči. Ztratí tak většinu normálních sociálních kontaktů a „kotev“ v

|IT dovednosti|15

offline existenci. Postupně se u hráčů omezuje schopnost navazovat normální vztahy s lidmi, což je přivádí až do sociální izolace. Nadměrné hráčství úzce souvisí s tématem „závislosti“ na internetu, kterému se budeme věnovat v jiné části seriálu. A opět, nic není tak jednoznačné. Téma her se stalo mezi školáky oblíbeným, a tak může celkový nezájem o ně vést až k vypadnutí z kolektivu. Hraní též často může představovat formu úniku z tíživé rodinné či jiné situace – problém je pak třeba hledat a řešit jinde, než v hraní samotném.

5.3 Jak se stavět k online hraní Dostáváme se k zásadní otázce, kterou asi řeší většina dnešních rodičů. Hry v současnosti představují docela běžnou součást života dětí, tudíž je nelze jen tak opomíjet. Na prvním místě stojí vždy komunikace s dítětem a pochopení toho, co hry pro dítě představují. Vyrovnaný rodič přistupuje ke světu za monitorem bez předsudků a nehledá problémy tam, kde nejsou. Ideální by bylo dle mého názoru, kdyby si dospělý hru spustil a zkusil na vlastní kůži, o čem to je. Zároveň je výhodné přimět dítě k dodržování jistého rozvrhu omezujícího pobyt u PC, případně ho u PC kontrolovat (samozřejmě toto dost závisí na věku dítěte). Určitě je dobré ukázat svému potomkovi i jiné způsoby trávení volného času (sport, umělecké kroužky atp.) a jít v tomto jako rodič příkladem, to znamená například nesedět po práci až do večera u televize.

5.4 Jak snížit u dětí rizika vzniku závislosti na on-line hrách (desatero) •

Věnujte svým dětem dostatek pozornosti, povídejte si s nimi, hrajte si s nimi, zajímejte se o to, co je baví, co chtějí, kam směřují, co se jim nelíbí či co je trápí. Respektujte je jako svébytné bytosti a podporujte jejich osobnostní růst.

•

Dejte svým dětem osobní příklad aktivního a smysluplného trávení volného času. Zapojujte je do společných volnočasových aktivit, motivujte je k rozvíjení jejich koníčků, sportů či uměleckých aktivit.

•

Sledujte chod celého rodinného systému a snažte se jej (sami či za pomoci odborníků) udržovat v souladu a rovnováze. Krize a konflikty mezi rodiči se často promítnou jako problémy jejich dětí.

•

Vytvářejte společně s dětmi jejich svět takový, aby neměly potřebu vytvářet si nový ve virtuálním prostoru.

•

Oceňujte je, a to nejen za výkon. Dejte jim najevo lásku za to, jací jsou. Dítě se tak naučí mít zdravě rádo sebe sama, mít zdravé sebehodnocení a nebude si muset kompenzovat svou zdánlivou nedostatečnost ve virtuálním světě, kde se proměňuje za hrdiny či obávané padouchy.

|IT dovednosti|16

•

Umožněte jim zažívat každodenní drobné úspěchy. Nezahrnujte je výčty jejich nedostatků, chyb a neúspěchů. Nebudou mít potom potřebu uspokojovat svou touhu po úspěchu ve virtuálním světě, kde restart umožní i zmrtvýchvstání a vynulování totálního krachu.

•

Učte své děti zdravému užívání PC a internetu. Jděte jim příkladem, než byste zakazovali a nařizovali.

•

Využívejte softwarové i hardwarové prostředky k zamezení přístupu ke stránkám s obsahem nevhodným pro děti. Sledujte pravidelně to, co vaše děti na internetu dělají. Pokud toto pravidlo zavedete hned od začátku, přijmou ho děti mnohem lépe.

•

PC a internet je dnes běžná součást života, umožněte dětem si osvojit zdravé dovednosti práce s internetem, limitujte však čas trávený hrami, chatováním a podobnými činnostmi na maximálně půlhodinu denně a v tom buďte důslední.

•

Pokud se přesto u vašeho dítěte objeví problém s nepřiměřeným užíváním internetu (hry, chatování, brouzdání), nezavírejte před tím oči. Současně však přijměte svůj díl odpovědnosti a nenahlížejte na to jako na výlučný problém vašeho dítěte, nýbrž jako na symptom, jímž se projevuje nějaký problém ve fungování celé vaší rodiny.

|IT dovednosti|17

6 Rizika sociálních sítí a co by děti měly vědět Sociální sítě (ve skutečnosti společenské sítě, anglické „social network“ znamená „společenská“) si podmanily svět a využívá je prakticky polovina světové populace. Největší sociální sítí na světě je Facebook (www.facebook.com) s více než 1,2 mld. uživatelů celosvětově a více než 4 miliony uživatelů v České republice (více než polovina české internetové populace). Vedle Facebooku existují další sociální sítě – Google+, Twitter, LinkedIn, Instagram, Pinterest coby nejznámější zahraniční, Spolužáci.cz, Lidé.cz a Libimseti.cz coby nejznámější a největší české. Facebook je největší, nejrozšířenější a používají ho prakticky všechny děti. Počínaje šestou třídou najdete ve třídě výjimečně pouze několik dětí, které ho nepoužívají. Sociální sítě se ničím neliší od Internetu jako takového. Jde vždy o veřejný prostor – znamená to, že cokoliv na sociální síť (internet) umístíte, umisťujete do veřejného prostoru a může to vidět kdokoliv. Jakékoliv přísliby „ochrany soukromí“ neexistují – k „neveřejným“ zveřejněným informacím se vždy mohou dostat hackeři, útočníci, malware (škodlivé software), kdokoliv kdo se náhodou dostal k počítači s uživatelem přihlášeným na Facebook. Prakticky kterékoliv heslo je možné „rozlousknout“ a u dětí (obzvlášť u nich) platí, že používají hesla nedostatečná, sdílejí je s dalšími lidmi. Sociální sítě (a zejména Facebook) bohužel vzbuzují v uživatelích falešné zdání bezpečí a soukromí. Historie Facebooku je plná příkladů selhání Facebooku v otázce ochrany soukromí uživatelů vlivem chyb programátorů, bezpečnostních chyb, ale i postupné rušení původních omezení. To co Facebook ještě před pár lety považoval za „soukromé“ je dnes chápáno jako „veřejné“. A postupem času se stává běžně, že doposud soukromé informace Facebook promění na veřejně viditelné. Facebook (a sociální sítě) mohou být prospěšnou pomůckou, za předpokladu, že jsou používány správně a k prospěšným účelům. Platí zde ale, že se „dobrý sluha, může proměnit ve zlého pána“. Hrozby pro soukromí jsou velké a zejména děti a mládež neumí dostatečně rozpoznat, kde začíná hranice „nezveřejňovat“. Značnou nevýhodou je fakt, že starší generace neumějí Facebook používat, obávají se ho, vyhýbají se mu. A nevědí tedy, jakým způsobem funguje, nemohou dětem a mládeži poradit, nevědí jak reagovat, čeho si všímat. V praxi to zpravidla znamená i to, že rodiče

|IT dovednosti|18

dnešních dětí Facebook nepoužívají, nebo ho neumějí používat. Stejně tak jako řada učitelů. Rodiče mohou být se svými dětmi „přáteli“ na Facebooku a ve většině případů tomu tak je. V některých případech rodiče vlastní i přihlašovací údaje svých dětí a mohou tak skutečně vidět, co jejich dětí na Facebooku dělají. Pokud heslo nevlastní, děti mohou před rodiči úspěšně skrývat, co dělají (volbou toho co jim povolí vidět). Vždy platí, že nejlepší cesta je důvěra mezi rodiči a dětmi, taková, která rodičům umožní „kontrolovat“ profily dětí v jejich přítomnost, nejlépe na základě požadavku dětí samotných. Zásadním nedostatkem Facebooku (a všech zahraničních sociálních sítí) je skutečnost, že jsou provozovány zahraniční společností, která zpravidla nemá žádnou funkční uživatelskou podporu. V případě Facebooku neexistují mailové adresy ani telefony. Případné stížnost v závažných případech (například šikana) jsou řešeny formuláři s mizernou (spíše žádnou) odezvou. A pro řešení těchto závažných případů je nutné hledat pomoci jinde – zpravidla tam, kde se jim podařilo vytvořit kontakt na evropské ústředí Facebooku. Pomoc s problémy na Facebooku mohou děti a mládež hledat pouze u rodičů, pokud se týká problém školy, měly by ho oznámit a řešit i se školou. Pokud je potřeba zásahu, zejména v případě šikany či něčeho vážnějšího, je možné se obracet na Horkou linku (www.ohlaste.horkalinka.cz) nebo na Linku bezpečí (www.linkabezpeci.cz, 116 111). Dnešní děti a mládež jsou s počítači a mobilními telefony spojeni nebývalou měrou – pokud se budete ptát co dnes děti a mládež čtou, tak na prvním místě jsou textové zprávy. Následují magazíny, e-maily a sociální sítě. Vedle mobilních telefonů výrazně stoupá rozšíření tabletů, ty se v budoucnu stanou jedním z nejčastějších míst, kde dospělí i děti budou používat sociální sítě. V řadě případů jsou tato zařízení vybavena fotoaparáty a velmi snadným způsobem, jak cokoliv vyfotit a okamžitě umístit na internet (na sociální síť). Z uvedeného také plyne, že děti a mládež mohou Facebook využívat velmi intenzivně. V rozsahu od několika desítek minut až několik hodin denně. Není výjimkou, že na něm tráví až šest hodin denně, prakticky veškerý volný čas. A zejména veškerý čas, který tráví u počítače. Pokud mají mobilní telefon s internetovým připojením, budou používat Facebook i zde. Využívání internetu, počítačů a sociálních sítí může v řadě případů u dětí a mládeže přerůst v závislost. Pokud někdo na Facebooku tráví šest a více hodin denně, lze již hovořit

|IT dovednosti|19

o problému. Ve většině případů dnešní děti a mládež ví, co špatného je může na Internetu či Facebooku potkat, ale platí, že to sice ví, ale velmi málokdy se tím řídí. Nechovají se bezpečně, nemyslí na rizika, nepředcházejí rizikům. Jakékoliv zahraniční internetové služby (a Facebook zejména) jsou omezeny věkem uživatelů – je možné je používat pouze od 13 let výše. Případné souhlasy rodičů, které by i v těchto případech byly nutné (a vhodné), neexistují. Na Facebooku jsou však běžně děti už od devíti let, často profily ještě mladším dětem zakládají nezodpovědní rodiče. Děti a mládež na Facebooku bezhlavě „lajkuje“ (dává Líbí se mi, stává se fanoušky) cokoliv, účastní se čehokoliv, schvaluje jakékoliv aplikace, kliká na jakékoliv odkazy. Nezkušení dospělí uživatelé se ale v tomto ohledu liší jenom minimálně. Všichni jsou výrazně ohroženi ztrátou soukromí, sociálním inženýrstvím, phishingem (rybařením), spamem, viry, malware, hackery, ztrátou identit, vydíráním, kyberšikanou i organizovaným zločinem. Děti a mládež neumí na internetu a sociálních sítích rozeznat podvodníky, zejména nedokážírozpoznat, zda se někdo nevydává za někoho jiného. Už v minulosti se české sociální sítě běžně setkávaly s organizovanou kriminalitou až po producenty dětské pornografie. Existuje zde samozřejmě jasné riziko výskytu pedofilů, zejména pokud děti nikdo nenaučí správně „chránit“ vlastní profily. Ve většině případů platí, že se děti a mládež ochotně „stávají přáteli“ na sociálních sítích prakticky s kýmkoliv, kdo o to požádá. Jakkoliv v reálném světě učíme děti, že „nemají věřit cizím lidem na ulici“, tato důležitá součást výchovy u sociálních sítí zcela chybí. Podle průzkumů z loňského roku platí, že až 67,5 % dětí je ochotno sdílet své osobní údaje s lidmi, které znají pouze z virtuální komunikace. Pro bezpečné používání sociální sítí (a internetu vůbec) je nutné, aby k tomu používané nástroje měly odpovídající ochranné prostředky – antivirový software, anti-malware, nástroje pro blokování přístupu na nevhodné stránky, možnost monitorovat, co děti dělají na internetu. Je nutné používat kvalitní hesla, často je měnit a mít správně nastavené vlastnosti účtů na sociálních sítích. Neplatí to navíc už jenom pro počítače (a to jak doma, tak ve škole), ale nově i pro mobilní telefony a tablety. Málokdo (a děti a mládež už vůbec) si uvědomuje, že sociální sítě si pamatují nahrané informace prakticky věčně. Pokud tedy bude ještě za deset či dvacet let existovat Facebook, bude si kdokoliv

|IT dovednosti|20

moci přečíst cokoliv z minulosti staré dvacet let. Jaké to může mít důsledky pro soukromí, důvěryhodnost či cokoliv dalšího je zatím nejasné. Pro děti je charakteristické, že na své profily na sociálních sítích píší a nahrávají prakticky cokoliv. Včetně zcela nevhodných fotografií či informací.Chování a používání sociálních sítí a internetu může mít i právní důsledky. Jak děti a mládež, tak učitelé, mohou porušovat školní řády, zasahovat do soukromí dalších lidí, porušovat zákony. Jak už bylo zmíněno, jakkoliv je „profil“ na Facebooku „soukromý“, nikdy tomu tak nebude – vždy ho vidí další lidé (zejména „přátele“, které daný uživatel má). Šikana, ze které se v letech minulých stala kyberšikana, se dnes přestěhovala také na internet a sociální sítě. Snadnost zveřejňování čehokoliv, zejména fotografií, znamená, že šikanovat lze nebývale rychle, efektivně a v podstatně větším rozsahu a měřítku. Stále platí, že téměř polovina českých dětí je vystavena některé z forem kyberšikany. Přímo na Facebooku se s šikanou setkalo 30 % dětí. Na Facebook nepatří řada údajů a informací – v žádném případě osobní údaje, lechtivé a osobní fotografie, cokoliv čeho by bylo možné o chvíli později litovat. Z konkrétních údajů by se na Facebooku nemělo objevit telefonní číslo, adresa bydliště, vlastní používaná emailová adresa, adresy pro Skype, ICQ či další komunikační prostředky, heslo k účtu, PIN k telefonu ani platební kartě. Na Facebooku je dobré dodržovat některé zásady bezpečnosti – neklikat na odkazy, které právě někdo poslal v chatu a které vypadají podezřele, používat podivné aplikace slibující nesplnitelné, komukoliv cizímu dávat heslo pro přístup na Facebook, přidávat si mezi přátele cizí lidi, psát či chatovat si s cizími lidmi. Vždy platí, že pokud jsou děti patřičně postrašeny, podaří se přispět k tomu, že se budou chovat bezpečněji. Je důležité omezit dobu, kterou tráví u počítače. Všímat si samozřejmě toho, co na počítači dělají. Ukazovat jim příklady toho, jak vypadají podvodné účty, škodlivé aplikace, spam, snaha o získání osobních údajů, podvodné maily, počítačové viry šířené v chatu. Velmi výrazně je nutné je varovat před neznámými lidmi na Internetu a jasně jim ukázat, že jakékoliv setkání se s takovýmto neznámým člověkem je cesta, jak se dostat do rukou úchylů či pedofilů. Jasně je naučit, že nikdy nebudou nikomu dávat své heslo, ani ho psát kamkoliv na internetu jinam, než přímo a jenom na Facebook. Zajímavé a užitečné infografiky

|IT dovednosti|21

•

Infografika: Jak jsou na tom na Facebooku rodiče a jejich děti? http://www.justit.cz/wordpress/2012/01/14/infografika-jak-jsou-na-tom-nafacebooku-rodice-a- jejich-deti/

-

•

Infografika: Děti milují tablety http://www.justit.cz/wordpress/2012/08/30/infografika-deti- miluji-tablety/

-

•

Co nejvíce čtou děti a mládež? Textovky … Knihy a e-knihy na tom nejsou nijak skvěle http://www.justit.cz/wordpress/2012/09/09/co-nejvice-ctou-deti-amladez-textovky-knihy-a-e- knihy-na-tom-nejsou-nijak-skvele/

•

Infografika: Tajný online život mladistvých http://www.justit.cz/wordpress/2012/09/21/infografika-tajny-online-zivotmladistvych/

-

•

Infografika: Rodiče a Facebook http://www.justit.cz/wordpress/2011/08/17/infografika-rodice- a-facebook/

-

|IT dovednosti|22

7 Nebezpečný a nezákonný obsah na internetu a jak s ním naložit Těžko se najde člověk, který by pochyboval o tom, že internet je zásobárnou informací, ale i bludů. Stejně tak na něm lze nalézt množství obsahu zajímavého, poutavého, přínosného, vzdělávacího atp., ale i zákeřného, nebezpečného až nelegálního, jinými slovy závadného. Děti se se závadným obsahem dříve či později někde setkají, a je proto lepší se připravit na to, s čím se mohou setkat, abychom byli schopni adekvátně a připraveně reagovat. Podoby závadného obsahu jsou bohaté. K nejčastějším patří pornografie, násilí, extremismus, sebepoškozování, porušování autorských práv a posměšný nebo vulgární obsah. Často se jedná o obsah jednoznačně nežádoucí a závadný, nemusí však jít zároveň o obsah nelegální. Od toho se pak odvíjí možnosti, jak s ním naložit, resp. jak zabránit jeho přístupnosti. Ovšem jak nelegální, tak i legální závadný obsah mohou mít podobně nežádoucí dopad na ty, kdo se s ním setkají.

7.1 Nebezpečný obsah K nevhodnému až nebezpečnému obsahu, který ještě není za hranicí legálnosti, patří různé weby zaměřené na sebepoškozování, hanlivé weby, dílčí příspěvky v diskusích a zákeřné odkazy, obsah nevhodný s ohledem na věk: kolující násilná videa a sexuální tematika. Hanlivé weby Nemusí se jednat vždy jen o weby, častým místem různých hanlivých komentářů bývají např. i internetové diskuse v reakci na ten či onen článek, a to prakticky bez ohledu na jeho vlastní obsah. Dále pak blogy, komentáře na sociálních sítích i samotné zesměšňující profily na sociálních sítích atp. Namířeny mohou být různými směry. Začít lze u jednotlivce, v takových případech jde pravděpodobně o projev kyberšikany, kdy se útočník či skupina útočníků baví zveřejňováním posměšných komentářů, nelichotivých fotografií atp. Zatímco široké okolí se baví, oběť je traumatizována svým ponížením a množstvím svědků a případně i přisazujících si osob. Jindy je cílem nejen jedinec, ale celá skupina osob, spojená nějakou konkrétní vlastností: vírou, barvou pleti, sexuální orientací, politickým názorem,

|IT dovednosti|23

ekonomickým zázemím atp. Nemusí však jít jen o cílené útočení, najdou se i tací, kdo dští zášť a vulgarity na jakékoliv téma – takoví pak hojně přispívají svými výplody v mnoha veřejně přístupných internetových diskusích. Co by děti měly vědět? Nenechávejte se zatáhnout do vulgárních diskusí, byť třeba cítíte upřímné rozhořčení nad názory přispěvovatelů – často pouze ventilují svou zlost bez ohledu na Vaše argumenty. Specifickou formu útoků představují zesměšňující videa a fotografie zveřejněné na internetu: videa nejčastěji na serveru Youtube.com a fotky na Facebooku a jiných sociálních sítích. Opět se jedná mnohdy o projev nebo začátek kyberšikany, zpravidla jde o autentické video pořízené ve chvíli, kdy se oběť ocitá v zahanbující situaci (střevní potíže na záchodě ve škole, zkrat učitele ve třídě, vyprovokování od okolí atp.). Nepodílejte se na šíření zesměšňujících videí, příštím terčem můžete být právě Vy. Na YouTube.com a jiných serverech zaměřených na sdílení videí lze narazit mimo jiné i na násilná videa. Některá z nich pak mezi dětmi kolují a slouží jako zdroj zábavy, byť se třeba jedná o reálné násilí. Vzhledem k času strávenému v kyberprostoru mají děti většinou jen velmi mlhavou představu o fyzické bolesti a těžko posoudí reálnost videa nebo se vcítí do oběti. Násilí se pak snadno stává normou jejich chování až do okamžiku, kdy samy nabudou nějakou bolestnou zkušenost. Velkou oblastí obsahu nevhodného pro děti v závislosti na jejich věku je pornografie. Legální weby s pornografií vždy musí mít upozornění na svůj obsah a jeho nepřístupnost do 18 let a smí na nich být přístupná pouze legální pornografie. Je obvyklé, že děti samy s přibývajícím věkem začínají konzumovat pornografii, podstatná je však její forma. Tzv. soft pornografie (např. spíše jen náznakové zobrazení pohlavního aktu) by měla být zcela neškodná, ale hard (detailní zobrazení pohlavního aktu, pohlavních orgánů atp.) či deviantní pornografie (zobrazení různých sexuálních úchylek) mohou vést k rizikovému sexuálnímu chování v budoucnu, nemluvě o pocitech selhání a méněcennosti při nabývání vlastních zkušeností v porovnání s profesionálními pornoherci. Do jisté míry lze k nebezpečnému obsahu zařadit i sexting, tedy sexuálně laděnou komunikaci obvykle doplněnou o fotografie či videa. Jakkoliv jsou sexuálně laděné záběry dětí, které pořizují ony samy, zasílány dál adresátům zpravidla s hrdostí nad vlastním zjevem, v nepovolaných rukou se stávají předmětem posměchu nebo i prostředkem k vyhrožování.

|IT dovednosti|24

7.2

Jak zabránit šíření nebezpečného obsahu

Nešiřte jej. Neupozorňujte na něj. Nepodílejte se na odsuzování jiných, přidávejte se jen do těch diskusí, kde má diskuse vůbec nějaký smysl. Připadá-li Vám někdo zvláště vulgární či urážlivý, nahlašte jeho příspěvky provozovateli diskuse (může zamezit dalším příspěvkům autora pod jeho stávající přezdívkou). Narazíte-li na zesměšňující videa či fotografie, požádejte s vysvětlením správce webu o jejich smazání, pokud tak na Vaši žádost neučinil sám autor nebo jej neznáte. Objevíte-li věkově nezabezpečený pornografický web (např. chybí upozornění o nepřístupnosti do 18 let), web s extremistickým obsahem (např. odsuzování skupiny osob pro jejich víru) nebo jinou formu nebezpečného obsahu (šíření drog atp.), obraťte se na Horkou linku (horkalinka.cz). Ta Vaše nahlášení vyhodnotí a je-li na místě, pokusí se zajistit smazání takového obsahu a případně kontaktuje Policii ČR.

7.3 Nezákonný obsah Jak už to tak bývá v jakékoliv oblasti lidské činnosti, na internetu se lze setkat i s nezákonným obsahem. Jedná se nejčastěji o nelegální pornografii, tzv. hate crimes a extremismus, veřejné týrání zvířat, porušování autorských práv, sociální inženýrství, závažnější hanlivé weby Pornografie Jakákoliv dětská nebo tvrdá pornografie jsou nelegální a jejich šíření je trestné, stejně jako výroba. V případě dětské pornografie je trestné i samotné její přechovávání. Co by děti měly vědět Nakládání s dětskou pornografií je trestné. Pokud si např. kamarádi přeposílají mezi sebou MMS s fotkou přítelkyně jednoho z nich, kterou už lze považovat za dětskou pornografii, dopouští se tím trestného činu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií (v případě mladistvých se hovoří o tzv. provinění). Velmi nebezpečné je vyhledávání potenciálních obětí na internetu ze strany tzv. kybergroomerů. Ti se, zpravidla pod falešnou identitou, snaží z obětí vymámit sexuálně laděný materiál a v nejzávažnějších případech usilují i o osobní setkání tváří v tvář, na kterém svou oběť sexuálně zneužijí (pohlavně ji zneužijí, znásilní, donutí k výrobě dětské pornografie atp.). Kybergroomeři hojně navštěvují chatovací místnosti pro děti a náctileté, internetové seznamky a sociální sítě. Buď záhy po

|IT dovednosti|25

zahájení konverzace přistoupí k lákání fotek atp. (třeba i výměnou za drobné úplatky jako je kredit do mobilu aj.), nebo vystupují dlouhodobě jako spřízněná duše, až ukolébají svou oběť ke slepé důvěře, které následně zneužijí. Nenechte se zlákat k zasílání svých lechtivých fotografií komukoliv na internetu, bez ohledu na nabízené protislužby. Už vůbec se pak nesvlékejte před webkamerou – není nic snazšího, než si Vaše počínání nahrát bez Vašeho vědomí a kdykoliv později použít. Kybergroomer neváhá např. vyhrožovat zasláním takového videa Vašim rodičům, do školy atp., šířit lži o Vaší promiskuitě, homosexualitě atp. Hate crimes Pod výrazem hate crimes se skrývají trestné činy páchané z nenávisti. Jedná se o fyzické i psychické násilí ať už vůči lidem, nebo věcem, verbální i neverbální útoky, kyberšikanu, ponižování, ublížení na zdraví, vraždu z nenávisti, pomluvy, podněcování k nenávisti atp. S extremismem se lze setkat např. na sociálních sítích v podobě stránek propagujících nebo podporujících různá extremistická hnutí potlačující práva a svobody lidí. Mnohdy jsou takové stránky zdánlivě „normální“ – hodnotí např. stávající politickou situaci, shromažďují vtipy vůči skupině obyvatel atp., avšak spolu s běžnými návštěvníky zde vkládají své příspěvky i extremisticky ladění uživatelé, kteří nenápadně podsouvají ostatním své netolerantní postoje. Narazit lze na internetu také na různá násilná videa i přímo stránky glorifikující násilí. Zpravidla je takový obsah jednoznačně nemorální a odsouzeníhodný, ne vždy jde však zároveň o obsah protiprávní. O protiprávní obsah jde např. tehdy, když někdo veřejně (tedy např. na internetu) surovým nebo trýznivým způsobem týrá zvíře. Jiným případem je jakékoliv zobrazení násilí, které má za cíl podněcovat k trestnému činu, k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Co by děti měly vědět K extremismu tíhnou děti s komplexem méněcennosti. Příčinou bývá neschopnost sociální komunikace, nedostatek citových vazeb, neschopnost empatie, chybějící pocit sounáležitosti aj. Neřaďte se mezi ně. Porušování autorských práv

|IT dovednosti|26

„Internet je prostor určený ke sdílení čehokoliv a všeho.“ I to je motivace osob, které poskytují ostatním uživatelům ke stažení nelegálně okopírovaná autorská díla, ať už se jedná o filmy, literaturu, hudbu či software. Porušování autorských práv v menší míře je přestupkem, ve větší míře se jedná již o trestný čin. Co by děti měly vědět Každý člověk si může pořídit pro svou osobní potřebu (účelem nesmí být zisk) kopii autorského díla, avšak nesmí tím dojít k nepřiměřenému dotčení oprávněných zájmů autora. To se však netýká softwaru, jehož kopírování je nelegální, pokud nejde o freeware nebo open-source software. Sdílení autorsky chráněných děl bez příslušné licence je však v každém případě protiprávní. Autorsky chráněné je samozřejmě i dílo hudební. Je proto protiprávní např. zveřejnit na internetu svou PowerPointovou prezentaci, která je ale bez příslušné licence opatřena hudbou staženou z internetu. Vzhledem k množství textů a článků věnovaných prakticky jakémukoliv tématu, které jsou na internetu k nalezení, a k jejich snadnému okopírování, dochází čas od času k jejich duplikaci a plagiátorství, někdy i neuvědomělému. Je-li dílo autorsky chráněno, je možné jeho kopírování do vlastního díla pouze v rámci citace, tzn. včetně řádného uvedení zdroje a označení citované části. Výjimkou jsou pouze různé specifické licence, které výslovně specifikují možný způsob nakládání s dílem. Jako častý zdroj školních referátů, ale i obecně jako vševědoucí encyklopedie je v současnosti hojně využívána Wikipedie. Ta je dostupná pod autorskou licencí Creative Commons: Uveďte autora a zachovejte licenci, je tedy možné její text jakkoliv šířit a upravovat, ovšem za podmínky, že bude řádně uvedený zdroj a výsledný text bude veden pod stejnou licencí (tedy bude šiřitelný a změnitelný s podmínkou uvedení zdroje). Sociální inženýrství Stejně jako v reálném světě dochází k podvodům, krádežím, vydávání se za někoho jiného atp., děje se tak i v kyberprostoru. Útočníci se snaží vylákat z neopatrných uživatelů jejich přístupové údaje k účtům a osobní údaje, snaží se přimět je k převedení nějaké finanční částky na jejich účet pod záminkou dojemného příběhu, infikují napadené počítače svým

|IT dovednosti|27

softwarem buď pro získání souborů, nebo jednoduše proto, že to umějí. Podoby sociálního inženýrství jsou nepřeberné, byť se obvyklé vzorce stále s drobnými obměnami opakují. Motivací je obvykle hospodářský zisk přímý (např. získání přístupových údajů k elektronickému bankovnictví) i nepřímý (např. získání osobních údajů a preferencí pro využití k cílené reklamě a spamu), idealismus (např. napadení vládního webu jako nesouhlas s politickým stavem země) a seberealizace (např. prolomení dobře zabezpečeného webu je výzvou pro vyzkoušení vlastních schopností). Co by děti měly vědět K sociálnímu inženýrství nepatří jen činnost podvodníků, crackerů atp., ale např. i neopráv- něný vstup do počítačového systému nebo neoprávněné nakládání s daty. To zahrnuje třeba i takové jednání, jako přepsání údajů v cizím profilu na Facebooku. 7.3.1 Co dělat s nezákonným obsahem Obecně lze doporučit obrátit se s nezákonným jednáním na Policii ČR, v případě závadného jednání s internetem nejlépe prostřednictvím jejich nahlašovacího formuláře pro kyberkriminalitu na adrese http://aplikace.policie.cz/hotline/. Někdy je však podstatné především rychle zabránit šíření takového obsahu, a za tím účelem je možné obrátit se i jinam. Pokud se setkáte s nezákonnou pornografií nebo extremistickým webem, nahlašte jej na Horkou linku (horkalinka.cz). Pokud možno i spolu se zasláním screenshotu nebo bližším uvedením místa pro případ, že již obsah nebude později dostupný nebo bude těžko vyhledatelný. Horká linka obsah vyhodnotí a v případě, že by mohl být opravdu nelegální, zašle oznámení na Policii ČR. Co se týče porušování autorských práv, je vždy třeba si před kopírováním, úpravami, šířením atp. ověřit, jakým způsobem je dílo chráněno. Není-li nic uvedeno, platí jeho ochrana podle autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů). Nakládání s dílem ale může být upraveno i jinak, např. některou ze specifických licencí (např. Creative Commons) nebo jako freeware u softwaru atp. Co by děti měly vědět

|IT dovednosti|28

Každý člověk si může pořídit pro svou osobní potřebu (účelem nesmí být zisk) kopii autorského díla, avšak nesmí tím dojít k nepřiměřenému dotčení oprávněných zájmů autora. To se však netýká softwaru, jehož kopírování je nelegální, pokud nejde o freeware nebo open-source software. Sdílení autorsky chráněných děl bez příslušné licence je však v každém případě protiprávní. K ochraně před sociálním inženýrstvím patří v prvé řadě pravidelně aktualizovaný a kontrolovaný ochranný software (firewall, antivir). K tomu by měla přistoupit jakási přirozená obezřetnost: pokud Vám někdo nabízí něco zdánlivě zadarmo, láká Vás výhodnou nabídkou, „náhodně“ Vás vybere jako svého dědice atp., nevěnujte tomu pozornost, stejně jako byste se v reálném světě nenechali zavléci do temného průchodu pod záminkou výhodné koupě automobilu atp. Stejně jako máte mít zabezpečený počítač ochranným softwarem, měli byste mít zabezpečeny i chytré telefony, tablety atp. Nenechte se zlákat zdánlivě výhodnými nabídkami čehokoliv zadarmo a dávejte pozor při stahování jakéhokoliv obsahu, ať už legálního či zvláště toho nelegálního: s protiprávním softwarem a neoprávněně sdílenými autorskými díly jde často ruku v ruce i malware.

7.4 Škodlivost nebezpečného obsahu Setkání se s nebezpečným či nezákonným obsahem s sebou může nést mnohé neblahé důsledky. Např. násilný obsah může nepřipraveného diváka traumatizovat, ale především obvykle pokřivuje představu o realitě. Stejně může působit i nevhodná pornografie, tj. konzumovaná v nevhodné podobě (tvrdá a dětská, hard a deviantní), v nevhodném věku (dotyčný pro ni není ještě dostatečně vyzrálý) či v nevhodném prostředí (např. na večírku). Hrozí, že povede k promiskuitě. K násilnému obsahu (i ve formě tvrdé pornografie) se váže i necitlivost k násilí, ať už fyzickému či psychickému. Děti pak nejen přihlížejí závadnému jednání, jsou např. schopny si beze studu přeposílat násilná videa, ale stávají se i samy útočníky: např. násilně útočí (opět fyzicky nebo psychicky) na vrstevníky či třeba učitele a záznam o tom zveřejní na internetu, kde pokračuje trýznění formou dalšího zesměšňování. Kromě toho dopustí-li se ve spojení se závadným obsahem i protiprávního jednání, pravděpodobně budou nuceny strpět příslušnou sankci.

|IT dovednosti|29

Samostatnou kapitolou je způsobená újma napadené oběti. Např. v případě sociálního inženýrství jde nejčastěji o majetkovou škodu poškozeného, u hanlivých webů o psychické trauma oběti zhoršující se spolu s počtem přihlížejících svědků. Co by děti měly vědět Dopustí-li se dítě ve spojení se závadným obsahem protiprávního jednání, jeho počínání nebude bez důsledků. Dítě mladší 15 let sice není odpovědné za přestupek ani trestný čin, ale soud mu za tzv. čin jinak trestný může uložit některé opatření k nápravě. Od 15 do 18 let se dítě nazývá mladistvým, je odpovědné za spáchaný přestupek a je-li dostatečně rozumově a mravně vyspělé, pak i za tzv. provinění (trestný čin spáchaný mladistvým). Soud mu může uložit výchovné opatření, ochranné opatření či opatření trestní. Za spáchání přestupku po dovršení 15 let hrozí dítěti napomenutí, pokuta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci.

7.5 Několik rad, jak reagovat na nebezpečný obsah Především je vhodné, aby se děti (v závislosti na jejich věku) s nebezpečným obsahem vůbec nesetkávaly. Nápomocny k tomu mohou být např. filtry v internetovém prohlížeči (lze nastavit např. zákaz zobrazení stránky obsahující výraz „porno“ atp.). Pokud už se dítě s nevhodným obsahem setká, je velmi důležité dát mu k němu nadhled. Např. vysvětlit, že zobrazené násilí není reálné, nebo že zesměšňující video může být sice na první pohled rádoby vtipné, ale že jeho šíření způsobuje identifikovatelné oběti značné utrpení. Postupně vznikají a ustalují se pravidla slušného chování na internetu, tzv. netiketa. Stanovte si s dětmi, jaká by tato pravidla mohla být, co by se mělo stát normou při internetové komunikaci (např. nebýt vulgární). Snažte se děti vést ke koníčkům v reálném světě, pokud možno ve spolupráci s jejich vrstevníky. V budoucnu pak budou snáze komunikovat tváří v tvář, snáze se naučí empatii vůči pocitům druhých a díky fyzickému kontaktu s ostatními získají reálnější představu o fyzičnu v reálném světě (ať už jde o bolest nebo hranice vlastních možností aj.).

|IT dovednosti|30

Věnujte pozornost pocitům a trápení dítěte, i když Vám může připadat v porovnání s tím Vaším malicherné. Budete tak mít šanci předejít vzniku závislosti dítěte např. na sebepoškozování nebo na jeho podlehnutí kouzlu kybergroomera. Požádat o odstranění závadného obsahu můžete nejen autora, ale i správce či provozovatele webu. Nevyhoví-li Vám nebo nechcete-li se tímto krokem zabývat (zejména v případě odstraňování závadných profilů na Facebooku je tento postup extrémně zdlouhavý), požádejte o pomoc Horkou linku. V případě protiprávního obsahu se můžete obrátit na Policii ČR či jakékoliv státní zastupitelství (máte-li podezření, že se jedná o trestný čin). Je-li porušováno právo na ochranu osobnosti (např. neoprávněným zveřejněním ponižujícího videa), můžete se obrátit se žalobou na civilní soud.

|IT dovednosti|31

8 Jak zvýšit ochranu a bezpečí svých dětí při užívání internetu 8.1 Zajímejte se! Základním pravidlem vzájemného soužití, které může mimo jiné ovlivnit bezpečné užívání internetu, je vytvoření přátelské atmosféry a důvěrného rodinného prostředí. Za tímto účelem je vhodné, abyste o sebe projevovali dostatečný zájem, hovořili spolu, navzájem si pomáhali, společně sdíleli úspěchy i potíže, otevřeně hovořili o nebezpečí na internetu, trávili spolu volný čas (dovolené), navzájem se povzbuzovali a chválili. 8.1.1 Věnujte se dětem a buďte s nimi Je důležité, abyste s dětmi budovali vzájemnou důvěru, společně diskutovali, zajímali se o nové věci, snažili se porozumět dětským činnostem a byli vstřícní k diskusi o problémech, na které mohou děti při užívání internetu narazit. Rady a návody •

Mluvte s dětmi a zajímejte se o to, jak tráví čas na internetu, jaké vyu- žívají služby nebo s jakými potížemi se na internetu setkali. (Diskutujte a dotazujte se dětí, co považují za výhody internetu a proč, jaká vnímají nebezpečí a jaká rizika z nebezpečí vyplývají.)

•

Naslouchejte dětem a včas reagujte na změny v chování.

•

Zapojujte se do aktivit svých dětí v chatu a bavte se společně s dětmi. (Společně s dětmi vyhledávejte na internetu zajímavosti k volnočasovým aktivitám, potřebné informace pro plánovanou dovolenou, zapojujte se do zábavy, kterou nabízí internet.Konzultujte s dětmi své aktivity na počítači, zapojujte se do pracovních činností svých dětí na internetu.)

•

Zajímejte se o kamarády a online přátele (přístupné na síti) svých dětí.

•

Povzbuzujte děti, aby k Vám byly otevřené, ukazovaly Vám co umí a sdělovaly podivné nebo nepříjemné věci zjištěné na internetu, kterým nerozumí. (Žádejte své děti, aby Vám předvedly co na internetu umí. Naučte se od dětí pracovat s chatovacím (diskusním) programem, který děti používají.)

•

Pomáhejte dětem dodržovat pravidla slušného chování na internetu. (Představte dětem pravidla slušného chování a pokuste se společně prodiskutovat užívání těchto pravidel při komunikaci na internetu. Pomozte dětem pochopit, jaká sdělení a způsoby chování mohou u ostatních vyvolávat nepříjemné pocity.)

•

Vysvětlujte dětem, že vše co je sdělováno na internetu nemusí být vždy pravda, stejně jako lidé nemusí být těmi, za které se vydávají. (Prodiskutujte s dětmi, co je

|IT dovednosti|32

pravda a co je lež, jaký je rozdíl mezi dobrem a zlem.Vyhledávejte si případy, ve kterých byly děti přes internet zneužity devianty, šikanovány vrstevníky nebo obtěžovány a společně s dět- mi tyto případy prodiskutujte.) •

Oceňujte a chvalte své děti za dodržování pravidel bezpečného užívání internetu. (Třeba i jen slovní pochvalou odměňujte své děti vždy, když zjistíte, že se zachovaly správně.)

8.1.2 Nezapomínejte na sebe Jste důležitými životními rádci a pomocníky svých dětí, proto udělejte vše, abyste byli svým dětem vhodnou oporou s odpovídajícími znalostmi a informacemi. Není nic lepšího, než moudrý a vzdělaný rodič, proto začněme u sebe! 8.1.3 Rady a návody •

Vzdělávejte se, zdokonalujte a vyhledávejte nové informace. (Navštěvujte stránky zaměřené na vzdělávání v internetovém prostředí. Využijte vzdělávacích služeb ve Vašem okolí, které jsou zaměřené na počítačovou gramotnost.)

•

Zajímejte se o nové trendy, sledujte vhodné internetové stránky. (Zkoušejte nové věci, nebojte se internetu. Zajímejte se, jaké mají děti zkušenosti online (v přímém spojení), jak umějí zacházet s počítačem.)

•

Nepřehlížejte v médiích případy, které sdělují důsledky nebezpeč- ných jevů spojených s internetem. (Sledujte v tisku, TV, rozhlase i na internetu aktuality z oblasti internetové kriminality a její prevence.)

•

Buďte příkladem pro děti i své okolí.

•

Stůjte za svými rozhodnutími a nenechávejte se obměkčit. (Při sdělení rozhodnutí buďte jednoznační a přímí.)

•

Převezměte vlastní iniciativu a upozorňujte na nevhodný obsah na internetu. ( Setkáte-li se v prostředí internetu s nezákonným nebo nevhodným obsahem, ohlaste tyto závadné stránky prostřednictvím Horké linky – www.horka-linka.cz)

8.1.4 Buďte pozorní ke změnám Dávejte pozor na varovné signály, které mohou upozornit na to, že s Vaším dítětem není něco v pořádku a hrozí nebezpečí. Je třeba mít „otevřené oči“, pečlivě vnímat své děti a být pozornými ke všemu, co děti obklopuje. Ne vždy je možné zabránit problémům, přesto je možné včasným zásahem zmírnit nebo zcela zastavit prohlubující se potíže. Varovné příznaky •

Dítě se stává tajnůstkářem, snaží se být více o samotě.

•

Vyhýbá se odpovědím, odmítá Vaši přítomnost u počítače.

|IT dovednosti|33

•

Používá neobvyklé programy, s jejichž účelem Vás odmítá seznámit.

•

Maže stopy své činnosti na internetu.

•

Provádí podezřelé aktivity a v pravidelném čase vyžaduje být u po- čítače.

•

Častěji žádá finanční prostředky, a to ve vyšších částkách.

•

Odmítá se bavit o tom, co na počítači dělá a s kým komunikuje.

•

Na počítači chce trávit veškerý svůj volný čas.

• Návody jak příznaky odhalit •

Všímejte si svých dětí a pozorujte, jak se při práci na počítači chovají, jak s Vámi hovoří, jak se projevují.

•

Sledujte historii navštívených webových stránek (otevřít internet / kliknout na ikonu s označením „Historie“).

•

Evidujte si, kolik jste svým dětem měsíčně předali finančních prostřed- ků pro osobní potřebu.

•

Zapisujte si, kolik času denně tráví Vaše děti u počítače.

•

Sledujte, zda se Vám dítě nevyhýbá.

•

Ujistěte své děti, že pokud je někdo obtěžuje, nikdy to není jejich vina.

•

Nabízejte svým dětem možnost, že se Vám mohou se svými problémy svěřit.

•

Při zjištění závažných problémů informujte okamžitě příslušné institu-ce poskytující poradenství, pomoc, ochranu, apod.

8.1.5 Buďte důslední! Aby byla Vaše výchova k bezpečnému užívání internetu účinná, je vhodné společně vybudovat potřebné hranice, které budete Vy i dítě respektovat. Je důležité vytvořit taková pravidla, která budou pro děti srozumitelná, nikoli zavádějící či zmatečná. Nastavený systém by měl dětem pomoci rozpoznat povinnosti, zákazy či vlastní odpovědnost. Nezapomeňme, že případná nedůslednost v dodržování nastaveného řádu, může dítě uvádět ve zmatek! 8.1.6 Určete hranice a povinnosti Bezpečného užívání internetu dosáhnete zejména vytvořením bezpečného prostoru, a to nejen umístěním počítače na viditelné místo, ale také nastavením oblastí, které umožňují přístup pouze ke schváleným a důvěryhodným stránkám. Odepřít nevhodné a závadové stránky můžete prostřednictvím schválených pravidel bezpečného užívání internetu, nebo i

|IT dovednosti|34

pomocí technických opatření uvnitř počítače (internetové prohlížeče, filtry, uživatelské účty a jiné). 8.1.7 Rady a návody •

Umístěte počítač do společné místnosti, která brání dětem v neomezeném fyzickém i časovém přístupu na internet. (Vytvořte v obývacím pokoji nebo jiné společně užívané místnosti pracovní místo, kam umístěte počítač dítěte.)

•

Sestavte společně s dětmi jasná a srozumitelná bezpečnostní pravidla pro užívání internetu, která se snažte všech za všech okolností dodržovat. (Na viditelné místo si ve Vaší domácnosti vyvěste společně stanovená pravidla, kterými se při práci na internetu řídíte. Sdělte dětem, co je při používání na internetu nezákonné, včetně stahování softwaru.)

•

Důsledně kontrolujte dodržování bezpečnostních pravidel pro uží- vání internetu a prosazujte postih, pokud děti pravidla poruší. (Každý měsíc si pravidla projděte a ověřte si, že jsou dodržována. Jako trest nepoužívejte zákaz internetu, neboť si děti najdou k internetu jinou a méně bezpečnou cestu.)

•

Pomáhejte dětem vybrat vhodná přihlašovací jména do svých činností a zdůrazňujte, aby neprozrazovaly žádné osobní informace. (Společně s dítětem vyberte nebo překontrolujte vhodná přihlašovací jména.)

•

Trvejte na tom, aby děti nikdy neposkytovaly osobám na internetu svou adresu, telefonní číslo, věk, fotografie ani žádné jiné osobní informace, včetně toho, kam chodí do školy nebo kde tráví svůj volný čas.

•

Poučte děti, aby se nikdy osobně nesetkávaly s přáteli z internetu bez Vašeho vědomí a souhlasu.

•

Určete společně s dětmi, kolik času smí trávit na internetu. (Je vhodné, abyste dětem předškolního věku při práci na internetu asistovali.)

•

Nastavte v počítači programy funkce rodičovské kontroly. (Vytvořte také na internetu seznam oblíbených a vhodných stránek (otevřít internet / otevřít záložku „Oblíbené“ / kliknout na odkaz „Při- dat k oblíbeným položkám“). Dítě se jediným kliknutím myši (přes záložku „Oblíbené“) dostane přímo na požadovanou stránku.)

•

Kontrolujte historii navštívených stránek na internetu. (Sledujte historii navštívených webových stránek - otevřít internet / kliknout na ikonu s označením „Historie“. Urážlivé a vulgární zprávy, které dítě obdrží, si ukládejte jako případný důkaz.)

•

Oceňujte dítě za bezpečné chování na internetu a dodržování pravidel.

|IT dovednosti|35

9 Softwarové zabezpečení počítače 9.1 Windows Live Zabezpečení rodiny Microsoft uvolnil novou verzi své aplikace Windows Live Zabezpečení rodiny. Ta vám pomůže sledovat činnost vašich potomků na počítači odkudkoli z internetu a případně jejich aktivity patřičným způsobem korigovat. Bezpečnost dětí na internetu je stále častěji skloňována ve všech pádech. O hlouposti a naivitě některých mladých brouzdalů sice můžete při sledování televizních zpráv pochybovat, ale stačí si otevřít některé seznamky nebo komunitní servery a zjistíte, že skutečnost je mnohdy několikrát horší, než v televizi. Nejmladší uživatelé internetu si skutečně nedávají pozor na to, s kým a o čem komunikují, natožpak komu posílají své fotografie. Ve Windows Vista najdete základní pomůcku pro sledování činnosti svých potomků, resp. kterýchkoli jiných uživatelů počítače. S její pomocí lze omezit čas, kdy se tito uživatelé mohou k počítači přihlásit, činnost, kterou budou provádět (v pátek třeba zakážete hraní her), i webové stránky, které budou navštěvovat. Nová verze nástroje Windows Live Zabezpečení rodiny toto monitorování ještě více upravuje a dává rodičům více možností dohledu na svými potomky. Přehled změn a vylepšení hovoří o vzdáleném sledování odkudkoli z internetu a spolupráci s uživatelskými účty přímo ve Windows. 9.1.1 Instalace a základní nastavení Instalační soubor nového Windows Live Zabezpečení rodiny si stáhněte z webových stránek download.live.com/familysafety. Instalátor je společný pro všechny programy z balíčku Windows Live. Nabídne vám tedy buď aktualizaci stávajících programů, nebo doplnění nainstalované sady novými aplikacemi.

|IT dovednosti|36

Při prvním spuštění Zabezpečení rodiny budete vyzváni k zadání přihlašovacího jména a hesla k účtu Windows Live ID. Používáte-li službu Hotmail, Xbox Live nebo program Messenger apod., pak už tento účet máte. V opačném případě je třeba se nejprve zaregistrovat. Klepněte na odkaz Zaregistrovat se. Ve webovém prohlížeči se vám zobrazí webový formulář pro vytvoření účtu Windows Live ID. V něm klepněte na odkaz. Můžete také použít vlastní e-mailovou adresu, zadejte svou e-mailovou adresu, zvolte si heslo (nejlépe jiné než k e-mailu), doplňte ostatní osobní údaje, opište kontrolní kód a ve spodní části stránky klepněte na tlačítko Souhlasím. Na zadanou e-mailovou adresu vám přijde zpráva, ve které je nutné novou registraci potvrdit klepnutím na vložený odkaz.

|IT dovednosti|37

Jakmile se přihlásíte, nabídne Zabezpečení rodiny seznam uživatelů v počítači. Váš potomek samozřejmě musí mít samostatný uživatelský účet. Pokud tomu tak není, klepněte na nabízený odkaz pro vytvoření účtu nového. Je také vhodné, aby uživatelský účet vašeho potomka neměl práva správce systému, ale aby se jednalo o standardní uživatelský účet.

Vyberte tedy účet nebo účty, které chcete sledovat a pokračujte tlačítkem Další. Následuje spárování uživatelského účtu se členy rodiny. To je nabídka, ve které jsou jednak účty Windows Live ID, ale můžete si mezi ně přidat i konkrétního uživatele přímo ze systému. V ukázkovém příkladu na obrázcích jsme jednoduše vybrali přidání Dítěte mezi členy rodiny.

Nyní klepněte na tlačítko Uložit a počkejte na dokončení nastavení. Od této chvíle je program aktivován s nějakými výchozími pravidly pro filtrování webů a protokolováním aktivit. Okno můžete zavřít.

|IT dovednosti|38

9.1.2 Změna nastavení a sledování potomka Desktopového klienta Windows Live Zabezpečení rodiny už v podstatě nebudete potřebovat - snad jen v případě, že budete chtít nastavit sledování dalších uživatelů v počítači. Veškeré další operace, jako je změna nastavení a prohlížení protokolu, provádíte ve webovém prohlížeči na adrese familysafety.live.com. Tohle má velkou výhodu na rozdíl od Rodičovské kontroly obsažené přímo ve Windows. Nastavení totiž upravíte odkudkoli z internetu. Do aplikace se přihlaste svým účtem Windows Live ID. Uvidíte seznam přidaných a sledovaných uživatelů s možností každému z nich upravit nastavení a prohlédnout si jeho statistiky. Windows Live Zabezpečení rodiny zde nabízí vyfiltrování událostí týkajících se aktivity na internetu, aktivity přímo na webu a aktivity v počítači obecně. Filtrování je možné provést podle data.

Ze začátku v podstatě stačí, když program necháte nainstalován a zjistíte, co vlastně váš potomek na počítači provádí. Až si po několika dnech prohlédněte hlášení, můžete přistoupit k nějakým restrikcím. Ve výpisu uživatelů na titulní stránce zabezpečení rodiny klepněte u uživatelského účtu svého potomka na odkaz Upravit nastavení. Aplikace vám zde nabídne čtyři základní sekce. Jako první si vyberte Filtrování webů. Standardně je zapnuto a nastaveno na hodnotu Základní. Při ní je u dětí blokován obsah pro dospělé. Chcete-li, je možné pravidla zpřísnit, případně si vytvořit vlastní seznam blokovaných webových stránek. Samostatnou volbou určíte, zda potomek může stahovat do počítače soubor z webu.

|IT dovednosti|39

Protokolování aktivit je v podstatě jen zobrazení protokolu o činnostech, které potomek na počítači provádí. Viz informace výše. Pokud byste využili možnosti provázat do Zabezpečení rodiny Windows Live ID vašeho potomka, pak vám tento nástroj nabídne sledování seznamu kontaktů vašeho potomka ve většině aplikací, které Windows Live ID využívají - typicky Hotmail, Messenger nebo Spaces. V momentě, kdy si chce potomek prohlédnout nějakou stránku, která je pro něj zablokována, zobrazí se vám v příslušném seznamu požadavek na návštěvu takovéto stránky. Dále už je na vás, zda k ní svému dítěti přístup umožníte nebo nikoli. Toto potomek uvidí ve svém prohlížeči. Stiskem tlačítka pak může požádat o odblokování dané stránky. Zobrazí se mu informace o tom, že jste byli upozorněni.

|IT dovednosti|40

9.2 Norton Online Family Norton On-Line Family Report 2010 již potřetí informuje o tom, zda se to, co si myslí rodiče o činnosti jejich dětí online, shoduje s realitou. Průzkum byl proveden ve čtrnácti zemích světa, které představují různou pokročilost z pohledu používání internetu. Na různé otázky odpovídalo 2 800 dětí ve věku od 8 do 17 let a 7 066 dospělých, ze který bylo 1 669 rodičů. Celý průzkum navíc probíhal ve spolupráci s Anne Collier, konzultantkou v oblasti bezpečí rodin online. Výzkum ukazuje na rozdíly mezi rodiči a dětmi pokud jde o důvěru a chování online, dále na vliv online aktivit na dětskou psychiku a také na pravidla chování online, která si děti vytváří nebo přebírají. V roce 2009 rodiče předpokládali, že jejich děti tráví online polovinu času, než jaká byla skutečnost. V roce letošním jsou představy rodičů mnohem přesnější. Přesto 6 z 10 rodičů neví v jakém rozsahu si děti stahují hudbu, videa a hry z internetu. Rizika, která si rodiče uvědomují, jsou hlavně v možnosti přístupu dětí k nevhodnému obsahu nebo vyzrazení osobních údajů (adresa bydliště, telefon, věk, atd.). Z průzkumu vyplynulo, že 83% dětí hraje online hry, 73% prohlíží internet, 71% dětí používá internet pro zpracování svých školních úkolů a 67% dětí online komunikují s přáteli. Při otázce, zda kontrolovat nebo důvěřovat odpověděla nadpoloviční většina rodičů v anglicky mluvících zemích, že by své děti raději kontrolovalo, než jim důvěřovalo. Naopak při dotazu, zda dodržují pravidla chování při online činnostech odpovědělo 86% dětí kladně. Otázkou ale zůstává, jaká to jsou pravidla chování. Běžná restriktivní pravidla nastavená rodiči již nestačí, ale pozitivní je, že 48% dětí uvedlo, že jsou mnohem opatrnější online, než jejich rodiče. Špatnou zprávou je to, že 2 děti z 10 uvádí, že jejich rodiče vůbec netuší, co jejich děti na internetu dělají. Uklidňující může být fakt, že rodiče budou prvními, na které se jejich děti obrátí s prosbou o pomoc, pokud se jim online stane něco špatného. 9.2.1 Vliv na dětskou psychiku Již 62% dětí na celém světě mělo špatnou zkušenost online!

|IT dovednosti|41

Ale pouze 45% rodičů si je těchto skutečností vědomo. Špatné zkušenosti online mají značné dopady na dětskou psychiku. Jedna pětina dětí lituje něčeho, co udělali online.

|IT dovednosti|42

9.2.2 O programu 15. června 2010 spustil Symantec službu Norton Online Family. Norton Online Family je nástroj, který nabízí pomoc při sledování online aktivit dětí. Je přeložen do desítek jazyků včetně Češtiny. Tato služba by neměla šikanovat děti, ale měl by napomoci porozumět tomu, co naše děti dělají online, co je na internetu zajímá. To nám pak pomůže s dětmi komunikovat na tato témata a přiblížit se pochopení. Průzkum mimo jiné ukázal i to, že děti touží po zapojení svých rodičů do jejich online aktivit. Norton Online Family nabízí nový přístup v komunikaci s dětmi na téma online aktivit.

|IT dovednosti|43

9.2.3 Hlavní funkce Web: •

Blokuje/zobrazí varování před vstupem na nevhodné stránky

•

Zprávy od dětí

•

Filtruje neúmyslné návštěvy stránek

Hledání: •

Ukládá historii hledaných výrazů

•

Filtrování Save Search v nejpoužívanějších vyhledávačích

Sociální sítě: •

Dohled při používání sociálních sítí včetně profilů (věk, pohlaví, atd.)

Čas: •

Nastaví čas, kdy je možno počítač používat v pracovní dny a o víkendech

•

Nastaví čas pro používání na internetu

Rychle zasílání zpráv: •

Povoluje/zakáže kontakty ve službách rychlého zasílání zpráv (ICQ, MSN, SKYPE, atd.)

•

Sleduje IM konverzace

Norton Online Family si klade za cíl snadné ovládání a maximální přehlednost. Jiné produkty se zaměřují pouze na blokování přístupu a nelze je jednoduše použít na analýzu chování dětí. Přehlednost je řešena možností zobrazení pouze rizikových aktivit, takže rodiče vidí pouze relevantní informace. Norton Online Family je systém, ke kterému přistupujete zásadně přes webové rozhraní. To dovoluje snadný dohled kdekoliv, kde je připojení k internetu. Jediné, co je na počátku potřeba udělat, je instalace malé aplikace, agenta, který bude sledovat činnost na počítači, kam byl nainstalován. Jeden agent pak může sledovat i několik uživatelských účtů na jednom počítači. Agent je v tuto chvíli připraven pro operační systémy Microsoft Windows a Apple MacOS. Celý systém Norton Online Family je zdarma a připraven i v českém překladu.

|IT dovednosti|44

10 Bezpečnost dětí na internetu - deset tipů pro rodiče Každý rodič má nedůvěru vůči lidem, kteří komunikují s jeho ratolestí pod zástěrkou anonymity prostřednictvím internetu. Různé podezřelé osoby s nejasnými úmysly jsou pro bezpečnost dětí na internetu největší hrozbou, nebezpečí však může přicházet i od spolužáků ze školy. Být zodpovědným rodičem však nemusí být těžké, níže najdete deset tipů, jak chránit dítě před útoky: •

Monitorujte připojení k webu na počítači dítěte. Nastavte heslo pro připojení a dovolte dětem surfování pouze v čase, kdy můžete jejich aktivity kontrolovat. Po otevřené diskusi s dítětem si stanovte pravidla na užívání internetu.

•

Vlastnit aktualizovaný bezpečnostní software je nevyhnutelné nejen pro rodiče. Bezpečnostní balíčky mimo jiné zpravidla obsahují i funkci rodičovského zámku. Pomocí tohoto nástroje je například možné blokovat webové stránky s potenciálně nebezpečným obsahem.

•

Kontrolujte webovou kameru. Pokud ji zrovna aktivně nepoužíváte, tak ji odpojte nebo vypněte. Její zneužití je pro útočníky jednoduché: existuje malware, který získá přístup k webkameře, aniž by o tom uživatel věděl. Útočník může dítě sledovat, proto kontrolujte, zda je webkamera vypnutá tehdy, kdy má být vypnutá. Napovědět může rozsvěcující se ikonka v době, kdy s kamerou nepracujete. Děti by měli webkameru používat jen v komunikaci s rodinnými příslušníky a kamarády, které dobře znají.

•

Zlaté pravidlo říká, že co jednou na internetu je, už z něj nezmizí. Platí to i tehdy, pokud dříve uvedené údaje či uveřejněné fotografie smažete či zrušíte svůj účet na webové službě. Data už někdo může mít uložené a šířit je dále.

•

Poučte děti o ochraně osobních údajů a soukromí na internetu. Obzvlášť nejmenší internetoví uživatelé by neměli poskytovat osobní údaje neznámým osobám, které znají pouze ze sociálních sítí, diskusních fór a jiných webů.

•

Pokud vaše dítě sdílí zeď na Facebooku se všemi nebo „přáteli přátel“, prakticky jste ztratili kontrolu nad tím, s kým děti přicházejí do styku, třebaže zprostředkovaně. Své dítě poučte a vysvětlete mu, proč je důležité, aby přístup k osobním informacím měli jen dobří známí a kamarádi.

•

Dávejte také pozor, k čemu mají přístup aplikace, které v rámci Facebooku vaše dítě používá. Jak se píše v samotném nastavení aplikací „Aplikace mohou přistupovat k vašemu seznamu přátel a k dalším informacím, které sdílíte se všemi.“

•

Nesdílejte fotografie vašeho čerstvě narozeného potomka či mladšího dítěte na službách jako je Flickr. Nezakládejte mu profil na Facebooku. Pamatujte na to, že sám Facebook vstup dětem pod 13 let zakazuje. Pokud máte přesto neodkladnou potřebu profil založit, sdílejte informace pouze s přáteli, ne s „přáteli přátel“ a už vůbec ne se všemi uživateli na Facebooku. Do přátel si pak přidejte pouze členy rodiny nebo nejbližší kamarády. Pokud použijete pro tento profil skutečné jméno

|IT dovednosti|45

dítěte, připravte se, že mu jej plně přenecháte, až doroste do patřičného věku. Před publikací každého statusu zvažte, zda vám za něj jednoho dne již dospělé dítě nevynadá. Přečtěte si znovu bod čtyři – skutečně chtějí přátelé vědět, kolik plenek vaše malá Janička za celý den spotřebovala? •

Poučte dítě o důležitosti vytvoření silného hesla. Kradení profilů na různých webových stránkách není ničím výjimečným. Heslo by nemělo odkazovat k lehce zjistitelným údajům daného dítěte (den, měsíc a rok narození, jméno či přezdívka).

•

Kontrola online aktivit dítěte, sdílení minima informací a silné heslo. Tyto prvky ochrany by měly snížit riziko vzniku kyberšikany. Pokud se však vaše dítě stane její obětí, braňte se a zakročte včas. Spolu s dítětem se snažte činnost útočníkům znesnadnit. Dítě by s útočníkem nemělo komunikovat, s vaší pomocí může jeho profil blokovat či nahlásit správci dané webové stránky, kde dochází k šikaně. Pokud útoky neustávají, kontaktujte pedagogického poradce a policii.

|IT dovednosti|46

11 iUžitečné odkazy SAFERINTERNET.CZ Hlavní české stránky Národního uzlu bezpečnějšího internetu Saferinternet.cz zaměřené na aktuality a rady v oblasti internetové bezpečnosti. Pokud mají rodiče a učitelé zájem podporovat bezpečné a zodpovědné používání internetu, najdou na stránkách Saferinternet.cz potřebné informace, rady a nástroje: http://www.saferinternet.cz

SAFER INTERNET INSTITUTE „Safer Internet Institut je česká nevládní organizace, která byla založena s cílem podpořit studium problematiky bezpečnějšího internetu, vytvořit dokumentační středisko osvědčených postupů a přispívat metodicky ke zvyšování povědomí o bezpečnějším používání internetu a nových komunikačních technologií: http://www.siin.cz

HORKÁ LINKA Chcete-li podat zprávu o materiálech, na které jste na internetu narazili a které podle vašeho názoru porušují zákon, kontaktujte horkou linku: http://www.horkalinka.cz. Horkou linku provozuje Národní uzel bezpečnějšího internetu Saferinternet.cz

LINKA BEZPEČÍ Linka bezpečí je nejznámější česká linka důvěry pro děti a dospívající do 18 let (studenty do 26 let), kteří mohou využívat její služby krizové intervence po telefonu nepřetržitě 24 hodin denně po celý rok. Pomoci se jim dostane také prostřednictvím e-mailové poradny a chatu, které najdou na webových stránkách: http://www.linkabezpeci.cz/

INTERNET HELPLINE (POMOC ONLINE) Linka bezpečí provozuje v rámci národního projektu bezpečnější internet (Saferinternet.cz) asistenční linku http://www.internethelpline.cz nebo také http://www.pomoconline.cz, která poradí v případě, že se mladí uživatelé dostanou na internetu do nesnází.

BEZPEČNĚ ONLINE

|IT dovednosti|47

http://www.bezpecne-online.cz jsou národní webové stránky projektu Saferinternet. cz zaměřené na rozšiřování povědomí o bezpečnosti na internetu a šíření informací o nebezpečných praktikách, zejména pokud jde o kybernetickou šikanu, phishing, spyware a krádeže identity a podobně.

MOBILSTORY.CZ Stránky, které se věnují problematice bezpečného a etického používání mobilních telefonů a mobilních technologií obecně. http://www.mobilstory.cz

INSAFE Evropská síť zaměřená na zvyšování povědomí o internetové bezpečnosti. Organizace si klade za cíl poskytovat uživatelům takovou podporu, aby mohli využívat kladných stránek internetu a vyhnuli se potenciálnímu nebezpečí: http://www.saferinternet.org

|IT dovednosti|48

12 Slovníček pojmů Adresa (URL): adresa konkrétní webové stránky nebo souboru na internetu. Neobsahuje speciální znaky ani mezery a k označení jednotlivých adresářů se používají lomítka. První část adresy označuje používaný protokol a druhá specifikuje název IP adresy nebo domény, kde se příslušné internetové stránky nacházejí. Adresář: organizační jednotka, kterou váš počítač používá k řazení složek a souborů do hierarchické struktury. Příkladem jsou sekce „Moje dokumenty”, „Moje obrázky” apod. Akronym: zkratka vytvořená z prvních písmen slov v určité frázi nebo slovním spojení. Akronymy často používají účastníci chatů, umožňují jim rychlejší komunikaci. Příkladem akronymů jsou např. výrazy LoL, CU, Btw (viz kapitola o komunikaci). Anti-spyware: program bojující proti spywaru. Program kontroluje všechna data přicházející do počítače, vyhledává spywarový software a znemožňuje přístup čemukoli, co by počítač mohlo ohrozit, případně sestavuje seznam podezřelých položek, které mají být vymazány. Antivirový program: počítačový program, který se snaží rozpoznat, izolovat a odstranit počítačové viry a jiný škodlivý software a zamezit jim v proniknutí do počítače. Antivirový program nejprve zkontroluje soubory a vyhledává známé viry a poté upozorní na podezřelé chování počítačových souborů, které se zdají být napadeny. Asistenční linka: e-mailová, někdy též telefonická služba, kterou v některých zemích provozují organizace na ochranu dětí a členové sítě Insafe. Děti se na pracovníky této služby mohou obracet, jestliže narazí na stránky s nelegálním či škodlivým obsahem, a mohou s nimi mluvit o svých nepříjemných či děsivých zkušenostech při používání online technologií. Autor: tvůrce literárního nebo audiovizuálního díla, softwaru, apod. Dílo autora je před nelegálním kopírováním chráněno autorskými zákony. Autorská práva: soubor exkluzivních práv, která stanovují, jak lze dále využívat určitý nápad, práci či informaci. Symbolem pro autorská práva je značka ©. Avatar: profil uživatele, který se skládá z uživatelského jména a obrázku, ikony nebo trojrozměrné postavičky a používá se v online počítačových hrách a virtuálních světech. Bezplatný software a volně šiřitelné programy (freeware a shareware): obecně lze říci, že software je chráněn autorskými právy a nelze ho proto volně stahovat. V případě bezplatného softwaru dal držitel autorských práv souhlas k jeho užívání zdarma. O volně šiřitelném softwaru mluvíme tehdy, kdy držitel autorských práv souhlasí s jeho bezplatným užíváním např. s omezenou funkčností. V některých případech je uživateli dána možnost za užívání shareware dobrovolně zaplatit. Blog: zkratka anglického slova „weblog”. Webové stránky vytvářené jednotlivcem nebo skupinou. Autoři je obvykle denně aktualizují a vkládají na ně texty, fotografie, audiovizuální soubory a odkazy.

|IT dovednosti|49

Blogování: zapisování do blogu a jeho průběžná aktualizace. CD-ROM: akronym vytvořený z výrazu „Compact Disc Read-Only Memory” („kompaktní disk pouze pro čtení”). Data z disku lze číst pomocí počítače a uložené informace není možné měnit. CD-ROMy se často používají k distribuci počítačového softwaru. Cookies: soubor, který se do vašeho počítače uloží po návštěvě určitých webových stránek. Při každé další návštěvě těchto stránek je cookie zaslán zpět na server, kde jsou webové stránky umístěny. Cookies umožňují uložit vaše nastavení stránek a jsou používány pro uskutečňování prodeje přes internet. Pokud cookies odmítnete, může vám být přístup na některé stránky odepřen. Cracker: člověk, který se ilegálně nabourává do počítačových systémů. Crackovat: prolamovat ochranu autorských práv a pořizovat ilegální kopie komerčního softwaru. Červ: zvláštní druh viru, který sám sebe kopíruje a může se samovolně šířit na velké množství počítačů, napadat sítě, snižovat rychlost připojení počítače k internetu, vypnout počítač, apod. Dětská pornografie: zákony v různých zemí definují dětskou pornografii různě. Základní společná definice dětské pornografie říká, že jde o fotografii, na které je osoba v dětském věku zapojena do aktivity prokazatelně sexuální povahy nebo vzniká dojem, že je aktérem takové aktivity. Digitální hra: hra vytvořená autory her a určená pro hraní na počítači. Online hra je definována jako digitální hra, kterou je možné hrát pouze pokud je k dispozici připojení na internet. Může se jednat i o hru pro více uživatelů. Diskusní skupina: viz definice pojmu fórum. Domovská stránka: webová stránka, která se automaticky zobrazí po spuštění internetového prohlížeče. Stejným slovem se označuje také první nebo hlavní stránka ze souboru stránek vzájemně propojených (viz definice pojmu website). E-mail: prostředek pro písemnou komunikaci po internetu. K zasílaným zprávám je možné přiložit počítačový soubor jakéhokoli typu – text, obrázky, audio nahrávku aj. E-mailová adresa: virtuální místo, na které mohou být doručeny e-mailové zprávy. Emailové adresy se skládají ze dvou částí, které jsou odděleny znakem @. Emotikon: obrázek či ikona používané k vyjádření pocitů a emocí (např. smajlík). Emotikon lze vytvořit kombinací standardních kláves pro písmena a interpunkční znaménka, nebo použít již připravené obrázky. Ty jsou k dispozici v chatovacích a herních místnostech, na službách pro instant messaging, v mobilních telefonech apod.

|IT dovednosti|50

Filtr: zařízení, které reguluje přístup k informacím či určitým internetovým službám, varuje před problematickými webovými stránkami, vytváří záznamy o pohybu uživatele na internetu a blokuje přístup na nedůvěryhodné stránky. Filtrovací systémy mohou být nainstalovány do samostatně fungujících počítačů, na servery, do telefonů s přístupem na internet apod. Filtr spamů: aplikace, která identifikuje spamy a zabraňuje jejich ukládání mezi došlou poštu v e-mailové schránce. Firewall: je ochranná bariéra, která sleduje a omezuje přenos informací mezi počítačem a sítí nebo Internetem. Poskytuje ochranu proti uživatelům, kteří by se mohli pokusit o přístup k počítači z prostoru vně bez vašeho povolení. Fórum: online diskusní skupina, jejíž členové sdílejí podobné zájmy a na internetu si mohou veřejně zasílat vzkazy k nejrůznějším tématům. Grooming (lákání na schůzku): situace, kdy chatovací místnosti využívají pedofilové. Představují se dětem jako jejich vrstevníci a pokoušejí se je vylákat na schůzku. Navazují hovor s účastníky diskuzí a zjišťují informace o místě jejich pobytu, zájmech, koníčcích a sexuálních zkušenostech. V konverzacích o sexu se nejrůznějšími způsoby snaží děti zaujmout. Hacker: často užívaný termín pro osobu zabývající se crackováním/nabouráváním počítačů (viz definice pojmu “cracker”). V počítačových kruzích toto slovo také označuje počítačového nadšence. Hardware: pevná část počítače odlišná od softwaru, který pracuje na hardwaru. Hardware se dělí na vnitřní části (základní deska, pevný disk a operační paměť), často označované jako komponenty, a části vnější (monitor, klávesnici, tiskárnu atd.), nazývané také periferie počítače. Heslo: tajná posloupnost znaků, která umožňuje uživateli přístup k souboru, počítači, účtu nebo programu a ostatním uživatelům v takovém přístupu zabraňuje (viz kapitola „Komunikace“). Horká linka: telefonická linka nebo internetová služba, kam se lidé mohou obracet a stěžovat si na existenci stránek, jejichž obsah považují za nelegální, a/nebo na nelegální používání internetu. Způsob, jaký se při projednávání stížností postupuje, musí být zcela průhledný, a organizace provozující horkou linku musí mít podporu vlády, průmyslových společností, soudních orgánů a uživatelů internetu v zemi, ve které působí.

Slovník

Chat: systém synchronní komunikace přes internet. Účastníci chatu si vyměňují písemné vzkazy a ke komunikaci využívají nástroje pro chatování a instant messaging (např. MSN). Chatovací místnost: veřejné virtuální prostředí pro komunikaci v reálném čase. Lidé z celého světa se mohou v chatovacích místnostech setkávat a vzájemně komunikovat prostřednictvím vzkazů, které píší na svém počítači. Pokud vaše děti chatovací místnosti

|IT dovednosti|51

používají, přesvědčte se, že byly vytvořeny speciálně pro uživatele jejich věkové kategorie a že zde komunikace probíhá pod dohledem moderátorů. Instant Messaging (IM): systémy pro rychlou výměnu zpráv – umožňují bezprostřední simultánní elektronickou komunikaci mezi dvěma nebo více uživateli. Pomocí těchto systémů si můžete vybrat pro komunikaci partnery ze seznamu kontaktů. Pokud se některý z vašich kontaktů připojí k internetu, dostanete o tom ihned zprávu. Internet: celosvětová veřejně přístupná síť vzájemně propojených počítačových sítí, prostřednictvím které je možno přenášet a sdílet data. Skládá se z menších domácích, školních, podnikových nebo administrativních sítí, které poskytují různé služby, například informace, e-mail, chat nebo přenos dat. Koš: adresář v počítači, kam se dočasně ukládají vymazané soubory, než jsou nevratně z počítače odstraněny. Stará a nepotřebná data je vhodné z koše pravidelně odstraňovat, aby se uvolnilo místo na pevném disku počítače. Krádež identity: odcizení osobních údajů (např. jména, data narození, čísla kreditní karty) a jejich protiprávní použití. Malware: viz definice pojmu škodlivý software Mobil: zkrácený hovorový výraz pro mobilní telefon, elektronický telekomunikační přístroj, který má stejné základní funkce jako běžný pevný telefon. Dnes má většina mobilních telefonů vestavěný fotoaparát a řada z nich umožňuje i připojení k internetu (placená služba). Mp3: je kódovací formát pro zvukové soubory. Velikost souboru ve formátu mp3 bývá asi desetkrát menší než u původního zvukového souboru, ale kvalita se blíží kvalitě záznamu na CD. Díky malé velikosti souboru a kvalitnímu zachycení zvuku se formát mp3 stal oblíbenou formou ukládání hudebních souborů pro počítače i přenosné přehrávače. Modifi kovat/manipulovat: pozměňovat obrázky, soubory, fotografie nebo ilustrace zjevným nebo skrytým způsobem. V současnosti existuje řada nástrojů, pomocí kterých lze upravovat obsah nebo formu dat, aby se nakonec odlišovala od reality. Nastavení zabezpečení (profil): soubor nastavitelných možností zabezpečení vašeho internetového profilu (viz definice tohoto pojmu). Většinou se tato nastavení týkají otevírání obrázků a souborů, identifikace důvěryhodných poskytovatelů informací a úroveň povolení obsahu nevhodného pro mládež. Nelegální obsah: obsah internetových stránek, který je podle legislativy daného státu protiprávní. Nejčastější typy takového obsahu zahrnují obrázky sexuálního zneužívání dětí, protiprávní aktivity na chatu (např. grooming – lákání na schůzku) nebo publikování materiálů nenávistného nebo xenofobního charakteru. Slovník

Net: zkratka slova „internet“. Netiketa: pravidla slušného chování při komunikaci na internetu.

|IT dovednosti|52

Nevyžádaná pošta: identické zprávy posílané najednou na e-mailové adresy mnoha lidí, kteří o ně nemají zájem. Vzhledem k tomu, že internet je veřejný prostor, neexistuje v podstatě žádný způsob, jak uživatele před nevyžádanou poštou chránit, stejně jako je nemožné zcela odfiltrovat spamy. Oblíbené: nastavitelná složka v prohlížeči, ve které si můžete ukládat zajímavé odkazy/ záložky. Záložky mohou být rozřazeny do podsložek a/nebo označeny klíčovými slovy, což usnadňuje jejich hledání. Odkaz: prvek odkazující na soubor dostupný na internetu (webovou stránku, textový dokument, obrázek, apod.). Kliknutím na odkaz se načte nová stránka nebo nová internetová adresa. Textové odkazy jsou obvykle zobrazovány modrým písmem a podtrženy, ale toto formátování není závazné. Jako odkazy na jiné webové stránky se také často používají obrázky. Ochrana rodiny: funkce nazývaná též „rodičovská kontrola”. Jedná se o nastavení prohlížeče či jiného webového nástroje tak, aby více vyhovoval potřebám dětí. Je možné nastavit filtraci obsahu webových stránek, časový limit, kontrolu her, apod. Ochrana soukromí: soubor nastavitelných vlastností systému, které se nastavují individuálně pro každý účet. Uživatel má možnost určit si míru ochrany svého soukromí a zajistit si ochranu před odhalením osobních údajů, cookies, apod. Online formulář: formátovaný dokument s prázdnými políčky a možností vpisovat informace. Do formuláře v elektronické podobě je možné buď vepsat vlastní text, nebo si vybrat určitou formulaci z předem sestaveného seznamu (rozklikávací nabídka možností). Po odeslání formuláře jsou informace ihned zasílány ke zpracování a zaneseny do databáze. Operační systém: program, který provádí základní funkce počítače a který umožňuje používání ostatních programů. Nejrozšířenější jsou například Windows, Linux nebo Mac OS. Osobní údaje: jakékoli informace, které lze přiřadit určité osobě. Při shromažďování, zpracovávání a přechovávání osobních dat je vždy nutno přesně definovat účel. P2P: sítě P2P (z anglického peer-to-peer) umožňují připojeným uživatelům sdílet data, a to jejich nahráváním nebo stahováním – viz definice těchto pojmů. Jedná se pouze o jeden ze způsobů sdílení dat na internetu. Pozor! Některé způsoby sdílení souborů jsou protiprávní. Panel nástrojů: soubor ikon nebo tlačítek, které jsou součástí softwarové aplikace. Panely nástrojů představuje vždy přístupné a snadno použitelné rozhraní pro provádění nejběžnějších operací. Počítačový program: obvykle nazývaný software. Software tvoří strukturovaná sekvence instrukcí napsaná počítačovými programátory, která umožňuje počítači vykonávat jednotlivé úkony. Počítačový software nejčastěji koupíte na CD-ROMu (viz definice tohoto pojmu), což je médium, kde je program fyzicky uložen. Slovník

|IT dovednosti|53

Počítačový soubor: archiv/soubor vzájemně souvisejících informací (dokumentů, programů apod.) uložený v počítači pod konkrétním jménem souboru. Počítačové soubory lze považovat za moderní verzi papírových dokumentů, které se uchovávaly ve složkách v kancelářích a knihovnách. Port: je rozhraní na počítači, které se používá k připojení jiného zařízení. Porty mohou být interní nebo externí. Interní porty umožňují připojení k disku, jednotce nebo síti, zatímco externí porty slouží k připojování periferních přístrojů, jako je například tiskárna nebo klávesnice. Procesor: neboli „Centrální (řídící) jednotka“ (z anglického „Central Processing Unit, CPU) je ta část počítače, která zpracovává data, vytváří ovládací signály a ukládá výsledky. Spolu s počítačovou pamětí tvoří základní součást počítače. Profil: osobní údaje uživatele uváděné v sociálních sítích, systémech pro rychlou výměnu zpráv, systémech pro online chatování, internetových hrách, apod. Profily mohou být veřejné nebo soukromé a uživatel je může upravovat tak, aby jej co nejlépe reprezentovaly ve virtuálním prostoru. Prohlížeč: program používaný pro zobrazování webových stránek. Mezi nejznámější prohlížeče pro Windows patří programy Internet Explorer, Netscape Navigator a Firefox, pro počítače s operačním systémem Mac OS je to program Safari. Nejnovější verze těchto prohlížečů obsahují nově také možnost nastavení rodičovské kontroly. Prohlížení/prohledávání: využívání prohlížeče k zobrazování webových stránek nebo pouhému surfování na internetu. Přenášení souborů: proces přenášení souborů v počítačové síti. Uživatelé tyto činnosti nejčastěji označují výrazy „nahrávání a „stahování”. Přezdívka: používají se rovněž termíny „uživatelské jméno“ nebo „nick“. Přezdívka je jméno, které si uživatel při využívání internetové služby sám zvolí k označení své osoby. Pod tímto jménem bývá uživatel zanesen v seznamech kontaktů, diskusních skupinách, apod. Pokud si zvolíte vhodnou přezdívku, můžete si na internetu zachovat anonymitu. Přihlášení: souhlas s přijímáním internetové služby – zasílání novinek, používání diskusního fóra, e-mailu, chatové platformy, apod. Uživatelé by měli mít možnost si internetovou službu kdykoli odhlásit. Registrace/přihlášení služby: dobrovolné přihlášení k využívání služby nebo přijímání zpráv, kdy jsou informace zasílány přímo do e-mailové schránky uživatele. Příloha: datový soubor zasílaný společně s e-mailovou zprávou. Prostřednictvím emailových příloh se často šíří červi a viry. E-maily s přílohou od neznámých odesilatelů je třeba považovat za podezřelé. Připojení k internetu/síťové připojení: označuje způsoby připojení uživatelů k internetu. Mezi běžně používané způsoby patří ADSL (přes telefonní linku umožňující zároveň

|IT dovednosti|54

telefonování), Wi-Fi (připojení k místní bezdrátové síti), připojení přes poskytovatele kabelové televize nebo prostřednictvím mobilních telefonů. Rodičovská kontrola: viz definice pojmu „ochrana rodiny”. Sdílení souborů: online výměna souborů mezi jednotlivými uživateli. Termín označuje jak situace, kdy jedinec dává soubor k dispozici ostatním uživatelům (nahrávání), tak proces kopírování dostupných souborů z internetu do vlastního počítače (stahování). Sdílení souborů probíhá nejčastěji prostřednictvím P2P sítí. Second Life (Druhý život): známá trojrozměrná webová komunita provozovaná americkou společností Linden Labs. Uživatelé se účastní života komunity prostřednictvím svých avatarů (viz definice tohoto pojmu), mohou se navzájem ovlivňovat, budovat si domy, zasahovat do prostředí komunity, obchodovat, vydělávat virtuální peníze, apod. Webová adresa komunity je www.secondlife.com Seznam kontaktů/seznam kontaktních adres: soubor kontaktních adres v programech pro instant messaging či zasílání e-mailů, v online hrách, mobilních telefonech, apod. Kontaktní adresy je možné přidávat, odmítat a mazat. SIP-Bench: výzkum podporovaný Evropskou komisí, který testoval třicet ovládacích a antispamových nástrojů a měřil jejich efektivitu při ochraně dětí před škodlivými obsahy na internetu. Skenování: proces, při kterém se tištěný materiál prostřednictvím skeneru převádí do digitální formy. Takto získané digitální materiály lze následně prohlížet jako elektronické soubory na počítači a sdílet je na internetu. Složka: součást systému souborů, která může obsahovat více souborů a/nebo jiných adresářů/složek! Složky mohou obsahovat větší množství dokumentů a jsou používány pro třídění informací. Složka spamů a nevyžádané pošty: označení místa v e-mailové schránce, kam jsou automaticky ukládány zprávy identifikované jako spamy nebo nevyžádaná pošta. Sociální sítě: internetové komunity, jejichž členové mají společné zájmy nebo koníčky a stýkají se a komunikují na internetu prostřednictvím speciálního softwaru nebo služeb (viz stránky sociálních sítí). Software: viz definice pojmu počítačový program. Soukromé: údaje nebo dokumenty patřící soukromé osobě nebo skupině, které nejsou určeny ke zveřejnění, většinou proto, že obsahují něco velmi unikátního nebo osobně citlivého. Soukromí: schopnost uživatele nebo skupiny rozhodovat o přenosu informací o své osobě a zveřejňovat pouze některé z nich. Soukromí je někdy úzce spojeno s anonymitou, tedy přáním uživatele zůstat na internetu nepoznán.

|IT dovednosti|55

Spam: nežádoucí hromadně odesílaný e-mail, většinou komerčního charakteru. Zasílání spamu ostatním uživatelům je jedním z nejčastějších druhů zneužívání internetu. Spyware: malware připojený k souborům stahovaným z internetu, který se tajně automaticky nainstaluje do počítače, monitoruje aktivity uživatele a odesílá informace třetím stranám. Tyto třetí strany bývají většinou společnosti, které se zajímají o osobní profily uživatelů, aby jim mohli cíleně zasílat reklamy nebo informace. Může také jít o crackery, kteří chtějí získat přístup k důvěrným údajům a informacím. Stahování: proces kopírování souboru z online služby do vlastního počítače.

Slovník

Stránky sociálních sítí: virtuální platformy, které hostí komunity uživatelů se společnými zájmy nebo koníčky. Členové si musí vytvořit své uživatelské profily a potom mohou prostřednictvím sdílených nástrojů zveřejňovat texty, obrázky a další soubory, psát vzkazy na nástěnku a účastnit se diskusí. Mnoho stránek sociálních sítí neumožňuje vstup osobám mladším 13 let a zahrnuje nastavení zabezpečení profilu. Šikana: ubližování jiné osobě. Může se jednat o opakované poškozování, výhrůžky, sexistické poznámky, fyzické napadání nebo hanlivé výrazy. Šikanovat může jednotlivec nebo skupina osob. Škodlivý obsah: obrázky, texty, dokumenty apod., jejichž obsah může ublížit. Např. fotografie zobrazující násilí nejsou vhodné pro děti a nezletilé osoby a mají na ně škodlivý vliv. Škodlivý software (malware): zkratka pro anglický termín „malicious (tj. zákeřný) software“. Takový software dokáže vniknout do počítače a poškodit jej bez vědomí uživatele. Jedná se o takzvané viry, červy, trojské koně, spyware, nečestný adware a jiné škodlivé nebo nežádoucí aplikace. Trojští koně: zákeřný kód, malware, který do vašeho počítače může nepozorovaně vniknout při provádění zdánlivě neškodných činností, jako jsou hry, nebo dokonce spolu s antivirovými programy. Trojští koně se většinou sami nekopírují, ale mají za úkol proniknout k citlivým datům nebo zničit data. Mohou také vymazat všechna data na pevném disku nebo odcizit důvěrné informace. Tapeta: vzor, obrázek nebo jiná grafika, která se zobrazí na pozadí plochy počítače. Uživatelský účet: existence účtu umožňuje na internetu ověřit vaši totožnost. Přes své uživatelské jméno a heslo máte přístup k online službám. S pomocí svého operačního systému můžete pro každého člena rodiny vytvořit samostatný uživatelský účet. Upozornění: dialogové okno, které se objeví na obrazovce. V okně je uživateli sdělována určitá informace nebo varování před uskutečněním potenciálně nebezpečné operace. Může se jednat např. o oznámení o nové e-mailové zprávě nebo o stavu antivirové ochrany. USB disk/fl ash disk: malé paměťové médium s vestavěným konektorem USB. Flash disk bývá velmi malý, lehký, snadno připojitelný a přepisovatelný. Uživatelský profi l: soubor informací o konkrétním uživateli softwaru, webových stránek

|IT dovednosti|56

nebo jiných technických nástrojů. Většinou obsahuje informace jako uživatelské jméno, heslo a další údaje (například datum narození, zájmy). Víceuživatelské hry: v angličtině „massive multiplayer games“. Hry, které nabízejí bohatý trojrozměrný svět obydlený tisíci hráči, kteří v něm přijímají role smyšlených postav a soupeří mezi sebou. Většinu této kategorie tvoří hry, kde účastníci tvořivě přijímají role a spolupracují nebo postupují podle daného příběhu. Virtuální agresivita (fl aming): nepřátelské a urážlivé chování uživatelů internetu. Obvykle k němu dochází na diskusních stránkách, v chatovacích místnostech nebo dokonce při výměně e-mailových zpráv. Virtuální šikana/šikana na internetu: šikana prováděná prostřednictvím elektronických médií, obvykle systému pro instant messaging a zasílání e-mailů. Může se jednat o opakované ubližování, výhrůžky nebo sexistické či hanlivé poznámky. Organizátoři internetové šikany mohou zveřejňovat soukromé informace svých obětí nebo na sebe dokonce brát jejich indentitu a jejich jménem publikovat určité materiály s cílem oběti očernit či zesměšnit. Virtuální vlastnictví: soubor objektů, které v rámci internetové hry patří konkrétnímu hráči. Každý hráč virtuálně vlastní svůj virtuální majetek prostřednictvím počítačového terminálu, na kterém se tyto předměty zobrazují. Virus: typ zákeřného kódu, malwaru, který je sestaven tak, aby se šířil prostřednictvím činnosti uživatele. Většinou se šíří spolu s přílohami e-mailů, ale také prostřednictvím „infikovaných“ externích paměťových médií (flash disků, CD-ROMů apod.). Voice over Internet Protocol (VoIP): technologie, která po stažení klientského softwaru umožňuje uživatelům využívat internet k hlasové komunikaci. Takové hovory jsou často zdarma pro uživatele, kteří spolu komunikují přes stejného VoIP klienta (například Skype, Voicebuster). Tyto softwary obvykle umožňují také chatování a sdílení souborů. Vyhledávač: nástroj používaný k vyhledávání informací obsažených na webových stránkách. K nejznámějším patří Google nebo Seznam. Vyhledavače obsahují také stránku pro pokročilé nastavení vyhledávání, kde můžete najít i zajímavá nastavení zabezpečení. Vyskakovací okno: okno, které se náhle zobrazí při prohlížení webové stránky nebo po stisknutí funkční klávesy. Vyskakovací okno většinou obsahuje nabídku příkazů a zůstává na obrazovce pouze do chvíle, než některý z příkazů vyberete nebo než je zavřete kliknutím na křížek v pravém horním rohu. Vyzvánění tón: zvuk, kterým mobilní telefon oznamuje příchozí hovor. Existuje široká škála individuálně přizpůsobitelných zvuků a melodií, které si majitelé mobilních telefonů mohou stahovat, většinou za poplatek, a poté používat. Web: zkratka pro spojení World Wide Web (celosvětová síť). Soubor internetových dokumentů ve formátu HTML (HyperText Markup Language), které obsahují odkazy na další dokumenty, grafiku nebo audio a video soubory. Web je součástí internetu.

|IT dovednosti|57

Webová kamera: kamera, která umí přenášet obraz po webu prostřednictvím systémů pro rychlou výměnu zpráv, počítačových videokonferenčních aplikací, chatových platforem apod. Webovou kameru může nahradit digitální fotoaparát, který odesílá snímky na webový server buď průběžně nebo v pravidelných intervalech. Webová stránka: místo na síti World Wide Web. Každé takové místo má svou domovskou stránku, která se při zadání adresy načte jako první. Stránky většinou obsahují odkazy na další soubory nebo stránky. Webové stránky mohou vlastnit a spravovat soukromé osoby, společnosti nebo organizace. Zkušební software: software, který si uživatel může před zakoupením vyzkoušet. Zkušební verze softwaru mají obvykle stejné funkce jako standardní verze, ale lze je používat pouze omezenou dobu. Zobrazované jméno: viz definice pojmu přezdívka Zpráva o chybě: funkce, která umožňuje uživateli veřejného virtuálního prostoru oznámit moderátorovi nebo správci sítě, že se vyskytl problém (technická chyba, nepřijatelné chování uživatelů, nezákonný obsah, apod.).

|IT dovednosti|58

13 Použité zdroje •

Brožura ke kampani Praha bezpečně online – dostupné na http://www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebni-materialy?download=3

•

Příručka pro rodiče: Jak zajistit bezpečnost dětí na internetu - dostupné na webu http://www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebni-materialy?download=4

•

Učební pomůcka: Hrajte si a učte se být online – dostupné na webu http://www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebni-materialy?download=5

•

Metodika Kybergrooming a kyberstalking metodiky-ucebni-materialy?download=37

•

Metodika Kyberšikana – dostupné na webu http://www.ncbi.cz/category/6metodiky-ucebni-materialy?download=38

•

Metodika Nezákonný a nevhodný obsah na internetu – dostupné na webu http://www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebni-materialy?download=39

•

Metodika Ochrana osobních údajů a osobnosti – dostupné na http://www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebni-materialy?download=40

•

Metodika Výchova k bezpečnému a etickému užívání internetu – dostupné na webu http://www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebni-materialy?download=49

•

Metodika "Rizika sociálních sítí a co by měly děti vědět" - dostupné na webu http://www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebni-materialy?download=85

•

Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních – http://www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebnidostupné na webu materialy?download=53

•

Národní centrum bezpečnějšího internetu - http://www.ncbi.cz

•

Bezpečná síť - http://bezpecnasit.webnode.cz

-

webu

http://www.ncbi.cz/category/6-

webu

|IT dovednosti|59

MODUL 3

Příklady

|IT dovednosti|60

14 Příklady 14.1 Násilná petice na Facebooku jako zbraň kyberšikany

14.2 Star Wars Kid Prvním světově známým případem kyberšikany je příběh patnáctiletého kanadského chlapce Ghislaina Razy, který jako fanoušek Hvězdných válek natočil sám sebe při boji pomyslným světelným mečem. Video se dostalo do ruky Ghislainovým spolužákům, kteří záznam umístili na internet, a tam záznam dosáhl počtu zhlédnutí 900 milionů. Celý svět znal Ghislaina Razu jako Star Wars Kida a lidé online komentovali Ghislainovy tělesné proporce i nepříliš zdařilé snahy napodobit Dartha Maula. Ghislain Raza takovou popularitu neunesl a skončil v psychiatrickém léčení.

|IT dovednosti|61

Dnes již 24letý Ghyslain Raza získal na McGillově univerzitě v Montrealu právnický titul. Zároveň se stal vedoucím Patrimoine Trois-Rivieres, francouzsko-kanadské neziskové organizace, zaměřující se na ochranu kulturního dědictví. http://www.youtube.com/watch?v=HPPj6viIBmU

14.3 Příklad cyberstalkingu Nyní si na příkladu internetové komunikace v chatovací místnosti a následné tabulce s analýzou proběhnuté komunikace ukážeme typické chování a postupy cyberstalkera. Barevně odlišený text slouží k ilustraci chování, jež je popsáno v Tabulce 2.

Tabulka 1: Ukazuje výňatek z chatové komunikace, která ilustruje typické chování při cyber stalkingu.

|IT dovednosti|62

Tabulka 2: Ukazuje chování a motivace spojené se cyber stalkingem. Barevné oblasti v

Profily uživatelů chatu cutie-gurl Nadávky a urážky v komunikaci uvedené v Tabulce 1 pokračovaly a byly ještě cílenější a sprostší. Reaper boy si uvědomil, že má velkou moc, a patřičně ji využíval. Myslel si, že jej SwApR a angel obdivují za to, co dělá a jak se chová. cutie-gurl, které je 13 let, se pokusila reagovat: ještě více se rozzlobila, ale na ostatní to nijak nezapůsobilo, pokračovali v tom dál. cutie-gurl trpí vážnou poruchou příjmu potravy, která se vinou tohoto zacházení ještě zhoršila, a to jí způsobilo silnou duševní újmu. Má pocit, že kdokoliv se na ni podívá, vidí ji jako tlustou a ošklivou. Každý den odpoledne, kdy po dobu zhruba jedné hodiny čeká sama doma na svou matku, která se má vrátit z práce, se cítí velmi vyděšeně, má strach.

|IT dovednosti|63

Reaper boy Skutečné jméno uživatele Reaper boy je John Griffith, je mu 16 let a má rád skateboarding. Nějakou dobu pečlivě sledoval cutie-gurl a opakovaně se na ni zaměřoval. Griffith pravidelně mění své uživatelské jméno, aby ho nemohla cutie-gurl a další jeho oběti rozpoznat. Často se angažuje v online zastrašování a zřídkakdy to provádí sám, většinou k tomu nabádá i další uživatele. Z profilu cutie-gurl si přečetl, že je to mladá dívka, a používá základní postupy k tomu, aby ve svých obětech – včetně cutie-gurl – vyvolal strach. Příklad: Výše uvedená konverzace se odehrála v 16:30 hod. v průběhu školního dne, a proto Reaper boy jednoduše uhádl, že jeho oběť bude na sobě zrovna mít školní uniformu. A tak mohl cutie-gurl snadno vyděsit.

14.4 Případy sextingu v zahraničí •

Jessica Logan (USA, 2008)

Osmnáctiletá Jessica Logan zaslala svému příteli v době, kdy spolu chodili, své intimní fotografie. Po rozchodu však přítel Jessie začal rozesílat její fotografie dalším lidem, zejména spolužákům (Cincinnati, Ohio High School). Od té doby byla vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků i dalších, kteří fotografie viděli. Jessica se bála chodit do školy, začala tedy chodit za školu a její prospěch se rapidně zhoršil. S prosbou o pomoc se obrátila na školního policistu, který jí však nedokázal pomoci a poradil ji, aby vystoupila v místní kabelové televizi a svěřila se se svým příběhem. Útoky nepřestaly ani poté, co Jessie vystoupila v místní kabelové televizi (silueta a změněný hlas), vypověděla zde svůj příběh a požádala spolužáky, aby jí přestali ubližovat. To se ovšem nestalo... Pod tlakem neustálého posměchu a urážení Jessie 3. července 2008 spáchala sebevraždu (oběsila se v koupelně). •

Phillip Alpert (USA, 2008)

Známý případ sextingu představuje i kauza nezletilého 17letého Phillipa Alperta z Floridy. Aniž by o ně žádal, zaslala mu jeho 16letá přítelkyně fotografie, na kterých byla nahá. Když se rozešli, Philip tyto fotografie rozeslal kamarádům a také rodičům dívky (více než 70 lidem).

|IT dovednosti|64

Důsledky: Byl odsouzen na 5 let podmíněně za šíření dětské pornografie (probační dohled) a až do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků (ve kterém jsou evidováni sexuální násilníci, devianti, kteří obtěžovali nezletilé apod.). Phillip byl vyhozen ze školy, nesmí vycestovat ze země bez svolení probačního úředníka, má jako odsouzený zločinec problém najít práci.

14.5 Případy sextingu v ČR •

Žaneta (ČR, 2012)

15letá Žaneta se rozhodla, že si vyzkouší, jak sociální síť GIFYO funguje. Žaneta byla jazykově zdatná a angličtina jí nečinila žádné potíže, zaregistrovala se a stala se aktivní uživatelkou. Jednoho dne se seznámila s Michelem. Michel byl krásný, štíhlý, černovlasý 16letý vyznavač stylu emo - bledá kůže, hubená postava, piercing v jazyku. Michel pocházel z Francie a stejně jako Žaneta sítě GIFYO aktivně využíval, svůj profil zásoboval různými fotografiemi, na některých byl od pasu nahoru nahý. Žanetě rovněž odeslal odkaz na svůj profil na Facebooku. Michel začal se Žanetou konverzovat, začali si společně vyměňovat stále odvážnější fota a jednoho dne mu Žaneta poslala svou vlastní fotografii "nahoře bez", přičemž na ní byl zřetelně a jasně zachycen Žanetin obličej. Michel začal Žanetě psát o další fotografie. Žaneta však odmítla. Způsob jejich komunikace se pak ze dne na den radikálně změnil. Michel oznámil Žanetě, že navštívil její facebookový účet a získal kontakty na její přátele a rodiče s tím, že pokud mu nezašle další intimní materiály, zveřejní její fotografie na erotických portálech a informuje o jejich existenci její přátele. Žaneta mu nevěřila, načež Michel zveřejnil první 3 fotografie na veřejném úložišti fotografií, zatím s omezeným přístupem (veřejnost neměla do galerie fotografií přístup, fotografie mohl zobrazit pouze Michel a Žaneta). Vydírání pokračovalo stále intenzivněji a v tuto chvíli Žaneta kontaktovala poradnu E-Bezpečí... Po vstupní analýze, kterou tým E-Bezpečí prováděl ve spolupráci s týmem internetové bezpečnosti Seznamu.cz, jsme zjistili, že profily Michela jsou falešné. Fotografie, kterými Michel zásoboval Žanetu, pocházely ze zahraničních úložišť emo-fotografií. Stejně tak IP adresy, které měla Žaneta v záznamech komunikace s Michelem, pocházely mimo oblast Francie a jsou často používány pro rozesílání spamu. Žaneta přestala s Michelem komunikovat.

|IT dovednosti|65

Ten zkusil zaměřit útok na její facebookový profil. Protože si jej Žaneta již dříve přidala do svých přátel na Facebooku, měl Michel přístup k údajům o jejích ostatních přátelích. Jejich seznam si stáhl, aby jej pak mohl využít pro další vydírání. A pak se rozhodl na účet zaútočit. První pokusy odhalit přihlašovací údaje Žanety selhaly, po sofistikovanějším útoku zaměřeném na získání hesla a přístupu k Facebooku však došlo k zablokování a uzamčení účtu Žanety. Té přišla do e-mailové schránky zpráva, že se někdo pokusil o útok na její účet. Žaneta se na svůj účet přihlásila, změnila heslo a zablokovala Michela, který tak ztratil přístup na její profil. V průběhu šetření celého případu naše týmy se Žanetou komunikovaly pomocí chatu. Žaneta měla velký strach ze zneužití svých fotografií, bála se případ nahlásit policii, nebo o něm alespoň říci rodičům. Měla strach, že se o fotografiích dozví její přátelé a rodiče. Každý den v obavách čekala, zdali jí útočník odepíše, cítila, jako má nad ní převahu a moc. Protože případy vydírání a vyhrožování (ve spojení se sexuálně laděnými fotografiemi) jsou především o moci nad druhým, o jejím demonstrování. Michel zkusil vyhrožovat Žanetě a vydírat ji i přes Skype, běžný e-mail a další internetové služby, opakované pokusy kontaktovat Žanetu probíhají i v současnosti... Případ byl předán Policii ČR.

|IT dovednosti|66

MODUL 3

TEST

|IT dovednosti|67

1. Pokud umísťuji své fotografie na internet: a) je to bezpečné, protože je můžu z internetu kdykoliv odstranit a nikde se tak nemohou ani v budoucnu objevit, b) je to nebezpečné, ztrácím nad nimi kontrolu a může s nimi kdokoli cokoli udělat (stáhnout, přemístit, poslat komukoli), c) je to bezpečné, protože nikdo nemá právo, aby moje fotografie z internetu stahoval.

2. Informace, které lze na internetu nalézt jsou: a) vždy pravdivé, b) pravdivé, pouze pokud je nalezneme na stránkách končících na .cz, c) pravdivé pouze některé.

3. V případě, že ti někdo přes internet nebo na mobilní telefon pošle obtěžující, výhružné či sprosté zprávy: a) je nejlepší to nikomu neříct, abych neměl ostudu, b) zprávy si uložím, obrátím se co nejdříve na policii či na dospělou osobu a vše oznámím, c) policii to oznamovat nebudu, protože ta internetovou kriminalitu neřeší, d) neřeším to, prostě zprávy vymažu a dál se tím nezabývám. 4. Chatování v prostředí internetu je výraz pro a) způsob trávení letní dovolené na chatě či chalupě, b) krátká komunikace nebo rozhovor dvou nebo více lidí prostřednictvím komunikační sítě, c) sdílení fotografií a videí na internetu. 5. Pokud mě na facebooku požádá o přátelství neznámý člověk a) přátelství bez obav přijmu, protože se mi nemůže nic stát, b) můžu si s ním bez obav psát a po nějaké době můžu jít i na osobní schůzku, protože už ho dobře znám, c) přátelství odmítnu, protože nikdy nevím, kdo se ve skutečnosti pod profilem ukrývá. 6. Pokud mám zřízený profil na facebooku tak,

|IT dovednosti|68

a) neuvádím v něm adresu, telefonní číslo ani název školy, kterou navštěvuji. Hlavně si důkladně přečtu podmínky zřízení facebooku, které dodržuji, b) uvedu o sobě co nejvíce informací, abych našel co nejvíce přátel, důležitá je také kvalitní profilová fotka, na které mě každý pozná, c) bez obav sdělím přístupové heslo k mému účtu své nejlepší kamarádce nebo nejlepšímu kamarádovi. 7. Pokud mě někdo požádá o mé intimní fotografie či jiné materiály sexuální povahy a) pokud mi za ně zaplatí, není důvod, abych je neposlal, b) v žádném případě nikomu nepošlu, protože by mě pak mohl dotyčný vydírat nebo by mi mohlo jejich zveřejnění uškodit, c) není důvod je neposlat, protože vyberu jen ty, na kterých mi to sluší. 8. Kyberšikana je: a) poměrně specifický druh šikany, který k útokům využívá elektronické prostředky (např. mobilní telefon, e-mail, internet), b) druh násilí mezi lidmi, kdy útočník fyzicky a verbálně napadá druhého s cílem mu ublížit, c) společensky tolerovaný způsob řešení problémů mezi lidmi. 9. Jak se bránit kyberšikaně: a) s útočníkem nekomunikuji, znemožním mu přístup k mému účtu (blokování), případně si změním své telefonní číslo nebo facebookový profil, vše oznámím co nejdříve policii nebo někomu dospělému, b) s útočníkem dále komunikuji, protože pouhou komunikací nic nezkazím, c) v žádném případě si své telefonní číslo nebo facebookový profil nezměním, protože bych tak přišel o všechny kontakty na své přátele. 10. Pachatel šikany či kyberšikany mladší 15ti let a) není trestně odpovědný, proto nemůže být žádným způsobem potrestán a případný trest za něj odpykají jeho rodiče, b) není trestně odpovědný, přesto může za své protiprávní jednání skončit u soudu pro mladistvé a v případě prokázání viny mu může být nařízena např. ochranná výchova (umístění do dětského diagnostického ústavu), c) je trestně odpovědný, může jít do vězení. 11. Kybergrooming je a) běžná komunikace mezi dvěma přáteli v prostřední sociální sítě facebook, b) zneužívání internetu, mobilních telefonů a jiných informačních a komunikačních technologií ke stalkingu,

|IT dovednosti|69

c) jednání manipulátora, které má v dítěti vyvolat falešnou důvěru a připravit ho na schůzku, jejímž cílem je oběti ublížit. 12. Pokud mi někdo cizí nabízí při chatování dárky či například dobytí kreditu do mého mobilu a) pošlu mu svoji adresu, aby mi mohl dárky poslat poštou, a vyhnu se tak osobnímu setkání s tímto člověkem, své telefonní číslo mu nesdělím, protože to už by mohlo být nebezpečné, b) pošlu mu svoji adresu, aby mi mohl dárky poslat poštou, a vyhnu se tak osobnímu setkání s tímto člověkem, pokud mi zrovna dojde kredit, napíšu mu své telefonní číslo, protože kredit se vždycky hodí, c) odmítnu to, protože se jedná o mé osobní údaje a jejich sdělení komukoliv může být nebezpečné. 13. V případě, že mě na facebooku požádá o schůzku přítel, kterého z reálného života neznám a) těším se na osobní setkání s ním, protože rande naslepo může být skvělé dobrodružství, b) na schůzku s neznámým člověkem se v žádném případě nevydám, protože to je nebezpečné a nikdy nevíme, s kým ve skutečnosti komunikujeme, c) osobně bych tam nešel, ale poslal bych tam svého kamaráda či kamarádku, aby se s dotyčným seznámil a pak mi řekl svůj názor na něj, d) na schůzku jít můžu v případě, že si vezmu pepřový sprej nebo jiný prostředek na svoji obranu. 14. Veškeré informace, které o sobě zveřejňuji na facebooku a) veřejně sdílím se všemi, protože chci, aby o mně každý, kdo se se mnou chce přátelit, věděl co nejvíce informací, b) důkladně zvážím, které informace budu sdílet veřejně a které zpřístupním pouze svým přátelům, c) jsem přesvědčen, že jsou čistě má soukromá věc a nikdo nemá právo s nimi jakkoliv nakládat, stahovat si je nebo je dál šířit po internetu. 15. Pokud z legrace rozešlu dalším známým intimní fotografie mé kamarádky a) dopouštím se protiprávního jednání a začne se o mě zajímat policie, b) neměl bych to dělat, ale nejedná se o nic závažného, takže mi to nikdo nemůže zakázat, c) nic se nestane, protože se nejedná o nic závažného a všichni se tím pobaví, ale kamarádka na mě bude asi naštvaná.

|IT dovednosti|70