1. kapitola. Úvod a cíl bakalářské práce

1. kapitola

Úvod a cíl bakalářské práce

1.1.

Úvod do bakalářské práce

Svou

bakalářskou

práci

jsem

zasvětila

aktuálně

velice

diskutovanému

a

problematickému tématu, kterým jsou „Právní aspekty objasňování neoprávněných odběrů elektrické energie“. O téma jsem se začala zajímat počátkem roku 2010, v době, kdy téměř všechna média informovala o problematických postupech tzv. „komand ČEZu“ proti zákazníkům označeným za neoprávněné odběratele elektřiny. Ač záběry muţů v uniformách na televizních obrazovkách naháněly hrůzu a veřejnost se klonila na stranu dotčených zákazníků, já jsem si kladla otázky, na které straně pomyslné barikády stojí pravda skutečně. Uvědomovala jsem si a stále si uvědomuji výraznou kontradikci mezi zájmy energetiků a řádných zákazníků a zájmy subjektů označených za neoprávněné odběratele elektřiny, stejně jako problematické postavení a kompetence orgánů státní správy na úseku elektroenergetiky. Kdyţ jsem pak měla moţnost seznámit se blíţe s některými diskutovanými případy, zjistila jsem, ţe skutečná pravda stojí někde na půli cesty. Také jsem si ověřila, ţe problematika neoprávněných odběrů elektřiny je právně zpracovaná povrchně a současná legislativa je nesrozumitelná, nepřehledná a vzbuzující velké mnoţství otázek, místo, aby na ně poskytovala vyčerpávající odpovědi. Stejně tak jsem si ověřila, ţe státní orgány v oboru elektroenergetiky rozhodují ne vţdy zcela předvídatelně a mnohdy v problematice tápou.

10

Oslovila jsem JUDr. Jana Rytíře, PhD., který stojí v čele zákazníků napadených oněmi „komandy ČEZu“, a poţádala jsem jej, zda by byl ochotný mne seznámit se svými zkušenostmi týkajícími se zpracovávané problematiky. Díky němu jsem se dostala k obrovskému mnoţství materiálů nahlíţejících na problematiku ze všech moţných úhlů pohledu, seznámila se s jeho pohledem na věc a jeho názory na energetickou legislativu, coţ mne velice zaujalo. I kdyţ si uvědomuji, ţe jde o téma mimořádně náročné, díky dostupnosti informací, které nejsou běţně přístupné, rozhodla jsem se zvolené téma zpracovat jako svou bakalářskou práci, abych co nejhlouběji pochopila souvztaţnosti a právní rámec zvolené problematiky a mohla se rozhodnout o své případné další odborné profilaci, neboť jde o specializaci v oboru dosud s mnoha místy poznání bílými.

1.2.

Cíl bakalářské práce Za cíl své bakalářské práce jsem si stanovila provedení právní a skutkové analýzy

aktuálního stavu problematiky na podkladě platné legislativy a dostupných materiálů. Mým cílem je co nejpřesnější a neucelenější popis zvolené problematiky, zamyšlení nad historií odhalování a řešení neoprávněných odběrů elektřiny, nad stávajícím stavem, jeho

příčinami a důsledky a vymezení doporučení pro teorii a praxi do budoucnosti, včetně vymezení legislativních návrhů de lege ferenda. Zda jsem svou prací vytýčený cíl naplnila, ponechávám na vedoucím své práce a na svých hodnotitelích.

11

2. kapitola Seznam použitých zkratek

Pro zpřehlednění a sníţení celkového rozsahu své bakalářské práce jsem provedla katalogizaci pouţitých zkratek, které na kterémkoli místě mé bakalářské práce mají následující význam: ČEZD

ČEZ Distribuce, a.s., IČ: 24729035, se sídlem na adrese 405 02 Děčín, Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, číslo vloţky 2145.

ČEZM

ČEZ Měření, s.r.o., IČ: 25938878, se sídlem na adrese 500 02 Hradec Králové, Riegrovo náměstí 1493, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, číslo vloţky 16079.

E.ON

E.ON Distribuce, s.r.o., IČ: 28085400, se sídlem na adrese 370 49 České Budějovice, F. A. Gersnera 2151/6, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl. C, číslo vloţky 1772.

ERÚ

Energetický regulační úřad, IČ 70894451, se sídlem na adrese 586 01 Jihlava, Masarykovo náměstí 5.

EZ

Zákon č. 458/2000 Sb., ze dne 28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění naposledy zákona č. 155/2010 Sb.

LZPS

Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění naposledy ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

12

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu, IČ 47609109, se sídlem na adrese 110 15 Praha 1, Na Františku 32.

NO

Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy.

NTZ

Netechnické ztráty elektřiny.

ObchZ

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění naposledy zákona č. 427/2010 Sb.

ObčZ

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ze dne 26. února 1964, ve znění naposledy zákona č. 427/2010 Sb.

OE

Obchodník s elektřinou.

OM

Odběrné místo.

PDS

Provozovatel distribuční soustavy.

PPP

Právní poradenství a pomoc o. s., IČ 27055957, se sídlem na adrese 783 72 Velký Týnec, Zahradní 27.

PPS

Provozovatel přenosové soustavy.

PRE

PREdistribuce, a.s., IČ: 27376516, se sídlem na adrese 150 00 Praha 5, Svornosti 3199/19a, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, číslo vloţky 10158.

SEI

Státní energetická inspekce, IČ 61387584, se sídlem na adrese 120 00 Praha, Gorazdova 24.

ÚOOÚ

Úřad pro ochranu osobních údajů, IČ: 70837627, se sídlem na adrese 170 00 Praha 7, pplk. Sochora 27.

13

3. kapitola Stručný přehled vybraných právních norem upravujících problematiku neoprávněných odběrů elektřiny a vybraných individuálních právních aktů

3.1. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Čl. 11 odst. 1 LZPS podle nějţ kaţdý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Jde o významnou normu nadřazenou běţným zákonům. V čl. 11 odst. 3 LZPS je vymezena právní norma, podle níţ vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneuţito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Podle právní normy v čl. 11 odst. 4 LZPS, vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je moţné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Z ústavní ochrany vlastnického práva vyplývá zejména rovnost práv PDS a zákazníka označeného za NO. Tato rovnost je legálně narušena EZ tím, ţe EZ stanovuje objektivní odpovědnost zákazníka za stav energetického zařízení ve vlastnictví PDS, zejména elektroměru. Tohle narušení je vyvaţováno zájmem společnosti nad bezproblémovým fungováním distribuční sítě. Na druhou stranu, v dnešní době je dostupnost elektřiny nezbytnou podmínkou účasti člověka na společenském ţivotě. V případě nuceného odpojení zákazníka od elektřiny, které aktuálně účinné znění EZ umoţňuje, dochází k narušení důstojnosti a cti člověka, můţe dojít k ohroţení jeho dobré pověsti a poškození jeho jména. Tyto hodnoty chrání norma obsaţená v čl. 10 odst. 1 LZPS, podle níţ kaţdý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

14

Podle čl. 26 odst. 3 LZPS má kaţdý právo získávat prostředky pro své ţivotní potřeby prací. I tohle právo můţe být narušeno, je-li zákazníkovi odepřen přístup k elektřině. Nejde ale jen o zákazníka, jde o další lidi, kteří jsou závislí na dodávce elektřiny do odběrného místa zákazníka. Energeticky ze společnosti vyloučení lidé nemohou vykonávat svou práci z domova, děti se nemohou učit, studenti dnes bez internetu nemohou studovat… Podnikatel je nucen či donucen ukončit své podnikání, coţ má negativní dopad na jeho zaměstnance. I z těchto důvodů vnímám výše vymezené právní normy LZPS za normy nepřímo se vztahující k problematice NO, jak dále ve své práci rozvedu. Tohle vnímám zejména s ohledem na konstrukci NO zaloţené na objektivním principu.

3.2. Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon Primárním zdrojem právních norem upravujících problematiku NO je zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Tento zákon řeší problematiku netechnických ztrát zejména v ust. § 11, 25 a § 51. § 11 EZ se k NO vztahuje tím, ţe řeší problematiku outsorcingu licencovaných činností, v tomto případě činností spojených s odhalováním a řešením NO. Jak bude uvedeno v 7. kapitole mé bakalářské práce, outsorcing licencovaných činností je potencionálním problémem PDS. V § 11 odst. 1 písm. d) bylo novelou EZ provedenou zákonem č. 158/2009 Sb., implementována norma, podle níţ je drţitel licence povinen zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí. V § 11 odst. 1 písm. l) EZ pak norma, podle níţ je drţitel licence povinen zajistit, aby byly splněny povinnosti drţitele licence i v případech, kdy drţitel licence zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi drţitele licence prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů.

15

V § 25 EZ jsou vymezeny charakteristiky a povinnosti PDS a jeho práva a povinnosti, blíţe bude rozvedeno v 6. kapitole mé bakalářské práce. Ve vztahu k NO má význam právní norma obsaţená v § 25 odst. 3, která vymezuje PDS jakoţto subjekt odlišný od drţitele licence na výrobu, přenos nebo obchod s elektřinou nebo plynem, a to za předpokladu, je-li k jeho distribuční síti připojeno více, neţ 90.000 odběrných míst zákazníků. Tato právní norma má význam v tom, ţe nám vymezuje faktickou škodu způsobenou NO PDS s více, neţ 90.000 připojenými zákazníky, jako částku prostou jakýchkoli marţí obchodníka s elektřinou. Z této (a nejen z této) právní normy je zřejmé, ţe stanovení faktické způsobené škody je věc přísně individuální a v praxi prakticky nemoţná. V § 25 odst. 4 EZ jsou pak vymezeny právní normy upravující práva PDS. Pro problematiku NO má největší význam právo PDS přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při zjištění NO (§ 25 odst. 4 písm. c) bod 4 EZ. Pro diskusi o výši fakticky způsobené škody a přiměřenosti zákonného poţadavku na její náhradu nemůţu nezmínit právní normu obsaţenou v § 25 odst. 4 písm. b), která hovoří o právu PDS nakupovat s nejniţšími náklady elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě. Legální definice skutkových podstat NO stejně jako odsudek a protiprávnost NO jsou vymezeny v § 51 EZ. Tyto normy v zájmu přehlednosti podrobně rozeberu ve 4. kapitole své bakalářské práce.

3.3. Vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě Tato vyhláška nám stanoví způsob výpočtu škody při NO pro účely její náhrady. Právní normy této vyhlášky jsou obsaţeny v § 13, 14 a 15. V § 13 je stanoveno primární pravidlo, podle kterého se skutečně vzniklá škoda stanovuje na základě PDS změřených nebo jinak prokazatelných údajů o NO. 16

V § 14 je obsaţen způsob jejího výpočtu, není-li moţno škodu vyčíslit na základě prokazatelných údajů o NO. V § 15 vyhlášky je zakotvena povinnost neoprávněného odběratele uhradit PDS kromě škody i náklady vynaloţené na nápravu důsledků NO, zejména náklady vynaloţené na zjišťování NO a jeho přerušení, a náklady na následné obnovení dodávky elektřiny. V současnosti ERÚ připravuje novelizaci této vyhlášky, k níţ se vyjádřím v 11. kapitole své bakalářské práce.

3.4. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon Z norem trestního práva hmotného se k problematice NO vztahují zejména normy vymezující trestné činy páchané spotřebiteli při realizaci NO. NO pak můţe, s ohledem na modus operandi takového neoprávněného odběratele, naplnit skutkovou podstatu trestného činu krádeţ podle § 205 trestního zákona, případně podvod podle § 209 trestního zákona, vzácněji pak podílnictví podle § 214 trestního zákona, obecné ohroţení podle § 272 trestního zákona nebo obecné ohroţení z nedbalosti podle § 273 trestního zákona, případně poškození a ohroţení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 trestního zákona nebo jeho nedbalostní formu poškození a ohroţení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti podle § 277 trestního zákona. V souvislosti s NO se však trestné činnosti mohou dopustit i pracovníci PDS, a to zejména tím, ţe překročí svá oprávnění vstupovat na cizí nemovitosti, čímţ se mohou dopouštět trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 trestního zákona, vyvíjením nezákonného tlaku na zákazníky podezřelé z NO, čímţ mohou spáchat trestný čin útisk podle § 177 trestního zákona, případně vydírání podle § 175 trestního zákona. Neoprávněnou manipulací s osobními údaji zákazníků chráněných zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jehoţ normy zde nebudu pro obsaţnost vymezovat, můţe dojít ze strany zodpovědných pracovníků PDS či jeho výkonných pracovníků i k naplnění

17

skutkové podstaty trestného činu neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 180 trestního zákona. V souvislosti s vykazováním nákladů spojených s nápravou důsledků NO je prostor pro klamání neoprávněných odběratelů ohledně jejich výše, čímţ by mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvod podle § 209 trestního zákona. Ač je to méně obvyklé, hypoteticky mohou pracovníci PDS při realizaci dnes nejspornějšího práva – odpojení zákazníka od elektřiny, při nedodrţení informační povinnosti, naplnit skutkovou podstatu i některého z trestných činů proti ţivotu a zdraví. Jde zejména o trestné činy ublíţení na zdraví z nedbalosti podle § 148 trestního zákona, těţké ublíţení na zdraví z nedbalosti podle § 147 trestního zákona, usmrcení z nedbalosti podle § 143 trestního zákona. Těchto trestných činů se mohou dopustit v případě, kdy odpojení zákazníka od elektřiny přivodí tomuto či jinému člověku na elektřině odebírané zákazníkem závislému, újmu na zdraví či ţivotě, například náhlým přerušením fungování přístroje zajišťujících základní ţivotní funkce takového člověka, nemoţnost vyuţití zdravotních pomůcek zajišťujících uspokojování ţivotních potřeb postiţeného člověka, jehoţ zdravotní stav se zhorší v příčinné souvislosti s nemoţností jejich vyuţití. V důsledku odpojení například podniku od elektřiny, můţe dojít k selhání bezpečnostních mechanismů a v důsledku toho i k následku, který v příčinné souvislosti s jednáním pracovníků PDS naplní i znaky skutkové podstaty trestného činu obecné ohroţení z nedbalosti podle § 273 trestního zákona.

3.5. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/72/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES V čl. 3 odst. 3 směrnice je stanovena povinnost členských zemí přijmout vhodná opatření, které by daly dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků, a které by potencionálně mohly zabránit jejich odpojení od elektřiny v kritických obdobích. Dále je

18

zde stanovena povinnost členských států zabezpečit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, týkající se transparentnosti mechanismu řešení sporů. Řešením sporů ve prospěch spotřebitele se dále zabývá příloha č. 1, odst. 1 písm. f) směrnice. V čl. 3 odst. 12 směrnice je stanovena povinnost členských států ke zřízení jednotných kontaktních míst, v nichţ jsou spotřebitelům k dispozici veškeré potřebné informace o jejich právech, platných právních předpisech a prostředcích urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici. V čl. 3 odst. 13 směrnice je vymezena povinnost členských států zavést nezávislé mechanismy, jako je například veřejný ochránce práv pro energetiku nebo orgán sdruţující spotřebitele, jeţ umoţní účinné projednání stíţností a mimosoudní urovnávání sporů.

3.6. Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 202/06; N 168/42 SbNU 433 Tento nález je z pohledu problematiky NO významným z toho pohledu, ţe se zabývá hodnocení střetu dvou zcela rovnocenných vlastnických práv se stejným garantovaným rozsahem ochrany, a to práv PDS a jeho zákazníka. Jeho hlavním přínosem je vymezení způsobu hodnocení této proporcionality střetu práv. „Mají-li mít zaručen stejný obsah a stejnou ochranu právo dodavatelky nebýt majetkově poškozena (v důsledku nezaplacení za spotřebovanou energii) a na straně druhé práva stěţovatele být chráněn proti úbytku majetku (tj. být škodně odpovědným subjektem jen tam, kde to zákon předvídá), nesmí ochrana poskytovaná jednomu subjektu vlastnického práva být v nepoměru k moţnostem ochrany, jeţ má subjekt druhý.“ (Ústavní soud, 2006. s. 4). 1

1

Ústavní soud. 2006. Nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 202/06; N 168/42 SbNU 433, Brno: Ústavní soud. 6 s. 19

3.7. Rozsudek Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 8 C 41/2007-44 Tento rozsudek, který nabyl právní moci dne 01.04.2009, je jedním z řady analogických rozsudků Okresního soudu v Děčíně. Z pohledu problematiky NO řešil podle EZ ve znění zákona č. 124/2008 Sb., stav, kdy PDS přerušil na dobu delší, neţ nezbytnou k odstranění příčiny vedoucí k jejímu přerušení, dodávku elektřiny zákazníkovi v případě zjištění NO. Soud, podle tehdy účinného znění EZ konstatoval, ţe PDS je povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. V daném případě provedl PDS odebrání elektroměru, na kterém chyběly úřední značky, čímţ tento pozbyl charakter stanoveného měřidla podle zákona o metrologii. Jeho demontáţí pak PDS odstranil příčinu, která vedla k přerušení dodávky elektřiny a bylo jeho povinností na OM zákazníka osadit elektroměr bezvadný a obnovit dodávku elektřiny. Ţe nejde o ojedinělý názor soudu, lze usoudit z listiny nazvané „Doplnění výpovědi“, kterou sepsal JUDr. Jan Rytíř v zájmu doplnění a upřesnění své výpovědi na Policii ČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu sluţby kriminální policie a vyšetřování, dne 15.02.2009, ve věci č. j.: ČTS ÚOOZ-154/TČ-2008, týkající se analogických rozsudků ve věcech ţalob zákazníků proti společnosti ČEZD. „K tomuto jiţ zaujaly s konečnou platností názor i obecné soudy, a to ve věcech ţalobce Jaromíra Volfa – Okresní soud v Děčíně (č. j.: 13 C 84/2007 – soudce Mgr. Jiří GLOC) a následně k odvolání ţalované ČEZ Distribuce, a.s. i Krajský soud v Ústí nad Labem, Pracoviště Liberec (č. j.: 36 Co 356/2007 - senát ve sloţení JUDr. Milada SEDLÁČKOVÁ, JUDr. Jarmila POTUŢÁKOVÁ a JUDr. Jitka KALFEŘTOVÁ), dále shodně ve věci ţalobkyně Marie Králové Okresní soud v Děčíně (č. j.: 14 C 186/2007 – soudce Mgr. Jana SEKALOVÁ) a dále bylo vydáno předběţné patření ve věci ţalobkyně Bc. Jitky Vondráčkové – Okresní soud v Děčíně (č. j.: 19 Nc 1053/2008 – Mgr. Vladimír DIVIŠ). A dnes jiţ víme, ţe stejně rozhodl soud ve věci námi navrhovaného sv. Romana Tobiáše a téměř s jistotou i mnoha dalších spotřebitelů, kteří se poté, co jsme ukázali, ţe bezpráví nebude v tomto státě trpěno, osmělili a hájí svá práva soudní cestou.

20

Předpokládám, ţe policie všechny existující rozsudky v těchto skutkově shodných věcech, zajistí.“ (PPP – právní poradenství a pomoc o.s., 2009, s. 6). 2 Přesto, ţe došlo k novelizaci EZ zákonem č. 158/2009 Sb., kdy povinnost PDS obnovit při zjištění NO byla navázána aţ na úhradu náhrady škody (§ 25 odst. 7 EZ), povaţuji aktuálně účinné znění v této části za odporující LZPS, čímţ se budu zabývat dále. Z tohoto důvodu hodnotím popisovaný pravomocný rozsudek za významně judikatorní.

3.8. Shrnutí 3. kapitoly V této kapitole jsem se zabývala vybranými aktuálně účinnými právními normami, které se nějakým způsobem dotýkají problematiky NO. Nejsou zde vymezeny všechny právní normy připadající do úvahy, protoţe bych zde musela vymezovat normy upravující státní kontrolu, zákon na ochranu osobních údajů, kompetenční normy přiznávající oprávnění jednotlivým orgánům státní správy a samosprávy, zákon o metrologii, normy občanského a obchodního zákoníku, normy správního práva a mnoho dalších. Závěrem je důleţité zmínit, ţe NO je řešen podle norem účinných v době jeho spáchání. Náhrada škody by měla být počítána nejen podle vyhlášky č. 51/2006 Sb., nýbrţ i podle dalších vyhlášek této předcházejících (vyhláška č. 297/2001 Sb., vyhláška č. 18/2002 Sb.). Pro obsaţnost ale tyto, dnes jiţ neúčinné právní normy, ve své práci neuvádím. Energetická legislativa je stále v pohybu a to, co platí dnes, nemusí platit zítra. V této kapitole jsem nerealizovala přehled rozhodnutí Ústavního soudu, týkajících se hodnocení legitimity výpočtu škody pro účely její náhrady podle vyhlášky č. 51/2006 Sb., neboť tento způsob výpočtu, ač se podle něj můţeme dopočítat ke skutečně vysokým částkám náhrady škody, nepovaţuji, na rozdíl od vedoucího své práce, za sporný (např. viz. Usnesení nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 5 Tdo 609/2007, ze dne 13.06.2007).

2

RYTÍŘ, Jan. 2009. Doplnění výpovědi pro Policii ČR. Olomouc: PPP – právní poradenství a pomoc, o.s., 18 s.

21

4. kapitola

Právní konstrukce odpovědnosti za neoprávněný odběr elektřiny a skutkové podstaty neoprávněných odběrů elektřiny, kritická analýza.

4.1.

Právní konstrukce odpovědnosti za neoprávněný odběr elektřiny

Odpovědnost zákazníka za NO je zaloţena na objektivním principu. To znamená, ţe ke vzniku odpovědnostního vztahu není podmínkou u odpovědného subjektu průkaz existence jeho zavinění, ale zákazník při zjištění NO odpovídá za protiprávní stav – následek, a to bez ohledu na to, kdo jej zavinil.

Objektivní odpovědnost za NO vyplývá převáţně z právní normy obsaţené v § 30 odst. 2 písm. d) EZ, podle níţ je zákazník povinen udrţovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám, v některých případech i z právní normy obsaţené v § 30 odst. 2 písm. c) EZ, podle níţ je zákazník povinen umoţnit přístup k měřícím zařízení PPS nebo PDS, stejně jako ze samotné konstrukce skutkových podstat NO vymezených v § 51 EZ a popsaných níţe.

K otázce objektivní odpovědnosti se jiţ mnohokrát vyjadřovaly soudy, např. Nejvyšší soud České republiky ve věci č. j.: 32 Odo 1102/2006, ze dne 15.10.2007, vyslovil, ţe důsledky NO nese odběratel, aniţ by bylo nutno zkoumat nejen jeho zavinění, ale i zjišťovat, kdo skutečně měřící zařízení poškodil.

22

Objektivní odpovědnost za NO lze charakterizovat jako relativní. Objektivní odpovědnosti se zákazník můţe zprostit pouze liberací, tzn. průkazem skutečností předpokládaných zákonem pro zánik jeho odpovědnosti. Obecným liberačním důvodem je průkaz zavinění PDS (§ 441 ObčZ) či jeho spoluzavinění. Důkazní břemeno pak nese vţdy zákazník. V závislosti na okolnostech případu se zákazník můţe liberovat zcela nebo z části ze své objektivní odpovědnosti za škodu. V některých případech se zákazník můţe částečně liberovat i tím, ţe prokáţe, ţe PDS nesplnil svou zákonnou předstiţnou povinnost stanovenou v § 417 ObčZ.

4.2.

Skutkové podstaty neoprávněných odběrů elektřiny

Skutkové podstaty NO jsou vyčerpávajícím způsobem definovány v § 51 EZ. Jak jsem vymezila jiţ v úvodu své práce, rozhodla jsem se v zájmu vyšší efektivity analýzy problému, zaměřit na NO spáchaného formou zásahů do elektroměru. Níţe však vymezím veškeré skutkové podstaty NO, neboť má práce se ve významném rozsahu dotýká i těchto.

Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je: 1)

Odběr bez uzavřené smlouvy, jejímţ předmětem by byla dodávka elektřiny (§ 51 odst. 1 písm. a) EZ).

2)

Odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění (§ 51 odst. 1 písm. b) EZ).

3)

Odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán (§ 51 odst. 1 písm. c) EZ).

4)

Připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina (§ 51 odst. 1 písm. d) EZ).

23

5)

Odběr měřený měřicím zařízením (§ 51 odst. 1 písm. e) EZ), a) které nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, b) které

nebylo

připojeno

provozovatelem

přenosové

soustavy

nebo

provozovatelem distribuční soustavy, c) které vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení. 6)

Odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. (§ 51 odst. 1 písm. f) EZ).

7)

Odběr elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez váţného důvodu neumoţnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestoţe byl k umoţnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údrţby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván (§ 51 odst. 1 písm. g) EZ). Protiprávnost NO pak vyplývá z právní normy v § 51 odst. 2 EZ, podle níţ se NO

zakazuje.

24

4.3.

Kritická analýza vybraných skutkových podstat neoprávněných odběrů elektřiny

4.3.1. Odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny (§

51 odst. 1 písm. a) EZ). V případě NO spáchaného odběrem elektřiny bez uzavřené smlouvy není rozhodné, zda je OM zákazníka osazeno stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii. V praxi se nejedná o častý případ. K naplnění skutkové podstaty tohoto NO dojde zejména v těch případech, kdy zákazník, ale nemusí jít jen o zákazníka, sám instaluje měřící zařízení, přes které zapojí své OM k síti.

4.3.2. Odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních

povinností,

vyplývajících

z

náhrady

škody

způsobené

neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění (§ 51 odst. 1 písm. b) EZ). V této formě je NO páchán asi nejčastěji. Týká se pouze zákazníků, to zákazníků, kteří opakovaně nezaplatí zálohu na dodávku elektřiny, případně nezaplatí zálohu a vyúčtování. V praxi se za opakované nesplnění platební povinnosti povaţuje nesplnění nejméně dvou platebních povinností v průběhu jednoho roku, např. zákazník nezaplatí zálohu za leden a červen. NO se v takovém případě dopouští dnem následujícím po splatnosti zálohy, kterou měl uhradit v červnu.

Existují případy, kdy PDS vyuţil svého práva daného EZ a odpojil zákazníka od elektřiny při nezaplacení pouze jedné jediné zálohy či doplatku na základě vyúčtování spotřeby elektřiny za rok. V těchto případech jde zcela jednoznačně o pochybení PDS a zákazník má moţnost se obrátit se stíţností na příslušný krajský inspektorát SEI, který případ posoudí a vydá rozhodnutí.

25

Dle mého názoru jde v tomto případě o NO, u kterého jediného je objektivní situací odůvodněno přerušení dodávky elektřiny zákazníkovi, a to z toho důvodu, ţe v případě nepřerušení dodávky elektřiny by zákazníkovi narůstal dluh do nesplatitelné výše, na coţ by dopláceli všichni řádní zákazníci. I v tomto případě ale musíme kriticky hodnotit nezbytnost dodávky elektřiny pro ţivot zákazníka, ale zejména pro ţivot lidí na zákazníkovi závislých. Z čl. 3 odst. 7 a čl. 49 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/72/ES vyplývá povinnost České republiky do 03.03.2011 provést definování zranitelných zákazníků a způsobu jejich ochrany, čímţ by mělo být zabráněno necitlivému uplatňování práva PDS přerušit dodávku elektřiny těmto zákazníkům.

To ale nemůţe obstát v případě nesplnění si zákazníkem platební povinnosti vyplývající z náhrady škody způsobené NO, coţ je jedno z nejspornějších ustanovení EZ, jak vysvětlím dále.

Je-li NO odběrem při neplnění si platebních povinností zákazníka vyplývajících z náhrady škody způsobené NO, dochází dle mého názoru k nepřiměřenému a neodůvodnitelnému znerovnoprávnění účastníků tohoto odpovědnostního vztahu, které prostě nemůţe poţívat právní ochrany.

Vezmeme-li si případ, kdy je zákazník označen za neoprávněného odběratele elektřiny v důsledku např. tvrzeného zásahu do měřícího zařízení, PDS je mu vyčíslena výpočtem podle vyhlášky č. 51/2006 Sb., škoda. Zákazník nesouhlasí ani s tím, ţe došlo k naplnění skutkové podstaty nějakého NO ani s výpočtem škody a rozhodne se hájit svá práva u soudu, coţ je jeho základním právem. PDS jej v důsledku NO v takovém případě odpojí od elektřiny. Nastává zvláštní stav, kdy je zákazníkovi tím, ţe existuje tato skutková podstata NO zabráněno domoci se připojení elektřiny, protoţe prostě je neoprávněným odběratelem v důsledku toho, ţe odmítnul PDS zaplatit, co si ten vyčíslil a důsledkem NO je odpojení od elektřiny. Nedovedu si představit situaci, kdy se snaţím dokázat svou nevinu, přičemţ jsem dopředu postiţena a v průběhu soudního sporu jsem prostě bez

26

elektřiny. Tímto je zákazníkovi prakticky upřena moţnost domoci se práva, protoţe bez elektřiny to dnes skutečně nejde.

Jak jsem jiţ napsala, jedním z mála důvodů (§ 51 odst. 1 písm. b, g) EZ), který můţe ospravedlnit přerušení dodávky elektřiny je platební nekázeň zákazníka, nevyhovující technické podmínky OM zákazníka či neumoţnění kontroly OM zákazníkem. Zrůdnost takového odpojování vyplývá i z případů popisovaných pracovníky oddělení netechnických ztrát společnosti PRE, kteří publikovali svá zjištění v časopise Praţský energetik 2/XIV/2006.

„Snad s nejhorším případem z tohoto ranku jsme se setkali nedávno v Praze 4. Jednalo se o starý polorozpadlý domek, v němţ bydlela sama devadesátiletá paní, která se jiţ velmi špatně pohybovala, špatně slyšela a dlouho nemohla pochopit, ţe si její manţel před několika lety vzal do hrobu tajemství, ţe část spotřebičů v domku není měřena elektroměrem. Stařenka se tak náhle ocitla bez elektřiny a jiţ samotná nutnost zajistit nápravu, tedy přemístit elektroměr a předělat přívod, byla pro ni finančně a organizačně téměř neřešitelná. A to ještě následovala nutnost uhradit vzniklou škodu.“(Praţský energetik, 2006, s. 4). 3

4.3.3. Odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán (§ 51 odst. 1 písm. c) EZ). Týká se zvláštních případů odběru elektřiny, při kterých je pachatel připojen k síti bez instalace měřícího zařízení, např. napájení reklamních panelů, atd. Jde o problém smluvního vztahu, který z pohledu mé práce nemá většího významu.

3

2006. Praţský energetik 2/XIV/2006: Krádeţ elektřiny jako dědictví, aneb ,,Ani kytku na hrob mu nedám!“. Praha: Praţský energetik. 4 s.

27

4.3.4. Připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina (§ 51 odst. 1 písm. d) EZ). V případě tohoto NO jde o frekventovaný modus operandi krádeţe elektřiny, při kterém se zákazník napojuje na neměřenou část elektrické přípojky, tzv. odbočky z vedení před elektroměrem, lidově „téčka“. V praxi se jedná jak o připojení ţárovky na dvorku, tak o připojení náročného zařízení pěstírny konopí. Z pohledu trestního práva pak jednání pachatele můţe být posouzeno jako trestný čin krádeţ podle § 205 trestního zákona, neboť pachatel si přisvojuje cizí věc tím, ţe se jí zmocní. Elektřina je pak v trestním právu povaţována za věc (§ 134 trestního zákona). Opět ani v tomto případě nevidím potřebu přerušení dodávky elektřiny zákazníkovi na dobu delší, neţ nezbytnou k odstranění technické příčiny NO a uvedení OM do řádného stavu. Takový zákazník pak můţe být cíleně sledován, čímţ je opakování krádeţe zabráněno a náhradu škody můţe PDS vymáhat soudní a exekuční cestou.

4.3.5. Neoprávněný odběr měřený zasaženým měřicím zařízením, či měřícím zařízením nepřipojeným PDS (§ 51 odst. 1 písm. e) EZ), V těchto případech jde o NO, kterým se v rámci své bakalářské práce zabývám převáţně. Při tomto NO dochází k nejrůznějším zásahům do měřícího zařízení, např. dochází k brzdění číselníků, stáčení číselníků, lakování spojovacích klem, rozpojování klem, aj. Sem spadají i případy, kdy je sice elektřina měřena stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, ale tohle měřidlo nebylo připojeno k síti PDS. Z pohledu trestního práva pak jednání pachatele můţe být posouzeno jako trestný čin podvod podle § 209 trestního zákona, neboť se pachatel obohacuje tím, ţe uvádí OE v omyl a působí tak škodu na majetku PDS.

28

Nejspornějším problémem při dokazování této formy NO je průkaz skutečnosti, ţe zasaţený elektroměr vykazuje odchylku v neprospěch výrobce elektřiny, OE či PDS nebo PPS. Je logickým argumentem, nač by PDS či PPS svými pracovníky (ţádný z ostatních moţných poškozených nemá faktickou příleţitost) neoprávněně zasahoval do elektroměru? Ale i na tuto spornou otázku lze nalézt odpověď, prostě pro odměnu od svého zaměstnavatele, případně pro pomstu. Ze stejného důvodu pro pomstu či pro získání výhody můţe do elektroměru zasáhnout i třetí osoba (mstivý soused, manţel při sporu o děti, konkurent v podnikání, politický sok, atd.). V praxi se otázkou průkazu skutečnosti, zda zjištěný zásah do elektroměru vedl ke zkreslení spotřeby ve prospěch zákazníka či neprospěch PDS nikdo moc nezabývá, ale tím můţe docházet k velkým křivdám. S ohledem na konstrukci objektivní odpovědnosti zákazníka za NO, čímţ je zákonem výrazně zeslabena ochrana jeho vlastnického práva, musí být všechny okolnosti případu, z nichţ vyplývá podstata odpovědnosti za NO, jednoznačně prokázány. Průkaz zásahu samotného, bez průkazu zkreslení spotřeby v neprospěch PDS či prospěch zákazníka, ještě není NO.

Jak vysvětlit zásah do elektroměru OM jedné pobočky velké a velice bohaté cestovní kanceláře, kde měsíční záloha na elektřinu činila 300,- Kč, a zisky se počítaly ve statisících? V této jediné kanceláři byl instalován jeden počítač s monitorem a tiskárnou a rychlovarná konvice. Topení bylo centrální bez měření, tzn., ţe náklady se rozpočítávaly podle podlahové plochy. Proč by do takového elektroměru majitel OM zasahoval? Naopak vše nasvědčuje konkurenčnímu boji mezi podnikateli.

29

4.3.6. Odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. (§ 51 odst. 1 písm. f) EZ). V praxi jde o méně frekventovanou formu NO, které se pachatel můţe dopustit technickým zásahem přímo do elektrického vedení či jiného zařízení přenosové nebo distribuční soustavy. V tomto případě ani nemusí jít o NO, kterým jsou napájena elektrická zařízení v nějakém OM, zde můţe pachatel napojit například zásuvku, ze které radiátorem vyhřívá posed. Přerušení dodávky elektřiny pak můţe být aţ nerealizovatelné.

4.3.7. Odběr elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu a přes řádnou výzvu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení (§ 51 odst. 1 písm. g) EZ). Jde o případ, kdy PDS či PPS není umoţněno realizovat výkon jejich vlastnického práva tím, ţe zákazník neumoţní opakovaně přístup k jejich měřícímu zařízení či neměřeným částem odběrného elektrického zařízení na svém OM. Jelikoţ neumoţněním kontroly a přístupu k těmto zařízením můţe dojít, kromě majetkové trestné činnosti ze strany zákazníka i k ohroţení bezpečnosti ţivota a zdraví osob či majetku, je i v tomto případě odůvodněno odpojení takového OM od elektřiny.

4.4. Shrnutí 4. kapitoly V této kapitole jsem vymezila odpovědnostní vztah mezi PDS či PPS a zákazníkem dopustivším se NO či pachatelem NO, který není vztahem rovnoprávným, přičemţ jeho nerovnoprávnost je odůvodněna zájmem společnosti na řádném fungování přenosových či distribučních soustav.

30

Dále jsem popsala jednotlivé skutkové podstaty NO, které jsem podrobila kritické analýze, zejména co se týká důvodnosti vzniku zákonného důsledku NO, kterým je přerušení dodávky elektřiny do doby náhrady škody způsobené NO. Jsem přesvědčená, ţe výše specifikovaná jedna z právních norem obsaţených v § 51 odst. 1 písm. b) EZ je v rozporu s ústavním principem rovnosti práva, kdyţ a priori odsuzuje k sankci přerušení dodávky elektřiny do doby zaplacení náhrady škody způsobené NO v době existence sporu, kdy zákazník existenci NO a tím i vzniku škody popírá, zatímco PDS či PPS ji tvrdí. K tomuto vymezím návrh de lege ferenda ve 13. kapitole své práce.

31

5. kapitola Postavení orgánů veřejné moci a jejich působnost v oblasti odhalování a objasňování neoprávněných odběrů elektřiny

5.1.

Energetický regulační úřad

ERÚ je orgánem státní správy zřízeným pro výkon regulace v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu. Zřízený byl právní normou obsaţenou v § 17 odst. 1 EZ. Působnost ERÚ v oblasti odhalování a objasňování NO spočívá v tom, ţe ERÚ podle § 17 odst. 5 písm. a) EZ rozhoduje spory, kdy nedojde k uzavření smlouvy podle EZ mezi jednotlivými drţiteli licence, nebo mezi drţitelem licence a jeho zákazníkem a spory o omezení nebo přerušení dodávek elektřiny z důvodu NO. Dané oprávnění se uplatní v případě, kdy v důsledku přerušení dodávky elektřiny dojde k výpovědi smlouvy o dodávce elektřiny mezi OE a spotřebitelem, případně mezi PDS a spotřebitelem označeným za neoprávněného odběratele. Podle § 17 odst. 5 b) EZ, souhlasí-li s tím všichni účastníci řízení, můţe ERÚ rozhodovat i spory vyplývající ze smluvních vztahů mezi drţiteli licencí nebo mezi drţitelem licence a jeho zákazníkem i v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu. Jelikoţ se řízení ve věci NO vţdy určitým způsobem dotýká smluvního vztahu mezi OE a spotřebitelem či mezi PDS a spotřebitelem, je třeba i tuto kompetenci ERÚ mít na zřeteli. Mezi další kompetence ERÚ pak patří zákonem mu uloţená povinnost spolupracovat s občanskými sdruţeními a jinými právnickými osobami zaloţenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií. V dosud největší kauze ohroţení práv

32

spotřebitelů v souvislosti s odhalováním a objasňování NO (kauza „Komand ČEZu“), byly aktivní právě prvky PPP a SPONEL o.s., které svého práva na součinnost s ERÚ obsáhle vyuţívají. ERÚ taktéţ rozhoduje o udělení či zrušení licence (zejména k distribuci elektřiny). Právě PPP a SPONEL o.s. se na ERÚ obrátily s podnětem na zrušení licence společnosti ČEZD v důsledku údajného soustavného porušování energetického zákona touto společností. O tomto podnětu ERÚ rozhodl zamítavě.

5.2.

Státní energetická inspekce

Zřízení SEI je upraveno v § 92 EZ, kde se hovoří, ţe SEI je organizační sloţkou státu se sídlem v Praze. SEI je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla územních inspektorátů a jejich územní působnost jsou dána sídlem krajských úřadů a územním obvodem kraje a Magistrátu hlavního města Prahy. Ústřední inspektorát i územní inspektoráty jsou správními úřady. Do působnosti SEI patří provádění kontrol na návrh MPO, ERÚ nebo na základě vlastních podnětů, přičemţ z pohledu problematiky NO SEI kontroluje dodrţování norem EZ, přičemţ na základě vlastního zjištění ukládá pokuty za porušení právních předpisů. Při výkonu kontroly se SEI řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

5.3.

Policie České republiky a Státní zastupitelství

Postavení Policie ČR vyplývá z jejích kompetencí na úseku prevence, odhalování, objasňování a vyšetřování trestných činů a přestupků. Jelikoţ k NO dochází ve většině případů skutkem, kterým je porušeno právo, je tak zaloţena podle zásady oficiality povinnost Policie ČR ve věci konat.

33

V případě NO jde však o tak specifickou problematiku šetření, ţe Policie ČR ve většině případů v současnosti neumí adekvátně reagovat, coţ se projevuje bezradností policejních orgánů přivolaných na místo zjištění NO. Tito, místo, aby provedli ohledání místa činu a zajistili kriminalistické stopy, většinou pouze přihlíţejí práci zaměstnanců PDS, čímţ znehodnocují jimi zajištěné důkazy, které nejsou zajištěny příslušným policejním orgánem, ale jednou ze stran případného sporu. Policie ČR pak slouţí jako krajní prostředek i pro ochranu spotřebitele proti, v mé práci popsaným, praktikám pracovníků PDS. Státní zastupitelství je pak orgánem dozoru nad dodrţováním zákonnosti trestního řízení a na základě podané obţaloby zastupujícím stát v trestním řízení před soudy.

5.4.

Soudy

Soudy jsou orgány moci soudní, které s konečnou platností rozhodují případné spory vznikající v souvislosti s NO, a to jak v oblasti veřejného práva v trestních věcech či při výkonu správního soudnictví, tak i v oblasti soukromého práva v občanskoprávních sporech či obchodněprávních sporech.

5.5.

Shrnutí 5. kapitoly

V této kapitole jsem provedla stručné vymezení působnosti orgánů státní správy v souvislosti s případy NO. Jde pouze o stručný přehled, neboť detailní vymezení působnosti vybraných orgánů by bylo pouhým opisováním různých zákonů.

34

6. kapitola

Postavení provozovatele distribuční soustavy, jeho práva a povinnosti při odhalování a objasňování neoprávněných odběrů elektrické energie.

6.1.

Právní postavení provozovatele distribuční soustavy

Právní postavení PDS upravuje zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon v § 25 a následujících. Při vymezení definice PDS jsem si pomohla dřívějším zněním EZ, podle něhoţ, PDS se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je drţitelem licence na distribuci elektřiny.

Z pohledu zaměření mé práce na neoprávněné odběry elektřiny mají význam z pohledu postavení PDS zejména právní norma obsaţená v § 25 odst. 3 EZ, podle níţ PDS, k jehoţ soustavě je připojeno více, neţ 90.000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběţným drţitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.

Z této právní normy vyplývá, ţe PDS (budu hovořit pouze o významných distributorech, naplňujících podmínku speciální subjektivity podle této právní normy) není ex lege oprávněn k prodeji elektřiny, ale pouze k její distribuci.

35

Aţ do novelizace energetického zákona zákonem č. 158/2009 Sb., obsahoval energetický zákon v § 2 odst. 2 písm. a) bod 1) legální definici distribuce elektřiny. Tou je doprava elektřiny distribuční soustavou.

Efektem podnikání PDS je tedy převáţně odměna za distribuci elektřiny pro jiné subjekty, nikoli hodnota, kterou obchodník s elektřinou přidává k ceně elektřiny, jako svou obchodní marţi.

Na druhou stranu, je to právě PDS, který nese technické ztráty při distribuci elektřiny, ale zejména netechnické ztráty spojené z významné části s neoprávněnými odběry elektřiny.

PDS má zákonem stanovené i „servisní“ povinnosti ve prospěch obchodníků s elektřinou či výrobce elektřiny, které mu ukládá § 24 odst. 11 písm. b) EZ. V případě, ţe tyto subjekty kvalifikují NO, je PDS povinen na jejich ţádost realizovat přerušení dodávky elektřiny zákazníkovi. Samozřejmá je i zpětná povinnost obnovit dodávku elektřiny po odpadnutí důvodů pro její přerušení zákazníkovi.

6.2.

Vybraná práva provozovatele distribuční soustavy

Podle § 25 odst. 4 písm. b) EZ má PDS právo nakupovat s nejniţšími náklady podpůrné sluţby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu. V této právní normě je obsaţen logický poţadavek zajistit co nejlevněji krytí ztrát elektřiny. Z pohledu neoprávněných odběrů elektřiny je daná právní norma významná v závislosti na stanovení výše náhrady škody vyčíslované neoprávněným odběratelům.

36

Podle § 25 odst. 4 písm. c) bod 1. EZ je PDS oprávněn omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při neoprávněném odběru elektřiny. V této právní normě je jiţ obsaţena podmínka nezbytnosti, se kterou se dostává do rozporu právní norma obsaţená v § 25 odst. 7 EZ, jak rozvedu dále. Tohle právo je z pohledu právní normy obsaţené v § 25 odst. 11 písm. b) EZ i povinností PDS, poţádá-li jej v případě zjištění neoprávněného odběru elektřiny o odpojení zákazníka OE.

Podle § 25 odst. 4 písm. f) EZ má PDS právo vstupovat a vjíţdět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním zařízení distribuční soustavy. Meze tohoto práva jsou dále určovány zejména čl. 10 odst. 1 LZPS, podle něhoţ kaţdý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno a čl. 12 LZPS, podle něhoţ je obydlí nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.

6.3.

Vybrané povinnosti provozovatele distribuční soustavy

Podle § 25 odst. 11 písm. a) EZ je PDS povinen připojit k distribuční soustavě zařízení kaţdého a umoţnit distribuci elektřiny kaţdému, kdo o to poţádá a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohroţení spolehlivého provozu distribuční soustavy.

Na tomto místě zákonodárce vyjadřuje zájem společnosti na tom, aby, není-li to technicky či jinak znemoţněno, byl kaţdý subjekt mající o to zájem, elektrifikován. Dodávky a vyuţívání elektřiny jsou nezbytnou podmínkou plnohodnotného zapojení člověka či jiného subjektu do společnosti. Bez elektřiny, aţ na velice vzácné výjimky, není moţná realizace základních práv a svobod člověka. Jelikoţ ale zatím ţijeme ve společnosti,

37

která je ovládaná mocí peněz a rukou trhu, zákonodárce, aby vyloučil zneuţívání práv provozovatelů distribučních soustav, vymezil zákonem jejich povinnost chovat se nediskriminačně.

Podle § 25 odst. 7 EZ je PDS povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, v případě zjištění neoprávněného odběru elektřiny pak po úhradě náhrady škody.

Zde se dostáváme do právního i lidského rozporu s právní normou obsaţenou v § 25 odst. 4 písm. c) bod 1. EZ. Zejména musíme vymezit obsah pojmu „v nezbytném rozsahu“. Jestliţe zákonodárce do zákona zahrnul podmínku nezbytnosti, jako logickou součást zásady přiměřenosti (§ 25 odst. 7 EZ), není dle mého názoru správné, aby vázal obnovení dodávky elektřiny při zjištění neoprávněného odběru elektřiny na podmínku úhrady náhrady škody.

Náhrada škody není „nezbytností“ pro obnovení dodávek elektřiny. Mezi nezbytnosti patří zcela jistě zabránění neoprávněným odběrům elektřiny, zabránění ohroţení ţivotů, zdraví a majetku v důsledku zásahu do distribuční soustavy, zabránění růstu škody, zájem na řádném technickém stavu zařízení distribuční soustavy a další.

Naproti tomu podmíněnost obnovení dodávky elektřiny zaplacením náhrady škody má sankční a donucovací charakter s jedinou výjimkou, jde-li o neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. b) EZ, kde je samotný neoprávněný odběr páchán platební nekázní zákazníka a neodpojení by mělo za následek růst škody. Jde zároveň o závaţné zneuţívání monopolního postavení PDS k vynucení si splnění jinak naprosto legitimního poţadavku na náhradu škody. Jakou moţnost má věřitel dobrovolně nesplněné pohledávky z jiného právního titulu, neţ cestou zákona se domáhat svého práva? Tento věřitel nemůţe poţádat PDS, aby jeho dluţníka odpojil, neţ zaplatí. Jde zde o zjevnou diskriminaci v důsledku postavení věřitele a pokřivení rovnosti práv dvou subjektů.

38

V demokratické společnosti je donucení odpojením od elektřiny nedůstojné, navíc zasahuje do základních práv a svobod mnoha jiných lidí, neţ jen neoprávněných odběratelů a omezuje podnikání.

Mezi další povinnosti PDS patří povinnosti stanovené zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, přičemţ jde o problematickou povinnost, neboť provozovatelé distribučních soustav většinou nevstupují do smluvních vztahů se zákazníky přímo, ale prostřednictvím obchodníka s elektřinou. De lege ferenda by bylo vhodné ošetřit povinnosti provozovatele distribuční soustavy vyplývající ze zákona o ochraně osobních údajů jiţ ve smlouvě, kterou zákazník uzavírá s obchodníkem s elektřinou.

V minulosti pravděpodobně došlo ze strany jednoho z PDS působícího na území České republiky - společnosti ČEZM, k porušení zákona o ochraně osobních údajů, neboť tento mandatář provozovatele distribuční soustavy ČEZD, nebyl do února roku 2008 vůbec registrován ke zpracování osobních údajů, přesto však shromaţďoval osobní údaje občanů a s těmito aktivně nakládal, mnohdy i v rozporu se zájmy těchto subjektů osobních údajů. Celá věc je ještě v současnosti předmětem šetření Úřadu pro ochranu osobních údajů, které probíhá v souvislosti s mediálně známou kauzou „komand ČEZu“, nicméně pochybení jiţ byla Úřadem pro ochranu osobních údajů kvalifikována (č. j. UOOU: VER-1073/0902/KOU) a dosud, mám-li validní informace, probíhá zjišťování rozsahu porušování zákona.

K tomuto chci citovat ze zprávy Úřadu pro ochranu osobních údajů ve věci č. j. VER-1073/09-2/KOU ze dne 23.02.2009. „Pořizováním záznamů kamerových systémů a jejich dalších pracováním v období před podáním oznámení Úřadu pro ochranu osobních údajů, tj. před dnem 22. února 2008, se společnost ČEZ Měření dopustila správního deliktu podle § 45 odst. 1 písm. i) zákona č.

39

101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“ (Koudelka, 2009, s. 1). 4

6.4. Shrnutí 6. kapitoly V této kapitole jsem se zabývala vymezením postavení PDS. Vymezila jsem jeho právní status, některá práva a povinnosti, to vše se zaměřením k tématu mé bakalářské práce a krátce jsem zabrousila do oblasti individuálního případu podezření z porušení zákona jedním z PDS. Ze své analýzy PDS jsem záměrně, v zájmu udrţení přehlednosti své práce, vynechala charakteristiky PDS, které nemají přímý či zprostředkovaný vztah k NO.

4

KOUDELKA, Zdeněk. 2009. Zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů, č. j. VER-1073/092/KOU2009, Praha: Úřad pro ochranu osobních údajů. 2 s. 40

7. kapitola

Problematika licence a outsourcingu licencovaných práv a povinností při odhalování a vyšetřování neoprávněných odběrů elektřiny na třetí subjekty

7.1.

Outsorcing

činností

spojených

s odhalováním

a

řešením

neoprávněných odběrů

Významnou povinností PDS je jeho povinnost zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí (§ 11 odst. 1 písm. d) EZ) a zajistit, aby byly splněny povinnosti drţitele licence podle energetického zákona i v případech, kdy drţitel licence zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi drţitele licence prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů (§ 11 odst. 1 písm. l) EZ).

Smyslem právní normy uvedené v § 11 odst. 1 písm. l) EZ byla dle mého názoru snaha ERÚ zákonem ošetřit problematické případy, kdy společnost ČEZD k odhalování a vyšetřování neoprávněných odběrů elektřiny zřídila tzv. „komanda ČEZu“, tvořená zaměstnanci společnosti ČEZM skupiny ČEZ. Společnost ČEZM není drţitelem licence k distribuci elektřiny a v důsledku toho byla a je činnost jejich pracovníků zpochybňována. Mezi společností ČEZD a společností ČEZM došlo k pouhému uzavření mandátní smlouvy, na základě které společnost ČEZM, jako mandatář, činnosti spojené s odhalováním a vyšetřováním neoprávněných odběrů elektřiny pro svého mandanta – společnost ČEZD vykonávala.

41

Činnosti spojené s odhalováním a vyšetřováním neoprávněných odběrů elektřiny jsou podle EZ jednoznačně činnostmi spadajícími svým obsahem pod výkon licence na distribuci elektřiny.

Zde by dle mého názoru mohlo docházet k popření smyslu udílení licencí na výkon licencované činnosti, kterou je i distribuce elektřiny. Přijde mi zvláštní, ţe by někdo, kdo je drţitelem licence na distribuci elektřiny, svá výlučná práva z této licence mohl přenést smluvně na jiný subjekt. Pokud by tomu tak bylo, docházelo by k popření smyslu udílení licencí. Navíc je třeba vyhodnotit skutečnost, ţe distribuce elektřiny není ţivností, jak vyplývá výslovně z § 3 odst. 3 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Nejde-li o ţivnost a jde-li zároveň o výkon výdělečné činnosti, jedinou veřejnou legitimací k výkonu takové činnosti můţe být licence.

To má samozřejmě i výrazné ekonomické důsledky. Jelikoţ nechci parafrázovat názor PPP, které se ve věci outsorcingu licencovaných činností také zabývalo, a se kterým se ztotoţňuji, dovolím si citaci z jejich opakované ţádosti o šetření oprávněnosti převodu práv z licence na distribuci elektrické energie ze dne 14.10.2009. „Energetický zákon přiznává drţiteli licence pro distribuci elektřiny právo na náhradu škody a náhradu nákladů spojených se zjišťováním NO a nápravou jeho následků. Je tomu tak proto, aby se inkasované náhrady škody jiţ bez jakéhokoli zatíţení náklady spojenými s jejich vymáháním, mohly vrátit do regulované sloţky ceny elektřiny. Místo toho ale inkasované náhrady škody končí v nějakém es-er-ó a spotřebitelé v ČR jsou tak cíleně okrádáni. Tato konstrukce přímo vyplývá z mandátní smlouvy mezi ČEZD č. 5120050901-02 a ČEZM č. 4101050083 (jde o jeden dokument se dvěma čísly asi 150 listů) čl. III. odst. 1 písm. o) a čl. IV. odst. 3 – „cena za poskytované sluţby dle čl. III. odst. 1 písm. o) této smlouvy je dohodou smluvních stran stanovena ve výši prokazatelných nákladů poskytovatele včetně 15 % marţe, maximálně však ve výši 95 % inkasovaných výnosů za odhalené neoprávněné odběry bez DPH, s ročním vyhodnocením.“. Viz. také dokument 3 x placeno za totéţ, kterým jsme učinili podnět k šetření na SEI. Samozřejmě,

42

v tomto se můţeme mýlit, pokud ČEZM nepřenáší jakékoli své náklady na ČEZD a ČEZD těch 15 % marţe platí ČEZM ze svého majetku a vybrané náhrady škod jsou ve 100 % vybrané výši rozúčtovány zpět do regulované sloţky ceny elektřiny. To ale pochybujeme. Koneckonců, šetření SEI nám na to dá naprosto jasnou odpověď, dřív nebo později. Vlastně za jedno a totéţ skupina ČEZ inkasuje 3 x – poprvé náhrady NTZ obsaţené v ceně elektřiny placené všemi spotřebiteli, podruhé v ceně, kterou vymůţe od lidí označených za neoprávněné odběratele jako náhradu za neoprávněný odběr elektřiny a potřetí ve vybraných a spotřebitelům nevrácených zálohách za období, za které lidé označení za neoprávněné odběratele zaplatili náhradu údajné škody spočítané podle nezákonné vyhlášky, v níţ je jiţ zahrnuta jejich celá spotřeba elektřiny za období trvání NO! I z této konstrukce je naprosto zřejmé, ţe zákonodárce nekalkuloval převod licencovaných práv v oblasti šetření NO na nelicencovaný subjekt, který by tak vlastně (kdyby dodrţoval smyslu příslušných norem EZ) musel pracovat za náklady bez zisku, coţ odporuje definici podnikání.“. (Rytíř, 2009, s. 2). 5

Ţe jde o sporné téma, to vyplývá i ze zprávy, kterou dne 20.10.2008 zaslal ERÚ tehdejšímu poslanci Parlamentu ČR, Ing. Karlu Sehořovi, kterou jsem jako podklad pro svou práci hodnotila.

„Přestoţe jsme i při výkonu naší působnosti mj. v oblasti cenové regulace respektovali a respektujeme názor Státní energetické inspekce jako kontrolního orgánu v oblasti energetiky (která jako jediný správní úřad v oblasti energetiky je věcně příslušná konstatovat legálnost či nelegálnost takového postupu), s narůstajícím počtem stíţností zákazníků na postupy a praktiky společnosti ČEZ Měření, s.r.o. při řešení neoprávněných odběru elektřiny jsme se rozhodli zadat právní analýzu Masarykově univerzitě v Brně, jejímţ předmětem byla právě legálnost či nelegálnost smluvního zajištění výkonu

5

RYTÍŘ, Jan. 2009. Opakovaná ţádost o šetření oprávněnosti převodu práv z licence na distribuci elektrické energie. Olomouc: PPP – právní poradenství a pomoc o.s. 2 s.

43

licencovaných činností (tj. činností, které jsou vázány na rozhodnutí o udělení licence) třetí osobou (nedrţitelem licence). Výsledkem této právní analýzy byl názor zpracovatelů z katedry obchodního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, podle kterého je nutno práva a povinnosti drţitele licence vyplývající z energetického zákona povaţovat za výlučná, která musí provozovat distribuční soustavy vykonávat osobně a pověření jejich výkonem třetí osobou (byť na jméno a na účet drţitele licence) je nepřípustné. S tímto výsledkem jsme následně seznámili dotčené PDS, aby se mohli k těmto závěrům vyjádřit. PDS předloţili jako reakci několik právních názorů, z nichţ byl (z hlediska nezávislosti a respektování odborného názoru) pro Energetický regulační úřad nejpodstatnější právní názor Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky, který deklaruje, ţe osoba oprávněná k podnikání (zde drţitel licence) můţe své podnikání realizovat prostřednictvím jiných osob, a to jak zaměstnanců, tak i dalších třetích osob.“(Němeček, 2008, s. 4). 6

Jelikoţ ani EZ, i přes upřesnění (§ 11 odst. 1 písm. l) EZ), výslovně neřeší otázku „outsorcingu“ některých činností, z pohledu mé práce činností spojených s odhalováním a vyšetřováním neoprávněných odběrů elektřiny, já se s ohledem na logiku přikláním k závěru, ţe výkon licencované činnosti můţe vykonávat pouze drţitel licence, nikoli jím sjednaná třetí osoba, která drţitelem licence není a právní normu obsaţenou v § 11 odst. 1 písm. l) EZ vykládám jako normu upravující případ, kdy pro jednoho drţitele licence licencované činnosti vykonává drţitel jiné licence na stejnou činnost. Pokud by tomu tak bylo, docházelo by k ekonomickému poškozování spotřebitelů v České republice. Pokud by tomu tak nebylo, licence, jako veřejné legitimace, by ztratily svůj smysl.

Nutno však uvést, ţe ve věci bylo podáno PPP trestní oznámení, avšak policejní orgán vyhodnotil, ţe nejde o trestný čin. Stejně tak ERÚ zamítnul podnět PPP na zrušení licence společnosti ČEZD.

6

NĚMEČEK, Blahoslav, 2008. Zpráva poslanci PS P ČR Ing. Karlu Sehořovi. Jihlava: Energetický regulační úřad. 6 s. 44

7.2.

Shrnutí 7. kapitoly

V 7. kapitole jsem nastínila praktické a právní problémy, které s sebou nese Outsorcing činností spojených s odhalováním a řešením NO. Tento problém, jak jsem ověřila, se v České republice týká pouze PDS ČEZD. Jak společnosti EON, tak PRE řeší NO pomocí vlastních zaměstnanců. Dle mého názoru existuje v právním řádu mezera, kterou se nepodařilo zacelit ani novelou EZ zákonem č. 158/2009 Sb. je mým názorem, ţe Outsorcing činností legitimovanou licencí není moţné provádět subjektem bez příslušné licence, coţ je o to zřejmější při uvědomění si, ţe distribuce elektřiny není ţivností. Do budoucna bych se přikláněla k „nějakému“ ošetření této formy spolupráce mezi licencovaným PDS a nelicencovaným subjektem.

45

8. kapitola

Postavení obchodníka s elektřinou a dopad neoprávněného odběru elektrické energie do jeho práv a povinností.

8.1.

Vymezení postavení, vybraných práv a povinností obchodníka s elektřinou

Legální definici OE v aktuálně účinném znění nenajdeme. Právní norma obsaţená v § 30 EZ upravuje pouze jeho práva a povinnosti.

Podle znění EZ ve znění zákona č. 124/2008 Sb., se obchodníkem s elektřinou rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je drţitelem licence na obchod s elektřinou a nakupuje elektřinu za účelem jejího prodeje (§ 2 odst. 2 písm. a) bod 11. EZ ve znění zákona č. 124/2008 Sb.).

Z pohledu zaměření mé práce na NO, má zde význam zejména právní norma obsaţená v§ 30 odst. 1 písm. a) EZ, podle níţ má OE právo na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny. Z této normy vyplývá, ţe je jeho právem na základě udělené licence, obchodovat s elektřinou, čemuţ odpovídají povinnosti PDS či PPS, přenosem či distribucí elektřiny, mu tohle právo umoţnit realizovat. Zákazník OE nevstupuje do přímého vztahu s PDS či PPS, ale právě s OE. OE je pak v přímém právním vztahu s PDS či PPS, prostřednictvím čehoţ pak realizuje prodej elektřiny svým zákazníkům.

46

Rovněţ je právem OE, podle právní normy obsaţené v § 30 odst. 1 písm. d) EZ, ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při NO. Tohoto práva OE vyuţije zejména v případech, kdy dochází k NO formou platební nekázně zákazníka. Jedinou z povinností OE, jeţ má vztah k tématu mé práce je jeho povinnost OE poskytnout PDE identifikační údaje o zákazníkovi, jemuţ dodává elektřinu na základě smlouvy o sdruţených sluţbách dodávky elektřiny, jak mu tuto povinnost ukládá § 30 odst. 2 písm. k) EZ.

8.2.

Průnik

práv

provozovatele

distribuční

soustavy

do

práv

obchodníka s elektřinou

V současném pojetí oprávnění PDS přerušit dodávku elektřiny zákazníkovi v případě zjištění NO (§ 25 odst. 4 písm. b) bod 4. EZ) a jeho právu ponechat zákazníka bez elektřiny do doby, neţ uhradí náhradu škody způsobené NO a spočítané většinou náhradním způsobem, kterouţto konstrukci nepovaţuji za právně ani morálně správnou a hodnotím ji jako zbytečnou a diskriminující zákazníky a OE, se OE dostává do role rukojmího PDS. Tento případ se týká pouze formy NO, spáchaného naplněním skutkové podstaty NO podle § 51 odst. 1 písm. d a e) EZ, coţ jsou ale zároveň nejfrekventovanější a převaţující formy páchání či existence NO. O existenci NO zde hovořím s ohledem na objektivní konstrukci zavinění NO a na teoretickou moţnost klasifikace NO zásahem do elektroměru předchozím zákazníkem při nerozpoznání NO a následném osazení tohoto narušeného elektroměru na OM zákazníka nového, k čemuţ, zejména dříve, mohlo dojít. PDS zjistí NO a vyuţije svého práva na přerušení dodávky elektřiny zákazníkovi, který, vědom si, ţe nepochybil, odmítne uhradit náhradu škody za NO spočítanou PDS a vstoupí do nekonečného soudního sporu s PDS. Po celou dobu probíhajícího soudního sporu, který u nás můţe trvat aţ několik let, je vlastně tento zákazník legitimním neoprávněným odběratelem v důsledku dle mého protiústavní konstrukce NO podle § 51 47

odst. 1 písm. b) EZ. Důsledkem jakéhokoli NO je pak přerušení dodávky elektřiny zákazníkovi do doby, neţ nahradí škodu vyčíslenou PDS.

V důsledku tohoto postupu je negativně zasaţeno i do práva OE tím, ţe tento nemůţe prodávat elektřinu takto označenému zákazníkovi, ač tomu, kromě legislativní překáţky (§ 25 odst. 7 EZ) nebrání jakýkoli jiný důvod. Takové opatření je nepotřebné a hlavně neuţitečné. PDS na OM zákazníka provedl příslušná technická opatření, která brání vzniku dalšího NO, není tedy důvod dalšího trvání odpojení OM zákazníka od elektřiny. K zajištění zaplacení náhrady škody není nutné vystavení zákazníka a dalších osob na zákazníkovi závislých, nemorálnímu tlaku odpojení od elektřiny, které jiţ má pouze donucovací charakter, kdyţ existuje dostatečný systém právního donucení prostřednictvím soudů či exekuce majetku zákazníka – neoprávněného odběratele. Bohuţel však dnes realizace tohoto oprávnění můţe vést ke zbytečné šikaně neoprávněného odběratele, poškozování OE, který nemůţe vykonávat svou licencovanou činnost, stejně jako dochází k poškozování vlastníků PDS, jemuţ se tím, ţe znemoţňuje distribuci elektřiny do OM zákazníka, sniţují zisky. Krásnou argumentaci zvolilo občanské sdruţení Spolek proti nemravným cenám elektřiny, o.s., ve svém návrhu na přerušení řízení a postoupení energetického zákona Ústavnímu soudu k rozhodnutí o jeho souladu či nesouladu s Ústavním pořádkem ČR, který byl sepsán dne 29.9.2009, z něhoţ k problematice, sice z pohledu zákazníka, cituji. „Dnes existuje právně paradoxní situace. ČEZD Vás obviní z NO a bude po Vás ţádat půl milionu náhradu údajné škody. Vy, aniţ byste se mohli jakkoli bránit, bez toho, ţe by Vám byl NO nějak prokázán, prostě musíte zaplatit nebo se stanete neoprávněným odběratelem podle § 51 odst. 1 písm. b) novelizovaného znění EZ v důsledku toho, ţe jste si nesplnili platební povinnosti, vyplývající z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Pokud nezaplatíte, stanete se ex lege, tentokrát jiţ skutečným,

48

neoprávněným odběratelem a důsledkem jakéhokoli NO je odpojení od elektřiny... Kocourkov!“ (Rytíř, 2009, s. 5). 7

8.3.

Shrnutí 8. kapitoly V této kapitole jsem se zabývala OE, jeho právy a povinnostmi pro něj

vyplývajícími, které jsou významné z pohledu zaměření mé práce. Na absurdním případu jsem vysvětlila zbytečnost a neuţitečnost oprávnění PDS obnovit dodávku elektřiny aţ po zaplacení náhrady škody způsobené NO. Jediný význam tohoto oprávnění je nepřípustným tlakem donutit neoprávněného odběratele ke splnění si platební povinnosti, coţ v demokratické společnosti prostě nemůţe mít místo. Ţe jde o protiústavní opatření vyplývá i z rozhodnutí našeho největšího PDS – společnosti ČEZD, neuplatňovat tohle sporné právo, čímţ vlastně PDS, v jehoţ „prospěch“ bylo sporné právo konstituováno, napravuje jeho neuplatňováním chyby zákonodárce a rozumně tak předchází soudním sporům.

7

RYTÍŘ, Jan. 2009. Návrh na přerušení řízení a postoupení energetického zákona Ústavnímu soudu k rozhodnutí o jeho souladu či nesouladu s Ústavním pořádkem ČR. Praha: Spolek proti nemravným cenám elektřiny o.s., 9 s. 49

9. kapitola

Postavení zákazníka, jeho práva a povinnosti a praktické možnosti jejich uplatnění

9.1.

Definice zákazníka

Legální definice zákazníka vychází z aktuálně účinného znění § 2 odst. 2 bod 20. EZ. Podle ní se zákazníkem rozumí fyzická nebo právnická osoba odebírající elektřinu odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává nebo přeúčtovává.

EZ ve znění zákona č. 124/2008 Sb., rozlišoval tři legální definice zákazníka. V § 2 odst. 2 bod 6. EZ definoval chráněného zákazníka, v § 2 odst. 2 bod 8 definoval konečného zákazníka a v § 2 odst. 2 bod 16 definoval oprávněného zákazníka. Novela EZ zákonem č. 158/2009 Sb., v návaznosti na Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/72/ES, toto rozlišování odstranila, čímţ došlo k malému zpřehlednění našeho energetického práva.

Z čl. 3. odst. 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/72/ES vyplývá povinnost členských států stanovit definici zranitelného zákazníka. K tomu by mělo dojít na základě čl. 49 odst. 1 Směrnice do 03.03.2011.

50

9.2.

Práva zákazníka

Podle § 28 odst. 1 písm. a) EZ má zákazník právo na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

Jelikoţ Pravidla provozování distribuční soustavy (aktuálně společná pravidla ČEZD, PRE a EON z prosince 2008, schválená ERÚ dne 17.03.2009) neobsahují ujednání týkající se jakéhokoli omezení práva zákazníka na připojení svého odběrného místa v souvislosti s podezřením na NO či se zjištěním NO a mají ryze technický charakter, má zákazník, a to i zákazník označený za neoprávněného odběratele pozitivní právo na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě.

Do tohoto práva zasahuje právo PDS přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny, kterou můţe přerušit do doby zaplacení náhrady škody způsobené NO, která byla buď zjištěna, nebo spočítána náhradním způsobem. V případě NO formou platební nekázně pak do doby dodatečného splnění si platebních povinností zákazníka.

Je častým omylem zákazníků odpojených od elektrické energie v důsledku NO, ţe své odpojení mohou obejít změnou OE. Právo na změnu OE jim není upřeno, ale v důsledku toho, ţe zákazník nemůţe smlouvou změnit PDS, nemá taková změna praktický význam, navíc přerušení dodávky elektřiny prakticky brání uzavření smlouvy o připojení v důsledku faktické nemoţnosti plnění smluvních povinností OE.

51

Jak jsem jiţ uvedla, povaţuji přerušení dodávky elektřiny do doby zaplacení náhrady škody zákazníkem za právně sporné a prakticky neuţitečné opatření, jehoţ cílem je pouze vystupňování tlaku na zákazníka, který se neoprávněným odběratelem můţe stát i bez jakéhokoli svého přičinění.

9.3.

Povinnosti zákazníka Mezi povinnosti zákazníka vztahující se k problematice mé práce patří zejména

jeho povinnost umoţnit PDS či PPS přístup k měřicím zařízením, které jsou jejich vlastnictvím. Tato povinnost vyplývá z § 28 odst. 2 písm. c) EZ. Na nesplnění této povinnosti, která můţe být kvalifikována jako NO podle § 51 odst. 1 písm. g) EZ, navazuje oprávnění PDS či PPS přerušit dodávku elektřiny zákazníkovi podle § 25 odst. 4 písm. c) bod 4. EZ. V praxi s naplňováním této povinnosti nebývají větší problémy, protoţe instalovaný elektroměr je ve většině případů volně přístupný v rozvodné skříni zákazníka na hranici jeho nemovitosti či na hranici nemovitosti vlastníka. Zde také nastává praktický problém. Zodpovědnost za stav elektroměru, který musí být veřejně přístupným, nese zákazník, který však nemůţe proti stanoveným technickým podmínkám tento elektroměr nijak bezpečně zajistit, například jej uzamknout zámkem. Zákazník se tak můţe stát obětí vandalismu či záměrného poškození konkurentem v podnikání či lásce. Poškození elektroměru se můţe stát prostředkem politického boje (podezření na takové zneuţití vyvstalo v medializovaném případu spotřebitele Jaroslava Kubína, zastupitele města Ústí nad Labem za KSČM), případně prostředkem boje rozvádějících se rodičů o děti. Zásah do elektroměru – odtrţení úředních značek a vytvoření stop NO je otázkou vteřin. Vím, ţe PPP spekulovalo i o moţnosti, ţe stopy nasvědčující NO byly způsobeny pracovníky ČEZD provádějícími odhalování NO v zájmu získání náhrad škody. To se dosud nepotvrdilo, nicméně existují indicie nasvědčující i této moţnosti.

52

Za všechny provedu citaci z materiálu – obhajoby mé jmenovkyně v civilním soudním sporu, kde je Bc. Jitka Vondráčková ţalována PDS ČEZD o náhradu škody způsobené NO, z níţ vyplývá, ţe mohlo dojít k manipulaci se zajištěným elektroměrem v její neprospěch v době, kdy byl elektroměr v dispozici PDS ČEZD. „Při zkoumání elektroměru v AMS pak ze samotné podstaty ověřování elektroměru nedochází a nesmí docházet k jakékoli manipulaci s úředními značkami, tudíţ není důvod, aby s nimi v AMS jakkoli manipulovali. Je tedy zřejmé, ţe v době od 08.09.2008 do 17.09.2008 někdo manipuloval s pravou úřední značkou krytu elektroměru a já mohu pouze spekulovat, proč asi! Další jasný a mnou neovlivnitelný důkaz, ţe s elektroměrem bylo po jeho demontáţi manipulováno, najdeme, pokud se zaměříme na stavy číselníků zajištěného elektroměru. Tento elektroměr měl v době demontáţe, coţ je jasně zaznamenáno na videozáznamu zmíněném výše (minutáţ 01.09.43“), ve VT stav 019.563,3-4 kWh, v nízkém tarifu stav 310.970,3-4 kWh. V době předání elektroměru do AMS měl ale tento elektroměr ve VT stav 019.563 kWh a v nízkém tarifu stav 310.972,64 kWh, coţ je popsáno v protokolu o ověření elektroměru z AMS. Je zcela jasné, ţe „někdo“ a „někde“ natočil na tomto elektroměru v nízkém tarifu víc, neţ 2 kWh. Soudní znalec Ing. Maryško, při svém výslechu u Okresního soudu v Olomouci v trestní věci č. j.: 2 T 104/2010, vypověděl, ţe při přepravě elektroměru prostě nemůţe dojít ke změně stavu na číselnících třeba tím, ţe by se vytřepaly, ţe ke změně můţe dojít výlučně manipulací s číselníky nebo napojením elektroměru na elektřinu. Tento rozdíl ve stavech číselníků NT povaţuji za naprosto jasný důkaz, ţe se s demontovaným elektroměrem po jeho demontáţi manipulovalo a s ohledem na přerušený drát pravé úřední značky se domnívám, ţe k manipulaci došlo zásahem do číselníků tohoto elektroměru. Tomuto nepřímo nasvědčuje i doba, která uplynula od demontáţe do doby ověření elektroměru v AMS (08.09.2008 – 17.09.2008).

53

Skutečnost, ţe tělo elektroměru bylo zajištěno holografickými přelepkami pracovníků ţalované, nemůţe obstát, neboť jsou to právě ţalovaní, kteří mohou disponovat různými počty těchto přelepek, navíc dle mne je moţné tyto přelepky sejmout a opětovně nalepit, byť pouţitím nějakého lepidla.“(Vondráčková, 2010, s. 2). 8 Této povinnosti odpovídá právo PDS vstupovat a vjíţdět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním zařízení distribuční soustavy, které je měřící zařízení součástí. Tohle právo ale není právem neomezeným. Zahrnuje v sobě vstup na cizí nemovitosti pouze v rozsahu nezbytném k výkonu oprávnění PDS a jakékoli významnější porušení tohoto práva můţe být právně kvalifikováno jako trestný čin porušování domovní svobody podle § 178 trestního zákona. Další povinností zákazníka je jeho povinnost stanovená v § 28 odst. 2 písm. d) EZ, podle něhoţ má zákazník povinnost udrţovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Jak je občas zaměňováno, tahle povinnost se netýká samotného elektroměru, který není vlastnictvím zákazníka, ale týká se stavu OM počínajícího za elektroměrem, končícího jednotlivými spotřebiči zákazníka. Tato povinnost se vztahuje především k presumpci napojení OM zákazníka formou tzv. „téčka“ na neměřenou odbočku, bypass obcházející elektroměr. Poslední povinností zákazníka vztahující se k NO, je jeho povinnost stanovená v § 28 odst. 3 EZ, podle nějţ na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny ţádné zásahy bez předchozího souhlasu PPS nebo PDS. Tato povinnost se vztahuje především k presumpci napojení OM zákazníka formou tzv. „téčka“ na neměřenou odbočku, bypass obcházející elektroměr, či jiné technické způsoby zkreslování spotřeby elektřiny, jak bude rozvedeno v dalších kapitolách mé práce.

8

VONDRÁČKOVÁ, Jitka. 2010. Důkazní shrnutí a vyjádření ţalované k ţalobě. Olomouc:

Vondráčková Jitka. 8 s.

54

9.4.

Shrnutí 9. kapitoly V deváté kapitole jsem provedla kvalifikaci zákazníka, vymezila jsem jeho práva a

povinnosti významné z hlediska problematiky NO. Jsem přesvědčena, ţe energetická legislativa je aktuálně nastavená v neprospěch zákazníka, který je postaven do objektivní role odpovědného subjektu za stav odběrného zařízení na nijak neomezenou dobu. Většinou jde o absolutního laika nemajícího ani rámcovou představu, jak by měl na jeho OM instalovaný elektroměr či jiná zařízení vypadat a jak by měl být zajištěn proti neoprávněné manipulaci. Naprosto souhlasím s tím, ţe prioritu má řádný stav distribuční soustavy, nicméně energetická legislativa neskýtá dostatek záruk proti moţnému zneuţití práv v neprospěch zákazníka, a coţ je velká škoda. Diskuse o vyváţenosti práv a povinností zákazníků a PDS či PPS je o to významnější nyní, v době, kdy existují spolehlivé technické prostředky (např. digitální elektroměry s dálkovým přístupem), které jsou způsobilé převaţující formy páchání NO spolehlivě eliminovat.

55

10. kapitola Způsoby odhalování a objasňování neoprávněných odběrů elektřiny v České republice

10.1. Způsoby

odhalování

a

objasňování

neoprávněných

odběrů

elektřiny Metody odhalování NO jsou ze strany PDS přísně utajovanou záleţitostí, coţ je, dle mého názoru, ke škodě prevenci tohoto společensky škodlivého jevu. Je mým názorem, ţe by způsobům odhalování NO měla být věnována větší popularita, která by spotřebitele vedla k dobrovolnému dodrţování spotřebitelské kázně při čerpání elektřiny tím, ţe by bylo obecně známo, z jakých indicií je moţno na NO usoudit, a jaké okolnosti mohou být hodnoceny jako podezřelé a způsobilé vyvolat kontrolu PDS. V zájmu získat kvalifikované informace, jsem vznesla dotazy, jak na společnost ČEZM, tak na společnost PRE a E.ON. Od E.ON mi nedošla ţádná odpověď, společnost ČEZM mi odpověděla, ţe odhalování a řešení NO je velice citlivá záleţitost, proto mé ţádosti nelze vyhovět. Přitom mne odkázali na webové stránky http://www.kradezeelektriny.cz. Společnost PRE mi odpověděla pouze tolik, ţe jejich pracovníci jsou podrobně vyškoleni podle EZ a ve smyslu svého proškolení musí postupovat v jednotlivých případech odhalování NO. Jelikoţ jsem spoléhala na zájem oslovených PDS, který byl minimální, můţu čerpat své poznatky pouze z materiálů, které jsem měla k dispozici od vedoucího své práce. V první řadě vycházím ze znaleckého posudku VÚT Brno, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústavu elektroenergetiky č. 4/2009 ze dne 18.11.2009, kde je problematice způsobů odhalování NO věnována rozsáhlá kapitola.

56

„Podezření na neoprávněný odběr, definovaný v kapitole 1.1, je ve většině případů pojato na základě indicií, které jsou výsledkem rutinních činností zajišťovaných dodavatelem elektrické energie a provozovatelem příslušné distribuční soustavy. Mezi tyto činnosti náleţí: a) Kontrola zařízení odběratele elektrické energie v měřicím místě, včetně kontroly stavu zařízení pro měření dodané elektrické energie při pravidelném odečtu. Fyzický odečet provádí osoba pověřená dodavatelem elektrické energie, která by měla v rámci svých povinností zároveň provést vizuální kontrolu zajištění proti neoprávněné manipulaci jednotlivých částí zařízení a vlastních zařízení. Případná zjištěná podezření o neoprávněném zásahu, který můţe vést k neoprávněnému odběru, předává provozovateli distribuční soustavy. Tato osoba musí být na uvedenou činnost v potřebném rozsahu proškolena. I kdyţ dle § 28 zákona 458/2000 Sb. odst. (2) písmeno e) je oprávněný zákazník povinen udrţovat své odběrné zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám, nelze v tomto případě zodpovědnost za kontrolu stavu zařízení v měřícím místě nechávat zcela na odběrateli, který pro uvedenou činnost obecně nemá a nemusí mít jakoukoliv kvalifikaci. Navíc dle PPDS Přílohy 5 Fakturační měření, odpovídá za technický stav měřicího zařízení provozovatel distribuční soustavy. Uvedená kontrola je pro PDS podstatná i s ohledem na vyhlášku č. 51/2006 Sb. § 14 odstavec 3), jelikoţ den posledního provedeného odečtu je zároveň i dnem poslední provedené kontroly zařízení, kdy byl či nebyl konstatován neoprávněný odběr a tedy i dnem rozhodným pro stanovení případné škody, pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí jinou dobu trvání neoprávněného odběru. b) Kontrola změn – časového vývoje spotřeby elektrické energie odběrného místa při zhotovování pravidelného vyúčtování za dodanou elektrickou energii. Mnoţství spotřebované elektrické energie v odběrném místě za jednotlivá pravidelná odečtová období je závislé na změnách ve skladbě spotřebičů odběrného zřízení a jejich vyuţití odběratelem. To znamená, ţe v porovnání spotřeby s předchozími obdobími můţe dojít k významným změnám především v souvislosti s instalací či odinstalováním technologie či jednotlivých spotřebičů, jejichţ příkon tvoří podstatnou část celkového instalovaného příkonu odběrného místa. Příkladem můţe být změna energetického zdroje pro vytápění objektu z elektrického na plynový, která způsobí významný pokles spotřeby elektrické energie odběrného místa. Pokud však k takové změně dojde, měla by být řádně ohlášena

57

jako změna údajů o odběrném zařízení uvedeném ve smlouvě o dodávce elektrické energie. Protoţe cílem kaţdého neoprávněného odběru je záměrně sníţit částku k úhradě za spotřebovanou elektrickou energii, lze podezření na neoprávněný odběr pojmout na základě sníţení spotřeby elektrické energie odběrného místa, nebo, v případě dvou-tarifního měřícího zařízení, na základě změny rozloţení spotřeby do jednotlivých tarifů v neprospěch dodavatele. Toto podezření je oprávněné ve všech případech, kdy uvedené změny nebyly následně ohlášeny odběratelem jako změny údajů o odběrném zařízení, které jsou součástí smlouvy o dodávce elektrické energie. Takové podezření na neoprávněný odběr by mělo být prověřeno bezodkladnou fyzickou kontrolou stavu měřicího místa (příslušného odběrného zařízení) kvalifikovanými pracovníky PDS, protoţe i v tomto případě se s ohledem na případný reálný vývoj odběru či zhoršení funkčnosti měřícího zařízení v důsledku působení okolních přirozených – přírodních vlivů, nemusí jednat o neoprávněný odběr. Ke kontrole zařízení je nutné přistupovat korektně, se zřetelem na uvedené moţné příčiny. c) Kontrola či revize distribuční soustavy provozovatelem distribuční soustavy prováděná v pravidelných intervalech. V rámci kontrol a revizí distribuční soustavy – ŘPÚ (kap. 4.10. PPDS) je prováděno ověřování technického stavu vedení a dalších prvků soustavy v majetku provozovatele fakticky aţ po jednotlivé hlavní domovní skříně. Neoprávněný odběr můţe být rovněţ uskutečněn neoprávněným přímým připojením na uvedenou část soustavy, zjevně bez měření odebrané elektrické energie. Při zjištění takového stavu pracovníky provozovatele, lze klasifikovat uvedenou skutečnost jako neoprávněný odběr. Kromě pravidelných kontrol zařízení lze rovněţ provádět i kontroly namátkové, které jsou ţádoucí i s ohledem na posílení prevence proti neoprávněným odběrům. Podnětem pro provedení kontroly zařízení pro připojení odběrného místa k distribuční soustavě a měřicího zařízení pro měření odebrané elektrické energie s podezřením na neoprávněný odběr mohou být i jiné neţ uvedené indicie. Samotný postup při odhalování a prokazování neoprávněného odběru je závislý na typu neoprávněného odběru, který souvisí s vlastním technickým provedením. Vhodné postupy při šetření za účelem prokazování neoprávněného odběru jsou zejména: 1. Kontrolní měření odběru a spotřeby elektrické energie. Kontrolní měření spo9třeby elektrické energie nezávislým měřidlem je ověřovacím nástrojem, s porovnáním

58

mnoţství odebrané činné elektrické energie srovnávacím a srovnávaným – stanoveným měřidlem za určité období. Výsledkem srovnávacího měření je potom konstatování oprávněného odběru nebo pouze podezření na neoprávněný odběr. Vyuţití kontrolního měření je opodstatněné pro ověření následujících typů neoprávněných odběrů definovaných v kapitole 1.1.1 (1.1.2) v odstavcích d), e), f)1, g). Měření srovnávacím měřidlem musí být provedeno na té části distribuční soustavy, na kterou je prokazatelně připojeno pouze kontrolované odběrné zařízení a v místě, kterým prochází elektrická energie skutečně odebíraná daným odběratelem. Vhodným místem je přístupné odbočení pro připojení měřeného odběru od vedení distribuční soustavy. Srovnávací měření spotřeby musí probíhat po dostatečně dlouhé období. Dostatečně dlouhým časovým obdobím je takový interval měření, během kterého je naměřena spolehlivě porovnatelná hodnota spotřeby elektrické energie. Bezprostředně před začátkem a bezprostředně po skončení kontrolního měření je odečten stav zaznamenaný kontrolovaným měřicím zařízením. Výsledky měření je dále moţno vyuţít pro účely stanovení vzniklé škody. V rámci zajištění objektivnosti měření, musí být toto provedeno:  srovnávacím měřidlem s přesností pro měření činného výkonu (činné energie) odpovídající nejméně třídě přesnosti srovnávaného měřidla, s respektování systému měření pouţívaným srovnávaným měřidlem,  bez vědomí odběratele,  a při vyhodnocení musí být zahrnuty odchylky měření odpovídající přesnosti měření,

se

zahrnutím

nerovnoměrnosti

případných

odběru

a

chyb

odchylky

měřidel průběhů

vyplývajících měřených

z časové

signálů

od

standardizovaných zkušebních signálů. Pouze na základě pozitivního výsledku kontrolního měření, kdy jsou prokázány rozdíly mezi hodnotami naměřenými srovnávacím a srovnávaným měřidlem, nemůţe být konstatován neoprávněný odběr. 2. Kontrola technického stavu elektrických zařízení, kterými prochází neměřená elektrická energie. Jedná se o kontrolu technického stavu hlavního domovního vedení, odboček k elektroměrům a elektrické přípojky, či jiné části DS, kterou prochází neměřená elektrická energie k odběrnému místu. Dále jsou kontrolovány, všechny odbočky k

59

neměřeným odběrům, které jsou smluvně sjednány podle odst. 3, §3 vyhlášky č. 218/2001 Sb. Kontrola je prováděna za účelem nalezení připojení neoprávněného odběru definovaného podle kapitoly 1.1.1 (1.1.2) v odstavcích d), e), g). Při této kontrole je nutné postupovat bez omezení práv odběratele a zásahu do jeho majetku. Z toho

vyplývá

nutnost

vyhledávání

připojení

neoprávněného

odběru

pomocí

nedestruktivních metod, jako jsou: vizuální kontrola viditelných a přístupných částí uvedených zařízení a měření stavu nepřístupných (zastavěných, vestavěných, uloţených v zemi) částí těchto zařízení; např. pomocí měření vlnové impedance, tepelného obrazu, nebo elektrického pole kabelů ve zdech apod. V případě pozitivního výsledku kontroly, tj. nalezení odbočky z neměřené části, která není smluvně sjednaným neměřeným odběrem podle odst. 3, §3 vyhlášky č. 218/2001 Sb., lze na místě přímo konstatovat neoprávněný odběr podle některé z výše uvedených definic (kapitoly 1.1.1 (1.1.2) odst. e), g)) V rámci dokazování a odstranění tohoto technicky nepřípustného stavu, musí následně dojít k fyzickému odhalení neoprávněné odbočky. Ovšem tento následný postup je třeba, v závislosti na místě provedení odbočky, řešit ve spolupráci s výkonnou státní mocí. 3. Kontrola připojení měřicího zařízení, hlavního jističe a celkového zapojení elektroměrového rozváděče. Jedná se o kontrolu stavu zařízení, která jsou součástí měřicího místa. Jejím účelem je nalezení případných neoprávněných zásahů s cílem neoprávněného odběru podle kapitoly 1.1.1 (1.1.2) odst. a), e), f)1. Pro uvedenou kontrolu je dostačující vizuální prověrka elektrického zapojení pracovníkem s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací. V případě prokazatelného porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci - montáţních plomb PDS, lze na místě konstatovat neoprávněný odběr pouze v případě, ţe:  je nalezena odbočka z neměřené části pro připojení neoprávněného odběru (e)),  je upraveno zapojení elektroměrového rozvaděče, které vede k chybné funkci měřícího zařízení (f)1),  je instalován hlavní jistič s vyšším jmenovitým vypínacím proudem, neţ je uvedený ve smlouvě (a). 4. Ověření technického stavu měřicího zařízení (odebrané elektrické energie) znalcem v oboru či autorizovanou osobou. V případě podezření na neoprávněný odběr ovlivněním funkce zařízení pro měření odběru (spotřeby), musí provést jejich kvalifikované

60

posouzení autorizovaná osoba či znalec v oboru a to i v případě zcela zjevného mechanického poškození zajištění proti neoprávněné manipulaci, jako je zřejmé poškození úředních značek či mechanické poškození krytu měřícího ústrojí. Současně je třeba mít na zřeteli, ţe stav, kdy zařízení pro měření odběru (spotřeby) zaznamenává chybně nebo vůbec, můţe být způsobem přirozeným zhoršením funkce samotného zařízení, nebo vyšší mocí (např. atmosférickým přepětím). Konstatovat neoprávněný odběr je moţné na základě posudku či protokolu vyhotoveném autorizovanou osobou nebo znalcem v oboru, který prokazuje záměrný zásah do měřicího zařízení, ovlivňující jeho funkci (ve prospěch odběratele). Kontrola technického stavu zařízení pro měření odebrané elektrické energie je opodstatněná pro ověření neoprávněných odběrů uvedených v kapitoly 1.1.1 (1.1.2) odst. f)1, f)3. Prověřování podezření na neoprávněný odběr s negativním výsledkem prováděné v rozsah nad rámec standardních činností popsaných v bodech a) aţ c) kapitoly 2, povede k přímému nebo nepřímému zvyšování nákladů spojených s distribucí nebo prodejem elektrické energie, které se nutně projeví v cenách elektrické energie. Je tedy nutné upřednostnit takové činnosti, které nepovedou k neúměrnému nárůstu nákladů. Mezi tyto činnosti patří výše popsaná důsledná kontrola technického stavu zařízení a trendu spotřeby elektrické energie, či sledování energetické bilance dané distribuční sítě, které jsou prováděny v rámci běţných úkonů.“ (Toman a kol., 2010, s. 9 – 12). 9 Co se týká popisu forem odhalování a objasňování NO, tak se ze způsoby uvedenými znalcem lze ztotoţnit. Nesouhlasím pouze s tvrzením znalce, ţe činnosti vedoucí k prověřování podezření na NO vedou ke zvyšování nákladů na distribuci elektřiny. Jak jsem detailně rozvedla v kapitole 11. podkapitole 11.2. O těchto nákladech by mělo být samostatně účtováno a na základě výsledku by měly být zohledněny do kalkulované hodnoty nákladů spojených se zjišťováním NO a nápravou závadného stavu (§ 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb.).

9

TOMAN, Petr a kol. 2009. Znalecký posudek č. 4/2009. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav elektroenergetiky. 633 s.

61

10.2. Konkrétní postupy provozovatelů distribučních soustav Způsoby odhalování a objasňování NO byly v nedávné minulosti předmětem rozsáhlé medializace v důsledku zjištění skutečností, zakládajících podezření z trestné činnosti pracovníků PDS, konkrétně ČEZD. V této věci bylo podáno občanským sdruţením PPP dne 07.04.2008, trestní oznámení, ve kterém je na základě výpovědí pěti desítek spotřebitelů označených za neoprávněné odběratele elektřiny zásah pracovníků PDS popsán následovně. „Pokud bychom se pokusili shrnout takový modelový dílčí útok, tak jeho modus operandi začíná tím, ţe ke konkrétnímu objektu přijíţdí komando 5 – 10 pracovníků ČEZM v černých kombinézách v několika autech, kteří se rozmístí tak, aby všichni sousedé viděli, co se u poškozeného děje. Jejich postup simuluje zásah policejní jednotky. Tito bez přítomnosti jakékoli nezúčastněné osoby a majitele objektu nebo jeho zástupce provedou zjištění údajného neoprávněného odběru elektrické energie, na který usoudí, buď z porušené plomby, mikroprachu v rozvaděči, porušených hlavic šroubků od šroubováku nebo jiných příčin, které si případně sami vytvoří, to nikdo neví, protoţe u toho jsou jen a jen oni. Ihned demontují rozvaděč a odpojí poškozeného od elektřiny. Následně přizvou, přivolají majitele objektu, kterému oznámí, ţe u něj byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny a vnutí mu, aby je vpustil do domu, který projdou, v některých případech šlapou po kobercích v botách od bahna, v některých případech do objektu vstupují bez pozvání. Kdyţ se poškozený ptá, co se děje, tak mu sdělí, ţe má velký problém, ţe je zloděj, věc nahlásí na policii, hrozí mu několikaleté vězení, bude aţ několik let bez elektřiny, budou se s ním soudit o mnoha set tisícové (v lepším případě) aţ mnoha milionové pokuty, přitom neustále někam telefonují a natáčejí bez jakéhokoli souhlasu na videokameru exteriéry i interiéry objektu a poškozené. Jsou zaměření na efekt a jeho aktuální vyuţití, proto poškozenému milostivě dávají moţnost, aby se vyhnul všem těmto hrůzám tím, ţe si domluví schůzku s vedoucím ČEZM NTZ – nějakým Karlem Vanišem. Ten si s poškozeným sjedná schůzku v Jablonci nad Nisou, kam se poškozený má dostavit na určenou hodinu, zhruba ve větší třetině případů poškozených, kteří jeli do Jablonce, měla schůzka proběhnout v nočních hodinách (od 22.00 h do 04.00 h). Na schůzku si nesmí vzít nikoho, ve výjimečných

62

případech jsou připuštěni rodinní příslušníci, ale pod slibem, ţe o tom, o čem se bude jednat, nikde nebudou mluvit, protoţe pak by schůzka ztratila význam. Kdyţ se poškozený dostaví k objektu ČEZM v Jablonci nad Nisou, je v 99 % případů ponechán v nejistotě a čeká 1-2 hodiny na přijetí (aby uzrál), nejčastěji na uzavřeném dvoře objektu, potom ještě čeká nějakou dobu v kanceláři, kam je doprovázen pracovníkem ČEZM. V nočních hodinách se chodí po chodbách s baterkou (ČEZM šetří elektřinu). Po přijetí Vanišem v kanceláři monitorované kamerami, kam neustále vcházejí a odcházejí, zdánlivě bez důvodu, pracovníci ČEZM, je mu zopakováno, jaké hrůzy ho čekají a je mu vypočítána pokuta nebo náhrada škody nebo prostě částka, modelově ve statisticky významné části případů ve výši 1.500.000,- Kč. Logická vysvětlení jsou interpretována jako lţi a je na ně reagováno slovy: „Tak tohle by nešlo, dávám Vám půl hodiny na rozmyšlení a aţ se vrátím, tak chci slyšet, jak to bylo doopravdy.“. Poté se poškozený obvykle zhroutí (silnější kusy přerušují jednání a odjíţdí svých 300 km domů, aby doma ve světle svíček, za šumění elektrocentrály, bez vody, topení, moţností zapnout počítač, moţností se postarat o staré lidi a malé děti, dospěli k názoru, ţe bez elektřiny to prostě nelze, policie nekoná a totálně zničení, někdy léčení na psychiatrii, prosí o novou schůzku, aby se mohli nechat vydírat – to není sranda, to je hrůza!!!). Po zhroucení či poté, co kaţdý normální člověk reaguje, ţe milion a půl prostě nikdy nemůţe dát dohromady, co je to za částku, atd., je poškozenému nabídnuta sklenice vody a moţná sleva, pokud bude spolupracovat, čímţ je myšleno přiznání se k nelegálnímu odběru a v některých případech označení člověka, který zásah provedl. Kdyţ takového člověka poškozený nezná, je mu nabídnuto jedno aţ tři jména, aby si „vybral“. Následně dochází ke sníţení náhrady na 800.000,- Kč – 900.000,- Kč. U této částky ale nezůstaneme, protoţe i to je obvykle víc, neţ je schopný normální člověk dát dohromady, proto je mu nabídnuta výrazná sleva, kdyţ se přizná… a kaţdý se přizná (k čarodějnictví, aby nebyl upálen, ale jenom oběšen, ţivot si zachránit nemůţe). Poté se direktivní a nepřátelské jednání stává přívětivějším a poškozenému je spočítána náhrada škody zřejmě podle úvahy vyděrače, co tak asi finančně unese, v rozmezí nejčastěji 150.000,- Kč – 500.000,- Kč, nejsou ale výjimky ani milion a rekordman ze Šumperka, který dosud neposlal vyplněný odpovědní list, zaplatil údajně 2.700.000,- Kč. Zajímavé je, ţe první dvě částky jsou zaokrouhleny na statisíce, poslední částka je spočítána na koruny. Pro slabší jedince jsou údajně zařízeny účelové půjčky. Většina poškozených uvádí, ţe po takové psychologické masáţi by se přiznali k čemukoli, jenom, ať se mohou vzdálit zdroji

63

vydírání a stresu. Následně lidé musí zaplatit sta tisícové zálohy a je jim zapojena elektřina. Samozřejmě, někteří lidé jsou „zlomeni“ na místě a nejedou do Jablonce nad Nisou, potom to, co popisuji, ţe se děje v Jablonci nad Nisou, se děje v jejich domku nebo na jiném místě. K náhradě „škody“ je poškozeným spočítána i náhrada nákladů spojených se zjištěním údajného neoprávněného odběru, která se pohybuje v desetitisících, – zde si myslíme a ţádáme prověřit, zda-li nejsou jednotlivým poškozeným, v případě zjištění údajných neoprávněných odběrů elektřiny v jednom dni, účtovány pro kaţdý případ samostatně náklady spojené s dojetím komanda z Jablonce nad Nisou, protoţe by bylo směšné, aby po kaţdém „zjištěném“ případu odjeli zpět do Jablonce nad Nisou a k novému znovu vyjíţděli z bodu nula, jak je účtována účast deseti pracovníků ve čtyřech autech na místě, kde k práci podle zdravého rozumu stačí maximálně dva v jednom autě, atd.“ (Rytíř, 2008, s. 1 – 2). 10 V dané době nebylo moţné postupovat způsobem popsaným v citaci z trestního oznámení výše, byť musíme zohlednit stranný a citově zabarvený způsob popisu skutku zástupcem poškozených, neboť do účinnosti novely EZ zákonem č. 158/2009 Sb., tedy v době do 04.07.2009, nebylo moţné odpojit spotřebitele od elektřiny na dobu delší, neţ nezbytnou k odstranění příčin, které k přerušení dodávky elektřiny vedly.

K tomuto

opakovaně zaujal právní názor Okresní soud v Děčíně a Krajský soud v Ústí nad Labem, které ve více soudních sporech daly za pravdu spotřebitelům, odpojeným od elektřiny na dlouhou dobu. Já osobně jsem měla moţnost seznámit se se třemi pravomocnými rozsudky. Konkrétně si dovolím citovat namátkou rozsudek Okresního soudu v Děčíně, sp. zn.: 8 C 41/2007-44 ze dne 26.09.2007, který po odvolání nabyl právní moci dne 01.04.2009, neboť zdůvodnění rozsudku i v dalších rozsudcích bylo analogické. „Odebráním vadného měřícího zařízení byla odstraněna příčina přerušení dodávky elektřiny a je povinností ţalovaného, aby ţalobci, který má uzavřenou řádnou smlouvu na dodávku elektřiny, její dodávku obnovil. (Ačkoli to nemá bezprostřední vliv na rozhodnutí

10

RYTÍŘ, Jan. 2008. Trestní oznámení. Olomouc: PPP – právní poradenství a pomoc o.s. 103 s. 64

soudu v této věci, nelze přehlédnout, ţe ust. § 51 odst. 1 písm. f) bod 1. a 3. energetického zákona vymezuje neoprávněný odběr dvěma podmínkami, které musí být splněny současně: podle bodu 1 je jednou z nich neoprávněný zásah do měřícího zařízení a druhou to, ţe měřidlo nezaznamenává odběr nebo jej zaznamenává nesprávně ke škodě výrobce, obchodníka nebo provozovatele soustavy. Podle bodu 3 je jednou z podmínek porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci a druhou, ţe měřidlo vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele. V daném případě lze povaţovat za splněnou prozatím pouze prvou z uvedených podmínek, tedy, ţe v důsledku neoprávněného zásahu byly porušeny ochranné prvky na měřidle, proto nelze předjímat, ţe se v případě ţalobce jednalo o neoprávněný odběr a vázat obnovení dodávky elektřiny na náhradu škody. Zde je nutno konstatovat, ţe znalci z oboru kriminalistická mechanoskopie, který z podnětu ţalobce zkoumal mechanické poškození elektroměru, nepřísluší vyjadřovat se k právní otázce ve smyslu, zda došlo k neoprávněnému odběru.). Ţalovaným tvrzenou pohledávku za ţalobcem z titulu neoprávněného odběru elektřiny pak nelze povaţovat za důvod k přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa ţalobce, byla-li odstraněna příčina neoprávněného odběru formou demontáţe elektroměru s porušeným zajištěním.“ (Novotná, 2007, s. 4). 11 Do února 2010 pak PDS ČEZD postupoval zřejmě v rozporu s EZ, a to i přes opakovaný pravomocný odsudek takového postupu výše citovaným soudem. V téţe době PDS E.ON a PRE postupovaly způsobem odpovídajícím EZ a své zákazníky od elektřiny neodpojovaly. Při zjištění NO pouze přerušily na dobu nezbytnou k odstranění příčiny dodávku elektřiny, kterou obnovily poté, co byl závadný stav napraven. Jinak je tomu od února 2010. V této době učinil generální ředitel společnosti ČEZ, a.s. prohlášení, na základě kterého ČEZD jiţ další spotřebitele od elektřiny neodpojovala a nadále postupovala v souladu s EZ.

11

NOVOTNÁ, Lenka. 2007. Rozsudek Okresního soudu v Děčíně č. j.: 8 C 41/2007. Děčín: Okresní soud v Děčíně. 5 s. 65

Po novele EZ zákonem č. 158/2009 Sb., který nabyl účinnosti 04.07.2009, se situace opět změnila. ČEZD, která byla stiţena skandálem kolem postupu svých pracovníků ani přes skutečnost, ţe novela EZ umoţnila odpojit spotřebitele od elektřiny i v případě nezaplacení náhrady škody za NO, své zákazníky od elektřiny neodpojuje. Tento postup já osobně povaţuji za správný. Naproti tomu PRE ihned začal vyuţívat tohoto oprávnění a své zákazníky podezřelé z NO od elektřiny odpojuje. Jaká je situace u E.ON, to se mi dosud nepodařilo zjistit, neboť tato společnost mi neposkytla k mému dotazu odpovědi a její postupy nejsou známy ani vedoucímu mé práce. Je mým názorem, opřeným o zdůvodnění návrhu na přerušení soudního řízení o spotřebitelské ţalobě občanského sdruţení Spolek proti nemravným cenám elektřiny, o.s., proti třem společnostem ze skupiny ČEZ, vedeného v dané době (29.09.2009) u Městského soudu v Praze, sp. zn. 19 Cm 55/2009 a rozborům provedeným JUDr. Janem Rytířem, PhD., pro člena Podvýboru pro energetiku Senátu Parlamentu ČR, ţe aktuálně účinné znění EZ je v rozporu s LZPS. Citace z rozboru JUDr. Jana Rytíře, PhD. pro člena Podvýboru pro energetiku Senátu Parlamentu ČR. „Dnes existuje právně paradoxní situace. ČEZD Vás obviní z NO a bude po Vás ţádat půl milionu náhradu údajné škody. Vy, aniţ byste se mohli jakkoli bránit, bez toho, ţe by Vám byl NO nějak prokázán, prostě musíte zaplatit nebo se stanete neoprávněným odběratelem podle § 51 odst. 1 písm. b) novelizovaného znění EZ v důsledku toho, ţe jste si nesplnili platební povinnosti, vyplývající z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Pokud nezaplatíte, stanete se ex lege, tentokrát jiţ skutečným, neoprávněným odběratelem a důsledkem jakéhokoli NO je odpojení od elektřiny... Kocourkov!“ Pokud se zákazník rozhodne soudně bránit obvinění z NO či bude uvádět liberační důvody, bude podle tohoto znění EZ postiţen "dopředu". Následně, připusťme, vyhraje soud, ale jak se domůţe odškodnění, coţ v našem právu není jednoduché, protoţe byste

66

musel vyčíslit hodnotu uţívání domu s elektřinou a proti ní vyčíslit hodnotu uţívání domu bez elektřiny, tyto od sebe odečíst a teprve rozdíl by byl škodou. Paradoxně topení dřevem je levnější, takţe by Vám vlastně škoda nevznikla, protoţe byste v podstatě šetřil. Ztráta poţitku z uţívání komfortu elektřiny není v našem právním řádu stanovena, na rozdíl od ztráty poţitku z dovolené. Odpojení zákazníka od elektřiny má opodstatnění pouze tehdy, je-li zákazník neplatičem a další dodávkou by narůstal jeho dluh, případně z technických důvodů. Provede-li někdo NO zásahem do elektroměru, není důvod ho odpojovat do doby náhrady škody, která se pohybuje ve statisících. Po dobu, co je odpojen, je bráněno obchodníkovi s elektřinou obchodovat, vlastníci distributora přicházejí o zisk z distribuce elektřiny, kolektivně je postiţena rodina neoprávněného odběratele, jeho zaměstnanci mohou přijít o práci, atd. V takovém případě je odpojení zákazníka od elektřiny jenom prostředkem jeho vydírání, aby zaplatil náhradu škody. Jakýkoli jiný subjekt práva nemá moţnost takového donucení a tato moţnost je výrazně zneuţívána. Ze strany ČEZ Distribuce, a.s. se tak dělo v nedávné minulosti zcela záměrně. Překopíruji Vám do tohoto mailu na závěr svou analýzu části dovolání právníka ČEZu, z níţ je úmysl vydírat zcela zřejmý. (Rytíř, 2011, s. 2 – 3). 12 „Trestná činnost a úmysl obviněných pracovníků NTZ páchat trestné činy pak jednoznačně vyplývá přímo z oficiálních dokumentů ČEZD – konkrétně z dovolání, které podal právní zástupce ČEZ Distribuce, a.s. – JUDr. Miloš Novák ve věci pana Jaromíra Volfa u OS Děčín, č. j.: 13 C 84/2007, str. 7, 8 dovolání. Tohoto dovolání se jménem všech poškozených dovolávám jako hlavního mimovědeckého důkazu o trestné činnosti obviněných a dle mého názoru i jejich právníka JUDr. Nováka. Z níţe uvedeného, bez moţnosti jakéhokoli jiného logického výkladu, vyplývá, ţe trestná činnost byla páchána v úmyslu přímém, zaviněným jednáním obviněných.

12

RYTÍŘ, Jan. 2011. Rozbor vybraných ustanovení energetického zákona pro senátora Ing. Jaroslava Doubravu. Olomouc: PPP – právní poradenství a pomoc o.s. 6 s. 67

V dovolání se doslova uvádí. Citace 1: „Skutečnost, ţe odběratelé, kteří odebírali el. energii „načerno“, budou vědět, ţe provozovatel distribuční soustavy je opět připojí, aniţ by museli hradit škodu vzniklou neoprávněným odběrem, můţe mít za následek to, ţe takový výklad neodradí dalšího odběratele od dalšího případného neoprávněného odběru, neboť tento nebude pociťovat, ţe můţe být za své chování a jednání bezprostředně odpovědný, to znamená, ţe není nijak donucen nahradit co nejdříve jím způsobenou škodu. Akceptace takového názoru by mohla vést k tomu, ţe neoprávnění odběratelé by neprojevovali účinnou snahu dohodnout se s provozovatelem distribuční soustavy na náhradě škody a tuto mu alespoň částečně co moţná nejdříve uhradit, jako tomu bylo dosud. Provozovateli distribuční soustavy pak budou vznikat opakovaně náklady vynaloţené na vymáhání náhrady škody soudní cestou (kdy toto můţe trvat v případě soudů v ČR roky) a takové náklady se pak mohou promítnout do zvyšování cen elektrické energie, kterou potom zaplatí rovněţ i poctiví odběratelé v regulované sloţce ceny elektrické energie.“  Sdělení právníka ČEZD, ţe v případě, kdy by dal klientům soud za pravdu, nebude takový člověk „nijak donucen“ (aby se přiznal a uznal a nahradil fantasmagorickou částku), prokazuje jeho vědomost toho, ţe klienti byli vydíráni. Jelikoţ však tuto informaci mohl získat jen od obviněných pracovníků ČEZM, je zjevné, ţe vědomost vydírání mých klientů je dána i u jednotlivých obviněných a účast jejich právního zástupce by měla být vyhodnocena jako minimálně účastenství na jejich trestné činnosti.  Sdělení právníka ČEZD, ţe „neoprávnění odběratelé by neprojevovali účinnou snahu dohodnout se s provozovatelem distribuční soustavy na náhradě škody a tuto mu alespoň částečně co moţná nejdříve uhradit, jako tomu bylo dosud“ (v případě, ţe by Nejvyšší soud dal za pravdu niţším soudům), nepotřebuje komentáře a je vlastně přiznáním viny obviněných a důkazem subjektivní stránky jejich trestního jednání, zaloţené na úmyslu přímém.  Stejně tak i jeho tvrzení, ţe ČEZu „budou vznikat opakovaně náklady vynaloţené na vymáhání náhrady škody soudní cestou (kdy toto můţe trvat v případě soudů v ČR roky)“ je nutno vnímat jako vědomé porušování zákona obviněnými a jejich právníkem, kteří si účelově vyloţili zákony ve svůj prospěch, aby obešli zákonný postup.

68

Citace 2: „Náhrada škody byla dosud vypočítávána se součinností neoprávněného odběratele, který jevil aktivní zájem na její náhradu. Při akceptaci názorů uvedených v označených rozsudcích neoprávnění odběratelé jiţ nebudou jevit zájem o součinnost a náhrada za neoprávněný odběr elektřiny bude tak vypočítávána bez jejich součinnosti, kdy by v konečném důsledku mohla být vyšší, neţ s jeho součinností…“.  Sdělení právníka ČEZD, ţe „Náhrada škody byla dosud vypočítávána se součinností neoprávněného odběratele, který jevil aktivní zájem na její náhradu.“, za uţití výkladu pomocí argumentace argumentum a contrario vede k závěru, ţe by v případě, kdy by zde nebylo umoţněno vydírání klienta jeho odpojením od elektřiny, klient by na základě vlastní svobodné a váţné vůle prostě nespolupracoval na výpočtu škody a nejevil by aktivní zájem na její náhradě či součinnosti s ČEZD – takový postoj klienta by byl postojem svobodným, ale to se ČEZD nehodí. V citaci vyjádřený postoj právníka ČEZD jednoznačně a výslovně předpokládá, ţe by klienti, kdyby nebyli vydíráni, určitě s vyděrači o své svobodné vůli dobrovolně nespolupracovali, tedy, ţe pokud spolupracovali, bylo to pouze na základě jejich vůle zatíţené vydíráním a obviněnými vyvolanou nesvobodou.  Podle § 37 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku musí být právní úkon učiněn svobodně a váţně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Je tedy zcela zjevné, ţe jakékoli úkony, ke kterým byli mí klienti donuceni, jsou a limine neplatné. Citace 3: „Pokud by se přijal výklad prezentovaný soudem v napadeném rozsudku, můţeme se oprávněně domnívat, ţe počet neoprávněných odběrů bude mít stoupající tendenci. Odběratelé nebudou odrazováni od odběrů „načerno“. Protoţe náhrada za neoprávněný odběr elektřiny bude vymáhána aţ po zapojení elektřiny, bude motivace k její úhradě významně sníţena. Narůstajícím počtem neoprávněných odběrů bude stoupat i konečná cena elektřiny a budou tak celkově stoupat náklady, které v konečném důsledku budou sdílet všichni poctiví odběratelé a platit je v regulované sloţce ceny za dodanou elektřinu.“  Sdělení právníka ČEZD, ţe v případě, kdy „náhrada za neoprávněný odběr elektřiny bude vymáhána aţ po zapojení elektřiny, bude motivace k její úhradě významně sníţena“ za uţití argumentum a contrario vypovídá celkem jasně o tom, ţe v případě, kdy by klienti nebyli vydírání odpojením od elektřiny (a samozřejmě i dalšími hrůzami),

69

neměli by motivaci raději uhradit, co se jim řekne, a spíš by se soudně i jinak bránili proti nařčení z NO či výpočtům hausnumer náhrady škody – coţ by jednoznačně odpovídalo jejich svobodné vůli.“ (Rytíř, 2009. s. 9 – 10). 13 Citace z návrhu na přerušení řízení s spotřebitelské ţalobě občanského sdruţení Spolek proti nemravným cenám elektřiny, o.s. „Která jsou ta pošlapávaná, Listinou základních práv a svobod garantovaná, základní práva a svobody lidí…, v důsledku jejichţ pošlapávání ţádáme, aby se soud obrátil na Ústavní soud k posouzení namítané neústavnosti novely energetického zákona? V čl. 1 LZPS se hovoří, ţe „Lidé jsou si rovni v důstojnosti i v právech.“. Novela EZ tuto rovnost lidí v oblasti upravené novelizovaným energetickým zákonem ruší!  Pracovník ČEZD má právo odhalit stopy nějakého zásahu do elektroměru, to je v pořádku. Spotřebitel má odpovídající právo namítnout, ţe takové stopy vytvořeny nebyly. Skutečnost, ţe tohle právo je spotřebiteli v téměř 100 % případů prakticky znemoţněno v důsledku toho, ţe se v elektroměru hrabe jenom jedna strana sporu bez přítomnosti druhé a bez přítomnosti jakékoli nezúčastněné osoby, není rozhodná.  Pracovník ČEZD má právo vyhodnotit, ţe jím zjištěné stopy nasvědčují NO, to je v pořádku. Spotřebitel má právo to rozporovat.  Pracovník ČEZ má po novele EZ ale i právo rozhodnout, ţe v dané věci jde s konečnou platností o NO a má právo spotřebitele odpojit na neurčitou dobu od elektřiny – to jiţ v pořádku není, protoţe jde o sankci uloţenou na základě rozhodnutí jedné strany a před tím, neţ je dána moţnost spotřebiteli domoci se u nezávislého orgánu uznání svých námitek. Spotřebitel jiţ nemá moţnost takové rozhodnutí jakkoli účinně (tzn. s odkladným účinkem s ohledem na extrémní závaţnost takového kroku) napadnout, odvolat se. Prostě není moţné, aby jedna ze stran sporu byla souběţně vyšetřovatelem, který hodnotí jak svá zjištění, tak i důkazy protistrany, ţalobcem, který na základě zamítnutí důkazů 13RYTÍŘ,

Jan. 2009. Doplnění výpovědi pro Policii ČR. Olomouc: PPP – právní poradenství a

pomoc o.s., 18 s.

70

protistrany se domáhá rozhodnutí ve svůj prospěch a soudcem, který dosud vţdy rozhodl ve svůj vlastní prospěch a ve svém rozhodnutí vyloučil moţnost odvolání. Orgán rozhodující o odvolání je nadbytečný, protoţe odvolání není moţné. Taková koncentrace práv na jedné straně sporu proti pouhému právu druhé strany sporu nesouhlasit, bez toho aniţ by nesouhlas byl způsobilý vyvolat jakékoli účinky, je narušením rovnosti lidí jak v důstojnosti, tak i v právech. Důstojnost spotřebitele je pak narušena jeho postavením bezprávného rukojmího, závislého na vůli a spravedlnosti lidí, které policie aktuálně stíhá jako pachatele pro zvlášť závaţnou násilnou trestnou činnost. Novela EZ, která připouští takovou disproporci práv stran jednoho sporu ne nezákonná a musí být v částech odporujících právním předpisům vyšší právní síly Ústavním soudem zrušena. V čl. 4 odst. 1 LZPS se hovoří: „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod“. Základními právy kaţdého člověka jsou práva vymezená níţe, která lidem novela EZ upírá. Čl. 7 odst. 2 LZPS: „Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo poniţujícímu zacházení nebo trestu“. Uţ jenom hrozba odpojení od elektřiny učiní z normálně fungujícího člověka zoufalce, který učiní cokoli, aby ochránil svou rodinu. Takový člověk s vyloučenou svobodou vůle se jakkoli poníţí, klidně přizná, ţe krade, i kdyţ to nebude pravda, udá kohokoli, aby dosáhnul slevy a pokud přijde o všechno co má, můţe vzít zbraň a právo do svých rukou, protoţe to v něm zůstane a bude ho to ničit ve dne v noci, celý jeho ţivot! Jak dlouho byste dokázali bojovat za svá práva, za svou vnitřní jistotu, ţe jste nic neudělali Vy, kdyţ by se Vám rozpadalo manţelství, spoluţáci by pokřikovali na Vaše nevinné děti, ţe jsou zloději, sklepení domu by zvolna zaplavovala spodní voda, netopilo topení, nesplachovalo WC, netekla voda, atd., neţ byste se šli raději „dobrovolně“ přiznat k „obcování s ďáblem“ a zaplatit, co Vám komandos poručí? Ţe se Vám to nemůţe stát...? Stalo se to více, neţ stovce rodin, ve skutečnosti je jich daleko víc, takţe kdo je další na řadě? Jednání, kterým je člověk postaven do role bezprávného zoufalce, jehoţ jediným právem a povinností je podrobení se „trestu“ nebo zaplacení, co si kdo řekne, je právě tím poniţujícím zacházením, před kterým má čl. 7 odst. 2 LZPS lidi chránit, bohuţel, na úrovni moci zákonodárné to nikdo nechtěl vidět.

71

Dle našeho výkladu a maiori ad minus, LZPS nechápe trest pouze v jeho definičním pojetí podle trestního zákona, ale jako jakoukoli újmu, které můţe být člověk legálně podroben za porušení jakékoli své právní povinnosti. Odpojení člověka od elektřiny je trestem krutým, pro jehoţ uloţení není ve společnosti, která si zakládá na demokracii a humanismu, místo. Ţalovaným nic nebrání tomu, aby vykonaly svá oprávnění při odhalování a objasňování NO, na dobu nezbytnou k odstranění příčiny NO, přerušily dodávku, odstranily tuto příčinu a dodávku ihned obnovily. To je otázka maximálně hodin, po kterouţto dobu se nemohou rozvinout asociální, nedemokratické a nelidské následky takového kroku, koneckonců, tak to bylo vůlí zákonodárce před spornou novelou. Zákon pak umoţňuje ţalovaným domoci se svých práv demokratickou cestou, prostřednictvím správního orgánu (SEI) nebo soudu, bez manipulace s vůlí člověka, bez vyloučení jeho moţností se bránit. Následně pak nebrání vykonání rozsudku nezávislého soudu ţádná zákonná překáţka a exekuce, nakolik jsou jejich výkony temnou skvrnou na demokracii v naší společnosti, zajistí zákonnou cestou splnění uloţené povinnosti. V ČR jsou přece vytvořeny dostatečné předpoklady pro uplatnění práva bez poniţování člověka? Čl. 10 odst. 1 LZPS: „Kaţdý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.“ Jak chcete zachovat důstojnost lidem, kterým nesvítí světlo, nefunguje lednička, nepere pračka, netopí plynové topení, neteče ani teplá ani studená voda, nesplachuje WC, neodčerpáte ze sklepa prosakující spodní vodu, nenabijete si mobilní telefon, neuvaříte svým dětem, kdyţ budou nemocné, čaj ani jídlo, prostě ţivot se vrátí o 100 let zpátky. Chceme tu mít sociálně vyloučené a onálepkované děti a staré lidi, zbavené domovů, ve kterých ţili celý ţivot? Chceme podporovat šíření nemocí a ohroţovat zdraví lidí? Novela EZ umoţňuje označení kteréhokoli člověka za zloděje ve smyslu, jak tohle slovo vnímá většina lidí, jen na základě rozhodnutí jedné ze stran obchodního vztahu – sporu. Odpojíte-li na vesnici rodinný dům od elektřiny po efektním zásahu dvanácti členného komanda simulujícího zákrok při apokalypse, nepomůţe člověku ani skutečnost, ţe se následně u soudu očistí, pokud se raději nepřizná a nedusí v sobě celá další ţivot tuto křivdu.

72

Novela EZ výslovně ruší právo označeného člověka na zachování jeho dobré pověsti, cti a jména, protoţe umoţňuje, aby na takového člověka bylo nahlíţeno jako na zloděje bez řádného procesu a předepsaného rozhodnutí. Novela EZ ve smyslu čl. 10 odst. 2 LZPS pak vylučuje právo spotřebitele na ochranu před neoprávněnými zásahy, protoţe tyto zásahy staví do světla jakéhosi „kvazioprávnění“. Zneuţití tohoto pak přímo dotvrzuje vyjádření ţalovaných, ve kterém se ţalované dovolávají znění novely a nemoţnosti poskytnutí soudní ochrany spotřebitelům právě pro její nezákonné normy. Jen na okraj, garantovaná práva podle čl. 10 odst. 3 LZPS byla porušena ţalovanou ČEZ, a.s. takovým způsobem, ţe byla podána stíţnost na Úřad pro ochranu osobních údajů a trestní oznámení. Obě jsou aktuálně ve vyšetřování. Čl. 11 odst. 1 LZPS: „Kaţdý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“ Novela EZ rovnost majetkových práv spotřebitelů a distributora kategoricky popírá. Elektroměr nesmí být uvnitř objektu, nesmí být uzamčený, není ve Vašem vlastnictví, ale Vy za něj máte plnou odpovědnost bez ohledu na zkoumání zavinění, a jste vystaveni zvůli KOHOKOLI. Ţijeme ale ve 21. století, existují digitální elektroměry, kde by riziko zneuţití práva bylo vyloučeno, ale pohodlnější je vydírat občany a trhnout na nich nějakou korunu (v pojetí ČEZu nějaký ten milion) navíc. Nikdo si ani vteřinu nebude jistý, ţe teď právě v tomto okamţiku neţije svůj poslední den jako plnohodnotný občan Evropské unie! Jde o závaţné porušení lidských práv, které je v rozporu také s čl. 11 odst. 3 LZPS, z něhoţ lze dovodit, ţe má-li mít ČEZ právo nebýt majetkově poškozena (v důsledku nezaplacení za spotřebovanou energii) a na straně druhé právo odběratele být chráněn proti úbytku majetku (tj. být škodně odpovědným subjektem jen tam, kde to zákon předvídá), nesmí ochrana poskytovaná jednomu subjektu vlastnického práva být v nepoměru k moţnostem ochrany, jeţ má subjekt druhý, a novela EZ tuto absolutní disproporci výslovně zavedla! Nechápeme, proč nejbohatší společnost v ČR přenáší odpovědnost za svůj majetek na lidi, kteří mu nerozumí, neví, jak má vypadat, neumí jej kontrolovat a ani neumí rozpoznat nějaký zásah a hlavně, nesmí ho technicky zabezpečit proti vniknutí cizí osoby, kdyţ je zde cenově dostupné technické řešení – digitální elektroměry s dálkovým přístupem?!? Čl. 26 odst. 3 LZPS: „Kaţdý má právo získávat prostředky pro své ţivotní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném

73

rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.“ Energeticky ze společnosti vyloučení lidé nemohou vykonávat svou práci z domova, děti se nemohou učit, studenti dnes bez internetu nemohou studovat… Mezi poškozenými subjekty jsou v menší míře i podnikatelé, kteří zaměstnávají své zaměstnance. Není zde jediný legální důvod, proč nepostupovat při uplatnění práv stejně, jako musí postupovat kterýkoli jiný subjekt – spor – ţaloba – rozhodnutí – jeho výkon. Novela EZ umoţňuje, aby lidé, navíc lidé, kteří nemusí být ničím vinni (zaměstnanci, rodinní příslušníci, nájemníci, atd.) bez jakékoli moţnosti odvolání, která by jim, jakoţto osobám, jejichţ práv se odpojení od elektřiny dotkne, byli den ze dne zbaveni moţnosti vydělávat si prostředky na svou obţivu prací, mimo jiné daleko závaţnější a hůře napravitelné křivdy. Stejně tak v ţádném zákoně není legalizovaný princip kolektivní viny za neoprávněný odběr elektřiny. I kdyţ budu odsouzený za prokázanou krádeţ elektřiny, stejně nemůţu být omezen (a se mnou celá moje rodina, krachem firmy ohroţení zaměstnanci, nájemníci, atd.) ve svém právu na připojení svého odběrného místa k elektrické síti (de lege lata § 29 odst. 1 písm. a) EZ – výjimky jsou pouze technického charakteru) a právu na dodávku elektřiny, kdyţ prostě nebudu mít na uhrazení nějaké sta tisícové náhrady. Pokud způsobím škodu, není důvod k tomu, abych byl nucen k její úhradě poniţujícími asociálními a nelidskými praktikami. Kdyţ ji neuhradím dobrovolně, třeba proto, ţe jsem o své nevině přesvědčený, existují soudy, které mi povinnost k náhradě škody uloţí nebo rozhodnou v můj prospěch a exekutoři k tomu, aby ji, bude-li mi uloţena a nesplním-li dobrovolně, co mi bude uloţeno, vymohli. V řízení mi ale bude umoţněno uvádět důkazy svědčící o mé nevině a budu mít moţnost se obhájit – dnes ji nemám. Tohle je demokratická hráz proti ekonomicky motivované šikaně aţ likvidaci lidí, ale dnes to neplatí a jeden subjekt práva poţívá nesrovnatelnou zákonnou ochranu před druhým kterému je právo obrany zákonem prakticky znemoţněno, případně se můţe hájit, ale za situace, kdy si jiţ odpykává poniţující „trest“.“ (Rytíř, 2009, s. 5 – 8). 14 14

RYTÍŘ, Jan. 2009. Návrh na přerušení řízení a postoupení energetického zákona Ústavnímu soudu k rozhodnutí o jeho souladu či nesouladu s Ústavním pořádkem ČR. Praha: Spolek proti nemravným cenám elektřiny o.s., 9 s. 74

10.3. Shrnutí 10. kapitoly V této kapitole jsem se zaměřila na vyhodnocení dostupných materiálů o postupech PDS při odhalování a objasňování NO, kterých jsem měla k dispozici dostatek, ale většinou byly zaměřeny na problematiku z pohledu spotřebitelů, coţ je škoda. Na druhou stranu, pohled spotřebitele je velice důleţitým, neboť spotřebitel je tím, kdo je zranitelnější, neţ PDS. Já hodnotím současné (s výjimkou společnosti ČEZD) i nedávno minulé postupy PDS, jako minimálně „značně problematické“. Nelze přehlédnout skutečnost, ţe výnosy z náhrad škod se stávají součástí rozpočtů PDS, coţ můţe vést a zřejmě i vedlo k postupům poškozujícím spotřebitele. Jak jinak si vysvětlit, ţe pracovníci společnosti ČEZD klidně při odhalování NO postupovali podle Společného stanoviska MPO, ERÚ a SEI k neoprávněným odběrům elektrické energie, které mělo být vydáno dne 05.12.2007, které však nikdy nenabylo účinnosti, a o kterém ERÚ PDS ČEZD informoval, ţe tohle stanovisko je sporné a nesmí se dle něho postupovat? Plně se ztotoţňuji se závěry Spolku proti nemravným cenám elektřiny o.s. citovaným výše, ţe odpojení spotřebitele a jeho rodiny či firmy od elektřiny jen proto, aby byla snáze vymoţena náhrada škody, nemá mít v demokratické společnosti místo. Na druhé straně nehájím ani krádeţe elektřiny či podvody, kterými je sniţováno mnoţství skutečně odebrané elektřiny ke škodě PDS. Tyto protispolečenské jevy je třeba přísně potírat a chránit tak stabilitu distribučních soustav a všechny poctivé spotřebitele. Jde o to, nalézt rozumnou mez uplatňování práv obou stran. Svůj názor, jak se dostat z bludného kruhu, ve kterém se nyní tato část energetické legislativy pohybuje, budu prezentovat v 13. kapitole v návrzích de lege ferenda.

75

11. kapitola Škoda způsobená neoprávněným odběrem elektřiny, její konstrukce a vymezení poškozeného

11.1. Vymezení škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny 11.1.1. Konstrukce škody Tím největším problémem při objasňování NO a vyšetřování trestné činnosti v souvislosti s NO, jsou otázky váţící se ke škodě, jakoţto obligatornímu subznaku objektivní stránky deliktu, v případě trestné činnosti pak subznaku objektivní stránky trestného činu, jak krádeţ, tak podvod. Při vymezení škody si pomůţu legální definicí rozsahu náhrady škody, která je uvedená v § 442 ObčZ. Podle právní normy tam obsaţené se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Jinými slovy, škodou rozumíme přímou majetkovou újmu PPS či PDS a ušlý zisk OE. Obecně panuje domněnka, ţe škodu představuje časová hodnota elektřiny spotřebované neoprávněným odběrem. V takto vnímaném pojetí škody je jiţ obsaţen i ušlý zisk. Bohuţel však neexistuje pro individuální případ lege artis způsob (kromě případů, kdy je neoprávněným odběratelem nainstalován v zájmu zjištění výše „úspor“ kontrolní elektroměr charakteru stanoveného měřidla), jak mnoţství neoprávněně spotřebované elektřiny kvantifikovat. Škodou způsobenou NO je v případě PPS či PDS jen a pouze hodnota zvýšení netechnických ztrát elektřiny v distribuční soustavě – tolik k přímé majetkové újmě, která však není ke škodě PDAS či PPS, a ušlý zisk OE.

76

Výši této škody zpětně není moţné jakýmkoli exaktním způsobem objektivizovat, navíc, při objektivním rozhodování dochází ke směšování nároků dvou subjektů – PPS či PDS na straně jedné a OE na straně druhé.

11.1.2. Zjištění výše škody Jelikoţ výši škody není moţné jakýmkoli exaktním způsobem dodatečně zjistit, vymezil zákonodárce způsob jejího náhradního výpočtu a stanovil i moţnost dohody o její výši (nedotýkám nezávaznost vyhlášky č. 51/2006 Sb., která je podle mne nezávazná, avšak i v současnosti je plně aplikovaná). V současnosti jde o nejproblematičtější moment v boji proti NO, a to z několika důvodů: a) EZ neobsahuje odkazující ustanovení, které by zmocnilo ERÚ k vymezení tohoto náhradního způsobu výpočtu náhrady škody. b) Výpočet náhrady škody je v diametrálním rozporu s obecnou povinností k rozsahu náhrady škody podle § 442 odst. 1 ObčZ. c) Vypočtená škoda v sobě obsahuje velice výrazný sankční prvek. d) Vypočtená škoda můţe být výrazně disproporční vůči jednotlivým neoprávněným odběratelům. e) Náhrada škody nijak nezohledňuje škodu způsobenou OE. ad. a) Výše škody pro účely její náhrady je nejčastěji spočítaná podle § 14 vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, kde se hovoří, ţe v případech, kdy nelze skutečně vzniklou škodu stanovit, a provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy se s konečným zákazníkem nedohodne jinak, stanoví se výše škody výpočtem. EZ neobsahuje výslovné zmocňovací ustanovení, které by uloţilo spotřebiteli povinnost hradit náhradu škody způsobené NO, vypočítávanou podle vyhlášky.

77

Naposledy zmocňovací ustanovení EZ obsahoval ve svém znění před novelou zákonem č. 158/2009 Sb. Tato norma byla obsaţena v § 51 odst. 2 EZ, podle níţ, nebylo-li moţno vzniklou škodu stanovit, byla náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Tohle zmocňovací ustanovení zákona však bylo z jeho textu vypuštěno. Podle čl. 4 LZPS, povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Kde takového zmocnění není, tam vyhláška samostatně povinnosti ukládat nemůţe, coţ vyplývá z čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, kde je obsaţena právní norma, podle níţ kaţdý občan můţe činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Vyhláškou mohou být povinnosti stanoveny pouze tehdy, kdy zákon zmocní podzákonnou normu ke svému provedení. V takovém případě mohou být (platební) povinnosti uloţeny i podzákonnou normou. EZ výslovné zmocňovací ustanovení neobsahuje, čímţ činí svou praxí akceptovanou povahu lex specialis k ustanovení § 442 ObčZ problematickou. Tímto také vyhláška pozbývá v předmětné části svou obecnou závaznost. EZ v § 98a odst. 2 písm. h) bod 10 pouze zmocňuje ERÚ k upravení postupu při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při NO, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu elektřiny. O delegaci způsobu výpočtu náhrady škody tam není ani zmínka. Praxe, a to i soudní rozhodovací praxe však vyhlášku č. 51/2006 Sb., povaţuje za legální pramen práva. Zde se zřejmě vychází z argumentace Ústavního soudu, ţe existuje-li vůle zákonodárce delegovat určitou pravomoc, je samotná technika delegace uţ mimo dosah ústavního přezkumu. Já to vnímám tak, ţe byla-li dána vůle zákonodárce upravit výpočet náhrady škody vyhláškou, výslovného zmocňovacího ustanovení zákona není třeba. K tomu mohu uvést, ţe právo slouţí nejširší veřejnosti, která je v drtivé většině laická, a je-li moţný takový výklad vůle zákonodárce, trpí tím úcta lidí k právu. Právo by

78

mělo být bez nutnosti provádění sloţitých testy a výkladů srozumitelné i právnímu laikovi, teprve tehdy můţeme chtít, aby se jím člověk řídil. Mým názorem je, ţe jde o zbytečnou nejednoznačnost práva snadno odstranitelnou drobnou novelizací. Tímto nijak nedotýkám další vady výpočtu náhrady škody, jak rozvedu dále. ad. b) Je mým názorem, ţe vyhláška č. 51/2006 Sb., je jako podzákonná právní norma v příkrém rozporu s ustanovením § 442 zákona č. 64/1964 Sb., občanského zákoníku, podle které se hradí skutečně vzniklá škoda a ušlý zisk. Výpočet podle sporné vyhlášky pak neodráţí ani přibliţně ţivotní realitu, protoţe náhrady škody podle něj počítané se pohybují ve sta tisících za rok trvání NO a takové škody NO na běţném odběrném místě prostě není schopen způsobit. Opět mohou existovat výjimky, ale výjimka nemůţe ospravedlnit pravidlo. Vezmu-li „rozum do hrsti“, běţný rodinný domek spotřebuje X kWh elektrické energie. Odebíraný příkon je limitován hodnotou předřazeného jističe. Logickou úvahu opírám dále o prostý názor, ţe odběratel musí alespoň něco platit za spotřebovanou elektřinu, aby nebylo okamţitě zřejmé, ţe se dopouští NO (v pojetí dle záměru mé práce). Další logickou úvahou je skutečnost, ţe odběratel není jakkoli motivován k úsporám energie, protoţe krade nebo podvádí a nezáleţí mu na tom. I přes tyto úvahy mi přijde nesmyslné, ţe jakýkoli zákonný předpis umoţňuje výpočty za dobu kratší roku v řádech sta tisíců. Kaţdý občan si logicky zdůvodní, ţe takové spotřeby nemohl dosáhnout (i přes oceňování neoprávněně spotřebované elektřiny cenou odchylky) a váţnost práva trpí. Uvědomuji si, ţe ve výpočtu podle vyhlášky je zohledněna i doba trvání NO. Podle § 15 odst. 3 vyhlášky č. 51/2006 Sb., se mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny za dobu trvání NO stanoví vynásobením denního mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny počtem dnů, po které NO trval. Pokud PPS nebo PDS nezjistí jinou dobu trvání NO, má se za to, ţe NO trval ode dne následujícího po provedení posledního pravidelného odečtu spotřeby elektřiny do dne zjištění NO. NO přitom můţe trvat výrazně déle. ERÚ tuto svou domněnku zahrnul do modelu výpočtu náhrady škody, čímţ můţe mít na jednu stranu 79

pravdu, na druhou pak můţe výrazně škodit. Je to, jako bychom měli pět podezřelých z vraţdy, a jelikoţ bychom nebyli schopni prokázat vinu tomu jednomu konkrétnímu pachateli, odsoudili bychom všechny. Dávám k zamyšlení. Elektroměr nesmí být uvnitř objektu spotřebitele, nesmí být uzamčený, není ve vlastnictví spotřebitele, ale spotřebitel za něj má plnou odpovědnost, v případě NO bez ohledu na zkoumání zavinění spotřebitele. Omezení maximální doby trvání NO je logickým důsledkem alespoň minimálního posílení odpovědnosti PPS či PDS za, ne stav, ale pouze za kontrolu tohoto stavu, a mělo by jej motivovat k jeho pravidelné kontrole, nejlépe při odečtech spotřeby a samozřejmě by jej mělo motivovat v zavádění nových technologií, inteligentní distribuční sítě. ad. c) Právně pak nejde vůbec o náhradu škody, ale o jakýsi zvláštní hybrid sloţený z náhrady škody a blíţe neurčité skryté sankce, protoţe hodnota elektřiny na krytí ztrát distribuce, za kterou tato vstupuje do sítě distributora, je mnohonásobně (minimálně 10 x) niţší, neţ cena, kterou je náhradním způsobem vypočtené mnoţství neoprávněně spotřebované elektřiny oceněno a pachatelem nahrazeno. Navíc, podle § 25 odst. 4 písm. b) má PDS právo nakupovat s nejniţšími náklady podpůrné sluţby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu (analogicky obdobná práva stanoví i § 24 odst. 3 písm. b) EZ PPS). V současnosti dochází často ke směšování škody a případně získaného bezdůvodného obohacení, ale jak v případě podvodu, tak v případě krádeţe není prospěch pachatele – jeho bezdůvodné obohacení, znakem trestného činu. Jinými slovy, pachatel odcizí elektřinu za 10,- Kč, škoda tedy činí 10,- Kč, ale získá bezdůvodné obohacení 250,Kč, to si je třeba uvědomit. V současnosti dochází podle mého právního názoru k bezdůvodnému obohacování soukromých podnikatelů - provozovatelů distribuční soustavy a bezpráví páchanému na neoprávněných odběratelích, kteří nenahrazují škodu, kterou jedinou podle práva mají

80

hradit, ale soukromé firmě platí mnohonásobně víc, neţ je hodnota toho, co si přisvojili. Tyto úvahy však jdou nad rámec trestního řízení. Navíc, současným postupem jsou poškozováni všichni spotřebitelé, neboť netechnické ztráty jsou jednou z poloţek regulované sloţky ceny elektřiny a vše, co by bylo jako náhrada škody za NO vybráno, by se mělo vrátit zpět do systému regulace. ad. d) K disproporci výpočtu náhrady škody mezi jednotlivými neoprávněnými odběrateli chci uvést tolik, ţe jde o paušální opatření nereagující na individuální charakteristiky jednotlivých odběrných míst. V praxi to znamená, ţe při stejné hodnotě jističe např. 25 A a stejné době trvání neoprávněného odběru (od posledního odečtu, který by proběhl ve stejném dni), by dva různí neoprávnění odběratelé byli odpovědní za způsobení stejné škody na cizím majetku. Jeden z nich by však provozovat „na černo“ 18 kW elektrokotel, jiný 60 W ţárovku na dvorku. Do budoucna by bylo vhodné upravit konstrukci odpovědnosti za NO tak, aby pachatel hradil distributorovi skutečně vzniklou škodu, tedy skutečnou hodnotu náhradním způsobem spočítaného mnoţství odcizené či podvodně vylákané elektřiny v reálných cenách, za které elektřina vstupuje do distribuce a finanční sankci, odvíjející se od spočítaného mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny, která by ale byla příjmem např. účtu regulace, jehoţ aktiva by byly zohledňovány při stanovování té části regulované ceny elektřiny, připadající na krytí netechnických ztrát elektřiny, coţ by bylo v gesci ERÚ. ad. e) Při stále větší formalizaci ţivota není moţné přehlédnout ani skutečnost, ţe poškozeným při NO není jen PDS či PPS. Poškozeným je i OE. Jeho škodu vyjadřuje tzv. „ušlý zisk“ z té části neprodané elektřiny, která byla odebrána formou NO.

81

Zde je značný a společensky nebezpečný paradox. Vezmeme si modelového OE, který dodává elektřinu pouze spotřebitelům z jedné vesničky. Všichni spotřebitelé jsou v tomto modelu neoprávněnými odběrateli. PDS NO odhalí a spočítá jim náhradu škody. Jelikoţ všichni odběratelé odmítnou uhradit náhradu škody, budou podle aktuálně účinného znění EZ, odpojeni od elektřiny, v důsledku čehoţ OE zkrachuje, protoţe ztratil všechny své zákazníky. Jde sice o extrém, ale jeho materializace v reálném ţivotě není vyloučena. Spravedlivým řešením by bylo rozdělení získané, ale reálné, náhrady škody na část náhrady za distribuci a část na výnos z prodeje elektřiny. To by však bylo sloţité, proto spravedlivější by bylo, aby celá náhrada škody ze všech zjištěných NO všech PDS či PPS byla zohledněna v regulované sloţce ceny elektřiny placené všemi spotřebiteli.

11.1.3. Výpočet škody Prvním krokem ke stanovení výše škody, je stanovení doby trvání NO. S výjimkou případů, kdy datum počátku NO bude spolehlivě zjištěno, například podle záznamů neoprávněného odběratele či jiného pachatele (osazení odbočky stanoveným měřidlem) či věrohodnou výpovědí takových osob o době zřízení NO, můţe PDS vyjít pouze z údajů o kolísání spotřeby na odběrném místě. Je očekávatelné, ţe zřízením NO pachatel sleduje svůj materiální prospěch (nejde-li o odůvodnitelné případy bez jakéhokoli zavinění odběratele). V případě, ţe NO nebyl zřízen za účelem zahájení provozu dosud neprovozovaného elektrického zařízení, projeví se neodůvodnitelným poklesem spotřeby odběrného místa. I v těchto případech, ve prospěch pachatele, bude třeba jako datum počátku NO stanovit datum následující po provedení řádného odečtu spotřeby elektřiny za rok, v případě zahájení provozu odběrného místa, na němţ dosud nebyl odečet spotřeby provedený, ode dne zahájení odběru elektřiny.

82

V případě, ţe ke kolísání spotřeby nedošlo a NO byl přesto prokazatelně zjištěn, musí PDS či PPS vyjít z premisy stanovené v § 14 odst. 3 vyhlášky č. 51/2006 Sb., podle které, nezjistí-li provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy jinou dobu trvání NO, má se za to, ţe NO trval ode dne následujícího po provedení posledního pravidelného odečtu spotřeby elektřiny do dne jeho zjištění (v tomto okamţiku nehodnotím legitimitu zmíněné vyhlášky, jak jsem ji výše napadla). To vychází z odpovědnosti spotřebitele provádět kontrolu svého zařízení. Jestliţe tedy pracovník PDS provádějící odečty na odběrném místě nic nezjistil, je nutno vycházet z toho, ţe na odběrném místě v době odečtu ţádný NO nebyl. Pomůckou v případě určování doby trvání neoprávněného odběru elektřiny můţe být objasnění historie odběrného místa, která vychází z PDS vedených záznamů o opravách, změnách a dalších skutečnostech na odběrném místě. Zde si dovoluji upozornit, ţe veškeré důkazní prostředky předloţené PDS musí být velice důsledně ověřeny, neboť v současnosti jde o zajímavý ekonomický výnos pro PDS, který činí zjištění PDS pochybnými. Druhým krokem by mělo být znaleckým zkoumáním kvantifikováno minimální průkazné mnoţství odcizené elektřiny. Dnes se tak neděje a de lege ferenda, jak navrhuji, ani nic takového nutné nebude. Dnes se tak neděje z toho důvodu, ţe PDS vychází ze sporné vyhlášky a jediné, co určuje (často hodně spornými metodami) je doba trvání NO. De lege ferenda se tak nebude muset dít, pokud z novelizované legislativy dojde oddělení náhrady škody (k zrealizování moţných reálně dosaţených výpočtů paušální náhradou, která najde oporu ve zdravém rozumu) od výrazné a odstrašující pokuty, která bude ukládána v obligatorně zákonem určené výši za jakýkoli NO. Mnoţství odcizené elektřiny se určí na základě řádného ohledání místa činu, kterým musí být zjištěny veškeré elektrospotřebiče odběrného místa, na kterém byl zjištěn NO. Dále musí být pokud moţno výpovědí spotřebitele nebo jiné osoby z jeho domácnosti zjištěny údaje o době pořízení jednotlivých spotřebičů a o spotřebičích, které byly v průběhu trvání NO z uţívání vyřazeny.

83

Výpočet následně provede soudní znalec z oboru elektroenergetika, který stanoví na základě charakteru jednotlivých spotřebičů a moţné doby jejich praktického vyuţití v průběhu kalendářního roku jejich moţný průměrný elektrický výkon, odebíraný trvale po celý kalendářní rok, z něj stanoví průměrnou denní spotřebu a vynásobením dojde k reálnému moţnému odběru elektřiny za dobu trvání NO. Třetím krokem je zjištění ceny, kterou je moţné dosadit do výpočtu. Přitom je třeba respektovat její změny v průběhu času v závislosti na době trvání NO. Jak jsem jiţ vysvětlila, mají PDS a PPS právo obstarávat za nejniţší náklady podpůrné sluţby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu. Je mým názorem, ţe právě tato cena účelově vázaná na nákup elektřiny ke krytí jejích technických i netechnických ztrát by měla být cenou, kterou je třeba ocenit spočítané celkové mnoţství odcizené elektřiny, protoţe odráţí reálně vzniklou škodu, kterou pachatel svým činem na majetku distributora způsobil, jelikoţ ale jde o hodně komplikované šetření, de lege ferenda by náhrada škody za NO měla být stanovena v reálné výši podle hodnoty jističe či průřezu kabelu paušální částkou. Je třeba si uvědomit, ţe k nákladové ceně distributora není moţné připočítávat jakékoli další náklady vzniklé v souvislosti s odhalením a řešením NO. Je tomu tak ze dvou důvodů. Prvním je skutečnost, ţe pachatel „nekrade náklady“, druhým pak skutečnost, ţe energetický zákon přiznává PDS náklady ve 100 % výši nezávisle na výši škody způsobené NO. V současnosti se sporně, jak jsem vysvětlila, postupuje při výpočtu škody podle následujících vyhlášek, a to v závislosti na časovém rozlišení doby trvání NO, za který se náhrada škody počítá. Vycházím zde z obecných promlčecích dob, které pro případy náhrady škody stanovuje ObčZ a ObchZ, a které mohou činit v případě objektivní promlčecí doby aţ deset let.

84

Stanovení výše škody při NO pro účely její náhrady řeší (nebo neřeší) vyhláška č. 51/2006 Sb., kterou se ruší vyhlášky 297/2001 Sb.; vyhláška č. 18/2002 Sb.; č. 300/2003 Sb., a to s účinností od 1. března 2006. Dále je rozhodující vyhláška č. 297/2001 Sb. (pro chráněné zákazníky) resp. vyhláška č. 18/2002 Sb. (pro oprávněné zákazníky) a v období mezi 15.08.1995 – 14.8.2001 je pro posouzení výše škody platná vyhláška č. 169/1995 Sb. Jednotlivé právní normy zde nebudu, pro zpřehlednění mé práce, objasňovat a odkazuji na výše vymezené vyhlášky. Při vymezení této podkapitoly jsem vycházela ze studia dvou znaleckých posudků. V prvním případě šlo o znalecký posudek Ing. Víta Kleina, Ph.D. č. 77/2007, vypracovaný v trestní věci obviněného Romana Tobiáše, projednávané u Okresního soudu Ústí nad Labem. V tomto znaleckém posudku soudní znalec vypočítává škodu podle PDS zjištěných spotřebičů a obvyklé doby jejich pouţití. Zatímco PDS škodu spočítal podle vyhlášky na částku převyšující 500.000,- Kč, znalec za stejnou dobu trvání NO škodu na základě znalosti vybavení odběrného místa jednotlivými spotřebiči škodu kvalifikovaně odhadnul na částku 24.537,- Kč (15.786 kWh), zatímco výše škody spočítaná podle vyhlášky činila částku převyšující 500.000,Kč. Jde o značný rozpor, který odůvodňuje můj jiţ zmíněný závěr o tom, ţe v případě výpočtu škody jde o náhradu škody obsahující výraznou zastřenou sankci. Dále jsem vycházela ze závěrů znaleckého posudku Vysokého učení technického v Brně č. 4/2009, kterým znalci blíţe osvětlují otázky škody a její náhrady, stejně jako popisují způsoby výpočtu výše škody podle vyhlášek. Tento znalecký posudek má 634 stran. Z posudku vyplývá problematický charakter otázek náhrady škody a znalci vymezují řadu pochybení pracovníků PDS při odhalování NO a výpočtu náhrad škody. Bohuţel mi však rozsah mé práce neumoţňuje jednotlivé aspekty výpočtu náhrady škody rozvést. Z posudku cituji: „Dále při určování náhrady škody nebyla téměř nikdy správně oceněna neoprávněně odebraná elektrická energie a to konkrétně v části odpovídající regulovaným

85

cenám, kde musí být respektován charakter odběru (sjednaná sazba) v OM. Tady byla jednotně, pro výpočet části škody odpovídající regulovaným cenám, uvaţována sazba C 01d, popř. D 01d, aniţ by charakter NO k tomu pracovníky NTZ opravňoval. Dále při výpočtu nebyl respektován časový vývoj cen dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Ze studovaných podkladů k jednotlivým skutkům je patrný nejednotný postup pracovníků NTZ při šetření NO a korekce postupu pracovníků NTZ pro stanovení celkové náhrady škody za dobu trvání NO (upuštění od 24 hodinové doby vyuţití), která vedla k poklesu částek vzhledem k historii existence útvaru NTZ. Tzn., ţe ve srovnatelných případech NO byla s postupem času určena významně niţší částka k náhradě škody.“ (Toman a kol., 2009, s. 631). 15 Níţe si dovolím uvést postup při výpočtu náhrady škody podle znaleckého týmu Vysokého učení technického v Brně č. 4/2009, přičemţ volně cituji (přesná citace by totiţ obsahovala lingvistické a písařské chyby): „Postup výpočtu škody se de facto skládá z následujících dílčích kroků s tím, ţe je uvaţováno, ţe všechna OM řešených skutků jsou napájena ze sítě NN jako „maloodběr“ kategorie C/D: a) Výpočet činného příkonu: Všechny vyhlášky v příslušných paragrafech jednoznačně definují postupy výpočtu příkonu. Vyhláška č. 51/2006 Sb. v §14 odst. 2 písm. b), vyhl. č. 18/2002 Sb. v § 8 odst. 2 písm. b), vyhl. č. 297/2001 Sb. v § 8 odst. 4, vyhl. č. 169/1995 Sb. v § 7 odst. 3. Pořadí jednotlivých variant je striktně dáno. b) Výpočet denního množství elektrické energie: Denní mnoţství elektrické energie se vypočte vynásobením stanoveného příkonu a doby vyuţití, která je v případě vyhlášky č. 51/2006 Sb. v §14 odst. 2 písm. b) –

15

TOMAN, Petr a kol. 2009. Znalecký posudek č. 4/2009. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav elektroenergetiky. 633 s.

86

8 hodin, vyhl. č. 18/2002 Sb. v § 8 odst. 2 písm. b) a vyhl. č. 297/2001 Sb. v § 8 odst. 4 – 12 hodin a vyhl. č. 169/1995 Sb. v § 7 odst. 3 – 16 hodin. Ve všech případech můţe být pro výpočet pouţita doba vyuţití delší, avšak musí být řádně odůvodněna. c) Výpočet celkové spotřeby za dobu trvání NO: Celková spotřeba elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se vypočte vynásobením denní spotřeby počtem dnů, po které neoprávněný odběr trval. Pokud PDS nezjistí jinou dobu trvání neoprávněného odběru, má se za to, ţe neoprávněný odběr trval ode dne následujícího po provedení posledního pravidelného odečtu spotřeby elektřiny do dne zjištění neoprávněného odběru. Pokud je uvedena doba trvání NO odlišná od výše uvedené, je nutno doloţit oprávněnost jejího pouţití prokazatelnými údaji či vzájemnou dohodou. Doba trvání NO můţe být vymezena technickými či jinými skutečnostmi. Způsob výpočtu energie shrnutý v odstavcích a) aţ c) vyjadřuje úhrnné mnoţství elektrické energie, které mohlo být pravděpodobně odebráno za dobu trvání NO, a to bez ohledu na to, zda byl daný odběr měřen či neměřen měřícím zařízením. Výpočet se pouţije, pokud nelze objektivně stanovit skutečné mnoţství odebrané elektřiny. Tzn. i v případě, ţe je odběr měřen zařízením, které není stanoveným měřidlem a jeho chybu měření nelze objektivně stanovit. V takovém případě výpočet odebrané energie nahrazuje měření provedené měřícím zařízením. d) Výpočet vzniklé škody: Výši vzniklé škody je následně moţné určit důsledným oceněním mnoţství odebrané elektrické energie cenami podle jednotlivých vyhlášek (č. 51/2006 Sb. v § 14 odst. 4, vyhl. č. 18/2002 Sb. v § 8 odst. 2 písm. d), vyhl. č. 297/2001 Sb. v § 8 odst. 6 a vyhl. č. 169/1995 Sb. v § 7 odst. 5), platných v době uskutečnění neoprávněného odběru. Především je třeba zohlednit časový vývoj cen a v případě sjednaného sloţeného tarifu také rozloţení spotřeby do VT (vysokého tarifu) a NT (nízkého tarifu). Uvedený postup stanovení náhrady škody je zcela zřetelně určen pro případy neoprávněného odběru elektrické energie, kdy nelze spotřebu elektřiny – mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny objektivně zjistit, avšak nerozlišuje přesně kaţdý konkrétní typ NO, či jeho provedení. Přesto je nutné tyto skutečnosti v rámci moţností při výpočtu respektovat.

87

Z obecného principu stanovení výše vzniklé škody zároveň vyplývá, ţe není přípustné dvojí zpoplatnění téhoţ. Tzn., ţe stanovená výše škody za dobu trvání NO vţdy musí respektovat a reflektovat jiţ provedenou fakturaci za dodávku elektřiny a souvisejících sluţeb za danou dobu trvání NO, která předmětně souvisí s daným typem NO. Paušální výše náhrady Vyhlášky č. 297/2001 Sb., č. 169/1995 Sb. a vyhláška č. 18/2002 Sb. s odkazem na vyhl. č. 297/2001 Sb. definují shodně paušální výší náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny pro případ, kdy nelze určit celkovou náhradu škody předchozími způsoby, a to v závislosti na kategorii odběratelů a případně typu připojení odběru. Výše náhrady škody se dle vyhlášky č. 51/2006 Sb. v § 15, popřípadě vyhlášek č. 18/2002 Sb. v § 8 odst. 2 písm. e), f), nebo vyhl. č. 297/2001 Sb. v § 8 odst. 7, (dle vyhlášky platné v den zjištění NO) zvýší o náklady vynaloţené na nápravu důsledků neoprávněného odběru, zejména o náklady spojené s šetřením neoprávněného odběru. Tyto náklady by měly být doloţeny kalkulací. Pokud byl NO zjištěn před 01.03.2006, v rozsahu platnosti vyhlášek č. 297/2001 Sb., nebo 18/2002 Sb., připočte se dále tabulková náhrada za poškození zajištění proti neoprávněné manipulaci podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 297/2001 Sb. a to podle kategorie odběratele.“ (Toman a kol., 2009, s. 27 – 28). 16 Dále chci v rámci této podkapitoly zmínit aktuálně probíhající diskusi nad novelizací vyhlášky č. 51/2006 Sb., která mění výrazným způsobem i výpočet náhrady škody při NO. Jelikoţ text dosud neprošel legislativním procesem, odcituji přímo z návrhu nové vyhlášky, ve které se náhradou škody při NO zabývá § 9.

16TOMAN,

Petr a kol. 2009. Znalecký posudek č. 4/2009. Brno: Vysoké učení technické v Brně,

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav elektroenergetiky. 633 s.

88

„Způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu anebo distribuci elektřiny. 1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 2) V případech, kdy nelze zjistit mnoţství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 aţ 8. 3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu pouţije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze pouţít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech vyuţívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. 4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosaţitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichţ se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníţeným o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu nejslabšího vodiče umoţňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, ţe není moţné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmen a) nebo b). 5) Výše technicky dosaţitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, ţe se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou vyuţití 24 hodin a pouţije se hodnota účiníku rovna jedné. 6) Hodnota technicky dosaţitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, ţe výše technicky dosaţitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr

89

elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, ţe neoprávněný odběr elektřiny trval: a) od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců, u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. 7) V případě, ţe došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. 8) Mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte vynásobením hodnoty technicky dosaţitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovené podle odstavce 6 a sníţené o hodnotu podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. 9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemţ cena neoprávněně odebrané elektřiny je sloţena z: a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za distribuci elektřiny; v síti nízkého napětí v sazbě C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) ceny za systémové sluţby, d) ceny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů, e) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, f) příslušných daní. 10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněţ stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční

90

soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. 11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny se pouţije ustanovení odstavců 1 aţ 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu pouţije pevná cena za dodávku záporné regulační energie. 12) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaloţených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jeho přerušení a jeho řešení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 13) Náhrada škody podle jiných právních předpisů způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, neoprávněnou dodávkou elektřiny, neoprávněným přenosem elektřiny a neoprávněnou distribucí elektřiny není dotčena.“ (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2010, s. 7 – 8). 17 Abych si ověřila způsob, jakým novelizace zasáhne do ţivota PDS či neoprávněných odběratelů, poţádala jsem významné PDS – společnosti ČEZD, PRE a EON, jakoţ i Ministerstvo průmyslu a obchodu a ERÚ o výklad k novelizaci vyhlášky a srovnávací výpočet modelového případu podle stávající a připravované vyhlášky. Ani jeden z oslovených PDS mi nevyhověl. Byly mi zaslány pouze obecné informace, ţe problematika NO je citlivá záleţitost, proto mi nemohou vyhovět (ČEZD), PRE mi zaslala výtisky svého podnikového časopisu, avšak bez konkrétních odpovědí, EON neodpověděla vůbec. Nakonec mi vyšli vstříc jen MPO a ERÚ.

17

2010. Návrh vyhlášky o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 11 s.

91

Jako modelový případ jsem zadala NO spáchaný formou zásahu do elektroměru, při velikosti jističe před elektroměrem 3 x 32 A, délky trvání NO 100 dní. Nejdříve mi vyšel vstříc ERU, který mi odpověděl téměř okamţitě s výpočtem podle staré vyhlášky a také dle nové vyhlášky. MPO jsem urgovala několikrát, nakonec po telefonu mi bylo sděleno od p. Ladislava Havla, ţe výpočtem zdrţuji úředníky, kteří nemohou pracovat a musí se věnovat výpočtům, který si studenti mohou vypočítat klidně sami. Výpočty ERÚ a MPO se od sebe neliší, oba úřady se dopočítali podle připravované metodiky k neoprávněné spotřebě 10,5984 MWh. Podle stávající, nyní jiţ sporné vyhlášky č. 51/2006 Sb., pak mnoţství spotřebované elektřiny bylo zjištěno 10,629 MWh. Připravovaná vyhláška má logicky zohlednit ty případy NO, k jejichţ odhalení dojde při řádném odečtu elektřiny, coţ v současnosti nedává prostor ke kvantifikaci výše škody. Dle mého je však nutné, buď novelizovat zaniklé zmocňovací ustanovení do EZ, neboť bez něj nemůţe vyhláška stát jako primární pramen práva, ale nejlépe je problematiku NO ošetřit zcela originálním způsobem, nejlépe tak, ţe se stanoví podle hodnoty jističe reálná moţná spotřeba odběrného místa a následovat jí bude správní sankce. Reálně dosaţitelná spotřeba elektřiny při NO bude zohledněna do regulované sloţky ceny za distribuci elektřiny, sankce pak bude příjmem státního rozpočtu. Výběr a inkaso by pak měly realizovat orgány státní moci.

11.2. Vymezení poškozeného při neoprávněném odběru elektřiny I v tomto případě je logickou úvahou zřejmé, ţe poškozeným při NO není PDS či PPS. PDS a PPS mají škody vzniklé NO ošetřeny tak, ţe tyto jsou jiţ rozpočítány v regulované sloţce ceny za distribuci elektřiny. PDS a PPS jsou jenom kvantifikátory úbytku, tzn., ţe vyčíslují pro potřeby ERÚ netechnické ztráty za určitá období a z těchto vyčíslení souhrnné hodnoty netechnických ztrát ERÚ stanovuje výši příspěvku na jejich krytí.

92

Poškozenými při NO je v první řadě suma všech spotřebitelů v České republice, kteří platbami za elektřinu sanují PDS a PPS vzniklé netechnické ztráty. V druhé řadě jsou poškozenými OE, kteří přicházejí díky NO o přidanou hodnotu z elektřiny, která je neoprávněně odebraná. V současnosti tak existuje situace, kdy PDS organizují ze zákona opatření vedoucí k odhalování a objasňování NO, přičemţ sami poškozenými nejsou, ač v jejich distribučních sítích netechnické ztráty vznikají. EZ ve znění před novelou zákonem č. 158/2009 Sb., na jejich náklady myslil tím, ţe stanovil právo PDS na náhradu nákladů vynaloţených v důsledku NO, zejména nákladů vynaloţených na zjišťování NO a jeho přerušení, a nákladů na následné obnovení dodávky elektřiny (§ 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb.). V současnosti tak PDS při uplatňování náhrady nákladů spojených s NO musí postupovat podle obecných právních norem, kterými jsou právní normy obsaţené v § 417 odst. 1 a § 419 ObčZ.

11.3. Shrnutí 11. kapitoly V jedenácté kapitole jsem provedla kritickou analýzu otázek souvisejících se škodou, která vzniká při NO, zamyslela jsem se nad tím, co je vlastně při NO škodou a komu taková škoda vzniká. Otázky vztahující se ke škodě jsou podle mého názoru ty nejsloţitější, vyvolávající značné emoce, a to jak mezi odborníky, tak i spotřebiteli. S ohledem na charakter své práce jsem se nemohla detailněji zabývat jednotlivými vzorci výpočtů, ale jsem přesvědčena, ţe pro pochopení problematiky a nastolení problémových okruhů jsem zadání zvládla. Co povaţuji za důleţité je, ţe v současném EZ absentuje zmocňovací ustanovení k úpravě způsobu vyčíslení škody a dalších nákladů souvisejících s NO prováděcím předpisem.

93

12. kapitola Kazuistiky

12.1. Neoprávněný odběr elektřiny u spotřebitele Oldřicha Jedličky Popis případu pana Oldřicha Jedličky začnu citací z výzvy PPP občanům České republiky, kde je jeho případ výstiţně popsaný „NEUVĚŘITELNÝ PŘÍPAD těžce zdravotně postiženého občana, pana Oldřicha JEDLIČKY, 58 letého obyvatele obce Suché Lazce u Opavy. Dne 06.08.2009 v cca. 12.00 hodin se k domku pana Jedličky dostavili pracovníci společnosti ČEZ Distribuce, a.s., kteří na základě vlastního pozorování, bez přítomnosti jakékoli jiné nezúčastněné osoby shledali, ţe měl být proveden blíţe neurčený zásah do elektroměru, který byl zaplombován. Pana Jedličku upozornili, ţe má neoprávněný odběr elektřiny, ţe mu elektroměr demontují a on zůstane bez elektřiny. Kdyţ pan Jedlička pracovníky ČEZu prosil, ať jej neodpojují, případně, ať mu osadí nový elektroměr, bylo mu řečeno, ţe do doby, neţ bude na elektroměru provedena expertíza, prostě bude bez elektřiny. Pan Jedlička pravidelně platí měsíční zálohy na elektřinu 5.500,- Kč a na plyn taktéţ 5.500,- Kč ve dvoubytovém rodinném domku! Pan Jedlička na pracovníky ČEZu apeloval, ţe je zvlášť těţký invalida v plném invalidním důchodu, je osobou se zvlášť těţkým zdravotním postiţením. Jak vyplývá z lékařské zprávy, kterou máme k dispozici, má výrazné deformace obou kyčelních kloubů spolu se závaţným ţilním onemocněním a postiţením kolenních kloubů. U obou kyčelních

94

kloubů jsou odumřelé kloubní hlavice s kontraindikací moţnosti aplikace kloubních náhrad. Tento zdravotní stav není léčitelný, proto byl panu Jedličkovi přiznán plný invalidní důchod a stát nákladem bezmála 500.000,- Kč nechal vybudovat u domu pana Jedličky zdravotní výtah, protoţe při pohybu a zejména pohybu do a ze schodů, pan Jedlička trpí krutými bolestmi. Pan Jedlička nemůţe vyjít do schodů ani sejít ze schodů v prvním patře domu, kde bydlí, bez pomoci nejméně dvou osob, z nichţ jedna mu musí posouvat nohy, které má v důsledku mučivých bolestí obtíţně ohebné v kloubech a druhá jej musí vyvaţovat, aby nepřepadl a neskutálel se dolů, protoţe není v jeho zdravotních moţnostech takovému pádu bez pomoci dalších osob zabránit. Samozřejmě, pohyb ze schodů a do schodů je pro pana Jedličku objektivní indikací pro zhoršování jeho zdravotního stavu a působí mu mučivé útrapy. Pracovníky ČEZu tento kritický zdravotní stav pana Jedličky nezajímal a dům pana Jedličky okamţitě odpojili od elektřiny. Kdyţ se pan Jedlička zajímal, co vlastně můţe udělat, aby docílil opětovného připojení svého odběrného místa, bylo mu sděleno, ţe se má dostavit na schůzku do Jablonce nad Nisou (cca. 400 km daleko), coţ je pro pana Jedličku ze zdravotních důvodů absolutně nemyslitelné (je zvláštní, ţe pobočka společnosti ČEZ Měření, s.r.o., která pro ČEZ Distribuci, a.s. vykonává odpojování elektroměrů, ve které schůzky s klienty běţně probíhají, se nachází i v Ostravě). Po telefonu bylo panu Jedličkovi sděleno, ţe má ČEZu Distribuci, a.s. nahradit škodu 261.000,- Kč, jinak ţe zůstane bez elektřiny! Ţádná faktura mu však zaslána nebyla, coţ znamená, ţe vlastně zatím nemůţe učinit nic, co by vedlo k znovu zapojení jeho odběrného místa. Jelikoţ naše občanské sdruţení PPP – právní poradenství a pomoc o.s. zastupuje přes 130 stejně postiţených lidí, můţeme zobecnit, ţe v ţádném případě ţádného z klientů

95

PPP, schůzka s ČEZem bez toho, aby se člověk přiznal, ţe je zloděj elektřiny a zaplatil, co mu bylo řečeno (v průměru prvních 53 případů 352.000,- Kč), ke znovu zapojení elektřiny nikdy nevedla. Navíc, ve znění energetického zákona účinného do 03.07.2009, bylo přerušení dodávky elektřiny na dobu delší, neţ je doba přiměřená k výměně vadného elektroměru, nezákonné. K tomuto se jiţ v několika desítkách případů vyjádřily i okresní a krajské soudy. Některé jejich rozsudky jsou jiţ v právní moci, tedy konečné. Kdyţ jsme na nezákonné vydírání lidí poukázali, zahájil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie ČR trestní stíhání 32 pracovníků společnosti ČEZ Měření, s.r.o. pro zvlášť závaţný úmyslný trestný čin vydírání se sazbou aţ 5–12 let trestu odnětí svobody. Po konstatování soudů, ţe odpojování lidí od elektřiny je nezákonné, existuje přece dost demokratických prostředků, jak zajistit, aby skutečný zloděj elektřiny nesl za svůj čin plnou odpovědnost bez toho, ţe je nutné jej a jeho rodinu, nevinné děti, staré rodiče, nemocné lidi, těhotné ţeny, atd., odpojením od elektřiny vydírat. Odpojení spotřebitele Jedličky, zvlášť závaţně postiţeného invalidu, v důsledku kterého je tento úmyslným jednáním pracovníků v okruhu odpovědnosti společnosti ČEZ Distribuce, a.s., vystaven mučivým útrapám a postupnému nenávratnému zhoršování jiţ tak dost špatného zdravotního stavu, nemůţe ani úplný pitomec povaţovat za úkon v souladu s dobrými mravy. Jde tedy o absolutně a od počátku neplatný právní úkon (§ 39 občanského zákoníku), navíc úkon, kterým je pošlapáváno ústavní právo, podle kterého nesmí být nikdo mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo poniţujícímu zacházení (čl. 7 odst. 2 LZPS, jak je vysvětleno níţe). Nelze se tedy dovolávat zákonného zmocnění. Ţádný zákon nemůţe v demokratické společnosti zmocnit kohokoli k mučení člověka!!! Je zjevné, ţe utrpení pošk. Jedličky je uměle prodluţováno s cílem tohoto člověka vydírat, protoţe odběrné místo pana Jedličky je do dnešního dne (09.09.2009) odpojeno od elektřiny a reálně neexistuje moţnost, pomocí níţ by pan Jedlička dosáhnul nového

96

připojení svého odběrného místa bez toho, aby se přizna,l ţe je zloděj a zaplatil, co mu bude diktováno monopolem.“ (Rytíř, 2009, s. 1 – 2). 18 Tento případ přímo modelově demonstruje nesmyslnost odpojování spotřebitele od elektřiny v důsledku NO, ke kterému došlo jinak, neţ formou neplacení plateb za dodávky elektřiny. Zájem společnosti na ochraně ţivota a zdraví stojí rozhodně nad zájmem na vymoţení pohledávky, který se jako jediný skrývá za odpojením spotřebitele od elektřiny. Takový spotřebitel uhradí téměř cokoli, aby jeho rodina mohla normálně ţít. Případ pana Jedličky skončil zapojením elektřiny aţ na podkladě intervence předsedy ERÚ. V současnosti probíhá ţaloba, kterou se ČEZD po panu Jedličkovi domáhá zaplacení částky 280.125,- Kč s příslušenstvím a pokud jsem ověřila, dosud není nařízeno jednání. Od data zjištění tvrzeného NO jiţ uplynula doba delší 20 měsíců a stále není rozhodnuto. Podle současné právní úpravy by pan Jedlička, který svá práva hájí u soudu, byl po celou dobu odpojený od elektřiny, coţ je skutečně zrůdné, tak, ţe ani ČEZD tohoto zákonem stanoveného práva nevyuţívá.

12.2. Neoprávněný

odběr

elektřiny

u

spotřebitelky

Bc.

Jitky

Vondráčkové Dne 08.09.2008, se k odběrnému místu paní Bc. Jitka Vondráčková dostavili dva zaměstnanci ČEZM k provedení kontroly jejího OM. Zhruba 20 minut tito prováděli za součinnosti Bc. Vondráčkové ohledání jejího OM, přičemţ konstatovali porušené úřední značky na jejím elektroměru.

18

RYTÍŘ, Jan. 2009. Popis neuvěřitelného případu těţce zdravotně postiţeného občana Oldřicha Jedličky. Olomouc: PPP – právní poradenství a pomoc, o.s. 2 s.

97

Na OM Bc. Vondráčkové byli přivoláni policisté Policie ČR, kteří však neučinili jakékoli úkony, k jejichţ provedení jsou povinní podle trestního řádu, zejména ohledání místa činu a zajištění stop jim oznámeného trestného činu a nechali pracovníky ČEZM „někam“ odvézt elektroměr, do kterého mělo být neoprávněně zasaţeno. Co tohle pochybení znamená, je moţné si dovodit z níţe uvedené citace z vyjádření Bc. Vondráčkové pro Okresní soud v Olomouci ze dne 24.12.2010, kde se hájí z nařčení z NO. „Následně pracovník ţalobkyně prováděl detailní kontrolu pravé úřední značky. Při této kontrole, která je zaznamenána na stejném záznamu (stopáţ od 12.07“ – 13.35“) pracovník ţalované různě kroutí úřední značkou, při čemţ je jasně vidět, ţe drátek zatlačený do pravé úřední značky pevně drţí. Neporušenost drátku je pak vidět i na závěrečném natáčení elektroměru (stopáţ 01.09.28“). Dne 17.09.2008 zpracovalo AMS ČEZ Měření, s.r.o. Osvědčení o výsledku ověření č. j.: O-2071/08, ve kterém konstatuje, ţe měřidlo (elektroměr č. 4191007) nesplňuje podmínky stanovené certifikátem schválení typu v důsledku toho, ţe obě úřední značky mají přetrţený drát. Stav těchto úředních značek pak vyplývá z následně vyhotoveného znaleckého posudku soudního znalce Ing. Maryšky, kde znalec popisuje, ţe „obě úřední značky jsou na první pohled poškozené – mají přerušené závěsné očko“, coţ znalec zachytil na fotografii nazvané „obr. 1 – třífázový indukční přímý elektroměr Schlumberger, typ G1Y6d, výrobní číslo 4191007“ kde je jasně vidět, ţe drátky úředních značek jsou přerušeny. Na záznamu z místa demontáţe je však stejně jasně vidět, ţe pravá úřední značka (drátek) pevně drţí. Při zkoumání elektroměru v AMS pak ze samotné podstaty ověřování elektroměru nedochází a nesmí docházet k jakékoli manipulaci s úředními značkami, tudíţ není důvod, aby s nimi v AMS jakkoli manipulovali. Je tedy zřejmé, ţe v době od 08.09.2008 do

98

17.09.2008 někdo manipuloval s pravou úřední značkou krytu elektroměru a já mohu pouze spekulovat, proč asi! Další jasný a mnou neovlivnitelný důkaz, ţe s elektroměrem bylo po jeho demontáţi manipulováno, najdeme, pokud se zaměříme na stavy číselníků zajištěného elektroměru. Tento elektroměr měl v době demontáţe, coţ je jasně zaznamenáno na videozáznamu zmíněném výše (minutáţ 01.09.43“), ve VT stav 019.563,3-4 kWh, v nízkém tarifu stav 310.970,3-4 kWh. V době předání elektroměru do AMS měl ale tento elektroměr ve VT stav 019.563 kWh a v nízkém tarifu stav 310.972,64 kWh, coţ je popsáno v protokolu o ověření elektroměru z AMS. Je zcela jasné, ţe „někdo“ a „někde“ natočil na tomto elektroměru v nízkém tarifu víc, neţ 2 kWh. Soudní znalec Ing. Maryško, při svém výslechu u Okresního soudu v Olomouci v trestní věci č. j.: 2 T 104/2010, vypověděl, ţe při přepravě elektroměru prostě nemůţe dojít ke změně stavu na číselnících třeba tím, ţe by se vytřepaly, ţe ke změně můţe dojít výlučně manipulací s číselníky nebo napojením elektroměru na elektřinu. Tento rozdíl ve stavech číselníků NT povaţuji za naprosto jasný důkaz, ţe se s demontovaným elektroměrem po jeho demontáţi manipulovalo a s ohledem na přerušený drát pravé úřední značky se domnívám, ţe k manipulaci došlo zásahem do číselníků tohoto elektroměru. Tomuto nepřímo nasvědčuje i doba, která uplynula od demontáţe do doby ověření elektroměru v AMS (08.09.2008 – 17.09.2008). Skutečnost, ţe tělo elektroměru bylo zajištěno holografickými přelepkami pracovníků ţalované, nemůţe obstát, neboť jsou to právě ţalovaní, kteří mohou disponovat různými počty těchto přelepek, navíc dle mne je moţné tyto přelepky sejmout a opětovně nalepit, byť pouţitím nějakého lepidla.“ (Vondráčková, 2010, s. 1 – 2). 19

19VONDRÁČKOVÁ,

Jitka. 2010. Důkazní shrnutí a vyjádření ţalované k ţalobě. Olomouc:

Vondráčková Jitka. 8 s. 99

Jak z výše uvedené citace vyplývá, policie na místě činu neprovedla úkony, stopy trestného činu nezajistila a předměty doličné ponechala jedné ze stran jednající ve svém bytostním zájmu. Dnes bude hodně ztíţeno zjištění, kde došlo k natočení rozdílu, který odebraný elektroměr vykazoval při své demontáţi v porovnání s tím, jaký stav vykazoval při svém předání k ověření do autorizovaného metrologického střediska. Zajímavostí je i skutečnost, ţe po osazení OM Bc. Vondráčkové bezvadným elektroměrem velice výrazně poklesla naměřená spotřeba elektřiny. K tomu si také dovolím citaci z vyjádření Bc. Vondráčkové pro Okresní soud v Olomouci ze dne 24.12.2010. „Další naprosto jasný důkaz, ţe jsem obětí a nikoli pachatelem, vyplývá z přehledu spotřeby na mém odběrném místě. Detailní přehled spotřeby vychází z tabulky níţe. VT

kWh NT

kWh

kWh

Faktura číslo

Od

Do

celkem

celkem

Počet dnů

CELKEM

Denně kWh

4237841801

13.11.2004

1.12.2005

2102

29731

383

31833

83

4237941809

2.12.2005

28.11.2006

1852

26281

361

28133

78

1039869796

29.11.2006

26.11.2007

1662

22347

362

24009

66

1046294842

27.11.2007

24.11.2008

1373

26184

363

27557

76

1040243986

25.11.2008

23.11.2009

1202

17766

363

18968

52

1040937271

24.11.2009

26.11.2010

1168

11581

367

12749

35

Spotřeba na mém odběrném místě má téměř plynule sestupnou tendenci. V době do zjištění NO byla výrazně vyšší, neţ v době po zjištění NO. Pouhou logickou konstrukcí můţeme dojít k tomu, ţe docházelo-li ke stáčení elektroměru, poté, co byl stáčený elektroměr nahrazen bezvadným měřidlem, spotřeba odběrného místa vzroste právě o to, co bylo stáčeno. U mne je to právě naopak, a to v dlouhodobém časovém horizontu, neboť byt uţívám stále stejným způsobem se stejnými elektrospotřebiči. To je důkaz, o kterém se jen těţko diskutuje.“ (Vondráčková, 2010, s. 3). 20

20

VONDRÁČKOVÁ, Jitka. 2010. Důkazní shrnutí a vyjádření ţalované k ţalobě. Olomouc: Vondráčková Jitka. 8 s. 100

Jak jsem ověřila, do dnešního dne není ve věci rozhodnuto. Spor k dnešku trvá 31 měsíců. Pokud by spotřebitelka měla být po celou dobu odpojena od elektřiny, bylo by to zničující. V tomto případě se spotřebitelka z vůle ČEZM odpojena byla, avšak Okresní soud v Děčíně svým pravomocným rozsudkem konstatoval porušení zákona společností ČEZD a nařídil jí okamţité připojení OM Bc. Vondráčkové k elektřině. Podotýkám, ţe ke zjištění údajného NO došlo ještě před účinností novely EZ zákonem č. 158/2009 Sb.

12.3. Shrnutí Výše jsem formou kazuistik vymezila dva sporné případy NO ze spektra, ve kterém negativní roli hrají PDS. Nutno však podotknout, ţe odhalování NO je společensky velice prospěšná a důleţitá činnost, kterou ale není moţno svěřit jedné ze stran případného sporu, protoţe jsou následně vzbuzovány pochybnosti o objektivitě takového šetření, coţ jsem demonstrovala na případu Bc. Vondráčkové. Případy ze spektra, kde PDS zaujímá pozitivní roli je moţno dohledat na webových stránkách PDS. U těchto případů jsem ale nemohla ověřit autenticitu materiálů, proto jsem je, a to i v důsledku jiţ značného rozsahu bakalářské nezpracovávala.

101

13. kapitola

Shrnutí problematiky a návrhy de lege ferenda

13.1. Shrnutí problematiky

V nedávné minulosti (r. 2007) vypukla na území ČR významně medializovaná kauza, jejímţ předmětem bylo zneuţití závislosti spotřebitelů na elektřině k tlaku na jejich svobodnou vůli. Neoprávnění odběratelé či spotřebitelé, kteří neoprávněnými odběrateli nebyli či to o sobě tvrdili a tvrdí, byli odpojením od elektřiny nuceni k přiznání, ţe jsou neoprávněnými odběrateli, přičemţ se „dohodou“ zavazovali k náhradám škody ve výši významně převyšující výpočet škody podle prováděcího právního předpisu, kterým je vyhláška č. 51/2006 Sb. Bez přiznání a podpisu takové „dohody“ byla spotřebiteli přerušena dodávka elektřiny na dobu, neţ se přizná či neţ zaplatí vyčíslenou náhradu škody. V této věci bylo trestně stíháno 32 pracovníků společnosti ČEZM pro trestný čin vydírání a v současnosti 7 pracovníků této společnosti čelí obţalobě z trestného činu útisk. Podle občanských sdruţení, které se v této věci zastaly ukřivděných spotřebitelů, se v průběhu vyšetřování kauzy projevila obrovská společenská a ekonomická síla energetických společností, v důsledku které prošla přes rozsáhlý občanský odpor legislativním procesem novela EZ, která se pokouší praktiky odpojování spotřebitelů v případě zjištění NO na dobu, neţ je tímto odpojením vynuceno zaplacení spočítané náhrady škody, jakoţ i praktiky, při kterých jsou výkonem licencované činnosti pověřováni pracovníci nelicencovaného subjektu, legalizovat. V současnosti je problematika NO upravena nedostatečně a nevyhovujícím způsobem v neprospěch spotřebitelů, kdy za NO je moţno povaţovat i nezaplacení PDS vyčíslené náhrady škody za NO v době, kdy o tomto trvá spor mezi PDS a spotřebitelem.

102

Zákon nyní umoţňuje spotřebitele odpojit od elektřiny, coţ je způsobilé motivovat spotřebitele, aby raději nahradil škodu i přes své přesvědčení, ţe v jeho případě o NO nejde. NO je jistě velice nebezpečným protiprávním a protispolečenským skutkem, ale stejně tak je nebezpečné jednání, které jedné straně sporu dává do rukou nástroje, proti nimţ druhé straně nedává přiměřenou obranu. V první řadě proces odhalování a objasňování NO se soustředí v rukách jedné strany potencionálního sporu, která tak získává velice účinné, ovšem velice snadno zneuţitelné nástroje k hájení svých práv na úkor práv spotřebitelů. K tomuto jevu dochází v době, kdy pokrok techniky umoţňuje velice účinnou prevenci NO zbudováním inteligentních distribučních sítí, které minimalizují nebezpečí vzniku NO a ovlivnění výsledku případného šetření ve prospěch či neprospěch kterékoli strany. V druhé řadě pak dochází k vyloučení moţnosti obrany spotřebitele proti nařčení z NO, protoţe je nepravděpodobné a pokud vím, tak v praxi neobvyklé, ţe by se správní orgán či soud přiklonili k argumentaci spotřebitele označeného za NO na základě jeho tvrzení při současném odmítnutí pravdivosti zadokumentovaných zjištění, která ale provedli pracovníci PDS a odborné subjekty (autorizované metrologické stanice a soudní znalci), které jsou ekonomicky závislé na opakovaném přidělení zakázek právě od PDS, čímţ je narušena významným způsobem objektivita nálezu. Nejde zde o to, ţe bych zpochybňovala profesionalitu práce pracovníků PDS či pracovníků autorizovaných metrologických středisek či soudních znalců. V drtivé většině případů jistě věc posuzují a rozhodují objektivně. Nicméně, existuje-li obrovský ekonomický zájem PDS v řádech stamilionů ročně, moţnost, ţe se tyto subjekty mohou přiklonit k účelovému posouzení věci a rozhodnutí zde prostě objektivně existuje, a to je špatně.

103

13.2. Návrhy de lege ferenda

Přesto, ţe se necítím odborníkem na problematiku NO, dovolím si poté, co jsem nastudovala danou problematiku a vyslechla názory různých odborníků, vymezit svá doporučení de lege ferenda.

13.2.1. Zrušení skutkové podstaty neoprávněného odběru v důsledku nezaplacení náhrady škody za jiný neoprávněný odběr

Jak jsem vysvětlila v kapitole 4. odst. 4.3. bod 4.3.2. své bakalářské práce, skutkovou podstatu NO zachycenou právní normou obsaţenou v § 51 odst. 1 písm. b) EZ a ni navazující ustanovení § 25 odst. 7 EZ, vnímám jako přímé porušení více LZPS garantovaných práv a svobod.

Pokud se spotřebitel rozhodne soudně bránit obvinění z NO či bude uvádět liberační důvody, bude podle tohoto znění EZ postiţen "dopředu". Následně, připusťme, vyhraje soud, ale jak se domůţe odškodnění, coţ v našem právu není jednoduché, protoţe byste musel vyčíslit hodnotu uţívání domu s elektřinou a proti ní vyčíslit hodnotu uţívání domu bez elektřiny, tyto od sebe odečíst a teprve rozdíl by byl škodou. Paradoxně topení dřevem je levnější, takţe by vlastně škoda nevznikla, protoţe by spotřebitel v podstatě šetřil. Ztráta poţitku z uţívání komfortu elektřiny není v našem právním řádu stanovena, na rozdíl od ztráty poţitku z dovolené. Odpojení zákazníka od elektřiny má opodstatnění pouze tehdy, je-li zákazník neplatičem a další dodávkou by narůstal jeho dluh, případně z technických důvodů, coţ by mělo být základním principem jakékoli právní úpravy upravující přístup spotřebitele k uspokojování základních ţivotních potřeb naší doby.

104

Provede-li někdo NO zásahem do elektroměru, není důvod ho odpojovat do doby náhrady škody, která se pohybuje ve statisících. Po dobu, co je odpojen, je bráněno obchodníkovi s elektřinou obchodovat, vlastníci distributora přicházejí o zisk z distribuce elektřiny, kolektivně je postiţena rodina neoprávněného odběratele, jeho zaměstnanci mohou přijít o práci, atd. V takovém případě je odpojení zákazníka od elektřiny jenom prostředkem jeho vydírání, aby zaplatil náhradu škody. Jakýkoli jiný subjekt práva nemá moţnost takového donucení a takové oprávnění svádí k jeho zneuţití ze strany PDS.

13.2.2. Opětovná delegace oprávnění stanovit výši škody způsobené neoprávněným odběrem prováděcím předpisem na ERÚ

Jak jsem podrobně rozebrala v kapitole 11. bod 11.1.2. podbod ad. a), své bakalářské práce, EZ neobsahuje výslovné zmocňovací ustanovení, které by uloţilo spotřebiteli povinnost hradit náhradu škody způsobené NO, vypočítávanou podle vyhlášky. Naposledy zmocňovací ustanovení EZ obsahoval ve svém znění před novelou zákonem č. 158/2009 Sb. Tato norma byla obsaţena v § 51 odst. 2 EZ, podle níţ, nebylo-li moţno vzniklou škodu stanovit, byla náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Tohle zmocňovací ustanovení zákona však bylo z jeho textu vypuštěno. Podle čl. 4 LZPS, povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Kde takového zmocnění není, tam vyhláška samostatně povinnosti ukládat nemůţe, coţ vyplývá z čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, kde je obsaţena právní norma, podle níţ kaţdý občan můţe činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Jde zcela jistě o technickou nedokonalost zákona, kterou je moţno napravit velice jednoduše.

105

13.2.3. Změna systému náhrady škody při neoprávněném odběru

V současnosti se škoda vzniklá NO počítá podle, jak jsem výše uvedla, nezákonné vyhlášky, která umoţňuje spočítat částku, která ve většině případů mnohonásobně převyšuje reálně moţnou škodu, přesto však jde o škodu, jak opakovaně uznaly i soudy. Ve skutečnosti jde však o jakýsi zvláštní hybrid sloţený z náhrady škody a blíţe neurčité skryté sankce, protoţe hodnota elektřiny na krytí ztrát distribuce, za kterou tato vstupuje do sítě distributora, je mnohonásobně niţší, neţ cena, kterou je náhradním způsobem vypočtené mnoţství neoprávněně spotřebované elektřiny oceněno a pachatelem nahrazeno. Můj návrh je ten, aby na základě odborné diskuse byl nalezen model, podle kterého by se výpočet škody co nejvíce přiblíţil ţivotní realitě. V rámci povinností PDS by byla zakotvena povinnost nejméně 1 x ročně provést vizuální kontrolu kaţdého odběrného místa (při provádění odečtu elektřiny), aby maximální doba trvání NO byla omezena nějakou objektivní horní hranicí. Koneckonců je tak tomu i dnes, avšak PDS k provedení takové kontroly odběrného místa nemá povinnost. Jelikoţ by šetření a řízení o výpočet výše škody vedla SEI, veškeré výnosy náhrady škody by se shromaţďovaly na zvláštním účtu, jehoţ výnosy by se zohlednily při stanovování regulované sloţky ceny elektřiny v té části slouţící na krytí netechnických ztrát. Kromě náhrady škody by ale nezávislým státním orgánem z NO usvědčený spotřebitel byl zákonem zavázán k zaplacení zákonem stanovené pokuty (a zde bych se nebála být velice přísná), která by se stala součástí státního rozpočtu. Tímto opatřením by došlo k vyloučení moţné ekonomické motivace PDS, která můţe vést aţ ke křivým obviněním spotřebitelů z NO, protoţe v dnešním pojetí NO jde o velice zajímavý sta milionový byznys.

106

13.2.4. Delegace oprávnění k odhalování a objasňování neoprávněných odběrů na Státní energetickou inspekci

K odstranění nevyhovujícího stavu, kdy jedna ze stran případného sporu o NO je zároveň dokumentujícím a vyšetřujícím „orgánem“, jakoţ i „orgánem“ stanovujícím a vymáhajícím náhradu škody, navrhuji, aby povinnost k odhalování a vyšetřování NO byla přenesena na SEI, která je jako státní orgán objektivně nezávislá na výsledku šetření.

Tímto opatřením by odpadly logické námitky spotřebitelů označených za neoprávněné odběratele, ţe pracovníci PDS při kontrole jejich odběrného místa nepostupovali objektivně, protoţe by to odporovalo ekonomickým zájmům těchto pracovníků i samotného PDS.

13.2.5. Urychlená modernizace distribuční sítě

Měřící zařízení ve většině případů nesmí být umístěno uvnitř objektu, nesmí být opatřeno zámkem, není ve vlastnictví spotřebitele, ale spotřebitel má za něho plnou objektivní odpovědnost bez ohledu na zkoumání zavinění Nerozumím tomu, proč energetické společnosti, které jsou nejbohatšími podnikateli, přenáší odpovědnost za svůj majetek na spotřebitele, kteří mu nerozumí, neví, jak má vypadat, neumí jej kontrolovat a ani neumí rozpoznat nějaký zásah a hlavně, nesmí ho ani technicky zabezpečit proti zásahům třetí osoby Dnes existují digitální elektroměry s dálkovým přístupem provozované na inteligentních sítích, které zásah do svých měřících obvodů technicky činí nemoţným.

107

Instalací takových inteligentních elektroměrů by byla hrozba neoprávněného zásahu do měřícího zařízení zcela vyloučena a díky on line přenosu dat o naměřené spotřebě by bylo velice snadné sledovat kolísání spotřeb na jednotlivých odběrných místech spotřebitelů, v důsledku čehoţ by případné NO páchané jiným způsobem, byly efektivněji odhalovány a objektivizovány.

13.2.6. Energetická amnestie

Tímto krokem bych já osobně případnou reformu procesu odhalování a objasňování NO zahájila.

V rámci amnestie na NO bych dala moţnost spotřebitelům, kteří mají zřízený NO či kteří mají pochybnosti o stavu svého odběrného místa, bez rizika ekonomické likvidace, uvést stav svého odběrného místa do pořádku.

Jestliţe, jak je deklarováno PDS a PPS, nejde v první řadě o vymoţené ekonomicky velice zajímavé náhrady škody za NO, ale o sníţení netechnických ztrát v distribučních a přenosových soustavách v zájmu řádných spotřebitelů, tímto krokem by z dlouhodobého hlediska byla ochrana takového zájmu všech spotřebitelů zajištěna nejlépe.

13.3. Shrnutí 13. kapitoly V této kapitole jsem shrnula svou kritiku současného stavu problematiky NO a vymezila jsem návrhy, které by mohly vést ke sníţení netechnických ztrát při distribuci elektřiny, posílení příjmu státního rozpočtu na úkor PDS, jakoţ i k objektivitě šetření ve věci NO.

108

Věřím, ţe většina z těchto doporučovaných kroků, bude v průběhu času stejně přijata, protoţe stávající stav je z pohledu práv spotřebitelů výrazně nevyhovující, stranící PDS, pro které je snadným vítaným, ale velice sporným, vedlejším příjmem. Návrhy v této kapitole vymezené povaţuji za svůj přínos ke zlepšení vztahů mezi PDS a spotřebiteli.

109

14. kapitola

Závěr

Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku NO, problematiku, která mne zaujala na základě mediálních výstupů v souvislosti s propuknutím kauzy „Komand ČEZu“. Jde o problematiku, která dosud nebyla písemně zpracována, a ke které neexistuje literatura. Při své práci jsem vycházela z velkého mnoţství materiálů a nespočetných i mnohadenních souvislých konzultací, které jsem získala od vedoucího své práce, JUDr. Jana Rytíře, PhD., který kauzu „Komand ČEZu“ inicioval, a který je v současnosti v ČR uznávaným odborníkem na zpracovanou problematiku. Ve své práci jsem provedla shrnutí toho podstatného, co současné informační zdroje k vybranému tématu nabízí, a v rámci moţností jsem se pokusila o objektivní hodnocení. Mám za to, ţe má práce vystihla vše podstatné, co se NO týká a osobně největší přínos práce spatřuji ve vymezení doporučení pro současnou energetickou praxi. Věřím, ţe čas ukáţe, nakolik jsou má doporučení aktuální.

110

Seznam zdrojů Tištěné zdroje Doleţal J. Prachař F. : Komando z ČEZu zasahovalo!. Blesk č. 28, Ročník 19. Praha 2010, Oddělění netechnických ztrát: Krádeţe elektřiny – jak dál? 1/2009. PREenergetik. Praha 2009, Oddělění netechnických ztrát: Krádeţ elektřiny jako dědictví aneb ,,Ani kytku na hrob mu nedám! ´´ 2/XIV/2006. Praţský energetik. Praha 2006, Oddělění netechnických ztrát: Létající kačeři, aneb přijela pouť 12/XV/2007. Praţský energetik. Praha 2007, Oddělění netechnických ztrát: Netechnické ztráty v roce 2006 2/XV/2007. Praţský energetik. Praha 2007, Oddělění netechnických ztrát:Kolik elektřiny potřebuje konopí? 8/XV/2007. Praţský energetik. Praha 2007, Oddělění netechnických ztrát: S policií v zádech (i v čele) 4/2008. PREenergetik. Praha 2008, Oddělění netechnických ztrát: Trefa energetiků skupiny PRE do černého 10/2002. PREenergetik. Praha 2002,

Zákony, směrnice a vyhlášky Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/54/ES. Úřední věstník Evropské unie. 2009, Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/72/ES. Úřední věstník Evropské unie. 2009, Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16.12.1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., Sbírka zákonů ČR, 1993, Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ze dne 16.12.1992. Sbírka zákonů ČR, 1993, 111

Vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 297/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek elektřiny pro chráněné zákazníky. 2001, Vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. 2006, Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, ze dne 20.12.2001, o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě 18/2002 Sb., 2002, Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, ze dne 27.06.1995, kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny 44/1995 Sb., 1995, Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ze dne 26.02.1964. Sbírka zákonů ČR, 1964, Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ze dne 29.11.1961. Sbírka zákonů ČR, 1961, Zákon č. 141/1961 Sb., zákon o trestním řízení soudním ze dne 29.11.1961, Sbírka zákonů ČR, 1961, Zákon č. 273/2008 Sb., zákon o Policii České republiky ze dne 17.07.2008, Sbírka zákonů ČR, 2008, Zákon č. 283/1993, zákon o státním zastupitelství ze dne 09.11.1993, Sbírka zákonů ČR, 1993, Zákon č. 455/1991 Sb., zákon o ţivnostenském podnikání ze dne 02.10.1991, Sbírka zákonů ČR, 1991, Zákon č. 458/2000 Sb., zákon o podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ze dne 28.12.2000, Sbírka zákonů ČR, 2000, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ze dne 05.11.1991. Sbírka zákonů ČR, 1991,

Ostatní zdroje Baďura K., Baďurová L.: Všem senátorům, poslancům a slušným lidem, kterým není ţivot v naší zemi lhostejný. Olomouc 2009, Havel L.: Srovnávací výpočet náhrady škody u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 2011, Klein V., znalec v oboru energetika: Znalecký posudek z oboru energetika v trestní věci obviněného Romana Tobiáše. Ústí nad Labem 2009,

112

Klein V., znalec v oboru energetika: Doplnění znaleckého posudku z oboru energetika v trestní věci obviněného Romana Tobiáše. Ústní nad Labem 2008, Klein V., znalec v oboru energetika: Dodatek ke znaleckému posudku z oboru energetika č. 7/2007 v trestní věci obţalovaného Romana Tobiáše. Ústí nad Labem 2009, Klein V., znalec v oboru energetika: Dodatek číslo 3 ke znaleckému posudku z oboru energetika číslo 77/2007 v trestní věci obţalovaného Romana Tobiáše. Ústí nad Labem 2009, Koudelka Z.: Zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů, č. j. VER-1073/09- 2/KOU2009. Úřad pro ochranu osobních údajů. Praha 2009, Návrh vyhlášky o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2010, Netoličková S.: Dopis - Diplomová práce ze dne 05.02.2011. ČEZ Měření, s.r.o. Hradec Králové 2011, Němeček B.: Zpráva poslanci PS P ČR Ing. Karlu Sehořovi. Energetický regulační úřad. Jihlava 2008, Novotná L.: Rozsudek Okresního soudu v Děčíně č. j.: 8 C 41/2007. Okresní soud v Děčíně Děčín 2007, Okresní soud v Ústí nad Labem: Protokol o hlavním líčení 6T 46/2008. Ústí nad Labem 2009, Rytíř J.: Doplnění výpovědi pro Policii ČR. PPP – právní poradenství a pomoc o.s., Olomouc 2009, Rytíř J.: Návrh na přerušení řízení a postoupení energetického zákona Ústavnímu soudu k rozhodnutí o jeho souladu či nesouladu s Ústavním pořádkem ČR. Spolek proti nemravným cenám elektřiny o.s. Praha 2009, Rytíř J.: Neoprávněné odběry elektřiny. PPP – Právní poradenství a pomoc, o.s. Olomouc 2009, Rytíř J.: Neuvěřitelný případ těţce zdravotně postiţeného občana, pana Oldřicha Jedličky. PPP – Právní poradenství a pomoc, o.s. Olomouc 2009, Rytíř J.: Opakovaná ţádost o šetření oprávněnosti převodu práv z licence na distribuci elektrické energie. PPP – právní poradenství a pomoc o.s. Olomouc 2009, Rytíř J.: Podnět Energetickému regulačnímu úřadu ke zrušení licence na distribuci elektřiny – doplnění vyjádření. PPP – Právní poradenství a pomoc, o.s. Olomouc 2009,

113

Rytíř J.: Poškozený Karel Baďura - trestní oznámení na neznámého pachatele. PPP – Právní poradenství a pomoc, o.s. Olomouc 2007, Rytíř J.: Rozbor vybraných ustanovení energetického zákona pro senátora Ing. Jaroslava Doubravu.: PPP – právní poradenství a pomoc o.s. Olomouc 2011, Rytíř J.: Trestní oznámení na neznámého pachatele. PPP – Právní poradenství a pomoc, o.s. Olomouc 2008, Rytíř J.: Vyjádření k zaslané ţalobě, č. j.: VS/1-1/66523/07-R. PPP – Právní poradenství a pomoc, o.s. Olomouc 2007, Rytíř J.: Vyjádření k zaslané ţalobě. PPP – Právní poradenství a pomoc, o.s. Olomouc 2007, Rytíř J.: Ţádost o prošetření moţného zneuţívání osobních údajů. PPP – Právní poradenství a pomoc, o.s. Olomouc 2008, Rytíř J.: Ţádost o šetření oprávněnosti převodu práv z licence na distribuci elektrické energie. PPP – Právní poradenství a pomoc, o.s. Olomouc 2008, Řípa J.: Odpověď na dopis ze dne 18.01.2011. PREdistribuce, a.s. Praha 2011, Toman Petr a kol.: Znalecký posudek č. 4/2009. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav elektroenergetiky. Brno 2009, Úřad pro ochranu osobních údajů. : Dopis. Praha 2009, Ústavní soud: Nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 202/06; N 168/42 SbNU 433, Ústavní soud. Brno 2006, Vondráčková J.: Akce ČEZ očima poškozené. Olomouc 2009, Vondráčková J.: Důkazní shrnutí a vyjádření ţalované k ţalobě. Olomouc 2010, Zlámal J.: Dopis – Diplomová práce č.j. 11864-2/2010-ERÚ. ČEZ Měření, s.r.o. Hradec Králové 2011,

114