1. K diskursům estetického a kulturního odporu Nietzsche Naše náboţenství, mravní nauky i filosofie jsou projevy upadání člověka. Hnutí proti tomu: umění. Umělecké dílo, pokud se objevuje bez umělce, např. jako tělo, jako organizace (pruský sbor důstojnický, jezuitský řád). Pokud umělec je jen stupněm k něčemu. Svět jako samo ze sebe se rodící umělecké dílo. Klasický styl […] v klasickém typu je soustředěn nejvyšší pocit moci. Biologická hodnota krásy a ošklivosti. Co se nám pudově, esteticky protiví, je nejdávnější zkušeností prokázáno za škodlivé, nebezpečné, podezření hodné: náhle promluvivší estetický instinkt (např. v hnusu) obsahuje posudek. Potud patří krása v kruh kategorií biologických hodnot uţitečnosti, dobrodějnosti, gradace ţivota: ale jen tak, ţe nám řada podnětů, jeţ docela vzdáleně jen připomínají uţitečné věci a stavy, dává pocit krásy, totiţ zmnoţení pocitu moci. Krása je […] něčím, co stojí mimo všechno pořadí, protoţe je v ní zvládnuta rozpornost protikladů, coţ je největším znakem moci, totiţ moci nad protikladností. …umění působí jako sugesce na svaly a smysly […] jako tonikum, zmnoţuje sílu, zaţehá rozkoš (tj. pocit síly)… Kaţdé zralé umění má v základech plno vţitých forem: pokud je řečí. Konvenčnost je podmínkou velikého umění – ne jeho překáţkou. Citováno z knihy O životě a umění [výběr z Vůle k moci], Olomouc 1995, s. 65, 66, 69, 75, 77, 84 a 85.
Zrození umění z mýtu podle Richarda W. Eichlera Mýty jsou nepochybně prvními uměleckými díly národů. Zároveň jsou i základem a východiskem náboţenství, filozofií, poezie, hudebních výtvorů a výtvarných činností. Není proto eufemismem, kdyţ náboţenství (nezaměňovat s konfesionalismem!), filozofii a umění označíme na základě jejich společného původu z mýtu za sourozence. V mytickém dávnověku bylo pro vnímajícího veškeré okolí personifikované. Kaţdý kopec, kaţdá řeka, kaţdé souhvězdí, zkrátka kaţdý objekt mohl přijmout podobu bytosti: hmotné mohlo kdykoli nabýt nehmotné („ideální“) rysy. A opačně i nehmotné bylo pojímáno materiálně: například duše muţe spočívala rovněţ v ctnosti jeho meče, v jeho drţbě, majestát krále v jeho ţezlu. Myšlenky a pocity byly mysticky chápány jako substance, které, s boţskou pomocí, do člověka doslova proudí a naplňují jej. Tak i spravedlnost, moudrost nebo láska mohly mít své boţstvo. Ţádná ostrá hranice mezi vnitřním a vnějším, mezi Já a světem, sub1
jektem a objektem, tu neexistuje… To je fáze, v níţ pospolitosti „vystačily“ většinou a především se symboly. Kdyţ síla mýtu začala ochabovat, kdyţ numinózní mohlo být v realitě proţíváno stále méně, začalo být nehmotné („ideální“) zachycováno čím dál tím více obrazem. Umění a skutečnost se rozestoupily. Právě to však bylo nejprve příčinou obrovského rozkvětu umělecké činnosti v klasickém a pozdním údobí antiky: neboť co jiţ není opravdu boţské, můţe být alespoň jako boţské znázorněno. Ztrácí se i těsná vazba uměleckého díla na kult. To je stadium vysokého umění, které označujeme jako klasičnost. Je ztrátou i obohacením zároveň. Jeho prvotním principem je Krása. Kdyţ se boţské s konečnou platností stáhlo do zásvětí – v transcendenci – je neudrţitelné i zdání: tím však umění ztrácí svoji stávající úlohu – být alespoň památkou na mytické. Poněvadţ transcendence a mysterium vztahu k bohu, resp. boţskému jsou zprostředkovány slovem, Logem posvátných knih, hraje nyní umění v oblasti kultu jen druhořadou roli. Znázorňuje toliko věčné archetypy posvátného dění. Následující krok znamená definitivní zesvětštění. V epoše počínající renesancí aţ do pozdního 19. století se předmětem umění opět pozvolna stává celý svět, avšak jednota umění a skutečnosti v mýtu je neodvolatelně přerušena. Umění a skutečnost zůstávají rozděleny. Umění je zdání, iluze, odraz, a právě proto uţ není schopno v bezprostřední realitě znázornit hmatatelné a viditelné ideálno: numinózní či ideály. Zatím poslední etapou, v níţ se stále ještě nacházíme, je pád do beznadějného subjektivismu typického pro modernu. Zpracováno podle stati Die Geburt der Kunst aus dem Mythos prof. Richarda W. Eichlera, v: Elemente der Metapolitik zur europäischen Neugeburt, č. 4/1990, s. 20 – 34.
Tento – zde nutně schematicky podaný – involuční proces od archaickomytického přes sakrální k sekularizovanému dobře ilustruje, proč tradicionalisté jako Evola nepřipisují umění absolutní hodnotu (viz Jezdit na tygru, s. 181 a 182). Národní socialisté, jakkoli v umění nespatřují svébytnou kategorii, nebo i konzervativci nejrůznějších odstínů, cení a kladou jeho úlohu nesrovnatelně výše.
Robert Locke k otázce moderního umění Jako nutný důsledek estetického relativismu vycházejícího ze zesvětštění, tedy z popření všeho nadlidského, čeho by Krása mohla být odrazem, je základním postulátem moderního umění kreativita (tvořivost). To sebou nese, vysvětluje Locke, několik konsekvencí: „Pokud dobré umění je tvořivé umění, pak umění, které chce být povaţováno za dobré, musí předvádět, jak je tvořivé. Musí předvést, ţe
2
není napodobením něčeho jiného. Proto se obrovského uznání dočká originalita sama o sobě (která nemá s kvalitou v zásadě nic do činění), jakkoliv můţe být bizarní nebo samoúčelná, coţ zase nezbytně vede ke kultu samoúčelné změny, v němţ se změna stává bezúčelnou, protoţe jí schází jakékoliv pevné měřítko, podle něhoţ by mohla být poměřena. Jediným měřítkem se vlastně stává schopnost společnosti nebo jednotlivce snášet šoky, přičemţ toto měřítko se stále scvrkává opakováním a přivykáním.“ A dále: „Pokud je cílem umění tvořivost, pak se umělec musí ptát, kde ji má vzít, kde se tvořivost bere? To vede k posedlosti vnitřní psychologií umělce […] Umění se tak nezvratně stává pojednáním o umělcově vlastní psýché a nikoliv o Kráse. Nakonec se stává solipsistickým a tedy neschopným oslovit publikum, jelikoţ odmítá (vzdáleno tradici) jakoukoli inspiraci ve společných proţitcích Krásy, ať uţ v realitě bezprostřední (objektivní) nebo transcendentní.“ Facit zní: Pokud je tvořivost základem moderního umění, pak jakýkoliv jiný zdroj umění neţ „čistá tvořivost“ je zpochybňován. Například zpodobnění bezprostřední skutečnosti se stává neţádoucím. Vede to také k pomatenému tvrzení, ţe tradice je nepřítelem umění, které tak zavrhuje ty nejlepší zdroje, techniky, inspiraci a ohodnocení, protoţe mají působit jako omezení tvořivosti a zároveň k nevšímavosti k základním předpokladům dělat umění… Kultura vycházející z moderny je tím pro mnohé podezřelá. Odtud také zdánlivě nesmyslný výrok dramatika a básníka Hanse Johsta (viz kniha Rolfa Düsterberga: Hans Johst – Der Barde der SS), obvykle spojovaný s mnohem známějším Josefem Goebbelsem: „Kdyţ slyším slovo kultura, sahám po revolveru“. Ve srovnání s podobným, rovněţ často citovaným výrokem: „Nejprostším surrealistickým činem je sestoupit do ulic s revolverem v ruce a začít střílet…“, který je připisován André Bretonovi (ale moţná pochází od Jacquese Vachého), nejde o pouhou salonardní provokaci, ale o vyjádření k záludnosti moderny. Citováno podle článku Jak mohou konzervativci zvítězit nad kulturním modernismem, v: Národní myšlenka 1/2004, s. 10 a 11, zpracováno s přihlédnutím ke knize Richarda W. Eichlera Die Wiedekehr des Schönen, Tübingen 1984.
René Guénon k negativním projevům bezbřehého individualismu Pro mnohé umělce moderny jednoduše platí, co René Guénon píše o filozofech: „…jde také o to, aby jejich jméno bylo spojeno s nějakým ´systémem´, tedy souborem přísně ohraničených a vymezených teorií, který by byl opravdu jejich a který by nebyl neţ jejich vlastním výtvorem. Proto touţí být za kaţdou cenu originální, i za cenu, ţe této originalitě obětují pravdu: věhlasu filosofa prospěje více nový omyl neţ opakování pravdy, která jiţ byla vyřčena jinými. S touto formou individualismu, které vděčíme za tolik navzájem si protiřečících ´systémů´, se setkáváme také u vědců a moderních umělců…“
3
Citováno z knihy R. Guénona Krize moderního světa, Praha 2002, s. 82, 83 a násl.
Následně Guénon poznamenává, ţe „kdo mluví o individualismu, mluví také nutně o odmítání přijmout jakoukoli autoritu, a ţe „pravdivá idea nemůţe být ´nová´, neboť pravda není výtvorem lidského ducha, existuje nezávisle na nás a my ji pouze můţeme odhalit“. V podobném smyslu Martin Heidegger v svém spisku Vom Ursprung des Kunstwerks (Curych, 1936): „Právě ve velkém umění, a jen o takovém je zde řeč, zůstává umělec vůči dílu něčím lhostejným…“. Současně „takové umělecké dílo otevírá svým způsobem bytí jsoucího“.
Faye k „estetizaci“ politiky Nyní vládnoucí rovnostářská ideologie si estetiku podprahově oškliví a démonizuje ji. Srovnává ji (ostatně plným právem) s disciplínou a s vůlí k moci, které jsou touto ideologií pochopitelně povaţovány za „morálně opovrţeníhodné“, ba dokonce „fašistické“. […] Zavrţení jakékoli estetiky je pro dominující ideologii nutností prvního řádu. Ví totiţ, ţe estetika je v podstatě aristokratická. […] Ve své historické dimenzi musí být ostatně i politično chápáno jako scéna estetična. Neboť „velký politik“ nemá jiný cíl neţ dát národu v dějinách tvar, formovat ho, a usilovat o kulturu, která by dokázala vytvořit velké a zároveň sama něco velkého představuje. Citováno z textu G. Fayeho Proč bojujeme: Manifest evropského odporu, Metapolitický slovník, Praha 2009, výňatky z hesla ESTETIKA.
Camus Vysoký styl a krásná forma, to jsou výrazy nejvyšší revolty.[…] Moderní duch vystavěl své zoufalství na ošklivosti a prostřednosti. Tradiční na kráse a tragédii. Zápisníky II., s. 124, 205 Praha 1999
4
2. Styl a zakázaná krása Umění, stojící stejně jako věda mimo dobro a zlo, bere ţivot jako hrubý materiál – a přetváří jej v nové formy. Je přitom lhostejno k faktu, vymýšlí si, sní, mezi sebou a skutečností má stále hradbu stylu: v jakémkoli smyslu idealizující stylizace (tj. přetváření): středověk zajisté nevypadal úplně tak jako na tehdejších malbách. Tyto artificiální světy jsou nakonec trvalejší a pravdivější neţ ţivot sám. Ţivot také umění napodobuje. Úspěšnou snahou reprodukovat uměleckou fikci, v tomto případě Homérova Achillea, je např. ţivot Alexandra Velikého. Je to náš mozek, kdo ji – fikci – křísí k ţivotu: co vidíme a jak to vidíme, závisí i na umění, které na nás působilo. Umělec opravuje a, chtě nechtě, je tak kritikem svého „starého“ světa. Umění realitu přetváří, rozhodující však je jakým způsobem. Styl (forma) je proto ústředním bodem umělecké aktivity, svorníkem nejrůznějších druhů činností. Kategorie stejně umělecká jako ţivotní. Napodobujeme lidské typy přetvořené velkými i docela malými umělci. Poe poprvé v moderní době ztotoţňuje ţivot s uměním v literatuře, dandy Brummel ještě o něco dříve přímo v ţivotě. Jsou to však teprve Gautier a jeho přítel Baudelaire, „dokonalý wagnerián“, kdo osamostatňují estetično jako světonázorovou kvalitu (ve výběru této kvality jsou ovšem velmi přísní). Co to znamená, vyjadřuje pregnantně kupř. Oscar Wilde v dialogu Úpadek lhaní, kde Cyril praví: „Umění je vţdy vyjádřením povahy svého věku, ducha své doby, pod jejímţ vlivem vzniká.“, Vivian mu však oponuje: „Nikoli, [umění] vyjadřuje vţdy jen sebe sama.“ Ptáme se: můţe přitom podrývat systém?
Brekerův ateliér v Berlíně, Käuzchensteig, byl „vyklizen“ Američany…
5
3. Základní literatura k tématu v českém jazyce Günther, Hans, Totalitní stát jako umělecká syntéza, v: Česká literatura, 4/2006, s. 106 – 118. Hloušková, Kateřina, Futurismus a politika, v: Kontexty, 1/2009, s. 36 – 46. Kučera, Jan P., „Estetická politika hudebních dramat“, v: … je hodně Hitlera ve Wagnerovi, Praha 2001, s. 109 – 153. Kuchař, Jiří, Hitlerova sbírka v Čechách: sochy, busty, plastiky, Praha 2009. Lehman, Marek, Totalitní režim a architektura: Speer jako orwellovský hrdina?, Archinet 2000 – 2003. Mikš, František, „Sochař Německa, Adolf Hitler: politizace estetiky a estetizace politiky“, v: Kontexty, 2/2009, s. 17 – 32. Mosse, George L., „Estetika politiky“, v: Souvislosti 4/94, s. 7 – 17. Petrusek, Miloslav, Umění totalitních reţimů jako sociální fenomén:k sociologické analýze strachu a zla, v: ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA MORAVICA 4 – 2005. Reichel, Peter, Svůdný klam Třetí říše, Praha 2002. Sontagová, Susan, „Fascinující fašismus“, v: Revolver Revue č. 20/1992, s. 191 – 217. Spotts, Frederick, Hitler a síla estetiky, Praha 2007. Urlich, Petr, Klasický a abstraktní model v architektuře 20. století, Praha 1992 (skripta), hl. kapitoly: Paříţ 1937 – Mezinárodní výstava moderní techniky a umění; Statičnost a dynamika neoklasických pavilónů Německa a SSSR; Ideologie v architektuře a nacionální (neo)klasicismus. *** Goebbels, Joseph, Deníky, Praha 2009. - // - , Deníky 1938, Litvínov 1992. - // - , Projev říšského ministra propagandy Josefa Goebbelse k českým kulturním pracovníkům v Berlíně 11. září 1940. Praha 1941. - // - , Propaganda, Bratislava 1939. - // - , „Richard Wagner a kulturní cítění naší epochy“, v: Souvislosti 4/1994, s. 18 – 21. Hitler, Adolf, Můj boj, Praha 2000. Riefenstahlová, Leni, V mé paměti: memoáry fotografky a filmové režisérky, která pracovala pro Hitlera, Praha 2002 (2005). Rosenberg, Alfred, Německá a evropská svoboda ducha: projev pronesený v Praze 16. ledna 1944, Praha 1944. Speer, Albert, Řídil jsem Třetí říši, Praha 2010. - // - , V srdci Třetí říše. Paměti Hitlerova architekta a ministra zbrojního průmyslu. Brno 1996. *** Frank, Manfred, Rosenbergův mýtus 20. století a tradice německého myšlení, v: Souvislosti 4/1994, s. 29 – 35. Hamannová, Brigitte, Hitlerova Vídeň: diktátorova učednická léta, Praha 1999. Irving, David, Goebbels: pán myšlenek Třetí říše, Brno 2004. (1. vyd. 1998). - // - , Göring: biografie Hermanna Göringa. Brno 1996. Picker, Henry, Hitlerovy rozhovory u kulatého stolu, Frýdek-Místek 2005. Stern, Josef Peter, Hitler – vůdce a lid. Praha 1992.
6
4. Německá bibliografie Výše uvedené knihy i články jsou sice téměř vţdy provázeny více či méně rozsáhlými soupisy další literatury především angloamerické provenience, jen naprosto vzácně však odkazují přímo k původním zdrojům (ačkoli zdaleka ne všechny jsou dnes stále nepřístupné a na indexu). Následující bibliografie si jistě nemůţe činit nárok na úplnost, nicméně jako pomůcka k základní orientaci v tištěných pramenech k tématu německého umění z let 1933 – 1945 představuje průlomový počin.
Německé časopisy do roku 1945 A) Časopisy o umění Das Bild. Monatsschrift für das Deutsche Kunstschaffen in Vergangenheit und Gegenwart, nakladatelství: Verlag C. F. Müller, Karlsruhe 1931 a násl.; vydavatel: Deutsche Kunstgesellschaft; šéfredaktor: Hans Adolf Bühler; spolupracovníci: Bettina Feistel-Rohmederová, Ludwig Ferdinand Clauss, Hans F. K. Günther, Paul Schultze Naumburg, Wilhelm Teudt a další. Tento časopis blízký národoveckým (völkische) kruhům v roce 1931 nahradil oba dosavadní časopisy DK zaloţené v roce 1927: Deutsche Bildkunst a Deutscher Kunstbericht. Blätter für Kunst und Kultur. Mit den Mitteilungen der Hamburger Kulturgemeinde der NS-Gemeinschaft „Kraft durch Freude“, nakladatelství: Verlag Gebr. Kuhls, Hamburk 1933 a násl. Deutsche Kulturwacht. Blätter des Kampfbundes für Deutsche Kultur, Berlín 1932 – 1933. Deutsche Kunst und Dekoration, Darmstadt. Deutsche Kunstschau. Halbmonatsschrift für das gesamte Kunstleben Deutschlands, Offenbach a. M. (nad Mohanem). Feuer. Illustrierte Monatschrift für Kunst und künstlerische Kultur, Saarbrücken. Die Form, nakladatelství: Verlag Hermann Reckendorf, Berlín 1925 – 1935; vydavatel: Walter Riezler, Stuttgart. Die Gestalt. Blätter für Zeichen- und Kunstunterricht, Mnichov 1934 – 1943, vydavatel: Hans Herrmann. Die Kunst. Monatshefte für freie und angewandte Kunst (později: Monatshefte für Malerei, Plastik und Wohnkultur), nakladatelství: Verlag F. Bruckmann, Mnichov 1899 – 1944; vydavatel a odpovědný redaktor (1934 – 1944): P. Kirchgraber. Tento významný časopis zaloţil Hugo Bruckmann (zemřel 3. září 1941), který mj. vydával Houstona Stewarta Chamberlaina; v roce 1899 nahradil časopis Dekorative Kunst, rovněţ zaloţený Hugo Bruckmannem. Poslední číslo: říjen/prosinec 1944. Die Kunst für Alle. Halbmonatschrift, Mnichov. Die Kunst im Dritten Reich (od září 1939 jako: Die Kunst im Deutschen Reich=KDR) Hrsg. vom Beauftragten des Führers für die gesamte geistige und weltanschaulichen Schulung und Erziehung der NSDAP (později: Hrsg. vom Beautragten des Führers für Überwachung der gesamten geistigen und weltanschaulichen Schulung und Erziehung der NSDAP): vydáváno vůdcovým pověřencem (=Alfred Rosenberg) pro veškeré duchovní a světonázorové školení a výchovu NSDAP; nakladatelství: Zentralverlag der NSDAP, Franz Eher Nachf., Mnichov 1937 – 1944; šéfredaktor: Robert Scholz; odpovědný redaktor: Werner Rittich; mnichovská redakce: Alexander Heilmeier; umělecká rada: Richard Klein, Albert Speer, Fritz Todt, Leonhard Gall. Od října 1938 vycházejí vţdy dvě vydání: A. (výtvarné umění) a B. (architektura). Nejvýznamnější umělecký časopis v Německu z let 1933 – 1945. Vydavatelem prvního čísla (z ledna 1937) je sochař Richard Klein, který nadto navrhl titulní stránku. Na přání Adolfa Hitlera je ještě v témţe roce, od čísla za červenec/srpen, zvětšen formát. B. vydání vycházející od r. 1938 vede nejprve Werner Rittich, pak Rudolf Wolters. Od roku 1939 se mění název v souladu s rozhodnutím Vůdce vzdát se pozvolna označení „Třetí říše“. Od října 1941 vychází verze ve francouzském jazyce prodávaná v obsazené Francii. Náklad časopisu: 8 000 tisíc kusů v roce 1937, 39 000 (z toho 5 000 bezplatných výtisků) v roce 1938, 50 000 od října 1939. Ke koupi byl pochopitelně i u nás. Kunst und Jugend. Deutsche Blätter für Zeichen-, Kunst- und Werkuntericht (od r. 1934: Amtliches Organ des NSLB für Bildnerische Erziehung), Stuttgart 1921 a násl.; vydavatel: E. Parnitzke a G. Kolb (od r. 1934: jen E. Parnitzke). Die Kunstkammer. Illustrierte Monatszeitschrift, Berlín 1934 a násl.; vydáváno prezidentem Říšské komory výtvarných umění (=Eugen Hönig); šéfredaktor: Stephan Hirzel.
7
Kunst und Künstler, nakladatelství: Verlag Bruno Cassirer, Berlín 1930 – 1933. Kunst der Nation, Berlín 1933 – 1935. Kunst dem Volk. Monatsschrift für Bildende und Darstellende Kunst, Architektur und Handwerk, nakladatelství: Verlag Heinrich Hoffmann, Vídeň 1930 – 1944; vydavatel: Heinrich Hoffmann; šéfredaktor: Karl Strobl; spolupracovníci: Henri Nannen, Anton Reichl, Anna Spitzmüller, Joseph Mühlmann, Wilhelm Lotz, Heinrich Leporini, Franz Kieslinger, Bruno Grimschitz, Richard Ernst a další. Od r. 1938: Hrsg. im Einvernehmen mit der Dienststelle des Beauftragten aller Institutionen für bildende Kunst in der Ostmark. Některá zvláštní vydání byla tištěna v malém formátu (čtvrtina normálního) a distribuována v armádě (tzv. „Wehrmachtsausgabe“). Kunst und Volk. Amtliches Organ der NS-Kulturgemeinde, Berlín 1935 – 1937, vydavatel: Walter Stand und Werner Rittich. Toto periodikum nahradilo v roce 1935 NS-Kulturgemeinde, které samo bylo následníkem Deutsche Bühne (1934 – 1935) a Illustrierte Deutsche Bühne (1934 _ 1935). Se zaloţením časopisu Die Kunst im Dritten Reich bylo jeho vydávání zastaveno. Der Kunstwart und Kulturwart. Halbmonatsschau für Ausdrucks Kultur auf Allen Lebensgebieten, Mnichov 1898 – 1914, vydavatel: Ferdinand Avenarius. Mitteilungen des Kampfbundes für deutsche Kultur. Organ des Kampfbundes für deutsche Kultur, Mnichov 1929 a násl. Mitteilungen der Reichskammer der bildenden Künste, Berlín 1936 – 1944; šéfredaktor: O. Liskowsky, později Helmut Sachs. První číslo vyšlo v říjnu 1936. Münchener Mosaik. Kulturelle Monatschrift der Hauptstadt der Bewegung, nakladatelství: Zentralverlag der NSDAP, Franz Eher Nachf., Mnichov 1938 – 1944; vydavatel: Max Reinhard, odpovědný redaktor: Hans Wiedmann; zástupce: Hans Arthur Thies. Die Pause. Preßvereindes Wiener Bildungwerkes, Vídeň 1935 a násl., vydavatel: Hanns Blaschke; šéfredaktor: Egon Kott; zástupci: Karl Pawek a Annie Seifert. Schönheit der Arbeit, Berlín 1936 a násl. Schriftum zur Deutschen Kunst. Zeitschrift des Deutschen Vereins für Kunstwissenschaft, Berlín 1934 – 1943; vydavatel: Erich Meyer; spolupracovníci: Wolf Maurenbrecher, Ewald Behrens, Angela WirtzPudelko. Die Völkische Kunst. Amtliches Organ der NS-Kulturgemeinde in der NS-Gemeinschaft „Kraft durch Freude“ (odd. výtvarného umění), Berlín 1934 – 1937, vydavatel: Walter Stang; šéfredaktor: Robert Scholz. První vydání v prosinci 1934. Zastaven se zaloţením časopisu Die Kunst im Dritten Reich. Das Werk des Künstlers. Kunstgeschichtliche Zweimonatszeitschrift, Stuttgart 1939 – 1943; vydavatel: Hubert Schrade. Die Westmark. Monatschrift für deutsche Kultur, Heidelberg-Saarbrükken, 1934 a násl.
B) Jiná periodika do téţe doby Am Heiligen Quell Deutscher Kraft, vydavatel: Mathilde Ludendorffová, Mnichov 1930 – 1931 a násl. Arbeitertum, Mnichov 1931 a násl. Der Brunnen für deutsche Wesensart, Düsseldorf 1933 a násl.; nakladatelství: Nordland-Verlag; odpovědný redaktor: Frithjof Fischer. Deutsche Allgemeine Zeitung, Berlín. Deutscher Glaube. Monatsschrift der Deutschen Glaubensbewegung, nakladatelství: Verlag Karl Gutbrod, Stuttgart 1933 a násl.; vydavatel: Wilhelm Hauer; odpovědný redaktor: Herbert Grabert. Die Deutsche Höhere Schule. Zeitschrift des Nationalsozialistischen Lehrerbundes, nakladatelství: Verlag Moritz Diesterweg, Frankfurt nad M. 1933 a násl.; vydavatel: Rudolf Benze; redakce: Albert Schulze. Deutsche Agrarpolitik. Monatsschrift für Deutsches Bauerntum, nakladatelství: Zeitgeschichte Verlag Berlín 1932 – 1933; šéfredaktor: Hermann Reischle. Deutsches Bildungswesen. Erziehungswissenschaftliche Monatsschrifts des NSLP für das gesamte Reichsgebiet, nakladatelství: Fichte-Verlag, Mnichov 1933 a násl.; vydavatel: Hans Schemm; šéfredaktor: Josef Dolch. Die Deutsche Schule. Monatsschrift im Auftrage des Deutschen Lehrervereins, nakladatelství: Verlag Julius Klinkhardt, Lipsko 1896 a násl.; vydavatel (1933): Kurt Higelke.
8
Deutsche Volkserziehung, Berlín 1934 a násl. Deutsches Volkstum. Monatsschrift für das deutsche Geistesleben, nakladatelství: Hanseatische Verlaganstalt, Hamburk; vydavatelé: Wilhelm Stapel a Albrecht Erich Günther. Deutschlands Erneuerung. Monatsschrift für das deutsche Volk, nakladatelství: Verlag J. F. Lehmanns, Mnichov 1916 a násl.; vydavatelé (1933): Julius Bang, Hans F. K. Günther, Heinrich Class, Max Wundt a další. Europäische Revue. Ewiges Deutschland, Berlín. Fest-, Feier- und Freizeitgestaltung im NSLB. Amtliche Mitteilungsblätter der Hauptstelle Schulung im Haumptamt für Erzieher der NSDAP, nakladatelství: Deutscher Volksverlag, Mnichov 1937 a násl.; vydavatel: Carl Wolf, redaktor: Karl Seibold. Die Freude. Eine mit Bildern geschmückte Monatsschrift für deutsche Innerlichkeit, nakladatelství: Verlag Robert Laurer, Egerstorf. Freude und Arbeit. Geist und Schönheit, nakladatelství: Verlag Geist und Schönheit, Dráţďany 1937 a násl.; vydavatel: Wilm Burghardt. Germanenerbe. Germanien. Monatshefte für Vorgeschichte zur Erkenntnis deutschen Wesens, nakladatelství: Verlag K. F. Koehler, Lipsko 1928 a násl. (od roku 1935 jej převzala Ahnenerbe, šéfredaktor: J. Otto Plassmann, Berlín Dahlem). Gesetz und Freiheit. Blätter für völkische Leibeszucht und nordische Lebenshaltung (od r. 1937: Deutsche Leibeszucht. Blätter für naturnahe und arteigene Lebensgestaltung), nakladatelství: Verlag Emil Wernitz, Berlín 1933 a násl.; šéfredaktor: Karl Bückmann. Hammer. Blätter für deutschen Sinn, nakladatelství: Hammer-Verlag, Lipsko 1901 a násl.; vydavatel: Theodor Fritsch; odpovědný redaktor (1934): Kurt Herwarth Ball. Heimat und Reich. Illustrierter Beobachter, nakladatelství: Zentralverlag der NSDAP, Franz Eher Nachf., Mnichov 1925 a násl.; šéfredaktor: Dietrich Loder. Das Innere Reich. Zeitschrift für Dichtung, Kunst und Deutsches Leben, nakladatelství: Verlag Albert Langen-Georg Müller, Mnichov 1934 a násl.; vydavatelé: Paul Alverdes a Karl Benno von Mechow. Mannus. Nationalsozialistische Monatshefte. Wissenschafliche Zeitschrift der NSDAP, nakladatelství: Zentralverlag der NSDAP, Franz Eher Nachf., München 1930 a násl.; šéfredaktor: Alfred Rosenberg. Neues Volk. Blätter des rassenpolitischen Amtes der NSDAP, nakladatelství: Verlag Neues Volk, Berlín 1933 a násl.; šéfredaktor: H. Unger. Nordland. Nordland-Verlag. NS – Briefe. Schulungsblätter der NSDAP im Rhein-Main-Gebiet, Frankfurt nad M., 1932 a násl. NS – Frauenwarten. Der einzige parteiamtliche Frauenzeitschrift, nakladatelství: Zentralverlag der NSDAP, Franz Eher Nachf., München 1932 a násl.; šéfredaktorka: Ellen Semmelrothová. Odal. Monatsschrift für Blut und Boden, nakladatelství: Verlag Blut und Boden, Goslar 1933 a násl.; vydavatel: R. Walther Darré; šéfredaktor: Hermann Reischle. Politische Erziehung. Monatsschrift des Nationalsozialistischen Lehrerbundes Gauverband Sachsen, nakladatelství: Verlag Wilhelm Limpert, Dráţďany 1934 a násl.; vydavatel: Arthur Göpfert; redakce: Walter Voigtländer. Rasse. Monatsschrift der Nordischen Bewegung, nakladatelství: Verlag B. G. Teubner; Lipsko – Berlín 1934 a násl., vydavatel: Richard von Hoff společně s Ludwigem Ferdinandem Claussem a Hansem F. K. Güntherem; redaktor: M. Hesch. Der Schlüssel, Brémy. Die Scholle. Die Schönheit. Monatsschrift für Schönheit, Gesundheit, Geist und Körperbildung, 1902 a násl.
9
Der Schulungssbrief, nakladatelství: Reichsschulungsamt der NSDAP und der Deutschen Arbeitsfront, Berlín 1934 a násl.; vydavatel: Otto Gohdes; šéfredaktor: Kurt Jeserich. Das Schwarze Korps, šéfredaktor Günther d´Alquen. Die Sonne. Monatsschrift für nordische Weltanschauung und Lebensgestaltung, Výmar. SS-Leithefte. Volk und Rasse. Illustrierte Monatsschrift für deutsches Volkstum, nakladatelství: Verlag J. F. Lehmanns, Mnichov 1925 a násl.; vydavatelé: Walter Groß, R. Walther Darré, Heinrich Himmler a další; redakce: Bruno R. Schultz. Volk und Welt. Deutschlands Monatsbuch, nakladatelství: Verlag Th. Oppermann, Hannover-Kirchrode 1935 a násl.; vyd.: Th. Oppermann; redakce: Werner Freytag. Volk im Werden. Zweimonatszeitschrift, nakladatelství: Armanen-Verlag, Lipsko 1933 a násl.; vydavatel: Ernst Krieck; redakce: Gerhard Schröder. Weltanschauung und Schule, nakladatelství: Zentralverlag der NSDAP, Franz Eher Nachf., Berlín 1936 a násl.; vydavatel: Alfred Bäumler; šéfredaktor: W. Jantzen. Wille und Macht. Führerorgan der nationalsozialistischen Jugend, nakladatelství: Zentralverlag der NSDAP, Franz Eher Nachf., Berlín 1932 a násl.; vydavatel: Baldur von Schirach; šéfredaktor: Günter Kaufmann. Zeitschrift für Deutsche Bildung, nakladatelství: Verlag Moritz Diesterweg, Frankfurt nad M. 1924 a násl.; šéfredaktor: Karl Hunger. Zucht und Sitte. Schriften für Neuordnung unserer Lebensgesetze, nakladatelství: Verlag Zucht und Sitte, Goslar – Berlín 1941 a násl., redakce: Hans Bodenstedt.
Knihy a články o umění v Německu do roku 1945 Arbeit in der Kunst (Die)“, v: Schönheit der Arbeit 7/1937, s. 249 a násl. Arbeiter und die bildende Kunst. System und Aufgabe der Kunstausstellung in den Betrieben (Werkausstellungen, Fabrikasusstellung). Berlín 1938. „Ausstellung ´Entartete Kunst´in München (Die)“, v: Die Kunst, září 1937, s. 117. „Bildende Kunst im Dritten Reich (Die)“, v: National-Zeitung, 28. března 1934. „Dem Volke Arbeit – Neue Aufgaben der Kunst“, v: Arbeitentum, 14/1937, s. 18 a násl. „Deutsche Jugend kämpft für lebendige Kunst“, v: Das Werk, červenec 1933, s. 34 – 37. Deutsche Kunst in Handwerk und Industrie 1938, v: Auftrag des Präsidenten der Reichskammer der Bildenden Künste, Lipsko 1938. „Deutschen Künstler und die SS. Eine Kunstausstellung in Breslau (Die)“, v: SS-Leithefte, 1944, 5. Deutsches Kulturrecht, Hamburk 1936. Deutsches Volk – Deutsche Heimat, Mnichov 1935 (2. vydání). „Drei Große Ausstellungen“, v: Ewiges Deutschland, červenec 1937. „Drei Künstler des Dritten Reiches“, v: Völkischer Beobachter, 2. února 1937. „Düsseldorfer Frühjahrs-Ausstellung 1940 (Die)“, v: Die Kunst, červenec 1940, s. 233 – 237. „Englischer Kunstraub“, v: Volk im Werden, listopad – prosinec 1939, s. 459 a násl. „Entartete Kunst. Beispiele und Gegebeispiele“, v: Neues Volk, listopad 1936, s. 14 – 19. „Eröffnung des Hauses der Deutschen Kunst in München am 18. Juli 1937 (Die)“, v: Die Kunst, září 1937, s. 353 – 373 a říjen 1937, s. 19 – 24. „Führer im Haus der Deutschen Kunst am 10. Juli 1938 (der)“, v: Freude und Arbeit, 8/1938, s. 17 – 31. „Große Deutsche Kunstausstellung 1941 (Die)“, v: KV, srpen 1941, s. 5 – 31 a září 1941, s. 1 – 40. „Große Deutsche Kunstausstellung 1942 (Die)“, v: KV, srpen 1942, s. 3 – 38 a září 1942, s. 3 – 40. „Große Deutsche Kunstausstellung 1943 (Die)“, v: KV, srpen 1943, s. 1 – 40 a září 1943, s. 3 – 25.
10
Hannover pflegt die bildende Kunst der Gegenwart. Hannover 1938. „Haus der Deutschen Kunst (Das)“, v: KV, červenec 1939, s. 4 – 6. Hilfswerk für deutsche bildende Kunst, 1. Jahrbuch. 1941. „104. Große Frühjahrsausstellung des Kunstvereins Hannover“, v: Die Kunst, červen 1936, s. 285 – 288. „Im Glauben an die deutsche Kunst. Reichskulturkammerleiter Moraller über der Arbeit der Reichskulturkammer“, v: Völkischer Beobachter, 5. září 1935. Im Kampf um die Kunst, Mnichov 1911. Kampf um die Kunst, Front-Arbeiten der Propagandakompanie der Armee von Küchler (mapa s 60 listy), b. m. 1941. Kampfbund für deutsche Kultur (Ein), Mnichov1930. *** (Katalog), Ausstellung Kunst und Technik im Ausstellungsgelände der Stadt Dresden, b. d., text: Fritz Todt, 36 str., obr. Ausstellung Berliner Graphiker und Wiener Maler. Künstlerhaus, únor – březen 1941, Vídeň 1941, 48 str., obr. Ausstellung Moselländischer Künstler. Kunsthaus Luxemburg, od 5. prosince do 31. ledna 1943, Lucenburk 1942, 24 str., obr. Berge, Menschen und Wirtschaft der Ostmark, Ausstellung Berlin, 26. května aţ 25. července, úvodní slovo: Hermann Göring, Berlín 1939, 152 str., obr. Berliner Kunst. 100 Jahre Verein Berliner Künstler, od 19. května do 21. července 1941, text: Werner Rittich, Berlín 1941, 141 str., 256 obr. Das Bild des Krieges. Die Ausstellung Kunst der Front, Hrsg. vom Luftgaukommando VI., Essen 1943, 32 str., 21 obr. Blume, Garten, Landschaft in der Kunst, Reichgartenschau, Essen 1938, 9 obr. Blumenbilder und Stilleben, Städtisches Moritz-Museum Halle, Halle 1940, 16 str., 8 obr. Deutsche Frauenkunst der Gegenwart, Mannheim 1936. Deutsche Künstler sehen das Generalgouvernement, Tuchhallen Krakau u. Institut für deutsche Ostarbeit, 31. října – 15. prosince 1942, Krakov 1942, 96 str., 32 obr. Deutsche Künstler und die SS (Hrsg. v. SS-Hauptamt), Berlín 1943, 96 str., obr. Deutsche Malerin und Bildhauerin, Kunsthalle, Düsseldorf 1941. Dresdner Kunstausstellung 1935, Kriegsbilder, 29. červenec aţ září 1935, Dráţďany 1935, 122 str., 66 obr. Dresdner Kunstausstellung 1936, Dráţďany 1936, 120 str., 58 obr. III. Wanderausstellung der Deutschen Kunstgesellschaft, Karlsruhe 1943, 48 str., 28 obr. Das Ereignisbild, Städtische Kunstsammlung Duisburg, 14. července aţ 15. září 1940, Duisburg 1940, 24 str., 14 obr. 1. Kunst-Ausstellung des Künstlerbundes Berlin-Ost und seiner Gäste aus der Ateliergemeinschaft Klosterstraße in der Goebbelsschule Lichtenberg, 24. září – 24. října 1941, Berlín 1941, 32 str., obr. Frühjahrs-Ausstellung des Frontkämpferbundes bildender Künstler, výstavní prostory AWAG, 19. března – 14. dubna 1941, Berlín 1941, 32 str., obr. Frühjahrs-Ausstellung der Preußischen Akademie der Künste Berlin 1940, Berlín 1940, 24 str., 11 obr. Frühjahrs-Ausstellung der Preußischen Akademie der Künste Berlin 1941, Berlín 1941, 24 str., 13 obr. Frühjahrs-Ausstellung der Preußischen Akademie der Künste Berlin 1943, Berlín 1943, 24 str., 12 obr. Frühjahrs-Ausstellung Düsseldorf 1940, Kunsthalle Düsseldorf (pod záštitou J. Goebbelse), Düsseldorf 1940, 80 str., 48 obr. Führer durch die Ausstellung ´Entartete Kunst´, Berlín 1937, 32 str., 56 obr. Gauausstellung für bildende Kunst 1943, Städelsches Kunstinstitut, 4. září aţ 3. října, Frankfurt n. Mohanem 1943, 32 str., obr.
11
Gau-Ausstellung Niederschlesische Kunst, Schloß Schönhausen Berlin, od 9. října do 15. listopadu 1942, Berlín 1942, 103 str., obr. Große Berliner Kunstausstellung 1940 – 1941, Haus der Kunst, Berlín 1942, 72 str., 16 obr. Große Berliner Kunstausstellung 1942, Nationalgalerie, od 31. května do 31. srpna, Berlín 1942, 72 str., 32 obr. Große Deutsche Kunstausstellung 1937, Haus der Deutschen Kunst zu München, od 18. července do 31. října 1937, Mnichov 1937, 162 s., 72 obr. Große Deutsche Kunstausstellung 1938, Haus der Deutschen Kunst zu München, od 10. července do 16. října, Mnichov 1938, 178 str., 77 obr. Große Deutsche Kunstausstellung 1939, Haus der Deutschen Kunst zu München, od 16. července do 15. října, Mnichov 1939, 179 str., 78 obr. Große Deutsche Kunstausstellung 1940, Haus der Deutschen Kunst zu München, Mnichov 1940, 180 str., 66 obr. Große Deutsche Kunstausstellung 1941, Haus der Deutschen Kunst zu München, Mnichov 1941, 172 str., 66 obr. Große Deutsche Kunstausstellung 1942, Haus der Deutschen Kunst zu München, Mnichov 1942, 160 str., 66 obr. Große Deutsche Kunstausstellung 1943, Haus der Deutschen Kunst zu München, Mnichov 1943, 154 str., 65 obr. Große Deutsche Kunstausstellung 1944, Haus der Deutschen Kunst zu München, Mnichov 1944, 156 str., 66 obr. Große Dresdner Kunstausstellung 1941, od 5. července do 5. října, Dráţďany 1941, 82 str., 51 obr. Große Kunstausstellung Düsseldorf 1937, Düsseldorf 1937, 40 obr. Große Münchener Kunstausstellung 1935, Neue Pinakothek, od 15. června do října, Mnichov 1935, 120 str., obr. Große westfälische Kunstausstellung 1942, Haus der bildenden Künste, Dortmund 1942, 36 str. 18 obr. Herbstausstellung Düsseldorfer Künstler 1940, Kunsthalle, od 6. října do 24. prosince, Düsseldorf 1940, 52 str., 12 obr. Herbstausstellung Hamburger Künstler, Hamburk 1941, 32 str., 8 obr. Herbstausstellung der Preußischen Akademie der Künste Berlin 1940, Berlín 1940, 48 str., 14 obr. 108. Große Frühjahrsausstellung 1940, Künstlerhaus Hannover, od 5. května do 9. července, Hannover 1940, 56 str., 13 obr. Hilfswerk für deutsche bildende Kunst in der NS – Volkswohlfahrt, Künstlerhaus, Vídeň 1940, 28 str. Italienbilder deutscher Künstler, Künstlerhaus Berlin, Berlín 1941, 16 str., 8 obr. Junge Kunst im Deutschen Reich, Wien 1943, Künstlerhaus Wien, únor – březen 1943, pořadatel: říšský místodrţící Baldur von Schirach, Vídeň 1943, 80 str., 80 obr. Kölner Künstler, Kölnischer Kunstverein Kolín n. Rýnem 1941, 24 str., 11 obr. Kunstausstellung 1941, výstavní prostory AWAG, 28. dubna aţ 28. května, Berlín 1941, 8 str. Kunstausstellung 1943 des Gaus Magdeburg-Anhalt, 1943, 48 str., obr. Kunstausstellung in Berlin. Hilfswerk für deutsche bildende Kunst in der N – Volkswohlfahrt, 11. ledna aţ 16. února, řídí: Hans Schweitzer – Mjölnir, Preußische Akademie der Künste, Berlín 1941, 32 str., obr. Kunstausstellung Dresden 1936, Städtische Kunsthalle, Dráţďany 1936, 104 s., obr. Kunstausstellung des Kunstvereins Königsberg, Kunsthalle, Královec 1935, 48 str., 33 obr. Kunstausstellung Würzburg 1942. Mainfränkisches Gegewartsschaffen, Würzburg 1942, 16 str., obr. Kunstschaffen im deutschen Danzig, Gdaňsk 1939. Kunstschau der Stadt Bromberg, Stadtmuseum, Bromberg 1943, 24 str., 10 obr. Malerei – Graphik – Plastik, Haus der Kunst Berlin, 25. červenec aţ 13. září 1936, Berlín 1936, 48 str., 24 obr.
12
Mostra di pittori in guerra, Galleria d´arte romana, 19. prosince 1941 – 10. ledna 1942, Řím 1941, 30 str., 7 obr. (Mostra organizzata dall´associazione italogermanica sott gli auspici del commando supremo delle forze armate germaniche). Münchener Kunstausstellung 1941, Maximilianeum, květen – říjen, Mnichov 1941, 88 str., obr. 9. Niederschlesische Kunstausstellung 1942, Museum bildenden Künste Breslau, 25. října aţ 22. listopadu, Vratislav 1942, 32 str., 16 obr. Oberrheinische Kunstausstellung, duben – červenec 1941, Baden-Baden 1941, 142 str., 46 obr. Ostpreußen Kunst, Kunsthalle Königsberg, Královec 1935, 32 str., obr. Rheinische Kunstausstellung Berlin 1940, Schloß Schönhausen, 31. srpna – 15. října, Berlín 1940, 94 str., 72 obr. Sommer-Ausstellung Dresden 1937, červenec – září, Dráţďany 1937, 48 str., 30 obr. Staatliche Kunstausstellung München 1933, Neue Pinakothek u. Deutsches Museum, Mnichov 1933, 56 obr. Sudetendeutsche Kunst-Ausstellung, Neues Rathaus Dresden, 27. dubna aţ 18. května 1938, 12 str., 8 obr. Weihnachts-Ausstellung des Frontkämpferbundes bildender Künstler, výstavní prostory AWAG Berlín, 25. listopadu aţ 31. prosince, Berlín 1940, 12 str. Westfaalsch-nederrijnsche kunst van den hedendaagschen tijd, Schilder-kunst, grafische kunst, beeldhouwkunst (záštita: Seyss-Inquart), Rijksmuseum Amsterdam 1941, 90 obr. 10 Jahre Deutscher Künstlerverband Dresden, Dráţďany 1936, 48 str., 30 obr. Zweitausend Jahre Deutsche Kultur. Festzug am Tag der Deutschen Kunst zu München 1938, Mnichov 1938, 32 str., obr. *** Kulturarbeit zwischen Harz und Lausitz. Rückblick und Vorschau 1935 – 1936, NS-Kulturgemeinde, ţupní sluţebna Halle-Merseburg, Halle 1936. Kulturpolitik und Kunstwissenschaft. Unfruchtbare Geschichtsbetrachtung“, v: Das Schwarze Korps, 12. prosince 1940, s. 12. „Kunst auf der Olympiade“, v: Die Kunst, říjen 1936, s. 11 – 13. Kunst und Kunsthandwerk am Bau. 233 Arbeiten in Stein, Holz und anderen Werkstoffen, Stuttgart 1937. Malerei und Plastik im Haus der Deutschen Kunst. Mnichov 1941. „Nationalsozialistische Kulturgestaltung in Baden“, v: Heidelberger Neueste Nachrichten, 24. března 1934. „Nationalsozialismus und Kunst in Deutschland“, v: Neuer Züricher Zeitung, 28. dubna 1933. „Neue Lebensgefühl in der Kunst. Alfred Rosenberg vor der Westdeutschen Künstlerschaft (Das)“, v: Völkischer Beobachter, 8. května 1934. „Ostmärkische Künstler auf der Großen Deutschen Kunstausstellung“, v: KV, září 1940, s. 11 – 21. „Rasse und bildende Kunst“, v: Deutschlands Erneuerung, říjen 1937, s. 452 – 453. Schönheit der Arbeit – Sozialismus der Tat, Berlín 1936. Staatliche Museen Berlin, Drei Jahre nationalsozialistischer Museumsarbeit. Erwerbungen 1933 – 1935, Berlín 1936, 328 str., obr. „Volk und Kunst gehören zusammen“, v: Völkischer Beobachter, 23. prosince 1933. „Vom deutschen Kunstreich jüdischer Nation“, v: Völkischer Beobachter, 25. února 1933. „Wettberwerb der Deutschen Arbeitsfront“, v: Kunst der Nation, 1/1934. Wilhelm Pinder zum sechzigsten Geburtstag. Festschrift überreicht von Freunden und Schülern. Lipsko 1939.
Bachmann, Markus (ed.), Allgemeine Kunst-Ausstellung 1940 Dornbirn. Dornbirn 1940, 24 str. Balon, Walter (ed.), Deutsch-Italienische Ausstellung junger Kunst Wien, Vídeň 1939. Bastanier, Hanns (ed.), Kunst aus Blut und Boden, zvl. č. Das Bild, Karlsruhe 1935, 50 str., obr. Bauch, Kurt, „Klassizität – Klasizismus“, v: Das Werk des Künstlers, 1939 – 1940, 5/6, s. 429 a násl.
13
Benn, Gottfried, Der neue Staat und die Intellektuellen, Berlín 1933, 164 str. - // - , Kunst und Macht, Berlín 1934. Bergenthal, Josef, „Scheidung der Geister. Gedanken zu den Münchener Kunstausstelungen 1937“, v: Heimat und Reich, 1937, s. 372 – 376. Beringer, J. A., „Klassizismus einst und jetzt“, v: Die Kunst, prosinec 1933, s. 69 a násl. Berthold, Karl B., Kunst, Handwerk, Volk, Lipsko 1933, 52 str. Beurlen, Wolfgang, „Kunst und Arbeit“, v: Blätter für Kunst und Kultur, červen 1939, č. 1, s. 7 – 10. Bischoff, R. E., Nazi Conquest througt German Culture, Cambridge 1942. Bleckmann, Henry, „Die Dortmunder Jahresschau westfälischer Kunst“, v: Heimat und Reich, 1937, s. 407 – 409. Böttcher, Robert, Kunst und Kunsterziehung im neuen Reich, Vratislav 1933. Brandt, Paul, Schaffende Arbeit und Bildende Kunst, Lipsko 1927. Braun, Oskar F., „Betrachtungen über eine Kunstausstellung“, v: Deutsche Leibeszucht, Berlín, prosinec 1941, s. 209. Breuer, Peter, Münchner Künstlerköpfe, úvodní slovo: Adolf Wagner, Georg D. W. Callwey, Mnichov 1937/38, 355 str., 477 obr. Britsch, Gustav, Theorie der Bildenden Kunst, Mnichov 1926. Bückmann, Carl, „Gedanken über die Kunst“, v: Deutsche Leibeszucht, prosinec 1940, s. 554 a násl. Bühler, Hans Adolf, „Die bildende Kunst im Dritten Reich“, v: Das Bild, 1937, s. 130 – 131. Burghardt, Wilm, Kunst und Krieg, Dráţďany 1942. Causton, Bernard, „Art in Germany Under the Nazis“, v: The London Studio, listopad 1936, s. 235 – 246. Christoffel, Ulrich, Deutsche Innerlichkeit. Mnichov 1940. - // - , „Münchner Kunst. Zur Sonderausstellung in der Neuen Pinakothek“, v: Die Kunst, duben 1935, s. 205 – 216. - // - , „Berliner Kunst“, v: Die Kunst, květen 1935, s. 237 – 244. - // - , „Über die Große Deutsche Kunstausstellung 1935, v: Die Kunst, srpen 1935, s. 321 – 326. - // - , „Zur großen Münchener Kunstausstellung 1936“, v: Die Kunst, srpen 1936. - // - , „Münchner Ausstellung“, v: Die Kunst, červenec 1938, s. 304 – 318. - // - , „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1938“, v: Die Kunst, září 1938, s. 355 – 367. - // - , „Münchner Kunstausstellung 1939“, v: Die Kunst, červenec 1939, s. 303 – 311. - // - , „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1939“, v: Die Kunst, září 1939, s. 371 – 383. - // - , „Klassizismus“, v: Die Kunst, červen 1940, s. 193 a násl. - // - , „Münchner Kunstausstellung“, v: Die Kunst, červenec 1940, s. 227 – 232. - // - , „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1940“, v: Die Kunst, září 1940, s. 265 – 275. - // - , „Die Münchner Kunstausstellung 1941“, v: Die Kunst, červen 1941, s. 200 – 207. - // - , „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1941“, v: Die Kunst, září 1941, s. 267 – 278. - // - , „Vom plastischen und malerischen Bildnis. Aus der Großen Deutschen Ausstellung München 1941“, v: Die Kunst, listopad 1941, s. 33 – 38. - // - , „Ausstellung Münchener Künstler 1943“, v: Die Kunst, červen 1943, s. 179 – 186. - // - , „Vom Gesichtsausdruck in der Kunst“, v: Die Kunst, srpen 1944, s. 121 – 131. Dahlmann, Alfred, „Große Deutsche Kunstausstellung München 1941“, v: Blätter für Kunst und Kultur, srpen 1941, sešit 1, s. 1 – 3. Denecke, Gerhard, „Die Aufgabe der Kunsterziehung im natinalsozialistischen Deutschland“, v: Deutsches Bildungswesen, únor 1934, s. 95 – 98. Dresler, Adolf (ed.), Deutsche Kunst und entartete „Kunst“. Kunstwerk und Zerrbild als Spiegel der Weltanschauung, Mnichov 1938, 80 str., obr. Drexel, J., „Kunst und Volkstum“, v: Schriftum und Kunst, příloha k Deutschlands Erneuerung, leden 1927, s. 49 – 55. Dreyer, Ernst Adolf (ed.), Deutsche Kultur im Neuen Reich. Wesen, Aufgaben und Ziele der Reichskulturkammer, Postupim 1934. Eberlein, Kurt Karl, Was ist deutsch in der deutschen Kunst?, Lipsko 1934, 67 str. - // -, „Der Bauer in der deutschen Kunst“, v: Die Kunst, červenec 1935, s. 298 – 304.
14
Eckstein, H., „Griechische Form und moderne Plastik“, v: Die Kunst, květen 1941, s. 169 a násl. Egerland, Hans (ed.), Unsterbliche Volkskunst. Aus dem Schaffen deutscher Jugend, Mnichov 1936. Ehmann, Wilhelm, „Kunst und Volkwerdung“, v: Deutschlands Erneueung, prosinec 1942, s. 650 – 659. Eibl, Hans, Vom Sinn der Gegenwart. Ein Buch von deutscher Sendung, Vídeň – Lipsko 1933, 438 str. Eichelberger, Kurt, „Der Kulturwille des schaffenden deutschen Volkes“, v: Arbeitentum,1940, číslo 11, s. 2 a násl. Eilemann, Johannes, Deutsche Seele, deutscher Mensch, deutsche Kultur und Nationalsozialismus, Lipsko 1933. Engelbert, K., Deutsche Kunst im totalen Staat, Lahr in Baden 1933. Fegeler-Felkendorf, Paul, Neudeutsche Kunsterziehung, Vratislav 1934. Fegers, Hans, Deutsche Kunst der Gegenwart. Sommerausstellung des Heidelberger Kunstvereins im Haus der Kunst, zvl. č. Heidelberger Fremdenblatt, červen 1937, č. 2, 20 str. Feistel-Rohmederová, Bettina, Im Terror des Kunstbolschewismus. Urkundensammlung des „Deutschen Kunstberichts“ aus den jahren 1927 – 1933, Karlsruhe 1938. - // - , „Was die deutschen Künstler von der neuen Regierung erwarten“, v: Deutsche Kunstberichte, 1933, 69, s. 181 a násl. Fischer, H. W., Körperschönheit und Körperkultur, Berlín 1928. - // - , Menschenschönheit. Gestalt und Antlitz des Menschen in Leben und Kunst, Berlín 1935. Fliether, Paul, Kunst und Kunsterziehung. Einführungsrede an der Kunsthochschule Dresden, Dráţďany 1942. Fremgen, Leo, Kunst und Schöpfung. Ethik der Kunst, Gütersloh 1942, 259 str. Funk, Walther (ed.), Semaine artistique allemande à Paris, b. m. 1937, 24 str., obr. Garbe, Heinrich, „Rassische Kunsterziehung“, v: Nationalsozialistisches Bildungswesen, b. m. 1938, č. 11, s. 664 – 665. Geist, Hans-Friedrich, Die Wiedergeburt des Künstlerischen aus dem Volk, Lipsko 1934, 126 obr. Ginhart, Karl (ed.), Die bildende Kunst in Österreich. Vom Ausgang des 18.Jahrhunderts bis zur Gegenwart, Vídeň – Mnichov – Brno 1943, 248 str. a 87 obr. Giseking, Franz Klemens, „Ein Weiteres Jahr Schanzenarbeit“, v: Heimat und Reich, 1937, s. 447 – 450. Goebbels, Joseph, „Die feierliche Eröffnung der Reichskulturkammer“, v: Der Neue Weg, 1933, s. 196 – 199. - // - , Die deutsche Kultur vor neuen Aufgaben“, v: Signale der neuen Zeit, Mnichov 1934, s. 323 – 336. - // - , „Kunst und Kultur im Dritten Reich“, v: Autor, 1935, č. 5/6, s. 11 – 12. - // - , „Der Führer und die Künste“, v: Adolf Hitler, Bilder aus dem Leben des Führers, Altona-Bahrenfeld 1936, s. 64 – 71. Graf, Robert, „Neue Kunst in Steiermark“, v: Die Westmark, květen 1938, s. 439 – 432. Graff, Sigmund, „Natur und Kunst“, v: Der Neue Weg, 1934, s. 288 – 289. Gramatzki, Fritz – Rohde, Alfred, Künstler sehen Pferde, Královec - Berlín 1940, 24 obr. Grautoff, O., Kunstverwaltung in Frankreich und Deutschland im Urteil von Maurice Barrès, Auguste Rodin, Otto von Falke, Richard Hamann aj., Bern 1915, 128 str., obr. Gravenkamp, Curt, „Olympia und der deutsche Geist“, v: Hermann A. Pfisterer (ed.), Jahrbuch für Kunstfreunde 1937, Ulm 1937, s. 123 a násl. Grohmann, Will, „Bildhauer und Maler unserer Zeit“, v: Die Pause, 1941, č. 1 – 2, s. 17 – 40. Groß, Hans, Der Weg zur nordischen Kunst, 1938. Grundmann, Günther, Deutsche Kunst im befreiten Schlesien. Vratislav 1944 (=2. rozšířené vydání), 232 str., obr. Günther, Hans F. K., Ritter, Tod und Teufel. Der heldische Gedanke, Mnichov 1920. - // - , Rasse und Stil. Gedanken über ihre Beziehungen im Leben und in der Geistesgeschichte der europäischen Völker, insbesondere des deutschen Volkes, Mnichov 1926 (2. vydání: 1927). Gut, Albert, „Kunst und Technik“, v: Die Kunst, květen 1942, s. 180 – 185.
15
Guthmann, Heinrich, Zweierlei Kunst in Deutschland? Der Bund der Verschworenen, Berlín 1935, 118 str. Habicht, W., „Vom Kitsch zur Kunst“, v: Volk im Werden, duben 1933, s. 62 – 66. - // - , „Freiheit und Bindung in der Kunst“, v: Volk im Werden, červen 1935, s. 373 a násl. Häffnerová, Barbara, „Beziehungen zwischen darstellender Kunst und Rasse. Betrachtungen einer ausübenden Künstlerin“, v: Rasse, říjen 1940, s. 63 – 365. Haftmann, Werner, „VIII. Jahresausstelung der Deutschen Akademie in Rom“, v: Die Kunst, říjen 1940, s. 10 – 14. Hager, Werner, „Westfalens Beitrag zur Deutschen Kunst der Gegenwart“, v: Heimat und Reich, 1937, s. 173 – 179. Hansen, Fritz, „Neuzeitliche Photographie im Dienste der nationalsozialistischen Idee. Heinrich Hoffmann in seinem Wirken und Schaffen“, v: Die Linse, 1934, 4, s. 63 – 71. Hansen, Walter, Judenkunst in Deutschland. Quellen und Studien zur Judenfrage auf dem Gebiet der bildenden Kunst 1900 – 1933 (vyd. Nordland), Berlín 1942, 314 str. a 64 obr. Hartmann, W., „Das Frontkampferlebnis in der Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, květen 1938, s. 464 a násl. - // - , „Die rassischen Grundzüge deutscher Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, květen 1933, s. 30 (222) – 36 (228). - // - , „Das Soldatentum in der Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, prosinec 1939, s. 1018 – 1024. Heiligenthal, Roman, Götter, Könige, Imperatoren. Der Weg der bildenden Kunst, Heidelberg 1942. Hilmeyer, Alexander, „Die Münchener Kunstausstellung 1939“, v: KDR, červen 1939, s. 164 – 171. Helke, Fritz, „Schluß mit dem Kitsch!“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, listopad 1935, s. 74 (1034) – 76 (1036). Heller, R., Das Wesen der Schönheit. Eine Untersuchung über das Wesen der Schönheit und ihre Funktion in Leben und in der Kunst, Vídeň 1936. Hellwag, Fritz, „Ausstellung Berliner Kunst 1935“, v: Die Kunst, listopad 1935, s. 33 – 39. - //- , Herbstausstellung der Preußischen Akademie der Künste in Berlin“, v: Die Kunst, leden 1936, s. 122 – 126. Hentschel, C., The Byronic Teuton Aspects of German Pessimism 1800 – 1933, Londýn 1940. Herrmann, Hans, Glanz des Wahren. Vom Wesen, Wirken und Lebensbedeutung der bildenden Kunst, Krailing 1940 (2. vydání 1940). Herzog, Fritz, Die Kunstzeitschriften der Nachkriegszeit. Eine Darstellung der deutschen Zeitschriften für bildende Kunst von der Zeit des Expressionismus bis zur neuen Sachlichkeit (dizertace), Berlín Charlottenburg 1940. Heynicke, Kurt, „Die Zeit stellt der Kunst Aufgaben“, v: Der Neue Weg, 1935, s. 228. Hieber, Hermann, „Schaffende Arbeit in der Kunst“, v: Kunst der Nation, 1934, č. 10, s. 4 a násl. Hinkel, Hans (ed.): Handbuch der Reichskulturkammer, Berlín 1937. Hitler, Adolf, „ Auszug aus der Rede des Führers auf der Kulturtagung in Nürnberg“, v: Der Baumeister, 1934, 10. - // - , Die deutsche Kunst als stolzeste Verteigung des deutschen Volkes. Rede, gehalten auf der Kulturtagung des Parteitages 1933, Mnichov 1933. - // - , Liberty Art, Nationhood. Three Adresses Delivered at the Seventh National Socialist Congress, Nuremberg 1935, Berlín 1935. - // -, „Rede auf der Kulturtagung des Reichsparteitages in Nürnberg 1935“, v: Völkischer Beobachter, 12. září 1935. - // - , Rede auf der Kulturtagung während des Reichsparteitags. Norimberk 1937. - // - , Rede bei der Grundsteinlegung des Hauses der Deutschen Kunst in München am 15. Oktober 1933, Mnichov 1937. - // - , „Rede zur Eröffnung der Großen Deutschen Kunstausstellung 1938“, v: KDR, srpen 1938, s. 229 – 232. Hoff, Richard von, „Die Aufgabe einer nordischen Kunsthochschule. Rede zur Eröffnung der Nordischen Kunsthochschule in Bremen am 9. April 1934“, v: Rasse, 1934, s. 69 – 81. - // - , Heimat, Rasse, Kunst“, v: Der Schüssel, Brémy, prosinec 1936, s. 1 – 6. Hoffmann, Heinrich (ed.), Deutschland in Paris – L´Allemagne à Paris – Germany in Paris – La Germania a Parigi, Mnichov 1937, 128 str., obr. - // - (ed.), Tag der Deutschen Kunst, Diessen am Ammersee 1938, 64 str. a 100 stereoskopických obr. - // - (ed.), Deutschland in Lüttich – L´Allemagne à Liège – Duitsland in Luik, Mnichov 1939, 94 str., obr.
16
- // - (ed.), Kunst dem Volk. Sonderheft zum 20. April 1943, zvl. č. KV, Vídeň 1943 (=vydání pro Wehrmacht). Hönig, Eugen, „Die Gegenwartsaufgaben der bildenden Künste“, v: Die Westmark, březen 1936, s. 297 a násl. Horn, Walter, „Die Kunst unserer neuen Wirklichkeit. Zur Ausstellung ´Deutscher Bauer – Deutsches Land´in Berlin“, v: KDR, únor 1939, s. 44 – 49. - // - , „Zur Herbstausstellung der Preußischen Akademie der Künste“, v: KDR, prosinec 1940, s. 42 – 49. - // - , „Kunst und Technik“, v: KDR, únor 1942, s. 42 – 49. Hotz, Walter, „Die Einheit Europas in der bildenden Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, květen 1942, s. 289 – 301. Hübbenet, Anatol von, Das Taschenbuch Schönheit der Arbeit, Berlín 1938. Huber, Wilhelm, „Germanische Kunstauffassung“, v: Der getreue Eckart, 1936 – 37, s. 207 – 210. Jantzen, Hans, Geist und Schicksal der deutschen Kunst, Kolín n. Rýnem 1935. Johst, Hans, „Was ist Kulturbolschewismus?“, v: Propyläen, Mnichov 1933, s. 266. - // - , „Der Glaube an die Schönheit“, v: Zucht und Sitte, Goslar 1942, 2. řada, s. 21 – 23. Jokisch, Gotthold, Das dynamische Gestaltungsprinzip der deutschen Kunst, Lipsko 1941, 163 str., 48 obr. Kallenbach, Helmut, „Die Kulturpolitik der deutschen Tageszeitung im Kriege“, v: Leipziger Beiträge zur Erforschung der Publizistik, Dráţďany 1941, s. 69 a násl. Karstens, „Das Denkmal der Arbeit. Ein Kapitel Idee und Wirklichkeit der Kunsterziehung“, v: Neue Wege, Bochum 1939, č. 5, s. 194 – 197. K., B., „Von der Kunst zum Leben“, v: Deutsche Leibeszucht, březen 1940, s. 409 a násl. Kiener, Hans, Kunstbetrachtungen, Mnichov 1937. - // - , „Vom Werden des neuen Stils“, v: KDR, leden 1937, s. 8 a násl. Kindt, W., „Kunsterziehung durch die NS-Gemainschaft ´Kraft durch Freude´“, v: KDR, srpen 1939, s. 1 a násl. Klau, Werner, „Gemeinschaftsformen der Kunst“, v: Münchner Neueste Nachrichten, 28. srpna 1934. Kletzl, Otto, „Sudetendeutsche Künstler“, v: Die Kunst, červenec 1938, s. 294 – 300. Klöcker, Hans, „Künstler und Soldat“, v: SS-Leihefte, 1943, 1. Knudsen, Hans, „Kunstbetrachtung statt Kunstkritik“, v: Rolf Cunz (ed.), Deutsches Musikjahrbuch 1937, Berlín 1937, s. 74 – 77. Köhler, Gerhard, Kunstanschauung und Kunstkritik in der nationalsozialistischen Presse. Die Kritik im Feuilleton des „Völkischen Beobachters“ 1920 – 1932, Mnichov 1937. Kolbenheyer, Erwin Guido, „Die beiden Quellen der Kunst“, v: Völkische Kultur, říjen 1934, s. 444 – 456. Krautzová, Helena, „Künstlerisches Frauenschafften in der Ostmark“, v: NS-Frauenwarte, srpen 1940. Kremer, Hannes, „Kulturkritik und Weltanschauung“, v: Die Völkische Kunst, 1935, č. 1, s. 1 – 2. Krieck, Ernst, „Sendung der Dichtung und Kunst“, v: Volk im Werden, listopad – prosinec 1939, s. 431 – 435. Kroll, Bruno, „Die erste Staatliche Kunstausstellung München 1933“, v: Die Kunst, září 1933, s. 355 a násl. - // - , Sport in der Kunst“, v: Hermann A. Pfisterer (ed.), Jahrbuch für Kunstfreunde 1937, Ulm 1937, s. 129 a násl. - // - , „Vom Wandel der jüngeren deutschen Plastik zu neuer Monumentalität“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, květen 1938, s. 414 – 418. - // - , „Zur deutschen Kunstausstellung in München 1941“, v: Europäische Revue, říjen 1941, s. 641 – 644. Kulz, Werner, „Kleine Rassenbetrachtung zu zwei Kunstwerken“, v: Die Sonne, září 1936, s. 401 – 404. Langbehn, Julius, Rembrandt als Erzieher – Von einem Deutschen, Lipsko 1890 (47. /!/ vydání: 1909). - // - , Nissen, Momme, Dürer als Führer. Mnichov 1928. Langmaack, G., „Unser Massenschicksal und der Weg der Baukunst“, v: Baugilde, 1934, s. 511 a násl. Lehmann, Ernst Herbert, Deutsches Kunstempfinden. Der Kampf um deutsches Volkstum im Spiegel alter Zeitschriften, Lipsko 1935, 58 str., obr. Linde, Franz, Kunst oder Kitsch? Ein Führer zur Kunst, Berlín 1935, 78 obr.
17
Lotz, Wilhelm, „Neue Form und Heimatschutz“, v: Die Form, 1930, s. 46 – 47. - // - , „Kunst im Betrieb“, v: Schönheit der Arbeit, 1937, č. 2, s. 50 a násl. Lübbert, Ulrich, „Vom Hilfswerk für deutsche bildende Kunst“, v: Ewiges Deutschland, květen 1937. Luckenbach, H., Kunst und Geschichte. Von 1800 bis zur Gegenwart (4 sv.), Mnichov – Berlín 1938 (10. vydání), 100 str., 150 obr. Ludendorffová, Mathilde, „Rasse und Kunst“, v: Am heiligen Quell Deutscher Kraft, 5. dubna 1934, s. 910 – 915. - // -, „Rasse und Kunst“, v: Am heiligen Quell Deutscher Kraft, 5. března 1935, s. 910 – 915. Luther, Kurt, „Zur Ausstellung ´Malerei, Graphik, Plastik´im Haus der Kunst am Königsplatz zu Berlin“, v: Das Bild, srpen 1936, s. 252 a násl. - // - , Große Deutsche Kunstausstellung im Haus der Deutschen Kunst in München“, v: NS-Frauenwarte, květen 1941. Lutze, Eberhard (ed.), Die Akademie der bildenden Künste in der Stadt der Reichsparteitage Nürnberg, Norimberk 1940, 30 str. Mackowsky, Hans, Deutsche Kunst aus Nord und Süd, Berlín 1937. Matzak, Kurt Hildenbrand, „Ein Volk – eine Kunst“, v: Die Westmark, květen 1938, s. 436 – 438. Medley, Robert, „Hitler´s Art in Munich“, v: Axis, Winter 1937. Meier, Fritz Viktor, „Der nordische Mensch, das Kunstideal aller Zeiten“, v: Die Schönheit, 1924, č. 12, s. 541 a násl. Melzer, Karl, „Kunst und Volkstum“, v: Luise Raabová (ed.), Tannenberg- Jahrweiser 1932, Mnichov 1931, s. 49 – 52. Mentzen, Ferdinand (ed.), Der deutsche Almanach für Kunst und Wissenschaft 1933, Berlín 1933, 147 str., obr. Moeller van den Bruck, Arthur, Der preußische Stil, Vratislav 1931 (3. vydání). Moraller, Franz, Weg und Ziel nationalsozialistischer Kulturarbeit, (rkp.), asi kolem r. 1935. Mühr, Alfred, „Vorwärts mit der künstlerischen Revolution“, v: Deutsche Mitte, Halle 1934, s. 54 – 55. - // - , „Der Durchbruch der künstlerischen Revolution“, v: Deutsche Mitte, Halle 1934, s. 54 – 55. - // - , „Gegen kulturpolitische Mißverständnisse“, v: Das Deutsche Volksspiel, 1935 – 1936, s. 198 – 200. Münche-Khe, Willi, „Kunst und Scholle“, v: Volk und Rasse, červen 1937, s. 258 – 263. Nannen, Henri, „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1939“, v: KV, červenec 1939, s. 7 – 40 a srpen 1939, s. 17 – 45. Nordau, Max, Entartung, Berlín 1893. Oeser, Hans Ludwig (ed.), Kraft und Schönheit in Leben und Kunst, Stuttgart 1940, 160 str., obr. Ortner, Karl, „Nordisches in der bildenden Kunst“, v: Zeitgeschichte, 1941, č. 9, s. 17 – 19. Osten, Gert von der, „Volkhafte Kunst nordischer Prägung. Darstellungen der Frau aus zwei Jahrtausenden“, v: Kunst und Volk, únor 1937, s. 43 a násl. Ottmann, Franz, „Was gibt uns die Kunst?“, v: KV, srpen 1940, s. 40 – 53. Passarge, Walter, Deutsche Werkkunst der Gegenwart, Berlín 1938, 138 obr.; 2. rozšířené vyd.: 1941, 222 str., 204 obr. Pennel, W. (=Alfred Hentzen), „Kampf um die Kunst“, v: Der Ring, 26. dubna 1932. Pferdmenges, Karl, „Kunst in der Volksschule“, v: Neue Wege, 1939, č. 12, s. 498 – 503. Pfister, Kurt, „Zur deutschen Kunstausstellung 1942“, v: Europäische Revue, říjen 1942, s. 542 a násl. Pflugmacher, Ernst, „Rassenpolitische Sonderschau auf der Grünen Woche in Berlin“, v: Volk und Rasse, březen 1935, s. 85 – 88. Pick, F., The Art of Dr. Goebbels, Londýn 1942. Pinder, Wilhelm, Die Kunst der Kaiserzeit. Geschichtliche Betrachtung über das Wesen und das Werden deutscher Formen. Lipsko 1935. - // - , „Antike Kampfmotive in der neueren Kunst“, v: Gesammelte Aufsätze aus den Jahren 1907 – 1935, Lipsko 1938. - // - , „Sonderleistungen der deutschen Kunst. Eine Einführung, Mnichov 1944, 133 str., obr.
18
- // - , „Vom Wikingertum unserer Kultur im Spiegel der neueren deutschen Kunstentwicklung“, v: Kunst der Nation, 1. červenec 1934, s. 1. Pirchan, E., Künstlerbrevier. Vom Arbeiten, Leben und Lieben der Maler, Bildhauer und Baumeister aus zwei Jahrtausenden in aller Welt, Vídeň 1939, 295 str., 300 obr. Plaßmann, J. O. (ed.), Kleine Kostarbeiten aus Kunst und Geschichte, Berlín 1938 (Ahnenerbe-Stiftung Verlag), 110 str., 30 obr. (2. vydání: 1942, 122 str., 36 obr.). Plaxmarer, Konrad, „Feste der Kunst um Krieg“, v: KV, červenec 1940, s. 25 – 51. Rabe, Sigurd, „Wider den Kulturbolschewismus“, v: Völkischer Beobachter, 16. prosince 1933. Ramlow, Rudolf, „Volk und Kunst – ungekünstelt“, v: Bausteine, 1935, s. 229 – 233. Rave, Paul Ortwin, Deutsche Bildnerkunst von Schadow bis zur Gegenwart. Ein Führer zu den Bildwerken der National-Galerie, Berlín 1929. Rehm, Harald, „Künstlerische Gestaltung als Ausdruck der Rasse“, v: Rasse, duben 1939, s. 128 – 134. Reich, Hanns, „Kunst im Volk“, v: Münchner Neueste Nachrichten, 10. dubna 1934. Reimerová, Ingrid, „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1938 im Haus der Deutschen Kunst zu München“, v: NS-Frauenwarte, srpen 1938. Renner, Ludwig, Kulturbolschewismus?, Vídeň – Mnichov – Lipsko 1942. - // - , Die bildende Kunst im Geschehnis unserer Zeit“, v: Deutsches Volkstum, 1940, s. 113 – 117. Resatz, Gustav, Volkskunst im Aufbruch. Die geistigen und künstlerischen grundlagen der Werkschule Gloggnitz, St. Pölten 1943, 80 str., 14 obr. Rittich, Werner, „Bilder der Arbeit“, v: Kunst und Volk, 1937, č. 1, s. 4 a násl. - // - , Deutsche Kunst. Deutschlands Werden seit 1933: Die Kunst, Berlín 1940/41, 24 str., obr. - // - , Die Werke der Großen Deutschen Kunstausstellung 1942 im Haus der Deutschen Kunst zu München“, v: KDR, srpen-září 1942, s. 205 – 237. Rodens Franz, Vom Wesen deutscher Kunst, Berlín 1941, 88 str., obr. Rose, Hans, Klassik als künstlerische Denkform des Abendlandes, Mnichov 1937. Rosemann, Heinz, „Deutsches Bilden und Bauen“, v: Gustav Fochler-Hauke (ed.), Von deutscher Art, Mnichov 1939, s. 25 – 34. Rosenberg, Alfred, Der Mythus des 20. Jahrhunderts. Eine Wertung der seelisch-geistigen Gestaltenkämpfe unserer Zeit, Mnichov 1930. - // - , „Der ewige Kampf zwischen Chaos und Gestalt. Eine Rede über den Schicksalkampf der deutschen Kultur“, v: Völkischer Beobachter, 27. dubna 1929. - // - , „Revolution in der bildenden Kunst“, v: Völkischer Beobachter, 7. července 1933. - // - , „Revolution in der bildenden Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, červenec 1933, s. 34 (322) – 35 (323). - // - , „Hellenisches und germanisches Kunstideal“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, červenec 1933, s. 39 (327) – 43 (331). - // - , Revolution in der bildenden Kunst, Mnichov 1934. - // - , „Kampf um die Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, prosinec 1934, s. 22 (1094) – 28 (1100). - // - Gesinnung und Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, 1935, s. 607. - // - , Nationalsozialismus, Religion und Kultur, Berlín – Mnichov 1936. - // - „Wege deutscher Kunstpolitik“, v: KDR, leden 1938, s. 4. - // - , „Große Kunst und großes Schicksal“, v: KDR, srpen – září 1940, s. 228. „Rosenberg spricht über Kunst“, v: Deutsche Allgemeine Zeitung, 8. května 1934. Rothkirch, W. von, Deutsche Kunst. Eine Auswahl ihrer schönsten Werke, Berlín 1934, 435 str. Roxer, Karl Joh., Der Weg zur deutschen Bildkunst, Mnichov 1937. Rüdiger, Karlheinz, „Deutsche Große. Ein Beispiel künstlerischer Ausstellungsgestaltung“, v: KDR, únor 1941, s. 36 – 43. Rüdiger, Wilhelm, „Grundlagen deutscher Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, říjen 1933, s. 33 (465) – 40 (472). - // - , „Große Münchener Kunstausstellung 1936“, v: Völkischer Beobachter, 14. července 1936. - // - , „Das Haus der Deutschen Kunst. Zur Eröffnung am 18. Juli“, v: Die Kunst, srpen 1937, s. 321 – 323. - // - (ed.), Kunst und Technik. 50 Reproduktionen nach Gemälden, Graphiken und Plastiken, Mnichov 1941, 122 str., 50 obr. - // - „Kunst und Technik“, v: Das Werk, 1941, č. 10 – 11, s. 191 a násl.
19
Rumpf, K., Eine deutsche Bauernkunst, Marburg 1943. Rust, Karl August, „Der Bauer in der Kunst. Zur Ausstellung ´Der Bauer und seine Welt´in Leipzig“, v: Rasse, září 1939, s. 322 – 323. Ruthenberg, Alfred, „Feierabend der Arbeiter und Künstler“, v: Kunst der Nation, 1933, č. 4, s. 1 a násl. Sauerlandt, Max, Die Kunst der letzten 30 Jahre, Berlín 1935, 270 str., 80 obr. Schäffer, Immanuel (ed.), Wesenswandel der Ausstellung. Ein Überblick über das deutsche Ausstellungswesen und die Ausstellungsarbeit des Instituts für Deutsche Kultur- und Wirtschaftspropagana. Berlín 1938, 154 str., obr. Scheffler, Karl, Form als Schicksal, Lipsko 1939, 176 str. Schick, Franz, „Die Stadionspiele – ein Grenzgebiet von Kunst der Zukunft“, v: Das Bild, 1936, č. 8, s. 259 a násl. - // - , „Denkmale der Arbeit“, v: KDR, květen 1938, s. 132 a násl. Schirach, Baldur von, Zwei reden zur deutschen Kunst, Mnichov 1941. Schmalmack, „Volk, Kunst und Nationalsozialismus“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, prosinec 1931, s. 129 a násl. Schmidt-Leonhard, Hans, „Kultur und Staat im Recht des neuen Reichs“, v: Deutsches Kulturrecht, Hamburk 1936, s. 5 – 7. Schmidt, Erich, „Der Künstler im Betrieb“, v: Schönheit der Arbeit, 1939, č. 2, s. 60 a násl. Schmitthenner, Paul, „Das sanfte Gesetz in der Kunst“, v: Straßburger Monatshefte, 1943, č. 7. Schoen, Max, „Festausschmückung am Tage der Deutschen Kunst in München“, v: Zentralblatt, 1933, č. 48, s. 574 a násl. Scholz, Robert, „Kunstpflege und Weltanschauung“, v: Die Völkische Kunst, 1935, s. 148 – 149. - // - , Lebensfragen der bildenden Kunst, Mnichov 1937. - // - , „Kunst und Gemeinschaft. Zur Großen Deutschen Kunstausstellung 1942“, v: KDR, srpen – září 1942, s. 200 – 204. - // - , „Heroische Sinnbilder“, v: KDR, únor 1943, s. 28 – 48. Schönborn, E. A. C., „Die Olympische Kunstausstellung“, v: Die Kunst, září 1936, s. 363 – 367. Schorer, Georg, Deutsche Kunstbetrachtung, Mnichov 1939, 207 str., 275 obr. Schrade, Hubert, „Gegenwärtige Kampf um die bildende Kunst“, v: Zeitschrift für deutsche Bildung, Berlín 1933, s. 481 – 494. - // - , Das Deutsche Nationaldenkmal. Idee, Geschichte, Aufgabe, Mnichov 1934. - // - , Schicksal und Notwendigkeit der Kunst, Lipsko 1936, 175 str., 4 obr.; 2 vydání: 1938, 175 str., 2 obr. - // - , Die heldische Gestalt in deutschen Kunst, Mnichov 1937, 80 str., 48 obr. Schreiber, Otto Andreas, „Künstlerische Wille in der Deutschen Arbeitsfront“, v: Kalender der Deutschen Arbeit 1935, Berlín 1935, s. 146 – 149. - // - „Erde, Mensch und Arbeit“. Idee und Durchführung einer Kunstausstellung der NSG ´Kraft durch Freude´in der Hamburgischen Kunsthalle“, v: Die Kunst, září 1938, s. 370 – 376. Schreyer, Lothar, Die bildende Kunst der Deutschen. Geschichte und Betrachtung, Hamburk – Berlín – Lipsko 1931. Schrieber, Karl Friedrich, Das Recht der Reichskulturkammer (5 sv.), Berlín 1934 – 1937. Schroederová, Erna, „Die Kunsterziehung im Gesamtplan der Mädchenerziehung des Dritten Reiches“, v: Auguste Reber-Gruber (ed.), Weibliche Erziehung im NSLB, Lipsko – Berlín 1934, s. 96 – 101. Schrott, Ludwig (ed.), Ein Schaffenstag der deutschen Kunst. Rundgang durch die Große Deutsche Kunstausstellung 1943 im Haus der Deutschen Kunst zu München, zvl. č. Münchener Mosaik, Mnichov 1943, 36 str., obr. Schultz, Frantz, „Das Kunst- und Kulturideal der deutschen Klassik und seine deutschen Gegenkräfte“, v: Von deutscher Art in Sprache und Dichtung (4 sv.), 1941. Schultz, Wally P., „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1942 im Haus der Deutschen Kunst zu München“, v: Die Kunst, srpen – září 1942, s. 241 – 259. - // - , „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1943 im Haus der Deutschen Kunst zu München“, v: Die Kunst, srpen 1943, s. 189 – 206.
20
Schultze-Naumburg, Paul, Kunst und Rasse, Mnichov 1928 (2. rozšířené vyd.: 1934, 168 obr.; 4. vyd.: 1944). - // - , „Unsere Sehnsucht und das griechische Menschenbild“, v: Die Sonne, 1929, s. 416 a násl. - // - , Kampf um die Kunst, Mnichov 1932 (=národně-socialistická bibliotéka sv. 36). - // - , Das neue Reich und die Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, říjen 1933, s. 11 (443) – 17 (449). - // - , Die Kunst der Deutschen. Ihr Wesen und ihre Werke, Stuttgart – Berlín 1934, 115 str. - // - , „Die Bedeutung der Kunst für die rassische Auslese“, v: Rasse, 1934, s. 27 – 30. - // - , „Zeitgebundene und blutgebundene Kunst“, v: Das Bild, 1934, č. 8, s. 227 a násl. - // - , Kunst aus Blut und Boden, Lipsko 1937. - // - , Nordische Schönheit. Ihr Wunschbild im Leben und in der Kunst, Mnichov 1937 (2. Vydání: 1942), 204 str., obr. - // - , „Rasse und Kunst“, v: Rasse, březen 1937, s. 134 – 135. - // - , „Kunstgeschichte und Kunstbetrachtung“, v: Rasse, květen 1940, s. 195 – 200. - // - , „Kunst und Rasse“, v: Deutschlands Erneuerung, 1944, č. 4 – 6, s. 65 – 68. Schumacher, F., Die Sprache der Kunst, Stuttgart 1942, 320 str. Schürer, Oskar, „Das künstlerische Gesicht der deutschen Ostmark“, v: Die Kunst, březen 1939, s. 187 – 196. Schwander, Lommer a Böck, Die deutsche Kunstfibel. Ein Führer durch die Geschichte der deutschen Kunst, Mnichov 1936, 96 str., 187 obr. Seidensticker, Peter, „Die Kunsterziehung an den Hochschulen für Lehrbildung“, v: Deutsche Volkserziehung, Frankfurt nad M. 1937, č. 1- 2, s. 25 – 28. Seifert, Alwin, Volk und Kunst, Freiburg 1940. Semmelrothová, Ellen, „Wir stellen aus in Paris. Weltausstellung 1937“, v: NS-Frauenwarte, listopad 1937. Senger, Alexander von, Die Brandfackel Moskaus, Berlín 1931. Skulima, Ewalt, „Kunst im Westmark“, v: KDR, březen 1940, s. 78 – 85. Sluyterman van Langeweyde, Kultur im Dienst am Leben. Berlín 1937 (vyd. Nordland). Söllinger, Ernst, „Kunstgestaltung und Sporterlebnis“, v: Die Kunst, červenec 1941, s. 244 a násl. Sommer, P. K., Kunst und Kunsterziehung. Quellen der Zersetzung und des Aufbaues, Dortmund – Vratislav 1935, 156 str., obr. Spengler, Wilhelm, „Die schöpferische Freiheit in der Kunst“, v: Volk im Werden, leden 1937, s. 28 – 38. Staeger, Ferdinand, „Die Kunstakademien des Dritten Reiches“, v: Das Bild, srpen – září 1939, s. 225 a násl. Stahl, Fritz, Weg zur Kunst. Einführung in Kunst und Kunstgeschichte, Berlín 1933, 496 str., 173 obr. Stang, Walter, Grundlagen nationalsozialistischer Kulturpflege, Berlín 1935, 64 str. Stange, Alfred, Die Bedeutung des Werkstoffes in der deutschen Kunst. Mit einem Anhang über Stil, Geschichte, Persönlichkeit, Bielefeld-Lipsko 1940. Stein, Wolfdietrich, „Die bildnerische Erziehung als kulturpolitischer Kampf“, v: Nationalsozialistisches Bildungswesen, Mnichov 1938, č. 9, s. 527 – 529. Stengel von Rutkowski, Lothar, „Rasse oder Bolschewismus als Wertmaßstab in der deutschen Kunst“, v: Deutscher Glaube, říjen 1937, s. 552 – 554. Stenzel, Hermann, Die Welt der deutschen Kunst. Entwicklung, Wesensart und Inhalt des germanischen Kunstschaffens, Mnichov 1943, 286 str., obr. Strick, Hans Günter, „Vom Wesen der Kunst – geschrieben für Kunstschaffende“, v: Am heiligen Quell Deutscher Kraft, 20. dubna 1934, s. 65 – 68. Strobel, Hans, „Der nordische Mensch und die deutsche Kunst“, v: Deutsche Volkserziehung, únor 1934, s. 52 – 55. - // - , Der Begriff von Kunst und Erziehung bei Julius Langbehn, Würzburg 1940. Strobl, Karl, „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1940“, v: KV, červenec 1940, s. 11 – 21, a srpen 1940, s. 5 – 39. - // - , Rückblick auf die Große Deutsche Kunstausstellung 1941“, v: KV, březen 1942, s. 10 – 19. Strzygowski, J., Die Krisis der Geisteswissenschaften. Vorgeführt am Beispiele der Forschung über bildende Kunst. Ein grundsätzlicher Rahmenversuch, Vídeň 1923, 350 str.
21
- // - , Volkskunst, nicht Machtkunst Grundlage von Forschung und Museum der Bildenden Kunst“, v: Germanien, 1937, s. 99 – 103. Swoboda, Ferdinand (ed.), Kunst des Egerlandes. Festschrift Gauausstellung „Bildende Kunst des Egerlandes“, zvl. č. Unser Egerland, Cheb 1938, 152 str., 51 obr. Thoene, Peter (Otto Bihalji-Merin), Modern German Art, Harmondsworth 1938, 108 str., 51 obr. Thompson, Dorothy, „Culture Under Nazis. Aspects of German Life Today“, v: Foreign Affairs, duben 1936, s. 407 – 423. Trotha, Thilo von, „Vom Wesen einer neuen deutschen Kunst“, v: Nationalsozialistische Monatshefte, říjen 1933, s. 18 (450) – 19 (451). - // - , „Vom Wesen der nordischen Kunst“, v: Die Sonne, září 1935, s. 402 – 407. Utermann, Wilhelm, a Holthaus, Hellmut (ed.), Das Reich Adolf Hitlers. Ein Bilderbuch vom Werden Großdeutschlands 1933 bis 1940, Mnichov 1940 – 1941, 122 str., obr. Wackernagel, Martin, Vier Aufsätze über geschichtliche und gegenwärtige Faktoren des Kunstlebens, Wattenscheid 1936. Waetzoldt, Wilhelm, Du und die Kunst. Eine Einführung in Kunstbetrachtung und Kunstgeschichte, Berlín 1939, 339 obr. Weigert, Hans, Die Kunst von heute als Spiegel der Zeit, Lipsko 1934, 170 str., 26 obr. - // - , Die heutigen Aufgaben der Kunstwissenschaft, Berlín 1935. - // - , Geschichte der deutschen Kunst von der Vorzeit bis zur Gegenwart, Berlín 1942. Weiss, Konrad, „Treuspruch des Sinnes. Am Tage der deutschen Kunst“, v: Europäische Revue, listopad 1933, s. 706 a násl. Werndland, Winfried, „Nationalsozialismus und Kunst“, v: NS-Briefe, Berlín 1930, č. 4. - // - , „Nationalsozialistische Kulturpolitik“, v: Deutsche-Kultur-Wacht, 1933, č. 24, s. 2. - // - , Kunst und Nation. Ziel und Wege der Kunst im Neuen Deutschland, Berlín 1934, 108 str., 90 obr. - // - , Kunst im Zeichen des Kreuzes, Berlín 1934. - // - , Die Kunst als Ausdruck der Neuen Zeit“, v: Die Kunst, červenec 1934, s. 301 a násl. - // - , Die Kunst der Kirche, Berlín – Špandava 1940. Werner, Bruno E., Vom bleibenden Gesicht der deutschen Kunst, Berlín 1934, 133 str. Wernert, E., L´art dans le IIIème Reich. Une tentative d´esthétique dirigée, Paris 1936, 144 str., obr. Westecker, Wilhelm, Krieg und Kunst. Das Erlebnis des Weltkrieges in der deutschen Kunst, Vídeň – Lipsko 1940, 112 str., 80 obr.; 2. vydání: Krieg und Kunst. Das Erlebnis des Weltkrieges und des Großdeutschen Freiheitskrieges, Vídeň 1944. - // - , Herbstausstellung der Preußischen Akademie der Künste in Berlin“, v: KDR, prosinec 1941, s. 344 – 357. Wichová, Jo von, „Die Große Deutsche Kunstausstellung 1939 im Haus der deutschen Kunst zu München“, NS-Frauenwarte, srpen 1938. Willrich, Wolfgang, „Eine hohe Aufgabe deutscher Kunst: Die Darstellung des vollwertigen germanischen Menschen“, v: Volk und Rasse, 1934, 9, s. 275 – 288. - // - , Säuberung des Kunsttempels. Eine kunstpolitische Kampfschrift zur Gesundung deutscher Kunst im Geiste nordischer Art, Mnichov 1937, 178 str., 64 obr.; 2. vydání: 1938. - // - , „Wege der Kunst zum nordischen Menschen“, v: Zucht und Sitte, 1941, řada 1, s. 19 – 38. Wilm, Hubert, „Münchener Kunst. Zur Kunstausstellung 1940 im Maximilianeum“, v: KDR, červen 1940, s. 170 – 180. - // - , „Münchener Kunst. Zur Münchner Kunstausstellung 1941 im Maximilianeum“, v: KDR, červenec 1941, s. 204 – 215. - // - , „Münchener Kunstausstellung 1942. Füng Jahre Maximilianeums-Ausstellung“, v: KDR, červenec 1942, s. 182 – 193. Witthaus, Wernher, „Reichsausstellung ´Schaffendes Volk´, Düsseldorf 1937“, v: Die Kunst, červenec 1937, s. 314 – 318. Wülker, H., „Bauer und Städter im Spiegel einer biologischen Kulturgeschichte“, v: Volk und Rasse, srpen 1935, s. 227 – 233. Wurm, Ernst, „Bildende Kunst in Wien. Zur Jubiläumsausstellung der Gesellschaft bildender Künstler“, v: KDR, leden 1941, s. 16 – 27. Zervos, Christian, „Réflexions sur la tentative d´esthétique dirigée du Troisième Reich“, v: Cahiers d´art, 1937, 6 – 7, a 8 – 10.
22
5. Češi a Moravané Na rozdíl od novinářů a literátů je počet výtvarných umělců, kteří se jakkoli inspirovali národním socialismem nebo s ním pouze sympatizovali, aniţ by se to nějak odrazilo v jejich tvorbě, opravdu mizivý. Přízni oficiálních míst protektorátu, Němců i našich aktivistů, se velmi těšilo dílo malíře Joži Uprky, který však zemřel jiţ v roce 1940. Karel Gauze, významný praţský sochař fašistické orientace, prý za války vytvořil i plastiku Adolfa Hitlera, není ovšem známo nic bliţšího. Nejproslulejším tak zůstává malíř a kreslíř Karel Rélink (Röhling). Jeho výstava Ţidobolševismus – nepřítel lidstva a jiné obrazy, která se konala v květnu a červnu 1942 v praţském Mánesu zahrnovala i díla s názvy jako Vůdce, Za novou Evropu nebo Victoria. Opakovaně vystavoval téţ v Německu, kde byl znám přinejmenším od poloviny 30. let. Pro jeho práci se to stalo osudným – většina nejkrásnějších pláten mu shořela v jednom Spojenci vybombardovaném vlaku… Za zmínku stojí určitě ještě Alois Hradský, autor působivého protibolševického plakátu Zachvátí-li tě, zahyneš. Zřejmě vůbec první texty, které se podrobněji zabývají situací na výtvarné umělecké frontě v protektorátu, jsou v katalogu k výstavě Konec avantgardy (Arbor Vitae 2011). Kniha J. Doleţala Česká kultura za protektorátu (Nfa 1996) se – jak avizuje její podtitul – věnuje „pouze“ školství, písemnictví a kinematografii. Ve třinácti statích shrnutých pod název Česká kultura a okupace (Torst 2002) se pak kulturně-politickými otázkami tohoto období zabývá František Červinka. S prací českých výtvarníků, kteří dávali podobu protektorátní propagandě, se lze snadno seznámit ve výpravné knize Jana B. Uhlíře Protektorát: Čechy a Morava v obrazech, Praha 2008.
23
