1 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Místo informačních technologií v systému věd

Přednáška 1 – informační technologie

1

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Místo informačních technologií v systému věd Abychom mohli lépe objasnit místo informačních technologií (dále jen IT) ve vzdělávání, je třeba se zamyslet nad širšími souvislostmi v chápání tohoto, dnes velmi frekventovaného, pojmu. Za teoretický základ můžeme považovat informační vědu, která je interdisciplinárním vědním oborem, zaměřeným na výzkum a zabezpečení informačněkomunikačních procesů ve společnosti. V její teoretické struktuře (obr. 1) můžeme nalézt všechny potřebné vazby mezi jejími součástmi. Informační věda

Teoretická Disciplíny informační vědy

Aplikovaná

Průniková odvětví

Oblasti aplikace

Informační analýza

Informatika

Věda

Informační jazyky

Počítačová věda

Technika

Informační průzkum

Matematika

Ekonomika

Informační služby

Statistika

Politika

Informační systémy

Ekonomie

Řízení

Informační management a marketing

Kognitivní věda

Informační technologie

Lingvistika

Informační technika

Psychologie

Sociální komunikace

Obr. 1. Teoretická struktura informační vědy

Kultura Školství Zdravotnictví Zemědělství


2 Informatika, informační technologie a jejich využití v informační společnosti Informatika je vědní disciplína, která se zabývá strukturou, vlastnostmi, zpracováním a využitím informací. Snaží se vypracovávat optimální metody, formy a prostředky na shromažďování, ukládání, vyhledávání, zobrazování, zpracování a rozšiřování informací, to vše bez vztahu k procesoru (zařízení, které je má zpracovávat) a bez ohledu na oblast, ze které pochází, nebo ve které se budou používat. Informatika je úzce svázaná s technickými prostředky zpracování informací (zvláště s výpočetní technikou), jejichž vývoj bezprostředně stimuluje rozvoj informatiky jako vědní disciplíny. Informatika zahrnuje tyto součásti: • • • • •

teoretické základy výpočtů a komunikace (zde existuje vazba zvláště na matematiku, logiku a elektrotechniku), algoritmizace a programování (vztah k matematice), umělá inteligence a teorie poznávacích procesů (vazba a spolupráce s psychologií a fyziologií), výpočetní experimenty (uplatňují se zvláště ve všech přírodních a technických vědách), informologie (zkoumá, jak zpracování informací a jejich přítomnost či absence ovlivňují život společnosti).

Stimulem rozvoje informatiky je především zavádění počítačů do každodenní praxe, což je součástí globálnějšího procesu, který nazýváme informatizace. Jejím cílem je rychlé a úplné využití veškerých poznatků ve všech společensky významných odvětvích lidské činnosti. Základní charakteristikou informatizace je univerzálnost informačních metod za využití informačních technologií ve všech oborech lidské činnosti. Nezbytným předpokladem pro její realizaci jsou: • • • •

cílevědomé využívání informací, cílevědomé využívání informační techniky a technologie, institucionální základna, lidský faktor.

Z gnozeologického (poznávacího) hlediska informatizace vyžaduje vytvoření a udržování platného a integrovaného modelu světa, který společnosti umožní předvídat a dynamicky regulovat svůj vývoj ve všech úrovních, od jednání jednotlivce, až po operace celosvětového rozsahu. Měla by redukovat požadavky na lidskou sílu ve výrobních procesech, měla by radikálně zvýšit lidský výkon v jiných činnostech a zajistit přechod z etapy produkce (co dělat) do etapy technologie (jak to dělat). Proto musí být její součástí příprava odborníků, ale i aktivní poznání možností využití počítače ve vlastní práci, což označujeme jako počítačovou gramotnost. Informatiku odlišujeme od informačních technologií, které chápeme jako standardní postupy automatizovaného zpracování informací. Informační technologie nemusí být nutně počítačové (jak je někdy úzce chápeme), ale zahrnujeme sem všechny způsoby tvorby, získávání, výměny a zpracování informací:


• • • • • • • • • • • • • •

3

psaní a tisk knih, poštovní služby, dálnopis, telegraf, telefon, rádio, televize, audiovizuální technika, kopírování tiskovin, osobní počítače, video, elektronická pošta, publikační systémy, optické disky, atd.

Informační technologie tedy umožňují okamžitou výměnu informací (jednosměrnátelevize, obousměrná-telefon), jejich uchovávání (knihy, video, CD, DVD) a také další zpracování (většinou pomocí počítače). Velkou pozornost je potřeba věnovat i možnosti konvertovat jeden typ informace na druhý (např. převod celých ročníků časopisů na CD). Z jiného úhlu pohledu, můžeme informační technologie definovat jako komplex metod, technického zařízení a postupů použitých v informačních procesech. Podle použitého technického zařízení je můžeme rozdělit do tří oblastí: • • •

počítače (pro zpracování informací), telekomunikace (pro přenos informací), reprografie (pro prezentaci a šíření informací).

Informační technologie můžeme chápat v širším nebo užším smyslu. V užším smyslu jsou IT metody, postupy a způsoby sběru, uchovávání, zpracování, ověřování, vyhodnocování, selekce, distribuce a včasného doručení potřebných informací ve vyžadované formě a kvalitě. Pod pojem IT v širším smyslu navíc zahrnujeme i technické a programové prostředky, které zabezpečují (případně podporují) realizaci činností podle „užší“ definice. V tomto smyslu můžeme pojmy informační technologie a informační a komunikační technologie (dále jen ICT) považovat za synonyma. V roce 1962 Francouz Phillippe Dreyfus přichází s myšlenkou spojit dva termíny, které podle jeho názoru společně charakterizují tehdy nejobvyklejší způsob využití počítačů: termíny information (neboli informace), a automatique (ve smyslu: automatické zpracování). Spojením obou termínů pak vytvořil nové francouzské slovo: informatique informatika. Tento termín byl oficiálně přijat a definován jako věda o cílevědomém zpracování informací prostřednictvím automaticky pracujících strojů – s upřesněním, že jde o informace, potřebné pro šíření vědomostí a pro komunikaci mezi odborníky pracujícími v nejrůznějších vědeckých oborech. Ve Spojených státech se však mezitím ujal jiný termín, Computer Science (doslova počítačová věda), navíc s mnohem širším záběrem zahrnujícím prakticky všechno, co se počítačů týká - od velmi praktických záležitostí týkajících se konstrukčních principů počítačů přes otázky programování až po velmi teoretické základy.


4 Oba termíny, computer science a informatika, se tedy zpočátku v mnohém rozcházely. Jejich další vývoj však směřoval k postupnému sblížení: informatika začala být chápána mnohem šířeji, než jen ve svém původním "knihovnickém" významu, zatímco zpočátku velmi široký záběr computer science se časem naopak začal úžit - odštěpily se od něj "inženýrsky" zaměřené části, zabývající se problematikou architektury a konstrukce (a vytvořily samostatnou disciplínu, označovanou jako computer engineering). Dále se z původní computer science stále zřetelněji odštěpují i otázky samotného programování a tvorby softwarových systémů (a přesouvají se do oblasti označované jako software engineering), takže zde zbyly povětšinou jen teoretičtěji zaměřené partie - partie typu výpočetní složitosti, vyčíslitelnosti, teorie algoritmů, teorie formálních jazyků a automatů, umělé inteligence, logiky atd. Přestože obsah obou pojmů bývá v mnoha odborných pramenech často chápán poněkud odlišně, lze s jistým nadhledem říci, že dnes tyto termíny splývají. S využitím IT souvisí další velmi frekventovaný pojem, a to informační gramotnost, kterou je možné chápat jako schopnost člověka využívat moderní informační technologie a prostředky v běžném životě. Za moderní IT a prostředky přitom pokládáme hlavně počítače, počítačové sítě a mobilní telekomunikační prostředky. Obsah pojmu informační gramotnost se s postupem doby mění, v různých definicích však můžeme nalézt určité společné rysy. Informační gramotnost většinou zahrnuje tyto schopnosti: • • • • • •

rozpoznat, kdy jsou informace potřebné, lokalizovat různé zdroje, obsahující potřebné informace, najít v těchto zdrojích potřebné informace, umět tyto informace kriticky zhodnotit, použít získané informace na řešení problémů, efektivně zprostředkovat informace jiným lidem v různých podobách, a to nejen v přímém styku, ale také prostřednictvím různých technologií.

Pojem "informační gramotnost" je definován i v dokumentu Státní informační politika ve vzdělávání. Jedná se o: • schopnost používat počítač a jeho periferie (tiskárnu, scanner, …) jako pracovní nástroj (pro psaní textů, provádění matematických, především aritmetických operací, pro řešení jednoduchých praktických problémů s použitím běžného aplikačního programového vybavení zhruba na úrovni základního zvládnutí kancelářských systémů, schopnost vytisknout připravené nebo získané texty), • schopnost pochopit strukturu textu a vytvořit jednoduchý multimediální dokument (tj. dokument, v němž je spojen textový, statický či pohyblivý grafický a zvukový záznam), • schopnost používat počítač zapojený do počítačové sítě (pro posílání a přijímání elektronické pošty včetně výměny multimediálních dokumentů a pro vyhledávání na Internetu pomocí webových prohlížečů), • schopnost orientovat se ve vlastním výpočetním systému (tj. práce se soubory, uchovávání dat, základy práce s operačním systémem apod., pro současný stav informační a komunikační techniky se jedná o základní znalosti, pro práci s IT v


5 horizontu 10 let to již nemusí být podstatné, tato oblast je však velmi závislá na aktuálním stavu rozvoje techniky a může doznávat rychlých změn), • schopnost vyhledání a filtrování informací, • schopnost orientace v různých formách předložených informací a schopnost vybrat a následně použít informace potřebné k řešení konkrétních problémů.

Informační společnost a škola v informační společnosti V dnešní době se často setkáváme s názorem, že současná společnost je stále více založena na práci s informacemi. Ta dřívější (tzv. industriální) společnost byla ekonomickou společností, založenou na průmyslové výrobě, přisuzující vědeckotechnickému pokroku, výrobě a spotřebě schopnost ovlivňovat všechny stránky společenského života a také schopnost řešit vnitřní problémy systému. Společnost, která je však založená na průniku informačních technologií, informací a poznatků do všech oblastí společenského života (v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy) nazýváme informační společností. V této společnosti jsou všechny aspekty života (technologie, oblasti sociální, ekonomické a politické) závislé na přístupu k informacím. Technokratické vize informační společnosti vychází z předpokladu, že informační systémy změní společnost až do konečné podoby virtuální společnosti s elektronickou komunikací. Tyto koncepce informační společnosti předpokládají, že ze staré společnosti vzniklo něco kvalitativně nového, ale na druhé straně existují i sociologické teorie, které to popírají. Podle přístupu k definici informační společnosti můžeme odlišit pět různých přístupů, viz tab. 1. Tabulka 1: Charakteristické přístupy k definici informační společnosti Přístup Technologický

Charakteristika přístupu a jeho problematické aspekty Zdůrazňuje vliv informačních technologií na přeměnu společnosti. Problémem je však jak „změřit“ efektivnost technologií a jejich úlohu ve společnosti. Klade důraz na kvantitativní charakter informací, využívá statistiku na Ekonomický důkaz vzrůstu podílu informačních činností na růst HDP. Problémem však je, jak definovat „informační sektor“. Zaměstnanecký Informační společnost charakterizuje převládající zaměstnání, jímž je široce chápaná informační práce (úředníci, právníci, učitelé). Problematická je však „kategorizace“ zaměstnanců. Důraz je kladen na informační sítě a propojování sídel. Problémem je Prostorový však předpoklad, že právě sítě mění společenskou strukturu. Sociální interakce má informativnější charakter oproti minulosti. Kulturní Informační prostředí je podle tohoto přístupu intimnější, tvořivější a více podporující kulturní a individuální identitu, což však může být na druhé straně problematické .


6

Je zřejmé, že společným cílem těchto přístupů je snaha o vysvětlení sociálních jevů prostřednictvím přístupu k informacím. Na druhé straně je jisté, že podat zcela vyčerpávající definici informační společnosti, která by akceptovala všechny výše uvedené pohledy, je v současné době nemožné. Je přirozené, že na vzdělávání v informační společnosti budou kladeny zcela nové nároky. Očekávané změny shrnuje tab. 2. Tabulka 2: Očekávané změny ve vzdělávání při přechodu od průmyslové společnosti k společnosti informační

Škola

Vzdělávaní v průmyslové společnosti (tradiční pojetí) • Izolovaná od společnosti • Většina informací ve škole je důvěrná • Dává pokyny žákům

Učitel

• Vyučuje celou třídu

• • • • • Student • • • •

Rodiče • •

Hodnotí žáka Nízký důraz na komunikaci Většinou pasivní Učí se většinou ve škole Téměř žádná týmová práce Otázky čerpá z knih nebo od učitelů Učí se odpovědi na otázky Malý zájem o vzdělávání Téměř se nezajímají o vzdělávací proces Nedávají řídící instrukce Nedávají model celoživotního vzdělávání

Vzdělávání v informační společnosti (moderní pojetí) • Integrovaná do společnosti • Informace jsou veřejně přístupné • Napomáhá žákům nalézt vhodnou • • • • • •

učební cestu Průvodce nezávislým učením žáka Pomáhá žákovi zhodnotit vlastní pokrok Vysoký důraz na komunikaci Více aktivní Učí se ve škole i mimo školu Mnoho týmové práce

• Klade sám otázky • Nalézá odpovědi k otázkám • Velký zájem o vzdělávání • Velmi aktivní ve vzdělávacím procesu • Podílí se na řízení učení • Rodiče poskytují model celoživotního

vzdělávání

Soudobým trendem ve vzdělávání a výchově žáků je požadavek na dovednost učitele účinně zacházet s informacemi a vést k tomu také své žáky. Srovnání tradičního pojetí výchovy s tím, čeho by se mělo v "informační společnosti" dosáhnout, je provedeno v následující tab. 3.


7 Tabulka 3: Srovnání tradičního a moderního pojetí výchovy Složka výchovy Role učitele Úloha studenta Zdroje informací Kurikulum (osnovy) Hodnocení Komunikace

Tradiční pojetí výchovy Zdroj informací Přijímat informace

Nové trendy ve výchově

Průvodce informačním prostředím Mít zájem o poznávání, samostatně zacházet s informacemi, získávat informace o sobě a hodnotit se Informace z různých zdrojů, které si žák za Učebnice a učitelem vybrané materiály pomoci učitele sám vybírá Důraz na obsah Důraz na žákovy kompetence, na dovednosti poznání zacházet s informacemi a rozumět jim Jednostranně od učitele Důraz na sebehodnocení žáka, různé formy k žákovi (zkoušení) hodnocení Dialog, výměna informací mezi učitelem, žáky, Převažuje monolog učitele rodiči ….

Z tabulky jsou jasně patrné nové úkoly pro učitele, který se dnes již bez kvalitních informací a moderních komunikačních prostředků neobejde. Ideálním prostředkem pro zpracování stále většího množství informací se tak stává osobní počítač. Informační výchova Aby člověk vůbec mohl v informační společnosti obstát, je třeba klást důraz na informační gramotnost a s tím spojenou informační výchovu. Informační výchova je komplexní cílevědomý formativní proces získávání: znalostí a vědomostí z disciplin zabývajících se shromažďováním, zpracováváním, uchováváním, zpřístupňováním a využíváním různých druhů dokumentů a odborných informací, • dovedností a návyků pro práci s různými druhy a typy dokumentů a odborných informací a jejich zdrojů. •

Informační výchova je záměrný, cílevědomý a plánovitý proces přípravy člověka na vytváření, získávání, zpracování a využívání informací v osobním i pracovním životě. Realizačním projevem je informační příprava v konkrétním prostředí (např. školy různých stupňů, knihovny, podnikový systém výchovy a vzdělávání, mimoškolní systém výchovy a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých apod.). Informační výchovu můžeme chápat v širším a užším pojetí. V širším pojetí je to realizace racionální výchovy a přípravy člověka na využívání a tvorbu poznatků s cílem získat ucelenou soustavu vědomostí dovedností a návyků v poznávacím procesu a schopnost tvořivě ji aplikovat ve všech oblastech společenské a osobní činnosti. V užším pojetí informační výchovu chápeme jako konkretizaci a realizaci koncepcí a programů v konkrétních socioinformačních prostředích. Např. informační výchova žáků na různých typech škol, pracovníků v různých profesích atd.

1 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Místo informačních technologií v systému věd

Recommend Documents