1. DUCH VZNEŠENÉHO BRILIANTU Kdysi dávno v historii. Kaplan se stal kaplanem v jednom chrámu. Učil lidi základům křesťanství, především pak učení Mistra Jana Husa. Tento chrám již potřeboval nutné opravy, ale církev se zdráhala dát peníze na opravu. Ve skutečnosti se této problematice moc nevěnovala. Kaplan uspořádal sbírku. Pozval všechny lidi z okolí na náboženské písně chrámového sboru. Chrám měl jednu vzácnost, kterou by mohli ostatní jen závidět. Byl jím briliant, který z dosud neznámých důvodů visel ve vzduchu. Říkalo se o něm, že má magickou moc. Manipulovat s ním mohl jen jeden člověk. Bohužel se nevědělo, který to je. Kaplan prostudoval dosavadní dokumentaci chrámu, ale moc se toho nedozvěděl. Podle jedné z knih měl tento briliant sílu zaklít člověka na žádost toho, kdo s briliantem manipuloval. Když takhle jedné noci studoval jednu knihu již podruhé, z obavy, jestli něco v řádcích náboženské literatury něco nepřehlédl, vstoupil do místnosti farář Michal. Kaplan:,,Pan Michal ? Co tak pozdě ?" Michal:,,Chci s Vámi mluvit. Jdu hned ze zasedání. Měli jsme tam docela rozsáhlou debatu. Je pravda, že ten briliant dokáže zaklít lidi." Kaplan:,,Těžko říct. Nikdo neměl možnost si to vyzkoušet. A také nikdo zatím neměl takovou pravomoc." Michal:,,Pane kolego, na zasedání jsme se usnesli, že pokud objevíte něco, co by pomohlo určit víc informací, prosím sdělte mi to jako prvnímu." Kaplan:,,A proč bych měl takovou informaci sdělovat ?" Michal:,,Církev si to žádá. Důvod se dovíte, až mi dáte tu informaci." Kaplan se rozhlédl po stěnách chrámu. Nenalézal slov. Ale již tehdy začal tušit, o co by mohlo jít. Řekl si, že si to do zítřka promyslí, že zatím bude studovat v knihách. Ráno šel jako vždy na Svatý kopec. Přišel za ním jeho pomocník Chozeko. Kaplan:,,Chozeko, co tady děláš." Chozeko:,,Vyhledal jsem Vás. Máte již dost peněz na opravu ?" Kaplan:,,Ještě ne, snad brzy je budu mít." Chozeko:,,Minule jste mluvil o Husovi, o jeho cti k pravdě." Kaplan:,,To jsem velmi potěšen. Když nic jiného i zájem jednoho člověka je cílem mé snahy. Jestli mohu pomoci jen jednomu člověku, je to důvod, abych mohl být šťastný." Chozeko:,,To jste řekl krásně. Když si dva lidé rozumí, nemusí mít ani slova k dorozumění. To pak spojí síly." Kaplan se na chvíli zamyslel. Kaplan:,,Síly. Ano, to je ono. Už vím proč jsem v těch knihách nic nenalezl. K odpovědi totiž žádné slovo neslouží prostě proto, že žádné neexistuje. Proto je v textech neuvedl ani Hus ani nikdo jiný. Pojď za mnou, jestli to vyjde, budu navždy Tvým dlužníkem." Pomalu šli do prosvětleného chrámu, přes skla se míhaly sluneční paprsky. Stanuli před briliantem. Kaplan:,,Podej mi prosím Tě ruku."
Chozeko:,,Dobře." Kaplan:,,A nyní se zkusíme soustředit." Chvíli se nedělo vůbec nic. Pak briliant, který visel ve vzduchu, začal stoupat výš. Jako by chtěl odpovědět na jejich spojení nadpozemskou silou. Zřejmě proto, že i toto spojení je nadpozemské. Briliant začal zářit. A takhle již zůstal po delší dobu. Chozeko:,,Máme to. My to máme !" rozradostnil se Chozeko. Za chvíli přišel Michal. Michal:,,Výborně. Jsem rád, že jste odhalil moc briliantu. A teď mi ho dejte." Kaplan:,,Zaklínám vás Michale." Michal se odpařil do prostoru. Chozeko:,,Ale pane Kaplane, co se stalo s Michalem. A proč jste ho zaklel." Kaplan:,,Raději zakleju já jeho. On by mohl zaklít ostatní. Nevím, co se s ním stalo. Bude dobré už ducha briliantu nevyvolávat, má velikou moc." Je to konec příběhu ? Na druhé straně světa se objevil poutník se skrytou tváří. Nikdo neví kdo to je. Je to snad ten co býval Michalem ? Kdo ví. 2. Hlava Kapitán:,,Letíme moc nízko." Poručík:,,Myslíte ? Mohu letět ještě níž." Kapitán:,,Máte ponětí o naší dráze." Poručík:,,Ano." Kapitán:,,Co bude následovat ?" Poručík:,,Musíme využít gravitační síly Jupitera." Kapitán:,,Takže se nachystáme na zrychlení." Poručík:,,Mám ale velice špatné zprávy o zrychlení. Udělali jsme velký propočet. Pokud bychom chtěli takovou rychlost, jakou chceme, Jupiter naše gigantická loď zpomalí natolik, že může vlítnout do Slunce." Kapitán:,,To je špatná zpráva. Udejme takovou rychlost, aby Jupiter zůstal na orbitě." Poručík:,,Zrychleno. Kapitáne, chtěl jsem se zeptat, proč podnikáme tuto výpravu a nedáme o tom žádnou zprávu." Kapitán:,,Teď ti to už mohu prozradit. Na Proximě Centauri se děje něco neobvyklého. A pokud by to souviselo s mimozemskou civilizací, prezident by určitě nechtěl, aby se o tom veřejnost dozvěděla." Poručík:,,První let k Proximě a utajený. Nevím co už by mohlo být paradoxnější." Kapitán:,,Paradoxní je, že se ty jevy na Proximě zjevily jen pár dní před odletem." Poručík:,,Myslíte, že naše přítomnost na Proximě bude nežádoucí." Kapitán:,,Jsou jen 2 možnosti. Buďto to nepřežijem a mohu tedy potvrdit tvou domněnku. Nebo tam také nic nebude a ty jevy budou nejspíš výplodem naší fantazie, pokud nedostaneme halucinace, což asi vyjde nastejno." Na Proximě přistáli na skle, celá hvězda je obklopena sklem, aby se snížilo teplo k výstavbě nové planety. Kapitán a poručík vystoupili a již zdálky se k nim blížila postavy ženy, která měla místo hlavy malé slunce. Slunečnice:,,Dobrý den, mé jméno je Slunečnice." Kapitán:,,Jsem kapitán a tohle je poručík."
Slunečnice:,,Vítejte na Proximě." Poručík:,,Jak to, že umíte naší řeč." Slunečnice pokynula, aby šli za ním. Ukázala na malý tesaný kámen. Na něm byl nápis Kaplan. Poručík:,,Kaplan. Kdo to byl ?" Slunečnice:,,Před pár stoletými ve vašem čase to byl kaplan, který šířil pravdu a mír mezi lidmi. Možná to byl snílek, ale on se nebál tohoto označení. Věděl, že dělá práci, která by mohla být uznána za zbytečnou. Ale každý člověk má nějaký předurčení úkol. Jeho práce nezměnila svět, ale pomohla mnoha lidem. Svůj život skončil tady, chtěl nás naučit vaší řeč. Nedal o tom nikomu vědět. On totiž pomáhal i v anoymitě, jak nám řekl, nežádá žádné ocenění, tou pravou cenou pro něj bylo, že pomohl ostatním." Poručík:,,Takže to byl křesťan." Slunečnice:,,Měl takové smýšlení, ale nikdy se k víře nepřiznal. Ale po pravdě, měl Boha rád. Říkal, že mu pomohl mockrát, ale nějak to nekonkretizoval. Bojové umění ho učil jeden, který pak odešel jako mnich do kláštera u dalajlámy. Kaplana se často ptali, jaký je smysl života. On ten smysl věděl, říkal ale že každý rozumný člověk, který ctí křesťanství, k němu dojde sám. Smysl je prý jednoduchý a krásný. Lze ho vyjádřit jedním pětipísmenovým slovem. Naučil nás novým vědeckým metodám. Proto jsme ho dokázali převtělit do těla horského zvířete. Změnil si jméno na Lev ap." Kapitán:,,Lev ap je trochu asynchronní jméno." Slunečnice:,,Asi jako asynchonní motor. Stačí ho správně číst." Šli kolem rybníka, kde byl žabák s kloboukem. Žabák:,,Zdravíčko." Slunečnice:,,Tohle je žabák. Je to přeborník v plavání" Kapitán:,,A na co má ten klobouk ?" Slunečnice:,,Bojí se, že začne na něj pršet." Došli před horu, která byla jedna ze sedmi, nad níž se tyčil obrovský hrad. Slunečnice:,,A tohle je hrad hraběte Zlořáda. Ten hrad je velký, asi si tím něco kompenzuje. Vězní veškeré služebnictvo. Chystá se zaútočit na planetu a ovládnout ji. Má svůj řád." Poručík:,,Kapitáne, tohle bude mýlka. Vždyť ta planeta není ani dostavěná." Slunečnice:,,My to víme, ale on to neví." Kolem nich prošli horské zvíře Lev ap a jeho kamarádka Atak. Kapitán:,,A kdo je tohle." Slunečnice:,,Lev ap a jeho kamarádka Atak. Když někdo něco potřebuje, tak jsou tihle dva vždy po ruce. Jejich hlavní činnost je teď ve škole Vysoká Proximaschool. Atak je nejchytřejší, Lev ap ví jaká pomoc bude nejúčinnější. Tak nějak se doplňujou."
Kapitán:,,Kdy myslíte, že Zlořád zaútočí." Slunečnice:,,To je další otázka. Neví to ani sám Zlořád, ale my bezpečně víme, že to bude zítra večer. Má řád." Kapitán:,,Tak nás ubytujte a my pomůžeme tu nedostavěnou planetu zachránit." Slunečnice:,,To bych vám byla moc vděčná. Za sedmi horami a sedmi údolími je bývalý byt Kaplana, je v údolí Hostinkých. Kapitán:,,To je moc daleko, nemáte něco blíž." Slunečnice:,,Ne to bychom teda neměli." Tak po zdárně nekonečné, nekonečné a nekonečné cestě se ubytovali. Ráno je probudil kohout. Kapitán:,,Něco mi nehraje. Kde se vzal na Proximě kohout." Hostinský:,,Dáváme je k uchu ráno hostům, aby stihli vykonat za den co nejvíce práce." Kapitán:,,Taky byste mohli mít více ohledu." Hostinský:,,Jsme jen vesnice, tam jsou kohouti běžní." Kapitán a poručík se vydali k hradu. Cestou se museli skrývat před nebezpečnými netopýri. Kapitán:,,Hrabě si na nás vymyslel netopýri." Poručík:,,Snad zůstal jen u nich." Před nimi se postavil jednohlavý drak." Kapitán:,,Ah, nejspíš ne. Zdrahej !" Kapitán s poručíkem se dali na zběsilý útěk, pronásledovaný ohnivým drakem. Zastavili se za zdí. Byli udýchaní. Vedle nich byla fontána. Žabák:,,Zdravíčko." Kapitán:,,Žabáku, co ty tady." Žabák:,,Schovávám se před deštěm. Bojím se vody." Poručík:,,Snad by jsi mohl nám pomoc." Žabák:,,Jsem snad kouzelná žába." Poručík:,,Jo ?" Žabák:,,Správně poručíku, jsem kouzelná žába. Splním každé přání, tak jak mě to učil Kaplan." Kapitán:,,Potřebujeme se dostat nahoru, ale před hradem je řeka a padací most je uzavřen." Žabák:,,Ten padací most není uzavřen. Nebo jsi snad viděl tady ceduli stavební úpravy ?" Kapitán:,,Ne." Žabák:,,Ten padací most je ve skutečnosti stále otevřen. Stačí když odpovíte na otázku. Je to zelené a má to diplom." Kapitán:,,Žabák co má diplom z plavání." Žabák:,,Neuvěřitelné, to ještě nikdo neuhádl. Máte moji úctu kapitáne." Padací most se otevřel. Poručík:,,Ale jak to ?" Kapitán:,,Sklapni, musíme jít nahoru."
Nahoře ve věži uviděli člověka s čarodějnickým kloboukem. Jméno na klobouku bylo Merlin. Kapitán:,,Máte něco společného s tamtím Merlinem ?" Merlin:,,Náhoda." Nápis na klobouku byl teď A teĎ. Kapitán:,,A co má tohle jméno znamenat." Merlin:,,Kdy to má znamenat ?" Kapitán:,,No, teď." Merlin:,,Tak vidíte, odpověděl jste si sám." Nápis na klobouku zněl červená fialová. Poručík:,,A co má znamenat tenhle název." Merlin:,,Co vy myslíte." Kapitán:,,Už vím. Je to otázka. Co vznikne spojením červené a fialové." Merlin:,,Hádáte správně a teď odpovězte." Poručík:,,No přece červenofialová." Merlin:,,Hmm, jste chytřejší než jsem si myslel. Tyhle chytré odpovědi jste asi našli od Kaplana." Kapitán:,,To sice ne, ale máme zprávy, že chcete zničit planetu." Merlin:,,Správně. Zničím a ovládnu. Jsem čaroděj Zlořád a nikdo mi v tom nezabrání, ani ten dobromyslný Kaplan." Kapitán popadl meč, který visel na zdi. Kapitán:,,Co takhle souboj." Merlin:,,Proč ne, aspoň se vás zbavím." V tu chvíli se Merlin proměnil v draka. Poručík:,,Kapitáne, on se proměnil v draka." Kapitán:,,Samozřejmě, co bys udělal ty na jeho místě." Poručík:,,To samé ?" Kapitán:,,Přesně. Teď je velkej šéf, boss, hlavoun, kmotr." Poručík:,,S jedním mečem ho nezvládnem. Dojdu pro žabáka." Žabák:,,Zdravíčko." Poručík:,,Žabáku, potřebujem píchnout. Musíme mít ještě aspoň jeden meč." Žabák:,,Žádný meč nepotřebujete." Poručík:,,Jak to, co je tohle za debatu." Žabák:,,Hrdinové se nestávají tím, že sekají meči. Draka můžete porazit pouze chystrostí a lstí." Poručík:,,Takže se mám obrátit na Lev apa a Atku ?" Žabák:,,Jsou na dovolené, jsou pohádkové večení prázdniny. Atak dělá brigádu a Lev ap snad píše nějakou pohádku, či co. Má bejt o tom jak dva lidi se snaží dostat draka. Stačí když tam nahoře vykřikneš jméno zvířete. Abych ti to ulehčil, prozradím, že ho mají Lev ap i Atak moc rádi." Poručík:,,Ulehčil ? Jak mám vědět jakého maj rádi." Žabák:,,Jakou bys chtěl nápovědu."
Poručík:,,Nevím." Žabák:,,Ale já ano, jsem žabák. Tohle zvíře žije jak na pólech, tak v lese. Barvu má jinou. Jednou světlou, druhou temnou Když ho potkaj, každý se třese. Nepohrdne, ba ani rybinou. Poručík.,,Už vím, díky moc žabáku." Žabák:,,Za málo." Žabák uviděl blížící se mračna. Žabák:,,No , bude pršet, je načase se přikrýt těmi stuhami z plavání. Škoda jen, že znám jen graula." Poručík celý uřícený zařval nahoře ve věži: Medvěde !" A z věže na draka spadnul medvěd. Kapitán:,,Četl jsem už hodně pohádek, ale tahle je skutečně unikátní. Jak může medvěd zničit zlo." Poručík:,,Je načase osvobodit poddaní. Rychle, pospěšme si. Myslím, že hradu moc nesvědčí tíha draka a medvěda." Poddaní osvobodili a hrad se zřítil. Předtím ještě odtáhli medvěda. Večer se všichni sešli kolem ohně. Slunečnice, medvěd se žabákem co si připíjeli ve fontáně, Levap a Atak si povídali veselé příhody z prázdnin, hostinský s kohoutem popíjeli místní drink, kapitán a poručík byli slunečnicí obdarováni. Slunečnice:,,Byli jsme zbaveni Zlořáda, planeta může být dokončena. Teď se všichni vezmem za ruce klem ohně a zazpíváme tu, kterou složil Lev ap, tedy ten co dřív byl Kaplan. Máme spoustu času na světě Ptáci brázdí křídla oblouhou a my zpíváme píseň pomalou každý na světě je tu rád Slunečnice, Lev ap i Atak Na horách se třpytí diamanty věčné licence k zabíjení jsou zbytečné denní světlo života nám září nikdo nebude lepší Žijeme dvakrát či víckrát tváří se jemně dotýká Lev ap i Atak spolu se krásně smějí to i v předních řadách vidí Stačí se jen ohlédnout, nezapomenutelná dvojice v tomhle školním výletě, po Proximě
je nám krásně, proč bychom měli přestat tancujem kolem ohně, i on nechce ustat Žijeme dvakrát či víckrát tváří se jemně dotýká Lev ap i Atak spolu se krásně smějí to i v předních řadách vidí Máme tady mambo jak je vám známo ať každý na světě vidí jak se máme tady rádi
