1. Dostatek kvalifikované pracovní síly 2. Podpora drobných a malých podnikatelů

ODBOR ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ

Řemesla

1. Dostatek kvalifikované pracovní síly 2. Podpora drobných a malých podnikatelů 3. Boj proti nedeklarované práci – práce na černo

Kvalifikovaná řemeslná práce nachází uplatnění ve všech velikostních kategoriích podnikatelských subjektů – podnikajících fyzických osob, obchodních společností i družstev. Její využití je typické především pro firmy podnikajících fyzických osob a pro drobné a malé podniky. Zmíněná tendence vyplývá z postavení malých, event. malých a středních podniků (dále též jen „MSP) v ekonomice. Malé podniky působí především v řadě odvětví služeb, když poskytují specializované a často vysoce odborné služby pro občany i pro podnikatelské subjekty, často fungují jako subdodavatelé pro finální výrobce (převážně střední a velké podniky) nebo se orientují na malosériovou nebo zakázkovou výrobu, popřípadě výrobu rukodělnou.

Česká přísloví: Perspektiva rozvoje řemesel je závislá zejména na těchto předpokladech:

„Řemeslo má zlaté dno.“

zajištění dostatečné nabídky kvalifikované pracovní síly s potřebnou řemeslnou zručností;

„Devatero řemesel, desátá bída.“

podpora drobných a malých podnikatelů (včetně firem podnikajících fyzických osob), kteří se výrazně podílejí na celkové zaměstnanosti a udržitelném ekonomickém rozvoji v regionech, mimo jiné zajištěním jejich informovanosti v oblasti legislativy, norem a technologie formou veřejné služby; boj proti „nedeklarované“ práci, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, čímž deformuje trh a soutěž na trhu a podkopává systémy sociálního zabezpečení.

„Drž se, ševče, svého kopyta, protože pečení holubi nikde do huby sami nelítají.“ „Čemu ses jednou vyučil, toho se v budoucnu přidržuj.“ „Stálým cvikem se zdokonaluješ a stáváš mistrem.“ „I mistr tesař se někdy utne.“ „Žádný učený z nebe nespadl.“ „Kovářova kobyla chodí bosa.“

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze dne 17. června 1993, oddíl A, vložka 8179 Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 Bankovní spojení: ČS, a.s. Praha 4, číslo účtu: 997402/0800 e-mail: [email protected], telefon: + 420 296 646 112, fax: + 420 296 646 221

www.komora.cz


Dostatek kvalifikované pracovní síly V České republice se v poslední době projevuje nedostatek kvalifikované pracovní síly s potřebnou řemeslnou zručností. Nedostatek kvalifikovaných řemeslníků není typický jen pro Českou republiku, ale projevuje se i v řadě ostatních (především „starých“) členských zemích EU. Za základní příčiny neuspokojivého stavu a vývoje se považuje: nízký a dále klesající počet absolventů odborných učilišť, způsobený zejména malou prestiží řemeslných profesí mimo jiné i s ohledem na jejich málo lukrativní finanční ocenění a výraznou preferencí středoškolského studia, především gymnázií, u mladé generace; sklon pracovníků některých profesí hledat finančně lépe ohodnocené pracovní uplatnění v zahraničí; schopnost absorpce pracovníků některých profesí velkými, často nadnárodními firmami, pro využití na pracovních místech, kde se odborná kvalifikace založená na vyučení v oboru nevyžaduje a finanční ohodnocení pracovníků je přitom vyšší v porovnání se mzdovou úrovní dosažitelnou v sektoru MSP. K nápravě současného stavu bude vhodné zejména: preferovat rozvoj učňovského školství, a to i finančním zvýhodněním příslušných učňovských škol, včetně diferenciace podle řemeslných profesí v závislosti na strukturální poptávce na trhu práce; podporovat formu spolufinancování odborné přípravy učňů konkrétním podnikatelským subjektem jako alespoň částečnou stabilizaci zaměstnání absolventa učňovské školy (námět: na výchovu učňů by museli přispívat všichni podnikatelé do fondu, ze kterého by se pak financovaly náklady firmy, která se o učně „postará“); přizpůsobit odbornou přípravu budoucích řemeslníků požadavkům praxe, a to především z hlediska technologických změn prosazujících se v příslušném oboru a rovněž i s přihlédnutím k žádoucí proporci mezi specializací a univerzalitou příslušné řemeslné profese; akceptovat regulovanou a časově omezenou imigraci k zajištění rovnováhy na trhu práce.

Mezinárodní soutěž v odborných dovednostech EuroSkills 2008 podporuje na celoevropské úrovni kvalitu, lepší služby, efektivitu a inovace v řemeslech a odborném školství. Cílem je motivovat mladé lidi, aby absolvovali odborné vzdělání a následně s ním vstupovali na trh práce. EuroSkills 2008 se koná pod záštitou Evropské komise, nizozemských ministrů školství, kultury, hospodářství a zemědělství a města Rotterdam. První ročník EuroSkills se koná v nizozemském Rotterdamu 18. – 20. září 2008. Akci organizuje společnost Skills Netherlands ve spolupráci s European Skills Promotion Organisation (ESPO) a WorldSkills. V září 2007 Hospodářská komora České republiky získala oficiální souhlas od ministerstva školství ke zřízení Národního centra CzechSkills při hospodářské komoře, které bude zajišťovat výběr a vyslání soutěžících na mezinárodní soutěže EuroSkills. Národní centrum CzechSkills při HK ČR na výběru soutěžících a zajištění jejich účasti na EuroSkills úzce spolupracuje s příslušnými živnostenskými společenstvy, školami a dalšími organizacemi (firmami). Výběr soutěžících je prováděn na základě již existujících soutěží, které výše zmíněné instituce pořádají, nebo na základě nově vytvořených soutěží anebo na základě doporučení. V současné době je prováděn výběr soutěžících ve třech odvětvích: Stavebnictví, Doprava a logistika a Informační a komunikační technologie. Bližší informace naleznete na stránkách Hospodářské komory ČR (www.komora.cz) v sekci CzechSkills /EuroSkills.

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 296 646 112, fax: + 420 296 646 221

www.komora.cz

Stránka 2 z 6


Podpora drobných a malých podnikatelů Podpora drobných a malých podnikatelů provozujících často činnost řemeslného charakteru je do značné míry opodstatněná jejich ekonomickým znevýhodněním vyplývajícím z relativně vyšší finanční zátěže, která je důsledkem plnění administrativních povinností souvisejících s podnikáním, a jejich znevýhodněním v hospodářské soutěži. V politické rovině pak vystupují do popředí i hlediska podpory zaměstnanosti, podpory udržitelného regionálního rozvoje a hospodářské a sociální soudržnosti. Z hlediska věcného zaměření podpory drobných a malých podnikatelů se lze inspirovat například německým modelem a především pak již dlouhodobými vlastními zkušenostmi. Za plně opodstatněné lze považovat přímou i nepřímou podporu drobného, malého a středního podnikání zejména v oblastech: vytváření lepších rámcových podmínek pro MSP; podpory vzniku nových firem či živností; zlepšení dostupnosti kapitálu, včetně rizikového ve prospěch inovací; snižování administrativní zátěže; posílení inovačních schopností drobných, malých a středních podnikatelů; účinné podpory drobných, malých a středních podnikatelů při pronikání na zahraniční trhy.

Jednotlivé oblasti podpory mohou být různě významné pro podniky působící v různých oborech podnikání využívající při své podnikatelské činnosti různé řemeslné profese.

Small Business Act: V současné době probíhá na stránkách Evropské komise veřejná konzultace k dokumentu Small Business Act (česky nazýváno Zákon o drobném podnikání). Small Business Act by se měl stát komplexním dokumentem sjednocujícím principy a konkrétní opatření, která alespoň rámcově zjednoduší a vylepší podmínky MSP, a tím přispějí ke stimulaci jejich rozvoje a konkurenceschopnosti ve světě. K jeho schválení by mělo dojít v červnu 2008. Pravidla volné soutěže na trhu ve svém důsledku znevýhodňují malé a začínající podniky, bez ohledu na kvalitu jejich nabídky. Kontrakty, které by malé a střední inovativní firmy realizovaly stejně dobře nebo lépe, tyto firmy nezískají, často pouze kvůli předsudkům souvisejícím s velikostí či dobou působení MSP na trhu. Pozitivní diskriminace malých a středních podniků musí být implementována správně, nestačí ji pouze deklarovat. Malým a středním podnikům je třeba poskytnout příležitosti, jak ji využít, a to např. prostřednictvím opatření zajišťujících jejich přístup k veřejným zakázkám, a tedy dalším kapitálovým zdrojům pro růst, inovace a jejich produktivitu. Koncept pozitivní diskriminace MSP musí být vnímán jako průřezový a přijímaná opatření na úrovni EU nesmí ztěžovat podnikatelské prostředí MSP. Small Business Act by měl vést k tomu, že principy „think small first“ – „mysli nejdříve na malé“ budou zahrnuty průřezově do všech relevantních politik, což přispěje k ulehčení podnikání v rámci EU a růstu konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.


www.komora.cz

Stránka 3 z 6


Vytváření lepších rámcových podmínek pro rozvoj drobného malého a středního podnikání Vytváření takových podmínek by mohlo kromě modernizace a zjednodušování legislativy zahrnovat například: zlepšení přístupu MSP k informacím relevantním pro jejich podnikatelskou činnost, včetně informací o dostupných programech podpory; přiměřenou ochranu zejména drobných a malých podnikatelů v hospodářské soutěži; zlepšení přístupu MSP k účasti na realizaci dodávek zboží a služeb v rámci veřejných zakázek.

Novela živnostenského zákona Poslanecká sněmovna schválila 13. února ve třetím čtení novelu živnostenského zákona, kterou předložil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Pokud novelu ve standardní lhůtě schválí horní komora Parlamentu a následně ji podepíše prezident, vstoupí v účinnost s vysokou pravděpodobností k 1. dubnu, jak zákon předpokládá. Nejvýznamnější změny: Průkazy živnostenského oprávnění nahradí jediný dokument, výpis z živnostenského rejstříku, a podnikatel tak bude moci prokazovat oprávnění k provozování více živností jediným dokladem. V souvislosti s tím se sníží poplatky související se vstupem do podnikání a s ohlašovanými změnami. V současné době existuje 125 volných živností s 622 předměty činnosti. Nově se zavádí jediná volná živnost s 80 obory s tím, že podnikatel pouze oznámí obor činnosti, který bude v rámci této živnosti vykonávat.

Podpora vzniku nových firem či živností Podpora vzniku nových firem by měla být zajišťována především zlepšením dostupnosti „startovacího“ kapitálu, zjednodušením podmínek pro vstup do podnikání, zajištěním dostupnosti potřebné rekvalifikace.

Snižování administrativní zátěže podnikání Snižování administrativní zátěže je trvalým zájmem MSP a opatření k jeho dosažení mají plnou podporu Hospodářské komory České republiky. Jako podstatné se jeví důsledné uplatňování hodnocení administrativní zátěže vyplývající z jakékoli regulace, včetně regulace vycházející z legislativních změn a sledování možností poskytnutí účelných úlev z administrativních požadavků pro MSP.

Nově se ruší místní příslušnost živnostenských úřadů. V souladu s možnostmi, které poskytuje informační systém živnostenského rejstříku, budou podnikatelé moci ohlašovat živnosti, podávat žádosti o koncesi a plnit své ohlašovací a oznamovací povinností na kterémkoli obecním živnostenském úřadě na celém území České republiky. Výhodou bude snížení nákladů a ve střednědobém horizontu také vnesení konkurence mezi živnostenské úřady. Oznamovací povinnost podnikatele vůči živnostenským úřadům se bude týkat jen změn takových údajů, které nejsou živnostenské úřady schopny získat z databází, které má veřejná a státní správa k dispozici. Pro začínající podnikatele se výrazně snižují nároky na povinnou praxi. Pokud se podnikatel prokáže vzděláním v oboru, může začít podnikat okamžitě, vystudoval-li příbuzný obor, nebo se rekvalifikoval, bude stačit jednoroční praxe v oboru, pokud nemá potřebné vzdělání v oboru, bude moci začít podnikat po doložení šestileté praxe v oboru.


www.komora.cz

Stránka 4 z 6


Posílení inovačního potenciálu MSP Posílení inovačního potenciálu MSP je třeba podpořit především podporou jejich účinné spolupráce s výzkumnými pracovišti, zprostředkováním informací o nových dostupných technologiích a kapacitách specializovaných výzkumných ústavů, zlepšením dostupnosti licencí a nepatentovaného know-how a rozvojem v oblasti informačních a komunikačních technologií, včetně odborné přípravy příslušných zaměstnanců a manažerů.

Zlepšení dostupnosti kapitálu, včetně rizikového, ve prospěch inovací Zlepšení dostupnosti kapitálu předpokládá generaci rizikového kapitálu a může k ní přispět i daňové zvýhodnění fondů rizikového kapitálu. Realizaci inovačních záměrů bude vhodné podpořit úvěry, resp. zvýšení jejich dostupnosti s využitím účelových bankovních záruk. Zlepšení finanční situace MSP lze rovněž dosáhnout především restrukturalizací daní a daňovým zvýhodněním některých jejich aktivit.

Evropská iniciativa pro rozvoj mikroúvěru na podporu růstu a zaměstnanosti Cílem navrhované iniciativy je rozvoj mikroúvěru v Evropské unii v rámci Lisabonské strategie a jde o další krok navazující na sdělení Komise „Financování růstu malých a středních podniků – evropský přínos“. Doporučuje vytvoření specializované podpůrné struktury pro mikroúvěry, která by rozvíjela poradenství nezbytné pro podporu příjemců mikroúvěrů zakládajících si podnik a pracovala na rozvoji osvědčených tržních postupů vytvořením zvláštní značky pro mikroúvěr a vypracováním pokynů pro správné chování. Dalším cílem iniciativy je zlepšit poskytování kapitálu, a proto navrhuje vytvoření fondu pro mikroúvěry, který by pomohl financovat úvěrovou činnost nebankovních mikrofinančních institucí. Tato iniciativa je v souladu s politikou Evropské unie na podporu podnikavosti a iniciativního přístupu v hospodářské oblasti, na podporu „flexikurity“, sociálního začleňování nevýhodněných osob a rozvoje lidského kapitálu a obnovy sociálních vazeb založených na důvěře, které jsou v souladu s pravým smyslem slova „úvěr“. Očekávané důsledky této iniciativy by se zpočátku projevily povzbuzením podnikání a tvorby pracovních míst s přímými a nepřímými účinky na růst. V zemích, které mají velké etnické menšiny, například ve střední Evropě, nebo přijímají velké počty přistěhovalců, by mohl mikroúvěr hrát významnou úlohu v integrování příslušných skupin jak ekonomicky, tak sociálně.

Zajištění účinné podpory drobných, malých a středních podnikatelů při pronikání na zahraniční trhy Zajištění takové podpory by se mělo opírat především o dostupnost informací o vývoji na zahraničních trzích, zprostředkování obchodních kontaktů a o podporu při zajišťování účasti drobných a malých podnikatelů na zahraničních výstavách a veletrzích, včetně výstav a veletrhů specializovaných na prezentaci řemeslné výroby, včetně výroby zakázkové.


www.komora.cz

Stránka 5 z 6


Boj proti nedeklarované práci Nehlášená práce je ve sdělení Evropské komise z října 2007 definovaná jako „jakákoliv placená činnost, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, s přihlédnutím k rozdílům v systému regulace členských států“. Tato definice spojuje nehlášenou práci s daňovým podvodem a/nebo podvodem v oblasti sociálního zabezpečení a zahrnuje nejrůznější aktivity od neformálních služeb pro domácnost až po nelegální práci prováděnou osobami, které neoprávněně pobývají v některém členském státě, ale nezahrnuje trestnou činnost.

Průzkum v deseti zemích Evropské unie zaměřený na oblast stavebnictví ukázal, že deset až patnáct procent hrubého domácího produktu vytvořeného ve stavebnictví vyrábí nedeklarovaná práce. Je třeba si uvědomit, že takové „obcházení“ systému sociálního zabezpečení bude mít v budoucnosti pro OSVČ realizující v produktivním věku nedeklarovanou práci dopad v podobě velmi nízkého důchodu.

Uvedené sdělení Komise lze jako celek uvítat, přitom je nutno ale zdůraznit, že: u definice nehlášené práce je třeba jasně diferencovat mezi legálně provozovanou, ale nehlášenou činností, a na druhé straně trestní (nelegální) činností, která nemá být označována jako „nehlášená práce“ ale jako „nezákonná činnost“; je třeba jasně identifikovat instrumenty (nosiče), jejichž prostřednictvím dochází k nehlášené práci, v této souvislosti nelze považovat institut flexibilních smluv jako takový a formu práce samostatně výdělečně činných za „nosič“ ve výše uvedeném smyslu; nehlášená práce má jasně sektorovou dimenzi, viditelnou zejména v sektoru služeb pro domácnosti a ve stavebnictví.

„Chceme-li s tímto problémem účinně bojovat, pak je třeba zaměřit se za prvé na daňové sazby, tedy náklady na pracovní sílu. Čím budou

Hospodářská komora České republiky v souladu se sdělením Komise, pozičním dokumentem UEAPME a ve smyslu závazků stanovených v Etickém kodexu člena Hospodářské komory České republiky podporuje následující nástroje boje s nehlášenou prací:

nižší, tím méně prostoru bude pro nelegální

snížení ekonomické atraktivity nehlášené práce v oblasti daňových a sociálních výhod; zjednodušení a zreformování administrativy a snížení nákladů; úzká spolupráce kontrolních orgánů s návazností na mechanizmus sankcí; nadnárodní spolupráce mezi členskými státy; informační kampaň s cílem odradit od nehlášené práce a zajistit tak dostatečné zabezpečení v důchodu.

méně bude opět prostoru pro práci nelegální.

práci. Za druhé je tu otázka rigidity trhu práce. Jestliže potřebuji pracovní sílu jen na sezónní práci, pak mi příliš rigidní trh situaci velmi ztěžuje. Čím liberálnější trh práce bude, tím My chceme jít cestou liberálního trhu práce…“

Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí


www.komora.cz

Stránka 6 z 6

1. Dostatek kvalifikované pracovní síly 2. Podpora drobných a malých podnikatelů

Recommend Documents