mak9/
1
Makroekonomie 2 MAK I : kapitálový trh Kapitálový trh = trh s cennými papíry, akciemi a s dluhopisy, . . . … případně a s jejich deriváty : futures : standardizovaná smlouva o budoucí smlouvě o prodeji k nějakému datu s (předem) danou cenou forward : nestandardizovaná futures opce : právo (ne povinnost !!) koupě nebo prodeje k nějakému datu s (předem) danou cenou swap : prodej se smlouvou budoucí o odkupu (se započtení % preference likvidity resp. úroku) Pozn. : Swapovou operací je půjčka ČNB komerční bance repooperací na základě reposazby Pozn. : V ČR trh s deriváty akcií a dluhopisů slabší, ale význam roste (v USA se na to specializuje Chicagská burza a jde o velmi významnou část kapitálového trhu) Pozn.: futures, options a swapy lze používat i na komoditním (Chicag.burza) či deviz. trhu – i v ČR (např. foreign currency swap). 3. Úkolem kapitálového trhu je poskytovat finance podnikům, jde tedy o substitut bankovních služeb poskytnout finance státu poskytnout centrální bance nástroj monetární politiky (k operacím CB) je substitutem k úspor. účtům: hypotéční zástavní listy umožní kolekt. spoření (spekulaci) – zejména otevřené podílové fondy 1. 2.
4. Specifika kapitálového trhu : dvojí ceny : nominální a tržní. Není -li zájem, může jít o bezcenný cenný papír existuje výrazná informační nesymetrie (emitent má více informací než investor) proto na KT kontrola státu, zda se této informační převahy Jde o : o kontrolu aktivit subjektů na KT, o pravidla omezující např. vlastnický podíl fondu na podniku (20 %), podíl portfolia fondu připadající na cenné papíry jednoho podniku (10%). Specifika českého kapitálového trhu : roli financování podniků plní kapitálový trh minimálně (v USA až 50 %) menší koncentrace vlastníků (v USA 1/100 akcionářů drží 60 % akcií, 5/6 domácností mimo kapitálový trh, u nás dík kupón. privatizaci rozptýlené vlastnictví (spread ownership) státní kontrola s problémy (pozdě, sporná legislativa, nestandardní problémy) 5.
dlouho neexistoval trh s deriváty (zahájil v říjnu 2006)
Lze vyzrát na kapitálový trh? Asi ne. Přesto existují návody : neprodávej (kupuj), když kurz stabilně klesá prodávej při prvním (druhém) zakolísání dej na rady expertů nedrž dlouho na trhu technická analýza, Elliotovy vlny
6.
7.
Existují mýty o rychlém zbohatnutí: lidé s přehledem vydělají, lze vydělat na tajné informaci . Ale : vše podstatné se prozradí (teorie efektivního kapitálového trhu), navíc hrozí záměrná dezinformace
mak9/
2
lze vydělat na rychlosti informace (1815 Rotschild věděl o 24 hodin dřív o porážce Napoleona u Watterloo a vydělal na tom). Ale : dnes to nejde vydělá se na informaci o náladě na KT (ale : vydělat lze spíše na protisměrné, tj. riskantní strategii) lze vydělat na rozdílu cen (burza – RMS): snad někdy, dnes vzhledem k výši poplatků těžko, rozdíly jsou jen u méně likvidních, kde je velké riziko lze vydělat na znalosti sofistikovaných metod analýzy KT (Black-Scholesův model, technická analýza pro případ nedostatku dat (neveřejné informace, "psychologie trhu, majetkové pohyby). Ale: 1. lze spekulovat na to, že hodně spekulantů použije stejný model a využít této skutečnosti, což může uživatele takového modelu spíše poškodit. 2. lze rozšířit chybné informace tak, aby sofistikovaný model přinesl výhodu tomu, kdo dává chybnou informaci, na úkor uživatelů modelu Poznámka: takovéto spekulace, případně spekulace na získání majority a její zneužití, představují svého druhu selhání tržního mechanismu, neboť nevedou k zefektivnění alokace zdrojů, ale naopak. 8.
Uznávaná pravidla : je dobře diverzifikovat portfolio (sníž. pravděpodobnosti ekon. zániku: ne všechna vajíčka v jedné ošatce) pod určitým objemem se nevyplatí obchodovat (vysoké poplatky), proto kolektivní investování (podílové fondy, mutual funds – viz níže)
9.
Kapitálový trh má dvě součásti: primární : emise akcií sekundární : obchodování s akciemi
10.
Subjekty na KT : a) organizátoři trhu : burza,RMS,SCP b) prostředníci:brokerské firmy c) prodáv. akcionáři (majitelé akcií) d) investoři (poptávající akcie) e) emitenti cenných papírů (stát, obce, privátní firmy) f) podílové a investiční fondy (akcionáři a investoři zároveň). Ty jsou otevřené (povinnost fondu odkoupit) či uzavřené (obchodované jen na sekundárním trhu) akciové, dluhopisové, peněžní, fondy fondů s různou likviditou (čím vyšší likvidita, tím nižší výnos) g) státní dozor (ČNB, dříve Komise cenných papírů, ještě dříve odbor MF)
11. Ke kapitálovému trhu patří i prodej podniků neobchodovaných na burze (zde ovšem absentuje státní kontrola) 12. Burza cenných papírů Praha,a.s. : Založena 1992, zahájila 6.4.1993 1993: 1000 emisí z 1. vlny kupón.pr. 1995: 800 emisí z 2. vlny kupón.priv. nyní: 153 emisí obchod jen prostřednictvím brokerů (v RMS můžete obchodovat přímo) je na "členském principu": členové jsou zároveň majiteli (české banky, vlastněné nyní významnými evropskými peněžními ústavy)
mak9/
3
Akcie na burze jsou rozlišeny podle kvality resp. podle objemu obchodů SPAD(systém podpory akcií a dluhopisů)-nejlepší akcie (tzv. blue chips) Kobos (ostatní průběžně obchodované) ostat. akcie s 1x denně vyhláš. kurzem Různé části dávají různou povinnost informovat (čím výše, tím víc povinností informovat) (informace od emitenta) 13.
14. Burza denně poskytuje údaje (inf. o jednotivých emisích od burzy): tržní kapitalizace (počet akcií krát cena akcie) likvidita : průměrný denní objem obchodů vývoj likvidity(týdenní / měsíční) trend : velikost a doba růstu v % (očištěno od menší výchylky) zlom : aktuální odchylka od trendu P/E (price earning ratio) : cena akcie / čistý zisk na akcii D/Y (dividend/yield) : dividenda / kurz % z emise(jaká část zobchodována) Většinu (80%) obchodů na burze tvoří dluhopisy.
15.
16. Pro kolektivní investice jsou určeny otevřené podílové fondy (peněžní, akciové, dluhopisové, smíšené, fondy fondů) 17. Indikátory burzy: burzov. indexy 100 - hodnota nějakého "koše" cenných papírů k určitému datu Oficiální indexy : PX 50 pro burzu (50 dlouhodobě nejvýznam. akcií) od r. 1994 (=1) RM 30 pro RMS (30 nejobchodovanějších akcií ) Další indexy : PX D – index akcií ze SPAD sektorové (firmy z daného odvětví) komerční s marketingovým významem (Komero, HN Wood,.....) CoreActiveCz index českých státních a podnikových dluhopisů porfoliový DAK index České televize výnosové indexy dluhopisů a podílových fondů V cizině : nejznámější Dow-Jonesův index (Dow-Jhones Industrial Average) (30 hlavních titulů new-yorkské burzy) Nasdaq – index všech titulů obchodovaných na trhu Nasdaq (zejména firmy z odvětví informatika, R+D) (index všech obchodovaných titulů) DAK 30 index frankfurtské burzy
FTSE 100 index londýnské burzy
Problémy pražské burzy : nevytvořila primární trh, kde by se podniky ucházely o kapitál vlády preferovaly prodeje "celých balíků" strategickým investorům ubývá nebankovních obchodníků (malá konkurence ovlivňuje kvalitu služeb) nepodařila se spolupráce s burzami v Bratislavě,Varšavě,Budapešti, Lublani. Scházejí se , ale bez výsledků hrozí pohlcení např. Euronext (spojené burzy Paříže, Bruselu a Amsterdamu či Xetra (frankfurtská burza) 18.
mak9/
4
19. Osobní finanční strategie: několik pravidel (Samuelson 2004): Poznejte své investice: prostudujte historii firmy (fondu), kam uvažujete o investici. zjistěte si postavení firmy v mezinárodním srovnání, čtěte diskuse o perspektivách daného odvětví, nevěřte všemu, co čtete, může jít o chyby nebo dokonce o záměrnou dezinformaci, Buďte skeptičtí k postupům, které tvrdí, že nalezly rychlou cestu k úspěchu (technická analýza). Předtuchy ani astrologie nepomáhají. Diverzifikujte do širokého spektra investic – různé běžné akcie, obligace, nemovitosti, domácí i zahraniční cenné papíry – znáte-li moderní teorie portfolia, je možné dosáhnout dobrých výnosů při minimalizaci rizika ztrát. Vyberte si investice podle vašeho vztahu k riziku. Bonmot: investice jsou kompromisem mezi tím dobře jíst a dobře spát. Vezměte si ale k srdci varování jednoho z největších finančníků Ameriky, Bernarda Barucha: „Jste-li připraveni vzdát se všeho ostatního, studovat celou historii a pozadí trhu a všechny důležité společnosti, jejichž akcie jsou ve hře, stejně důkladně jako student medicíny studuje anatomii, jste-li schopni toto všechno udělat a navíc, máte-li chladné nervy velkého hráče, šestý smysl jasnovidce a odvahu lva, jen pak máte určitou naději na kapitálovém trhu uspět.“. Proto spíše: Uvažujte o fondech, kde ovšem asi rychle nezbohatnete (ale získáte vyšší výnosy než u úsporových účtů) a vyhnete se vysokému riziku a vysokým makléřským poplatkům
MAK II : nezaměstnanost 1. Vadí, přesto : nulová nezaměstnanost není ideálem, velmi nízká nezaměstnanost může být "žitím na úkor budoucnosti“. 2. Poznatek z mikroekonomie : není pravda wwmin (Marx), ale wp.MPpráce (hodnota mezního produktu práce). 3. Ale : práce specifický zdroj, který se umí zasadit o své zvýhodnění , tj. wp.MPpráce 4. Míra nezaměstnanosti souvisí s důchodem resp. jeho růstem. Empiricky vypozorováno : o
Okunův zákon : s 2% nárůstem GDP/GDPpot klesne U o 1%
o
pokud roste GDP rychleji než trend, klesá nezaměstnanost. Jinak roste (i při růstu GDP)
5.
Kolik stojí nezaměstnanost ? Odhady : 4 - 10 % GDP 6. Otevřené otázky:
nakolik je nezaměstnanost dobrovolná? nakolik U souvisí se štědrostí státu? nakolik U souvisí se silou odborů jak souvisí nezaměstnanost s inflací
7. Měření míry nezaměstnanosti : na základě evidence na úřadech práce pomocí výběrového šetření 8.
Definice míry nezaměstnanosti U : rozdělení obyvatelstva do tří skupin :
A. zaměstnaní (včetně tč. v pracovní neschopnosti, na dovolené, stávkujících)
mak9/
5
B. nedobrovolně nezaměstnaní, aktivně hledající práci, evidovaní na pracovním úřadu, neodmítající nabídky a vyvíjející předepsané zákonem dané specifické úsilí C. ostatní (37 %v ČR) : nejsou nezaměstnaní, ale nenabízejí aktivně práci : o o o o
studenti důchodci ženy a muži v domácnosti zrezignovavší nezaměstnaní
9. Míra nezaměstnanosti : podíl nedobrovolně nezaměstnaných z těch, kteří chtějí (při dané mzdové úrovni) pracovat Míra nezaměstnanosti :
w
DL A
U
B AB
SL B C
L0
L
DL - poptávka po práci SL - nabídka práce w - cena práce (mzda) L0 - počet práceschopných A - zaměstnaní B - nedobrovolně nezaměstnaní C - dobrovolně nezaměstnaní 10. Problematická místa v definici (aby vystihovala co nejlépe problém nemožnosti sehnat práci):
částečné úvazky vícenásobné úvazky pracující na černo pendleři pracující důchodci diskusnost „nedobrovolnosti“: o o o o o
kdo se dobrovolně rozhodl pracovat v sezónním zaměstnání je mimo sezónu pokládán za nedobrovolně nezaměstnaného frikční nezaměstnanost: lidé, kteří se dobrovolně rozhodli pro změnu zaměstnání regionální či strukturální nedobrovolná nezaměstnanost může být důsledkem neochoty dobrovolně se stěhovat nebo rekvalifikovat tedy: nejde o nulajednotkovou ochotu či neochotu, ale o míru toho, nakolik jde o dobrovolnou volbu a nakolik o donucení okolnostmi, přitom ani dobrovolně nezaměstnaný nemusí být osobou práce se štítící, ale např. preferuje studium, péči o potřebné blízké apod.
11. Ale : všeobecně se definice U = B / (A + B) přijímá, někdy modifikuje (očišťuje o sezónní vlivy ap.) 12.
Typy nezaměstnanosti :
mak9/
6
frikční (související s dobrovolnou změnou zaměstnavatele). Typický znak : nízká průměrná doba nezaměstnanosti, sezónní (zemědělství, stavebnictví), strukturální : jen v některých profesích (např. při útlumu odvětví) regionální : jen v některých regionech cyklická : jako důsledek celkové recese (nízké agregátní poptávky po práci)
13. Příčiny strukturální U mohou být objektivní a definitivní: profese sazeče, dělníci v továrně na nářadí do auta, profese cenzora (?definitivní-snad) 14. U všech typů (i u cyklické) (diskriminace) podle o o o o
věku (ohrožení starší, čerství absolventi), vzdělání (ohrožení málo vzdělaní), pohlaví (ohrožené ženy), etnického původu - diskriminace daná předsudky nebo zkušeností poptávajících na trhu práce. Stát s tím bojuje, obvykle málo úspěšně
15. Odlišné pohledy na příčiny nezaměstnanosti: o
Marxův: nezaměstnanost v důsledku práce šetřících inovací a hlavně rychlejšího nárůstu počtu uchazečů o práci (migrace z venkova do měst) oproti nárůstu kapitálu,
o
klasický: zaměstnanci vytlačí mzdy nad hodnotu mezního produktu práce, nerozumný stát zdaní vysoko práci (namísto spotřeby)
o
keynesiánský: vzniká mezera mezi úsporami a investicemi v důsledku toho, že tyto dvě veličiny (jejichž rovnost je podmínkou maroekonomické rovnováhy) mají odlišné determinanty (úspory psychologické, investice úrokovou míru)
16. Mikroekonomické zdůvodnění U : nepružnost cen zdola (po nárůstu těžko zpět) síla odborů, která vede k vyšší ceně práce než odpovídá ceně srovnávající nabídku a poptávku (tj. k ceně nad hodnotou mezního produktu práce). Proto jsou pracovní zdroje nahraženy relativně levnějšími substituty (zejména kapitálem)
Mak III: Inflace 1.
Inflace = ztráta kupní síly peněz plošné zvýšení celkové cenové hladiny 2. Měření inflace : pomocí cenových indexů, vyjadřujících úroveň cenové hladiny resp. její nárůst za poslední rok (měsíc, kvartál..) : CPI (index spotřebitelských cen) PPI (index cen výrobců) o všech výrobců o v průmyslu o v zemědělství o v lesnictví o stavebních prací o tržních služeb IPD (implicitní cenový deflátor): vyjadřuje, kolikrát je vyšší nominální než reálný GDP
mak9/
7
Konstrukce CPI, PPI :V obou případech vyjadřuje, kolikrát je letos loňský koš dražší než loni
Q PI Q i
i
i 0
p 1i
i 0
p i0
i-index komodity, pi počát.cena pi koneč.cena Qi počát.objem - koš komodit 0 1 , 0 ,
rozdíl : u CPI ceny včetně DPH a spotřební daně, u PPI nikoliv Konstrukce IPD:
Q IPD Q i
i
i 1
p 1i
i 1
p i0 i
i i i - index komodity,-všechny položky GDP p0 počát.cena p1 koneč.cena , Q0 koneč.objem
3. Běžné míry roční inflace T - rok (v době měření inflace) j - měsíc a) procentní nárůst cenové hladiny za poslední rok PI T 1 100% PI T 1
b) průměr procentních nárůstů typu a) za posledních dvanáct měsíců,
1 11 PI Tj 1 100% 12 j0 PI Tj 1 Tj - čas j měsíců před časem měření inflace T
4.
Problémy indexních čísel: mění se váhy (podíl komodit v koši) mění se kvalita statků (např. PC)
5. Mýty spojené s inflací : inflace = zdražení (pokud rostou mzdy stejně rychle nebo rychleji, tak nikoliv) inflace = chudnutí (ne : reálné mzdy často v konjunktuře, kdy je vyšší inflace, rostou a naopak při krizi s nízkou inflací reálné mzdy často stagnují či klesají) na inflaci vždy prodělávají spotřebitelé a vydělávají výrobci (neplatí : např. výrobci nemohli za 5 let zvýšit ceny) inflace vždy nejvíc dolehne na vdovy a sirotky : neplatí, sociální platby se obvykle indexují automaticky a proto inflace více postihuje mzdy. !!!! Ale růst spotřebitelských cen je v ČR 90. let vyšší u důchodců (65%) než u zaměstnanců (51%). Je to dáno nestejným košem.
Ale : na inflaci vydělají spíše mladí (inflace přerozděluje bohatství) a (obvykle dlužníci) 6. Inflace se pohybuje do 90. let (s výjimkou velké světové krize 30. let) jako "líný pes": cenová hladina stále rostla, v krizi pomaleji, v konjunktuře rychleji. Ale: v 90. letech deflace v Japonsku, Švédsku. 7. Stupně inflace : umírněná (jednociferná) (neškodí, neničí ochotu podepisovat dlouhodobější smlouvy, neničí důvěru v peníze pádivá (dvou i tříciferná) : poruchy v alokační efektivnosti, snížení chuti investovat (zejména ze strany zahraničních investorů), poruchy na KT,
mak9/
8
indexace smluv resp. částečná dolarizace pádivá inflace postihla i GB, Francii v době ropného šoku ale : i země s 200 % inflací někdy vykazovaly růst (Brazilie, Izrael)
6
hyperinflace (Německo 1922-23: 3,25×10 %, Maďarsko 1946: 4,19×10 6
15
Řecko 1941: 5×10 %, Jugoslávie 1993-94: 5×10
16
%,
%.
Důsledky hyperinflce naturální směna 100 % dolarizace přerozdělení bohatství riziko nástupu totality 8. Nakolik vadí inflace ? Rozhoduje nejen její výše, ale i : vyrovnanost (zda zhruba plošně pro celou ekonomiku) anticipovanost k tomu : neškodí nízká vyrovnaná anticipovaná inflace ale i inflace nad 4% může zavřít dveře do EMU) 9. Nástroje antiinflační politiky : omezení vládních výdajů revalvace měny drahé peníze : vysoká reposazba ČNB (resp. snížená peněžní nabídka) cenová regulace ( regulované ceny energie, nájemného, zákaz zvyšovat ceny neroste-li produktivita ..) otevření ekonomiky (konkurence sníží ceny tuzemských monopolů) demonopolizace snížení (zejména nepřímých) daní 10. Phillipsova křivka - substituční teorie inflace a) vyšší U snižuje sílu zaměstnanců, tím i mzdy a náklady tlačenou inflaci b) vyšší míře nezaměstnanosti U odpovídá nižší disponibilní důchod DI, proto i nižší agregátní poptávka AD a tedy i nižší poptávkou tažená inflace Phillipsova křivka:
i
1% 1%
a%
b%
U
11. Proč konvexnost ? náklady tlačená inflace klesá s rostoucím (absolutním) počtem nezaměstnaných. také poptávkou tažená inflace klesá s rostoucím (absolutním) počtem nezaměstnaných , neboť klesá s klesajícím disponibilním důchodem DI.
