1. díl brožury pojednává o stavbě a funkci srdce, rizikových faktorech, diagnostice, první pomoci a léčbě u anginy pectoris a srdečního infarktu

1. díl brožury pojednává o stavbě a funkci srdce, rizikových faktorech, diagnostice, první pomoci a léčbě u anginy pectoris a srdečního infarktu.

Obsah 1 Úvod – malá motivace ke vzdělávání......................................................... 4 2 Jak vypadá a funguje srdce a krevní oběh? ................................................. 5 3 Co je ateroskleróza („kornatění“ tepen)? .................................................... 8 3. 1 Může sklerotický plát v tepně vymizet nebo se aspoň zmenšit? ....... 11 4 Co je ischemická choroba srdeční (ICHS)? .............................................. 11 5 Co jsou to rizikové faktory ICHS? ........................................................... 12 5. 1 Jak je to s cholesterolem?................................................................ 13 5. 1. 1 Jak se připravit na odběr krve k vyšetření cholesterolu?........... 14 6 Co je a jak se projevuje angina pectoris?.................................................. 14 6. 1 Jak se zachovat při angině pectoris?................................................. 16 6. 2 Jak lékař zjistí, zda skutečně trpíte anginou pectoris?....................... 16 6. 3 Jak se připravit na plánovanou koronarografii? ................................ 21 6. 4 Co se bude dít během koronarografie? ............................................. 22 6. 5 Co se mnou bude a co budu muset dodržovat po koronarografii?...... 25 7 Může dojít při angině pectoris k nevratnému poškození srdce? ................. 26 8 Nejčastější léky, které Vám může lékař předepsat při ischemické chorobě srdeční ........................................................................................................ 27 8. 1 Nitráty a jak je správně užívat?........................................................ 27 8. 2 Co, když dostanu bolesti na hrudi a nemám k dispozici nitrát? ......... 28 8. 3 K čemu je dobrý Acylpyrin?............................................................ 28 8. 4 Něco o betablokátorech ................................................................... 29 8. 5 Inhibitory ACE ............................................................................... 29 9 Co dělat, když dostanu srdeční infarkt?.................................................... 30 9. 1 Úvodem o srdečním infarktu ........................................................... 30 9. 1. 1 Srdeční infarkt s netypickými příznaky – velice zrádný! .......... 32 9. 2 Před příchodem lékařské pomoci ..................................................... 32 9. 2. 1 Co dělat, pokud postižený upadne do bezvědomí..................... 32 9. 2. 2 Zdůvodnění nutnosti rychlého zásahu...................................... 36 9. 3 Jak na infarkt svépomocí – případ, který by se mohl stát každému ... 36 9. 4 Možnosti záchranné služby ............................................................. 38 9. 5 Důležité: ......................................................................................... 38 9. 6 Přijetí do nemocnice........................................................................ 38 9. 6. 1 Proč nejsem převezen(a) do kardiocentra ihned, když invazivní léčba je rychlejší a účinnější? ............................................................. 39 9. 7 Co je PTCA (nebo nověji PCI)? ...................................................... 39 9. 8 Pobyt na koronární jednotce ............................................................ 41 9. 9 Propuštění z koronární jednotky ...................................................... 42 10 Operace srdce pro ischemickou chorobu srdeční ................................... 43 10. 1 Předoperační příprava na plánovanou operaci srdce ....................... 44 10. 2 Co se děje při operaci srdce? ......................................................... 45

2

10. 3 Co se mnou bude po operaci srdce? ............................................... 46 10. 4 Některé další pokyny..................................................................... 46 11 Může mít bolest na hrudi i jinou příčinu, než je ischemická choroba srdeční? ...................................................................................................... 47 11. 1 Bolesti „od páteře“ ........................................................................ 47 11. 2 Co se skrývá pod pojmem plicní embolie? ..................................... 48 11. 3 Bolesti žlučníku, žaludku a „zaražené větry“ ................................. 48 11. 4 Onemocnění jícnu ......................................................................... 49 11. 5 Pneumotorax – známý neznámý pojem .......................................... 49 11. 6 Závěrem o bolestech na hrudi ........................................................ 49 12 Co najdete ve 2. a 3. dílu této brožury .................................................... 50 13 Použité zdroje........................................................................................ 51 13. 1 Knihy, brožury a časopisy ............................................................ 51 13. 2 Internetové a elektronické zdroje textů.......................................... 52 13. 3 Internetové a elektronické zdroje obrázků..................................... 52 14 Seznam obrázků .................................................................................... 53 15 Seznam tabulek ..................................................................................... 54

3

1 Úvod – malá motivace ke vzdělávání Tato brožura je určena pro pacienty, kterým lékař oznámil, že trpí anginou pectoris nebo prodělali srdeční infarkt, a také pro jejich blízké. Ve 20. století v ČR a také v celé Evropě velmi vzrost počet onemocnění a úmrtí na choroby srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění). Někomu se to zdá až děsivé, ale podle statistických údajů tvoří úmrtí na onemocnění oběhové soustavy 46 % ze všech úmrtí u mužů a 56,8 % u žen. Ve 20. století a zvláště v jeho 2. polovině se progresivně a velmi úspěšně rozvíjela diagnostika, léčba a do jisté míry i prevence chorob srdce a krevního oběhu a tento trend dále postupuje i ve 21. století (s větším důrazem na prevenci). Bez nadsázky můžeme říci, že stejně progresivně v minulém století narůstal také výskyt srdečně-cévních onemocnění, tudíž v současné době je úmrtnost na tyto choroby daleko vyšší než před sto lety, a to i přes vyspělou léčebnou a preventivní péči. Po celou dobu existence zdravotnictví bylo úkolem lékařů, ale také sester a rehabilitačních pracovníků, kromě péče o pacienta, také jisté poučování, vzdělávání a výchova (odborně edukace) nemocných i zdravých občanů o chorobách, zdravém způsobu života a prevenci. Jistě mnozí namítnete, že problematice edukace pacientů se zdravotníci věnují velmi okrajově a neorganizovaně. Většinou máte pravdu. V posledních letech můžeme i u nás pozorovat jisté zlepšení. To klade nároky také na pacienty, aby předkládané informace a rady přijímali, ptali se na vše, čemu nerozumí a aby se podle toho řídili. Tím se pacient spolupodílí na řízení léčby, prevence a životního stylu. Bylo prokázáno, že takovýto vztah zdravotníků a pacientů vede k lepší spokojenosti i lepšímu zdravotnímu stavu pacienta (uživatele zdravotní péče), než kdyby pouze pasivně přijímal rady zdravotníků a nevěděl pořádně, jakou chorobou trpí a proč má něco dodržovat. V současné době každý jistě chápe, že např. člověk s cukrovkou musí dobře znát dietu, umět si píchat inzulin, měřit hladinu cukru v krvi, rozpoznat komplikace své choroby a mnohé další. Podobně aktivně by se měl ke své chorobě postavit také nemocný s kardiovaskulárními chorobami. 4

Diagnóza anginy pectoris a stavu po srdečním infarktu je dost velkým zásahem do života téměř každého člověka a vyžaduje určité změny, kterými se nemocný musí řídit po zbytek svého života. Je tedy nezbytně důležité, aby všichni nemocní (je vhodné, aby také jejich nejbližší příbuzní a přátele) věděli, jaké změny ve svém životě a životním stylu musí učinit a dodržovat. Právě k tomu by Vám měla posloužit celá brožura.

2 Jak vypadá a funguje srdce a krevní oběh? Srdce (viz obrázky 1 a 2) je dutá svalová pumpa, která svými rytmickými a pravidelnými stahy neustále přečerpává krev do celého těla a tím umožňuje její obíhání v cévách. Skládá se ze dvou síní (správněji předsíní) a dvou komor: levá a pravá síň, levá a pravá komora. Aby se srdeční sval stahoval koordinovaně a rytmicky, obsahuje systém uzlů a vodivých vláken, které zabezpečují vznik a převod elektrických podnětů (stimulů). Na základě těchto stimulů se stahují nejdřív srdeční síně, (krev proudí do komor) a následně srdeční komory (krev putuje do celého těla). Z výše uvedeného lze odvodit, že srdce pracuje automaticky. U dospělého člověka se stahuje v klidu kolem 70 tepů za minutu. Nervový systém pouze zrychluje a zpomaluje frekvenci (rychlost) a sílu srdečních stahů podle aktuální potřeby organismu. Při fyzické a psychické zátěži srdce zvýší rychlost a sílu stahů a tím se až několikanásobně zvýší množství krve přečerpané krevním oběhem. Srdeční sval potřebuje pro svou náročnou práci rovněž bohaté krevní zásobení. To je zajištěno dvěma věnčitými (koronárními) tepnami, které vycházejí z aorty – hlavní tepny srdce. Věnčité tepny se větví v srdečním svalu a dodávají mu tolik potřebný kyslík a živiny. Intenzivní práce kosterních svalů (např. při těžké práci nebo při běhu), ale i psychické zatížení (např. rozrušení, strach) zvyšují nároky organismu na dodávku krve. Zdravé srdce na to pružně reaguje zrychlením a zesílením srdečních stahů. To vyžaduje rovněž zvýšení průtoku ve věnčitých tepnách, což u většiny lidí nečiní žádný problém. Ze srdce vystupují a do srdce vstupují velké krevní cévy, které se v celém těle větví a vytvářejí krevní oběh. Krevní oběh (viz obrázek 3)

5

je v těle životně důležitý mimo jiné pro dodávku kyslíku a živin tkáním a pro odvod odpadových látek a oxidu uhličitého.

Obrázek 1 – pohled na srdce zepředu, jsou viditelné věnčité (koronární) tepny a velké cévy (Haviar, 1989, s. 16)

6

Obrázek 2 – průřez srdcem, jsou viditelné srdeční předsíně, komory, chlopně a velké cévy (Burnie, 1996, s. 86)

7

Obrázek 3 – krevní oběh skládající se z tepen a žil (Haviar, 1989, s. 15)

3 Co je ateroskleróza („kornatění“ tepen)? Aby krev mohla tepnami volně a bez obtíží protékat, musí být volně průchodné a hladké. Ve stěnách tepen téměř všech lidí se s postupujícím věkem ukládají tukové látky v čele s LDL cholesterolem a triglyceridy, které tepny zužují a tím omezují průtok krve. Dále se ve stěně tepen zmnožují svalové buňky a přicházejí zde bílé krvinky a v pokročilých stadiích celé ložisko zvápenatí. Tento chorobný proces se odborně nazývá ateroskleróza (kornatění tepen). Při 8

ateroskleróze se tepny ucpávají tzv. aterosklerotickými (zkráceně sklerotickými) pláty tvořenými výše uvedenými látkami a buňkami. Průchod tepnou se dále zužuje, pokud se na aterosklerotickém plátu začnou shlukovat krevní destičky a vznikat krevní sraženina. Následkem aterosklerózy je nedokrevnost (ischemie) orgánů, které dané tepny zásobují krví. Nejčastěji jsou aterosklerózou a následnou ischemií postiženy věnčité tepny (angina pectoris a srdeční infarkt – podrobněji viz dále), mozkové tepny (mozková mrtvice) a tepny dolních končetin (to se projevuje bolestmi v lýtkách a stehnech při chůzi a nutí člověka zastavit se). Ischemická choroba srdeční má tedy téměř vždy podklad v ateroskleróze věnčitých tepen. Ateroskleróza zprvu probíhá dlouhá léta skrytě, bez jakýchkoliv příznaků. U mužů se vyskytuje průměrně o 10 let dříve než u žen. U řady lidí, kteří zemřeli z jiné příčiny než choroby srdce a cév, je při pitvě také zjištěno kornatění tepen, přestože nemuseli za života trpět jejími příznaky. Obrázky 4 a 5 zachycují postupné ucpávání průchodu tepnou rostoucím aterosklerotickým plátem. Na obrázku 6 a)–c) vidíme vytlačení tukových hmot ze srdečnice (aorty) 32letého člověka.

Obrázek 4 – příčný průřez tepnou (postupný růst aterosklerotického plátu zužuje průchod tepnou) (http://www.aterotromboza.cz/priciny-lecba.htm#np1#np1)

Obrázek 5 – podélný průřez tepnou (postupný růst aterosklerotického plátu zužuje průchod tepnou) (Pfizer b, s. 8–9)

9

Obr. a)

Obr. b) Obr. c)

Obrázky 6 a)–c) – vytlačení ateromatózních hmot z aorty (srdečnice) při pitvě 32letého člověka (screenshot z filmu „Artery“, http://www.kurakovaplice.cz/index.php?strana=videa, 2007)

10

3. 1 Může sklerotický plát v tepně vymizet nebo se aspoň zmenšit? Až do nedávných dob to znělo jako utopie. Kdo byl svědkem pitvy skleroticky změněných tepen, pamatuje si dobře, jak tepny na řezu připomínají husí brko, dokonce skřípají při proříznutí a při mechanické deformaci tepny praskají jako sklo. Avšak celý sklerotický děj začíná hromaděním tukových látek ve stěně tepny. Zvápenatění je poslední, bohužel už nezvratná fáze. Bylo prokázáno, že hodně náhlých cévních příhod (srdeční infarkty, mozkové mrtvice) způsobuje uzávěr tepen, které ještě nejsou plně zvápenatělé. Sklerotický plát tvoří bohaté tukové jádro. V této fázi je možné odstranění tuku, na kterém se podílí „hodný“ HDL cholesterol, o němž bude pojednáno v kapitole o rizikových faktorech. V posledních letech pokračují intenzivní výzkumy tzv. hypolipidemik, léků, které účinně snižují cholesterol v krvi a zpomalují sklerotický proces. Mnohé z nich likvidují dokonce usazeniny cholesterol i jinde v těle, například v kůži. Hypolipidemika jsou běžně předepisována každému, kdo má vysokou hladinu cholesterolu v krvi a na jejíž snížení nestačí dieta, kromě toho musí mít vysoké riziko srdečně-cévních chorob.

4 Co je ischemická choroba srdeční (ICHS)? Pod označením ischemická choroba srdeční (ICHS) se skrývá několik onemocnění, které vznikají na podkladě omezení nebo zastavení přítoku krve věnčitými tepnami do srdečního svalu. Nejdůležitějšími chorobami ze skupiny ischemické choroby srdeční jsou: – stabilní (námahová) angina pectoris (v běžném hovoru pouze „angina pectoris“) – na tu se zaměřuje největší část našeho výkladu – infarkt myokardu (srdeční infarkt) – mezi oběma stavy stojí nestabilní (klidová) angina pectoris, jejíž příznaky, diagnostika a často i léčba jsou stejné jako u srdečního infarktu.

11

5 Co jsou to rizikové faktory ICHS? Mnoho nemocí má své rizikové faktory. Jak lze odvodit z názvu „rizikový faktor“, jde o činitel, v jehož přítomnosti je člověk náchylnější k onemocnění ischemickou chorobou srdeční. Rizikové faktory můžeme rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné. První z nich nemůžeme ovlivnit; patří mezi ně věk (muži nad 45 let, ženy nad 55 let), mužské pohlaví a rodinná (genetická) zátěž. Rodinná zátěž vyjadřuje, že pokrevní příbuzní nemocných s ICHS mají větší riziko onemocnění. Mezi ovlivnitelné rizikové faktory patří vysoká hladina LDL cholesterolu v krvi, kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka (diabetes mellitus), obezita, malá tělesná aktivita a nedostatek pohybu, dlouhodobý psychický stres a jiné (rizikové faktory jsou přehledně vyjmenovány v tabulce 1). Skutečnost, že rizikové faktory jsou takto vyjmenovány po sobě, vůbec neznamená, že ty v řadě na posledních místech jsou méně nebezpečné než ty na předních pozicích. Nejdůležitější 3 rizikové faktory jsou kouření tabáku, vysoký krevní tlak (hypertenze) a zvýšená hladina tuků v krvi (porucha lipidového metabolismu). O cholesterolu viz následující kapitola. Tabulka 1 – rizikové faktory ICHS [Ambulance preventivní kardiologie FN Olomouc. Rizikové faktory vzniku ischemické choroby srdeční (ICHS), 2003. s. 3]

RIZIKOVÉ FAKTORY OVLIVNITELNÉ Hypertenze Hyperlipidémie (zvýšené hladiny (zvýšený krevní tlak) krevních tuků) Kouření cigaret Diabetes mellitus (cukrovka) Obezita Nedostatek fyzické aktivity Stres Jiné

NEOVLIVNITELNÉ Věk Muž nad 45 let Žena nad 55 let Mužské pohlaví Genetické faktory (rodinná zátěž) Osobní anamnéza

Pokud trpíte ischemickou chorobou srdeční, můžete si to vysvětlit tím, že ve Vaší rodině je toto onemocnění časté – uplatňuje se genetická zátěž. Ale zamyslete se také nad tím, zda společně s pokrevními 12

příbuznými nekonzumujete mnoho tučných potravin nebo jestli třeba nepobýváte v jejich přítomnosti, když oni kouří – to nemá s genetickou zátěží nic společného, to patří do ovlivnitelných rizikových faktorů. Záludnost spočívá v tom, že při výskytu dvou a více rizikových faktorů současně se riziko (srdečního infarktu, náhlé srdeční smrti…) nesčítá, ale násobí geometrickou řadou: na druhou, na třetí atd. Za takového předpokladu je pochopitelné, že člověk, který je obézní, málo se hýbe, má cukrovku a ještě k tomu kouří, se chová jako sebevrah, neboť jeho riziko více než desetinásobně převyšuje riziko lidí bez rizikových faktorů.

5. 1 Jak je to s cholesterolem? V krvi zdravých i nemocných lidí se vyskytuje cholesterol, což je určitá forma kombinace tuku s bílkovinou (lipoprotein). U onemocnění srdce a cév je potřeba vědět, že cholesterol se dělí na několik typů (frakcí). K nejdůležitějším patří LDL cholesterol (cholesterol o nízké hustotě) – laicky „zlý“ cholesterol a HDL cholesterol (cholesterol o vysoké hustotě) – lidově „hodný“ cholesterol. První jmenovaný působí na organismus škodlivě, neboť se ukládá ve stěnách cév a způsobuje aterosklerózu (kornatění tepen), která je podkladem ischemické choroby srdeční. Jeho hladinu v krvi je vhodné udržovat na nízké hodnotě (viz tabulka č. 2). HDL cholesterol působí naopak příznivě, protože zabraňuje ateroskleróze. Jeho hodnota v krvi by proto měla být udržována na co nejvyšších hodnotách. Laboratoř Vám dále určí tzv. celkový cholesterol v krvi, což je součet všech frakcí. Kromě cholesterolu působí škodlivě triglyceridy (triacylglyceroly, TAG). Hyperlipidemie, neboli zvýšená hladina tuků v krvi, je výrazným rizikovým faktorem ischemické choroby srdeční (ICHS) a aterosklerózy vůbec. Každý by měl hladinu cholesterolu ve své krvi znát, alespoň 1× za 2 roky si ji nechat znovu změřit. Existují lidé (2 až 3 osoby z tisíce), kteří mají vrozeně hladinu cholesterolu vyšší a ani přísnou dietou se ji nedaří příliš snížit, natož pak normalizovat. Tito lidé jsou zvýšeně ohroženi vznikem sklerotických onemocnění už v mladším věku (mohou dostat srdeční infarkt dokonce už před 20. rokem života!).

13

Tabulka 2 – doporučené hodnoty lipidů (tuků) v krvi (Schneiderka, 2004, s. 62–63, 92).

Lipidy cholesterol celkový (TCH) cholesterol HDL v séru cholesterol LDL v séru triacylglyceroly, triglyceridy (TG) v séru

Normální hladiny v krvi muži ženy 0–5,0 mmol/1 1,0–1,6 1,2–1,6 mmol/1 mmol/1 do 3,0 mmol/1 0–1,7 mmol/1

Poznámka: hodnoty uvedené v tabulce mohou být v jiných zdravotnických zařízeních poněkud odlišné, neboť laboratoře v ČR mají odlišné normy. Máte-li vysokou hladinu LDL cholesterolu a triglyceridů a nízkou hladinu HLD cholesterolu, může Vám být doporučena dieta s nízkým obsahem cholesterolu (viz 2. díl brožury). V případě, že dieta nestačí, lékař Vám předepíše léky na snížení hladiny cholesterolu – tzv. hypolipidemika (fibráty, statiny, pryskyřice). Hladinu HDL a LDL cholesterolu příznivě ovlivňuje pravidelná tělesná námaha, rostlinné oleje neobsahující cholesterol a malé množství alkoholu. Jistou roli zde hraje také dědičnost. 5. 1. 1

JAK SE PŘIPRAVIT NA ODBĚR KRVE K VYŠETŘENÍ CHOLESTEROLU? K vyšetření je nutný odběr krve ze žíly. Odběr se prování nalačno (asi 12 hod. před odběrem nic nejezte), pít můžete normálně.

6 Co je a jak se projevuje angina pectoris? Angina pectoris, přesněji stabilní (námahová) angina pectoris vzniká na podkladě nedostatečného prokrvení srdečního svalu věnčitými tepnami. Lidé s námahovou anginou pectoris nemají v klidu žádné obtíže, protože v klidových podmínkách (bez tělesné a psychické zátěže) postačují i zúžené věnčité tepny dodávat srdečnímu svalu dostatek krve. Při zátěži (např. chůze do schodů, do kopce, běh, přechod do chladného prostředí, rozčílení a jiné) potřebuje náš 14

organismus několikanásobně více krve, tudíž srdeční sval je více zatěžován jejím přečerpáváním a sám potřebuje větší prokrvení. To již nejsou schopny zúžené věnčité tepny zajistit a nedokrvení srdečního svalu se projeví bolestí. Bolest je tlaková, za hrudní kostí, je provokována výše popsanou fyzickou nebo psychickou zátěží. Pacienti bolest líčí jako „tlak, svírání, pálení“ na hrudi. Maximum bolesti bývá za hrudní kostí a odtud může vyzařovat do krku, čelistí, do levého ramene, paže, anebo do zad mezi lopatky (lokalizace bolesti viz obrázky 7 a 8). U některých nemocných je spojena s pocitem dušnosti nebo se zpocením. Nebývají však příznaky typu zvracení, mdloby nebo silná dušnost. Bolest pravidelně ustává v klidu (po přerušení námahy) do 3–10 minut a po užití nitrátů (např. nitroglycerinu v tabletách pod jazyk nebo ve spreji) ještě dříve (do 1–5 min). Lidé s anginou pectoris např. nemohou bez zastavení vyjít velký kopec nebo třeba deset pater schodů. Čím je zúžení věnčitých tepen závažnější, tím menší zátěž člověk toleruje (snáší) bez příznaků bolesti na hrudi. Důležité je si uvědomit, že nedokrvený srdeční sval při angině pectoris je po obnovení prokrvení zcela nepoškozený a funkční

Obrázek 7 – šíření (vyzařování) bolesti při angině pectoris a srdečním infarktu (Pacovský, Staňková, 2000, s. 10)

15

Obrázek 8 – jiný obrázek ukazující lokalizaci (umístění) a šíření (vyzařování) bolesti u anginy pectoris a srdečního infarktu (Fejfar, 1997, s. 231)

6. 1 Jak se zachovat při angině pectoris? Trpíte-li Vy nebo někdo z Vašich blízký zmíněnými obtížemi, je vhodné navštívit lékaře, který provede příslušná vyšetření, která stanoví závažnost postižení věnčitých tepen a poskytnou podklad pro léčbu.

6. 2 Jak lékař zjistí, zda skutečně trpíte anginou pectoris? Rozhodnutí o přesné diagnóze onemocnění srdce náleží specialistovi na srdeční choroby – kardiologovi nebo internistovi. Příslušný lékař Vás nejdřív požádá, abyste přesně popsal(a) ČAS VÝSKYTU, CHARAKTER BOLESTI NA HRUDI, popř. VYVOLÁVAJÍCÍ PŘÍČINY A FAKTORY, PO KTERÝCH BOLEST ODEZNÍVÁ. Na základě toho je již lékař schopen s velkou pravděpodobností určit diagnózu. Běžným vyšetřením nejen u onemocnění srdce a cév je MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU. 16

Poté bude následovat POSLECH VAŠEHO SRDCE A PLIC FONENDOSKOPEM. Jako při většině jiných onemocnění Vám lékař naordinuje ODBĚR KRVE na řadu běžných vyšetření. Běžnou součástí vyšetření srdce je natočení EKG, přesněji KLIDOVÉHO EKG, neboť se provádí v tělesném a duševním klidu vleže na lehátku (obrázek 9). EKG (elektrokardiografie) je přístrojová vyšetřovací metoda, která umožňuje grafický zápis elektrických proudů, vznikajících při srdeční činnosti; může ji použít i praktický lékař. Je nepostradatelným pomocníkem při vyšetření všech srdečních chorob. Před zavedením specializovaných vyšetření to byla jedna z mála diagnostických metod používaných v diagnostice srdečních chorob. Účelem klidového EKG není samotné potvrzení, nebo vyloučení klidové anginy pectoris, neboť (jak vypovídá název) klidová angina pectoris se v klidu nijak neprojevuje, a proto nemůže být znatelná ani na EKG. Úkolem klidového EKG je odhalit případné poškození srdce, např. vysokým krevním tlakem nebo nepravidelnosti srdečního rytmu (arytmie, dysrytmie) a jiné choroby srdce.

Obrázek 9 – pacient při klidovém EKG (http://www.heartsite.com/assets/images/EKG.jpg)

V některých případech Vás může lékař objednat na vyšetření zvané ZÁTĚŽOVÉ EKG (ERGOMETRIE) (obrázek 10). Toto vyšetření spočívá v registraci EKG křivky při šlapání na kole a určitou dobu po této zátěži. Během vyšetření je Vám také měřen krevní tlak a jste pod stálým dohledem lékaře, kterému hlásíte případné bolesti na hrudi (projev námahové anginy pectoris), dušnost, bušení srdce, 17

závratě, bolesti dolních končetin či jiné obtíže. Na základě EKG křivky při zátěži a Vámi udávaných obtíží může lékař lépe rozhodnout, jakým onemocněním srdce a krevního oběhu trpíte. V případě jakýchkoliv závažnějších obtíží je vyšetření přerušeno a je Vám ihned poskytnuta lékařská pomoc. Vyšetření zátěžového EKG se může provádět z více důvodů, a proto by Vám lékař a sestra měli podrobně vysvětlit, jak se na vyšetření připravit. Základní příprava však obnáší: – od půlnoci nekouřit a nepít kávu – na vyšetření je vhodné přijít nalačno nebo pouze po lehkém jídle a – mít na sobě volné sportovní oblečení.

Obrázek 10 – pacient při zátěžovém EKG (ergometrii) (Sovová, 2006, s. 19)

18

V některých případech Vám může lékař – kardiolog provést moderní ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ SRDCE (ECHOKARDIOGRAFIE). Tímto nezatěžujícím a nebolestivým vyšetřením se dobře zobrazí srdce s mnoha cennými detaily. Pokud se ultrazvukové vyšetření provádí přes hrudník (obrázek 11), příprava není žádná. Jinou možností je provedení ultrazvuku srdce z jícnu (obrázek 12) – jako přípravu alespoň 6 hodin před vyšetřením nejezte a nepijte. Zajímavostí je, že jste-li hospitalizováni v nemocnici, může Vám být proveden ultrazvuk srdce kdykoliv (v rámci hospitalizace).

Obrázek 11 – ultrazvukové vyšetření srdce přes hrudník (Sovová, 2006, s. 27)

19

Obrázek 12 – ultrazvukové vyšetření srdce přes jícen (Sovová, 2006, s. 28)

V současné době je „zlatým standardem“ vyšetřením věnčitých tepen tzv. KORONAROGRAFIE. Jde o rentgenové vyšetření srdce a věnčitých tepen po nástřiku rentgenově kontrastní látky do věnčitých tepen. Vyšetření se provádí na specializovaném pracovišti pod rentgenovou kontrolou. Spočívá v zavedení speciálních „drátků“ a „hadiček“ přes tepnu v třísle až do srdce a věnčitých tepen. Do věnčitých tepen lékař vstřikne kontrastní látku, která pod rentgenem vykreslí věnčité tepny a ukáže jejich případná zúžená nebo uzavřená místa. Velkou výhodou tohoto vyšetření je možnost vzápětí provést léčebný výkon na zúžené nebo uzavřené věnčité tepně. Postižené místo lékař rozšíří nafouknutím speciálního balonku. Poté do rozšířeného místa může zavést stent (pružina, výztuž podobná pletivu), který zabrání dalšímu zúžení věnčité tepny (to se nazývá PTCA nebo nověji PCI). Koronarografii je možno provést buď plánovaně – po objednání lékařem, nebo neplánovaně – při bolestech na hrudi s podezřením na srdeční infarkt (viz dále). Koronarografie je v současné době nepřetržitě dostupná ve všech fakultních a krajských 20

nemocnicích, ale v posledních letech se rozšiřuje i do řady nefakultních nemocnic.

6. 3 Jak se připravit na plánovanou koronarografii? Přesnou přípravu Vám ochotně vysvětlí lékař, který Vás na vyšetření objednal. Lékař Vás také musí seznámit s důvodem, významem a očekávaným přínosem vyšetření. Přesná příprava také závisí na nemocnici, ve které je vyšetření prováděno. Do nemocnice většinou přijdete (jste dopraveni) ráno v den vyšetření. Přicházíte-li na koronarografii z domu a máte-li to do příslušné nemocnice daleko, musíte mít ujasněno, jak se na vyšetření dostanete. Můžete cestovat veřejnými dopravními prostředky nebo se nechat zavézt blízkou osobou, dále můžete být převezeni z domu sanitním vozem nebo můžete docestovat do nejbližší nemocnice a odtud být převezeni sanitkou. – večer v den před vyšetřením proveďte celkovou tělesnou očistu – od půlnoci nic nejezte a nekuřte – 2 hodiny před vyšetřením nic nepijte – ráno v den výkonu Vám bude odebrán vzorek krve – ráno v den výkonu Vám budou vyholena obě třísla sestrou nebo ošetřovatelem (neboť nástroje se zavádějí přes tepnu v třísle, a pokud by se výkon nepodařil na jedné straně, bude napíchnuta tepna na opačné straně) – krátce před výkonem Vám bude zajištěn přístup do žíly na horní končetině speciální hadičkou (pro případné podání léků do žíly) – můžete, ale nemusíte dostat lék na uklidnění – pokud pravidelně užíváte léky na „ředění krve“ (např. Warfarin, Lawarin, Fraxiparin) lékař většinou rozhodne o jejich vysazení několik dní před plánovaným vyšetřením – jestliže ráno pravidelně užíváte nějaké léky, lékař Vám musí sdělit, zda je můžete, nebo nemůžete užít – máte-li cukrovku (diabetes mellitus) na inzulinu, příprava je poněkud složitější. Pokud máte podstoupit koronarografii a jste hospitalizovaní v nemocnici, kde se toto vyšetření neprovádí, budete převezeni na příslušné pracoviště sanitkou. Všechnu výše uvedenou přípravu v tomto případě zajišťuje nemocnice, ve které jste hospitalizováni. 21

Ráno před výkonem Vám bude předložen jednoduchý formulář s několika otázkami, např. na alergie, sklony ke zvýšenému krvácení a jiné náležitosti. V této době máte stále možnost zeptat se lékaře nebo zdravotní sestry na vše, co Vám není jasné. Porozumění a Váš souhlas s výkonem stvrdíte podpisem příslušného formuláře. Formulář také podepíše lékař, který s Vámi provádí informační pohovor. Váš informovaný souhlas s výkonem je nutný jako právní podklad pro zdravotníky.

6. 4 Co se bude dít během koronarografie? – Vyšetření se provádí na specializovaném katetrizačním sále (laboratoři) vybaveném rentgenovým přístrojem (obrázek 13). Na vyšetřovnu budete převezeni na lůžku, pokud nemáte závažné zdravotní problémy, můžete jít pěšky v doprovodu sestry. – Na sále se budete muset kompletně svléknout, personál Vás uloží na rentgenový stůl, přiloží Vám na hrudník elektrody ke snímání EKG a zakryje speciálními rouškami tak, že bude obnažena pouze oblast třísel, hlava, krk a horní končetina, na které máte zavedenou kanylu do žíly. Může se stát, že žíla Vám bude napíchnuta až na sále. Na horní končetinu, kde nemáte zavedenou kanylu, Vám bude nasazena manžeta na měření krevního tlaku. – Před začátkem výkonu Vám lékař do oblasti třísla píchne injekci k místnímu umrtvení. – Samotný výkon spočívá v tom, že Vám lékař přes tepnu v třísle pod kontrolou rentgenu zavede do srdce drátek a hadičku, přes kterou do věnčitých tepen vstřikne kontrastní látku, která vykreslí věnčité tepny. Celé vyšetření můžete spolu s lékařem sledovat na monitoru. V případě zúžení nebo uzavření některého místa (míst) věnčitých tepen následuje rozšíření příslušného místa balonkem a případně vyztužení pružinkou (viz výše) (viz obrázky 14, 15, 16). – Během celého výkonu s Vámi budou zdravotníci komunikovat a dotazovat se na Vaše případné obtíže.

22

Obrázek 13 – katetrizační laboratoř pro koronarografické vyšetření (Špinar, Vítovec a kol., 2003, s. 118)

Obrázek 14 – zavedení nástrojů přes tepnu v třísle do srdce a věnčitých tepen (Koronární angioplastika. PTCA)

23

Obrázek 15 – zavádění katetrů do srdce při koronarografii nebo jiných zákrocích (Ciklová, 2002, s. 30)

Obrázek 16 – zobrazení věnčitých tepen při koronarografii (Dylevský, Druga, Mrázková, 2000, s. 431)

24

6. 5 Co se mnou bude a co budu muset dodržovat po koronarografii? – Po koronarografii budete převezeni na lůžku na oddělení, kde bude probíhat další ošetřovatelská a léčebná péče. – Ihned při příjezdu na oddělení Vám sestra změří krevní tlak, natočí EKG a zeptá se na Vaše případné obtíže. – Krevní tlak je Vám měřen v pravidelných intervalech. – Může Vám být také odebírána krev ze žíly. – V tepně v třísle Vám krátkou dobu zůstane hadička (sheath), přes kterou byl proveden výkon. Lékař rozhodne, za jak dlouho bude vytažena. – Po určené době Vám lékař vytáhne hadičku za asistence sestry a tříslo několik minut silně stlačuje tamponem, aby nedošlo ke krvácení. Poté na místo vpichu přiloží speciální tlakový obvaz na dobu cca 30 min. – Po odstranění tlakového obvazu je Vám na místo vpichu přiložen tampon a sáček s pískem cca na 6 hodin. – Velice důležité je, abyste během celé doby pobytu na lůžku měli na dosah zvonek, kterým v případě obtíží můžete ihned přivolat sestru. K nejobávanější komplikaci patří silné krvácení z místa vpichu, při kterém je nutný okamžitý zdravotnický zásah. Z jiných komplikací se mohou objevit bolesti na hrudi, mdloby nebo bušení srdce. – Ležíte-li na standardním oddělení (ne na jednotce intenzivní péče) můžete mít na hrudníku elektrody a malou krabičku (telemetr). Pomocí telemetru je na centrálním monitoru (většinou v pracovně sester) neustále sledována Vaše EKG křivka. – Důležité je, že po koronarografii musíte většinou alespoň 12 zachovat klid na lůžku a dolní končetinu, na jejíž straně byl proveden vpich do tepny, nesmíte ohýbat ani při pohybu na lůžku, např. při zvedání na podložní mísu. – Po koronarografii dostatečně pijte, aby se vyloučila kontrastní látka, kterou bylo vyšetřeno Vaše srdce. – Na některých pracovištích Vás při nekomplikovaném vyšetření a průběhu po něm mohou propustit odpoledne v den výkonu. Ve většině nemocnic si Vás nechají na pozorování do dalšího dne.

25

S tak brzkým propuštěním samozřejmě nemůžete počítat, jestliže byl při koronarografii řešen srdeční infarkt (viz dále). – Pokud jste byli před koronarografií hospitalizovaní v jiné nemocnici, po rozhodnutí lékaře jste převezeni zpět. V opačném případě můžete cestovat domů, ale v žádném případě ne veřejnými dopravními prostředky – buď sanitkou, nebo Vás musí někdo odvézt autem. Samozřejmě existují také některá další speciální vyšetření srdce. V případě, že budete muset podstoupit vyšetření, o kterém v naší brožuře nebyla řeč, všechny informace se dozvíte od lékaře, který Vám toto vyšetření naordinoval. Cenné informace o přípravě na vyšetření a o tom, jak se chovat po vyšetřeních, Vám poskytnou také zdravotní sestry.

7 Může dojít při angině pectoris k nevratnému poškození srdce? Při námahové (stabilní) angině pectoris nedochází k poškození srdce. Po obnovení dostatečného přítoku krve věnčitými tepnami je srdeční sval opět plně funkční. Záchvaty anginy pectoris při zátěži jsou varovným znamením, že v srdci není něco v pořádku. Proto je na místě lékařské vyšetření. Daleko závažnější je záchvat klidové (nestabilní) anginy pectoris, kdy se bolest objevuje i v klidu. Příznaky často nelze odlišit od srdečního infarktu, a proto je nutno k tomuto stavu přistupovat stejně jako k infarktu – neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, nejlépe přivolat záchrannou službu. Nestabilní angina pectoris často skutečně předchází srdeční infarkt. Nemocní s nestabilní anginou pectoris udávají, že záchvaty jsou častější, silnější, trvají déle, že bolest po námaze ustupuje v klidu pomaleji než dříve, nebo že k záchvatu dochází bez fyzické a psychické zátěže i v klidu na lůžku. Někteří nemocní si stěžují na klidovou bolest, která se vlnovitě zvětšuje a zmenšuje po několik hodin. K potlačení bolesti spotřebují větší dávku nitroglycerinu, anebo nitroglycerin je zcela neúčinný. Někteří nemocní pozorují, že bolest na hrudi je spojena

26

s pocitem těžšího dechu nebo i s výraznou dušností, popř. s pocitem bušení srdce.

8 Nejčastější léky, které Vám může lékař předepsat při ischemické chorobě srdeční 8. 1 Nitráty a jak je správně užívat? Nitráty jsou léky, které se užívají k léčbě anginy pectoris, při záchvatu bolesti na hrudi a také po srdečním infarktu. Nitráty působící rychle a krátkou dobu jsou užívány podle potřeby při bolestech na hrudi (záchvatu anginy pectoris), také jako první pomoc při podezření na srdeční infarkt před převozem do nemocnice. Jsou dostupné ve formě tablet k podání pod jazyk a ve formě spreje. Na začátku záchvatu anginy pectoris anebo krátce před plánovanou namáhavou činností (ranní toaleta, jídlo, chůze do práce, nošení břemen, těžší tělesná práce, přechod do chladu apod.) nechejte 1/2–1 tabletu rozpustit v ústech. Tableta se může také rozkousat, ale nepolyká se. Po odeznění bolesti můžete zbytek tablety vyplivnout. Pokud nedojde k přerušení anginózního záchvatu, může se dávka za 10 minut zopakovat. Použití spreje: ● Před prvním použitím spreje je třeba několikrát lehce zmáčknout píst – zapumpovat, dokud se nevytvoří stejnoměrná mlha. ● Poté je sprej připraven pro použití. Roztok se vstřikuje do dutiny ústní. Vstřikovaná látka se nesmí vdechnout! ● Nádobku se sprejem přidržte těsně u úst a dávkovací pumpou vstřikujte roztok následujícím způsobem: – zhluboka se nadechněte – zadržte dech – vstříkněte roztok do úst nejlépe pod jazyk (může se objevit lehké pálení na jazyku) – na zhruba 30 sekund zavřete ústa a dýchejte nosem. ● Pokud byl sprej použit před více než jedním dnem, je potřeba vystříknout první dávku do vzduchu. Při použití držte tlakovou nádobku kolmo, vstřikovací hlavicí směrem vzhůru. Nevstřikujte sprej do očí!

27

Jestliže ani po 20 minutách od podání léku a ukončení fyzické zátěže nedojde k odeznění bolesti na hrudi, musíte neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, nejlépe zavolat záchrannou službu! Nitráty působící delší dobu se užívají pravidelně jednou až několikrát denně – podle předpisu lékaře. Tablety se polykají celé, nerozkousané, spolu s dostatečným množstvím tekutiny. Příklady rychle a krátkodobě působících nitrátů: Nitroglycerin tablety, Isoket spray. Příklady dlouhodobě působících nitrátů: Sorbimon tablety.

8. 2 Co, když dostanu bolesti na hrudi a nemám k dispozici nitrát? Někdy se může stát, že nás zastihne záchvat anginy pectoris náhle, když nemáme po ruce nitráty. Co dělat? Je možno použít ještě jednoho léku (známého již před nitroglycerinem), který též rozšiřuje cévy. Je to alkohol. Jistě si řeknete: „Ale to přece není lék!“ Určitě je, ale jen v malých dávkách. Ale pozor! To, co s našimi věnčitými tepnami dokáže sklenka koncentrovaného alkoholu, nedokáže pohár vína ani půl litru piva. Pravda, alkohol nemůže nahradit nitroglycerin, může jen vypomoci v případě potřeby. Ale jen vypomoci! Srdci a cévám prospívají pouze malé dávky alkoholu (viz kapitola o dietě).

8. 3 K čemu je dobrý Acylpyrin? Acylpyrin (kyselina acetylsalicylová) je již přes sto let známým lékem a využívá se běžně při prevenci ischemické choroby srdeční. Zabraňuje totiž shlukování („slepování“) krevních destiček a jejich přilnavosti („přilepování“) na stěnu cévy, čímž zabraňuje vzniku krevní sraženiny (trombu). Jako dlouhodobá prevence ICHS postačuje mnohem nižší dávka, než je nutná proti bolesti, horečce a zánětu. Přesné dávkování Vám sdělí lékař. Váš lékař také rozhodne, zda je vůbec ve Vašem případě vhodné Acylpyrin dlouhodobě užívat. Acylpyrin je nevhodný např. při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku, průduškovém astmatu a při alergii na tento lék. Acylpyrin je pravděpodobně jediný volně prodejný lék vhodný k prevenci při ICHS, přesto byste jej neměli užívat bez porady s lékařem. 28

8. 4 Něco o betablokátorech Betablokátory jsou léky, které se s dobrým efektem používají u ischemické choroby srdeční i vysokého krevního tlaku (hypertenze). Kromě snížení krevního tlaku zpomalují srdeční frekvenci (rychlost srdečních stahů), snižují spotřebu kyslíku v srdečním svalu (srdeční sval tak lehce nepodlehne nedokrevnosti) snižují toxický účinek katecholaminů1 na srdeční sval. Betablokátory snižují četnost záchvatů anginy pectoris, snižují riziko srdečního infarktu a poruch srdečního rytmu (arytmií), zabraňují srdečnímu selhání a po infarktu zabraňují komplikacím. Nejčastějším nežádoucím účinkem většiny betablokátorů je zpomalení srdečního tepu. Příklady betablokátorů: Trimepranol, Tenormin, Atenolol, Vasocardin, Betaloc, Lokren, Concor, Sectral.

8. 5 Inhibitory ACE Inhibitory ACE (angiotenzin konvertujícího enzymu) jsou předepisovány především pacientům s vysokým krevním tlakem, po srdečním infarktu a při srdečním selhání. Zavedení těchto moderních léků do praxe výrazně zlepšilo předpověď i kvalitu života pacientů s chorobami srdce a cév. Nejčastějším nežádoucím účinkem ACE inhibitorů je suchý dráždivý kašel, který se vyskytuje pouze u malého procenta léčených pacientů a v případě jeho výskytu lze ACE inhibitor nahradit jinými, modernějšími léky (tzv. sartany), které kašel nevyvolávají. Příklady inhibitorů ACE: Captopril, Capoten, Enalapril, Lisinopril.

Při ischemické chorobě Vám může lékař samozřejmě předepsat některé další léky, např. léky snižující hladinu cholesterolu v krvi (hypolipidemika) a jiné.

1

katecholaminy se v těle tvoří např. při stresu, ale také při běžné tělesné a psychické zátěži

29

9 Co dělat, když dostanu srdeční infarkt? 9. 1 Úvodem o srdečním infarktu Daleko závažnější než námahová (stabilní) angina pectoris je srdeční infarkt. Při tomto život ohrožujícím stavu se krevní sraženinou úplně uzavře (ucpe) některá z větví věnčitých tepen, která je již zúžena aterosklerotickým plátem. Aby k tomu došlo, sklerotický plát většinou musí prasknout a tuto „ránu“ se snaží ucpat krevní destičky stejným způsobem jako třeba ránu na kůži (obrázek 17). Krevní sraženina rychle uzavře zbylý průchod věnčitou tepnou. Výsledkem je odumření části srdečního svalu, která je touto tepennou větví prokrvována (obrázek 18). Bolest při srdečním infarktu má stejnou nebo podobnou lokalizaci (umístění) jako bolest při záchvatu anginy pectoris, avšak je daleko silnější a stav je provázen strachem ze smrti, dušností, pocením (studený pot), tep je rychlý, na zápěstí špatně hmatný (může být pravidelný nebo nepravidelný) a může se vyskytovat zvracení. Typické je, že obtíže vznikají, na rozdíl od anginy pectoris, často bez předchozí tělesné nebo psychické zátěže a bolest neustává v klidu ani po užití nitrátů. Bolest při srdečním infarktu trvá dlouhé hodiny. Obecně bolest typu anginy pectoris trvající nad 20 minut i přes tělesný klid a nitráty je alarmujícím znamením a nutí myslet na srdeční infarkt. Srdečnímu infarktu mohou, ale nemusejí, předcházet léta nebo měsíce trvající záchvaty anginy pectoris.

30

Obrázek 17 – trombus (krevní sraženina) nasedá na prasklý sklerotický plát a uzavírá věnčitou tepnu (Pfizer a, s. 5)

Obrázek 18 – ložisko srdečního infarktu (Haviar, 1989, s. 84)

31

9. 1. 1 SRDEČNÍ INFARKT S NETYPICKÝMI PŘÍZNAKY – VELICE ZRÁDNÝ! Příznaky srdečního infarktu (především bolest), které jsme dříve popsali, nemusí být zdaleka natolik jasné. Obecně lze předpokládat, že srdeční infarkt u starších lidí má často méně výrazné příznaky než u lidí mladších a ve středním věku, avšak to v žádném případě nevypovídá o jeho závažnosti ani předpovědi vývoje. Některé srdeční infarkty se mohou projevit prudkými bolestmi břicha a zvracením, což laiky a někdy i lékaře odvede od správné diagnózy. U lidí trpících mnoho let cukrovkou (diabetes mellitus) jsou poškozená nervová vlákna vedoucí bolestivé informace z hrudních orgánů, proto se i relativně závažný srdeční infarkt nemusí projevit bolestí a v lepším případě může být zjištěn i za roky při náhodném EKG vyšetření. V závažnějších případech se může proběhlý infarkt projevit špatnou tolerancí (snášením) tělesné zátěže, dušností, tvorbu otoků, nadměrným močením v noci a nepravidelností srdečního rytmu, což jsou známky závažného stavu srdečního selhání. Jde v podstatě o tzv. němý infarkt. I u jinak zdravých lidí se může v malém procentu případů objevit němý infarkt. U některých jedinců se srdeční infarkt může projevit pouze bolestí levého ramene, která nastává po fyzické zátěži (např. po odhazování sněhu) – postižený se mylně domnívá, že si namohl rameno a nevyhledá lékaře nebo jej vyhledá pozdě.

9. 2 Před příchodem lékařské pomoci Domníváte-li se, že jste se stali svědky srdečního infarktu, ihned zavolejte postiženému záchrannou službu. Jako první pomoc je vhodné uložit nemocného do polosedu v dobře větrané místnosti. Jedině v případě ztráty vědomí jej uložíme do lehu. Z léků je vhodné podat nitrát (pokud jej máte k dispozici) a také Acylpyrin, který částečně zabraňuje rozšiřování krevní sraženiny uzavírající věnčitou tepnu. 9. 2. 1 CO DĚLAT, POKUD POSTIŽENÝ UPADNE DO BEZVĚDOMÍ Okamžitě jej položit na podlahu a zjistit, zda dýchá. Dýchání posoudíme pohledem (vidíme, zda se zvedá hrudník), poslechem nad ústy a přiložením dlaně před ústa (slyšíme a cítíme proud vydechovaného vzduchu). 32

Pokud dýchání je normální, uložte postiženého do stabilizované polohy (obrázek 19). Pokud dýchání není normální nebo nemocný nedýchá vůbec, pak začněte se srdeční masáží. Měla by být zahájena silným úderem pěstí do hrudní kosti2 a pak by měly být prováděny komprese hrudníku nataženými dlaněmi položenými na sebe v pravidelných intervalech asi 100 kompresí za minutu. Místo kompresí se nachází v oblasti hrudní kosti přibližně na středu spojnice mezi prsními bradavkami. Není žádoucí ztrácet čas přesným vyhledáváním místa kompresí! Je nutná dostatečná síla, aby došlo ke snížení hrudní kosti o 5–6 cm. Po 30 stlačeních hrudníku můžete (ale nemusíte) zařadit dva umělé vdechy z úst do úst. Umělé dýchání je nezbytné při resuscitaci trvající déle než cca. 5 minut (záchranná služba na některá místa tak rychle nedorazí). Poměr kompresí na hrudníku k vdechům je 30:2. Nepřímá srdeční masáž a dýchání z úst do úst jsou znázorněny na obrázcích 20, 21 a 22. Pokračujte v resuscitaci až do: 1. objevení se normálního dýchání nebo 2. příjezdu odborné pomoci či 3. vlastního vyčerpání. Jestliže není na dosah nikdo, kdo by zavolal lékařskou pomoc, telefonujte ihned po zhodnocení stavu – ještě před zahájením resuscitace. Důležité: laikům se nedoporučuje vyhmatávat puls. Poruchu krevního oběhu relativně dobře odvodíte podle předcházejících příznaků srdečního infarktu a „nenormálního“ dýchání.

Obrázek 19 – postižený ve stabilizované poloze (Klementa, 2006, s. 11)

2

Silný úder do hrudní kosti může zrušit rychlou a chaotickou srdeční akci (fibrilaci komor), která je častou příčinou zástavy krevního oběhu při srdečním infarktu.

33

Obrázek 20 – umístění rukou při masáži srdce do středu hrudníku oběti (Klementa, 2006, s. 10)

34

Obr. a)

Lze užít jak jednu tak i dvě ruce Obr. b)

Obrázek 21 a), b) – správná pozice zachránce při masáži srdce (Klementa, 2006, s. 21)

35

Obrázek 22 – umělé dýchání z úst do úst (Klementa, 2006, s. 20)

9. 2. 2 ZDŮVODNĚNÍ NUTNOSTI RYCHLÉHO ZÁSAHU Rychlé přivolání lékařské pomoci při podezření na srdeční infarkt je velmi důležité, neboť při neléčeném infarktu odumře část srdečního svalu a tato část se později hojí vazivovou jizvou, která omezuje funkci srdce. Na rozdíl od anginy pectoris jde o trvalé poškození srdečního svalu. V nemocničních podmínkách je možné uzavřenou větev věnčité tepny rychle zprůchodnit (otevřít) a tím minimalizovat rozsah poškození srdečního svalu. Ideální je otevření věnčité tepny do dvou hodin od vzniku obtíží, ale můžeme říci, že léčebný zásah do 6 hodin je velmi přínosný. Mnoho nemocných se však dostává do nemocnice až po více než šesti hodinách od začátku obtíží a v této době již nemusí být léčba příliš účinná. Navíc je nepříznivou skutečností, že část lidí se srdečním infarktem umírá v prvních několika hodinách a včasná lékařská pomoc je může zachránit.

9. 3 Jak na infarkt svépomocí – případ, který by se mohl stát každému → Řekněme, že je 18:15 a právě jedete domů (samozřejmě sami) po neobyčejně náročném dni v práci. Jste opravdu velmi unavení a znechucení…. → Jste opravdu vystresovaní a rozčílení… → Náhle začnete cítit bolest ve Vaší hrudi, která začíná vystřelovat to Vaší ruky a čelisti. Jste jenom 5 km daleko od 36

nemocnice blízko Vašeho domova. Bohužel nevíte, jestli zvládnete dojet tak daleko. → CO DĚLAT??? → Měli jste školení o první pomoci, ale ten chlapík, co vedl ten kurz, zapomněl říct, jak pomoct sám sobě. → JAK PŘEŽÍT INFARKT, KDYŽ JE ČLOVĚK SÁM? Spousta lidí je sama bez pomoci, když dostanou infarkt. Osobě, jejíž srdce bije nepravidelně, a která začíná omdlévat, zbývá pouze 10 vteřin, než ztratí vědomí. → CO DĚLAT??? → ODPOVĚĎ: Nepanikařte, ale začněte opakovaně kašlat, a to velmi energicky. Hluboce se nadechněte před každým zakašláním. Kašlat musíte zhluboka a dlouho, musí se Vám tvořit hlen hluboko v hrudi. Nádech a kašel musí být opakovány každé dvě vteřiny bez přestávky, dokud nedorazí pomoc nebo dokud nezačne srdce bít opět normálně. Hluboký nádech dostane kyslík do Vašich plic a pohyby při kašlání zmáčknou srdce a umožňují cirkulaci krve. Tento tlak na srdce umožňuje jeho návrat do normálního rytmu. Tímto způsobem se mohou oběti infarktu dostat do nemocnice. → Nikdy si nemyslete, že Vás se to netýká, pokud je Vám míň než 25 nebo 30. V dnešní době díky změnám životního stylu se infarkt vyskytuje u lidí všech věkových skupin.

37

9. 4 Možnosti záchranné služby Podle zákona je záchranná služba povinna přijet k pacientovi do 15 minut od zavolání. Zatímco ve městech dorazí za podstatně kratší dobu, v horských oblastech a na okrajích některých okresů tento interval často nelze splnit. Při bolestech na hrudi k Vám přijede sanitka s lékařem. Současné špičkové vybavení vozu záchranné služby umožňuje provedení EKG a diagnostiku srdečního infarktu s vysokou pravděpodobností. Ihned dostanete kyslík a je Vám zajištěna žíla pro podání léků. Záchranná služba má k dispozici potřebné léky ke stabilizaci Vašich životních funkcí, může řešit také pomalou srdeční akci a srdeční selhání. V případě velmi rychlé srdeční akce, která bez léčby může vést k náhlé srdeční smrti, je možné na místě zrušení rychlé akce elektrickým výbojem (defibrilací).

9. 5 Důležité: Vzhledem k tomu, že srdeční infarkt je velice závažné onemocnění a mohou jej provázet životu nebezpečné komplikace, je nejvhodnější nechat se do nemocnice převést záchrannou službou, která může na případné komplikace reagovat. Samozřejmě se můžete nechat někým zavést autem (zvláště pokud to máte do nemocnice blízko), ale v případě zhoršení stavu při převozu Vám nikdo nepomůže.

9. 6 Přijetí do nemocnice Podle zhodnocení Vašeho zdravotního stavu Vás záchranná služba transportuje pokud možno do nemocnice, ve které nepřetržitě funguje kardiocentrum. V těchto větších nemocnicích je nepřetržitě dostupná koronarografie a PCI (viz příslušná kapitola). Není-li specializovaná nemocnice v dosahu, jste převezeni na interní oddělení nejbližší nemocnice. Do kardiocentra můžete být pak neprodleně převezeni po rozhodnutí tamních lékařů. Ve všech nemocnicích je snaha, aby pacienti se srdečním infarktem byli bez čekání přijímáni na katetrizační sál k provedení PCI nebo na koronární jednotku, kde Vám je poskytnuta kompletní 38

léčebná a ošetřovatelská péče. V nemocnicích, které nedisponují koronární jednotkou, jste přijati na jednotku intenzivní péče interního oddělení, kde Vám je rovněž poskytnuta péče na vysoké úrovni, a v případě nutnosti jste převezeni k PCI do jiné nemocnice. Mnoho pacientů se srdečním infarktem je ihned indikováno k provedení koronarografie a PCI. Tato metoda s velkou úspěšností zprůchodní uzavřenou věnčitou tepnu, což pocítíte jako výrazný ústup obtíží. V nemocnicích, kde není PCI dostupná, mají lékaři dvě možnosti volby. První možností je převézt Vás do kardiocentra – samozřejmě po dokonalé stabilizaci stavu. Druhou možností, která je v poslední době využívána stále méně, je podání léku v infuzi, který rozpouští krevní sraženinu ve věnčité tepně, i když pomaleji a s o něco menší úspěšností, než je tomu při PCI. Tato léčebná metoda se odborně nazývá trombolýza (rozpuštění krevní sraženiny). V případě, že je trombolýza neúčinná nebo u Vás z nějakého důvodu nemůže být provedena, jste převezeni k PCI. 9. 6. 1 PROČ NEJSEM PŘEVEZEN(A) DO KARDIOCENTRA IHNED, KDYŽ INVAZIVNÍ LÉČBA JE RYCHLEJŠÍ A ÚČINNĚJŠÍ? V mnoha případech samozřejmě je možný ihned převoz na specializované pracoviště, ale musíme si uvědomit, že velmi dlouhý převoz k PCI (v některých oblastech ČR až 2 hodiny!) Vás může ohrozit na životě daleko více než méně úspěšná trombolýza v nejbližší nemocnici.

9. 7 Co je PTCA (nebo nověji PCI)? PTCA (perkutánní3 transluminální4 koronární5 angioplastika 6), nověji PCI (perkutánní koronární intervence7) je invazivní léčebný výkon na věnčitých tepnách. Těsně navazuje na koronarografické vyšetření (viz kapitola 6. 2 a následující), při kterém se zjistí zúžení nebo uzavření některého úseku věnčitých tepen. Jak bylo uvedeno již v kapitole o koronarografii, kardiolog při tomto zákroku rozšíří zúžené místo nafouknutím speciálního balonku (obrázek 23) a 3

perkutánní = jdoucí skrz kůži transluminální = procházející přes cévu 5 koronární = týkající se věnčitých (koronárních) tepen 6 angioplastika = plastika (v tomto případě rozšíření) věnčité tepny 7 intervence = zákrok, výkon 4

39

k zabránění dalšímu zúžení věnčité tepny může vložit do příslušného úseku stent (podobný pletivu nebo pružince), který tepnu roztahuje (obrázek 24). V případě bolestí na hrudi můžete ve vybavených nemocnicích (všechny fakultní a krajské nemocnice, ale v posledních letech také některé nefakultní nemocnice) 24 hodin denně podstoupit koronarografii a PCI. Jestliže Vás záchranná služba ihned transportuje do nemocnice, kde je tato metoda dostupná a uběhla-li krátká doba od vzniku příznaků, rozsah odumřelého srdečního svalu bude minimální. Pokud se PCI neprovádí v nemocnici, kde jste hospitalizováni, lékaři Vám poskytnou maximální péči ke stabilizaci stavu a samozřejmě rozpoznají, zda potřebujete tuto léčebnou metodu a okamžitě zajistí Váš transport na příslušné pracoviště. Můžeme říci, že ve většině oblastí ČR nečiní největší problém dostupnost PCI, ale skutečnost, že většina lidí se srdečním infarktem přivolá záchrannou službu příliš pozdě a pak ani léčba na špičkovém pracovišti nenapraví škody vzniklé dlouhodobým nedokrvením srdečního svalu.

Obrázek 23 – postupné otevření a rozšíření uzavřeného úseku věnčité tepny pomocí balonku (Pro srdce Hané. Koronární angioplastika. PTCA)

40

Obrázek 24 – stent zavedený do rozšířené věnčité tepny zabraňuje jejímu opětovnému zúžení (Pro srdce Hané. Koronární angioplastika. PTCA)

9. 8 Pobyt na koronární jednotce V akutním stadiu srdečního infarktu jste většinou přijati na koronární jednotku (obrázek 25), která je kompletně vybavená k léčbě a ošetřování srdečních chorob a jejich komplikací. Není-li toto pracoviště v dané nemocnici, budete ležet na jednotce intenzivní péče interního oddělení, která má rovněž k dispozici kvalitní vybavení a v případě potřeby budete převezeni do jiné nemocnice. Na jednotce intenzivní péče budete připojeni na monitor, pomocí kterého budou zdravotníci sledovat Vaše EKG a další ukazatele a v pravidelných intervalech Vám bude měřen krevní tlak. Léky budete dostávat do žíly, která se většinou zajišťuje na horní končetině. Pacienti obvykle dostávají kyslík. Většina pacientů je již druhý den po infarktu schopna základní sebeobsluhy a procvičování končetin na lůžku. Včasná rehabilitace pod vedením rehabilitačních pracovníků a zdravotních sester je velmi důležitou součástí léčby. 41

Obrázek 25 – koronární jednotka intenzivní péče (Pencová, Dolejšová, 2003, s. 21)

9. 9 Propuštění z koronární jednotky Jakmile se Váš zdravotní stav stabilizuje a již nehrozí nebezpečné komplikace, jste přeloženi na tzv. intermediální jednotku, což je sice standardní lůžkové oddělení, ale stále jste elektrodami napojeni na malý přístroj, který snímá Vaše EKG a záznam se promítá na centrálním monitoru oddělení. Uvedenému přístroji se říká telemetr, neboť přenáší EKG signál na dálku. V případě zhoršení zdravotního stavu jste samozřejmě ihned přeloženi zpět na jednotku intenzivní péče. Na oddělení probíhá intenzivní rehabilitace pod odborným vedením. Od vstávání z lůžka a chození po pokoji postupně zvládáte chůzi po chodbě, na WC, do sprchy a nakonec chůzi nejméně do jednoho patra schodů. Během rehabilitace jste napojeni na telemetru, před zátěží a po zátěži Vám sestra měří krevní tlak. Je nutné, abyste hlásili všechny obtíže, které se při rehabilitaci vyskytnou (bolesti na hrudi, bušení srdce, závratě, mdloby, dušnost apod.). Po zvládnutí 42

všech stupňů náročnosti rehabilitace můžete být propuštěni do domácího ošetření. Je pochopitelné, že pacienti po srdečním infarktu, kteří již před jeho vznikem měli poruchy hybnosti a byli závislí na pomoci jiných lidí, nemohou takto aktivně rehabilitovat.

10 Operace srdce pro ischemickou chorobu srdeční Tato operace spočívá v našití aorto-koronárních bypassů (zkráceně bypass), což je „přemostění“, „obejití“ uzavřeného úseku věnčité tepny (obrázek 26). Jak jsme se dozvěděli v kapitole o stavbě a činnosti srdce, věnčité tepny vycházejí z aorty – hlavní tepny srdce. Při zúžení nebo uzavření věnčitých tepen může situaci často vyřešit PCI, ovšem někdy se při koronarografii zjistí natolik špatný stav věnčitých tepen, který lze řešit pouze operací. O tom, která léčebná metoda je pro Vás nejlepší, rozhoduje kardiolog provádějící koronarografii ve spolupráci s kardiochirurgem, který provádí operace srdce. V některých případech může být provedena PCI jako určité částečné řešení či první pomoc a dále může být plánováno našití bypassu. Tato operace je většinou prováděna plánovaně – po dokonalé předoperační přípravě, v akutních a komplikovaných případech srdečního infarktu může být provedena urgentně – většinou po koronarografii, která prokáže její nevyhnutelnost. Jistě Vás napadá otázka, čím kardiochirurgové překlenou místo od aorty za uzávěr věnčité tepny? Nejčastěji se k tomu používají žíly z Vašich dolních končetin. Jde o tzv. povrchový žilní systém, který na dolních končetinách můžete zcela postrádat. Jeden konec žíly se našije na aortu, druhý konec na věnčitou tepnu za jejím uzávěrem. Je-li potřeba, lze našít i několikanásobný (až pětinásobný) bypass. Říká se: „Vy, kteří nemáte křečové žíly, važte si toho, protože křečové žíly nelze použít na bypass“. Jinou možností než použití žil, jsou tepny probíhající po stranách hrudní kosti.

43

Obrázek 26 zachycuje dva žilní a jeden tepenný bypass [Pro srdce Hané. Neinvazivní postupy léčby ischemické choroby srdeční (konzervativní postup). Informace pro pacienty]

10. 1 Předoperační příprava na plánovanou operaci srdce V rámci předoperační přípravy před našitím bypassu musíte podstoupit podrobné kardiologické vyšetření (včetně koronarografie), o kterém je pojednáno v kapitole o vyšetření anginy pectoris. Nepostradatelné je kompletní vyšetření krve a moče pro odhalení případných chorob, které by mohly komplikovat pooperační průběh. Pokud trpíte vysokým krevním tlakem, poruchami krevního srážení, užíváte antikoagulancia (léky na „ředění krve“), máte cukrovku, je nutné dokonalé zvládnutí (kompenzace) těchto chronických stavů.

44

Předoperační přípravu řídí kardiolog ve spolupráci s ostatními odbornými lékaři. Probíhá-li příprava ambulantně, hospitalizace začíná několik dní před plánovaným termínem operace. V této době jsou provedena nezbytná předoperační vyšetření, pacient se seznamuje s ošetřujícím personálem. Setkáte se s kardiochirurgem, který bude výkon provádět, s anesteziologem, který bude mít na starosti celkové umrtvení („narkózu“) a většinou i s rehabilitačním pracovníkem. Rehabilitační pracovníci s Vámi před operací nacvičí pohybové dovednosti a dechová cvičení, které využijete po operaci, kdy budete mít velkou operační ránu na hrudníku. Večer v den před operací provedete celkovou tělesnou očistu. Od půlnoci již nic nejezte ani nepijte, stejně důrazně to platí o kouření. Ráno v den operace je u mužů provedeno vyholení hrudníku. V některých případech je Váš stav natolik vážný, že celá předoperační příprava musí být vedena za hospitalizace, většinou na interním oddělení nebo interní klinice.

10. 2 Co se děje při operaci srdce? Operace, při které Vám je našit bypass, je rozsáhlá a náročná operace, kterou však v současné době kardiochirurgové bravurně ovládají. Jste přivezeni nebo dovedeni na operační sál, kde Vás uloží na operační stůl, zakryjí rouškami a uvedou do celkové anestézie („narkózy“). Poté je prováděna náročnější příprava jako zajištění přístupu do krevního oběhu (většinou do velké žíly pod klíční kostí nebo na krku), zavedení cévky do močového měchýře, intubace (zavedení dýchací trubice do hrtanu) a napojení na dýchací přístroj. Operační řez je veden středem hrudní kosti; po operaci je hrudní kost opět spojena drátěnými stehy. Operace bypassu se provádí na zastaveném srdci za použití mimotělního krevního oběhu, což je přístroj, který po dobu operace zajišťuje krevní oběh i okysličování krve. Napojí se na srdce systémem trubic. Po operaci je srdce opět uvedeno do chodu. Délka celé operace se pohybuje mezi 3–5 hodinami.

45

10. 3 Co se mnou bude po operaci srdce? Po operaci srdce budete potřebnou dobu ležet na jednotce intenzivní péče kardiochirurgického pracoviště, kde budete pečlivě sledováni zkušenými sestrami a lékaři a Vaše životní funkce budou monitorovány pomocí přístrojové techniky. Na jednotce intenzivní péče strávíte zpravidla jeden až tři dny, v případě potřeby déle. Než odezní anestézie a účinek léků proti bolesti, bude za Vás dýchat přístroj. Protože přitom budete mít zavedenou trubici v hrtanu, nebudete moci mluvit. Jakmile to Váš stav dovolí, bude umělé dýchání ukončeno, v převážné většině do 24 hod. V následující fázi bude velmi důležitá Vaše aktivní spolupráce s ošetřujícím personálem, zejména při dechové rehabilitaci a odkašlávání. Odkašlávání je důležité pro dobrou funkci plic, slouží k odstraňování neustále se tvořícího hlenu v dýchacích cestách. Případné nahromadění hlenu vede k infekčním komplikacím a ke zhoršení dechových funkcí, což velmi negativně ovlivňuje i funkci srdce. Pacienti se obvykle při odkašlávání obávají bolesti v operační ráně. Bolest bude tlumena dostatkem prostředků tišících bolest, kdykoliv to bude zapotřebí. Rovněž pomáhá přitisknout si na hruď polštář nebo ruku. Pobyt na jednotce intenzivní péče mohou někteří lidé po určité době vnímat rušivě zejména pro neustálou přítomnost ošetřujícího personálu, zvuky monitorů, osvětlení atd. Na druhé straně Vás bude posilovat vědomí rychle přibývající pohyblivosti na lůžku spolu s tím, jak budou odstraňovány operační drény a již nepotřebné žilní kanyly. Jakmile to Váš zdravotní stav dovolí, budete přeloženi na oddělení intermediální péče, kde ještě budete napojeni na monitor (telemetr), ale kde je celkové prostředí již mnohem klidnější. Nakonec se vrátíte na normální lůžkový pokoj. Většina nemocných je propouštěna domů po operaci věnčitých tepen (bypassech) 7.–10. den. Na některých kardiochirurgických pracovištích je zvykem, že k doléčení (bude-li potřeba) budete přeloženi na interní oddělení Vaší nejbližší nemocnice.

10. 4 Některé další pokyny Sdělte ošetřujícím lékařům jakékoliv zdravotní problémy, pokud se v průběhu hospitalizace vyskytnou. Informujte zejména o bolesti na hrudi, zvlášť pokud připomíná Vaše původní potíže při angině pectoris. 46

Dodržujte pokyny rehabilitačního pracovníka při dávkování tělesné zátěže. Na místě není ani přílišná opatrnost ani neúměrné zatěžování. Vyvarujte se silových pohybů pažemi (přitahování k hrazdičce), které může nepříznivě ovlivnit hojení hrudní kosti. Při vstávání z postele se doporučuje přidržovat si polštář na hrudi, nejdřív se otočte na bok, spusťte dolní končetiny z lůžka a teprve pak si pomalu sedejte bez zapojení dolních končetin – aby se nenamáhalo hrudní svalstvo, které je operací poškozeno. Plné zhojení hrudní kosti nastává zhruba za 2 až 3 měsíce. Téměř pravidelně se objevuje mírný otok na té dolní končetině, ze které byla odebrána žíla pro bypassy. Prospěšná je zvýšená poloha končetiny v klidu či mírné přecházení, vyvarujte se delšího sezení se svěšenýma nohama. Je obvyklé, že v průběhu rekonvalescence se střídají „dobré“ a „špatné“ dny, někdy se objevují poruchy spánku a noční poty. Současně však dochází k nárůstu fyzické výkonnosti. Počítejte s tím, že celková doba rekonvalescence trvá 2–4 měsíce.

11 Může mít bolest na hrudi i jinou příčinu, než je ischemická choroba srdeční? V životě se někdy můžete setkat i s jinými stavy, které se projevují bolestí na hrudi, ale nejde o ischemickou chorobu srdeční. Některé z nich mohou být rovněž dosti závažné.

11. 1 Bolesti „od páteře“ Mnoho lidí trpí bolestmi na hrudi, které vycházejí z onemocnění krční nebo hrudní páteře. Tento typ bolesti většinou vzniká v oblasti hrudní páteře a šíří se („vystřeluje“) na přední stěnu hrudníku. Bolest je často (na rozdíl od bolesti při nedokrvení srdečního svalu) závislá na pohybech a poloze trupu, může se zhoršovat při hlubokém dýchání a je spíše ostrá, píchavá. Nemocný ukáže na hrudi bolestivé místo. Při bolesti na podkladě nedokrvení srdečního svalu (viz obrázek 27) nemocný většinou ukáže na bolestivé místo na hrudi zaťatou pěstí nebo plochou celé dlaně, zatímco při bolestech vycházejících z hrudní páteře ukáže na místo jedním nebo více nataženými prsty a může mít tendenci si bolestivé místo masírovat. 47

Obrázek 27 – pacient ukazuje zaťatou pěstí bolest na hrudi, která má příčinu v ICHS (Sovová, 2006, s. 13)

11. 2 Co se skrývá pod pojmem plicní embolie? U některých osob se za určitých okolností může vytvořit krevní sraženina v žilách. Existuje velmi závažný stav, kdy se velká krevní sraženina v žíle uvolní a cévním systémem se dostane do plicní tepny, která vede krev z pravé komory srdeční do plic. Krevní sraženinou se ucpou některé větve této tepny (plicní embolie). To se projevuje náhle vzniklou prudkou bolestí na hrudi, bolest však nevyzařuje do míst jako při angině pectoris a stav je doprovázen těžkou dušností, postižený rychle dýchá, má rychlý (někdy nepravidelný) puls, je opocený a má strach ze smrti. Může se také objevit vykašlávání krvavého hlenu. Tento stav vyžaduje stejně jako srdeční infarkt neprodlený převoz do nemocnice.

11. 3 Bolesti žlučníku, žaludku a „zaražené větry“ Bolesti při „žlučníkovém záchvatu“, podráždění žaludku nebo neodcházejících střevních plynech („zaražených větrech“) se mohou rovněž šířit na hrudník, ale nemají stejnou lokalizaci a šíření jako při angině pectoris. Většinou nereagují na nitráty a může zde dominovat zvracení nebo zástava odchodu plynů a stolice.

48

11. 4 Onemocnění jícnu Několik dnů i týdnů trvající palčivá bolest za hrudní kostí, která je spojena s pocitem vracení žaludečního obsahu do jícnu a často se zhoršuje vleže a při polykání a zlepšuje po jídle, je projevem zánětu jícnu. Tento stav pacienta bezprostředně neohrožuje, ale je namístě lékařské vyšetření a příslušná léčba.

11. 5 Pneumotorax – známý neznámý pojem Ještě se zmíníme o jednom závažném stavu, který se projevuje bolestí na hrudi. Při některých chorobách může zjednodušeně řečeno prasknout jedna z plic. Jde o neúrazový pneumotorax. Protože v hrudní dutině je normálně nižší tlak než tlak vzduchu v atmosféře, uniká vzduch z prasklé plíce do hrudníku, postižená plíce kolabuje a přestává dýchat. Máme sice ještě druhou plíci, ale vzduch vnikající do hrudní dutiny může utlačovat srdce a velké cévy a vést k selhání krevního oběhu. Tento stav, který je většinou méně závažný než srdeční infarkt, se projevuje náhle vzniklou ostrou bolestí na straně postižené plíce, postižený je dušný a jedna strana hrudníku se při nádechu zvedá jen omezeně oproti druhé straně nebo se nezvedá vůbec. V některých případech je nutno v nemocnici odsát vzduch z hrudní dutiny, aby se plíce opět rozepjala nebo i ošetřit prasklinu v plíci speciální operací. Neúrazový pneumotorax se objevuje u starších lidí s tzv. rozedmou plic (emfyzém), ale může vzniknout i u mladého člověka, u kterého není známo žádné plicní onemocnění.

11. 6 Závěrem o bolestech na hrudi Popsali jsme nejčastější, ale zdaleka ne všechny příčiny bolestí na hrudi. Jak vidíme, příčiny bolestí na hrudi jsou skutečně rozmanité, od málo závažných až po život ohrožující. Úkolem laika není určit příčinu bolesti, ale odhadnout riziko a podle toho jednat. K tomu Vám předkládáme toto sdělení. Vždy je přínosné, pokud postižený nebo jeho blízký už měli podobné zkušenosti s danými obtížemi. Jestliže jsou obtíže jiného nebo závažnějšího charakteru než ty, na které jsou nemocný a jeho blízcí zvyklí, je vhodné lékařské vyšetření podle jejich závažností. Stále se objevuje velký počet lidí, kteří podcení bolesti na hrudi a pozdě vyhledají lékařskou pomoc; existují i případy, kdy laici přecení málo závažné obtíže. V nejasných případech může dělat zjištění příčiny 49

bolestí na hrudi problém i lékaři, který má k dispozici řadu specializovaných vyšetření. Pro zajímavost: v malém počtu se staly a stále se stávají případy, kdy lékař specializovaný na srdeční choroby sám u sebe nepoznal srdeční infarkt!

12 Co najdete ve 2. a 3. dílu této brožury – 2. díl obsahuje informace o indexu tělesné hmotnosti (BMI), dietě, pohybovém režimu a vlivu cukrovky na choroby srdce a cév. – 3. díl Vás informuje o stresu a ochraně před stresem, pojednává o kouření a nastiňuje návod k odvykání kouření, na závěr uvádíme desatero pro ohrožené muže i ženy.

50

13 Použité zdroje 13. 1 Knihy, brožury a časopisy CIKLOVÁ, H. Intraaortální balónková kontrapulzace (IABK). Sestra, 2002, roč. XII, č. 2, s. 30. ISSN 1210-0404. DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R. MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. Praha: Grada, 2000. 664 s. ISBN 80-7169-681-1. FEJFAR, Z. Srdce a bolest. Eurorehab, 2000, roč. X, č. 3, s. 144–147. ISSN 1210-0366. FEJFAR, Z. Srdce v labyrintu světa. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Makropulos, 1997. 359 s. HAVIAR, V. Srdce tě varuje. 7. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 116 s. KOLÁŘ, J. a kolektiv. Kardiologie pro sestry intenzivní péče a studenty medicíny: I. a II. díl. Aktualizované a rozšířené 3. vydání. Praha: Akcenta, 2003. 416 s. ISBN 80-86232-06-9. NEČAS, E. et. al. Patologická fyziologie orgánových systémů. Část I. Praha: Karolinum, 2003. 379 s. ISBN 80-246-0615-1. PACOVSKÝ, V., STAŇKOVÁ, M. Vnitřní lékařství pro 3. ročník středních zdravotnických škol: 1. díl. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 2000. 96 s. ISBN 80-85526-55-7. PENCOVÁ, D., DOLEJŠOVÁ, D. Nová tvář kardiologické jednotky intenzivní péče. Sestra, 2003, roč. XIII, č. 7–8, s. 19–21. ISSN 12100404. PFIZER spol. s.r.o. a. Víte, co je to ateroskleróza? Praha. 16 s. PFIZER spol. s.r.o. b. Víte, co je to cholesterol? Praha. 16 s. PRO SRDCE HANÉ (nadační fond). Koronární angioplastika: PTCA: pacientův průvodce vyšetřením. SCHNEIDERKA, P. Laboratorní manuál pro uživatele služeb Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc. Olomouc: Fakultní nemocnice, 2004. 134 s. ISBN 80-239-4009-0. Jak na infarkt svépomocí. Article published on N.º 240 OF Journal of General hospital Rochester.

51

13. 2 Internetové a elektronické zdroje textů AMBULANCE PREVENTIVNÍ KARDIOLOGIE FN OLOMOUC. Rizikové faktory vzniku ischemické choroby srdeční (ICHS). [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z: KLEMENTA, B. BLS dle ERC guidelines 2005. Interní materiál Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Olomouc. PRO SRDCE HANÉ (nadační fond). Informace pro pacienty s ischemickou chorobou srdeční nebo se srdeční chlopenní vadou. [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z: http://www.aterotromboza.cz. Srdeční infarkt. [online]. [Cit. 2007-0201]. Dostupný z: http://www.lekarna.cz. Isoket spray 1X12.7GM Sprej pod jazyk [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z: http://www.lekarna.cz. Nitroglycerin-Slovakofarma 20X0.5MG Tablety rozp. pod jazykem [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z: http://www.zdravcentra.cz. Pacienti z řad starých lidí. [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z:

13. 3 Internetové a elektronické zdroje obrázků KLEMENTA, B. Umístění rukou při masáži srdce do středu hrudníku oběti, s. 10; Stabilizovaná poloha, s. 11; Správná pozice zachránce při masáži srdce, s. 21; Umělé dýchání z úst do úst, s. 20. In BLS dle ERC guidelines 2005. Interní materiál Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Olomouc (PowerPointová prezentace). 2006. 55 s. PRO SRDCE HANÉ (nadační fond). Dva žilní a jeden tepenný bypass. In Neinvazivní postupy léčby ischemické choroby srdeční (konzervativní postup): informace pro pacienty. [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z: SOVOVÁ, E. Pacient ukazuje zaťatou pěstí bolest na hrudi, která má příčinu v ICHS, s. 13. In Ischemická choroba srdeční. Interní materiál I. interní kliniky FN Olomouc (PowerPointová prezentace). 2006. 44 s. 52

http://www.aterotromboza.cz. příčný průřez tepnou (postupný růst aterosklerotického plátu zužuje průchod tepnou). [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z: Heartsite.com. Pacient při klidovém EKG. [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z:

14 Seznam obrázků Obrázek 1 – pohled na srdce zepředu............................................................. 6 Obrázek 2 – průřez srdcem ............................................................................ 7 Obrázek 3 – krevní oběh skládající se z tepen a žil......................................... 8 Obrázek 4 – příčný průřez tepnou (postupný růst aterosklerotického plátu zužuje průchod tepnou) ................................................................................. 9 Obrázek 5 – podélný průřez tepnou (postupný růst aterosklerotického plátu zužuje průchod tepnou) ................................................................................. 9 Obrázky 6 a)–c) – vytlačení ateromatózních hmot z aorty (srdečnice) při pitvě 32letého člověka ......................................................................................... 10 Obrázek 7 – šíření (vyzařování) bolesti při angině pectoris a srdečním infarktu ................................................................................................................... 15 Obrázek 8 – jiný obrázek ukazující lokalizaci (umístění) a šíření (vyzařování) bolesti u anginy pectoris a srdečního infarktu............................................... 16 Obrázek 9 – pacient při klidovém EKG ....................................................... 17 Obrázek 10 – pacient při zátěžovém EKG (ergometrii) ................................ 18 Obrázek 11 – ultrazvukové vyšetření srdce přes hrudník .............................. 19 Obrázek 12 – ultrazvukové vyšetření srdce přes jícen................................... 20 Obrázek 13 – katetrizační laboratoř pro koronarografické vyšetření.............. 23 Obrázek 14 – zavedení nástrojů přes tepnu v třísle do srdce a věnčitých tepen ................................................................................................................... 23 Obrázek 15 – zavádění katetrů do srdce při koronarografii nebo jiných zákrocích .................................................................................................... 24 Obrázek 16 – zobrazení věnčitých tepen při koronarografii .......................... 24 Obrázek 17 – trombus (krevní sraženina) nasedá na prasklý sklerotický plát a uzavírá věnčitou tepnu................................................................................. 31 Obrázek 18 – ložisko srdečního infarktu ...................................................... 31 Obrázek 19 – postižený ve stabilizované poloze........................................... 33 Obrázek 20 – umístění rukou při masáži srdce do středu hrudníku oběti........ 34 Obrázek 21 a), b) – správná pozice zachránce při masáži srdce..................... 35 Obrázek 22 – umělé dýchání z úst do úst ..................................................... 36

53

Obrázek 23 – postupné otevření a rozšíření uzavřeného úseku věnčité tepny pomocí balonku .......................................................................................... 40 Obrázek 24 – stent zavedený do rozšířené věnčité tepny zabraňuje jejímu opětovnému zúžení ..................................................................................... 41 Obrázek 25 – koronární jednotka intenzivní péče ......................................... 42 Obrázek 26 zachycuje dva žilní a jeden tepenný bypass ............................... 44 Obrázek 27 – pacient ukazuje zaťatou pěstí bolest na hrudi, která má příčinu v ICHS........................................................................................................ 48

15 Seznam tabulek Tabulka 1 – rizikové faktory ICHS .............................................................. 12 Tabulka 2 – správné hodnoty lipidů (tuků) v krvi ......................................... 14

54

Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Název:

Rady pro nemocné a jejich blízké s anginou pectoris a po srdečním infarktu

Autor:

Pavel Bělunek

Studijní program:

Ošetřovatelství

Studijní obor:

Všeobecná sestra

Forma studia:

prezenční, 3. ročník

Odborný konzultant z oblasti ošetřovatelské péče: Mgr. Bc. Pavla Kudlová, odb. as., Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta UP Olomouc Odborný konzultant z oblasti kardiologie: Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA I. interní klinika FN Olomouc Datum vypracování: duben 2007

Tato edukační brožura je součástí bakalářské práce pod názvem Zmapování edukovanosti pacientů s anginou pectoris z pohledu všeobecného ošetřovatele. 55

56