8
1
Digitální ekonomika
Klíčová slova Digitální ekonomika, kolaborativní ekonomika, digitální transformace, mezní výrobní náklady, potenciál digitální ekonomiky, klíčové kompetence, výzvy digitalizace, geoblocking, jednotný digitální trh, strategie jednotného digitálního trhu.
1.1 Procesy digitalizace ekonomiky V následujícím článku Vás seznámíme s cíli a principy budování digitální ekonomiky. Digitální ekonomika má propojit všechny země, všechny instituce, výrobce a celou populaci EU. Zásadním způsobem změní veřejnou správu, zvýší komfort pro občany a s využitím big dat dá nové příležitosti pro řízení takových celků, jako je EU a USA, v budoucnu možná i Nafta. Tyto procesy řídí EK a během deseti let změní život každého z nás. Digitální ekonomika zasáhne celý systém řízení ČR, obce, města i hospodářské instituce. Na co se tedy máme připravit?
D. Tapscot Zdroj: [29]
Zkrácený text článku [13] Digitální ekonomika je označení pro revoluční způsob alokace zdrojů, která hojně využívá informačních a komunikačních technologií. Díky nim se změní celá struktura řízení podniků a vznikají i nová odvětví. Jedná se o proces, který prostupuje celou společností a je provázán s koncepcí informační společnosti. Její součástí je masová aplikace robotů a automatů ve výrobních závodech a službách, se všemi důsledky. Pro její rozvoj je klíčový přístup k internetu. Digitální ekonomika představuje výzvu pro země i regiony. Její podpora může zvýšit konkurenceschopnost; státy, které ji nepřijmou, se mohou naopak potýkat s vážnými socioekonomickými problémy. Termín digitální ekonomika poprvé použil Don Tapscott v roce 1995 ve své knize Digitální ekonomika: naděje a hrozby věku informační společnosti. Podle Tapscotta žijeme v revoluční době, kdy dochází k rozvoji kolaborativní ekonomiky, v níž: ,,(...) firmy mohou existovat vedle sebe s miliony samostatných tvůrců, kteří se mohou propojovat a společně vytvářet hodnoty (prostřednictvím děl, obsahů aj.) ve volně propojených sítích."
A.Toffler Zdroj: [30]
Původ pojmu
Vymezení a definice
H. Tapscot Zdroj: [31]
9 Známí futurologové Heidi a Alvin Tofflerovi používají pro popis změn a procesů, které v západní společnosti začaly ve druhé polovině dvacátého století, označení třetí vlna (první vlnou byla revoluce zemědělská, druhou industriální). Albert Gore poukázal již v roce 1995 na nutnost propojení telekomunikačních technologií a udržitelného rozvoje: ,,Telekomunikace a vytváření globální informační infrastruktury je vstupním předpokladem pro udržitelný rozvoj, ekonomický růst bez poškozování životního prostředí a pro podporu demokracie ve světě.”
A.Gore Zdroj: [32]
Současný proces digitální transformace se rapidně zrychluje, je všudypřítomný a všeprostupující. Proniká nejen do stávajících oblastí lidského života, ale vytváří i oblasti nové. Hovoří se proto také o čtvrté průmyslové revoluci. Je pravděpodobné, že většina stávajících povolání časem zanikne a lidé budou pracovat v oborech, které ještě neexistují. Digitální ekonomika bude hrát zásadní roli. Celoživotní učení, vyhledávání a osvojování nových informací a znalostí [5], se stane základní podmínkou nejen pro konkurenceschopnost jedince a společnosti v tržním prostředí, ale i pro další oblasti jejich životů. Digitální ekonomika není totéž, co přístup k internetu. V první fázi se digitální ekonomika zaměřovala zejména na digitalizaci obchodních transakcí. Poté, co byla vybudována digitální infrastruktura, přišel na řadu koncept označovaný jako e-business, což je soubor procesů, které umožňují různé formy obchodování a podnikání na internetu. Jeho důležitou součástí je zabezpečení převodů peněz, ochrany informací a opatření proti falšování elektronických podpisů.
Nastupuje ekonomika virtuálních statků
Jedním z konkrétních projevů e-businessu je elektronické obchodování (tzv. e-komerce), e-shopy a s nimi související e-služby jako možnost platit platební kartou, přes PayPal, Q&A či online reklamace. V současnosti je digitální ekonomika vnímána spíše jako odstraňování hmotných statků a nahrazování je těmi virtuálními. Hovoříme o ekonomii s minimálními či nulovými mezními náklady, protože díky automatizaci výroby, decentralizaci energetiky a přechodu na obnovitelné zdroje by i náklady na výrobu věcí, které nelze digitalizovat, měly klesnout blízko k nule. Příkladem digitalizovaných odvětví je třeba výroba knih, distribuce hudby nebo digitální vzdělávání. Do budoucna je výzvou integrovat digitální ekonomiku s dalšími novými technologiemi a trendy jako je nástup průmyslu 4.0 a masové rozšíření 3D tiskáren.
Mezní náklady výroby se budou minimalizovat.
10 D. Tapscott definuje 12 témat, které jsou charakteristická ve střetu dvou ekonomik - staré a nové. "Novou" ekonomiku pak lze chápat jako "digitální ekonomiku": 1. Kvalifikace 2. Digitalizace Digitální ekonomika 3. Virtualizace 4. Molekularizace 5. Integrace a síťová orientace 6. Zánik mezičlánků 7. Konvergence 8. Inovace Průmysl 4.0 3D tiskárny 9. Role zákazníka Obr. č. 3: Témata digitální ekonomiky 10. Bezprostřednost Zdroj: vlastní 11. Globalizace 12. Nerovnost
Stará a nová ekonomika
Témata digitální ekonomiky
Jednou z výhod digitální ekonomiky je odstraňování mezičlánků směny, jako jsou agenti nebo velkoobchodníci. Pomocí srovnávacích a aukčních internetových portálů se posiluje role spotřebitele. Pokud je možnost koupit si zboží přímo od výrobce, je pak pravděpodobné, že jeho marže bude nižší, než když mezi ním a zákazníkem bude stát ještě prostředník, což činí pozici zprostředkovatele na trhu nadbytečnou. Hlavním přínosem však bude možnost zákazníka projektovat si svůj produkt přímo pro výrobní linku.
Odstranění prostředníků směny
V současné době je ústředním tématem digitální ekonomiky několik oblastí. Jednou z nich je oblast státní správy a e-govermentu. V Estonsku se pomocí kvalitní digitalizace dosáhlo značné úspory státních prostředků. Estonský úřad pro informační technologie odhaduje, že se takto daří ušetřit až dvě procenta HDP ročně. Je možno říci, že v Estonsku již ,,vedle fyzického státu vyrostl stát druhý – digitální“ (e-Governance Academy, Mari Pedaková). Další oblasti, které je možné zefektivnit, je oblast zdravotnictví, vzdělávání a přenosu informací.
Rozvoj digitální ekonomiky
1.2 OECD: Svět musí konat rychle, aby využil potenciál digitální ekonomiky Digitální ekonomika může dát EU a jednotlivým zemím nespornou konkurenční výhodu. Důležité je, abychom ji zaváděli rychleji, než naše konkurence. Na setkání ministrů v mexickém Cancůnu šéf OECD Angel Gurría vyslovil následující myšlenku:
Většina mezičlánků mezi výrobci a spotřebiteli zmizí.
Digitalizace postihuje významně státní správu.
11 „Vlády musí více pomoci lidem i firmám k většímu využití internetu a odstranit regulatorní bariéry pro digitální inovace. Jedině tak se naplno zúročí benefity digitální ekonomiky“. Měl pravdu. Naše civilizace potřebuje zásadní změny, aby se za deset, až patnáct let zásadně změnila. V následujícím textu lze vysledovat, jak hodnotí vývoj OECD. OECD je mocná organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 a členem je i ČR. OECD postavila před své členy tři výzvy, které je třeba zvládnout. Tyto výzvy nás budou v nejbližším období významně ovlivňovat a budeme to my, kdo je bude muset realizovat. EU bude muset konat rychle, protože jak víme, asijské země jsou vždy připraveny naše dobré zkušenosti rychle převzít, a tak by nás mohly připravit o výhodu.
A.Gurría Zdroj: [33]
Zkrácený text článku [14] předkládáme: Na setkání ministrů zemí OECD v mexickém Cancúnu, které se týkalo digitální ekonomiky, inovací, růstu a společenské prosperity zazněla výzva směrem k vládám. Ty mají podle šéfa Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Angela Gurríy zrychlit a zefektivnit své konání v cestě za benefity, které nám ve 21. století skýtá digitální ekonomika. „Je to již osm let od doby, kdy jsme se k tomuto tématu sešli naposledy,“ řekl Gurría. „Osm let je v digitální éře dlouhá doba a je na čase zhodnotit, co to znamená pro inovace, hospodářský růst a blahobyt,“ dodal.
Hodnocení po osmi letech implementace digitální ekonomiky
Digitalizace přetváří ekonomiku i společnost Podle OECD se nacházíme na křižovatce. Probíhající digitalizace přetváří naši ekonomiku, společnost i kulturu. Autonomní vozidla už nejsou sci-fi, umělá inteligence bude na nás mít stále větší vliv, obchodníci jsou schopni naceňovat miliony položek téměř v reálném čase podle aktuální poptávky a podobně. V minulém roce se 42 největších světových bank rozhodlo zahájit vývoj společných standardů pro využití Blockchainu v rámci globálních finančních trhů. Digitální inovace rovněž přispívají k revoluci ve zdravotnictví, vzdělávání, dopravě a dalších infrastrukturních systémech, což přispívá ke zvyšování našeho blahobytu. „Ale také k ochraně naší planety,“ dodává Gurría.
Oblasti, kde se očekává revoluce v organizaci a technologiích
12 Všechny tyto nesporné přínosy však jdou ruku v ruce s určitou mírou narušení. Digitalizace mění způsob, jak spolu lidé interagují. Mění povahu a strukturu organizací, stejně jako pracovních míst. Stále častěji se řeší otázka soukromí, bezpečnosti, individualismu nebo schopností. „Musíme být dopředu hledící a chopit se příležitostí,“, konstatuje šéf OECD. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD došla k závěru, že před námi stojí tři velké výzvy: 1. Zlepšený přístup k digitálním technologiím 21. století. 2. Je třeba v digitální ekonomiku věřit. Kolem 19 % domácností, které jsou připojeny k internetu ve Spojených státech, si stěžují na narušení jejich bezpečnosti, krádež identity či jiné aktivity tohoto typu. Politici se za bezpečnost internetu musí jasně postavit, musí ukázat, že to je v této oblasti jejich prioritou. Pouze tak je možné z digitální ekonomiky vytěžit maximum. 3. Je nutné provést strukturální změny na trhu práce s ohledem na digitalizaci. Studie OECD, která mapuje schopnosti dospělé pracovní síly, ukázala, že dvě třetiny respondentů nemá dostatek základních znalostí, které jsou pro fungování digitální společnosti nezbytné.
Digitalizace zasáhne veškeré sociální oblasti života lidí.
Podpořme inovativní digitální ekonomiku Tři velké výzvy digitalizace
Trh práce se zásazně změní. IT kompetence budou nutné.
Podle OECD chybí přehled o globálních tocích dat. Ty se podle některých odhadů zvýšily až 45 násobně za posledních 10 let. Jestliže mají být vlády efektivní, musí tento vývoj umět postihnout. Nic z toho ovšem nebude možné, pokud internet nezůstane otevřený a dostupný. To znamená zajištění kvalitního přístupu k telekomunikační infrastruktuře za konkurenční cenu a také ukotvení legislativního rámce, jenž pro e-komerci a přenosy dat vymezí pravidla hry. Bez toho zůstane internetová infrastruktura jen bezobsažným neživým místem. „Probíhající digitalizace se nezastaví. Musíme na to být připraveni, to je naše ambice,“ uzavřel Gurría.
Internet musí zůstat volně přístupný.
1.3 Digitální agenda pro Evropu: klíčové iniciativy Následující článek uvádí sedm prioritních oblastí činnosti Agendy EU. Můžete posoudit, v jakém stádiu plnění jednotlivých agend se dnes Evropa nachází. Evropa potřebuje zásadní hospodářské oživení na báze technologií, nové organizace veškerého života, a synergie zemí, institucí, výroby a vědy. Celý tento proces musí mít jednotné strategické vedení. EK definuje strategické oblasti, v nichž musíme uspět, pokud se mají naše cíle splnit. Potřebujeme jednotný trh ve všech jeho formách, především na internetu a aby fungoval, vytvořit důvěru populace k jeho spolehlivosti. Je naším
Evropa potřebuje nový akční plán.
13 úkolem prosadit etiku do práce všech institucí tohoto ohromného trhu. K řízení tak rozsáhlého trhu bude třeba vybudovat nové systémy sběru dat a jejich zpacování. Každý z nás se bude muset výzvám jednotného digitálního trhu se svým podnikem i osobně přizpůsobit. Jazyk anglický a práce s novými technologiemi v oblasti software i hardware bude základem práce pracovníka každé, i té nejmenší firmy.
Pro realizaci jednotného trhu v EU je třeba zajistit jehio spolehlivost a důvěru uživatelů.
V následujícím článku uvádíme hlavní myšlenky textu [15] Evropa potřebuje nový akční plán, aby mohla co nejlépe využívat informační a komunikační technologie (IKT), a urychlit tak hospodářské oživení a položit základy udržitelné digitální budoucnosti. Tento nový akční plán navrhuje odstranění stávajících překážek, aby mohl být v maximální možné míře využit potenciál IKT a na základě dlouhodobých investic minimalizovány budoucí problémy.
Proč digitální agenda pro Evropu?
Agenda EU nastiňuje sedm prioritních oblastí činnosti: vytvoření jednotného digitálního trhu zlepšení rámcových podmínek pro interoperabilitu mezi výrobky a službami v oblasti IKT posílení důvěry v internet a jeho bezpečnost záruka poskytování výrazně rychlejšího internetového připojení podpora investic do výzkumu a vývoje zvýšení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění zavádění IKT k řešení společenských úkolů, jako jsou změna klimatu, zvyšující se náklady na zdravotní péči a stárnoucí populace.
Jaké jsou tedy prioritní oblasti zájmu?
Jednotný digitální trh Nastal čas, aby nový jednotný trh uplatnil přínosy digitálního věku. Evropa je stále nesourodou směsicí vnitrostátních on-line trhů, a Evropané tak nemohou využívat výhod jednotného digitálního trhu. Je zapotřebí, aby se obchodní a kulturní obsah a služby šířily bez ohledu na hranice; toho by mělo být dosaženo odstraněním regulačních překážek a usnadněním elektronických plateb a elektronické fakturace, snadnějším řešením sporů a zvýšením důvěry spotřebitelů.
Jak vytvořit jednotný digitální trh?
1.4 Strategie EU pro jednotný digitální trh EK vypracovala dokument Strategie EU pro jednotný digitální trh. Stanovuje v něm úkoly které je třeba vyřešit, aby se dosáhlo sjednocení trhů jednotlivých zemí do reálného i virtuálního trhu na teritoriu EU.
EUusilovně hledá řešení, jak odstranit překážky jednotného digitálního trhu.
14 Stanovuje tři pilíře, na nichž budou všechny procesy postaveny. Podaří-li se tyto cíle splnit, budeme nakupovat, prodávat a obchodovat minimálně na teritoriu EU. Podaří li se uzavřít dohotu Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), která by sjednotila trhy Spojených států amerických a Evropskou unií, plně liberalizovala vzájemný obchod a investice, vznikla by bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohoda vůbec, a to jak ve smyslu objemu mezinárodního obchodu, který by podléhal jejím pravidlům, tak pokud jde o formativní vliv na pravidla mezinárodního obchodu. Ovšem vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013 a společný konsenzus stále není.
TTIP může propojit Evropský a USA trh. Evropa však dosavadním návrhům nevěří.
Ve výpisu následujícího článku se autoři zaměřují na definování oblastí, které je třeba prioritně rozvíjet pro vznik budoucího jednotného digitálního trhu. Jednotný digitální trh [16]: Rozšiřování digitálních služeb naráží na mnohá omezení, která jejich další rozvoj brzdí.
Různá pravidla zemí EU pro spotřebitele i firmy ztěžují digitální trh.
To je problém i v Evropské unii, která je přes veškerou snahu o harmonizaci stále rozdělena podle hranic členských států. Digitálnímu trhu tak jsou kladeny překážky v podobě nejednotných pravidel pro spotřebitele a firmy i pro uživatele a poskytovatele digitálních služeb. Odstranění překážek a sjednocení digitálního trhu se proto stalo jednou z hlavních priorit Evropské komise. Současná digitální agenda je zastaralá a potřebuje změny. Strategie pro jednotný digitální trh proto stanovila 16 různých opatření rozdělených do tří základních oblastí: 1. Zlepšení přístupu k digitálnímu zboží a službám pro spotřebitele a podniky. 2. Vytvoření vhodného prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb. 3. Maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky. V první části (oblasti) se návrhy Komise zaměřují hlavně na přeshraniční online obchodování. Komise počítá například s harmonizací obchodních pravidel, se snížením nákladů na doručování zásilek nebo s odstraněním tzv. geoblockingu. Součástí je i reforma autorského práva v EU (vysvětlení jednotlivých problematik naleznete níže). Druhá část (oblast) strategie se zabývá telekomunikacemi, audiovizuálními službami nebo ochranou soukromí na internetu. Komise
EU se při rozvoji jednotného digitálního trhu zěměřuje na tři oblasti.
15 například plánuje vytvářet pobídky pro investice do vysokorychlostního širokopásmového připojení, čímž by zavádění moderních 4G technologií mělo být značně urychleno. Třetí pilíř (oblast) se snaží z možností digitálního světa vytěžit co nejvíc. Požaduje například volný pohyb dat po celé EU nebo digitalizaci veřejné správy, zdravotnictví, dopravy či energetiky. Nakupování online ze všech států EU za stejných podmínek jako v domovské zemi je jednou z hlavních priorit nové strategie. Aby se mohl online obchod rozvíjet, je potřeba pravidla napříč Unií sjednotit.
Lze očekávat zásadní zjednodušení online obchodu
Další překážkou přeshraničního online obchodu jsou příliš vysoké poplatky za poštovní služby a vyšší sazba za poštovné z jednoho členského státu EU do druhého. Nová strategie proto navrhuje doručovací služby mezi státy EU zlevnit.
Zboží se bude po celém teritoriu EU pohybovat volně.
Lze očekávat konec geoblockingu. V současnosti totiž firmy mohou bránit zákazníkům z jiného státu v přístupu na jejich internetové stránky, nebo ho odkázat na místní obchod, kde jsou ceny často vyšší.
Odstraníí se geoblocking.
Ruku v ruce se zrušením geoblockingu jde i reforma autorského práva.
Čeká nás reforma autorského práva
Tzv. big data, tedy data, která uživatelé internetu každý den produkují při návštěvě e-mailu, komunikaci na sociálních sítích nebo při online nakupování, jsou důležitým prvkem moderní digitální ekonomiky. Jejich analýza umožňuje firmám poskytovat zboží a služby svým zákazníkům přesně na míru. Tím se zvyšuje efektivita podniků a snižují se jejich náklady.
Big data zahajují služby na míru.
Návrh Komise považuje za důležité i posílení digitalizace veřejných služeb, neboli tzv. e-Government. V této oblasti Česká republika dlouhodobě zaostává. Podle indexu DESI, který každoročně hodnotí vývoj digitální ekonomiky v jednotlivých členských zemích, je Česko v digitalizaci veřejných služeb mezi státy EU až na 25. místě. Obr. č. 4: Hodnocení digitálního rozvoje zemí Zdroj: [30]
eGovernment změní veřejnou správu.
