1 Data o provozu stacionárních zdrojů

Data o provozu stacionárních zdrojů

1


1.1 Kategorizace zdrojů Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle § 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákona), jehož správou je za celou Českou republiku pověřen Český hydrometeorologický ústav. Podle zákona se zdroje znečišťování člení na stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle 1 technologického určení na spalovací zdroje, spalovny odpadů a jiné zdroje. Podle tepelného příkonu spalovacích zdrojů, rozsahu znečišťování a způsobu sledování se zdroje dělí na jednotlivě evidované (vyjmenované zdroje dle Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.) a hromadně sledované. Mezi hromadně sledované zdroje patří především vytápění domácností, doprava, provoz nesilničních vozidel, chovy zvířat a použití organických rozpouštědel. Jednotlivé dílčí databáze, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. 2

Výchozím podkladem pro prezentované bilance bodově evidovaných zdrojů jsou údaje souhrnné provozní evidence, ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb. Pro celostátní emisní bilance hromadně sledovaných spalovacích zdrojů pro vytápění domácností je využíván model využívající výstupy ze Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného ČSÚ v roce 2011, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů paliv spalovaných v domácnostech. Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z vytápění domácností na úrovni základních sídelních jednotek. Emisní bilance dalších hromadně sledovaných stacionárních a mobilních zdrojů je prováděna zpravidla s využitím dostupných aktivitních údajů (především statistických dat ČSÚ) a emisních faktorů. Prezentované bilance jsou v rámci této publikace kategorizovány dle hlavních skupin zdrojů, odvozených z Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.: Tabulka 1: Členění bilancí podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.

Identifikátor

Bilanční skupina zdrojů

10

Energetika – výroba tepla a el. energie

20

Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami

30

Energetika ostatní

40

Výroba a zpracování kovů a plastů

50

Zpracování nerostných surovin

60

Chemický průmysl

70

Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl

80

Chovy hospodářských zvířat

90

Použití organických rozpouštědel

100

Nakládání s benzinem

110

Ostatní zdroje

Z důvodu návaznosti na historické výstupy emisních inventur bylo pro kategorizaci bilančních přehledů použito též názvosloví REZZO (1-4):

1 2

zdroje používající organická rozpouštědla, zdroje, v nichž dochází k nakládání s benzínem a ostatní zdroje

zvláště velké, velké a střední zdroje podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného v období ohlašování údajů za rok 2011, odpovídající do značné míry zdrojům vyjmenovaným v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

1


Tabulka 2: Členění bilancí dle kategorie REZZO

Kategorie REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4

Popis REZZO Stacionární zdroje Zvláště velké a velké zdroje (spalovací zdroje s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie) Střední zdroje (spalovací zdroje s výkonem 0,2 – 5 MW a významné technologie) Malé zdroje (spalovací zdroje s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie, stavební činnosti) Mobilní zdroje Doprava a ostatní mobilní zdroje

Poslední kategorizací je odvětvové členění dle sektoru spotřeby, odvozené od statistické kategorizace CZ-NACE, doplněné o sektor Bydlení: Tabulka 3: Členění bilancí dle sektoru spotřeby, odvozené od statistické kategorizace CZ-NACE

Sektor spotřeby Zdroje elektřiny a tepla

Ostatní průmysl

Doprava

Terciární sféra

Sekce NACE D

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

A

Zemědělství, lesnictví a rybářství

B

Těžba a dobývání

C

Zpracovatelský průmysl

E

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

F

Stavebnictví

G

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

H

Doprava a skladování

I

Ubytování, stravování a pohostinství

J

Informační a komunikační činnosti

K

Peněžnictví a pojišťovnictví

L

Činnosti v oblasti nemovitostí

M

Profesní, vědecké a technické činnosti

N

Administrativní a podpůrné činnosti

O

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

P

Vzdělávání

Q

Zdravotní a sociální péče

R

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

S

Ostatní činnosti

U

Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

W

Terciární sféra – nečleněno

Y

Bydlení

T

Bydlení

Popis sekce NACE

2


1.2 Jednotlivě evidované stacionární zdroje (REZZO 1 + REZZO 2) Databáze REZZO 1 a REZZO 2, obsahující údaje stacionárních zdrojů vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., spravuje ČHMÚ Praha – úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro sestavení bilančních přehledů, jsou údaje souhrnné provozní evidence (SPE), získané prostřednictvím webových služeb s využitím speciální SW aplikace z informačního systému ISPOP, provozovaného CENIA – českou informační agenturou životního prostředí. Výsledná databáze vyjmenovaných (zpravidla emisně významných) stacionárních zdrojů je v ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze ve struktuře typizované sestavy SPE (kompletní sestava souhrnné provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky) a SYMOS (sestava emisí a parametrů jejich vypouštění jednotlivými komíny/výduchy pro účely modelování). Vyjmenované zdroje, definované přílohou č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., slučují původně odděleně evidované kategorie zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů REZZO 1 a středních zdrojů REZZO 2 do jedné, společné kategorie, která se dále člení dle skupin. Zároveň je dikcí zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb. omezen počet takto jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů oproti původní evidenci, protože spodní výkonová hranice, od které 3 se provozovatelů zdrojů týkala ohlašovací povinnost, se z původního instalovaného tepelného výkonu většího než 4 5 200 kWt (zákon č. 86/2002 Sb.) omezila na zdroje s jmenovitým tepelným příkonem větším než 300 kWt. 1.2.1 Počet zdrojů Kromě reálných přírůstků a úbytků evidovaných stacionárních zdrojů mají na vývoj počtu těchto zdrojů výrazný vliv i formální změny v evidenci. Úbytek počtu zdrojů REZZO 2 v roce 2010 byl zapříčiněn tím, že původně zvlášť evidované zdroje v rámci jednoho areálu byly v od tohoto roku vykazovány jako jeden zdroj. Nejde tedy o skutečný pokles počtu těchto zdrojů, ale o změnu ve výkaznictví. Další výrazný pokles evidovaného počtu nastal v roce 2012 v důsledku změny ohlašovací povinnosti provozovatelů spalovacích zdrojů, zakotvené v nejnovějším zákoně o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (viz předchozí odstavec). Obrázek 1: Vývoj počtu provozoven stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 v letech 2008–2012, Moravskoslezský kraj

3 000 2 500 2 000 1 500

2 255

2 193

REZZO 2 1 957

1 000

1 700

REZZO 1 1 462

500 0

308

307

303

248

250

2008

2009

2010

2011

2012 Zdroj dat: ČHMÚ – ISPOP

3

Výkon (tepelný výkon) zdroje je množství tepla, které zdroj za jednotku času předá teplonosné látce, vsázce nebo vytápěnému prostoru. Tepelný výkon zdroje je nižší než příkon zdroje o ztráty výkonu. Poměr tepelného výkonu kotle k tepelnému příkonu kotle pak vyjadřuje účinnost kotle v %

4 5

Příkon zdroje je množství tepla, které je za jednotku času dodáno zdrojem spalováním paliva.

§4, odst. (7) zákona o ochraně ovzduší: Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů.

3


Tabulka 4: Evidovaný počet provozoven stacionárních zdrojů (REZZO 1 a REZZO 2) v jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje, vývoj v letech 2008–2012 Kód ORP

Název ORP

REZZO 1

REZZO 2

2008

2009

2010

2011

2012

2008

2009

2010

2011

2012

7

4

52

50

47

41

31

00442

Bílovec

12

12

13

01316

Bruntál

12

10

10

8

9

144

128

116

87

79

02316

Český Těšín

6

6

7

5

4

70

70

64

69

64

03471

Frenštát pod Radhoštěm

5

4

4

4

4

65

73

57

48

32

03495

Frýdek-Místek

32

32

32

25

25

221

214

210

163

148

03517

Frýdlant nad Ostravicí

7

7

7

6

7

54

57

44

45

42

03755

Havířov

4

4

4

3

4

56

57

43

38

38

03971

Hlučín

6

7

6

6

5

52

53

47

43

38

05630

Jablunkov

1

1

1

20

20

18

13

16

06382

Karviná

15

18

18

16

15

63

64

64

61

55

06939

Kopřivnice

16

15

16

13

15

79

68

67

57

53

07423

Kravaře

1

1

3

2

2

32

27

22

20

15

07455

Krnov

10

9

9

8

6

100

93

84

70

41

10703

Bohumín

16

19

18

17

15

122

116

119

83

61

10741

Nový Jičín

25

23

24

17

15

127

121

113

106

82

10908

Odry

6

6

6

4

3

44

49

47

34

25

11156

Opava

41

38

36

24

26

405

386

311

285

239

11236

Orlová

4

4

3

3

2

43

40

38

35

27

11352

Ostrava

68

71

67

63

74

333

340

286

271

262

14446

Rýmařov

6

6

5

5

3

39

41

36

26

21

17089

Třinec

12

12

12

11

11

66

59

62

56

46

18299

Vítkov

3

2

2

1

1

68

67

62

49

47

308

307

303

248

250

2 255

2 193

1 957

1 700

1 462

Celkový součet

Zdroj dat: ČHMÚ – ISPOP Obrázek 2: Skladba počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., stav roku 2011, Moravskoslezský kraj

Zdroj dat: ČHMÚ – ISPOP

4


Z celkového počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., činí téměř polovinu zdroje, vyrábějící elektřinu a teplo (kategorie „Energetika – výroba tepla a el. energie“). Významný počet zdrojů je dále pak evidován ještě v kategorii „Výroba a zpracování kovů a plastů“ – cca 17 %. a „Použití organických rozpouštědel“ – cca 12 %. Obrázek 3: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, podle přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., rok 2011

5


1.2.2 Spotřeba paliv Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních 3 jednotkách [tuny, tis.m ] přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu [GJ]. Výsledky porovnání spotřeby tepla v palivu v členění na jednotlivé druhy paliv uvádí následující tabulky a grafy: Tabulka 5: Vývoj spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], Moravskoslezský kraj Kategorie

Palivo

2008

2009 71 052 981

79 133 057

74 549 216

66 310 483

kapalná paliva

114 538

131 085

100 931

43 325

41 636

plynná paliva

6 905 111

6 733 404

7 355 725

6 083 450

6 389 190

OZE

18 651 732

14 935 698

17 418 316

17 072 964

15 996 029

101 555 256

92 853 169

104 008 245

97 748 956

88 737 338

52 745 777

51 887 108

63 864 238

66 298 790

64 239 099

84 830

45 197

79 957

70 678

68 343

kapalná paliva

2 481 144

2 148 821

2 635 480

2 728 320

2 284 766

plynná paliva

13 126 879

10 083 252

10 054 874

10 301 873

9 835 626

OZE

23 265 173

24 237 483

46 248 154

31 207 387

55 744 358

Celkem: technologie

91 703 803

88 401 861

122 882 703

110 607 048

132 172 192

193 259 059

181 255 030

226 890 948

208 356 004

220 909 530

koks

97 217

88 879

88 670

62 361

47 752

ostatní pevná paliva

388 168

353 876

269 627

231 649

167 430

kapalná paliva

21 186

16 706

15 861

17 949

17 000

plynná paliva

4 711 128

5 646 275

5 405 372

5 404 731

5 119 777

418 010

387 831

418 532

569 937

697 427

5 635 710

6 493 568

6 198 063

6 286 626

6 049 386

9

22 195

0

49

116

Celkem: spalovací procesy koks ostatní pevná paliva technologie

Celkem z REZZO 1

spalovací procesy

OZE REZZO 2

2012

75 883 875

spalovací procesy

REZZO 1

2011 215

koks ostatní pevná paliva

2010

Celkem: spalovací procesy ostatní pevná paliva kapalná paliva

623

plynná paliva

96 553

183 357

506 114

479 108

449 281

OZE

39 995

85 963

161 453

151 864

112 853

Celkem: technologie

137 171

269 320

667 567

631 029

584 444

5 772 881

6 762 888

6 865 630

6 917 655

6 633 831

199 031 940

188 017 918

233 756 577

215 273 659

227 543 360

technologie

Celkem z REZZO 2 Celkový součet

Zdroj dat: ČHMÚ – ISPOP kde ostatní pevná paliva: černé uhlí tříděné a prachové, hnědé uhlí tříděné a prachové, brikety, proplástek, jiná tuhá paliva kapalná paliva:

těžký topný olej, lehký topný olej, extralehký topný olej, nafta, jiná kapalná paliva

plynná paliva:

zemní plyn, propan-butan, jiná plynná paliva

OZE:

koksárenský plyn, vysokopecní plyn, bioplyn, komunální odpad, dřevo, sláma, jiný druh biomasy

6


Obrázek 4: Vývoj spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [TJ], Moravskoslezský kraj 250 000 technologie - OZE

200 000

technologie - plynná paliva

Spotřeba paliv [TJ]

technologie - kapalná paliva 150 000

technologie - ostatní pevná paliva technologie - koks spalovací procesy - OZE

100 000

spalovací procesy - plynná paliva spalovací procesy - kapalná paliva

50 000

spalovací procesy - ostatní pevná paliva spalovací procesy - koks

0

2008

2009

2010

2011

Zdroj dat: ČHMÚ

2012

Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je v případě spalovacích procesů ovlivňována rozdílnými klimatickými podmínkami, spotřeba paliv pro technologické procesy je pak odvozena od výše produkce finálního výrobku (zde především výroba surového železa a oceli). K poklesu spotřeby paliv, určených k výrobě tepla a elektřiny, přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílí jak podnikatelský, tak i bytový sektor. Obrázek 5: Podíl jednotlivých kategorií na celkové spotřebě ze stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [%], Moravskoslezský kraj

100%

0,1%

0,1%

2,8%

46,1%

3,5%

0,3% 2,7%

0,3% 2,9%

47,0%

52,6%

51,4%

0,3% 2,7%

90% 80% 70%

58,1% REZZO 2 - technologie

60%

REZZO 2 - spalovací procesy

50%

REZZO 1 - technologie

40% 30% 20%

REZZO 1 - spalovací procesy 51,0%

49,4%

44,5%

45,4%

2010

2011

39,0%

10% 0% 2008

2009

2012

Zdroj dat: ČHMÚ

7


Tabulka 6: Spotřeba tepla v palivu ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], sekce NACE, rok 2011, Moravskoslezský kraj Sektor spotřeby

Sekce NACE

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, Zdroje elektřiny tepla a tepla a klimatizovaného vzduchu Celkem: Zdroje elektřiny a tepla Stavebnictví Zásobování vodou; činnosti související s odpadními Ostatní vodami, odpady průmysl a sanacemi Zpracovatelský průmysl Těžba a dobývání Celkem: Ostatní průmysl Zemědělství, Zemědělství lesnictví (budovy) a rybářství Celkem: Zemědělství (budovy) Administrativní a podpůrné činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Velkoobchod Terciární sféra a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Celkem: Terciární sféra Doprava Doprava (budovy) a skladování Celkem: Doprava (budovy) Celkový součet

koks

ost. pevná paliva

kapalná paliva

plynná paliva

Celkem GJ/r

OZE

7 611

73 180 096

17 239

6 222 358 15 156 213

94 583 516

7 611

73 180 096 5 240

17 239 41 068

6 222 358 15 156 213 255 870 3 659

94 583 516 305 838

3 404

1 657

33 729

481 755

520 545

66 309 065

1 606 302

2 702 274 14 329 289 33 126 138

118 073 068

0 66 312 469

1 611 543

167 253 2 745 000 14 786 141 33 611 552

167 253 119 066 704

1 491

15 662

6 130

52 214

232 104

307 601

1 491

15 662

6 130

52 214

232 104

307 601

13 460

19 850

7 136

11 549

1 155

9

3 913

18

206 731

37 553

1 376

40 084

89 461

89 461

35 974

35 983

1 547

18 493

553

24 506

0

163 131

18 044

1 344

138 718

5 496

8 903

759

111 976

5 647

629

3 863

221 750

2 941

5 118

31 312

44 251

8 268 8 268 66 361 151

74 851 551

336

3 193

3 193

930

930

301

101 131

0,14%

232 225 249 449

1 107 318

55,31%

127 134

241 391

20 973

43,94%

33 310

188 028

5 025

%

2 283

301 101 131 2 789 644 22 269 162 49 002 151

1 206 136

0,56%

109 701 109 701 215 273 659

0,05% 100%

8


Zdroj dat: ČHMÚ – ISPOP Podíl jednotlivých druhů paliv na spotřebě se liší dle účelu užití. Ve spalovacích procesech dominuje spotřeba pevných paliv (především pak černého uhlí prachového), následovaná spotřebou druhotných zdrojů (koksárenský a vysokopecní plyn), obnovitelných zdrojů a zemním plynem. V spotřebě paliv na technologické účely pak převládá spotřeba koksu a druhotných zdrojů. Obrázek 6: Krytí primární spotřeby paliv dle účelu užití [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj

9


Obrázek 7: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle převládajícího druhu spalovaného paliva, rok 2011, Moravskoslezský kraj

Podíl paliv v sektorovém členění ukazuje následující graf: Obrázek 8: Krytí primární spotřeby paliv v jednotlivých sektorech [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj

100% 90%

16%

80%

5%

35%

70% 60%

19%

50% 40%

79%

75%

OZE 92%

92%

2%2%

kapalná paliva

30% 20% 10% 0%

plynná paliva ostatní pevná paliva

43%

17% 2% 5%

Zdroje elektřiny Ostatní průmysl Zemědělství a tepla (budovy)

koks 2% 4% 3% Terciární sféra

8% Doprava (budovy)

Zatímco při výrobě elektřiny a tepla a ve zpracovatelském průmyslu se v případě OZE uplatňuje především koksárenský a vysokopecní plyn tak v zemědělství je to bioplyn, doplněný dřevem a slámou.

10


Obrázek 9: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle sektoru spotřeby, rok 2011, Moravskoslezský kraj

11


Tabulka 7: Spotřeba tepla v palivu ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], součet za ORP, rok 2011, Moravskoslezský kraj ORP

koks

Bílovec Bohumín Bruntál

ostatní pevná paliva

kapalná paliva

plynná paliva

OZE

Celkem [GJ/r]

[%]

1 863

1 006

236 767

98 792

338 428

0,16%

436 083

278 458

13 699

1 879 777

14 170

2 622 187

1,22%

4 174

241 331

24 129

395 818

30 477

695 930

0,32%

70

306 803

2 259

309 578

0,14%

288 814

2 625

291 854

0,14%

Český Těšín

445


415

Frýdek-Místek

2 617

1 914 327

2 109

2 190 265

5 359 721

9 469 039

4,40%


7 412

100 476

1 593

75 543

7 404

192 428

0,09%

45

462 022

56 280

519 327

0,24%

162 547

12 812

175 360

0,08%

22 190

8 110

32 478

0,02%

Havířov

980

Hlučín Jablunkov

2 178

Karviná

2 671

33 066 601

11 438

1 583 535

152 660

34 816 905

16,17%

220 338

936 898

143

899 236

56 521

2 113 137

0,98%

51 759

0,02%

Kopřivnice Kravaře

1 159

Krnov

8 092

Nový Jičín

1 596

Odry

50 600 328 683

9 237

101 208

757 362

1 204 583

0,56%

5 666

718 471

78 792

804 525

0,37%

7 574

195

253 473

261 241

0,12%

Opava

4 126

538 174

26 314

1 685 403

118 190

2 372 207

1,10%

Orlová

1 890

86 953

11 588

480 888

3 929

585 249

0,27%

35 445 180

30 790 092

1 235 117

7 534 315

23 448 505

98 453 209

45,73%

945

102 484

0

66 377

41 919

211 726

0,10%

30 220 849

6 434 111

1 447 296

2 793 409

18 686 785

59 582 449

27,68%

81 699

64 836

170 062

0,08%

22 269 162

49 002 151

215 273 659

100,00%

Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Celkem [GJ]

23 526 66 361 151

74 851 551

2 789 644

Územně je nevyšší spotřeba paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 realizována v ORP Ostrava, Třinec, Karviná a Frýdek-Místek. Tyto 4 územní celky zahrnují cca 94 % z celkové spotřeby kraje ve zdrojích této kategorie.

12


Obrázek 10: Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle druhu paliva, součet za ORP [GJ], rok 2011

Obrázek 11: Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle druhu způsobu užití, součet za ORP [GJ], rok 2011

13


1.2.3 Instalovaný tepelný výkon Trend vývoje celkového instalovaného výkonu ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 nekopíruje vývoj spotřeby paliv, protože tento trend je jednak očištěn od vlivu klimatických podmínek, jednak je zde započítán i instalovaný výkon zdrojů v záloze, které mohou být uváděny do provozu i jen na několik hodin ročně. Z celkového instalovaného tepelného výkonu připadá na zdroje kategorie REZZO 1 cca 88 %. Podle typu topeniště pak téměř poloviční zastoupení má granulační topeniště, následované s cca 28 % topeništěm plynovým. Tabulka 8: Vývoj skladby instalovaného tepelného výkonu zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [MWt], Moravskoslezský kraj Kategorie

Druh topeniště

2009

2010

2011

237,06

189,74

159,16

173,60

pásový rošt s pohazovačem

254,76

246,96

246,96

246,96

54,26

přesuvný, vratný a ostatní pohyblivé rošty

231,42

260,92

260,92

260,92

260,92

2,08

0,58

1,50

1,16

1,16

4 428,10

4 328,70

4 251,30

4 328,70

4 328,70

tavící topeniště

483,30

483,00

483,00

483,00

483,00

fluidní topeniště

267,20

267,20

267,20

267,20

420,20

olejové topeniště

31,93

53,43

44,29

40,44

35,37

plynové topeniště

1 827,49

1 765,47

1 739,24

1 717,16

1 650,73

13,50

3,36

3,36

3,36

3,36

granulační topeniště

plynová turbína plynová turbína odvoz. z leteckého motoru pístový motor zážehový

0,65

1,51

pístový motor dvojpalivový

0,50

0,50

pístový motor plynový

159,90

24,89

pístový motor vznětový

1,72

3,72

0,28

3,82

4,78

5,81

6,34

5,24

3,04

65,10

65,10

69,20

65,10

65,10

99,40

99,40

99,40

99,40

kombinované topeniště roštové – plyn

200,30

199,70

199,70

123,70

137,70

jiná spal. zařízení, např. přímotopné hořáky

101,67

163,80

48,97

50,92

117,53

8 149,83

8 135,18

7 882,53

7 866,86

7 852,80

kombinované topeniště plyn – olej kombinované topeniště práškové – plyn

Celkem z REZZO 1 cyklónové topeniště pásový rošt

0,85

0,26

35,39

pásový rošt s pohazovačem přesuvný, vratný a ostatní pohyblivé rošty

28,32

pevný rošt

76,49

125,40

32,23

24,85

17,44

2,32

2,32

2,32

19,19

18,81

16,28

64,92

65,13

45,17

0,40

0,40

granulační topeniště

REZZO 2

2012

pásový rošt

pevný rošt

REZZO 1

2008

fluidní topeniště

4,40

5,74

5,40

5,40

olejové topeniště

16,04

16,73

14,30

18,09

16,59

plynové topeniště

879,97

897,13

875,03

836,45

724,62

3,53

1,54

1,71

1,25

pístový motor zážehový

26,40

36,02

48,37

50,22

pístový motor vznětový

4,00

4,55

5,69

20,27

pístový motor plynový

0,46

3,24

4,70

5,93

plynová turbína

kombinované topeniště plyn – olej

0,70

kombinované topeniště práškové – olej

0,57

jiná spal. zařízení, např. přímotopné hořáky

1,75

37,70

22,56

26,03

24,74

Celkem z REZZO 2

1 078,18

1 076,94

1 081,64

1 058,20

931,32

Celkový součet

9 228,01

9 212,12

8 964,17

8 925,06

8 784,12

14


Zdroj dat: ČHMÚ – ISPOP Obrázek 12: Vývoj instalovaného tepelného výkonu zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [MWt], Moravskoslezský kraj

10 000

Instalovaný tepelný výkon [MWt]

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000

REZZO 2

4 000

REZZO 1

3 000 2 000 1 000 0 2008

2009

2010

2011

2012 Zdroj dat: ČHMÚ

Obrázek 13: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle instalovaného tepelného výkonu, rok 2011, Moravskoslezský kraj

15


1.2.4 Emise základních znečišťujících látek Vývoj emisí základních znečišťujících látek ve sledovaném období je odrazem změn ve skladbě a spotřebě paliva ve zdrojích. Výsledky porovnání emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území Moravskoslezského kraje ukazuje Tabulka 9 a Obrázek 14. Tabulka 9: Porovnání emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Moravskoslezský kraj

ROK

TZL

SO₂

NOₓ

CO

VOC

2008

4 039,7

21 499,7

19 904,0

116 607,6

2 644,8

2009

2 944,9

20 145,5

18 054,1

105 278,1

2 489,0

2010

3 190,2

20 465,9

20 120,1

119 431,6

3 087,3

2011

2 361,5

20 349,3

18 640,1

119 846,0

2 882,1

2012

2 073,3

18 898,5

17 331,6

114 594,9

2 826,3

Z údajů v tabulce vyplývá, že emise ze stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 za posledních 5 let poklesly u tuhých znečišťujících látek na cca 51,3 %, emise SO2 na 87,9 %, NOx na cca 87,1 %, CO na 98,3 %, zatímco emise VOC mírně vzrostly na 106,9 %. Obrázek 14: Emise škodlivin ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Moravskoslezský kraj

120 000

emise [t/r]

100 000 80 000 60 000 40 000

CO NOx SO₂

20 000 0 2008

VOC 2009

2010

TZL 2011

2012

Zdroj dat: ČHMÚ

Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) se emise z technologických procesů podílejí cca 80 %. Nejvyšší pokles emisí TZL zaznamenaly v uplynulém pětiletí provozy ArcelorMittal Ostrava a.s. (závod 12-Vysoké pece: pokles o 533,88 t, závod 10-Koksovna: pokles o 166,56 t, závod 13-Ocelárna: pokles o 124,36 t a ostatní provozy). Odprášení bylo výsledkem instalace tkaninových filtrů v provozech Aglomerace (spékání železné rudy). Prašnost byla znatelně snížena i při výrobě surového železa v Třineckých železárnách (- 149,8 t). Výrazné snížení emisí TZL vykázaly taktéž provozovny SILNICE MORAVA s.r.o. – kamenolom Tisová a EUROVIA LOM Jakubčovice s.r.o. V těchto případech se ale jedná spíše o metodickou změnu, zapříčiněnou výrazným snížením emisních faktorů pro kamenolomy a zpracování kamene, které nově zavedla Vyhláška č. 205/2009 Sb. (o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) oproti původně platné vyhlášce č. 356/2002 Sb. (Příloha č. 4). Podíl technologických procesů na celkových emisích SO2 činí cca 27 %. Emise SO2 z technologií se v hodnoceném období zvýšily na cca 118 % a dá se říci, že kopírují vývoj produkce surového železa a oceli (nejvyšší navýšení bylo evidováno ve zdroji TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. – Výroba surového železa: o 892,7 t/r). Proto i přes významný pokles ve zdrojích vyrábějících teplo a elektřinu (ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. – Teplárna společnosti, ČEZ, a. s. – Teplárna Vítkovice, Dalkia Česká republika, a.s. – Elektrárna Třebovice, Dalkia Česká republika, a.s. – Teplárna Karviná, ČEZ, a. s. – Elektrárna Dětmarovice, Dalkia Industry CZ, a.s. – Teplárna Dolu ČSM, jejichž součtový pokles produkce SO2 za posledních 5 let činil cca 2 890 t) nedochází k výraznějšímu celkovému poklesu emisí této znečišťující látky.

16


V budoucnu se dá očekávat další snižování emisí SO2 – koncem roku 2013 dokončila ArcelorMittal Ostrava projekt optimalizace procesu odsíření koksárenského plynu. Na koksovně uvedla do provozu sirovodíkovou pračku a strojní chlazení. Předpokládá se snížení roční emise SO2 o více než 200 tun. Závislost výše emisí vybraných znečišťujících látek na výrobě surového železa a oceli dvou dominantních regionálních výrobců dokládá následující graf: Obrázek 15: Vliv produkce železa a oceli v ArcelorMittal a Třineckých železárnách [kt/r] na celkové emise z technologických procesů [t/r]

7 000

9 000

7 000

emise [t/r]

5 000

6 000

4 000

5 000

3 000

4 000 3 000

2 000

2 000

1 000

výroba železa a oceli [kt]

8 000

6 000

TZL VOC SO₂ NOx výroba železa a oceli

1 000 0

0 2008

2009

2010

2011

Zdroj dat: ČHMÚ, AMO, TŽ

2012

Emise NOx z technologických procesů se podílejí na celkových emisích cca 30ti %. Na jejich snížení v hodnoceném období se podílely jak největší zdroje vyrábějící teplo a elektřinu (obdobně jako v případě SO2), tak technologické zdroje (zde především ukončení provozu v Koksovně Jan Šverma a snížení emisí NOx v ocelárně ArcelorMittal). V průběhu roku 2013 huť ArcelorMittal Ostrava zahájila ekologický projekt denitrifikace hutní energetiky. Díky této ekologické investici energetika sníží v budoucnu roční emise oxidů dusíku nejméně o dalších 600 tun. Zařízení má být plně zprovozněno počátkem roku 2015. V produkce emisí oxidu uhelnatého (CO) mají technologické procesy cca 98mi % podíl. K největším poklesům emisí CO došlo u technologických provozů v ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 13-Ocelárna (-6 413 t), závod 12-Vysoké pece (-5 534 t), TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. – Ocelárenská výroba (-3 547 t) a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. (-1 269 t). Vzhledem k celkové výši produkce emisí CO je však vliv poklesu v těchto zdrojích poměrně nízký (cca 1,7 %). Podíl technologií na emisích VOC činí 70 %. K celkovému nárůstu přispěly především zdroje Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Nošovice (+299,11 t) a Teva Czech Industries s.r.o., Opava (výroba farmaceutických přípravků +113,77 t). Obrázek 16: Podíl spalovacích procesů a technologií na celkových emisích sledovaných znečišťujících látek [t/r] 140 000

emise [t/r]

120 000

technologie

spalovací procesy

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 TZL SO₂ NOₓ CO VOC TZL SO₂ NOₓ CO VOC TZL SO₂ NOₓ CO VOC TZL SO₂ NOₓ CO VOC TZL SO₂ NOₓ CO VOC 2008

2009

2010

2011

2012

17


Podrobnější strukturu produkce emisí sledovaných znečišťujících látek a CO2 uvádějí následující tabulky a grafy: Tabulka 10: Emisní bilance vyjmenovaných stacionárních zdrojů v členění dle hlavních skupin zdrojů, odvozených z Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj

ID

Bilanční skupina zdrojů

10

Energetika – výroba tepla a el.energie

20


30

Energetika ostatní

40

Výroba a zpracování kovů a plastů

50

Zpracování nerostných surovin

60

Chemický průmysl

70

Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl

80

Chovy hospodářských zvířat

90


100


110

Ostatní zdroje Celkový součet

TZL

SO2

NOx

485,33

14 577,60

13 337,68

1 831,79

921,24

9 885 937

0,28

0,49

6,05

1,60

2,45

13 994

268,50

349,39

960,03

1 385,45

189,28

1 305 529

1 343,77

4 843,28

3 315,82

114 497,25

60,39

9 778 685

179,26

216,58

173,83

1 847,19

0,01 32,08

CO

VOC

19,43 357,19

746,66

121,44

CO2

12,41

96 087

209,66

0

73,51

1 943

0,00 10,65

0,02

50,55

141,57

1 240,12

11 015

0,00

0,00

0,00

0,00

17,14

0

41,60

4,73

30,05

19,71

155,92

11 237

2 361,47

20 349,27

18 640,10

119 846,01

2 882,11

21 104 427

Tabulka 11: Emisní bilance vyjmenovaných stacionárních zdrojů v součtu za ORP. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj TZL Bílovec

SO₂

NOₓ

CO

VOC

CO₂

1,55

14,55

22,45

16,48

11,65

13 468

Bohumín

45,00

334,15

288,83

2 055,33

94,72

177 509

Bruntál

16,21

172,07

75,10

37,75

15,67

48 204

Český Těšín

1,14

0,35

15,63

5,91

33,28

17 165


3,66

0,21

7,60

5,77

21,45

16 154

Frýdek-Místek

87,48

995,70

1 405,11

413,75

475,27

294 634


8,27

38,92

27,33

24,39

52,50

14 424

Havířov

0,62

0,30

39,39

20,81

6,16

25 878

Hlučín

1,19

0,12

8,88

4,46

12,82

9 068

Jablunkov

2,68

0,91

2,54

9,06

0,84

1 468

138,97

3 439,22

4 471,40

406,91

247,64

3 229 995

32,61

274,34

199,37

1 594,89

68,79

160 348

0,19

1,01

1,92

4,85

5,48

2 945

21,94

255,31

158,88

78,80

66,38

36 771

4,95

6,75

38,27

64,59

31,57

40 675

Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry

81,15

6,52

15,25

1,93

0,47

14 904

Opava

41,51

208,13

180,98

438,68

545,71

146 641

Orlová

1,52

19,71

48,02

20,67

21,86

36 078

1 070,66

10 502,66

9 380,58

54 422,22

671,90

10 222 142

33,13

79,97

78,25

113,98

370,64

13 959

Třinec

749,33

3 984,68

2 163,78

60 088,31

123,47

6 575 137

Vítkov

17,70

13,72

10,53

16,49

3,85

6 860

2 361,47

20 349,27

18 640,10

119 846,01

2 882,11

21 104 427

Ostrava Rýmařov

Celkový součet

Zdroj dat: ČHMÚ – ISPOP

18


Obrázek 17: Podíl sektorů na emisích sledovaných škodlivin a CO2 [%] ze stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, rok 2011, Moravskoslezský kraj

100%

0,17%

90% 32%

80%

32% 55%

70% 60%

Doprava (budovy)

68%

81%

Terciární sféra

99%

50%

Zemědělství (budovy)

40% 68%

30%

Ostatní průmysl

67%

Zdroje elektřiny a tepla 45%

20% 10%

29%

18%

0% TZL

SO₂

NOₓ

1% CO

VOC

CO₂

Zdroj dat: ČHMÚ

Obrázek 18: Emise sledovaných škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t resp. kt/r], součet za ORP, rok 2011, Moravskoslezský kraj

19


Obrázek 19: Emise základních škodlivin z jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj 140 000

Ostatní zdroje Nakládání s benzinem

120 000


emise [t/r]

100 000

Chovy hospodářských zvířat Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Chemický průmysl

80 000

60 000

Zpracování nerostných surovin Výroba a zpracování kovů a plastů

40 000

Energetika ostatní 20 000

Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Energetika – výroba tepla a el. energie

0 TZL

SO₂

NOₓ

CO

VOC

Obrázek 20: Podíl skupin jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. na základních škodlivinách [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj 100% 90%

1,76% 1,36% 7,59%

0,27%

1,76% 1,06%

4,01% 0,93%

23,80%

17,79%

1,54%

5,41%


80%

Použití organických rozpouštědel 1,72%

70% 60%

Ostatní zdroje

5,15%

43,03%

56,90%

Chovy hospodářských zvířat Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl

95,54%

50%

2,55%

Chemický průmysl

7,27% 40% 71,64% 30%

2,10% 6,57%

71,55%

Zpracování nerostných surovin Výroba a zpracování kovů a plastů

11,37% Energetika ostatní

20% 31,96% 10%


20,55%

0% TZL

SO₂

NOₓ

1,16% 1,53% CO

Energetika – výroba tepla a el. energie VOC

20


Tabulka 12: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj Látka

TZL

Pořadí

Kategorie zdrojů

ID provozovny

Provozovatel / název provozovny

1

REZZO 1

714220271

ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 12-Vysoké pece

496,76

21,0%

2

REZZO 1

770890561

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. – Výroba surového železa

361,51

15,3%

3

REZZO 1

770890571

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. – Ocelárenská výroba

224,82

9,5%

4

REZZO 1

714828031

ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. – Teplárna

94,17

4,0%

5

REZZO 1

715430221

Dalkia Česká republika, a.s. – Elektrárna Třebovice

92,91

3,9%

6

REZZO 1

625960021

ČEZ, a. s. – Elektrárna Dětmarovice

90,61

3,8%

7

REZZO 1

714220261

ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 10-Koksovna

84,43

3,6%

8

REZZO 2

811600202

EUROVIA LOM Jakubčovice s.r.o. – Jakubčovice n.O.

80,11

3,4%

9

REZZO 1

713760061

OKK Koksovny, a.s. – Koksovna Svoboda

79,14

3,4%

10

REZZO 1

714220281

ArcelorMittal Ostrava a.s. – závod 13-Ocelárna

78,58

3,3%

1 683,04

71,3%

1

REZZO 1

714828031


3 513,60

17,3%

2

REZZO 1

715430221


3 295,08

16,2%

3

REZZO 1

770890561


2 446,94

12,0%

4

REZZO 1

714220271


1 992,16

9,8%

5

REZZO 1

625960021


1 683,12

8,3%

6

REZZO 1

770890461

ENERGETIKA TŘINEC a.s. – provozy teplárny

1 329,56

6,5%

7

REZZO 1

664100101

Dalkia Česká republika, a.s. – Teplárna Karviná

889,65

4,4%

8

REZZO 1

714070141

ČEZ, a. s. – Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice – lokalita Vítkovice

813,75

4,0%

9

REZZO 1

664100371

Dalkia Česká republika, a.s. – Teplárna ČSA

691,25

3,4%

10

REZZO 1

718210271

Celkem TOP10 TZL

SO2

Biocel Paskov a.s. Celkem TOP10 SO2

NOx

358,35

1,8%

17 013,45

83,6%

1

REZZO 1

625960021


3 332,99

17,9%

2

REZZO 1

715430221


2 872,95

15,4%

3

REZZO 1

714828031


2 736,39

14,7%

4

REZZO 1

770890561


1 192,47

6,4%

5

REZZO 1

714220271


971,62

5,2%

6

REZZO 1

718210271

Biocel Paskov a.s.

761,77

4,1%

7

REZZO 1

770890461


713,91

3,8%

714070141

ČEZ, a. s. – Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice – lokalita Vítkovice

669,55

3,6%

8

REZZO 1

9

REZZO 1

664100101

Dalkia Česká republika, a.s. – Teplárna Karviná

562,11

3,0%

10

REZZO 1

714220281


456,40

2,4%

14 270,16

76,6%

Celkem TOP10 NOx

CO

Emise [t/r]

Podíl na emisích z REZZO 1+2

1

REZZO 1

770890561


51 965,87

43,4%

2

REZZO 1

714220271


33 777,44

28,2%

3

REZZO 1

714220281


14 916,40

12,4%

4

REZZO 1

770890571

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. – Ocelárenská výroba

7 662,60

6,4%

5

REZZO 1

714070101

EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.

3 841,34

3,2%

6

REZZO 1

707030211

ŽDB GROUP a. s., Bohumín – závod Viadrus

1 919,95

1,6%

7

REZZO 1

764110171

KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. – výroba vápna

1 418,12

1,2%

8

REZZO 1

714220261


720,23

0,6%

21


Látka

Pořadí

Kategorie zdrojů

ID provozovny

Provozovatel / název provozovny

9

REZZO 1

711870051

Moravskoslezské cukrovary, a.s. – odštěpný závod Opava

10

REZZO 1

714070121

VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Závod 3 Celkem TOP10 CO

VOC

Emise [t/r] 349,21

Podíl na emisích z REZZO 1+2 0,3%

269,60

0,2%

116 840,78

97,5%

1

REZZO 1

711840041

Teva Czech Industries s.r.o.

434,15

15,1%

2

REZZO 1

704911051

HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH, s.r.o.

329,20

11,4%

3

REZZO 2

812000612

STYROTRADE a.s. – Rýmařov

209,25

7,3%

4

REZZO 1

715430221


201,68

7,0%

5

REZZO 1

625960021


160,20

5,6%

6

REZZO 1

614990021

AL INVEST Břidličná, a.s.

149,49

5,2%

7

REZZO 1

714828031


125,96

4,4%

8

REZZO 1

714220261


78,86

2,7%

9

REZZO 1

770890551

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. – Koksochemická výroba

63,66

2,2%

10

REZZO 1

770890461


49,07

1,7%

1 801,52

62,5%

Celkem TOP10 VOC

Zdroj dat: ČHMÚ – ISPOP Obrázek 21: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých znečišťujících látek, rok 2011, Moravskoslezský kraj

22


Obrázek 22: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi SO2, rok 2011, Moravskoslezský kraj

Obrázek 23: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi NOx, rok 2011, Moravskoslezský kraj

23


Obrázek 24: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi CO, rok 2011, Moravskoslezský kraj

Obrázek 25: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi VOC, rok 2011, Moravskoslezský kraj

24


1.3 Malé, hromadně sledované stacionární zdroje (REZZO 3) Do malých, hromadně sledovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu teplé vody. Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování REZZO 3 provádějí orgány obce. Celkové procento sledovaných zdrojů je však velmi malé, obzvláště pak v plynofikovaných lokalitách. Pro spotřebu zemního plynu v neevidovaných, malých podnikatelských stacionárních zdrojích jsme využili měřené dodávky zemního plynu od RWE GasNet, s.r.o., v členění na kategorii odběratele (maloodběr, střední odběr a velkoodběr). Do bilance emisí z malých zdrojů REZZO 3 byly zahrnuty emise ze spotřeby zemního plynu, jejichž spotřeba není uvedena v souhrnné provozní evidenci jednotlivě sledovaných stacionárních zdrojů (vyjmenované zdroje REZZO 1+REZZO 2). Spotřebu paliv v domácích (lokálních) topeništích jsme provedli částečně modelově (pevná a kapalná paliva), částečně jsme ji převzali ve skutečné, měřené výši (zemní plyn v kategorii DOM). Jako podklad pro modelový výpočet spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích posloužily údaje ze sčítání lidu, bytů a domů (SLDB) z roku 2011 (blíže viz kapitola 03). Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných pevných paliv na řešeném území (podklady TEKO Praha – viz kapitola 02). K modelově vypočtené spotřebě pevných a kapalných paliv pak byla ve výsledné bilanci přiřazena skutečná (měřená) spotřeba zemního plynu z údajů RWE GasNet, s.r.o. Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých obcí Moravskoslezského kraje (300 obcí). Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje:

•

Počet obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci.

•

Průměrná výměra obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a byty v bytových domech a ostatních budovách

• • •

Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna)

• •

Skladba spotřeby pevných paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů pevných paliv)

•

Uvažovaná potřeba tepla na vytápění na 1 m vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy a diferencovaná dle roku výstavby

Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, propan-butan, LTO, elektřina, plyn) Počet bytů v členění dle roku výstavby (do roku 1919, 1920 až 1945, 1946 až 1970, 1971 až 1980, 1981 až 1990, 1991 až 2001 a 2002 až 2011) Průměrné kvalitativní znaky pevných paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost, podíl jednotlivých druhů pevných paliv na celkové dodávce) 2

2

Tabulka 13: Měrná potřeba tepla na vytápění trvale obydlených bytů [kWh/m ]

Charakter objektu

Rodinné domky

Bytové domy, Ostatní budovy

6

dle vyhlášky 148/2007

2

Rok výstavby

Spotřeba energie (kWh/m )

< 1920 < 1945 1945 - 1970 1971 - 1980 1981 - 2001 2002 - 2011 < 1920 < 1945 1945 - 1970 1971 - 1980 1981 - 2001 2002 - 2011

250 280 280 220 170 6 130 170 180 240 250 160 110

25


• •

Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na spotřebu paliva) Měřená dodávka zemního plynu v členění na otop, ohřev TV a ostatní (technologie, vaření)

Výpočet emisí sledovaných znečišťujících látek (TZL, SO2, NOx, CO, VOC) ze spotřeby zemního plynu (neevidované v REZZO 1 a 2) a z ostatních malých zdrojů znečišťování ovzduší na pevná a kapalná paliva (lokální topeniště a kotelny REZZO 3) byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory sledovaných škodlivin byly převzaty z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. „Emisní faktory“. Výpočet množství vypuštěné znečišťující látky:

E



= ef ⋅ M

kde ef - emisní faktor, M - mn. jednotek, na které je ef vztažen Je-li zavedeno trvalé opatření omezující únik znečišťující látky (odlučovače)

E =E c



η   ⋅ 1 −   100 

kde η je účinnost odlučovacího zařízení Pro výpočet emisí u lokálních topenišť s pevnými palivy byly použity průměrné kvalitativní znaky pevných paliv, spalovaných v Moravskoslezském kraji, které byly stanoveny na základě údajů z materiálů ČHMÚ, zpracovaných pro účely emisních bilancí v TEKO Praha. Emisní faktory pro výpočty emisí CO2 ze spalovacích procesů byly převzaty z emisní databáze Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší, vedeného pro potřeby emisních bilancí Českým hydrometeorologickým ústavem (emisní faktory v souladu se zásadami IPCC).

26


Použitá literatura [1] Výroční zprávy ArcelorMittal Ostrava a.s. [2] Výroční zprávy TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. [3] Webové stránky ČHMÚ, www.chmi.cz, Praha 2014

27


Seznam tabulek Tabulka 1: Členění bilancí podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. .......1 Tabulka 2: Členění bilancí dle kategorie REZZO .................................................................................................2 Tabulka 3: Členění bilancí dle sektoru spotřeby, odvozené od statistické kategorizace CZ-NACE ....................2 Tabulka 4: Evidovaný počet provozoven stacionárních zdrojů (REZZO 1 a REZZO 2) v jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje, vývoj v letech 2008–2012 ........................................................................................4 Tabulka 5: Vývoj spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], Moravskoslezský kraj .................6 Tabulka 6: Spotřeba tepla v palivu ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], sekce NACE, rok 2011, Moravskoslezský kraj..........................................................................................................................................8 Tabulka 7: Spotřeba tepla v palivu ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [GJ], součet za ORP, rok 2011, Moravskoslezský kraj........................................................................................................................................12 Tabulka 8: Vývoj skladby instalovaného tepelného výkonu zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [MWt], Moravskoslezský kraj........................................................................................................................................14 Tabulka 9: Porovnání emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Moravskoslezský kraj....................................16 Tabulka 10: Emisní bilance vyjmenovaných stacionárních zdrojů v členění dle hlavních skupin zdrojů, odvozených z Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj ............18 Tabulka 11: Emisní bilance vyjmenovaných stacionárních zdrojů v součtu za ORP. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj........................................................................................................................................18 Tabulka 12: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj........................................................................................................................................21 Tabulka 13: Měrná potřeba tepla na vytápění trvale obydlených bytů [kWh/m2] ..........................................25

28


Seznam obrázků Obrázek 1: Vývoj počtu provozoven stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 v letech 2008–2012, Moravskoslezský kraj..........................................................................................................................................3 Obrázek 2: Skladba počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., stav roku 2011, Moravskoslezský kraj ........................................................................................4 Obrázek 3: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, podle přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., rok 2011 ..................................................................................................................5 Obrázek 4: Vývoj spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [TJ], Moravskoslezský kraj .................7 Obrázek 5: Podíl jednotlivých kategorií na celkové spotřebě ze stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [%], Moravskoslezský kraj..........................................................................................................................................7 Obrázek 6: Krytí primární spotřeby paliv dle účelu užití [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj..........................9 Obrázek 7: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle převládajícího druhu spalovaného paliva, rok 2011, Moravskoslezský kraj ............................................................................10 Obrázek 8: Krytí primární spotřeby paliv v jednotlivých sektorech [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj .......10 Obrázek 9: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle sektoru spotřeby, rok 2011, Moravskoslezský kraj .......................................................................................................11 Obrázek 10: Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle druhu paliva, součet za ORP [GJ], rok 2011 ..................................................................................................................................................................13 Obrázek 11: Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle druhu způsobu užití, součet za ORP [GJ], rok 2011 ...................................................................................................................................................13 Obrázek 12: Vývoj instalovaného tepelného výkonu zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [MWt], Moravskoslezský kraj ..........................................................................................................................................................................15 Obrázek 13: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, členěno dle instalovaného tepelného výkonu, rok 2011, Moravskoslezský kraj.................................................................15 Obrázek 14: Emise škodlivin ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Moravskoslezský kraj ..................................16 Obrázek 15: Vliv produkce železa a oceli v ArcelorMittal a Třineckých železárnách [kt/r] na celkové emise z technologických procesů [t/r] ........................................................................................................................17 Obrázek 16: Podíl spalovacích procesů a technologií na celkových emisích sledovaných znečišťujících látek [t/r] ...................................................................................................................................................................17 Obrázek 17: Podíl sektorů na emisích sledovaných škodlivin a CO2 [%] ze stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, rok 2011, Moravskoslezský kraj ........................................................................................................19 Obrázek 18: Emise sledovaných škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t resp. kt/r], součet za ORP, rok 2011, Moravskoslezský kraj .....................................................................................19 Obrázek 19: Emise základních škodlivin z jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. [t/r], rok 2011, Moravskoslezský kraj ........................................................20 Obrázek 20: Podíl skupin jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. na základních škodlivinách [%], rok 2011, Moravskoslezský kraj ..............................................20

29


Obrázek 21: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých znečišťujících látek, rok 2011, Moravskoslezský kraj..............................................................................................................22 Obrázek 22: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi SO2, rok 2011, Moravskoslezský kraj........................................................................................................................................23 Obrázek 23: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi NOx, rok 2011, Moravskoslezský kraj........................................................................................................................................23 Obrázek 24: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi CO, rok 2011, Moravskoslezský kraj........................................................................................................................................24 Obrázek 25: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů s nejvyššími emisemi VOC, rok 2011, Moravskoslezský kraj........................................................................................................................................24

30

1 Data o provozu stacionárních zdrojů

Recommend Documents