1. Co je sociologie? 1. Působení lidského faktoru v sociálních vědách znamená mimo jiné, že a) sociálních vědy nemohou vyslovovat platné závěry o společnosti b) nálezy v sociálních vědách mají pravděpodobnostní charakter c) sociální vědy musejí využívat metod přírodních věd d) v sociálních vědách nelze určit příčinu a následek jevů 2. Sociální jednání je podle Maxe Webera: a) orientováno na jiné jedince b) jednání lidí ve společnosti c) jednání podle společenských norem d) odlišné v závislosti na velikosti sociální skupiny 3. Co znamená, když říkáme, že sociologii při svém výzkumu pracuje, na rozdíl od přírodních věd, s tzv. otevřenými systémy.? a) že sociální vědci vycházejí při přípravě výzkumu z vícero vzájemně konkurujících si teorií a nejsou uzavřeni pouze v jednom paradigmatu b) že sociální vědci nejsou schopni kontrolovat všechny proměnné, které zasahují do zkoumaného problému c) že sociolog nemůže zkoumat svůj předmět výzkumu v uzavřené místnosti, jako např. přírodní vědci 4. Sociální fakta jsou podle Émile Durkheima: a) nezpochybnitelná, vědecká tvrzení týkající se společnosti b) souhrnem a výsledkem chování členů společnosti c) jevy, které určují naši pozici v sociální struktuře d) sociální síly, které skrytě ovlivňují náš každodenní život 5. V procesu operacionalizace: a) analyzujeme sociální realitu a hledáme příčiny sociálních jevů b) převádíme empirické ukazatele na komplexní teoretické koncepty c) hledáme ukazatele pro výchozí teoretické pojmy d) ověřujeme, zda se naše pozorování shoduje s počáteční teorií 6. Které tvrzení je správné? a) determinismus exaktních věd neplatí v sociálních vědách b) determinismus exaktních věd v sociálních vědách platí rovněž c) determinismus neplatní v exaktních ani v sociálních vědách 7. Kauzalita sleduje: a) protikladné, avšak navzájem související vlastnosti jevů b) příčinné souvislosti jevů c) působení lidského faktoru na vznik jevu 8. V sociologickém výzkumu se můžeme spolehnout na: a) univerzální platnost výsledku bádání b) determinismus sociálních věd c) spolehlivé prokázání kauzality d) na žádnou z výše uvedených premis
9. Situaci, kterou určitá část společnosti definuje jako problém, v sociologii nazýváme: a) sociologickým problémem b) sociálním problémem c) specifickým problémem 10. Pomocí operacionalizace v průběhu sociologického výzkumu: a) formulujeme hlavní hypotézy výzkumu b) rozhodujeme o výzkumných metodách c) převádíme teoretické koncepty do empiricky uchopitelných kategorií 11. Zárukou objektivity v sociologii je mimo jiné: a) nehodnotící přístup k sociální realitě b) sociologická imaginace c) zkoumání nezamýšlených důsledků jednání
2. Vznik sociologické vědy 1. „Velká transformace“, k níž podle Karla Polányiho došlo v Evropě v první polovině 19.století, a) přenáší zákony tržní ekonomiky do všech oblastí společenského života b) vede k průmyslové revoluci c) mění charakter společnosti z moderní na postmoderní d) přináší větší autonomii lokálním trhům 2. V moderní společnosti jsou výklad světa a chápání času: a) náboženské, lineární, dynamické b) náboženské, cyklické, statické c) vědecké, lineární, dynamické d) vědecké, cyklické, dynamické 3. Max Weber definuje kapitalismus jako: a) ekonomický systém založený na tržních principech b) péči o zisk nenásilnými prostředky c) pokrokový sociální systém d) neoddělitelně spojený s protestantskou etikou 4. Pojem „sekularizace“ označuje v teorii modernizace: a) stěhování lidí do měst b) ztrátu výsadního postavení aristokracie ve prospěch měšťanstva c) pokles vlivu církve a náboženství obecně na chod společnosti a státu d) zvýšený podíl vědy a vědeckého poznání na organizaci společnosti 5. Mezi tzv. modernizační trendy nepatří a) sekularizace b) industrializace c) racionalizace d) globalizace e) emancipace
6. V souvislosti s procesem generalizace trhu v 19. st. hovoříme o předcházející/m: a) vzniku tržních společností b) autarkii (soběstačnosti) domácností c) vzniku národních států 7. Industrializaci, urbanizaci a sekularizaci můžeme označit společným pojmem: a) globalizace b) osvícenství c) modernizace 8. Procesy, které proměnily tradiční společnost v moderní, souhrnně označujeme pojmem: a) industrializace b) generalizace trhu c) modernizace 9. Která z forem Durkheimovy solidarity je charakteristická nízkou dělbou práce? a) sociální solidarita b) organická solidarita c) mechanická solidarita 10. Které z následujících pojmů necharakterizuje rozdíl mezi tradiční a moderní společností? a) organická vs. mechanická solidarita b) společnost vs. pospolitost c) organická vs. masová komunikace d) hierarchický vs. synergický model organizace 11. Problém odcizení rozpracovaný Karlem Marxem odkazuje na: a) odcizenost dělníků vůči kapitalistům b) odcizenost kapitalistů vůči pracovní činnosti c) odcizenost dělníků vůči pracovní činnosti
3. Základní směry v sociologii 1. Do kterého sociologického směru bychom zařadili teorie zdůrazňující vnitřní rovnováhu, seberegulaci a harmonii zájmů jako základ fungování společnosti? a) interpretativní teorie b) konsensuální teorie c) systémové teorie 2. Manifestní a latentní funkci rozlišil: a) Robert K. Merton b) Talcott Parsons c) Emile Durkheim 3. Symbolický interakcionismus patří k sociologické: a) makroperspektivě b) mikroperspektivě
c) mezoperspektivě 4. Pojem legitimizace se v sociologii konfliktu využívá k analýze: a) způsobu ospravedlnění sociálních nerovností vládnoucí skupinou b) definice situace z právního hlediska c) nezákonného jednání aktérů 5. Pro symbolický interakcionismus je charakteristický koncept: a) latentní a manifestní funkce b) definice situace c) legitimizace nerovností 6. Za zakladatele fenomenologické sociologie bývá považován: a) Auguste Comte b) George Herbert Mead c) Alfred Schutz 7. Sada návodů k jednání v běžných situacích, které se člověku dostává v průběhu socializace, může být označována pojmem Alfreda Schutze: a) zásoba vědění při ruce b) definice situace c) vzorce každodennosti 8. Existenci nepsané úmluvy v základu sociálního řádu předpokládají: a) teorie konfliktu b) teorie konsensuální c) teorie interpretativní (sociologie každodennosti) d) teorie konfliktu i teorie konsensuální 9. „Normální osobnost“ v pojetí strukturního funkcionalismu… a) je taková osobnost, která respektuje normy dané společnosti b) jako pojem do stukturního funkcionalismu nepatří c) je osobnost, která ještě není ovlivněna fungováním společnosti d) je příliš obecný pojem, kterého by nemělo žádné sociologické paradigma používat 10. „Definice situace“ a) je pojem, který vyjadřuje, že aktéři jednají v situaci, která je pro ně předem společností definována b) je teorém, který říká, že situace definovaná jako reálná se stává reálnou ve svých důsledcích c) je první stádium výzkumu určitého sociálního jevu (sociální vědec musí nejprve definovat typ situace, kterou chce zkoumat) d) je úkolem každého aktéra v synergickém modelu organizace (každý musí „definovat“ svou vlastní „situaci“, aby mohl pružně reagovat na potřeby organizace) 11. Kdo je zakladatelem strukturního funkcionalismu? a) Robert King Merton b) George Caspar Homans c) Talcott Parsons d) Někdo jiný. Kdo?....................................
12. Sociologické paradigma dle R. K. Mertona a) je Mertonovým pokusem reagovat na kritiky strukturního funkcionalismu b) znamená, že se všichni sociologové musí shodnout na užívání jednotného jazyka c) je určitý specifický pohled na společnost, který zahrnuje výklad, teorii, metodologii, je proveden ve specifickém jazyce a opírá se o poměrně stabilní okruh autorit 13. Manifestní funkce jsou podle R.K.Mertona: a) skryté stránky našeho či společenského jednání b) typy jednání, které se objevují u lidí v davu, např. při manifestacích c) opakem funkcí latentních d) vždy pozitivní 14. „Definice situace“ (či tzv. Thomasův teorém) říká, že a) definují-li lidé určitou situaci jako reálnou, stává se reálnou ve svých důsledcích b) jsou podstatné jen ty jevy, které mají na společnost reálný vliv c) důsledky sociálních situací mohou lidé zmírnit tím, že budou situaci správně definovat d) definice určitého jevu závisí vždy na kulturních normách určitého společenství 15. Prostituce je z hlediska teorie konfliktu a) společensky funkční, neboť uspokojuje společenskou poptávku b) důsledkem ekonomických a rodových nerovností ve společnosti c) nemorální a ohrožující základní hodnoty společnosti d) ze společnosti neodstranitelná, protože reaguje na základní biologické ustavení lidí 16. Sociologie každodennosti a) se snaží pochopit subjektivní významy sociálních situací pro jejich aktéry b) poskytuje poučky ke každodennímu praktickému použití c) popisuje běžné, každodenní životy obyčejných lidí, nikoli společenských elit d) bývá také nazývána „sociologií pro všední den“ 17. Termín „latentní funkce“, zavedený R.K.Mertonem, označuje: a) skryté stránky našeho či společenského jednání e) typy jednání, které se objevují u lidí v davu, např. při manifestacích f) takové jednání, které je v rozporu s hodnotovým přesvědčením jednajícího g) funkce systému, které jsou empiricky měřitelné 18. Premisa, že lidé jednají na základě významů, které přikládají všemu, co je obklopuje, se vztahuje k: a) teoriím konfliktu b) strukturního funkcionalismu c) teoriím, které rozvíjí R.Dahrendorf d) symbolickému interakcionismu
4. Kultura jako způsob řešení problémů přežití společnosti 1. Endogenní kulturní změna je a) kulturní změna, přicházející z vnějšku (například prostřednictvím války) b) proměna kulturních prvků uvnitř kultury (například inovace) c) v tradičních společnostech pouze výjimečným jevem
2. Sociální kontrola je a) dohlížení nad chováním jedince, které zabezpečuje nějaká sociální instituce (např. škola) b) prostředek společnosti, zabezpečující dodržování sociálních norem c) mechanismus, díky kterému se stáváme v kulturním smyslu členy společnosti 3. Připsané sociální role jsou například a) věk, pohlaví, prestiž, vzdělání b) barva očí, věk, národnost, výška c) vzdělání, bydliště, rodinný stav, náboženství d) vojenská služba, věk, nezaměstnanost 4. Vysvětlete, co to znamená, hovoří-li sociologie o „konfliktu v roli“: a) rozpor mezi odlišným pojetím jedné role (např. role matky) b) rozpor mezi dvěma odlišnými rolemi, které člověk v životě hraje(např. role syna a role člena party) c) rozpor mezi tím, jak se člověk sám sebe definuje (vnímá) a jak jej definuje (vnímá) okolí 5. Vysvětlete, co to znamená, hovoří-li sociologie o „konfliktu mezi rolemi“: a) rozpor mezi odlišným pojetím jedné role (např. role matky) b) rozpor mezi dvěma odlišnými rolemi, které člověk v životě hraje(např. role syna a role člena party) c) rozpor mezi tím, jak se člověk sám sebe definuje (vnímá) a jak jej definuje (vnímá) okolí 6. Co je to etnocentrismus? a) nepřátelský postoj vůči jinému etniku b) vysoká koncentrace lidí z různých etnických skupin c) láska k vlastnímu etniku či národu d) hodnocení světa z kulturní perspektivy vlastního společenství 7. Pozitivní a negativní sankce jsou nástrojem: a) sociální legitimizace b) sociální kontroly c) demokratizace společnosti 8. Pojmem anomie označujeme: a) nedostatečně socializovanou skupinu lidí b) rozklad normativního systému společnosti c) neschopnost komunikace mezi skupinami ve společnosti 9. Jednání, které není v souladu s normami či hodnotami zastávanými většinou členů určité skupiny, označujeme jako: a) konfliktní b) deviantní c) netradiční 10. Georg Herbert Mead pracoval na teorii: a) socializace b) masové komunikace c) manifestní a latentní funkce
5. Sociální stratifikace 1. Statusová konzistence znamená a) rovnováhu mezi různými dimenzemi prostoru sociální stratifikace b) stálý, neměnný status v průběhu života jedince c) výrazná převaha jedné dimenze sociálního statusu nad jinou d) odpovídající si hodnoty věku a společenského postavení jedince 2. „Kulturní kapitál“ podle Pierra Bourdieu znamená: a) schopnost využívat sítě sociálních kontaktů k osobnímu prospěchu b) vlastnictví nadprůměrného množství kulturních statků/předmětů c) schopnost daného člověka chovat se kulturně d) schopnosti a dovednosti člověka, které jsou v dané kultuře vysoce oceňovány 3. Úlohu hodnot a životního stylu společenských tříd zdůrazňuje a) Weberovská tradice b) Marxistická tradice c) Funkcionalismus 4. „Třída o sobě“ je v marxistickém pojetí a) třída disponující výrobní silou b) subjektivní vymezení třídy c) objektivní vymezení třídy d) třída vlastnící výrobní prostředky 5. Pojem „sociální stratifikace“ a) se dnes už příliš neužívá b) označuje vertikální nerovnost c) označuje horizontální nerovnost d) je ideální typ 6. „Sociální reprodukce“ znamená a) že většina dětí dosahuje jiného společenského postavení než jejich rodiče b) že společenské vrstvy přetrvávají z generace na generaci c) že se rodí v průměru alespoň 2,1 dítěte na ženu 7. „Horizontální nerovnost“ a) je nerovnost mezi chudými a bohatými b) je dána nerovnou šancí příslušníků různých skupin získat v principu stejné vzdělání c) bývá taky označována jako „sociální diferenciace“ d) je hlavním stratifikujícím prvkem ve společnosti 8. „Mobilita společenských vrstev“ znamená a) že většina dětí dosahuje jiného postavení než jejich rodiče b) že většina dětí dosahuje vždy lepšího postavení než jejich rodiče c) tendenci lidí ze stejné společenské vrstvy stěhovat se do stejné lokality (např. do jedné čtvrti v rámci jednoho města) 9. Hlavními rozlišovacími kritérii třídní struktury společnosti jsou: a) majetek, zaměstnání a životní styl b) majetek a vztah k výrobním prostředkům c) majetek a podíl na moci
10. „Underclass“ a) je elita („nadtřída“) b) vykonává nekvalifikovanou práci c) stojí mimo trh práce 11. Vyberte diagram, který zhruba odpovídá sociální struktuře západních společností podle stupnice socioekonomických tříd: a)
b)
c)
6. Sociální organizace 1. Člen organizace „donucujího“ typu a) reaguje kalkulem pokud možno co nejmenších nevýhod plynoucích z nuceného členství b) reaguje odcizením c) není v pravém smyslu slova členem 2. Hierarchický model organizace a) je méně dokonalý než synergický model b) je přítomen i v taylorismu c) byl nahrazen synergickým modelem d) vyskytuje se pouze ve státní správě a v byrokracii 3. „Kalkulující reakce“ je reakcí člena a) dobrovolné (normativní) organizace
b) utilitaristické organizace c) donucující organizace 4. Organizace je v „konfliktním“ pojetí taková organizace a) která stojí na konsensu zúčastněných b) v níž jsou konfrontovány protikladné zájmy c) kde má každý své předepsané místo 5. Organizace (velmi významné v současných společnostech), které vykazují určité nápadné podobnosti, a to nezávisle na tom, jakou činnost vykonávají, nazýváme a) institucemi b) formálními organizacemi c) hierarchickým modelem d) formálními institucemi 6. Co neplatí pro synergický model organizace? a) Je dokonalejší než hierarchický model. b) Má „plochou“ organizační strukturu. c) Předpokládá spontánní spolupráci. d) Jeho potřeba souvisí s přechodem od industriální k „informační společnosti“. e) Nevyskytuje se v čisté podobě. 7. „Morální reakce“ je reakcí člena a) dobrovolné (normativní) organizace b) utilitaristické organizace c) donucující organizace 8. Pro byrokracii ve Weberově pojetí není typické a) soustředění moci a znalostí na nejvyšších stupních b) písemné zaznamenávání každého jednání c) prolínání veřejné a soukromé sféry d) odborné vzdělání úředníků 9. Byrokracie (dle Webera) má mimo jiné tyto rysy: a) poslušnost vůči předpisům, poslušnost vůči osobám, přísné oddělení úřadu od bydliště úředníka b) jednání se zaznamenává v písemné formě, je přísně oddělen úřad od bydliště úředníka, postup v hierarchii se řídí počtem odsloužených let c) úředník má odborné vzdělání, moc je decentralizovaná a rozdělená na menší celky, úředník je poslušný vůči předpisům 10. Pro byrokracii ve Weberově pojetí není typická a) nevypočitatelnost b) racionalita c) efektivita d) přesnost
7. Sociologický pohled na některé problémy … 1. Střední a vysokoškolské vzdělání má v ČR z Romů a) přibližen 10 % b) přibližně 4 - 5 % c) přibližně 1,5 %
2. Česká populace a) není stárnoucí b) „stárne“ teprve přibližně od doby kolem roku 1989 c) začala „stárnout“ už po roce 1950, v určitém období (od sedmdesátých let) stárnout přestala, v současnosti opět stárne 3. Pouze základní vzdělání má dnes v ČR a) asi 50 % Romů b) 65 – 75 % Romů c) 80 – 85 % Romů 4. „Stárnutí populace“ znamená a) že se lidé dožívají vyššího věku b) že se zvyšuje podíl starších osob (nad 60, případně 65 let) na úkor osob mladých (pod 15 let) c) že generace přetrvávají bez vnějších intervencí (např. imigrace) 5. Věková struktura romské populace v ČR a) je progresivního typu b) regresivního typu c) stacionárního typu d) ve fázi přechodu mezi typem stacionárním a regresivním 6. „Stárnutí od vrcholu“ a) je dáno prodlužováním střední délky života b) je dáno zpomaleným růstem počtu mladých věkových skupin c) bývá nazýváno „relativním stárnutím“ 7. Odhadovaný počet romského obyvatelstva v České republice a) se pohybuje mezi 10 a 90 tisíci b) je 200 až 300 tisíc c) odpovídá přibližně půl milionu osob 8. „Relativní stárnutí“ a) nastává v důsledku rychlého poklesu úmrtnosti b) bývá nazýváno stárnutím od základny c) bývá nazýváno stárnutím od vrcholu d) je dáno prodlužováním střední délky života 9. Věková struktura romské populace u nás a) odpovídá struktuře většinového obyvatelstva ČR b) se liší od věkové struktury většinové populace jedině výraznějším zastoupením nejmladších věkových skupin c) je odlišná od věkové struktury většinové populace ČR jak z hlediska porodnosti, tak z hlediska úmrtnosti 10. V průběhu prvního demografického přechodu v Evropě: a) poklesla úmrtnost, zvýšila se porodnost b) zvýšila se úmrtnost, snížila se porodnost c) poklesla úmrtnost, poklesla porodnost 11. V průběhu druhého demografického přechodu v Evropě a v západním světě obecně dochází k:
a) b) c) d)
zvýšení úmrtnosti, zvýšení počtu nemanželských dětí, stagnaci populace snížení porodnosti pod práh reprodukčního minima zvýšení potratovosti, zvýšení rozvodovosti, populačnímu poklesu stárnutí populace, snížení úmrtnosti, poklesu počtu trvale svobodných
12. Pokud se týká úhrnné plodnosti, Česká republika vykazuje v posledních několika letech ve srovnání s evropským průměrem: a) nižší hodnoty b) vyšší hodnoty c) zhruba stejné hodnoty, jako je evropský průměr 13. Počet umělých přerušení těhotenství v ČR na začátku 21.století: a) výrazně poklesl (o více než polovinu oproti roku 1989) b) mírně poklesl (o 30-40% oproti roku 1989) c) zůstal zhruba na stejné úrovni jako byl v roce 1989 d) se mírně zvýšil (o 30-40% oproti roku 1989) e) se výrazně zvýšil (o více než 100% oproti roku 1989) 14. Počet dětí narozených mimo manželství v ČR na začátku 21.století: a) výrazně poklesl (o více než 100% oproti roku 1989) b) mírně poklesl (o 30-40% oproti roku 1989) c) zůstal zhruba na stejné úrovni jako byl v roce 1989 d) se mírně zvýšil (o 30-40% oproti roku 1989) e) se výrazně zvýšil (o více než 100% oproti roku 1989) 15. Pojem „Hajnalova linie“: a) se vztahuje k teorii globalizace a vyznačuje ekonomické a mocenské rozdíly mezi vyspělým Západem a chudým Jihem b) se vztahuje k historické demografii a vyznačuje rozdělení Evropy podle odlišných typů rodiny c) se vztahuje k teorii sociální stratifikace a vyznačuje hranici mezi nižší třídou a střední třídou 16. Podle amerického sociologa Hajnala jsou pro tzv. Západoevropský typ rodiny typické: a) existence nukleární rodiny, stěhování ženy do domácností muže, vyšší věkový rozdíl mezi manželi b) vyšší věkový rozdíl mezi manželi, vícegenerační rodina, manželství lidí se zajištěným bydlením c) stěhování ženy do domácnosti muže, nízký podíl celoživotně svobodných, nižší věk při sňatku d) vysoký podíl trvale svobodných, pozdní věk sňatku, existence nukleární rodiny 17. Podle amerického sociologa Hajnala jsou pro tzv. Východoevropský typ rodiny typické: a) existence nukleární rodiny, stěhování ženy do domácností muže, vyšší věkový rozdíl mezi manželi b) vyšší věkový rozdíl mezi manželi, vícegenerační rodina, manželství lidí se zajištěným bydlením
c) stěhování ženy do domácnosti muže, nízký podíl celoživotně svobodných, nižší věk při sňatku d) vysoký podíl trvale svobodných, pozdní věk sňatku, existence nukleární rodiny
8. Současné globální trendy a jejich důsledky 1. V sociologických teoriích globalizace se svět především: a) v čase i v prostoru „smršťuje“ b) stává stále nebezpečnějším c) stává stále podobnějším d) stává stále hůře pochopitelným 2. V procesu ekonomické globalizace jsou hlavními „hráči“: a) nadnárodní korporace b) národní státy c) mezinárodní politické organizace d) nevládní a humanitární organizace 3. Co obnáší tvrzení Z. Baumana, že v době globalizace jsou globální firmy prostorově a časově nezávislé? a) firmy využívají nejnovějších komunikačních technologií, proto mohou být rozmístěny po celém světě b) firmy volně přesunují kapitál po celém světě, aniž by byl jejich zisk zatěžován důsledky způsobené jejich přítomností v lokalitě c) globalizace způsobuje časoprostorové rozpojení, takže velké nadnárodní globální firmy vytváří komplexní vztahy mezi lokálními a vzdálenými oblastmi
