1 Cíle práce Cíle teoretické části Cíle praktické části... 8

OBSAH 1 Cíle práce

8

1.1

Cíle teoretické části . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

1.2

Cíle praktické části . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

2 Teoretická část 2.1

2.2

9

Fyziologické změny v těhotenství a jejich vliv na farmakokinetiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

2.1.1

Absorpce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

2.1.2

Distribuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

2.1.3

Eliminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

2.1.4

Vliv fetoplacentární jednotky na farmakokinetiku . . . . . . . . . . 10

Teratogenní účinky léků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.2.1

Faktory ovlivňující teratogenní účinky léčiva . . . . . . . . . . . . . 11

2.2.2

Příklady teratogenních účinků u člověka . . . . . . . . . . . . . . . 12

2.3

Kategorizace léků podle americké lékové agentury . . . . . . . . . . . . . . 13

2.4

Farmakoterapie v těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2.4.1

Nejčastěji užívané lékové skupiny v těhotenství . . . . . . . . . . . . 14

2.4.2

Farmakoterapie chronických onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.5

Potravní doplňky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.6

Léčivé rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.7

Obecná doporučení farmakoterapie žen v těhotenství . . . . . . . . . . . . 21

3 Praktická část 3.1

23

Metodika průzkumného šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.1.1

Charakteristika dotazníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.1.2

Popis vzorku respondentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.1.3

Průběh průzkumného šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.1.4

Zpracování dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

3.2

Výsledky průzkumného šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.3

Analýza nejčastěji užívaných léků, potravních doplňků a bylinných čajů . . 66

3.4

Internetové zdroje zabývající se užíváním léků v těhotenství

. . . . . . . . 69

3.5

Vyhodnocení očekávaných výsledků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

4 Diskuze

74

5 Závěr

77

Literatura

80

ÚVOD Podle statistik většina žen během těhotenství užije nějaký lék nebo potravní doplněk.1 Některé léky však mohou mít nepříznivý vliv na průběh těhotenství, a to jak léky na předpis, volně prodejné léky nebo dokonce i potravní doplňky. Hlavní obavou je poškození vývoje plodu a vznik nejrůznějších vývojových vad. Přesto, že je těhotenství přirozený proces, zároveň je to i změna a zátěž pro organismus. V důsledku fyziologických změn v organismu těhotné ženy se mohou vyskytnout potíže typické pro těhotenství např. zácpa, pálení žáhy, nevolnosti, ale i závažnější komplikace, jako je gestační hypertenze, diabetes mellitus či preeklampsie. V těhotenství se také mohou vyskytnout běžná onemocnění jako je rýma, chřipka, zánět dýchacích nebo močových cest, bolest zubů, zad aj. Kromě toho existují i ženy, které již před otěhotněním trpěly chronickým onemocněním. Všechny tyto potíže mohou být pro ženu velmi nepříjemné a v některých případech ji mohou ohrozit i na životě. V určitých situacích se tedy nelze užití léku zcela vyhnout. Problematika užívání léků v těhotenství je v současné době velmi složitá. Dostupné informace o působení léků na těhotenství a vývoj plodu jsou často velmi rozporuplné, neucelené a nepřesné. Klinické studie jsou nedostačující, protože z etického hlediska se neprovádí testy na těhotných ženách. Ze strachu z možného poškození plodu je u mnoha léčiv pouze pro jistotu uvedeno, že se v těhotenství nesmí užívat. Podle čeho se má tedy lékař rozhodnout při předepisování léku těhotné ženě? Co jí může doporučit farmaceut? Jak má žena sama vědět, co za lék může v případě akutních zdravotních potíží užít? Cílem teoretické části bakalářské práce je zmapovat poznatky o působení léků na vývoj plodu a shrnout hlavní zásady podávání léků těhotným ženám. Praktická část má za cíl zjistit, jestli jsou těhotné ženy informovány o rizicích užívání léků v těhotenství. Dále se zabývá jednotlivými problémy (akutními i chronickými), které se u žen v těhotenství mohou vyskytnout a při nichž nejčastěji užívají léky. V neposlední řadě se práce zaměřuje i na potravní doplňky, které jsou ženami v těhotenství velmi často užívány a to i preventivně.

7

1

CÍLE PRÁCE

1.1

Cíle teoretické části

1. Popsat specifika farmakokinetiky v těhotenství. 2. Zpracovat přehled poznatků o teratogenních účincích léků. 3. Shrnout hlavní zásady podávání léků těhotným ženám.

1.2

Cíle praktické části

1. Zjistit, zda jsou ženy informovány o užívání léků v těhotenství. (a) Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že většina žen ví o možnosti působení léků na těhotenství a vývoj plodu. (b) Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že většina žen byla lékařem informována o rizicích užívání léků v těhotenství. (c) Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že většině žen doporučil lékař léky, které jsou v těhotenství bezpečné. 2. Zjistit, kterým chronickým onemocněním ženy nejčastěji trpí. (a) Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že z chronických onemocnění ženy nejčastěji trpí alergií. 3. Zjistit, jaké léky na předpis ženy v těhotenství nejčastěji užívají. (a) Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že z léků na předpis ženy nejčastěji užívají železo a antibiotika. 4. Zjistit, jaké jsou nejčastější potíže při nichž musí ženy užívat léky v těhotenství. (a) Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že nejčastější potíže při nichž musí ženy užívat léky v těhotenství jsou onemocnění dýchacích cest a bolest. 5. Zjistit, jak často ženy v těhotenství užívají potravní doplňky. (a) Očekávaný výsledek č. 7: Předpokládám, že většina žen v těhotenství užívá alespoň jeden potravní doplněk.

8

2

TEORETICKÁ ČÁST Průběh těhotenství může být ovlivněn řadou vnějších faktorů, mezi které patří napří-

klad působení léků. Jejich vlivem může docházet k poškození embrya nebo plodu a poruchám jeho vývoje.

2.1

Fyziologické změny v těhotenství a jejich vliv na farmakokinetiku

V průběhu těhotenství dochází v organismu ženy k fyziologickým změnám, které mohou mít vliv na hladiny léků. Tyto změny jsou nejvíce patrny kolem 34. týdne těhotenství. Objem krevní plazmy se zvyšuje až o 50 %, zvyšuje se množství extracelulární tekutiny, množství tukové tkáně, dochází ke zvýšení srdečního výdeje, zvýšení průtoku ledvinami (až o 40 %) a glomerulární filtrace (až o 50 %). Naopak klesá množství mateřského albuminu. Mění se aktivita cytochromu P450. Vlivem všech těchto změn dochází ke snížení absorpce, zvýšení distribuce a eliminace léků, což většinou vede k nutnosti podávat vyšší dávky léků.2,3

2.1.1

Absorpce

Absorpce léků může být snížena především v gastrointestinální oblasti z důvodu často se vyskytujících nevolností a zvracení zejména v prvním trimestru těhotenství. Zpomaluje se střevní motilita vlivem zvýšené hladiny progesteronu, což způsobuje pomalejší vyprazdňování žaludku a střeva. V těhotenství se také zvyšuje pH v žaludku a následně dochází ke změnám ionizace slabých kyselin a zásad. Naopak bývá urychlena absorpce léků podávaných inhalačně, a to vlivem zvýšení minutové ventilace a respiračního objemu.2,4

2.1.2

Distribuce

Zvýšením objemu celkové tělesné vody, srdečního výdeje a průtoku krve ledvinami a dělohou klesají maximální koncentrace některých léků v séru. V souvislosti s hemodilucí

9

dochází k fyziologické hypoalbuminémii, zároveň jsou vazebná místa na albuminu obsazena některými hormony, například steroidy nebo placentárními hormony, a tak se snižuje vazebná kapacita albuminu pro léčiva. Hladina tzv. volné frakce léku, která není navázána na albumin, ale je také aktivní, bývá zvýšena. Při stanovování hladin léku se většinou zjišťuje celková hladina léku a z toho důvodu může být interpretace výsledků chybná. Tyto změny jsou významné především u léků, které mají vysokou vazbu na albumin.2,5

2.1.3

Eliminace

Metabolismus léků v játrech v těhotenství je ovlivňován zvýšenými hladinami steroidních hormonů a dochází ke změnám v biotransformačních procesech. Tyto změny se týkají zejména enzymatického systému cytochromu P450, ale může být zvýšena nebo snížena i aktivita některých dalších enzymů. Změny nastávají také v renální eliminaci, která může být u některých léků zvýšena v důsledku zvýšení průtoku ledvinami a glomerulární filtrace.2,6

2.1.4

Vliv fetoplacentární jednotky na farmakokinetiku

Placenta funguje jako částečná bariéra chránící plod před xenobiotiky z krve matky, avšak téměř všechny léky, které matka užije, v určité míře pronikají do krevního oběhu plodu. V placentě také dochází k biotransformaci látek a to jak endogenních tak i exogenních. Přenos látek přes placentu je ovlivněn fyzikálně-chemickými vlastnostmi látek, například molekulární hmotností, nábojem, rozpustností v tucích, schopností vázat se na bílkoviny. Při přestupu látek hraje roli také mateřský metabolismus nebo období gestace.2,7 Hlavním mechanismem přestupu látek přes placentu je prostá difuze. Výsledkem prosté difuze je rovnovážná koncentrace na obou stranách, avšak k absolutnímu vyrovnání koncentrací na straně plodu a na straně matky dochází velmi málo z důvodu rozdílnosti obou prostředí (např. pH). Nejlépe procházejí látky s nízkou molekulární hmotností, rozpustné v tucích a neionizované. Částečně se na transplacentární výměně podílí i facilitovaná difuze, aktivní transport, fagocytóza nebo pinocytóza. Látky procházejí přes placentu nejrychleji v I. a III. trimestru. Plod je schopen léky metabolizovat již v 7. – 8. týdnu

10

po koncepci, ale tento metabolismus je velmi nezralý a může tedy docházet k prodlouženému působení léku v těle plodu a k hromadění v jeho tkáních. V pozdějších fázích těhotenství plod z větší části vylučuje léky do plodové vody.2,5,6,7

2.2

Teratogenní účinky léků

„Teratogeny jsou faktory, které způsobují vznik vývojové vady, nebo pravděpodobnost vzniku této vady zvyšují.“ 8 Jedná se o nevratné změny v růstu, vývoji či morfologii vyvíjejícího se embrya nebo plodu. Změny mohou být také nestrukturální, kdy dochází k poškození některých funkcí organismu.7 Teratogeny můžeme rozdělit na: • chemické – jsou to různé chemické látky, nejčastěji léčiva, dále alkohol, drogy, nikotin; • fyzikální – do této skupiny patří radiace nebo hypertermie; • biologické – jsou to především onemocnění matky např. metabolická onemocnění nebo infekce (např. rubeola, cytomegalovirus).7,8

2.2.1

Faktory ovlivňující teratogenní účinky léčiva

Teratogenní účinky léčiva jsou ovlivněny vlastnostmi léčiva, se kterými souvisí schopnost průniku přes placentu do organismu plodu. Lépe přestupují přes placentu látky lipofilní a s malou molekulou. Závisí také na typu placenty (počet placentárních vrstev a jejich struktura). Tato skutečnost hraje roli především ve výzkumu, kdy je obtížné porovnávat výsledky pokusů na zvířatech a vliv na lidský plod.9 Velmi důležitým faktorem je období gestace, ve kterém byla matka vystavena působení léčiva, dále velikost dávky působící na plod, doba po kterou látka na plod působí, ale také například genotyp matky a plodu. Léčivo působí teratogenně při překročení určité prahové dávky. Je zřejmé, že všechny léky mají nežádoucí vliv na plod v případě, že tuto dávku překročí. Nižší dávky mohou způsobit například intrauterinní růstovou retardaci, vyšší dávky pak velké malformace až úmrtí embrya či plodu. Krátkodobé podávání léčiv bývá více rizikové než dlouhodobé,

11

neboť se při delším užívání začínají vytvářet biotransformační enzymy částečně eliminující toxické látky.2,10 Rozdělení gestace z hlediska teratogenního působení Období preimplantační a implantační zahrnuje přibližně prvních 14 dní. Pokud je v tomto období rýhující se vajíčko poškozeno například působením léku, zanikne zcela, nebo jsou poškozené buňky nahrazeny zdravými a blastocysta pokračuje v normálním vývoji. Období organogeneze, kdy vznikají základy jednotlivých orgánů, trvá přibližně 12 týdnů. Toto období je nejcitlivější a nejvíce se zde uplatňují teratogenní účinky léčiv. V tomto období vznikají velké morfologické malformace. Za nejcitlivější se považuje 15. – 56. den po koncepci. Z důvodu vývoje mužských pohlavních orgánů se toto citlivé období prodlužuje až do 90. dne vývoje u plodů mužského pohlaví. V období fetálním může vlivem toxických látek docházet k poškození funkce jednotlivých orgánů plodu nebo placenty. Poškození funkce placenty má za následek např. růstovou retardaci plodu nebo jeho úmrtí. Poslední měsíc těhotenství je rizikový z hlediska dlouhodobě působících léků. Dítě po porodu již nemá možnost metabolity eliminovat placentou, jeho játra jsou nezralá a může tedy docházet k toxickému působení léků na organismus novorozence.2,10

2.2.2

Příklady teratogenních účinků u člověka

Prokázané teratogenní účinky u člověka má thalidomid, který byl v padesátých letech podáván těhotným ženám proti ranním nevolnostem a jako sedativum proti nespavosti. Zjistilo se však, že thalidomid způsoboval deformity končetin, jejich zmenšení, defekty srdce, urogenitálního a gastrointestinálního traktu, defekty hlavových nervů a také byl příčinou mnoha úmrtí nenarozených dětí.11 Antagonisté kyseliny listové (metotrexát), které se využívají pro cytostatiskou léčbu způsobují potraty a útlum krvetvorby plodu.9 Teratogenní účinky byly prokázány také u derivátu vitaminu A – izotretinoinu a u samotného vitaminu A, a to od denní dávky 25 000 IU. Tyto preparáty způsobují srdeční

12

vady, vady CNS (centrálního nervového systému), např. hydrocefalus, očí nebo kraniofaciální defekty.12 Teratogenně působí také antiepileptika (např. karbamazepin, klonazepam, fenytoin nebo kyselina valproová), mohou být příčinou vzniku rozštěpu páteře plodu a dalších defektů. Užívání lithia má vliv na vznik Ebsteinovy anomálie trikuspidální chlopně. Všechny tyto léky působí nejčastěji v období organogeneze. V prvním trimestru také není vhodné užívání kumarinových derivátů (warfarin), ty mohou způsobovat nazální hypoplazii, abnormality obratlů, defekty zraku, CNS, intrauterinní růstovou retardaci i smrt plodu. Ve druhém a třetím trimestru patří mezi rizikové léky s teratogenním účinkem indometacin, který může způsobit anurii plodu a z toho vyplývající oligohydramnion, nebo předčasný uzávěr ductus arteriosus. Inhibitory ACE (Angiotensin Converting Enzyme) mohou také způsobit oligohydramnion, dále selhání ledvin u novorozence, hypoplazii plic i smrt. Působením radioaktivního jódu může u plodu vzniknout hypotyreoidismus a struma. Tetracyklinové deriváty mají vliv na vývoj zubní skloviny a mohou být příčinou její hypoplazie. Nově se zjistilo, že například flukonazol, používaný na mykotické infekce může způsobovat v prvním trimestru kongenitální anomálie, pravděpodobně však pouze při dlouhodobém parenterálním užívání vyšších dávek.2

2.3

Kategorizace léků podle americké lékové agentury

Existuje pouze několik léčiv, u kterých je prokázáno jejich teratogenní působení, a to v určité dávce a v určitém období gestace. U ostatních léků nejsou teratogenní účinky prokázány, přesto však podávání u většiny léků není v těhotenství bezpečné. Z hlediska bezpečnosti užívání léků v těhotenství se rozdělují léky do několika kategorií. Nejčastěji užívaným dělením je kategorizace americké lékové agentury FDA (Food and Drug Administration). Léky jsou zde rozděleny do skupin podle jejich teratogenního účinku. Kategorizace FDA je uvedena v tab. 2.1.2

13

Tab. 2.1: Kategorizace léků podle FDA Kategorie Riziko A

Studie těchto léčiv u těhotných neprokázaly žádné riziko pro těhotnou, embryo a plod.

B

Do této skupiny patří léčiva, u kterých lze prakticky vyloučit riziko poškození, teoreticky však nějaké riziko existuje. Studie na zvířatech neprokázaly vznik poškození, nebyly však provedeny dostatečné studie na těhotných ženách.

C

U těchto léčiv neexistují dostatečné studie na těhotných ženách, bylo prokázáno poškození u plodů zvířat, nebo neexistují kvalitní studie na zvířatech. Existuje zde riziko poškození plodu, ale přínos léčebného efektu by měl potencionální rizika převážit.

D

Jsou zde jasně prokázány rizika, v jistých případech se však tato léčiva mohou podat (ohrožení života, závažné onemocnění, nemožnost použití bezpečnějšího léčiva).

X

U této skupiny rizika zásadně převažují nad léčebným účinkem. Tato léčiva jsou v těhotenství zcela kontraindikována.

2.4

Farmakoterapie v těhotenství

V této kapitole jsou popsány skupiny léků užívané na nejčastější běžné potíže a onemocnění v těhotenství a dále je zde obecně popsána farmakoterapie chronických onemocnění.

2.4.1

Nejčastěji užívané lékové skupiny v těhotenství

Analgetika/antipyretika Užití/výskyt obtíží v těhotenství: analgetika jsou jednou z nejužívanějších skupin léků v těhotenství. V organismu těhotné ženy dochází k výrazným změnám, například uvolnění vazů, retence tekutin, hormonální změny. Přesto, že jsou tyto změny přirozené, mohou v některých případech působit bolesti. Kromě bolestí souvisejících s těhotenstvím, 14

může žena trpět bolestmi, které prožívala již před otěhotněním. Z nejčastějších bolestí jsou to například bolesti prsů, zad, břicha, zubů nebo hlavy.4 Analgetika se využívají také pro svůj antipyretický účinek při horečce. Informace o přípravcích: informace o účinku analgetik na plod jsou nedostatečné. Lék první volby v těhotenství: paracetamol – nejsou známy žádné kvalitní studie, které by prokázaly jeho negativní vliv na vývoj plodu. Lze ho tedy užívat v klasických terapeutických dávkách ve všech obdobích těhotenství i při kojení. Další vhodné léky v těhotentsví: metamizol; nesteroidní antiflogistika – kyselina acetylsalicylová (ASA), ibuprofen, diclofenak, indometacin; opioidní analgetika – morfin, fentanyl; spazmolytika – butylscopolamin. Kontraindikace/nežádoucí účinky v těhotenství: některá analgetika, jako například metamizol, diclofenak nebo ASA, jsou kontraindikována ve třetím trimestru těhotenství z důvodu inhibice syntézy prostaglandinů, která může mít za následek například předčasný uzávěr ductus arteriosus nebo renální selhání. Opioidní analgetika mohou u plodu způsobit závislost a to při vyšších dávkách a pravidelném užívání.13

Antacida Užití/výskyt obtíží v těhotenství: užívají se ke snížení kyselosti žaludečních šťáv při pyróze, která se v těhotenství vyskytuje až u 60 % žen. Je to především z důvodu růstu dělohy, útlaku orgánů v břišní dutině a také vlivem působení progesteronu. Informace o přípravcích: nebyly provedeny klinické studie ani studie na zvířatech, nedoporučuje se chronické užívání antacid. Lék první volby v těhotenství: calcium carbonát, magaldrat, hydrotalcid. Další vhodné léky v těhotentsví: antagonisté H2 receptorů, např. ranisan; inhibitory protonové pumpy, např. omeprazol. Kontraindikace/nežádoucí účinky v těhotenství: při dlouhodobém užívání se může vyskytnout hyperkalcémie nebo hypomagnezémie. U plodů nebo novorozenců, jejichž matky užívaly dlouhodobě během těhotenství vyšší dávky antacid se může vyskytnout hypermagnezémie a hyperreflexie.10,14,15

15

Antialergika Užití/výskyt obtíží v těhotenství: nejčastěji užívanou skupinou léků při alergiích jsou antihistaminika a lokální kortikosteroidy. Ve fertilním věku trpí nějakým typem alergie 20 – 40 % žen. V těhotenství se u 10 – 30 % žen alergie zhorší. Informace o přípravcích: u většiny antialergických a antiastmatických léků převažuje užitek nad rizikem. U antihistaminik II. generace a nosních kortikosteroidů nebylo prokázáno zvýšení rizika vzniku vrozených vývojových vad. Lék první volby v těhotenství: antihistaminika II. generace – cetirizin a loratadin. Další vhodné léky v těhotenství: antihistaminikum s protizánětlivým účinkem – levocetirizine; nosní topické kortikosteroidy – budesonid; kromony.16,17 Kontraindikace/nežádoucí účinky v těhotenství: nejsou popsány.

Antibiotika/chemoterapeutika Užití/výskyt obtíží v těhotenství: infekce bakteriálního původu. V populaci jsou nejvíce rozšířené respirační infekce, dále pak infekce močových cest. Zejména močové infekce mají vysoký výskyt v těhotenství v důsledku změn v uropoetickém systému.18 Informace o přípravcích: teratogenní účinky nebyly prokázány u penicilinů, cefalosporinů a linkosamidů, u makrolidů není dostatek informací o jejich působení. Lék první volby v těhotenství: za nejbezpečnější antibiotika jsou považovány peniciliny, cefalosporiny a linkosamidy. Další vhodné léky v těhotentsví: makrolidy (erytromycin) u žen přecitlivělých na jiná antibiotika, kromě klaritromycinu (nedoporučují se však podávat v prvním trimestru); furantoin – těhotnými bývá špatně tolerován. Kontraindikace/nežádoucí účinky v těhotenství: furantoin je kontraindikován v prvním trimestru.10,19

Antiemetika Užití/výskyt obtíží v těhotenství: užívají se v případě silného častého zvracení. Nevolnosti a zvracení se vyskytují až u 70 % těhotných. Nejčastější jsou v prvním trimestru, ale u některých žen mohou trvat i déle. 16

Informace o přípravcích: jsou velmi rozporuplné a většina antiemetik je z důvodu nedostatku informací v těhotenství kontraindikována. Lék první volby v těhotenství: není znám, informace jsou rozdílné. Další vhodné léky v těhotentsví: thiethylperazinum (lék s antidopaminergním účinkem) – nemá jasnou kontraindikaci, přesto by však podle SPC (Summary of Product Characteristics) neměl být podáván; metoklopramid – prokinetikum; dimenhydrinát – antihistaminikum; haloperidol – neuroleptikum. Kontraindikace/nežádoucí účinky v těhotenství: metoklopramid je v prvním trimestru kontraindikován, není však uveden důvod. Thienthylperazinum může vzácně způsobit snížení krevního tlaku, neměl by být tedy podáván u těhotných s preeklampsií z důvodu rizika prudkého snížení tlaku.3,14,20

Antihypertenziva Užití/výskyt obtíží v těhotenství: užívají se k léčbě hypertenze, která se v těhotenství vyskytuje u 5 – 10 % žen. Preexistující hypertenze je diagnostikována již před těhotenstvím nebo se vyskytne do 20. týdne, případně přetrvává více než 42 dnů po porodu. Jako gestační hypertenze je označována hypertenze, která se vyskytne po 20. týdnu a je omezena pouze na dobu těhotenství nebo krátce po porodu (nejdéle do 42. dne po porodu). Informace o přípravcích: nebyly prokázány teratogenní účinky při studiích na zvířatech u alfametyldopa a betablokátorů. Lék první volby v těhotenství: alfametyldopa – centrální alfa-agonista Další vhodné léky v těhotentsví: z betablokátorů jsou nejvhodnější preparáty s ISA (Intrinsic Sympathetic Activity), např. acebutolol nebo kardioselektivní betablokátory – metoprolol. Kontraindikace/nežádoucí účinky v těhotenství: prudkou antihypertenzi může vyvolat kombinace blokátorů vápníkových kanálů s magnesium sulfátem. Kontraindikovány jsou ACE inhibitory a sartany.10,21,22

17

Antitusika/expektorancia Užití/výskyt obtíží v těhotenství: užívají se při infekci dýchacích cest. Antitusika tlumí suchý dráždivý kašel, expektorancia usnadňují vykašlávání hlenu při vlhkém kašli. Informace o přípravcích: studie na těhotných ženách většinou nebyly provedeny. Lék první volby v těhotenství: dextrometorfan, ambroxol, acetylcystein. Další vhodné léky v těhotenství: kodein Kontraindikace/nežádoucí účinky v těhotenství: kodein by neměl být užíván ve třetím trimestru, protože může způsobit útlum dýchání a abstinenční příznaky u novorozence.10,23

Laxativa Užití/výskyt obtíží v těhotenství: laxativa se užívají k léčbě zácpy, která je v těhotenství častým problémem. Informace o přípravcích: u většiny laxativ není prokázán vliv na vývoj plodu. Lék první volby v těhotenství: laxativa, která nedráždí střevní sliznici. Další vhodné léky v těhotentsví: laxativa zvětšující a změkčující střevní obsah, jsou to různé bobtnavé gely a hydrofilní koloidy, např. Psyllium, nebo laxativa osmoticky účinná, mezi která patří laktulosa nebo glycerol. Kontraindikace/nežádoucí účinky v těhotenství: laxativa, která dráždí střevní sliznici, například ricinový olej, list senny, extrakty z listů Aloe, pikosíran sodný nebo bisakodyl.14,24

Nosní kapky/spreje Užití/výskyt obtíží v těhotenství: rýma, překrvení nosní sliznice. Informace o přípravcích: studie většinou nejsou adekvátní, léčba by proto měla být krátkodobá (maximálně po dobu 1 týdne) a je důležité nepřekračovat doporučené denní dávkování. Lék první volby v těhotenství: pro dlouhodobější užívání jsou vhodnější přípravky s minerální nebo mořskou vodou či bylinné přípravky. Další vhodné léky v těhotenství: oxymetazolin. 18

Kontraindikace/nežádoucí účinky v těhotenství: přípravky s dekongescentním účinkem mohou zvyšovat krevní tlak, proto by se jim ženy s hypertenzí měly vyhnout nebo použití konzultovat s lékařem.25

2.4.2

Farmakoterapie chronických onemocnění

Se zvyšujícím se věkem rodiček a možnostmi asistované reprodukce roste v současné době počet žen, které do těhotenství vstupují s nějakým chronickým onemocněním.10 V případě chronického onemocnění je nejlepší poradit se o možnosti otěhotnění s ošetřujícím lékařem. Ten by měl zhodnotit, zda je těhotenství v dané situaci vhodné a uvážit případnou změnu medikace. Těhotenství by mělo být plánované a to na období, kdy je onemocnění co nejlépe kompenzované.1 U mnoha chronických onemocnění (např. hypertenze, diabetes mellitus, epilepsie, astma) nelze léčbu vysadit, je tedy nutné dodržovat jisté zásady. Pacientka by měla být dostatečně informována o důležitosti užívání medikace a o rizicích jejího nedodržování. Terapie chronického onemocnění je pro matku i pro plod menší riziko než onemocnění neléčené, či léčené nedostatečně. Zároveň by ale pacientka měla být seznámena s možností případného teratogenního působení léků. Šetrnější je užívání co nejmenšího počtu léků, nejlépe monoterapie. Dávka by měla být co nejnižší, ale účinná. Dávkování léku by mělo být nastaveno tak, aby nedocházelo k většímu kolísání hladin léku v séru. U některých léků je nutné tyto hladiny monitorovat. Během léčby je možné lék vysadit v období vývoje určitého orgánu, který by mohl být působením tohoto léku poškozen. Významnou roli v těchto případech hraje také prenatální diagnostika.2

2.5

Potravní doplňky

Pro potravní doplňky existuje mnoho názvů, např. doplňky stravy, potravinové nebo nutriční doplňky. Podle zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích je doplňkem stravy: „potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích“.26,27 Unijní úprava – Směrnice o sbližování 19

právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy č. 2002/46/ES udává následující definici doplňku stravy: „potraviny, jejichž účelem je doplňovat běžnou stravu a které jsou koncentrovanými zdroji živin nebo jiných látek s výživovými nebo fyziologickými účinky, samostatně nebo v kombinaci, jsou uváděny na trh ve formách dávek, a to ve formě tobolek, pastilek, tablet, pilulek, a v jiných podobných formách.“ 26,28 Potravní doplňky nejsou kontrolovány jako léky. Obsah látek v těchto přípravcích může být různý, není tedy možné přesně určit jejich působení. Může se jednat o směsi vitaminů, minerálů a dalších látek, které se mohou navzájem ovlivňovat. Tyto preparáty také mohou obsahovat vitamin A, který je ve vyšších dávkách pro plod nebezpečný a může mít teratogenní účinky. Vitaminu A je v potravě většinou dostatek, není tedy potřeba ho užívat.1 V těhotenství je pro normální vývoj plodu důležitý dostatečný příjem základních živin, vitaminů, minerálů a stopových prvků, jejich zdrojem je pestrá strava. Pokud není zjištěn nedostatek některé látky, není při běžném stravování potřeba v těhotenství potravní doplňky užívat. Pokud je důvod nějaký doplněk užívat, je třeba poradit se s lékařem nebo lékárníkem, a v případě multivitaminových preparátů volit takové, které jsou určeny pro těhotné ženy a neobsahují vitamin A.1,14,25 Některé látky je obtížné získat v dostatečném množství z potravy, například železo nebo kyselinu listovou, proto se u těhotných žen často vyskytuje anémie. Kyselina listová je vitamin skupiny B, rozpustný ve vodě. Vlastní biologickou aktivitu mají až metabolity kyseliny listové, tzv. foláty, které vznikají v játrech. Foláty jsou důležité tam, kde dochází k rychlému dělení buněk a při růstu a vývoji plodu. V těhotenství hrají důležitou roli jako prevence vzniku rozštěpových vad páteře u plodu a to především na počátku těhotenství, ale i před plánovaným početím. Je prokázáno, že užívání kyseliny listové pomáhá snižovat výskyt rozštěpových vad neurální trubice a snižuje riziko i dalších vývojových vad např. rozštěpu rtu nebo patra, vad urogenitálního traktu a srdečních vad. Těhotným ženám je doporučováno 0,4 – 0,6 mg kyseliny listové denně. Což je dvoj- až trojnásobně vyšší množství než je potřeba mimo těhotenství. Přirozeně je kyselina listová obsažena hlavně v listové zelenině, tepelným zpracováním se však až 95 % ničí. Je tedy obtížné především právě v období těhotenství dosáhnout doporučeného množství a proto je těhotným ženám doporučováno užívat kyselinu listovou formou potravních doplňků.29,30

20

2.6

Léčivé rostliny

Fytoterapie může být pro těhotnou ženu výhodná, především z důvodu relativně nízkého výskytu nežádoucích účinků. Těhotné ženy byliny upřednostňují, protože je považují za bezpečnější a šetrnější. Terapie přírodními prostředky je vhodná například u běžných onemocnění, jako je chřipka, nachlazení, nebo ke zvýšení obranyschopnosti. Méně závažné močové infekce nebo ranní nevolnosti je možné v těhotenství rovněž řešit pomocí přírodních prostředků. Je možné jimi doplnit také léčbu dlouhodobých zdravotních problémů, ale vysazení klasických léků a jejich náhrada rostlinnými by mohla v některých případech ohrozit zdraví ženy i plodu.31 Nevýhodou užívání přírodních léčiv je nedostatek informací o jejich působení na těhotenství a plod, většinou u nich totiž neproběhly žádné kontrolované studie. Na rozdíl od léků není u rostlinných přípravků standardizované množství účinné látky a navíc rostliny obsahují směs různých účinných látek. Některé rostliny mohou, stejně jako léky, působit teratogenně nebo mohou vyvolat potrat. Mezi nebezpečné rostliny v těhotenství patří například kýchavice, rozmarýn, routa, mařinka, lékořice, pelyněk, divizna, smetanka atd.1,14,31 Při užívání léčivých rostlin, bylinných čajů a přírodních léčivých přípravků v těhotenství je velmi vhodná konzultace o jejich užívání s lékařem nebo lékárníkem. Mělo by být přísně dodržováno dávkování a přípravky by neměly být užívány dlouhodobě.1,14,31

2.7

Obecná doporučení farmakoterapie žen v těhotenství

Poměr rizika a prospěšnosti podání určitého léku těhotné ženě musí posoudit lékař, avšak toto rozhodnutí není jednoduché, neboť informace o teratogenním působení většiny léků na plod jsou nedostatečné. Je třeba dodržovat jisté zásady a zvážit všechny související faktory, např. období gestace. V těhotenství by žena měla užívat jen nezbytně nutné léky, a to vždy po poradě s lékařem. Bez předchozího doporučení by si těhotná žena neměla sama nasazovat žádné léky. Pokud žena trpí chronickým onemocněním kvůli kterému musí dlouhodobě užívat léky neměla by je vysazovat. V případě vysazení těchto léků bez porady s lékařem a bez jejich případné adekvátní náhrady, může dojít ke zhoršení zdravotního 21

stavu matky a tím i ohrožení plodu. Podrobněji o farmakoterapii chronických onemocnění v kap. 1.4.2.1,32 Nejen chronické onemocnění může negativně působit na vývoj plodu, ale i akutní onemocnění představuje v těhotenství riziko. Velmi významným rizikem je hypertermie, která často provází běžná infekční onemocnění a je prokázaným teratogenem. Teratogenní působení hypertermie závisí na délce jejího působení, na výši teploty a na době těhotenství. Vysoká teplota poškozuje buněčné membrány a může způsobit dokonce i smrt embryonálních buněk. Mezi vývojové vady způsobené hypertermií patří např. encefalokéla, mikroftalmie, mikrocefalie nebo rozštěp rtu a patra. Je důležité, aby se teplota udržovala pod 38°C, většinou bývá nutné podávat antipyretika. Žena by měla být informována, která antipyretika jsou v těhotenství bezpečná. Pokud tyto léky užívá po nezbytně nutnou dobu a nepřekračuje doporučené dávkování, riziko jejich negativního působení na plod je minimální.1,33 Jsou léky, které jsou rizikové pouze v některém období těhotenství a v dalším období již nebezpečné nejsou, nebo se toto riziko snižuje. Obecně je nejrizikovějším obdobím první trimestr těhotenství, tedy do 12. týdne a období těsně před porodem. V prvním trimestru, tedy v období organogeneze je třeba dbát zvýšené opatrnosti při nasazování léků a pokud je to možné, raději se užívání léků vyhnout. V případě chronického onemocnění je důležité, aby těhotenství bylo plánované. Pokud žena užívá léky, které jsou v těhotenství kontraindikovány, měly by se tyto léky vysadit již před otěhotněním nebo ihned po zjištění, že je žena těhotná a nahradit jinými vhodnými léky. Ať už se jedná o chronické nebo akutní onemocnění, není vhodné kombinovat větší počet léků z důvodu rizika násobení nežádoucích účinků. Dávka léku by měla být co nejnižší, avšak dostatečně účinná a lék by se měl užívat jen tak dlouho, jak je nutné.1,2,7 Existuje mnoho léků, které lze v těhotenství v případě potřeby užívat bez většího rizika pro plod. Žena by měla být informována, který volně prodejný lék může v případě potíží bezpečně užít, a nebo se vždy informovat u lékaře či lékárníka. Některé novější preparáty mohou mít lepší farmakokinetické vlastnosti, avšak doporučuje se podávat spíše léky déle používané, u kterých jsou informace o jejich působení v těhotenství známy.1,2,7,32

22

3

PRAKTICKÁ ČÁST

3.1

Metodika průzkumného šetření

Průzkumné šetření mělo kvantitativní charakter, byly rozdávány anonymní dotazníky zabývající se problematikou užívání léků a potravních doplňků v době těhotenství.

3.1.1

Charakteristika dotazníku

K průzkumnému šetření byl použit dotazník skládající se z pěti oddílů. Oddíl A zkoumá informovanost respondentek o užívání léků a potravních doplňků v těhotenství, oddíl B se věnuje chronickým onemocněním, v oddílu C jsou otázky na běžné zdravotní potíže, které se mohou v těhotenství vyskytnout, oddíl D je zaměřen na potravní doplňky a přírodní léčiva a na závěr oddíl E zjišťuje základní údaje o respondentkách. Většina otázek je s volbou odpovědí ano/ne, v dotazníku se vyskytují i otázky s více možnostmi a otázky doplňující, kde měly respondentky například doplnit konkrétní léky, které na dané onemocnění užívaly. Vyplnění dotazníku bylo anonymní. Ukázka dotazníku je v příloze č. 1a - 1d.

3.1.2

Popis vzorku respondentů

Respondentkami bylo 137 těhotných žen bez ohledu na délku těhotenství a žen do jednoho týdne po porodu. Roli nehrál věk, zdravotní stav ženy ani jiný faktor.

3.1.3

Průběh průzkumného šetření

Před vlastním průzkumem byla provedena pilotní studie, kdy bylo rozdáno 10 dotazníků spolužačkám a známým. Tyto dotazníky nebyly zahrnuty do šetření, ale měly upozornit na případné nesrozumitelnosti v dotazníku. Na základě jejich poznámek a připomínek jsem provedla poslední úpravy dotazníku, např. vysvětlení pojmu potravní doplňky nebo změnu formulace některých otázek. Průzkumné šetření probíhalo od května do prosince roku 2015 ve zdravotnických zařízeních v Brně, po kladném vyřízení žádosti o sběr dat – souhlas se sběrem dat je na vyžádání u autorky práce. Dotazníky byly rozdávány těhotným ženám a ženám po porodu. 23

Respondentky byly seznámeny s důvodem průzkumného šetření a dotazníky jim byly rozdány po vyslovení jejich souhlasu. Vyplněné dotazníky byly vkládány do označených krabic na ambulanci nebo nemocničním oddělení. Rozdáno bylo celkem 183 dotazníků a z toho navráceno 137 vyplněných, 6 dotazníků bylo vyřazeno pro neúplnost údajů. Návratnost dotazníků byla 75%.

3.1.4

Zpracování dat

Získaná data byla nejprve přenesena z dotazníků do datové tabulky vytvořené v programu Microsoft Office Excel 2010, následně byla tato data analyzována a zpracována do tabulek a grafů. Grafy byly upraveny v programu Microsoft Visio 2010 a vloženy do praktické části bakalářské práce, která je vypracována v programu TeXnicCenter pomocí programovacího jazyka LaTeX sloužícího pro sazbu dokumentů.

24

3.2

Výsledky průzkumného šetření

Vliv volně prodejných léků Ze 137 respondentek (100 %) 86,13 % uvedlo, že volně prodejné léky mohou mít vliv na těhotenství, 13,87 % respondentek si myslí, že tyto léky nemohou mít vliv (tab. 3.1). 89,05 % uvedlo, že volně prodejné léky mohou ovlivnit vývoj nenarozeného dítěte, 10,95 % si myslí, že tyto léky vývoj ovlivnit nemohou (tab. 3.2). Odpovědi na obě otázky jsou znázorněny v grafu na obr. 3.1. Tab. 3.1: Mohou mít volně prodejné léky nepříznivý vliv na těhotenství Nepříznivý vliv na těhotenství Abs. četnost(n) Ano Ne Celkem

∑︀

Rel. četnost v %

118

86,13

19

13,87

137

100

Tab. 3.2: Mohou volně prodejné léky ovlivnit vývoj plodu Ovlivnění vývoje plodu Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

122

89,05

Ne

15

10,95

137

100

Celkem

∑︀

25

Mohou léky ovlivnit vývoj plodu

89,05

10,95

Ano Ne

Mohou mít léky vliv na těhotenství

86,13

0

20

40

13,87

60

80

100

Obr. 3.1: Mohou volně prodejné léky ovlivnit těhotenství a vývoj plodu Příklady léků, které mohou mít nepříznivý vliv na těhotenství a vývoj plodu V tabulce 3.3 je výčet uvedených příkladů léků, které mohou dle respondentek ovlivnit vývoj plodu (příklad uvedlo 21 respondentek). V tabulce 3.4 je výčet uvedených příkladů léků, které mohou mít dle respondentek vliv na těhotenství (příklad uvedlo 40 respondentek). Tab. 3.3: Uvedené příklady léků ovlivňujících vývoj plodu Léky

Abs. četnost(n)

Léky

Abs. četnost(n)

Ibuprofen

9

Panadol

1

Analgetika obecně

6

Coldrex

1

Vitaminy

2

Kinedril

1

Bylinné preparáty

1

Laxativa

1

Neurčené těhotným

1

Stoptussin

1

Antihistaminika

1

Vaginální tablety

1

Algifen

1

Multivitaminy

1

26

Tab. 3.4: Uvedené příklady léků s nepříznivým vlivem na těhotenství Léky

Abs. četnost(n)

Léky

Abs. četnost(n)

Ibuprofen

17

Cetirizin

1

Analgetika obecně

15

Coldrex

1

Bylinné preparáty

5

Kinedril

1

Neurčené těhotným

3

Laxativa

1

Antihistaminika

2

Léky proti kašli

1

Acylpyrin

2

Stoptussin

1

Vitaminy

2

Vaginální tablety

1

Algifen

1

Vitamin A

1

Paralen

1

Některá antibiotika

1

Voltaren

1

Senný čaj

1

Upozornění lékaře a doporučení bezpečných léků Ze 137 respondentek (100 %) 75,91 % upozornil lékař na nebezpečnost užívání léků v těhotenství, 24,09 % neupozornil (tab. 3.5). 76,64 % respondentek lékař doporučil léky, které mohou v případě zdravotních potíží v těhotenství bezpečně užívat, 23,36 % lékař žádné léky nedoporučil (tab. 3.6). Odpovědi na obě otázky jsou znázorněny v grafu na obr. 3.2. Tab. 3.5: Upozornil lékař na nebezpečnost léků v těhotenství Upozornění od lékaře Abs. četnost(n) Ano Ne Celkem

∑︀

27

Rel. četnost v %

104

75,91

33

24,09

137

100

Tab. 3.6: Doporučil lékař bezpečné léky v těhotenství Doporučení od lékaře Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

105

76,64

Ne

32

23,36

137

100

Celkem

∑︀

Doporučil lékař bezpečné léky v těhotenství

76,64

23,36

Ano Ne

Upozornil lékař na nebezpečnost léků v těhotenství

75,91

0

20

40

24,09

60

80

100

Obr. 3.2: Upozornění lékaře a doporučení bezpečných léků Léky doporučené lékařem jako bezpečné v těhotenství Lékař doporučil bezpečné léky v těhotenství 105 respondentkám. V tabulce 3.7 jsou zobrazeny lékaři doporučované léky. Nejčastěji doporučovaným lékem byl Paralen.

28

Tab. 3.7: Léky doporučené lékařem jako bezpečné v těhotenství Léky

Abs.

Léky

Abs.

četnost(n) Paralen

51

Léky

Abs.

četnost(n)

četnost(n)

Gyntima

1

Alergodil

1

Magnesium

7

Helicid

1

Amoksiklav

1

Rennie

4

Clotrimazol

1

Detralex

1

Železo

5

Lactulosa

1

Fenistil

1

Vitaminy

3

Lišejník

1

Quixx

1

Xyzal

2

Letrox

1

Torecan supp.

1

Cyclo 3 fort

2

Olynth

1

Urinal atona

1

Diovarix

2

Osteogenon

1

Zeldox

1

Septisan

2

Pimafucin

1

Claritine

1

Jsou ženy dostatečně informovány o užívání léků v těhotenství? Z tabulky 3.8 a grafu na obr. 3.3 je patrné, že ze 137 respondentek (100 %) si 28,47 % myslí, že jsou ženy dostatečně informovány o užívání léků v těhotenství, 35,77 % si myslí, že nejsou dostatečně informovány a 35,77 % uvedlo, že nedokáže tuto situaci posoudit. Tab. 3.8: Jsou ženy dostatečně informovány Informovanost

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

39

28,47

Ne

49

35,77

49

35,77

137

100

Neposoudím Celkem

∑︀

29

40 35

Rel. četnost [%]

30 25 20 15 10 5 0 Ano

Ne

Neposoudím

Obr. 3.3: Jsou ženy dostatečně informovány o užívání léků v těhotenství Uvítaly by dotazované více informací o užívání léků v těhotenství? Tabulka 3.9 a graf na obr. 3.4 ukazuje, že ze 137 respondentek (100 %) by 68,61 % uvítalo více informací o užívání léků v těhotenství, 31,39 % nemá o více informací zájem. Tab. 3.9: Uvítaly by dotazované více informací Informace

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

94

68,61

43

31,39

137

100

Ano Ne Celkem

∑︀

30

80 70

Rel. četnost [%]

60 50 40 30

20 10 0 Ano

Ne

Obr. 3.4: Uvítaly by dotazované více informací Je vhodné užívat v těhotenství potravní doplňky? Tabulka 3.10 a graf na obr. 3.5 ukazuje, že ze 137 respondentek (100 %) uvedlo 45,99 %, že je vhodné během těhotenství užívat potravní doplňky, 2,19 % uvedlo, že to není vhodné a 51,82 % si myslí, že je vhodné potravní doplňky užívat jen v některých případech. Tab. 3.10: Je vhodné užívat v těhotenství potravní doplňky Potravní doplňky

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

63

45,99

Ne

3

2,19

71

51,82

137

100

Pouze v některých případech Celkem

∑︀

31

60

50

Rel. četnost [%]

40

30

20

10

0 Ano

Ne

Pouze v některých případech

Obr. 3.5: Je vhodné užívat v těhotenství potravní doplňky Mohly by potravní doplňky ovlivnit těhotenství, vývoj plodu nebo porodní hmotnost dítěte? Ze 137 respondentek (100 %) uvedlo 64,23 %, že by potravní doplňky mohly nepříznivě ovlivnit těhotenství, 35,77 % si to nemyslí (tab. 3.11). 70,80 % uvedlo, že by mohly ovlivnit vývoj plodu, 29,20 % si to nemyslí (tab. 3.12). 61,31 % uvedlo, že by potravní doplňky mohly způsobit vyšší porodní hmotnost dítěte, 38,69 % si to nemyslí (tab. 3.13). Odpovědi na tyto otázky jsou znázorněny v grafu na obr. 3.6. Tab. 3.11: Mohly by potravní doplňky nepříznivě ovlivnit těhotenství Ovlivnění těhotenství

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

88

64,23

49

35,77

137

100

Ano Ne Celkem

∑︀

32

Tab. 3.12: Mohly by potravní doplňky ovlivnit vývoj plodu Vliv na vývoj plodu

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

97

70,80

Ne

40

29,20

137

100

Celkem

∑︀

Tab. 3.13: Mohly by potravní doplňky způsobit vyšší porodní hmotnost Vyšší porodní hmotnost Abs. četnost(n) Ano Ne Celkem

∑︀

Mohly by potravní doplňky způsobit vyšší porodní hmotnost

84

61,31

53

38,69

137

100

61,31

Mohly by potravní doplňky ovlivnit vývoj plodu

38,69

70,8

Mohly by potravní doplňky ovlivnit těhotenství

20

40

Ano

29,2

64,23

0

Rel. četnost v %

Ne

35,77

60

80

100

Obr. 3.6: Mohly by potravní doplňky ovlivnit těhotenství, vývoj plodu a porodní hmotnost dítěte Chronické onemocnění, kvůli kterému musely respondentky užívat léky V tabulce 3.14 a grafu na obr. 3.7 je zobrazeno, že ze 137 respondentek (100 %) trpělo chronickým onemocněním 14,60 %. 85,40 % netrpělo chronickým onemocněním.

33

Tab. 3.14: Chronické onemocnění Chronické onemocnění Abs. četnost(n) Ano Ne Celkem

∑︀

Rel. četnost v %

20

14,60

117

85,40

137

100

90 80 70

Rel. četnost [%]

60 50 40

30 20 10 0 Ano

Ne

Obr. 3.7: Chronické onemocnění Uvedená chronická onemocnění Z tabulky 3.15 a grafu na obr. 3.8 je patrné, že z celkového počtu 137 respondentek (100 %) jich nejvíce trpělo hypofunkcí štítné žlázy (4,38 %), dále alergií (3,65 %) a hypertenzí (1,46 %). Další uvedená onemocnění jsou hyperfunkce štítné žlázy, deprese, schizofrenie, leidenská mutace (0,73 %). Některé respondentky uvedly, že trpí více onemocněními – roztroušená skleróza a astma (0,73 %), hypofunkce štítné žlázy a deprese (0,73 %), hypofunkce štítné žlázy a varixy (0,73 %).

34

Tab. 3.15: Uvedená chronická onemocnění Chronická onemocnění

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Hypofunkce štítné žlázy

6

4,38

Alergie

5

3,65

Hypertenze

2

1,46

Hyperfunkce štítné žlázy

1

0,73

Deprese

1

0,73

Schizofrenie

1

0,73

Leidenská mutace

1

0,73

Roztroušená skleróza, astma

1

0,73

Hypofunkce štítné žlázy, deprese

1

0,73

Hypofunkce štítné žlázy, varixy

1

0,73

Bez chronického onemocnění

117

85,40

Celkem

137

100

Rel. četnost [%]

∑︀

5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

Obr. 3.8: Chronická onemocnění Léky užívané na chronická onemocnění V tabulce 3.16 jsou zobrazeny léky, které respondentky užívaly na chronická onemocnění.

35

Tab. 3.16: Léky užívané na chronická onemocnění Léky

Abs. četnost(n)

Léky

Abs. četnost(n) %

Euthyrox

6

Symbicort

1

Letrox

2

Xyzal

1

Jód

1

Dopegyt

1

Propycil

1

Antidepresiva

1

Antihistaminika

1

Escitalopram

1

Avamys

1

Zeldox

1

Zodac

1

Rivotril

1

Zyrtec

1

Citalec

1

Claritine

1

Fraxiparine

1

Pulmicort

1

Zorem

1

Nasivin

1

Diovarix

1

Informace o užívání léků na chronické onemocnění V tabulce 3.17 a grafu na obr. 3.9 je zobrazeno, že všech 20 respondentek (100 %), které trpěly chronickým onemocněním, bylo informováno o vhodnosti užívání léků na toto onemocnění. Tab. 3.17: Informace o užívání léků na chronické onemocnění Informace o lécích

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

20

100

0

0

20

100

Ano Ne Celkem

∑︀

36

120

100

Rel. četnost [%]

80

60

40

20

0 Ano

Ne

Obr. 3.9: Informace o užívání léků na chronické onemocnění Změna druhu léků nebo dávkování V tabulce 3.18 a grafu na obr. 3.10 je zobrazeno, že z 20 respondentek (100 %), které trpěly chronickým onemocněním, 65 % lékař změnil druh léků nebo dávkování, 35 % lékař nezměnil druh léků ani dávkování. Tab. 3.18: Změna druhu léků nebo dávkování Změna léků nebo dávkování

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

13

65

7

35

20

100

Ano Ne Celkem

∑︀

37

70

60

Rel. četnost [%]

50 40 30 20 10 0 Ano

Ne

Obr. 3.10: Změna druhu léků nebo dávkování Užívání léků na předpis V tabulce 3.19 a grafu na obr. 3.11 je znázorněno, že ze 137 respondentek (100 %) 51,82 % užívalo během těhotenství nějaký lék na předpis, 48,18 % lék na předpis neužívalo. Tab. 3.19: Užívání léků na předpis Léky na předpis Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

71

51,82

Ne

66

48,18

137

100

Celkem

∑︀

38

53 52

Rel. četnost [%]

51 50 49 48 47

46 Ano

Ne

Obr. 3.11: Užívání léků na předpis Uvedené léky na předpis V tabulce 3.20 jsou zobrazeny léky na předpis, které respondentky užívaly. Tab. 3.20: Léky na předpis Léky

Abs.

Léky

Abs.

četnost(n)

Léky

četnost(n)

Abs. četnost(n)

Železo

23

Vaginal. tbl.

2

Vitamin B12

1

Antibiotika

13

Vermox

1

Diovarix

1

Detralex

6

Pimafucin

1

Herpesin

1

Magnesium

5

Clexane

1

Cyclo 3 fort

1

Dopegyt

4

Naxyl

1

Rapidnorm

1

Macmiror

4

Tussin

1

Efedrin kapky

1

Utrogestan

4

Clotrimazol

1

Essentiale

1

Letrox

2

Zinnat

1

Ursosan

1

Duphaston

2

Pimafucort

1

Transmetil

1

Pamycon

2

Velaxin

1

Sylimarin

1

39

Informoval někdo respondentky o vlivu léků na předpis? Z tabulky 3.21 a grafu na obr. 3.12 je patrné, že ze 71 respondentek (100 %), které užívaly v těhotenství léky na předpis, bylo 61,97 % informováno o jejich možném vlivu na těhotenství, 38,03 % informováno nebylo. Tab. 3.21: Informace o vlivu léků na předpis Informace o lécích na předpis

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

44

61,97

Ne

27

38,03

71

100

Celkem

∑︀

70 60

Rel. četnost [%]

50 40

30 20 10 0 Ano

Ne

Obr. 3.12: Informace o vlivu léků na předpis

Kdo informoval respondentky o vlivu léků na těhotenství? V tabulce 3.22 je vidět, že ze 71 respondentek (100 %), které užívaly léky na předpis, 18,31 % uvedlo, že o vlivu těchto léků je informoval lékař, 16,90 % informoval jejich gynekolog, 5,63 % lékař a lékárník, 4,23 % gynekolog a lékárník, 2,82 % lékař a gynekolog, 1,41 % lékárník, 12,68 % neuvedlo, kdo je informoval a 38,03 % respondentek nikdo neinformoval. Odpovědi jsou znázorněny v grafu na obr. 3.13.

40

Tab. 3.22: Informace o vlivu léků na předpis Informace o lécích na předpis

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Lékař

13

18,31

Gynekolog

12

16,90

Lékař a lékárník

4

5,63

Gynekolog a lékárník

3

4,23

Lékař a gynekolog

2

2,82

Lékárník

1

1,41

Neuvedly

9

12,68

Nikdo neinformoval

27

38,03

Celkem

71

100

∑︀

20 18

16

Rel. četnost [%]

14 12

10 8 6 4 2 0 Lékař

Gynekolog Lékař a Gynekolog Lékař a Lékárník Neuvedly lékárník a lékárník gynekolog

Obr. 3.13: Informace o vlivu léků na předpis Výskyt bolesti během těhotenství Z tabulky 3.23 a grafu na obr. 3.14 a) je patrné, že ze 137 respondentek (100 %) se vyskytla bolest během těhotenství u 70,07 % respondentek, u 29,93 % se bolest nevyskytla. V tabulce 3.24 a grafu na obr. 3.14 b) je vidět, že z celkového počtu 137 respondentek (100 %) užilo lék na bolest 26,28 %, 43,80 % lék na bolest neužilo i když se u nich bolest vyskytla.

41

Tab. 3.23: Bolest během těhotenství Bolest

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

96

70,07

41

29,93

137

100

Ano Ne Celkem

∑︀

Tab. 3.24: Užití léku na bolest Užití léku

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

36

26,28

Ne

60

43,80

Nevyskytla se bolest

41

29,93

137

100

Celkem

∑︀

80 50 70

45

60

40

Rel. četnost [%]

Rel. četnost [%]

35 50 40 30

30 25 20 15

20

10 10

5

0

0 Ano

Ne

Ano

a)

Ne

b)

Obr. 3.14: a) Bolest během těhotenství b) Užití léku na bolest Léky užívané na bolest V tabulce 3.25 jsou zobrazeny léky, které respondentky užívaly na bolest. Tab. 3.25: Léky užívané na bolest Léky

Abs. četnost(n)

Paralen

32

Panadol

2

42

Výskyt pálení žáhy během těhotenství Z tabulky 3.26 a grafu na obr. 3.15 a) je patrné, že ze 137 respondentek (100 %) se vyskytlo pálení žáhy během těhotenství u 78,83 % respondentek, u 21,17 % se nevyskytlo. V tabulce 3.27 a grafu na obr. 3.15 b) je vidět, že z celkového počtu 137 respondentek (100 %) užilo lék na pálení žáhy 25,55 %, 53,28 % lék na pálení žáhy neužilo. Tab. 3.26: Pálení žáhy během těhotenství Pálení žáhy Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

108

78,83

Ne

29

21,17

137

100

Celkem

∑︀

Tab. 3.27: Užití léku na pálení žáhy Užití léku

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

35

25,55

Ne

73

53,28

Nevyskytlo se pálení žáhy

29

21,17

137

100

Celkem

∑︀

90

60

80 50 70 40 Rel. četnost [%]

Rel. četnost [%]

60 50 40 30

30

20

20 10 10 0

0 Ano

Ne

Ano

a)

Ne

b)

Obr. 3.15: a) Pálení žáhy během těhotenství b) Užití léku na pálení žáhy

43

Léky užívané na pálení žáhy V tabulce 3.28 jsou zobrazeny léky, které respondentky užívaly na pálení žáhy. Tab. 3.28: Léky užívané na pálení žáhy Léky

Abs. četnost(n)

Rennie

Léky

20

Abs. četnost(n)

Maalox

1

Soda

6

Tums

1

Gaviscon

2

Anacid

1

Helicid

2

Gastrofruit

1

Výskyt nevolností během těhotenství Z tabulky 3.29 a grafu na obr. 3.16 a) je patrné, že ze 137 respondentek (100 %) se vyskytly nevolnosti během těhotenství u 64,23 % respondentek, u 35,77 % se nevyskytly. V tabulce 3.30 a grafu na obr. 3.16 b) je vidět, že z celkového počtu 137 respondentek (100 %) užilo lék na pálení žáhy 5,11 %, 59,12 % lék na nevolnosti neužilo. Tab. 3.29: Nevolnosti během těhotenství Nevolnosti Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

88

64,23

Ne

49

35,77

137

100

Celkem

∑︀

Tab. 3.30: Užití léku na nevolnosti Užití léku

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

7

5,11

Ne

81

59,12

49

35,77

137

100

Nevyskytly se nevolnosti Celkem

∑︀

44

70

60

60

50

50 Rel. četnost [%]

Rel. četnost [%]

70

40 30

40 30

20

20

10

10

0

0 Ano

Ne

Ano

a)

Ne

b)

Obr. 3.16: a) Nevolnosti během těhotenství b) Užití léku na nevolnosti Léky užívané na nevolnosti Na nevolnosti užívalo lék 7 respondentek, z toho pouze 2 tento lék uvedly – v obou případech to byl Torecan. Výskyt zácpy během těhotenství Z tabulky 3.31 a grafu na obr. 3.17 a) je patrné, že ze 137 respondentek (100 %) se vyskytla zácpa během těhotenství u 36,50 % respondentek, u 63,50 % se nevyskytla. V tabulce 3.32 a grafu na obr. 3.17 b) je vidět, že z celkového počtu 137 respondentek (100 %) užilo lék na zácpu 5,84 % , 30,66 % lék na zácpu neužilo. Tab. 3.31: Zácpa během těhotenství Zácpa

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

50

36,50

87

63,50

137

100

Ano Ne Celkem

∑︀

45

Tab. 3.32: Užití léku na zácpu Užití léku

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

8

5,84

Ne

42

30,66

87

63,50

137

100

Nevyskytla se zácpa

70

35

60

30

50

25 Rel. četnost [%]

Rel. četnost [%]

Celkem

∑︀

40 30

20 15

20

10

10

5

0

0

Ano

Ne

Ano

a)

Ne

b)

Obr. 3.17: a) Zácpa během těhotenství b) Užití léku na zácpu Léky užívané na zácpu V tabulce 3.33 jsou zobrazeny léky, které respondentky užívaly na zácpu. Tab. 3.33: Léky užívané na zácpu Léky

Abs. četnost(n)

Glycerinový čípek

3

Lactobacily

2

Lactulosa

2

Probiotika

1

Biopron

1

46

Výskyt onemocnění dýchacích cest během těhotenství Z tabulky 3.34 a grafu na obr. 3.18 a) je patrné, že ze 137 respondentek (100 %) se vyskytlo onemocnění dýchacích cest během těhotenství u 64,23 % respondentek, u 35,77 % se nevyskytlo. V tabulce 3.35 a grafu na obr. 3.18 b) je vidět, že z celkového počtu 137 respondentek (100 %) užilo lék na onemocnění dýchacích cest 40,15 %, 24,10 % lék neužilo. Tab. 3.34: Onemocnění dýchacích cest během těhotenství Onemocnění dýchacích cest

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

88

64,23

Ne

49

35,77

137

100

Celkem

∑︀

Tab. 3.35: Užití léku na onemocnění dýchacích cest Užití léku

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

55

40,15

Ne

33

24,10

Nevyskytlo se onemocnění dých. cest

49

35,77

Celkem

88

100

∑︀

70

45 40

60

35 50

Rel. četnost [%]

Rel. četnost [%]

30 40 30

25 20 15

20 10 10

5

0

0 Ano

Ne

Ano

a)

Ne

b)

Obr. 3.18: a) Onemocnění dýchacích cest b) Užití léku na onemocnění dýchacích cest

47

Léky užívané na onemocnění dýchacích cest V tabulce 3.36 jsou zobrazeny léky, které respondentky užívaly na onemocnění dýchacích cest. Tab. 3.36: Léky užívané na onemocnění dýchacích cest Léky

Abs. četnost(n)

Léky

Abs. četnost(n)

Paralen

8

Bromhexin

1

Mořská voda

7

Lišejník

1

Vincentka

4

Afrin

1

Muconasal

3

Otrivin

1

Pastilky

3

Zodac

1

Olynth

3

Efedrin kapky

1

Septisan

3

Mucosolvan

1

Jitrocelový sirup

3

Nasivin

1

Stopkašel

3

Quixx

1

Bioparox

2

Fenistil kapky

1

Tussin

2

Bronchipret

1

Pinosol

2

Dětský sirup

1

Výskyt chřipky během těhotenství Z tabulky 3.37 a grafu na obr. 3.19 a) je patrné, že ze 137 respondentek (100 %) se vyskytla chřipka během těhotenství u 16,06 % respondentek, u 83,94 % se nevyskytla. V tabulce 3.38 a grafu na obr. 3.19 b) je vidět, že z celkového počtu 137 respondentek (100 %) užilo lék na chřipku 10,95 %, 5,11 % lék neužilo.

48

Tab. 3.37: Chřipka během těhotenství Chřipka

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

22

16,06

Ne

115

83,94

137

100

Celkem

∑︀

Tab. 3.38: Užití léku na chřipku Užití léku

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

15

10,95

Ne

7

5,11

115

83,94

22

100

Nevyskytla se chřipka Celkem

∑︀

90

12

80 10 70 8 Rel. četnost [%]

Rel. četnost [%]

60 50 40 30

6

4

20 2 10 0

0 Ano

Ne

Ano

a)

Ne

b)

Obr. 3.19: a) Chřipka během těhotenství b) Užití léku na chřipku Léky užívané na chřipku Na chřipku užívalo lék 15 respondentek, z toho pouze 7 tento lék uvedlo – ve všech případech to byl Paralen. Výskyt horečky během těhotenství Z tabulky 3.39 a grafu na obr. 3.20 a) je patrné, že ze 137 respondentek (100 %) se vyskytla horečka během těhotenství u 15,33 % respondentek, u 84,67 % se nevyskytla. 49

V tabulce 3.40 a grafu na obr. 3.20 b) je vidět, že z celkového počtu 137 respondentek (100 %) užilo lék na horečku 14,60 %, pouze jedna respondentka (0,73 %) lék neužila, i když se u ní horečka vyskytla. Tab. 3.39: Horečka během těhotenství Horečka

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

21

15,33

116

84,67

137

100

Ano Ne Celkem

∑︀

Tab. 3.40: Užití léku na horečku Užití léku

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

20

14,60

Ne

1

0,73

Nevyskytla se horečka

116

84,67

Celkem

137

100

∑︀

90

16

80

14

70

12

Rel. četnost [%]

Rel. četnost [%]

60 50 40

10 8 6

30 4

20

2

10

0

0 Ano

Ne

Ano

a)

Ne

b)

Obr. 3.20: a) Horečka během těhotenství b) Užití léku na horečku

Léky užívané na horečku Na horečku užívalo lék 20 respondentek, z toho 16 tento lék uvedlo. V tabulce 3.41 jsou zobrazeny uvedené léky. 50

Tab. 3.41: Léky užívané na horečku Léky

Abs. četnost(n)

Paralen

15

Panadol extra

1

Výskyt jiných potíží při kterých musely respondentky užívat léky V tabulce 3.42 a grafu na obr. 3.21 je vidět, že ze 137 respondentek (100 %) se u 30,66 % vyskytly jiné potíže, při kterých musely v těhotenství užívat léky, u 69,34 % se jiné potíže nevyskytly. Tab. 3.42: Jiné potíže během těhotenství Jiné potíže

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

42

30,66

Ne

95

69,34

137

100

Celkem

∑︀

80 70

Rel. četnost [%]

60 50 40 30 20 10 0

a)

Ano

b)Ne

Obr. 3.21: Jiné potíže během těhotenství

51

Jiné potíže, které se vyskytly v těhotenství V tabulce 3.43 a grafu na obr. 3.22 jsou zobrazeny jiné potíže, které se u respondentek v těhotenství vyskytly. Ze 137 respondentek (100 %) uvedlo nejvíce respondentek, že trpělo anémií (6,57 %), dále se vyskytla hypertenze (3,65 %), vaginální záněty a tonizace děložní (2,92 %), varixy a alergie (2,19 %), další viz tabulka a graf. Položka "jiné"zahrnuje respondentky, které uvedly kombinaci více potíží. U 69,34 % respondentek se potíže nevyskytly. Tab. 3.43: Jiné potíže během těhotenství Potíže

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Anémie

9

6,57

Hypertenze

5

3,65

Vaginální zánět

4

2,92

Tonizace děložní

4

2,92

Varixy

3

2,19

Alergie

3

2,19

Průjem

2

1,46

Neštovice

1

0,73

Krvácení

1

0,73

Hepatopatie

1

0,73

Křeče dolních končetin

1

0,73

Uroinfekt

1

0,73

Problémy s udržením těhotenství

1

0,73

Jiné

5

3,65

Neuvedly

1

0,73

95

69,34

137

100

Potíže se nevyskytly Celkem

∑︀

52

7

Rel. četnost[%]

6 5 4 3 2

1 0

Obr. 3.22: Jiné potíže během těhotenství Léky, které respondentky užívaly na jiné potíže V tabulce 3.44 je výčet léků, které respondentky na jiné potíže užívaly. Tab. 3.44: Léky užívané na jiné potíže Léky

Abs.

Léky

Abs.

četnost(n) Železo

10

Léky

četnost(n)

Abs. četnost(n)

Utrogestan

1

Essentiale

1

Magnesium

7

Egilok

1

Transmetil

1

Dopegyt

5

Smecta

1

Ursosan

1

Vaginal. tbl.

3

Xados

1

Sylimarin

1

Detralex

3

Nasonex

1

Macmiror

1

Herpesin

1

Antibiotika

1

Brusinky forte

1

Letrox

1

Diovarix

1

Clotrimazol

1

Clexane

1

Vitamin B12

1

Vermox

1

Ascorutin

1

Cyclo 3 fort

1

Nosní sprej

1

53

Užívání potravních doplňků V tabulce 3.45 a grafu na obr. 3.23 je vidět, že ze 137 respondentek (100 %) 80,29 % užívalo během těhotenství potravní doplňky, 19,70 % potravní doplňky neužívalo. Tab. 3.45: Užívání potravních doplňků Potravní doplňky Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

110

80,29

Ne

27

19,70

137

100

Celkem

∑︀

90 80

Rel. četnost [%]

70 60 50 40 30 20 10 0 Ano

Ne

Obr. 3.23: Užívání potravních doplňků

Potravní doplňky V tabulce 3.46 je výčet potravních doplňků, které respondentky užívaly.

54

Tab. 3.46: Potravní doplňky Potravní doplňky

Abs. četnost(n)

Potravní doplňky

Abs. četnost(n)

Kyselina listová

42

DHA

2

Hořčík

29

Probiotika

2

Femibion

23

Rybí tuk

2

GS mamavit

21

Pupalka

2

Železo

20

Calibrum mami

2

Chytré miminko

14

Ca + Mg + Zn

1

Vápník

9

Magne B6

1

Vitaminy

6

Komplex s k. list.

1

Jód

4

Folgravid

1

Gravital

3

Pangamin

1

Vitamin C

3

Propolis

1

Ca + Mg

2

Babyvit

1

Omega 3

2

Vitamin B12

1

Doporučení potravních doplňků V tabulce 3.47 a grafu na obr. 3.24 je vidět, že ze 110 respondentek (100 %), které užívaly potravní doplňky, 45,45 % tyto doplňky doporučil jejich gynekolog, 19,09 % doplňky doporučil jiný lékař, 10,90 % lékárník, 6,36 % kamarádky a rodina, 3,64 % lékař a lékárník, 1,82 % gynekolog a internet, 1,82 % tyto doplňky nedoporučil nikdo, dále internet, zkušenosti, leták, knihy a odborné články (0,91 %). 7,27 % neuvedlo, kdo jim potravní doplňky doporučil.

55

Tab. 3.47: Doporučení potravních doplňků Doporučení

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Gynekolog

50

45,45

Lékař

21

19,09

Lékárník

12

10,90

Kamarádky, rodina

7

6,36

Lékař, lékárník

4

3,64

Gynekolog, Internet

2

1,82

Nikdo

2

1,82

Internet

3

0,91

Zkušenosti

1

0,91

Leták

1

0,91

Knihy, odborné články

1

0,91

Neuvedly

8

7,27

110

100

Rel. četnost [%]

Celkem

∑︀

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Obr. 3.24: Doporučení potravních doplňků Doba užívání potravních doplňků V tabulce 3.48 a grafu na obr. 3.25 je vidět, že ze 110 respondentek (100 %), většina (40 %) užívala potravní doplňky celé těhotenství, 7,27 % respondentek je užívalo 7 – 56

8 měsíců, 17,27 % 5 – 6 měsíců, 20 % 3 – 4 měsíce, 9,09 % 2 – 1 měsíc a 6,36 % dobu užívání neuvedlo. Tab. 3.48: Doba užívání potravních doplňků Doba užívání

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

44

40

8 – 7 měsíců

8

7,27

6 – 5 měsíců

19

17,27

4 – 3 měsíce

22

20

2 – 1 měsíc

10

9,09

7

6,36

110

100

Celé těhotenství

Neuvedly Celkem

∑︀

45 40

Rel. četnost [%]

35 30 25 20 15

10 5 0 Celé těhotenství

8 - 7 měs.

6 - 5 měs.

4 - 3 měs.

2 - 1 měs.

Neuvedly

Obr. 3.25: Doba užívání potravních doplňků

Užívání bylinných čajů V tabulce 3.49 a grafu na obr. 3.26 je vidět, že ze 137 respondentek (100 %) užívalo během těhotenství bylinné čaje 56,20 %, 43,80 % čaje neužívalo.

57

Tab. 3.49: Užívání bylinných čajů Bylinné čaje

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

77

56,20

Ne

60

43,80

137

100

Celkem

∑︀

60

Rel. četnost [%]

50

40

30

20

10

0 Ano

Ne

Obr. 3.26: Užívání bylinných čajů Bylinné čaje V tabulce 3.50 je výčet bylinných čajů, které respondentky užívaly.

58

Tab. 3.50: Bylinné čaje Bylinné čaje

Abs. četnost(n)

Bylinné čaje

Abs. četnost(n)

Čaje pro těhotné

27

Kopřiva

2

Maliník

26

Čaj na chřipku

1

Máta

14

Čaj na imunitu

1

Heřmánek

14

Fenykl

1

Meduňka

9

Kontryhel

1

Šípek

5

Ostružiník

1

Lípa

3

Podběl

1

Směs bylin

3

Průduškový čaj

1

Mateřídouška

2

Třezalka

1

Čaj na nachlazení

2

Zázvor

1

Užívání homeopatik V tabulce 3.51 a grafu na obr. 3.27 je vidět, že ze 137 respondentek (100 %) užívalo během těhotenství homeopatika 14,60 %, 85,40 % homeopatika neužívalo. Tab. 3.51: Užívání homeopatik Homeopatika Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

20

14,60

Ne

117

85,40

137

100

Celkem

∑︀

59

90 80

Rel. četnost [%]

70 60 50 40

30 20 10 0 Ano

Ne

Obr. 3.27: Užívání homeopatik Homeopatika V tabulce 3.52 je výčet homeopatik, které respondentky užívaly. Tab. 3.52: Homeopatika Homeopatika

Abs. četnost(n)

Homeopatika

Abs. četnost(n)

Oscillococcinum

5

Caulophylum

1

Arnica

3

Homeogene

1

Pollens

2

Ricinus communis

1

Arsenicum iodatum

1

Sedalia

1

Euphrasia

1

China

1

Aconitum

1

Staphysagria

1

Coryzalia

1

Hammamelis

1

Věk V tabulce 3.53 a grafu na obr. 3.28 je vidět, že ze 137 respondentek (100 %) byla většina (42,34 %) ve věku 31 – 35 let, dále 29,93 % ve věku 26 – 30 let, 12,41 % ve věku 21 – 25 let, 2,92 % ve věku 15 – 20 let a 41 – 45 let.

60

Tab. 3.53: Věk Věk

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

15 – 20

4

2,92

21 – 25

17

12,41

26 – 30

41

29,93

31 – 35

58

42,34

36 – 40

13

9,49

4

2,92

137

100

41 – 45 Celkem

∑︀

45 40

Rel. četnost [%]

35

30 25 20 15 10

5 0 15 ̶ 20

21 ̶ 25

26 ̶ 30

31 ̶ 35

36 ̶ 40

41 ̶ 45

Obr. 3.28: Věk Týden gravidity/počet dní po porodu V tabulce 3.54 a grafu na obr. 3.29 je vidět, že ze 137 respondentek (100 %) byla většina 36 – 40. t.g. (32,85 %) nebo 2 – 3 dny po porodu (38,69 %).

61

Tab. 3.54: Týden gravidity/počet dní po porodu Týden grav./počet dní po porodu Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

21. – 25. t.g.

2

1,46

26. – 30. t.g.

6

4,38

31. – 35. t.g.

9

6,57

36. – 40. t.g.

45

32,85

3

2,19

0. – 1. den p.p.

16

11,68

2 – 3 dny p.p.

53

38,69

4 – 5 dní p.p.

3

2,19

137

100

41. t.g.

Celkem

∑︀

45 40

Rel. četnost [%]

35 30

25 20 15 10 5

0 21. ̶ 25. t.g.

26. ̶ 30. t.g.

31. ̶ 35. t.g.

36. ̶ 40. t.g.

41. t.g. 0. ̶ 1. den 2 ̶ 3 dny 4 ̶ 5 dní p.p. p.p. p.p.

Obr. 3.29: Týden gravidity/počet dní po porodu Kojení po porodu V tabulce 3.55 a grafu na obr. 3.30 je vidět, že ze 72 respondentek, které byly již po porodu, většina (97,22 %) kojila, 2,74 % nekojilo.

62

Tab. 3.55: Kojení po porodu Kojení

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Ano

70

97,22

Ne

2

2,74

72

100

Celkem

∑︀

120

Rel. četnost [%]

100 80

60 40 20 0 Ano

Ne

Obr. 3.30: Kojení po porodu Vzdělání V tabulce 3.56 a grafu na obr. 3.31 je vidět, že ze 137 respondentek (100 %) mělo 4,38 % základní vzdělání, 10,95 % střední s výučním listem, 33,58 % střední s maturitou, 5,11 % vyšší odborné a nejvíce 45,26 % vysokoškolské vzdělání, 0,73 % mělo vzdělání jiné.

63

Tab. 3.56: Vzdělání Vzdělání

Abs. četnost(n)

Rel. četnost v %

Základní

6

4,38

Střední s výučním listem

15

10,95

Střední s maturitou

46

33,58

Vyšší odborné

7

5,11

Vysokoškolské

62

45,26

1

0,73

137

100

Jiné Celkem

∑︀

50 45 40

Rel. četnost [%]

35 30 25 20

15 10 5

0 Základní

Střední s výučním listem

Střední s maturitou

Vyšší odborné Vysokoškolské

Jiné

Obr. 3.31: Vzdělání Socioekonomické postavení V tabulce 3.57 a grafu na obr. 3.32 je vidět, že ze 137 respondentek (100 %) bylo 17,52 % zaměstnaných, 6,57 % nezaměstnaných, nejvíce 68,61 % na mateřské dovolené, 2,19 % studentek a 5,11 % jiných.

64

Tab. 3.57: Socioekonomické postavení Socioekonomické postavení Abs. četnost(n) Zaměstnaná

Rel. četnost v %

24

17,52

9

6,57

94

68,61

Studentka

3

2,19

Jiné

7

5,11

137

100

Nezaměstnaná Na mateřské dovolené

Celkem

∑︀

80 70 60

Rel. četnost [%]

50 40 30 20 10 0 Zaměstnaná

Nezaměstnaná

Na mateřské dovolené

Studentka

Obr. 3.32: Socioekonomické postavení

65

Jiné

3.3

Analýza nejčastěji užívaných léků, potravních doplňků a bylinných čajů

Nejčastěji uváděným lékem, který by podle respondentek mohl negativně ovlivnit těhotenství nebo vývoj plodu, byl ibuprofen a obecně analgetika. Ze skupiny nesteroidních antiflogistik je právě ibuprofen jednou z nejdéle používaných látek a je možné ho v prvním a druhém trimestru v indikovaných případech krátkodobě užívat. Všechna nesteroidní antiflogistika, např. i kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin) by neměla být užívána ve třetím trimestru. V léčbě bolesti v těhotenství je lékem první volby paracetamol, který respondentky nejčastěji uváděly jako doporučený lékařem. Respondentkami byl také nejvíce užíván v případě výskytu bolesti nebo horečky v těhotenství. Je důležité si uvědomit, že pro plod může být škodlivější například stresová reakce na bolest než vhodně zvolené analgetikum.13,34 Mezi léky uváděnými respondentkami jako rizikové v těhotenství byla i antihistaminika. Co se týká výskytu chronických onemocnění u respondentek, pak byly právě alergie na druhém místě. U většiny antialergických a antiastmatických léků převažuje užitek nad rizikem.35 Nejvhodnější jsou antihistaminika druhé generace (cetirizin, loratadin), protože jsou s nimi dlouhé zkušenosti a podle kategorizace FDA se řadí do skupiny B – tyto léky respondentky užívaly k léčbě alergií nejčastěji, byl to např. Zodac, Zyrtec, Claritine. Do skupiny B patří také antihistaminika třetí generace (levocetirizin), avšak zkušenosti s nimi jsou kratší. Z této skupiny respondentky užívaly Xyzal. K léčbě alergické rýmy a astmatu se často užívají nasální nebo inhalační kortikosteroidy, nejčastěji je to budesonid patřící rovněž do skupiny B. Respondentky s touto účinnou látkou užívaly např. Pulmicort nebo Symbicort.36 Nejčastěji vyskytujícím se chronickým onemocněním byla hypofunkce štítné žlázy, na kterou respondentky užívaly levothyroxin (Euthyrox, Letrox), nežádoucí účinky v těhotenství u něho nejsou známy.37 Nejsou vyjímkou ani těhotné ženy trpící psychiatrickým onemocněním. Z 20 respondentek trpících chronickým onemocněním se u dvou vyskytovala deprese a u jedné respondentky schizofrenie. Neléčená schizofrenie může mít velmi závažný dopad na matku i na plod. Vysazení medikace u deprese vede ve většině případů k relapsu. Respondentkami 66

uvedená antidepresiva escitalopram a citalopram (Citalec) patří mezi léky se středním rizikem, stejně jako antipsychotikum s účinnou látkou ziprasidon (Zeldox). Jejich užitek tedy převažuje riziko.38 Z řad léků na předpis, které respondentky užívaly na jiné než chronické onemocnění, bylo nejvíce zastoupeno železo. Železo může být, podobně jako další často užívané magnesium, jak ve formě léčiva, tak i potravního doplňku a to podle dávky a indikace. Často užívaná byla také antibiotika – u antibiotik ze skupiny penicilinů, cefalosporinů nebo linkosamidů nebyly prokázány teratogenní účinky. Rovněž u léku Detralex, který byl také respondentkami poměrně často užíván, nebyly žádné teratogenní účinky prokázány.19 Nezřídka se vyskytujícím problémem v těhotenství je hyperteze – ať už jako onemocnění vyskytující se již před těhotenstvím, tak i hypertenze vzniklá v těhotenství. Obvykle respondentkami užívaným lékem byl Dopegyt, který je lékem první volby v léčbě hypertenze a ve studiích na zvířatech u něho nebyly prokázány nežádoucí účinky pro plod.39 Lék Macmiror, respondentkami často užívaný na vaginální infekce, je ralativně kontraindikován v prvním trimestru těhotenství, dále lze tento lék užívat.40 Utrogestan bývá někdy podáván k zabránění potratu, nejsou však u něho známy žádné preklinické údaje.41 Z léků na pálení žáhy respondentky nejvíce užívaly Rennie, u kterého nebylo prokázáno riziko vzniku vývojových vad, avšak nemělo by se užívat dlouhodobě a ve vyšších dávkách z důvodu vysokého obsahu kalcia.42 Při studii na těhotných ženách nebyly prokázány nežádoucí účinky ani u léku Gaviscon nebo Helicid. U Torecanu užívaného na nevolnosti však riziko pro plod nelze vyloučit, neboť nebyly provedeny dostatečné studie. Léky, které respondentky užívaly na zácpu nemají vliv na vývoj plodu nebo průběh těhotenství.20 Na onemocnění dýchacích cest byla užívána zejména mořská voda nebo minerální voda Vincentka. Muconasal by se dle SPC neměl užívat v prvním trimestru těhotenství a dále pouze na doporučení lékaře, ačkoli dlouhodobé zkušenosti žádné nežádoucí účinky neprokázaly.43 Olynth by se také v těhotenství neměl užívat, neboť neexistují dostatečné studie ohledně působení na plod.44 Dle SPC lze předpokládat, že užití Septisanu v těhotenství je bezpečné.45 Tussin a Bromhexin by se v těhotenství užívat neměly, nejsou totiž dostatečné zkušenosti s jejich užíváním těhotnými ženami.46,47 Klinické údaje neexistují ani k léku Bioparox.48 Např. u léku Mucosolvan byly provedeny studie po 28. týdnu těhotenství, které neprokázaly škodlivé účinky, ale v prvním trimestru se jeho užívání 67

nedoporučuje.49 Nejčastěji užívanými potravními doplňky byly kyselina listová a hořčík, které patří spolu s železem k deficitním nutrientům, protože v těhotenství dochází k jejich zvýšené spotřebě. Železo bylo také často užíváno jako potravní doplněk. Dalším často užívaným potravním doplňkem byl Femibion, který obsahuje hlavně kyselinu listovou a metafolin (aktivní forma kyseliny listové).50 Velmi často byl užíván i preparát GS mamavit, který je směsí vitamínů, minerálů a stopových prvků.51 Užívaným preparátem obsahující směs vitamínů a minerálů byl také např. preparát Chytré miminko, který obsahuje hlavně kyselinu listovou, ale neobsahuje např. hořčík, vápník nebo železo.52 Dále preparát Gravital, který mimo jiné obsahuje i vitamin A.53 Vitamin A většinou není nutné doplňovat a ve větším množství v těhotenství může působit teratogenně.1 K léčbě zdravotních obtíží byly mimo léků hojně užívané také bylinné čaje. Informace o jednotlivých bylinách a jejich působení v těhotenství jsou v literatuře velmi rozporuplné. V zásadě však platí, že většina běžných bylinných čajů by neměla ohrozit těhotenství nebo vývoj plodu, pokud bude žena dodržovat jejich doporučené denní dávkování a nebude užívat jeden druh byliny dlouhodobě. Nejvíce respondentek užívalo čaje pro těhotné, jejichž složení se může lišit dle výrobce. Nejčastěji užívanými bylinami byly maliník a máta. U máty se nedoporučuje dlouhodobé užívání a není vhodná u žen s hrozícím potratem. Různé zdroje uvádí, že zázvor není v těhotenství vhodný, neboť by mohl vyvolat kontrakce, avšak při dodržování vhodného dávkování má pozitivní vliv například na těhotenské nevolnosti. U bylinných směsí (čaj na chřipku, na imunitu, průduškový čaj) je třeba pečlivě přečíst složení a zjistit, zda nejsou kontraindikovány v těhotenství.54

68

3.4

Internetové zdroje zabývající se užíváním léků v těhotenství

V této kapitole je uveden stručný přehled českých internetových zdrojů, ve kterých mohou ženy získat informace o užívání léků v těhotenství. Medicabaze.cz • Název článku: Farmakoterapie v graviditě • Autor: prof. MUDr. Richard Češka, CSc. a kolektiv autorů • Obecné zásady podávání léků v graviditě a laktaci, způsoby ovlivnění plodu, posuzování bezpečnosti léčiv, škodlivé a teratogenní léky, vybrané skupiny léků a jejich použití v graviditě a laktaci. • Odkaz: http://www.medicabaze.cz Společnost lékařské genetiky a genomiky • Název článku: Léky v těhotenství • Autor: MUDr. Eva Maňáková • Rizika užívání léků v jednotlivých obdobích těhotenství, rizika vlastního onemocnění (např. teratogenní působení horečky), důležitost medikace při chronických onemocněních, rostlinné přípravky, potravní doplňky. V případě pochybností může žena kontaktovat Teratologickou informační službu (CZTIS). • Odkaz: http://www.slg.cz/leky-v-tehotenstvi Vrozené vývojové vady: Informační portál o vrozených vadách a jejich výskytu v ČR • Název článku: Program primární prevence: Léky v těhotenství • Autor: MUDr. Eva Maňáková • Rizika akutních i chronických onemocnění, potravní doplňky, rostlinné přípravky. • Odkaz: http://www.vrozene-vady.cz/primarni-prevence/index.php?co=leky Praktické lékárenství • Název článku: Rizika používání léčivých rostlin v období těhotenství a kojení • Autoři: Lenka Tůmová, Lenka Holcová • Onemocnění vyskytující se u těhotných žen, možnosti použití fytoterapie, její zápory a rizika. 69

• Odkaz: http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2013/01/10.pdf Česká lékárnická komora: Doporučený postup • Název článku: Léky v těhotenství a při kojení • Autor: PharmDr. Eva Nožinová • Teratogenní a škodlivé léky v těhotenství, kontraindikované a rizikové léky v době kojení. Léčba zdravotních potíží v těhotenství a při kojení – čemu se ženy mají vyhnout, co je naopak vhodné. • Odkaz: https://www.lekarnici.cz Porodnice.cz • Název článku: Úskalí farmakoterapie v těhotenství • Složitost výzkumu léků – proč je většina léků v těhotenství kontraindikována? Důvody, proč se nesmí některé léky v těhotenství podávat. Vysvětlení pojmů: teratogenita, mutagenita, teratogeny, suspektní teratogeny. • Odkaz: http://asistentky.porodnice.cz/uskali-farmakoterapie-v-tehotenstvi GS Galen: Gynekologická ambulance Náchod • Název článku: Léky v těhotenství • Doporučení konkrétních léků vhodných při nejčastějších potížích v těhotenství, hlavní zásady užívání léků. • Odkaz: http://www.gynekologienachod.cz/leky-v-tehotenstvi MUDr. Harmečko Ladislav: Pacientské noviny • Název článku: Těhotenství a léky • Obecná doporučení o užívání léků v těhotenství, běžné lékové skupiny užívané v těhotenství a jednotlivé léky, které jsou v těhotenství vhodné. • Odkaz: http://www.harmecko.cz Solutio: Informační server pro lékárny • Název článku: Léčiva v těhotenství • Autor: PharmDr. Pavel Škvor • Působení léků, přestup přes placentu. Co mohou léky způsobit v období organogeneze? Běžné problémy v těhotenství a jejich léčba, seznam léků považovaných za bezpečné v kterémkoliv trimestru. • Odkaz: http://www.medon-solutio.cz/online2011/index.php?linkID=txt22 70

Česká iniciativa pro astma • Název článku: Léky v těhotenství • Upozornění, aby ženy v těhotenství nevysazovaly léky na astma a poradily se se svým lékařem • Odkaz: http://www.cipa.cz/leky-v-tehotenstvi Rehabilitace.info: Magazín o zdraví • Název článku: Užívání léků v době těhotenství: Jak neohrozit plod? • Co v těhotenství užívat, co není vhodné; jednotlivé léky, běžné zdravotní potíže. • Odkaz: http://www.rehabilitace.info/tehotenstvi-materska/uzivani-leku-v-dobetehotenstvi-jak-neohrozit-plod/ Babyonline: Praktický průvodce moderních rodičů • Název článku: Léky v těhotenství • Autor: MUDr. Radan Doubek • Stručné zásady podávání léků těhotným ženám, riziková období a nejběžněji užívané léky. Diskuze, kde si ženy mezi s sebou radí v jednotlivých případech a onemocněních. • Odkaz: http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/leky-v-tehotenstvi Emimino.cz • Diskuze, rady ohledně zdravotních potíží v těhotenství. Ženy se zde dotazují na léky, které v těhotenství mohou užívat a které jsou naopak nebezpečné; co mohou užívat na běžná onemocnění např. na nachlazení, chřipku, vaginální záněty. Rady ohledně alternativních způsobů léčby (byliny, homeopatika); kdy je nutné obrátit se na lékaře. • Odkaz: http://www.emimino.cz/

71

3.5

Vyhodnocení očekávaných výsledků

Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že většina žen ví o možnosti působení léků na těhotenství a vývoj plodu. • Zjistila jsem, že 86,13 % respondentek ví, že by i volně prodejné léky mohly mít nepříznivý vliv na těhotenství a 89,05 % ví, že by mohly ovlivnit vývoj plodu. • Očekávaný výsledek se potvrdil. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že většina žen byla lékařem informována o rizicích užívání léků v těhotenství. • Zjistila jsem, že 75,91 % respondentek bylo lékařem informováno o rizicích užívání léků v těhotenství. • Očekávaný výsledek se potvrdil. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že většině žen doporučil lékař léky, které jsou v těhotenství bezpečné. • Zjistila jsem, že 76,64 % respondentek lékař doporučil bezpečné léky v těhotenství. • Očekávaný výsledek se potvrdil. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že z chronických onemocnění ženy nejčastěji trpí alergií. • Zjistila jsem, že nejčastějším chronickým onemocněním byla hypofunkce štítné žlázy (tímto onemocněním trpělo 4,38 % respondentek), alergie byla na druhém místě (3,65 %). • Očekávaný výsledek se téměř potvrdil. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že z léků na předpis ženy nejčastěji užívají železo a antibiotika. • Zjistila jsem, že nejčastěji užívaným lékem na předpis bylo železo (užívalo ho 16,79 % respondentek), na druhém místě byla antibiotika (užívalo je 9,49 % respondentek). • Očekávaný výsledek se potvrdil. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že nejčastější potíže při nichž musí ženy užívat léky v těhotenství jsou onemocnění dýchacích cest a bolest. • Zjistila jsem, že nejvíce respondentky užívaly léky na onemocnění dýchacích cest a to ve 40,15 %, na druhém místě jsou léky na bolest, ty užívalo 26,28 % respondentek.

72

• Očekávaný výsledek se potvrdil. Očekávaný výsledek č. 7: Předpokládám, že většina žen v těhotenství užívá alespoň jeden potravní doplněk. • Zjistila jsem, že alespoň jeden potravní doplněk užívalo 80,29 % respondentek, 40 % jej užívalo po celou dobu těhotenství těhotenství. • Očekávaný výsledek se potvrdil.

73

4

DISKUZE Předpokládám, že většina těhotných žen si uvědomuje nebezpečí působení některých

vnějších faktorů, které by mohly zapříčinit komplikace těhotenství nebo narušit vývoj dítěte. Mimo jiné (například alkohol, kouření, záření, infekce) patří mezi tyto faktory i léky. V průzkumném šetření většina respondentek odpověděla, že i volně prodejné léky mohou mít negativní vliv na těhotenství (86,13 %) a také na vývoj plodu (89,05 %). Z těchto výsledků se dá usoudit, že ženy povědomí o riziku užívání léků v těhotenství mají. Pozitivní bylo zjištění, že většina respondentek (75,91 %) byla informována svým lékařem (gynekologem) o nebezpečí užívání léků a 76,64 % lékař doporučil léky, které jsou v těhotenství bezpečné. Myslím si však, že by bylo vhodné, kdyby byly informovány všechny těhotné. Žena by měla vědět, co může průběh jejího těhotenství ohrozit. Ačkoliv se některé léky zdají být neškodné a mimo těhotenství by se jejich nežádoucími účinky většina lidí nezabývala, během těhotenství může jejich působení narušit zdravý vývoj plodu. Zároveň by ale těhotná měla vědět, že existují i léky, které při nepřekročení doporučeného dávkování a délky užívání jsou bezpečné a v případě akutních zdravotních potíží je může bez obav užít a nemusí zbytečně trpět. Informovaností o užívání léků v těhotenství se ve své bakalářské práci zabývá také Zuzana Píšťková. V jejím výzkumu z roku 2014 uvedlo 52,70 % respondentek, že informovanost o užívání léků v těhotenství je dobrá, 32,43 % uvedlo, že je spíše dobrá, 2,70 %, že je spíše špatná, 5,41 % uvedlo, že je špatná a 6,76 % odpověď nevědělo.55 Odpovědi na otázku, zda si respondentky myslí, že jsou ženy dostatečně informovány, byly značně vyrovnané (28,47 % uvedlo, že jsou informované, 35,77 % si myslí, že nejsou informované, 35,77 % nedokáže situaci posoudit). 68,61 % respondentek by ale uvítalo více informací o užívání léků v těhotenství. Myslím si, že v dnešní době jsou informace pro veřejnost dostupné hlavně na internetu, existují i různé brožury nebo knihy. Nejvíce informací by se ale žena měla dozvědět od svého lékaře. Rizikem internetu je, že ne všechny informace, které zde můžeme nalézt jsou důvěryhodné. Obecně jsou informace o působení léků na vývoj plodu nedostatečné a ani odborníci si mnohým nejsou jisti. V odborných článcích je spousta rozporů a pro laickou veřejnost mohou být tyto informace příliš složité

74

a matoucí. V internetových diskuzích, kde si ženy radí vzájemně, se těhotná žena může dozvědět užitečná doporučení týkající se například alternativních metod léčby. Na druhé straně tyto odpovědi neprochází žádnou kontrolou odborníka a tak nikdo nezaručí, že jsou správné. Nejsou tedy příliš spolehlivým zdrojem a některé rady by mohly být dokonce i nebezpečné. Myslím si, že by měly existovat webové stránky určené těhotným ženám, které by vytvářeli odborníci, a kde by byly ženám poskytovány validní informace podložené studiemi takovým způsobem, jaký by byl jasný a snadno pochopitelný. Více než polovina respondentek (51,82 %) užívala v těhotenství nějaké léky na předpis, z toho 61,97 % bylo informováno o jejich vlivu. Nejčastěji byly respondentky informovány lékařem a gynekologem. 38,03 % respondentek informováno nebylo. Velmi pozitivní je, že v případě chronického onemocnění, které se vyskytlo u 20 respondentek nebyla u žádné přerušena léčba a všechny respondentky užívání léků konzultovaly s lékařem. Je třeba, aby žena při chronickém onemocnění probrala medikaci s lékařem a aby jí byla navrhnuta co nejvhodnější léčba, která je účinná, ale zároveň v rámci možností bezpečná v těhotenství. Žena by měla znát všechna rizika spojená s užíváním chronické medikace a měla by vědět, že její vysazení nebo neadekvátní náhrada může být mnohem nebezpečnější než její dodržování. Vůbec nejčastějším běžným problémem v těhotenství bylo u respondentek pálení žáhy (78,83 %), na druhém místě bolest (70,07 %) a dále nevolnost (64,23 %) a onemocnění dýchacích cest (64,23 %). Co se týká léků na běžné potíže vyskytující se v těhotenství, tak nejčastěji respondentky užívaly léky na onemocnění dýchacích cest, což bylo 40,15 %, na druhém místě léky na bolest (26,28 %) a poté na pálení žáhy (25,55 %). Například na horečku užily lék téměř všechny respondentky, u kterých se horečka vyskytla, což je správné, protože horečka může na plod působit teratogenně a je tedy vhodné ji co nejdříve snížit. Kromě potíží, které mohly v dotazníku respondentky vybírat z nabídky, mohly uvést ještě další potíže, které se u nich vyskytly. Mezi další nejčastější potíže patřila anémie, dále hypertenze, vaginální záněty, děložní tonizace a také varixy nebo alergie. Potravní doplňky jsou v dnešní době užívány těhotnými ženami poměrně často. Užívání nějakého potravního doplňku během těhotenství uvedla většina respondentek, tedy 80,29 % a z toho 40 % potravní doplněk užívalo po celé těhotenství. Podobný výsledek uvádí ve své bakalářské práci Lucie Nešporová. Dle jejího výzkumu z roku 2012 76 % re75

spondentek užívalo během těhotenství potravní doplněk, 47,36 % užívalo potravní doplněk celé těhotenství.56 Nejvíce potravní doplňky užívaly respondentky na doporučení gynekologa (45,45 %) nebo jiného lékaře (19,09 %). Skutečnost, že respondentky užívaly potravní doplňky nejčastěji na doporučení gynekologa (65,79 %) rovněž uvádí ve své práci Lucie Nešporová.56 Přesto, že respondentky velmi často užívaly potravní doplňky, tak uvedly, že by některé potravní doplňky mohly nepříznivě ovlivnit těhotenství (64,23 %), vývoj plodu (70,80 %), nebo způsobit vyšší porodní hmotnost dítěte (61,31 %). Otázka vlivu potravních doplňků na vyšší porodní hmotnost dítěte je sporná. Například doporučený postup České lékárnické komory uvádí, že "pravidelné užívání po celou dobu gravidity může vést k nadměrnému prospívání plodu a jeho větší porodní váze".25 V jiných zdrojích je uvedeno, že žádné vědecké studie tuto skutečnost neprokázaly. Faktem však je, že země s nejvyšší spotřebou potravních doplňků mají také nejvyšší výskyt novorozenců s vyšší porodní hmotností. Patrně je to ale důsledek kombinace dobré socioekonomické situace s faktory genetickými.57 Podle mého názoru je vhodné užívat kyselinu listovou jako prevenci vrozených vývojových vad plodu a také dalších komplikací v těhotenství. Další potravní doplňky bych ženám doporučila užívat až v případě, že mají projevy nedostatku konkrétního vitaminu nebo minerálu, nebo pokud je jejich strava z nějakého důvodu nedostatečná (např. alternativní směry výživy, nesnášenlivost některých potravin, nepřijímání dostatku ovoce, zeleniny nebo jiné složky potravy). Z důvodu rizik užívání léků v těhotenství jsou některými ženami preferovány alternativní metody léčby potíží. Mohou to být různé bylinné preparáty, např. čaje, masti aj. Bylinné čaje jsou vhodné k léčbě některých méně závažných obtíží, ale v těhotenství je třeba si dávat pozor i na zdánlivě neškodné byliny (56,20 % respondentek uvedlo, že v těhotenství užívalo bylinné čaje). Při léčbě v těhotenství je možné využít také homeopatika, která nemají nežádoucí ani teratogenní účinky (homeopatika užívalo 14,60 % respondentek). Pro podrobnější šetření by bylo vhodné zjistit více souvislostí, například jak dlouho nebo ve kterém trimestru ženy konkrétní léky užívaly. Za úvahu by rovněž stálo zjistit, jestli ženy při jednotlivých zdravotních potížích využívaly i nějaké nefarmakologické metody a do jaké míry se řídí radami z diskuzních webů. 76

5

ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá problematikou užívání léků a potravních doplňků v těho-

tenství. Hlavním cílem práce bylo zmapovat dostupné informace o působení léků na těhotenství a plod, shrnout zásady při podávání léků v těhotenství a zjistit, zda jsou ženy o této problematice dostatečně informovány. V úvodu teoretické části práce jsou popsány fyziologické změny, které nastávají v organismu těhotné ženy a mají vliv na farmakokinetiku. Následující část popisuje teratogenní účinky léků a faktory, které je ovlivňují. V této části jsou také uvedeny příklady hlavních prokázaných teratogenů a dalších rizikových léků. Uvedena je rovněž kategorizace podle americké lékové agentury bezpečnosti užívání léků v těhotenství. Další část se věnuje farmakoterapii těhotných žen při běžných potížích. Jsou zde popsány lékové skupiny, které jsou v těhotenství na běžné potíže často užívány. Jsou zde uvedeny také hlavní zásady farmakologické léčby při chronickém onemocnění. V poslední kapitole jsou zpracována obecná doporučení pro podávání léků těhotným ženám. Teoretická část práce se rovněž zabývá potravními doplňky a léčivými rostlinami. Praktická část zahrnuje analýzu dotazníkového šetření, které bylo provedeno kvantitativní formou. Dotazníky vyplňovaly těhotné ženy a ženy krátce po porodu. V první části průzkumného šetření jsem zjišťovala, zda jsou ženy informovány o užívání léků v těhotenství. Ve druhé části jsem zjistila, kterým chronickým onemocněním ženy nejčastěji trpí. Dále jsem zjišťovala, jaké léky na předpis jsou nejvíce těhotnými ženami užívány, jaké jsou nejčastější běžné potíže, při nichž ženy užívaly léky a jak často těhotné užívají potravní doplňky. Výstupem práce je vytvoření letáku se základními informacemi pro těhotné ženy. Informační leták je součástí příloh. Cíle práce byly splněny, avšak na základě tohoto šetření nelze vyslovit závěr, zda jsou ženy o užívání léků v těhotenství informovány dostatečně. K lepšímu vyhodnocení informovanosti žen by bylo vhodné zahrnout do průzkumného šetření alespoň krátký vědomostní test, který by ověřil znalosti této problematiky. Problematika týkající se užívání léků v těhotenství je v současné době velmi aktuální, 77

ale zároveň i opomíjená. Podle ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) se zvyšuje věk rodiček. Podíl rodiček 30letých a starších se zvýšil z 54,1 % v roce 2012 na 55,0 % v roce 2013. Nejvíce rodiček je ve věku 30 – 34 let.58 S věkem se zvyšuje také četnost chronických onemocnění a tím i užívání léků. Dle mého šetření trpělo chronickým onemocněním nejvíce žen ve věku 36 – 40 let (23,08 %) a 41 – 45 let (25 %). Přáním každé ženy je narození zdravého dítěte. U 3 – 4 % narozených dětí se však může objevit vrozená vývojová vada, až 10 % z nich je způsobeno zevními vlivy, mezi které patří i užívání léků.59 Teratologie se začala intenzivně rozvíjet začátkem 70. let 20. století po tzv. "thalidomidové aféře".2 Přesto se však o teratogenním působení léků zdaleka neví všechno. Důležité je, aby těhotné ženy měly možnost dostupné informace získat. Z průzkumného šetření vyplynulo, že informace ženy často dostávaly od svého lékaře nebo gynekologa, otázkou však je, jak obsáhlé a srozumitelné pro ně tyto informace byly. Většina žen by více informací uvítala. Informace, které mohou ženy získat na internetu je třeba pečlivě vybírat. Součástí praktické části je i seznam internetových stránek, kde mohou ženy získat informace o lécích v těhotenství. Jsou zde zahrnuty stránky, které jsou určeny pro odborníky, ale i laická veřejnost zde může získat přínosné informace. Primární prevenci vrozených vývojových vad a lékům v těhotenství se věnují stránky vrozene – vady.cz. Je zde kontakt na Teratologickou informační službu, na kterou se se svými dotazy může obrátit jak těhotná žena, tak i lékař. Rovněž jsou uvedeny stránky, obsahující neodborné diskuze (např. emimino.cz). V těchto diskuzích lze získat užitečné rady, ale žena by měla vědět, že pokud má nějaký problém, na prvním místě by se měla poradit s lékařem. Teratogenní působení léků vzbuzuje velké obavy, mnohdy i zcela zbytečné. V diskuzích jsem narazila na zkušenosti žen, kdy jim například lékař vysadil kvůli těhotenství léky na alergii a ony pak celé těhotenství trpěly velice nepříjemnými alergickými symptomy. V těchto případech je obava z teratogenního působení spíše na škodu. Více než léky na alergii mohou mít negativní vliv na plod právě příznaky alergie a stres matky. V odborných článcích jsem často narážela na nejednotnost názorů, např. na analgetika. Většina zdrojů uvádí jako bezpečný v těhotenství paracetamol. Značné rozpory lze však nalézt v doporučeních jiných léků s analgetickým nebo antiflogistickým účinkem. Mezi tyto léky patří ibuprofen, indometacin, kyselina acetylsalicylová. 78

Všeobecný názor je, že by ženy léky v těhotenství raději užívat neměly, což je ale značně zjednodušený pohled. Je třeba na tuto problematiku nahlížet ze všech stran a věnovat jí větší pozornost, ať už mezi odborníky, tak i mezi ženami, které plánují těhotenství nebo jsou těhotné. Zkušenosti, které si ženy po generace předávají jsou důležité, ale měl by existovat odborný zdroj ucelených informací, na který by se ženy mohly obracet a kde by našly odpovědi na svoje otázky.

79

LITERATURA [1] Maňáková E. Léky v těhotenství. Vrozené vývojové vady. http://www.vrozenevady.cz/primarni-prevence/index.php?co=leky. Accessed December 29, 2015. [2] Kacířová I, Grundmann M. Léky a těhotenství. Klin. farmakol. farm. 2007;21(34):137-143. http://www.klinickafarmakologie.cz/artkey/far-200703-0010.php [3] Češka R. et kol. Interna. Praha, Czechia: Triton; 2010. [4] Velecká M. Vliv analgetik na vývoj plodu [master´s thesis]. Hradec Králové, Czechia: Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové; 2014. [5] Grundmann M. Změny farmakokinetiky v těhotenství a jejich klinický význam – I. Inter Med Prax. 2000;(3). [6] Dostálek et kol. Farmakokinetika. Praha, Czechia: Grada Publishing; 2006. [7] Buhimschi CS, Weiner CP. Medications in Pregnancy and Lactation. Obstet Gynecol 2009;113(1):166-188. http://journals.lww.com/greenjournal/pages/default.aspx [8] Šípek

A.

Teratogeny.

Genetika

–

Biologie.

http://www.genetika-

biologie.cz/teratogeny. Accessed December 28, 2015. [9] Martínková J, Chládek J, Mičuda S, Chládková J. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Praha, Czechia: Grada Publishing; 2007. [10] Binder

T.

Farmakoterapie

v

graviditě.

Interní

Med..

2006;(10):447-450.

http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2006/10/07.pdf [11] Hájek R, Maisnar V, Krejčí M. Thalidomid. Klin. farmakol. farm. 2005;19(1):43-46. http://www.klinickafarmakologie.cz/artkey/far-200501-0008.php [12] Gregor

V.

Teratogenní

rizika

v

graviditě.

Prakt gynekol.

2001;(3):37-40.

http://www.levret.cz/texty/casopisy/pg/index.php. Accessed December 29, 2015. [13] Analgetika, spazmolytika a antimigrenika v těhotenství. Farmakoter. inf. 2013;(11):14. http://www.sukl.cz/sukl/obsah-2013 80

[14] Pokorná J, Březková V, Pruša T. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Brno, Czechia: ERA; 2008. [15] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Anacid.

Státní

ústav

pro

kontrolu

léčiv.

http://www.sukl.cz. Accessed December 29, 2015. [16] Novotná B. Alergie a astma v graviditě. Postgraduální med. 2009;(2):178-185. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/alergie-a-astma-v-gravidite413555. Accessed December 29, 2015. [17] Vávrová H. Antihistaminika v léčbě alergických onemocnění. Lékařské listy o. 2001;(34):8-12. http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/antihistaminika-vlecbe-alergickych-onemocneni-138308. [18] Pichlíková

Y.

Uroinfekce

v

graviditě.

Postgraduální

med.

2001;(1):83-87.

http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/uroinfekce-v-gravidite-457090. [19] Džupová O. Antibiotika v graviditě. Postgraduální med. 2013;15(8):853-857. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/antibiotika-v-gravidite-472469. [20] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Torecan.

Státní

ústav

pro

med.

praxi.

kontrolu

léčiv.

http://www.sukl.cz. Accessed December 29, 2015. [21] Janků

P.

Hypertenze

v

těhotenství.

Interni

2007;(2):91-95.

http://www.internimedicina.cz/artkey/int-200702-0009.php [22] Hrčková Y, Šarapatková H. Hypertenze v těhotenství. Med. praxi. 2013;10(5):191-193. http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2013/05/05.pdf [23] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Kodein.

Státní

ústav

pro

kontrolu

léčiv.

http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [24] Hampl F, Paleček J. Farmakochemie 1. Praha, Czechia: Vysoká škola chemickotechnologická v Praze; 2002. [25] Nožinová E. Léky v těhotenství a při kojení. In: Doporučené Postupy České Lékárnické Komory pro Konzultační Činnost v Lékárnách. 2010;74-82. https://www.lekarnici.cz 81

[26] Křemenáková

P.

Legislativní

pohled

na

doplňky

stravy.

Posouzeno.cz.

http://posouzeno.cz/clanky/legislativni-pohled-na-doplnky-stravy. Accessed March 15, 2016. [27] § 2 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-110 [28] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy. http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32002L0046 [29] Mach I. Doplňky stravy: jaké si vybrat při sportu i v každodenním životě. Praha, Czechia: Grada Publishing; 2012. [30] Koucký M. Patologie kyseliny listové a těhotenství. Prakt. lékáren. 2011;7(4):166-177. http://www.praktickelekarenstvi.cz [31] Tůmová L, Holcová L. Rizika používání léčivých rostlin v období těhotenství a kojení. Prakt. lékáren. 2013;9(1):34-37. http://www.praktickelekarenstvi.cz [32] Vašut projekt

K,

Anděl

webových

T,

Kolář

stránek.

J.

Farmakoterapie

Klin.

farmakol.

v

těhotenství:

farm.

Nový

2004;18(2):111-113.

http://www.klinickafarmakologie.cz/artkey/far-200402-0009.php [33] Vašut K, Anděl T, Kolář J. Hypertermie v těhotenství: Rizika a možnosti léčby. Prakt gynekol. 2004;(6):25-27. http://www.praktickagynekologie.cz/prakticka-gynekologieclanek?ida=1206 [34] Novosadová

M.

Racionální

terapie

bolesti

v

těhotenství.

Prakt. lékáren.

2014;10(4):126-129. http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2014/04/02.pdf [35] Novotná B. Alergie a astma v graviditě. Postgraduální med. 2009;(2):178-185. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/alergie-a-astma-v-gravidite413555

82

[36] Kostiuk P. Léčba alergických stavů v těhotenství: Alergická rýma, astma. Farmi News. 2010;(2):7. http://www.edukafarm.cz/soubory/farminews-2010/2/007-alergiev-tehotenstvi.pdf [37] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Letrox.

Státní

ústav

pro

kontrolu

léčiv.

http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [38] Mohr P, Hnídek D, Hanka J, Čermák J, Bravermanová A, Melicher T. Psychofarmaka v těhotenství a laktaci. Postgraduální med. 2012;(1):17-23. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/psychofarmaka-v-tehotenstvia-laktaci-462915 [39] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Dopegyt.

Státní

ústav

pro

kontrolu

léčiv.

http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [40] Souhrn

údajů o přípravku: Macmiror. Státní ústav

pro kontrolu léčiv.

http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [41] Souhrn údajů o přípravku: Utrogestan. Státní ústav pro kontrolu léčiv. http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [42] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Rennie.

Státní

ústav

pro

kontrolu

léčiv.

http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [43] Souhrn údajů o přípravku: Muconasal. Státní ústav pro kontrolu léčiv. http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [44] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Olynth.

Státní

ústav

pro

kontrolu

léčiv.

ústav

pro

kontrolu

léčiv.

ústav

pro

kontrolu

léčiv.

http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [45] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Septisan.

Státní

http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [46] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Tussin.

Státní

http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [47] Souhrn údajů o přípravku: Bromhexin. Státní ústav pro kontrolu léčiv. http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. 83

[48] Souhrn

údajů

o

přípravku:

Bioparox.

Státní

ústav

pro

kontrolu

léčiv.

http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [49] Souhrn údajů o přípravku: Mucosolvan. Státní ústav pro kontrolu léčiv. http://www.sukl.cz. Accessed March 15, 2016. [50] Femibion. http://www.femibion.cz/. Accessed March 21, 2016. [51] Herboltová P. Úloha magnesia v současném porodnictví. Gynekolog. 2009;(2). http://www.gyne.cz/ [52] GS Mamavit. http://www.mamavit.cz/p/o-mamavitu. Accessed March 21, 2016. [53] Gravital:

Multivitaminy

pro

těhotné

a

kojící

ženy.

Vitalita.cz.

http://www.vitalita.cz/gravital. Accessed March 21, 2016. [54] Bylinky v těhotenství. Modrý koník. https://www.modrykonik.cz/bylinky-vtehotenstvi/. Accessed March 21, 2016. [55] Píšťková Z. Působení vybraných vnějších vlivů od prenatálního období do jednoho roku dítěte [bachelor´s thesis]. Brno, Czechia: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta; 2014. [56] Nešporová L. Užívání vitamínů a potravinových doplňků v těhotenství [bachelor´s thesis]. Jihlava, Czechia: Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií; 2012. [57] Roztočil

A.

Hypertrofický

plod.

Mod.

babictví.

2004;(4).

http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2004-4/?pdf=128 [58] Ústav zdravotnických informací a statistiky. Rodička a novorozenec 2013. http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/rodicka-novorozenec [59] Šípek A. Primární prevence vrozených vývojových vad. http://www.vrozene – vady.cz. Accessed April 14, 2016

84

SEZNAM OBRÁZKŮ 3.1

Mohou volně prodejné léky ovlivnit těhotenství a vývoj plodu . . . . . . . 26

3.2

Upozornění lékaře a doporučení bezpečných léků . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.3

Jsou ženy dostatečně informovány o užívání léků v těhotenství . . . . . . . 30

3.4

Uvítaly by dotazované více informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.5

Je vhodné užívat v těhotenství potravní doplňky . . . . . . . . . . . . . . . 32

3.6

Mohly by potravní doplňky ovlivnit těhotenství, vývoj plodu a porodní hmotnost dítěte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.7

Chronické onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

3.8

Chronická onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

3.9

Informace o užívání léků na chronické onemocnění . . . . . . . . . . . . . . 37

3.10 Změna druhu léků nebo dávkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 3.11 Užívání léků na předpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.12 Informace o vlivu léků na předpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.13 Informace o vlivu léků na předpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 3.14 a) Bolest během těhotenství b) Užití léku na bolest . . . . . . . . . . . . . 42 3.15 a) Pálení žáhy během těhotenství b) Užití léku na pálení žáhy . . . . . . . 43 3.16 a) Nevolnosti během těhotenství b) Užití léku na nevolnosti . . . . . . . . 45 3.17 a) Zácpa během těhotenství b) Užití léku na zácpu . . . . . . . . . . . . . 46 3.18 a) Onemocnění dýchacích cest b) Užití léku na onemocnění dýchacích cest

47

3.19 a) Chřipka během těhotenství b) Užití léku na chřipku . . . . . . . . . . . 49 3.20 a) Horečka během těhotenství b) Užití léku na horečku . . . . . . . . . . . 50 3.21 Jiné potíže během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3.22 Jiné potíže během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 3.23 Užívání potravních doplňků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.24 Doporučení potravních doplňků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 3.25 Doba užívání potravních doplňků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 3.26 Užívání bylinných čajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.27 Užívání homeopatik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.28 Věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

3.29 Týden gravidity/počet dní po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.30 Kojení po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.31 Vzdělání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.32 Socioekonomické postavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

SEZNAM TABULEK 2.1

Kategorizace léků podle FDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

3.1

Mohou mít volně prodejné léky nepříznivý vliv na těhotenství . . . . . . . 25

3.2

Mohou volně prodejné léky ovlivnit vývoj plodu . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.3

Uvedené příklady léků ovlivňujících vývoj plodu . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.4

Uvedené příklady léků s nepříznivým vlivem na těhotenství . . . . . . . . . 27

3.5

Upozornil lékař na nebezpečnost léků v těhotenství . . . . . . . . . . . . . 27

3.6

Doporučil lékař bezpečné léky v těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.7

Léky doporučené lékařem jako bezpečné v těhotenství . . . . . . . . . . . . 29

3.8

Jsou ženy dostatečně informovány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

3.9

Uvítaly by dotazované více informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3.10 Je vhodné užívat v těhotenství potravní doplňky . . . . . . . . . . . . . . . 31 3.11 Mohly by potravní doplňky nepříznivě ovlivnit těhotenství . . . . . . . . . 32 3.12 Mohly by potravní doplňky ovlivnit vývoj plodu . . . . . . . . . . . . . . . 33 3.13 Mohly by potravní doplňky způsobit vyšší porodní hmotnost . . . . . . . . 33 3.14 Chronické onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 3.15 Uvedená chronická onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 3.16 Léky užívané na chronická onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.17 Informace o užívání léků na chronické onemocnění . . . . . . . . . . . . . . 36 3.18 Změna druhu léků nebo dávkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 3.19 Užívání léků na předpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 3.20 Léky na předpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.21 Informace o vlivu léků na předpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.22 Informace o vlivu léků na předpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 3.23 Bolest během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3.24 Užití léku na bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3.25 Léky užívané na bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3.26 Pálení žáhy během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 3.27 Užití léku na pálení žáhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 3.28 Léky užívané na pálení žáhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

3.29 Nevolnosti během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 3.30 Užití léku na nevolnosti

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

3.31 Zácpa během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 3.32 Užití léku na zácpu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 3.33 Léky užívané na zácpu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 3.34 Onemocnění dýchacích cest během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . 47 3.35 Užití léku na onemocnění dýchacích cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 3.36 Léky užívané na onemocnění dýchacích cest . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 3.37 Chřipka během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 3.38 Užití léku na chřipku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 3.39 Horečka během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 3.40 Užití léku na horečku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 3.41 Léky užívané na horečku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3.42 Jiné potíže během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3.43 Jiné potíže během těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 3.44 Léky užívané na jiné potíže

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

3.45 Užívání potravních doplňků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.46 Potravní doplňky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 3.47 Doporučení potravních doplňků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 3.48 Doba užívání potravních doplňků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 3.49 Užívání bylinných čajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.50 Bylinné čaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 3.51 Užívání homeopatik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 3.52 Homeopatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.53 Věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 3.54 Týden gravidity/počet dní po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.55 Kojení po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.56 Vzdělání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.57 Socioekonomické postavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Dobrý den, jsem studentka lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obor Porodní asistentka. V rámci své bakalářské práce provádím průzkumné šetření, jehož cílem je zjistit, jaká je informovanost těhotných žen o užívání léků a potravních doplňků v těhotenství a jaké mají osobní zkušenosti s jejich užíváním. Součástí průzkumného šetření je krátký anonymní dotazník. Prosím Vás o zodpovězení následujících otázek a předem Vám děkuji za čas strávený vyplňováním. Marie Kurečková, studentka 3. ročníku Prosím, přečtěte si otázky pozorně a snažte se odpovídat podle sebe. Zvolenou odpověď doplňte nebo zaškrtněte křížkem. A. Otázky týkající se Vaší informovanosti o dané problematice Myslíte si, že volně prodejné léky mohou mít nepříznivý vliv na těhotenství?  

Ano, například ___________________________________________________________ Ne

Myslíte si, že volně prodejné léky mohou ovlivnit vývoj nenarozeného dítěte?  

Ano, například ___________________________________________________________ Ne

Upozornil Vás gynekolog (či jiný lékař), že užívání léků může být v těhotenství nebezpečné?  

Ano Ne

Doporučil Vám gynekolog (či jiný lékař) léky, které můžete v případě zdravotních potíží během těhotenství bezpečně užívat?  

Ano, například ____________________________________________________________ Ne

Myslíte si, že jsou těhotné ženy dostatečně informovány o užívání léků během těhotenství?   

Ano Ne Neposoudím

Uvítala byste více informací o užívání léků v těhotenství?  

Ano Ne

Myslíte si, že je vhodné užívat během těhotenství potravní doplňky (doplňky stravy např. vitaminy, minerální látky atp.)?   

Ano Ne Pouze v některých případech

Myslíte si, že by potravní doplňky mohly nepříznivě ovlivnit těhotenství?  

Ano Ne

Myslíte si, že by potravní doplňky mohly ovlivnit vývoj nenarozeného dítěte?  

Ano Ne

Myslíte si, že by potravní doplňky mohly způsobit vyšší porodní hmotnost dítěte?  

Ano Ne

B. Otázky týkající se Vašich konkrétních zdravotních potíží Trpíte chronickým onemocněním, kvůli kterému jste musela užívat léky i v době těhotenství?  Ano  Ne (Pokud jste u této otázky odpověděla „ne“, pokračujte k otázkám C.) Jakým onemocněním trpíte? ___________________________________________ (prosím, dopište) Jaké léky na toto onemocnění užíváte? ____________________________________________ (prosím, dopište) Informoval Vás někdo o vhodnosti užívání těchto léků během těhotenství?  

Ano Ne

Změnil Vám lékař v těhotenství druh léků nebo jejich dávkování?  Ano, prosím, uveďte jak: ___________________________________________  Ne

C. Otázky týkající se běžných zdravotních potíží, které se mohou během těhotenství vyskytnout Užívala jste někdy během těhotenství léky na předpis?  

Ano, prosím, uveďte jaké: ___________________________________ Ne

Pokud jste nějaké léky užívala, informoval Vás někdo o jejich možném vlivu na těhotenství?  

Ano, prosím, uveďte kdo: ___________________________________________________ Ne

Vyskytly se u vás během těhotenství některé z následujících potíží? Užila jste na tyto potíže nějaký lék? Bolest (např. bolest hlavy, zubů, zad atp.)



„Pálení žáhy“



Nevolnosti

Zácpa





Onemocnění dýchacích cest (např. rýma, kašel)



Chřipka



Horečka (teplota nad 38 °C)



Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano















Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne



Ano



Ne



Ano



Ne



Ano



Ne



Ano



Ne



Ano



Ne



Ano



Ne



Ano



Ne

Pokud jste nějaký lék užila, prosím, uveďte jaký

Vyskytly se u Vás během těhotenství jiné potíže, při kterých jste musela užívat léky? 



Ano, prosím, doplňte jaké potíže: ________________________________________________________ ___________________________________________________________________________________  Jaké léky to byly: ______________________________________________________________ ____________________________________________________________________________ Ne

D. Otázky týkající se potravních doplňků a přírodních léčiv Užívala jste během těhotenství nějaké potravní doplňky (doplňky stravy např. vitaminy, minerální látky atp.)?  

Ano, prosím, uveďte jaké: ___________________________________ Ne

Kdo vám je doporučil? ___________________________________ Jak dlouho jste tyto potravní doplňky přibližně užívala? ___________________________________

Užívala jste během těhotenství bylinné čaje?  

Ano, prosím uveďte jaké: ___________________________________ Ne

Užívala jste během těhotenství homeopatika?  

Ano, prosím, uveďte jaká: ___________________________________ Ne

E. Na konec Vás prosím o vyplnění základních údajů o Vaší osobě Jaký je Váš věk? _______________ (prosím dopište) (Prosím doplňte, v kterém týdnu těhotenství se právě nacházíte, případně pokud jste již porodila, jak dlouho jste po porodu) Jsem: v ________. týdnu těhotenství . Jsem: _________ dny/týdny po porodu (nehodící se škrtněte) Pokud jste již po porodu, kojíte?  

Ano Ne

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?   

Základní Střední s výučním listem Střední s maturitou

  

Vyšší odborné Vysokoškolské Jiné, prosím uveďte: _______________

  

Zaměstnaná Nezaměstnaná Na mateřské dovolené

 

Studentka Jiné, prosím uveďte: _______________

Jste

Na tomto místě můžete vyjádřit jakýkoliv osobní názor či zkušenost

Kd e m ů žet e informace?

h l e d at

V případě, že budete chtít získat více informací o užívání léků v těhotenství, můžete navštívit ně kte ré z n á s l e d u j íc í c h internetových stránek, ale vždy své problémy prokonzultujte s lékařem.

Autorka: Marie Kurečková

Bakalářská práce http://www.medicabaze.cz h t t p : / / w w w . s l g . c z / l e ky -v tehotenstv i h t t p :/ / w w w .v ro ze n e -v a dy .c z/ primarni-prevence

LF MU, Katedra porodní asistence a zdravotnických záchranářů 2016

http://www.praktickelekarenstv i. cz/pdfs/lek/2013/01/10.pdf https://www.lekarnici.cz h ttp :// as is te nt ky .porod nice .cz/ u sk al i- f ar ma ko te r apie -v tehotenstv i http://www.harmecko.cz h t t p :// w w w. re h a b ilit ac e. in fo/ tehotenstv i-materska http://www.babyonline.cz http://www.emimino.cz ht tp ://www .gy nekolo gien achod. cz/leky -v -tehotenstv i

Zdroje: www.nutriklu b.cz www.szu.cz

LÉKY V TĚHOTENSTVÍ

Léky na nejčastější potíže Bolest

Zá s ad y

už ívá n í

l éků

v těhotenství

Na bolest zubů, hlavy, zad atp. lze ve v šech obdobích těhotenstv í užít Paralen. V prv ním a druhém trimestru lze také ibuprofen, diklofenak nebo kyselinu acety lsalicylovou.



Užívání léků se pokuste vyhnout zejména v prvním trimestru těhotenství



O užívání léků se vždy poraďte se sv ým l é k a ře m n e bo lékárníkem



Informujte se u svého lékaře, jaké léky můžete bezpečně užít v případě výskytu běžných potíží

V případě výsky tu teploty nad 38°C je třeba ji snížit, protože delší působení vysoké teploty může mít nepříznivý vliv na plod. Můžete užít Paralen, lze využít také studené zábaly a důležitý je dostatečný příjem tekutin.



Užívejte jen nezbytně nutné léky

Pálení žáhy



Pokud možno, větší počet léků

nekombinujte



L éky už ívejt e nutnou dobu

co



Nepřekračujte doporučené denní dávkování



Pokud trpíte onemocněním, při kt er ém mus ít e dlou ho do bě užívat léky, poraďte se o dalším postupu se svým odborným lékařem ještě před plánovaným otěhotněním nebo ihned, jak zjistíte, že jste těhotná



Léky sama nevysazujte

n ejkr atš í

Horečka

Léky na pálení žáhy by se neměly užív at dlouhodobě. Je v hodné vyzkoušet nejdříve dietní a režimová opatření. Z léků lze užít např. Rennie, Gav iscon, Maalox nebo Omeprazol. Nev olnosti V ětšina léků na nev olnosti není v těhotenstv í vhodná. Je lepší řešit ty to potíže spíše jinými metodami. Doporučuje se sníst něco malého ihned po probuzení a během dne jíst častěji po menších porcích. Pomoci může například vychlazená Coca Cola, zázvorová lízátka nebo čaj. V případě silného častého zvracení se obraťte na lékaře.

Zácpa V hodná jsou nedráždivá projímadla n a p ř . Ps y l l iu m , L a c t u l o s a , glycerinové čípky. Průjem Kromě dietních opatření lze užít živ oč iš n é uh lí, Sm ect u n ebo p rob iot ika na úpr av u s třev n í mikroflóry. Kašel Proti dráždivému kašli ve druhém a třetím trimestru lze užít např. Sin e c o d , St o p t u s s in , Tu s s in . V prvním trimestru je v hodnější např. Stopex nebo Robitussin. Na v lhký kašel např. Ambrobene, Mucosolvan, ACC long. Na záněty horních cest dýchacích lze užít Septisan. Rým a V hodné jsou minerální nebo mořské vody či kapky s bylinnými silicemi. V případě silnější rýmy je možno užít např. Oly nth nebo Muconasal, ale max imálně po dobu jednoho týdne a d le dopo ruč en ého de n ního dáv kov ání. Pokud trpíte vysokým kr ev n ím t la ke m , po ra ď t e se s lékařem, některé nosní spreje totiž mohou krevní tlak zvyšovat.