Obsah Pár slov úvodem ................................................................................................ 7 1. Charakteristika trvalek .............................................................................. 8 1.1 Veobecné rozdìlení trvalek ............................................................... 8 1.2 Zásady výbìru druhù pro nae podmínky ...................................... 8 1.3 Pouití trvalek .................................................................................... 10 2. Pìstování trvalek ....................................................................................... 12 3. Rozmnoování trvalek ............................................................................. 16 4. Ochrana proti chorobám a kùdcùm ..................................................... 21 5. Sortiment významných druhù trvalek .................................................. 22 Pouitá literatura ............................................................................................ 83 Rejstøík latinských názvù ............................................................................. 84 Rejstøík èeských názvù .................................................................................. 91
5
ZAHRADNÍ TRVALKY
Motto: Chce-li být astný jeden den, opij se. Chce-li být astný jeden rok, oeò se. Chce-li být astný celý ivot staò se zahradníkem. Èínské pøísloví
6
Pár slov úvodem
Pár slov úvodem Zámìrem této publikace je seznámit ètenáøe aspoò struènì s obrovským mnostvím zahradních trvalek, které mùeme pìstovat v naich zahradách. Kromì pøírodních (botanických) druhù vzniká kadoroènì ve výzkumných ústavech a lechtitelských stanicích velké mnoství lechtìných odrùd (kultivarù) a køíencù (hybridù). Nìkteré se pìstují desítky let, jiné zakrátko zanikají a jsou nahrazeny novými. Kromì estetických vlastností rostliny (tvar a vybarvení listù, kvìtù, doba a délka kvetení i plody) ovlivòuje zájem o pìstování i urèitý módní trend. Ten se mìní a souvisí napø. i s architekturou staveb, ivotním stylem apod. S ohledem na omezený rozsah publikace jsou úplnì vynechány rostliny cibulovité a hlíznaté, jejich zpracování by vydalo na samostatné dílo. Kromì klasických trvalek jsem povaoval za nutné zmínit se alespoò struènì o jedné samostatné skupinì, a tou jsou okrasné trávy. Sortiment rostlin je v publikaci øazen abecednì. U kadého druhu (nebo skupiny druhù tého rodu) je uveden pùvod, struèný botanický popis, nároky na pìstování (slunce, pùda, vlhkost, pøípadnì zimní ochrana) a pouití. Rozmnoování je struènì popsáno v samostatné kapitole. Vzhledem k obrovskému mnoství kultivarù u nìkterých druhù nebylo moné (ani úèelné) uvést vechny (a u starí, nebo nové), protoe, jak u bylo øeèeno, situace ve vývoji nových se stále mìní. Rovnì vìtí èi mení oblíbenost nìkterých druhù a kultivarù ovlivòuje jejich kupování. Svou roli hraje také snadnost (nebo naopak nesnadnost) rozmnoování nìkterých druhù v soukromém, tedy domácím prostøedí. Aktuální stav sortimentu druhù a kultivarù bývá uvádìn minimálnì jednou roènì v nabídkách (katalozích) vech vìtích kolkaøských a zahradnických firem. Botanické názvosloví (nomenklatura) je v publikaci zpracováno podle souèasné zahradnické terminologie, pouívané jak v zahradnicky vyspìlých státech západní Evropy, tak i u nás. U druhù, jejich názvy jsou sporné (nebo se èasto mìní), uvádím i synonyma. Kromì latinských (vìdeckých) názvù uvádím i názvy èeské, ale pøevánì jen u rodù. U druhù se pouívají u ménì, nejsou vité. Pro pøehlednost v tomto irokém sortimentu rostlin vech svìtadílù zámìrnì vynechávám za názvem rostlin zkratky autorù botanických popisù, které jinak v odborné literatuøe k názvu samozøejmì patøí. Ing. Petr Paseèný 7
ZAHRADNÍ TRVALKY
1.
Charakteristika trvalek
Trvalky jsou rostliny vytrvalé (ne døevnatìjící), ijící na zahradì více let. Nìkdy se jim øíká také pereny (z latinského názvu perennis vytrvalý). Zimu pøeèkávají vìtinou jen jejich podzemní orgány. Nadzemní èásti na podzim odumírají (s výjimkou nìkolika málo stálezelených druhù). Termín trvalky není termínem vìdecky botanickým, ale èistì prakticky zahradnickým. Vyjadøuje zpùsob pìstování rostlin v naich podmínkách.Tyto rostliny pochází ze vech oblastí zemìkoule, od severu a k jihu, od moøské hladiny a po velehory. Jsou to rostliny rùzných øádù, èeledí a rodù, èili botanicky nejsou nijak pøíbuzné. Rostou v nejrùznìjích klimatických a pùdních podmínkách a jsou souèástí rùzných rostlinných spoleèenstev. Znalost pøírodních stanovitních podmínek nám umoòuje dobøe se orientovat v poadavcích rostlin na pìstitelské prostøedí. Kadý klimatický typ oblasti pøírodního rozíøení vymezuje dost podstatnì nároky rostlin na teplotu, celkové roèní mnoství sráek a jeho rozdìlení bìhem roku, na kvalitu pùd a také na vzdunou vlhkost. Pro zjednoduení a praktické pìstování si zahradníci trvalky rozdìlili do nìkolika skupin podle pøibliných nárokù.
1.1
Veobecné rozdìlení trvalek
Struèné, ale pøehledné a dostaèující je rozdìlení trvalek podle jejich podobných poadavkù na prostøedí do ètyø skupin.
1. Rostliny horské, skalní (petrofyty) se tøemi podskupinami (rostliny velehorské, horské a rostliny krasových oblastí). 2. Rostliny stepních èi suchých stanovi (xerofyty). 3. Rostliny prùmìrných stanovi vèetnì kulturnì pìstovaných trvalek (mezofyty) se tøemi podskupinami (lesní stínomilné, luèní svìtlomilné a jiní teplomilné). 4. Rostliny vodní vèetnì moèálovitých (hydrofyty).
1.2
Zásady výbìru druhù pro nae podmínky
Pøi výbìru druhù trvalek pro svou zahradu vycházíme pøedevím z klimatických podmínek oblasti, kde se zahrada nachází. Tvoøí je nadmoøská výka 8
Charakteristika trvalek
a s ní související mnoství sráek bìhem roku (vèetnì snìhové pokrývky), prùmìrná roèní teplota (s letními maximy a zimními minimy) a mnoství sluneèního svitu. To jsou ukazatele, které tìko ovlivníme. Jiné podmínky bude mít tedy pìstitel v podhorských a horských oblastech a úplnì jiné pìstitel v níinách. V mikroklimatu zahrady se dá vak zmìnit hodnì, bude záleet na druzích trvalek, které chceme pìstovat. Mùeme ovlivnit kvalitu pùdy, mnoství zálivkové vody, oslunìní, nebo naopak pøistínìní a rovnì zimní ochranu (pokud ji rostlina vyaduje). Pøesto je dùleité vycházet hlavnì z konkrétních podmínek zahrady, i kdy jsou rostliny do urèité míry pøizpùsobivé. Nikoliv ale natolik, aby nám stepní, sluncemilné rostliny dobøe prosperovaly v hajním, stinném a vlhkém mikroklimatu. Pokud si vak vybereme druhy, jejich nároky na stanovitì budou shodné nebo podobné podmínkám naí zahrady, budou rostliny zdravé a silné, nebudou trpìt chorobami ani kùdci a starost o nì bude minimální. Pøi vysazování rostlin do záhonù (nejèastìjí zpùsob) sázíme na jeden záhon vdy rostliny stejných nebo podobných nárokù. Napø. rostliny pocházející z tìích, ivných pùd budeme sázet na dobøe vyhnojený záhon, který mùe být i nìco málo pod úrovní okolního terénu a bude se v nìm po detích alespoò krátce zdrovat vláha. Rostlinám rostoucím na bøezích vod bude tento zpùsob také vyhovovat. Rostliny ze suchých stepí a luk budeme vysazovat na jiní slunné svahy, do lehèích, propustných pùd. Nejsou-li pùdy propustné, je nutné je vydrenáovat (tìrkem nebo hrubým pískem). Rostliny vyloenì horské, skalní v níinách trpí v létì nadmìrným teplem a suchem. Proto je budeme pìstovat jedinì na odvrácených severních a východních svazích. Pro rostliny hajní a lesní, vyadující polostín a vlhèí pùdy, bude ideální umístìní v podrostu vyích listnatých stromù a keøù. Pro kadou zahradu a kadé stanovitì se dá vybrat dostatek druhù, jenom je nutné znát jejich nároky. Na tom záleí pìstitelský úspìch. Kultivary druhù, vzniklé výbìrem, mají vìtinou nároky shodné jako druh, jenom jsou nároènìjí na iviny a vodu. U kultivarù vzniklých køíením nìkolika druhù bude záleet na pùvodu lechtìní a rovnì na pùvodu druhù pouitých ke køíení. Tak se mùe stát, e nìkteré kultivary budou odolnìjí, vitálnìjí ne pùvodní druh a nìkteré zase naopak choulostivìjí.
9