1
Časopis nové generace – více uvnitř čísla
Pár slov ke třetímu vydání v tomto školním roce Toto číslo přináší mnoho nového stejně jako dnešní doba. Večer usínáme s představou o zítřejším dni a můţe se stát, ţe zítřejší den bude úplně jiný, neţ jsme si představovali. To dnes zaţívá mnoho lidí. Například v Japonsku - otevřete oči a ejhle, co se to děje? Tedy pokud ty oči otevřeme, pokud se ještě probudíme (coţ se ovšem, jak se zdá, většinou stane). Dále viz oznámení…
Autoři: 1. C
4. B
2. C
Učitelé
Martin Šťastný
Michael Svoboda
Lukáš Koudelík
Ing. L. Bartoš, Ph.D.
Matěj Pospíšil
4. C
Květka Krchenová
Ing. V. Šmíd
Daniel Mamula
Marta Mitkovová
Lukáš Dokoupil
Ing. V. Rolinc
2. A
1. B
Miroslav Hájek
Oskar Osuský
Roman Štifil
Pastelkoví mágové: Titulní strana: Martina Dohnalová, 2. C Ilustrace: Jaroslav Hůšť, Přemysl Šimon, Filip Nevřala,
2. C 2. A 2. C
Grafická spolupráce: Jaroslav Babička, Miroslav Trněný, Dominik Zouhar Matěj Kolacia
1. B 1. B 1. B 1. A
Organizační, ţdímající, kopírovací a pomocné jednotky: Jiří Martykán, 2. B Kamil Škrobánek, 2. B
Šéfredaktor: Filip Nevřala, 2. C 2
OZNÁMENÍ NA VĚDOMOST SE DÁVÁ, ŢE OD NYNĚJŠKA BUDE HLAVNÍ ČÁST HOMELESU ROZDĚLENA DO DVOU ZCELA ODLIŠNÝCH ČÁSTÍ.
PRVNÍ, KTERÁ BUDE MÍT ZŘEJMĚ VĚTŠÍ OHLAS A OBLIBU U VĚTŠINY STUDENTŮ, SE BUDE ZABÝVAT BLBINKAMI, BLBOSTMI A BLBINAMI, HOVADINKAMI, AVŠAK NE ZHOVADILOSTMI. BUDOU V NÍ UVEŘEJŇOVÁNY RŮZNÉ BABSKÉ I CHLAPSKÉ DRBY A KLEPY, KTERÉ ALE NESMÍ NIKOMU UBLÍŢITI.
TAKÉ LEGRÁCKÁM ČI SRANDIČKÁM
TAM BUDE CESTA OTEVŘENA.
BUDIŢ TEDY POJMENOVÁNA: DODO-
VY HLODY.
NÁZEV TENTO VYPLÝVÁ OD BLBOUNA NEJAPNÉHO,
KTERÝ DNES JIŢ NEPOBÝVÁ MEZI ŢIVÝMI TOHOTO SVĚTA.
STRÁNKY DRUHÉ ČÁSTI BUDOU SLOUŢIT ZÁVÁŢNĚJŠÍM TÉMATŮM.
ODBORNÝM I TĚM K ZAMYŠLENÍ SE TU MEZE KLÁST NEBU-
DOU. TAKÉ RŮZNÉ PŘÍBĚHY K VÁM V TÉTO ČÁSTI PROMLUVÍ. BUDE TEDY OTEVŘENA OBOHACUJÍCÍM I VZDĚLÁVACÍM ČLÁNKŮM PRO TY, KTEŘÍ Z
HOMELESU CHTĚJÍ MÍT I JINÝ UŢITEK, NEŢ SE POBAVIT
A ZASMÁT, ČEHOŢ JE OVŠEM TÉŢ TŘEBA.
TATO ČÁST NECHŤ NESE
PŘÍDOMEK: KOUTEK STREJDY SOKRATA.
TOLIK VE STRUČNOSTI K NAŠIM NOVINKÁM.
2
Koutek strejdy Sokrata
Dodovy hlody
3
Reward Každému nechť v mysli utkví, že hledán jest neznámý budoucí pachatel, který ale za mříže nepůjde, ani na stromě se nepohoupe, nýbrž pochválení obdrží a poděkováno mu bude. Čin, kterého se dopustí, zní: podílení se na prazvláštním díle. Požadováno bude: aby projevil mnoho píle a odolal protivníkům o velké síle. Zřeknouti normálního života a společnosti se musí všude, jelikož mezi Homelesáky zařazen bude. Odměnou mu budiž dobré slovo, ale mzdu ať nečeká, to by ze sebe akorát udělal blbečka.
4
Pozvánky, aktuality Milým příznivcům školní akademie Tak povaţte, na dveře uţ klepe další ročník naší slovutné školní akademie! Středa 20. dubna je jistá! Loni jsme poprvé vyuţili volných prostor hranické Sokolovny, coţ oproti komornějším, leč přece jen poněkud stísněnějším prostorám dnes jiţ bývalého kina přineslo řadu vítaných výhod – dostatek dýchatelného kyslíku, přijatelnou teplotu, tlak i rosný bod… Ba co víc, pokud se prostornosti týče téměř komfortní zázemí pro všechny vystupující obětavce. Pravda, řady prostých ţidlí pro diváky oproti pohodlnějším kinokřesílkům příliš neobstály, ale co bychom my, vděčné obecenstvo, neudělali pro únik ze školy, ţe? K vám, za pár týdnů moţným hrdinům letošní akády, se ještě obracíme s touto výzvou: ti z vás, v nichţ třímá talent herecký, pěvecký, muzikantský, taneční, artistický či jiný, nechť neváhají a připojí se ke svým spoluţákům, kteří se jiţ rozhodli obětovat část svého volného času pro přípravu našeho setkání, pro pobavení druhých - a koneckonců i sebe samých. Zkušenosti minulých let praví, ţe výsledek tohoto společného úsilí dosud vţdycky stál za to!! Těšíme se na vaše inspirativní nápady a jejich tvořivé naplnění na pódiu – okamžiky slávy budou vaše! A nebojte se, jde přece jen o zábavu, potřebné koření života... No a tréma či nečekané „výpadky“ z role ať si klidně přijdou, s nimi si v pohodě poradíme. A ještě malý dovětek k moţným kverulantům či remcalům z řad diváctva ţákovského i učitelského (kteří se vţdycky najdou): Neberte se prosím aţ tak moc váţně, buďte vstřícní a shovívaví. Anebo… Pojďte do toho příště s námi! Tak vzhůru do příprav! A přejme si pro středeční předvelikonoční dopoledne v Sokolovně ty nejpříjemnější záţitky. Jan Beláň
Výstava přírodnin Ve dnech 4. - 20. 4. 2011 proběhne v přízemí lesnické školy pro školy a veřejnost výstava přírodnin ţáků především 2. ročníků. Bude zde moţné zhlédnout herbáře listů, zimní větvičky, šišky, plody a semena dřevin a také ukázky dřevěných špalíčků podle jednotlivých dřevin. V neposlední řadě zde budou také budky a krmítka pro ptáky a ukázky z tvorby řezbářského krouţku. V letošním roce, který je vyhlášen jako Rok lesa, bude tato výstava doplněna pochůzkami v arboretu s průvodcem. Návštěvu výstavy i prohlídku arboreta lze objednat v kanceláři školy, tel. 581 601 231.
A jaro je tady Již zanedlouho budou Velikonoce – svátky jara a zároveň nejvýznamnější svátky křesťanské církve.
Zveme vás do Galerie M + M, která je nejbliţším kulturním stánkem u naší školy (15 m od bočního vchodu do arboreta). Zde si můžete od 25. března prohlédnout
VÝSTAVU VELIKONOČNÍCH TRADIC 5
Dodovy hlody Hlavně pro prváky Rychle se blíţí sezóna zalesňování. Za oběť (jako vţdy) byli vybráni prváci, kteří ještě nevědí, co je čeká, a proto se jako kaţdoročně vrhnou s chutí a odhodláním k motykám a stejně jako jejich předchůdci se budou snaţit vykopat nějakou tu jamku pro stromek v takzvaně dobré nekamenité půdě. Proto jsme se rozhodli, ţe sníţíme jejich utrpení, a povolali jsme nejlepší odborníky, aby vymysleli nové revoluční způsoby a techniky sázení stromků. Autoři projektu: Ing. RNDr. Lukašík Kbelík CSc., DiS. Inst. Felépek Neřval Inst.
6
Dodovy hlody
7
Dodovy hlody
8
Dodovy hlody Rychlá sranda Zpráva dne: UFO se snažilo unést sbor učitelů ze SLŠ Nejlépe promyšlený plán za posledních třicet let byl v jediném okamžiku ztracen. Tyto plány byly zmařeny červeným opancéřovaným a maximálně vytuněným vozidlem OPEL ASTRA. Schopnosti tohoto vozidla byly na daleko vyšší úrovni než auta známého Knight Ridera. Když učitelé při poradě spatřili na nebi onen nebezpečný předmět, jehož název je Talíř krále Conana, všichni začali v panice skákat z oken. Když však dopadli na zem, všimli si vínově zbarveného Oplíka, který hrdinně bránil školu raketami Země-vzduch. To však bylo na UFO krátké, a tak Oplík vysunul jadernou raketu... Nebylo to domyšleno, atomová bomba se odrazila od štítu talíře směrem škola. Za několik málo sekund dopadla… a od té doby školy není. Lukáš Dokoupil a Miroslav Hájek 2. C
Noční intr Procházím se nočním intrem sám, Když tu potkám Michala, je sám. Prý má žízeň, z placatky mu dám, „Co tu děláš, vole,“ povídám. „Já tu dělám jen řemeslo svý, čtu si učebnice mý.“ Dozvídám se, co je učení, pro mě doteď jenom mučení. Seděl jsem ze stolem umlčen, čet jsem knihy, byl jsem umučen. Teď už ležím v truhle potichu, přemýšleje o svém přepychu: Měl jsem vše ,co jsem chtěl, a bez učení jsem to měl… Roman Štifil, 1.B
Učení Na intr přijdu, sešit otevřu. Ukrojím si salám, rohlík k němu přidám. Pěkně je mi nad biologií… Pivko si otevřu, jedno, druhé, a mé myšlení je v mžiku tuhé. Biologie není šedá věda, avšak učit se nedá. Pět minut namáhavé práce a už vidím pivo na zahrádce.
Polesí Štípačka už z rána štípá, vedení s kontrolou spěchá. Po jeho boku hafan běží, doprovází ho dech svěží. Z traktoru se dělník směje, pod nosem si tiše kleje. Na pár metrů od štípačky, začne valit svoje hnačky. Kulaj mu to, kříž dej níž, Nepůjdeš dom, pokud si nepospíšíš.
9
Dodovy hlody Malé uvedení ke znalostem dějepisným Protoţe studenti této školy mají obecně špatné znalosti dějepisné, tedy událostí minulých let, desetiletí a staletí, rozhodli jsme se vám pár poznatků trochu osvěţit - prozatím z dějů krvavých:
Přemysl Šimon 2. A 10
Koutek strejdy Sokrata Praotec gentleman aneb Jiří Guth - Jarkovský 23. ledna 2011 tomu bylo 150 let, co se narodil člověk, který by mohl být dodnes vzorem pro všechny muţe, kteří chtějí být pravými kavalíry. Často dnes zapomínáme na slušné chování, asertivní jednání a další ušlechtilé vlastnosti. Doby, kdy vznikaly písničky, ve kterých se zpívá o myslivcích, jimţ neodolá ţádná „panenka“, jsou moţná pryč. Ale jsou pryč i ti neodolatelní myslivci? Můţe se zdát, ţe uţ vymírají, a právě to je důvod, proč bychom se měli co nejvíce snaţit být takoví, jako byl třeba tento gentleman z první republiky. Abychom si přiblíţili, jak se takový „štramák“ vzal na světě, koukněme se na pár informací o jeho ţivotě. Jiří Guth - Jarkovský se narodil v rodině panského úředníka. Studoval na tiku a fyziku na Filozofické fakultě univergogické práci - stal se vychovatelem v ho otce, si rovněţ osvojil vznešené způsoby čoval na gymnáziích v Praze a v Klatovech. věkem. Věnoval se hudbě, sportu, byl torem v české části Karlo-Ferdinandovy
23. 1. 1861 v Heřmanově Městci gymnáziu a poté filozofii, matemazity v Praze. Poté se věnoval pedašlechtické rodině. Zde, ale i od svéjednání. V letech 1887 - 1918 vyuPovahou byl neorenesančním čloi nadaným studentem, prvním dokuniverzity v Praze.
V roce 1891 zavedlo ministerstvo školství tělesnou výchovu a zájemci o ni mohli poţádat o subvenci na zahraniční studijní pobyt. Guth-Jarkovský toho vyuţil a obdrţel 200 zlatých na cestu do Paříţe. Zde se setkal a spřátelil s Pierre de Coubertinem, který zásadně ovlivnil celý jeho další ţivot nadchnul ho pro myšlenku obnovit olympijské hry po vzorů starých Řeků. Coubertin znal rozvinutý tělovýchovný systém sokolské organizace, a proto Češi získali členství v Mezinárodním olympijském výboru, do kterého byl Guth-Jarkovský v roce 1894 zvolen jako člen. Zastoupení Čechů se však nelíbilo Rakousku a Německu. Coubertin a Guth-Jarkovský však vzniklému tlaku dokázali čelit, významného spolubojovníka nalezli v propagátorovi sportu RössleruOřovském. V roce 1912 došlo před Olympijskými hrami ve Stockholmu ke střetu o samostatný start Čechů. Národní identitu se Čechům podařilo uhájit. V roce 1914 přišli Rakušané i Němci s návrhem tzv.olympijských národů. Přes rázné odmítnutí Coubertina a obratné jednání české delegace získal návrh podporu a Češi nebyli uznáni za samostatný olympijský národ. Po vzniku Československa ale zůstal Guth-Jarkovský v čele Českého olympijského výboru a také zástupcem ČSR v MOV. Jeho význam pro rozvoj mezinárodního a především českého olympijského hnutí je obrovský. Znalosti etikety jej přivedly k napsání Společenského katechismu, norem společenského chování. Vycházel v něm především ze zásad Francouzů. Jako přední znalec etikety byl v letech 1919 - 1925 prvním ceremoniářem prezidenta Masaryka. Navrhl statut řádu Bílého lva. Na Masarykovo vyzvání působil v redakci OSN, 13 let pracoval jako redaktor Časopisu turistů. Byl členem literární skupiny Máj, psal básně a beletrii, věnoval se překladatelské činnosti.
11
Koutek strejdy Sokrata Po těchto informacích se můţeme rovnýma nohama pustit do ochutnávky z Jarkovského díla „Společenský katechismus“. Přečtěte si pár úryvků z tohoto díla a třeba si i zkuste toto chování praktikovat při svém jednání v různých každodenních situacích. Začněme tedy tím, co se týká i nás - mladých lesáků.
MLADÝ MUŢ Byl by na trpkém omylu, kdo by se domníval, ţe ten muţ a mladík s dostatek vyhovuje poţadavkům společenským, jenţ všímaje si bedlivě panující módy přesně dbá předpisů jejich a šatí se jinak ráno, jinak v poledne a jinak večer, jak káţe dobrý mrav, znaje při tom i podrobně zákony slušného chování tuto uváděné. Ale muţ vpravdě ušlechtilý není otrokem módy. Ten, kdo strojí se jen podle "last fashion", činí dojem mannequina, kterého si vydrţuje krejčí pro reklamu, a ten, kdo tančí všecky moţné tance sebe bezvadněji, provozuje dokonale sporty, pořádá plesy a bazary, na cesty béře bezvadné zavazadla, dovede oklonkovati a zdvořilostní kodex zná zpaměti, není ještě gentlemanem. Zdvořilost vznikla z lásky člověka k bliţnímu a z obavy, abychom nikoho neurazili a nikde nenarazili. Je to ctnost národů civilisovaných. Zdvořilost má příjemné stránky pro toho, kdo ji přijímá, i pro toho, kdo ji koná, činíc jej milejším a sympatičtějším i tenkráte, kdyby nevynikal dary fysickými… Tak např. děvče nikdy nemá píti víno čisté, jen vodou zředěné, likérů nepije vůbec. Staré Římanky nikdy nepily víno veřejně, dívka a ţena nového věku nepije ho ani veřejně ani doma. Tchána a tchýni jest nám uctívati jako vlastní rodiče. Se strany druhé tchánové nepletou se do nové domácnosti zetě nebo snachy nejsouce o intervenci ţádáni, a tchýně měj na paměti, ţe sňatkem svěřila svoji dceru ve všem jejímu choti, byť do té doby člověku více nebo méně cizímu. Těchto málo, dávno známých pravidel zajistí klid v domácnosti - a přece jak málo se jich v ţivotě dbá!
POZDRAVY Muž pozdravuje na ulici sejímaje klobouk. Mnozí vytýkají tomuto způsobu nebezpečí pro zdraví pozdravujícího, ale není známo, ţe pro pozdrav by někdo byl zemřel, a nemocnému nesmeknutí snadno odpustíme. Aspoň je způsob tento vhodně viditelný. Pozdrav určený jediné osobě musí míti ráz skromnosti, neobraceti na sebe pozornost kolemjdoucích, ale také nebudiţ úzkostlivý a odměřený. Nestačí doteknouti se klobouku nebo salutovati, ani k odpovědi na pozdrav jinak zdvořilý. Je to znamení neváţnosti vůči osobě pozdravované. Ale nesmekejte hluboko, aţ ke kolenům, a také při pozdravu hluboko se neukláníme, coţ je servilní. Jenom pozdravujeme-li celou skupinu osob, pozdrav poněkud prodlouţíme. Všeobecně neskláníme klobouk hlouběji, neţ po rameno. Jsme-li nuceni podrţeti klobouk v ruce, například při oslovení osoby na ulici, drţíme klobouk asi do výše očí, nebo jen pozdviţený. Osoba oslovená nemá viděti vnitřek klobouku. 12
Koutek strejdy Sokrata Nepozdravujte suše, to zaráží, ba někdy uráží. Neuklánějte se jako automat, to je někdy komické. Také nechtějte při pozdravu projevovati svoji sviţnost a nemrskejte sebou; to je protivné. Moţná si říkáte, jak by bylo krásné, kdyby všichni byli tak šlechetní jako Dr. Jiří Guth Jarkovský, nebo si říkáte, ţe by to byl akorát cirkus. Ať uţ si myslíte cokoliv, zajisté uznáte, ţe tento muţ patřil k opravdovým gentlemanům a ţe si zaslouţí alespoň tuto zmínku o tom, co nám zanechal. Snaţme se tedy aspoň trošku vrátit elegantní chování do kaţdodenního ţivota.
Martin Šťastný a Matěj Pospíšil, 1. C
13
Koutek strejdy Sokrata Výtvory těch, které popadla múza O ţivotě Pokaţdé, kdyţ kráčím tmou, vţdycky je mi záhadou, proč na nebi hvězdy jsou. Po nebi kráčí sem a tam, a tak si často vzpomínám, proč na světě jsi skoro sám.
Učení a přemýšlení Čumím tupě na tabuli, co to po mně vlastně chce, OBRÁZEK je to nával na kebuli, kéž by to šlo tak lehce. Přemýšlení přece bolí, tak proč máme přemýšlet, mozek svoje cesty spojí a věci začnem vymýšlet. Mozek sice protestuje, avšak my se nedáme, budoucnost si namalujem a na cestu se vydáme. Mozek si časem přivykne, my budeme přemýšlet, hlavně ať se nic nevymkne, následky nechci domýšlet... …Budoucnost se nám plní, mozek už si zvyk, to se nám to krásně sní, a není to žádný trik.
Dále je mi záhadou, proč velkou lidskou zásadou jsou peníze, moc - ideály nestárnou. Poté si však vzpomenu, ţe se nikam neţenu a svůj ţivot tvořím sám. Pokaţdé mě dojme fakt, ţe kaţdý můj kamarád je jen snůška lţí a rad... Je to jako počasí, okamţik se navrací jako rána, srdce krvácí. Kdyţ jsme zase u vztahů, pokazí nám náladu trend dnešních paniček, trend vytahaných triček, trend zapadlých uliček? Pokaţdé, kdyţ tohle vidím, za kaţdého z nás se stydím, jak se tohle mohlo stát… jako stádo prasat...
MMM. 4. C
Naše dnešní politika kaţdého z nás se týká, multikulti zvyklosti seţerou v nás i kosti. Nakonec chtěl bych však podotknout, nikoho jsem se tu nechtěl dotknout, nesuď lidi podle looku, vidíš je jen na facebooku Oskar Osuský 2. A
14
Koutek strejdy Sokrata Ten, kterého tu taky trápili… Prof. Dr. Ing. Václav Korf, DrSc. Narodil se 20. 7. 1907 v Hřebečníkách u Rakovníka v rodině tesařského dělníka. Vystudoval SVLŠ v Hranicích na Moravě (1923-27) a (192731) VŠZ-LI při ČVUT v Praze, kde byl v letech 1931-45 veden jako asistent. V letech okupace a uzavření vysokých škol pracoval jako taxátor na bývalých arcibiskupských velkostatcích (např. v Dolních Břeţanech-Dobřejovicích, Týnu nad Vltavou, Louňovicích pod Blaníkem). V letech 1945-48 byl zaměstnán jako lesnický referent a poté jako ústřední ředitel pro bývalý arcibiskupský majetek či pracovník SL v Brandýse nad Labem. Od roku 1945-74 byl v pracovním poměru jako pedagog na VŢLI při ČVUT v Praze, VŠZ (v letech 1951-54 coby docent, od roku 1954 profesor). Od roku 1974 byl zaměstnán jako vedoucí vědecký pracovník VŠLD ve Zvolenu. Jeho celoţivotním dílem bylo propracování teorie růstových procesů lesních porostů. Výsledkem jeho práce jsou středoškolské a vysoškolské učebnice: Dendrometrie – Taxace lesů (1953), Hospodářská úprava lesů – Taxace lesů (1955). Rozsáhlé dílo profesora Korfa bylo po zásluze oceněno státním vyznamenáním „Za vynikající práci“ (1957), medailí J. A. Komenského (1977), udělením zlatých medailí vysokých škol, zlaté plakety ČSAZ a dalších vyznamenání. Jeho práce byla vysoko oceňována téţ v zahraničí, např. ve Francii, Kanadě, Německu, SSSR a dalších státech. Prof. Korf perfektně propracoval teorii růstu lesních porostů. Podle spolupracovníků „charakteristickým rysem jeho vědecké práce je její vysoká úroveň a zároveň jasnost a přehlednost, čistota výkladu a matematická elegance“. Ing. V. Šmíd
15
Koutek strejdy Sokrata Bezejmenný muž (2. část) „Zavíráme, příjďte později!“ křičí na mě hostinský a bouchá dveřmi. Se strašlivou žízní a jízlivými poznámkami na jazyku bezcílně kráčím městem. Oslavy skončily a život lidí, kteří tu zůstali, se zase vrátil do normálu. Zemědělci opracovávají pole, šerif se svými poskoky honí padouchy, ženské se už na kolemjdoucí nesmějí jako dříve. A mě spaluje strašná žízeň. Tak to ale předtím nebylo. Ještě před pár týdny jsem byl ve smrtelném ohrožení. Při oslavách jsem byl postřelen v duelu. Díra v hrudi. Nic vážného, říkal jsem si. Ale bez mé staré kamarádky Lenky, která pracuje v místním lazaretu, bych to jen sotva rozchodil. Ostatní mi nedávali moc šanci, ale ona se nevzdávala. Po pár týdnech, když už jsem mohl chodit, se všechno změnilo. Jediné, na co jsem mohl delší dobu myslet, byl chlast. Myslel jsem si, že tím jen splachuji bolest a únavu po zranění. Jenomže po tom, co se mi lidé začali vyhýbat, a dokonce i Lenka se se mnou přestala stýkat, jsem si uvědomil, že to zašlo moc daleko a měl bych s tím něco udělat. Avšak žízeň zatlačila všechny ostatní myšlenky. Nejde to vydržet! Můj pohled se obrací k nejspíš již zamčenému hostinci a mé nohy se nenechají dlouho přemlouvat. Naštěstí je večer a na ulicích tudíž už skoro nikdo není. Má záchrana se blíží. Přistoupím k oknu a rozbíjím ho. Proklouzávám dovnitř a můj pohled se upře na pěkně naskládané láhve za pultem. Vrhám se k nim. Už držím nejbližší flašku u úst, když náhle prásk! Flaška se rozletěla na všechny strany a před sebou vidím jen hlaveň pistole. „O nic se nepokoušej, nebo do tebe nasypu tolik olova, kolik vážíš!“ křikl hostinský, který se tu náhle objevil. Vyhodil mě ven před hostinec, kde se už přilákáno střelbou sešlo dost lidí. V domech se svítilo a z oken také pár lidí vykukovalo. „Hleďte na toho ochlastu, ještě před pár dny to byl v pohodě chlapák. A teď pro chlast už vykrádá domy! Pár dní v cele ho naučí...,“ upřesnil hostinský své záměry davu, který následně zabručel. Se zbraní zarytou v zádech mě vedl k šerifovi. Jen stěží mi docházelo, co se právě událo. Hanbu a ostudu danou na můj účet jsem si jen ztěžka uvědomoval. Převážila lítost nad zbytečně rozbitou flaškou. U šerifa mě ihned dali za mříže, jen jsem cítil v zádech znechucené pohledy strážníků. Být neurčitý čas vzdálen od alkoholu se mi vůbec nezamlouvalo. A tak čas ubíhal. Po pár klidnějších dnech to začalo být horší. Chuť na nějaké to „pití“ se zvětšovala a já s tím nemohl nic dělat. Začalo mi být chvíli horko, chvíli zase zima, bolest v hlavě a v břiše byla neskutečná. Sebemenší pohyb mi dal dost zabrat. Občasné zvracení bylo na denním pořádku, nevěděl jsem však ani, co je za den. Když jsem strážníky prosil aspoň o doušek chlastu, tak se jen s pohrdáním otočili a dělali, že mě neslyší. Už jsem ani nevěděl, zda-li mám chtít zemřít, nebo doufat, že se z toho nějak vyhrabu. Osud měl však se mnou jiné plány…
Daniel Mamula, 1. C
16
Koutek strejdy Sokrata Postřehy z přednášky o Ukrajině Ve čtvrtek 3. března proběhla na SLŠ v Hranicích přednáška Doc. Ing. Otakara Holuši, PhD. o lesním hospodářství na Ukrajině. Pan Holuša uskutečňuje se svým týmem z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) projekt pod názvem „Nástroje regionálního a hospodářského plánování pro Ukrajinu“. Tento projekt od počátku navazuje na výzkum, který prováděl na Ukrajině před 2. světovou válkou pan prof. Zlatník. Ten vytyčil určité zkušební porosty, na kterých poté pozoroval vývoj lesa. K vytyčení těchto porostů pouţil tzv. mohylky, coţ byla hromádka kamení, uprostřed níţ byla tyč, která vyznačovala určitý geografický bod. Tým pana Holuši se rozhodl navázat na tento projekt a vrátit se do vytyčených porostů a porovnat změny lesa za 70 let. Problém však nastal, kdyţ zjistili, ţe neexistuje přesné zakreslení těchto porostů. Úplně prvořadým úkolem tedy bylo dohledání mohylek, značně nahlodaných zubem času, a obnovit je, coţ se po vynaloţení velkého úsilí podařilo. Dalším problémem, s nímţ se tým výzkumných pracovníků setkal, byl ten, ţe na Ukrajině neexistuje digitální zaměřování území. Kdyţ poţádali pracovníky lesní správy o mapové podklady, museli odsunout starou těţkou skříň v kanceláři, za níţ ve značné vrstvě prachu leţely mapy, vypracované německými geografy za 2. světové války v roce 1943, kdy byla Ukrajina okupována nacistickým Německem. Logickým úsudkem lze tudíţ dospět k názoru, ţe původní účel map byl k vojenskému vyuţití. Avšak jak je vidět, tak i 65 let po válce si tyto mapy své vyuţití našly. Ukrajina utrpěla v minulém století značnými ztrátami lesů. Je to dáno tím, že zde bylo propagováno odlesňování za účelem získání orné půdy, čímž bylo způsobeno, že dnes má Ukrajina lesnatost jen 18% z celého území státu! Orné půdy je zde však 58%! Z tohoto důvodu byl v roce 1994 přijat lesní zákon (novelizace v roce 2006), který udává, ţe všechny lesy jsou v majetku státu. Lesy Ukrajiny zůstaly v rukou státu proto, aby mohl regulovat rozšiřování lesních ploch, což je prioritou Státního úřadu pro lesy, který je nejvyšším správním lesním orgánem na Ukrajině. Dalším cílem Ukrajiny je zefektivnit lesní hospodaření. V porovnání s ČR je na Ukrajině lesnictví velice zaostalé. Vyuţívá se přirozené obnovy lesa, coţ znamená, ţe se na mýtiny nevysazují sazenice. K zalesnění dojde po pár letech přirozenou cestou. Za zajímavost můţeme povaţovat to, ţe lesy na Ukrajině jsou zcela bez cest. Stát nemá finanční prostředky na to, aby mohl nějakou lesní infrastrukturu vybudovat, a tak se k odvozu dříví vyuţívá těţká vojenská technika, vyrobená v SSSR, která zvládne překonat i balvany obrovských rozměrů. Díky této přednosti vyuţívané techniky jsou místo cest pouţívány koryta řek a potoků. Avšak za největší problém ukrajinského lesního hospodářství se dá povaţovat korupce, coţ je následek velké chudoby a bídy tohoto státu. Pokud chcete něčeho docílit, jako například získat povolení ke vstupu na určitá území lesů, musíte se obrnit nejen trpělivostí, ale i třeba krabičkou cigaret, lahví vodky, nebo jinou „lukrativní“ věcí. Většina místních úředníků a zaměstnanců lesní správy totiţ slyší spíše na takové podněty, neţ na pádné důvody. Zkrátka vaše věc je posuzována podle toho, co nabídnete. Z důvodu velké chudoby také dochází k časté černé těžbě – používají dřevo na topení a většinu staveb. Domky mají lidé na vesnici celé dřevěné, takţe kdyţ potřebují něco opravit, je jasné, kde vezmou dřevo. Závěrem by se dalo říci, ţe ukrajinské lesní hospodářství má stále hodně práce před sebou a bude jistě delší čas trvat, neţ se pozvedne na přijatelnou úroveň. Můţeme tudíţ Ukrajině popřát, aby se jí tato chvályhodná iniciativa podařila. Lukáš Koudelík, 2. C
17
Koutek strejdy Sokrata Některé problémy v naší škole a jejich řešení v letech 1921 – 1938 Čteme z oběţníků ředitele školy Ing. Františka Matějky V cyklu na pokračování si nenechte ujít zajímavé informace o tom, s čím se v našem ústavu potýkali naši předchůdci Causa jedlé kaštany Oběţník Jelikoţ studující nedbají zákazu ředitelství a otloukají dále jedlé kaštany klacky a kamením, zakazuje se jim vstup do zahrady do té doby, neţ kaštany uzrají a budou otrhány. V přestávkách mezi hodinami mohou se studující zdrţovati toliko na dvoře ústavu. V Hranicích dne 18. 10. 1929 Ředitel: František Matějka Ředitelství zakazuje trhání a sráţení jedlých kaštanů v parku ústavním a poškozování jmenovek. Kdo bude přistiţen, ţe poškození majetku způsobil, bude přísně potrestán a musí škodu nahradit. Také upozorňuje ředitelství, ţe znečisťování místností okusky, slupkami a pliváním na podlahu bude stíháno. V Hranicích dne 10. 9. 1935 Ředitel: František Matějka Někteří studující otloukají klacky a kamením plody jedlých kaštanů jako pouliční kluci. Je to nedůstojné jednání budoucích lesníků a ochránců přírody. Ředitelství bude kaţdého, kdo bude přistiţen, přísně trestat, při opakování aţ vyloučením z ústavu. V Hranicích dne 4. 10.1938 Ředitel: František Matějka
Causa kouření Oznámení Ředitelství opětovně připomíná, ţe kouřiti kdekoliv ve školní budově je přísně zakázáno. Pozn.: Dne 19. 2. 1932 kouřili na záchodě Sedláček Josef a Biales. V Hranicích dne 19. 2. 1932
Oznámení V ţákovském záchodě bylo nutné opravit odpad. Při tom bylo zjištěno, ţe odpadní roury jsou ucpány oharky cigaret, sirkami aj. předměty. Ředitelství zakázalo studujícím kouřit na záchodě a na pozemcích školy. Jelikoţ tohoto zákazu nedbají, budou povinni zaplatit účet za tuto opravu. Tak bude i nadále postupováno. V Hranicích dne 24. 4. 1936 Zpracoval Ing. Vladimír Šmíd
18
Koutek strejdy Sokrata Nabídka firmy Husqvarna pro studenty Firma Husqvarna Česko s r.o. zastupovaná ing. Jiřím Vorlíčkem (viz foto na nástěnce vedle kabinetu Mgr. Beláně) navázala pro rok 2011 spolupráci se všemi lesnickými školami v České republice a Slovenské republice. Jako budoucím potencionálním zákazníkům vychází žákům vstříc s velmi výhodnou nabídkou nákupu motorových pil a křovinořezů. Sleva pro studenty činí 25 %. Tato nabídka platí do 31. 12. 2011. Nabídkový list a objednávku jsem osobně roznesl do každé třídy. Pokud se tyto materiály nedopatřením ztratily, tak se můžete informovat na stránkách školy (v knize návštěv). Budete-li potřebovat jakoukoliv informaci nebo radu, jsem vám kdykoliv k dispozici. Poraďte se s rodiči, případně ostatními, a maximálně využijte této nabídky. Ing. Luboš Bartoš, Ph.D.
19
Koutek strejdy Sokrata Recenze Brian Aldiss- Nonstop Aldiss patří mezi vůbec nejvýznamnější spisovatele sci-fi s velkým vlivem na vývoj samotného ţánru. Uţ svým debutovým románem Nonstop nadchnul čtenáře i kritiku. Dnes se řadí po bok nejlepším spisovatelům sci-fi a příbuzných ţánrů. Dějištěm románu je mezihvězdné plavidlo obřích rozměrů. Loď putuje vesmírem a hledá planetu podobnou Zemi. Neţ se loď dostane ke svému cíli, narodí se na palubě několik generací a aţ vzdálení potomci lidí ze Země by mohli osídlit novou planetu. Avšak zpočátku rozvinutá civilizace postupně degeneruje a pouze letmé náznaky čtenářovi prozrazují, ţe nesleduje příběh o necivilizovaných kmenech bojujících o zdroje potravy, ale ţe protagonisty příběhu jsou zbytky dříve vyspělé kultury. Společnost se během cesty značně změnila a stojí na odlišných hodnotách. Plevelem zarostlé paluby poskytují pouze základní přeţití, zato všechno vědění a moudro předků vyprchalo. I z Boha se stala „jen průměrná kletba“. Teprve aţ dobrodruţná výprava Roye Complaina a kněze Marappera k bájné Přídi rozvíří stojaté vody nevědění a rozpoutá boj za poznáním skutečnosti. Přestoţe je kniha jiţ padesát let stará, neztratila nic ze své čtivosti, napínavosti a překvapivosti, natoţpak poselství. Odráţí se zde Aldissův lehký skepticismus nad nezdolností lidské povahy, přesto zůstává humanistou a i přes veškerou tragičnost nastolené budoucí reality poskytuje naději (útěchu však nikoli). Čtenáře navíc seznamuje s informacemi podstatnými pro plné pochopení pozadí románu postupně, čímţ graduje zástup nečekaných zvratů. Rozhodně doporučuji ;-) Hodnocení:***1/2 Pavla Ptáčková 2. C
20
Koutek strejdy Sokrata Vyhodnocení soutěţních prací ve školním kole S O Č v letošním školním roce Školní kolo Středoškolské odborné činnosti se uskutečnilo ve středu 9. března 2011 v AV učebně č. 1 na SLŠ v Hranicích. Z původně přihlášených deseti prací bylo dokončeno sedm. Školní kolo SOČ zahájil pan ředitel Ing. Miroslav Kutý. Všichni soutěžící své práce obhájili a tříčlenná porota ve složení: Ing. Juráň, Ing. Církva a Ing. Šuba navrhla na postup 6 prací do Okresního kola S O Č, které se bude konat ve středu 27. dubna 2011 ve Středisku volného času ATLAS a BIOS v Přerově. Každý soutěžící obdržel diplom a knižní odměnu. Seznam soutěžních prací pro školní kolo S O Č ve školním roce 2010 / 2011 Autor: Tř.: Název práce: Vedoucí práce: Obor: 1. Auer Tomáš 2. B Výchova cílových dřevin Ing. Palacká 07 2. Hejzlarová Zuzana 3. A Příručka pro začínající sokolníky Ing. Rolinc 12 3. Horáčková Miroslava 2. C Odvoz dříví nákladními automobily jako důležitá součást těžebně výrobního procesuIng. Ing. Bartoš, Ph.D. 07 4.
Skotnica František Kopecký Matouš
4. A 4. A
Pasportizace zeleně v Hranicích
Ing. Rolinc
08
4. 5. 6.
Sušeň Micha Hlavinka Tomáš Wágner Josef
3. A 3. B 2. C
Mechanizované soustřeďování dříví Ing. Bartoš, Ph.D. 07 Borderteriér v myslivecké praxi Ing. Kandler 12 Partyzáni v Hostýnských a Vizovických Mgr. Hub 16 Vrších
Z 10 přihlášených prací bylo dokončeno 7. Nedokončili: Jonáš ze 2. B, Gajdoš ze 3. B, Vítková ze 3. C. Rekapitulace dle soutěžních oborů: 07 Horáčková Miroslava Auer Tomáš Sušeň Michal 08 Skotnica František, Kopecký Matouš 12 Hejzlarová Zuzana Hlavinka Tomáš 16 Wágner Josef Obor:
Vyhodnocení: 1. místo, postup 2. místo, postup 3. místo 1. místo, postup 2. místo, postup 1. místo, postup 1. místo, postup
07 Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství 08 Ochrana a tvorba životního prostředí 12 Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie 16 Historie Kdo by měl zájem tvořit odbornou práci v příštím školním roce, tak by měl podrobně prostudovat internetové stránky www.soc.cz. Termín odevzdání práce je do 15. února 2 012. Děkuji všem kolegyním a kolegům, kteří obětavě pomohli při úpravách výše uvedených prací. Ing. Vladimír Rolinc, koordinátor SOČ
21
Koutek strejdy Sokrata Velké zápolení ve volejbalu Ve středu 9. března se odehrál turnaj ve volejbale, kde se účastnilo 8 dívek z naší školy: Aneta Kiszová, Táňa Motyková, Monika Formánková, Aneta Bačová, Květoslava Krchenová, Markéta Vřetonková, Kateřina Vítková a Hana Slezáková. Turnaj proběhl v tělocvičně Gymnázia v Hranicích. Protihráčkami našim lesačkám byla děvčata ze Střední policejní školy v Holešově, hranické Střední zdravotnické školy a také samozřejmě z místního Gymnázia. Náš tým se umístil na třetím místě z pěti, takţe postoupil do krajského kola. Děvčata měla z nečekaného úspěchu ohromnou radost. Dívky vypověděly, ţe je ale celkem negativně překvapilo obecenstvo, sloţené z ţáků cizích škol, jelikoţ z jeho řad zaznívaly nepřeslechnutelné naráţky typu: „Odkáď přišly, asi z Dřevákova?“ Při pádu některé lesačky na zem zas někdo vykřikoval, ţe jim to dobře vytírají. Ale i přesto si dívky vedly skvěle a také se vzájemně podporovaly různými pokřiky a hláškami, jako např.: „Hej, hej, hej, lesačky jsou nej!“ nebo „Lesárna do toho!“Děvčata se postupně dokázala skvěle sehrát, a proto se jim tak dařilo. Proto doufají, ţe budou mít štěstí i v dalších turnajích.
Za bronzový tým sepsala Květoslava Krchenová, 2. C
22
A perlička nakonec…
OTEVŘENÝ DOPIS MINISTERSTVU ŠKOLSTVÍ Váţený pane ministře, milí spoluţáci, spoluţačky, a rovněţ vy, další bando dyslektiků a dysgrafiků, všichni v poslední době sledujeme, jaké velké změny se dějí v našem zdravotnictví. Lékaři se bouřili proti svým „nízkým“ platům a nás, obyčejné lidi, brali jako rukojmí. Jejich chování se dalo shrnout do jedné věty: „Kdyţ mi nezaplatíte, tak já odejdu léčit do Německa a vy nemocní si tu uţ můţete najít pozemek na klidném místě o výměře 1 x 2 metry a nakoupit si macešky do zásoby.“ Nepřipadá vám to nefér? Chápu, ţe lékaři dělají těţkou práci, ale proč řešit peníze tímto způsobem? Naše vláda jim slíbila někde z tajných zásob vyhrabat 2 miliardy na zvýšení platů. Asi je to tak správně, ale co kdyţ si takto budou nyní počínat i hasiči nebo policisté? To se vám taky můţe stát, ţe aţ vám bude hořet barák, tak si jen můţete pustit píseň od slovenské kapely Desmod „ Zhorí všetko, čo mám“ a dívat se, jak vám dům lehne popelem, protoţe všichni hasiči budou přece hasit v Německu. A málokterý soused má tak dlouhou hadici, aby dostříknul aţ na vaši hořící střechu, takţe smůla. Nebo se vám přihodí, ţe půjdete po ulici a někdo vás jebne klackem po hlavě, obere vás o peníze, mobil, cigára, kalhoty i bundu. Vy pak půjdete jen v trenkách na policii (ukradli vám i boty) a na dveřích policejní stanice bude jen nápis: „ZAVŘENO, HONÍME (zloděje) V NĚMECKU ZA VÍC PENĚZ.“ Takže kam to tady všechno spěje? Všichni chtějí stále jen peníze, děngy, a tak se ptám, proč neuděláme stávku i my???? My, budoucnost národa, mladí, talentovaní a úţasní odborníci ve všech oborech, my bychom také mohli chtít zvednout plat. Ano, problém je v tom, ţe my ţádný plat nemáme….. Víte proč? Náš stát na nás úplně kašle!!! Nebojme se hrubších slov a řekněme to na rovinu: „Co je to tu za bordel?“ My, co pilně plníme své úkoly, dodrţujeme přesnou pracovní dobu, děláme přesčasy, stresujeme se a posloucháme příkazy a buzeraci svých nadřízených, jsme od tohoto státu za léta strávená na střední škole nikdy nevi děli ani korunu!!! Proto navrhuji udělat stávku a udělat ji přesně jako lékaři. Kaţdý z nás řekne: „Kdyţ mi nezaplatíte, tak se odejdu učit do Německa a vy (myšlen zbytek republiky) si tu dělejte, co chcete!“ Stát přijde o mladé odborníky a pracovní sílu, takţe bude strádat průmysl, zemědělství, lesnictví atd. A naším největším trumfem bude to, ţe stát nebude mít peníze na důchod, kdyţ budeme všichni pracovat v Německu. Zní to blbě, ale vezmeme si důchodce jako rukojmí, dokud stát nesplní naše poţadavky. Nyní si zde dovoluji uvést menší vyúčtování ministerstvu školství.
ÚČET MINISTERSVU ZA ČTYŘI ROKY TĚŢKÉ PRÁCE NA STŘEDNÍ ŠKOLE Váţený pane ministře, já, ţák 4. ročníku střední školy, ţádám o zaplacení mé dosavadní práce v jednom z vašich vzdělávacích ústavů. Pracoval jsem pilně, dodrţoval pracovní dobu a ne23
mocen jsem byl minimálně. Své tělo jsem si ničil při povinných rozcvičkách v tomto ústavu po dobu 45 minut dvakrát týdně. Z těchto rozcviček jsem přicházel do práce značně unaven a mí nadřízení po mně stále vyţadovali 100% nasazení. V pracovních hodinách jsem často pracoval ve stresu a pod stálým tlakem vedoucího hodiny. Během desetiminutové přestávky jsem se musel v rychlosti připravit na další hodinu, aby se pak situace znovu opakovala. Byl jsem nucen si pořídit firemní kravatu a obstarat vhodný, reprezentativní oděv. Do práce jsem přijíţděl ze vzdáleného bydliště a jízdné dnes není zrovna za pusu. Bydlel jsem ve firemní ubytovně, kde mi dokonce účtovali peníze za přespávání na zdejších tvrdých válendách a navíc s dalšími dvěma v ústavu zaměstnanými pracovníky. Vrcholem všeho pak byli místní zaměstnanci ubytovny, kteří mě nevím proč nutili, abych chodil spávat ve 22:00 hod!! Takovýchto problémů bylo více, avšak uvádět je zde všechny by bylo zbytečné. Proto dále předkládáme souhrnné vyúčtování, které požadujeme od státu proplatit:
Jízdné Počítáno tam i zpět, zprůměrováno z 10 ţáků, týdenní jízdné činí 188 Kč. Celkem se za 4 roky dostáváme na 27 072Kč.
Oděv 1 kravata – 80 Kč 6x košile – 4 000 Kč 1 uniforma – 6 500 Kč 2x boty – 3 500 Kč 1 pláštěnka – 100 Kč 1 klobouk – 800 Kč 3x rukavice – 200 Kč 1 svetr (mikina) – 2 000 Kč 2x přezůvky – 300 Kč
Celkem: 21 980 Kč Nemocenská: průměrně 40 hodin za rok, hodina za 55 Kč, celkem za 4 roky 8 800 Kč. Ubytování a jídlo: 2200 Kč/měsíc, za 4 roky 80 000 Kč. Povinné návštěvy hospody: 2x týdně 3 piva (pivo za 22 Kč), celkem za 4 roky 15 840 Kč Pracovní pomůcky: učebnice 800 Kč, sešity a psací potřeby 1 600 Kč, SRPŠ 800 Kč 24
Předměty Vyúčtování státu propočítáváme podle obtíţnosti hodin. Tyto částky ţádám za práci ve vyučovacích hodinách a psychickou i fyzickou újmu na zdraví. Matematika: 4 hodiny týdně, průměr 120 hodin / rok. Taxa za hodinu: 95 Kč. Celkem za 4 roky: 45 600 Kč. Cizí jazyk : 4 hodiny týdně, průměr 120 hodin / rok. Taxa za hodinu:70 Kč. Celkem za 4 roky: 33 600 Kč. Český jazyk: 4 hodiny týdně, průměr 120 hodin / rok. Taxa za hodinu: 50 Kč Celkem za 4 roky: 24 000 Kč. Odborné předměty: (13 za 4 roky) 2 hodiny týdně, průměr 60 hodin / rok. Taxa za hodinu: 65 Kč Celkem za 4 roky: 202 800 Kč. Tělocvik: 2 hodiny týdně, průměr 60 hodin / rok. Taxa za hodinu: 80 Kč Celkem za 4 roky: 19 800 Kč. Zbylé předměty: (5 za 4 roky) 2 hodiny týdně, průměr 60 hodin / rok. Taxa za hodinu: 60 Kč Celkem za 4 roky: 72 200 Kč. Praxe: 140 hodin / 4 roky, celkem 7700 Kč. Všechno dohromady to dělá
404 900 Kč.
Celkem nás tedy náklady na vzdělání a odpracovaná doba při sečtení všech poloţek stála
561 832Kč.
Pěkné, ţe? A všechny tyto peníze jsme buď vůbec neviděli, nebo utratili z našich rodinných rozpočtů… Nyní Vás tedy, pane ministře, ţádáme o celkové zaplacení výdajů kaţdého z nás na vzdělání a dále o zaplacení naúčtované sumy za hodiny práce strávené na střední škole. Jestli nezaplatíte kaţdému ţáku na naší škole udanou sumu, tak si můţete být jistý, ţe si za Váš důchod nekoupíte ani nové duše do invalidního vozíčku. Naše poţadavky jsou jasné - a neustoupíme od nich ani o krok zpět. Peníze zašlete na účet našeho ústavu. Děkuji, s pozdravem zástupce ţáků středních škol Standa Otvírák.
Michael Svoboda, 4. B
25
