1* 1* MECHANISMUS RACEMISACE DERIVA.TU AMINOKYSELIN. I. (hod

MECHANISMUS RACEMISACE DERIV A.TU AMINOKYSELIN

MICHAL LEBL

a KAREL JOST

Ustav orqanicke chemie a biochemic, Ceskoslovellska akademie vld. 166 10 Praha

Doslo dne 9. II. 1977

I. (hod

Biologicky aktivni peptidy obsahuji sve stavebni kameny, aminokyseliny, v opticky aktivni forme. Vetsinou pati'i k L-rade, vyjimku tvofi nektere peptidy, isolovane hlavne z mikroorganismu, ktere obsahuji i n-aminokyseliny, Stereochernicka jednotnost (optlcka cistota) do znacne miry urcuje biologicke aktivity i Iysikalne-chemicke chovdni peptidu. Je proto nutne, aby opticka cistota byla zachovana jak pfi isolaci peptidu, tak i pfi jejich chemicke synthese. Racemisaci je moino definovat jako pochod, vedouci k racemicke modifikacijednoho z cistych enantiomeru. Jen v nekolika malo pripadech byIo popsano jeji vyuziti. Jedna se zejmena 0 datovani fosilniho materialu 1 nebo prevedeni snadno pristupne L-aminokyseliny na vzacnejsi enantiomer", Ve vsech ostatnich pfipadech je racemisace negativnimjevem. PIati to zejmena a synthese peptidu, kdy milie vzniknout racemisaci jednotlivych aminokyselinovych zbytkil smes diastereoisomeril (1). RI

R'

RI

Rl

I'

I'

1*

1*

NH,-CH-COOH L

+

NH,-CH-COOH L

NH,-CH-CO-NH-CH-COOH LL + to

+ DL + DD

(/)

rninoritni slofky

(Asymetricke uhlikove atomy jsou oznaceny hvezdickou.) Jestlize dochazi v kazdem stupni, ve kterem se tvofi peptidicka vazba, k i% racemisaci, pak v konecnem dekapeptidu marne tak male mnozstvi diastereoisomernich sloucenin, ie cistota synthetisovaneho peptiduje dostacujicl pro vetsinu ticeli'!. Jestliie by se vsak podil racemisace zvYSiI v kazdem stupni na 10%, pak mnozstvi diastereoisomeru v synthetisovanem peptidu se bude blifit mnozstvi iadaneho produktu a pro fysikalne-chemicka a zejmena biochemicka studia by takovy peptid byIjen steii pouzitelny. Vzhledem k tomu, i, se vznikle diastereoisomery zjiSfuji a oddeluji podstatne obtizneji nez jakekoliv jine vedlejsl produkty, bylo venovano mnoho tisili vypracovdni metod, schopnych zjistit i nizky stupeii racemisace, prave tak jako nalezeni

252

Chemicke /isty

I suazek 72 (1978)

I

I I

vhodnychmetodpfisynthese peptidft,zajiSfujicich conejvyssistupeii opticke eisloty '. Mnozstvi vznikleho racemickeho produktu nezalefi jen na typu reakce, ale je do

znacne miry ovliviiovano konkretnimi reakcnimi podminkami, jako je teplota, druh pouziteho rozpoustedla, chemicka struktura a mnozstvi base v reakcnirn prostredi a konecne i primarni strukturou synthetisovaneho peptidu. Vsechny tyto faktory jsou pfi synthese peptidu promenlive a daji sejen velmi obtizne unifikovat a pouzivat pouze standardni, pfedem otestovane postupy. Ye .snaze.vyhnout se racemisaci muze nam do znacne miry pomoci znalost mechanismutohoto procesu. Ueelem elanku jepodat pfehled 0 dosavadnich znalostech mechanismu racemisacc".

2. Racemisace v kyseICm prostfedi Predpokladem zaniku opticke aktivity aminokyseliny je odtrzeniprotonu z asymetrickeho uhliku a vytvofeni planarnihoutvaru zahrnujiciho tento uhlik, nasledovane zpetnym pfipojenim protonu. Jizpred ~Tice nez padesati lety byl navrZen4 - 6 oxazolou jakomezistupefi. Pusobenim anhydridu kyseliny octove vznika primarne Neacerylaminokyselinajkteraje zvlaste nachylna k tvorbe cyklu. Vznikly 2-methyl-4-alkyl-4,5-dihydro-l,3-oxazol-5-on (I)jemozne isolo~atjako opticky aktivni Iatku 7, ovsem dalsim pftsobenim acetanhydridu dochazi k ionisaci a .resonancni stabilisaci vznikleho .aniontu nasledovanou pfipojenim protonu, vedoucim k racemickernu produktu (2). R

I

I

NH,-CH-COOH

CH-C~O

R

R

I

I

I

~ /0

CHJCO-NH-CH-COOH

(2)

C

I

CH J

I(L)

R

I

c ..·.C·-:·:-..ojl'-:' I 1N~ /0 c

-

H'

I(Dl)

I

CH,

* . Z:kratkY(%7aminokyselin,ch~anfcfcha . aktivuji~idl skupin jscu pouzfvany.podlc . monografle'[, AMK. zna01e~a lib.o"olnou o:-aI11 iu?kyselinu. Prc aktivnf estery je pouzitonasledujlcich zkratek: OSU proN-hydroxysukcinimidovY,ONP pro p-nitrofenylovy,OTc:P pro 2,4,5~trichlorfenylovY. OPCP -pro ·pentachlorfenylovY a OPFp· pro peritafluorfenylovy ester.

M echantsmus rqce"l isace derivat It {lintnokvselin

;253

Silnezvyseni .racemisace bylo pozorovano vpfitomuosti acetatovychiontu! (3).

~

L-AMK

Raeemisaee N-aeetylaminokyselin v aeetanhydridu a kyseline octove je take vysvetlovaria" tvorbou smesneho anhydridu II, ktery pomoei silne vodikove vazby napornaha odtrzeni e-protonu.

II

Volne aminokyseliny raeemisnji v kyselem prostredi jinym mechanismem. V pfitomnosti kyseliny sirove se karboxylove skupiny aminokyselin ehovaji jako akeeptory protonu a ve vzniklem dikationtu muze dojit, diky silnemu tahu elektroml, k odstepcni "'-protonu a vznikly ion se stabilisuje resorianci za ztraty opticke aktivity? (4).

,., ",P

R-CH-C

I

"-OH

NH 1+\

1

"PH "-OH

R-CH-C

I

NH ("'j .

1

,., _(-I·#,OH R-C-C

I

,NH, .,

"-

OH

/OH R--C=C

I

NH

(4)

"-

OH

«+1· 3

Racemisace byla ·pozorovana v 6M~kyse1inesolnel 0, coz znamena, ze ie nutno s ni poeitat pei totalni hydrolyse peptidu (korekce je mozna poniitim 'Hel a merenim mnoistvi inkorporovaneho tritia do aminokyseliu'{; dalsi korekce je vsak nutna na pozorovany isotopovy efekt). Pro navrzeny meehanismus raeemisace v kyselern prosti'edi svedei i vysledky studia chovdni N-methylaminokyselin pfi odstepovanl benzyloxykarbonylove chranici skupiny bromovodikem v kyseline octove, U N-methylaminokyselin byla pozorovdna znacna racemisace'": zatimeo u benzyloxykarbonyl-alanyl-Ieucinu bylo nalezeno 0,1% diastereoisomeru, ciniljelio podilu analogickeho Nsmethylleucinoveho derivatu 17%. N,N-Dimethylaminokyseliny racemisuji snadno i v horke kyseline oetove 13 • Rozpoustedlo a pouzita kyselina maji znacny vliv na racemisaci, ktera se s klesajici polaritou rozpoustedla zmensuje aje nepatma pfi pouzitl ehlorovodiku nebo kyseliny trifluoroctove. Dukladne bylo studovano chovdni peptidu pfi parcialni a totalrii kysele hydrolyse!", Pfi parcialni hydrolyse pouze karboxyterminalnl dipeptid neni

254

ohrozen: racernisaci, ostatni •.· dipeptidy ·obsahuji· .male mnozstvi ·.··diastereoisomeru; V totalnich hydrolysatech nebyla nalezena racemisace pouze pro amino- a karboxykoncovou aminokyselinu. Pro analyticke ucely bylo studovtino chovarii smesivolnych aminokyselin vkyselemroztoku; bylo zjisteno, ze·kracemisaci·smesi volnych aminokyselin dochazi vetsinou v menslm rozsahu! 0, nez pfi hydrolysepeptidu. Tento nalez jenutno mit na pameti pfi eventualni korekci obsahu n-aminokyselin v hydrolysatu. Radapraci se zabyvala vlivem struktury jednotlivych aminokyselin na racemisaei. U kyseliny glutamove byla nalezena zavislost racemisace na koncentraei kyseliny chlorovodikove'". Pfi piIsobeni 6M-HCl na aminokyseliny majici v postrannim fetezci alifaticky zbytek (Ala, Abu, Val, He, Leu) bylo zjis:eno 1 6 , ze rychlostni konstanta isorr.erisace zavisi silne na teplote ajenizsi u aminokyselin rozvetvenych na ji-uhliku. Japonsti autofi'? studovaIi rychlosti vyrneny vodiku za deuterium a .raoemisace vkyscline octave u derivatu fenylglyeinu a alaninu. Zjistili, ze rychlost vymeny a racemisace jsou sf Y mezich experimentalnlch chyb··rovny. Velka pozornost byla venovana aminokyselinam, majicim v molekule siru. U cystinu nebyl nalezen rozdil rychlosti racemisace mezi pusobcnimkyseliny chlorovodikove a sirove 18.Proobjasneni eitlivosti cystinuk racemisaei bylo provedeno.mnoho pokusn s podobnymiIatkami, Vyplynulo ~ nich, ze disulfidicktivazba vpoloze ji rna nektere zvlastni. vlastuosti!". Naptiklad cystein, S-methylcystein, cystathionin, lanthionin ahomocystin prakticky neracemisuji za podminek, kdy cystin poskytuje 50% racematu.iPokusy s deuterovanyrn chlorovodikem a vodou prokazaly, ze racemisace neprobiha pres stadium meziproduktulII, nebof nebylo naIezeno zadne deuteriumvazane na ji-uhlik; Prcdpoklad, ze racemisace uzce souvisis intermolekulami vymenou disulfidicke vazby, nebyI potvrzen, nebof tato vyrnena jemnohem rychlejsi nez racemisace 19; i+f

(+]

NH 3

NHJ

I

[

C~CH-S-S-CH,-CH

[

[

COOH

COOH III

NH,

CH, CH, NH, [ [ [[ CH--C-S-S-C--CH

I

COOH

-

[

[[

CH,

CH, COOH IV

Usriadneni odtrzeni protonu z «-uhllku, tedy zvyseni jeho kyseIosti, rnusi byt zpusobeno tim, ze sira disulfidickeho mustku]e schopna nest kladny riaboj.jehof vliv klesa se vzdalenosti ad a-uhliku. Velky vliv naboje v polozeji byI ovefen i tim, ze c<,ji-diaminopropionova. kyselioa racemisujevkyselemprostredi jeste· rychleji .nez cystin a a,y-diaminomaselna .• kyselina racemisuje V podobnem rozsahu jakohomocystin. Naboj, ktery nese disulfidicka vazba, by melbyt mensi nez naboj amoniove skupiny: a vetSi nez naboj .indukovany 2,4-dinitrofenylovou skupinou v S-(2,4-dinitrofenyl)cysteinu.iktery racernisujeoneco pomaleji nez cystin. ZJaktu, ze penicilamindisulfid 1 VpodleM racemisaei jennapatme, vyplyva, ze dye methylove skupiny na ji-uhliku zfejme vliv tohoto naboje doznacne miry snizujl. Derivaty S-benzylcysteinu, ktere

M echanismils racemtsace. dertvd t Ita mtnoky selin

255

pfedstavujl dulezity meziprodukt ph synthese cystinovych peptidir', se zabyvali polst! autori 2 0 • Soustfedili se na jejich chovani v kyseline octove a opet ukazali na dulezitost volne aminoskupiny pfi racemisaci. Kinetikou racernisace aminokyselin v zavislosti na pH a teplote se zabyval Bada" v souvislosti s datovanim kosti z archeologickych nalezu. Z jeho vysledku, zamefenych hlavne nakyselinu asparagovou a valin, Ize uvest zjisten], ze pfi pH mezi 5 - 8 rychlost racemisace prakticky nezavisi na pH, coz je vlastne jednou z diiIeiitych podminek tete metody datovani (srv.'),

3. Racemisace v basickem .• prostfedi ~ oxazolonovy mechanismus

I

I

I I

I

I I

I

I

Z hlediska synthesypeptidu Je daleko diiIezitejsimpripadem chovani derivatu aminokyselin a peptidii vzasaditern prosti'edi. I kdyz v nekterych pfipadech dochazi k.racemisaci pi'imouabstrakci protonu z a-uhliku,je ztejmenejcastejslrn mechanismernpfechodna tvorba oxazolonu. y Iiteratufe je popsana radapristupii produkaz tohotomechanismu.Pi'iaIkalicke hydrolyse Z-Gly-Phe-ONP bylo zjisteno 22 , zerychlost racemisaceje desetkrat votSi nez.rychlost. hydrolysya navic Se podafilo isolovat racernickyp-nitrofeuylester.Za podobnych podminek autoi'i 2 2nepozorovali racemisaci .:Z-GIy-MePhe-ONP.. (Je nutnomitna pameti, ze derivatya-N-methylaminokyselin jsoujeste nacliylnejsi k ra' cemisaci.nez .derivaty a-aminokyselin; .racemisacc. ovsem probihajinym. mechanismem>- Vizdale;) Porner rychlosti.tvorby oxazolonu a racemisace zavisi napouzite basI'3: uBz-Leu-OH jepf pouziti triethylaminutvorba oxazolonu 6000 xpomalejsim procesemncz jeho racemisace, pi'i pouziti ethyldiisopropylaminu pouze 700 x pomalcjsim. Ph reakci Bz-Leu-ONP s triethylaminem byl prokazan-? vznik oxazolonu podle charakteristickehoabsorpcniho maxima vIR spektru a po reakci s ethylesterem glycinu se podafilo isolovat casteene racemisovany dipeptid a inaktivni oxazolon'd.Teden z nejdiiIezitejSich dukazu oxazolonovehornechanismu spocival na pOkUSU2 5 •2 6, kdy -k roztokuBz-Gly-Phe-ONP v dichlormethanu byl-pfidanjeden ekvivalent triethylaminu a. deset ekvivalentu D,L-2-(N-benzyIoxykarbonyI)-4-benzyI-4,5-dihydro-l,3-oxazol-5-onu.Kdyz opticka otaeivost roztoku poklesla na 51% puvodni hodnoty, bylareakcezastavena a. smes esteru byla.isolovdna.iKdyby.reakce probihala pfimou vyrnenou protonu na a-uhliktt,pakbyis010yany ester 111e1 byt ze 49%racemicky. Jestlize naoPtlkrtlcemisaceprobihipi'es stadium .oxazolonu.welky pfebytek,dodaneho racemjckehooxazolonu vychytava p-nitrofenylatovy ion, vznikly' cyklisaci p-nitrofenylesteru,azabranuje tudiz zpetne reakci ("2) (5). Bz-Gly- Phe-ONP

k

~.

tr:

C,H,CONHCH,-C~N"'CH-CH,C,H,

I

I

+

+1+JNHEtj+ 1-IOC6H.;N02

II .~.

NEt,

O---C~O

i

:w' ;& B

+

256

CltemicklUsty>Iscazek·.. 72.··.(J978)

Isolaee oplicky cisteho pilvodnihop-nitrofenylesteru pfinas! presvedCivy dukaz oxazolonoveho mechanismu racemisace. Existuje fada faktoru, ktere.ovliviiuji tvorbu oxazolonu a jeho raeemisaei. V prve fade jeto druh chranlci skupiny na e-aminoskupine. Pfi tvorbe peptidickevazby-mczi acyl-t-leucinern a ethylesterem glycinu pomoci karbodiirnidove metody bylo nalezeno 27 - 3 0 , ie opticka cistota byla zachovtina z 54, 70 a 94% u benzoylove, acetylove ev. formylove chranicl skupiny, Totcpofadi je mozno odhadnout i z teoretickeho pohledu,kdy vpofadl odpovidajicimsnadnosti vzniku oxazolonu vzrusta i.nukleofilita karbonyloveho kysliku pfislusneho acylu, Je nepravdepodobne, ze by faktorem ovliviiujicim snadnost vzniku oxazolonu byl porner obsahu cis a trans arnidove vazby31, protoze v dusledku ryehle se ustavujici rovnovahy mezi obema konformery je v roztoku vzdy dostatecna koncentrace reaktivni konformace'". Rozdily mezi acylovou a alkoxykarbonylovou skupinou byly studovany P pomoci IR a NMR spektroskopie. Karbonyl v acylove skupinevykazujeabsorpci pfi nizSim vlnoctu (1680-1690 em -I), nez ve skupine alkoxykarbonylove (1720-1725 cm"); eoz svedC! 0 delSivazbe C-o.(a tudif i 0 nizsim podilu dvojne vazby) v amidovem karbonylu ve srovnanl 5 urethanovym, Z toho vyplyva, ze karbonylovy kyslik amidu je nukleofilnejsl nez tentyz v urethanu. 101 1- 1

1(51'-'

I

R-C=N-R'

I

I

R-O-C~N-R'

-

I

H Va

H Vb

Pravdepodobnejsi je vzoree Va nez Vb, eoz vylucuje moznost tvorby oxazolonoveho kruhu u urcthanovych derivatu aminokyselin. V NMR spektreeh amidu v kyseline trifluoroctove je zachovan jasny signal N-H protonu, zatimeo u urcthanu se tento signal ztrtici, coz svedei 0 zachovane basicite dusiku v posledne uvedenych Idtkach a tedy 0 nepravdepodobnosti struktury Vb. Na dnlezitost snizeni nukleofility atomu acylove chninici skupiny poukazali take polsti autori.'", kteff zjistili, ze benzylthiokarbonylova skupina diky velke nukleofilite siry neposkytuje narozdil od skupiny benzyloxykarbonylove zadnou ochranupfed racemisaci. Pro vlastni synthesu peptidu z uvedenych vysledku vyplyva, ie je vyhodne pouzivat chranlci. skupiny 5 minimalni moznosti tvorby oxazolonu: krome ruznych skupin urethanoveho typu Je to i skupina o-nitrobenzensulfenylova, p-toluensulfonylova atrifenylmethylova. Nektere chranici skupiny, jako napf.ftaloylovd.islce neumoziiuji tvorbu oxazolonu, zato vsak napomahaji prime abstrakci protonuz Cl-uhliku, a proto vhodnenejsou. Nachylnost-kraccmisaci zavisi ovsern do znacne miry na kyselostiprotonu na «-uhliku, tedynasnadnosti jeho odtrZeni,a ta jeovlivnena nejen arninochranici skupinou a skupinou aktivujlci karboxyl, ale i druhem aminokyseliny, tedy substi-

Meehan ismus race misace deritxu Ic aminokyselin

257

tuentem na IX-uhIiku. .Japonstlautoti" 5 zjistili',Zetendenee I k Iraeemisaci., odpovida velmi dobreTaftove, rovnici.ijsou-Iipouzity a*polarnLkonstanty substituentu a nedochazi-li ke sterickemubraneni odtrzeni protonu na IX-uhIiku. Z tohovyplyva.: ze rozsah racernisace je ovlivnen elektronegativitou substituentu na IX-uhIiku., Vyjimkou z tohotopravidlajsouderivaty cystinu, ktere.dlky moznostiizapojeni elektronu d-orbitalu siry do interakee selektrony vazby C.-H prostorem a ne pouze po uhlikatem fetezci, nezaujimaji. misto urcene jim pofadim nukleofilit substituentu-", Totezplatlpro meehanismus prime abstrakee protonu z IX-uhIiku, jehoz kyselost je vsakvnejvyssllTIlreovlivnovanachninici a aktivujici skupinou. U N-methylaminokyselin byla nalezena raeemisaee 12 •37, af jiz pfi alkalickehydroIyseestenicizapodmineksynthesy peptidu. ZjiSteni, ze rozsah raeemisaee nezavisi nakoncentraci baseukazuje.na jiny mechanismus racemisace, nez je pfimaabstrakce protonu zIX-uhIiku.Tyto. derivaty aminokyselin mohou poskytovat oxazoloniovy kation VI, kterYmllze snadno odstepit proton a prejit na oxazolium-5-oxid (VII) nebo 5-hydroxyoxazoliovy kation VIII. Tyto Iatky jsou velmi nestale a dukazy jejieh existence byly nejprve podany pornocl kryoskopickych dat'· a pozdeji prlpravou nekolika stabilnich perchlorattr'",

,., CH,-N--C-R'

II

RI-C

11_

C-OI'-'

'0""'" -

-

,.,

-

CH,-N--CH-R'

II

R'_C

'0/

V/l

I c=o'r

VI

VIII

Kanadskym autorum" 7 se podafilo dokazat jejich pfitomnost v reakcni smesi pomoci reakce s propiolatem methylnatym (6).

,., Z-AJa~Mc

CH,- N---c-cl-r,CH(CH ,h

Leu-OH

/

1111_ C-'-OJI-1

C

Z-NHCHCH,

-,

./

-

-

0

(6)

+

11 I

HCsaC-:-:COOCH.1,

(

CH'-~--1i-CH2CH(CH,h

CO,)

~C'" /CH

Z-NHCHCH,

I

. C-COOCH,

IX

I

Isolaee pyrroloveho derivatulX spolu se zavislosti na polarite a iontove sile rozpoustedla dava presvMcivy dukaz pro navrhovany mechanisrnus, Velkym pfinosem pro studium raeemisaee probihajicl oxazolonovym mechanisrnem byla phprava opticky aktivnich.roxazolonu/r'"; Prvni-z.uechto latek, 2-fenyl-L-4-benzyI.,4,5-dihydro-t3-oxazol-5-o11 pfipraveny z Bz-Phe-OH, pnsobenlm acetanhydriduv dioxanu, byl pouzit ke studiurychlosti raeemisaee a otvirdni oxazolono-

!

258

Cliemicke fistyI svazek72 (1978)

veho kruhu ruznymi nukleofily7 • Vysledkem techto pokusi'l bylo zjisteni, ze ve vsech pripadech je racemisace mnohem rychlejsim procesem nez otvinini kruhu a.ze obe tyto reakce jsou druheho radu. Pozdeji sepodafilo pfipravit opticky aktivni oxazolony odvozene od dipeptidil 41 •42 , jak pusobenim acetanhydridu, tak i N,N'-dicyklohexylkarbodiimidu v ethenr". Polsti autofi dokazali?", :i.e dusikovy atom oxazolonu je dostateene basicky pro tvorbu soli s kyselinou chlorovodikovou nebo trichloroctovou.. Tato vlastnost slouzila pro vysvetleni racemisace u oxazolonu v neutralnim prosttedi tzv. autoracemisaci (7). RI-CH-C~O"

I

2

I

IN",- }Ol C

I

R'

I I

r

-

_I-I

RI-CH-C=O)

I

I

HN" /101 (-+1

"c I R'

_::-...

RI-C--C=O

+

I

I

IN~ }Ol C

r (7)

I

R'

Takovy mechanismus vsak nepfichazi V uvahu v pfitomnosti silnych basi, obvyklych pfi synthese peptidu. Byl rovnez studovan 29.3 0,45 tzv. "chloridovy efekt", ktery bylvysvetlovan znacnou basicitou chloridoveho aniontu v organickych rozpoustedlech!", Podstata spociva v tom, zeuvolnenresteri'l aminokyselin z jejich hydrochloridi'l (nebo obecne soli) bezprostfedne v reakcni smesi vede ke zvysene racemisaci. Vzhledem k tomu, ze vsak samotny hydrochlorid aminu nezvysujeracernisaci oxazolontr'", ale za pfitornnosti esteru aminokyseliny zmensuje zuaeue rychlost jejich oteviranl, byl pozorovany efekt pfipsan spise zvetsene.iontove sile rozpoustedla. V poslednidobe byl "chloridovy efekt" podrobne zkouman?" za poufitl ruznych iontu a je nyni vysvetlovan jak zvjsenou iontovou silouroztoku, tak i basicitou pouziteho iontu. "Solny efekt" byl diskutovant" v souvislosti S obecnou a specifickou katalysou tvorby oxazoloni'l49,50. Jsou-li rychlosti racemisace a otvirdni kruhu srovnatelne, coz bylo v nekterych pfipadech pozorovdno't", jsou obe druheho radiI. Naproti tomu probiha-li racemisace mnohem rychleji, je tato reakce pseudo-prveho radu. Charakter nukleofilu je nejdulezitejsim faktorem ovliviiujiclm pomer obou reakci a tudiz i rozsah zachovanl pi'lvodni konfigurace. Atak oxazolonoveho kruhu je mefitkem nukleofility cinidla a naopak racemisace, tj. odtrzeni protonu z cyklu, je mefitkem jeho basicity. Methylester glycinu rna nejvetsi pomer nukleofility k basicite a tudiz pi'!jeho pouziti dochazi v nejvetsi mire k zachovanl opticke aktivity, U estern alaninu dochazlme k mene uspokojivym vysledkum a methylester kyseliuy z-aminoiscrndselne poskytuje prakticky pouze racernicky produkt; je ovsem nutno mit na pameti, ze se v techto pfipadech mi'lze uplatnit i stericka zabrana objemnych postrannich zbytki'l. Pokud tedy je pouzivan ester glycinu v testech pi'!stanoveni mnozstvi vznikleho racemdtu, musime pocltatsilm, ze vlastne dostavarne lepsi vysledek, nez jaky Ize ocekavat pri pouzitl kterekoli jine aminokyselinyt". Tvorbaoxazolonuz derivatu aminokyselin problha daleko snadneji nez z peptidu.

Meclianismus. racemisace derivatli aminokyselin

259

Rozsah racemisace peptidu neni prilis ovllvnen/" charakterem pfedposledni aminokyseliny peptidickeho fetezce, ale znacne jej ovliviiuje aminochninici skupina. Signifikantni rozdfl byl zjisten mezi Z-Gly-Phe-ONP a Bz-Gly-Pbe-ONP, kde posledni peptid podleha racemisaci daleko rychleji-", Z taba je videt, ze vliv arninochranicl skupiny muze byt prenasen po peptidickern retezci. Pomoci tvorby oxazolonu je mozno vysvetlit i racemisaci predposledni arninokyseliny, ktera bylanekolikrat pozorovana pfiruznych pfilezitostech4.9.52.53.54 a v posledni debe i podrobne studovana",56. Ztrata opticke aktivity probiha podle schematu navrzeneho jii Bergmannem a Zervasern" (8). R'

R'

I

I

R'-CO-NH-CH-C=N",

I

R'-CO-NH-C=C-NH

(8)

I

'CH-RJ O-Co"

CH-RJ

O-CO/

Jestlize peptid obsahuje jako. karboxyterminalni aminokyselinu glycin, dochazi k racemisaci jen ve velmimalern rozsahu. V techto pfipadech (na rozdfl ad pcptidu obsahujicich jinou karboxyterminalni aminokyselinu) nezalezi na mnozstvi pouzitelio trietbylaminu". Tojevysvetlovanomalou tendenci glycinu k tvorbOoxazolonfi57,5 •. Jestlize je karboxykoncovou aminokyselinou prolin,k racernisaci predposledniho zbytku riedochazf'". Diskutovane. poznatky o oxazolonovem mechanismu racemisace za podminek obvyklych pfi synthese peptidu je mozno shrnout do nasledujiciho schematu7,25,59,60, podle.kterehojeracc111isacc. zpusobena rovnovahou obou enantiomernich oxazolonfi ustavujici se pres stadium pscudoaromatickeho aniontu (9).

R, I

R,

I

uktivace

R-CONHCH-COOH

R-CONHCH-COX

(9)

~HXJt+HX H ~,

"I

..

C---C=O/

I

N~ /0 C

Ii

I

I u-

C -···_·c

":c I

Xb

~+L_A~tK DL-peptid

/(}

I

N .. /0

I

R

Rl

R

,.c--c=cj>

RIIJ

I

+L-AMK -HX

I

N", /0 C

I

R

XU

~+L-A~IK LL-peptid _ - - - '

Je nutnopoznamenat,)e 4,S-dihydro-l,3-oxazol-S-ony reaguji s aminokornponentou prednostne za vzniku DL-diastereoisomeru vpripade otevlrant esterem t-aminokyseliny a .r.p-diastereoisomeru, pouzijeme-li ester n-aminokyseliny. To zna-

260

. Chernick'; fisty

I scazek 72 (1978)

mend, ze enantiomerni oxazolonyXa aXb,kterejsou v rovnovaze, se oteviraji aminokomponentou rozdilne rychle za vzniku peptidu 6 0 •6 1 • Rovnez rychlostreakce m-aminokyselinovych derivatu s opticky eistou karboxykomponentou zavisi na jeji konfiguraci'P. S estery L-aminokyselin vznikaji pfednostne DL-peptidy, pi'ieemz pomer diastereoisomeru sleduje Curtinuv-Hammetuv princip, tj. je v. prime zavislosti na volne enthalpii pi'echodovych stavu a mliie byt vypocitan podle semiernpiricke rovnice'", zahrnujiciparametry chirality obou reakcnich komponent.

4. Pi'ima abstrakce protonu z o:-uhliku Pro pfipady, kdy dochazi ke ztratc opticke cistoty derivatu aminokyselin, u nichz je tvorba oxazolonu velmi nepravdepodobna, byl navrzen9.64,65mechanismus prime abstrakce a readice protonn na IX-uhliku.Tyka se to hlavne N-ftaloyl- a Nsbenzyloxykarbonylaminokyselin. Ackoliv je zoaene nepravdepodobny vznik oxazolonu u derivatu..'aminokyselin. 5 ·urethanovou aminochranici skupinou 65,66, byla racemisace Nsbenzyloxykarbonylaminokysefin opakovane pozorovdna'T"?". Prvnirn krokem v. tomtomechanismu racemisace je odtrfeni protonu z «-uhllku, nasledovane stabilisaci vzniklehoraniontu. Derivaty N-benzyloxykarbonylaminokyselin,. ktere maji v p-poloze skupiny pritahujici elektrony nebo schopne zapojeni do konjugace, by mely byt zvlasrnachylne k racemisaci. Tento zaver byl potvrzenl ' pro derivaty p-kyanoalaninu, S-benzylcysteinu, anhydridu kyseliny asparagove a jejiho fJ-benzylesteru Ci pro arornaticke aminokyseliny'", Labilita protonu na ce-uhliku zavisi tel' na druhu chranici skupiny ana aktivaci karboxylu. K mnohem vets! racemisaci nez u N-benzyloxykarbonylderivatu dochazi u N-ftaloylaminokyselin, col' milze byt vysvetleno 73 silnym indukcnim efektem dvou karbonylovych skupin v blizkosti «-uhllku a moznosti rozsahle konjugace vznik1eho aniontu, zahrnujici i benzenove jadro. Velmi vhodnym objektern pro studium racemisace probihajici odtrzenim protonu z z-uhliku je p-kyanoalanin, ktery byl i pouzit jako jedna slozka modeloveho peptidu pro testovani racemisace 74 ,7 5 . Na teto aminokyseline bylo rovnez overeno ovlivneni rozsahu racernisace pouzitym esterem; bylo zjisteno,zeracemisace vzrusta s klesajicim pK fenolu pouzitym k aktivaci karboxylu?". Nebezpeci prime abstrakce protonu nastava rovnez v pfipade pouziti smesnych anhydridu, kdy muze maze dojit k labilisaci protonu na «-uhliku tvorbou vodikoveho mustku ke kysliku anhydridove skupiny?" (viz Xla, Xlb, Xlc).

'"

O=C-OEt H· 0 : -,N-C-C=O I /

/

I

R xt«

Mechanismus racemisacedel'ivdttiamillokyselill

X/b

Xlc

261

Znacna pozornost byla venovana stndiu78-.0 racemisace aktivnich estern N-benzyloxykarbonyl-S-benzyleysteinn, ktera: probiha abstrakciprotonu z a-uhliku. Vyznam techto praci spociva V tom, ze soucasne se stanovenim rychlostnich konstant raeemisaee byla studovana rovnef kinetika kondensacni reakce aktivniho estern s derivatern arninokyseliny.vvetsinou s methylesterem valinu. 0 teto aminokyseline je znamo, ze tvofi. peptidovonvazbu velmi neochotne a tudiz vysledky s ni ziskane budon menc priznivevesrovnani s ostatnimi aminokyselinami. Pozdejibyly studovany I aktivni estery jinych aminokyselin. 1 ,.2, aby byl zjisten vliv postranniho fetezce na raeemisaei. NejdulezitejSim kriteriem pro hodnoeeni vhodnosti urciteho derivatu pro synthesn peptidu je pomer rychlosti kondensaee a racernisace, nebof na nem zavisl opticka cistota produktu. Rychlost raeemisaee se snizuje v poradi: Cys > Ser > > Asp> Phe > Glu> Trp > Ala. Pofadi rychlosti racemisace aktivniho estern nezavisi na struktufe.postrannlho rethee a je OSU > OPFP > OTCP > ONP> > OPCP.. Rovnez ryehlost kondensaee s methylesterem valinu neni vyznamne ovlivnena eharakterem postranniho retezee a je nasledujici: OPFP > OSU > > OPCP>OTCP>ONP. Z uvedenych udaju je videt, ze pofadi tendenee k racemisaci neni.shodne s pofadim ryehlosti kondensacnich reakci; z toho vyplyva pofadi pomeru rychlosti.kondensacni reakee a raeemisaee: OPFP > OPCP > OSU > > OTCP > ONP. V zavislosti na.charakteru postranniho fetezce je pofadi pomeru rychlosti kondensaee k raeemisaci: Ala> Trp > Gin> Phe» Asp> Ser > Cys; toto pofadi je opacne nez pofadi ryehlosti racemisace, Pro alanin a tryptofan je pomer ryehlosti velmi vysoky.vtakze vyber druhu aktivniho estern neni tak kriticky jako v pfipade fenylalaninn nebo zvlaste eysteinn 79,. " . 2. Sloucenina

kclk rac

Z-Ala-OPFP

23060

Z-Ala-ONP

1100

Z-Phe-OPFP

1450

Z-Phe-ONP Z-Cys(Bzl)-OPFP Z-Cys(BzI)-ONP

35 245 5,3

Pri studiu aktivnich estern Z-Gly-Phe-OB, kde muze dochazet k racemisaci oxazolonovym mechanismern, bylo zjiSteno· 2 , ze tento dipeptid je racemisovan ryehlosti srovnatelnon s rychlosti raeernisaee aktivnich esteru Z-Cys(BzI)-OB a tudiz ze mechanismus raeemisaee pfimcu abstrakci protonu z «-uhliku muze byt vaznon konkurend oxazolonoveho mechanismu a nesmibyt zanedbavan. Podobnou citlivost jako cystein s benzylovou chranici skupinou vykazuji i jinak na sire chranene cysteinove derivaty?". Citlivost cysteinu je pi'ipisovana 3 6 sehopnosti

262

Chemic~e listy!· svazek 72

(1978)

siry v postrannim fetezci zeslabovat a-C-H vazbu pfijetim zaporneho naboje, vznikajiciho pi'! odtrzeni protonu z e-uhliku do svych volnych d-orbitalil. Racemisace S-benzylcysteinu a derivatu serinu byla dfive vysvetlovana tzv. p-eliminaen!mreadicnim mechanismem7 0 ,.B3. Ackoliv p-elimlnace byla prokazana isolaci dibenzyldisulfidu10 nebo N-benzyloxykarbonyl-2,3-dldehydroalaninu B4 , pfipadne produktu jeho hydrolysy - kyseliny pyrohroznove'f (po pusobenl alkaliemi na derivaty cysteinu nebo serinu), nebo pfevedenim O-p~toluensulfonylserinu na S-tritylcysteinB6 , readici odstupujiei skupiny se prokazat ncpodafilo, Studiem inkorporace [ 35S]benzylmerkaptanu do S-benzylcysteinu bylo zjisteno, ze pres znacnou.pozorovanou racemisaci nedoslo k zabudovdni radioaktivni siry do molekuly derivatu aminokyseliny' 9.BO,,,; v tomto pfipade je tedy rnozno p-eliminaen! - readicni mechanismus vyloucit.

5. Isoracemisace

V souvislosti se studiem racemisace S-benzylcysteinu bylo zjisteno pomoci inkorporace deuteria do molekuly aminokyseliny za podminek racemisace, ze tato reakce probiha mechanismem tzv.. isoracemisace, to '. znarnena, fie· vodik na o-uhllku zilstava v molekule enantiomeru zachovan BB• K tomuto jevu dochazi v nepolarnich rozpoustedlech za pi'itomnosti donoru deuteria (50 ekvivalentil deuteromethanolu) a base. V polrirnich rozpoustedlech je vymena vodiku paralelni s racemisaci'". Terrain isoracemisace navrhl Cra 9 0 ' 9 1 pro reakce, u kterych plati, ze pomer 1ll rychlosti substituce ku rychlosti racemisace je roven nebo blizky nule. (Je~li tento pomer roven jedne, jde 0 prostou racemisaci, je~liO,5 jde 0 inversi a pfi nekonecne hodnote tohoto pomeruse jedna 0 uplnou retenci konfigurace pfi substituci.) ProZ-Cys(BzI)-OPCPbyla nalezena hodnotapomeru k su b"fk", 0,055 (lit. ",92) a pro Z-Phe-OPCP 0,03 (lit" 3 ) , coz svOde! o.znacnem zastoupeni isoracemisace v techto pfipadech. Pro vysvetleni zachovani vodiku v molekule cysteinu bylo navrzeno toto schema" (10): .. I

NEt

I '

H

I

0

II

Z-NH-C-C-OC,CI,

I

CH,-S-B21

H NEt,

~

0

i,., II

Z-NH-C-C-OC,CI, -

I

CH,-S-Bzl

'" NEt I I H----Ol-I

I

Z-NH-C~C-OC,CI,

I

CH,-S-B71 (10)

Isoracemisace neni vyloucena ani u oxazolonil, nebyla vsak ve spojitosti s temito Iatkami jeste studovana,

Mechantsmus racemisace del'ivcitti asninokyselln

,~263

Litc ratii.r a

1.·.·••.Vicar J.:.•.Chern.·.. Listy·. 71••••··.160••·(1977)..•··• • • ••••••• ·• • •.•••• • .• • • • • •.• .• .• . • .• .•.• •. 2. Greenstein J. P.,Winit~M.:Cltelllistryofth~AminoAcids.·.Wile)'I.New York.196L 3. Houben-Weyl; Methoden derorganischell Chemle, Vol. .15. Synthese uonPeptidett (E. WUnsch, Ed.);' Thieme Verlag, Stuttgart 1974; 4. BergmannMe. Zervas LcBicchem. Z/203, 280 (1928). 5.du Vigneaud V., Meyer e.E.:J.BioJ. Chern. 99,.143 (1932); 6. du VigneaudV.,.Meyer. C; E.: J. Biol. Chern. 98, 295 (1932). 7. Goodrnan¥"L~vine L::J, Arner. Chern. Soc. 86, 2918 (1964). 8.WeygandF., ProxA.,Tilak M.A., HolfterD.,Fritz H.: Chern. B~r. 97,1024 (1964). 9. Neuberger A.: Advan. ProteinChern. 4, 359(1948). 10. Manning J. M.: J.BioL Chern. 243, 5591 (1968). II. ManningJ, M.:J. Arner. Chern. Soc. 92, 7449 (1970). 12. MeDerrnottI.R., BenoitonN.L.: Can. I. Chern: 51, 2555 (1973). 13. IkutaniY.: Bull. Chern. Soc. Jap, 43,3602 (1970). 14. Wcygand FcKonlgWc Prox A., BurgerKc Chem-Ber. 99, 1443 (1966). 15. WielandT., Paul W.:.Chern. Ber. 77,34 (1944). 16. Nakaparksin S., Gil-Av E., Or6J.:AnaJ. Biochem, 33,374 (1970). 17. Matsuo H.,KawazoeY.,Sato M.,Ohnishi M.,Tatsuno T.: Chern. Pharm. Bull./8, 1794 (1970). 18-. Andrews I.e.: J. Biol, Chern. 97, 657(1932); 19.Jas~bson S.J.,WHsonC G.,RapoportH.:J, Org.Chern. 39,1075 (1974). 20.. Li berek B., Grzonka Z., . ¥ichaHk A.:.Rocz.•Chern. 40, . 683 (1966). 21. Badal. L: J.Arner.Chern. Soc.94, 1371(1972). 22. Goodman M., Stueben K. c. I.Org. Chern.27, 3409 (1962); 23. Grahl-Nielsen 0,: Chern. Commun, 1971,1588. 24.. Williams M .W.,yolingG. T.:.J .. Chern. Soc. .19M, 3701. 25.AntonovicsI.,Young G.T.:Chern. Cornrnun.1965, 398. 26. Antonovics r., Young G. T.: J. Chern. Soc. C 1967, 595. 27. AntonovicsL, HeardA.L,HugoJ., Williams M. W.,YoungG. T.: Peptides, Proc, 6th European Peptide Symposium, Athens 1963, str.12I. Pergamon Press, OxfordJ966. 28. Heard.A.L.,yourgG.T~:J.Chern.Soc.. 1963,5807. Young G·T.,WilIiams M. W.:J.Chem. Soc. 1960, 3902. 29. Smart rv£' 30. Williams M. W.,Young G.T.:J. Chern. Soc. 1963, 881. 31. Siemion I. Z., Konopinska.DcPeptides. Proc, 8th European Peptide Symposium, Noordwijk 1966, str, 79. North-Holland, Amsterdam 1967. 32. GoodrnanM., Glaser C. 8.: Tetrahedron Lett. 1969,3473. 33. Deterrnann H., Heuer J.,PfaenderP., Reinarzt M. L.: Justus Liebigs Ann. Chern. 694, 190 (1966). 34. Siemion I. Z., Konopinska D., Dzugaj A.: Rocz, Chern. 43,989 (1969). 35, Sato M., Tatsuno T., Matsuo H.:Chern;Pharrn. BulL 18, 1794 (1970). 36. Barber.Mi..JonesJ, Hc.Peptides.vf'roc. 14th European Peptide SymposiumyWepion 1976, str. 109. Editions Unlv.Bruxelles, Bruxelles 1976. 37. McDermottJ. R.,Benoiton N.Lo: Can.T. Chern. 51, 2562 (1973). 38. O'Brien I.L., Niemann c.rr. Arner. Chern. Soc. 79, 80 (1957). 39. Boyd G. V., Wright P.H.: J;Chern. Soc; Perkin Trans. 11972,909. 40.NowakK.,SiernionI. Z.: Rocz,Che ll1.35,153(196I} ....•...... 41. LeplawyM.T., JonesD. S.,Kenner G.W., Sheppard R. C.: Tetrahedron 11,39 (1960). 42. MeGahren W. J., Goodman M.: Tetrahedron 23,2017 (1967);

1\"

Chemickelisty /.H'lIzek72 (1978)

43. ·.. Siemlon.I. Z;, . Nowak Kc.Rocz. Chem.34, ·1479 (1960). 44. Slemicn L Z;,Dzugaj Ac Rocz. Chern. 40,1699 (1966); 45. Konig W., Geiger R.: Chern. Ber. 103, 2024 (1970). 46. Goodman M., McGahren W. J.: Tetrahedron 23,2031 (1967). 47. WiIliams A. W., Young G.T.: J. Chern. Soc. Perkin Trans.11972, 1194. 48. Goodman M., Glaser C. n.: Peptides: Chemistry and Biochemistrv.Pscc.Lst American Peptide Symposium, Yale 1968, str. 267. Dekker, New York 1970. 49. Kemp D. S.: Peptides. Proe. 11th European Peptide Symposium, Vienna 1971, str. 1. NorthHolland, Amsterdam 1973. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62.

Kemp D. S., Chien S. W.: J. Amer. Chern. Soc. 89, 2745 (1967). Lande S., Landowne R. A.: Tetrahedron 22,3085 (1966). Esko K., Karlsson S.: Acta Chern. Scand. 24, 1415 (1970). Prox A., Weygand F., Konig W., Schmidhammer L.: Peptides. Proc. 6th European Peptide Symposium, Athens 1963, str. 139. Pergamon Press, Oxford 1966. Weygand E: Angew. Chern. 76, 61 (1964). Dzieduszycka M., Smulkowski M., Taschner E.: Peptldes. Proc. 12th European Peptide Symposium, Reinhardsbrunn 1972, str. 103. North-Holland, Amsterdam 1973. Weygand F;, Prcx A., Konig W.: Chern. Ber. 99, 1446 (1966). De TarD. F., Silverstein R., Rogers F. F.:J. Amer.Chem. Soc. 88, 1024 (1966)~ Schnabel E.: Justus Liebigs Ann. Chern. 688, 238 (1965); Cit. 3, str. 36. Weygand F.,. Stcglich .W.,. de Ia Lama B. X.: Tetrahedron, Suppl ..8, 9 (1966). Steglich W., Mayer D., de la Lama B. X.,TannerH.,Weygand F.: Peptides. Proc. 8th European Peptide Symposium, Noordwijk 1966, str. 67. Ncrth-Holand, Amsterdam 1967. Orvos L.. Mohacsi T., Tdmdskdz! 1., Boromissza E.: Radiochem. RadioanaI. Lett. 3. 169 (1970).

63. Ugi I.: Z. Naturforsch. B 20, 405 (1965). 64. Wieland T., Determann H.: Angew. Chern. 75, 539 (1963). 65. Young G. T.: Peptides. Proceedings of the Symposium on Methods of Peptide Synthesis, Prague 1958. Collect. Czech. Chern. Commun. Special Issue 24, 33 (1959). 66. Stelakatos G. c.: J. Amer. Chern. Soc. 83, 4222 (1971). 67. Bodanszky M., Birkhimer C. A.: Chirnia 14, 368 (1960). 68. Geiger R., Sturm K., Siedel W.: Chern. Ber, 96,1080 (1963). 69. Iselin B., Feurer M., Schwyzer R.: Helv. Chim. Acta 38, 1508 (1955). 70. Maclaren J. A., Savige W. E., Swan J. M.: Aust. J. Chern. II, 345 (1958). 71. WeygandF.. Prox A., Schmidhammer L., Konig W.: Angew. Chern. 75, 282 (1963). 72. Liberek B.: Tetrahedron Lett. 1963, 925. 73. Liberek B.: Tetrahedron Lett. 1963, 1103. 74~ Liberek B., Michalik A.: Pep/ides. Proc. 7th European Peptide Symposium, Budapest 1964. Acta Chirn. (Budapest) 44, 71 (1965). 75. Liberek B., Michalik A.: Rocz. Chern. 40, 597 (1966). 76. Martynov V. E, Sarnarcev M. A.: Z. Dbse. Chirn. 39, 940 (1969). 77. Liberek B., Grzonka Z., Michalik A.: Bull. Acad. Pol. Sci. Ser. Sci. Chirn. 12, 375 (1964). 78. Kovacs J., Mayers G. L., Johnson R. H., Cover R. E., Ghatak U. R.: Chern. Commun. 1970, 53. 79. Kovacs J., Mayers G. L., Johnson R. H., Cover R. E., Ghatak U. R.: J. Org. Chern. 35, 1810 (1970). 80. Kovacs L, Mayers G. L., Johnson R. H., Ghatak U. R.: Chern. Ccmmun. 1968. 1066. 81. Kovacs J.,Johnson R. H., Kalas T. J., Mayers G. L., Roberts J. E.: J. Org. Chern. 38, 2518 (1973).

Mecltanisnius racemtsace derivdtll aminokyselin

265

82.

~ovacSJ.,pavisE.J.,JOhns6nIt.f[.,~~rtegianO.H.,RlJberts.J.:. · Chemistry.· a nd Biol()gy of

Peptides, Proc, 3rd American Peptide Symposium.Boston 1972, str, 359. Ann Arbor Science, Michigan 1972. 83. Bodanszky M., BodanszkyAi: Chern. Commun.1967, 591. 84. Riley G., TurnbuH J.,Wilson W.: LChem: Soc. 1957,1373. 85. Hiskey R. G., Upham R. A., Beverly G, M;, Jones W. C.: J. Org, Chern. 35,513 (1970); 86. PhotakiLrJ. Amer, Chern. Soc.S5, 1123 (1963). 87. Kovacs J.,Mayers G. L., Johnson R. H., Ghatak U. R.: Peptides: Chemistry and Biochemistry, Proc. 1st American Peptide SYmposium, Yale 1968, str, 337. Dekker, New York 1970. 88. MayersG. L., Kovacs J.:Chem.Commun. 1970, 1145. 89. Matsuo H., Kawazoe Y., Sato M., Ohnishi M., TatsunoT.: Chem. Pharm. Bull. 15, 391 (1967). 90. Almy I., Cram D. I.: J. Amer, Chern. Soc. 91,4459 (l969). 91. Cram D. J., GosserL.: J. Amer, Chern. Soc. 86, 5457 (1964). 92•. Kovacs J., Mayers G. L.: 7th International Symposium on the Chemistry of Natural Products, Riga 1970, str.17, Zinatne, Riga 1970. 93. Kovacs J., CortegianoH., Cover R. E., Mayers G. L.: J. Amer, Chern. Soc. 93, 1541 (1971).

M. Lebl and K. Josf (Institute of Organic Chemistry and.Biochemistry, Czechoslovak Academy of Sciences, Prague): Mechanism of Racemization of IX-Amino-acid Derivatives

Racemization of IX-amino-acid derivatives andpeptides is discussed in terms of reaction mechanism with particular reference to peptide synthesis.

266

Chemicke listy

I svazek72 (1978)