RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 13. října 2009 (OR. en) 13712/09
AVIATION 148
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 8. října 2009 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému Předmět: a sociálnímu výboru a Výboru regionů Čtvrtá zpráva o provádění nařízení (ES) č. 2320/2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2009) 518 v konečném znění.
Příloha: KOM(2009) 518 v konečném znění
13712/09
vh DG C III
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 8.10.2009 KOM(2009) 518 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ ČTVRTÁ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ (ES) č. 2320/2002, KTERÝM SE STANOVÍ SPOLEČNÁ PRAVIDLA V OBLASTI BEZPEČNOSTI CIVILNÍHO LETECTVÍ
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ ČTVRTÁ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ (ES) č. 2320/2002, KTERÝM SE STANOVÍ SPOLEČNÁ PRAVIDLA V OBLASTI BEZPEČNOSTI CIVILNÍHO LETECTVÍ1 Tato zpráva se týká období od 1. ledna do 31. prosince 2008 1.
ÚVOD
Rok 2008 představoval významnou fázi v budování účinného režimu bezpečnosti letectví v Evropském společenství. Byl to rok, který přinesl mnohá poučení, a také doba pro zásadní přehodnocení na základě pětiletých zkušeností s prováděním a kontrolou režimu přijatého v roce 2002 po teroristických útocích z 11. září 2001. Byl to také rok zvýšené mezinárodní spolupráce a dalšího technologického rozvoje. Přehodnocení odhalilo mnoho pozitivního. Hlavní požadavky právních předpisů byly na evropských letištích jasně pochopeny a celkově dobře prováděny. Úroveň jejich dodržování se nadále – i když jen pomalu – zvyšovala a několik členských států rozšířilo své zdroje pro kontrolu jejich dodržování. Nicméně bylo také patrné, že některá ustanovení vyžadují úpravu k dosažení společného porozumění, k řešení opakujících se nedostatků nebo k zohlednění dalšího vývoje. Stejně tak i samotné režimy inspekcí potřebovaly doladit. Také bylo nutno, aby Společenství reagovalo na nová a vznikající ohrožení poté, co došlo ke značenému narušení plynulosti odbavování cestujících, jež bylo způsobeno v roce 2006 varováním před možností použití tekutých výbušnin. To vedlo ke zvýšené snaze spolupracovat s výrobci a mezinárodními partnery při vývoji postupů bezpečnostní detekční kontroly. Také to dodalo nový impuls snahám o dosažení dohody se třetími zeměmi o postupech uznávání. Celkově EU prokázala svou ochotu a schopnost účinně přispět k usnadnění pohybu cestujících a nalezení globálních řešení. A konečně – což je pro celý proces nejzásadnější – byla také uznána potřeba větší transparentnosti. Omezení přístupu ke značné části prováděcích předpisů bylo posouzeno jako nadměrné, jelikož veřejnost tak neměla možnost vyhledat si fakta nezbytná k přijímání informovaných rozhodnutí. V reakci na tato zjištění došlo k okamžité restrukturalizaci původních ustanovení a k přijetí závazku zajistit v budoucnu odpovídající úrovně přístupu. Celkově byl tedy rok 2008 rokem výrazných úspěchů na cestě k vytvoření vyspělého prostředí bezpečnosti letectví. Členské státy, odvětví letecké dopravy i výrobci prokázali vysokou úroveň odhodlání ke spolupráci zaměřené na nalezení bezpečnostních řešení a minimalizaci nepohodlí působeného cestujícím. Nicméně na konci tohoto dvanáctiměsíčního období nezůstával nikdo na pochybách o značném množství práce, kterou je třeba ještě vykonat. ČÁST PRVNÍ INSPEKCE 1.
1
CS
Všeobecně
Úř. věst. L 355, 30.12.2002, s. 1.
2
CS
Podle nařízení č. 2320/2002 má Komise provádět inspekce ke zjištění úrovně dodržování právních ustanovení o bezpečnosti letectví jednotlivými členskými státy. Do tohoto programu je zahrnuto i Švýcarsko, zatímco inspekce v Norsku a na Islandu provádí podle totožných ustanovení Kontrolní úřad ESVO. Existují tři druhy inspekcí: –
inspekce příslušných vnitrostátních orgánů;
–
inspekce letišť; a
–
následné inspekce pro posouzení činností k nápravě zjištěných nedostatků.
Tyto inspekce provádí tým Komise tvořený 11 inspektory bezpečnosti letectví, kteří spolupracují s vnitrostátními inspektory jmenovanými členskými státy. Příloha 1 obsahuje graf s přehledem všech dosavadních inspekcí Komise, přičemž inspekce provedené v roce 2008 jsou uvedeny zvlášť. 2.
Inspekce příslušných vnitrostátních orgánů
Každý členský stát musí určit příslušný orgán, který zodpovídá za koordinaci a kontrolu jeho vnitrostátního programu bezpečnosti civilního letectví. Během roku 2008 zkontrolovala Komise 9 příslušných vnitrostátních orgánů. Tyto inspekce zahrnovaly posouzení vnitrostátního programu bezpečnosti civilního letectví, vnitrostátního programu kontroly kvality bezpečnosti civilního letectví a jeho provádění, vnitrostátního programu výcviku a programů bezpečnosti letišť a leteckých společností. Sedm z devíti orgánů bylo již dříve podrobeno inspekci Komise. Inspekce provedené v roce 2008 prokázaly vysokou úroveň v 5 státech a přijatelnou úroveň ve 2 státech, ale výsledky zbývajících 2 zpráv byly neuspokojivé. Vnitrostátní programy bezpečnosti civilního letectví vcelku dobře pokrývaly požadavky právních předpisů, a to i přes několik opomenutí a zastaralých odkazů. Ustanovení pro malá letiště, pro která byla požadována výjimka podle ustanovení uvedeného nařízení, byla poměrně často vynechána z vnitrostátních programů bezpečnosti civilního letectví, spolu s některými požadavky pro nákladní leteckou dopravu. Ve vnitrostátních programech kontroly kvality často chybělo stanovení frekvence kontrolních činností a ustanovení týkající se bezpečnostních auditů v rámci definice tohoto pojmu stanovené Evropskou unií. Celá řada vnitrostátních programů výcviku v oblasti bezpečnosti civilního letectví nezahrnovala odpovídající ustanovení týkající se celkového povědomí o problematice bezpečnosti a periodických školení. Nicméně většina zjištěných nedostatků se týkala schopnosti rychle odhalit selhání a napravit je. Běžná selhání, dokonce i v některých členských státech, které si vedly nejlépe, spočívala v nedostatku bezpečnostních auditů, malém počtu testů a nedostatečném přijímání následných opatření. Mnohem vážnějším, ale také méně častým zjištěním inspektorů byla skutečnost, že některá letiště nebyla dlouhou dobu vůbec navštívena kontrolními orgány, kontroly byly povrchní a málo časté nebo byla nápravná opatření prováděna se značným zpožděním. Téměř všechny programy bezpečnosti letišť byly aktuální a kontrolované členskými státy. Ukázalo se, že kontrola programů bezpečnosti leteckých společností byla méně přísná, zejména co se týče leteckých společností registrovaných mimo EU. Kontroly odhalily, že tyto programy často nezahrnovaly všechny požadavky, přestože jejich zahrnutí do programu příslušný orgán potvrdil. 3.
Počáteční inspekce na letištích
Během roku 2008 bylo provedeno 10 počátečních inspekcí na letištích a získaná zjištění byla do značné míry shodná s poznatky z dřívějších inspekcí. Nicméně výsledky ve čtyřech
CS
3
CS
oblastech obecně považovaných za rozhodující pro udržení bezpečnosti civilního letectví (bezpečnost letišť, bezpečnost letadel, cestující a kabinová zavazadla a zapsaná zavazadla) ukázaly určité zlepšení, i když není zcela empiricky prokázáno. (Každý rok se vybírá jiný soubor letišť, takže nelze provést žádné přímé srovnání.) V dlouhodobějším pohledu je v těchto klíčových oblastech patrné meziroční zlepšování, přičemž úroveň souladu se zvýšila z 50 % v roce 2004 na 78 % v roce 2008. Největší slabiny na 10 letištích zkontrolovaných v roce 2008 se týkaly kontroly přístupu a detekční kontroly personálu. Celkově byla úroveň dodržování bezpečnostních předpisů u leteckých dopravců nižší než u letišť, přestože mezi roky 2007 a 2008 došlo k většímu celkovému zlepšení. Oblastmi, ve kterých je nejvíce třeba vyvinout zvýšené úsilí, byly bezpečnostní prohlídky a kontrola letadel a ochrana letadel. Dodržování ustanovení týkajících se cestujících a kabinových zavazadel bylo většinou na vysoké úrovni, i když na některých z kontrolovaných letišť byly zjištěny vážné nedostatky vyplývající z lidského faktoru. Dodržování předpisů v oblasti detekční kontroly zapsaných zavazadel bylo na velmi vysoké úrovni, přičemž nebyly zaznamenány vůbec žádné nedostatky plnění značného počtu ustanovení. 4.
Následné inspekce
V rámci kontroly prováděcích norem a nápravy nedostatků – a prakticky vždy v souvislosti s letišti, kde byla zjištěna řada závažných nedostatků – provádí Komise následné inspekce. Během roku 2008 bylo provedeno 8 takových inspekcí na letištích EU. Bylo zjištěno, že do následné inspekce bylo odstraněno více nedostatků, než tomu bylo v předchozích letech. Nicméně celá řada závažných nedostatků (asi 13 % z celkového počtu zjištěných nedostatků) nebyla do návratu inspektorů Komise odpovídajícím způsobem vyřešena. Všeobecně lze říci, že nedostatky, které bylo možno odstranit strukturálními změnami, byly řešeny velmi účinně, zatímco nedostatky zahrnující lidský faktor se ukázaly jako zvlášť obtížně řešitelné. 5.
Neuzavřené spisy, případy podle článku 15 a soudní řízení
Z každé inspekce se vypracuje spis, který zůstane neuzavřený, dokud se Komise neujistí, že byla přijata vhodná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Tento spis se obvykle uzavře na základě zpráv o pokroku a na základě ujištění obdržených od příslušného orgánu, pokud není považována za nezbytnou následná inspekce. Rok 2008 byl z hlediska uzavírání těchto spisů zvlášť úspěšný, podařilo se uspokojivě uzavřít 36 případů. Celkem zůstalo koncem roku 2008 neuzavřeno 15 spisů z inspekcí příslušných orgánů a 16 spisů z inspekcí letišť. Pokud je míra nesouladu s bezpečnostními předpisy považována za natolik závažnou, že to představuje závažné ohrožení celkové úrovně bezpečnosti civilního letectví ve Společenství, použije se článek 15 nařízení č. 1486/20032. V těchto případech jsou upozorněny všechny ostatní příslušné orgány. Jeden postup podle článku 15, zahájený v říjnu 2007, zůstal neuzavřený až do července 2008, ale neobjevily se žádné nové případy. Během roku 2008 Komise uzavřela 2 přestupková řízení zahájená v roce 2007 a zahájila 4 nová řízení, hlavně kvůli nedostatečným kontrolním činnostem a nedostatku vnitrostátních auditorů. Jedno z těchto přestupkových řízení bylo během několika měsíců uzavřeno, ale ostatní 3 zůstala až do konce roku neuzavřená.
2
CS
Nařízení Komise (ES) č. 1486/2003, kterým se stanoví postupy provádění inspekcí Komise v oblasti bezpečnosti civilního letectví, Úř. věst. L 213, 23.8.2003, s. 3.
4
CS
6.
Hodnocení prováděná členskými státy
Podle článku 6 nařízení Komise č. 1217/20033 jsou členské státy povinny do konce února každého roku předložit Komisi výroční zprávu o výsledcích své vnitrostátní kontroly dodržování bezpečnostních předpisů za období od ledna do prosince předchozího roku. Z některých vnitrostátních kontrolních zpráv za rok 2008 byl patrný nízký počet člověkodnů v této oblasti, nepokrytí veškerých požadavků, nedostatek bezpečnostních auditů nebo nedostatečné následné činnosti. Stejně jako v předchozích letech zprávy vykazovaly vyšší úroveň souladu, než jaká byla zjištěna při inspekcích Komise, ale celkově odhalily stejné druhy nedostatků. Poprvé byly všechny předložené zprávy vypracovány podle předlohy Komise. ČÁST DRUHÁ PRÁVNÍ PŘEDPISY 1.
Všeobecně
Od přijetí nařízení (ES) č. 2320/2002 Komise průběžně spolupracuje s členskými státy a odvětvím při vypracování a v případě potřeby také změnách právních ustanovení upravujících bezpečnost letectví. Rok 2008 byl obdobím zvlášť intenzivní činnosti, během kterého byly do stávajících ustanovení doplněny některé podrobnosti nebo byla tato ustanovení pozměněna, přičemž jednotlivá znění byla zároveň přepracována do podoby odpovídajících právních forem na pozadí zásadní revize celého balíku příslušných právních předpisů s využitím zkušeností z posledních pěti let. 2.
Přijaté a navržené právní předpisy
Legislativní vývoj během roku 2008 zahrnoval: –
přijetí nařízení (ES) č. 23/20084 o používání obrazového promítání nebezpečných předmětů;
–
přijetí nařízení (ES) č. 358/20085, které odstranilo omezení velikosti kabinového zavazadla;
–
přijetí nařízení (ES) č. 820/20086 a rozhodnutí (ES) č. 4333/20087, kterým se nahrazuje a zrušuje nařízení (ES) č. 622/20038;
–
přijetí nařízení (ES) č. 300/20089, což je nové rámcové nařízení, které nahradí nařízení (ES) č. 2320/2002, až bude toto v dubnu 2010 zrušeno;
3 4
5
6 7 8 9
CS
Nařízení Komise (ES) č. 1217/2003, kterým se stanoví společné specifikace pro národní programy kontroly kvality bezpečnosti civilního letectví, Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 4. Nařízení Komise (ES) č. 23/2008 ze dne 11. ledna 2008, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, Úř. věst. L 9, 12.1.2008, s. 12. Nařízení Komise (ES) č. 358/2008 ze dne 22. dubna 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, Úř. věst. L 111, 23.4.2008, s. 5. Nařízení Komise (ES) č. 820/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, Úř. věst. L 221, 19.8.2008, s. 8. Nezveřejněno v Úředním věstníku EU. Nařízení Komise (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, Úř. věst. L 89, 5.4.2003, s. 9. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008, Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72.
5
CS
–
změnu nařízení (ES) č. 820/2008 umožňující výjimky z další detekční kontroly pro bezcelní tekutiny zakoupené na 6 letištích v Chorvatsku;
–
dokončení práce na novém znění nahrazujícím nařízení (ES) č. 1217/2003 (vnitrostátní kontrola kvality) a (ES) č. 1486/2003 (inspekce Komise v členských státech);
–
dokončení práce na nových právních předpisech „druhé úrovně“, které budou účinná na úrovni mezi nařízením (ES) č. 300/2008 a plánovanými novými prováděcími předpisy10; a
–
především intenzivní práci na přípravě nového prováděcího nařízení a rozhodnutí, které nahradí nařízení Komise (ES) č. 820/2008 a rozhodnutí (ES) č. 4333/2008 od dubna 2010.
Příslušná znění byla vypracována během 8 zasedání Výboru pro bezpečnost civilního letectví, ve kterém jsou zastoupeny všechny členské státy a také Norsko, Island a Švýcarsko, dále během 8 zasedání Poradní skupiny zúčastněných subjektů pro ochranu letectví před protiprávními činy, která sdružuje subjekty z odvětví letectví, jež zastupují letiště, letecké společnosti, provozovatele nákladní letecké dopravy a piloty, a během celé řady jednání pracovních skupin zaměřených na tuto problematiku, kterých se účastnily jak členské státy, tak i zástupci odvětví. Uskutečnila se také zvláštní jednání věnovaná problematice tekutých výbušnin. 3.
Doplnění podrobností a změny
Co se týče konkrétních dosažených výsledků, doplnění nových podrobností do stávajících ustanovení tvořilo poměrně malou část legislativního programu během roku 2008. Na začátku roku bylo zveřejněno jen jedno nové nařízení, (ES) č. 23/2008 o obrazovém promítání nebezpečných předmětů (Threat Image Projection, TIP), přičemž související práce byly v podstatě dokončeny již v roce 2007. (TIP je systém, který vytváří elektronické obrazy nebezpečných předmětů v obsahu zavazadla a napomáhá při výcviku a udržování soustředěnosti personálu.). Právní předpisy o bezpečnosti letectví byly během období, kterého se týká tato zpráva, upraveny prostřednictvím dvou pozměňujících opatření, z nichž jedno zrušilo plánované ustanovení a druhé udělilo novou výjimku. Zrušení ustanovení v nařízení (ES) č. 358/2008 se týkalo plánovaného omezení velikosti kabinového zavazadla sjednaného na základě varování ze srpna 2006 před možností použití tekutých výbušnin, které bylo následně shledáno zbytečně restriktivním, zatímco nová výjimka zařadila bezcelní tekutiny zakoupené na 6 letištích v Chorvatsku do přílohy nařízení (ES) č. 820/2008, a tím povolila jejich přijímání v místech přestupu cestujících na letecké spoje do EU. 4.
Změna právního předpisu
Po vznesení právní námitky11 týkající se přístupu k informacím Komise přehodnotila prvky právních předpisů o bezpečnosti letectví, které byly dříve veřejně nepřístupné. Komise se rozhodla zveřejnit nové nařízení, zpřístupněné prostřednictvím Úředního věstníku, aby k němu usnadnila přístup veřejnosti, zejména k podrobnostem popisu zakázaných předmětů. 10
11
CS
Nyní nařízení Komise (ES) č. 272/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se doplňují společné základní normy bezpečnosti civilního letectví stanovené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, Úř. věst. L 91, 3.4.2009, s. 7. Evropský soudní dvůr, věc C-345/06, tzv. věc Heinrich.
6
CS
5.
Nový balík rámcových a prováděcích právních předpisů
Toto představuje zdaleka časově nejnáročnější a nejpracnější aspekt legislativního vývoje na straně členských států, odvětví i Komise. Nové rámcové nařízení, (ES) č. 300/2008, které v dubnu 2010 zruší a nahradí nařízení (ES) č. 2320/2002, bylo zveřejněno v březnu 2008. Práce na druhé a třetí úrovni prováděcích předpisů a novém znění týkajícím se inspekcí dospěly před koncem roku 2008 do značně pokročilého stádia. Předpisy druhé úrovně12 stanoví právní rámec mimo jiné například tím, že uvádějí postupy detekční kontroly, které lze využívat ke kontrole cestujících, zavazadel nebo nákladu, kategorie zakázaných předmětů a kritéria uzavírání dohod s třetími zeměmi. Na základě příznivých výsledků ze zkoušek (viz část 3) Komise původně navrhovala zahrnout ustanovení povolující používání snímacích zařízení pro detekční kontrolu osob v rámci parametrů, které teprve měly být definovány. Nicméně Evropský parlament dospěl k přesvědčení, že nežli bude možno toto ustanovení přijmout, je nutno zodpovědět celou řadu otázek ohledně lidských práv, ochrany zdraví a ochrany údajů. Komise proto odpovídajícím způsobem upravila návrhy právních předpisů, aby odstranila tuto možnost, dokud nebude tato problematika blíže prostudována. Předpisy třetí úrovně stanoví prováděcí požadavky a budou řešit problematiku nadměrně zatěžujících ustanovení v některých oblastech stávajících právních předpisů a bezpečnostně slabých míst v jiných oblastech. Mezi projednávanými otázkami byly možné úpravy požadavků na prohlídky a kontrolu letadel, zrušení požadavku, aby všechny letecké společnosti předkládaly členským státům ke schválení své bezpečnostní programy, vypracování aktualizovaného, mezinárodně odsouhlaseného seznamu zakázaných předmětů, vypracování podrobnějších pravidel pro palubní zásoby potravin a úklidových prostředků a vypracování zásad náboru a výcviku pracovníků. ČÁST TŘETÍ ZKOUŠKY, STUDIE, PILOTNÍ PROJEKTY 1.
Zkoušky
Členské státy mohou kdykoli provádět zkoušky nového zařízení a metodik, pokud jsou tyto používány ve spojení se stávajícími požadavky právních předpisů. Pokud zkoušky zahrnují nahrazení těchto požadavků novými technickými metodami nebo postupy, je nutno nejprve získat souhlas Komise a trvání zkoušky musí být omezeno nejvýše na 30 měsíců. Během roku 2008 byl proveden omezený počet zkoušek. Ty zahrnovaly používání snímačů těla pracujících v milimetrovém vlnovém pásmu a na principu zpětného rozptylu k detekční kontrole personálu a cestujících a využívání psů k detekční kontrole zapsaných zavazadel a nákladu. Také byly provedeny studie účinnosti detekční kontroly laptopů v příručních zavazadlech, což je rozdílný postup oproti stávajícímu požadavku, že tyto počítače musí být za účelem kontroly vyjmuty ze zavazadla. Výsledky zkoušek využívání psů vedly k dohodě Komise a členských států, že je nutno vypracovat právní předpisy, které stanoví podmínky jejich využívání. Zkoušky týkající se laptopů byly dočasně přerušeny, protože jejich výsledky se ukázaly jako neprůkazné. 2.
Studie
Během roku 2008 byly provedeny dvě studie realizované jménem Komise, a to studie využívání psů k detekční kontrole cestujících a nákladu a studie lidských faktorů 12
CS
Viz poznámka pod čarou č. 10.
7
CS
ovlivňujících účinnost detekční bezpečnostní kontroly. Doporučení z těchto studií vedla k doplnění celé řady ustanovení do kapitoly věnované problematice výcviku v nových návrzích právních předpisů a byla prezentována na jednáních pracovní skupiny pro budoucí ustanovení, která budou upravovat využívání psů. 3.
Pilotní projekty
Komise navíc dokončila práci na své pilotní studii databáze nákladů, která má přispět k bezpečnému pohybu nákladů v letecké dopravě. Tato studie byla shledána úspěšnou a byl zahájen projekt vybudování databáze, kterou budou muset všichni provozovatelé nákladní letecké dopravy používat a kterou bude spravovat a řídit Komise. ČÁST ČTVRTÁ DIALOG S MEZINÁRODNÍMI SUBJEKTY A TŘETÍMI ZEMĚMI 1.
Všeobecně
Komise se pravidelně účastní dvoustranných a mnohostranných jednání s mezinárodními subjekty a třetími zeměmi o bezpečnosti letectví. Tato jednání představují příležitost ke sdílení osvědčených postupů, společnému shromažďování a využívání odborných znalostí a hledání globálních řešení problémů bezpečnosti. 2.
Mezinárodní subjekty
Komise se pravidelně účastní jednání grémia pro bezpečnost letectví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organisation, ICAO), předkládá na nich dokumenty a úzce spolupracuje s ostatními členy při vypracovávání strategií, přičemž v současnosti je značná pozornost věnována problematice tekutin. Komise také spolupracovala s některými třetími zeměmi – hlavně s USA, Kanadou a Austrálií – při sjednávání společného postoje nebo předkládání společných dokumentů na jednáních ICAO. Na dvoustranné úrovni Společenství dosáhlo dohody s ICAO o Memorandu o spolupráci při inspekcích za účelem snížení rozsahu inspekcí ICAO v Evropě, kterou již pokrývají kontrolní programy jednotlivých států a Komise. Spolupráce s Evropskou konferencí pro civilní letectví (European Civil Aviation Conference, ECAC) je také dobrá a Komise se účastní jednání technické pracovní skupiny a pracovní skupiny pro výcvik ECAC. Závěry, ke kterým dospěly tyto skupiny, byly po dalším projednání v regulativním výboru začleněny do návrhů prováděcích předpisů a plánu pro otázky tekutin. 3.
Třetí země
Další snahy v oblasti dvoustranných jednání s třetími zeměmi v podstatě spadají do dvou kategorií: práce na budoucích dohodách o jednorázové bezpečnostní kontrole a přípravy výjimek z bezpečnostních ustanovení týkajících se tekutin. Otázka jednorázové bezpečnostní kontroly je zdaleka nejrozpracovanější ve vztazích se Spojenými státy americkými, které mají podobně vysokou úroveň bezpečnosti jako EU. V roce 2008 byla zřízena skupina pro spolupráci v oblasti dopravy, která má projednat související otázky, a také bylo vypracováno podrobné srovnání opatření uplatňovaných v EU i v USA. Významných rozdílů je jen málo a členské státy projevily značný zájem o dosažení dohody. V současnosti již platí protokol, který zavádí reciproční inspekce letišť: 12 vnitrostátních auditorů z členských států EU bylo proškoleno Úřadem pro bezpečnost dopravy (Transport Security Administration, TSA), aby při jeho inspekcích působili jako pozorovatelé, a inspektoři TSA se za stejných podmínek zúčastňují inspekcí Komise.
CS
8
CS
Komise také pokračovala ve vyjednávání dohod o bezcelních tekutinách a podařilo se jí doporučit výjimku pro bezcelní výrobky zakoupené na chorvatských letištích, jak je uvedeno výše. K určitému pokroku došlo i v jednáních s dalšími třetími zeměmi, ale žádné další třetí země nesplnily včas všechny požadavky potřebné k naplánování inspekční návštěvy před koncem roku 2008. ČÁST PÁTÁ FINANCOVÁNÍ BEZPEČNOSTI LETECTVÍ Během jednání o opatřeních v oblasti bezpečnosti letectví se pravidelně objevovala otázka financování bezpečnosti letectví. Členské státy obecně zastávají stanovisko, že náklady by mělo nést odvětví letecké dopravy, které je může přenést na cestující, zatímco odvětví letecké dopravy a někteří členové Evropského parlamentu požadují větší příspěvky ze strany jednotlivých států. V souvislosti s přijetím nového rámcového nařízení (ES) č. 300/2008 se Komise zavázala vypracovat k tomuto tématu zvláštní zprávu13. Ta má vymezit zásady, které by mohly tvořit základ budoucí legislativní iniciativy. ČÁST ŠESTÁ BUDOUCÍ PRÁCE Pracovní program Komise na rok 2009 bude zahrnovat: –
dokončení nových prováděcích předpisů;
–
nalezení lepších způsobů řešení ohrožení, které představují tekuté výbušniny;
–
pokrok v projednávání bezpečnostních dohod o jednorázové bezpečnostní kontrole s třetími zeměmi;
–
pokračování v programu inspekcí (včetně zapojení do některých inspekcí v USA v úloze pozorovatelů);
–
pomoc členským státům při zdokonalování a harmonizaci vnitrostátních programů kontroly kvality;
–
rozbor výsledků studií a
–
zvážení nejvhodnějšího přístupu k financování bezpečnosti letectví.
ZÁVĚR Přestože došlo během roku 2008 ke značnému legislativnímu vývoji, jen málo právních předpisů bylo změněno. Členské státy tak měly příležitost konsolidovat pokrok dosažený v předchozích letech, zejména s ohledem na novější ustanovení, například ustanovení týkající se nákladu. Ucelenost výsledků inspekcí zároveň umožnila Komisi vymezit slabá místa a analyzovat příčiny. Komise pak mohla navrhnout nezbytné nové právní předpisy nebo určit oblasti, které je nutno dále studovat nebo zkoumat. Vznesené právní námitky měly za následek mnohem větší zaměření na transparentnost, komunikaci s veřejností a poskytování příležitostí k debatě. Tento program nebyl naštěstí narušen žádnými závažnými pokusy o teroristické útoky namířené proti evropským letištím ani odhalením žádných nových teroristických postupů, které by mohly představovat ohrožení civilního letectví. Řešení možných ohrožení plynoucích z použití tekutých výbušnin zároveň posílilo mezinárodní spolupráci a vztahy s výrobci. To by vést k bezproblémovějšímu prostředí
13
CS
KOM(2009) 30 v konečném znění ze dne 2. února 2009.
9
CS
bezpečnosti letectví pro cestující na interkontinentálních linkách, a zároveň by se tak mělo zvýšit povědomí zákonodárců o budoucích technologických možnostech. Celkově byl rok 2008 rokem tvrdé práce a značného pokroku. Byl to rok, ve kterém byly položeny základy pro režim bezpečnosti letectví v novém desetiletí.
CS
10
CS
PŘÍLOHA Inspekce Komise v členění podle jednotlivých členských států k 31. 12. 2008
CS
Členský stát
Počet inspekcí v období od ledna do prosince 2008 (včetně následných inspekcí)
Celkový počet inspekcí v letech 2004 až 2008 (včetně následných inspekcí)
Belgie
2
6
Bulharsko
1
2
Česká republika
1
4
Dánsko
1
6
Estonsko
0
3
Finsko
2
6
Francie
1
8
Irsko
0
5
Itálie
2
9
Kypr
0
4
Litva
0
3
Lotyšsko
0
3
Lucembursko
0
4
Maďarsko
1
3
Malta
0
2
Německo
2
10
Nizozemsko
2
6
Polsko
1
6
Portugalsko
2
5
Rakousko
0
6
Rumunsko
1
2
Řecko
1
9
Slovensko
0
3
Slovinsko
1
7
11
CS
Spojené království
3
10
Španělsko
1
4
Švédsko
1
6
1
2
27
144
Švýcarsko
14
CELKEM
Inspekce Kontrolního úřadu ESVO k 31. 12. 2008
14
CS
Stát EHP a ESVO
Počet inspekcí v období od ledna do prosince 2008 (včetně následných inspekcí)
Celkový počet inspekcí v letech 2004 až 2008 (včetně následných inspekcí)
Island
1
5
Norsko
4
23
CELKEM
5
28
Komise je oprávněna provádět inspekce ve Švýcarsku na základě dvoustranné dohody mezi EU a Švýcarskem.
12
CS
