RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 3. února 2009 (04.02) (OR. en) 6068/09
AVIATION 11 COEST 44 NIS 14 RELEX 103 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 2. února 2009 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Sdělení Komise Vytvoření společného leteckého prostoru s Gruzií Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2009)26 v konečném znění.
Příloha: KOM(2009)26 v konečném znění
6068/09
mku DG C III
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 30.1.2009 KOM(2009)26 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Gruzií
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Gruzií
CS
2
CS
1.
ÚVOD Ve svém sdělení „Rozvoj vnější politiky Společenství v oblasti letectví“1 Komise zdůraznila, jak důležité je vytvořit společný letecký prostor se sousedy EU na východě a jihu. Konečným cílem by mělo být spojení EU a jejích partnerů podél jižních a východních hranic, aby pro všechny platila stejná pravidla chování na trhu. Rada Evropské unie vyjádřila tomuto cíli podporu ve svých „Závěrech o rozvoji programu vnější politiky Společenství v oblasti letectví“ ze dne 27. června 2005, v nichž uvítala pokrok na cestě k vytvoření širšího společného leteckého prostoru do roku 2010 s účastí zemí sousedících s EU. Zlepšení vztahů se sousedy EU v oblasti letectví s konečným cílem vytvořit společný letecký prostor je důležitým krokem pro další hospodářský rozvoj evropského leteckého odvětví. Lety směřující do sousedních zemí EU představují 19 % mezinárodní dopravy za hranice EU, což je jen o málo méně než podíl připadající na trhy v Severní Americe. Zatím došlo k integraci leteckých trhů EU se Švýcarskem, Norskem a Islandem a v červnu roku 2006 podepsalo Evropské společenství a členské státy dohodu o vytvoření společného evropského leteckého prostoru se státy západního Balkánu, po níž v prosinci roku 2006 následoval podpis první evropsko-středomořské letecké dohody s Marokem. Gruzie byla jednou z prvních zemí, které podepsaly horizontální dohodu o leteckých službách s Evropským společenstvím s cílem uvést stávající dvoustranné dohody o leteckých službách s členskými státy v soulad s právem Společenství. Dohoda byla podepsána dne 3. května 2006 a vstoupila v platnost v březnu 2008. Gruzie usiluje o užší spolupráci s EU a projevila zájem zahájit jednání o komplexní dohodě pro letecké odvětví a vyjádřila odhodlání zreformovat rámec pro mezinárodní leteckou dopravu společně s Evropskou unií. V květnu 2008 vyjádřil gruzínský ministr pro hospodářský rozvoj v dopise Evropské komisi připravenost dále rozšířit vztahy s Evropskou unií v oblasti letectví a zahájit jednání, jež byla měla vyústit v dohodu o společném evropském leteckém prostoru s EU. To dokládá silné odhodlání Gruzie účastnit se se Společenstvím na jednáních o letecké dopravě, která mohou vyústit v další integraci trhů. Podnětem ke stávajícímu návrhu je doporučení mimořádného zasedání Evropské rady v Bruselu dne 1. září 2008 zintenzivnit vztahy s Gruzií a vytvořit mimo jiné dalekosáhlou a komplexní zónu volného obchodu hned, jak budou splněny nezbytné podmínky. V této souvislosti budou hrát vztahy v oblasti letectví klíčovou úlohu v tom, aby se hospodářství EU a Gruzie sobě více přiblížila. Tímto sdělením tedy Komise doporučuje, aby Rada pověřila Komisi sjednáním komplexní dohody o společném leteckém prostoru s Gruzií, která by spojila otevření trhu se souběžným procesem regulativní spolupráce a/nebo konvergence, zejména v takových prioritních oblastech, jakými jsou bezpečnost a ochrana v letecké dopravě, ochrana životního prostředí a uplatňování pravidel pro poskytování státní
1
CS
KOM(2005) 79 v konečném znění, ze dne 11.3.2005.
3
CS
podpory a pravidel hospodářské soutěže, aby bylo zajištěno rovnoprávné prostředí a spravedlivé a rovné podmínky pro hospodářskou soutěž. 2.
STÁVAJÍCÍ RÁMEC Vztahy mezi EU a Gruzií především upravuje dohoda o partnerství a spolupráci (PCA), která vstoupila v platnost dne 1. července 1999. Dvoustranné vztahy se dále zintenzivnily po gruzínské „růžové revoluci“ v roce 2003 a schválení akčního plánu v rámci evropské politiky sousedství v listopadu 2006. Jeho cílem je prohloubení hospodářské integrace a politické spolupráce Gruzie s EU. Další spolupráce v oblasti letectví je zmiňována jako jedna z konkrétních akcí na podporu tohoto politického cíle ve strategickém dokumentu EU pro zemi na období 2007–13, který se týká Gruzie. EU je hlavním gruzínským obchodním partnerem, představuje totiž 31 % gruzínského celkového zahraničního obchodu, 34 % vývozu a 31 % dovozu2. Obchod EU a Gruzie za poslední tři roky rostl, ale stejně jako u obchodu Gruzie s ostatním světem obecně, ještě není příliš diverzifikován, zejména pokud jde o gruzínský vývoz do EU. Hlavním gruzínským vývozním artiklem jsou minerální oleje, rudy, kovový šrot a zemědělské produkty, naopak EU do Gruzie vyváží zejména stroje a dopravní zařízení. V roce 2007 činil obrat vzájemného obchodu EU-Gruzie 1,6 miliardy EUR. Gruzínské hospodářství v posledních dvou letech prožívá období silného růstu (ročně více než 10 %). Třebaže zřejmě válka v srpnu 2008 a finanční krize povedou ke zpomalení hospodářství, je pravděpodobné, že bude růst v budoucnu pokračovat. Důležité hospodářské činnosti představuje v Gruzii těžba manganu a mědi, průmyslová malovýroba (nápoje, kovy, stroje) a zemědělská produkce. Silný růst v nedávné době prokázalo především odvětví služeb, které narostlo z 54 % z celkové přidané hodnoty hospodářství v roce 2003 na 65 % v roce 2007. Spotřeba ze strany domácností roste v zemích SNS (Společenství nezávislých států) rychleji než v Číně či Indii, každoročně o přibližně 10 %3. V rámci Sovětského svazu představovala Gruzie významný cíl cestovního ruchu. Přestože toto odvětví ještě není plně rozvinuto, má Gruzie zjevný potenciál, aby evropské turisty přilákala na své černomořské pobřeží nebo ke svým památkám, jež tvoří součást světového dědictví. Odpovídající růst příjmů v Gruzii vedl za poslední léta k více než 12% rozmachu pasivního cestovního ruchu za rok, především do evropských destinací. Gruzínské letecké odvětví Na gruzínském leteckém trhu dominuje tamější letecká společnost Air Zena-Georgian Airways, která provozuje lety do řady hlavních měst EU. V roce 2007 cestovalo z gruzínských letišť pravidelnými lety 590 000 cestujících, z nichž přepravily 36 % letecké společnosti gruzínské a 64 % zahraniční. Nejsilnější zahraniční leteckou společností v Gruzii jsou Turkish Airlines.
2 3
CS
Zdroj: Evropská komise http://www.delgeo.ec.europa.eu/en/trade/enpi_csp_georgia_en1.pdf Airbus Global Market Forecast 2007–2026, s. 101.
4
CS
Od roku 2004 uskutečňuje gruzínská vláda velmi otevřenou politiku, která vedla k podstatnému zvýšení provozu, viz níže. Gruzie v několika dvoustranných dohodách s členskými státy EU uvolnila omezení. V roce 2007 podepsala Gruzie dohodu Open Skies se Spojenými státy. Díky této otevřené politice letecký provoz mezi Gruzií a třetími zeměmi dále zesílí. V období 1999 až 2007 činil celkový roční růst provozu v Gruzii 7,4 %. V letech 2007 až 2008 se počet letových frekvencí z Gruzie a do ní zvýšil ze 112 na 148 a počet zahraničních leteckých společností z 13 na 19. V důsledku zhoršujících se politických vztahů s Ruskou federací se letecká spojení jasně přesouvají z Ruska do Turecka, na Ukrajinu a do zemí EU. V roce 2008 tak Istanbul nahradil Moskvu-Domodědovo na místě hlavní mezinárodní destinace z gruzínského hlavního města Tbilisi, s více než 7 000 míst za měsíc. Hlavním gruzínským letištěm je mezinárodní letiště Tbilisi. Gruzínská infrastruktura letectví se výrazně zlepšila otevřením nového terminálu tbiliského mezinárodního letiště v únoru 2007 a nedávnými modernizacemi letišť v Batumi a Kutaisi. Zejména letiště v Batumi by mohlo těžit ze své černomořské polohy a blízkosti tureckých hranic. Správa gruzínské dopravy byla v posledních letech restrukturalizována. Za tvorbu politiky v oblasti letectví je odpovědné oddělení dopravy gruzínského ministerstva pro hospodářský rozvoj a dohled a kontrolu provádí sdružená dopravní správa téhož ministerstva. V rámci sdružené dopravní správy je za provozní a technický dohled nad provozovateli letecké dopravy, poskytovateli služeb a letišti odpovědný Národní orgán civilního letectví. Pokud jde o oblast navigačních služeb, je nezávislým poskytovatelem služeb uspořádání letového provozu v Gruzii společnost „Sakaeronavigatisa“. Vztahy EU-Gruzie v oblasti letectví Letecké trhy EU a Gruzie jsou těsně propojené. Gruzie je řádným členem v ECAC a od roku 2006 je kandidátem na členství v JAA (Sdružené letecké úřady). Podala žádost o členství v Eurocontrol. Gruzie uzavřela dvoustranné smlouvy o leteckých službách se 14 členskými státy, což podtrhuje význam vztahů v letectví s tímto sousedem Evropské unie. Hlavními evropskými leteckými společnosti, které jsou aktivní na gruzínské trhu, jsou Lufthansa, ČSA, Air Baltic, Austrian Airlines a British Mediterranean. Objem provozu v osobní a nákladní dopravě mezi EU a Gruzií je stále na poměrně nízké úrovni (210 000 cestujících v roce 2007), nicméně od roku 2004 se významně zvyšuje, ročně přibližně o 14 procentních bodů. Spojení s členskými státy EU výrazně přibylo. To rovněž odpovídá změně orientace gruzínského trhu letecké dopravy z Ruské federace na EU, Turecko a Ukrajinu, především po zhoršení politických vztahů mezi Ruskem a Gruzií. Nejdůležitějšími dvoustrannými trhy Gruzie v EU jsou Německo (39 % na trhu EU-Gruzie), Rakousko (17 %), Lotyšsko (14 %) a Nizozemsko (9 %). Poptávku jednoznačně ženou vzhůru navazující lety do EU a na transatlantický trh. Pravidelné služby nákladní letecké dopravy provozuje mezi Gruzií a EU jeden specializovaný nákladní dopravce. Podle prognóz daného odvětví má průměrný roční růst dopravních toků mezi EU a zeměmi SNS v letech 2007 až 2016 dosáhnout 7,2 %, což zdaleka přesahuje růst na vnitřním trhu EU.
CS
5
CS
V oblasti technické spolupráce zahájila EU v rámci programu Tacis/Traceca v oblasti letectví dva významné regionální projekty, z nichž má Gruzie prospěch, jeden v oblasti uspořádání letového provozu a druhý v oblasti bezpečnostního školení. 3.
DALŠÍ
POSÍLENÍ VZTAHŮ S DŮLEŽITÝM SOUSEDEM HODNOTA PŘÍSTUPU NA ÚROVNI SPOLEČENSTVÍ
–
PROSPĚCH A PŘIDANÁ
Odvětví civilního letectví (včetně infrastruktury, provozovatelů a dalších subjektů z tohoto odvětví) tvoří významnou složku evropského hospodářství. Jen sami provozovatelé letecké dopravy se podílí zhruba 0,6 % na přidané hodnotě EU a zaměstnávají více než 400 000 osob (0,4% z celkového počtu zaměstnanců v nefinančních sektorech hospodářství)4, přičemž v celém odvětví letecké dopravy v rámci EU jsou zaměstnány zhruba 3 miliony osob. Vytváření jednotného leteckého trhu od počátku 90. let významně přispělo k vyšší dynamice a efektivitě tohoto odvětví a přineslo velké hospodářské a sociální výhody. Od roku 1992 do roku 2003 se počet letových tras uvnitř Společenství zvýšil o více než 40 %. Hlavní dopravci ve Společenství zaznamenali mezi lety 1990 až 2002 zvýšení produktivity o 87 %5. Plného potenciálu vnitřního trhu však zřejmě nebude využito, dokud Společenství nezačne ve vztazích s třetími zeměmi v oblasti letectví vystupovat jako jeden koordinovaný subjekt, kdykoli by takový přístup mohl vytvořit přidanou hodnotu v zájmu evropského leteckého odvětví a uživatelů. Zkušenosti, které EU v tomto směru získala, třetí země velmi oceňují. Tím spíš to platí o Gruzii, s níž by EU chtěla navázat privilegovaný vztah. Členské státy EU a Gruzie tradičně sjednávaly dvoustranné dohody o leteckých službách s omezenou mírou otevření trhu a přísnými tržními podmínkami pro provozovatele. Ačkoli některé dohody jsou stále otevřenější, ostatní nadále připouštějí jmenování pouze jediného leteckého dopravce za každou stranu, což vstup na trh prakticky omezuje na dva dopravce. Současný systém dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy a Gruzií může znevýhodňovat dopravce Společenství, jakož i spotřebitele v některých členských státech. Letecká dohoda na úrovni Společenství, tedy na nejvyšší možné úrovni, by stanovila rovné podmínky pro všechny dopravce Společenství a umožnila by cestujícím ve všech členských státech užívat výhod plynoucích z podobných podmínek a zvýšeného provozu mezi EU a Gruzií. Gruzii by to umožnilo zvýšení standardů bezpečnosti a ochrany, čímž by usnadnilo použití leteckých služeb pro spotřebitele i dané odvětví jak v Gruzii, tak v EU. Právě v oblasti bezpečnosti bude potřeba vyvinout úsilí, aby orgány působící v oblasti letectví byly plně schopny vykonávat své funkce dohledu. Pro úspěšné vytvoření společného leteckého prostoru s Gruzií bude životně důležité zlepšit správní kapacitu Gruzie s cílem provést standardy EU v oblasti hospodářské soutěže, tržní regulace, bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy a životního prostředí. Během jednání by se tedy měla věnovat pozornost spolupráci v oblasti regulace a pomoci v zájmu posílení gruzínského leteckého odvětví. Otevřené trhy potřebují rámec, zajišťující spravedlivou
4 5
CS
EUROSTAT, Statistika v kostce (Statistics in focus), 37/2005, ISSN 1561–4840. Příloha Sdělení Komise „Rozvoj vnější politiky Společenství v oblasti letectví“ KOM(2005) 79 v konečném znění.
6
CS
hospodářskou soutěž a vysoký standard bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy a z toho plynoucí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž na základě rovných příležitostí. S ohledem na otázky životního prostředí musí být tato dohoda v souladu se závazkem Společenství stran udržitelného rozvoje. Důležité je, aby dohoda neomezovala EU v případném uplatnění právních či ekonomických nástrojů ke zmírnění nežádoucích vedlejších účinků nárůstu leteckého provozu, zejména na kvalitu ovzduší a úroveň hluku kolem letišť, ale i vzhledem k tomu, jak letecká doprava přispívá k celosvětové změně klimatu. Ačkoli jsou ještě konečné závěry předčasné, ukazují nedávné zkušenosti s leteckými dohodami EU, že jednání o dohodě o společném leteckém prostoru nebo evropsko-středomořských dohodách mají velký a významný dopad na růst pravidelné letecké dopravy mezi EU a partnerskou zemí. V případě Maroka vzrostl pravidelný provoz o více než 25 %, přičemž absolutní nárůst v osobní letecké dopravě dosáhl od podpisu smlouvy minimálně 10 % za rok. Lze tedy očekávat, že společný letecký prostor EU-Gruzie přinese výrazný hospodářský prospěch, byť možná v důsledku geografických faktorů a méně rozvinutému cestovnímu ruchu a dalším vztahům menší než v případě Maroka. Je však jasné, že otevření trhu a vzájemné uznání standardů v letectví by bylo prospěšné pro letecké trhy díky jejich zeměpisné poloze a tradičně úzkým hospodářským a obchodním vazbám mezi EU a Gruzií. Následkem otevření trhu by se značně zlepšily možnosti cestování pro občany EU a Gruzie. Předpokládá se, že řada přímých spojů mezi EU a Gruzií, jakož i celkový počet letů výrazně posílí a zvýší obchodní výměnu i turistický ruch mezi EU a Gruzií. Lze očekávat, že z hospodářských přínosů bude zřetelnou měrou těžit evropské odvětví letecké dopravy i širší evropské hospodářství. Společný letecký prostor by vytvořil nové významné tržní příležitosti pro letecké dopravce z EU, kteří by chtěli začít létat do Gruzie, ale v současnosti nemají nezbytná přepravní práva. Mohlo by to také usnadnit začlenění gruzínských dopravců do stávajících aliancí leteckých dopravců Společenství, a tím umožnit nabídku vzájemně propojených produktů a lepších služeb cestujícím a vyšší efektivitu díky úsporám z rozsahu. Očekává se, že pokud zůstane v Gruzii stabilní politická situace a Gruzie bude pokračovat v hospodářských a politických reformách, přinese už první rok fungování společného leteckého prostoru EU-Gruzie dalších 25 000 cestujících a spotřebitelské výhody vyčíslené na nejméně 9 milionů EUR. Je v politickém i ekonomickém zájmu EU zajistit, aby v hospodářských a dopravních vztazích se sousedními zeměmi uplatňovala v souladu s článkem 58 dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Gruzií z roku 1999 společné standardy slučitelné s evropskými standardy. To lze nejlépe učinit komplexní dohodou sjednanou na úrovni Společenství, která stanoví vzájemné uznávání standardů a postupů v letectví. Konečným cílem dohody bude začlenění gruzínského leteckého odvětví do společného leteckého prostoru s Evropskou unií a harmonizace právních předpisů prostřednictvím vzájemného uznávání v klíčových oblastech právní úpravy letectví v EU v co nejširší míře.
CS
7
CS
Navržení plného mandátu pro rozhovory s Gruzií by ukázalo, že EU je odhodlána ve vztahu ke svým sousedům otevírat trhy, slaďovat právní předpisy týkající se standardů bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy a usilovat o udržitelný rozvoj. Letecká dohoda mezi EU a Gruzií by měla širší hospodářské důsledky na leteckou dopravu mezi EU a dalšími sousedními zeměmi na východní hranici EU a posílila by regionální spolupráci. Gruzii a zakavkazským zemím by tak rovněž byl dán jasný politický signál, že EU je ochotna je co nejvíc integrovat do svého vnitřního trhu. Jak je uvedeno výše, Gruzie prohlásila, že je připravena zahájit začleňování do společného leteckého prostoru s Evropskou unií. To se bude odvíjet od toho, jak bude Gruzie schopna sladit své letecké standardy se standardy EU prostřednictvím vzájemného uznávání, čímž bude vytvořen pevný právní rámec pro vztahy v letectví. 5.
ZÁVĚRY Komise se proto domnívá, že je důležité nabídnout Gruzii komplexní rámec posílené spolupráce v oblasti civilního letectví. Dohoda s Gruzií by ustavila ambiciózní rámec, který by pokrýval širší problematiku letectví, např. spolupráci v oblastech regulace bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy v letecké dopravě, uspořádání letového provozu, techniky a výzkumu, jakož i otázky „praktického podnikání“ a průmyslové spolupráce. Odvětví civilního letectví nabízí nové významné příležitosti pro další posílení spolupráce v dopravě a vzájemnou výhodu pro obě strany. Proto by se nyní měly podniknout kroky k zajištění toho, aby se letecká doprava stala klíčovou oblastí těsnější spolupráce mezi EU a Gruzií, což poslouží Gruzii i jako další příklad začlenění do evropských struktur a trhů. Dohoda bude představovat důležitý krok k realizaci společného leteckého prostoru mezi Evropskou unií a jejími východními sousedy, což je základním cílem vnější politiky EU v oblasti letectví a důležitou součástí vnější politiky EU obecně. Letecká dohoda na úrovni Společenství bude moci splnit přání Gruzie lépe se začlenit do evropských leteckých struktur a spojit výhody plynoucí z otevření trhů se spoluprací v oblasti regulace, techniky a průmyslu s cílem dosáhnout rovných podmínek pro provozovatele a výhod pro spotřebitele. Významná politická a ekonomická přidaná hodnota dohody s Gruzií o letecké dopravě by mohla dlouhodobě sloužit jako vzor pro další země regionu a pomoci při prohlubování regionální spolupráce na Kavkaze. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise navrhuje sjednání a uzavření komplexní dohody o otevřeném leteckém trhu s Gruzií a žádá Radu, aby Komisi zmocnila k zahájení jednání o takové dohodě. Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a všemi zúčastněnými stranami na dalším rozvoji a dosahování cílů stanovených v navrženém rozhodnutí Rady.
CS
8
CS
