Průběžná zpráva projektu SP/2d4/31/07za 2. a 3. čtvrtletí 2007 ke kontrolnímu dni 3. 12 2007
Rozšíření tisu červeného v České republice se zřetelem na jeho ekologickou amplitudu, vyhodnocení rizikových faktorů a zpracování komplexního návrhu opatření pro záchranu tohoto silně ohroženého druhu Zpráva o průběhu řešení projektu SP/2d4/31/07 finančně podpořeného v rámci Programu výzkumu a vývoje MŽP v roce 2007
Odpovědný řešitel: Ing. Vladimír Zatloukal
Zpracovali: Ing. Vladimír Zatloukal, Ing. Iva Roubíková
2007
1. Východiska a cíle řešení Tis červený je vyhláškou 395/1992 Sb. prohlášen za druh silně ohrožený. V podmínkách ČR patří k dřevinám nejvíce postiženým způsoby obhospodařování lesů. Vzhledem k jeho specifickým vlastnostem (značné dlouhověkosti a mimořádné schopnosti snášet zástin) je složkou lesních ekosystémů schopnou významně přispívat k jejich věkové a prostorové diverzitě. Tis je zároveň složkou potravy celé řady živočichů a tím nepřímo přispívá i ke zvýšení jejich druhové diverzity. Ve vymezení potenciálního přirozeného výskytu tisu červeného v ČR existuje dosud řada nezodpovězených otázek týkajících se zejména vhodností biotopu, reálných a potenciálních rizik pro tis a způsobu obhospodařování lesů umožňujícího zachování a reprodukci tisu. Výskyt tisu od minulosti po současnost naznačuje v jednotlivých časových horizontech zužování areálu.Rekonstrukce rozšíření tisu podle historických pramenů je však ovlivněna dostupností dat (mnohé archivní informace o výskytu tisu nebyly dosud zřejmě nalezeny) a ztrátou informací v čase. Cenným zdrojem údajů o původním výskytu tisu jsou nepochybně toponyma. Tento zdroj informací však nebyl dosud plně využit. Zodpovězení výše uvedených otázek má zásadní význam pro zpracování metodických postupů pro posilování populací a reintrodukci tisu a pro návržení lesnického managementu šetrného k tisu. Z uvedených skutečností se odvíjejí cíle prezentovaného projektu. Základním cílem tohoto projektu, zaměřeného na problematiku tisu červeného jako silně ohroženého druhu, je v zastavení poklesu biologické rozmanitosti. Dílčími cíli je vytvořit předpoklady pro: - úspěšné posilování populací a reintrodukci tisu v oblastech jeho současného, historicky doloženého, případně z hlediska biotopu možného výskytu, - efektivní využívání prostředků vynakládaných na záchranné programy tohoto rostlinného druhu, - posílení právní ochrany lokalit s výskytem tisu červeného. Prostředkem k tomu je zpracování návrhu metodických postupů pro posilování populací a reintrodukci tisu, včetně návrhu dlouhodobě udržitelného diferencovaného lesnického hospodaření šetrného k tisu, které budou vycházet z výsledků výzkumu biologie, ekologie a rozšíření tisu, získaných v rámci tohoto projektu. Z uvedených východisek a vytčených cílů projektu vyplývají hlavní okruhy problémů, které je v rámci tohoto projektu nutné řešit. Jsou to: • původní rozšíření tisu v ČR - má rozhodující význam pro směrování reintrodukcí tisu; • příbuznost fragmentů populací tisu - ovlivňuje přenositelnost reprodukčního materiálu tisu; • ekologické nároky tisu (ekosystémové parametry společenstev s výskytem tisu) jsou východiskem pro návrh managementových doporučení, jejich respektování je předpokladem pro účelné vynakládání prostředků na „tisové programy“; • rozhodující a vedlejší rizikové faktory pro tis – musí být vzaty na zřetel při formulaci doporučení pro reintrodukci tisu a následnou péči, pro efektivní ochranu, příp. pro legislativu, • morfologická a ekologická variabilita tisu - umožňuje vyhodnotit příbuznost fragmentů populací tisu její znalost je důležitá pro zachování genetické variability populací tisu při záchranných programech; • vhodný lesnický management – jeho definování má zásadní význam pro dlouhodobé přežívání populací tisu. .
2. Časový rozvrh řešení na rok 2007 Rok Pololetí
2007 I.
II.
Shromažďování a studium literárních pramenů a dílčích databází o tisu, administrativní zajištění vstupů do ZCHÚ Příprava metodiky terénního výzkumu populací tisu
3. Metodika řešení Základní, dosud ne plně zodpovězenou otázkou, významnou pro uplatňování reintrodukčních programů tisu, je původní přirozené rozšíření tisu na území České republiky a genetická příbuznost tisových populací a jejich fragmentů. Při formulování návrhu výzkumného úkolu SP/2d4/31/07 se v osnově metodiky zvažovalo využití analýz izoenzymových markerů, případně markerů DNA, pro posouzení příbuzenských vazeb jednotlivých populací tisu. V konečném návrhu bylo od těchto metod upuštěno. Důvodem byla jednak vysoká finanční náročnost, související s nezbytností velkého rozsahu analytických prací, která by pravděpodobně přesáhla akceptovatelné náklady předkládaného projektu 1); dalším důvodem byly materiální a personální nejistoty související s provozem laboratoře NP Šumava v Kašperských Horách, která jako jediný subdodavatel v ČR měla příslušnou technologii plně zvládnutou. Z uvedených důvodů se metodika řešeného úkolu zaměřuje na odvození příbuznosti zbytkových populací a rekonstrukci areálu tisu na území ČR na základě vývoje jeho výskytu v čase. Zvolenou metodiku řešení lze popsat podle jednotlivých postupových kroků: a) budou shromážděny dostupné údaje o současném a historickém výskytu tisu v ČR (literární prameny, starší inventurní údaje, údaje o lokalitách výskytu, četnosti, případně stavu jedinců tisu, dle možností údaje o biotopu, budou prostudovány herbářové položky s tisem), b) budou vyhledána a vyhodnocena toponyma související s výskytem tisu 2), c) za účelem výzkumu tisu červeného budou získána povolení ke vstupu do ZCHÚ a povolení pro odběr biologických vzorků malého rozsahu d) věrohodnost dat získaných z literárních a jiných pramenů se ověří v terénu na lokalitách výskytu tisu, e) terénní výzkum se zaměří na získání údajů o početnosti zbytkových populací tisu a jejích územním rozložení, f) při terénních pracích se vyhodnotí zejména zdravotní stav tisu (biofické, abiotické a antropické faktory), vitalita tisu (plodivost, počet ročníků jehličí, výškový přírůst), dendrometrické a morfologické charakteristiky reprezentativního vzorku jedinců tisu (výčetní tloušťka, výška, výška nasazení živé koruny, charakter vzrůstu, tvar koruny, vícekmennost, charakter větvení, pohlaví jedinců), dynamika vývoje populace (výskyt a četnost přirozené obnovy, její odrůstání, vývoj počtu jedinců – tam, kde budou k dispozici časové řady údajů o četnosti jedinců), charakter okolního porostu a způsob hospodaření (druhová skladba, prostorová výstavba, růstová fáze, hospodářský způsob), charakter ekotopu (údaje lesnické typologie se konfrontují se skutečným stavem místa výskytu tisu) – zhodnotí se primární charakter a případné antropické změny biotopu v němž současná populace tisu přežívá, zjistí se geomorfologické charakteristiky lokality a upřesní se údaje o růstovém prostředí, ověří se správnost přiřazení lokality výskytu k jednotkám lesnické typologie v systému ÚHÚL (PLÍVA K. & kol., 1983; PLÍVA K., 1984), posoudí se původnost výskytu tisu a pořídí se fotodokumentace, g) vyhodnotí se případné morfologické odlišnosti čí shody mezi dílčími populacemi tisu (podpůrná informace pro posouzení příbuznosti zbytkových populací tisu),
Pro izoenzymové analýzy tisu byla Mánkem ( MÁNEK in ZATLOUKAL, 2001) vytvořena originální metodika. Přes značný rozsah analytických prací na sledování izoenzymových markerů (532 analyzovaných stromů tisu) jsou výsledky spíše jen náznakem možné cesty. Ukázalo se, že pro ověření genetické příbuznosti jednotlivých populací tisu v rámci České republiky by byl nutný podstatně větší rozsah analytických prací. Problematika DNA markerů byla v rámci inventarizace tisu v roce 2001 studována pouze na teoretické úrovni (ČURN in ZATLOUKAL, 2001). 1)
2 )
Dosud málo využitým zdrojem informací o původním výskytu tisu jsou toponyma. Problematikou toponym odvozených v ČR od tisu se zabýval především HOFMAN (1966); věnoval se však především tisu v Čechách. V rámci projektu č. SP/2d4/31/07 jsou sledovány místní názvy odvozené od tisu v českém, německém, a polském jazyce.
h) při terénním výzkumu se bude spolupracovat zejména s lesnicky hospodařícími subjekty a orgány ochrany přírody, i) na základě frekvence výskytu tisu dle souborů lesních typů se zpřesní jeho ekologická amplituda, j) na základě mapy současného a historického výskytu tisu se odvodí přirozené rozšíření tisu před fragmentací výskytu (z hlediska geografického i ekologického), dále se posoudí možná příbuznost populací tisu z hlediska nakládání s jeho reprodukčním materiálem, k) vyhodnotí se vztahy a příčinné souvislosti sledovaných jevů; získané informace se budou syntetizovat do podoby ekosystémových parametrů společenstev charakteristických pro výskyt tisu červeného, l) budou vyhodnocena rizika ohrožující existenci tisu v ČR a navržena opatření k minimalizaci těchto rizik, m) budou formulována komplexní doporučení pro záchranné a reintrodukční programy tisu v ČR diferencovaně pro oblasti současného a potenciálního výskytu tisu,. n) budou zpracovány zásady dlouhodobě udržitelného managementu lesních ekosystémů vytvářejícího předpoklady pro záchranu a dlouhodobý rozvoj populací tisu, o) výsledky budou publikovány v odborném i populárním tisku (osvěta) a prezentovány na odborném semináři (seminářích).
4. Průběh řešení za 3. čtvrtletí 2007 V souvislosti s přípravou metodiky terénního výzkumu populací tisu (naplňování kroku d) metodiky): - byl vypracován návrh souboru šetřených dat (nebo přebíraných údajů) pro vytvoření výzkumné databáze tisu červeného, - na základě návrhu souboru šetřených dat byl vytvořen program pro sběr dat terénním -
počítačem Hammerhead technologií Field-Map, jako alternativa byl vytvořen analogový tiskopis pro terénní sběr dat (viz příloha - poskytuje informaci o struktuře a rozsahu v terénu šetřených dat), viz příloha č.1,
navržená technologie sběru dat byla testována v terénu z hlediska funkčnosti programu, použitelnosti a přesnosti technických pomůcek (výškoměr typu Vertex I, GPS Garmin 60 CSx aj.) a z hlediska časové náročnosti.
V rámci shromažďování a studia literárních pramenů a dílčích databází o tisu probíhají následující práce : - v souvislosti s řešením projektu bylo prostudováno a vyhodnoceno zatím 49 prací, (naplňování kroku a) metodiky), viz příloha č. 2, - průběžně jsou studovány herbářové položky obsahující materiál tisu; vyhledávací práce a předběžné vyhodnocení proběhlo v herbářových položkách deponovaných na
Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (28 položek s tisem), v Botanickém oddělení Moravského zemského muzea v Brně (20 položek s tisem), v Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MZLU v Brně (17 položek s tisem) a v Národním muzeu - Přírodovědecké muzeum Botanické oddělení v Průhonicích (12 položek s tisem); výtěžnost využitelných informací nedosahuje očekávání (naplňování kroku a)
-
metodiky), viz příloha č. 3, byly zahájeny práce na vyhodnocování toponym, vyhledávají se zdroje dat, upřesňuje se způsob jejich vyhodnocení a zpracování, vyhledávají se kontakty. Probíhá excerpce následujících zdrojů: ANONYMUS (1920) Statistický lexikon obcí v Republice Československé, AUGUSTIN (2004) Velká encyklopedie měst a obcí ČR, DOSKOČIL (1953) Berní Rula 2, popis Čech r. 1654, I díl, souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule, KAUSEK (1900) Statistika obecních lesů v království Českém (naplňování kroku b) metodiky), ukázka vyhodnocení toponym viz příloha č. 4,
-
byla podána žádost o umožnění vstupů do ZCHÚ a odběr vzorků z tisu červeného jako silně ohroženého druhu, žádost - viz příloha č. 5 (naplňování kroku c) metodiky).
Východiska a cíle řešení a navržená metodika projektu SP/2d4/31/07 „Rozšíření tisu červeného
v České republice se zřetelem na jeho ekologickou amplitudu, vyhodnocení rizikových faktorů a zpracování komplexního návrhu opatření pro záchranu tohoto silně ohroženého druhu“ byly
prezentovány na mezinárodním sympóziu Dynamika, stabilita a diverzita lesných ekosystémov, konaném ve Zvolenu 11. – 12. září 2007 a dílčí výsledky na semináři Aktuality šumavského výzkumu v Srní 4. – 5. 10. 2007 (Roubíková - prezentace, poster).
5. Průběh řešení za 4. čtvrtletí 2007 V návaznosti na práce ve 3. čtvrtletí se řešení soustředilo na problematiku toponym odvozených od tisu. Pokračovaly práce na studiu literárních pramenů vztahujících se k topomastice (OLIVIVÁ_NEZBEDOVÁ, MALENÍNSKÁ 2000, MATĚJEK 1969, ŠRÁMEK 1970, MATÚŠOVÁ J. et. al., 2005, PROFOUS 1954). Na základě informací z úvodního svazku Slovníku pomístních jmen v Čechách (OLIVIVÁ_NEZBEDOVÁ, MALENÍNSKÁ, 2000) byla zahájena jednání s Ústavem pro jazyk český AV ČR, úsekem onomastiky, o zpřístupnění databáze pomístních jmen (tj. jmen neobydlených míst) z území Čech, která byla vytvořena v letech 1963 až 1980. Tato databáze vycházela především z údajů katastrálních map a obsahuje cca 500 tisíc položek pomístních jmen, mezi nimi i toponyma související s tisem. Představuje velmi cenný zdroj informací o původním rozšíření tisu. Databáze není dosud kompletně zpracovaná. Zatím vyšel I. a II. svazek tohoto slovníku, zpracovávající písmeno „A“ a část písmene „B“, (předpokládaný rozsah celé práce je kolem 80ti svazků!). Byl získán příslib přístupu a umožnění badatelské práce (vyhodnocení toponym odvozených od tisu) nad těmito daty. Obdobná databáze pomístních jmen pro historické území Moravy a Slezska byla v polovině 60. let 20. století vytvořena pod vedením F. Matějka (1969) a poté R. Šrámka (1970). V současnosti je sbírka pomístních jmen z území Moravy a Slezska uložena v archivu dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně (MATÚŠOVÁ J. et. al., 2005). Pomístní jména nezahrnují místní jména sídelních útvarů (obcí), ta byla zpracována Profousem (1954). Vzhledem k tomu, že zatím není jasné, do jaké míry výše zmíněné databáze pomístních a místních jmen vyčerpávají i toponyma uvedená v jiných druzích map (zejména lesnických, turistických, vojenských), než v mapě katastrální, byly zahájeny ověřovací badatelské práce i nad těmito mapovými datovými zdroji. Shromáždily se mapové podklady (vojenské mapy 1 : 50 000 – téměř úplné pokrytí ČR a v omezeném rozsahu i turistické mapy 1 . 50 000, 1 : 75 000). K toponymům vztahujícím se k tisu se do databáze projektu uvádí: charakter objektu (např. obec, kóta, část lesního komplexu) a nadmořská výška, lokalizace objektu, zdroj informace (např. druh a list mapy, autor a název publikace, druh databáze), geomorfologická jednotka dle Demka et. al. (1987), přírodní lesní oblast a výčet lesních typů - jedná-li se o lesní komplex (pokud objektem není les, je možno uvést lesní typy nejblíže ležících, polohou podobných částí lesa), dále se uvádí správní příslušnost objektu, tzn. kraj, katastrální území a příslušná obec s rozšířenou působností. Pro zajištění návaznosti na lesnické mapy se uvádí i list SMO na němž se objekt vyskytuje. Tyto údaje lze získat z Oblastních plánů rozvoje lesů na www stránkách ÚHÚL Brandýs n. L. Vyřešila se konverze různých souřadnicových systémů (vojenské mapování S42, globální souřadnice VGS 84) do systému S-JTSK. Ohledně průzkumu toponym na historických lesnických mapách byla zahájena jednání s pracovníky Národního zemědělského muzea v Praze (Ing. Petr Fencl). V rámci přípravy metodiky terénních prací probíhala další terénní šetření.
Příloha č. 1: TIS – SP/2d4/31/07 - Zápisník pro analogový sběr terénních dat Tis – označení jedince pracovní původní
Lokalita
Pohlaví tisu
jiné
Datum
Poznámka (souřadnice)
šetřil Původ: přiroz.
Charakteristiky stromu kmen číslo 1 2 3 4 5
výška 0,1 m
průběžný
obvod cm
rozvidlený
Kmen obvod tloušť. cm (pozn.)
tloušť. (pozn.)
kmen výška 0,1 m číslo 6 7 8 9 10 Tvar a průběh kmene opakovaně rovný křivý rozvidlený
kmen číslo 11 12 13 14 15
výška 0,1 m
kultiv. tloušť. (pozn.)
obvod cm
nejistý Další (poznámka)
Poznámka poléhavý Koruna
průměr 2x kolmo m
nasazení živé koruny 0,1 m
široce
úzce
komole
pohár ovitá
kuželovitá
válcovitá
vejči -tá
kulovitá
nep ravid el.
jiná:
Typ větvení Ročníky jehličí
2) mírně vystoupavé
1) ± vodorovné
4) mírně povislé
Typ kůry
plné neúplné
žádná
3) strmě vystoupavé
slabá
tenké silné kombinace 1, 2, 3, 4, 5
5) strmě povislé
Poznámka:
podélně nepravid deskovitá téměř jiná: podélně nepravid. hrubě hladká drobně drobně hrubě šupinovitá šupinovitá šupin. šupinovitá (typ zerav) (typ platan) Plodnost, kvetení Vitalita stromu střední silná velmi nezjištěno plná mírně středně odumíraj silná snížená snížená ící
odumřelý
Poškození stromu (mechanické, zvěř, hmyz, choroby, biotické, antropické – specifikovat) Poškození kmene
(původ, druh, poloha na kmeni) pád kmene, padající kameny, těžba a mechanizace, ořez, zvěř, nelze určit, jiné:
(rozsah)
Poškození větví Poškození jehličí Hmyz Choroby
(druh)
(rozsah)
(druh)
(rozsah)
(druh) (druh)
(rozsah) (rozsah)
Obnova
žádná
ojedinělá
měř. sem. č
výška
věk
BIOTOP
m n. m.
r.j
řídká
střední
sem č.
výška
Exp.
horizont
Zápoj:
SLT
Por. stádium
Dřev
Zast.
Výš.
Dřev
Zast.
věk
r.j
Sklon°
LT ÚHÚL reál
hojná
Výš.
diferenc.
obnov
mlaz
Poškození - druh
0
zvěř těžba, mechanizace
0 0
jiné
0
humus
Pozn.
2 etáž TK
vertikál. TČ
slab
rozhraní por.
PřKM
MýtKM
stře d
holi na
sil
opakovan
%
Pozn.
Komentář:
Pokračování na rubu
Vegetace:
SP/2d4/31/07 ve 3. čtvrtletí 2007 ANDRESKOVÁ E.,1975: K původu názvů rybníků Velký a Malý Tisý, Sborník jihočeského
muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy,, 15, 107, 1975, ANONYMUS 1920: Statistický lexikon obcí v Republice Československé, Úřední seznam míst podle zákon za dne 14, dubna 1920 čís. 266 Sb. zák. a nař. Vydáno Ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 15. únor a1921, I. Čechy, Státní úřad statistický, Praha 1923 ANONYMUS: Vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, ANONYMUS: DISOP - databázový informační systém ochrany přírody, ČSPOP (2001-2004) ANONYMUS, nedatováno: Oborový dokument CHKO - Šumava západ, KSPPOP v Plzni, Správa zpč. Části CHKO Šumava v Sušici, AUGUSTIN, J. 2004: Velká encyklopedie měst a obcí ČR, Historie, památky, osobnosti a znaky měst a obcí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Knižní klub, Nakladatelství Arbor a.s. Praha 2004, BEZEK, J.1998: Inventarizační průzkum PP Jílovské tisy a výsky dalších jedinců Taxus baccata - tis červený na Děčínsku, Diplomová práce, Univerzita J. E. Purkyně – FŽP, Ústí nad Labem, 1998 BUGALA W. in BIALOBOK S. & kol., 1975: Cis pospolity, Taxus baccata L., Polska akademia nauk Institut dendrologii, Panstwowe wydawnictwo naukowe, Warszawa Poznań, 1975. BOČEK M.,1998: Vegetativní a generativní množení tisu obecného (Taxus baccata L.), diplomová práce MZLU LFD v Brně, Brno 1998. DEMEK, J., QUETT, E., RAUŠER, J. (ed) a kol: Fyzickogeografické regiony ČSR. M 1: 500 000, GÚ ČSAV, Brno, 1975. DEMEK J., & kol., 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny, ACADEMIA Praha 1987, DOMIN, K. 1938: Gymnospermeae, Souhrnný přehled žijících i vyhynulých rostlin nahosemenných, Praha, 1938, 379 p. DOSKOČIL, K. 1953: Berní Rula 2, Popis Čech r. 1654, I díl, Souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule, Rekonstrukce ztracených částí ruly. Hlavní změny statků do r. 1779 resp. 1848. Seznam majitelů deskových statků, Mapy krajského rozdělení Čech, komunikací a Kladska v době ruly, Ministerstvo kultury, Státní pedagogické nakladatelství. Praha 1953 ISBN 301 - 02 -67 DVOŘÁK, J. 1999: Národní přírodní památka Březincké tisy, Maturitní práce ze Sadovnictví, SCHKO České středohoří, 1997 – 1999 FRANCL. V., 1966: Šumavské tisy, Zpravodaj č. 3 CHKO Šumava, Vydávají střediska KSPPOP v Č. Budějovicích a Plzni, 1966, HOFMAN, J. 1966: O bývalém a dnešním rozšíření tisu v Čechách , ČSAV, Průhonice, 1966, 160 p. HOLÁ, J. 1995: Příspěvek k inventarizačnímu prozkumu PR Netřeb, (SOČ), Domažlice gymnázium J. Š. Baara, 1995 HRUŠKOVÁ M.,1995: Památné stromy, Nakladatelství Silva Regina, 1995, CHYTRÝ, M. et al.: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR. Praha, 2001, 307 s. JELÍNKOVÁ K., ZATLOUKAL V. 2001: Praktická příručka o tisu, CORTUSA, sdružení pro ochranu Moravského krasu ve spolupráci se Správou CHKO Moravský kras, 2001. 5 – 82 p.
JOHN J., 1870: Statistický a topografický popis knížecího schwarzenberského panství Vimperk v Píseckém okrese (transl. Macar V., Maršík F., 1998 ), Česká jednota lesnické Praha, 1870, KAUSEK A., 1900: Statistika obecních lesů v království Českém, nákladem vlastním, Praha Tiskem Rohlíčka a Sieversa 1900, KLIKA J., ŠIMAN K., NOVÁK F. A., KAVKA B. 1953: Jehličnaté, ČSAV Praha, 1953, 30 – 41 p. KLIKA J., 1947: Lesní dřeviny, Česká matice lesnická, Písek, 1947, KUČERA S., 1975: Historický rukopis z Českokrumlovska a jeho význam pro regionální fytogeografii, Sborník jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy,, 15, 109 - 118, 1975, MARŠÍK F. & kol, 1999: Tis červený Taxus baccata L, Data o volně rostoucích tisech v prostoru jižní Šumavy a Předhoří Šumavy - 1999, výsledky účelového šetření pro Správu NP a CHKO Šumava, nepublikováno, ÚHÚL - pob. České Budějovice, listopad 1999, MATĚJEK F., 1965: K počátkům výzkumu pomístních jmen na Moravě, Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 6, 1965, s. 218 – 219. MATÚŠOVÁ J. et. al., 2005: Slovník pomístních jmen v Čechách, IA, Academia Praha 2005, ISBN 80-200-1248-6 MERKLOVÁ, L. 2004: Vyhodnocení stavu populace tisu (Taxus baccata L. ) v území navazujícím na západní hranice CHKO Křivoklátsko, Diplomová práce MZLU LDF, Brno 2004, 64 p. MRÁČEK Z., 1959: Les, Orbis, Praha, 1956, str. 33, NAVRÁTILOVÁ, M. 2003: Hodnocení populace tisu červeného v Beskydech, Geobiocenologické spisy: Geobiocenologie a její využití, sv. č. 7, MZLU LDF, Brno, 2003, 211-213 p, NOVÁK F. A., 1961: Vyšší rostliny Tracheophyta, Nakladatelství československé akademie věd, Praha, 1961, NOŽIČKA, J. 1957: Přehled vývoje našich lesů, SZN Praha, 1957, 40, 87, 126, 160, 173, 260, 360 p, OLIVIVÁ_NEZBEDOVÁ, MALENÍNSKÁ, 2000: Slovník pomístních jmen v Čechách, úvodní svazek, Academia Praha 2000, ISBN 80-200-0798-9 PACKOVÁ, J. 1996: Abecední seznam částí obcí České Republiky 1996, Statistické informace 1996, V Praze 14.11.1995 č.j. 1249/96-4110, Regionální statistika, Statistický úřad Praha 1996 PAULE L., 1992: Genetika a šlachtenie lesných drevín, Príroda a. s. Bratislava,304 p. PAVLIČKO A.,1995: Výskyt tisu červeného (Taxus baccata) na Prachaticku a jeho revize v souvislosti s osídlením, Zlatá stezka, sborník Prachatického muzea roč. 2, 1995, PLÍVA K. & kol., 1983: Přehled lesních typu a jejich souborů v ČR – tabulka, Lesprojekt Brandýs n. L, 1983
PLÍVA, K.1991: Funkčně integrované lesní hospodářství 1, Přírodní podmínky v lesním plánování, ÚHÚL Brandýs nad L., 1991, POSPÍŠIL, V. 2007: Herbářová položka Taxus baccata L., 9.5.1941. Botanické oddělení Moravské zemské muzeum v Brně, Brno 2007 PROFOUS A. 1947: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny I., 1. vydání Praha 1947, další díly: II. Praha 1949, III. Praha 1951, IV.& SVOBODA J., Praha 1960, PROCHÁZKA, J. S., PILÁT, A. 1928: O tisu se zvláštním zřetelem k zemím československým, Sborník ČAZ, Praha, 1928, 3: 299 – 383 s,
QUITT, E.: Klimatické oblasti ČSR. 1: 50000. ČSAV Brno. 1975 SKALICKÁ A. Taxace: in HEJNÝ S. et. al. 1988: Květena České socialistické republiky 1, Československá akademie věd, ACADEMIA PRAHA, 1998, 344 -346 p, SOFRON, J. 1964: Dřeviny a jejich porosty na střední Berounce, Diplomová práce, 1964, SVOBODA, P. 1975: Původnost tisu červeného (Taxus baccata L. ) a výskyt bejlomorky tisové (Taxomyia taxi Inchb.), Čas. Slez. Muz. Acta musei silesiae, Opava (C), 1975, XXIV, 147-152 s, ŠRÁMEK R., 1970: Zpráva o činnosti za rok 1969, Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 11, 1970, s. 323 – 325. ŠVEHLOVÁ, K.1997: Populační ekologie tisu červeného (Taxus baccata L. ) v CHKO Moravský kras, Diplomová práce, UP. Olomouc 1997, 122 s, TREFULKAJ., ŠTEFKA L., ŠMITÁK J., ŠTOLFA V. 2000: Květy Moravského krasu, CORTUSA, sdružení pro ochranu Moravského krasu ve spolupráci se Správou CHKO Moravský kras, 2000. 132 p. ZATLOUKAL V. 1999: Tis na Šumavě, studie MŽP Praha, 1999, 27 p. ZATLOUKAL, V., MÁNEK ,J., ČURN, V., KADERA, J. 2001: Inventarizace a genetická diverzita tisu červeného ve ZCHÚ ČR, Vimperk, listopad 2001, 119 p. ZATLOUKAL, V., ROUBÍKOVÁ, I. 2006: Jaké jsou možnosti využití tisu v lesním hospodářství, seminář o tisu červeném SCHKO Labské pískovce, Děčín 11. – 12. 10. 2006, ŽEBRA, V. 1995: Inventarizace tisu červeného – Taxus baccata L. V CHKO Křivoklátsko. Diplomová práce, MZLU LDF. Brno, 1995. 68. s
Příloha č. 3: Ukázka záznamu vyhledaných herbářových položek obsahující materiál z tisu Seznam vybraných herbářových položek Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta
Institut Název lokality sběru Štěchovice-Záhoří
Kotfvško
nečitelné
Hřeben u Chříče Jíčín
Kdyně Dlouhý hřeben u Chříče, okr. Kralovice Netřeb u Kanického zámku Vsatské Javorníky-Podťatý Moravský kras v údolí Punkvy Steineburg Moravský Kras U Macochy Pustý Žleb Na skalách nad Machochou Sloup u Davle Litovel
Grünsberg- zámek
Datum sběru
Sběratel
8.10.1934 J.Suza
18.4.1905 L. Berchtold 18.10.1904 F. Petrak
3.4.1902 D. Bayer
3.7.1910 7.7.1908 3.7.1910 1.3.1925 1.4.1924 1.7.1886 1.11.1921 2.11.1921 1.10.1910 9.8.1827 4.7.1947 28.7.1889
F. Maloch F. Maloch F. Maloch Eg. P. Švanda F.Jirásek et J.Suza K.Sziszess J.Suza J.Suza J.Suza V. Podpěra J. Müller G. Von Fens
1.4.1863 A Makonsky
Weidenau Sloup u Davle Strážnice
1.1.1910 1.4.1989 J.Müller 26.4.1924 M. Bayer
Křivoklát
18.7.1912 F. Maloch
Poznámka k herbářové položce
Doplňující informace, vyhodnocení
Volně v lese, Vltava útes Herbarium comutis mudr. Freder. Berchtold de Uherčice Mähr-Weiskirchen Herbarium Ph.Mr. J. Novák (Zbraslavice) na velké skále v lese nad Kanicemi prověřené přírodní stromy
400 m n.m.
500 m.n.m
Seitdem ist Schloss Grünsberg in Besitz der Patrizierfamilie Stromer von Reichenbach
Stáří 50 let, šířka 3,5 cm, pomalý růst, možná kultivar v zámecké zahradě, zajímavost
Pahorek in Wildschutz. Park Lesnatá stráň na břehu Mže mezi Skryjemi a Tejřovem
atd.... Institut
Botanické oddělení Přírodovědeckého muzea v Průhonicích
Slapy
1.1.1851 A. Wäldern
Bachelsdorf Eichwald, Lept.
4.8.1928 K.Princ 1.1.1928
Hořovice
26.5.1940 V.Šourek
Slovenský Ráj Lobzy Zbirožské údolí ve Skryjích
14.7.1950 1.3.1945 21.3.1944 Procházka
Eichewald, Bachelsdor, Steinwanld, Bachelsdort Steinwand Čech východní Hořice v sadu na sv. Gotthardu, 350 m Na hřebenu Čertova Sihoť při pěšině jeden stro, 826 m n.m. Sad v Lobzech
atd... Institut
Götingen Čechy pod Kosířem, park
Rychlebské hory
atd...
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické
24.10.1983 J.Chmelař 7.9.1951 J.Chmelař
9.10.1967 Z.Ambros
Přírodní rezervace Plesse s přirozeným výskytem tisu Statný strom
Zřícenina hradu Plesse je v krajním severozápad-části Gottinger Walds asi 7 km severním směrem od velkoměsta Göttingen. Nadmořská výška okolo 200 m n.m.
Rezervace Velký Špičák u Supíkovic nedaleko jeseníku, Zbytky přirozeného výskytu, asi 100 kusu slabších Známka zmalazení prům.5-15
Příloha č. 4: Ukázka vyhodnocení toponym ID
Část obce
Obec
Čisovice
Soudní okres
Vlašim
Použitý zdroj
Anonymus: Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Úřední seznam míst podle žákon za dne 14. dubna 1920 čís 266 sb. Zák. A Nař. Vydáno Ministerstvem vnitra a Státní úřadem statistickým na základě výslednků sčítání lidu z 15. únor a1921. I. Čechy. Státní úřad statistický. Praha 1923
Stránka v Poznámka knize obecní znak – větvička tisu, myslivecký klobouk, vyčiněná kůže a tři modré vlnky (symbol vody).Výprachtice Zaječinský potok, Valteřická bučina, Údolí Tisce, Bledule v Heřmanicích, Valteřička II, Bledule
Název obce je velmi pravděpodobně 83 odvozen od slova tis. u Čenkovic.
"... údolí směrem k Horní Čermné zvané „Tisce“, které má osobité kouzlo. ... údolím směrem na západ ….četnými zákruty spěchá Tiscovský potok."
Na Tisce
Anonymus: Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Praha 1923
Rtišovice
Anonymus: Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Praha 1923
Název obce je s velkou pravděpodobností odvozen 180 od slova tis. bývalá tvrz,
Rtišovice - souvislost názvu obce se slovem tis nelze 59 ani potvrdit ani vyloučit Nyní jako Tis okr. Žlutice
Tis
Bochov
Tiβ
Bochov
Anonymus: Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Praha 1923 Anonymus: Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Praha 1923
Habry
Anonymus: Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Praha 1923
Plzeň-sever
Packová J.: Abecední seznam částí obcí České Republiky 1996. Statistické informace 1996. V Praze 14.11.1995 č.j. 1249/96-4110. Vydáno 200 výtisků. Regionální statistika. Statistický úřad Prah 1996
Tis
Tis u Blatna
atd.
Název obce s tisem velmi pravděpodobně přímo 236 souvisí! dříve Tyβ,nyní Tis okr. Žlutice 236 Dtto jako ptředchozí Nyní viz Tis Havlíčkův Brod.
Název obce s tisem velmi pravděpodobně přímo 20 souvisí!
viz Tissa u Blatna
Název obce s tisem přímo 1 souvisí!
Příloha č. 5: Žádost o udělení výjimky z § 29 písm. d) a § 49 odst. 1) zák. ČNR č. 114/1992 Sb.
V Jílovém u Prahy dne 17.7.2007 Věc: Žádost o udělení výjimky z § 29 písm. d) a § 49 odst. 1) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo životního prostředí ČR Sekce ochrany přírody a krajiny k rukám NM-ŘS RNDr. Františeka Pojera Vršovická 65 100 10 Praha 10
V souvislosti s výzkumnou činností při řešení projektu č. SP/2d4/31/07 „Rozšíření tisu červeného v České republice se zřetelem na jeho ekologickou amplitudu, vyhodnocení rizikových faktorů a zpracování komplexního návrhu opatření pro záchranu tohoto silně ohroženého druhu“ žádáme pro Ing. Vladimíra Zatloukala a pro Ing. Ivu Roubíkovou: o výjimku z § 29 písm. d) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, umožňující vstupovat mimo vyznačené cesty na území národních přírodních rezervací v ČR, o výjimku z § 49 odst. 1) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, umožňující odběr malého množství biologického materiálu z tisu červeného Taxus baccata L. jako zvláště chráněného druhu rostlin. Výjimku žádáme na období od 15. 8. 2007 do 31. 10. 2010. Odůvodnění: Výjimka z § 29 písm. d) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyplývá z potřeby vstupu mimo cesty na území národních přírodních rezervací při terénních měřeních a šetřeních v místech výskytu tisu. Celorepublikový rozsah žádosti o výjimku vyplývá ze zadání projektu vztahujícího se na celou ČR. Výjimka z § 49 odst. 1) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, týkající se ochrany zvláště chráněných rostlin je je v souvislosti s řešením výše uvedeného projektu potřebná pro odběry biologického materiálu z tisu červeného Taxus baccata L. jako silně ohroženého druhu podle Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin uvedeného v příloze č. II. části 2. vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pro výzkum jsou potřebná malá množství biologického materiálu(jehlic, příp. letorostů, míšků se semeny, vzorků dřeva z odumřelých jedinců a pod.). Vzorky biologického materiálu budou sloužit pro výzkum morfologické diverzity tisu, determinaci patogenních organizmů na tisu, vzorky dřeva z odumřelých jedinců pro stanovení jejich věku, příp.tloušťkového přírůstu. Biologický materiál bude odebírán citlivě tak, aby nedošlo k poškození jedinců tisu. Žádaná doba platnosti výjimky vychází z doby předpokládaných terénních výzkumů souvisejících se řešením projektu č. SP/2d4/31/07, jehož řešení začíná v polovině roku 2007 a končí 4. čtvrtletím roku 2010. S pozdravem
......................................................... Ing. Martin Černý,CSc., jednatel
Co: Ing. František Povolný, odd. velkoplošných chráněných území MŽP
Příloha č. 6: Ukázka dokumentace toponym souvisejících s tisem
Toponyma vážící se k výskytu tisu červeného Toponymum
Charakter objektu
Souřadnice
severní úbočí kóty 589 m n. m
x -794000
Geomorfologická jednotka
PLO
Lesní typy dle OPRL
(Demek et al.1987)
Kraj Jihočeský
KÚ Hubenov u Třebohovic
Zdroj
(S-JTSK)
Tisovník
IIA 4A e – 10 – Středočeská Horažďovická pahorkatina pahorkatina, Radomyšlská pah.
Tab.:
3S1, 3S2, 4S2, 3Y1, 3F1, 4F2, 2A3, 5H1 Obec s RP Strakonice (SMO: list STRAKONICE 7 – 2)
y - 1125000
3).
Poznámky, komentář Souvislost lokality s výskytem tisu podporují ekotopy vyhovující tisu. Současné porosty jsou významně změněné lesnickým hospodařením. Jsou tvořeny převážně SM s významnou příměsí BO, jednotlivou až skup. příměsí BK a jednotlivě vtroušenou JD, DB a KL. Z nepůvodních dřevin je významná příměs kvalitní DG a MD (jednotlivě až skupinovitě). Lesní komplex je skupinovitě různověký (různě staré ± stejnověké skupiny). Současný stav porostů umožňuje na vhodných místech reintrodukci tisu (s ochranou před škodami zvěří a s následnými uvolňujícími zásahy v horní etáži)
Zdroje dat: 3)Turistická mapa Pootaví Sušicko a Strakonicko (68), 1: 50 000, Klub českých turistů, Vojenský kartografický ústav, 1 vydání 1992
Lokalita Tisovník (ukázka fotodokumentace)
Kóta 589 m n. m. (cca 4,5 km SSZ od Strakonic) s lokalitou Tisovník na S až SZ úbočí. Pohled od kóty 492 severně od osady Hubenov
Kóta 589, SZ úbočí. Smíšená kmenovina SM s BO a vtrouš. JD z části v podůrovni. Lesní typ 3S2.
Kóta 589 m n. m. skeletovité půdy v okolí hřebene (SLT - 2A, 3Y, 4F)
Toponyma vážící se k výskytu tisu červeného Toponymum
Souřadnice
Charakter objektu obec cca 430 m n. m.
x -869400 JJZ od Sokolova
Geomorfologická jednotka
PLO
Lesní typy dle OPRL
(Demek et al.1987) nejbližší lesy v okolí na pr. břehu Ohře
3K9, 3K3, 3K1 Kraj Karlovarský
KÚ Tisová u Sokolova
Zdroj
(S-JTSK)
Tisová
IIIB-2 Sokolovská 2 – Sokolovské pánve pánev
Tab.:
Obec s RP Sokolov
y -1017000 pravý břeh Ohře
2), 4).
Poznámky, komentář Totálně pozměněná průmyslová krajina. Povrchová těžba hnědého uhlí
Území pro reintrodukci v současnosti nevhodné
tisu
(SMO: list Sokolov 8 – 8)
Zdroje dat: 2) Anonymus: Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Úřední seznam míst podle zák. č. 266 Sb. zák. a nař. ze 14. 4 1920 Vydáno Ministerstvem vnitra a Státní úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 15. února 1921. I. Čechy. Státní úřad statistický. Praha 1923 4)Turistická mapa Slavkovský les a Mariánské lázně (2) 1: 50 000, Klub českých turistů, Vojenský kartografický ústav, 1 vydání 1992
