07

Projekt: Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.32/02.0088 Příjemce: Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem

Inovace výuky – Chemie

Podstata krápníkových jevů Ch 8/07

Vzdělávací oblast:

Člověk a příroda

Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Anorganické sloučeniny

Cílová skupina:

8. ročník

Klíčová slova:

oxid vápenatý, oxid uhličitý

Očekávaný výstup:

Žáci formou laboratorní práce dokáží podstatu krápníkových jevů a vyzkouší si výrobu vlastního betonu


METODIKA PRÁCE V této laboratorní práci žáci pracují s nejznámějšími oxidy. V prvním úkolu mají možnost pozorovat podstatu krápníkových jevů. Oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě tvoří slabou kyselinu uhličitou. Reakcí oxidu vápenatého s vodou vzniká hydroxid vápenatý. v laboratorních podmínkách reakcí hydroxidu vápenatého se slabou kyselinou uhličitou, která je přítomna v sodové vodě, vzniká postupně sraženina (bílý zákal) uhličitanu vápenatého. Přidáme-li více sodové vody, sraženina uhličitanu vápenatého se rozpouští na hydrogenuhličitan vápenatý. Po zahřátí vzniká opět nerozpustný uhličitan vápenatý. Vzájemné chemické přechody mezi uhličitanem a hydrogenuhličitanem vápenatým Ca(HCO3)2 jsou příčinou vzniku krasových jevů. Princip těchto procesů spočívá v tom, že hydrogenuhličitan vápenatý je vodě více rozpustný než uhličitan vápenatý. Pokud se roztok Ca(HCO3)2 v podzemní vodě dostane do kontaktu s atmosférickým oxidem uhličitým CO2, dojde ke vzniku málo rozpustného uhličitanu, který se usadí na místě svého vzniku. Tyto přírodní úkazy se vyskytují v jeskynních systémech po celém světě a pomalý růst stalaktitů, stalagmitů a stalagnátů. V druhém úkolu si žáci vyrobí vlastní maltu a nechají do příští hodiny tvrdnout. Je potřeba, aby si přinesli vlastní plastovou misku, do které maltu nalijí.


PROTOKOL

Úkol č.1: Podstata vzniku krápníků Pomůcky a chemikálie: zkumavka, titrační baňka, kahan, list černého papíru, oxid vápenatý, voda sycená oxidem uhličitým Postup práce: 1. Do zkumavky vložte lžičku oxidu vápenatého a přidejte vodu, do závěru popište chemickou reakci. 2. Směs protřepte a nechte usadit. 3. Roztok nad usazeninou odlijte do baňky. 4. Pozvolně přidávejte vodu sycenou oxidem uhličitým. 5. Oproti černému papíru pozorujte změny. 6. Do závěru popište pozorované změny a doplňte chemické rovnice, které popisují probíhající děje, produkty pojmenujte. 7. Nakonec roztok v baňce zahřejte a změnu popište, opět zkuste napsat probíhající děj chemickou rovnicí.

Závěr (výsledky pozorování): Rovnice reakce oxidu vápenatého s vodou: CaO + H2O → ………………… První přilití sycené vody: Ca(OH)2 + H2CO3 → …………… + ………………..

Další přilití sycené vody: CaCO3 + H2CO3 → …………………..

Projekt: Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.32/02.0088 Příjemce: Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem Po zahřátí roztoku: CaHCO3 → ……………. + ………………… + …………………..

Vysvětlení: Vzájemné chemické přechody mezi uhličitanem a hydrogenuhličitanem vápenatým Ca(HCO3)2 jsou příčinou vzniku krasových jevů. Princip těchto procesů spočívá v tom, že hydrogenuhličitan vápenatý je ve vodě více rozpustný než uhličitan vápenatý. Pokud se roztok Ca(HCO3)2 v podzemní vodě dostane do kontaktu s atmosférickým oxidem uhličitým CO2, dojde ke vzniku málo rozpustného uhličitanu, který se usadí na místě svého vzniku. Tyto přírodní úkazy se vyskytují v jeskynních systémech po celém světě a zajišťují pomalý růst krápníků.

Úkol č.2: Příprava malty Pomůcky a chemikálie: oxid vápenatý, voda, písek, kádinka, lžička, plastová miska Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5.

Závěr:

V kádince smíchejte lžičku oxidu vápenatého a lžičku písku. Přilívejte opatrně vodu, do kašovité konzistence (přibližně 20ml) Vzniklou maltu nalijte do plastové misky a nechte do příští hodiny tvrdnout. Do závěru popište přípravu malty chemickými rovnicemi. Příští hodinu si porovnejte vzniklý beton se spolužáky.




07

Recommend Documents